Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2012)0395 – C7-0190/2012),

–  s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 17. května 2006 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení(1) (dále jen „IID ze dne 17. května 2006“), a zejména na bod 28 této dohody,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1927/2006 ze dne 20. prosince 2006 o zřízení Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci(2) (dále jen „nařízení EFG“),

–  s ohledem na třístranné rozhovory podle bodu 28 IID ze dne 17. května 2006,

–  s ohledem na dopis Výboru pro zaměstnanost a sociální věci,

–  s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru (A7-0334/2012),

A.  vzhledem k tomu, že Evropská unie vytvořila patřičné legislativní a rozpočtové nástroje, jež mají poskytovat dodatečnou podporu pracovníkům, které zasáhly důsledky velkých změn ve struktuře světového obchodu, a pomáhat jim při jejich opětovném začlenění na trh práce,

B.  vzhledem k tomu, že u žádostí podaných po 1. květnu 2009 byla působnost Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (EFG) rozšířena i na podporu pracovníkům, kteří byli propuštěni bezprostředně v důsledku světové finanční a hospodářské krize,

C.  vzhledem k tomu, že v souladu se společným prohlášením Evropského parlamentu, Rady a Komise, jež bylo přijato během dohodovacího jednání dne 17. července 2008, a s náležitým ohledem na IID ze dne 17. května 2006 ve vztahu k přijímání rozhodnutí o uvolnění prostředků z EFG by měla být finanční pomoc Unie propuštěným pracovníkům dynamická a měla by být poskytnuta co nejrychleji a nejúčinněji,

D.  vzhledem k tomu, že Nizozemsko požádalo o pomoc v souvislosti s propuštěním 516 zaměstnanců (příjemců pomoci bude 435) v 54 podnicích působících v rámci oddílu 41 NACE Revize 2 („výstavba budov“)(3) v regionu NUTS II Gelderland (NL22) v Nizozemsku,

E.  vzhledem k tomu, že žádost splňuje kritéria způsobilosti stanovená v nařízení o EFG,

1.  souhlasí s Komisí, že podmínky stanovené v čl. 2 písm. b) nařízení o EFG jsou splněny, a Nizozemsko má proto podle tohoto nařízení nárok na finanční příspěvek;

2.  vítá žádost nizozemské vlády o finanční příspěvek z EFG, přestože se tento členský stát vyjádřil proti prodloužení krizové výjimky pro současný EFG a ohrožuje tak budoucnost EFG po roce 2013.

3.  bere na vědomí, že nizozemské orgány předložily žádost o finanční příspěvek z EFG dne 15. prosince 2011 a že hodnocení této žádosti vydala Komise dne 16. července 2012; poznamenává, že proces hodnocení a předkládání dodatečných informací ze strany členského státu by býval mohl být rychlejší;

4.  konstatuje, že vzhledem k významu odvětví stavebnictví v oblasti Gelderland je propouštění pracovníků hluboce pociťováno; poměrně mnoho pracujících je zaměstnáno ve stavebnictví (přibližně 60 000 v roce 2011) ve srovnání s jinými odvětvími průmyslu, jako jsou chemický průmysl (9 000), potravinářský průmysl (15 000) a průmysl zpracování kovů / elektrotechnický průmysl (40 300); míra nezaměstnanosti v oblasti Gelderland v roce 2011 činila 5,9 %, což je podíl vyšší než nizozemský průměr; v roce 2010 zaniklo ve stavebnictví 4 100 pracovních míst (pokles o 6,5 %); nezaměstnanost mladých lidí se v roce 2011 zvýšila o 10 %;

5.  konstatuje, že Gelderland je největší provincií Nizozemska s přibližně 2 miliony obyvatel; oblast má vzdělané obyvatelstvo a nachází se v ní okolo 146 000 společností; drtivá většina propuštěných pracovníků vykonávala dělnická povolání; proto je nezbytné pro ně zajistit další odbornou přípravu a vzdělávání, které by jim umožnilo se znovu začlenit na pracovní trh;

6.  konstatuje však, že podle Eurostatu činila v Nizozemsku v červenci 2012 celostátní míra nezaměstnanosti 5,3 % a byla druhá nejnižší v EU;

7.  vítá skutečnost, že se nizozemské orgány rozhodly zajistit pracovníkům rychlou pomoc, a proto začaly uplatňovat opatření ještě předtím, než bude s konečnou platností rozhodnuto o přidělení finanční podpory z EFG na navrhovaný koordinovaný soubor opatření;

8.  připomíná, že je důležité zlepšit zaměstnatelnost pracovníků – zejména z dělnických profesí – pomocí speciálně zaměřené odborné přípravy a uznáním dovedností a schopností získaných během jejich profesní dráhy; očekává, že odborná příprava, která tvoří součást koordinovaného souboru opatření, bude přizpůsobena úrovni vzdělání a potřebám propuštěných pracovníků;

9.  vítá zapojení sociálních partnerů do koncepce a provádění koordinovaného souboru opatření, který je součástí sociálního plánu schváleného sociálními partnery;

10.  vítá, že oproti původní nizozemské žádosti bylo podáno rozsáhlejší vysvětlení modulů obsažených v koordinovaném souboru opatření, všímá si však velmi vysokých nákladů na školení dosahující 18 000 EUR na pracovníka (předpokládaný počet pracovníků je 75) a na zajištění prostor pro hledání jiného zaměstnání (8 500 EUR na pracovníka, předpokládaný počet pracovníků je 150) a požaduje další informace o těchto dvou opatřeních a o subjektech, kteří je budou poskytovat;

11.  zdůrazňuje skutečnost, že je třeba vzít si ponaučení z přípravy a provedení této a dalších žádostí, které se týkají hromadných propouštění v mnoha malých a středních podnicích v jednom odvětví, zejména pokud jde o způsobilost žádostí o podporu z EFG u osob samostatně výdělečně činných a majitelů malých a středních podniků v rámci budoucího nařízení a opatření uplatňovaná regiony a členskými státy, aby se co nejdříve připravily žádosti jednotlivých odvětví, do nichž bude spadat velký počet podniků;

12.  vítá skutečnost, že příspěvek z fondu EFG má podpořit pouze opatření zaměřená na aktivní pracovní síly (školení a poradenství) a nebude používán na příspěvky;

13.  žádá zúčastněné orgány, aby vyvinuly potřebné úsilí o zlepšení procedurální a rozpočtové úpravy s cílem urychlit uvolnění prostředků z EFG; oceňuje, že Komise v návaznosti na žádost Parlamentu o rychlejší uvolňování prostředků zavedla zdokonalený postup, jehož cílem je předkládat rozpočtovému orgánu spolu s návrhem na uvolnění prostředků z EFG také hodnocení Komise ohledně způsobilosti žádosti předložené v rámci EFG; doufá, že další vylepšení postupu budou začleněna do nového nařízení o EFG (2014–2020) a bude dosaženo vyšší účinnosti, transparentnosti a viditelnosti EFG;

14.  vítá skutečnost, že se nizozemské orgány rozhodly zajistit pracovníkům rychlou pomoc, a proto dne 1. ledna 2012 začaly uplatňovat opatření ještě před tím, než bude s konečnou platností rozhodnuto o přidělení finanční podpory z EFG na navrhovaný koordinovaný soubor opatření;

15.  připomíná, že orgány přislíbily zajistit hladký a rychlý proces přijímání rozhodnutí o uvolnění prostředků z EFG, jejichž prostřednictvím poskytnou jednorázovou, časově omezenou individuální podporu zaměřenou na pomoc pracovníkům, kteří byli propuštěni v důsledku globalizace a finanční a hospodářské krize; zdůrazňuje úlohu, kterou může EFG hrát při opětovném začleňování propuštěných pracovníků na trh práce;

16.  zdůrazňuje, že v souladu s článkem 6 nařízení o EFG má být zajištěno, aby EFG podporoval opětovné dlouhodobé začlenění jednotlivých propuštěných pracovníků do pracovního procesu; dále zdůrazňuje, že pomoc z EFG může spolufinancovat pouze aktivní opatření na pracovním trhu, která vedou k trvalému a dlouhodobému zaměstnání; opětovně poukazuje na to, že pomoc z EFG nesmí nahrazovat opatření, za něž jsou na základě vnitrostátních právních předpisů nebo kolektivních smluv odpovědné podniky, ani opatření k restrukturalizaci podniků nebo odvětví; lituje skutečnosti, že EFG může být pro společnosti motivací k tomu, aby smluvní zaměstnance nahrazovaly zaměstnanci s flexibilnějšími a krátkodobými smlouvami;

17.  konstatuje, že informace o koordinovaném balíčku individualizovaných služeb, které mají být financovány z EFG, obsahují údaje o tom, nakolik tyto služby doplňují opatření financovaná ze strukturálních fondů; znovu žádá Komisi, aby do svých výročních zpráv zařazovala také srovnávací hodnocení těchto údajů, aby se zajistilo plné dodržování stávajících předpisů a nedocházelo ke zdvojování služeb financovaných z prostředků Unie;

18.  vítá skutečnost, že po opakovaných žádostech Parlamentu vykazuje rozpočet na rok 2012 v rozpočtové linii EFG 04 05 01 prostředky na platby ve výši 50 000 000 EUR; připomíná že EFG byl vytvořen jako samostatný zvláštní nástroj s vlastními cíli a lhůtami, a zaslouží si proto, aby mu byly přiděleny vlastní prostředky; tím by se zamezilo převodům z jiných rozpočtových linií, k nimž docházelo v minulosti a jež by mohly bránit dosahování politických cílů EFG;

19.  lituje rozhodnutí Rady blokovat prodloužení „krizové výjimky“, která umožňuje poskytovat finanční pomoc jak pracovníkům, kteří byli propuštěni v důsledku současné finanční a hospodářské krize, tak pracovníkům, kteří byli propuštěni v důsledku velkých změn ve struktuře světového obchodu, a která by v případě žádostí podaných po 31. prosinci 2011 umožnila zvýšit finanční účast Unie na nákladech programu na 65 %; žádá Radu, aby neprodleně tuto výjimku znovu zavedla;

20.  schvaluje rozhodnutí připojené k tomuto usnesení;

21.  pověřuje svého předsedu, aby spolu s předsedou Rady toto rozhodnutí podepsal a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie;

22.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení i s jeho přílohou Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. C 139, 14.6.2006, s. 1. (2) Úř. věst. L 406, 30.12.2006, s. 1. (3) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1893/2006 ze dne 20. prosince 2006, kterým se zavádí statistická klasifikace ekonomických činností NACE Revize 2 a kterým se mění nařízení Rady (EHS) č. 3037/90 a některá nařízení ES o specifických statistických oblastech (Úř. věst. L 393, 30.12.2006, s. 1).

ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci podle bodu 28 interinstitucionální dohody ze dne 17. května 2006 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení (žádost EFG/2011/009 NL/Gelderland Stavebnictví oddíl 41, Nizozemsko)

(Znění této přílohy zde není uvedeno, neboť odpovídá konečnému znění finálního aktu, rozhodnutí 2012/681/EU.)