Evropský parlament,

–  s ohledem na Mezinárodní pakt o občanských a politických právech a jeho dodatkový protokol, jehož smluvní stranou jsou i Filipíny,

–  s ohledem na strategický dokument Komise pro Filipíny na období 2007–2013,

–  s ohledem na finanční dohodu mezi EU a Filipínami týkající se programu na podporu spravedlnosti, která byla podepsána v říjnu 2009 a má za cíl urychlit trestní řízení vedená proti osobám, které se podílely na vykonávání poprav bez řádného soudu, a s ohledem na nový program „Spravedlnost pro všechny“,

–  s ohledem na skutečnost, že Filipíny nedávno ratifikovaly Římský statut Mezinárodního trestního soudu a opční protokol k Úmluvě proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání (OPCAT),

–  s ohledem na zprávu pracovní skupiny OSN pro všeobecný pravidelný přezkum ze dne 31. května 2012 o Filipínách,

–  s ohledem na prohlášení místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky Catherine Ashtonové ze dne 24. dubna 2012,

–  s ohledem na svá předchozí usnesení o Filipínách, zejména na usnesení ze dne 21. ledna 2010(1),

–  s ohledem na čl. 122 odst. 5 a čl. 110 odst. 4 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že od března 2012 byl pohřešován Esmail Amil Enog, zaměstnanec rodiny Ampatuanů v provincii Maguindanao, poté co před soudem vypověděl, že odvezl příslušníky ozbrojené milice na místo, kde bylo v roce 2009 zabito 57 osob; vzhledem k tomu, že 31. května 2012 bylo nalezeno jeho rozčtvrcené tělo, které neslo stopy mučení;

B.  vzhledem k tomu, že během mimořádně rozsáhlého zásahu byli zatčeni členové rodiny Ampatuanů, kteří byli obviněni ze zosnování masakru, k němuž došlo 23. listopadu 2009 v Manguindanau, a že byl obstaven majetek a zmraženy bankovní účty 28 členům klanu a jejich společníkům;

C.  vzhledem k tomu, že 8. září 2010 byl v Manile zahájen proces s osobami obviněnými ze spáchání masakru v Manguindanau; vzhledem k tomu, že soudní řízení je v této věci vedeno proti Andalu Ampatuanovi a několika jeho synům, zatímco dalších asi sto podezřelých je stále na svobodě;

D.  vzhledem k tomu, že od zahájení procesu v roce 2010 je Esmail Enog třetím zabitým svědkem a že zprávy hovoří i o napadeních, ohrožování a obtěžování příbuzných dalších svědků nebo o pokusech o jejich uplacení;

E.  vzhledem k tomu, že surové zabití pana Enoga jasně svědčí o tom, že v zemi přetrvává klima beztrestnosti, které bylo masakrem v Maguindanau ještě posíleno;

F.  vzhledem k tomu, že v roce 2012 byli podle zpráv mezinárodního tisku zabiti čtyři novináři a že organizace, které sledují situaci v oblasti lidských práv na Filipínách, považují tuto zemi pro pracovníky sdělovacích prostředků za nebezpečnou;

G.  vzhledem k tomu, že od nástupu prezidenta Aquina do funkce se počet poprav bez řádného soudu a počet násilných zmizení výrazně snížil; vzhledem k tomu, že vláda však stále není schopna účinně bojovat proti rozšířené beztrestnosti pachatelů těchto činů a potírat politicky motivované násilí;

H.  vzhledem k tomu, že podle organizací zabývajících se lidskými právy bylo z několika stovek poprav bez řádného soudu, k nimž došlo v posledních deseti letech, úspěšně vyšetřeno pouze sedm případů, v nichž figurovalo 11 obžalovaných, a že od nástupu prezidenta Aquina k moci nebyl uzavřen jediný případ;

I.  vzhledem k tomu, že vláda po masakru v Manguindanau ustavila nezávislou komisi pro boj proti soukromým armádám, jejímž úkolem je rozpustit soukromé milice, ale dosud nebylo dosaženo žádných konkrétních výsledků;

J.  vzhledem k tomu, že podle zprávy této nezávislé komise z května 2011 v zemi aktivně působí minimálně 72 soukromých ozbrojených skupin;

K.  vzhledem k tomu, že v rámci posledního všeobecného pravidelného přezkumu situace na Filipínách byla potvrzena doporučení z roku 2008, tj. ukončit beztrestnost osob zodpovědných za popravy bez řádného procesu, násilná zmizení a mučení a postavit tyto osoby před soud, rozhodněji se zasazovat o úplný zákaz mučení, poprav bez soudu a násilných zmizení, ukončit beztrestnost tím, že pachatelé budou předáni spravedlnosti a zajistit náležitou ochranu novinářů a ochránců lidských práv;

L.  vzhledem k tomu, že v červnu 2011 přijal filipínský senát akt o násilném nebo nedobrovolném zmizení, který v květnu 2012 schválila i dolní komora parlamentu;

1.  důrazně odsuzuje vraždu třetího svědka masakru v Manguindanau a čtyř novinářů a rodinám zesnulých vyjadřuje hlubokou soustrast;

2.  je na vážných pochybách ohledně nezávislosti soudů a je znepokojen liknavým usvědčováním případů porušování lidských práv v zemi; žádá, aby bylo okamžitě zahájeno nezávislé vyšetřování případů nedávných vražd;

3.  vyzývá filipínskou vládu, aby přijala další opatření s cílem ukončit beztrestnost osob zodpovědných za popravy bez procesu, násilná zmizení a mučení a postavit tyto osoby –včetně pachatelů masakru v Manguindanau, kteří jsou stále na svobodě – před soud; dále žádá, aby byly propuštěny všechny zmizelé osoby, které jsou stále drženy v zajetí, a aby byly vyjasněny všechny další nevyřešené kauzy;

4.  vítá, že v souvislosti s masakrem v Maguindanau bylo obžalováno 196 osob, avšak s politováním konstatuje, že řízení zatím nedospělo k žádným konkrétním výsledkům;

5.  důrazně vyzývá filipínskou vládu, aby ratifikovala Mezinárodní mluvu o ochraně všech osob před násilným zmizením a uzákonila akt o násilném nebo nedobrovolném zmizení;

6.  vyzývá filipínskou vládu, aby zajistila náležitou ochranu ochránců lidských práv, odborářů a novinářů, aby důkladně vyšetřila útoky na novináře a stíhala osoby, které za ně nesou zodpovědnost, a aby do vnitrostátního práva zapracovala striktní předpisy, jež takové akty postaví mimo zákon a budou je posuzovat jako trestné činy;

7.  naléhavě vyzývá státní orgány, aby pod záštitou komise pro lidská práva vypracovaly zvláštní program pro ochranu svědků a obětí, který se bude vztahovat i na jejich rodiny; tento program by se používal v případech vážného porušování lidských práv, zejména pokud by pachateli byli vojáci, policisté nebo státní úředníci;

8.  je znepokojen tím, že v policejní vazbě i nadále dochází k častému mučení podezřelých osob, nebo je s nimi špatně zacházeno, a naléhá na filipínské orgány, aby rozhodněji o důsledně zakročily proti porušování filipínského zákona o boji proti terorismu z roku 2009;

9.  důrazně vyzývá vládu, aby okamžitě zakázala a rozpustila polovojenské jednotky a místní milice a zakázala i činnost těchto složek pod vojenským velením, a aby ozbrojené jednotky civilistů – zejména geografické jednotky civilních ozbrojených sil a civilní dobrovolnické organizace – plně podřídila vojenské a policejní kontrole;

10.  vyzývá vládu, aby přijala konkrétní opatření, v nichž zohlední doporučení vydaná v rámci posledního pravidelného přezkumu situace na Filipínách; naléhavě ji vyzývá, aby neprodleně zrušila dekret č. 546 a zakázala tak soukromé armády;

11.  vítá, že Filipíny dne 30. srpna 2011 ratifikovaly Římský statut Mezinárodního trestního soudu a dne 17. dubna 2012 opční protokol k Úmluvě proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání (OPCAT);

12.  vítá významné kroky, které filipínská vláda učinila ve snaze zabránit zabíjení lidí a postavit pachatele před soud, jakož i skutečnost, že svou činnost zahájila nová pracovní skupina složená ze státních zástupců, kteří se budou věnovat výhradně tomuto problému s cílem řešit popravy bez řádného soudu a násilná zmizení;

13.  vítá úspěšné provádění programu EPJUST a nový program EU a Filipín na podporu spravedlnosti nazvaný „Spravedlnost pro všechny“, který bude zahájen v blízké budoucnosti a v období 2012 až 2015 bude disponovat rozpočtem ve výši 10 milionů EUR; tento program bude mít za cíl podporovat rovný přístup ke spravedlnosti, její efektivní vymáhání pro všechny občany obecně, zejména však pro chudé a znevýhodněné skupiny, jako jsou ženy, děti, menšiny a domorodé obyvatelstvo, a ochranu lidských práv a sociálních aktivistů;

14.  žádá filipínskou vládu, aby zvláštnímu zpravodaji OSN povolila návštěvu země, aby zde mohl posoudit situaci v oblasti lidských práv;

15.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení vysoké představitelce EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, prezidentovi a vládě Filipín, vysokému komisaři OSN pro lidská práva a vládám členských zemí sdružení ASEAN.

(1) Úř. věst. C 305 E, 11.11.2010, s. 11.