(Zvláštní legislativní postup – konzultace)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Radě (COM(2011)0881),

–  s ohledem na článek 23 Smlouvy o fungování Evropské unie, podle kterého Rada konzultovala s Parlamentem (C7-0017/2012),

–  s ohledem na článek 55 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci a na stanoviska Výboru pro zahraniční věci a Výboru pro právní záležitosti (A7-0288/2012),

1.  schvaluje pozměněný návrh Komise;

2.  vyzývá Komisi, aby návrh v souladu s čl. 293 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie odpovídajícím způsobem změnila;

3.  vyzývá Radu, aby informovala Parlament, bude-li mít v úmyslu odchýlit se od znění schváleného Parlamentem;

4.  vyzývá Radu, aby znovu konzultovala s Parlamentem, bude-li mít v úmyslu podstatně změnit návrh Komise;

5.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi a vnitrostátním parlamentům.

Znění navržené Komisí   Pozměňovací návrh Pozměňovací návrh 1 Návrh směrnice Bod odůvodnění 6 a (nový) (6a)  Podle článku 35 Smlouvy o Evropské unii diplomatická a konzulární zastoupení členských států a delegace Unie ve třetích zemích spolupracují a přispívají k provádění práva občanů Unie na ochranu na území třetích zemí. Pozměňovací návrh 2 Návrh směrnice Bod odůvodnění 7 (7)  Pokud nezastoupení občané potřebují ochranu v třetích zemích, je nezbytná účinná spolupráce a koordinace. Pomáhající členský stát, který je zastoupen ve třetí zemi, a členský stát původu občana budou možná muset úzce spolupracovat. Místní konzulární spolupráce může být složitější u nezastoupených občanů, neboť vyžaduje koordinaci s orgány, které nejsou zastoupeny na místě. Je třeba zajistit stabilní rámec, aby se zaplnila mezera způsobená nepřítomností diplomatického nebo konzulárního zastoupení vlastního státu občana. (7)  Pokud nezastoupení občané potřebují ochranu v třetích zemích, je nezbytná účinná spolupráce a koordinace. Pomáhající členský stát a delegace Unie, které jsou zastoupeny ve třetí zemi, a členský stát původu občana by měly úzce spolupracovat. Pozměňovací návrh 3 Návrh směrnice Bod odůvodnění 7 a (nový) (7a)  Místní konzulární spolupráce může být složitější u nezastoupených občanů, neboť vyžaduje koordinaci s orgány, které nejsou zastoupeny na místě. Je třeba zajistit stabilní rámec, aby se zaplnila mezera způsobená nepřítomností velvyslanectví nebo konzulátu vlastního členského státu občana. V rámci místní konzulární spolupráce by měla být věnována náležitá pozornost nezastoupeným občanům, například prostřednictvím sběru příslušných kontaktních údajů z nejbližších regionálních velvyslanectví a konzulátů členských států. Pozměňovací návrh 4 Návrh směrnice Bod odůvodnění 7 b (nový) (7b)  Komise by měla vypracovat praktické pokyny pro zjednodušení a zlepšení konzulární ochrany, se zvláštním ohledem na situaci nezastoupených občanů. Pozměňovací návrh 5 Návrh směrnice Bod odůvodnění 8 (8)  Občané Unie nejsou zastoupeni, jestliže členský stát, jehož jsou státními příslušníky, nemá ve třetí zemi dostupné velvyslanectví nebo konzulát. Pojem dostupnost by měl být vykládán s ohledem na zajištění ochrany občanů. (8)  Občané Unie nejsou zastoupeni, jestliže členský stát, jehož jsou státními příslušníky, nemá ve třetí zemi dostupné velvyslanectví nebo konzulát nebo pokud by přístup na velvyslanectví či konzulát v naléhavých případech znamenal pro občana daného členského státu zbytečnou ztrátu drahocenného času a finančních prostředků. Pojem dostupnost by měl být vykládán s ohledem na zajištění ochrany občanů. Pozměňovací návrh 6 Návrh směrnice Bod odůvodnění 9 (9)  V souladu s právem na respektování soukromého a rodinného života, jak je uznáno v článku 7 Listiny základních práv Evropské unie, by pomáhající členský stát měl poskytnout ochranu rodinným příslušníkům občanů Unie, kteří pocházejí ze třetí země, za stejných podmínek jako rodinným příslušníkům vlastních státních příslušníků, kteří pocházejí ze třetí země. Jakákoliv definice o tom, které osoby jsou rodinnými příslušníky, by se měla inspirovat články 2 a 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES ze dne 29. dubna 2004 o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států. Členské státy někdy nemohou poskytnout všechny druhy konzulární ochrany rodinným příslušníkům ze třetích zemí, a zejména nevydávají náhradní cestovní doklady. V souladu s článkem 24 Listiny, v první řadě je nutno brát ohled na nevlastnější zájem dítěte, jak je stanoveno v Úmluvě Organizace spojených národů o právech dítěte ze dne 20. listopadu 1989. (9)  V souladu s právem na respektování soukromého a rodinného života, jak je uznáno v článku 7 Listiny základních práv Evropské unie, by pomáhající členský stát měl poskytnout ochranu rodinným příslušníkům občanů Unie, kteří pocházejí ze třetí země, jak stanoví směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES ze dne 29. dubna 2004 o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států, za stejných podmínek jako rodinným příslušníkům vlastních státních příslušníků, kteří pocházejí ze třetí země, při zohlednění skutečnosti, že členské státy někdy nemohou poskytnout všechny druhy konzulární ochrany rodinným příslušníkům ze třetích zemí, např. náhradní cestovní doklady. Členské státy by nicméně měly učinit veškeré kroky, aby zajistily celistvost občanovy rodiny. V souladu s článkem 24 Listiny, v první řadě je nutno brát ohled na nevlastnější zájem dítěte, jak je stanoveno v Úmluvě Organizace spojených národů o právech dítěte ze dne 20. listopadu 1989. Pozměňovací návrh 7 Návrh směrnice Bod odůvodnění 9 a (nový) (9a)  Pomáhající členský stát by měl zvážit poskytnutí ochrany osobám, jimž byl přiznán status uprchlíka, a osobám bez státní příslušnosti, jakož i jiným osobám, které nemají státní příslušnost žádného členského státu, ale pobývají v některém členském státě a jsou držiteli cestovního dokladu vydaného tímto členským státem, a to s přihlédnutím k jejich konkrétní situaci. Pozměňovací návrh 8 Návrh směrnice Bod odůvodnění 10 (10)  Nezastoupení občané by měli mít možnost svobodně si vybírat velvyslanectví nebo konzulát, od kterého budou požadovat konzulární ochranu. Členské státy by měly uzavřít ujednání o sdílení nákladů. Taková ujednání by však měla být transparentní pro občany a neměla by být na překážku účinné konzulární ochraně. Každé takové ujednání by mělo být oznámeno Komisi a zveřejněno na jejích zvláštních stránkách. (10)  Nezastoupení občané by měli mít možnost svobodně si vybírat velvyslanectví, konzulát nebo, je-li to relevantní, delegaci Unie, od kterých budou požadovat konzulární ochranu. Členské státy by měly uzavřít ujednání o sdílení nákladů. Tato ujednání by měla zajišťovat spravedlivé rozdělení nákladů a zohledňovat kapacity každého členského státu. Taková ujednání by však měla být transparentní pro občany a neměla by být na překážku účinné konzulární ochraně. Každé takové ujednání by mělo být oznámeno Komisi a zveřejněno na jejích zvláštních stránkách a na příslušných internetových stránkách členských států a Rady. Pozměňovací návrh 9 Návrh směrnice Bod odůvodnění 12 (12)  Ochrana by měla být poskytnuta, pokud žadatelé prokáží, že jsou občany Unie. Nezastoupení občané, kteří potřebují konzulární ochranu, však nemusí mít u sebe doklady totožnosti. Občanství Unie jako základní právní postavení je přiznáno přímo právem Unie a doklady totožnosti mají pouze deklaratorní význam. Pokud žadatel nemůže předložit doklady totožnosti, měl by být schopen prokázat svou totožnost jinými prostředky, pokud je to nezbytné ověřením u orgánů členského státu, jehož státním příslušníkem žadatel dle svého tvrzení je. (12)  Ochrana by měla být poskytnuta, pokud žadatelé prokáží, že jsou občany Unie. Nezastoupení občané, kteří potřebují konzulární ochranu, však nemusí mít u sebe doklady totožnosti. Občanství Unie jako základní právní postavení je přiznáno přímo právem Unie a doklady totožnosti mají pouze deklaratorní význam. Pokud žadatel nemůže předložit doklady totožnosti, měl by být schopen prokázat svou totožnost jinými prostředky, pokud je to nezbytné ověřením u orgánů členského státu, jehož státním příslušníkem žadatel dle svého tvrzení je. Pomáhající velvyslanectví nebo konzuláty by měly poskytovat nezastoupeným občanům nezbytné prostředky pro ověření jejich totožnosti. Pozměňovací návrh 10 Návrh směrnice Bod odůvodnění 14 (14)  Aby bylo jasné, která opatření v oblasti koordinace a spolupráce jsou nezbytná, je třeba upřesnit rozsah spolupráce a koordinace. Konzulární ochrana nezastoupených občanů zahrnuje pomoc v řadě typických situací, například v případě zatčení nebo zadržení, vážné nehody nebo vážného onemocnění a úmrtí, jakož i s ohledem na poskytování pomoci a repatriace v případě nouze, a vydávání náhradních dokladů. Vzhledem k tomu, že potřebná ochrana závisí vždy na skutkové situaci, konzulární ochrana by se neměla omezovat jen na situace konkrétně uvedené v této směrnici. (14)  Aby bylo jasné, která opatření v oblasti koordinace a spolupráce jsou nezbytná, je třeba upřesnit rozsah spolupráce a koordinace. Konzulární ochrana nezastoupených občanů zahrnuje pomoc v řadě typických situací, například v případě zatčení nebo zadržení, vážné nehody nebo vážného onemocnění a úmrtí, jakož i s ohledem na poskytování pomoci a repatriace v případě nouze, vydávání náhradních dokladů a pomoc v krizových situacích. Vzhledem k tomu, že potřebná ochrana závisí vždy na skutkové situaci, konzulární ochrana by se neměla omezovat jen na situace konkrétně uvedené v této směrnici. Pozměňovací návrh 11 Návrh směrnice Bod odůvodnění 14 a (nový) (14a)  Při poskytování konzulární ochrany v případě zatčení nebo zadržení by se měly zohlednit zvláštní situace, především pokud jsou zatčeny či zadrženy oběti obchodování s lidmi v souvislosti s trestnými činy, které spáchaly v přímém důsledku tohoto obchodování. Vzhledem k tomu, že nezastoupení občané nemají přímé zastoupení, mohou být znevýhodněni. Pozměňovací návrh 12 Návrh směrnice Bod odůvodnění 15 (15)  Předpokladem účinné koordinace a spolupráce mezi konzulárními úřady členských států je určení různých druhů pomoci, které jsou poskytovány v konkrétních situacích. Tyto druhy pomoci by měly odrážet společné zvyklosti mezi členskými státy, aniž je dotčen článek 23 Smlouvy o fungování Evropské unie, který členským státům ukládá povinnost poskytnout ochranu za stejných podmínek jako svým státním příslušníkům. (15)  Předpokladem účinné koordinace a spolupráce mezi konzulárními úřady členských států je určení různých druhů pomoci, které jsou poskytovány v konkrétních situacích. Tyto druhy pomoci by měly odrážet společné zvyklosti mezi členskými státy, aniž je dotčen článek 23 Smlouvy o fungování Evropské unie, který členským státům ukládá povinnost poskytnout ochranu za stejných podmínek jako svým státním příslušníkům. Mělo by být zajištěno odstranění jazykové bariéry a nezastoupení občané by měli mít k dispozici tlumočnické služby či další nezbytnou pomoc. Pozměňovací návrh 13 Návrh směrnice Bod odůvodnění 18 a (nový) (18a)  Členské státy by měly zvážit vytvoření „svěřeneckého fondu“ pro účely konzulární ochrany, ze kterého by velvyslanectví nebo konzulát pomáhajícího členského státu mohly čerpat finanční zálohu na výdaje na pomoc poskytnutou nezastoupenému občanovi a na který by členské státy nezastoupeného občana, jemuž byla poskytnuta pomoc, tuto finanční zálohu uhradily. Komise by ve spolupráci s členskými státy měla stanovit jasná pravidla pro rozdělení finanční zátěže v zájmu řádného fungování tohoto fondu. Pozměňovací návrh 14 Návrh směrnice Bod odůvodnění 20 (20)  Pokud jde o koordinaci na místě a v krizových situacích, je třeba vyjasnit pravomoci a příslušné úlohy, aby byla nezastoupeným občanům zajištěna plná péče. Místní konzulární spolupráce by měla věnovat náležitou pozornost nezastoupeným občanům, například prostřednictvím sběru příslušných kontaktních údajů z nejbližších regionálních velvyslanectví a konzulátů členských států. (20)  Pokud jde o koordinaci v krizových situacích, je třeba vyjasnit pravomoci a příslušné úlohy, aby byla nezastoupeným občanům zajištěna plná péče. V krizových situacích by měly delegace Unie zajistit nezbytnou koordinaci mezi členskými státy. Aby mohly tuto úlohu plnit, měla by mít Evropská služba pro vnější činnost (ESVČ) k dispozici nezbytné finanční prostředky, mimo jiné na odbornou přípravu konzulárních pracovníků členských států. Pozměňovací návrh 15 Návrh směrnice Bod odůvodnění 21 (21)  V případě krize je důležitá odpovídající příprava a jasné rozdělení odpovědnosti. Nouzové plány pro případ krize by tudíž měly plně počítat s nezastoupenými občany a nouzové plány členských států by měly být koordinovány. V této souvislosti by měl být dále rozpracován koncept vedoucího státu. (21)  V případě krize je důležitá odpovídající příprava a jasné rozdělení odpovědnosti. Nouzové plány pro případ krize by tudíž měly plně počítat s nezastoupenými občany a nouzové plány členských států by měla koordinovat ESVČ. Pozměňovací návrh 16 Návrh směrnice Bod odůvodnění 22 a (nový) (22a)  ESVČ by měla organizovat odbornou přípravu pro konzulární pracovníky, která usnadní poskytování pomoci občanům, včetně pomoci nezastoupeným občanům jako součást přípravy na krizové situace. Pozměňovací návrh 17 Návrh směrnice Bod odůvodnění 22 b (nový) (22b)  Pro konzulární pracovníky by měla být zajištěna odborná příprava s cílem zlepšit spolupráci a rozšířit jejich znalosti o právech občanů vyplývajících ze Smluv a z této směrnice. Pozměňovací návrh 18 Návrh směrnice Bod odůvodnění 23 (23)  Ve třetích zemích zastupují Unii delegace Unie, které společně s diplomatickými a konzulárními zastoupeními členských států přispívají k provádění práva občanů Unie na konzulární ochranu, jak je dále upřesněno v článku 35 Smlouvy o Evropské unii. V souladu s Vídeňskou úmluvou o konzulárních stycích mohou členské státy poskytovat konzulární ochranu jménem jiného členského státu, pokud dotyčná třetí země proti tomu nenamítá. Členské státy by měly přijmout nezbytná opatření ve vztahu k třetím zemím s cílem zajistit poskytování konzulární ochrany jménem jiných členských států. (23)  Ve třetích zemích zastupují Unii delegace Unie, které společně s diplomatickými a konzulárními zastoupeními členských států přispívají k provádění práva občanů Unie na konzulární ochranu, jak je dále upřesněno v článku 35 Smlouvy o Evropské unii. Delegace Unie by měly zajišťovat nezbytnou koordinaci mezi členskými státy, přičemž v relevantních případech jim mohou být svěřeny konzulární úkoly. Aby mohla ESVČ plnit tuto úlohu, je třeba jí poskytnout nezbytné finanční prostředky. Pozměňovací návrh 19 Návrh směrnice Bod odůvodnění 25 (25)  Touto směrnicí by neměla být dotčena výhodnější vnitrostátní právní úprava, pokud je v souladu s touto směrnicí. (25)  Touto směrnicí by neměla být dotčena výhodnější vnitrostátní právní úprava, pokud je v souladu s touto směrnicí. Tato směrnice by neměla ukládat členským státům žádné povinnosti, které by je zavazovaly poskytovat nezastoupeným občanům takové druhy pomoci, jež nejsou poskytovány jejich vlastním státním příslušníkům. Pozměňovací návrh 20 Návrh směrnice Bod odůvodnění 25 a (nový) (25a)  Tato směrnice by neměla mít vliv na povinnost nebo právo nezastoupených členských států poskytovat svým občanům pomoc přímo, pokud je to nutné nebo žádoucí. Nezastoupené členské státy by měly být členským státům, které poskytují konzulární pomoc jejich občanům, průběžně nápomocny. Pozměňovací návrh 21 Návrh směrnice Bod odůvodnění 25 b (nový) (25b)  V zájmu rychlého a účinného fungování této směrnice by měla být pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie za účelem změny příloh svěřena Komisi. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni. Při přípravě a vypracovávání aktů v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit, aby příslušné dokumenty byly včas a vhodným způsobem předávány současně Evropskému parlamentu a Radě. Pozměňovací návrh 22 Návrh směrnice Bod odůvodnění 27 (27)  V souladu se zákazem diskriminace obsaženým v Listině by členské státy měly provádět tuto směrnici, aniž by diskriminovaly osoby, na něž se tato směrnice vztahuje, například z důvodů pohlaví, rasy, barvy pleti, etnického nebo sociálního původu, genetických rysů, jazyka, náboženského vyznání nebo přesvědčení, politických nebo jakýchkoli jiných názorů, příslušnosti k národnostní menšině, majetku, narození, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace, (27)  V souladu se zákazem diskriminace obsaženým v Listině, zejména v článku 21, by členské státy, delegace Unie a, pokud je to relevantní, ESVČ měly vždy provádět tuto směrnici, aniž by diskriminovaly osoby, na něž se tato směrnice vztahuje, například z důvodů pohlaví, rasy, barvy pleti, etnického nebo sociálního původu, genetických rysů, jazyka, náboženského vyznání nebo přesvědčení, politických nebo jakýchkoli jiných názorů, příslušnosti k národnostní menšině, majetku, narození, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace, Pozměňovací návrh 23 Návrh směrnice Bod odůvodnění 27 a (nový) (27a)  Členské státy by měly své státní příslušníky vybízet k tomu, aby se před návštěvou třetí země zaregistrovali na internetových stránkách ministerstva zahraničních věcí domovského státu, aby snadněji získali pomoc v případě potřeby, zejména v krizových situacích. Pozměňovací návrh 24 Návrh směrnice Bod odůvodnění 27 b (nový) (27b)  Komise by měla zvážit vytvoření nepřetržitě fungující krizové linky, aby měli občané, kteří usilují o konzulární ochranu v naléhavých případech, snadný přístup k informacím. Pozměňovací návrh 25 Návrh směrnice Článek 1 Tato směrnice stanoví nezbytná opatření v oblasti spolupráce a koordinace za účelem usnadnění výkonu práva občanů Unie na území třetí země, v níž členský stát, jehož jsou tito občané státními příslušníky, nemá své zastoupení, na ochranu ze strany diplomatického nebo konzulárního úřadu jiného členského státu za stejných podmínek, jakou mají státní příslušníci tohoto státu. Tato směrnice stanoví nezbytná opatření v oblasti spolupráce a koordinace za účelem usnadnění ochrany občanů Unie na území třetí země, v níž členský stát, jehož jsou tito občané státními příslušníky, nemá své zastoupení, ze strany diplomatického nebo konzulárního úřadu jiného členského státu za stejných podmínek, jakou mají státní příslušníci tohoto státu. Konzulární úkoly ve vztahu k nezastoupeným občanům mohou být rovněž svěřeny delegacím Unie, pokud je to relevantní. Pozměňovací návrh 26 Návrh směrnice Čl. 2 – odst. 1 1.  Každý občan, který má státní příslušnost členského státu Unie, jenž není zastoupen diplomatickým nebo konzulárním úřadem ve třetí zemi, dále jen „nezastoupený občan“, má nárok na ochranu ze strany diplomatického nebo konzulárního úřadu jiného členského státu za stejných podmínek jako jeho státní příslušníci. 1.  Každý občan, který má státní příslušnost členského státu Unie, jenž není zastoupen diplomatickým nebo konzulárním úřadem ve třetí zemi, dále jen „nezastoupený občan“, je chráněn diplomatickým nebo konzulárním úřadem jakéhokoli jiného členského státu za stejných podmínek jako jeho státní příslušníci, jakož i delegací Unie. Pozměňovací návrh 27 Návrh směrnice Čl. 2 – odst. 3 3.  Rodinní příslušníci nezastoupených občanů, kteří sami nejsou občany Unie, mají právo na konzulární ochranu za stejných podmínek jako rodinní příslušníci státních příslušníků pomáhajícího členského státu, kteří sami nejsou státními příslušníky. 3.  Rodinní příslušníci nezastoupených občanů, kteří sami nejsou občany Unie, mají právo na konzulární ochranu za stejných podmínek jako rodinní příslušníci státních příslušníků členského státu původu nebo na konzulární ochranu ze strany delegace Unie. Pozměňovací návrh 28 Návrh směrnice Čl. 3 – odst. 3 3.  Honorární konzulové se považují za dosažitelné velvyslanectví nebo konzuláty v rámci svých pravomocí podle vnitrostátního práva a zvyklostí. 3.  Honorární konzulové se považují za dosažitelné velvyslanectví nebo konzuláty, pokud mají příslušné pravomoci podle vnitrostátního práva a zvyklostí. Pozměňovací návrh 29 Návrh směrnice Čl. 4 – odst. 1 1.  Nezastoupení občané si mohou vybrat velvyslanectví nebo konzulát členského státu, u něhož budou usilovat o konzulární ochranu. 1.  Nezastoupení občané si mohou vybrat velvyslanectví nebo konzulát členského státu, u něhož budou usilovat o konzulární ochranu. Pokud je to nezbytné a relevantní, mohou také usilovat o pomoc ze strany delegace Unie. Členské státy zveřejní na internetových stránkách svých ministerstev zahraničních věcí informace o právu svých občanů usilovat ve třetí zemi, v níž tyto členské státy nemají zastoupení, o konzulární ochranu poskytovanou diplomatickým nebo konzulárním úřadem jiného členského státu v souladu s touto směrnicí, jakož i podmínky výkonu tohoto práva. Pozměňovací návrh 30 Návrh směrnice Čl. 4 – odst. 2 2.  Členský stát může trvale zastupovat jiný členský stát a velvyslanectví nebo konzuláty členských států ve třetí zemi mohou uzavřít ujednání o sdílení zátěže za předpokladu, že je zajištěno účinné vyřizování žádostí. Členské státy informují Evropskou komisi o každém takovém ujednání za účelem jeho zveřejnění na její zvláštní internetové stránce. 2.  S cílem poskytnout nezastoupeným občanům konzulární ochranu a zajistit účinné vyřizování žádostí, mohou zastoupení členských států a, pokud je to relevantní, delegace Unie uzavřít místní ujednání o sdílení zátěže a výměně informací. Poté, co jsou tato místní ujednání oznámena místním úřadům, by o nich měla být informována Komise a ESVČ a tato ujednání by měla být zveřejněna na internetových stránkách Komise a na příslušných internetových stránkách dotčených členských států. Tato ujednání jsou plně v souladu s ustanoveními této směrnice. Pozměňovací návrh 31 Návrh směrnice Čl. 5 – odst. 2 2.  Pokud občan Unie nemůže předložit platný cestovní pas nebo průkaz totožnosti, státní příslušnost může být prokázána jakýmikoli jinými prostředky, pokud je to nezbytné ověřením u diplomatických a konzulárních úřadů členského státu, jehož je žadatel dle svého tvrzení státním příslušníkem. 2.  Pokud občan Unie nemůže předložit platný cestovní pas nebo průkaz totožnosti, státní příslušnost může být prokázána jakýmikoli jinými prostředky, pokud je to nezbytné ověřením u diplomatických a konzulárních úřadů členského státu, jehož je žadatel dle svého tvrzení státním příslušníkem. Pomáhající velvyslanectví nebo konzulát poskytne nezastoupeným občanům nezbytné prostředky pro ověření jejich totožnosti. Pozměňovací návrh 32 Návrh směrnice Kapitola 1 a a článek 5 a (nové) KAPITOLA 1a Spolupráce a koordinace konzulární ochrany na místní úrovni Článek 5a Obecný princip Diplomatické a konzulárními úřady členských států úzce spolupracují a koordinují svůj postup mezi sebou navzájem a s Unií s cílem zajistit ochranu nezastoupených občanů za stejných podmínek jako vlastních státních příslušníků. Delegace Unie usnadňují spolupráci a koordinaci mezi členskými státy navzájem a mezi členskými státy a Unií s cílem zajistit ochranu nezastoupených občanů za stejných podmínek jako v případě vlastních státních příslušníků. Když konzulát nebo velvyslanectví nebo, pokud je to relevantní, delegace Unie pomáhá nezastoupenému občanu, spojí se s nejbližším regionálně odpovědným konzulátem nebo velvyslanectvím nebo ministerstvem zahraničních věcí členského státu dotyčného občana nebo delegací Unie a spolupracuje s nimi s cílem stanovit vhodná opatření, která mají být přijata. Členské státy oznámí příslušné kontaktní osoby na ministerstvech zahraničních věcí ESVČ, která je průběžně aktualizuje na své zabezpečené internetové stránce. (Článek 7 návrhu Komise se stává obsoletním.) Pozměňovací návrh 33 Návrh směrnice Čl. 6 – odst. 2 – návětí 2.  Konzulární ochrana uvedená v odstavci 1 zahrnuje pomoc v těchto situacích 2.  Konzulární ochrana uvedená v odstavci 1 zahrnuje pomoc zejména v těchto situacích: Pozměňovací návrh 34 Návrh směrnice Čl. 6 – odst. 2 – písm. b b) oběť trestného činu; b) oběť trestného činu či hrozba, že se obětí trestného činu stane; Pozměňovací návrh 35 Návrh směrnice Čl. 6. – odst. 2 – pododstavec 1 a (nový) Tato konzulární ochrana se rovněž vztahuje na všechny ostatní situace, v nichž by zastoupený členský stát obvykle poskytoval pomoc svým občanům. Pozměňovací návrh 36 Návrh směrnice Čl. 8 – odst. 1 1.  Pokud je nezastoupený občan zatčen či zadržen, velvyslanectví nebo konzuláty členských států, s výhradou čl. 6 odst. 1, zejména: 1.  Pokud je nezastoupený občan zatčen či jinak zadržen, velvyslanectví nebo konzuláty členských států, s výhradou čl. 6 odst. 1, zejména: a) napomáhají při informování rodinných příslušníků dotčeného občana nebo jiných příbuzných osob na jeho žádost; a) napomáhají při informování rodinných příslušníků dotčeného občana nebo jiných příbuzných osob na jeho žádost; b) navštěvují občana a sledují dodržování minimálních standardů ohledně jeho zacházení ve vězení; b) navštěvují občana a zajišťují dodržování minimálních standardů, pokud jde o podmínky zadržení; c) poskytují občanu informace o právech zadrženého. c) poskytují občanu informace o jeho právech; ca) zajišťují, aby měl občan přístup k řádnému právnímu poradenství. Pozměňovací návrh 37 Návrh směrnice Čl. 8 – odst. 3 3.  Po návštěvě občana ve vězení a po kontrole dodržování minimálních standardů s jeho zacházením ve vězení podá velvyslanectví nebo konzulát zprávu členskému státu dotčeného občana. Neprodleně informuje členský stát dotčeného občana o případných stížnostech na špatné zacházení. 3.  Po návštěvě občana ve vězení a po kontrole dodržování minimálních standardů, pokud jde o podmínky zadržení, podá velvyslanectví nebo konzulát zprávu členskému státu dotčeného občana. Neprodleně informuje členský stát dotčeného občana o případných stížnostech na špatné zacházení a o opatřeních přijatých s cílem tomuto špatnému zacházení předejít a zajistit dodržování minimálních standardů, pokud jde o podmínky zadržení. Pozměňovací návrh 38 Návrh směrnice Čl. 8 – odst. 4 4.  Velvyslanectví nebo konzulát sdělí členskému státu dotčeného občana, jaké informace o jeho právech mu poskytly. Vystupuje jako prostředník, včetně pomoci s formulováním žádostí o milost nebo o předčasné propuštění a o přemístění, pokud o to dotčený občan žádá. V případě potřeby vystupuje jako zprostředkovatel pro případné právní poplatky uložené prostřednictvím diplomatických nebo konzulárních úřadů členského státu dotčeného občana. 4.  Velvyslanectví nebo konzulát sdělí členskému státu dotčeného občana, jaké informace o jeho právech mu poskytly. Vystupuje jako prostředník, včetně toho, že zajišťuje přístup občana k řádnému právnímu poradenství a k pomoci mimo jiné s formulováním žádostí o milost nebo o předčasné propuštění a o přemístění, pokud o to dotčený občan požádá. V případě potřeby vystupuje jako zprostředkovatel pro případné právní poplatky uložené prostřednictvím diplomatických nebo konzulárních úřadů členského státu dotčeného občana. Pozměňovací návrh 39 Návrh směrnice Čl. 9 – odst. 1 1.  Pokud se nezastoupený občan stane obětí trestného činu, velvyslanectví nebo konzuláty členských států, s výhradou čl. 6 odst. 1, zejména: 1.  Pokud se nezastoupený občan stane obětí trestného činu či pokud mu hrozí, že se jí stane, velvyslanectví nebo konzuláty členských států, s výhradou čl. 6 odst. 1, zejména: a) napomáhají při informování rodinných příslušníků občana nebo jiných příbuzných osob, pokud si to občan přeje; a) napomáhají při informování rodinných příslušníků občana nebo jiných příbuzných osob, pokud si to občan přeje; b) poskytují občanovi informace a/nebo pomoc, pokud jde o příslušné právní otázky a zdravotní péči. b) poskytují občanovi informace nebo pomoc, pokud jde o zdravotní péči; ba) poskytují občanovi informace o jeho právech a přístup k řádné právní pomoci a poradenství. Pozměňovací návrh 40 Návrh směrnice Čl. 9 – odst. 2 2.  Velvyslanectví nebo konzulát informuje členský stát dotčeného občana o události, její závažnosti a poskytnuté pomoci a spojí se s rodinnými příslušníky nebo jinými příbuznými dotčeného občana, pokud k tomu dotčený občan podle možností dal svůj souhlas. 2.  Velvyslanectví nebo konzulát informuje členský stát dotčeného občana o události, její závažnosti a poskytnuté pomoci. Členský stát se spojí s rodinnými příslušníky nebo jinými příbuznými dotčeného občana, pokud to dotčený občan neodmítl. Pozměňovací návrh 41 Návrh směrnice Čl. 10 – odst. 2 2.  Velvyslanectví nebo konzulát informuje členský stát dotčeného občana o události, její závažnosti a poskytnuté pomoci, a pokud je to vhodné, spojí se s rodinnými příslušníky nebo s jinými příbuznými osobami oběti. Informuje členský stát občana, pokud je zapotřebí evakuace ze zdravotních důvodů. Případná evakuace ze zdravotních důvodů je podmíněna předchozím souhlasem členského státu dotčeného občana, s výjimkou případů mimořádné naléhavosti. 2.  Velvyslanectví nebo konzulát informuje členský stát dotčeného občana o události, její závažnosti a poskytnuté pomoci. Členský stát se spojí s rodinnými příslušníky nebo s jinými příbuznými osobami oběti, pokud to dotčený občan neodmítl. Informuje členský stát občana, pokud je zapotřebí evakuace ze zdravotních důvodů. Případná evakuace ze zdravotních důvodů je podmíněna předchozím souhlasem členského státu dotčeného občana, s výjimkou případů mimořádné naléhavosti. Pozměňovací návrh 42 Návrh směrnice Článek 11 a (nový) Článek 11a Místní spolupráce Schůzky v rámci místní spolupráce zahrnují pravidelnou výměnu informací týkajících se nezastoupených občanů ohledně záležitostí, jako jsou bezpečnost občanů, podmínky zadržení nebo přístup ke konzulárním službám. Není-li dohodnuto jinak centrálně mezi ministerstvy zahraničních věcí, rozhodne se na místní úrovni, zda bude předsedajícím zástupce členského státu, nebo delegace Unie. Předsedající shromažďuje a pravidelně aktualizuje kontaktní údaje, zejména co se týče kontaktních míst nezastoupených členských států, a sděluje je místním velvyslanectvím a konzulátům a delegaci Unie. Pozměňovací návrh 43 Návrh směrnice Kapitola 3 a čl. 12 KAPITOLA 3 vypouští se Finanční postupy Článek 12 Obecná pravidla Pokud nezastoupený občan požádá o pomoc v podobě finanční zálohy nebo repatriace, s výhradou čl. 6 odst. 1 se použije následující postup: a) nezastoupený občan se zaváže, že svému členskému státu, jehož je státním příslušníkem, uhradí celou hodnotu zálohy nebo vzniklých nákladů a případné konzulární poplatky, a použije k tomu standardní formulář uvedený v příloze 1; b) bude-li to vyžadovat pomáhající velvyslanectví nebo konzulát, členský stát dotčeného občana neprodleně poskytne potřebné informace ohledně žádosti, přičemž uvede, zda se na ni vztahují konzulární poplatky; c) pomáhající velvyslanectví či konzulát informuje členský stát dotčeného občana o jakékoliv žádosti o finanční zálohu nebo repatriaci, kterou vyřizuje; d) na písemnou žádost pomáhajícího velvyslanectví nebo konzulátu za použití formuláře uvedeného v příloze I, uhradí členský stát dotčeného občana plnou výši finanční zálohy nebo vzniklé náklady. Pozměňovací návrh 44 Návrh směrnice Článek 13 Článek 13 vypouští se Zjednodušený postup v krizových situacích 1.  V krizových situacích pomáhající velvyslanectví nebo konzulát koordinuje případnou evakuaci nebo jinou potřebnou podporu poskytovanou nezastoupenému občanu s jeho členským státem. Pomáhající členský stát předloží žádosti o proplacení nákladů takové evakuace nebo podpory ministerstvu zahraničních věcí členského státu dotčeného občana. Pomáhající členský stát může žádat o náhradu nákladů, i když nezastoupený občan nepodepsal závazek splacení podle čl. 12 písm. a). Tento odstavec nebrání členskému státu dotčeného občana, aby vymáhal proplacení nákladů podle vnitrostátní právní úpravy. 2.  Pokud o to pomáhající členský stát požádá, hradí při velkých krizích náklady na evakuaci nebo podporu členský stát dotčeného občana poměrně. Poměrný díl se vypočítá vydělením celkových nákladů počtem osob, jimž se dostalo pomoci. 3.  Pokud náklady nelze vypočítat, pomáhající členský stát může požádat o náhradu na základě pevně stanovených částek odpovídajících druhu poskytnuté podpory, jak je uvedeno v příloze 2. 4.  Pokud pomáhajícímu členskému státu byla poskytnuta finanční podpora na pomoc z mechanismu civilní ochrany EU, případný příspěvek členského státu dotčeného občana se určí po odečtení příspěvku Unie. 5.  Pro žádosti o úhradu nákladů se použijí společné formuláře uvedené v příloze 2. Pozměňovací návrh 45 Návrh směrnice Kapitola 4 – název Spolupráce a koordinace na místní úrovni a v případě krizí Spolupráce a koordinace v případě krizí Pozměňovací návrh 46 Návrh směrnice Článek 14 Článek 14 vypouští se Místní spolupráce Místní zasedání o spolupráci se týkají pravidelné výměny informací o nezastoupených občanech, otázek bezpečnosti občanů, vězeňských podmínek nebo přístupu ke konzulárním službám. Není-li dohodnuto jinak centrálně mezi ministerstvy zahraničních věcí, rozhodne se na místní úrovni, zda bude předsedajícím zástupce členského státu nebo delegace Unie. Předsedající shromažďuje a pravidelně aktualizuje kontaktní údaje, zejména co se týče kontaktních bodů nezastoupených členských států, a sděluje je místním velvyslanectvím a konzulátům a delegaci Unie. Pozměňovací návrh 47 Návrh směrnice Čl. 15 – odst. 1 1.  K zajištění komplexní připravenosti počítají nouzové plány s nezastoupenými občany. Členské státy zastoupené ve třetí zemi koordinují nouzové plány mezi sebou a s delegacemi Unie. Dohodnou se na příslušných úkolech s cílem zajistit, aby se nezastoupeným občanům dostalo plné pomoci v případě krize, jmenují zástupce pro shromažďovací místa a informují nezastoupené občany o opatřeních učiněných za účelem připravenosti na krize za stejných podmínek jako vlastní státní příslušníky. 1.  Delegace Unie koordinují nouzové plány mezi členskými státy s cílem zajistit komplexní připravenost včetně rozdělení úkolů, jež zaručí, aby se nezastoupeným občanům dostalo plné pomoci v případě krize, jmenování zástupců pro shromažďovací místa a poskytování informací nezastoupeným občanům o opatřeních učiněných za účelem připravenosti na krize za stejných podmínek jako vlastním státním příslušníkům. Pozměňovací návrh 48 Návrh směrnice Čl. 15 – odst. 2 2.  V případě krize členské státy a Unie úzce spolupracují, aby zajistily nezastoupeným občanům účinnou pomoc. Členské státy a Unie se vzájemně včas informují o dostupných evakuačních kapacitách. Na žádost mohou být členské státy podpořeny stávajícími zásahovými týmy na úrovni Unie včetně konzulárních odborníků, zejména z nezastoupených členských států. 2.  V případě krize členské státy a ESVČ úzce spolupracují, aby zajistily nezastoupeným občanům účinnou pomoc. Delegace Unie včas koordinuje výměnu informací o dostupných evakuačních kapacitách, koordinuje samotnou evakuaci a při evakuaci poskytuje nezbytnou pomoc, a to případně za podpory stávajících zásahových týmů na úrovni Unie včetně konzulárních odborníků, zejména z nezastoupených členských států. Pozměňovací návrh 49 Návrh směrnice Čl. 16 – nadpis Vedoucí stát Koordinace při krizovém plánování a v krizových situacích Pozměňovací návrh 50 Návrh směrnice Čl. 16 – odst. 1 1.   Pro účely této směrnice je vedoucím státem (jsou vedoucími státy) jeden nebo více členských států v dané třetí zemi, pověřený (pověřené) koordinovat a vést pomoc při přípravě na krizi a v případě krize, což zahrnuje i plnění zvláštní úlohy ve vztahu k nezastoupeným občanům. 1.   Delegace Unie jsou pověřeny koordinací a poskytováním pomoci při přípravě na krizi a v případě krize, což zahrnuje i plnění zvláštní úlohy ve vztahu k nezastoupeným občanům. Pozměňovací návrh 51 Návrh směrnice Čl. 16 – odst. 2 2.  Členský stát je určen jako vedoucí stát v dané třetí zemi, pokud tento svůj úmysl oznámil prostřednictvím stávající zabezpečené komunikační sítě a pokud jiný členský stát nevznese námitky do 30 dní, nebo se navrhovaný vedoucí stát vzdá tohoto úkolu prostřednictvím zabezpečené komunikační sítě. Pokud si více než jeden členský stát přejí ujmout se společně úkolu vedoucích států, oznámí tento svůj úmysl společně prostřednictvím zabezpečené komunikační sítě. V případě krize se tohoto úkolu může ujmout jeden nebo více členských států okamžitě a oznámení provedou do 24 hodin. Členské státy mohou tuto nabídku odmítnout, ale jejich státní příslušníci a další potenciální příjemci pomoci zůstávají, v souladu s čl. 6 odst. 1, způsobilí pro pomoc ze strany vedoucího státu. Pokud vedoucí stát není, členské státy zastoupené na místě se dohodnou, který členský stát bude koordinovat pomoc nezastoupeným občanům. vypouští se Pozměňovací návrh 52 Návrh směrnice Čl. 16 – odst. 3 3.  V zájmu přípravy na krize musí vedoucí stát (vedoucí státy) zajistit, aby nouzové plány velvyslanectví a konzulátů počítaly s nezastoupenými občany, aby tyto nouzové plány byly slučitelné a aby velvyslanectví a konzuláty, jakož i delegace Unie byly řádně informovány o těchto opatřeních. 3.  V zájmu přípravy na krize musí delegace Unie zajistit, aby nouzové plány velvyslanectví a konzulátů počítaly s nezastoupenými občany, aby tyto nouzové plány byly slučitelné a aby velvyslanectví a konzuláty byly řádně informovány o těchto opatřeních. Pozměňovací návrh 53 Návrh směrnice Čl. 16 – odst. 4 4.  V případě krize vedoucí stát (vedoucí státy) nebo členský stát, který koordinuje pomoc, odpovídá za koordinaci a prvořadou pomoc a za shromažďovací operace nezastoupených občanů, a v případě potřeby zajistí evakuaci na bezpečné místo s podporou ostatních dotčených členských států. Poskytne rovněž styčné místo pro nezastoupené členské státy, prostřednictvím kterého mohou obdržet informace o svých občanech a koordinovat nezbytnou pomoc. Vedoucí stát (státy) nebo členský stát, jenž koordinuje pomoc nezastoupeným občanům, může požadovat, pokud je to vhodné, podporu z takových nástrojů, jako jsou mechanismus civilní ochrany EU a struktury krizového řízení Evropské služby pro vnější činnost. Členské státy poskytnou vedoucímu státu (vedoucím státům) nebo členskému státu, jenž koordinuje pomoc, veškeré důležité informace týkající se jejich nezastoupených občanů v krizové situaci. 4.  V případě krize odpovídá delegace Unie za koordinaci a prvořadou pomoc a za shromažďovací operace nezastoupených občanů a koordinuje evakuaci na bezpečné místo s podporou dotčených členských států. Poskytne rovněž styčné místo pro nezastoupené členské státy, prostřednictvím kterého mohou obdržet informace o svých občanech a koordinovat nezbytnou pomoc. Delegace Unie a dotčené členské státy mohou požadovat, pokud je to vhodné, podporu z takových nástrojů, jako jsou mechanismus civilní ochrany EU a struktury krizového řízení Evropské služby pro vnější činnost. Členské státy poskytnou delegaci Unie veškeré důležité informace týkající se jejich nezastoupených občanů v krizové situaci. Pozměňovací návrh 54 Návrh směrnice Kapitola 4 a (nová) KAPITOLA 4a Finanční postupy Pozměňovací návrh 55 Návrh směrnice Článek 16 a (nový) Článek 16a Obecná pravidla Pokud nezastoupený občan požádá o pomoc v podobě finanční zálohy nebo repatriace, s výhradou čl. 6 odst. 1 se použije následující postup: a) nezastoupený občan se zaváže, že členskému státu, jehož je státním příslušníkem, uhradí celou hodnotu zálohy nebo vzniklých nákladů a případné konzulární poplatky, a použije k tomu standardní formulář uvedený v příloze 1; b) bude-li to vyžadovat pomáhající velvyslanectví nebo konzulát, členský stát dotčeného občana neprodleně poskytne potřebné informace ohledně žádosti, přičemž uvede, zda se na ni vztahují konzulární poplatky; c) pomáhající velvyslanectví či konzulát informuje členský stát dotčeného občana o jakékoliv žádosti o finanční zálohu nebo repatriaci, kterou vyřizuje; d) na písemnou žádost pomáhajícího velvyslanectví nebo konzulátu za použití formuláře uvedeného v příloze I uhradí členský stát dotčeného občana plnou výši finanční zálohy nebo vzniklé náklady. Pozměňovací návrh 56 Návrh směrnice Článek 16 b (nový) Článek 16b Zjednodušený postup v krizových situacích 1.  V krizových situacích koordinuje delegace Unie případnou evakuaci nebo jinou potřebnou podporu poskytovanou nezastoupenému občanu s jeho členským státem. 2.  ESVČ má k dispozici nezbytné finanční prostředky pro koordinaci a poskytování pomoci při přípravě na krizi a v krizových situacích. Pozměňovací návrh 57 Návrh směrnice Článek 18 a (nový) Článek 18a Změny příloh Komise je zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci za účelem změny příloh v souladu s článkem 18b. Pozměňovací návrh 58 Návrh směrnice Článek 18 b (nový) Článek 18b Výkon přenesení pravomoci 1.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku. 2.  Přenesení pravomoci uvedené v článku 18a platí na dobu neurčitou od …*. 3.  Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v článku 18a kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění rozhodnutí v Úředním věstníku Evropské unie, nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci. 4.  Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě. 5.  Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článku 18a vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitku ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitku nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce. * Den vstupu této směrnice v platnost