Evropský parlament,

–  s ohledem na svá předchozí usnesení o Bělorusku, zejména na usnesení ze dne 5. července 2012(1), 29. března 2012(2), 16. února 2012(3), 15. září 2011(4), 12. května 2011(5), 10. března 2011(6), 20. ledna 2011(7), 10. března 2010(8) a 17. prosince 2009(9),

–  s ohledem na prohlášení předsedy Schulze ze dne 24. září 2012, prohlášení místopředsedy Protasiewicze, pana Broka a pana Kaczmareka ze dne 24. září 2012, pana Vigenina ze dne 25. září 2012 a delegace pro vztahy s Běloruskem ze dne 26. září 2012, která se všechna týkala parlamentních voleb v Bělorusku,

–  s ohledem na prohlášení vysoké představitelky EU Catherine Ashtonové a komisaře Štefana Füleho ze dne 24. září 2012 o parlamentních volbách v Bělorusku,

–  s ohledem na závěry Rady týkající se Běloruska, (3191. zasedání Rady pro zahraniční věci, Lucemburk, 15. října 2012),

–  s ohledem na závěry Evropské rady z 1.–2. března 2012, v nichž Evropská rada vyjádřila hluboké znepokojení nad dále se zhoršující situací v Bělorusku,

–  s ohledem na rozhodnutí Rady 2012/126/CFSP ze dne 28. února 2012, kterým se provádí rozhodnutí 2010/639/CFSP o omezujících opatřeních proti Bělorusku(10),

–  s ohledem na závěry Rady o zahájení evropského dialogu o modernizaci s běloruskou společností, (3157. zasedání Rady ve složení pro zahraniční věci, Brusel, 23. března 2012),

–  s ohledem na nařízení Rady (EU) č. 354/2012 ze dne 23. dubna 2012, kterým se mění nařízení (ES) č. 765/2006 o omezujících opatřeních vůči Bělorusku,

–  s ohledem na prohlášení vysoké představitelky Catherine Ashtonové ze dne 28. února 2012 týkající se jejího rozhodnutí a rozhodnutí polské vlády odvolat z Minsku vedoucího delegace EU a polského velvyslance v Bělorusku,

–  s ohledem na rezoluci Parlamentního shromáždění Rady Evropy č. 1857(2012) ze dne 25. ledna 2012 o situaci v Bělorusku, která odsuzuje pokračující pronásledování členů opozice a zastrašování aktivistů občanské společnosti, nezávislých sdělovacích prostředků a bojovníků za lidská práva v Bělorusku,

–  s ohledem na zprávu vysoké komisařky OSN pro lidská práva ze dne 10. dubna 2012 a na rezoluci Rady OSN pro lidská práva č. 17/24 ze dne 17. června 2011 o stavu lidských práv v Bělorusku,

–  s ohledem na deklaraci přijatou na summitu o Východním partnerství, který se konal v Praze ve dnech 7.–9. května 2009, a na deklaraci o situaci v Bělorusku přijatou na summitu o Východním partnerství ve Varšavě dne 30. září 2011,

–  s ohledem na společné prohlášení ministrů zahraničních věcí Visegrádské skupiny a Estonska, Lotyšska a Litvy vydané v Praze dne 5. března 2012,

–  s ohledem na článek 19 Všeobecné deklarace lidských práv, na článek 19 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech a na článek 11 Listiny základních práv EU,

–  s ohledem na zprávu o analýze potřeb pro předčasné parlamentní volby ze dne 16.–18. července 2012, průběžnou zprávu ze dne 14. září a oznámení o předběžných zjištěních a závěrech předložených Úřadem pro demokratické instituce a lidská práva Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE/ODIHR) a Parlamentním shromážděním OBSE ze dne 24. září 2012 ohledně konání parlamentních voleb v Bělorusku,

–  s ohledem na předběžnou zprávu kampaně „Bojovníci za lidská práva za svobodné volby“ o parlamentních volbách v Bělorusku konaných dne 23. září 2012,

–  s ohledem na čl. 110 odst. 2 a 4 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že žádné parlamentní ani prezidentské volby konané v Bělorusku od roku 1995 neuznala OBSE za svobodné a regulérní;

B.  vzhledem k tomu, že parlamentní volby konané dne 23. září 2012 – zejména provedení těchto voleb a jejich pluralitní charakter – vnímala EU jako novou příležitost pro Bělorusko prokázat, že ctí demokratické hodnoty a evropské standardy;

C.  vzhledem k tomu, že podle mezinárodní mise pro sledování voleb Úřadu pro demokratické instituce a lidská práva OBSE (ODIHR) a Parlamentního shromáždění OBSE nebyla v těchto parlamentních volbách dodržena řada závazků OBSE – včetně práva občanů se sdružovat, kandidovat a svobodně vyjadřovat svůj názor – ačkoli byla patrná určitá zlepšení volebního práva obecně;

D.  vzhledem k tomu, že je zjevné, že jelikož nebyl zvolen žádný kandidát demokratické opozice do vnitrostátního parlamentu a že mnoho politických vězňů je stále ve vazbě, běloruské orgány nedbaly na četné výzvy mezinárodního společenství a namísto toho se rozhodly učinit další krok směrem od demokracie a směrem k další izolaci své země;

E.  vzhledem k tomu, že velkému počtu kandidátů demokratické pozice byla odepřena registrace z důvodu drobných nepřesností v jejich prohlášeních o příjmech a majetku nebo neuznáním jejich podpisů pro přístup k volbám; vzhledem k tomu, že mnohým z nich nebyla povolena účast ve volebních komisích;

F.  vzhledem k tomu, že registrace kandidátů byla provedena diskriminačním způsobem; vzhledem k tomu, že většina těch, jimž bylo odepřeno právo se registrovat, byla přijata skupinami provádějícími iniciativy na podporu Mikoly Statkeviče a Alese Michaleviče; vzhledem k tomu, že právo registrovat se jako kandidáti bylo zamítnuto mimo jiné Aljaksandru Milinkeviči, předsedovi Hnutí za svobodu, a Michailu Paškeviči, aktivistovi kampaně „Mluv pravdu“;

G.  vzhledem k tomu, že kandidátům bylo umožněno přednést pouze předem natočené vystoupení v délce maximálně pěti minut ve státních sdělovacích prostředcích; vzhledem k tomu, že vysílací čas byl odepřen četným kandidátům, zejména těm, kteří vyzývali k bojkotu voleb, což mělo za následek, že mnozí kandidáti opozičních stran nemohli sdělit své názory voličům;

H.  vzhledem k tomu, že nehledě na svobodu slova zaručenou v běloruské ústavě, zůstává svoboda tisku v Bělorusku velmi omezená a nezávislé sdělovací prostředky se potýkají s neustálým zastrašováním a kritické hlasy jsou agresivně umlčovány; vzhledem k tomu, že zpravodajství o pokojných demonstracích proti prezidentu Lukašenkovi a informace sdělovacích prostředků o zhoršující se hospodářské situaci byly omezovány; vzhledem k tomu, že kritika vlády země a prezidenta je považována za trestný čin;

I.  vzhledem k tomu, že mnozí studenti a zaměstnanci státních společností byli nuceni k předčasné volbě pod pohrůžkou vyloučení ze školy nebo ztráty zaměstnání; vzhledem k tomu, že voliči v ozbrojených silách byli nevhodně nuceni, aby volili předčasně;

J.  vzhledem k tomu, že běloruské orgány pozvaly misi OBSE pro sledování průběhu voleb za účelem pozorování voleb bez jakýchkoli restrikcí a omezení; vzhledem k tomu, že pouhý týden před parlamentními volbami byl dvěma členům mise – jednomu německému a jednomu litevskému poslanci – odepřen vstup do Běloruska, aniž by bylo poskytnuto dostatečné vysvětlení či objasnění, což vyvolává pochybnosti o prohlášeních běloruských orgánů a podrývá atmosféru důvěry mezi oběma stranami;

K.  vzhledem k tomu, že EU uvítala zapojení pozorovatelů OBSE/ODIHR a zdůraznila důležitost zajištění skutečného přístupu těchto pozorovatelů ke všem fázím volebního procesu, včetně sčítání hlasů, a zdůraznila především důležitost zajištění práv opozice, a to jak její právo kandidovat ve volbách, tak právo mít přístup do volebních komisí a sdělovacích prostředků;

L.  vzhledem k tomu, že podle předběžných zjištění a závěrů OBSE/ODIHR nebyla v těchto volbách konkurence a docházelo k mnoha případům, kdy byl porušen běloruský volební zákon, který měl zlepšovat možnosti kampaně; vzhledem k tomu, že volby proběhly v přísně kontrolovaném prostředí s prakticky neznatelnou volební kampaní a byly poznamenány nedostatečnou transparentností během sčítání hlasů a shromažďování výsledků z různých volebních místností;

M.  vzhledem k tomu, že v Bělorusku zůstává zadrženo dvanáct politických vězňů včetně obránce lidských práv a místopředsedy Mezinárodní federace pro lidská práva Alese Bjaljatského, který byl kandidátem na Nobelovu cenu a byl jmenován na udělení Sacharovovy ceny Evropského parlamentu za svobodu myšlení, a rovněž bývalého kandidáta na úřad prezidenta Mikalaje Statkeviče a vedoucího představitele mládežnické organizace „Malady Front“ Zmicera Daškeviče;

N.  vzhledem k tomu, že 26. září 2012 byl propuštěn z vězení význačný opoziční aktivista Sjarhej Kavalenka, poté co požádal o milost v důsledku stále rostoucího tlaku ze strany vězeňských orgánů, které ho držely v izolaci a vydíraly ho; vzhledem k tomu, že političtí vězni nejsou propouštěni bezpodmínečně, neboť jsou soustavně sledováni veřejnými orgány a musí pravidelně informovat policii o tom, kde se zdržují;

O.  vzhledem k tomu, že Bělorusko zůstává jedinou zemí v Evropě, která stále ukládá trest smrti a vykonává popravy; vzhledem k tomu, že podle aktivistů bojujících za lidská práva bylo od roku 1991 v Bělorusku popraveno přibližně 400 osob;

P.  vzhledem k tomu, že Bělorusko schválilo pražskou deklaraci ze summitu o Východním partnerství konaného ve dnech 7.–9. května 2009, čímž opětovně potvrdilo svůj závazek respektovat zásady mezinárodního práva a základní hodnoty, včetně demokracie, právního státu a dodržování lidských práv a základních svobod;

1.  hluboce lituje, že průběh parlamentních voleb v Bělorusku opět neodpovídal mnoha základním standardům stanoveným OBSE, což vedlo – bez ohledu na některá drobná zlepšení v právním rámci voleb – k nespravedlivým, nesvobodným, netransparentním a nevyváženým konzultacím;

2.  je přesvědčen, že parlament zvolený v Bělorusku neodpovídá demokratické legitimitě a že proto Evropský parlament bude pokračovat ve své politice jeho neuznávání jak ve svých dvoustranných vztazích s Běloruskem, tak v rámci parlamentního shromáždění Euronest; s politováním konstatuje, že v této fázi Parlamentní shromáždění Euronest nemá důvod pozvat oficiální zástupce běloruského zákonodárného sboru, aby v tomto shromáždění zasedli, a že vzhledem k jejich nepřítomnosti přijde Východní partnerství o jeden důležitý nástroj pro přiblížení Běloruska k demokratickým hodnotám EU;

3.  zdůrazňuje, že EU doufala, že při organizování voleb dojde ke zlepšení vzhledem k tomu, že přetrvávající neschopnost uspořádat svobodné a spravedlivé volby představuje pro Bělorusko další překážku a bude i nadále závažným problémem ve vztazích mezi Běloruskem a EU;

4.  odsuzuje zadržování novinářů jako taktiku zjevně zaměřenou na kontrolu svobodného toku informací, neboť novinářům je tak znemožněno vykonávání jejich běžných pracovních povinností, a tím dochází k porušování jedné z nejzákladnějších svobod, svobody projevu;

5.  lituje rozhodnutí běloruských orgánů, které během několika posledních let opakovaně odmítly vystavit vstupní víza poslancům Evropského parlamentu a vnitrostátních parlamentů; vyzývá běloruské orgány, aby nevytvářely další překážky, které by delegaci Evropského parlamentu pro vztahy s Běloruskem bránily v návštěvě této země;

6.  naléhavě vyzývá běloruské orgány, aby přezkoumaly své akce, zlepšily a zmodernizovaly volební právní předpisy a uskutečnily nové svobodné a spravedlivé parlamentní volby v souladu s mezinárodními standardy; naléhavě je rovněž vyzývá, aby okamžitě a bezpodmínečně propustily a rehabilitovaly všechny politické vězně, aniž by je nutily podepisovat falešná doznání a žádosti o milost, a aby respektovaly svůj vlastní národ tím, že budou chránit jejich základní svobody a umožní jim požívat jejich základních práv; vyjadřuje hluboké znepokojení nad opakujícími se zprávami o úmyslně zavedených nelidských podmínkách věznění, zejména pokud jde o Alese Bjaljatského, Mikolu Statkeviče a Dmitrije Daškeviče;

7.  vyzývá v této souvislosti běloruskou vládu, aby učinila kroky směřující k zajištění toho, aby v budoucnu byly uspořádány skutečně demokratické volby v souladu s mezinárodními demokratickými standardy, a to pomocí zavedení změn ve volebním právu a ve volebních postupech, např. aby:

8.  naléhavě vyzývá běloruskou vládu, aby respektovala lidská práva s cílem ukončit dobrovolnou izolaci země od zbytku Evropy a výrazně zlepšit vztahy mezi EU a Běloruskem tím, že:

9.  opětovně naléhavě vyzývá Bělorusko jako jedinou evropskou zemi, která stále provádí trest smrti, aby zavedla okamžité moratorium na popravy a neprodleně vyhlásila moratorium na trest smrti jakožto první krok k jeho úplnému zrušení;

10.  připomíná, že Evropská unie prohlásila, že je připravena obnovit své vztahy s Běloruskem a jeho občany v rámci evropské politiky sousedství, jakmile běloruská vláda prokáže, že ctí demokratické hodnoty a respektuje základní práva běloruských občanů;

11.  vítá evropský dialog o modernizaci s běloruskou společností týkající se reforem nezbytných pro modernizaci Běloruska a souvisejícího potenciálního rozvoje vztahů s EU a také související informační kampaň v Bělorusku; s uspokojením konstatuje, že evropský dialog pomohl stimulovat konstruktivní a podstatnou diskusi mezi představiteli běloruské společnosti v Minsku o konkrétních myšlenkách souvisejících s potřebami reformy země;

12.  vyzývá Radu a Komisi, aby podporovaly iniciativy zaměřené na rozvoj běloruské občanské společnosti, které by mohly vést k většímu zapojení občanů do politického života a které by mohly přispět k tomu, aby si občané více uvědomovali nutnost změny; vyzývá k vytvoření soudržného dlouhodobého programu podpory a posílení běloruských opozičních organizací a k navázání a prohloubení dialogu s běloruskou občanskou společností; je přesvědčen, že úsilí o zlepšení postavení běloruských občanů je klíčovým mezníkem a nejúčinnějším nástrojem na cestě k demokracii a právnímu státu v Bělorusku;

13.  vyzývá ESVČ, Radu a Komisi, aby s Běloruskem vedly nadále rozhovory a pokračovaly v utváření jasnější politiky vůči této zemi v režimu přísné podmíněnosti, který bude založen na postupném přístupu, referenčních hodnotách a harmonogramech a bude zahrnovat i ustanovení o přezkumu a příslušné finanční zdroje;

14.  vyzývá Radu a Komisi, aby přijaly další, v případě nutnosti i jednostranná, opatření směřující ke zjednodušení a uvolnění postupů udělování víz běloruským občanům, neboť takové kroky jsou nezbytně nutné pro splnění hlavního cíle politiky EU vůči Bělorusku, kterým je usnadnit a zintenzívnit kontakty mezi lidmi a demokratizovat tuto zemi; důrazně je v této souvislosti vyzývá, aby zvážily, zda by bylo možné snížit poplatky za udělování víz běloruským občanům, kteří cestují do schengenského prostoru, což je jediný způsob, jak zabránit rostoucí izolaci Běloruska a jeho občanů;

15.  opětovně vyjadřuje politování nad vytvořením seznamu osob, kterým je zakázáno cestovat do zahraničí, ze strany běloruské vlády, jež několika odpůrcům režimu a lidskoprávním aktivistům zakazuje opustit zemi; vyjadřuje svou solidaritu všem osobám uvedeným na seznamu a vyzývá orgány v Minsku, aby ukončily tuto praxi, která porušuje základní svobody běloruských občanů;

16.  znovu žádá Komisi, aby finančními i politickými prostředky podporovala úsilí běloruské občanské společnosti, nezávislých sdělovacích prostředků (včetně televizní stanice Belsat, Evropského rádia pro Bělorusko, rozhlasové stanice Radio Racyja a dalších) a nevládních organizací v Bělorusku při prosazování demokracie; žádá, aby byla věnována zvýšená pozornost ochraně digitálních svobod v Bělorusku, které jsou nástrojem pro uplatňování dalších lidských práv, zejména svobody projevu a svobody shromažďování; naléhavě vyzývá běloruské orgány, aby zajistily, že bloggeři a správci webové sítě nebudou stíháni za své aktivity v oblasti lidských práv;

17.  vyzývá Radu a Komisi, aby zvážily, zda by nebylo vhodné přijmout opatření ke zlepšení podnikatelského prostředí, obchodu, investic, energetické a dopravní infrastruktury a přeshraniční spolupráce mezi EU a Běloruskem s cílem přispět k zajištění dobrých životních podmínek a prosperity běloruských občanů a umožnit jim v této souvislosti komunikovat s EU a svobodně do EU cestovat;

18.  vyzývá mezinárodní sportovní organizace, aby vzaly v úvahu situaci v oblasti lidských práv v této zemi, pokud běloruským orgánům umožní hostit významné mezinárodní sportovní události, aby tak vyvíjely tlak na režim, dokud jasně neprokáže svůj závazek dodržovat demokratické zásady a základní svobody;

19.  vyzývá Bělorusko, pokud jde o plánovanou výstavbu nové jaderné elektrárny, aby plně dodržovalo Aarhuskou úmluvu a aby striktně uplatňovalo veškeré normy úmluvy ESPOO o posuzování vlivů na životní prostředí přesahujících hranice států;

20.  vyzývá členské státy, aby nepoužívaly stávající postupy v oblasti víz takovým způsobem, který by byl v rozporu nebo směřoval proti úsilí Rady a Komise o posílení běloruské občanské společnosti;

21.  vyzývá Radu a členské státy EU, aby ve světle četných nedávných incidentů v souvislosti se spoluprací mezi běloruskými orgány a orgány EU podstatně zlepšily spolupráci a sdílení informací uvnitř EU a aby neprodleně upustily od spolupráce s běloruskými orgány v oblasti policejního výcviku s cílem předcházet jakémukoli dalšímu ohrožení aktivistů běloruské občanské společnosti;

22.  vyjadřuje politování nad tím, že čtyřem úředníkům polského ministerstva školství byla odmítnuta víza na cestu do Běloruska, kde se měli zúčastnit konference o výuce polského jazyka, již dne 13. října 2012 pořádalo Unie Poláků v Baranavichy v Brestské oblasti;

23.  vyjadřuje politování nad rozhodnutím běloruských orgánů nespolupracovat s nově jmenovaným zvláštním zpravodajem OSN v oblasti lidských práv pro Bělorusko a vyzývá je, aby mu umožnily vykonávat jeho mandát a navštívit v případě potřeby zemi;

24.  vybízí všechny běloruské demokratické politické síly a aktivisty z řad občanské společnosti, aby postupovali jednotně, což jim umožní, aby zvýšili účinnost své činnosti a vytvořili konkrétní programy politické změny v zájmu zlepšení a demokratizace životů běloruského obyvatelstva;

25.  vyzývá orgány EU, aby využily poznatků získaných v rámci debaty o Bělorusku u kulatého stolu, která se dne 17. října 2012 uskutečnila v Evropském parlamentu, a provedly široké a komplexní posouzení současné situace tamější opozice a možných budoucích scénářů pro Bělorusko;

26.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, ESVČ, vládám a parlamentům členských států, generálnímu tajemníkovi Organizace spojených národů, parlamentním shromážděním OBSE a Rady Evropy, sekretariátu SNS a běloruským orgánům.

(1) Přijaté texty P7_TA(2012)0300. (2) Přijaté texty P7_TA(2012)0112. (3) Přijaté texty P7_TA(2012)0063. (4) Přijaté texty P7_TA(2011)0392. (5) Přijaté texty P7_TA(2011)0244. (6) Úř. věst. C 199 E, 7.7.2012, s. 182. (7) Úř. věst. C 136 E, 11.5.2012, s. 57. (8) Úř. věst. C 349 E, 22.12.2010, s. 37. (9) Úř. věst. C 286 E, 22.10.2010, s. 16. (10) Úř. věst. L 55, 29.2.2012, s. 19.