Evropský parlament,

–  s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů ze dne 18. dubna 2012 nazvané „Na cestě k hospodářské obnově vedoucí k intenzivnímu růstu pracovních míst“ (COM(2012)0173),

–  s ohledem na pracovní dokument specializované sekce Jednotný trh, výroba a spotřeba o sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů nazvaném „Iniciativa pro sociální podnikání – Vytvářet příznivé prostředí pro podporu sociálních podniků v rámci sociálního hospodářství a sociálních inovací“ (INT/606) ze dne 22. února 2012,

–  s ohledem na návrh nařízení Rady ze dne 8. února 2012 o statutu evropské nadace, který předložila Komise, (COM(2012)0035),

–  s ohledem na návrh směrnice ze dne 20. prosince 2011 o zadávání veřejných zakázek, který předložila Komise, (COM(2011)0896),

–  s ohledem na návrh nařízení ze dne 7. prosince 2011 o evropských fondech sociálního podnikání, který předložila Komise, (COM(2011)0862),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 25. října 2011 nazvané „Iniciativa pro sociální podnikání – Vytvářet příznivé prostředí pro podporu sociálních podniků v rámci sociálního hospodářství a sociálních inovací“ (COM(2011)0682),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 25. října 2011 o obnovené strategii EU pro sociální odpovědnost podniků 2011–2014 (COM(2011)0681),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 13. dubna 2011 nazvané „Akt o jednotném trhu – Dvanáct nástrojů k podnícení hospodářského růstu a posílení důvěry – Společně pro nový růst“ (COM(2011)0206),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 27. října 2010 nazvané „Na cestě k Aktu o jednotném trhu – Pro vysoce konkurenceschopné sociálně tržní hospodářství“ (COM(2010)0608),

–  s ohledem na návrh Komise ze dne 6. října 2011 ohledně programu Evropské unie pro sociální změny a inovace (COM(2011)0609),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 3. března 2010 nazvané „Evropa 2020: strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“ (KOM(2010)2020),

–  s ohledem na návrh nařízení Rady ze dne 6. října 2011 o evropském sociálním fondu a o zrušení nařízení (ES) č. 1081/2006, který předložila Komise, (COM(2011)0607),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 16. prosince 2010 o iniciativě Evropská platforma pro boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení: evropský rámec pro sociální a územní soudržnost„ (COM(2010)0758),

–  s ohledem na publikaci z roku 2008 vydanou rozvojovým programem Organizace spojených národů a evropskou výzkumnou sítí EMES nazvanou „Sociální podnik: Nový model pro snižování chudoby a tvorbu pracovních míst“(1),

–  s ohledem na průzkumné stanovisko EHSV „Sociální podnikání a sociální podniky“ (IN/589) ze dne 26. října 2011,

–  s ohledem na své usnesení o sociální ekonomice ze dne 19. února 2009(2),

–  s ohledem na své prohlášení ze dne 10. března 2011(3),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 13. března 2012 o statutu evropské družstevní společnosti s ohledem na zapojení zaměstnanců(4),

–  s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro zaměstnanost a sociální věci a stanoviska Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (A7-0305/2012),

A.  vzhledem k tomu, že sociální podniky, kterých jsou 2 miliony, představují 10 % veškerých evropských podniků a zaměstnávají více než 11 milionů osob v EU, což činí 6 % veškeré pracovní síly Unie, významně přispívají k evropskému sociálnímu modelu a ke strategii Evropa 2020;

B.  vzhledem k tomu, že v důsledku odlišného historického vývoje vykazují právní rámce pro podniky všeho druhu, včetně podniků z oblasti sociální ekonomiky a sociálního podnikání, mezi členskými státy značné rozdíly;

C.  vzhledem k tomu, právní rámec na evropské úrovni neuznává podniky sociální ekonomiky, přičemž tyto podniky jsou uznávány pouze v několika členských státech;

D.  vzhledem k tomu, že důsledky nynější sociální, ekonomické a finanční krize, stejně jako demografické změny, zejména stárnutí obyvatelstva, představují velkou zátěž pro sociální systémy, včetně povinných i dobrovolných systémů sociálního pojištění, a proto je nutné podporovat zcela nové systémy sociální pomoci, aby bylo zajištěno přiměřené a přijatelné sociální zabezpečení;

E.  vzhledem k úzkému propojení Aktu o jednotném trhu se strategií Evropa 2020, jejichž cílem je zajistit inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění, a tím zvýšit množství a zlepšit kvalitu pracovních míst a bojovat s chudobou, a vzhledem k tomu, že sociální podniky mohou být na základě svého inovačního potenciálu a své reakce na sociální potřeby značným přínosem;

F.  vzhledem k tomu, že Komise považuje subjekty působící v oblasti sociálního hospodářství a sociální podniky za významnou hybnou sílu hospodářského růstu a sociálních inovací, která má potenciál vytvářet trvalá pracovní místa, a za činitele, který podporuje zapojování ohrožených skupin do pracovního trhu;

G.  vzhledem k tomu, že je potřeba uvítat návrhy Komise týkající se regulace evropských fondů sociálního podnikání a program pro sociální změny a inovace;

H.  vzhledem k tomu, že sociální podniky mohou být nápomocny při poskytování sociálních služeb, které jsou klíčovými prvky sociálního státu, a tím přispívají k dosahování společných cílů Evropské unie;

I.  vzhledem k tomu, že řada sociálních podniků, zejména mikropodniků a malých a středních podniků, se potýká s obtížemi při získávání finančních prostředků za účelem rozšíření své činnosti, a proto potřebují zvláštní individualizovanou podporu, jako je například sociální bankovnictví, nástroje na rozdělení rizik, filantropické fondy nebo (mikro)úvěry; vzhledem k významné úloze, kterou v tomto směru hrají Strukturální fondy a programy EU, jež sociálním podnikům, a to i podnikům vyžadujícím značnou míru investic, usnadňují přístup k finančním prostředkům;

J.  vzhledem k tomu, že většina sociálních podniků jsou zastánci reformy politiky na základě podpory řádného řízení, jehož lze docílit zejména zapojením pracovníků, zákazníků a zúčastněných stran, a podporují vzájemné získávání poznatků a sociální inovace, čímž reagují na stupňující se požadavky občanů, pokud jde o etické, sociální a ekologické chování podniků;

K.  vzhledem k tomu, že sociální podniky z podstaty své činnosti a způsobu fungování pomohou vybudovat jednotnější, demokratickou a aktivní společnost a často nabízejí – nebo by měly nabízet – příznivé pracovní podmínky a stejnou odměnu za stejnou práci, přičemž podporují rovné příležitosti pro muže a ženy, aby tak mohli sladit pracovní a osobní život;

L.  vzhledem k tomu, že byl zaznamenán návrh Komise přidat nové kategorie znevýhodněných osob do vyhrazených zakázek;

Úvod

1.  vítá sdělení Komise nazvaná „Iniciativa pro sociální podnikání“ a „Na cestě k hospodářské obnově vedoucí k intenzivnímu růstu pracovních míst“, která obsahují doporučení pro vlády členských států týkající se zlepšení rámcových podmínek pro sociální podniky, což může vést k vytváření nových pracovních míst mj. v rychle rostoucí oblasti zdravotní a sociální péče (takzvaný bílý sektor) a v oblasti ochrany životního prostředí (takzvaný zelený sektor), což jsou dvě oblasti, které nabízejí nové možnosti pro sociální a širší podnikání;

2.  uvádí, že sociální podnikání je součástí ekologického sociálně tržního hospodářství a evropského jednotného trhu, a poukazuje na jejich vysokou odolnost vůči krizím a na spolehlivé podnikatelské modely; zdůrazňuje, že sociální podniky se často snaží vyjít vstříc sociálním a lidským potřebám, které komerční subjekty nebo stát neuspokojují nebo neuspokojují dostatečně; zdůrazňuje, že pracovní místa v rámci sociálního hospodářství spíše zůstanou v místě svého vzniku;

3.  podotýká, že sociální podnik je nehledě na svou právní formu podnik, který:

Opatření doporučená pro různé typy podniků

4.  zdůrazňuje, že činnost dobrovolníků v různých odvětvích sociálního hospodářství, včetně mladých lidí na počátku kariéry, kteří přinášejí nadšení a nové dovednosti, a starších osob, které mají velké zkušenosti a rozvinuté dovednosti, jsou významným přínosem pro hospodářský růst, solidaritu a sociální soudržnost a dodávají mnoha lidem smysl života; žádá o uznání a přiměřenou finanční a strukturální podporu na místní, celostátní i evropské úrovni;

5.  vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily, aby sociální podniky nebyly znevýhodňovány jinými druhy podniků, které se s oblibou soustřeďují pouze na lukrativní oblasti sociálního hospodářství; poukazuje na to, že jde především o městské oblasti, přičemž v jiných, méně výnosných, převážně venkovských nebo periferních oblastech, kde je nákladnější logistika, je nabídka služeb menší a jejich kvalita nižší; zdůrazňuje, že uživatelé by měli mít možnost si mezi poskytovateli těchto služeb svobodně vybírat;

6.  zdůrazňuje význam strategie a opatření na podporu sociálního podnikání a inovativních sociálních podniků, zejména s ohledem na mladé a znevýhodněné osoby, s cílem zajistit lepší a snadnější přístup podnikatelů a podnikatelek k programům a financování ze strany EU a členských států; požaduje přiměřenou podporu, aby se i nadále zlepšovala atraktivita a viditelnost programu Erasmus pro mladé podnikatele, a to i v oblasti sociálního hospodářství; připomíná však, že samostatně výdělečnou činnost je třeba doplnit poskytnutím odpovídajícího vedení;

7.  všímá si rozmanitosti v rámci sociálního hospodářství; zdůrazňuje, že vytváření jakýchkoli nových rámců na úrovni EU by mělo být pro podniky dobrovolné a mělo by mu předcházet hodnocení jejich dopadu, aby se zohlednila existence různých modelů sociálního podnikání napříč členskými státy; zdůrazňuje, že u veškerých opatření se musí prokázat jejich přínos pro celou EU;

8.  podporuje iniciativy na úrovni EU týkající se rozšíření a upevnění již vyspělého sektoru sdružení v různých členských státech; vyzývá k vytvoření evropského statutu pro sdružení, který by doplňoval již existující statuty v členských státech;

9.  vítá záměr Komise předložit návrh na zjednodušení nařízení o statutu evropské družstevní společnosti;

10.  vítá studii, která se zabývá situací vzájemných pojišťoven v Evropě úzce spjatých se sociální oblastí, kterou nechala vypracovat Komise; zdůrazňuje, že vzájemné pojišťovny by měly být prostřednictvím evropského statutu uznány jako výrazný a významný aktér evropského hospodářství a společnosti; zdůrazňuje výhody, které by evropský statut přinesl z hlediska činnosti vzájemných pojišťoven; doporučuje členským státům, které tento statut ještě nezavedly, aby tak učinily;

11.  vítá návrh nařízení o statutu evropské nadace vypracovaný Komisí;

12.  připomíná, že ve sdělení COM(2004)0018 se Komise zavázala ke dvanácti konkrétním opatřením na podporu rozvoje družstev, s politováním však konstatuje, že dosud bylo v této oblasti dosaženo jen malého pokroku; vyzývá Komisi, aby v souladu s iniciativou z roku 2004 navrhla další ambiciózní opatření na zlepšení provozních podmínek družstev, vzájemných pojišťoven, sdružení a nadací, a tím podpořila rozvoj sociálního hospodářství obecně;

13.  vítá přijetí revidovaného souboru pravidel EU pro státní podporu sociálních a místních služeb a zároveň vyzývá Komisi, aby tato pravidla ještě více ujasnila, a usnadnila tak jejich pochopení a uplatňování místními a regionálními orgány, zejména s ohledem na sociální podniky;

Podniky plnící sociální cíle nebo podniky s dopadem na sociální oblast

14.  zdůrazňuje, že sociální podniky jsou významným poskytovatelem sociálních služeb obecného zájmu; poukazuje na to, že tyto podniky často vznikají z organizací občanské společnosti, dobrovolnických organizací, příp. sociálních sdružení, které poskytují služby zaměřené na jednotlivce a jsou určeny k uspokojení základních lidských potřeb, a to zejména potřeb ohrožených osob, či jsou s těmito subjekty úzce spjaty; poukazuje na to, že sociální podniky se často ocitají mezi tradičním veřejným a soukromým sektorem poskytujícím veřejné služby, tj. služby v rámci zadávání veřejných zakázek;

15.  domnívá se, že na pojem sociální odpovědnost podniků by se mělo pohlížet odděleně od pojmu sociální podnikání a sociální podniky, a to přesto, že některé komerční podnikání s významnou činností spjatou se sociální odpovědností podniků může být se sociálním podnikáním v silné vzájemné interakci;

Finanční hlediska – zlepšení právního a fiskálního prostředí

16.  domnívá se, že program pro sociální změny a inovace na období let 2014–2020 se svou částí věnovanou mikrofinancování a sociálnímu podnikání přispívá ke snahám o zajištění lepšího přístupu mikropodniků k mikrokreditům v rámci sociálního hospodářství, zároveň však přihlíží k různorodosti finančních potřeb sociálních podniků;

17.  domnívá se, že k zajištění lepšího přístupu sociálních podniků k finančním trhům jsou zapotřebí různé finanční nástroje, jako jsou evropské fondy sociálního podnikání či evropské fondy rizikového kapitálu a Evropský fond neformálních investorů (tzv. „European Angels Funds“);

18.  zdůrazňuje, že je nutné sociální podniky podporovat na základě dostatečných finančních prostředků na místní, regionální a celostátní úrovni i na úrovni EU, a poukazuje na příslušné finanční prostředky ve víceletém finančním rámci (jako je Evropský sociální fond, Evropský fond pro regionální rozvoj, Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova, program pro sociální změnu a inovace, program pro výzkum a inovace a program Horizont 2020); výslovně žádá o podporu inovativních sociálních podniků, zejména těch, které podporují kvalitní zaměstnání, boj s chudobou a sociálním vyloučením a investují do vzdělávání, odborné přípravy a celoživotního vzdělávání;

19.  zdůrazňuje, že je nutné zjednodušit přístup k finančním prostředkům EU a zároveň zajistit přiměřenou flexibilitu na úrovni členských států, upozorňuje dále na to, že by mělo být zpřístupněno a inzerováno více možností financování a také že by měly být zjednodušeny požadavky na organizaci, administrativu a účetnictví;

20.  poukazuje na to, že zavádění nových forem finanční podpory bude předcházet analýza stávajících nástrojů, aby se ověřila jejich účinnost, a domnívá se proto, že k tomu je nutné se vybavit nástroji, jimiž by bylo možné změřit a porovnat sociální návratnost investic, a tím podpořit rozvoj transparentnějšího investičního trhu;

21.  považuje za nezbytné vytvořit podmínky, za nichž mohou sociální podniky získat finanční nezávislost a zapojit se do obchodní ekonomické činnosti;

22.  domnívá se, že k zachování účelu sociálního podnikání a sociálních podniků je třeba uplatňovat odpovědné postupy řízení podporované transparentními finančními mechanizmy, které by byly řádně sledovány;

Měření, podpora a propagace

23.  vyzývá k provedení srovnávací studie různých celostátních a regionálních rámců v EU a provozních podmínek a charakteristik sociálních podniků, včetně jejich velikosti a počtu a oblasti jejich působnosti, a také studii systémů certifikace a označování v jednotlivých členských státech, kterou by iniciovala Komise a která by byla provedena ve spolupráci se sociálními podniky;

24.  zdůrazňuje, že mezi sociálními podniky panují velké rozdíly co do jejich formy, velikosti, obchodní činnosti, ekonomiky a spolupráce; podotýká, že některé sociální podniky zaujímají v oblasti své působnosti vedoucí místo v rozvoji a mají dostatečnou schopnost vlastního rozvoje, avšak jiné potřebují know-how týkající se založení, rozvoje i řízení podniku;

25.  je toho názoru, že s cílem zvýšit konkurenceschopnost sociálních podniků po celé EU je třeba podpořit vytváření sociálních inovačních uskupení, jejichž přínos přesahuje oblast jejich vzniku; dále se domnívá, že sociální podniky, mají-li vhodné pobídky, mohou mít rozhodující význam pro zaměstnávání kvalifikovaných pracovníků ve věku nad 50 let, kteří již opustili trh práce;

26.  podporuje návrh Komise na vytvoření vícejazyčné přístupné a uživatelsky vstřícné elektronické platformy pro sociální podniky, která by měla mimo jiné umožňovat vzájemné učení a výměnu osvědčených modelů, podporovat vznik partnerství, usnadnit výměnu informací o přístupu k financování a o možnostech školení a sloužit jako síť pro přeshraniční spolupráci; vyzývá Komisi a členské státy, aby se v rámci metody otevřené koordinace věnovaly otázce sociálního podnikání;

27.  podporuje návrh Komise na vytvoření skupiny odborníků pro sociální podnikání, která by monitorovala a hodnotila pokrok při přijímání opatření navržených v tomto sdělení (COM(2011)0682);

28.  vyzývá Komisi a členské státy, aby zvážily možnost a vhodnost vytvoření „Evropské sociální značky“, která by byla přidělována sociálním podnikům, aby měly větší možnost přístupu k veřejným a sociálně inovačním zakázkám, aniž by docházelo k porušování pravidel pro jejich zadávání; navrhuje, aby se u podniků s touto značkou pravidelně sledovalo, zda dodržují ustanovení týkající se této značky;

29.  žádá, aby byly vytvořeny takové předpisy EU pro zadávání veřejných zakázek, které by místo zásady „nejnižší ceny“ uplatňovaly při poskytování služeb externími dodavateli zásadu „hospodářsky nejvýhodnější nabídky“ ;

30.  žádá Komisi, aby se zasadila o lepší pochopení sociálních podniků a sociální ekonomiky a o rozšíření příslušných znalostí, aby došlo ke zviditelnění jejich činnosti, a to na základě podpory vědeckého výzkumu mj. v rámci 8. rámcového programu (Horizont), a aby zahájila pravidelné podávání zpráv o činnosti sociálních podniků a o jejich výsledcích; vyzývá členské státy, aby v návaznosti na výzvu Komise k předkládání návrhů na vytvoření spolehlivých statistik o sociálních podnicích ze strany statistických úřadů členských států přijaly příslušná opatření;

31.  vyzývá Komisi a členské státy, aby sociální podniky zahrnuly do akčních plánů v oblasti zaměstnanosti a sociálního začlenění, a podporuje vytvoření „Evropské ceny v oblasti sociálního podnikání“, která by ocenila jejich sociální účinky;

32.  poukazuje na to, že sociální podniky je nutné zvyšováním povědomí o jejich činnosti maximálně podporovat a vyjadřovat jim uznání, mj. tím, že by se upozorňovalo na výhody, které přinášejí a které jsou jiného než čistě ekonomického rázu, a vyzývá k široké informační kampani, která by byla zahájena na základě vytvoření přístupné mnohojazyčné internetové stránky s rychle a snadno přístupnými informacemi o sociálních produktech a službách pro občany a kterou by podpořila Komise, členské státy i sociální partneři;

33.  vyzývá členské státy, aby zvážily výhody zařazení zásad sociálních podniků / sociálního podnikání a sociální odpovědnosti do školních osnov, učebních plánů vysokých škol dalších vzdělávacích ústavů a do programu celoživotního vzdělávání, což by napomohlo rozvoji sociálních a občanských dovedností a umísťování pracovníků v sociálních podnicích; vyzývá Komisi a členské státy, aby podpořily konvenční i internetové vzdělávání sociálních podnikatelů a propagovaly užší spolupráci mezi sociálními podniky, komerčními podniky a akademickou obcí s cílem zvýšit povědomí a znalosti o činnosti sociálních podniků a bojovat proti veškerým stávajícím stereotypům;

34.  domnívá se, že zavedení společného evropského rámce pro zveřejňování údajů zaručí poskytování jasnějších a použitelnějších informací o investicích do sociálních podniků;

35.  vítá závazek Komise k prozkoumání a zvážení možnosti, kdy by sociální podniky používaly „spící“ patenty k usnadnění svého rozvoje, a věří, že v blízké budoucnosti budou přijata konkrétní opatření;

o
o   o

36.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.

(1) http://www.emes.net/fileadmin/emes/PDF_files/News/2008/11.08_EMES_UNDP_publication.pdf. (2) Úř. věst. C 76 E, 25.3.2010, s. 16. (3) Úř. věst. C 199 E, 7.7.2012, s. 187. (4) Přijaté texty P7_TA(2012)0071.