Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2011/2318(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A7-0290/2012

Předložené texty :

A7-0290/2012

Rozpravy :

PV 21/11/2012 - 17
CRE 21/11/2012 - 17

Hlasování :

PV 22/11/2012 - 13.16
Vysvětlení hlasování
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P7_TA(2012)0461

Přijaté texty
PDF 359kWORD 43k
Čtvrtek, 22. listopadu 2012 - Štrasburk
Vnější dimenze společné rybářské politiky
P7_TA(2012)0461A7-0290/2012

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 22. listopadu 2012 o vnější dimenzi společné rybářské politiky (2011/2318(INI))

Evropský parlament,

  s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie (SFEU),

  s ohledem na sdělení Komise ze dne 13. července 2011 o vnější dimenzi společné rybářské politiky (sdělení) (COM(2011)0424),

  s ohledem na Úmluvu Organizace spojených národů o mořském právu ze dne 10. prosince 1982,

  s ohledem na Dohodu o provedení ustanovení Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu ze dne 10. prosince 1982 o zachování a řízení tažných populací ryb a vysoce stěhovavých rybích populací z roku 1995,

  s ohledem na Kodex chování pro odpovědný rybolov Organizace pro výživu a zemědělství (FAO) přijatý na konferenci FAO v říjnu 1995 (kodex chování),

  s ohledem na Úmluvu o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně ve věcech životního prostředí přijatou v červnu 1998 v Aarhusu,

  s ohledem na Mezinárodní akční plán FAO pro řízení rybolovné kapacity, který Rada FAO schválila v listopadu 2000 (mezinárodní akční plán pro kapacitu),

  s ohledem na zprávu FAO o stavu rybolovu a akvakultury ve světě za rok 2010,

  s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1005/2008 ze dne 29. září 2008, kterým se zavádí systém Společenství pro předcházení, potírání a odstranění nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu (nařízení o nezákonném, nehlášeném a neregulovaném rybolovu)(1) a nařízení Rady (ES) č. 1006/2008 ze dne 29. září 2008 o udělování oprávnění k rybolovným činnostem provozovaným rybářskými plavidly Společenství mimo vody Společenství a o přístupu plavidel třetích zemí do vod Společenství (nařízení o oprávněních k rybolovu)(2),

  s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o společné rybářské politice, který předložila Komise (základní nařízení) (COM(2011)0425),

  s ohledem na své usnesení ze dne 17. listopadu 2011 o boji proti nelegálnímu rybolovu na celosvětové úrovni – úloze EU(3),

  s ohledem na své usnesení ze dne 25. února 2010 o zelené knize o reformě společné rybářské politiky(4),

  s ohledem na své usnesení ze dne 8. července 2010 o režimu pro dovoz produktů rybolovu a akvakultury do EU z hlediska budoucí reformy SRP(5),

  s ohledem na své usnesení ze dne 12. května 2011 o dohodě o partnerství v odvětví rybolovu mezi EU a Mauritánií(6),

  s ohledem na své usnesení ze dne 14. prosince 2011 o budoucím Protokolu, kterým se stanoví rybolovná práva a finanční příspěvek podle Dohody mezi Evropským společenstvím a Marockým královstvím o partnerství v odvětví rybolovu(7),

  s ohledem na závěry, které přijala Rada pro zemědělství a rybolov na zasedání k otázce vnějšího rozměru SRP konaném ve dnech 19. a 20. března 2012,

  s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

  s ohledem na zprávu Výboru pro rybolov a na stanoviska Výboru pro rozvoj a Výboru pro mezinárodní obchod (A7-0290/2012),

A.  vzhledem k tomu, že dvě třetiny světových oceánů se nacházejí v oblastech podléhajících státní jurisdikci, v nichž se jakýkoli komplexní a důkladný právní režim pro řízení rybolovu musí zakládat na Úmluvě OSN o mořském právu přijaté v roce 1982 a příslušných právních nástrojích; vzhledem k tomu, že udržitelné řízení rybolovu má pro pobřežní společenství závislá na rybolovu a pro zajišťování potravin strategický význam;

B.  vzhledem k tomu, že podle nejnovějších odhadů FAO je 85 % toho malého počtu světových populací ryb, pro něž jsou k dispozici dostupné informace, využíváno plně nebo nadměrně, a to i přesto, že zpráva FAO za rok 2010 poukazuje na pokrok v obnově nadměrně lovených populací a mořských ekosystémů na celém světě v důsledku uplatňování osvědčených postupů řízení;

C.  vzhledem k tomu, že EU je díky činnosti loďstva, investicím ze strany občanů EU, dvoustranným dohodám o rybolovu a účasti ve všech hlavních regionálních organizacích pro řízení rybolovu jedním z hlavních činitelů v oblasti rybolovu, který je ve všech světových oceánech výrazně zastoupen a vyvíjí v nich významnou činnost, přičemž podporuje osvědčené postupy a dodržování lidských práv;

D.  vzhledem k tomu, že EU je jedním z nejvýznamnějších trhů pro produkty rybolovu a největším světovým dovozcem těchto produktů, jenž spotřebuje 11 % světové produkce ryb z hlediska objemu a dováží 24 % produktů rybolovu z hlediska hodnoty, a to i přesto, že zajišťuje pouze 8 % světového odlovu (a pouze 2 % ve vnějších vodách);

E.  vzhledem k tomu, že kvóty stanovené v regionálních organizacích pro řízení rybolovu byly založeny především na historických záznamech úlovků, což vedlo k zachování přednostního přístupu ke světovým populacím ryb pro rozvinuté země; vzhledem k tomu, že tyto kvóty musí nyní zohlednit rybolovnou činnost pobřežních rozvojových zemí, které v minulosti závisely po celé generace na přilehlých rybolovných zdrojích, a že tuto novou skutečnost musí EU respektovat;

F.  vzhledem k tomu, že EU musí usilovat o soudržnost politiky ve prospěch rozvoje s ohledem na čl. 208 odst. 1 SFEU, podle kterého „Unie při provádění politik, které by mohly mít vliv na rozvojové země, přihlíží k cílům rozvojové spolupráce“;

G.  vzhledem k tomu, že EU musí ve vztahu k třetím zemím uplatňovat konzistentně a koordinovaně také všechny své další politiky, a to i v oblasti rybolovu, zdraví, obchodu, zaměstnanosti, životního prostředí, společných cílů vnější politiky a plnění cílů strategie Evropa 2020;

H.  vzhledem k tomu, že je v zájmu zajištění udržitelného rybolovu často nutné zlepšit údaje o stavu rybích populací, které se loví v rámci EU nebo které jsou určeny pro trh EU, a zajistit, že budou k dispozici informace o jejich celkovém odloveném množství místními loďstvy a dalšími loďstvy třetích zemí;

I.  vzhledem k tomu, že bude zapotřebí důkladných vědeckých studií, jež určí, v kterých oblastech rybolovu je nebo by mohla být nadměrná kapacita loďstev;

J.  vzhledem k tomu, že společná rybářská politika musí představovat nástroj, s jehož pomocí bude moci EU v celosvětovém měřítku ukázat, jakým způsobem má být prováděna odpovědná rybolovná činnost, a přitom podpoří zlepšování mezinárodního řízení rybolovu zavedením evropských standardů v oblasti řízení loďstev;

K.  vzhledem k tomu, že EU musí převzít hlavní díl odpovědnosti za povzbuzení mezinárodního společenství k boji proti nezákonnému, nehlášenému a neregulovanému rybolovu;

1.  vítá sdělení Komise a mnohé pozitivní návrhy, které toto sdělení obsahuje a které slouží k podpoře udržitelnosti rybolovných a souvisejících činností EU probíhajících mimo vody EU, včetně nejvzdálenějších regionů; domnívá se však, že záběr tohoto sdělení není dostatečně široký a soustřeďuje se příliš na dvoustranné dohody a nadnárodní organizace, místo aby se uceleněji zabýval i jinými činnostmi, jejichž cílem je zajistit produkty určené pro trh EU;

2.  trvá na tom, že je nezbytné, aby se činnost EU opírala o politickou soudržnost Unie, která povede k lepšímu řízení mezinárodního rybolovu;

3.  domnívá se, že zásadní význam má koordinace mezi vnější politikou a politikou zaměřenou na spolupráci, jejíž účelem je uzavírat dohody o udržitelném rybolovu, a vytváření synergií nezbytných k tomu, aby mohl být účinněji podpořen rozvoj partnerských třetích zemí;

4.  domnívá se, že velikost trhu EU s produkty rybolovu a zeměpisný rozsah činnosti plavidel plujících pod vlajkou EU či vlastněných subjekty z EU klade na Unii velkou zodpovědnost za zajištění toho, aby ekologická stopa a sociálně-ekonomický dopad jejího rybolovu byly udržitelné, aby rybolov nabízel spotřebitelům v Evropě i v jiných zemích, kde jsou evropské ryby a související produkty uváděny na trh, vysoce kvalitní mořské produkty a aby přispíval k sociální i hospodářské struktuře v pobřežních rybářských komunitách uvnitř i vně EU;

5.  domnívá se, že rybolov na základě zájmů EU ve vodách Unie i mimo ně a produkty rybolovu určené pro trh EU by měly vycházet ze stejných standardů ve smyslu ekologické a sociální udržitelnosti a transparentnosti, přičemž stejné zásady je třeba hájit a požadovat i ve vztahu ke třetím zemím, a to jak v rámci dvoustranných, tak vícestranných dohod; dále se domnívá, že je třeba uplatňovat i zákaz výmětů u stejných druhů , a to současně s jeho zavedením ve vodách EU, včetně kontrol pomocí televizních kamer s uzavřeným okruhem (CCTV) a pozorovatelů, s příslušnými odchylkami, které zabrání zvyšování cen místně spotřebovávané produkce;

6.  připomíná, že je třeba, aby byly politiky EU v souladu s rozvojovými cíli, jak ho stanoví článek 208 Smlouvy o fungování EU; konstatuje, že taková soudržnost vyžaduje koordinaci nejen v rámci samotné Komise, ale také v rámci vlád členských států a mezi Komisí a vládami jednotlivých členských států;

7.  znovu opakuje, že za účelem zlepšení soudržnosti rozhodnutí EU by měly její činnosti zahrnovat hlediska týkající se jejích politik v oblasti obchodu, zdraví, zaměstnanosti, sousedství a životního prostředí, námořní politiky a vnější politiky a naplnění strategie Evropa 2020;

8.  připomíná, že Mezinárodní akční plán FAO pro řízení rybolovné kapacity zavázal EU, aby nejpozději v roce 2005 vytvořila a provedla systém řízení rybolovné kapacity; žádá, aby Komise vysvětlila, proč zjevně zaujímá k řízení kapacity odporující si přístupy, kdy v některých regionálních organizacích pro řízení rybolovu navrhuje zmrazení a současně navrhuje v rámci loďstev EU odstranění hlavních regulačních limitů pro kapacitu; žádá Komisi, aby podporovala dvoustranné a vícestranné mechanismy úpravy rybolovné kapacity v závislosti na dostupných zdrojích, což je označováno za nezbytný krok k zajištění udržitelného využívání zdrojů ze strany všech loďstev působících v těchto oblastech;

9.  domnívá se, že cíle a zásady vnější dimenze společné rybářské politiky by měly být zakotveny v základním nařízení;

Obecná ustanovení

10.  připomíná, že hlavním cílem vnější rybářské politiky musí být zachování platných dohod o rybolovu a hledání nových příležitostí pro rybolov ve třetích zemích; uznává přitom, že pokud loďstvo EU ukončí svou činnost v lovištích některé ze třetích zemí, příslušná rybolovná práva se zpravidla rozdělují jiným loďstvům, která uplatňují mnohem nižší normy v oblasti zachování, řízení a udržitelnosti, než jaké stanoví a chrání EU;

11.  naléhavě vyzývá Komisi, aby podpořila jasně definované zásady a cíle environmentálně, hospodářsky a sociálně udržitelného rybolovu na volném moři a ve vodách v jurisdikci států na všech mezinárodních fórech, jejichž je EU stranou, a aby urychleně a účinně provedla rozhodnutí na nich přijatá;

12.  zdůrazňuje, že by EU měla vypracovat konkrétní strategii v oblasti rybolovu a řízení živých mořských zdrojů, do které zapojí všechny neevropské středomořské pobřežní státy;

13.  naléhavě vyzývá Komisi, aby řídila světový a multilaterální program na podporu udržitelného rybolovu a zachování biologické rozmanitosti moří a přitom proměnila dialogy s klíčovými zeměmi, jako jsou Spojené státy, Japonsko, Rusko a Čína a další třetí země s významnou rybolovnou účastí ve světových oceánech, na funkční partnerství, která se budou zabývat zásadními otázkami, jako je vymýcení nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu, snížila nadměrný rybolov a v případě potřeby kapacitu loďstva a posílila kontrolu a správu na volném moři, v souladu se zásadami Úmluvy OSN o mořském právu a dalších příslušných nástrojů;

14.  naléhavě žádá Komisi, aby podporovala mezinárodní právo, zejména Úmluvu OSN o mořském právu, a účast na úmluvách Mezinárodní organizace práce a aby kontrolovala dodržování těchto pravidel; vyzývá Komisi, aby spolupracovala se třetími zeměmi na všech příslušných fórech, především v regionálních správních organizacích pro rybolov;

15.  domnívá se, že EU by měla zahájit iniciativu na úrovni OSN k vytvoření celosvětového systému dokumentace úlovků a sledovatelnosti pro všechny hlavní druhy ryb, jež se vyskytují v mezinárodním obchodě; tento systém by měl být založen na zásadě odpovědnosti vlajkového státu, měl by být slučitelný s nařízením o nezákonném, nehlášeném a neregulovaném rybolovu a měl by se stát klíčovým nástrojem pro posílení dodržování stávajících opatření pro zachování a řízení a v boji proti nezákonnému, nehlášenému a neregulovanému rybolovu, a podporovat tak odpovědnou spotřebu;

16.  žádá Komisi, aby důrazněji prosazovala uplatňování nařízení (ES) č. 1005/2008 o nezákonném, nehlášeném a neregulovaném rybolovu, zejména pokud jde o smluvní strany regionálních organizací pro řízení rybolovu, které se aktivně nepodílejí na zavádění a uplatňování hlavních nástrojů boje proti nezákonnému, nehlášenému a neregulovanému rybolovu;

17.  domnívá se, že je nutno, aby EU vystupovala aktivně v rámci systému OSN s cílem prozkoumat způsoby, jakými by mohlo světové společenství řešit:

   potřebu regionalizovanější a integrovanější správy světového oceánu, co se týče živých mořských zdrojů i jiných zdrojů,
   znečištění a dopad změny klimatu na oceány, včetně ochrany a obnovy vzácných uložišť modrého uhlíku, a
   sociální standardy a pracovní podmínky;

18.  je si vědom významu jednání o dotační kázni v odvětví rybolovu v rámci Světové obchodní organizace (WTO) a vyzývá EU, aby v těchto jednáních hrála aktivnější úlohu;

19.  poznamenává, že je třeba vytvořit programy na podporu produktů rybolovu pocházejících ze zdrojů, které jsou udržitelné z hlediska životního prostředí a sociálně spravedlivé, jak v EU, tak mimo ni;

20.  poznamenává, že jedním z hlavních cílů v rámci vnějšího rozměru společné rybářské politiky musí být zajištění budoucnosti evropského zámořského loďstva, zejména v těch případech, kdy toto loďstvo vytvořilo prostřednictvím svých rybolovných práv základy pro hospodářský a sociální rozvoj zemí, v nichž působí;

Dvoustranné dohody o rybolovu

21.  domnívá se, že dvoustranné dohody o rybolovu, neboli dohody o udržitelném rybolovu, jak je navrhuje označovat Komise, vyjednané mezi partnery a spravedlivě prováděné, by měly být založeny na zodpovědném a udržitelném využívání zdrojů ze strany plavidel EU a měly by být ku prospěchu obou stran tím, že usnadní poskytování hospodářských zdrojů, technických a vědeckých odborných znalostí a podpory pro lepší řízení rybolovu a řádnou správu dané třetí zemi a zároveň umožní pokračování rybolovné činnosti, která je významná ze sociálně-ekonomického hlediska a je zdrojem zásobování čerstvými i konzervovanými produkty jak pro EU, tak pro trhy v některých rozvojových zemích;

22.  žádá, aby se EU co nejdříve zaměřila na uzavření dohod o spolupráci v odvětví udržitelného rybolovu se sousedními zeměmi, kterým EU poskytuje finance a technickou podporu pro zajištění intenzivnější a soudržnější politiky s cílem dosáhnout harmonizované a udržitelné politiky rybolovu ve všech společných přímořských oblastech, čímž se zvýší účinnost společné rybářské politiky ve všech příslušných regionech; žádá, aby tyto dohody byly uzavřeny v duchu poctivé a spravedlivé spolupráce a s ohledem na dodržování lidských práv a aby usilovaly o dosažení spravedlivě sdílené odpovědnosti mezi Unií a příslušnou partnerskou zemí;

23.  vyzývá EU, aby v zájmu zlepšení spolupráce se soudními zeměmi a řízení společných rybolovných zdrojů usilovala o uzavření dohod o spolupráci v oblasti udržitelného rybolovu s těmito zeměmi, jejichž cílem by nemělo být získání oprávnění k rybolovu pro plavidla EU, nýbrž dosažení stavu, kdy EU bude poskytovat finanční prostředky a technickou podporu, a partnerská třetí země tak bude moci uplatňovat srovnatelná pravidla udržitelného řízení jako EU;

24.  připomíná, že při posuzování dopadu tzv. dohod o udržitelném rybolovu je důležité správně rozlišovat mezi pomocí zaměřenou na rozvoj odvětví rybolovu ve třetích zemích a na pomoc, která je poskytována z poplatků za rybolovná práva;

25.  vyjadřuje však politování nad tím, že dvoustranné dohody EU výše uvedený potenciál ne vždy využily, ačkoliv je třeba uznat, že od předchozí reformy došlo k velkému zlepšení, přičemž zdůrazňuje potřebu provést posouzení dopadu pro dotčené nejvzdálenější regiony s přihlédnutím k článku 349 Smlouvy; domnívá se, že pro dosažení úspěšných dohod je zásadní lépe prováděné vědecké posouzení stavu populací, transparentnost, soulad s cíli, opatření přinášející užitek místnímu obyvatelstvu a lepší způsob řízení rybolovu;

26.  vítá záměr Komise zahrnout do budoucích dvoustranných dohod několik ustanovení, včetně: dodržování zásady omezení přístupu ke zdrojům, u nichž je vědecky potvrzeno, že jde o přebytek lovné kapacity pobřežního státu, v souladu s Úmluvou OSN o mořském právu; ochrany lidských práv v souladu s mezinárodními dohodami o lidských právech; a doložky o výlučnosti, třebaže tu je třeba posílit a formálně uznat prostřednictvím dohod s cílem zajistit, aby byly vždy co nejpřísněji dodržovány demokratické zásady;

27.  domnívá se, že dvoustranné dohody EU musí dodržovat nejen článek 62 Úmluvy OSN o mořském právu ohledně nadbytečných zdrojů, ale také články 69 a 70 o právech vnitrozemských a zeměpisně znevýhodněných států v regionu, zejména s ohledem na nutriční a sociálně-ekonomické potřeby místních obyvatel;

28.  zastává názor, že ustanovení o lidských právech musí mít nediskriminační povahu, musí být uplatňováno pro všechny země stejně a nejen na dohody o rybolovu, ale i na obchodní dohody; domnívá se, že v rámci WTO je třeba penalizovat produkci zemí, které dosud nedodržují lidská práva a/nebo používají při produkci ve svých továrnách dětskou pracovní sílu, stejně jako produkci zemí, které diskriminují ženy tím, že neodměňují ani neuznávají jejich činnost a hospodářský přínos v odvětví rybolovu a akvakultury;

29.  podporuje začlenění integrovaného řízení založeného na ekosystémovém přístupu do nových i stávajících dohod;

30.  domnívá se, že posílení úlohy podniků v budoucích dohodách o rybolovu musí být v souladu se zvýšením vlivu celého odvětví na normy a technická opatření, které Komise v těchto dohodách projednává;

31.  domnívá se, že nařízení o oprávněních k rybolovu by mělo být změněno tak, aby plavidlům pod vlajkou EU, která dočasně opustila rejstřík členského státu se záměrem hledat rybolovná práva jinde, nebyla po dobu 24 měsíců přiznána rybolovná práva v rámci dohod o udržitelném rybolovu a jejich protokolů, které jsou v okamžiku vyjmutí z rejstříku již v platnosti, poté, co se znovu do rejstříku EU vrátí; domnívá se, že stejná zásada by měla platit pro plavidla, která dočasně změní vlajku, jež provozují rybolov v rámci hlavních regionálních organizací pro řízení rybolovu;

32.  domnívá se, že by v současnosti užívaná sociální doložka měla být posílena tak, aby zahrnovala dodržování Úmluvy 188 Mezinárodní organizace práce, doporučení Mezinárodní organizace práce č. 199 o práci v odvětví rybolovu i osm základních úmluv Mezinárodní organizace práce(8), a měla by zajistit, aby pracovní podmínky pro členy posádek s trvalým bydlištěm mimo EU pracující na palubě plavidel plujících pod vlajkou některého z členských států EU byly stejné jako pro pracovníky s trvalým bydlištěm v EU;

33.  domnívá se, že by dohoda o udržitelném rybolovu měla přispět k udržitelnému rozvoji ve třetích partnerských zemích a podporovat místní soukromý sektor, se zvláštním důrazem na drobný rybolov a malé a střední podniky, a za tímto účelem vyzývá ke zvýšení zaměstnanosti místních rybářů a rozvoji místních udržitelných zpracovatelských odvětví a marketingových aktivit;

34.  podporuje úsilí Komise, která se snaží získat od pobřežních států stále kompletnější a spolehlivější údaje o celkovém objemu rybolovu včetně úlovků, k nimž v jejich vodách dochází, jako jednu z podmínek obtížného úkolu, jímž je zjistit přebytek a zabránit nadměrnému využívání; poznamenává, že politika EU v oblasti rybolovu a rozvoje by mohla prosazovat nezbytná zlepšení, pokud jde o schopnost třetích zemí takovéto informace poskytovat;

35.  vyzývá dále Komisi, aby zajistila větší transparentnost při stanovování míry využívání populací ryb ve vodách spadajících do pravomoci pobřežních států;

36.  zdůrazňuje, že by plavidla EU neměla v souladu se zásadou respektování tradičního propojení mezi pobřežními komunitami a vodami, v nichž tyto historicky provozovaly rybolov, soupeřit s místními rybáři o tytéž zdroje nebo místní trhy a že by měla být usnadňována spolupráce mezi místními provozovateli a provozovateli z EU, proto zdůrazňuje potřebu přesného výpočtu přebytku;

37.  domnívá se, že EU musí více usilovat o to, aby pomohla třetím zemím, s nimiž jedná o dvoustranných dohodách, získat dostatečné údaje a informace pro spolehlivé vyhodnocení populací, přičemž poskytnutím evropských finančních prostředků vědeckovýzkumným plavidlům v regionech, v nichž loďstvo EU vyvíjí činnost, by byly významně posíleny vědecké analýzy rybích populací, které jsou nezbytnou podmínkou pro jakoukoli dohodu o udržitelném rybolovu;

38.  žádá, aby se v oblastech, v nichž působí loďstvo EU, co nejvíce podporovala výzkumná činnost prováděná plavidly různých členských států a aby byla prováděna ve spolupráci s dotčenými pobřežními zeměmi a aby byl umožněn přístup místních vědeckých pracovníků; vyzývá, aby se v tomto ohledu rozvinula větší spolupráce mezi členskými státy a Komisí a aby byly poskytnuty větší finanční prostředky za účelem rozšíření vědeckého výzkumu na vody mimo EU;

39.  domnívá se, že by současně mělo být zvýšeno úsilí na získání potřebných údajů od třetích zemí, s nimiž má EU dvoustranné dohody o rybolovu, aby bylo možné posoudit účinnost dohody a splnění podmínek, jako je např. přínos pro místní obyvatele;

40.  vyzdvihuje význam společných vědeckých skupin pověřených předkládáním vědeckých stanovisek ohledně stavu rybolovných zdrojů vycházejících z nejlepších dostupných údajů s cílem zamezit nadměrnému rybolovu, neboť odvětví rybolovu – a obzvláště odvětví drobného rybolovu – má v mnoha rozvojových zemích zásadní úlohu pro zajištění dodávek potravin; trvá na tom, aby měly tyto týmy k dispozici dostatečné finanční, technické a lidské zdroje, a mohly tak plnit svou funkci a pracovat společně s regionálními organizacemi pro řízení rybolovu;

41.  vyzývá Komisi, aby v rámci dohod o udržitelném rybolovu prosazovala posílení cílené vědecké a technické spolupráce, včetně posílení úlohy smíšených vědeckých výborů; vyzývá rovněž k usilování o harmonizaci hygienických a zdravotních podmínek mezi EU a třetími zeměmi;

42.  plně podporuje koncept oddělení finanční kompenzace za přístup k rybolovným zdrojům od odvětvové podpory rozvoje; pevně trvá na tom, že majitelé lodí, kteří v rámci dvoustranných dohod o rybolovu získají práva přístupu do rybolovných oblastí, by měli hradit spravedlivou a tržně stanovenou část nákladů; žádá, aby byla provedena podrobná analýza, pokud jde o část nákladů, kterou mají hradit majitelé lodí v souvislosti s oprávněním k rybolovu, včetně potenciálních úlovků a provozních nákladů; je přesvědčen, že zcela nezbytné je zlepšit dohled nad odvětvovou podporou, včetně možnosti pozastavení plateb v případě, že pobřežní stát nebude plnit své závazky;

43.  trvá na tom, že finanční rámec odvětvové podpory musí být účinnější a musí přinášet lepší výsledky a vyšší kvalitu, přičemž se musí soustředit zejména na vědecký výzkum, sběr údajů a kontrolu a řízení rybolovných činností;

44.  vyzývá Komisi k zajištění toho, aby finanční prostředky vyčleněné v rámci dohod o udržitelném rybolovu na podporu tohoto odvětví byly zaměřeny na správní a vědecké kapacity třetích zemí a aby podporovaly malé a středně velké podniky, posilovaly cíle rozvojové spolupráce EU a byly v souladu s národními plány rozvoje signatářské země; žádá, aby tyto prostředky nenahrazovaly spolupráci v oblasti rybolovu stanovenou v jiných dohodách nebo nástrojích spolupráce, ale aby ji doplňovaly soudržným, transparentním, účinným a lépe zaměřeným způsobem;

45.  naléhavě žádá Komisi, aby během jednání o dohodách o udržitelném rybolovu usilovala o dosažení toho, že pobřežní stát věnuje minimální část odvětvové podpory na rozvoj poskytnuté v rámci dohod o udržitelném rybolovu na projekty, jejichž cílem je uznání, podpora a diverzifikace role žen v rybářském odvětví, čímž se zajistí uplatnění zásady rovného zacházení a rovných příležitostí pro ženy a muže, především pokud jde o odbornou přípravu a přístup k financím a úvěrům;

46.  domnívá se, že veškerá relevantní rozhodnutí, která mají být v budoucnosti přijímána, musí zohledňovat rovněž odvětvovou podporu rozvoje;

47.  trvá na tom, aby Komise provádění dvoustranných dohod pečlivě sledovala, přičemž výroční zprávy by měly být zaslány Parlamentu a Radě, stejně jako by měla být těmto spolutvůrcům právních předpisů ve stanovené lhůtě před jednáním o nových protokolech zaslána posouzení provedená nezávislými externími odborníky a vše by mělo být dostupné také veřejnosti, v souladu s příslušnými pravidly o ochraně údajů a přeloženo nejméně do tří úředních jazyků EU;

48.  zdůrazňuje, že Parlament musí být přiměřeně zapojen jak do procesu přípravy a vyjednávání, tak do dlouhodobého sledování a vyhodnocování fungování dvoustranných dohod, v souladu s ustanoveními SFEU; trvá na tom, že Parlament by měl být okamžitě a úplně informován, za stejných podmínek jako Rada, o všech fázích postupu týkajícího se dohod o udržitelném rybolovu, v souladu s čl. 13 odst. 2 a čl. 298 odst. 10 SFEU; připomíná své přesvědčení, že Parlament by na zasedáních Smíšeného výboru, jež dohody o rybolovu předpokládají, měl být zastoupen pozorovateli, a trvá na tom, aby se těchto zasedání v úloze pozorovatelů účastnila i občanská společnost, včetně zástupců rybolovu z EU i ze třetích zemí;

49.  podporuje zahajování vědeckých auditů, které zhodnotí populace ryb před vyjednáním nových dohod, a žádá, aby v zájmu dosažení účinnosti těchto cílů měla třetí země povinnost oznámit intenzitu rybolovu, který v jejích vodách provádějí loďstva jiných zemí;

50.  je přesvědčen, že plná transparentnost, co se týče lovu, plateb a provádění odvětvové podpory, je nástrojem nezbytným k rozvoji odpovědného a udržitelného rybolovu, založeného na řádné správě, boji proti zneužití pomoci poskytované EU a boji proti korupci;

51.  rovněž zdůrazňuje, že je zapotřebí zvýšit transparentnost během vyjednávání dohod o rybolovu i po dobu platnosti těchto dohod, a to jak ze strany EU, tak ze strany třetích zemí;

52.  trvá na tom, aby členské státy každodenně hlásily úlovky pobřežním státům a plně dodržovaly pravidla použitelná ve vodách partnerských zemí;

53.  je pevně přesvědčen, že by Komise měla zajistit, aby byla jednání se třetími zeměmi předjímající nové dohody nebo protokoly k dvoustranným dohodám o rybolovu zahájena v dostatečném předstihu před uplynutím doby platnosti těchto ustanovení; v této souvislosti zdůrazňuje význam včasného zapojení Parlamentu, aby se zabránilo prozatímnímu uplatňování těchto ustanovení, což vede k nezvratným skutečnostem a neslouží to zájmům EU ani třetí země;

54.  je přesvědčen, že evropský rybářský průmysl by měl přebrat při získání práv přístupu do rybolovných oblastí mimo EU v rámci dvoustranné nebo vícestranné dohody o rybolovu značný finanční podíl na nákladech;

55.  domnívá se, že by měl být přijat regionální přístup k vyjednávání a provádění dvoustranných dohod EU, zejména dohod týkajících se loďstev lovících tuňáka, a popřípadě by měla existovat jednoznačná spojitost mezi podmínkami, které tyto dohody obsahují, a opatřeními v oblasti řízení a činností příslušných regionálních organizací pro řízení rybolovu;

56.  je nucen sdělit Komisi své znepokojení v souvislosti s jednoznačným obratem politiky na regionální úrovni, pokud jde o opatření týkající se najímání námořníků, neboť ve většině případů dochází k opětovnému návratu k neudržitelné politice uzavírání smluv s těmito členy posádky na základě jejich státní příslušnosti, a nikoli obecně na základě jejich původu v rámci zemí AKT;

57.  zastává názor, že by měly být uzavírány dvoustranné dohody zaměřené na investice Unie v odvětví rybolovu, a to v zemích, s nimiž zatím nejsou uzavřeny dohody o partnerství vzhledem k neexistenci přebytku rybolovné kapacity, s cílem přispět k rozvoji udržitelného rybolovu; dále se domnívá, že zásadní otázkou je i v těchto případech koordinace mezi evropskými rozvojovými fondy a fondy pro dvoustranné dohody;

Regionální organizace pro řízení rybolovu (RFMO)

58.  naléhavě vyzývá EU, aby se ujala vedoucí úlohy při posilování regionálních organizací pro řízení rybolovu s cílem zlepšit jejich výkon, a to i prostřednictvím pravidelných přezkumů toho, do jaké míry naplňují své cíle, prováděných nezávislými orgány, a zajistila, aby byla doporučení obsažená v těchto přezkumech urychleně a bez výjimek provedena; naléhavě žádá, aby EU usilovala o to, aby všechny regionální organizace pro řízení rybolovu měly výbor pro účinné dodržování pravidel, a domnívá se, že v případě, že daný stát podmínky jednoznačně nesplňuje, musí mu být uloženy odrazující, přiměřené a nediskriminační sankce, včetně snížení kvót, intenzity, povolené kapacity apod.;

59.  vyzývá Komisi, aby bylo regionálním organizacím pro řízení rybolovu přiděleno více finančních prostředků, neboť tyto organizace mají klíčovou úlohu v boji proti nezákonnému, nehlášenému a neregulovanému rybolovu;

60.  domnívá se, že je třeba, aby EU pracovala na zlepšení systému rozhodování v regionálních organizacích pro řízení rybolovu s cílem překonat přístup „nejnižšího společného jmenovatele“, který může vyplývat z konsenzu, a aby uznala nezbytnost debaty, k níž se má přistoupit před hlasováním, jestliže není možné konsenzu dosáhnout; domnívá se, že je třeba prosazovat víceleté plány;

61.  zastává nor, že Unie musí lépe koordinovat svou rybářskou politiku a politiku rozvoje a zapojit se do systematických, dlouhodobých a intenzivních dialogů a partnerství s ostatními státy vlajky, státy trhu a pobřežními státy, s cílem dosáhnout zlepšení řízení rybolovu a zajištění potravin po celém světě;

62.  vyzývá Komisi, aby se postavila do čela úsilí o prosazení vzniku globální sítě pokryté regionálními organizacemi pro řízení rybolovu, aby byly všechny rybolovné oblasti na volném moři řízeny účinně, s ohledem na ekosystémy a v souladu se zásadou předběžné opatrnosti, která posiluje ochranu zdrojů; připomíná proto, že podporuje vznik nových regionálních organizací pro řízení rybolovu tam, kde zatím neexistují, a rozšiřování pravomocí stávajících regionálních organizací pro řízení rybolovu prostřednictvím revize příslušných ujednání;

63.  konstatuje, že v arktických vodách se v důsledku změny klimatu a posunech v distribuci druhů otevírají nová loviště; domnívá se, že by EU měla dát podnět k zajištění účinného řízení rybolovných činností (stávajícími regionálními organizacemi pro řízení rybolovu nebo vytvořením nové organizace), aby bylo zajištěno udržitelné řízení a zachování populací v těchto vodách; je přesvědčen, že rybolov by měl být zpočátku omezen, aby bylo možné provést vědecké zhodnocení arktických zásob a lovišť, které mohou udržitelně podporovat;

64.  konstatuje, že by oblasti Černého moře prospělo vytvoření nové regionální organizace pro řízení rybolovu, a naléhavě vyzývá Komisi, aby její vytvoření navrhla;

65.  je přesvědčen, že regionální organizace pro řízení rybolovu musí v zájmu udržení populací nad úrovní maximálního udržitelného výnosu vytvořit udržitelný systém řízení, který pomocí pobídek opírajících se o environmentální a sociální kritéria, ale i kritérium historického záznamu úlovků umožní transparentní a spravedlivé přidělování zdrojů a získání rybolovných práv, tedy včetně legitimních práv / aspirací rozvojových států i očekávání loďstev, která v těchto vodách provádí udržitelný rybolov, a současně zajistí, aby opatření k řízení a zachování zdrojů plně prováděli všichni členové;

66.  staví se rozhodně proti tomu, aby EU v rámci regionálních organizací pro řízení rybolovu prosazovala přijetí systémů převoditelné koncese k rybolovu; domnívá se, že žádný systém řízení založený na rybolovných právech, který by byl přijat v rámci regionálních organizací pro řízení rybolovu, by neměl vést k ohrožení obživy závislých rybářských komunit v rozvojových zemích;

67.  domnívá se, že řádnou správu lze zajistit účastí všech zainteresovaných stran, počínaje vytvářením politik a konče jejich prováděním;

68.  požaduje, aby bylo provedeno podrobné posouzení rybolovné kapacity loďstev EU, která mají oprávnění k lovu mimo vody EU, za použití spolehlivých ukazatelů schopnosti plavidel lovit ryby a s přihlédnutím k technologickému vývoji a na základě doporučení Technických konzultací FAO ohledně měření rybolovné kapacity z roku 1999(9); je přesvědčen, že EU by měla zjistit, ve kterých regionálních organizacích pro řízení rybolovu existují problémy týkající se nadměrné kapacity, a zajistit zmrazení či úpravu kapacity loďstev, se zvláštním důrazem na práva pobřežních zemí;

Další aspekty vnější dimenze

69.  domnívá se, že i když může činnost podniků EU v zahraničí přesáhnout vnější dimenzi společné rybářské politiky, obchodní činnost prováděná mimo jiné v rámci dvoustranných politik zaměřených na spolupráci musí být stejně jako soukromé dohody mezi majiteli lodí z EU a třetími zeměmi legitimně uznávána a chráněna, za předpokladu, že je prováděna v souladu s mezinárodním právním rámcem;

70.  domnívá se, že evropské investice do rybolovu by se měly stát součástí třetí složky vnějšího rozměru SRP, spolu s dohodami o rybolovu a regionálními organizacemi pro řízení rybolovu, a že v rámci SRP je nezbytné pobízet k investicím do udržitelného zahraničního rybolovu;

71.  domnívá se, že v rámci SRP musí být podporovány strategie zaměřené na sociální odpovědnost podniků, aby bylo možné nést v plném rozsahu sociální odpovědnost ve smyslu strategie EU na období 2011–2014 pro sociální odpovědnosti podniků;

72.  domnívá se, že informace o soukromých dohodách mezi majiteli lodí z EU a třetími zeměmi i společných podnicích ve třetích zemích, včetně údajů o počtu a typu plavidel, která jsou činná v rámci těchto dohod a společných podniků, musí členské státy poskytnout Komisi a zveřejnit, s ohledem na předpisy v oblasti ochrany osobních a obchodních údajů, jak stanoví nařízení o oprávněních k rybolovu;

73.  vybízí EU, aby podpořila komplexní a vícestrannou agendu, jejíž součástí bude i odpovědnost za rozvoj udržitelné rybolovné činnosti;

74.  vyzývá Komisi a členské státy, aby důkladně zvážily způsob, jak vytvářet silné pobídky, které budou plavidla pod vlajkou EU motivovat k tomu, aby zůstaly v rejstříku EU, kromě případů, kdy se přeregistrují pod vlajku státu, který si v rámci všech odpovídajících regionálních organizacích pro řízení rybolovu řádně plní povinnosti; domnívá se, že nejlepším způsobem, jak toho dosáhnout, je zajistit spravedlivou soutěž mezi vlajkami EU a vlajkami států mimo EU stanovením požadavku, že třetí země musí splňovat tytéž standardy, pokud jde o ekologickou a sociální udržitelnost, a to v rámci dvoustranných i vícestranných vztahů, a uplatňováním tržních opatření;

75.  vyjadřuje svou nespokojenost s tím, že Komise nezařadila na seznam plavidel provozujících nezákonný, nehlášený a neregistrovaný rybolov v EU jiná plavidla než ta, která na seznamu uvádějí regionální organizace pro řízení rybolovu, ani nenavrhla seznam nespolupracujících zemí, třebaže nařízení o nezákonném, nehlášeném a neregulovaném rybolovu je v účinnosti již více než dva roky, a naléhavě ji žádá, aby tak učinila co nejdříve; trvá na tom, že je třeba hledat u našich hlavních partnerů podporu při potírání nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu ve všech oceánech;

76.  trvá na tom, aby subjektem, který bude udělovat rostlinolékařská osvědčení pro plavidla třetích zemí, jež umožní přímý vývoz produktů rybolovu do EU, byla Komise, a nikoli třetí země;

77.  připomíná, že stropy stanovené pro kapacitu vnějšího loďstva EU je třeba řídit diferencovaně, ve spolupráci s regionálními organizacemi pro řízení rybolovu a s přihlédnutím ke zvláštním podmínkám, v nichž tato složka loďstva působí;

78.  vybízí banky a další úvěrové instituce, aby před udělením přístupu ke kapitálu posoudily hospodářskou, sociální a environmentální udržitelnost daných činností, a ne pouze jejich krátkodobou ziskovost;

79.  věří, že obchodní politika EU by měla také přispět k zajištění udržitelného rybolovu na celém světě tím, že bude prosazovat dodržování příslušných mezinárodních úmluv a dohod, které se týkají správy rybolovu v rámci preferenčních obchodních dohod;

80.  vyzývá Komisi, aby zajistila posílení spravedlivého, transparentního a udržitelného trhu s rybami v rámci dvoustranných a mnohostranných obchodních dohod EU;

81.  domnívá se, že současně by měly být stanoveny pobídky k tomu, aby třetí země, které neuplatňují standardy EU, užívaly osvědčené postupy, a případně by měla být zavedena obchodní opatření, například zákaz dovozu produktů pocházejících z nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu a produktů rybolovu a akvakultury získaných na základě porušování lidských práv a úmluv OSN v pracovní oblasti (ILO) a v námořní oblasti (IMO);

82.  vybízí Komisi, aby podpořila mezinárodní spolupráci v boji proti nezákonnému, nehlášenému a neregulovanému rybolovu, přičemž by měla zvážit, zda je vhodné, aby se do ní zapojily i další dvě země, které tvoří spolu s EU hlavní světové trhy s rybami, a sice Spojené státy americké a Japonsko, přičemž jednou z forem společné činnosti by mohlo být zavedení specifického identifikačního čísla pro všechna plavidla, což by zaručilo úplnou sledovatelnost produktu, a to zcela transparentním způsobem;

83.  zdůrazňuje, že závažné a systematické porušování cílů týkajících se ochrany a řízení rybolovných zdrojů přijatých regionálními organizacemi pro řízení rybolovu nebo mezinárodních dohod, jichž je EU členem, ze strany některé z partnerských zemí může vést k přechodnému odnětí preferenčních celních sazeb; vyzývá Komisi, aby Parlamentu pravidelně podávala zprávy o provádění opatření souvisejících s ochranou a řízením rybolovu, která jsou zahrnuta v návrhu Komise na revizi systému všeobecných celních preferencí;

84.  domnívá se, že EU musí zajistit, že produkty dovážené prostřednictvím mezinárodního trhu budou splňovat stejná pravidla a předpisy jako produkty EU;

85.  vyzývá Komisi, aby zajistila, aby ryby a produkty rybolovu ze třetích zemí splňovaly stejné hygienické podmínky jako ryby a produkty z udržitelného rybolovu, a byly tím vytvořeny rovné podmínky pro rybolov v zemích EU i mimo EU;

86.  vyzývá Komisi, aby ještě více zefektivnila politiku EU týkající se cílů politiky rozvoje, obchodu a rybolovu;

87.  trvá na tom, že dvoustranné a mnohostranné dohody o obchodu vyjednané EU by :

   měly být doprovázeny posouzením hospodářského, sociálního a environmentálního dopadu spojeného s hrozbou nadměrného využívání rybolovných zdrojů, a to jak pro země mimo EU, tak pro země v rámci ní, přičemž by měly být brány v potaz sítě vytvořené v rámci již existujících dohod,
   měly dodržovat pravidla původu,
   měly požadovat sledovatelnost produktu, aby zajistily, že pochází ze zákonných a udržitelných rybolovů,
   neměly pomíjet nařízení o nezákonném, nehlášením a neregulovaném rybolovu či jiná ustanovení SRP,
   měly obsahovat ustanovení zajišťující obchodování pouze s produkty pocházejícími z náležitě řízených rybolovů,
   neměly vést ke zvýšení obchodu, jehož důsledkem by bylo nadměrné využívání a pustošení rybolovných zdrojů,
   měly zajistit, aby se produkty neudržitelného rybolovu nemohly dostat na trh EU,
   měly zahrnovat ustanovení o pozastavení a revizi plateb finančních příspěvků a pozastavení provádění protokolu v případě porušování podstatných a základních ustanovení týkajících se lidských práv stanovených článkem 9 dohody z Cotonou nebo nedodržení Deklarace Mezinárodní organizace práce o zásadách a základních právech při práci;

88.  připomíná, že kvůli odlišným právním předpisům mnoha obchodních partnerů EU jsou otázky související s pravidly původu a jejich kumulací při obchodních jednáních kontroverzní a citlivou záležitostí; vyzývá proto Komisi, aby této záležitosti věnovala zvláštní pozornost a nalezla vyvážená řešení, jež nebudou znevýhodňovat rybolovná odvětví v EU;

89.  vítá návrhy Komise, aby na země povolující neudržitelné rybolovné postupy byla uplatňována opatření související s obchodem, jako jsou omezení dovozu ryb a rybolovných produktů, která by byla slučitelná s pravidly Světové obchodní organizace;

90.  naléhavě žádá EU, aby vypracovala a prováděla regionální strategie zaměřené na moře a oceány, zejména na ty, kde lze udržitelného rybolovu dosáhnout pouze prostřednictvím mezinárodní spolupráce;

o
o   o

91.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. L 286, 29.10.2008, s. 1.
(2) Úř. věst. L 286, 29.10.2008, s. 33.
(3) Přijaté texty, P7_TA(2011)0516.
(4) Úř. věst. C 348 E, 21.12.2010, s. 15.
(5) Úř. věst. C 351 E, 2.12.2011, s. 119.
(6) Přijaté texty, P7_TA(2011)0232.
(7) Přijaté texty, P7_TA(2011)0573.
(8) Úmluva (č. 29) o nucené práci (Forced Labour Convention) z roku 1930, Úmluva (č. 87) o svobodě sdružování a ochraně práva odborově se organizovat (Freedom of Association and Protection of the Right to Organise Convention) z roku 1948, Úmluva (č. 98) o právu se organizovat a kolektivně vyjednávat z roku 1949 (Right to Organise and Collective Bargaining Convention), Úmluva o rovnosti v odměňování (č. 100) z roku 1951 (Equal Remuneration Convention), Úmluva o odstranění nucené práce (č. 105) z roku 1957 (Abolition of Forced Labour Convention), Úmluva o diskriminaci (zaměstnání a povolání) (č. 111) z roku 1958 (Discrimination (Employment and Occupation) Convention), Úmluva o minimálním věku (č. 138) z roku 1973 (Minimum Age Convention), Úmluva o nejhorších formách dětské práce (č. 182) z roku 1999 (Worst Forms of Child Labour Convention);
(9) ftp://ftp.fao.org/docrep/fao/010/ah947e/ah947e00.pdf

Právní upozornění - Ochrana soukromí