Usnesení Evropského parlamentu ze dne 14. června 2012 o situaci v oblasti lidských práv v Tibetu (2012/2685(RSP))
Evropský parlament,
– s ohledem na svá předchozí usnesení o Číně a Tibetu, a zejména na usnesení ze dne 27. října 2011(1) a ze dne 25. listopadu 2010(2),
– s ohledem na své předchozí usnesení ze dne 7. dubna 2011 o zákazu voleb do tibetské exilové vlády v Nepálu(3),
– s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv z roku 1948,
– s ohledem na článek 36 Ústavy Čínské lidové republiky, který zaručuje všem občanům právo na svobodu náboženského vyznání,
– s ohledem na čl. 110 odst. 2 a 4 jednacího řádu,
A. vzhledem k tomu, že dodržování lidských práv a svoboda identity, kultury, náboženství a sdružování patří k základním zásadám EU a její zahraniční politiky;
B. vzhledem k tomu, že EU se zabývala otázkou práv tibetské menšiny během 31. kola dialogu o lidských právech mezi EU a Čínou, které se konalo 29. května 2012 v Bruselu; vzhledem k tomu, že dialog mezi EU a Čínou o lidských právech nevyústil v oblasti lidských práv Tibeťanů v žádné významné zlepšení;
C. vzhledem k tomu, že vyslanci Jeho Svatosti dalajlámy oslovili vládu Čínské lidové republiky ve snaze najít mírové a oboustranně prospěšné řešení tibetské otázky; vzhledem k tomu, že rozhovory mezi oběmi stranami nevedly k žádným konkrétním výsledkům a jsou v tomto okamžiku zmrazeny;
D. vzhledem k tomu, že orgány Čínské lidové republiky použily k potlačení protestů v Tibetu v roce 2008 nepřiměřenou sílu a od té doby neustále uplatňují restriktivní bezpečnostní opatření, která omezují svobodu projevu, sdružování a vyznání;
E. vzhledem k tomu, že si protesty v roce 2008 pravděpodobně vyžádaly více než 200 obětí, počet zatčených se pohybuje od 4 434 do více než 6 500 osob a že koncem roku 2010 existovaly informace o 831 politických vězňů v Tibetu, z nichž 360 bylo pravomocně odsouzeno a 12 vykonává doživotní trest odnětí svobody;
F. vzhledem k tomu, že v tibetských věznicích používají údajně orgány Čínské lidové republiky za účelem vynucení přiznání různé způsoby mučení, včetně bití, elektrošokových zbraní, dlouhodobého umisťování do samovazby, hladovění a podobných opatření;
G. vzhledem k tomu, že od roku 2009 bylo hlášeno 38 případů Tibeťanů, většinou mnichů a mnišek, kteří se na protest proti restriktivní politice, kterou Čína v Tibetu uplatňuje, zapálili, a požadovali návrat dalajlámy a dodržování práva na náboženskou svobodu v okrese Aba/Ngaba v provincii Sečuán a dalších částech Tibetské náhorní plošiny;
H. vzhledem k tomu, že zůstává neznámé či nejasné, jaký je současný stav celé řady obětí pokusů sebeobětování a kde se nacházejí, přičemž mezi tyto osoby jmenovitě patří Čhime Paldän, Tänpa Dargjä, Džamjang Paldän, Lozang Gjamccho, Sönam Rabjang, Dawa Cchering, Kalzang Wangčhug, Lozang Kalzang, Lozang Könčhog a Tape;
I. vzhledem k tomu, že 11. pančenláma Gendün Čhökji Ňima byl zatčen orgány Čínské lidové republiky a od 14. května 1995 jej nikdo nespatřil;
J. vzhledem k tomu, že identitu Tibeťanů, jejich jazyk, kulturu a náboženství, jež svědčí o historicky bohaté civilizaci, ohrožuje usidlování Chanů na historickém území Tibetu a vymírání tradičního kočovného způsobu života Tibeťanů;
K. vzhledem k tomu, že EU právě pracuje na jmenování zvláštního zástupce EU pro lidská práva a na stanovení jeho mandátu;
L. vzhledem k tomu, že předchozí výzvy Evropského parlamentu určené místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku EU, aby situaci Tibetu se svými čínskými protějšky řešila, nepřinesly očekávané výsledky;
1. připomíná, že strategické partnerství EU a Čínské lidové republiky by se mělo opírat o společné zásady a hodnoty;
2. vyzývá místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku EU, aby v rámci dialogu mezi EU a Čínou o lidských právech zvýšila a zintenzivnila úsilí o řešení stavu lidských práv Tibeťanů;
3. lituje v tomto ohledu neochoty čínských orgánů uspořádat tento dialog dvakrát ročně a jejich postoje vůči formě a četnosti těchto setkání zejména s ohledem na posílení úlohy této části občanské společnosti a zapojení občanské společnosti do tohoto dialogu; vyzývá místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku EU, aby učinila, co je v jejích silách pro to, aby byl dialog o lidských právech účinnější a více se zaměřil na dosažení žádaného výsledku;
4. oceňuje velmi významný a úspěšný proces demokratizace tibetské správy řízené v exilu Jeho Svatostí dalajlámou a to, že dalajláma nedávno předal své politické pravomoci a svou odpovědnost demokraticky zvolenému Kalonu Tripovi z Ústřední tibetské správy, která ztělesňuje ambice tibetského lidu;
5. chválí nové, demokraticky zvolené tibetské politické vedení za rozhodnutí i nadále uplatňovat politiku střední cesty Jeho Svatosti dalajlámy, která usiluje o skutečnou autonomii Tibeťanů v rámci Čínské lidové republiky a čínské ústavy;
6. podporuje zásady uvedené v Memorandu o skutečné autonomii tibetského národa, jež v roce 2008 předložili vyslanci Jeho Svatosti dalajlámy čínským protějškům a které pokládá základy k realistickému a trvalému politickému řešení tibetské otázky;
7. odmítá námitku vlády ČLR, že kontakty vlád s Jeho Svatostí dalajlámou a se členy voleného tibetského vedení, jakož i podpora, kterou vlády vyslovují mírovému řešení tibetské otázky prostřednictvím dialogu a jednání, jsou v rozporu s „politikou jedné Číny“;
8. vyzývá orgány Čínské lidové republiky, aby historickému území Tibetu udělily smysluplnou autonomii;
9. vyjadřuje zklamání nad tím, že vláda Čínské lidové republiky není od ledna 2010 ochotna pokračovat v dialogu s vyslanci Jeho Svatosti dalajlámy, a vyzývá čínské orgány, aby se zástupci Ústřední tibetské správy zahájily smysluplnou diskuzi o budoucnosti Tibetu;
10. trvá na tom, aby orgány Čínské lidové republiky dodržovaly svobodu projevu, svobodu sdružování a svobodu vyznání Tibeťanů;
11. naléhavě vyzývá orgány Čínské lidové republiky, aby umožnily nezávislé mezinárodní vyšetřování ve věci protestů v roce 2008 a jejich důsledků, a požaduje propuštění politických vězňů;
12. odsuzuje veškeré formy mučení osob zadržovaných ve vazbě a vyzývá a žádá orgány Čínské lidové republiky, aby povolily mezinárodní nezávislou inspekci věznic a internačních zařízení v Tibetu;
13. opakuje, že odsuzuje pokračující tvrdé zákroky čínských orgánů proti tibetským klášterům, a vyzývá čínskou vládu, aby tibetskému národu i všem svým občanům zaručila svobodu náboženského vyznání;
14. trvá na tom, aby čínské orgány poskytly informace o tom, co se stalo s oběťmi pokusů o sebeupálení v Tibetu a kde se nacházejí;
15. znovu opakuje svou výzvu, aby čínské orgány poskytly informace o tom, co se stalo s 11. pančenlámou Gendünem Čhökjim Ňimou a kde se nachází;
16. vyzývá čínské orgány, aby dodržovaly jazykové, kulturní, náboženské a další základní svobody Tibeťanů a aby upustily od politiky osidlování historických území Tibetu ve prospěch Chanů a neprospěch Tibeťanů a nenutily tibetské kočovníky, aby se vzdali svého tradičního způsobu života;
17. vyzývá čínské orgány, aby zrušily veškerá omezení a umožnily neomezený přístup a svobodu pohybu nezávislým sdělovacím prostředkům, novinářům a pozorovatelům pro oblast dodržování lidských práv na celém území Tibetu;
18. požaduje, aby zvláštní zástupce EU pro lidská práva, až bude jmenován, podával pravidelné zprávy o stavu lidských práv v Čínské lidové republice, zejména pokud jde o Tibet;
19. vybízí místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku EU, aby jmenovala zvláštního zástupce EU pro Tibet, v rámci jehož mandátu by bylo pravidelné podávání zpráv o Tibetu, s cílem posílit dodržování lidských práv Tibeťanů, včetně jejich práva na zachování a rozvoj své odlišné identity a náboženských, kulturních a jazykových projevů, podpořit konstruktivní dialog a jednání mezi vládou Čínské lidové republiky a vyslanci Jeho Svatosti dalajlámy a poskytnout pomoc tibetským uprchlíkům, zejména v Nepálu a Indii;
20. vyzývá místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku EU, aby na každém setkání se zástupci Čínské lidové republiky řešila situaci v oblasti lidských práv v Tibetu;
21. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku EU, vládám a parlamentům členských států, vládě a parlamentu Čínské lidové republiky, generálnímu tajemníkovi OSN, tibetské exilové vládě, tibetskému exilovému parlamentu a Jeho Svatosti dalajlámovi.