Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2012/2003(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A7-0263/2012

Předložené texty :

A7-0263/2012

Rozpravy :

PV 19/11/2012 - 25
CRE 19/11/2012 - 25

Hlasování :

PV 20/11/2012 - 6.8
Vysvětlení hlasování
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P7_TA(2012)0419

Přijaté texty
PDF 310kWORD 79k
Úterý, 20. listopadu 2012 - Štrasburk
Pakt o sociálních investicích
P7_TA(2012)0419A7-0263/2012

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 20. listopadu 2012 o Paktu o sociálních investicích – reakce na krizi (2012/2003(INI))

Evropský parlament,

  s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie (SFEU), a zejména na články 5, 6, 9, 147, 149, 151 a 153 této smlouvy,

  s ohledem na sdělení Komise ze dne 3. března 2010 s názvem „Evropa 2020: strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“ (COM(2010)2020),

  s ohledem na sdělení Komise ze dne 23. listopadu 2010 nazvané „Agenda pro nové dovednosti a pracovní místa: evropský příspěvek k plné zaměstnanosti“ (COM(2010)0682) a na své usnesení na toto téma ze dne 26. října 2011(1),

  s ohledem na sdělení Komise ze dne 23. listopadu 2011 o roční analýze růstu na rok 2012 (COM(2011)0815), návrh společné zprávy o zaměstnanosti připojený k tomuto sdělení a na své usnesení ze dne 15. února 2012 o hledisku zaměstnanosti a sociálním hledisku v roční analýze růstu na rok 2012(2),

  s ohledem na sdělení Komise ze dne 18. dubna 2012 nazvané „Na cestě k hospodářské obnově vedoucí k intenzivnímu růstu pracovních míst“ (COM(2012)0173),

  s ohledem na sdělení Komise ze dne 3. října 2008 o doporučení Komise o aktivním začleňování osob vyloučených z trhu práce (COM(2008)0639) a své usnesení na toto téma ze dne 6. května 2009(3),

  s ohledem na průzkum Eurostatu z ledna roku 2012 a na tiskovou zprávu Eurostatu ze dne 8. února 2012(4),

  s ohledem na sdělení Komise nazvané „Evropská platforma pro boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení: evropský rámec pro sociální a územní soudržnost“ (COM(2010)0758), stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru na toto téma(5) a na své usnesení na toto téma ze dne 15. listopadu 2011(6) ,

  s ohledem na rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady ze dne 22. října 2008 o Evropském roku boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení (2010)(7),

  s ohledem na sdělení Komise ze dne 2. července 2008 nazvané „Obnovená sociální agenda: Příležitosti, přístup a solidarita v Evropě 21. století“ (COM(2008)0412) a na své usnesení na toto téma ze dne 6. května 2009(8),

  s ohledem na sdělení Komise o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí pro hospodářské oživení (COM(2009)0545) a na své usnesení na toto téma ze dne 20. května 2010(9),

  s ohledem na sdělení Komise ze dne 9. června 2010 nazvané „Nový impuls pro evropskou spolupráci v oblasti odborného vzdělávání na podporu strategie Evropa 2020“ (COM(2010)0296) a na své usnesení na toto téma ze dne 8. června 2011(10),

  s ohledem na své usnesení ze dne 25. října 2011 o mobilitě a začlenění osob se zdravotním postižením a o Evropské strategii pro pomoc osobám se zdravotním postižením 2010–2020(11),

  s ohledem na své usnesení ze dne 1. prosince 2011 o řešení problému předčasného ukončování školní docházky(12),

  s ohledem na komuniké z Brugg o posílené evropské spolupráci v oblasti odborného vzdělávání a přípravy pro období 2011–2020, které bylo přijato dne 7. prosince 2010(13),

  s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise nazvaný „Pokroky v plnění cílů v oblasti vzdělávání a odborné přípravy“ (SEC(2011)0526),

  s ohledem na své usnesení ze dne 6. července 2010 o podpoře přístupu mladých lidí na trh práce, posílení statusu praktikantů, stáží a odborné přípravy(14),

  s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o programu Evropské unie pro sociální změny a inovace, který předložila Komise (COM(2011)0609),

  s ohledem na nedávno přijatý soubor pěti nařízení a jedné směrnice o správě ekonomických záležitostí EU(15),

  s ohledem na sdělení Komise ze dne 20. prosince 2011 s názvem Iniciativa „Příležitosti pro mladé“ (COM(2011)0933),

  s ohledem na sdělení Komise ze dne 29. června 2011 o víceletém finančním rámci na období 2014–2020 (COM(2011)0398),

  s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

  s ohledem na zprávu Výboru pro zaměstnanost a sociální věci (A7-0263/2012),

A.  vzhledem k tomu, že nynější hospodářská a finanční krize bude mít dlouhodobý dopad nejen na hospodářský růst, ale i na míru zaměstnanosti, úroveň chudoby a sociálního vyloučení, veřejné úspory a kvantitu a kvalitu sociálních investic v Evropě;

B.  vzhledem k tomu, že veřejný sektor byl v posledních letech výrazně zatížen dluhy a aby se předešlo jejich nadměrnému prohloubení, byla většina nedávných reakcí na krizi založena zejména na krátkodobých cílích usilujících o obnovení stability veřejných financí, což bylo pro ochranu našeho hospodářství nezbytné, a vzhledem k tomu, že tato úsporná opatření a konsolidace rozpočtu by se měly kombinovat s komplexní a ambiciózní investiční strategií pro udržitelný růst, zaměstnanost, sociální soudržnost a konkurenceschopnost i se sociálním řízením, které by poskytlo silný mechanismus pro dohled nad cíli strategie Evropa 2020 v oblasti zaměstnanosti a v sociální oblasti;

C.  vzhledem k tomu, že Lisabonská strategie i Evropská strategie zaměstnanosti selhaly a že úspěch strategie Evropa 2020 je nejistý a vyžaduje mnohem větší zapojení členských států a evropských orgánů v podobě opatření na podporu růstu, zaměstnanosti a konkurenceschopnosti;

D.  vzhledem k tomu, že nedávno zveřejněná roční analýza růstu i společná zpráva o zaměstnanosti ukázaly, že kvůli tomu, že fiskální konsolidace dosud dostatečně nepokročila a že je stále považována za prioritu, nezaměřuje se většina členských států v dostatečné míře na sociální cíle a cíle v oblasti zaměstnanosti a vzdělávání stanovené strategií Evropa 2020;

E.  vzhledem k tomu, že míra nezaměstnanosti stoupla v EU 27 ze 7,1 % v roce 2008 na více než 10 % v lednu 2012, se zřejmými regionálními rozdíly, a týká se zejména mladých lidí, pracovníků s nízkou kvalifikací a dlouhodobě nezaměstnaných osob, a vzhledem k tomu, že společně se stárnutím obyvatelstva tak v dlouhodobém výhledu vzniká závažné riziko ztráty lidského kapitálu, jež by mohlo mít nevratné důsledky pro trh práce, zejména pokud jde o tvorbu pracovních míst, hospodářský růst, konkurenceschopnost a sociální soudržnost;

F.  vzhledem k tomu, že 80 milionů Evropanů je v současnosti ohroženo chudobou a množství dětí a dospělých žijících v domácnostech nezaměstnaných se v roce 2010 zvýšilo na téměř 10 %; vzhledem k tomu, že to ve spojení s dětskou chudobou, rostoucím počtem „chudých pracujících“ a vysokou nezaměstnaností mladých lidí v budoucnu povede k ještě vyššímu riziku „dědičnosti“ chudoby a sociálního vyloučení;

G.  vzhledem k tomu, že v roce 2011 dosahovala míra chudoby u osob ve věku 16 až 24 let v Evropě v průměru 21,6 % a že u mladých lidí je větší pravděpodobnost, že budou zastávat nejisté zaměstnání – na dobu určitou nebo na částečný úvazek –, a že jsou rovněž více ohroženi nezaměstnaností; vzhledem k tomu, že nejistých zaměstnání v posledních letech výrazně přibývá a že míra nezaměstnanosti v některých zemích strmě stoupá;

H.  vzhledem k tomu, že systémy vzdělávání a odborné přípravy v Evropské unii – částečně také z důvodu nedostatečného financování – stále ještě nedokáží dostatečně naplnit potřeby trhu práce a vyhovět rostoucím požadavkům na kvalifikaci u dostupných pracovních míst a na kvalifikaci potřebnou pro odvětví, v nichž bude v budoucnu vznikat mnoho pracovních míst;

I.  vzhledem k tomu, že tlak na systémy sociálního zabezpečení se zvýšil, kvůli vyšším výdajům, poklesu příjmů i tlaku na snižování výdajů; vzhledem k tomu, že slabý hospodářský růst, přetrvávající vysoká míra dlouhodobé nezaměstnanosti, rostoucí počet chudých pracujících, úroveň nenahlášené práce a stále vyšší míra nezaměstnanosti mladých lidí tento trend pravděpodobně dále zhorší;

J.  vzhledem k tomu, že správně zaměřené sociální investice jsou důležité pro opětovné zajištění řádné budoucí úrovně zaměstnanosti mužů i žen, pro stabilizaci hospodářství, posílení dovedností a znalostí pracovní síly a zvýšení konkurenceschopnosti Evropské unie;

K.  vzhledem k tomu, že malé a střední podniky mají velký potenciál pro vytváření pracovních míst a hrají při přechodu na nové udržitelné hospodářství zásadní úlohu;

Nový přístup k sociálním investicím v Evropě

1.  připomíná, že cílem sociálních investic, které spočívají v poskytování financí a jejich využití k vytváření sociálních i hospodářských zisků, je zabývat se vznikajícími sociálními riziky a nesplněnými potřebami a zaměřovat se na veřejné politiky a strategie investic do lidského kapitálu, které pomáhají připravovat jednotlivce, rodiny a společnosti na to, aby se dokázali přizpůsobit nejrůznějším změnám, přejít na měnící se trhy práce a čelit dalším výzvám, včetně například nabývání nových kvalifikací nezbytných pro odvětví, v nichž bude v budoucnu vznikat mnoho pracovních míst;

2.  konstatuje, že za sociální investice mohou být považovány mj. veškeré služby sociální a zdravotní péče, služby v oblasti vzdělávání a související služby poskytované soukromými poskytovateli, a připomíná, že tyto služby jsou ve Smlouvách vymezeny jako součást vnitrostátních pravomocí;

3.  zdůrazňuje, že jedním z nejdůležitějších rysů sociálních investic je jejich schopnost sladit sociální a ekonomické cíle, a proto by měly být považovány nejen za pouhé výdaje, ale zejména za investice, které se vyplatí dvakrát a v budoucnu přinesou skutečné zisky, pokud budou prostředky vynaloženy správným způsobem;

4.  konstatuje proto, že cílené sociální investice by měly být důležitou součástí hospodářských politik a politik zaměstnanosti EU a členských států a jejich reakcí na krizi v zájmu splnění cílů strategie Evropa 2020, pokud jde o zaměstnanost, sociální oblast a oblast vzdělávání;

5. domnívá se, že usnadnění sociálního podnikání a přístupu k mikrofinancování pro zranitelné skupiny a osoby, jež jsou nejvíce vzdáleny trhu práce, je zásadním prvkem sociálních investic, neboť to umožní vytváření nových udržitelných pracovních míst, která často odolávají změnám hospodářského cyklu;

6.  konstatuje, že krize vyžaduje modernizaci evropského sociálního modelu, přehodnocení vnitrostátních sociálních politik a přechod od sociálních států, které zejména reagují na škody napáchané selháním trhu, k „aktivujícím sociálním státům“, jež investují do občanů a poskytují jim nástroje a pobídky s cílem vytvořit udržitelná pracovní místa, dosáhnout růstu a předcházet sociálním deformacím; konstatuje, že krize dále zvýšila potřebu investovat do sociálního podnikání;

Aktivující sociální státy

7.  vyzývá v tomto ohledu členské státy a Komisi, aby udržovaly rovnováhu mezi opatřeními, jež se zabývají bezprostředními problémy v důsledku krize, a opatřeními střednědobého a dlouhodobého charakteru a aby zejména upřednostňovaly činnosti, jejichž cílem je:

   a) pomoci nezaměstnaným při návratu do práce tím, že vytvoří inovativní a dynamické prostředí a budou nabízet individuální řešení a nezbytnou odbornou přípravu; pomoci lidem, kteří vstupují na trh práce, práci nalézt a vytvořit předpoklady pro snazší přechod od vzdělávání a odborné přípravy do profesního života;
   b) bojovat proti nezaměstnanosti mladých lidí a umožnit jejich trvalé začlenění do pracovního života, včetně těch mladých lidí, kteří nemají pracovní místo ani vzdělání nebo odbornou přípravu;
   c) podpořit hospodářský růst s cílem vytvořit kvalitní a udržitelná pracovní místa pro ženy i muže, zejména v malých a středních podnicích; zvýšit produktivitu práce a zlepšit rozdělení práce;
   d) zvyšovat spokojenost na pracovišti a omezovat příčiny vyloučení z profesního života, jako jsou např. pracovní úrazy, šikana na pracovišti nebo další nepříznivé pracovní podmínky;
   e) investovat do celoživotního vzdělávání a odborné přípravy pro všechny věkové skupiny s tím, že se bude klást zvláštní důraz na vzdělávání v raném dětství a přístup k terciárnímu vzdělávání, spolupráci mezi podnikatelským prostředím a školami, pracovní praxi a zvláštní přípravu pro odvětví, v nichž existuje nedostatek pracovních sil, i na odbornou přípravu;
   f) investovat do inovací a podpořit výrobu inovativních produktů a poskytování inovativních služeb, jež souvisí zejména se změnou klimatu, energetickou účinností, zdravím a stárnutím obyvatelstva;
   g) odstraňovat příčiny segregace na trhu práce na základě pohlaví;
   h) posílit rovnováhu mezi flexibilitou a jistotou pracovních vztahů s cílem přispět k vyšší kvalitě zaměstnání a pomáhat se slaďováním rodinného a pracovního života;
   i) přizpůsobit penzijní systémy měnícím se hospodářským a demografickým podmínkám, zavést nezbytné reformy zohledňující udržitelnost i spolehlivost a snížit hospodářskou závislost mj. vytvořením podmínek pro delší zapojení do pracovního života na dobrovolném základě, jako je zaměření na bezpečnost a zdraví při práci, různé pobídky a pružné modely zaměstnání, a zvýšit zaměstnanost ve všech věkových skupinách;
   j) bojovat s chudobou a vyloučením ze společnosti a zdravotní péče a upřednostňovat přitom preventivní a proaktivní činnost;

8.  vyzývá členské státy a Komisi, aby přijaly opatření s cílem: rozvinout politiky příznivé pro růst a zaměstnanost (např. účinnější podpora MSP i efektivnější, lépe zaměřené a aktivující systémy sociálního zabezpečení a politiky v oblasti nezaměstnanosti); zavést celoživotní učení, zvláštní odbornou přípravu zaměřenou na odvětví s nedostatkem pracovníků a na potřeby regionálních a místních trhů práce a rekvalifikaci s cílem dosáhnout zaměstnanosti u dlouhodobě nezaměstnaných, podporovat celoživotní zvyšování kvalifikace, odbornou přípravu, praxe a placené stáže se zvláštním zaměřením na nezaměstnané mladé lidi a pracovníky s nízkou kvalifikací; usilovat o to, aby lidé pracující na plný úvazek byli schopni ze své práce žít;

9.  zdůrazňuje, že nezaměstnanost mladých lidí musí být důležitou součástí strategie sociálních investic; vyzývá členské státy, aby investovaly a předkládaly ambiciózní strategie s cílem zabránit ztrátě jedné generace a zlepšit přístup mladých lidí na trhy práce tím, že

   a) rozvinou partnerství mezi školami, vzdělávacími centry a místními nebo regionálními podniky,
   b) poskytnou školení a vysoce kvalitní programy stáží pro mladé lidi, programy odborné přípravy ve spolupráci s podniky i programy pro zácvik ve spolupráci se zkušenými zaměstnanci, aby mladé lidi zapojili a vycvičili přímo v podniku;
   c) podpoří podnikavost i evropskou záruku pro mladé a vytvoří pobídky pro zaměstnavatele, aby přijímali absolventy;
   d) zajistí lepší přechod ze vzdělávacího procesu do zaměstnání a podpoří evropskou a regionální mobilitu;

10.  zdůrazňuje osobní odpovědnost, s ohledem na to, že každý jednotlivec musí také přemýšlet o tom, co může udělat pro to, aby se v konkurenci talentovaných lidí prosadil;

11.  vyzývá členské státy a Komisi, aby přijaly veškerá možná opatření ke zdokonalení vzdělávacích systémů na všech úrovních, a to prostřednictvím: silného důrazu na strategii rozvoje v raném dětství; vytvoření školního prostředí podporujícího začlenění; prevence předčasného ukončování školní docházky; zlepšení kvality sekundárního vzdělávání a zavedení pokynů a poradenství, jež mladým lidem poskytnou lepší podmínky k tomu, aby mohli úspěšně vstoupit do terciárního vzdělávání nebo získat přímý přístup na trh práce; vytváření nástrojů zaměřených na lepší předvídání budoucích potřeb, pokud jde o kvalifikaci, a na posílení spolupráce mezi vzdělávacími institucemi, podniky a službami zaměstnanosti; lepšího uznávání odborných kvalifikací a vytváření vnitrostátních rámců kvalifikací;

12.  vyzývá Komisi a členské státy, aby stanovily správnou rovnováhu mezi jistotou a flexibilitou na trhu práce například prostřednictvím komplexního uplatňování zásad flexikurity a aby řešily segmentaci trhu práce, a to tak, že osobám, které se nacházejí v přechodné fázi, nebo s pracovními úvazky na dobu určitou či částečnými pracovními úvazky, bude poskytnuto přiměřené sociální zabezpečení a rovněž přístup k odborné přípravě, rozvoji profesní dráhy a možnostem práce na plný úvazek; vybízí členské státy, aby investovaly do služeb – jako je například dostupná, celodenní a vysoce kvalitní péče o děti, místa ve školách s celodenním programem a péče o seniory –, které napomohou prosazovat rovnost žen a mužů a zlepšovat rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem a vytvořit rámec umožňující vstoupit nebo se vrátit na trh práce;

13.  vybízí členské státy, které tak dosud neučinily, aby provedly reformy nezbytné k tomu, aby se jejich penzijní systémy staly udržitelnými, jistými a inkluzivními a aby se snížila míra hospodářské závislosti s cílem udržet dostatečný počet pracovníků, a aby tato opatření zkombinovaly s neustále se zlepšujícími pracovními podmínkami a s uplatňováním systémů celoživotního vzdělávání, které umožní dosáhnout pevnější a delší profesní dráhy;

Lepší správa prostřednictvím Paktu o sociálních investicích

14.  vyzývá členské státy, aby více usilovaly o začlenění sociálních investic do svých střednědobých a dlouhodobých rozpočtových cílů i do svých programů vnitrostátních reforem; vyzývá Evropskou radu a Komisi, aby lépe monitorovaly plnění cílů strategie Evropa 2020 v oblasti zaměstnanosti a sociálních cílů;

15.  konstatuje, že pro zajištění řádného provádění cílů v oblasti zaměstnanosti a sociálních cílů je nutno doplnit nedávno vytvořený systém makroekonomického a rozpočtového dohledu v EU o zdokonalené sledování politik zaměstnanosti a sociálních politik; vyzývá proto Komisi, aby zvážila vytvoření hodnotící tabulky založené na ukazatelích obvyklých sociálních investic, která bude sloužit ke sledování pokroku učiněného v členských státech a na úrovni Unie, a aby podpořila společenskou odpovědnost podniků – zejména malých a středních – prostřednictvím vytvoření evropského sociálního označení;

16.  vyzývá členské státy, aby zvážily podepsání „Paktu o sociálních investicích“, který stanoví investiční cíle a vytvoří posílený kontrolní mechanismus zaměřený na zvýšení úsilí o splnění cílů strategie Evropa 2020 v oblasti zaměstnanosti, sociálních věcí a vzdělávání; tento „Pakt o sociálních investicích“ by, stejně jako např. „Pakt euro plus“, obsahoval seznam zvláštních opatření v podobě sociálních investic členských států ve stanoveném časovém rámci za účelem splnění cílů strategie Evropa 2020 v oblasti zaměstnanosti, sociálních věcí a vzdělávání v souladu s roční analýzou růstu a vnitrostátními programy reforem; tyto kroky by měly podléhat pravidelnému dohledu s významnou úlohou Evropské komise a Evropského parlamentu a se zapojením všech příslušných útvarů Rady;

17.  vyzývá Komisi, aby přijala veškerá možná opatření, která by členské státy povzbudila a dovedla k podepsání „Paktu o sociálních investicích“, a aby zavedla hodnocení cílů v oblasti zaměstnanosti, sociální oblasti a oblasti vzdělávání v rámci evropského semestru v roce 2013;

18.  vyzývá členské státy, aby zajistily, že víceletý finanční rámec na období 2014–2020 bude obsahovat přiměřené rozpočtové zdroje nezbytné pro stimulaci a podporu sociálních investic v Evropě a že dostupné finanční prostředky bude možné využívat rozumně a účinně, a aby zajistily, že strukturální fondy, zejména Evropský sociální fond, budou podporovat sociální investice a jejich priority budou odrážet specifické potřeby členských států; vyzývá Komisi, aby, pokud to uzná za vhodné, členským státům pro účely sociálních investic zpřístupnila další případné zdroje financování;

o
o   o

19.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.

(1) Přijaté texty, P7_TA(2011)0466.
(2) Přijaté texty, P7_TA(2012)0047.
(3) Úř. věst. C 212 E, 5.8.2010, s. 23.
(4) Tiskové prohlášení Eurostatu 21/2012, s. 1.
(5) Úř. věst. C 248, 25.8.2011, s. 130.
(6) Přijaté texty, P7_TA(2011)0495.
(7) Úř. věst. L 298, 7.11.2008, s. 20.
(8) Úř. věst. C 212 E, 5.8.2010, s. 11.
(9) Úř. věst. C 161 E, 31.5.2011, s. 112.
(10) Přijaté texty, P7_TA(2011)0263.
(11) Přijaté texty, P7_TA(2011)0453.
(12) Přijaté texty, P7_TA(2011)0531.
(13) IP/10/1673.
(14) Úř. věst. C 351 E, 2.12.2011, s. 29.
(15) Úř. věst. L 306, 23.11.2011.

Právní upozornění - Ochrana soukromí