Usnesení Evropského parlamentu ze dne 22. listopadu 2012 o drobném pobřežním rybolovu, řemeslném rybolovu a reformě společné rybářské politiky (2011/2292(INI))
Evropský parlament,
– s ohledem na společnou rybářskou politiku,
– s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie (SFEU), zejména čl. 43 odst. 2 a článek 349 této Smlouvy,
– s ohledem na článek 349 Smlouvy o fungování Evropské unie o zohlednění zvláštního charakteru nejvzdálenějších regionů a jejich omezení,
– s ohledem na zelenou knihu Komise s názvem Reforma společné rybářské politiky (COM(2009)0163),
– vzhledem k tomu, že budoucí Evropský námořní a rybářský fond by měl zaručit místním obyvatelům právo na rybolov pro domácí spotřebu v souladu se specifickými zvyky a na zachování jejich tradičních hospodářských činností;
– s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 2371/2002 ze dne 20. prosince 2002 o zachování a udržitelném využívání rybolovných zdrojů v rámci společné rybářské politiky(1),
– s ohledem na nařízení o Evropském rybářském fondu, nařízení Rady (ES) č. 1198/2006(2), v němž jsou vymezena kritéria a podmínky činnosti fondu (ERF),
– s ohledem na své usnesení ze dne 15. prosince 2005 o ženských sdruženích: rybolov, zemědělství a rozmanitost(3),
– s ohledem na své usnesení ze dne 15. června 2006 o společenstvích rybářů lovících v pobřežních vodách(4),
– s ohledem na své usnesení ze dne 2. září 2008 o rybolovu a akvakultuře v kontextu integrované správy pobřežních zón v Evropě(5),
– s ohledem na své usnesení ze dne 16. února 2012 o přínosu společné rybářské politiky k vytváření veřejných statků(6),
– s ohledem na své usnesení ze dne 25. února 2010 o zelené knize Komise o reformě společné rybářské politiky(7),
– s ohledem na návrh nového nařízení Evropského parlamentu a Rady o společné rybářské politice (COM(2011)0425),
– s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o Evropském námořním a rybářském fondu, kterým se zrušuje nařízení Rady (ES) č. 1198/2006, nařízení Rady (ES) č. 861/2006 a nařízení Rady (EU) č. XXX/2011 o integrované námořní politice (COM(2011)0804),
– s ohledem na návrh nového nařízení Evropského parlamentu a Rady o společné organizaci trhu s produkty rybolovu a akvakultury (COM(2011)0416),
– s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů s názvem „Reforma společné rybářské politiky“ (COM(2011)0417),
– s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů o vnější dimenzi společné rybářské politiky (COM(2011)0424),
– s ohledem na zprávu Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů o povinnosti podávat zprávy podle nařízení Rady (ES) č. 2371/2002 ze dne 20. prosince 2002 o zachování a udržitelném využívání rybolovných zdrojů v rámci společné rybářské politiky (COM(2011)0418),
– s ohledem na článek 48 jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rybolov a stanoviska Výboru pro regionální rozvoj a Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (A7-0291/2012),
A. vzhledem k tomu, že drobný rybolov – včetně tradičního rybolovu a některých druhů pobřežního rybolovu, sběru mořských plodů a ostatních činností souvisejících s tradiční extenzivní akvakulturou a s přirozeným chovem měkkýšů v pobřežních vodách – má velmi různorodý územní, sociální a kulturní dopad na pevninské a ostrovní oblasti a na nejvzdálenější regiony, vykazuje charakteristické rysy a problémy, jimiž se odlišuje od rybolovu ve velkém měřítku a od intenzivní či průmyslové akvakultury;
B. vzhledem k tomu, že pro účely nového nařízení o rybářské politice musí být stanoveno, co se rozumí pod pojmem tradiční rybolov, přičemž musí být zohledněn rovněž dopad tohoto druhu rybolovu na financování z nového Evropského námořního a rybářského fondu;
C. vzhledem k tomu, že pobřežní či tradiční loďstvo je nezbytné pro zachování a vytváření pracovních míst v pobřežních oblastech a že přispívá k zajištění potravinové nezávislosti EU, k rozvoji pobřežních oblastí a k zásobování evropského trhu produkty rybolovu.
D. vzhledem k tomu, že přibližně 80 % rybolovu v rámci Společenství zajišťují plavidla o délce méně než 15 metrů, a proto tato složka loďstva zaujímá ústřední úlohu v rámci společné rybářské politiky (SRP); vzhledem k tomu, že SRP musí poskytnout přiměřenou, dostatečnou a potřebnou reakci na různé problémy, s nimiž se drobný rybolov do značné míry i nadále potýká navzdory mnoha opatřením, jež mají členské státy k dispozici;
E. vzhledem k tomu, že k tradičnímu a pobřežnímu rybolovu jsou využívána zastaralá plavidla, jež je nutné zabezpečit, modernizovat nebo nahradit novými energeticky úspornějšími plavidly, která odpovídají bezpečnostním normám;
F. vzhledem k tomu, že existuje nedostatek statistických údajů a ukazatelů, které by se na evropské úrovni zabývaly sociální, hospodářskou a územní soudržností, a že je nezbytné zavést ukazatele pro získání socioekonomických, vědeckých a environmentálních údajů odrážejících zeměpisnou, environmentální a socioekonomickou rozmanitost tohoto druhu rybolovu;
G. vzhledem k tomu, že neexistence spolehlivých vědeckých údajů zůstává vážným problémem, pokud jde o snahu o udržitelné řízení většiny rybolovných zdrojů;
H. vzhledem k tomu, že při definování rybářské politiky je nutné vedle základních environmentálních cílů souvisejících se zachováním rybolovných zdrojů přihlížet rovněž k cílům v sociální a hospodářské oblasti, neboť ty doposud nebyly zohledňovány, a to zejména v případě drobného rybolovu,
I. vzhledem k tomu, že stávající centralizované řízení SRP často vede k tomu, že hlavní ukazatele neodpovídají realitě, jsou špatně chápány daným odvětvím (které se nepodílí na diskusi o nich ani na jejich vypracování), jejich provádění je obtížné a výsledky stojí často v protikladu k původnímu záměru,
J. vzhledem k tomu, že modely řízení založené na přenosných rybolovných právech nelze považovat za opatření na řešení problému nadměrného rybolovu a nadbytečné kapacity;
K. vzhledem k tomu, že povinné snížení kapacity loďstva výhradně prostřednictvím tržních nástrojů, jako jsou převoditelné koncese k rybolovu, by mohl vést k převaze subjektů, které jsou z čistě hospodářského hlediska konkurenceschopnější, na úkor subjektů a složek loďstva, jež mají menší dopad na životní prostředí a (přímo či nepřímo) vytváří více pracovních míst;
L. vzhledem k tomu, že hospodářská a sociální krize má dopad zejména na odvětví rybolovu a že v této souvislosti drobný rybolov může být mnohem zranitelnější, neboť není dostatečně zhodnocen; vzhledem k tomu, že je důležité zajistit hospodářskou a sociální stabilitu společenství věnujících se drobnému rybolovu;
M. vzhledem k tomu, že drobný rybolov je vzhledem ke svým strukturálním nedostatkům vystaven určitým druhům ekonomických vlivů (jako je náhlé zvýšení cen paliv nebo především nedostupnost úvěrů) a náhlým změnám v dostupnosti zdrojů;
N. vzhledem k tomu, že do budoucí SRP je nezbytně nutné zahrnout aspekt týkající se specifických rysů drobného rybolovu, avšak že to zároveň samo o sobě nesmí být jediné zaměření sociálního rozměru reformy, neboť celé toto odvětví nyní prochází vážnou krizí;
O. vzhledem k tomu, že ceny ryb při prvním prodeji neodpovídají nynějšímu významnému nárůstu výrobních nákladů, především cen paliv, a v mnoha případech buď stagnují, nebo dokonce klesají, což dále prohlubuje krizi, s níž se odvětví potýká;
P. vzhledem k tomu, že trh zcela neodměňuje „pozitivní externality“ na úrovni životního prostředí nebo sociální soudržnosti, které s drobným rybolovem souvisejí; vzhledem k tomu, že společnost jako celek neuznává ani neodměňuje činnosti související s rybolovem, které utvářejí multifunkční charakter odvětví a vytvářejí veřejné statky, mimo jiné tím, že stimulují pobřeží, gastronomii, muzeologii a rekreační rybolov, a to ve prospěch společnosti jako celku,
Q. vzhledem k tomu, že budoucí Evropský námořní a rybářský fond bude muset v plné míře zohlednit specifické problémy a potřeby řemeslného a drobného rybolovu v pobřežních i vnitrozemských oblastech, stejně jako dopady provádění opatření stanovených v rámci budoucí reformy jak na muže tak i na ženy,
R. vzhledem k tomu, že typická onemocnění žen pracujících v odvětví tradičního rybolovu nejsou považována za nemoci z povolání,
S. vzhledem k tomu, že vytvoření uzavřených oblastí s výlučným přístupem přispívá k rozvoji odpovědných postupů a k udržitelnosti, ať už pobřežních mořských ekosystémů nebo tradičních rybolovných činností a k trvání rybářských komunit;
T. vzhledem k tomu, že drobný pobřežní rybolov a tradiční rybolov mají v různých zemích a na různých pobřežích velmi odlišný charakter;
U. vzhledem k tomu, že nelze přehlížet význam drobného rybolovu pro ochranu menšinových jazyků v izolovaných pobřežních oblastech,
V. vzhledem k tomu, že úroveň sdružování a organizace profesionálů v odvětví drobného rybolovu je nedostatečná a že se v jednotlivých členských státech liší,
W. vzhledem k tomu, že článek 349 Smlouvy o fungování Evropské unie odkazuje na potřebu podporovat politiky s ohledem na nejvzdálenější regiony, a to zejména v oblasti rybolovu;
1. domnívá se, že drobný rybolov zahrnuje tradiční řemeslný rybolovy a některé druhy pobřežního rybolovu, sběr mořských plodů a ostatní činností související s tradiční extenzivní akvakulturou a s přirozeným chovem měkkýšů v pobřežních vodách;
2. zdůrazňuje, že drobný rybolov musí vzhledem ke svým charakteristikám a váze v rámci odvětví hrát klíčovou úlohu při dosahování toho, co by mělo být hlavním cílem jakékoli rybářské politiky: zajištění dodávek ryb veřejnosti, rozvoj pobřežních komunit, podpora zaměstnanosti a zlepšení životní úrovně profesionálů v odvětví rybolovu, a to s ohledem na zajištění udržitelnosti a řádné zachování zdrojů;
3. domnívá se, že charakteristické rysy složky drobného rybolovu se v žádném případě nesmí stát záminkou pro vyloučení této složky z obecného rámce SRP, který však musí poskytovat takovou míru pružnosti, aby mohly být systémy řízení přizpůsobeny charakteristickým rysům a problémům tradičního rybolovu;
4. připomíná, že specifické rysy drobného rybolovu se v jednotlivých členských státech velmi liší a že volba nejmenšího společného jmenovatele se zřídka prokázala jako konstruktivní přístup k rozhodování na evropské úrovni;
5. domnívá se, že základem se musí stát obecná definice tradičního rybolovu, čímž se zamezí tomu, aby se podmínky v odvětví rybolovu výrazně lišily podle jednotlivých oblastí, podle lovených zdrojů či podle jakéhokoliv zvláštního rysu čistě místní povahy, což by mohlo vést k neplnění cílů týkajících se zjednodušení, jasnosti právních předpisů a zákazu diskriminace; domnívá se rovněž, že SRP by měla zahrnout opatření, která umožní určitou míru pružnosti v některých vědecky prokazatelných případech, v nichž by byl rybolov proveditelný pouze za předpokladu, že dojde k určitým úpravám obecných pravidel;
6. poukazuje na to, že je třeba náležitě zohlednit existující vědecké studie týkající se drobného rybolovu; konstatuje, že některé z těchto studií přinášejí návrhy na definici „drobného rybolovu“, jako v případě projektu udržitelného rozvoje tradičního rybolovu v oblasti Atlantiku s názvem PRESPO, který navrhuje přístup vycházející z definice a členění evropského tradičního rybářského loďstva na základě číselných ukazatelů;
7. domnívá se, že definice drobného rybolovu by měla zohlednit soubor vnitrostátních a regionálních rysů a odlišností týkajících se řízení, zahrnující mimo jiné zohlednění řemeslné tradice zakotvené v dané oblasti, v níž hrají významnou úlohu rodiny jak v oblasti vlastnických vztahů, tak při samotném výkonu této činnosti; zdůrazňuje, že je důležité formulovat taková kritéria definice, která budou pružná a bude je možné vyváženým způsobem kombinovat a přizpůsobit rozmanitému charakteru drobného rybolovu v EU;
Místní řízení
8. domnívá se, že přehnaně centralizovaný model řízení rybolovu, typický pro SRP v uplynulých 30 letech, nebyl úspěšný a že stávající reforma musí přinést smysluplnou decentralizaci; domnívá se, že reforma SRP musí vytvořit podmínky, které umožní místní, regionální a vnitrostátní specifika; zdůrazňuje, že místní řízení podepřené vědeckými poznatky a konzultacemi a zapojení tohoto odvětví do politiky stanovení, provádění, spoluřízení a hodnocení je typ řízení, které nejlépe odpovídá potřebám rybolovu a poskytuje rybářům nejlepší motivaci k preventivnímu chování;
9. domnívá se, že regionální poradní sbory by měly v nových souvislostech decentralizované a regionalizované společné rybářské politiky hrát mnohem podstatnější roli v budoucí Společné rybářské politice;
10. považuje za zásadní, aby byla posílena úloha poradních výborů a aby byly zváženy možnosti spolupráce v rámci společného řízení zdrojů; tímto způsobem bude možné zachovat povahu těchto výborů, které by se díky svému posílení mohly stát řídícím fórem bez rozhodovací pravomoci, které by však sdružovalo hlavní subjekty z odvětví a nevládní organizace, což by umožnilo zabývat se průřezovými otázkami souvisejícími se zvláštní problematikou řemeslného rybolovu;
11. domnívá se, že zavedení jediného modelu řízení, jako jsou převoditelné koncese k rybolovu, ve všech členských státech není odpovídajícím řešením, vzhledem k velké rozmanitosti, jíž se rybolov v EU vyznačuje;
12. domnívá se, že je výhodné, aby existoval dobrovolný systém různých modelů řízení rybolovu, v němž by se členské mohly svobodně rozhodnout, jaký model si v rámci regionalizované SRP zvolí;
13. důrazně odmítá povinné uplatňování systému převoditelných koncesí k rybolovu, a to u všech částí loďstva; domnívá se, že rozhodnutí o zavedení nebo nezavedení převoditelných koncesí k rybolovu a o složkách loďstva, které se mají do tohoto režimu zahrnout, je třeba ponechat členským státům v dohodě s příslušnými regiony a s přihlédnutím k rozmanitým situacím a názorům zúčastněných stran; je přesvědčen, že členské státy již mají možnost zavést systém převoditelných koncesí k rybolovu do svých vnitrostátních právních předpisů;
14. poukazuje na to, že systém převoditelných koncesí k rybolovu nelze vnímat jako naprosto spolehlivé opatření k řešení problémů nadměrného rybolovu a nadbytečné kapacity; zdůrazňuje, že regulativní přístup, jehož prostřednictvím se může požadovaným způsobem upravit kapacita rybolovu, bude vždy možnou alternativou tržního přístupu;
15. domnívá se, že po stanovení obecných cílů řízení je třeba poskytnout členským státům a příslušným regionům volnost, aby se mohly rozhodnout pro taková pravidla řízení, která jsou pro uskutečňování daných cílů v rámci regionalizace nejvhodnější, zejména pokud jde o právo na přístup k rybolovným zdrojům a s ohledem na zvláštnosti loďstev, druhy rybolovu a zdroje;
16. konstatuje, že je důležité zajistit, aby byly do tvorby politik týkajících se drobného pobřežního rybolovu a tradičního rybolovu zapojeny veškeré příslušné zúčastněné strany;
17. upozorňuje, že kromě kvantitativního aspektu loďstva je vhodné brát v úvahu i jeho kumulativní dopad na rybolovné zdroje a také selektivitu a udržitelnost jeho rybolovných metod; domnívá se, že budoucí SRP by měla podnítit lepší udržitelnost loďstva v environmentální, hospodářské a sociální oblasti (jeho stav a bezpečnost, obyvatelnost, pracovní podmínky, energetickou účinnost, skladování ryb atd.) a podporovat postupné upřednostňování těch složek a subjektů, které používají selektivní rybolovné techniky a rybolovná zařízení s nejmenším dopadem na zdroje a na mořské prostředí a znamenají výhody pro společenství, do nichž vstupují, a to jak vytvářením pracovních míst, tak jejich kvalitou; hájí udržitelnou vyváženost mezi ochranou stávajících rybolovných zdrojů v mořských oblastech a ochranu socioekonomické struktury, která je závislá na rybolovu a sběru mořských plodů;
Charakteristiky loďstva
18. odmítá obecné a nediferencující snížení kapacity loďstva a zdůrazňuje, že případná úprava této kapacity nemůže být určována pouze a povinně na základě kritérií trhu; domnívá se, že toto přizpůsobení musí vycházet z ekosystémového přístupu, kde jsou konkrétní rozhodnutí týkající se řízení drobného loďstva přijímána na regionální úrovni, přičemž je respektována zásada subsidiarity a zaručen režim rybolovu přizpůsobený konkrétním potřebám, který upřednostňuje přístup ke zdrojům a ochranu drobného loďstva, a zajišťuje tak zapojení komunit; vyzývá k přezkumu stavu kapacity loďstva v EU, který by měl být neprodleně proveden;
19. odmítá jakékoli obecné snížení kapacity loďstva, již by určovala pouze a povinně kritéria trhu, vynucená potenciálním a nežádoucím prosazováním převoditelných koncesí k rybolovu;
20. zdůrazňuje význam dalšího výzkumu v oblasti sociální, ekonomické a územní soudržnosti; upozorňuje na potřebu statistik a ukazatelů na evropské úrovni, jejichž prostřednictvím bude možné získat spolehlivé a dostatečně průkazné údaje o sociálně-ekonomické, vědecké a environmentální oblasti, včetně rozsáhlého hodnocení populací ryb a úlovků v profesionálním i rekreačním rybolovu, a vyzývá, aby k tomu byly zajištěny dostatečné prostředky; domnívá se, že tyto údaje by také měly odrážet celou škálu zeměpisných, kulturních a místních odlišností;
21. naléhavě vyzývá Evropskou komisi, aby připravila hodnocení kapacity plavidel EU, díky níž bude možné přijímat co nejvhodnější rozhodnutí;
22. vyzývá Komisi, aby sledovala a upravovala stropy kapacity loďstva v členských státech tak, aby byly v souladu se spolehlivými údaji a aby byl zohledněn technický pokrok;
23. upozorňuje na to, že řízení drobného rybolovu se stává náročnějším a obtížnějším, a to kvůli vysokému počtu zúčastněných plavidel a velké rozmanitosti rybolovných zařízení a druhů rybolovu; zdůrazňuje, že pro účinné řízení je zásadní dostupnost informací a že je třeba poskytovat o drobném rybolovu menší objem kvalitnějších informací;
24. vyzývá Komisi, aby ve spolupráci s členskými státy, regionálními poradními sbory a zúčastněnými stranami prohloubila definici drobného rybolovu a zmapovala jeho distribuci v EU pro účely řízení rybolovu; naléhavě vyzývá Komisi, aby především ve spolupráci s členskými státy provedla vyčerpávající a podrobnou studii týkající se velikosti, charakteristik a rozšíření jednotlivých složek drobného rybolovu a co nejpřesněji vyhodnotila, kde, kdy a jakým způsobem působí, aby tak bylo možné určit články loďstva, v nichž existují nadměrné kapacity, a příčiny tohoto stavu;
25. upozorňuje na to, že Společenství v současné době spolufinancuje pouhých 50 % rozpočtu na získávání, zpracování a poskytování biologických údajů, využívaných k řízení založenému na znalostech; na základě toho vyzývá Společenství, aby zintenzívnilo svoje úsilí v této oblasti tím, že zvýší maximální přípustnou míru spolufinancování;
26. varuje, že je třeba lépe pochopit současné postavení rekreačního rybaření a jeho vývoj, včetně jeho hospodářských, sociálních a environmentálních dopadů; upozorňuje na situace, kdy rekreační rybaření překročí svůj rámec a v rozporu s pravidly se stane konkurencí pro profesionální rybolov při lovu a uvádění ryb na trh, což na místní a regionální úrovni vede ke snížení tržních kvót a poklesu cen při prvním prodeji;
Podpůrná opatření
27. uznává, že nový Evropský námořní a rybářský fond byl vytvořen takovým způsobem, aby umožnil získat finanční prostředky konkrétně pro složky loďstva zabývající se pobřežním a tradičním rybolovem; uznává, že podle obecného rámce zavedeného Evropským námořním a rybářským fondem jsou stanovením priorit týkajících se financování pověřeny členské státy, aby bylo možné reagovat na konkrétní problémy tohoto odvětví a podporovat místní udržitelné řízení daného rybolovu;
28. zastává názor, že je třeba udržovat fond, jehož účelem je větší podpora spolufinancovaných činností v nejvzdálenějších regionech a zachování specifických nástrojů pro kompenzaci dodatečných nákladů souvisejících s rybolovnou činností a distribucí produktů rybolovu, přičemž budou zohledněna strukturální omezení odvětví rybolovu v těchto regionech;
29. zdůrazňuje, že vzhledem k nejisté situaci a úpadku některých pobřežních komunit závislých na rybolovu a vzhledem k nedostatku možností hospodářské diverzifikace by měly být posíleny stávající nástroje, fondy a mechanismy, aby byla zajištěna soudržnost v oblasti zaměstnanosti a ekologicky udržitelného rozvoje; domnívá se, že by se tento druh rybolovu měl konkrétně zohlednit v nové SRP a ve víceletém finančním rámci; zdůrazňuje rovněž potřebu zaměřit se na větší míru společného řízení a zapojení odvětví drobného rybolovu do rozhodování, a to podporou místních a regionálních strategií a přeshraniční spolupráce v tomto odvětví, které zahrnuje projekty vývoje, výzkumu a vzdělávání, a pomocí odpovídajících finančních prostředků z EMFF, ESF a EFRR;
30. vyzývá členské státy, aby vzaly v úvahu důležitost hospodářské, sociální a kulturní role žen v odvětví rybolovu a umožnily jim tak získat přístup k sociálním výhodám; zdůrazňuje, že aktivní zapojení žen do různých činností souvisejících s odvětvím rybolovu přispívá na jedné straně k zachování kulturních tradic a charakteristických postupů, na straně druhé k trvání jejich komunit, čímž je chráněna kulturní rozmanitost těchto oblastí;
31. domnívá se, že pravidla pro provádění budoucího Evropského námořního a rybářského fondu by měla umožnit financování akcí, mimo jiné v těchto oblastech:
–
zlepšení bezpečnosti, životních podmínek a pracovních podmínek na palubě, zlepšení uchovávání úlovků a zajištění vyšší ekonomické a environmentální udržitelnosti plavidel (výběr zařízení, energetická účinnost atd.), aniž by tím došlo k nárůstu rybolovné kapacity loďstva;
–
investice do udržitelnějších rybolovných zařízení;
–
podpora zvýšeného zapojení mladých lidí do činností tohoto odvětví a zajištění jejich stálého zepojení pomocí zvláštního režimu pobídek, který bude reagovat na výzvy, jimž toto odvětví čelí v oblasti zaměstnanosti a udržitelnosti, a také prostřednictvím souborů opatření pro začínající rybáře s cílem zajistit vstup nové generace rybářů do oblasti drobného rybolovu;
–
výstavba specializovaných rybářských přístavů a speciálních zařízení pro vykládku, skladování a prodej produktů rybolovu,
–
podpora sdružení, organizací a družstev odborníků v daném odvětví;
–
podpora politik zaměřených na jakost;
–
podpora soudržnosti hospodářské a sociální struktury pobřežních společenství, která jsou nejvíce závislá na drobném rybolovu, se zvláštním důrazem na nejvzdálenější regiony, s cílem podpořit rozvoj těchto pobřežních regionů;
–
podpora udržitelných postupů sběru mořských plodů mimo jiné poskytováním pomoci osobám, které tuto činnost vykonávají, z nichž mnohé jsou ženy, které trpí nemocemi souvisejícími s touto prací;
–
podpora zaměřená na propagaci produktů tradičního rybolovu a extenzivní akvakultury a na uvádění těchto produktů na trh, a sice vytvořením evropské značky, kterou se odlišují a určují evropské produkty tradičního rybolovu a sběru mořských plodů, pod podmínkou, že jsou dodrženy osvědčené postupy týkající se udržitelnosti a rovněž zásady společné rybářské politiky;
–
podpora vzdělávání a marketingových kampaní, jejichž cílem je ukázat spotřebitelům a mladým lidem hodnotu konzumace ryb pocházejících z drobného rybolovu, včetně jejích kladných dopadů na místní hospodářství a životní prostředí;
–
přidělování finančních prostředků z Evropského námořního a rybářského fondu takovým způsobem, aby se odvětví rybolovu stalo vstřícnějším k ženám, a to tak, že bude znovu uspořádáno a opatřeno vhodným příslušenstvím (jako jsou převlékárny na lodích nebo v přístavech);
–
podpora ženských sdružení, například sdružení žen pověřených výrobou sítí, pracujících v přístavech či při balení ryb;
–
odborné vzdělávání, včetně vzdělávání žen, které pracují v odvětví rybolovu, s cílem zajistit jim lepší přístup k řídícím a technickým pracovním místům v oblasti rybolovu;
–
posílení úlohy žen v oblasti rybolovu, především zajištěním podpory činnostem prováděným na souši, příslušným odborníkům a činnostem souvisejícím s rybolovem na začátku i na konci průmyslového řetězce;
32. zdůrazňuje, že v přístupu k finančním prostředkům z Evropského námořního a rybářského fondu by měly dostat přednost projekty nabízející integrovaná řešení přínosná pro pobřežní společenství jako celek, spíše než ty, které jsou výhodné pouze pro malý počet subjektů; domnívá se, že přístup k finančním prostředkům z Evropského námořního a rybářského fondu by měl být zaručen rybářům a jejich rodinám, nikoli pouze majitelům plavidel;
33. zdůrazňuje, že společná organizace trhů s produkty rybolovu a akvakultury by měla přispět k zajištění vyšších příjmů odvětví drobného rybolovu, ke stabilitě trhů, zlepšení uvádění produktů rybolovu na trh a zvýšení jejich přidané hodnoty; vyjadřuje znepokojení, pokud jde o možnost rušení stávajících veřejných nástrojů regulace trhů, veřejných regulačních subjektů a podpory skladování na pevnině, a vyzývá k ambiciózní reformě, která posílí nástroje společné organizace trhů za účelem uskutečnění těchto cílů;
34. navrhuje, aby za účelem podpory osvědčených postupů bylo vytvořeno evropské označení pro produkty drobného rybolovu, které byly získány v souladu se zásadami SRP;
35. podporuje vytvoření mechanismů, které zajistí uznávání tzv. externalit, které drobný rybolov vytváří a které trh neodměňuje, ať už na úrovni životního prostředí nebo na úrovni hospodářské a sociální soudržnosti pobřežních komunit;
36. domnívá se, že je důležité podpořit spravedlivé a rovnoměrné rozdělení přidané hodnoty do celého hodnotového řetězce tohoto odvětví;
37. vyzývá k přísné kontrole a udělování osvědčení u produktů rybolovu dovezených ze třetích zemí, s cílem zajistit, že pocházejí z udržitelného rybolovu a splňují stejné požadavky, jaké musejí dodržovat producenti ze Společenství (např. pokud jde o označování, možnost zpětného vysledování, fytosanitární pravidla a minimální velikost);
38. podporuje vytvoření (v rámci Evropského námořního a rybářského fondu nebo jiných nástrojů) konkrétních dočasných podpůrných mechanismů, které by se uplatňovaly v nouzových situacích, jako jsou přírodní pohromy nebo katastrofy způsobené člověkem (úniky ropy, znečištění vody apod.), zastavení činnosti z důvodu plánů na obnovení populací nebo restrukturalizaci nebo náhlé krátkodobé zvýšení cen paliv;
39. vyzývá Komisi a členské státy, aby přijaly opatření, jimiž zaručí ženám stejnou mzdu a další sociální a ekonomická práva, včetně pojištění, které bude pokrývat rizika, jimž jsou při práci v odvětví rybolovu vystaveny, a včetně toho, že jejich zvláštní onemocnění budou uznána za nemoci z povolání;
40. uznává, že dočasné zákazy rybolovu, jinak známé jako období biologického klidu, jsou důležitým a prokázaným způsobem zachování rybolovných zdrojů a jsou rovněž základním nástrojem udržitelného řízení konkrétních druhů rybolovu; uznává, že zavedení zákazu rybolovu v určitých kritických fázích životního cyklu jednotlivých druhů umožňuje vývoj populací, který bude v souladu se zachováním rybolovné činnosti mimo období klidu; domnívá se, že za těchto podmínek je spravedlivé a nezbytné poskytovat rybářům v období nečinnosti finanční náhradu, konkrétně prostřednictvím Evropského námořního a rybářského fondu;
41. vyzývá Komisi a členské státy, aby uvažovaly o způsobech pozitivní diskriminace ve prospěch drobného rybolovu oproti rybolovu ve velkém měřítku a loďstvům průmyslové povahy, a aby zároveň zajistily účinné a udržitelné řízení rybolovu jako celku; domnívá se, že jednou z možností ke zvážení je prostorové oddělení různých rybolovných zařízení a definování oblastí vyhrazených výlučně pro drobný rybolov;
42. vyzývá Komisi a členské státy, aby podnikly kroky v zájmu podpory a dosažení větší míry uznání práce žen v odvětví rybolovu jak na legislativní, tak na sociální úrovni, a aby zajistily, že se ženám, jež pracují na plný nebo částečný úvazek v rodinných podnicích nebo které pomáhají svým partnerům, a přispívají tak k vlastní hospodářské samostatnosti i samostatnosti své rodiny, dostane právního uznání nebo sociálních dávek rovnocenných s dávkami samostatně výdělečně činných osob, zejména prostřednictvím uplatňování směrnice 2010/41/EU, a že budou zaručena jejich sociální a hospodářská práva, včetně rovného odměňování, práva na podporu v nezaměstnanosti v případě ztráty zaměstnání (dočasné nebo trvalé), práva na získání důchodového příspěvku, možnosti sladit pracovní a rodinný život, dostupnosti mateřské dovolené, přístupu k sociálnímu zabezpečení a bezplatné zdravotní péči a bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, a další sociální a hospodářská práva, včetně pojištění námořních rizik;
43. obhajuje režim zvláštního přístupu pro drobný rybolov ve dvanáctimílovém pásmu;
44. domnívá se, že je nezbytné především drobný rybolov zapojit do diskusí o plánování oblastí ve dvanáctimílovém pásmu, které jsou obecně častěji využívány a o něž se rybolovné činnosti obvykle musí dělit se zařízeními pro využívání větrné energie na moři, těžbou kameniva a s chráněnými mořskými oblastmi;
45. upozorňuje na potřebu většího zapojení a podílu profesionálů z odvětví drobného rybolovu na řízení, definování a provádění rybolovných politik; zdůrazňuje, že je důležité více podporovat skupiny rybářů a profesní organizace, které jsou ochotny sdílet odpovědnost za uplatňování SRP, s cílem dosáhnout její větší decentralizace; naléhavě vyzývá provozovatele drobného rybolovu, aby se připojili ke stávajícím organizacím producentů nebo založili nové;
o o o
46. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru, Výboru regionů, vládám členských států a regionálním poradním sborům.