Evropský parlament,

–  s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na články 3, 4, 49, 50, 119, 219 a 282 této smlouvy,

–  s ohledem na návrh směrnice Rady o společném konsolidovaném základu daně z příjmů právnických osob (COM(2011)0121),

–  s ohledem na deklaraci OECD o mezinárodních investicích a nadnárodních podnicích a směrnice OECD pro nadnárodní podniky (aktualizované znění ze dne 25. května 2011),

–  s ohledem na zprávu pana Montiho nazvanou „Nová strategie pro jednotný trh“ uveřejněnou dne 9. května 2010,

–  s ohledem na zprávu UNCTAD o světových investicích za rok 2011,

–  s ohledem na sdělení Komise nazvané „Cesta k ucelené evropské mezinárodní investiční politice“ (COM(2010)0343),

–  s ohledem na pracovní program Komise na rok 2012 (COM(2011)0777),

–  s ohledem na závěry 3133. zasedání Rady k Fóru o jednotném trhu,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1173/2011 o účinném prosazování rozpočtového dohledu v eurozóně(1),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1174/2011 o donucovacích opatřeních k nápravě nadměrné makroekonomické nerovnováhy v eurozóně(2),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1175/2011 o posílení dohledu nad stavy rozpočtů a nad hospodářskými politikami a o posílení koordinace hospodářských politik(3),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1176/2011 o prevenci a nápravě makroekonomické nerovnováhy(4),

–  s ohledem na nařízení Rady (EU) č. 1177/2011 o urychlení a vyjasnění postupu při nadměrném schodku(5),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1311/2011, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1083/2006, pokud jde o některá ustanovení týkající se finančního řízení pro některé členské státy, jejichž finanční stabilita je postižena či ohrožena závažnými obtížemi(6),

–  s ohledem na směrnici Rady 2011/85/EU o požadavcích na rozpočtové rámce členských států(7),

–  s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o evropských fondech rizikového kapitálu (COM(2011)0860),

–  s ohledem na návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a investičními podniky a o změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/87/ES o doplňkovém dozoru nad úvěrovými institucemi, pojišťovnami a investičními podniky ve finančním konglomerátu (COM(2011)0453),

–  s ohledem na sdělení Komise nazvané „Roční analýza růstu na rok 2012“ (COM(2011)0815),

–  s ohledem na sdělení Komise nazvané „Akt o jednotném trhu – Dvanáct nástrojů k podnícení hospodářského růstu a posílení důvěry – Společně pro nový růst“ (COM(2011)0206),

–  s ohledem na sdělení Komise o strategii pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění (COM(2010)2020),

–  s ohledem na sdělení Komise o akčním plánu ke zlepšení přístupu malých a středních podniků k financování (COM(2011)0870),

–  s ohledem na zprávu Komise Evropské radě za rok 2011 o překážkách obchodu a investic (COM(2011)0114),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 13. prosince 2011 o překážkách v oblasti obchodu a investic(8),

–  s ohledem na návrh směrnice Rady o společném systému daně z finančních transakcí a změně směrnice 2008/7/ES (COM(2011)0594),

–  s ohledem na zelenou knihu Komise o proveditelnosti zavedení dluhopisů stability (COM(2011)0818),

–  s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů nazvané „Rozpočet – Evropa 2020“ (COM(2011)0500, části I a II),

–  s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise o dopadech dočasných pravidel státní podpory přijatých v souvislosti s finanční a hospodářskou krizí (SEC(2011)1126),

–  s ohledem na zprávu Generálního ředitelství pro hospodářské a finanční záležitosti Evropské komise nazvanou „Vývoj na trhu práce v Evropě, 2011“,

–  s ohledem na společné zprávy OECD, WTO a UNCTAD o obchodních a investičních opatřeních skupiny G20 (od poloviny října 2010 až do dubna 2011),

–  s ohledem na průzkum bankovních půjček v eurozóně za leden 2012 vypracovaný Evropskou centrální bankou,

–  s ohledem na makroekonomické projekce Evropské centrální banky pro eurozónu (prosinec 2011),

–  s ohledem na zprávu Evropské centrální banky o finanční integraci v Evropě (květen 2011),

–  s ohledem na dokument OECD nazvaný Politický rámec pro investice,

–  s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje Program pro konkurenceschopnost podniků s důrazem na malé a střední podniky (2014–2020) (COM(2011)0834),

–  s ohledem na svůj postoj ze dne 19. dubna 2012 o návrhu směrnice Rady o společném konsolidovaném základu daně z příjmů právnických osob (CCCTB)(9),

–  s ohledem na zprávu Komise „Podnikatelská dynamika: založení podniku, převody podniku, vyhlášení úpadku“ (leden 2011),

–  s ohledem na zprávu Světové banky „Podnikání 2012: podnikání v transparentnějším světě“,

–  s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů nazvané „Erasmus pro všechny: program EU pro vzdělávání, odbornou přípravu, mládež a sport“ (COM(2011)0787),

–  s ohledem na zprávu Komise s názvem „Průběžné hodnocení pilotního projektu Erasmus pro mladé podnikatele / Přípravná akce (2011)“,

–  s ohledem na návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o zadávání veřejných zakázek (COM(2011)0896),

–  s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru a stanoviska Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a Výboru pro regionální rozvoj (A7-0190/2012),

A.  vzhledem k tomu, že hospodářská, finanční a fiskální krize v EU značně prohlubuje ekonomické a sociální rozdíly mezi členskými státy a regiony, což vede k nerovnoměrnému rozdělení vnějších a vnitřních investic v rámci Evropské unie;

B.  vzhledem k tomu, že je nezbytné vybudovat soudržný stabilní rámec v souvislosti s měnovou, fiskální a obchodní politikou s cílem usnadnit tok přímých investic do všech členských států a všech regionů EU, a přispět tím k nápravě makroekonomické nerovnováhy v EU;

C.  vzhledem k tomu, že neformální schůzka členů Evropské rady dne 23.května 2012 zdůraznila potřebu mobilizovat politiky EU s cílem plně podpořit růst, zvýšit úsilí při financování ekonomiky prostřednictvím investic a posílit vytváření pracovních míst;

D.  vzhledem k tomu, že podle nejnovější průběžné prognózy Komise je hospodářský růst EU nízký a oslabuje ho dlouhodobá nejistota a nedostatečná důvěra spotřebitelů a trhu, přičemž očekávaná míra růstu se v celé Unii výrazně liší;

E.  vzhledem k tomu, že je nutné, aby Unie dále využívala svých silných stránek, jako je vysoký standard v oblasti spotřeby, vzdělávání a kvality života, kapacita pro výzkum a inovace, vysoká efektivita a produktivita práce a přátelské a motivující podnikatelské prostředí, s cílem vyřešit fiskální krizi a posílit růst a zaměstnanost;

F.  vzhledem k tomu, že financování veřejného dluhu členských států prakticky pohlcuje zdroje na investice, růst a zaměstnanost a odliv kapitálu z některých členských států do jiných členských států, jakož i do třetích zemí zároveň může přispívat ke zhoršování platební bilance v EU;

G.  vzhledem k tomu, že poslední vývoj velmi citelně zasáhl bankovní půjčky, jež jsou v eurozóně nejdůležitějším zdrojem finančních prostředků s vyšším podílem na celkovém objemu než majetkové účasti a dluhopisy dohromady, zatímco v USA a v jiných oblastech světa tvoří bankovní úvěry jen menší část celkového objemu finančních prostředků;

H.  vzhledem k tomu, že růstový potenciál tvořený odvětvími, jako jsou zelené technologie, zdravotní a sociální péče, vzdělávání a sociální ekonomika, může podněcovat a podporovat investice prostřednictvím nárůstu vzájemné poptávky, a přispívat tak k jejich nárůstu;

I.  vzhledem k tomu, že je nezbytné sledovat a přezkoumat dopad a provádění finančních nařízení EU, aby se zajistilo, že nepovedou ke zbytečné administrativní zátěži a také že nebudou bránit přímým zahraničním investicím do EU;

J.  vzhledem k tomu, že z nejnovější zprávy UNCTAD vyplývá, že EU má stále velký potenciál přitahovat přímé zahraniční investice;

K.  vzhledem k tomu, že vnitřní investice v rámci Unie mohou významně rozšířit trhy pro přímé zahraniční investice, a to prostřednictvím zlepšení udržitelné infrastruktury pro podnikání, vzdělávání, výzkum a vývoj;

L.  vzhledem k tomu, že investování sestává ze dvou pilířů – veřejných investic a investic soukromých – přičemž soukromý pilíř se skládá z domácích a zahraničních investic;

M.  vzhledem k tomu, že překonání přílišné závislosti na dovozech ropy, zemního plynu a jiných neobnovitelných zdrojů vyžaduje značné investice do obnovitelné energie, energetické účinnosti a efektivního využívání zdrojů;

N.  vzhledem k tomu, že evropský veřejný dluh a rizika refinancování spolu s nedostatky a překážkami bránícími obchodu a dokončení vnitřního trhu včetně necelních překážek a datových omezení mohou snižovat schopnost regionů EU přitahovat evropské a mezinárodní investory;

O.  vzhledem k tomu, že pokud jde o konkurenceschopnost a podnikání, jsou hlavními problémy, jimž podniky v Unii dále čelí, potíže v přístupu k financování pro malé a střední podniky, slabý podnikatelský duch – pouze 45 % evropských občanů by chtělo být samostatně výdělečně činnými, oproti například 55 % ve Spojených státech; podmínky pro podnikání, které nemotivují k zahájení podnikatelské činnosti a růstu a které se vyznačují přetrvávající roztříštěností předpisů a byrokracií, nízká schopnost malých a středních podniků přizpůsobit se hospodářství, které bude šetrné z hlediska využívání energie a zdrojů, a expandovat na trzích za hranicemi domovské země, a to v rámci jednotného trhu i mimo něj;

P.  vzhledem k tomu, že podle nejnovějšího indexu Světové banky „Podnikání“ představují členské státy EU pouze 40 % (a členové eurozóny jen 26 %) z 35 nejlepších zemí z hlediska podnikání na celosvětové úrovni;

Q.  vzhledem k tomu, že omezení vnitrostátních rozpočtů a vysoká míra nezaměstnanosti, a to zejména vzhledem k saldu běžného účtu, podílu na vývozu, dluhu soukromého sektoru a veřejnému dluhu, ukazují, jak je zřejmé ze zprávy o mechanismu varování předložené Komisí (COM(2012)0068), že je třeba zavést účinné strukturální reformy, které umožní zlepšit podnikatelské prostředí, a zároveň omezit byrokracii a co nejvíce rozvinout přidanou hodnotu strukturálních fondů a aktivit Evropské investiční banky, a to i v těch zemích, které mají prospěch z evropské politiky sousedství;

R.  vzhledem k tomu, že dobře cílené sociální investice mají zásadní význam pro zajištění vysoké míry zaměstnanosti v dlouhodobém horizontu, pro stabilizaci hospodářství, posílení lidského kapitálu a zvýšení konkurenceschopnosti EU;

S.  vzhledem k tomu, že vývoj přímých zahraničních investic je jedním z klíčových ukazatelů, které Komise používá ve srovnávacím přehledu při dohledu nad makroekonomickými nerovnováhami;

T.  vzhledem k tomu, že studie provedené Programem OSN pro životní prostředí a Mezinárodní organizací práce ukázaly, že investice do vytváření lidského kapitálu jsou pro přilákání investic do odvětví zelené ekonomiky a využití jeho vysokého růstového potenciálu zcela zásadní;

U.  vzhledem k tomu, že příliv přímých zahraničních investic do EU, zejména je-li směrován takovým způsobem, který snižuje rozdíly mezi členskými státy, má kladný dopad nejen na reálnou ekonomiku, platební bilanci, konkurenceschopnost, zaměstnanost a sociální soudržnost, ale také pozitivně stimuluje technologický rozvoj, inovace, kvalifikaci a mobilitu pracovních sil;

V.  vzhledem k tomu, že vymezení ročních vnitrostátních dílčích cílů v oblastech, které v souladu s kritérii OECD podporují atraktivní a konkurenceschopné prostředí pro zahraniční investory, pomůže odhalit slabé i silné stránky členských států a příležitosti pro cílené zásahy;

W.  vzhledem k tomu, že cíl eurozóny a ECB, aby se míra inflace udržela pod 2 %, přispívá k vybudování stabilního rámce, jenž pomáhá přitáhnout investice;

X.  vzhledem k tomu, že rozvoj evropských trhů s dluhopisy je do značné míry závislý na rozšíření investiční základny;

Y.  vzhledem k tomu, že Komise ve svém návrhu společného konsolidovaného základu daně z příjmu právnických osob (CCCTB) harmonizaci nerozšířila na daňové sazby, jež mají zůstat v pravomoci členských států, je nutno učinit další kroky k dosažení transparentnějšího a jednoduššího daňového systému pro zahraniční investory v Unii a současně koordinovat daňové sazby v celé Evropě;

Z.  vzhledem k tomu, že po celém světě se rozmáhá obchodní protekcionismus a vzhledem k tomu, že EU má vedoucí postavení na trhu v přílivu investic, měla by nadále pokračovat ve vyjednávání dohod o volném obchodu, při podpoře otevřeného a spravedlivého obchodu, jakož i mezinárodních norem v oblasti sociální a ekologické ochrany při zachování svých konkurenčních obchodních výhod;

AA.  vzhledem k tomu, že v Evropské unii stále existují výrazné překážky poskytování přeshraničních služeb, které brání fungování volného trhu;

AB.  vzhledem k tomu, že společná obchodní politika včetně přímých zahraničních investic spadá – v souladu se Smlouvami EU – do výhradní pravomoci EU a že v této oblasti, na niž se vztahuje řádný legislativní postup, má Evropský parlament rovnoprávné postavení s Radou;

1.  zdůrazňuje, že EU stále z celosvětového hlediska představuje první cíl přímých zahraničních investic a měla by jako taková nadále naplňovat očekávání investorů a přijímajících států a zároveň plnit širší hospodářské, sociální a environmentální cíle politik EU, a chránit tak její vedoucí pozici na evropské i vnitrostátní úrovni;

2.  je přesvědčen, že pro řešení makroekonomické a regionální nerovnováhy na úrovni EU je nejdůležitější politika soudržnosti, jež by měla být v oblasti vnitřního trhu hlavní politikou pro posílení konkurenceschopnosti, produktivity, růstu a tvorby pracovních míst, což pak zase může zvýšit atraktivnost investování v EU; zdůrazňuje, že díky investicím politiky soudržnosti do infrastruktury a dovedností pro trh práce by se mohla výrazně zvýšit atraktivita pro budoucí investory;

3.  vyzývá Komisi, aby zlepšila mezinárodní spolupráci v oblasti regulace, včetně vícestranných fór, a sbližování regulačních požadavků v souladu s mezinárodními normami a aby v rámci možností zahájila dialog o právních předpisech zaměřený na stávající nebo potenciální budoucí překážky obchodu s cílem omezit spory a s nimi související obchodní náklady;

4.  domnívá se, že je třeba provést fiskální konsolidaci a stabilizaci, dokončit vnitřní trh a zajistit hodnocení přínosu, který z toho může plynout; je toho názoru, že posílení spolupráce mezi hospodářskými subjekty i větší provázanost ekonomik v EU by měly napomoci snižovat regionální rozdíly v přímých zahraničních investicích, a posílit tak průmyslovou základnu EU a podpořit dlouhodobě udržitelný hospodářský rozvoj, který je zásadním předpokladem úspěšné a efektivní fiskální konsolidace;

5.  zdůrazňuje, že je zásadní udržet zájem strategických evropských investorů o to, aby uvnitř EU provozovali své aktivity, neboť negativní nálady a nejistota vyvolané dluhovou krizí, mj. v souvislosti s širší celosvětovou finanční a hospodářskou krizí, a váhavé reakce investory vedou k omezování jejich stávající expozice v tomto regionu; zdůrazňuje, že absence koordinovaných dlouhodobých domácích investic značně poškodí budoucí atraktivitu investování v EU pro tyto investory; uznává, že víceúrovňový přístup k řízení se zapojením místních společenství ve vhodných fázích má zásadní význam pro zajištění toho, aby se investice zaměřovaly na řešení konkrétních potřeb každého regionu a každého členského státu;

6.  vyzývá Komisi, aby předložila sdělení o atraktivnosti investování v Evropě, v němž provede srovnání s hlavními partnery a konkurenty a identifikuje hlavní výhody a nedostatky investičního prostředí v EU, a aby vypracovala integrovanou strategii, včetně konkrétních politik, doporučení a případně i legislativních návrhů, jak investiční prostředí v EU zlepšit;

7.  je přesvědčen, že v úsilí o vyřešení dluhové krize by EU měla plně využít své postavení největšího světového jednotného společného trhu (včetně své vysoké životní úrovně, vysoké produktivity práce, právní jistoty a kapacity v oblasti výzkumu a inovací), zahraničního investora a obchodní velmoci, a poukazuje na to, že jsou zapotřebí účinnější nástroje a postupy, nové mechanismy financování a investiční programy, jako například projektové dluhopisy EU, jež by mohly využít konkurenční výhody EU a vzájemné doplňkovosti členských států a uskutečnit cíle strategie pro růst EU Evropa 2020, a řešit tak recesi a problém pomalého růstu;

8.  vyzývá EU, aby vyšla vstříc kritické potřebě růstu a zaměstnanosti tím, že klíčovou složkou všech stěžejních iniciativ strategie Evropa 2020 učiní investice, a aby využila hlavního přínosu těchto iniciativ k vyřešení fiskální krize; zejména vyzývá Komisi a členské státy, aby vypracovaly ambiciózní strategii EU pro ekologicky účinný a udržitelný průmysl s cílem znovu vytvořit výrobní kapacity v celé EU a obnovit v EU vysoce kvalitní pracovní místa;

9.  zdůrazňuje zejména obrovský potenciál k přilákání přímých zahraničních investic prostřednictvím podpory vzdělávání, výzkumu a vývoje a tvorby pracovních míst v oblastech snižujících emise skleníkových plynů, rozvíjením obnovitelných zdrojů energie a zvyšováním energetické účinnosti, a to za účelem dosažení cílů strategie Evropa 2020 a pro zajištění vedoucího postavení EU ve světě v oblasti zelených technologií;

10.  připomíná, že nenavyšování prostřednictvím udržitelného financování či dokonce snižování veřejných investic do klíčových oblastí jako je zdravotnictví, vzdělávání, výzkum a infrastruktura, v důsledku fiskální krize by mohlo negativně ovlivnit konkurenceschopnost a atraktivnost EU pro investory, zvláště pokud získá dlouhodobý charakter, a proto je třeba veřejné investice navýšit;

11.  podporuje nově navržený program „Erasmus pro všechny“, díky němuž mohou výrazně vzrůst finanční prostředky vyčleněné na mobilitu a rozvoj znalostí, odborné přípravy a dovedností za účelem zlepšení osobního rozvoje a pracovních vyhlídek mladých lidí, a tím lze přispět k posilování lidského potenciálu a řešení problému vysoké nezaměstnanosti mladých v Evropě; podporuje „Erasmus pro podniky“, a zejména výměnný program „Erasmus pro mladé podnikatele“, který povzbudí zakládání podniků, přeshraniční přenos znalostí, spolupráci malých firem, inovace a tvorbu pracovních míst;

12.  navrhuje zdokonalení a rozšíření statistické databáze přímých investic, v souladu s mezinárodními modely OECD a Světové banky, a přijetí doplňujících investičních cílů a ukazatelů na vnitrostátní úrovni (městské životní prostředí, sociální infrastruktura), aby se zdůraznil pokrok, jehož je dosahováno na cestě k atraktivnímu investičnímu prostředí, a zároveň vyhodnocení investičních politik a jejich pozitivních dopadů na reálnou ekonomiku a zaměstnanost v různých zemích a regionech;

13.  je přesvědčen, že každá strategie, jejímž cílem je přitáhnout zahraniční a místní investice, by vzhledem k množství a rozmanitosti nových možností měla být spojena s dokončením vnitřního trhu, přeshraničními investicemi a toky, otevřenými trhy, lepším přístupem na trh a spravedlivou hospodářskou soutěží pro svobodná povolání; domnívá se v této souvislosti, že EU by měla podporovat transevropské sítě, mobilitu pracovníků, studentů a výzkumných pracovníků a posilovat spolupráci a doplňkovost mezi ekonomikami EU;

14.  zdůrazňuje, že je naléhavě zapotřebí omezit daňové překážky pro přeshraniční pracovníky a zaměstnavatele, a tím usnadnit mobilitu občanů a podporovat přeshraniční investice;

15.  vyzývá EU, aby na celosvětové úrovni a v rámci WTO, G20 a G8 jednala s cílem prozkoumat možnosti stanovení obecných pravidel, která s ohledem na mezinárodní makroekonomickou nerovnováhu v oblasti finanční regulace a zdanění zajistí spravedlivou hospodářskou soutěž a rovné podmínky, aby chránila konkurenceschopnost EU a zajistila, že se budou ctít sociální a environmentální cíle Unie; vyzývá Unii, aby byla rozhodná ve vyjednávání a uzavírání komplexních dohod o volném obchodu s hlavními partnery – tyto dohody jsou klíčem k otevírání nových trhů pro zboží a služby, rozšiřování investičních příležitostí, usnadňování otevřeného a spravedlivého obchodu a podpoře předvídatelnějšího politického prostředí; považuje za důležité pokročit v jednáních o dani z finančních transakcí na globální úrovni;

16.  je toho názoru, že by vytvoření ad hoc evropského střediska pro sledování přímých zahraničních investic zřízeného v rámci Evropské komise mohlo přispět k posílení koordinace politiky členských států v této oblasti a zároveň umožnit lepší dohled nad prováděnými politikami, včetně jejich makroekonomických dopadů, a tím podpořit Evropu jako cíl investic;

17.  vyzývá Komisi, aby za účelem přitažení zahraničních investic prohloubila koordinaci hospodářské, daňové a sociální politiky členských států a zároveň zohlednila hospodářské a sociální rozdíly mezi členy eurozóny a mezi členskými státy EU;

18.  domnívá se, že EU a členské státy by měly zejména učinit opatření k posílení využití prostředků ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti jako katalyzátoru pro získání dalších finančních prostředků z EIB, EBRD, jiných mezinárodních finančních institucí a soukromého sektoru, a zároveň podpořit iniciativy založené na partnerství veřejného a soukromého sektoru, jako jsou například projektové dluhopisy EU; konstatuje, že z investic, které posilují kapacity, infrastrukturu a lidský kapitál, mohou mít užitek zejména malé a střední podniky; uznává potenciál, který má rozšíření oblasti působnosti inovativních finančních nástrojů, aby byly více používány pro přístup k financování, a doplňovaly tak tradiční způsoby financování; zdůrazňuje, že revolvingová povaha finančních nástrojů a pružný přístup k začlenění takových nástrojů na regionální úrovni by mohly vést k multiplikačnímu účinku rozpočtu EU, posílit partnerství veřejného a soukromého sektoru, otevřít alternativní zdroje financí a mohly by zajistit důležitý nový příliv financí pro strategické investice, a podpořit tak v době finančních škrtů dlouhodobé, udržitelné investice;

19.  vítá dlouhodobější refinanční operace ECB; vyzývá ECB, aby dále řešila současnou dluhovou krizi eurozóny rozhodným úsilím o udržování cenové stability a o minimalizaci záporných vedlejších účinků na reálnou ekonomiku a investice, které by mohly přivodit problémy bankovního sektoru s likviditou; je přesvědčen, že bankovní odvětví musí přijmout nutné kroky k řešení svých strukturálních nedostatků, pokud jde o rizika pro dlouhodobější likviditu, aby se tak v budoucnosti obnovila důvěra investorů a zabránilo se potřebě masivních intervencí ze strany ECB; domnívá se, že operační rámec banky by měl být utvářen takovým způsobem, aby byla část prostředků k dispozici ve formě grantů pro rozvojové účely a na podporu malých a středních podniků;

20.  je přesvědčen, že blízká reforma směrnice o kapitálových požadavcích by měla zajistit, aby zvyšování kapitálových rezerv na podporu dlouhodobé stability bankovního odvětví bankám nebránilo v uvolňování likvidity do reálné ekonomiky, což je pro investice zásadně důležité;

21.  zdůrazňuje potřebu posilování evropských kapitálových trhů s cílem zajistit přístup k financování z jiných zdrojů, než jsou zdroje bank;

22.  bere na vědomí nové návrhy Komise na zlepšení regulace trhu ratingových agentur, zejména návrh nařízení, kterým se mění nařízení (ES) č. 1060/2009 o ratingových agenturách a o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP), a směrnici 2011/61/EU o správcích alternativních investičních fondů, pokud jde o nepřiměřené spoléhání na ratingy, a zdůrazňuje, že k zajištění zdravého podnikatelského prostředí a spravedlivé hospodářské soutěže bude nezbytné učinit další kroky;

23.  vyzývá Komisi k posouzení mnoha přetrvávajících překážek, které brzdí poskytování a přijímání přeshraničních služeb v jednotlivých členských státech;

24.  konstatuje, že návrhy Komise na modernizaci evropského trhu zadávání veřejných zakázek jsou velice důležité; zdůrazňuje, že dynamický celoevropský trh zadávání veřejných zakázek může nabídnout významné obchodní příležitosti evropským společnostem a může výrazně přispět k povzbuzení konkurenceschopného evropského průmyslu, jakož i k přilákání investic a podpoře hospodářského růstu;

25.  vyjadřuje znepokojení nad trendem institucionálních investorů eurozóny opouštět majetkové cenné papíry v eurozóně a kupovat majetkové cenné papíry vydané kdekoliv jinde, neboť (i) ve finančním sektoru eurozóny hrají tito investoři stále větší úlohu a (ii) celková držba akcií a ostatních majetkových účastí vydaných rezidenty eurozóny, pokud jde o investiční fondy, klesla z 26 % v roce 2009 na 23 % v roce 2010;

26.  zdůrazňuje úlohu fondů státního majetku ze třetích zemí a zdůrazňuje, že je důležité posílit zásady transparentnosti a odpovědnosti, a tak podpořit součinnost mezi EU a fondy státního majetku;

27.  vyzývá Komisi a členské státy, aby povzbudily institucionální investory k účasti v evropských fondech rizikového kapitálu a fondech evropského sociálního podnikání a aby odstranily zákazy financování malých a středních podniků rizikovým kapitálem;

28.  je přesvědčen, že přeshraniční podnikání znamená významné přínosy jak pro regiony EU, a to přispěním k jejich hospodářskému rozvoji, tak pro jednotlivé podniky, neboť jim nabízí příležitosti k přístupu na nové a větší trhy a k novým a větším zdrojům dodávek, kapitálu, pracovních sil a technologií;

29.  vyjadřuje znepokojení nad vysokou mírou nezaměstnanosti mladých lidí v řadě členských států a nad negativními vyhlídkami v oblasti zaměstnanosti; je znepokojen nedostatečnou schopností Evropské unie přitáhnout vysoce kvalitní lidský kapitál, přičemž dochází ke značnému toku lidského kapitálu do zemí třetího světa; připouští, že Evropská unie má v kvalitním lidském kapitálu nevyužitý potenciál, a vyzývá Komisi a členské státy, aby zvýšily své úsilí s cílem řešit nezaměstnanost mladých v EU prostřednictvím programů a konkrétních kroků na evropské a vnitrostátní úrovni; vítá v tomto ohledu prohlášení Evropské rady vyzývající členské státy, aby zavedly vnitrostátní systémy, jako je záruka pro mladé lidi, a naléhavě členské státy žádá, aby tento požadavek podpořily rychlými a konkrétními akcemi na vnitrostátní úrovni, díky nimž by mladí lidé měli zajištěno důstojné pracovní místo, vzdělávání, odbornou přípravu či rekvalifikaci; domnívá se, že by Evropská unie měla zintenzívnit své snahy o dosažení cílů strategie EU 2020 pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění v oblasti zaměstnanosti, včetně snížení zdanění pracovní síly, s cílem přilákat více investic do hospodářských odvětví, jež ji hojně využívají;

30.  poukazuje na problém, jemuž čelí Unie jako celek i jednotlivé členské státy, a to stárnutí populace; naléhavě žádá členské státy, aby vypracovaly důsledné strategie, které se budou tímto demografickým problémem zabývat a navrhnou řešení jeho možných nepříznivých důsledků;

31.  podporuje cíle stěžejní iniciativy Unie inovací; vyzývá členské státy, aby směrovaly investice do vzdělávání, výzkumu a inovací vzhledem ke střednědobým a dlouhodobým pozitivním účinkům, které mohou mít na růst a rozvoj; podporuje inteligentní specializaci jakožto důležitou politickou zásadu a koncept inovační politiky umožňující navázat užší vztahy mezi výzkumem a podnikáním v oblastech, jako jsou zelené technologie;

32.  zdůrazňuje, že boj proti daňovým únikům by měl být pro Evropskou unii nejvyšší prioritou, zejména v současné krizové situaci, kdy daňové úniky představují obrovskou ztrátu pro vnitrostátní rozpočty a kdy by příjmy mohly být navíc využity k navýšení veřejných investic; klade důraz na potřebu zajistit bezproblémovou spolupráci a koordinaci mezi Komisí a členskými státy s cílem bojovat proti dvojímu zdanění, dvojímu nezdanění, daňovým podvodům, daňovým únikům a dumpingu a proti nezákonnému využívání daňových rájů; obecněji, požaduje větší míru fiskální koordinace jak na straně příjmů, tak i na straně výdajů, včetně bezproblémové spolupráce a koordinace mezi daňovými systémy členských států, rovněž s cílem snížení velké administrativní zátěže a vysokých nákladů na dodržování daňových předpisů, kterým jsou evropské podniky vystaveny, což působí jako brzda pro investice v Evropské unii; vítá legislativní usnesení Parlamentu o společném konsolidovaném základu daně z příjmů právnických osob (CCCTB) a očekává přijetí směrnice Radou;

33.  poukazuje na to, že obtížný přístup k financování zůstává pro malé a střední podniky jedním z hlavních problémů; je zvláště znepokojen tím, že zdravé společnosti nemohou získat financování, se kterým počítají; žádá Komisi a členské státy, aby urychleně provedly kroky a regulační opatření navržené v akčním plánu EU pro zlepšení přístupu k financování pro malé a střední podniky, které usnadní jejich financování; zdůrazňuje, že růst na místních úrovních je často udržován malými a středními podniky a sociálními podniky a že finanční prostředky politiky soudržnosti poskytované prostřednictvím důrazného přístupu víceúrovňové správy mohou zajistit, aby malé a střední podniky a sociální podniky naplňovaly svůj potenciál a nadále cenným způsobem přispívaly ke konkurenceschopnosti EU;

34.  zdůrazňuje potřebu komplexního přezkumu hospodářského dopadu finančního nařízení EU s cílem zajistit, aby jeho provádění bylo přiměřené a také aby toto nařízení neutlumovalo investice;

35.  vítá „Program pro konkurenceschopnost podniků s důrazem na malé a střední podniky“ (COSME) navržený Komisí na období 2012–2020 coby cestu, jak povzbudit podnikatelskou kulturu a podpořit zakládání malých a středních podniků hlavně v nových odvětvích, jako jsou služby sociálních médií, zelená ekonomika a cestovní ruch;

36.  vybízí k novým, účinnějším zákonům o úpadku, včetně nástrojů včasného varování, které by podporovaly politiku druhé šance navrženou k posílení podnikavosti a opětovného zahajování podnikání, neboť tato druhá šance není vnitrostátními legislativami patřičně uznávána; zdůrazňuje důležitost intenzivnějšího budování sítí mezi podnikateli a opětovně začínajícími podniky s cílem podpořit druhou šanci, stejně jako potřebu řešit obtíže s financováním opětovně začínajících podniků;

37.  vybízí Unii, aby plně využívala investičních možností v EU a mimo ni, které plynou z evropské politiky sousedství a z makroregionálních strategií;

38.  vybízí Komisi, aby všechny příslušné ukazatele pro měření makroekonomické nerovnováhy a jejich dopady na regiony EU zahrnula do srovnávacího přehledu;

39.  připomíná, že je důležité s ohledem na zdroje a kapacitu EU dále rozvíjet partnerství zaměřená na environmentální odvětví, jež vzbuzují rostoucí zájem investorů;

40.  vítá skutečnost, že v roce 2011 vzrostl počet společností zamýšlejících investovat v EU o 5 %; vyjadřuje však politování nad tím, že průměrný počet nově vytvořených pracovních míst v přepočtu na investiční projekt zůstal stejný;

41.  vyzývá Komisi a členské státy, aby na místní i přeshraniční úrovni uplatňovaly evropský akční plán „eGovernment“, jehož prostřednictvím mohou poskytovat – a to také podnikům – služby elektronické veřejné správy účinněji a s nižšími náklady;

42.  trvá na tom, že má-li EU a její členské státy přilákat větší objem investic, musí:

43.  vítá návrh programu Komise, který je zaměřen na konkurenceschopnost podniků a malých a středních podniků; vítá, že v mnoha členských státech EU došlo k navýšení rizikového a neformálního kapitálu, avšak znovu opakuje, že EU by měla ještě zjednodušit právní předpisy a usnadnit malým a středním podnikům a dalším hospodářským subjektům přístup k financování, a to podporou efektivních systémů rizikového a neformálního kapitálu v celé EU a posílením úlohy soukromých a veřejných kapitálových investic při financování dlouhodobého podnikového růstu; vyzývá Komisi, aby při vytváření inovativních finančních mechanismů pro financování malých a středních podniků aktivněji spolupracovala s mezinárodními finančními institucemi;

44.  zdůrazňuje, že je důležité prosazovat evropské normy, které v EU pomohou dokončit vnitřní trh a přilákat investice, a sladit je s mezinárodními standardy;

45.  opakuje svůj dřívější návrh, aby Komise ve spolupráci s EIB (s ohledem na kvalitu jejích lidských zdrojů a na její zkušenosti s financováním významných infrastruktur) prováděla strategické rozbory financování investic, přičemž by nevyloučila žádnou možnost, tedy granty, splacení částek, které členské státy upsaly jako kapitál EIB, částky, které upsala Evropská unie jako kapitál EIB, půjčky, inovativní nástroje, finanční inženýrství uzpůsobené dlouhodobým projektům, které nejsou okamžitě rentabilní, vypracování systému záruk, vyčlenění části rozpočtu EU na investice, finanční konsorcia vytvořená orgány na evropské, vnitrostátní a místní úrovni, partnerství veřejného a soukromého sektoru;

46.  vítá symbolické iniciativy strategie Evropa 2020 nazvané „Integrovaná průmyslová politika pro éru globalizace“, „Unie inovací“ a „Evropa méně náročná na zdroje“ a konstatuje, že strategie Evropa 2020 napomůže k většímu zatraktivnění investic v EU, k vytváření pracovních míst v rámci EU a k udržení konkurenceschopnosti na mezinárodním úrovni;

47.  zdůrazňuje, že s ohledem na současnou nízkou míru růstu a vysokou míru nezaměstnanosti přispívá politika soudržnosti EU výrazně k evropskému hospodářství i k evropskému výzkumu a inovacím a představuje největší výdajovou položku v rozpočtu EU na investice do reálné ekonomiky, a posiluje tak hospodářskou, sociální a územní soudržnost tím, že snižuje rozdíly mezi regiony a uskutečňuje strategii Unie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění, který má v oblasti veřejných i soukromých investic na úrovni EU a na národní, regionální a místní úrovni výrazný pákový efekt;

48.  zdůrazňuje, že diskriminační přístup k velkým podnikům by mohl bránit inovacím a snížit konkurenceschopnost ostatních společností v EU, obzvláště malých a středních podniků, jelikož by tyto podniky vyloučil z klíčových partnerství v rámci globální spolupráce v oblasti inovací a omezil jejich přístup k vyspělým technologiím;

49.  podporuje hospodářské odůvodnění lokálně / regionálně definované rozvojové politiky, které vychází ze základního logického předpokladu, že pokud budou nejméně rozvinuté regiony EU schopny nabídnout konkurenční výhody (vhodnou infrastrukturu, kvalifikované lidské zdroje atd.), jakož i jasný soubor pobídek, jejich atraktivita pravděpodobně vzroste; v této souvislosti vyzývá Komisi, aby podpořila členské státy a regiony v provádění vlastních politik investičních pobídek, zejména pak v oblasti dlouhodobých investic, a to na přeshraniční úrovni a s důrazem na projekty v oblasti infrastruktury; s politováním konstatuje, že méně rozvinuté regiony EU stále více ztrácejí na atraktivitě ve prospěch třetích zemí; vyzývá příslušné orgány, aby stanovily nezbytná opatření pro zachování stávajících investic a přilákání investic nových;

50.  zdůrazňuje, že silnou stránkou EU jsou velká města a že nejpřitažlivější oblastí pro investice jsou velmi rozsáhlé projekty v oblasti městské infrastruktury a inovativních podnikatelských parků; naléhavě vyzývá členské státy, aby navázaly na tradiční výhody evropských metropolí, aby ve velkém měřítku investovaly do jejich infrastruktury, nových technologií a do oblasti výzkumu a vývoje, včetně multimodálních dopravních systémů, a zlepšily tak jejich obyvatelnost a konkurenceschopnost, a aby zároveň zajistily, že k investicím nebude docházet na úkor skutečné územní soudržnosti a vyváženého rozvoje venkova;

51.  zdůrazňuje, že nutné není jen to, aby výzkum a vzdělávání pronikaly až na místní úroveň a byly zde také prováděny, ale aby do nich bylo rovněž investováno; to znamená, že pro přilákání místních a přímých zahraničních investic je nezbytné plně využívat dostupné lidské zdroje, tedy výzkumných pracovníků a akademických institucí na místní úrovni; v této souvislosti poukazuje na to, že je rovněž důležité zohlednit mobilitu lidských zdrojů: učitelů, výzkumných pracovníků i studentů;

52.  domnívá se, že zaostalejší regiony by měly být nadále příjemci značných finančních prostředků Unie, aby byly schopny investorům nabídnout vedle nižších nákladů na pracovní sílu i další místní konkurenční výhody;

53.  zdůrazňuje, že je třeba posílit infrastrukturu pro podporu regionální soudržnosti a konkurenceschopnosti regionů; v této souvislosti vyzdvihuje význam transevropských sítí a využívání doplňujících nástrojů financování, jako jsou projektové dluhopisy a partnerství veřejného a soukromého sektoru;

54.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vnitrostátním parlamentům.

(1) Úř. věst. L 306, 23. 11. 2011, s. 1. (2) Úř. věst. L 306, 23. 11. 2011, s. 8. (3) Úř. věst. L 306, 23. 11. 2011, s. 12. (4) Úř. věst. L 306, 23. 11. 2011, s. 25. (5) Úř. věst. L 306, 23. 11. 2011, s. 33. (6) Úř. věst. L 337, 20. 12. 2011, s. 5. (7) Úř. věst. L 306, 23. 11. 2011, s. 41. (8) Přijaté texty, P7_TA(2011)0565. (9) Přijaté texty, P7_TA(2012)0135.