Seznam 
Přijaté texty
Úterý, 13. března 2012 - Štrasburk
Dohoda mezi EU a Islandem a Norskem o používání některých ustanovení Úmluvy o vzájemné pomoci v trestních věcech ***
 Žádost, aby byla Krisztina Morvaiová zbavena imunity
 Příslušnost, rozhodné právo, uznávání a výkon rozhodnutí a veřejných listin ve věcech dědictví a vytvoření evropského dědického osvědčení ***I
 Rovnost žen a mužů v Evropské unii – 2011
 Ženy v politickém rozhodovacím procesu
 Statut evropské družstevní společnosti s ohledem na zapojení zaměstnanců
 Boloňský proces
 Evropská statistika

Dohoda mezi EU a Islandem a Norskem o používání některých ustanovení Úmluvy o vzájemné pomoci v trestních věcech ***
PDF 199kWORD 32k
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 13. března 2012 k návrhu rozhodnutí Rady o uzavření Dohody mezi Evropskou unií a Islandskou republikou a Norským královstvím o používání některých ustanovení Úmluvy ze dne 29. května 2000 o vzájemné pomoci v trestních věcech mezi členskými státy Evropské unie a protokolu k této úmluvě z roku 2001 (05306/2010 – C7-0030/2010 – 2009/0189(NLE))
P7_TA(2012)0066A7-0020/2012

(Souhlas)

Evropský parlament,

  s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (05306/2010),

  s ohledem na návrhu rozhodnutí Rady o uzavření Dohody mezi Evropskou unií a Islandskou republikou a Norským královstvím o používání některých ustanovení Úmluvy ze dne 29. května 2000 o vzájemné pomoci v trestních věcech mezi členskými státy Evropské unie a protokolu k této úmluvě z roku 2001 (14938/2003),

  s ohledem na žádost o souhlas, kterou předložila Rada v souladu s články 82 odst. 1 písm. d) a čl. 218 odst. 6 druhým pododstavcem písm. a) Smlouvy o fungování Evropské unie (C7-0030/2010),

  s ohledem na článek 81 a čl. 90 odst. 7 jednacího řádu,

  s ohledem na doporučení Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A7-0020/2012),

1.  uděluje svůj souhlas s uzavřením dohody;

2.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států, Islandské republiky a Norského království.


Žádost, aby byla Krisztina Morvaiová zbavena imunity
PDF 274kWORD 34k
Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 13. března 2012 o žádosti, aby byla Krisztina Morvaiová zbavena imunity (2010/2285(IMM))
P7_TA(2012)0067A7-0050/2012

Evropský parlament,

–  s ohledem na žádost, aby byla Krisztina Morvaiová zbavena imunity, kterou dne 13. října 2010 zaslal pešťský ústřední obvodní soud (Budapešť, Maďarsko) v souvislosti s řízením, jež před tímto soudem probíhá, a která byla oznámena na plenárním zasedání dne 24. listopadu 2010,

–  s ohledem na to, že Krisztina Morvaiová byla vyslechnuta v souladu s čl. 7. odst. 3 jednacího řádu,

–  s ohledem na dokumenty předložené dne 19. prosince 2011 pešťským ústředním obvodním soudem v odpovědi na žádost Výboru pro právní záležitosti, který si v souladu s čl. 7 odst. 3 jednacího řádu vyžádal doplňující informace a vysvětlení,

–  s ohledem na články 8 a 9 Protokolu č. 7 o výsadách a imunitách Evropské unie, který je připojen ke Smlouvě o fungování Evropské unie, a na čl. 6 odst. 2 aktu ze dne 20. září 1976 o volbě členů Evropského parlamentu ve všeobecných a přímých volbách,

–  s ohledem na rozsudky Soudního dvora Evropské unie ze dne 12. května 1964, 10. července 1986, 15. a 21. října 2008, 19. března 2010 a 6. září 2011(1),

–  s ohledem na čl. 6 odst. 2 a článek 7 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti (A7-0050/2012),

A.  vzhledem k tomu, že pešťský ústřední obvodní soud požádal o to, aby byla poslankyně Evropského parlamentu Krisztina Morvaiová zbavena imunity v souvislosti s řízením, jež před tímto soudem probíhá;

B.  vzhledem k tomu, že se žádost tohoto soudu týká trestního řízení probíhajícího ve věci trestného činu veřejné pomluvy, jehož se měla Krisztina Morvaiová dopustit svými výroky o určité soukromé osobě v Maďarsku;

C.  vzhledem k tomu, že podle článku 8 Protokolu o výsadách a imunitách Evropské unie nemohou být členové Evropského parlamentu vyšetřováni, zadrženi nebo stíháni pro své názory či hlasování během výkonu své funkce;

D.  vzhledem k tomu, že okolnosti daného případu, jak je popisují dokumenty předložené Výboru pro právní záležitosti maďarským soudem, ukazují, že dotčené výroky byly proneseny v době, kdy Krisztina Morvaiová ještě nebyla poslankyní Evropského parlamentu;

1.  rozhodl, aby byla Krisztina Morvaiová zbavena imunity;

2.  pověřuje svého předsedu, aby toto rozhodnutí a zprávu příslušného výboru neprodleně předal příslušnému maďarskému orgánu a Krisztině Morvaiové.

(1) Věc 101/63 Wagner v. Fohrmann a Krier, Recueil, 1964, s. 195, věc 149/85 Wybot v. Faure a další, Recueil, 1986, s. 2391, věc T-345/05 Mote v. Parlament, Sb. rozh., 2008, s. II-2849, spojené věci C-200/07 a C-201/07 Marra v. De Gregorio a Clemente, Sb. rozh., 2008, s. I-7929 a věc T-42/06 Gollnisch v. Parlament (dosud nezveřejněno ve Sbírce rozhodnutí) a věc C-163/10 Patriciello (dosud nezveřejněno ve Sbírce rozhodnutí).


Příslušnost, rozhodné právo, uznávání a výkon rozhodnutí a veřejných listin ve věcech dědictví a vytvoření evropského dědického osvědčení ***I
PDF 283kWORD 40k
Usnesení
Text
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 13. března 2012 k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o příslušnosti, rozhodném právu, uznávání a výkonu rozhodnutí a veřejných listin ve věcech dědictví a vytvoření evropského dědického osvědčení (KOM(2009)0154 – C7-0236/2009 – 2009/0157(COD))
P7_TA(2012)0068A7-0045/2012

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (KOM(2009)0154),

–  s ohledem na čl. 251 odst. 2, čl. 61 písm. c) a čl. 67 odst. 5 druhou odrážku Smlouvy o ES, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C7–0236/2009),

–  s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě s názvem „Důsledky vstupu Lisabonské smlouvy v platnost pro probíhající interinstitucionální rozhodovací postupy“ (KOM(2009)0665),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 a čl. 81 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 14. července 2010(1),

–  s ohledem na článek 55 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti (A7-0045/2012),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi a vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 13. března 2012 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. .../2012 o příslušnosti, rozhodném právu, uznávání a výkonu rozhodnutí, přijetí a výkon úředních listin ve věcech dědictví a vytvoření evropského dědického osvědčení

P7_TC1-COD(2009)0157


(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) č 650/2012.)

(1) Úř. věst. C 44, 11.2.2011, s. 148.


Rovnost žen a mužů v Evropské unii – 2011
PDF 351kWORD 116k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 13. března 2012 o rovnoprávnosti žen a mužů v Evropské unii – 2011 (2011/2244(INI))
P7_TA(2012)0069A7-0041/2012

Evropský parlament,

  s ohledem na článek 2 a na čl. 3 odst. 3 druhou odrážku Smlouvy o Evropské unii (SEU) a na článek 8 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

  s ohledem na článek 23 Listiny základních práv Evropské unie,

  s ohledem na Úmluvu OSN o odstranění všech forem diskriminace žen ze dne 18. prosince 1979,

  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2011/36/EU ze dne 5. dubna 2011 o prevenci obchodování s lidmi, boji proti němu a o ochraně obětí, kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí Rady 2002/629/SVV(1),

  s ohledem na Úmluvu OSN o potlačování obchodu s lidmi a využívání prostituce druhých osob z roku 1949,

  s ohledem na Pekingskou deklaraci a akční platformu, které byly přijaty na čtvrté světové konferenci o ženách dne 15. září 1995, a na následné závěrečné dokumenty přijaté při příležitosti zvláštních zasedání OSN Peking +5 (2000), Peking +10 (2005) a Peking +15 (2010),

  s ohledem na Evropský pakt pro rovnost žen a mužů (2011–2020) přijatý Evropskou radou v březnu 2011(2),

  s ohledem na sdělení Komise ze dne 5. března 2010 nazvané „Posílený závazek pro dosažení rovnosti žen a mužů – Charta žen“ (COM(2010)0078),

  s ohledem na pracovní dokument Komise ze dne 11. února 2011 nazvaný „Zpráva o pokroku v oblasti rovnocennosti žen a mužů 2010.“ (SEK(2011)0193),

  s ohledem na sdělení Komise ze dne 21. září 2010 nazvané „Strategie pro rovnost žen a mužů 2010–2015“ (KOM(2010)0491),

  s ohledem na zprávu Agentury pro základní práva o homofobii, transfobii a diskriminaci na základě sexuální orientace a pohlavní identity (2010),

  s ohledem na soubor opatření EU na ochranu obětí, který obsahuje sdělení Komise ze dne 18. května 2011 nazvané „Posílení práv obětí v EU“ (COM (2011)0274), „návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se zavádí minimální pravidla pro práva, podporu a ochranu obětí trestného činu“ (COM(2011)0275) a „návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o vzájemném uznávání ochranných opatření v občanských věcech“ (COM(2011)0276),

  s ohledem na sdělení Komise nazvané „Evropa 2020: Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“ (COM(2010)2020),

  odkazuje na zprávu Komise ze dne 3. října 2008 o provádění barcelonských cílů týkajících se zařízení péče o děti předškolního věku (KOM(2008)0638),

  s ohledem na směrnici 2004/113/ES, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s muži a ženami v přístupu ke zboží a službám a jejich poskytování, a na související rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 1. března 2011 ve věci Test-Achats (C-236/09)1(3),

  s ohledem na své usnesení ze dne 13. října 2005 o ženách a chudobě v Evropské unii(4),

  s ohledem na své usnesení ze dne 3. února 2009 o nediskriminaci na základě pohlaví a mezigenerační solidaritě(5),

  s ohledem na své usnesení ze dne 10. února 2010 o rovnosti žen a mužů v Evropské unii – 2009(6) a ze dne 8. března 2011 o rovnosti žen a mužů v Evropské unii – 2010(7),

  s ohledem na své usnesení ze dne 6. července 2011 o ženách a řízení podniků(8),

  s ohledem na své usnesení ze dne 5. dubna 2011 o prioritách a základních rysech nového rámce politiky EU pro boj proti násilí páchanému na ženách(9),

  s ohledem na své usnesení ze dne 8. března 2011 o podobě ženské chudoby v Evropské unii(10),

  s ohledem na své usnesení ze dne 17. června 2010 o genderových aspektech poklesu hospodářství a finanční krize(11),

  s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

  s ohledem na zprávu Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (A7-0041/2012),

A.  vzhledem k tomu, že rovnost žen a mužů je základní zásadou Evropské unie zakotvenou ve Smlouvě o Evropské unii a vzhledem k tomu, že Unie si sama uložila zvláštní úkol zohlednit rovnost žen a mužů ve všech svých činnostech a vzhledem k tomu, že i přes postupný pokrok v této oblasti stále přetrvává mnoho nerovností mezi ženami a muži;

B.  vzhledem k tomu, že posilování postavení žen na trhu práce a ekonomické nezávislosti nepředstavuje v době ekonomické krize pouze morální imperativ, ale také ekonomickou nezbytnost; vzhledem k tomu, že hlavním cílem strategie EU2020 je zvýšení míry zaměstnanosti žen a mužů ve věku 20-64 let na 75 %;

C.  vzhledem k tomu, že budoucí hospodářská konkurenceschopnost a prosperita Evropy závisí na tom, zda bude schopna plně využívat svých pracovních zdrojů, včetně většího zapojení žen na trhu práce; vzhledem k tomu, že jednou z priorit strategie Evropa 2020 je zapojit do pracovního procesu více žen, a dosáhnout tak do roku 2020 jejich 75% zaměstnanosti; vzhledem k tomu, že ženy ve srovnání s muži více pracují na částečný úvazek nebo mají pracovní smlouvu na dobu určitou, a v případě, že bude krize pokračovat, bude tudíž snazší propustit ze zaměstnání ženy, a že existuje nebezpečí, že nynější recese pozastaví či dokonce zvrátí pokrok, jehož bylo v úsilí o rovnost žen a mužů dosaženo; vzhledem k tomu, že možnosti práce na částečný úvazek mohou mít v některých případech a na určitou dobu pozitivní dopad pro ženy a muže, pokud jde o sladění pracovního, rodinného a soukromého života;

D.  vzhledem k tomu, že pro dosažení rovnosti žen a mužů je zapotřebí lepšího politického zastoupení žen; vzhledem k tomu, že zastoupení žen v politickém rozhodovacím procesu v posledních letech nezaznamenalo vzestupnou tendenci – procento zastoupení žen a mužů ve vnitrostátních parlamentech v celé EU zůstává stejné, tj. 24 % tvoří ženy a 76 % muži, kdy podíl žen v parlamentních sborech nepřesahuje v některých členských státech 15 %, přičemž ženy zastávají jen 23 % veškerých ministerských postů; vzhledem k tomu, že počet žen ve funkci místopředsedy Evropského parlamentu se v druhé polovině volebního období 2009-2014 snížil;

E.  vzhledem k tomu, že ekonomická krize zpočátku zasáhla převážně zaměstnanost mužů, avšak škrty ve veřejných výdajích budou mít neúměrný vliv na zaměstnanost žen a mzdové rozdíly, protože ve veřejném sektoru je zaměstnáno daleko více žen než mužů; vzhledem k tomu, že zvlášť citlivými odvětvími, jimž dominují ženy, jsou zdravotnictví, vzdělávání a sociální péče; vzhledem k tomu, že je důležité věnovat pozornost nejen míře zaměstnanosti, ale také rovným pracovním podmínkám, kvalitě zaměstnání, možnostem profesního růstu a mzdám;

F.  vzhledem k tomu, že násilí páchané na ženách, včetně psychického násilí, je zásadní překážkou mezi ženami a muži, je porušováním lidských práv žen a stále zůstává nejrozšířenější formou porušování lidských práv v rámci EU, a to i přes opatřen pro boj s tímto násilím, jež přijali političtí představitelé; vzhledem k tomu, že hospodářský pokles vytváří podmínky, pro něž je příznačný růst násilí páchaného v rámci důvěrného vztahu, a že úsporná opatření, která mají dopad na podpůrné služby, způsobují, že ženy, jež jsou oběťmi násilí, jsou zranitelnější více než obvykle;

G.  vzhledem k tomu, že ekonomové a demografové (Světová banka, OECD, MMF) využívají ekonomické a matematické modely pro zdůraznění ekonomické hodnoty práce v domácnosti – vykonávané převážně ženami – a že podíl žen na HDP by byl ještě vyšší, pokud by byla zohledněna jejich neplacená práce, což svědčí o uplatňování diskriminačního přístupu k ženské práci;

H.  vzhledem k tomu, že rozpočtové škrty v oblasti sociálních služeb, k nimž patří i péče o děti, brání ženám v účasti na trhu práce o to víc;

I.  vzhledem k tomu, že pro dosažení rovné účasti žen a mužů na trhu práce, v oblasti vzdělávání a odborné přípravy je zásadní, aby služby, jež poskytují péči o děti, seniory a závislé osoby, byly dostupné; domnívá se, že osoby poskytující domácí péči jsou i nadále diskriminovány tím, že se jim odpracovaná doba nezapočítává k důchodům a jiným nárokům,

J.  vzhledem k tomu, že rok 2012 je Evropským rokem aktivního stárnutí a mezigenerační solidarity a že je důležité zdůraznit, že v pozdějším věku žije v důsledku větší předpokládané délky života v jednočlenné domácnosti více žen než mužů;

K.  vzhledem k tomu, že Evropský parlament přijal v říjnu 2011 své stanovisko k návrhu směrnice o mateřské dovolené, která rozšiřuje plně hrazenou mateřskou dovolenou na 20 týdnů a která zavádí placenou otcovskou dovolenou v délce dvou týdnů;

L.  vzhledem k tomu, že přístup ke kapitálu je bankovní krizí silně omezen, nastane problém, který pravděpodobně neúměrně zasáhne ženy podnikatelky, protože ženy jsou stále více samostatně výdělečně činné, aby co nejlépe zkombinovaly pracovní a rodinný život;

M.  vzhledem k tomu, že zásadní důležitost při zavádění rovnosti mezi ženami a muži v Evropské unii má shromažďování a analýza údajů rozdělených podle pohlaví;

N.  vzhledem k tomu, že vývoj směřující k dosažení rovnosti pohlaví, zejména v oblasti ekonomické rovnosti, je velice pomalý; vzhledem k tomu, že političtí představitelé musejí přejít od slov k činům a ne si tuto problematiku pouze klást za cíl ve svých ekonomických strategiích;

O.  vzhledem k tomu, že nerovnosti v odměňování žen a mužů jsou stále velmi vysoké (v některých případech přesahují 25 %) a že navzdory úsilí o dosaženém pokroku se rozdíly v odměňování nezmenšují, ale spíše stagnují;

P.  vzhledem k tomu, že míra zaměstnanosti je nižší ve venkovských oblastech a že mnoho žen kromě toho nikdy nepracuje na oficiálním trhu práce, pročež nejsou vedeny jako uchazečky o zaměstnání, ani započítány ve statistikách nezaměstnanosti, což působí specifické finanční a právní problémy, pokud jde o nárok na mateřskou dovolenou a volno z důvodu nemoci, nabývání důchodových práv i přístup k sociálnímu zabezpečení, ale také problémy v případě rozvodu; vzhledem k tomu, že ve venkovských oblastech je větší nedostatek kvalitních pracovních příležitostí,

Q.  vzhledem k tomu, že v průměru tři z deseti domácností v Evropské unii jsou jednočlenné, a že v těchto domácnostech žijí zejména starší ženy, a toto procento vzrůstá; vzhledem k tomu, že tyto domácnosti jsou zranitelnější a podléhají většímu riziku chudoby, obzvláště v době ekonomických nesnází; vzhledem k tomu, že jednočlenné domácnosti nebo s jedním příjmem jsou ve většině členských států znevýhodňovány jak absolutně, tak relativně v oblasti zdanění, sociálního zabezpečení, bydlení, zdravotní péče, pojištění a důchodů; vzhledem k tomu, že veřejné politiky by neměly trestat lidi za to, že žijí sami, a to ať dobrovolně či nedobrovolně;

R.  vzhledem k tomu, že sexuální a reprodukční zdraví a práva jsou právy lidskými a měly by být zaručeny pro všechny ženy bez ohledu na jejich status, věk, sexuální orientaci nebo etnický původ;

S.  vzhledem k tomu, že mnoho žen – ženy se zdravotním postižením, ženy pečující o děti, starší ženy a ženy náležející k etnickým menšinám, zejména romské ženy, a přistěhovalkyně – se potýkají s vícenásobnou diskriminací a diskriminací z důvodu příslušnosti k dvěma či více skupinám;

T.  vzhledem k tomu, že rodiny v Evropské unii jsou různé a zahrnují sezdané, nesezdané a registrované rodiče, rodiče různého pohlaví a rodiče stejného pohlaví, rodiče samoživitele a pěstouny, kteří si zaslouží stejnou ochranu v rámci vnitrostátního a evropského práva;

U.  vzhledem k tomu, že rozsudek Soudního dvora ve věci Test Achats ukazuje, že právní předpisy v oblasti rovnosti žen a mužů vyžadují přesná, jasná a jednoznačná ustanovení;

V.  vzhledem k tomu, že rozdíly v postavení žen a mužů jsou menší před založením rodiny a zvyšují se od chvíle, co žena a muž vytvoří pár; vzhledem k tomu, že u žen dochází k poklesu míry zaměstnanosti s narozením prvního dítěte a že znevýhodnění na trhu práce se v raných fázích jejich životního cyklu kumulují v souvislosti s péčí o dítě, kterou v pozdější fázi střídá péče o seniory, a to často vede k chudobě v důsledku nedostatečného odměňování;

W.  vzhledem k tomu, že pozitivní opatření zaměřená na ženy se ukázala být zásadní pro jejich plné začlenění na trh práce a do společnosti obecně;

X.  vzhledem k tomu, že ženy ve venkovských oblastech trpí ještě větší diskriminací a genderovými stereotypy než ženy ve městech a že míra zaměstnanosti těchto žen je mnohem nižší než u žen žijících ve městech;

Y.  vzhledem k tomu, že oběťmi obchodu s lidmi jsou většinou ženy a dívky;

Stejná ekonomická nezávislost

1.  vyzývá členské státy, aby zajistily, aby jejich sňatkové právo, rozvodové právo a právo upravující majetkové poměry manželů nepředstavovalo pro manžele přímo či nepřímo finanční past, zejména pak pro ženy, a aby zajistily, aby mladé páry, které plánují sňatek, byly v přiměřeném časovém rámci plně informováni o tom, jaké mají sňatky a rozvody právní a finanční dopady;

2.  vyzývá členské státy, aby investovaly do kapacitně a finančně dostupných, kvalitních zařízení péče o děti, nemocné, osoby se zdravotním postižením a jiné závislé osoby a aby zajistily, aby tato zařízení poskytovala pružnou pracovní dobu a byla dostupná s cílem umožnit co nejvíce lidem sladit jejich profesní a osobní život; vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily, že se mužům a ženám, jež pečují o děti nebo starší občany, dostane uznání v podobě individuálních práv na sociální a důchodové zabezpečení; vyzývá sociální partnery, aby předložily konkrétní iniciativy, které by uznávaly zkušenosti získané v rámci dovolené související s péčí;

3.  vyzývá členské státy, aby směřovaly k individualizovanějším systémům sociálního zabezpečení s cílem zvýšit osobní nezávislost žen a jejich postavení ve společnosti;

4.  zdůrazňuje význam, který představuje rozvoj právního institutu sdíleného vlastnictví pro zajištění plného uznání práv žen v odvětví zemědělství a pro přiměřenou ochranu v oblasti sociálního zabezpečení a uznání práce žen, a zdůrazňuje potřebu změnit nařízení o Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) s cílem umožnit – jako je tomu v případě Evropského sociálního fondu (ESF) – aby v budoucím programovém období 2014–2020 byla přijata opatření příznivá pro ženy, přičemž si je vědom, že taková opatření byla proveditelná v minulých obdobích, avšak nikoli v tom stávajícím, a že budou mít velmi výrazný přínos na zaměstnávání žen ve venkovských oblastech;

5.  vyzývá Komisi a členské státy, aby vypracovaly návrhy pro vzájemné uznávání občanských svazků a rodin stejného pohlaví v celé Evropě mezi zeměmi, které již v tomto ohledu mají příslušnou platnou legislativu, a zajistily tak rovné zacházení, pokud jde o práci, volný pohyb osob, zdanění a sociální zabezpečení, jež by ochránilo rodinné příjmy a děti;

6.  vítá přijetí směrnice 2010/41/EU o uplatňování zásady rovného zacházení pro samostatně výdělečně činné muže a ženy a vyzývá členské státy, aby zajistily její úplné a včasné provedení;

7.  vyjadřuje politování nad tím, že některé členské státy přijaly restriktivní definici pojmu „rodina“ s cílem upřít právní ochranu párům stejného pohlaví a jejich dětem; připomíná, že právo EU je v souladu s Listinou základních práv Evropské unie uplatňováno bez diskriminace na základě pohlaví či sexuální orientace;

8.  zdůrazňuje, že konsolidace veřejných financí bez ohledu na rovnost žen a mužů může vést ke zvýšení segregace na trhu práce na základě pohlaví, ke zvýšení podílu nejisté práce u žen, ke zvětšení rozdílů v odměňování mezi ženami a muži a k větším problémům při slaďování péče a práce;

9.  vyzývá Radu, aby navázala na stanovisko Evropského parlamentu ke změně směrnice o mateřské dovolené, zejména pokud jde o dávky pro čerstvé rodičky, a zajistila kontinuitu ekonomické nezávislosti žen v tomto období;

10.  vyzývá členské státy, aby aktivně podporovaly a důkladně sledovaly provádění rámcové dohody sociálních partnerů o rodičovské dovolené, zejména s ohledem na nepřevoditelné období, a aby zajistily odstranění veškerých překážek pro zvýšení jejího využívání ze strany mužů;

11.  zdůrazňuje, že příjmy žen a jejich placené a kvalitní zaměstnání jsou klíčové pro jejich hospodářskou nezávislost a pro větší rovnost mezi muži a ženami v celé společnosti;

12.  vyzývá členské státy a sociální partnery, aby do odborného vzdělávání v oblasti „zelených pracovních míst“, jež Komise EU považuje za „klíčovou oblast růstu“ evropského trhu práce, zapojily zejména ženy;

13.  vyzývá Komisi a členské státy, aby analyzovaly a odstranily překážky, které brání (opětovnému) vstupu na trh práce a samostatné výdělečné činnosti romských žen, a aby přikládaly dostatečnou váhu úloze žen v hospodářské emancipaci marginalizovaných Romů a v zahajování podnikání;

14.  žádá o přijetí opatření na vnitrostátní i evropské úrovni s cílem podnítit podnikavost žen prostřednictvím vytvoření struktur pro vzdělávání a odborné a právní poradenství a usnadnit přístup k veřejnému i soukromému financování;

15.  vyzývá Komisi a členské státy, aby prostřednictví posouzení dopadů z hlediska pohlaví a následných opatření zohledňujících rovnost pohlaví posoudily dopady hospodářské a finanční krize z hlediska pohlaví;

16.  vyzývá členské státy, aby investovaly výdaje ze stávajících strukturálních fondů pro období 2007-2013 do rozvoje pečovatelských služeb s cílem umožnit ženám a mužům sladit profesní a soukromý život;

Stejná odměna za stejnou nebo rovnocennou práci

17.  poznamenává, že mzdové rozdíly mezi ženami a muži zůstávají navzdory nesčetným kampaním, cílům a opatřením přijatým v minulých letech neúprosně velké; žádá členské státy, aby zdvojnásobily své úsilí vedoucí k zavedení evropských opatření, jež by pomohla tento rozdíl snížit;

18.  vyzývá evropské instituce, členské státy a sociální partnery, aby se zabývaly celou škálou příčin přetrvávajících rozdílů v odměňování žen a mužů, včetně evropského cíle stejného odměňování, tedy snížit rozdíly v odměňování v každém členském státě o 10 procentních bodů, a zajistit tak stejnou odměnu pro ženy a muže za stejnou práci a při stejné kvalifikaci, a vítá iniciativu Komise zavést Evropský den stejné odměny; vyjadřuje politování nad skutečností, že Komise poté, co Evropský parlament přijal dne 18. listopadu 2008 usnesení obsahující doporučení Komisi, nepředložila žádný legislativní návrh;

19.  vyzývá členské státy a Komisi, aby přijaly vhodná opatření a snížily rozdíly v důchodech mezi ženami a muži jakožto přímý důsledek mzdových rozdílů a aby posoudily dopad nových důchodových systémů na různé kategorie žen a  věnovaly přitom zvláštní pozornost smlouvám na částečný úvazek a atypickým smlouvám;

20.  vyzývá členské státy, aby přijaly cílená opatření pro zlepšení situace a pro spravedlivější finanční ohodnocení sociálních zaměstnání; je toho názoru, že práce ve vzdělání a pečovatelských službách musí být z finančního hlediska postavena na stejnou úroveň jako jiná zaměstnání a že nesmí docházet k žádným finančním znevýhodněním na základě skutečnosti, že se muži a ženy rozhodli pro sociální zaměstnání;

21.  vyjadřuje znepokojení nad skutečností, že ekonomická krize a rozpočtové škrty tento problém ještě zhorší, neboť tato situace bude mít na ženy nepřiměřený dopad, a proto vyzývá členské státy a sociální partnery, aby navrhly akční plán a konkrétní, ambiciózní cíle;

22.  vyzývá členské státy, aby lépe využívaly dovednosti kvalifikovaných migrujících žen a zajistily přístup ke vzdělání a odborné přípravě, včetně jazykových kurzů s cílem zabránit ztrátě dovedností a  zajistit stejné pracovní příležitosti, a aby podporovaly začlenění migrantů;; vyzývá členské státy, aby věnovaly pozornost přijetí opatření pro migrující ženy a vyzývá ke konzultaci nevládních organizací a organizací migrujících žen o politikách a opatřeních zaměřených na jejich sociální začlenění;

23.  je znepokojen právními předpisy v některých členských státech, jež výslovně nezakazuje praxi, kdy jsou zaměstnavatelům při zaměstnávání žen předávány předem podepsané výpovědi s cílem umožnit obcházení právních předpisů v oblasti mateřství;

Rovnost v rozhodování

24.  domnívá se, že aktivní zapojení a plné začlenění žen na evropský trh práce nemá pozitivní dopad jen pro sféru obchodu, ale je prospěšné i pro celou ekonomiku a společnost a je otázkou základních práv a demokracie; ženy představují 60 % nových absolventů vysokých škol a přesto jsou nedostatečně zastoupeny v ekonomických funkcích s rozhodovacími pravomocemi;

25.  vyjadřuje politování nad tím, že plány hospodářského oživení se stále soustřeďují zejména na zaměstnání, v nichž mají převahu muži; vyzývá členské státy a Evropskou komisi, aby se soustavně během celého procesu provádění strategie EU 2020 a vnitrostátních programů reforem zabývaly otázkou rovnosti žen a mužů a upřednostňovaly řešení překážek účasti žen na trhu práce, přičemž zvláštní pozornost by měla být věnována ženám se zdravotním postižením, migrujícím ženám a ženám, jež jsou příslušníky národnostních menšin, ženám ve věkové skupině 54-65 let a romským ženám; upozorňuje na skutečnost, že v zájmu nalezení správné rovnováhy mezi profesním a rodinným životem a dosažení finanční nezávislosti musí mít ženy i muži přístup k flexibilním formám zaměstnávání, včetně práce na dálku; zdůrazňuje, že ženy jsou nedostatečně zastoupeny v odvětvích, v nichž se očekává rozmach, jako jsou odvětví obnovitelných energií, na vědeckých místech a místech v oblasti špičkových technologií;

26.  vyzývá k podpoře iniciativ a kampaní, jež odstraňují stereotypy o nízké efektivitě žen v zaměstnání a o nedostatku jejich manažerských dovedností; vyzývá tudíž, aby byly ženy podporovány při budování kariéry a v úsilí o dosažení vedoucích pozic;

27.  lituje, že nedošlo k pokroku směrem k navýšení počtu žen ve vedení společností, jak ukázala zpráva Evropské komise z roku 2012 o účasti žen na rozhodování o hospodářských otázkách; konstatuje, že v rámci EU je ve funkci vedoucích pracovníků ve velkých podnicích kótovaných na burze v průměru pouze 13 % žen a pouhá 3 % žen zastávají funkci předsedkyň;

28.  vyzývá Komisi, aby co nejdříve předložila vyčerpávající aktuální údaje o zastoupení žen ve všech formách společností v EU a o povinných a nepovinných opatřeních přijatých v podnikatelském sektoru a také opatřeních pro zvýšení zastoupení žen, jež v poslední době přijaly členské státy; konstatuje, že podle zprávy Komise o účasti žen na rozhodování o hospodářských otázkách jsou opatření přijatá společnostmi a členskými státy nedostatečná; vítá ohlášenou konzultaci o opatřeních na zlepšení vyváženého zastoupení žen a mužů v rozhodování o hospodářských otázkách; nicméně je zklamán tím, že Komise nepřijímá okamžitá legislativní opatření, jak se zavázala v případě, že by tyto cíle nebyly naplněny; věří, že nepatrný pokrok dosažený v roce 2011 si zaslouží konkrétnější opatření než pouhou konzultaci; znovu proto opakuje svou výzvu z roku 2011 navrhnout do roku 2012 právní předpisy, včetně kvót, s cílem zvýšit zastoupení žen v řídících orgánech podniků do roku 2015 na 30 % a do roku 2020 na 40 % a zohlednila přitom povinnosti členských států a jejich hospodářské, strukturální (tj. velikost podniků), právní a regionální zvláštnosti;

29.  trvá na tom, že je nezbytné, aby členské státy přijaly opatření, zejména legislativní, která stanoví závazné cíle pro zajištění vyvážené účasti žen a mužů na odpovědných pozicích v podnicích, veřejné správě a politických orgánech; poukazuje na úspěšný příklad Norska, Španělska, Německa, Itálie a Francie;

30.  připomíná, že evropské volby 2014, po nichž budou následovat jmenování příští Komise a nominace na vedoucí administrativní pozice v evropských institucích, jsou příležitostí pro posun směrem k paritní demokracii na úrovni EU;

31.  vyzývá členské státy, aby podporovaly rovnost tím, že jako kandidáty na úřad komisaře budou nominovat jednu ženu a jednoho muže; žádá nominovaného předsedu Komise, aby usiloval o rovnost při sestavování Komise; vyzývá současnou Komisi, aby tento postup veřejně podporovala;

32.  zdůrazňuje, že na zastoupení žen má pozitivní dopad zavedení volebních kvót; vítá právní předpisy o paritních systémech a kvótách pro zastoupení žen, jež zavedly Francie, Španělsko, Belgie, Slovensko, Portugalsko a Polsko; vyzývá členské státy se zvlášť nízkým zastoupením žen v politických sborech, aby přijaly podobná opatření;

33.  vítá značné zvýšení počtu žen na postech předsedkyň parlamentních výborů a počtu poslankyň Evropského parlamentu ve volebním období 2009–2014, avšak lituje poklesu počtu místopředsedkyň Evropského parlamentu ve druhé polovině volebního období; a navrhuje tak opatření pro absolutní rovnováhu mezi ženami a muži na postech místopředsedů;

34.  vyzývá členské státy, aby podporovaly podnikání žen a poskytovaly finanční podporu, struktury odborného poradenství a odbornou přípravu s cílem motivovat ženy, aby zakládaly vlastní společnosti;

Důstojnost, integrita a konec genderovému násilí

35.  naléhavě žádá Komisi, aby do svých akčních programů zaměřených proti násilí z důvodu pohlaví zahrnula homofobní a transfobní násilí a obtěžování;

36.  vítá úsilí na úrovni Společenství i členských států věnované boji proti násilí páchanému na ženách, mužích a dětech, např. evropský ochranný příkaz, směrnice o předcházení obchodování s lidmi a boji proti němu a legislativní balíček pro posílení práv obětí v EU, avšak zdůrazňuje, že tento jev je nadále hlavním nevyřešeným problémem; vyzývá Komisi a členské státy, aby přijaly a uplatňovaly politiky potírání jakýchkoli forem násilí páchaného na ženách, včetně jakéhokoli sexuálního, fyzického a psychologického zneužívání, domácího násilí a sexuálního obtěžování, a uznaly potřebu začlenit boj proti násilí založenému na příslušnosti k pohlaví do vnější a politiky rozvojové spolupráce Evropské unie; zdůrazňuje, že je potřeba zjistit skutečný rozsah problému násilí páchaného na základě pohlaví v EU; poukazuje na to, že důležitou práci musí v této oblasti vykonat evropské středisko pro sledování násilí páchaného na základě pohlaví, požaduje tedy co nejdřívější zprovoznění tohoto střediska;

37.  opakuje, že je nezbytné, aby Komise přijala celoevropskou strategii pro ukončení násilí páchaného na ženách, včetně trestněprávního nástroje na potírání násilí páchaného na základě pohlaví, jak to Parlament požadoval ve svých předchozích usneseních; vyzývá Evropskou komisi, aby rok 2015 stanovila Evropským rokem ukončení násilí páchaného na ženách;

38.  vybízí členské státy, aby vytvořily informační programy týkající se obtěžování a mobbingu na pracovišti, aby ženy, jež jsou předmětem takového zacházení, mohly přijmout účinná protiopatření;

39.  rozumí pod pojmem domácího násilí jakékoli sexuální, fyzické a psychické zneužívání; zdůrazňuje, že násilí založené na příslušnosti k pohlaví si v EU každoročně vyžádá mnoho životů; vyzývá proto k přijetí přiměřených opatření, aby bylo k násilí páchanému na základě pohlaví přistupováno spíše jako k problematice veřejné bezpečnosti než jako k soukromé domácí záležitosti a porušování základních práv, a to tak, že bude zajištěn mimo jiné přístup k různým formám prevence, právní ochrany a pomoci, a to rovněž pokud jde o stalking;

40.  vyjadřuje uspokojení nad nedávným přijetím směrnice o evropském ochranném příkazu, jejímž cílem je mimo jiné chránit oběti násilí páchaného na základě pohlaví, a vybízí členské státy, aby tuto směrnici co nejdříve provedly do vnitrostátního práva s cílem umožnit náležité fungování evropského ochranného příkazu;

41.  poukazuje v této souvislosti na soubor opatření EU na ochranu obětí; vyzývá členské státy, aby do tohoto souboru zahrnuly zvláštní opatření a zdroje proti veškerým formám násilí páchaného na ženách, včetně domácího násilí, sexuálního násilí, sexuálního obtěžování, tzv. vražd ze cti, mrzačení ženských genitálií, nuceného manželství a dalších forem násilí a porušování práv jednotlivce;

42.  žádá členské státy, aby zavedly rehabilitační a psychologické programy pro pachatele fyzického zneužívání, což by omezilo jeho výskyt; dále upozorňuje na nárůst agresivního chování mezi dívkami;

43.  vyzývá Komisi, aby provedla svůj závazek začlenit rovnosti žen a mužů do Společného evropského azylového systému;

44.  zdůrazňuje, že je potřeba, aby členské státy a regionální a místní orgány přijaly prostřednictvím nástrojů, jako je ESF nebo program PROGRESS, opatření s cílem pomoci v návratu na trh práce ženám, které byly oběťmi násilí z důvodu pohlaví;

45.  zdůrazňuje, že sociální a hospodářská nezávislost stejně jako sexuální autonomie a autonomie v oblasti reprodukčního zdraví a svoboda ve volbě partnera jsou důležitými předpoklady boje proti násilí;

46.  vyzývá Komisi a členské státy, aby uznaly hledisko rovnosti pohlaví v otázce zdraví jako zásadní součást zdravotních politik EU a aby zintenzívnily své úsilí, pokud jde o přijetí strategie kombinující zohledňování rovnosti žen a mužů a rovnosti na základě věku, zvláštních opatření souvisejících s otázkou rovnosti žen a mužů a vnitrostátních zdravotních politik;

47.  znovu opakuje svůj postoj k právům na pohlavní a reprodukční zdraví, jak uvedl ve svém usnesení ze dne 10. února 2010 a 8. března 2011 o rovnosti mezi ženami a muži v Evropské unii – 2009 a 2010; vyjadřuje v tomto ohledu znepokojení nad skutečností, že v některých členských státech došlo v poslední době ke škrtům v oblasti sexuálního a reprodukčního zdraví, a zejména s ohledem na ochranu při těhotenství a v mateřství a bezpečné a legální přerušení těhotenství; trvá na tom, že ženy musí mít kontrolu nad svými sexuálními a reprodukčními právy a musí mít přístup k finančně dostupné kvalitní antikoncepci;

48.  vyjadřuje znepokojení nad rostoucím počtem onemocnění HIV/AIDS a jiných pohlavně přenosných nemocí, zejména mezi ženami; poukazuje na to, že 45 % osob, které se nově nakazily virem HIV, jsou mladé ženy a dívky ve věku 15 a 24 let; naléhavě proto žádá Komisi, aby v rámci své strategie pro boj proti HIV/AIDS věnovala zvýšenou pozornost prevenci a aby prostřednictvím zahrnutí sexuální výchovy a prostřednictvím volného přístupu ke kondomům a k testům na HIV zvýšila všeobecné povědomí o nebezpečí pohlavně přenosných nemocí a snížila počet nově nakažených osob;

49.  vyzývá, aby byla na evropské úrovni i na úrovni členských států zahájena diskuze o tom, jak bojovat proti stereotypům s ohledem na úlohu žen a mužů zdůrazňuje v tomto ohledu, že je důležité prosazovat prezentaci ženského obrazu, který bude respektovat důstojnost žen, bojovat proti přetrvávajícím genderovým stereotypům, zejména převažujícímu výskytu ponižujícího zobrazování žen, přičemž musí být zachována svoboda projevu a svoboda tisku;

50.  vyzývá EU a její členské státy, aby jako součást požadavku na zohledňování rovnosti žen a mužů zahrnuly do všech svých politiky zvláštní zaměření na ženy se specifickými potřebami;

51.  žádá členské státy a Komisi, aby věnovaly zvláštní pozornost zranitelným skupinám žen: zdravotně postižené ženy, ženy v pokročilém věku, ženy s nedostatečnou nebo žádnou odbornou přípravou, ženy pečující o závislé osoby, přistěhovalkyně a ženy náležející k menšinám představují zvláštní skupiny, pro něž musí být přijata opatření přizpůsobená jejich podmínkám;

52.  vyzývá vnitrostátní, regionální a místní orgány pověřené zajišťováním rovnosti, aby uplatňovaly integrované přístupy s cílem zlepšit svou reakci na případy vícenásobné diskriminace a jejich projednávání; zdůrazňuje mimo jiné, že tyto orgány by měly nabídnout programy odborné přípravy pro soudce, právníky a zaměstnance s cílem naučit je rozpoznávat vícenásobnou diskriminaci, předcházet jí a reagovat na ni;

Rovnost žen a mužů mimo Unii

53.  žádá, aby vnější politika EU přikládala prvořadý význam lidským právům žen a schopnosti tato práva účinně využívat; žádá rovněž o provedení směrnice 2011/36/EU o prevenci obchodování s lidmi, boji proti němu a o ochraně obětí;

54.  vyjadřuje znepokojení na skutečností, že ačkoli vítá skutečnost, že země jižního Středomoří směřují k větší demokracii a svobodě, práva žen mohou být po událostech arabského jara ve skutečnosti oslabena; žádá Komisi, aby vypracovala zvláštní opatření na podporu rovnosti žen a mužů v těchto zemích;

55.  vyjadřuje politování nad skutečností, že znásilnění je dosud v některých oblastech světa používáno jako válečná zbraň; žádá Evropskou unii, aby prostřednictvím Evropské služby pro vnější činnost začlenila tento jev jakožto prioritu do své politické agendy;

56.  poznamenává, že počet světové populace letos dosáhl 7 miliard; vyjadřuje přesvědčení, že plánování rodiny by mělo být bodem prvořadého významu politické agendy;

57.  vyjadřuje znepokojení nad pomalých pokrokem v dosahování rozvojových cílů tisíciletí, zejména pak pátého rozvojového cíle: zlepšit zdravotní stav matek, a nad skutečností, že pokrok směrem ke snížení míry úmrtnosti matek o tři čtvrtiny je velmi mizivý a že cíl dosáhnout do roku 2015 všeobecného přístupu k reprodukčnímu zdraví je téměř nedosažitelný; poznamenává, že denně umírá asi 1000 žen na komplikace v těhotenství, kterým se dalo předejít, či na komplikace spojené s porodem;

58.  naléhavě žádá vedoucí představitele politické moci a náboženství, aby plně podporovali pátý rozvojový cíl a moderní služby v oblasti sexuálního a reprodukčního zdraví;

59.  vyzývá členské státy, aby pátému rozvojovému cíli poskytly politickou a finanční podporu a aby zvýšily úsilí o dosažení pátého rozvojového cíle i navzdory stávajícímu období hospodářského poklesu;

60.  vítá nedávné rozhodnutí OSN stanovit 11. říjen Dnem dívek, což je účinný způsob, jak upozornit na zvláštní potřeby a práva dívek a jak podpořit významnější opatření a investice s cílem umožnit dívkám realizaci jejich plného potenciálu v souladu s mezinárodními normami a závazky v oblasti lidských práv, včetně rozvojových cílu tisíciletí;

61.  připomíná Komisi a členským státům jejich závazek k provedení rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1325 o ženách, míru a bezpečnosti, a naléhavě žádá, aby bylo poskytování humanitární pomoci EU učiněno skutečně nezávislým na omezení humanitární pomoci, o němž rozhodly USA, zejména prostřednictvím zajištění přístupu žen a dívek, jež byly oběťmi znásilnění v ozbrojeném konfliktu, k potratu;

Správa

62.  vyzývá, aby příští zasedání Rady odblokovalo směrnici Rady o provádění zásady rovného zacházení s osobami bez ohledu na náboženské vyznání nebo víru, zdravotní postižení, věk nebo sexuální orientaci s cílem jejího přijetí během dánského předsednictví;

63.  žádá Komisi, aby se držela usnesení Evropského parlamentu o Stockholmském akčním plánu;

64.  vyzývá Komisi, aby zohlednila dopady případu Test Achats v budoucích právních předpisech s cílem zlepšit právní jistotu, zejména a naléhavě ve vztahu ke směrnici Rady č. 2004/113/EC ze dne 13. prosince 2004, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s muži a ženami v přístupu ke zboží a službám a jejich poskytování;

65.  vyzývá Radu, aby v rámci pokračujících jednání o víceletém finančním rámci EU pro období 2014-2020 uplatňovala v rámci rozpočtového procesu EU rozpočty zohledňující rovnost žen a mužů a aby zajistila předvídatelnost a nesnižování úrovně financování ze strany EU pro činnosti související s právy žen a rovností žen a mužů, včetně boje proti násilí páchanému na ženách, a to jak pokud jde o vnitřní, tak pokud jde o vnější politiky;

66.  vyjadřuje politování nad nedostatečným pokrokem členských států v oblasti plánů na modernizaci právních předpisů upravujících mateřskou a otcovskou dovolenou a žádá, aby s budoucím dánským předsednictvím EU bylo dosaženo vyvážené dohody, která by byla přijata v první polovině roku 2012 s cílem reagovat na potřeby evropských rodin a evropského hospodářství; vyzývá Komisi, aby předložila návrhy týkající se pracovního volna z důvodu péče o starší či nemocné členy rodiny;

67.  vyzývá Komisi, aby předložila podrobné oznámení o situaci jednočlenných domácností v EU spolu s politickými návrhy na dosažení rovného zacházení v oblasti zdanění, sociálního zabezpečení, příspěvků na bydlení, zdravotní péče, pojištění a důchodů, a to na základě zásady politické neutrality, pokud jde o složení domácnosti;

68.  vyzývá Komisi a členské státy, aby shromažďovaly, analyzovaly a zveřejňovaly spolehlivé údaje rozlišené podle pohlaví a kvalitativní ukazatele s ohledem na pohlaví s cílem umožnit náležité posouzení a aktualizaci strategie Komise pro rovné postavení žen a mužů (2010-2015) a sledování průřezové povahy rovnosti žen a mužů ve všech politikách;

69.  znovu opakuje svoji výzvu Komisi, aby předložila plán rovnosti pro lesbičky, homosexuály, bisexuály a transsexuály podobný tomu, jenž se zabývá dosažením rovnosti žen a mužů;

70.  vyjadřuje hluboké znepokojení nad zprávami sdělovacích prostředků, které informují o obětech obchodování s lidmi, s nimiž se zachází jako se zločinci, než aby jim byla poskytnuta pomoc, vyzývá Komisi, aby prošetřila zacházení s oběťmi obchodování s lidmi, sexuálního zotročování a nucené prostituce v jednotlivých členských státech;

71.  vyzývá, aby byla pozornost věnována stavu institucionálních mechanismů zahrnujících rovnost žen a mužů v členských státech, aby hospodářský pokles, pokračující reformy a další restrukturalizace neměly zvlášť negativní dopad na tyto mechanismy, bez nichž by horizontální priority rovnosti žen a mužů byly z důvodu specifičnosti jejího řízení jen těžko účinné;

72.  poukazuje na to, že je nezbytné zlepšit systémy spolupráce a účasti organizací žen a občanské společnosti obecně na postupech začleňování aspektu rovného postavení žen a mužů;

o
o   o

73.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. L 101, 15.4.2011, s. 1.
(2) Příloha k závěrům Rady ze dne 7. března 2011.
(3) Úř. věst. C 130, 30.4.2011, s. 4.
(4) Úř. věst. C 233 E, 28.9.2006, s. 130.
(5) Úř. věst. C 67 E, 18.3.2010, s. 31.
(6) Úř. věst. C 341 E, 16.12.2010, s. 35.
(7) Přijaté texty, P7_TA(2011)0085.
(8) Přijaté texty, P7_TA(2011)0330.
(9) Přijaté texty, P7_TA(2011)0127.
(10) Přijaté texty, P7_TA(2011)0086.
(11) Úř. věst. C 236 E, 12.8.2011, s. 79.


Ženy v politickém rozhodovacím procesu
PDF 324kWORD 88k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 13. března 2012 o ženách v politickém rozhodovacím procesu – kvalita a rovnost (2011/2295(INI))
P7_TA(2012)0070A7-0029/2012

Evropský parlament,

–  s ohledem na Smlouvu o Evropské unii, a zejména na článek 2 a čl. 3 odst. 3 této smlouvy,

–  s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie, a zejména na články 21 a 23 této listiny,

–  s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv z roku 1948,

–  s ohledem na Úmluvu OSN o odstranění všech forem diskriminace žen (CEDAW) z roku 1979,

–  s ohledem na Pekingskou deklaraci a akční platformu, které byly přijaty na čtvrté světové konferenci o ženách dne 15. září 1995, a na následné závěrečné dokumenty přijaté při příležitosti zvláštních zasedání OSN Peking +5 (2000), Peking +10 (2005) a Peking +15 (2010),

–  s ohledem na přijaté závěry Komise OSN pro postavení žen z roku 2006 o „Rovnoměrné účasti žen a mužů v rozhodovacích procesech na všech úrovních“,

–   s ohledem na s ohledem na dohodnuté závěry Komise pro postavení žen 1997/2 o významných oblastech zájmu pekingské akční platformy 1996–1999,

–  s ohledem na rezoluci Valného shromáždění OSN A/RES/58/142 o ženách a politické účasti a na rezoluci III Valného shromáždění OSN o ženách a politické účasti schválenou dne 18. listopadu 2011; Rezoluci A/C.3/66/L.20/Rev.1,

–  s ohledem na Evropský pakt pro rovnost žen a mužů (2011–2020) přijatý Evropskou radou v březnu 2011(1),

–  s ohledem na sdělení Komise nazvané „Strategie pro rovnost žen a mužů 2010–2015“ (COM(2010)0491),

–  s ohledem na rozhodnutí Komise ze dne 19. června 2000 o vyváženém zastoupení mužů a žen ve výborech a odborných skupinách jí zřízených(2),

–  s ohledem na doporučení Rady 96/694/ES ze dne 2. prosince 1996 o vyrovnané účasti žen a mužů v rozhodovacích procesech(3),

–  s ohledem na doporučení Výboru ministrů Rady Evropy Rec (2003)3 ze dne 12. března 2003 o vyrovnané účasti žen a mužů v politickém a veřejném rozhodovacím procesu, a na výsledky obou kol monitorování pokroku dosaženého při provádění tohoto doporučení Rec (2003)3, založených na dotazníku, jejichž předmětem byly údaje o účasti žen a mužů na politickém a veřejném rozhodování, v jejichž rámci byla zohledněna příslušnost k pohlaví a jež byla dokončena v roce 2005 a 2008,

–  s ohledem na usnesení Parlamentního shromáždění Rady Evropy (PACE) 1079 (1996) o vyšším zastoupení žen v tomto shromáždění, na doporučení 1413 (1999) o rovném zastoupení v politickém životě, na usnesení 1348 (2003) o vyváženém zastoupení mužů a žen v PACE, na doporučení 1665 (2004) o účasti žen ve volbách a na usnesení 303 (2010) o dosažení trvalé rovnosti žen v politickém životě na místní a regionální úrovni,

–  s ohledem na usnesení Kongresu místních a regionálních samospráv (orgánů) Rady Evropy 85 (1999), na doporučení 68 (1999) o zastoupení žen v politickém životě v regionech Evropy a doporučení 111 (2002) o individuálních hlasovacích právech žen a demokratických požadavcích,

–  s ohledem na prohlášení o účasti žen ve volbách, které přijala Evropské komise pro demokracii prostřednictvím zákona („Benátská komise“),

–  s ohledem na příručku nazvanou „Sestavování rozpočtu s ohledem na rovnost pohlaví v praxi“ připravenou generálním ředitelstvím pro lidská práva a právní záležitosti Rady Evropy (duben 2009),

–  s ohledem na doporučení Parlamentního shromáždění Rady Evropy 1899(2010) ze dne 27. ledna 2010 o zvyšování zastoupení žen v politice prostřednictvím volebního systému,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 2. března 2000 o ženách v rozhodovacím procesu(4),

–  s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (A7-0029/2012),

A.  vzhledem k nevyvážené účasti mužů a žen na politickém rozhodování a k tomu, že ženy stále nejsou dostatečně zastoupeny na politických postech, a to jak ve volených, tak i jmenovaných funkcích na úrovni Evropské unie a na úrovni členských států; vzhledem ke znepokojivě nízkému zastoupení žen ve volbách v polovině volebního období v Evropském parlamentu;

B.  vzhledem k tomu, že účast žen na politickém rozhodování a metody, strategie a kulturní postoje a nástroje pro boj proti nerovnosti se na vnitrostátní úrovni v EU velmi liší, a to na úrovni členských států, politických stran i sociálních partnerů;

C.  vzhledem k tomu, že se zastoupení žen v Evropském parlamentu zvýšilo na 35 %, avšak dosud nedosáhlo rovnosti; vzhledem k ještě nižšímu zastoupení žen na vedoucích pozicích ve výborech a politických skupinách; vzhledem k tomu, že zastoupení žen v Evropské komisi se drží na jedné třetině a že Komisi nikdy nepředsedala žena;

D.  vzhledem k tomu, že podle statistik a navzdory řadě přijatých opatření stále existuje nerovnost a zastoupení žen v politickém rozhodovacím procesu v posledních letech stagnuje, místo aby vykazovalo vzestupnou tendenci, a procento zastoupení žen a mužů ve vnitrostátních parlamentech v celé EU zůstává stejné, tj. 24 % tvoří ženy a 76 % muži, přičemž ženy zastávají jen 23 % veškerých ministerských postů(5);

E.  vzhledem k tomu, že v současné době je fakticky zaveden neformální systém kvót, v němž jsou zvýhodňováni muži oproti ženám a v němž si muži vybírají do rozhodovacích funkcí opět muže, přičemž se nejedná o formalizovaný systém, ale o systematickou a velmi hluboce zakořeněnou reálnou kulturu pozitivní diskriminace mužů;

F.  vzhledem k tomu, že rovné zastoupení žen a mužů v politickém rozhodovacím procesu je součástí lidských práv a sociální spravedlnosti a nezbytným předpokladem pro fungování demokratické společnosti; vzhledem k tomu, že přetrvávající nedostatečné zastoupení žen je demokratickým deficitem, který podkopává legitimitu rozhodování na úrovni EU i členských států;

G.  vzhledem k tomu, že rozhodovací proces je založen na správní přípravě, a proto určitý počet žen na administrativních pozicích a především vedoucích pozicích je věcí kvality a zajišťuje, že genderový aspekt je zohledňován při přípravě všech politik;

H.  vzhledem k tomu, že evropské volby, které proběhnou v roce 2014 a po nichž bude následovat jmenování příští Evropské komise a nominace na další vrcholné pozice EU, jsou příležitostí k posunu směrem k paritní demokracii na úrovni EU a k tomu, aby se EU stala vzorovým příkladem v této oblasti;

I.  vzhledem k tomu, že Úmluva o odstranění všech forem diskriminace žen stanovuje mimo jiné povinnost smluvních států přijmout veškerá vhodná opatření, včetně pozitivních opatření, k odstranění diskriminace žen v politickém a veřejném životě;

J.  vzhledem k tomu, že Parlamentním shromážděním Rady Evropy vybízí k:

   reformě volebních systémů, aby byly vstřícnější k zastoupení žen;
   tomu, aby byla do ústav a volebních zákonů včleněna ustanovení o zákazu diskriminace žen a mužů, s nutnou výjimkou umožňující opatření pozitivní diskriminace v případě nedostatečně zastoupeného pohlaví;
   občanské výchově zohledňující aspekt rovnosti žen a mužů a odstranění genderových stereotypů a zakořeněné zaujatosti vůči ženským kandidátům, zejména v rámci politických stran, ale také ve sdělovacích prostředcích;

K.   vzhledem k tomu, že Pekingská deklarace a akční platforma o ženách u moci a v rozhodovacím procesu zdůrazňuje, že při prosazování zájmů žen je nutné brát v úvahu jejich rovnoprávné zapojení, které je nezbytné pro upevnění demokracie a podporu jejího správného fungování; vzhledem k tomu, že tato deklarace znovu zdůrazňuje také to, že aktivní účast žen – za stejných podmínek jako u mužů – na všech úrovních rozhodování je zásadní z hlediska dosažení rovnosti, udržitelného rozvoje, míru a demokracie;

L.  vzhledem k tomu, že přetrvávající stereotypy týkající se pohlaví vedou k výrazné segregaci, pokud jde o klíčové pozice v politickém rozhodovacím procesu, přičemž ženám jsou více svěřovány úkoly v oblasti péče a přerozdělování, například v oblasti zdraví, sociálního zabezpečení a životního prostředí, a mužům vlivné (???) úkoly týkající se zdrojů, jako je tomu v oblasti hospodářství, obchodu, rozpočtu a zahraničních věcí, což narušuje rozložení sil a přidělování zdrojů;

M.  vzhledem k tomu, že politické strany, jež nesou odpovědnost za výběr, seřazení a nominaci kandidátů do vedoucích funkcí, hrají ústřední úlohu při zaručování rovného zastoupení žen a mužů v politice, a měly by tudíž podporovat osvědčené postupy, jako jsou například dobrovolné stranické kvóty pro volby, které již byly zavedeny v některých politických stranách ve 13 členských státech EU;

N.  vzhledem k tomu, že studie „Korupce a ženy ve vládě“ vypracovaná Světovou bankou v roce 1999 uvádí, že v případě vyšší účasti žen dochází k nižší vládní korupci, protože v souladu se závěry tohoto výzkumu ženy dodržují vyšší standardy etického chování a vykazují vyšší zájem o dosažení „všeobecného prospěchu“;

O.  vzhledem k tomu, že je třeba komplexních mnohostranných strategií spočívajících v nezávazných opatřeních, jako jsou například cíle a dobrovolné stranické kvóty, podpůrných opatřeních, jako je například vzdělávání v oblasti rovnosti pohlaví, kampaně pro zvyšování informovanosti, a právně závazných opatřeních, jako jsou volební kvóty pro zastoupení mužů a žen, přičemž je třeba mír na paměti, že jako nejúčinnější se ukázala právně závazná opatření, jež jsou slučitelná s institucionálním a volebním systémem a jež zahrnují pravidla pro stanovování pořadí kandidátů, sledování jejich dodržování a účinné sankce za jejich nedodržování;

P.  vzhledem k tomu, že přístup žen k finančním prostředkům na volební kampaně je často omezen kvůli diskriminaci v rámci politických stran, vyloučení žen z vysokopříjmových skupin a nižším příjmům a úsporám;

Q.  vzhledem k tomu, že postupy v rámci volebního systému, politické instituce a politické strany hrají rozhodující úlohu a mají zásadní dopad na účinnost uplatňovaných strategií a na rozsah vyváženosti, pokud jde o zastoupení žen a mužů v politice;

R.  vzhledem k tomu, že účast žen v politickém rozhodovacím procesu a jejich přístup k vedoucím pozicím v tomto procesu jsou stále negativně ovlivněny různými překážkami, jako je nepříznivé a nevstřícné prostředí v politických institucích a v institucích sociálního zabezpečení, přetrvávající stereotypy ohledně postavení žen a mužů a také důsledky nedávné hospodářské krize a její negativní dopady na otázky rovnosti žen a mužů;

S.  vzhledem k tomu, že nízká účast žen na rozhodování a vládnutí je spojována zejména s problémy se skloubením pracovního a rodinného života, s nerovným rozdělením rodinných povinností, jež spočívají hlavně na bedrech žen a s přetrvávající diskriminací v práci a při profesním vzdělávání;

Zastoupení žen ve volených funkcích

1.  vybízí Radu, Komisi a členské státy, aby navrhly a prováděly účinnou politiku rovnosti žen a mužů a různorodé strategie, s jejichž pomocí by se dosáhlo rovné účasti v politickém rozhodovacím procesu a politickém vedení na všech úrovních, zvláště pak v oblasti makroekonomické politiky, obchodu, trhu práce, rozpočtové politiky, obrany a zahraniční politiky, posoudily dopady a zpřístupnily toto hodnocení veřejnosti pomocí vhodných ukazatelů v oblasti rovnosti žen a mužů a zároveň zajistily kvantifikované cíle a lhůty, jasné akční plány a mechanismy pravidelného monitorování a na ně navazující právně závazná nápravná opatření v případě nedodržení stanovených cílů ve stanovených lhůtách;

2.  vítá zavedení volebních paritních systémů/kvót pro zastoupení žen a mužů v rámci právních předpisů v některých členských státech; vyzývá členské státy, aby zvážily zavedení legislativních opatření, např. opatření pozitivní diskriminace s cílem dosáhnout pokroku při dosahování rovného zastoupení a zajišťování účinnosti těchto opatření prostřednictvím tzv. zipových systémů, monitorování a účinných sankcí, jež umožní vyváženější účast žen a mužů na politickém a veřejném rozhodovacím procesu, pokud je to slučitelné s volebním systémem a pokud za sestavování volebních seznamů odpovídají politické strany;

3.  kromě toho vyzývá Radu, Komisi a členské státy, aby prosazovaly rovné zastoupení žen a mužů na všech úrovních tím, že dají najevo nepřípustnost diskriminace, poskytování přiměřených zdrojů, využívání zvláštních nástrojů a podpory nezbytné odborné přípravy úředníků odpovědných za sestavování rozpočtů na základě rovnosti žen a mužů;

4.  vyzývá členské státy a Komisi, aby věnovaly zvláštní pozornost vzdělávacím programům týkajícím se rovnosti žen a mužů a určeným pro občanskou společnost, zejména pro mladé lidi,poskytovaným od útlého věku, přičemž by v těchto programech bylo uznáno, že práva žen jsou lidskými právy a že rovné zastoupení žen a mužů je v politickém životě zásadní;

5.  vyzývá Komisi a členské státy, aby vydaly závazek, který by potvrdily všechny politické strany na vnitrostátní úrovni, evropské a regionální úrovni a který by se týkal přijetí opatření na podporu aktivního zapojení žen do politického života a do voleb, zajištění rovnosti v jejich interních rozhodovacích procesech, při jmenování kandidátů na volené funkce a na volebních seznamech stran na základě stanovení kvót a toho, že se bude věnovat pozornost umístění kandidujících žen na těchto seznamech, pokud je to slučitelné s volebním systémem a pokud za sestavování volebních seznamů odpovídají politické strany;

6.  uznává úlohu politických stran coby klíčových činitelů při prosazování rovnosti pohlaví; vyzývá tudíž členské státy, aby po svých politických stranách vyžadovaly vytvoření a zavedení systémů kvót a dalších možností pozitivní diskriminace, uplatňování pravidel týkajících se pořadí žen na kandidátských listinách na regionální, vnitrostátní i unijní úrovni a stanovení a vymáhání odpovídajících sankcí za nedodržení těchto kvót a pravidel, pokud je to slučitelné s volebním systémem a pokud za sestavování volebních seznamů odpovídají politické strany; žádá členské státy, aby pro politické strany stanovily cíle založené na rovném zastoupení žen a mužů, jejichž plnění by bylo předpokladem pro přidělování finančních prostředků;

7.  vyzývá politické strany v celé Evropě, aby zavedly systém kvót pro kandidátské listiny na členství ve stranických orgánech a pro volby, zejména v souvislosti s kandidátskými listinami pro evropské volby v roce 2014, pokud je to slučitelné s volebním systémem a pokud za sestavování volebních seznamů odpovídají politické strany; za nejlepší způsob, jak zvýšit účast žen v politice, považuje postup sestavování volebních seznamů, na nichž by se na prvních místech střídaly kandidující ženy s muži;

8.  zdůrazňuje potřebu konkrétních kroků, které by vedly k dosažení rovnosti ve volených funkcích ve vnitrostátních parlamentech a Evropském parlamentu (jako jsou předseda nebo místopředsedové), například tak, že by se stanovily, že 50 % těchto volených funkcí budou zastávat ženy a 50 % muži;

9.  vítá záměr Komise podporovat účast žen v příštích volbách do Evropského parlamentu prostřednictvím finančních programů „Základní práva a občanství“ a „Evropa pro občany“; vyzývá Komisi, aby ve svých příslušných ročních pracovních programech zajistila, že v letech 2013–2014 budou k dispozici dostatečné finanční prostředky, mimo jiné pro financování informačních kampaní ve sdělovacích prostředcích s cílem podpořit volbu žen, a aby zajistila, že politické strany a organizace občanské společnosti v členských státech budou mít k těmto finančním prostředkům snadný přístup, aby je mohly použít pro navrhování iniciativ, jejichž cílem je zvýšení účasti žen na rozhodovacím procesu;

10.  žádá Komisi, aby při plánování dalšího finančního období (2014–2020) v rámci výše uvedených programů nebo programů na ně navazujících podporovala činnost související s prosazováním rovnosti na postech rozhodovacího procesu a v politické činnosti a aby na tuto činnost vyhradila finanční prostředky a to samé činila i při plánování činnosti související s plánovaným Evropským rokem občanů 2013;

11.  vyzývá Komisi, aby kampaně na podporu rovnosti zahájila v případě volebních seznamů pro Evropský parlament alespoň dva roky před každým vyhlášením voleb a aby členským státům doporučila přijetí obdobných kroků v případě místních a regionálních voleb;

Zastoupení žen ve jmenovaných funkcích

12.  vyzývá členské státy, aby podporovaly rovnost tím, že jako kandidáty na úřad evropského komisaře budou nominovat jednu ženu a jednoho muže; žádá předsedu Komise, aby se při sestavování Komise řídil zásadou rovnosti; vyzývá Komisi, aby tento postup veřejně podporovala; připomíná, že Parlament by se měl v rámci tohoto postupu zaměřit zvláště na rovnost žen a mužů, a znovu zdůrazňuje význam zohledňování rovného zastoupení žen a mužů při schvalování nové Komise podle článku 106 jednacího řádu;

13.  vyzývá Komisi a Radu, aby se zavázaly k dosažení cíle rovného zastoupení žen a mužů ve všech rozhodovacích orgánech zavedením systémů kvót a dalších možností pozitivní diskriminace při výběru vysoce postavených úředníků; žádá vlády členských států, aby na vysoké pozice na úrovni EU jmenovaly jak ženy, tak muže;

14.  bere na vědomí závazek Komise vyjádřený ve strategii pro rovnost žen a mužů – 2010–2015, kde si klade za cíl sledovat pokrok při plnění cíle 40% zastoupení příslušníků jednoho pohlaví ve svých výborech a odborných skupinách, a dále vyzývá orgány, instituce a agentury EU, aby přijaly konkrétní opatření a stanovily strategie, jejichž cílem by bylo dosáhnout vyvážené účasti obou pohlaví v rozhodovacím procesu na příslušných úrovních;

15.  vyzývá členské státy, aby podporovaly opatření v rámci pozitivní diskriminace, včetně závazných legislativních opatření, s cílem zajistit rovné zastoupení mužů a žen ve všech řídících orgánech a při jmenování do veřejných funkcí a vytvořit nástroje pro monitorování rovnosti pohlaví při jmenování do funkcí a ve volbách;

Opatření na podporu účasti žen v politickém životě

16.  vybízí Komisi a členské státy, aby prováděly opatření v rámci pozitivní diskriminace, jako je například přednostní zacházení, pokud je jedno pohlaví nedostatečně zastoupeno;

17.  vyzývá členské státy, aby zajistily transparentnost postupů jmenování kandidátů z řad mužů a žen pro pozice v rozhodovacích orgánech , a to i prostřednictvím zveřejňování životopisů a výběru na základě zásluh, znalostí a reprezentativnosti;

18.  vyzývá Komisi a členské státy, aby zvýšily počet opatření na podporu ženských organizací mj. tím, že jim poskytnou přiměřené finanční prostředky a vytvoří platformy pro spolupráci a podporování žen ve volebních kampaních;

19.  vyzývá Komisi a členské státy, aby usnadnily vznik ženských sítí a podporovaly osobní vedení a odpovídající odbornou přípravu, výměnu osvědčených postupů a výměnné programy zaměřené především na ženy začínající svou kariéru v oblasti tvorby politik;

20.  vyzývá Komisi a členské státy, aby ženám zajistily přístup ke vzdělání rozvíjejícímu jejich vůdčí schopnosti a k vedoucím pozicím v rámci kariérního postupu, v případě potřeby i uplatňováním přednostního zacházení, aby tak u žen podpořily rozvoj schopností a zkušeností spojených s vedením;

21.  uznává další zúčastněné strany jako důležitou součást širšího demokratického procesu, a proto vyzývá Radu, Komisi a členské státy, aby podporovaly a oceňovaly úsilí organizací zaměstnavatelů a odborových organizací, soukromého sektoru, nevládních organizací a všech organizací, jež jsou obvyklou součástí poradních rad napojených na orgány veřejné správy, o dosažení rovnosti žen a mužů v jejich řadách, včetně rovné účasti na rozhodování;

22.  vyzývá Radu, Komisi a členské státy, aby ženám i mužům umožnily aktivně se podílet na politickém rozhodovacím procesu tím, že budou prosazovat rovnováhu mezi rodinným a pracovním životem a jejich skloubení, a to na základě opatření, jako je například rovné rozdělení nákladů na povinnosti spojené s rodičovstvím zaměstnanců mezi zaměstnavatele obou rodičů a zabezpečení dostupných a přiměřených služeb, např. v oblasti péče o děti a starší občany, a dále vyzývá Komisi, aby prostřednictvím vhodných legislativních návrhů ve formě směrnic podporovala rovný přístup k službám, minimální příjmy a ochranu před násilím na základě pohlaví;

23.  připomíná význam přednostního zacházení a zvláštních opatření při podpoře zastoupení lidí z různých prostředí a znevýhodněných skupin, jako jsou například lidé s postižením, ženy z řad přistěhovalců a příslušníci etnických a sexuálních menšin, ve funkcích s rozhodovacími pravomocemi;

24.  bere na vědomí, jak důležité jsou sdělovací prostředky a vzdělávání při podpoře zapojení žen do politiky a při provádění změn v postojích společnosti; zdůrazňuje význam osvěty v médiích, zejména veřejného vysílání, potřebu zajistit spravedlivý a vyvážený prostor pro názory kandidujících žen a mužů ve volbách ve sdělovacích prostředcích, jakož i význam monitorování sdělovacích prostředků za účelem odhalení předsudků v oblasti rovnosti pohlaví a nalezení prostředků k jejich řešení, což by mělo podpořit úsilí o odstranění stereotypů i pozitivní obraz žen jako vedoucích osobností, včetně političek na vnitrostátní, regionální a evropské úrovni;

25.  naléhavě žádá členské státy, Radu a Komisi, aby tím, že posílí úlohu Evropského institutu pro rovnost žen a mužů (EIGE), a poskytnou mu více prostředků a usnadní spolupráci nevládních organizací žen podpořily osvědčené postupy, které přispívají k dosažení vyváženého zastoupení žen a mužů v rozhodovacím procesu, a společně je využívaly;

26.  vybízí členské státy a Komisi, aby zejména ve spolupráci s institutem EIGE shromažďovaly, analyzovaly a šířily údaje zpracované podle pohlaví za účelem monitorování rovnosti mezi pohlavími v rozhodovacím procesu ve všech odvětvích (veřejného a soukromého sektoru) a na všech úrovních hierarchie, a aby v případě, že stanovených cílů nebude dosaženo, na těchto údajích stavěly při vytváření případných dalších opatření; nabádá Komisi, aby ve své databázi o zastoupení mužů a žen v rozhodovacím procesu i nadále shromažďovala a šířila srovnatelné údaje na úrovni EU a aby na jejím základě vytvořila evropskou mapu rovnosti mužů a žen, ve které by byly uvedeny meziroční změny, ke kterým došlo na unijní, státní a regionální úrovni v oblasti rovnosti pohlaví na základě společných ukazatelů; domnívá se, že v této mapě by měly být uvedeny alespoň:

   cíle pro zajištění rovnosti mužů a žen vyjádřené v procentech zastoupení a začleněné do právních předpisů členských států a evropských regionů se zákonodárnými pravomocemi v zájmu úpravy volebních procesů;
   procentuální zastoupení mužů a žen v Evropském parlamentu a ve státních a regionálních parlamentech a v místních úřadech;
   procentuální zastoupení mužů a žen ve výkonných nebo kontrolních volených orgánech v uvedených zákonodárných orgánech;

27.  vyzývá Komisi, aby Výboru Evropského parlamentu pro práva žen a rovnost pohlaví každoročně předkládala zprávu o pokroku dosaženém v oblasti rovného podílu žen a mužů na rozhodování v Evropské unii;

28.  vyzývá Komisi a členské státy, aby zvážily dopad různých volebních systémů na vnitrostátní, místní a evropské úrovni na rovnováhu zastoupení žen a dopad opatření a osvědčených postupů využívaných na různých úrovních;

Podpora rovného zastoupení pohlaví v zahraniční politice

29.  připomíná svou žádost o vyvážené zastoupení žen a mužů na všech úrovních při jmenování pracovníků Evropské služby pro vnější činnost (ESVČ); žádá ESVČ, aby podporovala účast žen na rozhodovacích procesech v rámci vnějších vztahů Evropské unie a aby zabezpečila, aby všechny delegace zastupující EU dodržovaly zásadu rovného zastoupení žen a mužů, pokud jde o jejich složení a aby se ženy v tomto smyslu dostávaly ke slovu ve stejné míře jako muži; zdůrazňuje potřebu zvýšit počet žen mezi zprostředkovateli a hlavními vyjednavači mírotvorných procesů v oblasti ochrany lidských práv, předcházení korupci, upevňování míru, jakož i v rámci jiných vyjednávacích procesů, jako jsou například jednání o mezinárodním obchodu a životním prostředí;

30.  vybízí Komisi a členské státy, aby kromě financování obecných vzdělávacích programů na podporu informovanosti občanů v oblasti rovnosti žen a mužů a odstranění genderových stereotypů a zakořeněné zaujatosti vůči ženám zajistily odpovídající finanční a technickou podporu pro zvláštní programy, jejichž cílem je zvýšení účasti žen ve volebním procesu prostřednictvím odborné přípravy, občanské výchovy a zapojením médií a místních nevládních organizací;

31.  vybízí Komisi a ESVČ, aby přijaly opatření, jejichž cílem by bylo podpořit vyvážené zastoupení žen a mužů na všech úrovních politického života v nadnárodních organizacích, jako je například OSN, ve vládách a vnitrostátních parlamentech a také na regionální a místní úrovni a v rámci místních orgánů, a aby v zájmu podpory těchto cílů prohloubily spolupráci s ostatními zúčastněnými stranami na mezinárodní úrovni, jako je orgán pro rovnost žen a mužů UN WOMEN a Meziparlamentní unie;

32.  vyzývá svá tematická oddělení, aby zajistila, aby poznámky z informačního zasedání určené delegacím vždy zahrnovaly hledisko rovnosti pohlaví a vyzdvihovaly otázky, jež jsou významné z hlediska rovnosti žen a mužů;

o
o   o

33.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám členských států.

(1) Příloha k závěrům Rady ze dne 7. března 2011.
(2) Úř. věst. L 154, 27.6.2000, s. 34.
(3) Úř. věst. L 319, 10.12.1996, s. 11.
(4) Úř. věst. C 346, 4.12.2000, s. 82.
(5) Viz čtvrtletně aktualizované údaje zveřejňované Evropskou komisí o zastoupení žen a mužů v rozhodovacím procesu.


Statut evropské družstevní společnosti s ohledem na zapojení zaměstnanců
PDF 316kWORD 83k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 13. března 2012 o statutu evropské družstevní společnosti s ohledem na zapojení zaměstnanců (2011/2116(INI))
P7_TA(2012)0071A7-0432/2011

Evropský parlament,

–  s ohledem na články 4, 54, 151 až 154 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na doporučení Mezinárodní organizace práce (MOP) č. 193 ze dne 3. června 2002 týkající se podpory družstev,

–  s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 2157/2001 ze dne 8. října 2001 o statutu evropské společnosti (SE)(1),

–  s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1435/2003 ze dne 22. července 2003 o statutu evropské družstevní společnosti (SCE)(2),

–  s ohledem na směrnici Rady 2001/86/ES ze dne 8. října 2001, kterou se doplňuje statut evropské společnosti s ohledem na zapojení zaměstnanců(3),

–  s ohledem na směrnici Rady 2003/72/ES ze dne 22. července 2003, kterou se doplňuje statut evropské družstevní společnosti s ohledem na zapojení zaměstnanců(4),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 23. února 2004 o podpoře družstevních společností v Evropě (COM(2004)0018),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 3. března 2010 nazvané „Evropa 2020 – Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“ (COM(2010)2020),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 27. října 2010 nazvané „Na cestě k Aktu o jednotném trhu – Pro vysoce konkurenceschopné sociálně tržní hospodářství – 50 návrhů pro lepší společnou práci, podnikání a obchod“ (COM(2010)0608,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 16. prosince 2010 nazvané „Evropská platforma pro boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení: evropský rámec pro sociální a územní soudržnost“ (COM(2010)0758),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 13. dubna 2011 nazvané „Akt o jednotném trhu – Dvanáct nástrojů k podnícení hospodářského růstu a posílení důvěry – Společně pro nový růst“ (COM(2011)0206),

–  s ohledem na souhrnnou zprávu o směrnici Rady 2003/72/ES, kterou se doplňuje statut evropské družstevní společnosti s ohledem na zapojení zaměstnanců(5),

–  s ohledem na studii o provádění nařízení Rady (ES) č. 1435/2003 o statutu evropské družstevní společnosti (SCE)(6),

–  s ohledem na Mezinárodní rok družstev, který na rok 2012 vyhlásila Organizace spojených národů(7),

–  s ohledem na zprávu MOP nazvanou „Odolnost družstevního obchodního modelu v době krize (Resilience of the Cooperative Business Model in Times of Crisis)“(8),

–  ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k tématu „Různé typy podniků“(9),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 19. února 2009 o sociální ekonomice(10),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 19. února 2009 o uplatňování směrnice 2002/14/ES, kterou se stanoví obecný rámec pro informování zaměstnanců a projednávání se zaměstnanci v Evropském společenství (11),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 5. června 2003 o rámci pro podporu finanční spoluúčasti zaměstnanců(12),

–  s ohledem na zprávu Komise ze dne 16. září 2010 o přezkumu směrnice Rady 2003/72/ES ze dne 22. července 2003, kterou se doplňuje statut evropské družstevní společnosti s ohledem na zapojení zaměstnanců (COM(2010)0481),

–  s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro zaměstnanost a sociální věci a stanoviska Výboru pro právní záležitosti a Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (A7-0432/2011),

A.  vzhledem k tomu, že družstva prosazují zájmy svých členů a uživatelů a řešení společenských problémů a snaží se jednak maximalizovat přínos pro členy a zabezpečit jejich živobytí prostřednictvím dlouhodobé a udržitelné obchodní politiky a současně považují blaho klientů, zaměstnanců a členů v celém regionu za ústřední bod obchodní strategie;

B.  vzhledem k tomu, že družstva jsou ze své podstaty strukturálně propojena s oblastí, ve které jsou usazena, a plní proto důležitou úlohu při urychlování místního rozvoje, což je rozhodujícím faktorem při vytváření opravdové sociální, hospodářské a územní soudržnosti; vzhledem k tomu, že v družstevních společnostech je zásadně důležité financování dalšího vzdělávání v oblasti sociální odpovědnosti a podnikavosti, což jsou dvě oblasti, které nejsou plně pokryty ostatními nástroji sociální účasti;

C.  vzhledem k tomu, že v družstevních společnostech musí řídící a vlastnická struktura družstva upřednostňovat a odrážet účast členů společnosti;

D.  vzhledem k tomu, že družstva jsou důležitým pilířem evropského hospodářství a klíčovou hnací silou sociálních inovací, a tak zachovávají zejména infrastrukturu a místní služby obzvláště ve venkovských oblastech a městských aglomeracích, a vzhledem k tomu, že v Evropě je 160 000 družstev, která vlastní více než čtvrtina všech Evropanů a která poskytují práci asi 5,4 milionu zaměstnanců;

E.  vzhledem k tomu, že družstva v mnoha hospodářských oblastech soupeří se společnostmi řízenými investory, a vzhledem k tomu, že družstva představují na globalizovaných trzích značnou hospodářskou sílu a dokonce i nadnárodní družstva často zůstávají vázána na místní potřeby;

F.  vzhledem k tomu, že družstevní banky prokázaly v době finanční krize díky svému družstevnímu obchodnímu modelu vysoký stupeň udržitelnosti a odolnosti; vzhledem k tomu, že díky svému družstevnímu obchodnímu modelu zvýšily v době krize obrat a růst s menším počtem bankrotů a propouštění; vzhledem k tomu, že družstevní podniky také poskytují kvalitní a inkluzivní zaměstnání odolné vůči krizi, a to často s vysokým podílem zaměstnanosti žen a migrantů, a přispívají k udržitelnému hospodářskému a sociálnímu rozvoji příslušné oblasti tím, že nabízejí lokální, nepřemístitelná pracovní místa; vzhledem k tomu, že družstva lze považovat za úspěšný a moderní přístup k sociální ekonomice a mohou zlepšit vyhlídky na jisté zaměstnání a umožnit zaměstnancům, aby si svůj život v místě svého původu plánovali flexibilně, zejména ve venkovských oblastech;

G.  vzhledem k tomu, že finanční a hospodářská krize prokázala, že otázka atraktivity právní formy nemůže být zodpovězena pouze z úhlu pohledu akcionářů; vzhledem k tomu, že je třeba vzít na vědomí skutečnost, že podnik, jako sociální organizace, má závazky vůči akcionářům, zaměstnancům, věřitelům a společnosti, a tuto skutečnost je třeba při těchto hodnoceních zohlednit;

H.  vzhledem k tomu, že právní předpisy týkající se družstev a účasti zaměstnanců se v rámci EU zásadním způsobem liší;

I.  vzhledem k tomu, že statut evropské družstevní společnosti (SCE) je dosud jedinou právní formou sociální ekonomiky dostupnou na úrovni EU po stažení návrhů Komise na evropské sdružení a evropskou vzájemnou společnost v roce 2003, a vzhledem k tomu, že statut evropské nadace se teprve připravuje;

J.  vzhledem k tomu, že vytvoření statutu SCE má na zřeteli podporu rozvoje vnitřního trhu, a to tak, že usnadňuje činnost podniků tohoto typu na úrovni EU;

K.  vzhledem k tomu, že zavedení statutu SCE je milníkem v uznání družstevního obchodního modelu na úrovni EU, a to i v těch členských státech, kde byl koncept družstva z historických důvodů zdiskreditován;

L.  vzhledem k tomu, že v SCE je nadnárodní zapojení zaměstnanců přínosem, včetně jejich práva být členy správních rad;

M.  vzhledem k tomu, že strategie EU2020 vyžaduje hospodářství založené na vysoké úrovni zaměstnanosti a vytvářející hospodářskou, sociální a územní soudržnost; vzhledem k tomu, že výše uvedené zahrnuje silnou sociální ekonomiku;

N.  vzhledem k tomu, že Mezinárodní rok družstev, který na rok 2012 vyhlásila Organizace spojených národů, představuje vynikající příležitost pro propagaci družstevního obchodního modelu;

Družstva v rámci EU

1.  připomíná, že družstva a ostatní podniky sociální ekonomiky jsou součástí evropského sociálního modelu a jednotného trhu, a proto si zaslouží značné uznání a podporu, jak je uvedeno v ústavě některých členských států a v různých klíčových dokumentech EU;

2.  připomíná, že družstva by mohla představovat další krok při dokončení vnitřního trhu EU a že by měla usilovat o odstranění stávajících přeshraničních překážek a o zvýšení své konkurenceschopnosti;

3.  poukazuje na to, že nařízení Rady (ES) č. 1435/2003 ze dne 22. července 2003 o statutu evropské družstevní společnosti (SCE) (dále jen statut) a směrnice 2003/72/ES, kterou se doplňuje statut družstevní společnosti s ohledem na zapojení zaměstnanců (dále jen směrnice), spolu úzce souvisejí;

4.   vítá sdělení Komise COM(2012)0072; oceňuje záměr Komise nařízení o EDS zjednodušit a zároveň posílit prvky specifické pro družstevní podnikání a vítá skutečnost, že přitom budou konzultovány zainteresované subjekty; žádá, aby byl v tomto procesu zohledněn postoj Parlamentu k otázce EDS;

5.  s politováním konstatuje, že projekt SCE ještě není s ohledem na jeho omezené využívání úspěchem – do roku 2010 bylo zřízeno pouze 17 SCE s celkovým počtem 32 zaměstnanců(13); zdůrazňuje, že tato strohá čísla ukazují, že se statut pro specifickou situaci družstevních společností v Evropě příliš nehodí, i když řada podnikatelů projevila o založení SCE zájem; vítá, že bylo provedeno důkladné posouzení statutu, aby se zjistilo proč není atraktivní, proč má tak malý dopad a co lze podniknout k překonání nedostatečných zkušeností s jeho uplatňováním a dalších překážek;

6.  konstatuje, že využívání SCE se často omezuje na družstva druhého stupně tvořená pouze právnickými osobami, a to ze strany vzájemných společností, které nemají evropský statut, avšak chtějí využívat právní status spojený se sociální ekonomikou, a ze strany velkých společností; konstatuje, že pro malé družstevní společnosti, které tvoří hlavní část družstevního hnutí v Evropě, je přístup k SCE i nadále obtížný;

Účast zaměstnanců v SCE

7.  vítá skutečnost, že ustanovení o účasti zaměstnanců jsou v SCE považována za klíčový prvek; zdůrazňuje však, že by měla obsahovat požadavky související se zvláštní povahou družstev;

8.  poukazuje na to, že několik členských států neprovedlo některé články směrnice týkající se práv zaměstnanců, včetně ustanovení specifických z hlediska pohlaví, a že to vedlo k řadě nedostatků, pokud jde o monitorování a provádění postupů týkajících se účasti pracovníků, a zdůrazňuje, že je třeba to napravit, aby se zabránilo zneužití ustanovení o SCE; s politováním bere na vědomí skutečnost, že podle standardních pravidel pro účast pracovníků v administrativních orgánech není tato účast povinná;

9.  vyjadřuje však uspokojení nad tím, že některé členské státy směrnici nejen správně provedly, ale šly ve skutečnosti ještě dále, než směrnice vyžaduje;

10.  vyzývá nicméně Komisi, aby pozorně sledovala provádění směrnice 2003/72/ES důsledně, aby tak bylo možné zabránit jejímu zneužití za účelem odebrání práv zaměstnancům; naléhavě vyzývá Komisi, aby přijala opatření nezbytná k zajištění správného provedení článku 13 této směrnice;

11.  konstatuje, že článek 17 směrnice vyžaduje, aby Komise posoudila její provádění a v případě potřeby provedla její přezkum; zdůrazňuje, že nedostatečné uplatňování statutu brání řádnému vyhodnocení směrnice;

12.  konstatuje, že směrnice by neměla být revidována před statutem, vyzývá k tomu, aby se zvážilo vložení ustanovení o účasti zaměstnanců přímo do statutu s cílem zjednodušit a zdokonalit regulaci;

13.  zdůrazňuje, že revize směrnice by měla reagovat na specifické potřeby zaměstnanců družstev, včetně možnosti být majitelem i zaměstnancem téhož podniku; vyzývá Komisi, aby vypracovala nástroje k usnadnění vlastnictví družstev zaměstnanci a uživateli; usiluje o to, aby byla účast zaměstnanců v podnicích považována za samozřejmou ve všech členských státech Evropské unie; podporuje spíše větší účast zaměstnanců v přeshraničních formách podniků než setrvání na úrovni nejmenšího společného jmenovatele;

14.  vítá závěry studie o provádění nařízení (ES) č. 1435/2003 o statutu evropské družstevní společnosti (SCE)(14), zejména pokud jde o opatření navržená s cílem propagovat SCE zvyšováním povědomí o těchto společnostech prostřednictvím vzdělávacích programů určených pro poradce v oblasti družstevního práva a sociální aktéry a prostřednictvím podpory spolupráce družstevních společností na přeshraniční úrovni;

15.  vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly družstva ve zvyšování zastoupení žen ve zvláštním vyjednávacím výboru a v provádění politiky rozmanitosti, aby byla zaručena rovnost pohlaví v profesním i osobním životě; vyzývá Komisi, aby při sledování správného uplatňování směrnice i při budoucí revizi nařízení o SCE zohlednila genderové aspekty;

16.  vyzývá Komisi k zahrnutí SCE do případných evropských předpisů tak, aby zajistila větší zastoupení žen na řídících pozicích a ve správních radách veřejných podniků či společností kótovaných na burze, a to v případě, kdy společnosti dobrovolně nesplní cíl, kterým je 30 % zastoupení žen do roku 2015 a 40 % do roku 2020;

Budoucnost statutu

17.  zdůrazňuje, že vzhledem ke své složitosti statut splňuje potřeby družstev pouze částečně a měl by být jednodušší a všem srozumitelný, aby byl uživatelsky vstřícnější, snadno pochopitelný a lépe použitelný, čímž by bylo zajištěno právo na informace, konzultace a účast všech zaměstnanců bez ztráty kvality;

18.  upozorňuje na rozdílnost tradic a zákonů o družstvech v celé EU; zdůrazňuje, že statut by měl zajistit pro SCE autonomní právní rámec souběžně se stávajícími vnitrostátními právními předpisy, a že tudíž nedochází k přímé harmonizaci;

19.  zdůrazňuje, že statut evropské družstevní společnosti by se měl zatraktivnit prostřednictvím snížení standardů; zastává názor, že přezkum statutu musí usnadnit další uznávání tohoto typu družstev v EU; zdůrazňuje, že hospodářský význam družstev, jejich odolnost vůči krizi a hodnoty, na nichž jsou založena, jasně ukazují, že mají v dnešní EU své místo a opravňují k revizi statutu; zdůrazňuje, že budoucí evropské iniciativy a opatření v oblasti SCE se musí soustředit na transparentnost, ochranu práv zúčastněných stran a úctu k národním zvykům a tradicím; poukazuje na to, že u některých vnitrostátních družstev je motivace k využívání statutu bohužel omezená v důsledku jejich současné holdingové struktury; zdůrazňuje, že by měla být posílena možnost slučovat vnitrostátní družstva z různých členských států;

20.  trvá na zapojení všech zúčastněných stran do procesu revize, zejména sociálních aktérů účastnících se družstevního a odborového hnutí, a zároveň zdůrazňuje, že je nezbytné tento proces dokončit včas;

Zvyšování zaměstnanosti v družstvech a SCE a posílení družstev jako základních prvků sociální ekonomiky

21.  očekává, že Komise přijme vhodná opatření, aby zajistila úplné provedení této směrnice;

22.  vyjadřuje politování nad tím, že Komise z velké části ignorovala doporučení Evropského parlamentu týkající se družstev; připomíná, že usnesení(15) požadovalo, aby:

   byla v evropských politikách uznána a zohledněna specifika podniků sociální ekonomiky,
   byly učiněny kroky, které by zajistily, aby Evropské středisko pro sledování malých a středních podniků zahrnulo do svých průzkumů podniky sociální ekonomiky,
   byl rozšířen dialog s podniky sociální ekonomiky,
   byl v členských státech zdokonalen právní rámec pro tyto podniky;

23.  připomíná, že ve sdělení COM (2004) 0018 se Komise zavázala ke dvanácti opatřením, včetně:

   podporování zúčastněných stran a organizování strukturované výměny informací,
   šíření osvědčených postupů pro zlepšení vnitrostátních právních předpisů,
   shromažďování evropských statistických údajů o družstvech,
   zjednodušení a přepracování evropských právních předpisů o družstvech,
   iniciování vzdělávacích programů na míru, a to včetně odkazů na družstva ve finančních nástrojích EIF;

24.  vyjadřuje politování nad tím, že z tohoto seznamu závazků byly uvedeny do praxe pouze tři, a to bez výraznějších výsledků; zdůrazňuje, že tyto nedostatky omezují rozvoj potenciálu družstev;

25.  poukazuje na to, že nedostatek finančních prostředků vede k nedostatečným výsledkům; zdůrazňuje potřebu naléhavého zlepšení v Komisi, pokud jde o organizaci a zdroje vyčleněné na sociální ekonomiku, a to vzhledem k současné roztříštěnosti pravomocí a personálních zdrojů zabývajících se sociální ekonomikou v rámci Komise;

26.  zdůrazňuje, že politiky EU ve všech oblastech musí uznat specifika a přínos podniků sociální ekonomiky, včetně družstevních podniků, a to odpovídající úpravou právních předpisů o zadávání veřejných zakázek, státní podpoře a finanční regulaci;

27.  vyzývá členské státy, aby napomáhaly rozvoji příznivějších podmínek pro družstva, jako jsou přístup k úvěrům a daňové pobídky;

28.  vyzývá Komisi, aby zohlednila finanční strukturu družstev v souvislosti s právními předpisy týkajícími se kapitálových požadavků a se standardy pro účetní výkaznictví; poukazuje na to, že na všechna družstva, a zejména na družstevní banky, se vztahují právní předpisy týkající se zpětného odkupu družstevních podílů a nedělitelných rezerv;

29.  poukazuje na specifické výzvy, které přinesla digitální revoluce, a jimž čelí odvětví sdělovacích prostředků, zejména vydavatelé, kteří působí jako družstva;

30.  vyzývá Komisi, aby předložila otevřenou metodu koordinace pro sociální ekonomiku, včetně družstevních podniků, které jsou v této oblasti klíčové, zahrnující členské státy i zúčastněné strany s cílem podpořit výměnu osvědčených postupů a přinést postupné zlepšení v členských státech, pokud jde o zohledňování povahy družstev, zejména v oblasti daní, úvěrů, administrativní zátěže, poradenství a opatření na podporu podniků;

31.  vítá, že Akt o jednotném trhu uznává potřebu podporovat sociální ekonomiku a vyzývá Komisi, aby zahájila tolik očekávanou „iniciativu pro sociální podnikání“ založenou na družstevních zásadách(16);

32.  vyzývá Komisi, aby zvážila ustavení evropského roku sociální ekonomiky;

33.  podporuje opatření na podporu podniků, zejména obchodní poradenství a školení zaměstnanců, a přístup družstev k financování, a to zejména pro odkupy podniků zaměstnanci nebo zákazníky, protože jsou to nedoceněné nástroje k záchraně podniků v době krize a k převodu rodinných podniků;

34.  zdůrazňuje rostoucí význam družstev v oblasti sociálních služeb a veřejných statků; zdůrazňuje, že je třeba zajistit důstojné pracovní podmínky a zabývat se otázkami zdraví a bezpečnosti v tomto odvětví, a to bez ohledu na status zaměstnavatele;

35.  zdůrazňuje, že je třeba zajistit, aby se družstva účastnila sociálního dialogu na úrovni EU;

36.  zdůrazňuje potenciál SCE podporovat rovnost pohlaví prováděním programů a politik na různých úrovních se zvláštním důrazem na vzdělávání, odbornou přípravu, podporu podnikání a na programy dalšího vzdělávání; poznamenává, že rovnost pohlaví v rozhodování je na všech úrovních ekonomicky výhodná a vytváří také příznivé podmínky pro kvalifikované a talentované osoby, aby mohly vykonávat řídící a kontrolní funkce; kromě toho zdůrazňuje, že některé aspekty spolupráce umožňují flexibilitu, která podporuje sladění rodinného a profesního života; vyzývá Komisi, aby vypracovala mechanismus, na jehož základě by si členské státy vyměňovaly osvědčené postupy v oblasti rovnosti pohlaví;

37.  zdůrazňuje, že SCE může vyhovět potřebám žen tím, že zlepší jejich životní úroveň přístupem k důstojným pracovním příležitostem, spořitelnám a záložnám, bydlení a sociálním službám, školení a vzdělávání;

o
o   o

38.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.

(1) Úř. věst. L 294, 10.11.2001, s. 1.
(2) Úř. věst. L 207, 18.8.2003, s. 1.
(3) Úř. věst. L 294, 10.11.2001, s. 22.
(4) Úř. věst. L 207, 18.8.2003, s. 25.
(5) Zprávu vypracoval Fernando Valdés Dal-Ré, profesor pracovního práva, Labour Asociados Consultores, 2008.
(6) Studii vypracovala organizace Cooperatives Europe, European Research Institute on Cooperative and Social Enterprises, EKAI Center, 2010.
(7) Organizace spojených národů, A/RES/64/136.
(8) Johnston Birchall a Lou Hammond Ketilson, Mezinárodní organizace práce, 2009.
(9) Úř. věst. C 318, 23.12.2009, s. 22.
(10) Úř. věst. C 76 E, 25.3.2010, s. 16.
(11) Úř. věst. C 76 E, 25.3.2010, s. 11.
(12) Úř. věst. C 68 E, 18.3.2004, s. 429.
(13) COM(2010)0481.
(14) Smlouva č. SI2.ACPROCE029211200 ze dne 8. října 2009.
(15) Úř. věst. C 76 E, 25.3.2010, s. 16.
(16) http://www.ica.coop/coop/principles.html.


Boloňský proces
PDF 339kWORD 105k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 13. března 2012 o příspěvku evropských orgánů ke konsolidaci a pokroku v rámci boloňského procesu (2011/2180(INI))
P7_TA(2012)0072A7-0035/2012

Evropský parlament,

–  s ohledem na článek 165 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

–  s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv, a zejména na její článek 26,

–  s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie, a zejména na její článek 14,

–  s ohledem na sorbonnskou Společnou deklaraci o harmonizaci výstavby Evropského systému vysokého školství, kterou dne 25. května 1998 podepsali v Paříži příslušní čtyři ministři z Francie, Německa, Itálie a Spojeného království (Sorbonnská deklarace)(1),

–  s ohledem na společnou deklaraci, kterou dne 19. června 1999 podepsali v Boloni ministři školství z 29 evropských zemí (Boloňská deklarace)(2),

–  s ohledem na komuniké, které vydala konference evropských ministrů odpovědných za vysoké školství ve dnech 28.–29. dubna 2009 v Lovani a Louvain-la-Neuve(3),

–  s ohledem na prohlášení z Budapešti a Vídně ze dne 12. března 2010, které přijali ministři školství ze 47 zemí a kterým byl oficiálně zaveden Evropský prostor vysokoškolského vzdělávání (EHEA)(4),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2005/36/ES ze dne 7. září 2005 o uznávání odborných kvalifikací(5),

–  s ohledem na doporučení Evropského parlamentu a Rady ze dne 28. září 2005 pro usnadnění vydávání jednotných víz členskými státy pro krátkodobý pobyt výzkumných pracovníků ze třetích zemí, kteří cestují v rámci Společenství za účelem provádění vědeckého výzkumu(6),

–  s ohledem na doporučení Evropského parlamentu a Rady ze dne 15. února 2006 o další evropské spolupráci při zabezpečování kvality v oblasti vysokoškolského vzdělávání(7),

–  s ohledem na doporučení Evropského parlamentu a Rady ze dne 23. dubna 2008 o zavedení evropského rámce kvalifikací pro celoživotní učení(8),

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 12. května 2009 o strategickém rámci evropské spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy („ET 2020“)(9),

–  s ohledem na závěry Rady a zástupců vlád členských států zasedajících v Radě ze dne 26. listopadu 2009 o rozvoji úlohy vzdělávání v rámci plně fungujícího znalostního trojúhelníku(10),

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 11. května 2010 o internacionalizaci vysokoškolského vzdělávání(11),

–  s ohledem na doporučení Rady ze dne 28. června 2011 o politikách snížení míry předčasného ukončování školní docházky(12),

–  s ohledem na doporučení Rady ze dne 28. června 2011 nazvané „Mládež v pohybu – podpora mobility mladých lidí ve vzdělávání“(13),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 10. května 2006 nazvané „Plnění programu modernizace pro univerzity: vzdělávání, výzkum a inovace“, (COM(2006)0208),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 3. března 2010 nazvané „Evropa 2020 – Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“ (COM(2010)2020),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 26. srpna 2010 nazvané „Digitální agenda pro Evropu“ (COM(2010)0245),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 20. září 2011 nazvané „Podpora růstu a zaměstnanosti – plán modernizace evropských systémů vysokoškolského vzdělávání“ (COM(2011)0567),

–  s ohledem na zprávu nazvanou „Vysokoškolské vzdělávání v Evropě 2009: vývoj v boloňském procesu“ (Eurydice, Evropská komise, 2009)(14),

–  s ohledem na zprávu nazvanou „Zaostřeno na strukturu vysokého školství v Evropě 2010: dopad boloňského procesu“ (Eurydice, Evropská komise, 2010)(15),

–  s ohledem na průzkum Eurobarometru z roku 2007 o reformě vysokoškolského vzdělávání provedený mezi pedagogy(16),

–  s ohledem na průzkum Eurobarometru z roku 2009 o reformě vysokoškolského vzdělávání provedený mezi studenty(17),

–  s ohledem na publikaci Eurostatu ze dne 16. dubna 2009 nazvanou „Boloňský proces ve vysokoškolském vzdělávání v Evropě – klíčové ukazatele v sociální oblasti a v oblasti mobility“(18),

–  s ohledem na závěrečnou zprávu mezinárodní konference o financování vysokoškolského vzdělávání, která se konala v arménském Jerevanu ve dnech 8.–9. září 2011(19),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 23. září 2008 o Boloňském procesu a mobilitě studentů(20),

–  s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro kulturu a vzdělávání a stanovisko Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (A7-0035/2012),

A.  vzhledem k tomu, že cíle boloňského procesu – umožnit v Evropě kompatibilní systémy vysokoškolského vzdělávání a odstranit překážky, které stále brání lidem přestěhovat se do jiné země za studiem nebo prací, a učinit vysokoškolské studium v Evropě přitažlivým pro co nejvíce lidí, včetně mladých lidí ze třetích zemí – stále platí a pokračování v tomto procesu prostřednictvím dialogu mezi různými úrovněmi vzdělávacího systému s cílem vytvořit osnovy tak, aby se vždy opíraly o přípravné stupně, přispívá k plnění cílů růstu založeného na znalostech a inovacích v rámci strategie Evropa 2020, zejména pak v současné hospodářské krizi; vzhledem k tomu, že je třeba vypracovat posouzení, aby se zjistil vývoj procesu a aby byly zohledněny úspěchy, problémy, nepochopení a překážky, s nimiž je třeba se potýkat;

B.  vzhledem k tomu, že úlohou vysokoškolského vzdělání je nabízet všem bez jakékoli diskriminace takové prostředí pro vzdělávání, jež podporuje samostatnost, tvořivost, přístup ke kvalitnímu vzdělání a rozšíření znalostí, a v zájmu toho je zcela nezbytné zaručit zapojení akademické obce jako celku, zejména studentů, učitelů a výzkumných pracovníků, do vypracovávání různých programů univerzitního vzdělávání;

C.  vzhledem k tomu, že univerzity s ohledem na jejich trojitou úlohu (vzdělávání, výzkum a inovace) hrají zásadní roli v budoucnosti Unie a ve vzdělávání jejích občanů;

D.  vzhledem k tomu, že univerzity jsou významnou, již téměř tisíciletou, součástí evropského dědictví, jejíž význam pro rozvoj společnosti nelze omezit jen na hospodářský přínos a jejíž rozvoj nemůže být podmíněn pouze hospodářskými potřebami;

E.  vzhledem k tomu, že se i navzdory potížím ve většině zemí boloňského procesu uplatňuje třístupňová struktura, v některých případech i úspěšně;

F.  vzhledem k tomu, že závazek prosazovat reformu by neměl být realizován prostřednictvím roztříštěných opatření a bez odpovídající finanční podpory; vzhledem k tomu, že škrty ve veřejných výdajích na vzdělávání, které provádějí některé členské státy, nepomáhají prosazování nezbytných reforem;

G.  vzhledem k tomu, že mobilita musí být dostupná pro všechny a je základním pilířem reformy vysokoškolského vzdělávání; vzhledem k tomu, že mobilita studentů může zároveň přispět k podpoře profesní mobility; vzhledem k tomu, že v celém tomto procesu je však také třeba mít na paměti dostupnost pro všechny;

H.  vzhledem k tomu, že členské státy musí vyvinout další úsilí, aby zaručily vzájemné uznávání diplomů, což je klíčové pro úspěch procesu;

I.  vzhledem k tomu, že nezbytnou podmínkou rozvoje boloňského procesu je nutnost posílit sociální rozměr, aby se právo na vzdělání stalo ekonomicky dostupným pro všechny studenty – především ty ze zranitelných skupin –, s cílem zajistit spravedlivý přístup pro všechny a lepší pracovní příležitosti;

J.  vzhledem k tomu, že univerzity, orgány veřejné správy a podniky musí být pevně odhodlány soustředit se na otázku zaměstnatelnosti; vzhledem k tomu, že by univerzity měly poskytnout jednotlivcům nástroje a dovednosti, které jsou potřebné k zajištění plného rozvoje jejich lidského potenciálu; vzhledem k tomu, že akademické vzdělání by mělo přihlédnout také k potřebám trhu práce s cílem poskytnout studentům dovednosti, které potřebují pro získání stálého a dobře placeného zaměstnání;

K.  vzhledem k tomu, že za přístup ke vzdělání – základní hodnotě Unie – nesou veřejnou odpovědnost členské státy, orgány EU a další klíčové subjekty a že Evropská unie hraje zásadní roli v budování Evropského prostoru vysokoškolského vzdělávání tím, že v této oblasti podporuje úsilí a spolupráci členských států; vzhledem k tomu, že při dodržování zásady subsidiarity je nezbytným předpokladem dosažení cílů zaměstnatelnosti a růstu v Evropě větší koordinace vzdělávání a akademických titulů;

L.  vzhledem k tomu, že boloňský proces nemá zpětné účinky na studenty, kteří již zahájili studium na základě plánu, který boloňskému procesu předcházel;

Význam procesu

1.  zdůrazňuje význam vzdělávání jako klíčové oblasti spolupráce s členskými státy pro dosažení zásadních cílů v oblasti zaměstnanosti a růstu v rámci strategie EU2020 a tolik potřebného hospodářského oživení;

2.  vyzývá k výraznější podpoře boloňského procesu na úrovni EU, zejména pokud jde o vzájemné uznávání akademických kvalifikací, harmonizaci akademických norem, podporu mobility, sociální rozměr a zaměstnatelnost, aktivní demokratickou účast, analýzu stavu uplatňování boloňských zásad a odstranění administrativních překážek; vyzývá členské státy, aby potvrdily svůj závazek k tonuto procesu tím, že posílí systém financování za účelem dosažení cílů růstu stanovených ve strategii Evropa 2020;

3.  poznamenává, že Evropský prostor vysokoškolského vzdělávání je zásadním úspěchem při vytváření a rozvoji skutečného evropského občanství; domnívá se, že se tento úspěch musí projevit posílením Evropského prostoru vysokoškolského vzdělávání prostřednictvím využívání vhodných nástrojů a postupů;

4.  zdůrazňuje, že boloňský proces a Evropský prostor vysokoškolského vzdělávání hrají klíčovou úlohu ve strategii Evropa 2020, a upozorňuje na zásadní význam spojení vyučování a výzkumu jako specifického rysu evropského vysokoškolského vzdělávání;

5.  zdůrazňuje skutečnost, že priority stanovené v rámci boloňského procesu – mobilita, uznávání, zaměstnatelnost – představují nezbytné podmínky pro zajištění toho, aby každý student zapsaný na evropské univerzitě měl právo na kvalitní vzdělání, na získání vysokoškolského titulu a na to, aby byla jeho kvalifikace uznávána ve všech zemích EU;

Řízení

6.  vyzývá k vytvoření účinného přístupu zdola nahoru, který bude plně zahrnovat všechny klíčové aktéry, jako jsou univerzity, odbory, profesní organizace, výzkumné instituce, podnikatelský sektor, a především učitele, studenty, studentské organizace a zaměstnance univerzit;

7.  konstatuje, že některé evropské univerzity nejsou ochotny vyvíjet dostatečné úsilí na dosažení konsolidovaného Evropského prostoru vysokoškolského vzdělávání, ačkoli být jeho součástí je pro některé z nich jedinou možností, jak dosáhnout vyšší úrovně konkurenceschopnosti a kvality znalostí, které poskytují;

8.  vyzývá univerzity, aby se zavázaly vypracovat nové strategie výuky a nové formy odborné přípravy a celoživotního vzdělávání – s optimálním využitím nových technologií a uznáním významu doplňkových forem výuky, jako je neformální vzdělávání –, které se soustřeďují na pilíře univerzitního systému zaměřeného na učení, studenty a výzkum a schopného zajistit kritické myšlení, tvůrčí dovednosti, trvalý profesní rozvoj i teoretické a praktické znalosti, jež budou studenti potřebovat na své profesní dráze; vyzývá členské státy a EU, aby finančně podpořily univerzity v jejich úsilí o změnu a rozvoj svých vyučovacích postupů;

9.  naléhavě žádá, aby byly posíleny a rozšířeny vzdělávací programy pro učitele a aby přitom byly zohledněny možnosti, jež nabízí celoživotní vzdělávání a nové technologie;

10.  zdůrazňuje, že otevírání evropských univerzit potřebám celosvětového hospodářství a další konsolidace Evropského prostoru vysokoškolského vzdělávání by mělo být považováno za snahu evropských univerzit pomoci Evropě překonat období všeobecné hospodářské nejistoty a přivést ji zpět na cestu udržitelného rozvoje a růstu;

11.  vyzývá k vytvoření tzv. třetí mise univerzit směřované ke společnosti, kterou je třeba brát v úvahu i při tvorbě mnohorozměrných kritérií pro hodnocení a odměňování za excelenci;

12.  vyzývá k navýšení veřejných investic do vysokoškolského vzdělávání, zejména s cílem čelit hospodářské krizi pomocí růstu založeného na lepších dovednostech a znalostech a reagovat na vyšší poptávku studentů zlepšením kvality a přístupu ke vzdělání a službám, zejména stipendiím; je přesvědčen, že snižování rozpočtu má negativní dopad na snahy o posílení sociálního rozměru vzdělávání, což je zásada, na níž je založen boloňský proces; vyzývá proto členské státy a orgány EU k vypracování nových cílených a flexibilních finančních mechanismů, a k podpoře celoevropských grantů, s cílem podpořit růst, excelenci a zvláštní a různá zaměření univerzit; zdůrazňuje potřebu rozvíjet přístup financování z více fondů, který se řídí jasnými a účinnými pravidly a který má být schopen vyrovnat se s budoucím modelem financování EU a zajistit nezávislost univerzit;

Konsolidace

13.  zdůrazňuje, že boloňský proces a program Erasmus podpořily mobilitu studentů a mají potenciál přispět ke zvýšení mobility pracovníků; lituje však, že míra mobility zůstává přesto i nadále poměrně nízká;

14.  vyzývá EU, členské státy a univerzity, aby zavedly mechanismy na poskytování informací a finanční a administrativní podpory všem studentům, akademickým pracovníkům a ostatním zaměstnancům, aby tak podpořily strukturované toky mobility; vítá zavedení programu Erasmus pro postgraduální studenty a vyzývá k posílení služeb programu Erasmus jako celku a nové generace vzdělávacích programů prostřednictvím lepšího financování založeného na sociálních kritériích, zpřístupnění programů většímu počtu studentů, skutečného a účinného uznávání kreditů, větších možností začlenění studijních semestrů v zahraničí do odborné přípravy a větší flexibility povolených časových rámců; trvá však na tom, že mobilita nesmí být v žádném případě příčinou diskriminace studentů, kteří mají omezené finanční prostředky;

15.  zastává názor, že mobilita vysokoškolských učitelů přináší nejen další vzdělávání a zkušenosti jim samotným, ale zprostředkovaně i jejich studentům, a zároveň jim umožňuje spolupracovat na přípravě studijních materiálů;

16.  vyzývá členské státy, aby splnily závazek plné přenositelnosti půjček a grantů a aby výrazně zlepšily finanční podporu mobilních studentů v návaznosti na zvýšení počtu nových programů EU; žádá EU, aby zvážila, jak mohou být stávající právní předpisy v oblasti práv na svobodu pohybu posíleny zaručením přenositelnosti půjček a grantů;

17.  vyzývá EU, aby lépe zohlednila přistěhovalectví z Afriky, Asie a Latinské Ameriky při stanovování pravidel pro uznávání středoškolských kvalifikací získaných studenty v zemi jejich původu;

18.  žádá EU, aby pro zajištění vzájemné důvěry a pro usnadnění uznávání akademických kvalifikací prostřednictvím uplatňování evropského rámce kvalifikací v každém členském státě upevnila systém zajišťování kvality jak na celoevropské úrovni, tak na úrovni členských států; žádá členské státy, aby uplatňovaly své vnitrostátní systémy zajišťování kvality v souladu s evropskými standardy a pokyny pro zajištění kvality a současně respetkovaly různorodost učebních plánů a přístupů jednotlivých univerzit, pokud jde o obsah a způsoby učení; povzbuzuje agentury pro zajišťování kvality, aby uplatňovaly evropský referenční rámec pro zajišťování kvality a podpořily svou spolupráci a výměnu osvědčených postupů na evropské úrovni také prostřednictvím Evropského sdružení pro zabezpečení kvality ve vysokoškolském vzdělávání (ENQA);

19.  upozorňuje na různé stupnice hodnocení v jednotlivých členských státech a na potřebu vhodné konverze bodů evropského systému přenosu a akumulace kreditů (ECTS) na známky;

20.  naléhavě vyzývá všechny země boloňského procesu, aby uplatňovaly vnitrostátní rámce kvalifikací spojené s rámcem kvalifikací Evropského prostoru vysokoškolského vzdělávání a rozvíjely a finančně podporovaly vzájemné uznávání;

21.  vyzývá, aby byly důrazně finančně podporovány dohody o společných hlavních osnovách, které zaručují jasně vymezené studijní výsledky, a to mimo jiné testováním metodického přístupu vyvinutého na základě projektu Tuning a zkušeností z akademie Tuning; vyzývá, aby byla zvláštní pozornost věnována konkrétním charakteristickým rysům osnov humanitních oborů jako základního kamene demokracie a nástroje k dosažení evropské soudržnosti, aby bylo možno stanovit konkrétní znalosti a dovednosti, které by měly poskytnout diplomové kurzy, a podpořit tak takovou výuku, v níž se spojují měřitelné obecné dovednosti (ve smyslu schopnosti využívat znalosti) a vzdělávání a výzkum jako kritická a původní analýza; trvá na svém přesvědčení, že by všechny programy ve všech oborech měly kromě znalostí základní problematiky přinášet i klíčové průřezové dovednosti, jako je kritické myšlení, komunikace a podnikatelské schopnosti;

22.  žádá, aby byla dále podporována vnitrostátní a evropská opatření na zajištění rovného začlenění, spravedlivého přístupu ke studiu, úspěšného postupu a udržitelného systému podpor (např. ubytování, výdaje za dopravu atd.) pro všechny studenty, i cílená podpora zejména pro ty osoby, které spadají do nedostatečně zastoupených skupin, pocházejí ze sociálně znevýhodněného prostředí nebo mají finanční problémy, aby se snížil počet případů nedokončeného studia a bylo zaručeno, že vzdělávání a odborná příprava jsou nezávislé na sociálně-ekonomických faktorech, jež způsobují znevýhodnění, a že výuka odpovídá individuálním vzdělávacím potřebám studentů; doporučuje, aby byl urychlen proces budování center kariérního poradenství, která nabízejí studentům bezplatné služby;

23.  upozorňuje na význam londýnského komuniké z roku 2007(21), v němž byl sociální rozměr vzdělávání prohlášen za jeden z cílů boloňského procesu, a to s cílem zajistit rovný přístup ke vzdělávání bez ohledu na původ; vyslovuje politování nad skutečností, že při plnění tohoto cíle nebylo dosaženo dostatečného pokroku, a vyzývá Komisi, aby takový pokrok usnadnila;

24.  vyzývá Komisi a členské státy, aby odstraněním administrativních překážek podpořily vzájemné uznávání kvalifikací;

25.  upozorňuje na zvláštní potřeby bakalářského stupně vzdělání, jeho osnovy, přístup k magisterským programům a zaměstnatelnost absolventů tohoto stupně; v tomto ohledu zdůrazňuje nutnost přistoupit ke zvláštním opatřením, jako je vypracování osnov výuky teorie i praxe, a účinněji spolupracovat mezi univerzitami, členskými státy a hospodářskými a společenskými subjekty s cílem posílit vyhlídky budoucích absolventů na to, že naleznou stálé a dobře placené zaměstnání odpovídající jejich kvalifikaci; v tomto smyslu vyzývá univerzy, aby rozšířily nabídku odborné přípravy a zlepšily začlenění stáží do vysokoškolských osnov;

26.  zdůrazňuje, že opatření na podporu zaměstnatelnosti, jako je například celoživotní vzdělávání, a rozvoj širšího spektra dovedností vhodných pro pracovní trh musí být nejvyšší prioritou, aby se dosáhlo cílů udržitelného růstu a prosperity; v této souvislosti jednoznačně podporuje univerzitní výměny vysokoškolských učitelů i studentů, dialog mezi univerzitami a podniky, odbornou praxi a pas osobních dovedností;

27.  má za to, že modernizace směrnice o odborných kvalifikacích (2005/36/ES) napomůže rozvoji profesní mobility v Evropě a usnadní mobilitu studentů tím, že zajistí, aby kvalifikace získané v jednom členském státě byly uznávány po celé EU;

28.  žádá členské státy a orgány EU, aby podpořily přechod od jednooborové metodické koncepce vědy, která na evropských univerzitách stále převažuje, k mezioborové a transdisciplinární koncepci;

29.  vyzývá členské státy a orgány EU, aby podpořily dialog a spolupráci mezi univerzitami a podniky jako společný cíl sjednoceného Evropského prostoru vysokoškolského vzdělávání s cílem zvýšit zaměstnatelnost absolventů evropských univerzit;

30.  zdůrazňuje nezbytnost konkrétních kroků a účinnější spolupráce mezi univerzitami a trhem práce s cílem vypracovat přiměřenější osnovy, sjednotit didaktické postupy a zlepšit zaměstnatelnost tím, že se zajistí podobná kritéria pro přístup k profesím;

31.  zdůrazňuje význam zajištění dostupnosti dostatečného počtu stáží pro studenty, aby se ještě více usnadnilo jejich zapojení do trhu práce;

32.  vyzývá vnitrostátní vlády a Komisi, aby vyvinuly systém strukturované spolupráce s cílem udělovat v rámci seskupení určitých disciplín společné diplomy, které budou uznávané po celé EU, a činily tak zlepšováním výkonnosti a finanční podpory v rámci programu Erasmus Mundus a budoucích programů v oblasti vzdělávání a odborné přípravy a podporou vytvoření evropského akreditačního systému společných programů;

33.  vítá návrh Komise související s programem Erasmus Masters Degree Mobility;

34.  považuje akademické tituly úrovně Ph.D., včetně titulů dosažených ve spolupráci s podniky, za klíčový článek propojující vysokoškolské vzdělávání a výzkum a připomíná jejich potenciál jakožto klíčovou složku ve vytváření inovací založených na znalostech a v dosahování hospodářského růstu; uznává význam titulů úrovně Ph.D. dosažených v rámci podniků, pokud jde o integraci držitelů diplomů vyšší úrovně na trhu práce; vítá závazek Komise rozvíjet program evropských doktorátů v průmyslu v rámci „akcí Marie Curie“;

35.  je přesvědčen, že lepší spolupráce mezi Evropským prostorem vysokoškolského vzdělávání a Evropským výzkumným prostorem je potenciálním zdrojem posílení schopnosti inovace a rozvoje v Evropě;

36.  zdůrazňuje přínos 7. rámcového programu EU pro výzkum, rámcového programu pro konkurenceschopnost a inovace a Evropského výzkumného prostoru k usnadňování mobility výzkumných pracovníků z EU a rozvíjení potenciálu EU v oblasti konkurenceschopnosti a inovací;

37.  žádá, aby byla stanovena účinná strategie na podporu programů celoživotního vzdělávání v Evropě a udržitelné iniciativy, které budou plně začleněny do vysokoškolských zařízení a podpoří kulturu celoživotního vzdělávání; vyzývá rovněž k podpoře celoživotního vzdělávání v podnicích, aby tak pracovníci měli možnost rozvíjet své vzdělání a dovednosti; vyzývá vysokoškolská zařízení a univerzity, aby nabízely větší programovou flexibilitu opírající se o studijní výsledky, uznávání formálního a neformálního učení a služby na podporu učebních plánů prostřednictvím podpory partnerství mezi univerzitami, podniky a zařízeními vysokoškolské odborné přípravy s cílem zlepšit vědecké, humanitní a technické dovednosti a vyplnit mezeru mezi těmito dovednostmi;

38.  upozorňuje na potřebu zřídit status předboloňských studentů v těch zemích, v nichž jsou znevýhodněni, pokud jde o zápis do magisterských studijních programů;

39.  podotýká, že evropský systém přenosu a akumulace kreditů (ECTS) musí být transparentnější a musí nabízet přesnější porovnání kvalifikací a diplomů; vybízí Komisi a členské státy, aby používaly vylepšený nástroj ECTS, a usnadnily tak mobilitu studentů a odborníků;

Opatření na evropské úrovni

40.  vítá návrh Komise výrazně navýšit finanční prostředky určené na evropské programy vzdělávání a odborné přípravy; vyzývá Komisi, aby věnovala podstatný podíl těchto finančních prostředků na podporu modernizace vysokoškolského vzdělávání a modernizace univerzitních infrastruktur v souladu s cíli boloňského procesu a programu EU pro modernizaci vysokoškolského vzdělávání; vyzývá Komisi, aby nalezla řešení, jež umožní přístup k těmto programům i studentům, kteří mají finanční potíže;

41.  vyzývá členské státy a EU, aby posoudily, zda by studijní programy mohly zahrnovat povinnost absolvovat určité studijní období na univerzitě v jiném členském státu než v domovské zemi studenta;

42.  upozorňuje na silnou vazbu mezi boloňským procesem a směrnicí o odborných kvalifikacích a zdůrazňuje potřebu koordinace ze strany Komise, a to způsobem, který je plně v souladu s boloňským procesem; uvádí, že tuto vazbu lze dále posílit tím, že studentům budou poskytnuty všechny relevantní praktické informace týkající se uznávání diplomů získaných v zahraničí a pracovních příležitostí, které jim vzdělávání v zahraničí otevírá;

43.  v rámci revize směrnice o uznávání odborných kvalifikací a s cílem dosáhnout pokroku při vytváření skutečného prostoru evropského vysokoškolského vzdělávání vyzývá ke srovnání vnitrostátních minimálních požadavků na odbornou přípravu a k pravidelnějším výměnám mezi členskými státy, příslušnými orgány a profesními subjekty;

44.  navrhuje, aby bylo uznávání kreditů získaných v rámci programu Erasmus na partnerských univerzitách povinné pro všechny instituce podílející se na studentských výměnách, které jsou podporovány z finančních prostředků EU, aby se tak posílil evropský systém přenosu a akumulace kreditů;

45.  poukazuje na význam důsledného uplatňování systému ECTS; vyzývá Komisi, členské státy a instituce vysokoškolského vzdělávání, aby vytvořily srovnávací tabulku, která by uváděla počty kreditů ECTS udělované za jednotlivé kurzy, s cílem posílit konzistentnost a usnadnit mobilitu studentů a odborníků; bere na vědomí překážky, s nimiž se studenti setkávají při převodu kreditů mezi univerzitami, a je přesvědčen, že tyto překážky mohou odrazovat studenty od účasti na akademických výměnách;

46.  požaduje vypracování účinné strategie pro plnou harmonizaci akademických titulů po celé Evropské unii s možným zpětným uznáváním (včetně starších akademických titulů) od zavedení boloňského procesu;

47.  vyzývá členské státy EU, aby přijaly konečné a jednoznačné rozhodnutí o plném vzájemném uznávání kvalifikací a diplomů, nebo aby vytvořily časový plán, kdy bude toto rozhodnutí konečně možné;

48.  požaduje systematičtější organizaci spolupráce mezi univerzitami a její posílení, což umocní dopad na instituce a systémy vysokoškolského vzdělávání a přinese výhody studentům a zaměstnancům;

49.  navrhuje, aby univerzity v signatářských státech uznávaly praktické stáže absolvované v rámci programů mobility podporovaných Evropskou komisí;

50.  požaduje zvýšenou transparentnost informací poskytovaných studentům před začátkem dané výměny ohledně počtu kreditů, které lze získat, a vyzývá členské státy a instituce vysokoškolského vzdělávání, aby při hodnocení počtu kreditů udělovaných za kurzy spolupracovaly; vybízí k vytvoření společných platforem s cílem poskytnout základní znalosti a dovednosti definované odborníky a institucemi vysokoškolského vzdělávání s případným cílem dosáhnout sblížení některých diplomů za současného zachování možnosti vnitrostátních specifik, přičemž by se použil příklad automatického uznávání odborných kvalifikací v EU(22);

51.  vyzývá ke zlepšení vytváření univerzitních sítí, koordinace a komunikace mezi univerzitami EU s cílem urychlit uznávání nových diplomů, usnadnit přenositelnost kreditů, zlepšit znalosti a povědomí o různých systémech vzdělávání a odborné přípravy a umožnit studentům lépe porozumět rozmanitosti evropských programů;

52.  vyzývá Evropskou komisi, aby v rámci nového programu vzdělávání a odborné přípravy podporovala spolupráci, a to i finančními pobídkami, v oblasti nadnárodních osnov, společných diplomů a vzájemného uznávání; je zastáncem zvýšení počtu partnerských pracovních stáží ERASMUS v praxi;

53.  upozorňuje na existenci mnoha institucí zabývajících se vysokoškolským vzděláváním a výzkumem v Evropě; vyzývá Evropskou unii, aby podpořila jejich koordinaci pod jednou zastřešující organizací;

54.  je přesvědčen, že by měly být zavedeny iniciativy, které usnadní studentům převést své záznamy během studia z jedné univerzity na jinou;

55.  vyzývá členské státy a EU, aby poskytovaly aktualizované a srovnatelné údaje, mimo jiné o poměrném zastoupení zranitelných skupin, na jejichž základě bude možné monitorovat uplatňování Evropského prostoru vysokoškolského vzdělávání, a aby za tímto účelem odstranily překážky a problémy spojené s uplatňováním procesu a nepenalizovaly instituce, které ještě neprovedly plánované reformy; je přesvědčen, že by jednotlivé státy a jednotlivé univerzity měly tyto údaje každoročně zveřejňovat, což by vedlo ke snazšímu pochopení toho, kde je třeba dosáhnout pokroku;

56.  vybízí univerzity, aby harmonizovaly akademické standardy tím, že vytvoří partnerství pro výměnu osvědčených postupů;

57.  žádá Komisi a členské státy, aby posílily programy spolupráce a výzkumu a aby vytvořily další takové programy, které budou vycházet ze společných zájmů s univerzitami třetích zemí, zejména s univerzitami z oblastí konfliktů, aby byl studentům z těchto zemí umožněn přístup k vysokoškolskému vzdělání a odborné přípravě bez jakékoli diskriminace;

58.  považuje Evropský prostor vysokoškolského vzdělávání vytvořený v rámci boloňského procesu za progresivní; žádá proto, aby byl do této stávající struktury začleněn evropsko-středomořský prostor vysokoškolského vzdělávání a aby bylo dosaženo pokroku ve zřizování účinného prostoru vysokoškolského vzdělávání pro země zapojené do spolupráce v rámci východního partnerství a v rámci jiných mezistátních regionů v EU; vyzývá Komisi, aby odstranila překážky volného pohybu studentů a učitelů, aby podporovala vybudování sítě evropsko-středomořských univerzit, včetně EMUNI, a aby nadále uplatňovala osvědčené postupy z programů Tempus a Erasmus Mundus;

59.  zdůrazňuje potřebu zlepšit informovanost o boloňském procesu a o Evropském prostoru vysokoškolského vzdělávání prostřednictvím komplexní, účinné a celoevropské komunikační politiky s cílem zvýšit přitažlivost univerzit v Evropě i mimo ni;

60.  vyzývá Evropskou komisi a členské státy, aby zaručily přenositelnost půjček a grantů, zejména prospěchových a sociálních stipendií, mezi všemi evropskými zeměmi, a aby tak zajistily rovný přístup k možnostem mobility;

61.  podporuje vytvoření jednotných univerzitních značek na regionální úrovni, aby byla posílena prestiž univerzit na mezinárodní úrovni v souladu s cíli boloňského procesu;

62.  vyzývá orgány EU, aby uvedly do praxe mechanismy, které podpoří členské státy a instituce vysokoškolského vzdělávání při provádění boloňských cílů, což by mohlo být učiněno pravidelným podáváním zpráv a cíleným využitím programů EU včetně těch, které se týkají spolupráce se zeměmi, které nejsou členy EU, v rámci Evropského prostoru vysokoškolského vzdělávání;

63.  žádá EU, aby podpořila provádění svých závazků v rámci boloňského procesu ve své politické spolupráci s příslušnými zeměmi, které nejsou členy EU; vyzývá Komisi a Evropský parlament, aby se důrazně postavily do čela tohoto úsilí;

64.  věří, že bilance provedená na ministerské konferenci, která se bude konat v letošním roce v Bukurešti, umožní stanovit jasnou strategii pro vytvoření plně funkčního Evropského prostoru vysokoškolského vzdělávání do roku 2020; trvá na tom, aby byly předloženy meziodvětvové návrhy týkající se odborné přípravy v oblasti IKT, odborného a celoživotního vzdělávání a pracovních stáží a aby tyto návrhy aktivně podporovaly nejen začlenění, ale i inteligentní a trvalý růst, což poskytne Evropské unii konkurenční výhodu ve světě čelícím důsledkům krize, pokud jde o vytváření pracovních míst, lidský kapitál, výzkum, inovace, podnikání a veškeré stránky znalostní ekonomiky;

65.  vyzývá Komisi a ministry školství EU, aby plně využili příležitostí vyplývajících ze společné účasti v Evropském prostoru vysokoškolského vzdělávání k převzetí vedoucí úlohy při dosahování boloňských cílů, a ministry, aby podpořili své závazky v rámci boloňského procesu společnými závazky na úrovni EU v Radě za podpory Komise, aby tento vzájemně se podporující proces pokračoval a byl harmonicky uplatňován;

66.  poukazuje na to, že konference ministrů, která se koná každé dva roky a v roce 2012 se uskuteční v Bukurešti, musí zohlednit skutečnost, že vytvoření Evropského prostoru pro vysokoškolské vzdělávání umožňuje EU a členským státům silně a jednotně přispět k boloňskému procesu na základě jejich sdílené odpovědnosti v otázce vysokoškolského vzdělávání, jejich společné účasti v tomto procesu a na jejich sdíleném odhodlání k akci, podpořené politickými prohlášeními orgánů EU;

o
o   o

67.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.

(1) http://www.ehea.info/Uploads/Declarations/SORBONNE_DECLARATION1.pdf
(2) http://www.ehea.info/Uploads/Declarations/BOLOGNA_DECLARATION1.pdf
(3) http://www.ehea.info/Uploads/Declarations/Leuven_Louvain-la-Neuve_Communiqu%C3%A9_April_2009.pdf
(4) http://www.ehea.info/Uploads/Declarations/Budapest-Vienna_Declaration.pdf
(5) Úř. věst. L 255, 30.9.2005, s. 22.
(6) Úř. věst. L 289, 3.11.2005, s. 23.
(7) Úř. věst. L 64, 4.3.2006, s. 60.
(8) Úř. věst. C 111, 6.5.2008, s. 1.
(9) Úř. věst. C 119, 28.5.2009, s. 2.
(10) Úř. věst. C 302, 12.12.2009, s. 3.
(11) Úř. věst. C 135, 26.5.2010, s. 12.
(12) Úř. věst. C 191, 1.7.2011, s. 1.
(13) Úř. věst. C 199, 7.7.2011, s. 1.
(14) http://eacea.ec.europa.eu/education/eurydice/documents/thematic_reports/099EN.pdf
(15) http://eacea.ec.europa.eu/education/eurydice/documents/thematic_reports/122EN.pdf
(16) http://ec.europa.eu/public_opinion/flash/fl198_en.pdf
(17) http://ec.europa.eu/public_opinion/flash/fl_260_en.pdf
(18) http://epp.eurostat.ec.europa.eu/cache/ITY_OFFPUB/KS-78-09-653/EN/KS-78-09-653-EN.PDF
(19) http://www.ehea.info/news-details.aspx?ArticleId=253
(20) Úř. věst. C 8 E, 14.1.2010, s. 18.
(21) http://www.ehea.info/Uploads/Declarations/London_Communique18May2007.pdf
(22) Příloha V o uznávání na základě koordinace minimálních požadavků směrnice 2005/36/ES o uznávání odborných kvalifikací.


Evropská statistika
PDF 214kWORD 52k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 13. března 2012 o řízení kvality evropské statistiky (2011/2289(INI))
P7_TA(2012)0073A7-0037/2012

Evropský parlament,

–  s ohledem na sdělení Komise nazvané „Robustnější řízení kvality evropské statistiky“ (COM(2011)0211),

–  s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru a stanovisko Výboru pro regionální rozvoj (A7-0037/2012),

A.  vzhledem k tomu, že Eurostat existuje již od roku 1953 a nutnost zajistit jeho nezávislost je všeobecně uznávána;

B.  vzhledem k tomu, že spolehlivé a přesné statistiky jsou zásadní pro efektivní tvorbu hospodářských a rozpočtových politik na úrovni členských států i na úrovni Unie;

C.  vzhledem k tomu, že úspěch strategie pro růst a zaměstnanost Evropa 2020 a balíčku pro správu ekonomických záležitostí včetně evropského semestru je podmíněn vysoce kvalitními nezávislými statistikami;

D.  vzhledem k tomu, že by uživatelé statistik měli mít relevantní, včasné a přesné údaje, které jsou shromažďovány a zpracovávány národními agenturami v souladu se zásadami nestrannosti, objektivity a profesní nezávislosti;

E.  vzhledem k tomu, že statistiky by měly být veřejně přístupné, lehce srozumitelné jak tvůrcům politik, tak i občanům a použitelné ke každoročnímu srovnávání;

F.  vzhledem k tomu, že kvalita evropské statistiky se odvíjí od integrity celého procesu vypracovávání statistik; vzhledem k tomu, že probíhající modernizace metod vypracovávání statistik je velmi důležitou veřejnou investicí do zefektivnění celého produkčního řetězce a že je nutné nadále v tomto závazku pokračovat na úrovni EU i na vnitrostátní úrovni;

G.  vzhledem k tomu, že krize v eurozóně poukázala na nebezpečí statistických nepřesností a podvodů, které pramení jak z nedostatků v kvalitě zdrojových údajů veřejného účetnictví, tak ze současného nastavení dohledu nad statistikou;

H.  vzhledem k tomu, že statistické úřady by nejenže měly být ze zákona nezávislé, ale také by měly mít mechanismy a bezpečnostní brány („firewalls“) s cílem zajistit, aby byly odděleny od politického procesu, a vyhnuly se tak systematickým selháním, současně je však nutné zdůraznit, že za přesnost a hodnověrnost statistických údajů nese odpovědnost stát;

I.  vzhledem k tomu, že by měl být posílen vztah mezi úřadem Eurostat a národními kontrolními úřady;

J.  vzhledem k tomu, že by měla být v členských státech provedena reforma národních statistických úřadů, aby byly co nejdříve uvedeny v soulad s novými evropskými právními předpisy;

K.  vzhledem k tomu, že přibližně 350 statistických nařízení platných ve všech členských státech představuje v menších členských státech poměrně vyšší zátěž spojenou s dodržováním statistických předpisů;

L.  vzhledem k tomu, že Eurostat poskytne jednak hospodářské ukazatele, které jsou nezbytné pro dohled nad fiskálními politikami a pro srovnávací přehled v oblasti makroekonomické nerovnováhy, a jednak nové posilovací mechanismy, vzhledem k tomu, že na základě nedávných právních reforem, především balíčku šesti nových předpisů pro správu hospodářských záležitostí, jsou nyní podrobné a spolehlivé statistiky základem správy hospodářských záležitostí na úrovni EU;

1.  domnívá se, že je třeba zaujmout systematický přístup ke kvalitativním potřebám, což může vyžadovat změnu metody používané pro tvorbu evropské statistiky a postupný přechod od korektivního přístupu k preventivnímu pojetí řízení kvality evropské statistiky obecně, a zejména statistiky veřejných financí; vítá závaznou povahu pravidel pro tvorbu evropské statistiky a ověřování její přesnosti; domnívá se, že nezávislé statistické úřady mají zásadní význam pro zachování věrohodnosti statistických údajů;

2.  vyzývá Komisi, aby členským státům asistovala a poskytla jim odborné znalosti, a pomohla jim tak překonat omezení vyplývající z průzkumů i největší metodologické překážky s cílem zajistit soulad a dodávání vysoce kvalitních údajů;

3.  podporuje záměr Komise navrhnout změny v nařízení (ES) č. 223/2009 (nařízení o statistice) za účelem zavedení proaktivního přístupu ke sledování a hodnocení údajů o veřejných financích v počáteční fázi, aby bylo možno co nejdříve přijmout korektivní opatření; vyslovuje se pro návrh zřídit právní rámec, jehož cílem bude upevnit správní rámec, zejména pokud jde o odbornou nezávislost národních statistických úřadů a úřadu Eurostat, a vyžadovat, aby se všechny členské státy formálně zavázaly k přijetí veškerých nezbytných vnitrostátních opatření, která by vedla k zachování důvěry ve statistiku a poskytla možnost přísněji vymáhat Kodex evropské statistiky;

4.  naléhavě žádá Komisi, aby Evropskému parlamentu a Radě předložila návrhy právních předpisů, které by zavedly prvky revidovaného Kodexu evropské statistiky do práva EU, a jasně tak odlišily povinnosti a pravomoci vnitrostátních statistických agentur od povinností a pravomocí vlád členských států a současně by zajistily transparentnější a koordinovanou odpovědnost za kvalitu údajů;

5.  naléhavě žádá Eurostat, aby ve spojení s hlavními poskytovateli a uživateli údajů usiloval o modernizaci metody tvorby evropské statistiky s cílem zachovat efektivitu nákladů;

6.  vyzývá Eurostat k zajištění toho, aby byly ve všech členských státech standardizovaným způsobem zřízeny systémy veřejných účtů a posíleny vnitřními i vnějšími auditními mechanismy a aby byl rovněž uplatňován nedávno přepracovaný právní rámec nařízení (ES) č. 479/2009 a případně i dalších legislativních návrhů; vítá záměr Evropské komise přidělit úřadu Eurostat větší vyšetřovací pravomoci;

7.  zdůrazňuje, že všechny členské státy by měly na všech úrovních veřejné správy zajistit přesnost statistiky; vyzývá Eurostat, aby v případě pochybností o přesnosti jakéhokoli druhu statistiky o této skutečnosti informoval veřejnost;

8.  domnívá se, že nedávno schválený balíček pro správu hospodářských záležitostí požaduje vypracování norem týkajících se podrobných údajů o rizicích pro veřejný sektor, jež souvisejí se zárukami a podmíněnými závazky (např. prostřednictvím záruk veřejného sektoru), a o rizicích pro partnerství veřejného a soukromého sektoru; tyto normy by měl urychleně vypracovat a zveřejnit Eurostat, přičemž by měl zohlednit všechny úrovně veřejné správy;

9.  vítá jednání Evropské poradní komise pro dohled nad statistikou (ESGAB) týkající se nezávislého dohledu nad Eurostatem a Evropským statistickým systémem; vyzývá Eurostat a ostatní statistické úřady, aby provedly doporučení, které komise ESGAB předložila ve své výroční zprávě za rok 2011;

10.  zdůrazňuje, že je zapotřebí, aby Eurostat v souvislosti s vlastními zaměstnanci zajistil transparentnost tím, že zveřejní informace o svých úřednících (kteří jsou státními úředníky) a smluvních zaměstnancích a že poskytne informace o tom, jak jsou využíváni národní odborníci;

11.  zdůrazňuje, že na vnitrostátní i evropské úrovni musí být zaručena nezávislost statistických úřadů, aby se zabránilo případným politickým intervencím;

12.  podotýká, že systém řízení kvality bude vyžadovat úzkou spolupráci mezi Eurostatem a vnitrostátními orgány, které odpovídají za ověřování zdrojových údajů o veřejných financích; vyzývá Komisi, aby předložila návrhy, jimiž zajistí větší nezávislost vnitrostátních orgánů kontroly účetnictví a větší propojenost jejich pravomocí při ověřování kvality zdrojů používaných ke stanovení údajů o veřejném dluhu a schodku veřejných financí, a upevní koordinační úlohu Evropského účetního dvora;

13.  zdůrazňuje fakt, že základním předpokladem řádného fungování evropského semestru je řízení kvality statistiky vládních financí a dalších vnitrostátních statistických údajů a rovněž přesné a včas předkládané zprávy;

14.  souhlasí s tím, že v mnoha případech může předkládání přesných statistik zahrnovat sběr a shromažďování údajů z velkého počtu zdrojů; konstatuje proto, že důsledkem kratších lhůt pro uveřejňování statistik může být v některých případech menší spolehlivost či přesnost statistik nebo vyšší náklady na shromažďování údajů; doporučuje, aby při zvažování osvědčených postupů v této oblasti byla důkladně zvážena proporcionalita včasného předkládání statistik, jejich spolehlivosti a nákladů na jejich vypracování;

15.  naléhavě žádá Eurostat, aby posoudil způsoby, jak zajistit, aby jeho publikace, a zejména publikace v elektronické podobě, byly pro běžné občany a laickou veřejnost srozumitelnější, především pokud jde o grafy; domnívá se, že internetová stránka Eurostatu by měla umožňovat snazší přístup ke kompletním dlouhodobým časovým řadám údajů a předkládat orientační a srovnávací grafy způsobem, jenž bude pro občany obzvláště přínosný; navíc dodává, že periodické aktualizace informací tohoto úřadu by měly zahrnovat pokud možno údaje o členských státech a předkládat roční a měsíční časové řady a – je-li to možné a účelné – i dlouhodobé časové řady údajů;

16.  zdůrazňuje, že poskytování přesných, relevantních a vysoce kvalitních statistik má klíčový význam pro udržitelný a vyvážený regionální rozvoj; poznamenává, že přesné a správné údaje jsou základem pro získávání podrobných informací o jednotlivých oblastech, jako je demografická situace, hospodářství a životní prostředí, a proto sehrávají klíčovou roli v rozhodovacím procesu týkajícím se regionálního rozvoje, zejména v souvislosti s prováděním strategie Evropa 2020;

17.  vyzývá Komisi, aby i nadále řešila potřebu získávat spolehlivé statistické informace, díky nimž by evropské politiky mohla na regionální úrovni lépe reagovat na reálnou situaci ekonomického, sociálního a územního charakteru;

18.  podporuje záměr Eurostatu zřídit právní rámec pro „Závazky o důvěryhodnosti statistiky“; zdůrazňuje, že dodržování pravidla důvěrnosti údajů v rámci evropského statistického systému (ESS) a stejně tak dodržování zásady subsidiarity přispěje k nárůstu důvěry ve statistické úřady;

19.  poznamenává, že je nezbytné zdokonalit způsob, jakým fungují systémy veřejných účtů; žádá nicméně Komisi, aby objasnila, zda je standardizace systémů veřejných účtů ve všech členských státech potřebná a proveditelná; žádá Komisi, aby vypracovala společnou metodiku a uplatňovala účinná, vhodná a osvědčená řešení;

20.  zdůrazňuje, že je nutné vytvořit ucelený systém pro výzkum sociálně-ekonomických procesů v přeshraničních oblastech, a to i v oblastech na vnějších hranicích Evropské unie, společně se statistikami pro makroregiony s cílem získat spolehlivý, úplný a přesný obraz hospodářství z hlediska regionálního a makroregionálního rozvoje, který bude odrážet situaci v městském prostředí i ve venkovských oblastech; domnívá se, že by měly být zdokonaleny mechanismy výzkumu související s platební bilancí; poznamenává dále, že regionální a vnitrostátní účty je třeba důkladně monitorovat v rámci robustnějšího systému řízení kvality evropské statistiky;

21.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vnitrostátním parlamentům.

Právní upozornění - Ochrana soukromí