Seznam 
Přijaté texty
Čtvrtek, 10. května 2012 - Brusel
Ochrana před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství ***I
 Omezení dovozu některých výrobků z oceli z Ruské federace ***I
 Elektronické vydávání Úředního věstníku Evropské unie ***
 Žádosti o ochranu poslanecké imunity pana Cornelia Vadima Tudora
 Budoucnost regionálních letišť a leteckých služeb
 Absolutorium 2010: souhrnný rozpočet EU, oddíl III, Komise
 Zvláštní zprávy Evropského účetního dvora v souvislosti s udělením absolutoria Komisi za rok 2010
 Absolutorium 2010: souhrnný rozpočet EU, Evropský parlament
 Absolutorium 2010: 8., 9. a 10. Evropský rozvojový fond (ERF)
 Absolutorium 2010: souhrnný rozpočet EU, Rada
 Absolutorium 2010: souhrnný rozpočet EU, Soudní dvůr
 Absolutorium 2010: souhrnný rozpočet EU, Účetní dvůr
 Absolutorium 2010: souhrnný rozpočet EU, Hospodářský a sociální výbor
 Absolutorium 2010: souhrnný rozpočet EU, Výbor regionů
 Absolutorium 2010: souhrnný rozpočet EU, evropský veřejný ochránce práv
 Absolutorium 2010: souhrnný rozpočet EU, evropský inspektor ochrany údajů
 Absolutorium 2010: výkonnost, finanční řízení a kontrola agenturEU
 Absolutorium 2010: Překladatelské středisko pro instituce Evropské unie
 Absolutorium 2010: Evropské středisko pro rozvoj odborného vzdělávání (CEDEFOP)
 Absolutorium 2010: Evropská policejní akademie (CEPOL)
 Absolutorium 2010: Agentura Společenství pro kontrolu rybolovu
 Absolutorium 2010: Evropská agentura pro bezpečnost letectví
 Absolutorium 2010: Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC)
 Absolutorium 2010: Evropská agentura pro chemické látky
 Absolutorium 2010: Evropská agentura pro životní prostředí
 Absolutorium 2010: Evropský úřad pro bezpečnost potravin
 Absolutorium za rok 2010: Evropský institut pro rovnost žen a mužů
 Absolutorium 2010: Evropská agentura pro léčivé přípravky
 Absolutorium 2010: Evropské monitorovací centrum pro drogy a drogovou závislost
 Absolutorium 2010: Evropská agentura pro námořní bezpečnost
 Absolutorium 2010: Evropská agentura pro bezpečnost sítí a informací
 Absolutorium 2010: Evropská agentura pro železnice
 Absolutorium 2010: Evropská nadace odborného vzdělávání
 Absolutorium 2010: Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci
 Absolutorium 2010: Zásobovací agentura Euratomu
 Absolutorium 2010: Evropská nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek
 Absolutorium 2010: Eurojust
 Udělení absolutoria za rok 2010: Europol
 Absolutorium 2010: Agentura Evropské unie pro základní práva
 Absolutorium 2010: Evropská agentura pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích členských států Evropské unie (FRONTEX)
 Absolutorium 2010: Agentura pro evropský globální navigační družicový systém GNSS
 Absolutorium 2010: Artemis – vestavěné počítačové systémy
 Absolutorium 2010: Clean Sky – letecký průmysl a životní prostředí
 Absolutorium za rok 2010: společný podnik ENIAC
 Absolutorium 2010: společný podnik FCH
 Absolutorium 2010: iniciativa pro inovativní léčiva (IMI)
 Absolutorium 2010: společný evropský podnik pro ITER a rozvoj energie z jaderné syntézy
 Absolutorium 2010: společný podnik SESAR
 Ochrana finančních zájmů EU – boj proti podvodům – výroční zpráva za rok 2010
 Roaming ve veřejných mobilních komunikačních sítích v Unii ***I
 Vývozu a dovoz nebezpečných chemických látek ***I
 Změna článku 87a a článku 88 jednacího řádu Evropského parlamentu
 Právo rozhodné pro mimosmluvní závazkové vztahy (Řím II)
 Obchodní a investiční strategii EU pro oblast jižního Středomoří po arabském jaru
 Patentování základních biologických procesů
 Námořní pirátství
 Přezkoumání nezodpovězených otázek k písemnému zodpovězení ve výboru (výklad čl. 117, odst. 3 jednacího řádu)
 Podpora vyhlášení Evropského dne památky spravedlivých

Ochrana před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství ***I
PDF 279kWORD 35k
Usnesení
Text
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. května 2012 k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1225/2009 ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství (COM(2012)0041 – C7-0030/2012 – 2012/0019(COD))
P7_TA(2012)0148A7-0140/2012

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2012)0041),

  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a čl. 207 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C7-0030/2012),

  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

  s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 25. dubna 2012 zavázal schválit postoj Evropského parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

  s ohledem na článek 55 a čl. 46 odst. 1 jednacího řádu,

  s ohledem na zprávu Výboru pro mezinárodní obchod (A7-0140/2012),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  vyzývá Komisi, aby věc opětovně postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 10. května 2012 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. .../2012, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1225/2009 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství

P7_TC1-COD(2012)0019


(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) č. 765/2012.)


Omezení dovozu některých výrobků z oceli z Ruské federace ***I
PDF 281kWORD 33k
Usnesení
Text
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. května 2012 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zrušuje nařízení Rady (ES) č. 1342/2007 o správě určitých omezení dovozu některých výrobků z oceli z Ruské federace (COM(2011)0715 – C7-0396/2011 – 2011/0315(COD))
P7_TA(2012)0149A7-0085/2012

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2011)0715),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a článek 207 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C7-0396/2011),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 25. dubna 2012 zavázal schválit postoj Evropského parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 55 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro mezinárodní obchod (A7-0085/2012),

1.  přijímá níže uvedený svůj postoj v prvním čtení;

2.  vyzývá Komisi, aby věc opětovně postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 10. května 2012 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. .../2012, kterým se zrušuje nařízení Rady (ES) č. 1342/2007 o správě určitých omezení dovozu některých výrobků z oceli z Ruské federace

P7_TC1-COD(2011)0315


(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) č. 529/2012.)


Elektronické vydávání Úředního věstníku Evropské unie ***
PDF 193kWORD 31k
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. května 2012 o návrhu nařízení Rady o elektronickém vydávání Úředního věstníku Evropské unie (10222/5/2011 – C7-0076/2012 – 2011/0070(APP))
P7_TA(2012)0150A7-0087/2012

(Zvláštní legislativní postup – souhlas)

Evropský parlament,

  s ohledem na návrh doporučení Rady (10222/5/2011),

  s ohledem na žádost o souhlas, kterou předložila Rada v souladu s článkem 352 Smlouvy o fungování Evropské unie (C7-0076/2012),

  s ohledem na čl. 81 odst. 1 jednacího řádu,

  s ohledem na doporučení Výboru pro právní záležitosti (A7-0087/2012),

1.  uděluje souhlas s návrhem doporučení Rady;

2.  připomíná Radě, že pokud by požadavek na jednomyslnost v souladu s článkem 352 Smlouvy o fungování Evropské unie a domácí parlamentní postupy, které mají být přijaty ve Velké Británii, vedly k jakékoli změně ve znění návrhu, bude nutné požádat Evropský parlament o nový souhlas;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi a také vnitrostátním parlamentům.


Žádosti o ochranu poslanecké imunity pana Cornelia Vadima Tudora
PDF 204kWORD 39k
Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 10. května 2012 o žádosti o ochranu imunity a výsad, kterých požívá Corneliu Vadim Tudor (2011/2100(IMM))
P7_TA(2012)0151A7-0151/2012

Evropský parlament,

  s ohledem na žádost Corneliu Vadima Tudora ze dne 14. dubna 2011, o níž bylo plenární zasedání informováno dne 9. května 2011 a která se týkala ochrany jeho imunity v souvislosti s řízením, které bylo proti němu zahájeno státním žalobcem při Nejvyšším kasačním a trestním soudu Rumunska,

  s ohledem na to, že poskytl Corneliu Vadimovi Tudorovi dvakrát příležitost, aby se v souladu s čl. 7 odst. 3 jednacího řádu v dané věci vyjádřil,

  s ohledem na články 8 a 9 Protokolu o výsadách a imunitách Evropské unie ze dne 8. dubna 1965 a na čl. 6 odst. 2 Aktu ze dne 20. září 1976 o volbě členů Evropského parlamentu ve všeobecných a přímých volbách,

  s ohledem na rozsudky Soudního dvora Evropské unie ze dne 12. května 1964, 10. července 1986, 15. a 21. října 2008, 19. března 2010 a 6. září 2011(1),

  s ohledem na článek 72 rumunské ústavy,

  s ohledem na dopis velvyslance Rumunska při Evropské unii ze dne 7. října 2011,

  s ohledem na čl. 6 odst. 3 a článek 7 jednacího řadu,

  s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti (A7-0151/2012),

A.  vzhledem k tomu, že poslanec Evropského parlamentu Corneliu Vadim Tudor požádal o ochranu své parlamentní imunity v souvislosti s řízením před Nejvyšším kasačním a trestním soudem Rumunska;

B.  vzhledem k tomu, že žádost pana Tudora se týká trestního řízení, v němž je obviněn z toho, že dne 4. ledna 2011 vyhrožoval soudnímu zřízenci a několika policistům a že se vůči nim dopustil násilí, slovně je napadl a celkově bránil ve výkonu soudního rozhodnutí týkajícího se soudního vystěhování politické strany Velké Rumunsko z jejích prostor v Bukurešti;

C.  vzhledem k tomu, že v rámci tohoto trestního řízení je Corneliu Vadim Tudor obviněn z pohrdání soudem, jednání v rozporu s dobrými mravy a z narušování pořádku;

D.  vzhledem k tomu, že podle článku 8 Protokolu o výsadách a imunitách Evropské unie nesmějí být členové Evropského parlamentu vyšetřováni, zadrženi nebo stíháni pro své názory či hlasování během výkonu své funkce, a vzhledem k tomu, že podle článku 9 tohoto protokolu požívají poslanci na území vlastního státu imunit přiznávaných členům parlamentu tohoto státu;

E.  vzhledem k tomu, že se pan Tudor ve svém dopise odvolává na článek 8 a článek 9 protokolu (bývalé články 9 a 10); vzhledem k tomu, že článek 9 není s ohledem na článek 72 rumunské ústavy relevantní a jeho žádost se tedy musí zakládat výhradně na článku 8;

F.  vzhledem k tomu, že dne 8. června 2011 zaslal předseda Výboru pro právní záležitosti dopis rumunským orgánům, v němž požádal o další, podrobnější informace o tomto řízení, které bylo proti panu Tudorovi zahájeno;

G.  vzhledem k tomu, že v dopise ze dne 7. října 2011 rumunské orgány uvedly, že: „Vzhledem k tomu, že pan Corneliu Vadim Tudor nebyl zadržen, zatčen ani prohledáván, není nutné získat souhlas Evropského parlamentu, jehož je poslancem. Jelikož se jedná o spáchání činu, který nemá souvislost s hlasováním ani s vyjádřením politických názorů při výkonu mandátu, a nebyl vydán příkaz k zadržení, zatčení či prohledání, není nutné žádat o zrušení imunity pana Cornelia Vadima Tudora.“;

H.  vzhledem k tomu, že soudní vystěhování strany Velké Rumunsko a související okolnosti představují občanské a trestněprávní otázky, které nemají v případě pana Tudora přímý a evidentní souvislost s výkonem jeho funkce poslance Evropského parlamentu;

I.  vzhledem k tomu, že pan Tudor nevyužil příležitosti, aby příslušnému výboru objasnil svou žádost o ochranu imunity, zejména na základě dopisu rumunských orgánů;

1.  rozhodl, že neochrání imunitu a výsady, kterých požívá Corneliu Vadim Tudor;

2.  pověřuje svého předsedu, aby ihned předal toto rozhodnutí a zprávu příslušného výboru příslušnému orgánu Rumunska a Corneliu Vadimu Tudorovi.

(1) Věc 101/63 Wagner v. Fohrmann a Krier, Recueil, 1964, s. 195, věc 149/85 Wybot v. Faure a další, Recueil, 1986, s. 2391, věc T-345/05 Mote v. Parlament, Sb. rozh., 2008, s. II-2849, spojené věci C-200/07 a C-201/07 Marra v. De Gregorio a Clemente, Sb. rozh., 2008, s. I-7929 a věc T-42/06 Gollnisch v. Parlament, Sb. rozh., 2010, s. II-1135 a věc C-163/10 Patriciello (dosud nezveřejněna ve Sbírce rozhodnutí).


Budoucnost regionálních letišť a leteckých služeb
PDF 317kWORD 86k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. května 2012 o budoucnosti regionálních letišť a leteckých služeb v EU (2011/2196(INI))
P7_TA(2012)0152A7-0094/2012

Evropský parlament,

–  s ohledem na sdělení Komise s názvem „Akční plán pro kapacitu, efektivitu a bezpečnost letišť v Evropě“ (COM(2006)0819),

–  s ohledem na sdělení Komise s názvem „Pokyny Společenství pro financování letišť a pro státní podpory na zahájení činnosti pro letecké společnosti s odletem z regionálních letišť“(1),

–  s ohledem na sdělení Komise s názvem „EU a její sousední regiony: nový přístup ke spolupráci v oblasti dopravy“ (COM(2011)0415),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 7. června 2011 o dopravních aplikacích globálních družicových navigačních systémů – krátkodobá a střednědobá politika EU(2),

–  s ohledem na bílou knihu Komise nazvanou „Plán jednotného evropského dopravního prostoru – vytvoření konkurenceschopného dopravního systému účinně využívajícího zdroje“ (COM(2011)0144),

–  s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro dopravu a cestovní ruch a stanovisko Výboru pro regionální rozvoj (A7-0094/2012),

A.  vzhledem k tomu, že v současné době neexistuje žádná všeobecně uznávaná definice pojmu „regionální letiště“; vzhledem k tomu, že letiště, jejichž hlavní spádovou oblastí je hlavní město, nejsou do oblasti působnosti této zprávy zahrnuta; vzhledem k tomu, že se navrhuje, aby regionální letiště, tj. velká letiště, která nejsou centrálními letišti, byla rozdělena do podkategorií velkých a malých letišť, a to na základě druhů spojení poskytovaných těmito letišti, objemu přepravovaných cestujících a spojení s velkými městy a velkými letišti, a vzhledem k tomu, že se naléhavě vyzývá Komise, aby stanovila společná kritéria vedoucí k řádnému vymezení pojmu „regionální letiště“, který zohlední veškerá výše uvedená hlediska; vzhledem k tomu, že se „regionální leteckou službou“ rozumí let z regionálního letiště nebo s přistáním na regionálním letišti, vzhledem k tomu, že v rámci probíhající debaty o regionálních letištích bude hlavním úkolem stanovit jejich různé role a především rozlišit mezi ostrovními letišti a letišti sloužícími v nedostupných či hospodářsky slabých oblastech;

B.  vzhledem k tomu, že regionální letectví je stejně jako ostatní druhy dopravy klíčové pro zajištění mobility občanů; vzhledem k tomu, že lepší propojení a účinná mobilita založená na využívání různých dopravních prostředků mohou významným způsobem přispět ke snazšímu zpřístupnění regionů, rozvoji obchodu, cestovního ruchu a souvisejících služeb i k šíření hospodářské prosperity;

C.  vzhledem k tomu, že odlišná finanční situace občanů a rozdílné úrovně rozvoje infrastruktury způsobují, že mezi příležitostmi k využívání regionálních leteckých spojení v členských státech je patrný nepoměr;

D.  vzhledem k tomu, že dopravní propojení, které letectví nabízí občanům a podnikům v regionech EU, zejména pak v nedostupných oblastech a na těžce dostupných ostrovech, je velmi významné a pomáhá těmto oblastem zajistit hospodářskou životaschopnost; vzhledem k tomu, že evropská letiště poskytují širokou síť čítající 150 000 spojení mezi dvěma městy;

E.  vzhledem k tomu, že značný počet regionálních letišť čelí praktickému monopolu jediné letecké společnosti, která může využívat svého postavení k vyvíjení tlaku a kladení stále většího počtu požadavků na dotčené letiště a místní nebo regionální orgány, mimo jiné s ohledem na letištní poplatky a poplatky za ochranu letectví;

F.  vzhledem k tomu, že v maloobchodním prodeji došlo u letišť k významnému poklesu kvůli tomu, že některé letecké společnosti zavedly restriktivní opatření pro příruční zavazadla; vzhledem k tomu, že zavedení „pravidla jednoho zavazadla“, které tyto letecké společnosti uplatňují, zejména pak nízkonákladové letecké společnosti působící převážně na těchto letištích, a rovněž zavedení jiných opatření ke snížení nákladů ztížilo cestování a způsobilo na některých regionálních letištích dramatický pokles prodeje; vzhledem k tomu, že třetina maloobchodního zisku na letištích se vynakládá na dotace leteckých společností započtením přistávacích poplatků;

G.  vzhledem k tomu, že španělská vláda leteckým společnostem výslovně zakázala při odletech ze španělských letišť používat „pravidlo jednoho zavazadla“;

H.  uznává, že hlavní letiště v některých členských státech zaznamenávají nedostatek kapacity;

I.  poznamenává, že finanční krize a krize státních dluhů zásadním způsobem změnily podmínky financování letišť v EU, a to zejména na velkých letištích, která nejsou centrálními letišti;

J.  vzhledem k tomu, že budování nových regionálních letišť by se mělo zakládat na analýze nákladů a přínosů;

K.  vzhledem k tomu, že v investicích veřejného sektoru do reformování letišť by měl být určitý vztah mezi množstvím vynaložených finančních prostředků a počtem cestujících, kteří tuto infrastrukturu využívají;

Hospodářství regionálních leteckých služeb

1.  zdůrazňuje, že letecké služby hospodářského a veřejného zájmu je nezbytné pověřit závazkem veřejné služby, zejména pak ty, které propojují vzdálené regiony, ostrovy a nejvzdálenější regiony, aby vzhledem ke vzdálenosti a fyzikálním a přírodním charakteristikám těchto regionů byla zaručena jejich úplná dostupnost a územní integrace; zdůrazňuje, že stávající závazky veřejné služby je třeba zachovat; domnívá se, že tyto služby by bez veřejných finančních prostředků nebyly hospodářsky životaschopné; zdůrazňuje význam růstu konkurenceschopnosti nejodlehlejších regionů a jejich intenzivnějšího regionálního začleňování, aby se zacelil rozdíl mezi jejich hospodářskou úrovní a hospodářskou úrovní zbývající části Evropy;

2.  domnívá se, že je žádoucí vyhnout se rozšiřování regionálních letišť, a poznamenává, že rozvoj regionálních letišť by měl být cílen tak, aby se zabránilo vytváření nevyužívaných nebo neúčinně využívaných letištních infrastruktur, jež by mohly být pro příslušné orgány ekonomickou zátěží; podporuje naopak posílení stávajících spojení, zejména ve všech oblastech, které jsou geograficky znevýhodněny (např. ostrovy); v tomto smyslu oceňuje veškeré iniciativy určené k rozvoji úlohy veřejné dopravy, včetně dopravy silniční, spočívající v rozšiřování spojení; zdůrazňuje, že veřejné financování regionálních letišť by mělo být v souladu s články 106 a 107 Smlouvy o fungování Evropské unie týkajícími se státní pomoci; domnívá se, že by mělo být vytvořeno ustanovení, kterým se zavede systém pokut ukládaných leteckým společnostem, jež jsou příjemci finanční podpory a jež opustí regionální letiště před uvedeným datem;

3.  žádá Komisi, aby provedla přezkum rozhodnutí 2012/21/EU o použití čl. 106 odst. 2, který snižuje limit, do kterého může letiště přijmout státní podporu na 200 000 cestujících za rok, aniž by tuto skutečnost muselo oznamovat Komisi a aby zohlednila výše uvedené pokyny Společenství, které stanoví, že letiště může být nákladově účinné při přepravě více než 500 000 cestujících za rok;

4.  domnívá se, že regionální letiště by vzhledem k jejich vlivu na životní prostředí a hospodářství měla mít náležitou podporu vnitrostátních a regionálních orgánů, měla by podléhat místním a regionálním konzultacím a na základě analýzy nákladů a výnosů by měla mít možnost žádat o finanční podporu z fondů EU a z dalších nástrojů finančního inženýrství financovaných EU, jež poskytuje nový programový rámec; doporučuje Komisi, aby vzala v úvahu možnosti, které regionální letiště nabízejí v rámci ústřední evropské dopravní sítě;

5.  požaduje, aby kritéria pro získání dotací a veřejných financí měla jasně vymezený rámec a byla transparentní;

6.  vyzývá Komisi, aby k revizím pokynů pro leteckou dopravu v budoucnu zaujala vyvážený přístup, zajistila tak sociálně a hospodářsky udržitelný rozvoj regionálních leteckých služeb, zohledňovala přitom rozvoj infrastruktury, který je nezbytný pro zajištění intermodality, a současně zajistila přístup k těmto službám pro občany EU a zohlednila zásadu subsidiarity a proporcionality;

7.  vyzývá Komisi, aby v rámci podpory rozvoje regionálních letišť a budování nových regionálních letišť – zejména v zemích, jejichž vnitrostátní letiště se nacházejí v odlehlých oblastech – věnovala zvláštní pozornost vyváženému územnímu rozvoji regionů, které odpovídají úrovni I a II klasifikace územních statistických jednotek (NUTS), s cílem zajistit inovace a konkurenceschopnost v regionech, které jsou vzdáleny od hlavního města a nemají kvalitní dopravní přístup, a usnadnit rozvoj reálné ekonomiky a dopravních uzlů;

8.  zdůrazňuje, že přiměřený rozvoj regionálních letišť přispěje k souběžnému rozvoji systému cestovního ruchu, který je pro mnoho evropských regionů životně důležitou oblastí;

9.  poznamenává, že cestovní ruch prokazuje vyšší odolnost vůči hospodářské krizi a že je nezbytné věnovat zvláštní pozornost všem prvkům či rozhodnutím v rámci hospodářské politiky, které by mohly zajistit podporu a rozvoj tohoto odvětví, například projektům letecké dopravy a letištní infrastruktury;

10.  zdůrazňuje, že některá regionální letiště jsou v provozu pouze během hlavní sezony cestovního ruchu, což často představuje další organizační problém, přináší vyšší náklady na jednotku atd.; vyzývá Komisi, aby při přijímání nových právních předpisů pro toto odvětví zohlednila specifickou povahu a problémy těchto sezonních regionálních letišť;

11.  zdůrazňuje, že regionální letiště se stávají stále důležitějšími pro charterové i nízkonákladové letecké dopravce; zdůrazňuje, že současným hlavním principem charterových leteckých společností je působit jako dálkoví dopravci do prázdninových destinací, kteří ve srovnání se společnostmi provozujícími tradiční linkové lety poskytují menší prostor pro nohy a horší služby během letu, přičemž často odlétají z regionálních letišť, která nemohou obsluhovat pravidelné linky a lety, jež by mohly konkurovat nízkonákladovým leteckým společnostem s letadly pro lety na krátké vzdálenosti; připomíná, že na krátkých linkách jsou upřednostňována letadla s úzkým trupem, zejména tam, kde síťoví dopravci zajišťují spojení s hlavními letišti z regionálních letišť a prostřednictvím nízkonákladových dopravců;

12.  vyzývá Komisi, aby zaručila správné uplatňování evropských a vnitrostátních právních předpisů o sociálních podmínkách v leteckých společnostech a podmínkách zaměstnávání, aby se zaměstnanci regionálních letišť nestávali oběťmi sociálního dumpingu a aby bylo možné v odvětví letecké dopravy zajistit spravedlivou hospodářskou soutěž a rovné podmínky; žádá, aby zaměstnanci letiště měli důstojné smluvní podmínky, zvláště pokud jde o letiště, na nichž většinu provozu obstarávají nízkonákladové letecké společnosti;

13.  vyjadřuje znepokojení nad skutečností, že určité postupy nízkonákladových leteckých společností, které často poskytují služby z regionálních letišť, vedou k nižší kvalitě služeb poskytovaných cestujícím a zhoršení pracovních podmínek; vzhledem k tomu, že některé nízkonákladové letecké společnosti, které poskytují služby z regionálních letišť, v současné době uplatňují agresivní obchodní praktiky, při nichž využívají svého dominantního postavení, a vzhledem k tomu, že obchodní činnost je pro regionální letiště hlavním zdrojem příjmů, je znepokojen skutečností, že některé letecké společnosti zavádějí „pravidlo jednoho zavazadla“ a další omezení přípustnosti zavazadel na palubě letadel; zastává názor, že tyto postupy představují porušení právních předpisů o hospodářské soutěži a domnívá se, že tato omezení mohou být chápána jako zneužití postavení dopravce; vyzývá proto členské státy, aby stanovily společné horní limity, které v souvislosti s těmito omezeními uloží leteckým společnostem, a domnívá se, že veškeré kontroly v souvislosti s omezením hmotnosti a velikosti zavazadel by měly být prováděny při odbavení nebo během bezpečnostních kontrol, nikoli při příchodu k odletovému východu;

14.  žádá, aby bylo maloobchodní zboží zakoupené na letišti považováno za „základní položky“, jako je tomu nyní například u oděvů; vítá skutečnost, že se Španělsko rozhodlo zakázat na svém území postupy uvedené v odstavci 13(3), a vyzývá Komisi, aby zvážila zavedení podobného opatření pro všechny lety operované z Evropy;

15.  domnívá se, že pozitivním faktorem je pro regionální letiště nákladní letecká přeprava, která může podporovat rozvoj a vytváření pracovních míst, přinejmenším zavedením souvisejících pozemních služeb a regionálních letištních obchodů; vyzývá Komisi, aby navrhla strategii, která bude podporovat přepravu zboží a usnadní spolupráci mezi sousedními regionálními letišti;

16.  vyzývá příslušné orgány členských států, aby navrhly plány pro rozvoj a účelnější využití stávajících regionálních letišť;

17.  domnívá se, že regionální letiště by neměla být nástrojem pro zvyšování schodku veřejných financí a že obecným pravidlem by měla být jejich hospodářská udržitelnost ve střednědobém výhledu;

Životní prostředí a inovace

18.  naléhavě žádá Komisi a členské státy, aby neprodleně urychlily rozvoj společného podniku na vytvoření evropského systému nové generace pro uspořádání letového provozu (SESAR), iniciativy Čisté nebe a uplatňování právních přepisů týkajících se jednotného evropského nebe; konstatuje, že regionální letiště budou mít díky systému SESAR a důležité úloze Evropské služby pro pokrytí geostacionární navigací (EGNOS) prospěch z projektů, jako jsou vzdálené letištní řídicí věže, řízení rychlosti a přetížení a zdokonalení provozních postupů;

19.  uznává, že řízení kapacity nelze stejným způsobem provádět na letištích s koordinovanými letištními časy a na ostatních „nekoordinovaných“ letištích; je toho názoru, že spousta regionálních letišť má mnoho volných kapacit, které by mohly být využity ke snížení přetížení a přeplnění na hlavních letištích a k minimalizaci dopadů na životní prostředí; uznává, že kvalitní spojení mezi hlavními letišti a okolními regionálními letišti mohou pomoci snížit přetížení;

20.  zdůrazňuje úlohu regionálních letišť jako hlavní hnací síly, která umožňuje rozvoj inovačních seskupení tím, že začínajícím podnikům snižuje náklady na jejich umístění, a to zejména v geograficky vzdálených regionech;

21.  vyzývá členské státy a regionální i místní orgány, aby při rozhodování o umísťování letišť a v případech, kdy je nezbytné obnovit či rozšířit zařízení regionálních letišť, zohledňovaly nejen aspekty hospodářské a finanční, ale také faktory environmentální, územní, geologické a meteorologické povahy a další racionální hlediska; současně zdůrazňuje, že je důležité využívat a modernizovat stávající struktury, spíše než budovat struktury nové;

Přetížení a multimodalita

22.  konstatuje, že v nejnovějších studiích se uvádí, že evropské regiony ztrácejí přímá spojení s některými nejvíce přetíženými letišti, a vyjadřuje zklamání nad tím, že studie provedené Evropskou komisí se zabývají pouze hlavními letišti; navrhuje proto rozšířit veškeré budoucí studie i na regionální letiště a mezitím povzbuzuje členské státy a Komisi, aby podporovaly spojení mezi regionálními letišti a hlavními letišti v členských státech a přispěly tak k posílení hospodářství v okolí regionálních letišť a současně tak nabídly řešení problému přetížení letecké dopravy v Evropě;

23.  naléhavě vyzývá všechny zúčastněné strany a instituce zapojené do revize nařízení Rady (EHS) č. 95/93 (ve znění nařízení (ES) č. 793/2004), aby se zaměřily na nalézání nových kapacit na letištích, spíše než na vytlačení regionálních leteckých služeb z trhu; domnívá se, že je nezbytné, aby regionální letiště měla přístup k dopravním uzlům, a zastává názor, že tuto skutečnost je třeba mít na paměti při revizi nařízení (EHS) č. 95/93, zejména v souvislosti s plánovaným druhotným obchodováním s letištními časy a předpokládaným postupným zaváděním dalších tržních mechanismů, včetně primárního obchodování, jehož výsledkem by mohlo být přerušení spojení mezi regionálními letišti a hlavními dopravními uzly;

24.  vyzývá Komisi, aby zaujala racionální přístup ke správní a zákonné úpravě přidělování letištních časů na regionálních letištích, jejichž nedostatek by mohl omezit síť; vzhledem k tomu, že velká centrální letiště téměř naplňují svoji kapacitu, vyzývá Komisi, aby vypracovala strategii pro přidělování letištních časů na regionálních letištích s cílem přilákat nové letecké společnosti a podpořit hospodářskou soutěž, snížit přetížení hlavních letišť a rozvíjet regionální letiště;

25.  s politováním konstatuje, že regionální letiště mimo městská centra často nejsou dostatečně propojena s místním dopravním systémem; vyzývá členské státy, aby rozvíjely svou politiku v oblasti intermodality a aby investovaly do těchto strategicky významných intermodálních propojení, například se železniční dopravní sítí, neboť propojení regionálních letišť s ostatními částmi dopravního systému a také s ostatními letišti povede k tomu, že se cestující budou více vyhýbat přetížení na centrálních letištích a využívat regionální letiště;

26.  poukazuje na to, že nedostatek rozhodných opatření ke zvýšení dostupnosti regionálních letišť prostřednictvím vhodných spojení s městskými centry, včetně investic do dopravní infrastruktury, brzdí hospodářský a sociální rozvoj regionů;

27.  konstatuje, že je nutné zajistit lepší integraci mezi jednotlivými druhy dopravy; naléhavě vyzývá Komisi, aby předložila sdělení, v němž podnítí průmysl k rozvoji multimodální dopravy prodejem kombinovaných železničních jízdenek a letenek; poukazuje na skutečnost, že programy tohoto druhu se již v některých členských státech používají, a proto naléhavě vyzývá všechny strany, aby si v této oblasti vyměňovaly osvědčené postupy;

28.  konstatuje, že je naléhavě nezbytné zaručit v Evropské unii letištní kapacitu, tak aby Unie ve srovnání s ostatními regiony zažívajícími růst neztratila konkurenceschopnost, a zabránilo se tak přesunu dopravy do sousedních regionů; zastává názor, že regionální letiště mohou pomoci snížit přetížení na hlavních letištích v Evropě a zachovat vedoucí postavení Evropy;

29.  domnívá se, že plány na rozvoj sítě železniční a silniční dopravy by měly brát v úvahu umístění letišť a začlenit je do budovaných místních dopravních sítí; konstatuje, že je třeba rozvíjet sítě regionálních letišť založené na integrovaných spojeních s hlavními letišti, aby se zvýšila mobilita občanů a zefektivnila přeprava zboží;

30.  poukazuje na to, že dobře rozvinutá síť regionálních letišť zvýší rovněž bezpečnost cestujících, protože mimo jiné zajistí, že v případě zhoršení počasí nebo jiných okolností bude k dispozici síť nouzových nebo alternativních letišť;

31.  domnívá se, že je nezbytné začlenit specializaci na nákladní dopravu jako zásadní prvek, který přispěje k plánování mapy letišť a optimalizuje využívání dostupné infrastruktury; poukazuje na to, že vhodné využití této zásady spolu s náležitým přidělováním časů segmentům přepravy cestujících a nákladní dopravy by mohlo pomoci se vyhnout naplnění kapacity na hlavních letištích; zdůrazňuje význam úlohy, kterou hrají v této strategii regionální letiště;

Transevropské dopravní sítě (TEN-T)

32.  zastává názor, že úloha regionálních letišť je zásadní pro územní soudržnost a sociální a hospodářský rozvoj regionů, především v regionech, kde je nedostatek jiných druhů dopravních spojení; vyzývá proto, aby regionální letiště byla zohledněna v rámci budoucí politiky transevropské dopravní sítě; je navíc zcela přesvědčen o tom, že hlavní regionální letiště se stálým vytížením po celý rok, prokazatelným přínosem pro ekonomický rozvoj, revitalizaci průmyslu a zaměstnanost regionu, by měla být zahrnuta do úvah o plánování základní sítě TEN-T, především ta, která zajišťují vysoký počet spojení se třetími zeměmi a uvnitř Evropy a přispívají k rozvoji multimodálního charakteru dopravy v dané oblasti a ta regionální letiště, jež mohou posloužit ke zmírnění zatížení;

33.  zdůrazňuje, že regionální letiště v přeshraničních regionech a letiště nacházející se v bezprostřední blízkosti jiných regionálních letišť by měla navzájem spolupracovat a koordinovat využívání stávajících kapacit, což by mělo být podmínkou pro spolufinancování ze strany EU prostřednictvím sítě TEN-T, politiky soudržnosti a regionálních fondů;

34.  domnívá se, že regionální letiště by v rámci sítě TEN-T mohla mít přední postavení při vytváření širšího společného evropského leteckého prostoru, který podle sdělení Komise obsáhne 1 miliardu lidí v EU a v sousedních zemích (COM(2011)0415);

35.  s politováním konstatuje, že Komise nevěnovala pozornost žádosti, kterou Parlament a Rada uvedly v čl. 10 odst. 4 rozhodnutí č. 884/2004/ES, aby byla k síti připojena regionální letiště, zejména s ohledem na to, že je nutné zajišťovat služby letecké dopravy do evropských regionů a současně rozvíjet vysokorychlostní železniční služby, neboť letecká doprava může za určitých okolností dosáhnout do větších vzdáleností z hlediska času, nákladů a dopadu na životní prostředí a účinněji pokrýt užší trh; zdůrazňuje proto, že propojení služeb vysokorychlostní železnice a dálkové železniční dopravy s letišti je velmi důležité;

36.  domnívá se, že širší zahrnutí letišť do nových pokynů pro síť TEN-T usnadní přístup projektů v oblasti infrastruktury letišť k soukromému financování a vyšle pozitivní signál na kapitálové trhy; vyzývá Komisi, aby při přezkumu sítě TEN-T uznala, že regionální letecká doprava je rozhodujícím způsobem propojena s hospodářskou obnovou;

Zabezpečení

37.  konstatuje, že náklady na provádění bezpečnostních opatření jsou na menších regionálních letištích do značné míry vyšší než na velkých letištích, neboť ty využívají výhod úspor z rozsahu; je však přesvědčen, že žádný návrh týkající se financování bezpečnostních opatření nesmí narušovat hospodářskou soutěž mezi letišti nebo skupinami letišť;

38.  připomíná, že směrnice o letištních poplatcích(4) se vztahuje pouze na letiště s více než 5 miliony cestujících nebo největší letiště v každém členském státě EU; domnívá se, že stěžejní součástí jakékoli revize příslušných směrnic by mělo být posouzení dopadu na malá a střední letiště;

39.  vyzývá Radu, aby zaujala stanovisko k poplatkům za ochranu letectví, a domnívá se, že přísnější bezpečnostní opatření by měla být hrazena z obecných daní příslušného členského státu, jelikož ochrana letectví je záležitostí národní bezpečnosti; zdůrazňuje, že má-li být zajištěna spravedlivá hospodářská soutěž, měla by podobná pravidla platit i pro ostatní druhy dopravy;

40.  uznává, že je nutné získat spolehlivá detekční zařízení pro tekutiny, aerosoly a gely, která jsou schopna ve většině případů odhalit širokou škálu kapalných výbušnin, a naléhavě vyzývá Komisi, aby zvážila, jaké důsledky by dodržování budoucích požadavků v oblasti kontroly tekutin mělo pro regionální letiště;

41.  upozorňuje na dopad nových právních předpisů v oblasti letecké nákladní dopravy se zvláštním zřetelem na skutečnost, že na nákladní dopravu spoléhá řada regionálních letišť; naléhavě žádá členské státy a Komisi, aby prozkoumaly hospodářské důsledky těchto předpisů a zajistily, že dopravci své činnosti nepřesunou mimo EU;

Transparentnost

42.  navrhuje, aby společnosti měly povinnost nabízet všem občanům, kteří mají bydliště v EU, možnost platby pomocí debetní nebo kreditní karty bez poplatků, a dále doporučuje, aby s takovou kartou nebyly spojeny měsíční poplatky ani poplatky za vedení, a to ani když ji nabízí společnost nezávislá na letecké společnosti, a aby v případě, kdy velká většina cestujících u letecké společnosti hradí v souvislosti s platbou další poplatek, byl tento poplatek nezákonný a považován za nevyhnutelný, a tudíž byl zahrnut do hlavní ceny;

43.  poukazuje na to, že v některých letadlech sice může být objem nákladu omezen, avšak že pro lety v rámci EU neexistují žádné společné pokyny pro velikost nebo hmotnost příručního či zapsaného zavazadla; navrhuje, aby Komise podnítila průmysl k zavedení společné horní hranice omezení, jelikož by to pro cestující znamenalo na cestách větší jistotu; je přesvědčen, že má-li toto opatření uspět na globálním trhu, je nutné do tohoto procesu zapojit Mezinárodní organizaci pro civilní letectví;

44.  poukazuje na to, že některé letecké společnosti požadují zčásti nepřiměřeně vysoké poplatky za zavazadla, která mají být odbavena, a s ohledem na postupy uvedené v bodu 13 a rovněž s ohledem na spravedlivou a transparentní cenovou politiku žádá Komisi o prověření těchto postupů;

45.  navrhuje, aby výše poplatku leteckých společností za další zavazadlo a za nadváhu zavazadel byla omezena;

Přístupnost

46.  vyzývá společnosti zodpovědné za řízení regionálních letišť, aby provedly nezbytné strukturální úpravy za účelem přizpůsobit se lidem se zdravotním postižením, aby měli přístup k různým letištním prostorám bez potřeby asistence a mohli bez obtíží využívat všechny služby;

47.  zdůrazňuje, že regionální letiště představují díky malé velikosti svých terminálů, své kompaktnosti a organizaci přidanou hodnotu pro cestující s omezenou schopností pohybu, osoby cestující se svými rodinami atd.; vyzývá Komisi, letiště a ostatní zúčastněné strany, aby si vzaly za příklad návrh a konstrukci terminálů, které jsou přístupnější a vstřícnější pro uvedené skupiny cestujících;

o
o   o

48.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. C 312, 9.12.2005, s.1.
(2) Přijaté texty, P7_TA(2011)0250.
(3) Zákon č. 1/2011 (4. března 2011), který stanoví státní program pro bezpečnost civilního letectví a jímž se mění zákon č. 21/2003 o bezpečnosti letového provozu (7. července 2003).
(4) Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2009/12/ES ze dne 11. března 2009 o letištních poplatcích.


Absolutorium 2010: souhrnný rozpočet EU, oddíl III, Komise
PDF 710kWORD 446k
Rozhodnutí
Rozhodnutí
Rozhodnutí
Rozhodnutí
Rozhodnutí
Rozhodnutí
Rozhodnutí
Rozhodnutí
Usnesení
1.Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 10. května 2012 o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2010, oddíl III – Komise (COM(2011)0473 – C7-0256/2011 – 2011/2201(DEC))
P7_TA(2012)0153A7-0098/2012

Evropský parlament,

–  s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2010(1),

–  s ohledem na roční účetní závěrku Evropské unie za rozpočtový rok 2010 (COM(2011)0473 – C7-0256/2011)(2),

–  s ohledem na zprávu Komise o opatřeních následujících po udělení absolutorií za rozpočtový rok 2009 (COM(2011)0736) a na pracovní dokumenty útvarů Komise připojené k této zprávě (SEC(2011)1350 a SEC(2011)1351),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 1. června 2011 nazvané „Shrnutí výsledků práce Komise za rok 2010“ (COM(2011)0323),

–  s ohledem na výroční zprávu Komise pro orgán příslušný pro udělení absolutoria o interních auditech provedených v roce 2010 (COM(2011)0643) a na pracovní dokument útvarů Komise připojený k této zprávě (SEC(2011)1189),

–  s ohledem na výroční zprávu Účetního dvora o plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2010, spolu s odpověďmi kontrolovaných orgánů(3), a na zvláštní zprávy Účetního dvora,

–  s ohledem na prohlášení o věrohodnosti účtů a o legalitě a správnosti uskutečněných operací(4), které předložil Účetní dvůr za rok 2010 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na doporučení Rady ze dne 21. února 2012 o absolutoriu, které má být uděleno Komisi za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie za rozpočtový rok 2010 (06081/1/2012 – C7–0053/2012),

–  s ohledem na články 317, 318 a 319 Smlouvy o fungování Evropské unie a na článek 106a Smlouvy o Euratomu,

–  s ohledem na nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství(5), a zejména na články 55, 145, 146 a 147 tohoto nařízení,

–  s ohledem na článek 76 a přílohu VI jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanoviska ostatních dotyčných výborů (A7-0098/2012),

A.  vzhledem k tomu, že podle čl. 17 odst. 1 Smlouvy o Evropské unii Komise plní rozpočet a řídí programy a podle článku 317 Smlouvy o fungování Evropské unie tak činí ve spolupráci s členskými státy na vlastní odpovědnost, v souladu se zásadami řádného finančního řízení;

1.  uděluje Komisi absolutorium za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2010;

2.  předkládá své připomínky v usnesení, jež tvoří nedílnou součást jeho rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2010, oddíl III – Komise a výkonné agentury, a ve svém usnesení ze dne 10. května 2012 o zvláštních zprávách Účetního dvora v souvislosti s udělováním absolutoria Komisi za rok 2010(6),

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí a usnesení, která jsou jeho nedílnou součástí, Radě, Komisi, Soudnímu dvoru Evropské unie, Účetnímu dvoru a Evropské investiční bance a aby zajistil jejich zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řadě L).

2.Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 10. května 2012 o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Výkonné agentury pro vzdělávání, kulturu a audiovizuální oblast na rozpočtový rok 2010 (COM(2011)0473 – C7-0256/2011 – 2011/2201(DEC))

Evropský parlament,

–  s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2010(7),

–  s ohledem na roční účetní závěrku Evropské unie za rozpočtový rok 2010 (COM(2011)0473 – C7–0256/2011)(8),

–  s ohledem na roční účetní závěrku Výkonné agentury pro vzdělávání, kulturu a audiovizuální oblast za rozpočtový rok 2010,

–  s ohledem na zprávu Komise o opatřeních následujících po udělení absolutorií za rozpočtový rok 2009 (COM(2011)0736) a na pracovní dokumenty útvarů Komise připojené k této zprávě (SEC(2011)1350 a SEC(2011)1351),

–  s ohledem na výroční zprávu Komise pro orgán příslušný pro udělení absolutoria o interních auditech provedených v roce 2010 (COM(2011)0643) a na pracovní dokument útvarů Komise připojený k této zprávě (SEC(2011)1189),

–  s ohledem na zprávu Účetního dvora o ověření roční účetní závěrky Výkonné agentury pro vzdělávání, kulturu a audiovizuální oblast za rozpočtový rok 2010, spolu s odpověďmi agentury(9),

–  s ohledem na prohlášení o věrohodnosti účtů a o legalitě a správnosti uskutečněných operací(10), které předložil Účetní dvůr za rok 2010 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na doporučení Rady ze dne 21. února 2012 o absolutoriu, které má být uděleno výkonným agenturám za plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2010 (06084/2012 – C7–0052/2012), a konstatuje, že Spojené království, Nizozemsko a Švédsko poprvé odmítly doporučit udělení absolutoria,

–  s ohledem na články 317, 318 a 319 Smlouvy o fungování Evropské unie a na článek 106a Smlouvy o Euratomu,

–  s ohledem na nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství(11), a zejména na články 55, 145, 146 a 147 tohoto nařízení,

–  s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 58/2003 ze dne 19. prosince 2002, kterým se stanoví statut výkonných agentur pověřených některými úkoly správy programů Společenství(12), a zejména na čl. 14 odst. 3 tohoto nařízení,

–  s ohledem na nařízení Komise (ES) č. 1653/2004 ze dne 21. září 2004 o typovém nařízení financování výkonných agentur na základě nařízení Rady (ES) č. 58/2003, kterým se stanoví statut výkonných agentur pověřených některými úkoly správy programů Společenství(13), a zejména na čl. 66 odst. 1 a 2 tohoto nařízení,

–  s ohledem na rozhodnutí Komise 2005/56/ES ze dne 14. ledna 2005 o zřízení výkonné agentury pro správu činnosti Společenství v oblasti vzdělávání a kultury a v audiovizuální oblasti podle nařízení Rady (ES) č. 58/2003, nazvané „Výkonná agentura pro vzdělávání, kulturu a audiovizuální oblast“(14),

–  s ohledem na článek 76 a přílohu VI jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanoviska ostatních dotyčných výborů (A7-0098/2012),

A.  vzhledem k tomu, že podle čl. 17 odst. 1 Smlouvy o Evropské unii Komise plní rozpočet a řídí programy a podle článku 317 Smlouvy o fungování Evropské unie tak činí ve spolupráci s členskými státy na vlastní odpovědnost, v souladu se zásadami řádného finančního řízení;

1.  uděluje řediteli Výkonné agentury pro vzdělávání, kulturu a audiovizuální oblast absolutorium za plnění rozpočtu výkonné agentury na rozpočtový rok 2010;

2.  uvádí své připomínky v usnesení, které je nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2010, oddíl III – Komise a výkonné agentury;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí, spolu s rozhodnutím o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2010, oddíl III – Komise, a usnesení, které je nedílnou součástí těchto rozhodnutí, řediteli Výkonné agentury pro vzdělávání, kulturu a audiovizuální oblast, Radě, Komisi, Soudnímu dvoru Evropské unie a Účetnímu dvoru a aby zajistil jejich zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).

3.Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 10. května 2012 o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Výkonné agentury pro konkurenceschopnost a inovace na rozpočtový rok 2010 (COM(2011)0473 – C7-0256/2011 – 2011/2201(DEC))

Evropský parlament,

–  s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2010(15),

–  s ohledem na roční účetní závěrku Evropské unie za rozpočtový rok 2010 (COM(2011)0473 – C7–0256/2011)(16),

–  s ohledem na konečnou účetní závěrku Výkonné agentury pro konkurenceschopnost a inovace za rozpočtový rok 2010,

–  s ohledem na zprávu Komise o opatřeních následujících po udělení absolutorií za rozpočtový rok 2009 (COM(2011)0736) a na pracovní dokumenty útvarů Komise připojené k této zprávě (SEC(2011)1350 a SEC(2011)1351),

–  s ohledem na výroční zprávu Komise pro orgán příslušný pro udělení absolutoria o interních auditech provedených v roce 2010 (COM(2011)0643) a na pracovní dokument útvarů Komise připojený k této zprávě (SEC(2011)1189),

–  s ohledem na zprávu Účetního dvora o ověření roční účetní závěrky Výkonné agentury pro konkurenceschopnost a inovace za rozpočtový rok 2010, spolu s odpověďmi agentury(17),

–  s ohledem na prohlášení o věrohodnosti účtů a o legalitě a správnosti uskutečněných operací(18), které předložil Účetní dvůr za rok 2010 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na doporučení Rady ze dne 21. února 2012 o absolutoriu, které má být uděleno výkonným agenturám za plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2010 (06084/2012 – C7–0052/2012), a konstatuje, že Spojené království, Nizozemsko a Švédsko poprvé odmítly doporučit udělení absolutoria,

–  s ohledem na články 317, 318 a 319 Smlouvy o fungování Evropské unie a na článek 106a Smlouvy o Euratomu,

–  s ohledem na nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství(19), a zejména na články 55, 145, 146 a 147 tohoto nařízení,

–  s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 58/2003 ze dne 19. prosince 2002, kterým se stanoví statut výkonných agentur pověřených některými úkoly správy programů Společenství(20), a zejména na čl. 14 odst. 3 tohoto nařízení,

–  s ohledem na nařízení Komise (ES) č. 1653/2004 ze dne 21. září 2004 o typovém nařízení financování výkonných agentur na základě nařízení Rady (ES) č. 58/2003, kterým se stanoví statut výkonných agentur pověřených některými úkoly správy programů Společenství(21), a zejména na čl. 66 odst. 1 a 2 tohoto nařízení,

–  s ohledem na rozhodnutí Komise 2004/20/ES ze dne 23. prosince 2003 o zřízení výkonné agentury pro řízení činnosti Společenství v oblasti energetiky podle nařízení Rady (ES) č. 58/2003, nazvané „Výkonná agentura pro inteligentní energii“(22),

–  s ohledem na rozhodnutí Komise 2007/372/ES ze dne 31. května 2007, kterým se mění rozhodnutí 2004/20/ES s cílem změnit „Výkonnou agenturu pro inteligentní energii“ na Výkonnou agenturu pro konkurenceschopnost a inovace(23),

–  s ohledem na článek 76 a přílohu VI jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanoviska ostatních dotyčných výborů (A7-0098/2012),

A.  vzhledem k tomu, že podle čl. 17 odst. 1 Smlouvy o Evropské unii Komise plní rozpočet a řídí programy a podle článku 317 Smlouvy o fungování Evropské unie tak činí ve spolupráci s členskými státy na vlastní odpovědnost, v souladu se zásadami řádného finančního řízení;

1.  uděluje řediteli Výkonné agentury pro konkurenceschopnost a inovace absolutorium za plnění rozpočtu výkonné agentury na rozpočtový rok 2010;

2.  uvádí své připomínky v usnesení, které je nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2010, oddíl III – Komise a výkonné agentury;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí, spolu s rozhodnutím o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2010, oddíl III – Komise, a usnesení, které je nedílnou součástí těchto rozhodnutí, řediteli Výkonné agentury pro konkurenceschopnost a inovace Radě, Komisi, Soudnímu dvoru Evropské unie a Účetnímu dvoru a aby zajistil jejich zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řadě L).

4.Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 10. května 2012 o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Výkonné agentury pro zdraví a spotřebitele na rozpočtový rok 2010 (COM(2011)0473 – C7-0256/2011 – 2011/2201(DEC))

Evropský parlament,

–  s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2010(24),

–  s ohledem na roční účetní závěrku Evropské unie za rozpočtový rok 2010 (COM(2011)0473 – C7–0256/2011)(25),

–  s ohledem na roční účetní závěrku Výkonné agentury pro zdraví a spotřebitele za rozpočtový rok 2010,

–  s ohledem na zprávu Komise o opatřeních následujících po udělení absolutorií za rozpočtový rok 2009 (COM(2011)0736) a na pracovní dokumenty útvarů Komise připojené k této zprávě (SEC(2011)1350 a SEC(2011)1351),

–  s ohledem na výroční zprávu Komise pro orgán příslušný pro udělení absolutoria o interních auditech provedených v roce 2010 (COM(2011)0643) a na pracovní dokument útvarů Komise připojený k této zprávě (SEC(2011)1189),

–  s ohledem na zprávu Účetního dvora o ověření roční účetní závěrky Výkonné agentury pro zdraví a spotřebitele za rozpočtový rok 2010, spolu s odpověďmi agentury(26),

–  s ohledem na prohlášení o věrohodnosti účtů a o legalitě a správnosti uskutečněných operací(27), které předložil Účetní dvůr za rok 2010 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na doporučení Rady ze dne 21. února 2012 o absolutoriu, které má být uděleno výkonným agenturám za plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2010 (06084/2012 – C7–0052/2012), a konstatuje, že Spojené království, Nizozemsko a Švédsko poprvé odmítly doporučit udělení absolutoria,

–  s ohledem na články 317, 318 a 319 Smlouvy o fungování Evropské unie a na článek 106a Smlouvy o Euratomu,

–  s ohledem na nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství(28), a zejména na články 55, 145, 146 a 147 tohoto nařízení,

–  s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 58/2003 ze dne 19. prosince 2002, kterým se stanoví statut výkonných agentur pověřených některými úkoly správy programů Společenství(29), a zejména na čl. 14 odst. 3 tohoto nařízení,

–  s ohledem na nařízení Komise (ES) č. 1653/2004 ze dne 21. září 2004 o typovém nařízení financování výkonných agentur na základě nařízení Rady (ES) č. 58/2003, kterým se stanoví statut výkonných agentur pověřených některými úkoly správy programů Společenství(30), a zejména na čl. 66 odst. 1 a 2 tohoto nařízení,

–  s ohledem na rozhodnutí Komise 2004/858/ES ze dne 15. prosince 2004 o zřízení výkonné agentury pro řízení akce Společenství v oblasti veřejného zdraví podle nařízení Rady (ES) č. 58/2003, nazvané „Výkonná agentura pro program veřejného zdraví“(31),

–  s ohledem na rozhodnutí Komise 2008/544/ES ze dne 20. června 2008, kterým se mění rozhodnutí 2004/858/ES, za účelem změny „Výkonné agentury pro program veřejného zdraví“ na „Výkonnou agenturu pro zdraví a spotřebitele“(32),

–  s ohledem na článek 76 a přílohu VI jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanoviska ostatních dotyčných výborů (A7-0098/2012),

A.  vzhledem k tomu, že podle čl. 17 odst. 1 Smlouvy o Evropské unii Komise plní rozpočet a řídí programy a podle článku 317 Smlouvy o fungování Evropské unie tak činí ve spolupráci s členskými státy na vlastní odpovědnost, v souladu se zásadami řádného finančního řízení;

1.  uděluje řediteli Výkonné agentury pro zdraví a spotřebitele absolutorium za plnění rozpočtu agentury na rozpočtový rok 2010;

2.  uvádí své připomínky v usnesení, které je nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2010, oddíl III – Komise a výkonné agentury;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí, spolu s rozhodnutím o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2010, oddíl III – Komise, a usnesení, které je nedílnou součástí těchto rozhodnutí, řediteli Výkonné agentury pro zdraví a spotřebitele Radě, Komisi, Soudnímu dvoru Evropské unie a Účetnímu dvoru a aby zajistil jejich zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řadě L).

5.Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 10. května 2012 o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Výkonné agentury Evropské rady pro výzkum na rozpočtový rok 2010 (COM(2011)0473 – C7-0256/2011 – 2011/2201(DEC))

Evropský parlament,

–  s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2010(33),

–  s ohledem na roční účetní závěrku Evropské unie za rozpočtový rok 2010 (COM(2011)0473 – C7–0256/2011)(34),

–  s ohledem na konečnou účetní závěrku Výkonné agentury Evropské rady pro výzkum za rozpočtový rok 2010,

–  s ohledem na zprávu Komise o opatřeních následujících po udělení absolutorií za rozpočtový rok 2009 (COM(2011)0736) a na pracovní dokumenty útvarů Komise připojené k této zprávě (SEC(2011)1350 a SEC(2011)1351),

–  s ohledem na výroční zprávu Komise pro orgán příslušný pro udělení absolutoria o interních auditech provedených v roce 2010 (COM(2011)0643) a na pracovní dokument útvarů Komise připojený k této zprávě (SEC(2011)1189),

–  s ohledem na zprávu Účetního dvora o ověření roční účetní závěrky Výkonné agentury Evropské rady pro výzkum za rozpočtový rok 2010, spolu s odpověďmi agentury(35),

–  s ohledem na prohlášení o věrohodnosti účtů a o legalitě a správnosti uskutečněných operací(36), které předložil Účetní dvůr za rok 2010 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na doporučení Rady ze dne 21. února 2012 o absolutoriu, které má být uděleno výkonným agenturám za plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2010 (06084/2012 – C7–0052/2012), a konstatuje, že Spojené království, Nizozemsko a Švédsko poprvé odmítly doporučit udělení absolutoria,

–  s ohledem na články 317, 318 a 319 Smlouvy o fungování Evropské unie a na článek 106a Smlouvy o Euratomu,

–  s ohledem na nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství(37), a zejména na články 55, 145, 146 a 147 tohoto nařízení,

–  s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 58/2003 ze dne 19. prosince 2002, kterým se stanoví statut výkonných agentur pověřených některými úkoly správy programů Společenství(38), a zejména na čl. 14 odst. 3 tohoto nařízení,

–  s ohledem na nařízení Komise (ES) č. 1653/2004 ze dne 21. září 2004 o typovém nařízení financování výkonných agentur na základě nařízení Rady (ES) č. 58/2003, kterým se stanoví statut výkonných agentur pověřených některými úkoly správy programů Společenství(39), a zejména na čl. 66 odst. 1 a 2 tohoto nařízení,

–  s ohledem na rozhodnutí Komise 2008/37/ES dne 14. prosince 2007, kterým se zřizuje „Výkonná agentura Evropské rady pro výzkum“ pro správu zvláštního programu Společenství „Myšlenky“ v oblasti hraničního výzkumu podle nařízení Rady(ES) č. 58/2003(40),

–  s ohledem na článek 76 a přílohu VI jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanoviska ostatních dotyčných výborů (A7-0098/2012),

A.  vzhledem k tomu, že podle čl. 17 odst. 1 Smlouvy o Evropské unii Komise plní rozpočet a řídí programy a podle článku 317 Smlouvy o fungování Evropské unie tak činí ve spolupráci s členskými státy na vlastní odpovědnost, v souladu se zásadami řádného finančního řízení;

1.  uděluje řediteli Výkonné agentury Evropské rady pro výzkum absolutorium za plnění rozpočtu agentury na rozpočtový rok 2010;

2.  uvádí své připomínky v usnesení, které je nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2010, oddíl III – Komise a výkonné agentury;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí, spolu s rozhodnutím o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2010, oddíl III – Komise, a usnesení, které je nedílnou součástí těchto rozhodnutí, řediteli Výkonné agentury Evropské rady pro výzkum, Radě, Komisi, Soudnímu dvoru Evropské unie a Účetnímu dvoru a aby zajistil jejich zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řadě L).

6.Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 10. května 2012 o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Výkonné agentury pro výzkum na rozpočtový rok 2010 (COM(2011)0473 – C7-0256/2011 – 2011/2201(DEC))

Evropský parlament,

–  s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2010(41),

–  s ohledem na roční účetní závěrku Evropské unie za rozpočtový rok 2010 (COM(2011)0473 – C7–0256/2011)(42),

–  s ohledem na roční účetní závěrku Výkonné agentury pro výzkum za rozpočtový rok 2010,

–  s ohledem na zprávu Komise o opatřeních následujících po udělení absolutorií za rozpočtový rok 2009 (COM(2011)0736) a na pracovní dokumenty útvarů Komise připojené k této zprávě (SEC(2011)1350 a SEC(2011)1351),

–  s ohledem na výroční zprávu Komise pro orgán příslušný pro udělení absolutoria o interních auditech provedených v roce 2010 (COM(2011)0643) a na pracovní dokument útvarů Komise připojený k této zprávě (SEC(2011)1189),

–  s ohledem na zprávu Účetního dvora o ověření roční účetní závěrky Výkonné agentury pro výzkum za rozpočtový rok 2010, spolu s odpověďmi agentury(43),

–  s ohledem na prohlášení o věrohodnosti účtů a o legalitě a správnosti uskutečněných operací(44), které předložil Účetní dvůr za rok 2010 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na doporučení Rady ze dne 21. února 2012 o absolutoriu, které má být uděleno výkonným agenturám za plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2010 (06084/2012 – C7–0052/2012), a konstatuje, že Spojené království, Nizozemsko a Švédsko poprvé odmítly doporučit udělení absolutoria,

–  s ohledem na články 317, 318 a 319 Smlouvy o fungování Evropské unie a na článek 106a Smlouvy o Euratomu,

–  s ohledem na nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství(45), a zejména na články 55, 145, 146 a 147 tohoto nařízení,

–  s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 58/2003 ze dne 19. prosince 2002, kterým se stanoví statut výkonných agentur pověřených některými úkoly správy programů Společenství(46), a zejména na čl. 14 odst. 3 tohoto nařízení,

–  s ohledem na nařízení Komise (ES) č. 1653/2004 ze dne 21. září 2004 o typovém nařízení financování výkonných agentur na základě nařízení Rady (ES) č. 58/2003, kterým se stanoví statut výkonných agentur pověřených některými úkoly správy programů Společenství(47), a zejména na čl. 66 odst. 1 a 2 tohoto nařízení,

–  s ohledem na rozhodnutí Komise 2008/46/ES ze dne 14. prosince 2007, kterým se zřizuje Výkonná agentura pro výzkum pro řízení některých oblastí zvláštních programů Společenství Lidé, Kapacity a Spolupráce v oblasti výzkumu podle nařízení Rady (ES) č. 58/2003(48),

–  s ohledem na článek 76 a přílohu VI jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanoviska ostatních dotyčných výborů (A7-0098/2012),

A.  vzhledem k tomu, že podle čl. 17 odst. 1 Smlouvy o Evropské unii Komise plní rozpočet a řídí programy a podle článku 317 Smlouvy o fungování Evropské unie tak činí ve spolupráci s členskými státy na vlastní odpovědnost, v souladu se zásadami řádného finančního řízení;

1.  uděluje řediteli Výkonné agentury pro výzkum absolutorium za plnění rozpočtu agentury na rozpočtový rok 2010;

2.  uvádí své připomínky v usnesení, které je nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2010, oddíl III – Komise a výkonné agentury;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí, spolu s rozhodnutím o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2010, oddíl III – Komise, a usnesení, které je nedílnou součástí těchto rozhodnutí, řediteli Výkonné agentury pro výzkum, Radě, Komisi, Soudnímu dvoru Evropské unie a Účetnímu dvoru a aby zajistil jejich zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řadě L).

7.Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 10. květen 2012 o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Výkonné agentury pro transevropskou dopravní síť na rozpočtový rok 2010 (COM(2011)0473 – C7-0256/2011 – 2011/2201(DEC))

Evropský parlament,

–  s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2010(49),

–  s ohledem na roční účetní závěrku Evropské unie za rozpočtový rok 2010 (COM(2011)0473 – C7-0256/2011)(50),

–  s ohledem na konečnou účetní závěrku Výkonné agentury pro transevropskou dopravní síť za rozpočtový rok 2010,

–  s ohledem na zprávu Komise o opatřeních následujících po udělení absolutorií za rozpočtový rok 2009 (COM(2011)0736) a na pracovní dokumenty útvarů Komise připojené k této zprávě (SEC(2011)1350 a SEC(2011)1351),

–  s ohledem na výroční zprávu Komise pro orgán příslušný pro udělení absolutoria o interních auditech provedených v roce 2010 (COM(2011)0643) a na pracovní dokument útvarů Komise připojený k této zprávě (SEC(2011)1189),

–  s ohledem na zprávu Účetního dvora o ověření roční účetní závěrky Výkonné agentury pro transevropskou dopravní síť za rozpočtový rok 2010, spolu s odpověďmi agentury(51),

–  s ohledem na prohlášení o věrohodnosti účtů a o legalitě a správnosti uskutečněných operací(52), které předložil Účetní dvůr za rok 2010 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na doporučení Rady ze dne 21. února 2012 o absolutoriu, které má být uděleno výkonným agenturám za plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2010 (06084/2012 – C7–0052/2012), a konstatuje, že Spojené království, Nizozemsko a Švédsko poprvé odmítly doporučit udělení absolutoria,

–  s ohledem na články 317, 318 a 319 Smlouvy o fungování Evropské unie a na článek 106a Smlouvy o Euratomu,

–  s ohledem na nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství(53), a zejména na články 55, 145, 146 a 147 tohoto nařízení,

–  s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 58/2003 ze dne 19. prosince 2002, kterým se stanoví statut výkonných agentur pověřených některými úkoly správy programů Společenství(54), a zejména na čl. 14 odst. 3 tohoto nařízení,

–  s ohledem na nařízení Komise (ES) č. 1653/2004 ze dne 21. září 2004 o typovém nařízení financování výkonných agentur na základě nařízení Rady (ES) č. 58/2003, kterým se stanoví statut výkonných agentur pověřených některými úkoly správy programů Společenství(55), a zejména na čl. 66 odst. 1 a 2 tohoto nařízení,

–  s ohledem na rozhodnutí Komise 2007/60/ES ze dne 26. října 2006 o zřízení Výkonné agentury pro transevropskou dopravní síť podle nařízení Rady (ES) č. 58/2003(56),

–  s ohledem na článek 76 a přílohu VI jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanoviska ostatních dotyčných výborů (A7-0098/2012),

A.  vzhledem k tomu, že podle čl. 17 odst. 1 Smlouvy o Evropské unii Komise plní rozpočet a řídí programy a podle článku 317 Smlouvy o fungování Evropské unie tak činí ve spolupráci s členskými státy na vlastní odpovědnost, v souladu se zásadami řádného finančního řízení;

1.  uděluje řediteli Výkonné agentury pro transevropskou dopravní síť absolutorium za plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2010;

2.  uvádí své připomínky v usnesení, které je nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2010, oddíl III – Komise a výkonné agentury;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí, spolu s rozhodnutím o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2010, oddíl III – Komise, a usnesení, které je nedílnou součástí těchto rozhodnutí, řediteli Výkonné agentury pro transevropskou dopravní síť, Radě, Komisi, Soudnímu dvoru Evropské unie a Účetnímu dvoru a aby zajistil jejich zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řadě L).

8.Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 10. května 2012 o uzavření účtů souhrnného rozpočtu Evropské unie za rozpočtový rok 2010, oddíl III – Komise (COM(2011)0473 – C7-0256/2011 – 2011/2201(DEC))

Evropský parlament,

–  s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2010(57),

–  s ohledem na roční účetní závěrku Evropské unie za rozpočtový rok 2010 (COM(2011)0473 – C7-0256/2011)(58),

–  s ohledem na zprávu Komise o opatřeních následujících po udělení absolutorií za rozpočtový rok 2009 (COM(2011)0736) a na pracovní dokumenty útvarů Komise připojené k této zprávě (SEC(2011)1350 a SEC(2011)1351),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 1. června 2011 nazvané „Shrnutí výsledků práce Komise za rok 2010“ (COM(2011)0323),

–  s ohledem na výroční zprávu Komise pro orgán příslušný pro udělení absolutoria o interních auditech provedených v roce 2010 (COM(2011)0643) a na pracovní dokument útvarů Komise připojený k této zprávě (SEC(2011)1189),

–  s ohledem na výroční zprávu Účetního dvora o plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2010, spolu s odpověďmi kontrolovaných orgánů(59), a na zvláštní zprávy Účetního dvora,

–  s ohledem na prohlášení o věrohodnosti účtů a o legalitě a správnosti uskutečněných operací(60), které předložil Účetní dvůr za rok 2010 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na doporučení Rady ze dne 21. února 2012 o absolutoriu, které má být uděleno Komisi za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2010 (06081/1/2012 – C7–0053/2012), a konstatuje, že Spojené království, Nizozemsko a Švédsko poprvé odmítly doporučit udělení absolutoria,

–  s ohledem na doporučení Rady ze dne 21. února 2012 o absolutoriu, které má být uděleno výkonným agenturám za plnění rozpočtu za rozpočtový rok 2010 (06084/2012 – C7-0052/2012),

–  s ohledem na články 317, 318 a 319 Smlouvy o fungování Evropské unie a na článek 106a Smlouvy o Euratomu,

–  s ohledem na nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství(61), a zejména na články 55, 145, 146 a 147 tohoto nařízení,

–  s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 58/2003 ze dne 19. prosince 2002, kterým se stanoví statut výkonných agentur pověřených některými úkoly správy programů Společenství(62), a zejména na čl. 14 odst. 2 a 3 tohoto nařízení,

–  s ohledem na článek 76 a přílohu VI jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanoviska ostatních dotyčných výborů (A7-0098/2012),

A.  vzhledem k tomu, že podle článku 318 Smlouvy o fungování Evropské unie Komise předkládá účetní závěrku týkající se plnění rozpočtu a sestavuje rozvahu aktiv a pasiv Unie;

1.  schvaluje uzavření účtů souhrnného rozpočtu Evropské unie za rozpočtový rok 2010;

2.  předkládá své připomínky v usnesení, jež tvoří nedílnou součást jeho rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2010, oddíl III – Komise a výkonné agentury, a ve svém usnesení ze dne 10. května 2012 o zvláštních zprávách Účetního dvora v souvislosti s udělováním absolutoria Komisi za rok 2010(63),

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí Radě, Komisi, Soudnímu dvoru Evropské unie, Účetnímu dvoru a Evropské investiční bance a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řadě L).

9.Usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. května 2012 obsahujícího připomínky, které jsou nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2010, oddíl III – Komise a výkonné agentury (COM(2011)0473 – C7-0256/2011 – 2011/2201(DEC))

Evropský parlament,

–  s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2010(64),

–  s ohledem na roční účetní závěrku Evropské unie za rozpočtový rok 2010 (COM(2011)0473 – C7-0256/2011)(65),

–  s ohledem na zprávu Komise o opatřeních následujících po udělení absolutorií za rozpočtový rok 2009 (COM(2011)0736) a na pracovní dokumenty útvarů Komise připojené k této zprávě (SEC(2011)1350 a SEC(2011)1351),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 1. června 2011 nazvané „Shrnutí výsledků práce Komise za rok 2010“ (COM(2011)0323),

–  s ohledem na výroční zprávu Komise pro orgán příslušný pro udělení absolutoria o interních auditech provedených v roce 2010 (COM(2011)0643) a na pracovní dokument útvarů Komise připojený k této zprávě (SEC(2011)1189),

–  s ohledem na výroční zprávu Účetního dvora o plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2010, spolu s odpověďmi kontrolovaných orgánů(66) (dále jen „výroční zpráva“), a na zvláštní zprávy Účetního dvora,

–  s ohledem na prohlášení o věrohodnosti účtů a o legalitě a správnosti uskutečněných operací(67), které předložil Účetní dvůr za rok 2010 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na doporučení Rady ze dne 21. února 2012 o absolutoriu, které má být uděleno Komisi za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2010 (06081/1/2012 – C7–0053/2012), a konstatuje, že Spojené království, Nizozemsko a Švédsko poprvé odmítly doporučit schválení absolutoria,

–  s ohledem na doporučení Rady ze dne 21. února 2012 o absolutoriu, které má být uděleno výkonným agenturám za plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2010 (06084/2012 – C7–0052/2012), a konstatuje, že Spojené království, Nizozemsko a Švédsko poprvé odmítly doporučit schválení absolutoria,

–  s ohledem na články 317, 318 a 319 Smlouvy o fungování Evropské unie (Smlouva o fungování EU) a na článek 106a Smlouvy o Euratomu,

–  s ohledem na nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství(68), a zejména na články 55, 145, 146 a 147 tohoto nařízení,

–  s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 58/2003 ze dne 19. prosince 2002, kterým se stanoví statut výkonných agentur pověřených některými úkoly správy programů Společenství(69), a zejména na čl. 14 odst. 2 a 3 tohoto nařízení,

–  s ohledem na článek 76 a přílohu VI jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanoviska ostatních dotyčných výborů (A7-0098/2012),

A.  vzhledem k tomu, že Evropa čelí závažné rozpočtové a finanční krizi, jež může následně vést ke krizi důvěry v Unii, a že je důležité, aby Unie šla příkladem v řádné správě věcí veřejných tím, že Komise bude řádně plnit rozpočet Unie; vzhledem k tomu, že tato řádná správa věcí veřejných je nezbytná, má-li si Unie udržet nejvyšší ratingové hodnocení AAA, které je důležité, zejména pokud má dostát svému slibu poskytnout 60 000 000000 EUR v zárukách Evropskému mechanismu finanční stabilizace;

B.  vzhledem k tomu, že rok 2010 byl prvním úplným rozpočtovým rokem poté, co vstoupila v platnost Lisabonská smlouva, která zavedla nové rozpočtové procesy a ustavila Evropskou službu pro vnější činnost (ESVČ) a předsednictví Evropské rady současně s rotujícím předsednictvím Rady; vzhledem k tomu, že se taktéž jednalo o první rok plnění strategie Evropa 2020;

C.  vzhledem k tomu, že řádná správa věcí veřejných vyžaduje, aby politické cíle byly stanovovány předtím, než budou přijímány právní nástroje k jejich dosažení, a že stávající právní nástroje, které nejsou s těmito politickými cíli v plném souladu, by měly být změněny;

D.  vzhledem k tomu, že pokud se vynakládají veřejné prostředky, musí existovat přiměřená opatření v oblasti transparentnosti, veřejné odpovědnosti a veřejného auditu, a že Účetní dvůr již sedmnáctý rok v řadě nemohl vydat kladné prohlášení o věrohodnosti v souvislosti s rozpočtem Unie;

E.  vzhledem k tomu, že čl. 287 odst. 1 druhý pododstavec Smlouvy o fungování EU ukládá Účetnímu dvoru povinnost předkládat Parlamentu a Radě prohlášení o věrohodnosti, pokud jde o spolehlivost účetní závěrky a o legalitu a správnost uskutečněných operací, a také stanoví, že toto prohlášení může být doplněno konkrétními hodnotícími studiemi každé významné oblasti činnosti Unie;

F.  vzhledem k tomu, že více než 90 % všech chyb je zjištěno mimo Komisi na úrovni orgánů členských států a na úrovni konečných příjemců (výroční zpráva, bod 1.22);

G.  vzhledem k tomu, že ve většině případů, kdy byly zjištěny chyby v oblasti soudržnosti, měly orgány členských států dostatečné informace k tomu, aby chyby zjistily a opravily před certifikací výdajů Komisi (výroční zpráva, bod 4.25);

H.  vzhledem k tomu, že aby se zamezilo dodatečné zátěži pro všechny členské státy, je nezbytné rozlišovat mezi vnitrostátními orgány, jež zřídily dobře fungující systémy dohledu a kontroly, a vnitrostátními orgány, které nesou odpovědnost za pouze částečně účinné systémy;

I.  vzhledem k tomu, že nízký zájem členských států o postup udělování absolutoria by mohl být způsoben nedostatečnou snahou Komise veřejně, jasně, jednoznačně a průkazně uvést, které členské státy, regiony a programy nedostatečně spravují prostředky Unie;

J.  vzhledem k tomu, že povinná prohlášení o řízení na vnitrostátní úrovni vydávaná a podepisovaná na ministerské úrovni a řádně zkontrolovaná nezávislým auditorem jsou nezbytným prostředkem proti nedostatečné odpovědnosti některých vnitrostátních orgánů v souvislosti s využíváním a správou finančních prostředků Unie;

K.  vzhledem k tomu, že častější používání předběžného financování ze strany Komise má důsledky pro způsob auditů Účetního dvora a že by Účetní dvůr mohl přizpůsobit svou metodiku novým okolnostem, aby zajistil užitečnost svých informací pro orgán příslušný pro udělení absolutoria;

L.  vzhledem k tomu, že Unie více než kdy jindy potřebuje silný, nezávislý a skutečně externí sbor auditorů, což přirozeně a s ohledem na respekt vůči daňovým poplatníkům znamená, že členové Účetního dvora by nikdy neměli být jmenováni na základě své politické příslušnosti, ale výhradně podle svých profesních kvalit;

M.  vzhledem k tomu, že používání inovativních a komplexních finančních nástrojů musí být vyváženo úplnou transparentností, jež zahrnuje i zveřejňování úplných údajů o všech konečných příjemcích, a jasnými pravidly pro předkládání zpráv, aby nedošlo k ohrožení rozpočtu a pověsti Unie;

N.  vzhledem k tomu, že členské státy musí s Komisí spolupracovat při zajišťování toho, aby byly prostředky využívány v souladu se zásadami řádného finančního řízení;

O.  vzhledem k tomu, že členské státy, i když mají federální zřízení, nesou odpovědnost vůči vnějšímu světu a Unii;

P.  vzhledem k tomu, že je třeba důkladněji řešit otázky souladu a výkonnosti, aby se posílila legitimita Unie;

Q.  vzhledem k tomu, že průběžný vývoj prohlášení o věrohodnosti vydávaných Účetním dvorem má zásadní význam pro zjišťování oblastí, v nichž je třeba zlepšit řízení ze strany členských států i Komise;

R.  vzhledem k tomu, že Účetní dvůr opět nemohl vydat kladné prohlášení o věrohodnosti, pokud jde o legalitu a správnost plnění rozpočtu, což je politováníhodné;

Prioritní opatření pro Komisi

1.  vyzývá Komisi, aby Parlamentu předložila akční plán pro provedení následujících prioritních opatření:

   podrobně sledovat využívání nástrojů finančního inženýrství, jak je popsáno v bodě 21 tohoto usnesení;
   zvýšit a posílit spolehlivost v hierarchii odpovědnosti, jak je popsáno v bodě 36 tohoto usnesení;
   znovu se zabývat možností častěji využívat předběžné financování, jak je popsáno v bodě 56 tohoto usnesení;
   vytvořit účinný mechanismus sankcí v oblasti politiky soudržnosti, jak je popsáno v bodě 124 tohoto usnesení;

Prohlášení o věrohodnosti vydané Účetním dvorem
Účetní závěrka – stanovisko bez výhrad

2.  konstatuje, že roční účetní závěrka Unie za rozpočtový rok 2010 ve všech významných ohledech věrně zobrazuje finanční situaci Unie ke dni 31. prosince 2010 a výsledky jejích operací a hotovostních toků v ukončeném roce;

3.  bere na vědomí, že v souvislosti se změnou účetní politiky Komise, pokud jde o nástroje finančního inženýrství, je zdůrazněna skutečnost, že riziko významných nesprávností stále trvá, přestože je k účetní závěrce od roku 2007 vydáván nezměněný výrok; vyzývá Komisi, aby každoročně přezkoumávala, zda nově přijatý postup objektivně odráží skutečnost;

Legalita a správnost příjmů – výrok bez výhrad

4.  s uspokojením konstatuje, že příjmy, na nichž se zakládá účetní závěrka za rozpočtový rok, který skončil dne 31. prosince 2010, jsou ve všech významných ohledech legální a správné;

Legalita a správnost prostředků na závazků – výrok bez výhrad

5.  s uspokojením konstatuje, že prostředky na závazky, na nichž se zakládá účetní závěrka za rozpočtový rok, který skončil dne 31. prosince 2010, jsou ve všech významných ohledech legální a správné;

Legalita a správnost prostředků na platby – záporný výrok

6.  hluboce lituje, že jsou prostředky na platby stále zatíženy významnou mírou chyb;

7.  chápe, že záporný výrok Účetního dvora je založen na zjištění, že systémy dohledu a kontroly jsou jen částečně účinné, a proto jsou platby zatíženy mírou chyb, jež je s největší pravděpodobností odhadována na 3,7 %;

8.  připomíná, že nejpravděpodobnější míra chyb týkající se prostředků na platby v rozpočtovém roce 2009 byla odhadována na 3,3 %;

9.  je tímto zvýšením míry chyb znepokojen, protože ukazuje na zvrat pozitivního trendu, který byl zaznamenán v minulých letech; vyzývá Komisi, aby dospěla k trendu dlouhodobě se snižující míry chyb, jak bylo požadováno v předchozích zprávách o udělení absolutoria;

10.  přisuzuje tento trend zejména zvýšení nejpravděpodobnější míry chyb v oblasti soudržnosti, energetiky a dopravy, jež zaznamenala výrazný nárůst na 7,7 %;

Horizontální aspekty
Nástroje finančního inženýrství

11.  připomíná, že Komise podporuje častější využívání nástrojů finančního inženýrství v příštím víceletém finančním rámci(70) i přesto, že sama Komise považuje tyto nástroje za vysoce rizikové(71); konstatuje, že nástroje finančního inženýrství slouží k doplnění spíše než k nahrazení stávajícího grantového financování a jejich potenciální přínos spočívá v tom, že je lze použít více než jednou;

12.  je hluboce znepokojen nedostatkem informací o provádění stávajících nástrojů finančního inženýrství, který se zjevně týká všech oblastí politik (výroční zpráva, body 1.31 a 1.33);

13.  lituje skutečnosti, že neexistují formální požadavky na předkládání zpráv, a bere na vědomí úsilí Komise o získávání informací o stávajícím používání nástrojů finančního inženýrství od členských států v rámci Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR); vítá souhrnnou zprávu o informacích, jež Komise shromáždila o „nástrojích finančního inženýrství prováděných členskými státy za přispění EFRR – situace ke dni 31. prosince 2010“ (souhrnná zpráva o nástrojích finančního inženýrství), která byla předložena parlamentnímu Výboru pro rozpočtovou kontrolu; konstatuje, že byly vytvořeny nástroje finančního inženýrství s prostředky na závazky v celkové výši přibližně 8 100 000 000 EUR a do konce roku 2010 obdržely tyto nástroje z operačních programů na období 2007–2013 prostředky na platby ve výši přibližně 5 200 000 000 EUR (výroční zpráva, bod 4.32);

14.  lituje, že Komise obdržela informace pouze přibližně o 75 % celkových příspěvků přidělených na nástroje finančního inženýrství pro podniky(72); je znepokojen tím, že informace od členských států se liší, pokud jde o úplnost a přesnost, a že určitý počet členských států nebo regionů neposkytl žádnou zpětnou vazbu nebo nevyplnil dotazníky monitorovacích zpráv; chápe, že z tohoto důvodu bylo pro Komisi nemožné pokrýt ke dni 31. prosince 2010 všechny nástroje finančního inženýrství;

15.  zdůrazňuje, že:

(Komise odhaduje, že vedle téměř 300 specifických fondů, k nimž jsou k dispozici informace, je prováděno přibližně 92 specifických fondů ve Francii a Itálii, k nimž neobdržela žádné zprávy o monitorování nebo k nimž jsou k dispozici pouze nedostatečné informace(73));

(například počet investic do malých a středních podniků, vytvořená nebo zachovaná pracovní místa, dodatečné zdroje uvolněné na úrovni podniků nebo na úrovni specifického fondu(74));

(například náklady na řízení a skutečnost, zda podněcují k co nejlepšímu využívání finančních prostředků, informace o toku prostředků z fondů a o jejich návratu, informace o pokračování fondů po skončení programového období(75))

jsou důležitými a nezbytnými prvky pro vyhodnocení používání nástrojů finančního inženýrství, a hluboce lituje, že tyto informace nejsou dosud plně k dispozici;

   přesný počet a objem zjištěných specifických fondů,
   ukazatele s cílovými hodnotami účinnosti nástrojů finančního inženýrství,
   ukazatele účinnosti a hospodárnosti nástrojů finančního inženýrství

16.  s politováním bere na vědomí připomínky Účetního dvora k problémům zejména v oblasti soudržnosti, jako je nadměrné přidělování prostředků nástrojům finančního inženýrství, což vede k obcházení pravidla n+2 (výroční zpráva, příklad 4.4 a)), zpoždění a pomalé provádění nástrojů finančního inženýrství (výroční zpráva, příklad 4.4 b)), protiprávní požadavky na zrušení (výroční zpráva, příklad 4.4 c)), finanční příspěvky vyplácené jako zálohy, jakmile byla zřízena právní struktura nástrojů finančního inženýrství (výroční zpráva, bod 4.34) a problémy při výkonu řádných auditů nástrojů finančního inženýrství (výroční zpráva, body 4.35 a 4.36);

17.  domnívá se, že tyto připomínky vyplývají z toho, že nástroje finančního inženýrství mají špatný právní základ; je znepokojen tím, že pravidla pro nástroje finančního inženýrství odpovídajícím způsobem nemotivují k jejich účinnému a hospodárnému využívání; dále je znepokojen tím, že členským státům ponechávají příliš mnoho flexibility; vítá však nedávná zlepšení při tvorbě právního základu pro nástroje finančního inženýrství; zdůrazňuje následující nejvýraznější nedostatky právního základu, kterým bylo v té době nařízení Rady(76):

   nedostatečná ustanovení na podporu rychlého provádění nástrojů finančního inženýrství;
   nedostatečná ustanovení pro nástroje finančního inženýrství, pokud jde o požadavky týkající se výše pákového efektu a provozního kapitálu;
   nedostatečná ustanovení, jež by zabránila nadměrným dotacím;
   nedostatečná ustanovení, jež by zaváděla systémy poplatků za správu, které by podněcovaly k využívání nástrojů finančního inženýrství co nejúčinnějším způsobem;
   nedostatečná ustanovení týkající se pokračování fondů po skončení programového období;
   nejasné podmínky způsobilosti pro provozní kapitál;
   možnost neodůvodněně využívat preferenční zacházení soukromého sektoru;

18.  souhlasí se stanoviskem Účetního dvora, že zdroje vrácené do finančních nástrojů a příjmy finančních nástrojů by před uzavřením operačního programu neměly být přesměrovány jinam, ale měly by se vrátit do příslušných finančních nástrojů (Účetní dvůr, stanovisko č. 7/2011(77), strana 11); očekává, že toto doporučení bude vážně vzato v potaz během legislativního postupu týkajícího se návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o společných ustanoveních ohledně strukturálních nástrojů (COM(2011)06152011/0276 (COD));

19.  je potěšen tím, že články 130 a 131 návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví finanční pravidla pro roční rozpočet Unie (COM(2010)08152010/0395(COD)), umožní stanovit dobu platnosti finančních nástrojů; žádá Komisi, aby předložila souhrnný přehled opatření, jež by mohla zabránit rizikům, které by mohly nástroje finančního inženýrství představovat pro rozpočet Unie;

20.  konstatuje, že se nástroje finančního inženýrství používají i v jiných oblastech politik; upozorňuje na riziko překrývání se a nekonzistentního provádění těchto nástrojů, pokud nedojde k přiměřené koordinaci; vyzývá proto Účetní dvůr, aby nástroje finančního inženýrství auditoval horizontálně napříč všemi oblastmi politik;

21.  vyzývá Komisi, aby se přednostně zaměřila na pečlivé monitorování způsobu používání nástrojů finančního inženýrství, mimo jiné tím, že:

   objektivně a kriticky zhodnotí dosavadní zkušenosti s nástroji finančního inženýrství v oblasti soudržnosti v programovém období 2007–2013, zejména pokud jde o připomínky Účetního dvora, včetně nabytých zkušeností a vyvozených důsledků, a předloží Parlamentu zprávu o výsledcích tohoto hodnocení;
   předloží posouzení rizik zaměřené na jednotlivé nástroje finančního inženýrství a zohlední strukturu rizika příjemce nástrojů finančního inženýrství;
   dokončí proces shromažďování informací od členských států v oblastech, jež dosud nebyly plně pokryty, jako je přesný počet a objem specifických fondů a příslušné ukazatele účinnosti, účelnosti a hospodárnosti nástrojů finančního hospodářství; vytvoří mechanismy k prosazování povinnosti členských států předkládat zprávy;
   každoročně v rámci postupu udělování absolutoria předloží Parlamentu zprávu o používání nástrojů finančního inženýrství v členských státech, včetně ukazatelů účinnosti, účelnosti a hospodárnosti těchto nástrojů, i o způsobu, jakým Komise koordinuje oblasti politik, zajišťuje jejich soulad a snižuje riziko překrývání;

Odpovědnost Komise a jejích vedoucích pracovníků

22.  připomíná, že podle článku 317 Smlouvy o fungování EU plní Komise rozpočet Unie na vlastní odpovědnost; zdůrazňuje, že v případě, že Komise plní rozpočet prostřednictvím sdíleného řízení, jsou úkoly plnění rozpočtu pověřeny členské státy v souladu s článkem 53b finančního nařízení;

23.  znovu zdůrazňuje(78), že Komise má tudíž primární odpovědnost za správu příslušných prostředků Unie, a je proto povinna přijmout opatření, jejichž cílem je zajistit legalitu a správnost i řádné finanční řízení;

24.  zdůrazňuje, že není možné, aby Komise přenášela svou finanční odpovědnost na členské státy, a to ani v případech, kdy byl na úrovni některého členského státu zjištěn nedostatek nebo nesrovnalost na úrovni řízení;

25.  domnívá se, že smysluplné používání výrazu „sdílené řízení“ musí být založeno na základní zásadě, že Unie pověřuje členské státy některými svými pravomocemi a že členské státy musí svou část úkolů vykonávat v souladu s právními akty Unie; vyzývá k plnému provádění bodu 44 interinstitucionální dohody ze dne 17. května 2006 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení(79); domnívá se, že roční shrnutí auditů a prohlášení je třeba zveřejňovat, aby se tak přispělo k lepší správě rozpočtu Unie;

26.  připomíná úzkou vazbu mezi konečnou odpovědností Komise za plnění rozpočtu a významem postupu udělování absolutoria; zdůrazňuje, že konečná odpovědnost Komise za plnění rozpočtu se také vztahuje na nedostatky řídících a kontrolních systémů členských států;

27.  zdůrazňuje, že finanční odpovědnost je a zůstane nedělitelná, a připomíná čl. 53b odst. 4 finančního nařízení, který stanoví, že „aby se zajistilo, že finanční prostředky jsou využívány v souladu s platnými předpisy, uplatňuje Komise takové postupy schvalování účetní závěrky a mechanismy finančních oprav, jež jí umožní převzít konečnou odpovědnost za plnění rozpočtu“ (zvýraznění doplněno zpravodajem);

28.  v této souvislosti zdůrazňuje význam vedoucích pracovníků Komise; bere však na vědomí obecné připomínky Účetního dvora k výročním zprávám Komise o činnosti, že neexistují pokyny pro výpočet míry zbytkových chyb nebo zbytkového rizika; dále připomíná, že tyto otázky nabyly na důležitosti, pokud jde o otázku, zda je výhrada nezbytná (výroční zpráva, bod 1.19 a 1.20); je znepokojen tím, že to vede k nesrovnalostem při provádění mezi jednotlivými generální ředitelstvími;

29.  dále bere na vědomí připomínky Účetního dvora k následujícím jednotlivým výročním zprávám o činnosti:

   výhrada týkající se opatření v oblasti rozvoje venkova podle osy 2 neměla být zrušena (výroční zpráva, bod 3.53), výpočet míry zbytkových chyb pro režimy podpory má mnoho nedostatků (výroční zpráva, bod 3.54);
   odhadovaná ohrožená částka uvedená ve výročních zprávách o činnosti Generálního ředitelství pro regionální politiku (GŘ REGIO) a Generálního ředitelství pro zaměstnanost, sociální věci a sociální začleňování (GŘ EMPL) může být podhodnocena (výroční zpráva, příloha 4.3);
   výpočet míry zbytkových chyb uvedený ve výroční zprávě Generálního ředitelství pro rozšíření je omezen na 30 % provedených plateb (výroční zpráva, bod 5.33);
   výroční zpráva úřadu EuropeAid poskytuje pouze částečně věrné posouzení finančního řízení, pokud jde o správnost operací (výroční zpráva, bod 5.34);
   výhrada týkající se rámcového programu 6 ve výroční zprávě Generálního ředitelství pro informační společnost a média měla být zachována (výroční zpráva, bod 6.47);

30.  připomíná Komisi, že všechny výhrady jsou uvedeny v příloze k souhrnné zprávě Komise, a zdůrazňuje, že schválením této souhrnné zprávy Komise „přijímá prostřednictvím svých generálních ředitelů a vedoucích útvarů politickou odpovědnost za řízení, a to na základě prohlášení o věrohodnosti a výhrad, jež učinili ve svých výročních zprávách o činnosti“(80);

31.  zdůrazňuje, že sbor a komisaři přebírají tedy konečnou odpovědnost za spolehlivost a úplnost výhrad, jež učinili generální ředitelé a vedoucí útvaru, kteří jednali jako „pověřené schvalující osoby“, a zdůrazňuje, že pověření ze sboru a komisařů v žádném případě nesnímá konečnou odpovědnost;

32.  bere na vědomí připomínky Účetního dvora k celkovému výroku interního auditora; domnívá se, že pokud nedojde k výrazné revizi na základě připomínek Účetního dvora, bude užitečnost celkového výroku i nadále omezená;

33.  je znepokojen připomínkami Účetního dvora týkající se výročních zpráv o činnosti a souhrnné zprávy (výroční zpráva, body 1.17–1.25); je přesvědčen, že těmito připomínkami je třeba se neprodleně zabývat, aby byla zachována hodnota těchto dokumentů jako nástrojů volání k odpovědnosti; uznává však, že výpočet míry zbytkových chyb je jen jednou z metod, kterou Komise používá pro odhad ohrožených částek; vyzývá Komisi, aby poskytla vydala jednotné pokyny pro všechna generální ředitelství;

34.  bere na vědomí zelenou knihu Komise o rámci EU pro správu a řízení společností(81) pro soukromý sektor; dále konstatuje, že Komise učinila po událostech, jež vedly k rezignaci Santerovy Komise v roce 1999, velký pokrok, pokud jde o odpovídající správu a řízení v rámci Komise;

35.  bere na vědomí prohlášení Komise o řízení přijaté dne 30. května 2007, které se týká vnitřního fungování Komise a vysvětluje způsob, jakým je řízena a kontrolována, i způsob, jakým je propojena se svými zúčastněnými stranami; vyzývá Komisi, aby dále zlepšila svou správu a řízení a informovala orgán příslušný k udělení absolutoria o přijatých opatřeních, konkrétně aby;

   začlenila do své činnosti ty prvky správy a řízení podniků, které vyžaduje nebo navrhuje právo společností Unie a které jsou pro orgány Unie relevantní;
   učinila opatření, jež předsedovi umožní podepisovat účetní závěrku a spolu s ní předložit:
   i. popis rizik a nejistot, jež by mohly ohrozit dosažení politických cílů, a prohlášení, v němž předseda spolu se sborem komisařů přijímá odpovědnost za řízení rizik; a dále
   ii. formální prohlášení v oblasti správy a řízení, v němž bude jasně uvedeno, jaké mezinárodní normy pro správu a řízení Komise dodržuje, i cíle a komplexní vysvětlení, pokud je třeba se od doporučení uvedených v zásadách správy a řízení odchýlit (zásada „dodržuj nebo vysvětli“);

36.  vyzývá Komisi, aby pro ni prioritním opatřením bylo zlepšení a posílení hierarchie odpovědnosti, mimo jiné tím, že:

   poskytne Výboru pro rozpočtovou kontrolu plný vhled do ročních shrnutí členských států; lituje skutečnosti, že Komise dosud neposkytla žádné informace o ročních shrnutích, protože bez znalosti obsahu ročních shrnutí je nelze považovat za prohlášení o řízení na vnitrostátní úrovni;
   vydá politické prohlášení, v němž přijme svou konečnou a celkovou odpovědnost za plnění rozpočtu, a to včetně té části rozpočtu, jež je plněna v rámci sdíleného řízení;
   připojí na výroční zprávu o činnosti podpis odpovědného komisaře;
   bude připravovat výroční zprávy o činnosti v souladu se zásadou objektivity a nebude předkládat optimistické odhady;
   poskytne generálním ředitelstvím povinné, úplné a relevantní pokyny týkající se zejména způsobu odhadování míry zbytkových chyb a zbytkových rizik v souladu se zásadou opatrnosti;
   v každé výroční zprávě o činnosti uvede úplné a spolehlivé vysvětlení vztahu mezi zbytkovým rizikem nebo mírou zbytkových chyb a mírou chyb Účetního dvora; vyzývá Komisi, aby v úzké spolupráci s Účetním dvorem prozkoumala možnosti, jak sladit svou metodiku výpočtu míry zbytkových chyb s metodikou nejpravděpodobnější míry chyb, kterou používá Účetní dvůr;
   přepracuje metodiku pro celkový výrok interního auditora a vyřeší nedostatky zjištěné Účetním dvorem;
   přezkoumá, zda by bylo možné dále zlepšit ustanovení v oblasti správy a řízení Komise s ohledem na výše uvedenou zelenou knihu o rámci EU pro správu a řízení společností pro soukromý sektor;

Evropské školy

37.  lituje, že přes značné rozpočtové prostředky, které jsou pro ně vyčleněny, evropské školy i nadále neplní svůj hlavní úkol, kterým je poskytovat dostatek míst v požadovaných jazycích a v blízkosti pracovního místa a bydliště úředníků, ale namísto toho rozšířily svou činnost na další oblasti vzdělávání;

38.  uznává, že hlavní problém spočívá ve strukturách rozhodování a financování vyplývajících z Úmluvy o evropských školách; žádá proto Komisi, aby spolu s členskými státy prozkoumala možnost revize této úmluvy a do 31. prosince 2012 podala zprávu o tom, k jakému pokroku v tomto směru došlo; v mezidobí vyzývá Komisi, aby vyvinula větší úsilí o dosažení výše uvedených cílů prostřednictvím vhodného používání poskytnutých rozpočtových prostředků;

Správa Komise

39.  vyzývá Komisi, aby vyjasnila své plány na přemístění, výdaje s tím spojené, kolik kancelářských prostor poté bude k dispozici a o kolik se jejich rozsah zvýší, i počet zaměstnanců v každém generálním ředitelství, jichž se to bude týkat;

40.   žádá, aby Komise neprodleně dokončila přeřazení všech dočasných zaměstnanců Evropského úřadu pro boj proti podvodům a uzavřela s nimi smlouvu na dobu neurčitou, jak to oznámil komisař Šefčovič v odpovědi na písemné otázky v rámci přípravy tohoto udělování absolutoria(82);

41.  zdůrazňuje, že v roce 2010 během postupu schvalování klouzavé pracovní doby a náhradního volna jakožto dobrovolné výhody Komise schválila přibližně 90 000 dodatečných dnů volna pro své zaměstnance, což odpovídá přibližně 445 pracovním místům, přestože článek 56 jednacího řádu stanoví, že přesčasy zaměstnanců třídy AD5/AST5 nemají být kompenzovány; žádá o vyjasnění, kolik celkově daňového poplatníka toto náhradní volno stojí;

Odpovědnost členských států

42.  připomíná, že podle článku 317 Smlouvy o fungování EU plní Komise rozpočet Unie na vlastní odpovědnost, ale také ve spolupráci s členskými státy;

43.  zdůrazňuje, že dvě oblasti politik, v nichž se vyskytují nejvyšší míry chyb („soudržnost, doprava a energetika“ a „zemědělství a přírodní zdroje“), se provádějí prostřednictvím sdíleného řízení, a lituje skutečnosti, že odhadovaná míra chyb v prvně jmenované oblasti s největší pravděpodobností činí 7,7 % a ve druhé jmenované oblasti pak 2,3 %;

44.  v této souvislosti vítá analýzu Komise týkající se míry chyby zjištěné Účetním dvorem za rozpočtové roky 2006–2009, jež poprvé upozorňuje na skutečnost, že v případě EFRR a Fondu soudržnosti měly tři členské státy (Španělsko, Itálie a Spojené království) 59% podíl na kumulativních vyčíslitelných chybách zjištěných během tohoto období a že v případě ESF měly čtyři členské státy (Španělsko, Portugalsko, Spojené království a Německo) 68% podíl na kumulativních vyčíslitelných chybách zjištěných v tomto období v oblasti politik soudržnosti(83); konstatuje, že u EFRR a Fondu soudržnosti pocházelo nejvíce chyb zjištěných v Itálii z oblastí Calabria, Campania a Puglia a že ve Španělsku přispěl malý počet operačních programů v regionech Andalusie, Valencie a Castilla-La Mancha k 75 % chyb zjištěných ve Španělsku(84); dále vyrozumívá, že Španělsko a Itálie také významně přispěly k míře chyb za rozpočtový rok 2010;

45.  bere na vědomí skutečnost, že problémy v Itálii v souvislosti s EFRR „se týkají systematických nedostatků zjištěných na úrovni auditorských a řídících orgánů“ a „uplatňování předpisů v oblasti zadávání veřejných zakázek a výběru projektů, včetně způsobilosti retrospektivních projektů“(85); dále konstatuje, že ve Španělsku problémy vyplývají z komplexního řídícího a kontrolního systému, který „může v praxi vést k nejasnému rozdělení odpovědností a k nedostatečně účinnému dohledu ze strany řídícího orgánu“(86);

46.  připomíná, že ministři financí Řecka, Itálie a Španělska byli pozváni k výměně názorů do parlamentního Výboru pro rozpočtovou kontrolu; lituje, že žádný z pozvaných ministrů financí nepřijel diskutovat s členy tohoto výboru o výsledcích auditu Účetního dvora s cílem zlepšit řízení strukturálních fondů a v konečném důsledku i právní základ; vyzývá svého předsedu, aby se na příštím setkání hlav států zabýval tím, že tito ministři financí odmítli diskutovat veřejně o těchto důležitých otázkách s příslušným výborem Parlamentu;

47.  připomíná, že opakovaně vyzýval Komisi, aby předložila návrh na zavedení povinných prohlášení o řízení na vnitrostátní úrovni, jež by byly vydávány, zveřejňovány a řádně prověřovány odpovědným kontrolním orgánem v rámci konečné a celkové odpovědnosti Komise za plnění rozpočtu Unie; připomíná, že tato prohlášení by měla obsahovat úplné informace o využívání finančních prostředků Unie;

48.  navrhuje, aby obsah vnitrostátních prohlášení podepisovaných na úrovni generálních ředitelství byl v souladu s mezinárodními normami pro audit a aby tato prohlášení používal Účetní dvůr při své auditorské činnosti a aby byla mimo jiné založena na prohlášení orgánů, které jsou pověřeny řídící pravomocí;

49.  upozorňuje na to, že jsou výrazné rozdíly v administrativní výkonnosti členských států, pokud jde o příjmy a výdaje ve sdíleném řízení, zejména v případě zjišťování nesrovnalostí, podvodů a chyb a návazných finančních kroků jak v celní oblasti, tak v oblasti výdajů z fondů Unie; domnívá se, že pokud by všechny členské státy byly dostatečně výkonné jen v celní oblasti, mohlo by to do rozpočtu Unie přinést nejméně dalších 100 000 000 EUR (netto); konstatuje, že Komise dosud monitoruje správní výkonnost reaktivním způsobem a na základě jednotlivých případů, a neprovádí tudíž dostatečnou analýzu trendů, aby zjistila rizikové oblasti; vyzývá Komisi, aby uplatnila metodu analýzy trendů ke zjištění finančních rizik a aby přijala opatření ke zlepšení administrativní výkonnosti členských států;

Bulharsko a Rumunsko

50.  s hlubokým znepokojením bere na vědomí průběžnou zprávu Komise o pokroku Bulharska v rámci mechanismu spolupráce a ověřování; je znepokojen dlouhodobě špatným stavem bulharského právního systému; konstatuje, že probíhá 27 trestních řízení vedených proti 28 soudcům; žádá o vyjasnění, pokud jde o řadu případů údajných podvodů v souvislosti s finančními prostředky Unie v Bulharsku, kvůli nimž došlo v roce 2008 k pozastavení plateb a jejichž vyšetřování státní zastupitelství pozastavilo, přestože vyšetřování podobných případů na základě týchž skutečností v jiných členských státech pokračovala; je udiven tím, že ve všech případech podvodů v souvislosti s prostředky Unie, jež se dostaly před soud, byly namísto trestního stíhání uloženy správní pokuty a že závažný případ podvodu v souvislosti s prostředky Unie odvolací soud zdržoval déle než 18 měsíců; dále lituje, že není dodržováno doporučení Komise, aby bylo Národní komisi pro zjišťování a zabavování majetku pocházejícího z trestné činnosti (CEPACA) dovoleno proaktivně prověřovat majetek vysokých úředníků a politiků; je znepokojen tím, že jednotné, včasné a systematické zveřejňování odůvodněných rozsudků není v Bulharsku normou; vyzývá Komisi, aby vyvíjela tlak na soudní orgány, aby zvýšily své úsilí v oblasti reforem a aby co nejdříve v praxi uplatnily doporučení Komise; v této souvislosti vyzývá Komisi, aby zveřejnila, kolik finančních prostředků bylo přiděleno na úsilí Bulharska v oblasti reforem, a aby vyhodnotila do jaké míry tyto prostředky vedly k dosažení slibovaných cílů; očekává výrazná zlepšení v příštím roce, kdy se Komise bude otázkou dále zabývat a ve spolupráci s bulharskou vládou vypracuje řadu opatření s cílem obnovit integritu bulharského právního systému;

51.  se znepokojením bere na vědomí průběžnou zprávu Komise o pokroku Rumunska v rámci mechanismu spolupráce a ověřování; je však potěšen pozitivním trendem zaznamenaným Agenturou pro národní integritu (ANI) při stíhání případů neoprávněného obohacování a zjišťování střetů zájmů; konstatuje, že financování ANI bylo navýšeno finančními prostředky Unie; je však znepokojen tím, že neexistují jednotná opatření v návaznosti na případy ANI a že návazná opatření jsou často opožděná; vítá skutečnost, že Národní ředitelství pro boj proti korupci (DNA) i na dále působilo jako efektivní útvar pro stíhání v případech korupce vysoce postavených osob; konstatuje, že v roce 2011 se zvýšil počet obvinění, rozsudků a usvědčení a zrychlilo se projednávání věcí u Vrchního kasačního a trestního soudu, což se projevilo tím, že se počet konečných rozsudků v případech, v nichž podávalo žalobu DNA, zvýšil oproti roku 2011 o 85 %(87); je znepokojen výsledky analýzy soudních rozsudků v případech korupce na vysoké úrovni, jež ukazuje, že 60 % rozsudků je pozastaveno a rozsudky často představují minimální sazbu stanovenou zákonem; je překvapen neuspokojivým postupem, pokud jde o rychlé zveřejňování odůvodněných rozsudků, což zvyšuje riziko promlčení některých případů korupce na vysoké úrovni v důsledku vleklého dokazování způsobeného velmi opožděnou možností domáhat se nápravy; vyzývá Komisi, aby zveřejnila, kolik finančních prostředků bylo přiděleno na podporu úsilí Rumunska o provedení reformy soudnictví; očekává, že v příštím roce dojde k výrazným zlepšením; vyzývá Komisi, aby zvýšila tlak na rumunskou vládu, aby v praxi uplatnila doporučení Komise; očekává, že Komise rozhodně vyzve rumunskou vládu ke zvýšení jejího úsilí o vytvoření konsistentní judikatury v souvislosti s rozsudky v oblasti zadávání veřejných zakázek; vyzývá Komisi, aby vytrvale a rozhodně trvala na tom, aby rumunská vláda plnila doporučení Komise a aby byl vypracován jasnější a komplexnější plán provádění, který připraví plnění ustanovení trestního zákoníku a trestního řádu; očekává zvýšené úsilí, pokud jde o zabavování majetku pocházejícího z trestné činnosti v Rumunsku; dále očekává, že Komise vypracuje ve spolupráci s rumunskou vládou soubor opatření ke zlepšení integrity rumunského právního systému;

Předběžné financování

52.  konstatuje, že předběžné financování je považováno za nezbytné k tomu, aby příjemci mohli zahájit dohodnuté činnosti;

53.  bere na vědomí připomínky Účetního dvora, že Komise mezi roky 2005–2010 výrazně navýšila používání předběžného financování (výroční zpráva, bod 1.28); je znepokojen tím, že nedochází ke zúčtování jeho částek (výroční zpráva, bod 1.29 a stanovisko Účetního dvora č. 6/2010, bod 86);

54.  je znepokojen vlivem předběžného financování zejména v oblastech politik „vnější pomoc, rozvoj a rozšíření“ a „výzkum a vnitřní politiky“; bere na vědomí zvýšené používání předběžného financování a celkovou míru chyb nižší než 2 % v těchto dvou oblastech politik; dále bere na vědomí závěry Účetního dvora, že předběžné financování není zatíženo významnými chybami, ale průběžné a konečné platby jsou i nadále ve významném rozsahu zatíženy chybami (výroční zpráva, body 5.35 a 6.48);

55.  domnívá se, že vyplácením velkého objemu předběžného financování na sebe Komise bere zvýšené finanční riziko, například v případě platební neschopnosti příjemců, i zvýšené riziko, pokud jde o legalitu a správnost, vzhledem k tomu, že jsou výdaje vykazované příjemci přijímány později;

56.  domnívá se, že je účinnější nesrovnalostem předcházet, než opravovat neoprávněně vyplacené částky ex-post formou zpětného vymáhání prostředků; vyzývá proto Komisi, aby se pro stalo jedním z prioritních opatření znovu se zabývat otázkou častějšího využívání a mechanismy kontroly a auditu, a to tak, že:

   bude informovat Parlament o důvodech, proč mezi roky 2005–2010 došlo k častějšímu využívání předběžného financování;
   upraví míru předběžného financování v jednotlivých programech tak, aby zajistila příjemci nezbytnou hotovost, aby mohl zahájit projekt, zároveň však bude chráněn finanční zájem Unie, a bude o tom informovat Parlament;

Nezaplacené rozpočtové závazky

57.  připomíná, že nezaplacené rozpočtové závazky jsou prostředky na závazky, jež byly učiněny, ale nebyly využity (tedy zaplaceny) a že vyplývají zejména z víceletých programů (např. soudržnost), kde se závazky přijímají v prvních letech programového období, zatímco související platby se provádějí postupně během celého programového období;

58.  konstatuje, že vysoká míra nezaplacených závazků ukazuje na obtíže členských států s čerpáním vyčleněných částek;

59.  konstatuje, že v roce 2010 Účetní dvůr zjistil, že se tyto nezaplacené závazky zvýšily o téměř 10 % na přibližně 194 000 000 000 EUR (výroční zpráva, bod 1.43 a graf 1.2), což při současném tempu představuje téměř tři roky výdajů;

60.  domnívá se, že v souvislosti s programovým obdobím 2007–2013 existuje riziko, že:

   přidělené prostředky bude nutné utratit rychleji než obvykle, čímž se zvýší potenciální chybovost;
   na konci programového období 2007–2013 by se členské státy mohly pokusit o využití všech přidělených prostředků, takže by mohly spolufinancovat již ukončené projekty, které byly zaplaceny ze státních prostředků (tzv. projekty se zpětnou platností, které neprošly systémem Unie pro řízení a kontrolu, a jsou tedy náchylnější k výskytu chyb);

61.  vyzývá Komisi, aby poskytla informace o objemu nezaplacených závazků rozepsané podle členských států a aby ve spolupráci s členskými státy zjistila a řešila rizikové oblasti týkající se absorpce prostředků a řádnosti operací;

Rozpočtový příspěvek decentralizovaným agenturám a společným podnikům

62.  konstatuje, že příspěvek Unie na rozpočtový rok 2010 pro decentralizované agentury představoval více než 620 000 000 EUR a pro společné podniky více než 500 000 000 EUR; konstatuje určité obtíže při hledání informací o příspěvku Unie agenturám; vyzývá Komisi, aby orgánu příslušnému k udělení absolutoria poskytovala každoročně souhrnné informace o celkovém financování jednotlivých agentur/společných podniků za daný rok, které bylo hrazeno ze souhrnného rozpočtu Unie, jako je:

   úvodní příspěvek Unie zapsaný v rozpočtu pro agenturu/společný podnik;
   objem finančních prostředků vyplývající ze zpětně získaného přebytku;
   celkový příspěvek Unie pro agenturu/společný podnik;
   případně výše příspěvku Evropského sdružení volného obchodu;

63.  očekává, že Komise v tomto období finanční krize nepřistoupí k navyšování rozpočtů agentur a případně po vyhodnocení svých priorit dokonce zváží snížení příspěvku Unie do jejich rozpočtu;

64.  vyzývá Komisi, aby vypracovala pokyny ohledně vzorových dokumentů, jež by mohly používat všechny agentury/společné podniky při přípravě svých ročních pracovních programů a ročních zpráv o činnosti, aby bylo možné smysluplně porovnávat výsledky s plánovanými cíli;

65.  vyzývá Komisi, aby Parlamentu poskytla podrobný přehled kritérií a mechanismů ověřování používaných k předcházení střetům zájmů a případům výměny pracovníků mezi veřejným a soukromým sektorem (tzv. „otočných dveří“) u agentur/společných podniků;

Rozpočet Unie a finanční a rozpočtová krize

66.  je znepokojen tím, že v členských státech pokračuje finanční a rozpočtová krize; domnívá se, že tato krize představuje pro rozpočet Unie rovněž různé druhy rizik v podobě:

   finančních rizik spojených s půjčkami členským státům;
   finančních rizik ve spojitosti s příjmy;

67.  připomíná, že v současné době je šest členských států (Irsko, Lotyšsko, Maďarsko, Portugalsko, Rumunsko a Řecko) považováno za „členské státy v nesnázích“, protože jsou příjemci pomoci ve formě půjček ze systému platební bilance, z evropského mechanismu finanční stabilizace (EFSM) nebo z úvěrového nástroje pro Řecko;

68.  konstatuje, že z rozpočtu Unie jsou kryty půjčky ze systému platební bilance (k 31. prosinci 2010 byly čerpány půjčky ve výši asi 12 000 000 000 EUR) a ze systému EFSM (k 31. prosinci 2010 nebyly poskytnuty žádné půjčky)(88); dále shledává, že ze systému platební bilance lze ještě poskytnout úvěry v celkové výši 50 000 000 000 EUR (čl. 1 odst. 1 druhý pododstavec nařízení Rady (ES) č. 332/2002(89)) a ze systému EFSM 60 000 000 000 EUR(90); upozorňuje na to, že výsledná částka (110 000 000 000 EUR) se téměř rovná ročnímu rozpočtu Unie, protože celkové platby z rozpočtu Unie v roce 2010 dosáhly přibližně 122 000 000 000 EUR(91);

69.  je znepokojen tím, že Účetní dvůr ve své výroční zprávě za rok 2010 tyto nové výzvy v Unii dostatečně nezohlednil; lituje zejména toho, že se Účetní dvůr dostatečně nezmínil o těchto rizicích pro rozpočet Unie; zdůrazňuje, že Účetní dvůr musí novému evropskému mechanismu stability umožnit hrát v rámci své další činnosti klíčovou úlohu;

70.  připomíná, že nebyl vytvořen žádný záruční fond, který by chránil rozpočet před žádostmi o takové záruky; vyzývá proto Komisi, aby vyhodnotila, zda je případně nutné vytvořit záruční fond, který by obdobně jako Záruční fond pro vnější vztahy pokrýval případné ztráty, s cílem chránit rozpočet Společenství;

71.  zdůrazňuje, že ke dni 30. září 2011 byly z nástroje EFSM schváleny půjčky ve výši 48 500 000 000 EUR z celkové výše 60 000 000 000 EUR; vyzývá Účetní dvůr, aby do konce roku 2012 poskytl zprávu o operacích EFSM a zejména o kontrolních mechanismech vytvořených Komisí;

72.  připomíná, že příjmy rozpočtu Unie pocházejí z různých zdrojů; znovu opakuje, že rozpočet je plně financován z vlastních zdrojů, aniž by tím byly dotčeny jiné příjmy; konstatuje, že od vnitrostátních rozpočtů jednotlivých členských států se odvíjejí zejména dávky odvozené z hrubého národního důchodu (HND), které představují 73 % celkových příjmů(92);

73.  domnívá se, že čím bude finanční situace v určitých členských státech tísnivější, tím obtížněji budou dotyčné státy přispívat do rozpočtu Unie; je přesvědčen, že tak jsou ohroženy příjmy Unie odváděné „členskými státy v nesnázích“, jež mohou být dokonce vybízeny k vytvoření dalšího státního dluhu na financování rozpočtu Unie nebo na spolufinancování určitých mechanismů pomoci z vnitrostátních rozpočtů;

74.  konstatuje, že dávky odvozené z hrubého národního důchodu „členských států v nesnázích“ představovaly v rozpočtovém roce 2010 zhruba 6 % zdrojů z HND(93);

75.  dále konstatuje, že míra spolufinancování byla pro „členské státy v nesnázích“ zvýšena v případě Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova, strukturálních fondů, Fondu soudržnosti a Evropského rybářského fondu; očekává, že vyšší míra spolufinancování umožní vyšší investice zejména v členských státech v nesnázích; v této souvislosti poukazuje na zvýšenou odpovědnost Komise v oblasti kontroly a dohledu;

Evropský nástroj finanční stability (EFSF) a Evropský mechanismus stability (ESM)

76.  kritizuje skutečnost, že Rada v roce 2010 použila pro vytvoření evropského nástroje finanční stability článek 122 Smlouvy o fungování EU, protože tento článek lze uplatnit pouze na přírodní, a nikoli na hospodářské katastrofy; je znepokojen tím, že Evropský nástroj finanční stability neobsahuje prvky demokratické kontroly ze strany Parlamentu ani neposkytuje Účetnímu dvoru právo na provádění auditu; rozhodně kritizuje, že v případě Evropského nástroje finanční stability neexistuje ani ustanovení vyžadující externí veřejný audit;

77.  bere na vědomí nedávný podpis smlouvy o ESM členskými státy; zdůrazňuje varování Parlamentu vyjádřené v jeho usnesení ze dne 23. března 2011(94) před vytvořením stálého Evropského mechanismu stability mimo institucionální rámec Unie, protože toto rozhodnutí představuje problém pro kontrolní mechanismy orgánů Unie; sdílí obavy některých nejvyšších kontrolních úřadů, že smlouva neobsahuje dostatek ustanovení k zajištění účinného externího auditu;

78.  znovu důrazně vyzývá Radu a členské státy, aby důkladně zvážily následující požadavky na uplatňování stálého Evropského mechanismu stability:

   zajistit ve stanovách ESM náležité postupy veřejných externích auditů, pokud jde o legalitu, správnost a výkonnost, v souladu s mezinárodně přijímanými normami pro audit a zohlednit přitom následující dokumenty:
   i) rezoluci kontaktního výboru nejvyšších orgánů auditu Evropské unie ze dne 14. října 2011 o prohlášení nejvyšších orgánů auditu eurozóny o externím auditu EMS (CC-R-2011-01)(95),
   ii) prohlášení kontaktního výboru nejvyšších orgánů auditu Evropské unie ze dne 14. října 2011 adresované Evropskému parlamentu, Evropské radě, Evropské komisi a parlamentům a vládám členských států EU, které pojednává o důsledcích projektu evropského semestru a dalších nedávných opatření přijatých v rámci řádné správy ekonomických záležitostí EU na nejvyšší orgány auditu členských států EU a na Evropský účetní dvůr(96),
   iii) dopis předsedy nizozemského Nejvyššího kontrolního úřadu(97) týkající se otázek, které je nutné zohlednit ve stanovách Evropského mechanismu stability s ohledem na článek 30 smlouvy o ESM,
   formulovat pro Evropský mechanismus stability vhodná pravidla odpovědnosti a naprosté transparentnosti,
   zajistit spolehlivost statistických a jiných údajů,
   jasně stanovit oblasti odpovědnosti a pravidla pro předkládání zpráv pro všechny subjekty, jejichž závazky budou zahrnuty do vytvoření daného mechanismu,
   naléhavě požádat Komisi, aby Parlament a Radu dvakrát ročně informovala o riziku, které pro rozpočet Unie představují záruky pro EFSM, a dotázat se Komise, jakým způsobem by v případě selhání byly tyto finanční prostředky převedeny do rozpočtu Unie a poté do EFSM;

79.  vyzývá Radu a členské státy, aby definovaly politickou kontrolu Parlamentu nad vydáváním eurobondů obecně, a zejména pak nad stálým krizovým mechanismem; sdílí názor, že by Parlament měl být do tohoto mechanismu zapojen na rovnocenném základě;

Transparentnost

80.  zdůrazňuje klíčovou úlohu transparentnosti při zajišťování odpovědnosti za využívání veřejných prostředků a připomíná, že transparentnost je jedním z hlavních nástrojů pro dosažení legálních a správných výdajů; znovu vyzývá, aby byly všechny grantové platby z fondů Unie zaznamenány v uživatelsky vstřícné internetové databázi s řádným přihlédnutím k předpisům o ochraně údajů; domnívá se, že platby z fondů Unie by měly být výslovně podmíněny tím, že příjemci akceptují, že základní podrobnosti – včetně částky, jména příjemce a účelu – budou veřejně přístupnou informací;

81.  konstatuje, že stávající systém v oblasti politik „soudržnost“ nezajišťuje plnou transparentnost příjemců dotací z Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR) a Fondu soudržnosti; podotýká, že Komise v současném rámci vytvořila portál, který umožňuje přístup k seznamům příjemců vedeným na internetových stránkách členských států, které však existují pouze v  úředním jazyce dané země a nejsou sestavovány podle společných kritérií; očekává, že budoucí nařízení, kterým by se stanovila společná ustanovení týkající se strukturálních nástrojů, (COM(2011)06152011/0276 (COD)) zajistí, aby členské státy poskytovaly údaje o konečných příjemcích finančních prostředků z EFRR a Fondu soudržnosti, které by Komise zveřejnila na svých oficiálních internetových stránkách v jednom ze tří pracovních jazyků Unie a v souladu se společným souborem kritérií, aby bylo možné porovnávat údaje a odhalovat chyby; znovu vyzývá Komisi, aby se inspirovala americkým Výborem pro kontrolu a transparentnost hospodářské obnovy (American Recovery Accountability and Transparency Board) a jeho internetovými stránkami (www.recovery.gov);

82.  opakovaně poukazuje na rozhodnutí Soudního dvora ze dne 9. listopadu 2010 ve spojených věcech C-92/09 Volker a Markus Schecke GbR a C-93/09 Hartmut Eifert, které je důležité pro oblast politik „zemědělství a přírodní zdroje“; vyzývá Komisi, aby co nejdříve předložila návrh nového nařízení, které by členským státům ukládalo, aby zveřejňovaly informace o právnických a fyzických osobách, které jsou příjemci prostředků z evropských zemědělských fondů, a to s přihlédnutím k tomuto rozhodnutí; zastává názor, že tyto informace by měly být přístupné na oficiálních internetových stránkách Komise v jednom ze tří pracovních jazyků Komise a měly by dodržovat společný soubor kritérií, aby bylo možné údaje porovnávat a odhalovat chyby;

Metodika pro vypracování prohlášení o věrohodnosti účtů

83.  bere na vědomí, že Účetní dvůr zamýšlí poskytovat Parlamentu více informací o oblastech politik „zemědělství a přírodní zdroje“ a „soudržnost, energetika a doprava“; vítá tento záměr, protože se tak zvýší transparentnost a bude možné přesněji určit problematické oblasti rozpočtu; zastává názor, že Komise, Účetní dvůr, Parlament a další zúčastněné strany se budou moci díky lepší informovanosti lépe soustředit na oblasti, v nichž je třeba zlepšit správu, a vydávat příslušná doporučení; chtěl by však upozornit na skutečnost, že je důležité zajistit srovnatelnost údajů z jednotlivých let;

84.  vítá, že Účetní dvůr nejen v kapitole 1, ale i ve specifických kapitolách své výroční zprávy za rok 2010 důkladněji posoudil spolehlivost prohlášení vedoucích pracovníků Komise; připomíná, že vedoucí pracovníci potřebují od Účetního dvora solidní druhé stanovisko; vybízí Účetní dvůr, aby pokračoval v důkladnějších analýzách prohlášení vedoucích pracovníků Komise a aby o nich podrobně informoval;

85.  bere na vědomí častější využívání předběžného financování; domnívá se, že v případě předběžného financování hrozí menší riziko pro legalitu a správnost výdajů než v případě průběžných a konečných plateb, protože při předběžném financování není nutné zdůvodňovat náklady; vyzývá Účetní dvůr, aby zvážil přizpůsobení svých auditních postupů praxi častějšího využívání předběžného financování, aby Parlamentu mohl poskytovat ještě užitečnější informace, které se soustředí na nejrizikovější operace;

86.  konstatuje, že Účetní dvůr používá společnou metodiku pro kvantifikaci chyb při zadávání veřejných zakázek ve dvou oblastech politik – „zemědělství a přírodní zdroje“ a „soudržnost, energetika a doprava“; vyjadřuje politování nad tím, že Komise používá v těchto dvou oblastech odlišné metodiky, z nichž ani jedna navíc není v souladu s metodikou Účetního dvora; je znepokojen tím, že různé přístupy v těchto oblastech by mohly oslabit důvěryhodnost kontrol a auditů výdajů prováděných v oblasti společné správy; vyzývá proto Komisi a Účetní dvůr, aby v těchto dvou oblastech naléhavě harmonizovaly zacházení s chybami při zadávání veřejných zakázek a aby do konce roku 2012 podaly příslušným výborům Parlamentu zprávu o dosaženém pokroku;

Jednotlivé otázky
Úloha komisaře odpovědného za otázky rozpočtové kontroly

87.  konstatuje, že ve volebním období Komise 2004–2009 měl jeden komisař plnou odpovědnost za rozpočtovou kontrolu, jak to předtím požadoval Parlament; lituje, že v současném volebním období Komise byla rozpočtová kontrola spojena s dalšími povinnostmi („daně a celní unie“); navrhuje, aby ve volebním období Komise 2014–2019 byl znovu zaveden úřad komisaře plně zaměřeného na rozpočtovou kontrolu, který by odpovídal za související otázky, mimo jiné za tyto oblasti:

   interní audit,
   boj proti podvodům,
   spojení s Účetním dvorem a příslušným výborem Parlamentu;
   kontakt s příslušnými rozpočtovými a kontrolními orgány v členských státech a rozvoj komplexního rámce pro vnitřní kontrolu,
   zvyšování použitelnosti výroční souhrnné zprávy a dohled nad ní, včetně přezkumu řídících a kontrolních systémů členských států,
   zadávání a posuzování nezávislých hodnocení programů a přeměna hodnotící zprávy stanovené článkem 318 Smlouvy o fungování EU v cenný nástroj pro zvyšování výkonnosti;

Výkonnost: rozpočet EU a dosahování výsledků

88.  vítá, že výroční zpráva přináší novou kapitolu „Rozpočet EU a dosahování výsledků“, která obsahuje připomínky Účetního dvora k sebehodnocení Komise týkající se výkonnosti, které je součástí jejích výročních zpráv o činnosti;

89.  bere na vědomí zjištění Účetního dvora ohledně kvality podávání zpráv o výkonnosti ze strany Komise, jako např.:

–  „Plán řízení v současnosti nepočítá s žádnými cíli a ukazateli pro měření hospodárnosti a efektivnosti“ (výroční zpráva, nadpis před bodem 8.17)

–  „Cílové hodnoty nebyly v některých oblastech dostatečně vyčísleny nebo nebyly dostatečně specifické“ (výroční zpráva, nadpis před bodem 8.18)

–  „Pro některé oblasti nebyly stanoveny průběžné mezníky pro víceleté cílové hodnoty“ (výroční zpráva, nadpis před bodem 8.20)

–  „Popis dosažených cílů v oblasti politik poskytl pouze omezené informace o jejích výsledcích a dopadech“ (výroční zpráva, nadpis před bodem 8.22);

90.  domnívá se, že tato závažná zjištění dokládají, že se Parlament nemůže na zprávy Komise o výkonnosti plně spolehnout; domnívá se, že základem dobrého řízení, vytváření politik a parlamentního dohledu jsou spolehlivé údaje; velmi by ocenil, kdyby Účetní dvůr mohl svou činnost v této oblasti dále rozvinout a pravidelně prováděl „certifikaci“ údajů o výkonnosti předkládaných Komisí;

91.  domnívá se, že výkonnost je stejně důležitá jako kritérium legality a správnosti, a vyzývá Účetní dvůr, aby zvážil, zda by do příslušných kapitol své výroční zprávy mohl zahrnout nové informace o výkonnosti v různých oblastech politik;

92.  konstatuje, že cíle, ukazatele a záměry uváděné v plánech řízení se soustřeďují hlavně na účinnost (výroční zpráva, bod 8.15); vyzývá Komisi, aby zlepšila své zprávy o výkonnosti, včetně ukazatelů hospodárnosti a efektivnosti, a aby stanovila vhodné cíle pro hodnocení pokroku dosaženého při plnění víceletých cílů;

93.  dále Komisi vyzývá, aby ve spolupráci s členskými státy definovala pro oblasti sdíleného řízení vhodné ukazatele výkonnosti, které by byly důsledně používány, a aby se přesvědčila o tom, zda členské státy plní svou povinnost poskytovat úplné, správné a veřejné informace;

94.  bere na vědomí, že Účetní dvůr a Komise opakovaně shledaly, že kvalita řídících a kontrolních systémů se v jednotlivých členských státech a mezi různými programy značně liší;

95.  vyzývá Komisi, aby tyto rozdíly v účinnosti systémů kontroly systematicky zdůvodňovala a aby předkládala jasná hodnocení toho, jak členské státy usilují – či neusilují – o odhalení a nápravu nesrovnalostí, s cílem zajistit, aby členským státům s řádně fungujícími systémy dohledu a kontroly nehrozilo riziko ztráty důvěry;

96.  vyzývá Komisi, aby předložila hodnotící zprávu podle článku 318 Smlouvy o fungování EU ve svém příslušném výboru a na plenárním zasedání současně s prezentací výroční zprávy Účetního dvora, a vyzývá Účetní dvůr, aby při těchto příležitostech předložil své připomínky k hodnotící zprávě; zdůrazňuje, že hodnotící zpráva by měla být zveřejněna v takové době, aby měl Parlament i Účetní dvůr dostatek času ji posoudit;

97.  připomíná, že článek 318 Smlouvy o fungování EU požaduje, aby Komise předložila „hodnotící zprávu o financích Unie založenou na dosažených výsledcích“; konstatuje, že Komise dne 17. února 2012 přijala první hodnotící zprávu podle článku 318 Smlouvy o fungování EU, která se týká rozpočtového roku 2010;

98.  dále připomíná, že Parlament ve svém usnesení o udělení absolutoria Komisi za rozpočtový rok 2009(98) navrhl, aby:

   Komise jmenovala „hodnotitele výkonnosti“, aby byla stanovena jasná odpovědnost za hodnotící zprávu (bod 199);
   byl stanoven jasný a transparentní vztah mezi ukazateli výkonnosti, právním/ politickým základem, výší výdajů a výsledky (bod 200);
   útvar interního auditu provedl audit metodiky používané při vypracování zprávy a vyhodnotil dosud provedenou činnost (bod 200);
   byly zveřejněny klíčové ukazatele výkonnosti používané útvary Komise (bod 200);

99.  lituje, že se Komisi v její první hodnotící zprávě podle článku 318 Smlouvy o fungování EU nepodařilo na tyto návrhy plně reagovat; dále konstatuje, že první hodnotící zpráva je souhrnem stávajících hodnotících zpráv ve dvou oblastech politik („vzdělávání a kultura“ a „výzkum“); domnívá se, že záběr a obsah první hodnotící zprávy nenaplňuje očekávání spojené s hodnotící zprávou požadovanou Smlouvy o fungování EU;

100.  vyzývá Komisi, aby dále rozvíjela obsah hodnotící zprávy podle článku 318 Smlouvy o fungování EU a aby zejména zjistila, jaký je přínos této hodnotící zprávy oproti „běžným“ hodnocením prováděným podle finančního nařízení (článek 27) a jeho prováděcích pravidel (nařízení Komise (ES, Euratom) č. 2342/2002(99), článek 21);

101.  plně podporuje záměr Komise, že „bude ve svém rámci i ve spolupráci s členskými státy pracovat na lepší koordinaci, výměně informací a jednotnosti postupu při plánování, organizaci a využívání postupů monitorování a hodnocení během příštího finančního rámce“(100);

102.  vítá, že Účetní dvůr plánuje, že k první hodnotící zprávě vypracované na základě článku 318 Smlouvy o fungování EU předloží své připomínky(101);

103.  znovu vyzývá Komisi, aby přezkoumala způsob informování a školení zaměstnanců v souvislosti s „hlavou II: práva a povinnosti úředníků, na něž se vztahuje služební řád, aby se zajistilo, že budou všichni zaměstnanci patřičně obeznámeni s jeho podmínkami a zejména s povinnostmi podle čl. 22a“; žádá Komisi, aby příslušnému výboru Parlamentu do září 2012 předložila zprávu o své činnosti v této oblasti;

104.   žádá, aby Komise do září 2012 předložila příslušnému výboru Parlamentu zprávu o své činnosti v oblasti podněcování veřejnosti, aby oznamovala podezřelé okolnosti (tzv. whistle-blowing);

Soudržnost, energetika a doprava – nepříznivý výsledek

105.  vyjadřuje politování nad tím, že v oblasti „soudržnost, energetika a doprava“ vzrostla míra chyb na 7,7 % navzdory častějšímu využití možnosti zastavení platebních lhůt; je velmi znepokojen tím, že u 58 % chybných operací bylo možné některé chyby zjistit a napravit (výroční zpráva, bod 4.25); je velmi znepokojen tím, že odkazování na „stabilní“ situaci, pokud jde o míry chyb, ukazuje na vzrůstající pocit sebeuspokojení;

106.  vyzývá Účetní dvůr, aby prezentoval chybovost v případě Evropského fondu pro regionální rozvoj, Fondu soudržnosti, Evropského sociálního fondu a oblasti energetiky a dopravy odděleně, a nikoli v souhrnné formě;

107.  vyjadřuje politování nad tím, že již mnoho let je velký počet chyb způsobován nedodržováním pravidel pro zadávání veřejných zakázek; je si vědom širších důsledků této situace a domnívá se, že to může znamenat, že je ohroženo vlastní fungování vnitřního trhu; vyzývá Komisi, aby pokračovala v probíhající reformě zadávání veřejných zakázek, při níž tyto znepokojivé výsledky náležitě zohlední, a aby porušování pravidel důsledně řešila, neboť Účetní dvůr odhalil rovněž případy nesprávného provedení směrnic Unie ve vnitrostátních právních předpisech o veřejných zakázkách (výroční zpráva, bod 4.27);

108.  s velkým znepokojením shledává, že činnost kontrolních orgánů je efektivní jen zčásti; je hluboce znepokojen tím, že koncepce auditu jednotlivých kontrolních orgánů se liší do té míry, že jejich výsledky nelze konsolidovat tak, aby z nich bylo možné na vnitrostátní úrovni odvodit celkové stanovisko podle jednotlivých fondů (výroční zpráva, bod 4.41); vyzývá Komisi, aby zveřejnila, jak tyto informace poskytované kontrolními orgány konsoliduje a jak zajišťuje soulad, aby mohla ve svých výročních zprávách o činnosti poskytovat Parlamentu spolehlivé informace;

109.  vyzývá Účetní dvůr, aby na základě čl. 287 odst. 4 druhého pododstavce Smlouvy o fungování EU vydal stanovisko k nezávislosti vnitrostátních kontrolních orgánů, pokud jde o sdílené řízení;

110.  vyzývá Komisi, aby bude-li mít v souladu článkem 73 nařízení (ES) č. 1083/2006 v úmyslu vycházet ze stanoviska zvoleného kontrolního orgánu, aby mohla na místě omezit provádění vlastních auditů, o tom Parlament informovala; vyzývá Účetní dvůr, aby tento postup pečlivě sledoval a aby v jeho případě provedl audit;

111.  vyzývá Účetní dvůr, aby přezkoumal možnost řešení přetrvávajícího problému toho, že fondy se využívají po dobu několika let, zatímco audity Účetního dvora probíhají v ročních intervalech; zdůrazňuje, že během období využívání těchto fondů bývá úroveň chyb vyšší než na konci programu, kdy výdaje prošly všemi úrovněmi kontroly;

Dozorčí úloha Komise nad politikou soudržnosti

112.  shledává, že Komise může (ale nemusí) ukládat členským státům, které nedodržují své závazky, sankce a že k tomuto účelu disponuje několika nástroji:

přerušení plateb

pozastavení plateb

finanční opravy prováděné členskými státy

finanční opravy, které nejsou členskými státy provedeny

důsledek

schvalující osoba zastaví platební lhůtu na dobu šesti měsíců

Komise pozastaví platby na dobu neurčitou

členský stát může znovu použít „uvolněné“ zdroje a nepřichází o přidělené prostředky

celý příspěvek Unie, nebo jeho část jsou zrušeny (čisté snížení prostředků)

podmínky

existují důkazy o významných nedostatcích systému dohledu a kontroly

jsou zjištěny závažné nedostatky v systému dohledu a kontroly nebo je vykázaný výdaj spojen se závažnou nesrovnalostí

členský stát akceptuje finanční opravy požadované v auditech Komise, Účetního dvora nebo jiného auditora Unie

členský stát nesouhlasí s finančními opravami požadovanými v auditech Komise, Účetního dvora nebo jiného auditora Unie

právní základ

nařízení (ES) č. 1083/2006

článek 91

článek 92

článek 98

článek 99

113.  vítá vyjasnění Komise(102) ohledně rozdílu mezi „významnými nedostatky“ a „vážnými nedostatky“; bere na vědomí, že hodnocení, které vede k této kvalifikaci, je založeno na pokynech COCOF 08/0019/01-EN s použitím klíčových požadavků, které jsou v nich obsaženy;

114.  lituje, že není v pravomoci Komise postihovat členské státy nebo regiony, které opakovaně použily prostředky ze strukturálních fondů nebo z Fondu soudržnosti nesprávným způsobem;

Účinnost přerušení nebo pozastavení plateb

115.  připomíná, že Parlament požadoval systematickou aktivaci přerušení nebo pozastavení plateb bez ohledu na jakákoli politická hlediska (zpráva o udělení absolutoria na rok 2009(103), body 194–196);

116.  konstatuje, že vzhledem k tomu, že GŘ REGIO přerušilo 49 platebních lhůt (viz výroční zprávu o činnosti GŘ REGIO, s. 42–44) a GŘ EMPL 14 platebních lhůt (viz výroční zprávu o činnosti GŘ EMPL, s. 50), Komise využila v roce 2010 možnosti přerušení plateb častěji; dále bere na vědomí, že Komise v roce 2010 nepozastavila žádné platby z Evropského fondu pro regionální rozvoj, ani z Fondu soudržnosti, avšak že k tomuto kroku přistoupila v případě šesti plateb z Evropského sociálního fondu;

117.  vyjadřuje politování nad tím, že v oblasti „soudržnost“, a zejména pak v regionální politice, vzrostla míra chyb navzdory častějšímu přerušování platebních lhůt a navzdory tomu, že Komise odhalila, které členské státy a regiony se na chybovosti podílely největší měrou; připomíná Komisi její akční plán na posílení kontrolní úlohy Komise v rámci sdíleného řízení strukturálních opatření(104); vyzývá Komisi, aby zanalyzovala slabé stránky členských států a regionů, v nichž dochází k nejvyšší míře chyb, a aby plnila svou kontrolní úlohu tím, že bude prosazovat opatření uvedená v akčním plánu;

118.  vyzývá Komisi, aby k dalšímu vyplácení prostředků přikročila až poté, co na základě řádného auditu provedeného na místě získá dostatečné důkazy o tom, že nedostatky byly napraveny, aby byly tyto sankce účinným nástrojem a aby se předešlo jakémukoli riziku, že platby budou obnoveny příliš rychle;

119.  bere na vědomí, že v prosinci 2010 GŘ REGIO obnovilo 24 % přerušených plateb (tj. 12 ze 49 platebních lhůt přerušených v roce 2010, přičemž všechny platby byly přerušeny v říjnu 2010(105)); domnívá se, že obnovením plateb v prosinci se prohlubuje platební nerovnováha v průběhu celého roku, čímž se zvyšuje riziko výskytu chyb při provádění plateb a zkracuje doba, během níž musí Účetní dvůr provést audit těchto plateb; vyzývá Komisi, aby informovala Parlament o tom, který z těchto 12 příjemců by býval přišel o financování podle pravidla n+2/n+3, pokud by platby byly obnoveny v roce 2011;

Účinnost finančních oprav

120.  rád by upozornil na významný rozdíl mezi finančními opravami, které provádějí členské státy a které nevedou k čistému snížení prostředků, a finančními opravami, které provádí Komise prostřednictvím příkazů k vrácení prostředků a které mají za následek čisté snížení prostředků; domnívá se, že finanční opravy provedené členskými státy mají „virtuální charakter“ se zanedbatelnými dopady v podobě sankcí; vítá lepší propracování 6. vysvětlivky k roční účetní závěrce Evropské unie a vybízí Komisi, aby i nadále zdokonalovala poskytované informace např. tím, že bude porovnávat finanční opravy a zpětně získané prostředky s odpovídajícím objemem plateb;

121.  je velmi znepokojen následujícími skutečnostmi:

   finanční opravy v roce 2010 vedly k čistému snížení prostředků pouze ve 20 % všech případů (viz roční účetní závěrku Evropské unie, s. 68), protože projekty, které jsou shledány nezpůsobilými, lze nahradit jinými projekty, případně i projekty se zpětnou platností, ačkoli představují větší riziko pro legalitu a správnost plateb a nemají pro Unii jako celek žádný přínos;
   finanční opravy se většinou soustřeďují na slabiny v kontrolních systémech členských států, a nikoli na slabiny jednotlivých projektů, takže finanční důsledky systémových chyb obvykle nesou daňoví poplatníci dotyčné země, kteří již přispěli do rozpočtu Unie;
   míra provádění finančních oprav v programovém období 2000–2006 klesla ze 62 na 58 % (viz roční účetní závěrku Evropské unie, s. 71), zejména v důsledku nízké míry plnění v rámci Evropského fondu pro regionální rozvoj a Fondu soudržnosti;

122.  zastává názor, že účinnost finančních oprav je vzhledem k těmto skutečnostem značně oslabena; obává se, že možnost nahrazovat nezpůsobilé výdaje vytváří tlak na členské státy, aby předkládaly jiné projekty, a to i projekty se zpětnou platností, což by mohlo vést dokonce k nežádoucímu růstu rizika pro legalitu a správnost rozpočtu Unie;

Závěry ohledně dozorčí úlohy Komise

123.  vyzývá Komisi, zejména GŘ REGIO, aby plně využívala stávající nástroje sankcí; domnívá se však, že legislativní rámec pro období 2007–2013 nevytváří potřebné pobídky k tomu, aby členské státy dodržovaly pravidla, ani Komisi neposkytuje dostatečně účinné nástroje k tomu, aby mohla odměňovat dodržování pravidel a trestat jejich porušování;

124.  vyzývá proto Komisi, aby zvážila prioritní akci, kterou by podpořila úsilí, jež v rámci řádného legislativního postupu vyvíjí Parlament v souvislosti s návrhem nařízení o společných ustanoveních strukturálních nástrojů (COM(2011)0615, 2011/0276 (COD)) s cílem vytvořit účinný mechanismus sankcí, aby Komise mohla v plné míře převzít konečnou a celkovou odpovědnost za plnění rozpočtu; tento mechanismus by měl zahrnovat mimo jiné tyto prvky:

   čisté snížení prostředků by se stalo by se pravidlem pro provádění finančních oprav prosazovaných Komisí a byla by zrušena možnost deklarovat projekty se zpětnou platností;
   členské státy by byly povinny v co největším rozsahu získat zpět platby na nezpůsobilé výdaje od konečných příjemců prostředků, takže by příslušné důsledky nesli koneční příjemci, a nikoli daňoví poplatníci dotyčného státu, a Komise by pokud možno o těchto zpětně získaných prostředcích poskytovala informace Parlamentu;
   Komise by mohla pro členské státy vytvářet pobídky nejen pro dodržování pravidel, ale i pro účinné, účelné a hospodárné provádění politiky soudržnosti;
   všechny fondy by měly k dispozici kompletní škálu sankcí (přerušení a zastavení plateb, finanční opravy a pokuty) s minimálním prostorem pro samostatné rozhodování v případech, kdy bylo odhaleno porušování pravidel;
   Komise by mohla členským státům ukládat pokuty nebo přerušit operační programy v členských státech či regionech, které opakovaně použily prostředky ze strukturálních fondů nebo Fondu soudržnosti nesprávně;
   proti členským státům, které soustavně neplní své povinnosti podle článku 258 Smlouvy o fungování EU, by bylo možné zahájit právní kroky;
   Komisi by byly poskytovány všechny související údaje a informace, které potřebuje k výkonu dozorčí úlohy nad používáním prostředků členskými státy;

Zemědělství a přírodní zdroje – stanovisko s výhradou

125.  vítá, že přímé platby zahrnuté do integrovaného administrativního a kontrolního systému (IACS) – jež v roce 2010 představovaly 77 % celkových výdajů v rámci SZP – neobsahují věcné chyby (výroční zpráva, bod 3.55 a odpověď Komise k tomuto bodu);

126.  vítá, že se Komisi podařilo udržet nejpravděpodobnější míru chyb na 2,3 % (výroční zpráva, příloha 3.1), a vyzývá Komisi, aby nepolevovala v úsilí o další snížení chybovosti;

127.  připomíná, že systém IACS musí zajistit, aby byly zemědělcům poskytovány správné platby, které by mělo být možné zpětně vysledovat; konstatuje však, že účinnost systému IACS snižují nepřesné údaje v databázích, neúplné opakované kontroly nebo nesprávná či nedůsledná opatření přijímaná v návaznosti na zjištěné anomálie (výroční zpráva Účetního dvora, bod 3.29); vyzývá Komisi, aby zajistila, aby všechny databáze obsahovaly aktuální údaje a aby byly všechny anomálie náležitě napraveny;

128.  bere na vědomí příklad chyby ve způsobilosti plateb, na niž upozornil Účetní dvůr u Evropského zemědělského záručního fondu (EZZF)(106) v souvislosti s mechanismem výměnného obchodu, který používá intervenční zásoby; dále bere na vědomí, že z rozpočtu Unie bylo za přepravu 9 894 tun másla v rámci tohoto mechanismu celkově vyplaceno asi 900 000 EUR(107); je velmi znepokojen tím, zda tyto operace probíhají v souladu se zásadami řádného finančního řízení; vyzývá Komisi, aby přijala nezbytná opatření, která by zajistila, aby byl mechanismus výměnného obchodu – má-li se v něm vůbec pokračovat – transparentní a nákladově efektivní;

129.  konstatuje, že výdaje na rozvoj venkova (přibližně 11 483 000 000 EUR(108)) jsou mimořádně náchylné k chybám, protože z 80 operací v kontrolním vzorku byly ve 40 z nich (50 %) odhaleny chyby, přičemž 21 operací v rámci těchto transakcí (52 %) obsahovalo vyčíslitelné chyby (výroční zpráva, bod 3.19);

130.  konstatuje, že postup účetní závěrky se ukázal z hlediska ochrany finančních zájmů rozpočtu Unie jako obecně účinný, protože vyloučil výdaje, které nejsou prováděny v souladu s pravidly Unie;

131.  vyzývá Komisi, aby dále zkrátila postup schvalování účetní závěrky a současně zajistila, aby bylo zachováno právo členských států na obhajobu; vybízí Komisi, aby zlepšila vazbu mezi uloženými finančními opravami a skutečným množstvím nesprávných plateb; vyzývá členské státy, aby spolupracovaly s Komisí a zavčas jí poskytovaly všechny potřebné informace;

132.  vítá skutečnost, že Účetní dvůr ve zvláštní zprávě č. 8/2011 nazvané „Zpětné získávání neoprávněných plateb provedených v rámci společné zemědělské politiky“ shledal, že v minulých letech došlo ke zlepšení systémů pro zpětné získávání prostředků a finanční opravy; znovu opakuje, že je přesvědčen o tom, že prostředky, jež byly neoprávněně vyplaceny ze zemědělských fondů, je třeba od konečných příjemců získávat zpět v maximální výši, aby se zabránilo dvojímu zatížení daňových poplatníků; vyzývá Komisi, aby přijala další opatření s cílem omezit prostor pro různé výklady ze strany členských států a pro zavádění odlišných vnitrostátních postupů a aby pečlivě kontrolovala systémy jednotlivých členských států pro zpětné získávání prostředků;

133.  je pevně přesvědčen o tom, že třístranná setkání zástupců Účetního dvora, Komise a vnitrostátních orgánů by se měla rozšířit na politiku v oblasti zemědělství a přírodních zdrojů, aby se podpořil harmonizovaný výklad a jednotné uplatňování pravidel pro řízení a kontrolu výdajů a aby se co nejvíce vyloučila možnost vzniku nedorozumění;

Vnější pomoc, rozvoj a rozšíření – stanovisko s výhradou

134.  bere na vědomí, že Účetní dvůr dospěl k závěru, že systémy dohledu a kontroly pro oblast „Vnější pomoc, rozvoj a rozšíření“ byly pouze částečně účinné, pokud jde o zajišťování správnosti plateb (výroční zpráva, bod 5.36);

135.  bere na vědomí odhad Účetního dvora, podle nějž činí celková nejpravděpodobnější míra chyb 1,7 % (výroční zpráva, bod 5.13); vyjadřuje však politování nad tím, že v průběžných a konečných platbách byla konstatována významná míra chyb, která podle komisaře Andrise Piebalgse dosahuje asi 5 %(109) a byla by ještě vyšší, pokud by byla z výpočtu vyloučena rozpočtová podpora; dále konstatuje, že všechny vyčíslitelné chyby byly odhaleny v průběžných a konečných platbách (výroční zpráva, bod 5.13); vyjadřuje politování na tím, že kontroly Komise neodhalily dvě třetiny chyb, které byly posléze zjištěny v konečných platbách (výroční zpráva, bod 5.16);

136.  je přesvědčen o tom, že celková nejpravděpodobnější míra chyb se nachází pod 2% prahem významnosti díky podílu předběžného financování a rozpočtové podpory na celkových provozních výdajích; bere na vědomí, že tento podíl vzrostl ze 66 % v rozpočtovém roce 2008 na 75 % v rozpočtovém roce 2010(110);

137.  připomíná, že předběžné financování má odlišný rizikový profil, který se neprojevuje v auditu prohlášení o věrohodnosti; domnívá se, že je účinnější nesrovnalostem předcházet, než napravovat neoprávněně vyplacené částky ex-post prostřednictvím zpětného vymáhání prostředků;

138.  připomíná, že audit prohlášení o věrohodnosti nezohledňuje ani hlavní rizika spojená s rozpočtovou podporou (riziko pro účinnost pomoci a riziko hrozících podvodů a korupce); vyzývá Komisi, aby tato rizika pozorně monitorovala; domnívá se však, že odvětvová rozpočtová podpora je účinným opatřením pro dlouhodobé budování kapacit; vyzývá Komisi, aby rozpočtovou podporu zaváděla jen za přísných a řádně stanovených podmínek;

139.  vítá prohlášení Účetního dvora, že „úřad EuropeAid zavedl komplexní kontrolní strategii a nadále významným způsobem zkvalitňuje koncepci i fungování svých systémů dohledu a kontroly“ (výroční zpráva, příloha 5.3);

140.  bere na vědomí, že Účetní dvůr má za to, že „prohlášení generálního ředitele a výroční zpráva o činnosti představují pouze částečně věrné posouzení finančního řízení, pokud jde o správnost evropských rozvojových fondů a souhrnného rozpočtu Evropské unie“ (výroční zpráva, příloha 5.34, dodatečně zvýrazněno);

141.  žádá Komisi, aby vyzvala úřad EuropeAid, aby co nejdříve dokončil metodu pro výpočet míry výskytu „zbytkových chyb“ po provedení veškerých kontrol a aby se o výsledky podělil s ostatními generálními ředitelstvími, do jejichž působnosti spadají vnější vztahy, má-li být v prohlášeních vedoucích pracovníků Komise týkajících se vnější pomoci, rozvoje a rozšíření dosaženo nezbytných zlepšení;

142.  vyzývá Komisi, aby povolila, aby zástupce vedoucího delegace, jímž je většinou osoba z některého členského státu, v němž nějaká delegace působí, mohl vedoucího delegace zastupovat během jeho nepřítomnosti ve všech záležitostech s výjimkou provádění provozních výdajů spravovaných dotyčnou delegací Unie, neboť tento úkol lze převést pouze na zaměstnance Komise;

143.  bere na vědomí připomínky Účetního dvora uvedené v příkladu 5.3 výroční zprávy; je velmi znepokojen „flexibilním výkladem způsobilosti u spolufinancovaných opatření“ nebo „nominálním přístupem“ uplatňovaným v případě organizací OSN, který s sebou nese riziko dvojího financování týchž nákladů; domnívá se, že i tím se snižuje míra chyb zjištěná Účetním dvorem; dále je velmi znepokojen „rozšířenými kritérii způsobilosti“, která zavádí finanční a administrativní rámcová dohoda s agenturami OSN a rámcové dohody o partnerství s realizačními partnery Komise, neboť v sobě rovněž skrývají riziko dvojího financování; důrazně Komisi vyzývá, aby od obou postupů upustila; očekává, že agentury OSN přiznají mezivládním dárcovským organizacím podobná práva na přístup ke zprávám o interním auditu, jakých požívají členské země OSN; v této souvislosti konstatuje, že je nezbytné dále zlepšovat podávání zpráv o využívání finančních prostředků Unie tím, že se poskytované informace budou soustřeďovat spíše na dosažené výsledky než na vykonanou činnost;

144.  vítá revidovaný mandát, kterým Komise Evropské investiční bance poskytuje rozpočtové záruky na případné ztráty z půjček a úvěrových záruk v případě projektů realizovaných mimo Unii; zdůrazňuje, že záruky Unie poskytnuté EIB bezesporu podléhají kontrole Účetního dvora;

145.  shledává, že informace o smlouvách uzavíraných úřadem EuropeAid(111) a GŘ ECHO(112) nejsou předkládány ve stejném formátu; vyzývá Komisi, aby pro databáze, které obsahují informace o smlouvách uzavřených těmito dvěmi generálními ředitelstvími, používala společný formát a aby v nich uváděla alespoň tyto informace: číslo smlouvy / jednací číslo, předmět smlouvy, oblast / odvětví intervence, jméno a státní příslušnost smluvní strany, zemi intervence, částku, typ a dobu platnosti smlouvy (s uvedením data, k němuž smlouva vstupuje v platnost, a data ukončení platnosti);

146.   žádá Komisi, aby vypracovala podrobnou zprávu o celkových nákladech na podpůrné kampaně pro rozšíření EU (reklamní spoty v kinech, v televizi, na internetu a v dalších sdělovacích prostředcích), rozpis nákladů podle jednotlivých sdělovacích prostředků a zemí, v nichž byly reklamní spoty vysílány, a podrobné informace o realizačních společnostech, od produkčních po vysílací společnosti; dále očekává, že Komise předloží zprávu o všech svých ostatních propagačních činnostech v souvislosti s rozšířením, k níž přiloží stejně podrobné zprávy a rozpis nákladů;

Pomoc Unie Haiti

147.  připomíná zemětřesení na Haiti a jeho ničivé následky; lituje nedostatečné míry koordinace v oblasti humanitární a rozvojové pomoci (propojení základní pomoci, obnovy a rozvoje); domnívá se, že poskytování humanitární pomoci by mělo být založeno na strategii jejího postupného ukončení; domnívá se, že by Komise měla zaměřit své úsilí a poskytování finanční pomoci na oblast obnovy a rozvoje;

148.  vyjadřuje politování nad neuspokojivou koordinací mezi delegací Unie a představiteli GŘ ECHO; podporuje zvýšení koordinace mezi všemi subjekty Unie v této zemi; naléhavě proto vyzývá Komisi, aby zajistila větší jednotnost a doplňkovost mezi humanitární a rozvojovou pomocí jak na politické úrovni, tak i v praxi;

149.  lituje, že některé projekty nejsou dostatečně životaschopné, a zdůrazňuje, že by měly mít v první řadě za cíl vytváření pracovních míst a dosažení udržitelného růstu, aby mohlo Haiti zvýšit své vlastní příjmy, a snížit tak závislost na zahraniční pomoci; žádá proto Komisi, aby Parlamentu poskytla seznam projektů, které byly realizovány v průběhu posledních 15 let působení na Haiti společně s podrobným zhodnocením jejich současného stavu, aby bylo možné posoudit, jak se od doby jejich zahájení prokázala jejich životaschopnost;

150.  zdůrazňuje, že pomoc poskytovaná Unií není na Haiti dostatečně vidět; zastává názor, že za účelem zvýšení její viditelnosti je třeba v propagačních dokumentech používat i název Evropská unie, a nikoli pouze její vlajku a název Komise a GŘ ECHO, jelikož tyto symboly řadovým Haiťanům nic neříkají;

Výzkum a další vnitřní politiky – stanovisko s výhradou

151.  bere na vědomí, že Účetní dvůr dospěl k závěru, že systémy dohledu a kontroly pro oblast „Výzkum a další vnitřní politiky“ byly pouze částečně účinné, pokud jde o zajišťování správnosti plateb (výroční zpráva, bod 6.49);

152.  bere na vědomí zvláštní charakteristický rys této skupiny politik, a sice že většina provozních výdajů (72 %, výroční zpráva, tabulka 6.1) je vyplácena formou předběžného financování, které na rozdíl od průběžných a konečných plateb vyžaduje, aby byl splněn pouze omezený počet podmínek, a že toto specifikum se pozitivně promítá do celkové míry chyb;

153.  je znepokojen zejména mírou předběžného financování v oblasti programu celoživotního vzdělávání, která může dosáhnout až 100 % nákladů na projekt vyčleněných v rámci rozpočtu (výroční zpráva, bod 6.9) a která v roce 2010 činila 93 % všech uskutečněných plateb (výroční zpráva, tabulka 6.1);

154.  konstatuje, že v průběžných a konečných platbách příjemcům byla zjištěna významná míra chyb a že Účetní dvůr odhaduje, že nejpravděpodobnější míra chyb činí vlivem předběžného financování 1,4 % (výroční zpráva, bod 6.12); dále shledává, že Účetní dvůr u průběžných a konečných plateb nezveřejňuje konkrétní míru chyb;

155.  je si vědom, že Komise(113) odhaduje, že u rámcového programu č. 6 dosahuje reprezentativní míra chyb ve víceletém průměru 3,4 % (nezahrnuje předběžné financování) a že u rámcového programu č. 7 se prozatímní reprezentativní míra chyb pohybuje ve víceletém průměru mírně nad 4 %; dále bere na vědomí, že víceletý průměr míry zbytkových chyb, což jsou chyby, které zůstanou poté, co útvary Komise po auditech provedou opravy a získají zpět vyplacené prostředky, dosahuje u rámcového programu č. 6 hodnoty 2,4 %, zatímco v případě rámcového programu č. 7 zatím Komise neměla dostatek času na to, aby mohla posoudit veškeré důsledky zpětně získaných prostředků a plateb v rozmezí několika let;

156.  s ohledem na současnou finanční krizi zdůrazňuje významnou úlohu finančního nástroje na sdílení rizik; vyzývá Komisi, aby zvýšila podporu, kterou prostřednictvím tohoto nástroje poskytuje univerzitám a výzkumným organizacím na jejich investice do partnerství veřejného a soukromého sektoru a do projektů výzkumných infrastruktur, které jsou v evropském zájmu v souvislosti s plněním cílů inteligentní veřejné politiky stanovených ve strategii Evropa 2020;

157.  bere na vědomí, že Komise ve snaze usnadnit zpracování plateb maximálně zjednodušuje postupy pro předběžné kontroly, které se tak se omezují pouze na administrativní požadavky a aritmetické kontroly; je znepokojen tím, že dokonce v případě pochybností o způsobilosti vykázaných nákladů se předběžné kontroly prováděly pouze v omezeném rozsahu (výroční zpráva, bod 6.17 a příklad 6.2); trvá na tom, že je třeba přijmout opatření k nápravě této situace;

158.  je přesvědčen o tom, že je nutné najít rovnováhu mezi zjednodušením plateb a kontrolou způsobilosti vykázaných nákladů; vyzývá Komisi, aby upravila svou strategii pro provádění předběžných kontrol a uplatňovala přístup založený na rizicích tak, aby lépe zohledňovala konkrétní rizika a prohlášení o výdajích a aby v případě vysokého rizika doplnila postupy používané při předběžných kontrolách o provádění kontrol na místě;

159.  je velmi znepokojen tím, že osvědčení o auditu jsou stále účinné jen z části (výroční zpráva, bod 6.22); připomíná, že osvědčení o auditu představují jeden z nejdůležitějších prvků předběžných kontrol prováděných Komisí; vyzývá Komisi, aby standardně navazovala formální komunikaci s externími auditory, v jejímž rámci jim bude poskytovat zpětnou vazbu a žádat vysvětlení v případě nespolehlivých osvědčeních o auditech;

160.  vítá, že se strategie Komise pro audity ex post považuje při odhalování a opravách chyb za účinnou (výroční zpráva, bod 6.30); dále vítá, že postupy Komise pro zpětné získávání neoprávněně vyplacených prostředků jsou adekvátní a že Komise více využívá nápravná opatření, jako je předčasné vypovězení smluv a ukládání pokut;

161.  je hluboce znepokojen tím, že výpočet míry zbytkových chyb vychází z předpokladů, které ve skutečnosti ne vždy platí, jako je např. extrapolace chyb odhalených v jednom prohlášení o nákladech na jiné prohlášení o nákladech téhož příjemce; souhlasí s Účetním dvorem, že na míru zbytkových chyb je možné spoléhat se jen v omezené míře (výroční zpráva, bod 6.32); domnívá se, že je tím zpochybněna i spolehlivost výhrad vyjádřených generálními řediteli, protože jedním z hlavních ukazatelů pro rozhodnutí o tom, zda bude vyjádřena výhrada, je míra zbytkových chyb;

Pohled z hlediska různých politik
Pohled z hlediska rozvojové politiky

162.  domnívá se, že vzhledem k současné rozpočtové a hospodářské krizi, které čelí řada členských států, je více než kdy jindy nutné, aby Unie maximálně zvýšila účinnost a dopad své pomoci; vzhledem k tomu, že je znepokojen zjištěním Účetního dvora v jeho výroční zprávě o plnění rozpočtu za rok 2010, že v roce 2010 byly dozorčí a kontrolní systémy Komise týkající se vnější pomoci a rozvoje při zajišťování správnosti plateb pouze částečně účinné a že dvě třetiny kvantifikovatelných chyb byly zjištěny u konečných plateb, přičemž kontroly ze strany Komise tyto chyby nezjistily;

163.  uznává nicméně pokračující snahu Komise o zlepšení fungování a uplatňování svých dozorčích a kontrolních systémů a o zvýšení kvality údajů vkládaných do řídícího informačního systému Zvláštního výboru pro finanční, hospodářskou a sociální krizi; je potěšen tím, že při platbách na poskytování vnější pomoci a rozvoj nedošlo v roce 2010 k závažným chybám, přičemž odhadovaná chybovost je nižší než v roce 2009; doporučuje Komisi, aby pro ředitelství v oblasti vnějších vztahů vypracovala ucelenou metodologii zbytkové chybovosti, dále zdokonalila svůj systém externích auditů a dodržovala co nejpřísnější normy v oblasti kontroly;

164.  doporučuje Komisi, aby zpřísnila zejména kvalitu předběžných kontrol, monitorování a podávání zpráv a dozorčí a auditní funkce delegací Unie (k provádění auditů založených na posouzení rizik), kde bylo zjištěno nejvíce chyb, dále aby zvýšila funkční schopnost provozních a finančních útvarů delegací, navýšila prostředky, které mají delegace k dispozici pro svou hlavní monitorovací činnost, a zesystematizovala svůj monitorovací rámec, což by zahrnovalo zavedení víceletých monitorovacích a hodnotících programů a rozšíření poradenství v oblasti monitorování;

165.  vyzývá Komisi, aby nalezla fungující řešení organizačních úkolů vyplývajících ze spojení GŘ DEV a GŘ AIDCO, k němuž došlo koncem roku 2010; naléhavě vyzývá Komisi a ESVČ, jejíž činnost byla zahájena v prosinci 2010, aby neodkladně dokončily vypracování pracovního řádu, kde by byla jasně stanovena úloha a úkoly, které musejí plnit v rámci plánovacího a realizačního cyklu vnější pomoci, do něhož delegace patří;

166.  domnívá se, že nové finanční nástroje, které jsou součástí příštího víceletého finančního rámce na období let 2014–2020, musejí přihlížet ke všem posíleným legislativním a kontrolním pravomocem Parlamentu podle Lisabonské smlouvy a že Parlament musí být do procesu finančního plánování zapojen za stejných podmínek jako Rada;

167.  vybízí Komisi, aby dále zlepšovala účinnost unijní pomoci věnované na základní školství v subsaharské Africe a jižní Asii(114), zejména na základě stanovení realistických ukazatelů a cílů, které by umožnily účinné sledování dosažených výsledků, a to tím, že zajistí, aby delegace na tuto činnost přidělovaly pracovníky s dostatečnými odbornými znalostmi a zkušenostmi s cílem udržovat dialog v rámci této oblasti politiky s partnerskými vládami a dalšími dárci, a že se více zaměří na kvalitu vzdělávání a schopnost vlád, které tyto prostředky získávají, řešit problematiku rostoucího počtu žáků zapsaných do škol;

168.  je znechucen rozsáhlými podvody, které koncem roku 2010 odhalil Globální fond na boj proti AIDS, tuberkulóze a malárii v Mali, Mauritánii, Džibuti a Zambii, a znepokojen možnou zpronevěrou značných finančních částek, které byly věnovány např. jako příspěvek EU do Globálního fondu v roce 2010; doporučuje Komisi, aby se zapojila do užší spolupráce s Globálním fondem zaměřené na podporu a sledování jeho činnosti v jednotlivých zemích, aby již nedocházelo k takovýmto případům korupce a aby se zvýšila odpovědnost a účinnost Globálního fondu;

169.  opakuje svou výzvu k většímu zapojení parlamentů a ke konzultacím s občanskou společností a místními orgány v partnerských zemích při přípravě a přepracovávání dokumentů o strategii jednotlivých zemí a víceletých orientačních programů v rámci nástroje rozvojové spolupráce;

Pohled z hlediska politiky zaměstnanosti a sociálních věcí

170.  poukazuje na to, že na zaměstnanost a sociální věci připadá 18 % výdajů Unie v rámci politiky soudržnosti a že největší část výdajů v této oblasti (94 %) je financována z prostředků Evropského sociálního fondu (ESF);

171.  hodnotí proto pozitivně, že z prostředků vyčleněných na ESF činila míra čerpání prostředků určených na závazky 100 % (10,8 miliardy EUR) a míra čerpání prostředků určených na platby 87,9 % (7,1 miliardy EUR); bere na vědomí, že nižší míra čerpání prostředků na platby byla způsobena tím, že některé závazky byly přijaty až v posledním čtvrtletí; oceňuje úsilí Komise o zlepšení finančního řízení;

172.  bere na vědomí, že podle odhadu Účetního dvora činila v roce 2010 míra chyb u výdajů v oblastech soudržnosti, energetiky a dopravy 7,7 %; je překvapen konstatováním Účetního dvora, že směrnice EU nebyly řádně provedeny ve vnitrostátních právních předpisech o udělování veřejných zakázek; od Komise proto očekává, že zlepší dohled nad prováděním právních předpisů Unie ve vnitrostátním právu a že bude ověřovat způsobilost financovaných projektů; domnívá se, že na ESF se zadávání veřejných zakázek příliš nevztahuje;

173.  oceňuje, že Komise formou dvoustranných a vícestranných seminářů usiluje o to, aby členské státy průběžně školily příjemce a prováděcí orgány a aby jim poskytovaly informace, poradenství a instrukce s cílem snížit míru chyb u plateb; vyjadřuje politování nad tím, že členské státy se tohoto úkolu podle všeho nedokáží sami zhostit;

174.  znovu žádá, aby byla členským státům uložena povinnost informovat o uplatňování nástrojů financování, a připojuje se k požadavku Účetního dvora, aby Komise pravidelně kontrolovala využívání prostředků z ESF;

175.  připomíná, že je nutné zajistit řádné využívání prostředků ze strany členských států a že pro tyto účely lze účinně využívat možnost přerušení a pozastavení plateb;

176.  je znepokojen velkým počtem chyb u nástroje finančního inženýrství, na něž poukázal Účetní dvůr;

177.  vyjadřuje politování nad tím, že Komise dosud v celém rozsahu nezohlednila doporučení Účetního dvora týkající se příspěvku ESF k boji proti předčasnému ukončování školní docházky;

178.  připomíná, že přijetí vhodných opatření k prevenci podvodů a korupce je úkolem generálního ředitelství pro zaměstnanost, sociální věci a integraci, které tyto prostředky spravuje; vítá úzkou spolupráci s Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF); požaduje ujištění o tom, že případy podvodů v ESF budou i nadále vyšetřovat a stíhat také vnitrostátní justiční orgány;

179.  vítá, že se Komise snaží pomocí kontrolních zpráv, které každoročně vypracovávají kontrolní úřady, a pomocí souhrnných výročních zpráv získat od všech členských států podrobné informace, a domnívá se, že je nezbytné, aby Komise v tomto ohledu svou kontrolní činnost rozšířila tak, aby Parlamentu poskytovala údaje o přínosu financování z prostředků Unie;

180.  zdůrazňuje zvláštní potřeby cílových skupin a vedoucích projektů v rámci ESF; navrhuje, aby se do spolufinancování projektů započítávala také dobrovolná činnost v neziskových organizacích a nepeněžité vklady; žádá realizátory projektů, aby předložili aktualizovaný přehled správních nákladů ESF podle členských států a jednotlivých projektů;

181.  poukazuje na to, že z Fondu pro přizpůsobení se globalizaci bylo dosud financováno 21 projektů v celkové výši 105 milionů EUR, přičemž na tyto účely lze vyčlenit až 500 milionů EUR; vítá, že členské státy stále častěji v této oblasti vytvářejí a předkládají vhodné projekty; vybízí Komisi, aby účinně podporovala členské státy při vytváření projektů, které mají za cíl podpořit pracovníky, kteří přišli o zaměstnání v důsledku měnící se struktury světového obchodu nebo finanční a hospodářské krize, při hledání nového zaměstnání a při osvojování si nových znalostí a dovedností, a při předkládání těchto projektů k financování z Fondu pro přizpůsobení se globalizaci;

182.  vyzývá Účetní dvůr, aby zkontroloval i ostatní rozpočtové položky v oblasti sociální politiky a politiky zaměstnanosti a aby zjistil, proč se dostupné prostředky nevyužívají v plném rozsahu;

183.  vyzývá Účetní dvůr, aby předložil informace o míře chyb u Evropského fondu pro regionální rozvoj a ESF, a sice pro každý fond zvlášť, a nikoli v jejich úhrnu;

184.  očekává, že Komise vypracuje podrobné zprávy o pilotních projektech.

Pohled z hlediska vnitřního trhu a politiky ochrany spotřebitelů

185.  s uspokojením bere na vědomí, že se zvyšuje míra čerpání prostředků na platby v hlavě 12; poukazuje nicméně na nízkou míru čerpání u rozpočtové položky 17 02 04, což má negativní dopad na průměrnou míru čerpání v oblasti spotřebitelské politiky; zdůrazňuje, že je třeba, aby Komise využívala účinnější mechanismy pro odhad potřeb týkajících se plateb, aby se zlepšilo plnění rozpočtu; vítá pokrok, kterého Komise v tomto ohledu dosáhla v roce 2011;

186.  zdůrazňuje, že je třeba podporovat finanční vzdělávání spotřebitelů, aby se prohloubily jejich znalosti v oblasti finančních služeb; proto i navzdory nedostatkům v oblasti čerpání, na něž bylo již dříve poukázáno, a se zřetelem k nedávnému pozitivnímu vývoji v této oblasti znovu vyjadřuje svou podporu pilotnímu projektu v oblasti transparentnosti a stability finančních trhů, který byl zahájen v roce 2010; vybízí Komisi, aby učinila patřičné kroky a zjistila, jak nejlépe vynaložit přidělené prostředky;

187.  vítá iniciativu Komise pořádat v členských státech pracovní semináře s cílem řešit problémy, s nimiž se vnitrostátní správní orgány setkávají při uplatňování a prosazování právních předpisů v oblasti vnitřního trhu; je přesvědčen, že tento postup bude mít pozitivní vliv na výsledky jejich uplatňování;

188.  znovu žádá Komisi, aby zanalyzovala účinnost stávajících programů financování malých a středních podniků a aby prozkoumala možnost vytvoření nových společných finančních nástrojů;

189.  vítá důležitost, jakou přikládá Komise programu SOLVIT a projektu EU Pilot jako alternativním mechanismům řešení problémů, a vyzývá ji, aby v tomto ohledu zvýšila své úsilí; zdůrazňuje, že program SOLVIT se ukázal jako účinný při řešení problémů, které mají dopad na občany, jako je uznávání odborné kvalifikace a zaměstnanecká práva; připomíná, že podporuje samostatnou rozpočtovou položku a patřičné finanční prostředky pro program SOLVIT, portál „Vaše Evropa“ a veškeré další nástroje určené k tomu, aby vnitřní trh v praxi fungoval; vítá vylepšený portál „Vaše Evropa“ jako hlavní webovou stránku, která poskytuje přístup k informacím o právech v různých odvětvích i k asistenčním službám; je toho názoru, že by mělo dojít k širšímu poskytování informací veřejnosti na portálu „Vaše Evropa“ a jeho větší propagaci mezi občany a podniky Unie;

190.  vítá skutečnost, že se síti evropských spotřebitelských center i nadále dostává finanční podpory a že bylo zadáno vypracování studie, která má posoudit její účinnost; vyzývá Komisi, aby vycházela ze závěrů této studie a podnikla kroky, které jednak zvýší kvalitu nabízených služeb a jednak zajistí stabilní financování sítě; zdůrazňuje, jak je důležité zvýšit informovanost spotřebitelů o službách, které tato síť nabízí; vřele vítá opatření Komise v této oblasti, jako jsou mediální kampaně a opatření zaměřená na optimalizaci vyhledávače;

191.  vyzývá Komisi, aby zvýšila své úsilí s cílem zajistit, aby byly výkazy členských států pro účely tradičních vlastních zdrojů přesné a aby se zlepšil celní dohled ze strany vnitrostátních orgánů, aby nedocházelo k chybám v částkách vybraných tradičních vlastních zdrojů, jak doporučuje Účetní dvůr (bod 2.21); vybízí proto Komisi, aby vynaložila další úsilí na zjednodušení právního rámce, zejména s cílem řešit přetrvávající problémy v některých systémech kontroly;

192.  zdůrazňuje, že složitost pravidel je hlavní příčinou chyb v kapitole „Výzkum a další politiky“; žádá Komisi, aby zvážila různé možnosti, jak dosáhnout lepší rovnováhy mezi zjednodušením postupů a kontrolou, s cílem snížit administrativní zátěž pro malé a střední podniky; upozorňuje na složitost pravidel pro zadávání veřejných zakázek, a doporučuje proto jejich zjednodušení, aby se celkově snížil výskyt chyb;

193.  vyjadřuje znepokojení nad tím, že účinnost systémů dohledu a kontroly Komise je pouze částečná; zdůrazňuje, že některé chyby, které zjistil Účetní dvůr, Komise neodhalila, a zdůrazňuje proto, že je třeba vyvinout úsilí o zlepšení stávajících systémů kontroly;

194.  oceňuje úsilí, které Komise vynaložila při uplatňování Modernizovaného celního kodexu; poukazuje na průtahy v tomto postupu a naléhavě žádá Komisi, aby pro něj stanovila realističtější lhůtu;

195.  opakuje svůj požadavek, aby Komise každý rok předkládala Parlamentu a Radě podrobnější popis výdajů z každé rozpočtové položky a porovnala tyto údaje s poznámkami k dané položce;

196.  navzdory oprávněné kritice Účetního dvora(115) považuje záruční mechanismus malých a středních podniků za klíčový finanční nástroj k dalšímu zvýšení potenciálu řemeslných podniků a maloobchodů; vybízí Komisi, aby maximalizovala přínos záručního mechanismu pro malé a střední podniky a dále v celosvětovém měřítku podporovala inovace a podnikatelského ducha Unie;

197.  poukazuje na zvláštní zprávu Evropského účetního dvora č. 13/2011 nazvanou „Umožňují kontroly v rámci celního režimu 42 zabránit daňovým únikům v oblasti DPH a odhalovat je?“; s cílem zabránit závažným ztrátám pro rozpočty členských států v důsledku daňových úniků v oblasti DPH vyzývá Komisi, aby dále upravila regulační rámec Unie; dále vyzývá členské státy, aby za účelem zajištění jednotného řízení v oblasti osvobození od DPH ze strany celních orgánů zlepšily spolupráci a zefektivnily výměnu informací;

198.  připomíná odpovědnost členských států podle článku 317 Smlouvy o fungování EU a jejich povinnost posílit kontrolní systémy, pokud jde zaprvé o ověřování ze strany řídících orgánů před schválením výdajů předkládaných Komisí a zadruhé o pokyny ohledně ročních shrnutí, které jsou cenným zdrojem věrohodnosti;

199.  s odkazem na sdělení „Rozpočet strategie Evropa 2020“ vyzývá Komisi, aby pokračovala ve spolupráci s Evropským parlamentem a Radou a zajistila, aby se budoucí plánovací činnost v Unii řídila zásadami zjednodušení, řádného finančního řízení a odpovědnosti; vyzývá členské státy a Komisi, aby se při plánování výdajových programů Unie zaměřily na konkrétní cíle SMART, které jsou měřitelné, dosažitelné, přiměřené a časově vymezené, a aby zároveň zohlednily případná rizika, pokud jde o čerpání prostředků;

Pohled z hlediska dopravní politiky a politiky v oblasti cestovního ruchu

200.  konstatuje, že v rozpočtu na rok 2010, jak byl s konečnou platností přijat a v průběhu roku pozměněn, bylo na politiku v působnosti Výboru pro dopravu a cestovní ruch k dispozici celkem 2 640 819 360 EUR v prostředcích na závazky a 1 895 014 386 EUR v prostředcích na platby; bere dále na vědomí, že z těchto částek:

   bylo na transevropské dopravní sítě (TEN-T) k dispozici 1 012 440 000 EUR v prostředcích na závazky a 890 594 000 EUR v prostředcích na platby,
   bylo na bezpečnost dopravy k dispozici 16 876 000 EUR v prostředcích na závazky a 15 375 000 EUR v prostředcích na platby,
   bylo na program Marco Polo k dispozici 63 940 000 EUR v prostředcích na závazky a 30 257 000 EUR v prostředcích na platby,
   bylo pro dopravní agentury vyčleněno 165 788 360 EUR v prostředcích na závazky a 128 447 410 EUR v prostředcích na platby,
   bylo na program Galileo k dispozici 896 035 000 EUR v prostředcích na závazky a 455 135 000 EUR v prostředcích na platby,
   bylo na dopravu, včetně prioritní oblasti věnované udržitelné městské mobilitě z titulu sedmého rámcového programu pro výzkum a vývoj, k dispozici 427 740 000 EUR v prostředcích na závazky a 346 880 476 EUR v prostředcích na platby,
   bylo na cestovní ruch k dispozici 4 600 000 EUR v prostředcích na závazky a 3 520 000 EUR v prostředcích na platby,

201.  bere na vědomí, že při posuzování plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2010 se Účetní dvůr rozhodl soustředit se spíše na politiku soudržnosti a energetickou politiku než na dopravní politiku;

202.  vítá vysokou míru využití prostředků na závazky určených na projekty transevropských sítí (TEN-T); vyzývá členské státy, aby zajistily přiměřené financování z vlastních rozpočtů, jež by odpovídalo těmto závazkům Unie; připomíná, že Parlament podporoval vyšší míru financování z prostředků Unie; vybízí členské státy, aby v rámci přeshraničních projektů týkajících se hlavní sítě vynaložily veškeré úsilí k uzavření vyvážených finančních dohod odpovídajících ambicím, které Unie dala zřetelně najevo;

203.  žádá Komisi, aby každý rok předkládala seznamy projektů v oblasti infrastruktury cestovního ruchu a dopravy, které jsou spolufinancovány z Fondu soudržnosti a z regionálních fondů, jak je tomu již v případě finančních prostředků určených na projekty TEN-T, a aby poté umožnila snadno dostupným a transparentním způsobem dalším institucím a daňovým poplatníkům disponovat informacemi o spolufinancování ze strany Unie;

204.  vítá, že v polovině období realizace prioritních projektů v rámci víceletého programu TEN-T na období 2007–2013 provedlo GŘ pro mobilitu a dopravu (MOVE) v roce 2010 jejich přehodnocení s cílem posoudit pokrok, jehož bylo při budování sítě dosaženo; domnívá se, že tímto přehodnocením byla stanovena zásada závislosti plánovaného financování na konkrétním pokroku při realizaci projektů s cílem optimalizovat využívání dostupných finančních zdrojů; vyzývá Komisi, aby rozšířila toto přehodnocení založené na hodnocení dosažených výsledků i na jiná generální ředitelství a politiky Unie, a žádá ostatní výbory Parlamentu, aby se k tomuto procesu také připojily;

205.  vítá návrhy Komise týkající se projektů TEN-T a s nimi související finanční nástroj nazvaný „nástroj pro propojení Evropy“, poukazuje na evropský přínos zlepšeného financování a podporuje rozpočtové závazky Komise, které odpovídají cílům nového návrhu; podporuje rozvoj nových zdrojů financování z hlediska včasného dokončení projektů v oblasti evropské dopravní infrastruktury, které jsou ze své podstaty dlouhodobé a nákladné;

206.  vítá iniciativu související s „projektovými dluhopisy“ a žádá Komisi, aby zajistila sledování účinnosti tohoto nového nástroje a jeho multiplikační účinky; plně podporuje návrh vyčlenit 10 000 000 000 EUR z Fondu soudržnosti na infrastrukturu související s dopravou v rámci „nástroje pro propojení Evropy“ za účelem zvýšení účinnosti i přínosu strukturálních politik a politiky soudržnosti; vyzývá ke zlepšení systémů správy a kontroly využívání finančních prostředků z Fondu soudržnosti s cílem zajistit řádné a efektivní čerpání těchto prostředků;

207.  vyjadřuje politování nad nízkou mírou využití prostředků na platby vyčleněných pro oblast bezpečnosti dopravy (65 %); bere na vědomí, že výši prostředků, která figuruje v rozpočtu na rok 2010, navrhla Komise ve svém předběžném návrhu rozpočtu; vyzývá Komisi, aby podrobně vysvětlila nedostatečné využívání těchto prostředků a sdělila, jaká opatření hodlá přijmout k zajištění toho, aby se tento problém už neopakoval;

208.  vítá vyšší míru využití prostředků na platby, jež byly přiděleny na bezpečnost dopravy a práva cestujících a na program Marco Polo II; konstatuje nicméně, že 14 % finančních prostředků z tohoto programu bylo převedeno do jiných rozpočtových položek; konstatuje, že byla převedena také část rozpočtové položky určené na program SESAR, a připomíná význam tohoto programu pro posílení průmyslové politiky Unie;

209.  příznivě hodnotí míru využití prostředků vyčleněných na platby v rámci programů EGNOS a GALILEO, která si uchovala vzestupný trend zaznamenaný v roce 2009; zdůrazňuje význam investic do tohoto odvětví, které mají vliv na všechny politiky Unie a zejména na oblast logistiky, udržitelné dopravy a bezpečnosti dopravy; vítá úspěšné vypuštění prvních dvou funkčních družic systému GALILEO dne 21. října 2011, což znamená zásadní krok na cestě k úspěšné realizaci obou programů; vyzývá k zajištění dostatečné výše financování, rozvoje, provádění a životaschopnosti inovativních aplikací a služeb podporovaných těmito programy v oblasti dopravy, s cílem maximálně využít potenciál uvedených programů;

210.  bere na vědomí zvláštní zprávu „Byly projekty v oblasti cestovního ruchu spolufinancované z EFRR účelné?“, v níž se uvádí, že cestovní ruch představuje nejdůležitější odvětví služeb v Unii; příznivě hodnotí závěr Účetního dvora, podle něhož většina projektů dosáhla výsledků v několika rovinách, ať už jde o tvorbu či udržení pracovních míst, vytvoření kapacit či zajištění činností v oblasti cestovního ruchu; vyzývá Komisi, aby se řídila doporučeními Účetního dvora, pokud jde o správu a kontrolu finančních prostředků z EFRR, jež jsou určeny na projekty v oblasti cestovního ruchu, a využila ustanovení Lisabonské smlouvy k předložení návrhu víceletého programu pro oblast cestovního ruchu, na nějž by byly v rozpočtu vyčleněny odpovídající finanční prostředky;

211.  s uspokojením konstatuje, že Účetní dvůr dospěl k názoru, že roční účetní závěrka Výkonné agentury pro transevropskou dopravní síť je ve všech významných ohledech zákonná a správná; vyjadřuje znepokojení nad výší prostředků na závazky přenesených do dalšího roku (14,5 %); vyzývá Komisi, aby podrobně vysvětlila důvod přenosu těchto prostředků do dalšího roku;

212.  požaduje, aby k rozpočtu na každý rok byla připojena zvláštní zpráva o nevyužitých prostředcích přenesených z předchozích roků s vysvětlením, proč nebyly dané prostředky využity a jak a kdy budou využity;

Pohled z hlediska politiky v oblasti občanských svobod, spravedlnosti a vnitřních věcí

213.  vyslovuje politování nad snížením míry plnění rozpočtových závazků týkajících se prostoru svobody, bezpečnosti a práva (94,8 % v roce 2010 ve srovnání s 97,7 % v roce 2009) a nad mírným poklesem míry plnění plateb (88,7 % v roce 2010 ve srovnání s 89,6 % v roce 2009);

214.  vítá, že bylo dosaženo významného pokroku ve snižování míry rušení plateb (z 8,5 % v roce 2009 na 2,8 % v roce 2010); odsuzuje zvýšení míry přenosů prostředků do dalšího roku (z 1,9 % v roce 2009 na 8,5 % v roce 2010), zejména v důsledku přenosů prostředků ve Fondu pro vnější hranice, v Evropském návratovém fondu a v Schengenském informačním systému druhé generace (SIS II); vybízí Komisi, aby snížila míru přenosů plateb do dalšího roku v rozpočtu vyhrazeném pro prostor svobody, bezpečnosti a práva;

215.  vítá vysokou míru plnění rozpočtu u tří ze čtyř fondů programu „Solidarita a řízení migračních toků“; bere na vědomí, jak Komise odůvodňuje nižší míru plnění rozpočtu Fondu pro vnější hranice, a to tím, že v roce 2010 nebyly přijaty roční programy pěti zemí, které se činnosti tohoto fondu účastnily v roce 2010 poprvé;

Pohled z hlediska politiky v oblasti kultury a vzdělávání

216.  vítá úsilí o další zjednodušení postupů a zvýšení dostupnosti, pokud jde o vzdělávací a kulturní programy, a konstatuje, že v roce 2010 měla Výkonná agentura pro vzdělávání, kulturu a audiovizuální oblast (EACEA) pro většinu akcí a programů, zejména pro program celoživotního vzdělávání, program „Kultura“ a program „Evropa pro občany“, k dispozici elektronické formuláře; s potěšením bere na vědomí, že je ve větší míře využíváno financování jednorázovými částkami a granty; zdůrazňuje význam správné rovnováhy mezi pružnými postupy a potřebnými kontrolami;

217.  vyjadřuje politování nad tím, že vnitrostátní agentury neprováděly v plném rozsahu základní kontroly programu celoživotního vzdělávání, což vedlo k nedostatečnému čerpání finančních prostředků určených na tento program v důsledku nekonzistentního vykazování údajů a nedostatků, co se týče včasného provádění minimálního počtu kontrol; vyzývá Komisi, aby pokračovala ve svém úsilí s cílem zajistit, aby se všechny vnitrostátní agentury chopily svých úkolů;

218.  s potěšením bere na vědomí, že Komise zlepšila své kontrolní systémy a že se politika v oblasti kultury a vzdělávání, jež je součástí skupiny politik „Výzkum a další vnitřní politiky“, obešla bez závažných chyb;

219.  vítá výrazné zlepšení v oblasti opožděných plateb a s potěšením konstatuje, že agentura EACEA provedla 94 % svých plateb ve stanovených lhůtách; připomíná, že jakékoli opoždění plateb se přímo dotýká práv příjemců, zejména z řad malých a středních podniků, a má v konečném důsledku negativní vliv i na úspěšnou realizaci programů; připomíná však, že hlavní část grantu by měla být vyplacena co nejdříve, v každém případě však během subvencovaného období, aby se nezvýšila závislost organizací na bankách schvalujících půjčky, neboť agentura EACEA je toho názoru, že úroky nejsou „nárokovatelné“;

220.  bere na vědomí, že Komise zveřejnila výzvu k podávání nabídek týkajících se celoevropské televizní sítě, jak bylo plánováno v rozpočtech na roky 2009 a 2010; je tudíž velmi znepokojena tím, že se Komise v roce 2010 rozhodla bez souhlasu Parlamentu a Rady projekt ukončit a přesměrovat finanční prostředky jinam; požaduje zpřístupnění všech smluv a doporučení týkajících se televizní sítě a hodnocení výběrové komise;

Pohled z hlediska politiky v oblasti životního prostředí, veřejného zdraví a bezpečnosti potravin

221.  považuje celkovou míru čerpání rozpočtových položek vyčleněných na oblast životního prostředí, veřejného zdraví a bezpečnosti potravin za uspokojivou; v této souvislosti připomíná, že na politické nástroje, které spadají do působnosti Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin, je věnováno pouze 0,76 % rozpočtu Unie;

Životní prostředí a oblast klimatu

222.  zdůrazňuje, že celková míra plnění rozpočtu v oblasti životního prostředí a opatření týkajících se klimatu dosáhla 99,26 %; dále konstatuje, že míra čerpání prostředků na platby dosáhla úrovně 84,1 %;

223.  vítá dosažení 99,4% míry plnění u provozního rozpočtu programu LIFE+, konstatuje, že v roce 2010 bylo vyčleněno 240 000 000 EUR na projektové granty, částkou 9 300 000 EUR byla podpořena provozní činnost nevládních organizací, 42 500 000 EUR bylo využito na opatření, jejichž smyslem je posílit úlohu Komise při iniciování a monitorování rozvoje politik a právních předpisů, a 14 500 000 EUR bylo použito na administrativní podporu;

224.  upozorňuje na rozdíly mezi orientačním a konečným přídělem prostředků z programu LIFE+ pro jednotlivé členské státy i na rozdíly v tom, jaký počet návrhů různé členské státy předložily; vyzývá Komisi, aby se i nadále snažila vnitrostátním orgánům každoročně zajišťovat odbornou přípravu a organizovat v každém členském státě semináře poskytující obecné informace o cílech programu LIFE+ a o tom, jak vypracovat úspěšný návrh;

225.  je si vědom toho, že pro provádění akčního programu EU na boj proti změně klimatu chybí právní základ; vítá převod celé částky ve výši 15 000 000 EUR na finanční nástroj v rámci iniciativy pro financování udržitelné energetiky za účelem rozvoje vhodných nástrojů financování, které by výrazně stimulovaly projekty v oblasti energetické účinnosti a projekty zaměřené na využívání obnovitelných zdrojů energie;

226.  bere na vědomí připomínky Účetního dvora týkající se následných auditů, které Komise provádí na základě analýzy rizik od roku 2006; vítá, že se GŘ ENVI rozhodlo v roce 2011 změnit svou metodiku pro sběr vzorků, aby získalo výsledky, které budou vycházet i z náhodně vybraných vzorků, jež by bylo možné snadno vztáhnout na projekt jako celek;

227.  vítá akční plán, který vypracovalo GŘ CLIMA s cílem zlepšit opatření týkající se vnitrostátní bezpečnosti, což se ukázalo jako nutné, poté co byly ve vnitrostátních rejstřících systému EU pro obchodování s emisemi odhaleny významné bezpečnostní nedostatky;

228.  bere na vědomí, že v rámci rozpočtu na rok 2010 bylo realizováno sedm pilotních projektů a jedna přípravná akce;

229.  zdůrazňuje, že míra čerpání příspěvků na mezinárodní environmentální projekty, tj. prostředků, které jsou určeny na povinné nebo dobrovolné příspěvky v rámci mezinárodních úmluv, protokolů a dohod, podléhá výkyvům směnných kurzů, jelikož většina příspěvků se vyplácí v amerických dolarech;

Veřejné zdraví a bezpečnost potravin

230.  vítá 99,7% míru čerpání prostředků na závazky v oblasti veřejného zdraví (bez započtení prostředků vyčleněných pro Evropský úřad pro bezpečnost potravin, Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí a Evropskou agenturu pro léčivé přípravky); bere na vědomí, že v oblasti bezpečnosti potravin, zdraví a dobrých životních podmínek zvířat a zdraví rostlin byly prostředky na závazky čerpány z 95,3 %;

231.  zdůrazňuje význam programu v oblasti veřejného zdraví; vítá tudíž i uspokojivou míru čerpání prostředků na závazky, která dosáhla téměř 100 %; je si vědom toho, že nižší míra čerpání prostředků na platby (95,1 %) je způsobena opožděnými žádostmi o platby ze strany příjemců grantů či prodloužením smluv;

232.  zdůrazňuje, že je nutné i nadále zvyšovat informovanost veřejnosti o škodlivých účincích konzumace tabáku; považuje vyčerpání všech prostředků vyčleněných v rozpočtu na rok 2010 za úspěch kampaně HELP;

233.  bere na vědomí připomínky Účetního dvora k činnosti Výkonné agentury pro zdraví a spotřebitele, která je administrativním útvarem Komise; vyzývá Výkonnou agenturu pro zdraví a spotřebitele, aby v zájmu dodržování zásady ročního rozpočtu Unie přezkoumala postupy svého rozpočtového plánování a svůj systém podávání zpráv, a výrazně tak snížila objem prostředků přenášených do následujícího roku; bere rovněž na vědomí výroční zprávu Komise o interních auditech provedených v roce 2010 a vyzývá tuto výkonnou agenturu, aby se ve spolupráci se svým partnerským GŘ zabývala otázkami, o nichž se v této zprávě hovoří, např. o otázkách spojených s řádnou správou informačního systému a jeho strukturou;

234.  bere na vědomí 95,3% míru čerpání prostředků z rozpočtové kapitoly 17 04 – Bezpečnost potravin, zdraví a dobré životní podmínky zvířat a zdraví rostlin; je si vědom toho, že 100% čerpání prostředků nebylo možné jednak kvůli nízkému výskytu zvířecích chorob, čímž se prostředky na mimořádné události oproti očekávání nevyčerpaly, a jednak z toho důvodu, že nebylo třeba pro účely mimořádných událostí zakoupit očkovací látky;

235.  v souvislosti s eradikací nákaz si všímá toho, že konečný objem nákladů, které členské státy předkládají k proplacení, je často nižší než jejich původní odhad; dále bere na vědomí, že z důvodu vysoké chybovosti v předchozím období bylo nutné provést větší množství auditů, které rovněž vedou k opožděnému provádění plateb v této oblasti;

236.  vyjadřuje politování nad nižší mírou provedených plateb u opatření zaměřených na zdraví rostlin, která je dána tím, že členské státy předložily požadované dokumenty opožděně nebo v neúplné formě; vyzývá členské státy, aby v této souvislosti zlepšily své postupy;

Pohled z hlediska zahraniční politiky

237.  poznamenává, že většina nekvantifikovatelných chyb zjištěných Účetním dvorem se týká nedostatků při zadávání zakázek a v prodlužování platnosti smluv; stejně jako při předchozích postupech udělování absolutoria znovu vyjadřuje své obavy ohledně značného rizika ohrožení těchto dvou oblastí, pokud jde o podvody a špatné řízení;

238.  bere na vědomí, že systémy dohledu a kontroly v oblasti politiky vnějších vztahů/ rozvoje/ rozšíření jsou pokládány za pouze částečně účelné, a vyzývá Komisi a ESVČ, aby přijaly a provedly všechna nezbytná opatření ke zlepšení správnosti plateb;

239.  připomíná, že hlavní rizika spojená s rozpočtovou podporou (tj. riziko účinnosti podpory a rizika podvodu a korupce) nejsou v prohlášení o věrohodnosti auditu uvedena; vyzývá Komisi, aby tato rizika důsledně sledovala;

240.  domnívá se, že nad rámec úsilí potřebného ke zlepšení správnosti plateb by měla Komise u všech opatření pomoci provádět systematické hodnocení z pohledu poměru nákladů a přínosů, jak to ve své zvláštní zprávě(116) doporučuje Účetní dvůr; trvá na tom, že Parlament jako složka rozpočtového orgánu musí být informován o výsledcích těchto hodnocení, a to včetně výsledků hodnocení, která se týkají činnosti v oblasti SZBP;

241.  zdůrazňuje však, že poměr nákladů a přínosů nelze vždy posuzovat izolovaně jako dostatečné kritérium pro posuzování vhodnosti poskytování pomoci Unie ve třetí zemi; je spíše přesvědčen, že je třeba systematicky vyhodnocovat účinnost pomoci s ohledem na cíle zahraniční politiky Unie a že by toto hodnocení mělo zahrnovat i další kritéria, např. strategické zájmy Unie, potřebu přítomnosti Unie na daném místě nebo realizaci projektů a akcí prosazujících hodnoty a základní principy Unie, která by měla být rovněž vzata v úvahu;

242.  souhlasí s názorem Účetního dvora, že v některých případech by mohlo dojít k optimalizaci řady oblastí pomoci Unie a také ke zvýšení dopadu pomoci, a to pomocí lepší koordinace s členskými státy, jejichž vnější činnost by neměla být považována za konkurenční, ale spíše za doplňkovou; vyzývá proto, aby bylo vyvinuto větší úsilí, pokud jde o koordinaci dárců z Unie s třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi;

Pohled z hlediska politiky regionálního rozvoje

243.  konstatuje, že v oblasti regionální politiky bylo plnění rozpočtu dobré, bylo vyplaceno 30 557 000 000 EUR a valná většina plateb v roce 2010 souvisela především a poprvé s plněním programů na období 2007–2013 (částka průběžných plateb činila 25 550 000 000 EUR oproti 9 420 000 000 EUR v roce 2009);

244.  vyjadřuje politování nad tím, že regionální politika byla mezi oblastmi politiky, do kterých plynou výdaje Unie, součástí skupiny náchylné k výskytu chyb, u níž Účetní dvůr zjistil chyby v 49 % z 243 kontrolovaných plateb; poznamenává však, že pouze některé z těchto chyb budou mít finanční důsledky a že 49% výskyt je nižší než v období 2000–2006; zdůrazňuje, že míra chybovosti oproti mírám chybovosti zjištěným v období finančního plánování na roky 2000–2006 klesá; vyzývá Komisi a členské státy, aby v rámci sdíleného řízení zajistily vývoj, který by vykazoval trvalý pokles chybovosti;

245.  připomíná, že k chybám dochází, nejsou-li při provádění transakcí dodržovány právní a správní předpisy, v důsledku čehož jsou vykazované a (a proplácené) výdaje označeny za neoprávněné; poznamenává také, že výskyt chyby nemusí nutně znamenat, že finanční prostředky zmizely, ztratily se nebo se promrhaly, nebo že došlo k jejich zpronevěře;

246.  poznamenává, že velký podíl na odhadované chybovosti má nedodržování pravidel zadávání veřejných zakázek a nedodržování pravidel způsobilosti (31 %, resp. 43 %); v této souvislosti upozorňuje na doporučení Účetního dvora, aby bylo zjištěno, v jakých oblastech je možné dosáhnout ještě dalšího zjednodušení; žádá proto, aby byla provedena analýza toho, zda je nezbytné posílit technickou podporu a v každém případě zda je nezbytné zachovávat plnou provozní kapacitu finanční kontroly; zdůrazňuje, že je nezbytné, aby Komise zjednodušila předpisy s cílem zajistit postupy vstřícnější uživatelům a neodradit případné příjemce podpory od účasti na projektech; vyzývá členské státy, aby zjednodušily své vnitrostátní předpisy, které často přispívají k další administrativní zátěži, jež není předpisy Unie požadována; domnívá se proto, že je třeba nadále důrazně usilovat o další snížení chybovosti;

247.  lituje nedostatků v uplatňování nástrojů finančního inženýrství, zejména v souvislosti s nedodržováním požadavků právních předpisů upravujících poskytování příspěvku z operačních programů fondům, které tyto nástroje uplatňují, a dále nedostatečného plnění platných požadavků na podávání zpráv a ověřování; poznamenává, že by měl být dále rozvíjen potenciál nástrojů finančního inženýrství, aby byl umožněn rozvoj kvalitních strategických projektů a účast soukromých subjektů, zejména malých a středních podniků, a využití kapitálu při projektech Unie; vyzývá Komisi, aby zjednodušila pravidla týkající se těchto nástrojů, jejichž stávající složitá povaha omezuje jejich využívání; doporučuje, aby byla provedena podrobnější analýza, která by zhodnotila skutečný dopad těchto nástrojů, a byly stanoveny pokyny pro jejich uplatňování; vyzývá členské státy, aby plnily své povinnosti týkající se podávání zpráv;

248.  konstatuje, že u značného počtu operací vykazujících chyby měly orgány členských států k dispozici dostatečné informace k tomu, aby před certifikací výdajů Komisí tyto chyby zjistily a napravily; vyzývá Komisi, aby zvýšila pomoc, kterou poskytuje řídícím orgánům prostřednictvím cílených seminářů, pokynů, předávání osvědčených postupů a školení úředníků odpovědných za řízení, a to vzhledem k tomu, že k většině chyb dochází na prvním stupni řízení; konstatuje, že by měl být ustanoven stálý dohled nad vlastním předáváním vzdělávacích opatření zaměřených na řídící orgány s cílem zjistit, zda se znalosti opravdu předávají, přičemž zvláštní pozornost by se měla věnovat dění na místní úrovni; požaduje zavedení operačních mechanismů, včetně zavedení sankcí v případech jednoznačné nedbalosti;

249.  vítá vysvětlení, které poskytla Komise, v němž poprvé uvádí, že k většině chyb dochází pouze ve třech členských státech a pouze v několika operačních programech;

Pohled z hlediska politiky v oblasti práv žen a rovnosti mužů a žen

250.  připomíná Účetnímu dvoru a Komisi, že podle článku 8 Smlouvy o fungování EU je podpora rovnosti mužů a žen jednou za základních zásad Evropské unie ve všech jejích činnostech; vyzývá proto Účetní dvůr, aby případně vyhodnotil plnění rozpočtu z pohledu rovnosti mužů a žen;

251.  lituje, že výroční zpráva neobsahuje žádné postřehy Účetního dvora ani odpovědi Komise týkající se výdajů spojených s rovností žen a mužů;

252.  zdůrazňuje, že audit rozpočtu zahrnující hledisko rovnosti žen a mužů je předpokladem pro přípravu rozpočtu s přihlédnutím ke genderovým otázkám, protože se tak může ukázat vliv výdajů na rovnost pohlaví, konkrétně v jakém poměru přinášejí tyto výdaje mužům a ženám výhody a zda musí být rozpočet upraven tak, aby lépe odpovídal rozdílným potřebám mužů a žen;

Pohled z hlediska politiky mezinárodního obchodu

253.  upozorňuje na to, že zajištění účinné ochrany finančních zájmů Unie souvisí s makrofinanční pomocí; domnívá se, že je nezbytné, aby Komise zabezpečila k tomuto nástroji náležité kontroly a aby Účetní dvůr zajistil jeho příslušné audity;

254.  zdůrazňuje, že v návaznosti na strategii „pomoc na podporu obchodu“ je nutné využívat prostředky Unie účelně, v souladu s platnými pravidly a předpisy a s cílem dosáhnout lepšího začlenění příjemců pomoci do světového obchodního systému založeného na pravidlech a podpořit vymýcení chudoby;

255.  poukazuje na to, že je zapotřebí podporovat podnikatelská centra Unie v Číně, Thajsku a v Indii; současně je toho názoru, že je nutné zavést dostatečné řízení, které by zajišťovalo náležité a účinné fungování těchto center;

Pohled z hlediska rybářské politiky

256.  bere na vědomí sdělení Evropské komise Evropskému parlamentu, Radě a Účetnímu dvoru o roční účetní závěrce Evropské unie za rozpočtový rok 2010(117) a výroční zprávu Účetního dvora o plnění rozpočtu za rok 2010(118); zdůrazňuje, že obě zprávy obsahují pouze málo údajů týkajících se námořní problematiky a rybolovu;

257.  vyjadřuje poděkování GŘ MARE za předané doplňující dokumenty a považuje celkovou míru plnění rozpočtových položek v oblasti námořní problematiky a rybolovu za rok 2010 za uspokojivou;

258.  zdůrazňuje celkovou míru plnění rozpočtu ve výši 97,2 %, pokud jde o prostředky na závazky, a celkovou míru plnění rozpočtu ve výši 79,23 %, pokud jde o prostředky na platby; konstatuje však, že došlo k velmi nízkému plnění v kapitole 11 02 „Trhy v oblasti rybolovu“, přičemž bere na vědomí vysvětlení Komise, které poukázalo zejména na plnění programů rybolovu ve prospěch nejvzdálenějších oblastí;

259.  bere s uspokojením na vědomí, že GŘ MARE hodlá zlepšit plnění položek určených na závazky v souvislosti s projekty spolufinancovanými členskými státy, a vybízí příslušné útvary Komise, aby pokračovaly v tomto duchu;

260.  sleduje úsilí, které GŘ MARE vyvíjí v oblasti interního auditu, a žádá, aby Komise i nadále vyřizovala veškeré projekty a záležitosti co nejúčelněji a nejrychleji;

261.  bere na vědomí, že si GŘ MARE ponechalo rezervu pro řídicí a kontrolní systémy operačních programů FNOR (Finančního nástroje pro orientaci rybolovu) v Německu – balírna; bere na vědomí, že se jedná o dlouholetý komplexní program, který začal v roce 2001, a vyzývá Komisi, aby tuto záležitost urychleně uzavřela a zároveň ochránila zájmy Unie;

262.  vítá, že GŘ MARE zvýšilo účinnost kontrol v oblasti mezinárodních dohod a že bylo dohodnuto oddělit platby týkající se výhradně obchodního hlediska (104 017 795 EUR, tj. 72 % celkových plateb) od plateb souvisejících s odvětvovou podporou (40 211 849 EUR, tj. 28 % celkových plateb);

263.  zdůrazňuje, že je nezbytné účinně monitorovat akce financované Unií za účelem odvětvové podpory mezinárodních dohod, a to pomocí co nejpodrobnějších matricových tabulek; dále zdůrazňuje, že je nutné požadovat také zvýšení rozsahu odvětvové podpory; je pevně přesvědčen o tom, že obchodní část dohod by měla být postupně podmiňována rozsáhlou účinnou odvětvovou podporou, která by byla dostatečně sledována;

264.  žádá, aby byl vzhledem ke své legislativní a rozpočtové úloze více zapojen do politiky v oblasti rybolovu, zejména pokud jde o mezinárodní dohody o rybolovu a o nejrůznější setkání, na nichž se tyto dohody projednávají (např. společné výbory nebo dvoustranná jednání se třetími zeměmi);

265.  žádá Účetní dvůr, aby vypracoval zvláštní zprávy týkající se prioritních oblastí společné rybářské politiky v návaznosti na různé návrhy právních předpisů a na sdělení předložená v rámci reformního balíčku této politiky, a to včetně její vnější dimenze;

(1) Úř. věst. L 64, 12.3.2010.
(2) Úř. věst. C 332, 14.11.2011, s. 1.
(3) Úř. věst. C 326, 10.11.2011, s. 1.
(4) Úř. věst. C 332, 14.11.2011, s. 134.
(5) Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1.
(6) Přijaté texty, P7_TA(2012)0154.
(7) Úř. věst. L 64, 12.3.2010.
(8) Úř. věst. C 332, 14.11.2011, s. 1.
(9) Úř. věst. C 366, 15.12.2011, s. 63.
(10) Úř. věst. C 332, 14.11.2011, s. 134.
(11) Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1.
(12) Úř. věst. L 11, 16.1.2003, s. 1.
(13) Úř. věst. L 297, 22.9.2004, s. 6.
(14) Úř. věst. L 24, 27.1.2005, s. 35.
(15) Úř. věst. L 64, 12.3.2010.
(16) Úř. věst. C 332, 14.11.2011, s. 1.
(17) Úř. věst. C 366, 15.12.2011, s. 81.
(18) Úř. věst. C 332, 14.11.2011, s. 134.
(19) Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1.
(20) Úř. věst. L 11, 16.1.2003, s. 1.
(21) Úř. věst. L 297, 22.9.2004, s. 6.
(22) Úř. věst. L 5, 9.1.2004, s. 85.
(23) Úř. věst. L 140, 1.6.2007, s. 52.
(24) Úř. věst. L 64, 12.3.2010.
(25) Úř. věst. C 332, 14.11.2011, s. 1.
(26) Úř. věst. C 366, 15.12.2011, s. 93.
(27) Úř. věst. C 332, 14.11.2011, s. 134.
(28) Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1.
(29) Úř. věst. L 11, 16.1.2003, s. 1.
(30) Úř. věst. L 297, 22.9.2004, s. 6.
(31) Úř. věst. L 369, 16.12.2004, s. 73.
(32) Úř. věst. L 173, 3.7.2008, s. 27.
(33) Úř. věst. L 64, 12.3.2010.
(34) Úř. věst. C 332, 14.11.2011, s. 1.
(35) Úř. věst. C 366, 15.12.2011, s. 69.
(36) Úř. věst. C 332, 14.11.2011, s. 134.
(37) Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1.
(38) Úř. věst. L 11, 16.1.2003, s. 1.
(39) Úř. věst. L 297, 22.9.2004, s. 6.
(40) Úř. věst. L 9, 12.1.2008, s. 15.
(41) Úř. věst. L 64, 12.3.2010.
(42) Úř. věst. C 332, 14.11.2011, s. 1.
(43) Úř. věst. C 366, 15.12.2011, s. 87.
(44) Úř. věst. C 332, 14.11.2011, s. 134.
(45) Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1.
(46) Úř. věst. L 11, 16.1.2003, s. 1.
(47) Úř. věst. L 297, 22.9.2004, s. 6.
(48) Úř. věst. L 11, 15.1.2008, s. 9.
(49) Úř. věst. L 64, 12.3.2010.
(50) Úř. věst. C 332, 14.11.2011, s. 1.
(51) Úř. věst. C 366, 15.12.2011, s. 75.
(52) Úř. věst. C 332, 14.11.2011, s. 134.
(53) Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1.
(54) Úř. věst. L 11, 16.1.2003, s. 1.
(55) Úř. věst. L 297, 22.9.2004, s. 6.
(56) Úř. věst. L 32, 6.2.2007, s. 88.
(57) Úř. věst. L 64, 12.3.2010.
(58) Úř. věst. C 332, 14.11.2011, s. 1.
(59) Úř. věst. C 326, 10.11.2011, s. 1.
(60) Úř. věst. C 332, 14.11.2011, s. 134.
(61) Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1.
(62) Úř. věst. L 11, 16.1.2003, s. 1.
(63) Přijaté texty, P7_TA(2012)0154.
(64) Úř. věst. L 64, 12.3.2010.
(65) Úř. věst. C 332, 14.11.2011, s. 1.
(66) Úř. věst. C 326, 10.11.2011, s. 1.
(67) Úř. věst. C 332, 14.11.2011, s. 134.
(68) Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1.
(69) Úř. věst. L 11, 16.1.2003, s. 1.
(70) COM(2011)0662.
(71) SEC(2011)1179, s. 24.
(72) Souhrnná zpráva o nástrojích finančního inženýrství, s. 6.
(73) Souhrnná zpráva o nástrojích finančního inženýrství, s. 10.
(74) Souhrnná zpráva o nástrojích finančního inženýrství, s. 9.
(75) Souhrnná zpráva o nástrojích finančního inženýrství, s. 21 a 26.
(76) Nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 ze dne 11. července 2006 o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudržnosti (Úř. věst. L 210, 31.7.2006, s. 25).
(77) Úř. věst. C 47, 17.2.2012, s. 1.
(78) Usnesení Evropského parlamentu ze dne 21. dubna 2004 o udělení absolutoria Komisi za rozpočtový rok 2002 (Úř. věst. L 330, 4.11.2004, s. 82).
(79) Úř. věst. C 139, 14.6.2006, s. 1.
(80) Shrnutí výsledků práce Komise za rok 2010 (COM(2011)0323), s. 2.
(81) COM(2011)0164.
(82) Odpověď komisaře Šefčoviče na písemnou otázku č. 12 při slyšení, které se konalo dne 8. prosince 2011 ve Výboru pro rozpočtovou kontrolu Evropského parlamentu.
(83) SEC(2011)1179, s. 13.
(84) Odpověď komisaře Johannese Hahna na otázku k písemnému zodpovězení č. 4 při slyšení dne 19. prosince 2011 ve Výboru Evropského parlamentu pro rozpočtovou kontrolu.
(85) SEC (2011)1179, s. 20.
(86) SEC (2011)1179, s. 21.
(87) Zpráva Komise o pokroku Rumunska v rámci mechanismu spolupráce a ověřování, COM (2012)0056, s. 4.
(88) Roční účetní závěrka Evropské unie (COM(2011)0473), s. 32 a  90.
(89) Nařízení Rady (ES) č. 332/2002 ze dne 18. února 2002, kterým se zavádí systém střednědobé finanční pomoci platebním bilancím členských států (Úř. věst. L 53, 23.2.2002, s. 1), naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 431/2009 (Úř. věst. L 128, 27.5.2009, s. 1).
(90) Nařízení Rady (EU) č. 407/2010 ze dne 11. května 2010 o zavedení evropského mechanismu finanční stabilizace (Úř. věst. L 118, 12.5.2010, s. 1) v čl. 2 odst. 2 stanovuje strop ve výši 1,23 %, pro nějž by podle odhadů Komise bylo možné aktivovat celkovou částku 60 000 000 000 EUR (COM(2010)0713, s. 4).
(91) Zdroj: diagram č. IV v příloze k výroční zprávě Účetního dvora za rok 2010.
(92) Zdroj: diagram č. I v příloze k výroční zprávě Účetního dvora za rok 2010.
(93) Zdroj: diagram č. V v příloze k výroční zprávě Účetního dvora za rok 2010.
(94) Usnesení Evropského parlamentu ze dne 23. března 2011 o návrhu rozhodnutí Evropské rady, kterým se mění článek 136 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o mechanismus stability pro členské státy, jejichž měnou je euro (P7_TA(2011)0103).
(95) http://eca.europa.eu/portal/pls/portal/docs/1/9406723.PDF
(96) http://eca.europa.eu/portal/pls/portal/docs/1/9504723.PDF
(97) K dispozici na internetové stránce nizozemského Nejvyššího kontrolního úřadu http://www.courtofaudit.com/english/News/2012/02/Letter_of_president_Netherlands_Court_of_Audit_on_ESM_Board_of_Auditors
(98) Úř. věst. L 250, 27.9.2011, s. 33.
(99) Úř. věst. L 357, 31.12.2002, s.1.
(100) COM (2012)0040, s. 16.
(101) Pracovní program Evropského účetního dvora na rok 2012, s. 6.
(102) Odpověď na otázku 21, dokument „Příloha: otázky pro komisaře Šemetu“, který poskytl sekretariát Výboru pro rozpočtovou kontrolu dne 16. prosince 2011 po vyslechnutí komisaře Šemety dne 8. prosince 2011 ve Výboru pro rozpočtovou kontrolu.
(103) Úř. věst. L 250, 27.9.2011, s. 33.
(104) COM(2008)0097.
(105) Příloha k odpovědím na otázky k písemnému zodpovězení, které byly položeny komisaři Johannesu Hahnovi k zodpovězení na slyšení ve Výboru pro rozpočtovou kontrolu Evropského parlamentu, které se konalo dne 19. prosince 2011.
(106) Výroční zpráva, příklad 3.1, s. 79.
(107) Výroční zpráva, poznámka pod čarou č. 23, s. 79.
(108) Výroční zpráva, tabulka 3.1, s. 72.
(109) Odpověď na otázku k ústnímu zodpovězení, která byla položena komisaři Andrisovi Piebalgsovi na slyšení ve Výboru pro rozpočtovou kontrolu Evropského parlamentu, které se konalo dne 12. ledna 2012.
(110) Vypočteno na základě odpovědi na otázku k písemnému zodpovězení č. 2, která byla položena komisaři Andrisovi Piebalgsovi pro slyšení, jež se konalo dne 12. ledna 2012.
(111) http://ec.europa.eu/europeaid/work/funding/beneficiaries/index.cfm?lang=en&mode=SM&type=contract
(112) http://ec.europa.eu/echo/files/funding/agreements/agreements_2010.pdf
(113) Odpověď na otázky, které byly položeny komisařce Máire Geogheganové-Quinnové pro slyšení ve Výboru pro rozpočtovou kontrolu Evropského parlamentu, které se konalo dne 23. ledna 2012.
(114) Rozvojová pomoc EU pro oblast základního vzdělání v subsaharské Africe a jižní Asii (zvláštní zpráva č. 12/2010).
(115)1 Zvláštní zpráva Evropského účetního dvora č. 4/2011 o auditu záručního mechanismu malých a středních podniků.
(116) Zvláštní zpráva Účetního dvora č. 1/2011 „Pomohl převod pravomocí v oblasti řízení vnější pomoci z ústředí Komise na její delegace zlepšit poskytování pomoci?“
(117) Úř. věst. C 332, 14.11.2011, s. 1.
(118) Úř. věst. C 326, 10.11.2011, s. 3.


Zvláštní zprávy Evropského účetního dvora v souvislosti s udělením absolutoria Komisi za rok 2010
PDF 546kWORD 172k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. května 2012 o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2010 (2011/2225(DEC))
P7_TA(2012)0154A7-0102/2012

Evropský parlament,

–  s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2010(1),

–  s ohledem na roční účetní závěrku Evropské unie za rozpočtový rok 2010 (COM(2011)0473 – C7-0256/2011)(2),

–  s ohledem na výroční zprávu Účetního dvora o plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2010, spolu s odpověďmi orgánů(3), a na zvláštní zprávy Účetního dvora,

–  s ohledem na prohlášení o věrohodnosti účtů a legalitě(4) a správnosti uskutečněných operací na rozpočtový rok 2010 předkládané Účetním dvorem podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na své rozhodnutí ze dne 10. května 2012 k udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie za rozpočtový rok 2010, oddíl III – Komise(5) a na své usnesení obsahující připomínky, které je nedílnou součástí tohoto rozhodnutí,

–  s ohledem na zvláštní zprávy Účetního dvora vypracované v souladu s druhým pododstavcem čl. 287 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na doporučení Rady ze dne 21. února 2012 o absolutoriu, které má být uděleno Komisi za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie za rozpočtový rok 2010 (06081/1/2012 – C7-0053/2012),

–  s ohledem na čl. 17 odst. 1 Smlouvy o Evropské unii, články 317, 318 a 319 Smlouvy o fungování Evropské unie a článek 106a Smlouvy o Euratomu,

–  s ohledem na nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství(6), a zejména na články 55, 145, 146 a 147 tohoto nařízení,

–  s ohledem na článek 76 a přílohu VI jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A7-0102/2012),

A.  vzhledem k tomu, že podle čl. 17 odst. 1 Smlouvy o Evropské unii Komise plní rozpočet a řídí programy a podle článku 317 Smlouvy o fungování Evropské unie tak činí ve spoluprací s členskými státy na vlastní odpovědnost v souladu se zásadami řádného finančního řízení,

B.  vzhledem k tomu, že zvláštní zprávy Účetního dvora obsahují informace o otázkách souvisejících s čerpáním finančních prostředků a jsou tudíž pro Parlament užitečné při plnění jeho úlohy orgánu pověřeného k udělení absolutoria,

C.  vzhledem k tomu, že jeho závěry ke zvláštním zprávám Účetního dvora tvoří nedílnou součást výše uvedeného rozhodnutí Parlamentu ze dne 10. května 2012 o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie za rozpočtový rok 2010, oddíl III – Komise,

Část I Zvláštní zpráva č. 7/2010 Účetního dvora nazvaná „Audit postupu schvalování účetní závěrky“

1.  vítá zvláštní zprávu č. 7/2010 o postupu schválení účetní závěrky v oblasti zemědělské politiky, jelikož zpráva má zásadní význam pro kvalitu informací, které Komise v průběhu postupu udílení absolutoria předkládá Parlamentu;

2.  hlavní závěr zvláštní zprávy č. 7/2010 považuje za vyjádření k dodatečným opravám účetní závěrky, které vyplynou z rozhodnutí o souladu s předpisy, přestože Parlament mezitím již udělí absolutorium a tím relativizuje informace uvedené při postupu udělování absolutoria;

3.  je si vědom skutečnosti, že jedinou možnou cestou k celkové nápravě by byla změna systému kontrol v zemědělské politice, kterou lze uskutečnit pouze za cenu podstatně vyšší zátěže příjemců finančních prostředků a správních orgánů;

4.  ve svých doporučeních se proto soustředí na možnosti zlepšení stávajícího systému; připojuje se k hodnocení skutečné účinnosti tohoto systému, které je uvedeno ve zvláštní zprávě č. 8/2011 s názvem „Zpětné získávání neoprávněných plateb provedených v rámci společné zemědělské politiky“ a zdůrazňuje kritiku Účetního dvora, že systém neumožňuje vyčíslit celkovou výši neoprávněně vyplacených prostředků v zemědělské politice;

5.  připojuje se k požadavku Účetního dvora, aby byla provedena reforma postupu schvalování účetní závěrky, a to s následujícími cíli:

   zkrátit dobu finančních oprav, jasně stanovit lhůty a odstupňovat odvolací řízení;
   stanovit jasnou vazbu mezi zpětně získanými částkami a skutečnou výší neoprávněných plateb a vyloučit „jednání“ o výši finančních oprav, neboť se jedná o zpětné získání protiprávně vyplacených prostředků, nikoli o finanční sankci;

6.  považuje za nezbytné zlepšit stávající systém v zájmu věrohodnosti každoročního postupu udělování absolutoria a ochrany finančních zájmů Unie a trvá na tom, aby Komise při udělování absolutoria poskytovala informace o tom,:

   které částky a oblasti výdajů lze ještě zkontrolovat a za které roky, kolik finančních oprav je možné, v minimální a maximální výši, provést a u kterých členských států;
   kterých rozpočtových let se opravdu týkají jednotlivá rozhodnutí o souladu s předpisy a jak tato rozhodnutí změní platby v již schváleném rozpočtovém roce;
   přesněji odhadnout, které nezbytné opravy nejsou podle postupu zjišťování souladu s předpisy provedeny, a kolik oprav již nebude možné uskutečnit kvůli pravidlu 24 měsíců;

7.  bere na vědomí opatření, která Komise přijala s cílem zvýšit spolehlivost údajů kontrolních orgánů členských států, z nichž vycházejí účetní závěrky; poukazuje na dramatický závěr Účetního dvora, že většina těchto orgánů však není schopna opatření Komise uskutečnit; žádá tedy Komisi, aby vyvinula více iniciativy v oblasti vzdělávání správních orgánů členských států; vyzývá Komisi, aby prostřednictvím sítí a seminářů systematicky podporovala a rozvíjela výměnu informací mezi platebními agenturami a certifikačními orgány, zprostředkovávala osvědčené postupy a pomocí správného výkladu vypracovávala společná řešení právních otázek; považuje za nezbytné rovněž u certifikačních orgánů provádět kontroly z hlediska rizik;

8.  považuje zlepšení prohlášení o věrohodnosti ředitelů platebních agentur a certifikačních orgánů za zásadní opatření na podporu zodpovědnosti; žádá, aby byl zaveden systém odměn a trestů za správné a nesprávné prohlášení o věrohodnosti, zejména u systémových chyb, které byly odhaleny, avšak zůstaly bez vysvětlení;

9.  žádá o zajištění systematického toku informací mezi výkonnými orgány na nejnižší úrovni a Komisí, aby bylo možné do zjednodušených právních textů začlenit problémy, s nimiž se orgány potýkají v každodenním provozu, a zohlednit je v jejich výkladu; žádá Komisi, aby zajistila, že zaměstnanci vnitrostátních platebních agentur a popřípadě certifikačních orgánů, kteří Komisi podají hlášení o nesrovnalostech, nebudou ze strany vnitrostátních orgánů a svých nadřízených poškozeni, v platebních agenturách a certifikačních orgánech často dochází k personálním změnám

10.  požaduje, aby v těchto platebních agenturách a certifikačních orgánech Komise prováděla kontroly z hlediska rizik a ve své výroční zprávě o činnosti to oznámila orgánům udělujícím absolutoria; trvá na tom, že je nutné provést analýzu správnosti prohlášení o věrohodnosti a míry chybovosti, kterou členské státy předkládají orgánům udělujícím absolutoria společně s hlavním zdrojem chyb;

11.  žádá o prověření postupů, jimiž se provádí rozhodnutí o souladu s předpisy, o rychlejší vytvoření skupiny odborníků pro dohodovací řízení a o cílené využívání tohoto řízení;

12.  doporučuje, aby byly údaje požadované v šestém bodě uvedeny ve zvláštní části výročního usnesení o udělení absolutoria a předloženy k hlasování v plénu;

Část II Zvláštní zpráva Účetního dvora č. 13/2010 nazvaná „Byl nový evropský nástroj sousedství a partnerství na jižním Kavkaze (v Arménii, Ázerbájdžánu a Gruzii) úspěšně zahájen a přináší výsledky?“

13.  vítá audit Účetního dvora a doporučení, která jsou v něm obsažena; vyjadřuje hluboké znepokojení nad zjištěními auditu, která odhalují zásadní problémy v uplatňování evropského nástroje sousedství a partnerství Komisí;

14.  je hluboce znepokojen slabými stránkami v postupech programování, které odhalil audit Účetního dvora; vyzývá Komisi, aby se řídila doporučeními Účetního dvora a zefektivnila tedy dané postupy, zlepšila vazby mezi strategickými programovacími dokumenty (akční plány evropské politiky sousedství, národní strategické dokumenty a národní indikativní programy) a sjednotila načasování těchto dokumentů, přičemž hlavním cílem by mělo být nabídnout sousedním zemím vyhlídku stále užších vztahů s Unií;

15.  považuje za nepřijatelný způsob, jakým Komise využívá rozpočtovou podporu v rámci evropského nástroje sousedství a partnerství, jelikož k této podpoře přistupuje jako k preferované formě pomoci v daných třech zemích, aniž by podrobně posoudila účinnost všech dostupných nástrojů; v této souvislosti zdůrazňuje, že odvětvová rozpočtová podpora je často málo viditelná a pro vlády je příležitostnou motivací; je hluboce znepokojen závěrem Účetního dvora, že vhodnost oblasti pro účely odvětvové rozpočtové podpory se stala významným faktorem pro určení pomoci v ročních akčních programech na rok 2007; naléhavě vyzývá Komisi, aby se řídila doporučením Účetního dvora, a tedy selektivněji volila odvětvovou rozpočtovou podporu a přitom uvážila všechny dostupné možnosti evropského nástroje sousedství a partnerství a rozvíjela vyváženější využívání různých nástrojů; zdůrazňuje nutnost zvýšit přístup nevládních organizací a soukromého sektoru v přijímajících zemích k poskytnuté pomoci;

16.  je znepokojen zjištěním auditu, že programování a příprava pomoci se nedostatečně řídily strukturovaným dialogem s přijímajícími zeměmi, dialog byl veden především ústředím Komise, přímá výměna názorů byla omezena na několik dní v rámci misí do daných zemí a diskutovaná témata byla nedostatečně doložena ve zprávách; je toho názoru, že nabízení odvětvové rozpočtové pomoci zaměřené na rozšířené využívání obnovitelných zdrojů energie zemi, jež těží a vyváží ropu, jistě nemůže být pro danou vládu silnou motivací; vyzývá Komisi, aby přijala nezbytná opatření na posílení tohoto dialogu;

17.  vyzývá Komisi a Evropskou službu pro vnější činnost, aby zvážily doporučení Účetního dvora týkající se zajištění dostatečné personální podpory rovněž na místě, včetně odborníků na rozpočtovou podporu, a dále doporučení týkající se pomoci při posilování obecného rámce veřejné správy v přijímajících zemích prostřednictvím opatření, která doplňují partnerství.

18.  vítá pilotní program realizovaný Komisí, který zahrnuje monitorování orientované na výsledky a je přímo uzpůsoben operacím v rámci programu na podporu odvětvových politik a očekává hodnotící zprávu přidané hodnoty zaznamenané v daných třech státech;

Část III – Zvláštní zpráva Účetního dvora č. 14/2010 nazvaná Řízení systému veterinárních kontrol dovozů masa Komisí po reformách právních předpisů z oblasti hygieny z roku 2004

19.  vítá zvláštní zprávu Účetního, odpovědi Komise a zprávu Komise o účinnosti a provázanosti hygienických a fytosanitárních kontrol dovozu potravin, krmiv, zvířat a rostlin (COM(2010)0785);

20.  podporuje doporučení Účetního dvora Komisi, aby v rámci svých kompetencí v oblasti dohledu a koordinace optimalizovala svou práci;

21.  žádá zlepšení zejména v těch oblastech, které přispějí k vyšší bezpečnosti potravin u dovážených masných produktů, a tedy k lepší ochraně evropských občanů před podezřelými dovozy potravin, aniž by byla opomenuta doporučení Účetního dvora, která nejsou v níže uvedených doporučeních a) až e) explicitně zmíněna:

   a) pokud jde o doporučení Účetního dvora č. 1, vyzývá Komisi, aby usilovala o nivelizaci odlišného zacházení s členskými státy v třetích zemích a aby zakročila proti diskriminujícímu znevýhodnění v hospodářské soutěži, které z něj vyplývá;
   b) pokud jde o doporučení Účetního dvora č. 3, vyzývá Komisi, aby uložila členským státům efektivnější využívání stávající informačních systémů a jejich silnější propojení za účelem dosažení lepší koordinace mezi stanovišti hraniční kontroly orgány celní správy;
   c) pokud jde o doporučení Účetního dvora č. 4, vyzývá Komisi, aby poskytla členským státům pomoc při vývoji, provádění a hodnocení národních plánů monitorování a kontroly; domnívá se, že při zohlednění principu subsidiarity by měla být stanovena základní databáze analytických typů pokrývající nejčastější hormonální zbytky (např. anabolika), látky znečišťující životní prostředí (dioxiny, těžké kovy) a podobně, která by musela být povinně využívána; domnívá se, že prvním krokem by mohlo být zvýšení povědomí v rámci programu „lepší odborná příprava pro bezpečné potraviny“, aby byla v tomto smyslu zvýšena citlivost příslušných orgánů členských států; je přesvědčen, že je třeba usilovat o sledování dodržování předpisů o poplatcích;
   d) pokud jde o doporučení Účetního dvora č. 7, vyzývá Komisi, aby předložila Evropskému parlamentu a Radě návrh, který umožní právní kroky proti členským státům, jež pravidelně a po delší dobu porušují články nařízení (ES) č. 882/2004(7) a tím ohrožují bezpečnost evropských občanů;
   e) pokud jde o doporučení Účetního dvora č. 8, vyzývá Komisi, aby harmonizovala provádění posílených kontrol a nalezla přesnou a jasnou formulaci právních předpisů, jejichž obsahem jsou posílené kontroly na stanovištích hraniční kontroly; dále vyzývá Komisi, aby v rámci prohlídek zboží na stanovištích hraničních kontroly zvážila možnost předepsat členským státům určitý počet laboratorních zkoušek;

22.  konstatuje, že evropští producenti masa a potravin musí dodržovat vysoké normy výroby a kvality; je nanejvýš znepokojen skutečností, že tyto výrobní normy neplatí pro producenty v třetích zemích, kteří vyvážejí do Unie, jak konstatoval též Účetní dvůr; vyzývá Komisi, aby se touto problematikou zabývala a neprodleně předložila Parlamentu i Radě návrhy, jak by bylo možné vhodně čelit negativním dopadům na konkurenceschopnost evropských producentů masa a potravin;

Část IV– Zvláštní zpráva Účetního dvora č. 1/2011 nazvaná „Pomohl převod pravomocí v oblasti řízení vnější pomoci z ústředí Komise na její delegace zlepšit poskytování pomoci?“

23.  vítá velice komplexní a analytickou zprávu Účetního dvora i to, že hodnocení výsledků převedení pravomocí je výborně načasované;

24.  souhlasí se zjištěním Účetního dvora, že převedení pravomocí nepochybně vedlo ke zrychlení pomoci, zlepšení kvality a zefektivnění finančního řízení pomoci;

25.  vybízí Komisi, aby doplnila kritéria a posílila postupy pro posuzování kvality financovaných projektů, aby se zvýšila kvalita pomoci a snížil počet neefektivních projektů; zdůrazňuje, že dopad výdajů na pomoc má pro Parlament zásadní význam;

26.  apeluje na Komisi, aby tam, kde je to možné, zvážila při rozhodování o projektech pomoci a sledování jejich vývoje podporu konzultací na místní úrovni;

27.  očekává, že Komise přijme veškerá nutná opatření, aby odstranila nedostatky v systémech dohledu a kontroly, a to především na úrovni delegací Unie;

28.  vyjadřuje znepokojení nad přetrvávajícími problémy se zaměstnanci zapojenými do politik pomoci; domnívá se, že problémy s vysokou fluktuací na GŘ pro rozvoj a spolupráci – EuropeAid a s nedostatkem zaměstnanců s odpovídající kvalifikací v delegacích Unie by se měly bezodkladně řešit; zastává názor, že Komise by v případě potřeby měla spolupracovat s ESVČ, aby se zajistila dostatečná kapacita lidských zdrojů na řízení pomoci v delegacích Unie; očekává, že Komise předloží do konce roku 2012 podrobnou zprávu, v níž budou naplánována a popsána opatření k nápravě těchto nedostatků;

29.  vybízí Komisi, aby od delegací vyžadovala vykonávání systematických návštěv za účelem kontroly projektů po technické a finanční stránce a aby více zaměřila vnitřní systém předkládání zpráv na výsledky, kterých se při projektech pomoci dosáhlo;

30.  apeluje na Komisi, aby za aktivní účasti delegací analyzovala a zjišťovala možnosti podpory programů pomoci v partnerských zemích zapojením Evropské investiční banky i dalších vnitrostátních a mezinárodních evropských institucí financujících rozvoj;

Část V – Zvláštní zpráva Účetního dvora č. 2/2011nazvaná „Následná kontrola opatření přijatých v návaznosti na zvláštní zprávu č. 1/2005 k řízení Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF)“

31.  naléhavě žádá Komisi, aby bez dalších prodlev realizovala doporučení z předchozí zvláštní zprávy č. 1/2005, protože ze čtrnácti doporučení přijatých Komisí byla doposud plně realizována jen dvě; očekává, že bude plně informován o tom, k jakému pokroku došlo v naplňování zbývajících 12 nerealizovaných doporučení;

32.  vítá, že Evropský úřad pro boj proti podvodům ( OLAF) více využívá své vyšetřovací pravomoci, například tak, že provádí kontroly na místě a výslechy nebo že se zaměřuje na vážnější a složitější případy; oceňuje, že OLAF více využívá svůj elektronický systém zpracování případů a zavedl systém vykazování pracovní doby; lituje však, že průměrná doba řešení případu je stále více než dva roky a že v roce 2009 tvořilo vyšetřování jen 37 % veškeré pracovní doby úřadu OLAF;

33.  žádá OLAF, aby zlepšil využívání pracovní doby tak, aby zajistil lepší rozdělování úkolů, a omezil tak čas věnovaný úkolům nesouvisejícím s vyšetřováním; je zvědavý na skutečné výsledky práce nesouvisející s vyšetřováním, která tvoří 63 % celkové pracovní doby;

34.  konstatuje, že podle části 2 ve zvláštní zprávě Účetního dvora č. 2/2011 jsou „jasné cíle a plánování“ nejslabšími stránkami vyšetřování; do budoucna doporučuje u každého vyšetřování řádně stanovit jasné cíle, protože základem pro každé vyšetřování a plánování zdrojů na něj jsou právě jasné cíle.

35.  konstatuje, že podle zvláštní zprávy Účetního dvora č. 2/2011 „stále neexistuje nezávislá kontrola probíhajícího vyšetřování ani kodex, který by zaručil, že se vyšetřování bude vyvíjet předvídatelným směrem“, a to i přes opakovaná prohlášení OLAFu v minulosti; dále konstatuje, že ačkoli je v pozměněném návrhu nařízení Komise, kterým se mění nařízení (ES) č. 1073/1999 (COM(2011)0135), patrná ochota zavést inspekční postupy, není toto opatření rovnocenné nezávislé kontrole jednotlivých šetření a je tudíž v tomto ohledu ještě slabší než opatření v původním návrhu; připomíná, že toto je klíčový požadavek zmíněný také v judikatuře Soudního dvora; považuje tedy za nezbytné takový mechanismus zajistit, a to nejen v zájmu ochrany práv dotčených osob a hospodářských subjektů, ale v zájmu ochrany práv vyšetřovatelů OLAFu před soudními spory vyvolanými těmito osobami nebo hospodářskými subjekty; zdůrazňuje, že je třeba, aby OLAF měl jasný mandát i ve vztahu k ostatním orgánům Unie;

36.  sdílí názor Účetního dvora, pokud jde o nutnost mít jeden komplexní dokument, který bude jasně odrážet výkon úřadu v různých odvětvích, a tak umožní měřit každý rok dosažený pokrok; zdůrazňuje význam rozlišování mezi zprávami pro veřejnost a zprávami vypracovanými pro interní použití; zastává názor, že podrobná zpráva dostupná veřejnosti má zásadní význam, protože umožní spolehlivé srovnání výsledků OLAFu v čase a v různých odvětvích;

37.  vyjadřuje politování nad tím, že ne vždy je možné vyhodnotit výsledky činnosti OLAFu, neboť informace jsou předkládány v různých dokumentech vypracovaných pro různé účely a pro různé příjemce; naléhavě vyzývá Komisi, aby vytvořila systém pro šíření informací, které budou jednotné, přehledné a srovnatelné a umožní plné a objektivní hodnocení činností OLAFu;

38.  zdůrazňuje, že čas věnovaný vyhodnocování příchozích informací se od roku 2004 zdvojnásobil ze 3,5 měsíce na 7,1 měsíce; domnívá se, že počáteční vyhodnocování by se mělo omezit na prokázání či odmítnutí základu obvinění obsažených v příchozích informacích; domnívá se, že by se při počátečním vyhodnocování mělo předcházet vyšetřování, které v důsledku způsobuje právní nejistotu, ale také zkresluje statistiky týkající se různých aspektů vyšetřování; pro případy, kdy OLAF nemůže na základě informací shromážděných při počátečním vyhodnocování s pomocí právních nástrojů, které jsou při počátečním vyhodnocování k dispozici, rozhodnout, zda má případ otevřít či ne, navrhuje, aby vyšetřování bylo zahájeno a aby byly využity všechny vyšetřovací možnosti;

39.  souhlasí s Účetním dvorem, že kratší doba vyšetřování a kvalitnější závěrečné zprávy by mohly přispět k efektivnějšímu systému sankcí, který by umožňoval exekuční, disciplinární nebo trestní řízení.

40.  vyjadřuje politování na skutečností, že navzdory dohodě o spolupráci, kterou v roce 2008 podepsal OLAF s agenturou Eurojust a na jejímž základě musí OLAF agenturu upozornit na každý případ podezření podvodného jednání hospodářských subjektů ve více než jednom členském statě, zaslal OLAF v roce 2008 agentuře takové upozornění pouze v pěti případech a v roce 2009 pouze jednou, což prokazuje, že spolupráce mezi úřady OLAF a Eurojust nefunguje, a vyzývá, aby byla přijata veškerá opatření pro posílení činnosti v této oblasti;

41.  naléhavě žádá OLAF, aby posílil spolupráci s členskými státy na pevném právním základě; v tomto ohledu podporuje myšlenku další konsolidace stávajících různých právních základů s cílem posílit spolupráci; souhlasí s doporučením Účetního dvora, aby úřad v případě, že chybějí konkrétní právní předpisy, uzavřel dohody s vnitrostátními vyšetřovacími službami, aby se ujasnila pravidla spolupráce a výměny informací;

Část VI – Zvláštní zpráva Účetního dvora č. 3/2011 nazvaná „Efektivnost a účelnost příspěvků EU poskytovaných prostřednictvím organizací OSN v zemích zasažených konfliktem“

42.  vítá zprávu Účetního dvora a souhlasí se závěry a doporučeními uvedenými v této zprávě;

43.  oceňuje skutečnost, že spolupráce s OSN umožňuje Komisi pokrýt i ty regiony ve světě, které by pro ni samotnou byly příliš vzdálené; je si vědom neodmyslitelného vysokého rizika spojeného s poskytováním pomoci v regionech zasažených konfliktem; je však znepokojen odhalenými slabinami v souvislosti s účelností projektů a zpožděními při dokončování projektů; vítá nedávná rozhodnutí výkonných orgánů UNICEF, UNDP, UNOPS a UNFPA zpřístupnit Komisi zprávy o provedených interních auditech;

44.  vyzývá Komisi, aby zajistila transparentnost finančních prostředků Unie určených pro využití OSN při ročním rozpočtovém procesu, aby lépe plánovala výdaje ve spolupráci s OSN a urychlila své vnitřní postupy za účelem dosažení výsledků v kratším čase;

45.  je toho názoru, že řádné monitorování nepochybně závisí na odpovídajícím podávání zpráv; je hluboce znepokojen tím, že podávání zpráv je stále nedostatečné navzdory četným výzvám Parlamentu ohledně zlepšení situace, které zaznívají pokaždé při udělování absolutoria, a množství závazků přijatých Komisí a agenturami OSN provádět urychleně nezbytná opatření; naléhavě žádá Komisi, aby nejpozději do konce března 2012 předložila Parlamentu akční plán s jasnými a smluvními milníky, zvlášť navrženými za tím účelem, aby se systém podávání zpráv dramaticky zlepšil u všech projektů a ve všech programech financovaných prostřednictvím režimu společného řízení, kde je tato úloha svěřena agenturám OSN;

46.  vybízí Komisi, že v případech spolufinancování projektů s jinými dárci prostřednictvím vícezdrojového svěřeneckého fondu by Komise měla vědět, jaké jsou přesné podíly v rámci spolufinancovaného projektu; domnívá se, že by peníze měly být v zájmu zlepšení kontrolních mechanismů spravovány na zvláštním účtu; domnívá se, že jestliže specifikace projektu nejsou uspokojivé, Komise musí mít možnost projekt zamítnout, a totéž by mělo platit, jestliže zástupci Unie nejsou dostatečným způsobem zapojeni do procesu plánování programu;

47.  názor Účetního dvora, že kontroly Komise týkající se legality a správnosti by měly být doplněny o odpovídající kontroly efektivnosti a účelnosti projektů; vybízí proto Komisi, aby společně s ESVČ definovala jasné a měřitelné cíle a zavedla vhodná kontrolní opatření; v této souvislosti zdůrazňuje, že je důležité, aby byla ze strany partnerů z řad řídících subjektů poskytována přiměřená jistota; připomíná a trvá na tom, že Parlament požadoval prohlášení o jistotě od partnerů z řad řídících subjektů; žádá Komisi, aby formalizovala tato prohlášení a zpřístupnila je pro Parlament během postupu udělování absolutoria; sdílí doporučení útvaru interního auditu Komise, aby se prováděly kontroly ex-ante ve smluvních dohodách a v platbách s cílem kontrolovat způsobilost navržených a nárokovaných nákladů; trvá na tom, že diskuse o těchto otázkách musí být náležitě zdokumentována; zdůrazňuje názor útvaru interního auditu, že dodatečné administrativní náklady a další nepřímé náklady nárokované OSN a placené Unií musí být dobře doložené a odůvodněné;

48.  podporuje názor Účetního dvora vyhodnocovat reálné harmonogramy projektů na základě daných okolností, aby nedošlo k dramatickému nárůstu času a nákladů, jak stanoví finanční a správní rámcová dohoda mezi Evropským společenstvím a Spojenými národy (FAFA); připomíná Komisi její konečnou odpovědnost za plnění rozpočtu; žádá Komisi, aby Parlament náležitě informovala o aktuální situaci v oblasti používání revidovaných pravidel podávání zpráv mezi Unií a OSN;

49.  vyzývá Komisi, aby uplatňovala mechanismus srovnávání nákladů k identifikaci a vyhýbání se nepřiměřených poplatků a aby odmítla nepřímé náklady vyplývající ze zadávání subdodávek, které Účetní dvůr ve dvou případech odhalil; žádá Komisi, aby provedla společné šetření spolu s OSN, existují-li pochybnosti ohledně důvěryhodnosti projektů;

50.  s politováním konstatuje, že pouze velmi málo posuzovaných projektů se týkalo vícezdrojových svěřeneckých fondů; vyzývá Účetní dvůr, aby zveřejnil zvláštní zprávu, která by se zaměřovala pouze na řízení vícezdrojových svěřeneckých fondů;

51.  vyzývá Účetní dvůr, aby informoval Parlament v případě přetrvávajících obtíží při získávání plného přístupu k pracovním dokumentům kontrolních orgánů OSN podle dohody FAFA; připomíná, že Parlament požadoval, aby byl tento přístup poskytnut; žádá Komisi, aby pokud její útvary nebudou mít nadále řádný přístup k těmto dokumentům, pozdržela budoucí platby týkající se příslušných případů, přičemž se použijí zvláštní ustanovení finančního nařízení, kterými je třeba se řídit v případě neposkytnutí dostatečných zdůvodnění; vyzývá Komisi, aby parlamentnímu Výboru pro rozpočtovou kontrolu podala při příštím postupu udělování absolutoria informace na základě vývoje situace, a to jak ohledně přístupu ke zprávám o auditu, tak co se týče kvality podávání zpráv; vyzývá Komisi, aby pozastavila přenesení pravomocí ohledně nových projektů a programů na agentury OSN, pokud nebudou tato opatření provedena;

Část VII – Zvláštní zpráva Účetního dvora č. 4/2011 nazvaná „Audit záručního mechanismu malých a středních podniků“

52.  vítá zvláštní zprávu, která je první analýzou finančního nástroje vypracovanou Účetním dvorem; poukazuje na to, že záruční mechanismus pro malé a střední podniky  představuje nejúspěšnější program Unie, pokud jde o finanční nástroje; očekává vyjádření Komise, zda se účinky pákového efektu finančního nástroje, které se začaly projevovat v roce 2009 v poměru 1:10, mezitím změnily stejně jako četnost selhání ve výši přibližně 0,045 % zjištěná Účetním dvorem na konci roku 2009;

53.  domnívá se, že záruční mechanismus pro malé a střední podniky je smysluplný navzdory oprávněným výtkám Účetního dvora ohledně toho, že nebyla prokázána jeho evropská přidaná hodnota a že má čistě lokální význam pro podporu řemeslných podniků a maloobchodníků; vzhledem k významu malých a středních podniků pro hospodářskou strukturu členských států a celé Unie žádá, aby bylo představeno 13 zemí, které tento program pokrývá, a aby byly přiblíženy jejich výsledky, neboť mohou posloužit k přesnějšímu zaměření záručního mechanismu pro malé a střední podniky ;

54.  očekává, že Komise věrohodně prodiskutuje a vyřeší otázku přínosu pro Unii a efektu mrtvé váhy, protože opatření přijímaná na evropské úrovni Unie nemohou v první řadě sloužit k vybudování struktur pro čistě vnitrostátní činnosti, ani nemají nahradit opatření přijímaná na vnitrostátní úrovni; považuje tuto principiální výtku Účetního dvora na adresu záručního mechanismu pro malé a střední podniky za závažnou, stejně jako upozornění na příliš široce koncipovanou oblast pro podporu, místo toho aby byly financovány pouze malé a střední podniky s omezeným přístupem k cizímu kapitálu;

55.  domnívá se, že je nutné otevřeně diskutovat o finančním zajištění záručního mechanismu pro malé a střední podniky; upozorňuje na to, že v roce 2010 byly v příslušné rozpočtové položce sníženy prostředky na rámcový program pro konkurenceschopnost a inovace o 57 300 000 milionů EUR; požaduje informace o tom, kolik zaměstnanců Komise a Evropské investiční fondu (EIF) je v současné době pověřeno řízením záručního mechanismu pro malé a střední podniky a jak jsou vysoké správní náklady; žádá, aby bylo zveřejněno, kolik žádostí bylo ve skutečnosti zamítnuto;

56.  bere na vědomí, že Účetní dvůr shledal, že obecně došlo ke zlepšení struktury odměn za finanční služby EIF, které se odvíjejí od dosažených výsledků; shledává, že Komise o tom neposkytla žádné údaje a očekává, že tento bod upřesní;

57.  podporuje tato doporučení Účetního dvora:

s upokojením konstatuje, že Komise výše uvedená doporučení přijala, a vyzývá ji, aby informovala Parlament o plánovaných či provedených krocích;

   budoucí programy podpory malých a středních podniků musí vycházet z explicitní intervenční logiky,
   je nutné zdokonalit ukazatele výkonnosti, aby Komise mohla lépe sledovat plnění cílů mechanismu,
   je třeba stanovit konkrétnější úkoly, do nichž se promítnou cíle finančního nástroje, aktualizovat monitorování tak, aby bylo možné měřit výsledky dosažené při plnění těchto úkolů, a přijmout opatření na minimalizaci mrtvé váhy;

58.  podporuje doporučení Účetního dvora a vyzývá Komisi, aby zajistila, aby:

bere na vědomí, že Komise oznámila, že se bude těmito doporučeními dále zabývat, a vyzývá ji, aby Parlament informovala o svých závěrech a všech krocích, které případně zamýšlí provést, aby těmto doporučením vyhověla;

   u všech navazujících programů byly dokončeny práce na právním základu a dohodě o řízení v dostatečném předstihu před skutečným zahájením programového období,
   všechny navazující programy zahrnovaly bodový systém pro hodnocení žádostí potenciálních zprostředkovatelů a stanovily minimální výběrová kritéria;

Část VIII – Zvláštní zpráva Účetního dvora č. 5/2011 nazvaná „Režim jednotné platby: otázky, které je třeba řešit pro zkvalitnění jeho řádného finančního řízení“

59.  vítá zprávu Účetního dvora a s velkým zájmem bere na vědomí závěry a doporučení uvedené v této zprávě; blahopřeje Účetnímu dvoru k tomu, že v příhodný čas předložil zprávu, jež se věnuje důležitému tématu;

60.  je toho názoru, že režim jednotné platby nedostatečně přispívá k cílům Smlouvy v oblasti společné zemědělské plitiky; vyzývá proto Komisi, aby navrhla potřebné změny právních předpisů, aby režim jednotné platby skutečně optimálním způsobem přispíval k cílům společné zemědělské plitiky; je toho názoru, že režim jednotné platby by měl být zdokonalen v tom směru, aby podporu lépe směřoval ke skutečným zemědělcům; naléhavě vyzývá Radu, aby Parlament a Komisi podporovala v jejich úsilí o zdokonalení účinnosti a účelnosti největšího evropského podpůrného režimu, a pomohla tak lépe využívat peníze evropských daňových poplatníků;

61.  je toho názoru, že zde existuje příliš vysoká úroveň flexibility (např. pravidla dobrého zemědělského a environmentálního stavu (GAEC)) a velký prostor pro výklad základních pravidel režimu jednotné platby; vyzývá Komisi, aby poskytovala preciznější pokyny s ohledem na provádění evropských právních předpisů do práva členských států, aby tak zabránila členským státům v rozšiřování působnosti těchto pravidel; v této souvislosti se domnívá, že Komisi by měly být poskytnuty odpovídající přenesené pravomoci, aby co nejrychleji odstranila mezery a napravila nedostatky;

62.  je toho názoru, že historický model již splnil svůj účel, a proto by od něj mělo být v příštím víceletém finančním rámci upuštěno; podporuje šesté doporučení Účetního dvora, které doporučuje, aby podpora v rámci režimu jednotné platby vycházela ze současných zemědělských podmínek v jednotlivých regionech EU; navíc se domnívá, že stávající počet dvaceti modelů by měl být snížen, aby se pokud možno dospělo k jedinému evropskému modelu, který bude uplatnitelný ve všech členských státech;

63.  připomíná, že vstup nových zemědělců do zemědělského odvětví je velmi důležitý pro zajištění inovace odvětví; je proto znepokojen zjištěními Účetního dvora, že několik členských států uplatňujících režim jednotné platby (5 ze 17) nevyužívá dostupné možnosti vnitrostátních rezerv, aby usnadnily přístup nových zemědělců k této aktivitě, a podpořily tak generační výměnu ve venkovských oblastech;

64.  je toho názoru, že stávající systém režimu jednotné platby funguje takovým způsobem, že v zemědělském odvětví nepodporuje dostatečné inovace a navíc brání nově příchozím, aby do tohoto odvětví vstoupili;

65.  je obzvláště znepokojen tím, že neexistuje přímá vazba mezi podporou v rámci režimu jednotné platby a náklady vzniklými zemědělcům v souvislosti s udržováním dobrého zemědělského a environmentálního stavu; domnívá se, že to vede k nerovnováze mezi objemem podpory a lepším životním prostředím, dobrými životními podmínkami zvířat a bezpečností potravin, nicméně uznává, že zásada oddělení plateb od produkce vytvoření takové vazby omezuje;

66.  domnívá se, že Komise by měla ve svém návrhu ohledně společné zemědělské plitiky po roce 2013 zajistit, aby bylo rozdělení podpory mezi zemědělce vyváženější;

Část IX – Zvláštní zpráva Účetního dvora č. 6/2011 nazvaná „Byly projekty v oblasti cestovního ruchu spolufinancované z EFRR účelné?“

67.  vítá zjištění Účetního dvora, zejména pak skutečnost, že všechny projekty měly pozitivní výsledky v té či oné podobě a většina měla úspěšné výsledky v několika kategoriích a stejně tak, že bylo zjištěno, že projekty přinesly prospěch místnímu hospodářství nebo pomohly zachovat objekty kulturního, historického, uměleckého nebo přírodního dědictví regionu;

68.  ztotožňuje se s připomínkou Účetního dvora, že vytváření či zachování pracovních míst patří ke klíčovým faktorům v úsilí o vyrovnaný udržitelný rozvoj hospodářství a zaměstnanosti;

69.  se znepokojením poznamenává, že cíle byly stanoveny jen u 58 % projektů ve vzorku, zatímco u zbývajících 42 % projektů nebyly stanoveny cíle v oblasti výkonnosti, a u většiny projektů ve vzorku nebyly výsledky monitorovány;

70.  vyjadřuje politování nad tím, že bylo obtížné posoudit skutečnou výkonnost projektů či rozsah evropské přidané hodnoty v důsledku toho, že cíle projektů, cílové hodnoty a ukazatele nejsou systematicky stanovovány a výsledky nejsou následně monitorovány a vyhodnocovány;

71.  podporuje doporučení Účetního dvora určené řídícím orgánům, že by měly zajistit ve fázi žádosti o grant a rozhodnutí o grantu stanovení vhodných cílů, cílových hodnot a ukazatelů (např. počet vytvořených pracovních míst, zvýšení kapacity v oblasti cestovního ruchu a zvýšení aktivit cestovního ruchu), aby bylo možné vybrat projekty, které budou pravděpodobně nejefektivnější a vyhodnotit jejich výsledky; naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly tuto praxi;

72.  podporuje doporučení Účetního dvora, kterým vyzývá Komisi, aby vyhodnotila, nakolik pomoc v odvětví cestovního ruchu představuje nákladově efektivní prostředek podpory členských států při jejich úsilí podpořit hospodářský růst, a posoudila, zda by tato podpora nemohla být lépe zaměřena;

73.  vítá úsilí Komise o zjednodušení procesu souvisejícího se získáním dotací z EFRR, aby tak bylo možno minimalizovat administrativní zátěž, jíž čelí navrhovatelé; naléhavě vyzývá Komisi, aby předkládala zprávy o pokroku v této oblasti;

Část X – Zvláštní zpráva Účetního dvora č. 7/2011 nazvaná „Je agroenvironmentální podpora dobře nastavena a řízena?“

74.  uznává důležitost agroenvironmentálních opatření jako klíčového prvku politik Unie zaměřených na nepříznivý vliv zemědělství na životní prostředí; uznává agroenvironmentální platby jako způsob, jak „podporovat zemědělce a ostatní správce půdy v tom, aby sloužili společnosti jako celku tím, že zavedou nebo budou nadále používat metody zemědělské produkce slučitelné s ochranou a zlepšováním životního prostředí, krajiny a jejích vlastností, přírodních zdrojů, půdy a genetické rozmanitosti“(8);

75.  zároveň zdůrazňuje, že veřejné výdaje by měly být prováděné tak, aby se zajistily maximálně nákladově efektivní a konkrétní výsledky; podotýká, že je nutné efektivněji plnit závazky Unie (snížení emisí skleníkových plynů do roku 2020, strategii EU pro biologickou rozmanitost pro rok 2020 atd.);

76.  je zneklidněn zjištěním Účetního dvora, že agroenvironmentální politika nebyla nastavena a monitorována tak, aby přinášela konkrétní přínosy pro životní prostředí, že cíle agroenvironmentálních plateb nejsou natolik konkrétní, aby bylo možné posoudit, zda jich bylo dosaženo, uváděné problémy životního prostředí nepředstavují jednoznačné odůvodnění pro poskytnutí agroenvironmentálních plateb a plnění agroenvironmentální politiky není možné snadno monitorovat; vyzývá členské státy, aby stanovily jasně zacílené programy rozvoje venkova, a vybízí Komisi, aby tyto programy posuzovala přísněji, před tím než je schválí; zdůrazňuje význam kvalitně řízené Evropské sítě pro hodnocení rozvoje venkova;

77.  vítá závěr Účetního dvora, že se zemědělcům většinou poskytuje dostatečná podpora formou odborné pomoci, konstatuje však, že šíření postupů osvědčené praxe a poskytování zpětné vazby o výsledcích je nutno zlepšit; vyzývá Komisi a členské státy, aby za tímto účelem lépe využívaly existující struktury, jako je evropská síť pro rozvoj venkova;

78.  vítá závěr Účetního dvora, že se zemědělcům poskytuje dostatečná podpora formou odborné pomoci, a konstatuje mnoho případů postupů osvědčené praxe, které Účetní dvůr zaznamenal; je znepokojen, že většina členských států se však nezabývá tím, jaká je minimální účast nutná k tomu, aby podopatření přinesla očekávané environmentální účinky, ani tím, zda jsou částky podpory pro zaručení minimální účasti přiměřené; je toho názoru, že kolektivní přístup lze také uplatnit prostřednictvím metody Leader pro rozvoj venkova;

79.  je znepokojen nedostatky ve stanovování výše podpory, které zjistil Účetní dvůr; vyzývá Komisi, aby před schválením programů zajistila, aby byly náležitě zohledněny všechny prvky označené Účetním dvorem jako nezbytné pro řádné stanovení výše podpory;

80.  je znepokojen tím, že se většina prostředků vynakládala na „horizontální“ podopatření, která se prováděla na celém území spadajícím pod programy rozvoje venkova; považuje za nepřijatelné, že členské státy zaměření na určité zeměpisné oblasti a výběr takových oblastí provádějí jen v omezené míře; zastává názor, že omezené zaměření by mělo být v programech ve všech případech odůvodněno;

81.  je hluboce znepokojen, že se při řízení agroenvironmentální politiky dostatečně nezohledňují specifické potřeby v oblasti životního prostředí, a tím se nezajišťuje nejvýhodnější využití prostředků; shledává nepřijatelným, že podle zjištění Účetního dvora v 39 % případů auditovaných smluv se v oblastech, kterých se smlouva týkala, žádné konkrétní problémy nevyskytovaly nebo je členské státy nebyly schopny určit; vyzývá členské státy, aby se zaměřovaly na kolektivní přístup v případech, kdy tento přístup zajistí požadovaný účinek na životní prostředí;

82.  v souvislosti s příštím programovým obdobím zdůrazňuje, že k tomu, aby agroenvironmentální platby dosáhly požadovaných účinků v oblasti biodiverzity, zachování a rozvoje systémů zemědělství a lesnictví s vysokou přírodní hodnotou a tradičních zemědělských krajin, v oblasti ochrany vody a boje proti klimatickým změnám, je nezbytné zacílit agroenvironmentální režimy na specifičtější priority;

83.  vítá přístup, který byl přijat v návrhu Komise nařízení Evropského parlamentu a Rady o budoucí podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) (COM(2011)0627/2), jež bude klást větší důraz na neustálé sledování a ukazatele výkonnosti programů rozvoje venkova;

Část XI – Zvláštní zpráva Účetního dvora č. 8/2011 nazvaná „Zpětné získávání neoprávněných plateb provedených v rámci společné zemědělské politiky“

84.  vítá zvláštní zprávu Účetního dvora a bere na vědomí jeho závěry; zdůrazňuje dlouhodobou kritiku Parlamentu, že systém zpětného získávání plateb funguje pouze částečně; zdůrazňuje, že i podle „příznivějších“ odhadů zpětně získaných částek, k nimž dospěla Komise, si 60 % neprávem vyplacených finančních prostředků nadále ponechávají jejich příjemci; bere na vědomí, že pokud by se vycházelo z odhadů Účetního dvora, bylo by to dokonce 90 %;

85.  podporuje doporučení Účetního dvora, že Komise by měla:

   žádat od členských států, aby nesrovnalosti a jiné částky, které mají být získány zpět, vykazovaly, jakmile je vydáno oznámení o povinnosti vrátit dotaci;
   zavést jednotnou lhůtu mezi odhalením možné nesrovnalosti a sdělením oznámení o povinnosti vrátit dotaci dlužníkovi, aby se zvýšila harmonizace mezi členskými státy a zajistilo se, aby informace byly úřadu OLAF postupovány rychleji;
   vydat jasná a jednoznačná pravidla pro účtování, zaznamenávání a hlášení úroků z nesplaceného dluhu;
   vyjasnit okolnosti, za nichž mohou být dluhy prohlášeny za nedobytné, především v souvislosti s případy platební neschopnosti; a
   každý rok vypracovat přesný odhad výše finančních prostředků, které byly neoprávněně vyplaceny konečným příjemcům, aby bylo možné zjistit, kolik peněz od nich mělo být zpětně získáno, a zpětně vymáhané částky přesně zaúčtovat do roku, v němž vznikla finanční újma;

86.  bere na vědomí, že systém zpětného získávání plateb se týká pouze malé části vyplacených finančních prostředků a že z odhadovaných 500 000 000 000 EUR, které byly v uplynulých deseti letech vyplaceny na zemědělskou politiku, bylo zpětně získáno 5 000 000 000 EUR (1 %) (zvláštní zpráva č. 7/2010); dále konstatuje, že udržovat funkční kontrolní systém je tedy nákladnější, než uhradit Komisi vypracování finančních oprav;

87.  bere na vědomí postoj Komise, že se těmito doporučeními míní nadále zabývat, a vyzývá ji, aby Parlamentu podávala informace o tom, jaké kroky má v úmyslu přijmout s cílem těmto doporučením vyhovět;

88.  vyjadřuje politování nad tím, že v období 2006–2009 činil procentuální podíl odepsaných dluhů, které byly hrazeny z rozpočtu EU, 87,8 % čili 428 900 000 EUR; žádá Komisi, aby zavedla mechanismus sankcí pro případy, kdy členské státy neoprávněně odepisují dluhy jako nedobytné; trvá na tom, že k tomu je nutné vypracovat jednoznačné a prakticky použitelné pokyny, které nebude možné vykládat různým způsobem;

89.  podporuje doporučení Účetního dvora a vyzývá Komisi, aby zajistila, aby:

   zlepšila způsob, jímž jsou dluhy v členských státech řízeny a vykazovány, a zajistila, že se s těmito dluhy ve všech členských státech bude zacházet jednotně;
   včas vydávala pokyny, které budou řešit trvající nejednotnost klíčových konceptů výkaznictví a účetnictví;
   přezkoumala používání pravidla 50/50, především co se týče částky, které potenciálně unikají schválení, a aby jej účelně uplatňovala;
   zajistila, že certifikační subjekty při testování účtů pohledávek v členských státech budou zohledňovat zdůrazněná rizika;
   našla způsob, jímž bude možné od příjemců získat zpět větší část neoprávněných plateb;
   dokončila kontrolu starých případů, na nichž pracovala pracovní skupina pro zpětné získávání neoprávněně vyplacených prostředků (Task Force Recovery), a zajistila jejich jednotné vyřešení ve všech členských státech;

90.  bere na vědomí vysvětlení, která Komise k těmto doporučením podala, a vyzývá ji, aby se těmito návrhy zabývala podrobněji; žádá Komisi, aby Parlamentu podala zprávu o svých závěrech a o tom, zda v souvislosti s těmito doporučeními hodlá učinit nějaké kroky;

91.  vítá iniciativu OLAFu, že prozkoumá, zda je možné změnit nařízení Komise (ES) č. 1848/2006 ze dne 14. prosince 2006 o nesrovnalostech a zpětném získávání částek neoprávněně vyplacených v rámci financování společné zemědělské politiky a organizaci informačního systému v této oblasti(9) tak, aby se zlepšila plynulost předávání a využívání stávajících informací; vyzývá OLAF, aby o svých zjištěních informoval Parlament;

92.  žádá, aby se problém nesplacených částek (které mají být získány zpět) ve všech členských státech řešil stejným způsobem, a aby byla přijata opatření, která zaručí, že finanční prostředky, které mají být Unii vyplaceny v důsledku porušení práva Unie, jsou jí skutečně splaceny, a to i přesto, že některé státy jsou zasaženy finanční krizí;

93.  konstatuje, že částka, která byla členským státům účtována v souladu s pravidlem 50/50 (za období 2006–2009) činí 424 000 000 EUR, přičemž 58 % této částky se vztahuje na Itálii; žádá o vypracování akčního plánu pro Itálii, který povede k nápravě této situace;

94.  připomíná, že účetní závěrky předložené Parlamentu stále nejsou dostatečně transparentní ohledně toho, jaká částka byla členským státům (tedy z peněz daňových poplatníků) odepsána a jaké částky se podařilo skutečně získat zpět od příjemců finančních prostředků; žádá Komisi, aby tuto informaci Parlamentu poskytla;

95.  vyzývá Účetní dvůr, aby na stejné téma zveřejnil zprávu z oblasti strukturálních fondů;

Část XII – Zvláštní zpráva Účetního dvora č. 9/2011 nazvaná „Byly projekty z oblasti elektronické správy podporované z EFRR účelné?“

96.  vítá zprávu a hodnocení Účetního dvora, že projekty z oblasti elektronické správy podporované z EFRR přispěly k rozvoji elektronických veřejných služeb;

97.  schvaluje doporučení Účetního dvora, zejména, že by:

–  členské státy by měly vypracovat strategie pro oblast elektronické správy, které budou založeny na zjištěných potřebách, budou mít jasné cíle a budou rozdělovat odpovědnost mezi orgány, které mají nést odpovědnost za dosahování těchto cílů,

–  řídící orgány měly vybírat projekty z oblasti elektronické správy pro podporu z EFRR na základě posouzení pravděpodobných nákladů a kvalitativních a kvantitativních přínosů daného projektu,

–  řídící orgány v členských státech měly zajistit, aby se projekty z oblasti elektronické správy vybírané pro financování z EFRR nezaměřovaly pouze na projektové výstupy, ale zároveň na změny procesů nebo organizace, které jsou nezbytné, aby se mohlo využívat přínosů z vytvořených systémů,

–  řídící orgány měly být vyzývány, aby uplatňovaly osvědčené postupy, které jsou dostupné např. přes program ePractice, a doporučuje používání vhodné metodiky řízení projektů u projektů v oblasti elektronické správy, které dostávají finanční prostředky z EFRR,

–  Komisi měla být vyzvána, aby nadále dbala o to, aby u projektů, které čerpají podporu z EFRR, byly uplatňovány zásady a doporučení EU vedoucí k transevropské interoperabilitě, a to zejména zásady Evropského rámce interoperability,

–  řídící orgány při výběru projektů z oblasti elektronické správy měly zajistit, aby byly v analýze nákladů a přínosů, která by měla být základem pro rozhodnutí o financování, zohledněny všechny významnější náklady včetně nákladů na údržbu,

–  Komise měla být vyzvána, aby nadále dbala o to, aby řídící orgány monitorovaly a vyhodnocovaly výsledky a dopady projektů s cílem doložit účelné vynakládání finančních prostředků Unie a poskytnout zároveň zpětnou vazbu, která pomůže zlepšit koncepci budoucích programů;

Část XIII – Zvláštní zpráva Účetního dvora č. 10/2011 nazvaná „Jsou programy “Mléko do škol' a „Ovoce do škol“ účelné?„

98.  připomíná, že jak podle závěrů externího hodnocení programu „Mléko do škol“ z roku 1999, tak podle zjištění Účetního dvora program doposud neprošel žádnými skutečnými změnami;

99.  zdůrazňuje, že pouhé pokračování stávajícího programu „Mléko do škol“ by představovalo plýtvání penězi daňových poplatníků, a proto by měl být ukončen, nedojde-li k jeho okamžité a důkladné reformě;

100.  zdůrazňuje skutečnost, že pouze 10 % škol, které jsou oprávněny se programu „Mléko do škol“ účastnit, toho v současné době využívá; v tomto kontextu se domnívá, že členské státy vyjádřily programu podporu, a to i navzdory jeho nízké míře subvence a možnému efektu mrtvé váhy; vybízí členské státy, aby do škol zavedly vnitrostátní programy týkající se výživy, které by nahradily programy „Mléko do škol“ a „Ovoce do škol“ lépe cílenými opatřeními;

101.  je přesvědčen, že pokud programy „Mléko do škol“ a „Ovoce do škol“ budou pokračovat, měly by fungovat podobným způsobem a v zájmu usnadnění koordinace a vytvoření součinnosti, poněvadž oba programy sledují stejné cíle;

102.  vyzývá Komisi a členské státy, aby se – na základě vědeckých kritérií – zaměřily na takové děti a žáky, jež by z těchto programů měli největší užitek (pokud jde o potřeby v oblasti výživy, věkové skupiny, zdravotní stav, společenské vrstvy); zdůrazňuje, že zaměření těchto programů také usnadní stanovit jejich dopad;

103.   zastává názor, že by výrobky měly být distribuovány bezplatně a že by jejich distribuce neměla probíhat v jídelnách;

104.  trvá na tom, že distribuce výrobků, na něž se tyto programy vztahují, musí být zakotvena ve vnitrostátní nebo regionální strategii; tato strategie také musí zahrnovat doprovodná opatření (v podobě vzdělávacích, informačních opatření, do nichž jsou zapojeni rodiče a učitele);

105.  vyzývá Komisi a členské státy, aby pro program „Mléko do škol“ zavedly systém spolufinancování, který bude fungovat na podobném principu jako systém užívaný pro program „Ovoce do škol“; Komise a členské státy by měly zvážit, zda by do spolufinancování neměla být zahrnuta i doprovodná opatření; kromě toho se domnívá, že nevyužité vnitrostátní finanční prostředky by mohly být přerozděleny mezi členské státy;

106.  vyzývá Komisi a členské státy, aby zavedly účinné monitorovací a kontrolní systémy;

Část XIV – Zvláštní zpráva Účetního dvora č. 11/2011 nazvaná „Je režim zeměpisných označení koncipován a řízen tak, aby byl účelný?“

107.  vítá zvláštní zprávu Účetního dvora a bere na vědomí zjištění Účetního dvora, že:

–  právní ustanovení týkající se systému zeměpisných označení nestanoví minimální požadavky na kontrolu specifikací výrobků a neupravují takové aspekty, jako je minimální působnost kontrol, jejich četnost, metodika jejich výběru a subjekty zapojené do jednotlivých fází produkce a distribuce, které podléhají kontrole;

–  nařízení (ES) č. 882/2004 se nezabývá tím, zda jsou kontroly v souvislosti se systémem zeměpisných označení, které mají členské státy provádět s cílem zabránit nedovoleným postupům a odhalovat je, povinné a jakou mají mít povahu;

108.  je znepokojen tím, že to podle auditu Účetního dvora tato situace vede ke stavu, kdy se kontrolní systémy členských států v řadě důležitých aspektů liší, a je toho názoru, že tyto rozdíly je nutno v budoucnu odstranit; bere na vědomí návrh Komise (COM(2010)0733), který je součástí tzv. „balíčku režimů jakosti“; požaduje odpovídající kontrolní strukturu a systém, který zajistí konzistentní kvalitu výrobků s označením chráněné označení původu a chráněné zeměpisné označení a účinně zabrání nepovoleným postupům ve všech členských státech a odhalí je; je však toho názoru, že to nesmí vést k vršení dalších fází kontroly, stanovování maximálních kontrolních požadavků a dalšímu nárůstu byrokracie;

109.  souhlasí s doporučením Účetního dvora, aby audity kontrol, které členské státy provádějí v rámci systému zeměpisných označení, zahrnula Komise do svého plánu pravidelných auditů v členských státech, a žádá Komisi, aby tak učinila;

110.  připomíná zjištění Účetního dvora, že postup přezkoumávání žádostí na úrovni členských států a Komise je zdlouhavý, a žádá Komisi, aby stávající příliš byrokratické a zdlouhavé postupy registrace zjednodušila a zkrátila, aby se systém zeměpisných označení stal atraktivním pro potenciální žadatele, které v současnosti odrazují časově příliš náročné postupy podávání a vyřizování žádostí;

111.  je znepokojen tím, že audit Účetního dvora zjistil, že povědomí spotřebitelů a producentů o systému zeměpisných označení je nízké; je také znepokojen tím, že možnosti, které se v současnosti využívají k nápravě této situace, se ukázaly jako prostředky, které nejspíše informovanost o systému zeměpisných označení nezvýší a nejsou přiměřené k tomu, aby motivovaly producenty k účasti; žádá proto Komisi, aby současný stav důkladně prozkoumala, vypracovala jasnou strategii a navrhla efektivní opatření a prostředky k nápravě současné nedostatečné informovanosti o systému zeměpisných označení, výrobcích, které nesou tato označení, a o tom, jaká jsou loga systému – aby například vedla ze své iniciativy informační kampaň apod.;

112.  podporuje doporučení Účetního dvora, že by měl být zaveden systém vzájemné pomoci, který odpovídá specifickým potřebám vnitrostátních orgánů, které se zabývají režimem zeměpisných označení;

113.  připomíná, že systém Unie pro zeměpisné označování rozlišuje dva typy ochranných označení: chráněné označení původu a chráněné zeměpisné označení; zdůrazňuje, že takovýto popis je pro spotřebitele matoucí, neboť dostatečně neobjasňuje, jaký je mezi nimi rozdíl; navrhuje proto jednoznačnější ukazatele, které spotřebitelům umožní chápat, v čem se chráněná označení liší, pokud jde o míru a typ vztahu, který existuje mezi produktem a zeměpisnou oblastí;

114.  je znepokojen nedávnými tiskovými zprávami, které informují o nepatřičném používání a zneužívání zeměpisných označení ze strany některých třetích zemí; žádá Komisi, aby přijala aktivní opatření, která ochrání výrobky registrované v systému zeměpisných označení Unie také v prostředí mezinárodního obchodu, a aby pracovala na příslušných dohodách s třetími zeměmi;

115.  vyzývá Komisi, aby Parlament informovala o výsledcích svých kroků;

Část XV – Zvláštní zpráva Účetního dvora č. 15/2011 nazvaná „Zajišťují postupy Komise účelné řízení kontroly státní podpory?“

116.  vítá zvláštní zprávu Účetního dvora a obecně souhlasí s jeho doporučeními, přičemž předkládá následující připomínky a bere na vědomí skutečnost, že pro audit bylo vybráno pouze osm členských států;

117.  bere na vědomí hodnocení Účetního dvora, podle něhož Komise reagovala rychle a účinně na finanční krizi a přispěla tak výrazným způsobem k tomu, že nedošlo k úpadku žádné významné finanční instituce sídlící v Unii;

118.  vyzývá Komisi, aby zaujala aktivnější postoj ve svých vztazích s členskými státy, zejména aby:

   vyvinula větší úsilí, pokud jde o zvyšování informovanosti o předpisech týkajících se státní podpory, a to tím, že bude šířit osvědčené postupy a poskytovat praktičtější poradenství;
   zajistila, aby veškerá státní pomoc byla ve vhodných případech řádně hlášena, a vyvinula způsoby, jak potrestat členské státy, které tuto povinnost nesplní;
   bez dalších prodlev navýšila lidské zdroje určené pro kontrolu státní pomoci;

119.  je si vědom nedostatků, pokud jde o potřebu zrychlit postup rozhodování a zvýšit transparentnost, a vyzývá Komisi, aby přijala opatření, jejichž cílem bude zkrácení délky postupu šetření; bere na vědomí vysoký počet žádostí o informace zaslaných členským státům a doporučuje Komisi, aby jej omezila s cílem urychlit postup; vyzývá Komisi, aby informovala Parlament o tom, jak dlouhá je průměrná doba pro uzavření případů v jednotlivých členských státech za poslední čtyři roky;

120.  vyzývá Komisi, aby dále zvážila, zda-li by zkušenosti získané při úspěšném řešení finanční krize mohly být využity jako běžný postup za „normálních“ okolností , a žádá Komisi, aby do září 2012 informovala Parlament o možných změnách, které by mohly být zavedeny;

121.  zdůrazňuje, že je důležité zajistit právní jistotu pro všechny zúčastněné strany; vyzývá proto Komisi, aby:

   rychle vyřídila nepodložené stížnosti;
   zrychlila postup vyřizování stížností obecně a vyčlenila nezbytné prostředky s cílem dále omezit počet nevyřízených případů;
   řádně informovala stěžovatele, členský stát a příjemce o pokroku, jehož bylo dosaženo u jednotlivých případů a o výsledku vyšetřování;

122.  bere na vědomí nedostatky ve využívání dostupných lidských zdrojů a vítá záměr Komise zavést lepší systém pro záznam využití pracovní doby; schvaluje návrh Účetního dvora zavést manažerské výkaznictví, jehož účelem je účinně kontrolovat využití pracovní doby na jednotlivé případy a objem práce jednotlivých zpracovatelů; očekává, že tento systém bude plně zprovozněn do konce roku 2012;

123.  zdůrazňuje důležitost kontroly státní pomoci; doporučuje proto Komisi, aby posílila kontrolní činnosti, pokud jde o velikost vzorku i rozsah;

124.  bere na vědomí nedostatky v postupu sběru údajů, vyzývá Komisi, aby zlepšila jeho efektivitu a spolehlivost a aby informovala o pokroku s ohledem na zavádění aplikace SARI(10) před ukončením postupu udělování absolutoria za rok 2010;

125.  vyzývá Komisi, aby rozšířila následné posouzení dopadu státní podpory a kontroly státní podpory na podniky, trhy a ekonomiku jako celek;

o
o   o

126.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, Soudnímu dvoru Evropské unie a Účetnímu dvoru a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).

(1) Úř. věst. L 64, 12.3.2010.
(2) Úř. věst. C 332, 14.11.2011, s. 1.
(3) Úř. věst. C 326, 10.11.2011, s. 1.
(4) Úř. věst. C 332, 14.11.2011, s. 134.
(5) Přijaté texty, P7_TA(2012)0153.
(6) Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1.
(7) Nařízení Evropského Parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004 ze dne 29. dubna 2004 o úředních kontrolách za účelem ověření dodržování právních předpisů týkajících se krmiv a potravin a pravidel o zdraví zvířat a dobrých životních podmínkách zvířat (Úř. věst. L 165, 30. 4. 2004, s. 1).
(8) Nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 ze dne 20. září 2005 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) (Úř. věst. L 277, 21.10.2005, s. 1), bod odůvodnění 35.
(9) Úř. věst. L 355, 15.12.2006, s. 56.
(10) Aplikace SARI je nová centrální databáze, do níž mohou orgány udělující státní pomoc v členských státech vkládat přímo údaje o jejich výdajích na podporu (Zvláštní zpráva č. 15/2011, s. 60).


Absolutorium 2010: souhrnný rozpočet EU, Evropský parlament
PDF 602kWORD 309k
Rozhodnutí
Usnesení
1.Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 10. května 2012 o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2010, oddíl I – Evropský parlament (COM(2011)0473 – C7-0257/2011 – 2011/2202(DEC))
P7_TA(2012)0155A7-0120/2012

Evropský parlament,

  s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2010(1),

  s ohledem na konečnou účetní závěrku Evropské unie za rozpočtový rok 2010 (COM(2011)0473 – C7-0257/2011)(2),

  s ohledem na zprávu o rozpočtovém a finančním řízení – oddíl I – Evropský parlament – rozpočtový rok 2010(3),

  s ohledem na výroční zprávu interního auditora za rozpočtový rok 2010,

  s ohledem na výroční zprávu Účetního dvora o plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2010, spolu s odpověďmi kontrolovaných orgánů(4),

  s ohledem na prohlášení o věrohodnosti účtů(5) a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2010 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,

  s ohledem na čl. 314 odst. 10 a článek 318 Smlouvy o fungování Evropské unie a na článek 106a Smlouvy o Euratomu,

  s ohledem na nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství(6), a zejména na články 145, 146 a 147 tohoto nařízení,

  s ohledem na článek 13 vnitřních předpisů pro plnění rozpočtu Evropského parlamentu(7),

  s ohledem na čl. 147 odst. 1 finančního nařízení, podle kterého musí každý orgán Unie učinit všechna vhodná opatření, aby vyhověl připomínkám připojeným k rozhodnutí Evropského parlamentu o absolutoriu,

  s ohledem na své usnesení ze dne 10. března 2009 o pokynech pro rozpočtový proces pro rok 2010 – oddíly I, II, IV, V, VI, VII, VIII a IX(8),

  s ohledem na své usnesení ze dne 5. května 2009 o odhadu příjmů a výdajů Evropského parlamentu na rozpočtový rok 2010(9),

  s ohledem na článek 77, čl. 80 odst. 3 a přílohu VI jednacího řádu,

  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A7-0120/2012),

A.  vzhledem k tomu, že audit Účetního dvora dospěl k závěru, že pokud jde o správní výdaje za rok 2010, fungovaly systémy dohledu a kontroly, které jsou vyžadovány finančním nařízením, ve všech orgánech uspokojivě a 93 % z celkových 58 kontrolovaných operací neobsahovalo věcné chyby;

B.  vzhledem k tomu, že generální tajemník dne 16. června 2011 potvrdil, že získal přiměřenou jistotu, že rozpočet Parlamentu byl plněn v souladu se zásadami řádného finančního řízení a že zřízený kontrolní rámec poskytuje dostatečné záruky z hlediska legality a správnosti uskutečněných operací;

1.  uděluje absolutorium svému předsedovi za plnění rozpočtu Evropského parlamentu na rozpočtový rok 2010;

2.  předkládá své připomínky v níže uvedeném usnesení;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí a usnesení, které je jeho nedílnou součástí, Radě, Komisi, Soudnímu dvoru, Účetnímu dvoru, evropskému veřejnému ochránci práv a evropskému inspektorovi ochrany údajů a aby zajistil jejich zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).

2.Usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. května 2012 obsahující připomínky, které jsou nedílnou součástí rozhodnutí o plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2010, oddíl I – Evropský parlament (COM(2011)0473 – C7-0257/2011 – 2011/2202(DEC))

Evropský parlament,

  s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2010(10),

  s ohledem na konečnou účetní závěrku Evropské unie za rozpočtový rok 2010 (COM(2011)0473 – C7-0257/2011)(11),

  s ohledem na zprávu o rozpočtovém a finančním řízení – oddíl I – Evropský parlament – rozpočtový rok 2010(12),

  s ohledem na výroční zprávu interního auditora za rozpočtový rok 2010,

  s ohledem na výroční zprávu Účetního dvora o plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2010, spolu s odpověďmi kontrolovaných orgánů(13),

  s ohledem na prohlášení o věrohodnosti účtů(14) a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2010 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,

  s ohledem na čl. 314 odst.10 a článek 318 Smlouvy o fungování Evropské unie a na článek 106a Smlouvy o Euratomu,

  s ohledem na nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství(15) (dále jen „finanční nařízení“), a zejména na články 145, 146 a 147 tohoto nařízení,

  s ohledem na článek 13 vnitřních předpisů pro plnění rozpočtu Evropského parlamentu(16),

  s ohledem na čl. 147 odst. 1 finančního nařízení, podle kterého musí každý orgán Unie učinit všechna vhodná opatření, aby vyhověl připomínkám připojeným k rozhodnutí Evropského parlamentu o absolutoriu,

  s ohledem na své usnesení ze dne 10. března 2009 o pokynech pro rozpočtový proces pro rok 2010 – oddíly I, II, IV, V, VI, VII, VIII a IX(17),

  s ohledem na své usnesení ze dne 5. května 2009 o odhadu příjmů a výdajů Evropského parlamentu na rozpočtový rok 2010(18),

  s ohledem na článek 77 a čl. 80 odst. 3 a přílohu VI jednacího řádu,

  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A7-0120/2012),

A.  vzhledem k tomu, že audit Účetního dvora dospěl k závěru, že pokud jde o správní výdaje za rok 2010, fungovaly systémy dohledu a kontroly, které jsou vyžadovány finančním nařízením, ve všech orgánech uspokojivě a 93 % z celkových 58 kontrolovaných operací neobsahovalo věcné chyby;

B.  vzhledem k tomu, že generální tajemník dne 16. června 2011 potvrdil, že získal přiměřenou jistotu, že rozpočet Parlamentu byl plněn v souladu se zásadami řádného finančního řízení a že zřízený kontrolní rámec poskytuje dostatečné záruky z hlediska legality a správnosti uskutečněných operací;

C.  vzhledem k tomu, že některé otázky vznesené ve Výboru pro rozpočtovou kontrolu během diskusí o udělení absolutoria na rok 2010 přesahovaly specifický rámec roku 2010 a byly začleněny do obecných otázek výboru, zaměřuje se tato zpráva i nadále zejména na plnění rozpočtu a na absolutorium na rozpočtový rok 2010 a zároveň uznává, že přístup k rozpočtovým záležitostem je tématem pro širší diskusi, zejména v právě vytvářené pracovní skupině pro posouzení nákladů Evropského parlamentu a možných úspor a v souladu s rozpočtovými pokyny na rok 2013 přijatými dne 8. února 2012, které usilují o významné dlouhodobé úspory prostřednictvím nezávislého hodnocení rozpočtu Evropského parlamentu, které na konci roku 2012 povede k přijetí návrhů, jež budou poté rychle realizovány;

Výzvy související s plněním rozpočtu na rok 2010

1.  zdůrazňuje, že plnění rozpočtu v roce 2010 bylo náročné, neboť se jednalo o první úplný rok činnosti po volbách do Evropského parlamentu v roce 2009 a probíhalo v kontextu pokračujících finančních problémů v Unii;

2.  konstatuje, že rozpočet Parlamentu (konečná výše prostředků představovala celkem 1 616 760 399 EUR ve srovnání s 1 529 970 930 EUR v roce 2009) tvořil méně než pětinu (19,99 %, 19,67 % v roce 2009, tedy méně než obvyklý 20% podíl) okruhu V (správní výdaje) souhrnného rozpočtu Evropské unie na rok 2010;

3.  bere na vědomí odpověď sekretariátu EP, v níž se uvádí, že roční náklady na sídlo Parlamentu ve Štrasburku činily v roce 2010 přesně 51 500 000 EUR, přičemž 33 500 000 EUR připadalo na náklady na infrastrukturu a 18 000 000 EUR na provozní náklady 12 dílčích zasedání konaných každý měsíc; zdůrazňuje, že tyto oficiální číselné údaje jsou mnohem nižší, než částky původně uváděné v předložených odhadech, jež se pohybovaly mezi 169 000 000 a 203 000 000 EUR; konstatuje však, že v odhadech na rok 2006 došly správní útvary k závěru, že jediné pracovní místo Parlamentu by přineslo úspory ve výši 204 milionů EUR a podle odhadů na rok 2010 ve výši 180 milionů EUR, přičemž tato nižší částka je důsledkem nákupu budov ve Štrasburku a modernizace v oblasti informačních technologií, a připomíná, že v souvislosti s odhady na rok 2013 hlasoval Evropský parlament poměrem hlasů 429 ku 184 ve prospěch jediného sídla za účelem snížení nákladů;

4.  připomíná, že vstup Lisabonské smlouvy v platnost posílil pravomoci Parlamentu a zvýšil objem jeho aktivit a legislativní činnosti, což vyžadovalo závažné změny v jeho organizaci a pracovních metodách, aby mohl vykonávat kvalitní legislativní činnost a pokračovat v přípravách na rozšíření Unie o Chorvatsko; dále připomíná, že aby bylo možné reagovat na nové výzvy, byla přijata opatření na zlepšení nákladové efektivnosti prostřednictvím vyšší produktivity, přesunu zaměstnanců a zlepšených pracovních metod;

5.  připomíná, že k financování dodatečných nákladů přímo vyplývajících ze vstupu Lisabonské smlouvy v platnost bylo nutné přijmout opravný rozpočet (č. 1/2010 přijatý dne 19. května 2010) ve výši 9 397 164 EUR; dále konstatuje, že tento opravný rozpočet posílil zejména dva body rozpočtu (bod 1 2 0 0 „Odměny a příspěvky“ a bod 4 2 2 0/01 „Parlamentní asistence: místní asistenti“) s cílem zlepšit pomoc poskytovanou poslancům při výkonu většího počtu legislativních úkolů; lituje však, že toto zvýšení nebylo významným způsobem omezeno dalekosáhlejšími úsporami;

6.  konstatuje, že v tomto roce došlo ke konsolidaci a další modernizaci správních útvarů, přičemž byl kladen větší důraz na klíčové činnosti, restrukturalizaci útvarů, lepší využívání moderních technologií a zvýšenou interinstitucionální spolupráci;

7.  zdůrazňuje, že rok 2010 byl prvním rokem, kdy byl plně prováděn nový statut poslanců a statut asistentů (oba jsou v platnosti od 14. července 2009) poté, co vstoupil v platnost soubor změn prováděcích opatření k oběma statutům navržený dočasnou hodnotící skupinou, jež vedly k výraznému nárůstu úkolů správních útvarů Parlamentu;

8.  bere na vědomí, že předsednictvo dne 24. března 2010 přijalo střednědobou strategii v oblasti systémů informačních a komunikačních technologií (a zejména systém práce s poznatky, Knowledge management system (KMS), který je její součástí) a střednědobou politiku v oblasti nemovitostí, jež mají obě významné finanční dopady;

Zpráva o rozpočtovém a finančním řízení

9.  konstatuje, že v roce 2010 činily příjmy Parlamentu 243 094 204 EUR (v roce 2009 to bylo 141 250 059 EUR), z toho účelově vázané příjmy představovaly částku 110 298 523 EUR;

Účetní závěrka Parlamentu

10.  bere na vědomí hodnoty, na jejichž základě byla sestavena účetní závěrka Parlamentu za rozpočtový rok 2010, jmenovitě:

a) Dostupné prostředky (v EUR)

prostředky na rok 2010:

1 616 760 399

neautomatické přenosy prostředků z rozpočtového roku 2009:

10 100 000

automatické přenosy prostředků z rozpočtového roku 2009:

180 265 823

prostředky odpovídající účelově vázaným příjmům na rok 2010:

110 298 523

přenosy prostředků odpovídajících účelově vázaným příjmům z roku 2009:

20 637 870

Celkem:

1 938 062 615

b) Využití prostředků v rozpočtovém roce 2010 (v EUR)

závazky:

1 772 219 308

provedené platby:

1 506 555 191

prostředky automaticky přenesené do následujícího roku včetně prostředků z účelově vázaných příjmů:

341 046 482

prostředky přenesené neautomaticky:

9 240 000

zrušené prostředky:

80 650 726

c) Rozpočtové příjmy (v EUR)

prostředky přijaté v roce 2010:

243 094 204

d) Celková rozvaha k 31. prosinci 2010 (v EUR)

1 612 914 353

11.  konstatuje, že v roce 2010 bylo využito 96 % konečné výše prostředků (v roce 2009 se jednalo o 93 %) s 4 % mírou zrušení (6,7 % v roce 2009) a že stejně jako v předchozích letech bylo dosaženo velmi vysoké míry plnění rozpočtu;

12.  konstatuje však, že došlo k významným přenosům prostředků do roku 2010 (190 365 823 EUR(19)), které do velké míry vyplývaly ze specifické povahy volebního roku 2009, a v této souvislosti vyzývá k lepšímu plánování výdajů při přípravě budoucích voleb do Evropského parlamentu;

13.  konstatuje, že tato celkově vysoká úroveň plnění částečně vyplývá ze dvou cílených převodů uskutečněných před koncem rozpočtového roku 2010 (9 240 000 EUR na zakoupení Evropského domu v Sofii a 10 923 000 EUR na čtyři významné projekty v oblasti informačních technologií); vítá skutečnost, že mezi roky 2010 a 2011 již podruhé nedošlo k žádným sběrným převodům; naléhavě však vyzývá své správní útvary, aby i nadále usilovaly o lepší a jasnější plánování rozpočtu a o rozpočtovou kázeň, a konstatuje, že zahrnutí budov, IT nebo jiných významných výdajů do rozpočtu by vedlo k úplné finanční transparentnosti; domnívá se, že všechny významné výdaje by měly být plně naplánovány v ročním rozpočtu a neměly by vznikat v důsledku potřeby vyčerpat nevyužité prostředky;

Prohlášení o věrohodnosti účtů vydané generálním tajemníkem

14.  vítá prohlášení generálního tajemníka ze dne 16. června 2011 jako hlavní pověřené schvalující osoby k výročním zprávám o činnosti za rok 2010 předloženým schvalujícími osobami, v němž potvrzuje, že získal přiměřenou jistotu, že rozpočet Parlamentu byl plněn v souladu se zásadami řádného finančního řízení a že zřízený kontrolní rámec poskytuje dostatečné záruky z hlediska legality a správnosti uskutečněných operací;

Výroční zpráva o udělených zakázkách

15.  bere na vědomí, že ústřední útvary na základě informací schvalujících útvarů vypracovaly pro rozpočtový orgán výroční zprávu(20) o zakázkách udělených v roce 2010, a dále bere na vědomí následující rozdělení všech zakázek udělených v roce 2009 a 2010:

Typ zakázky

2010

2009

Počet

Procentní podíl

Počet

Procentní podíl

Služby

Dodávky

Stavební práce:

Budova

143

40

27

4

67 %

19 %

12 %

2 %

157

56

34

5

62 %

22 %

14 %

2 %

Celkem

214

100 %

252

100 %

Typ zakázky

2010

2009

1.

Hodnota (v EUR)

Procentní podíl

Hodnota (v EUR)

Procentní podíl

Služby

Dodávky

Stavební práce:

Budova

149 463 916

45 467 211

22 128 145

22 269 303

63 %

19 %

9 %

9 %

415 344 963

34 980 727

36 045 314

70 394 138

75 %

6 %

6 %

13 %

Celkem

239 328 575

100 %

556 765 142

100 %

(Výroční zpráva o zakázkách udělených Evropským parlamentem, 2010, s. 5)

16.  bere na vědomí následující rozdělení zakázek udělených v letech 2010 a 2009 podle typu použitého řízení:

Typ zakázky

2010

2009

Počet

Procentní podíl

Počet

Procentní podíl

Otevřené

Omezené

Vyjednávací

72

5

137

34 %

2 %

64 %

73

13

166

29 %

5 %

66 %

Celkem

214

100 %

252

100 %

Typ zakázky

2010

2009

1.

Hodnota (v EUR)

Procentní podíl

Hodnota (v EUR)

Procentní podíl

Otevřené

Omezené

Vyjednávací

143 603 024

2 129 576

93 595 975

60 %

1 %

39 %

415 996 418

9 458 434

131 310 290

75 %

2 %

23 %

Celkem

239 328 575

100 %

556 765 142

100 %

(Výroční zpráva o zakázkách udělených Evropským parlamentem, 2010, s. 6–7)

Výjimečná vyjednávací řízení

17.  vítá skutečnost, že od roku 2010 všechna generální ředitelství v příloze ke svým výročním zprávám o činnosti poskytují informace o zakázkách přidělených za použití výjimečného vyjednávacího řízení a zdůvodňují, proč byl tento postup použit, jakož i další informace požadované v bodu 50 usnesení ze dne 5. května 2010(21) o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2008, oddíl I – Evropský parlament;

18.  bere na vědomí obrácený trend v roce 2010 (ve srovnání s rokem 2009 a s předchozími lety), pokud jde o počet výjimečných vyjednávacích řízení v případě všech zakázek v hodnotě vyšší než 25 000 EUR(22), jak ukazuje následující tabulka:

Generální ředitelství

2010

2009

Počet

% z celkového počtu zakázek GŘ

Počet

% z celkového počtu zakázek GŘ

GŘ PRES

5

50,00 %

14

53,85 %

GŘ IPOL

2

5,56 %

0

0,00 %

GŘ EXPO

0

0,00 %

1

50,00 %

GŘ COMM

8

14,81 %

29

42,03 %

GŘ PERS

0

0,00 %

1

16,67 %

GŘ INLO

24

30,00 %

37

38,14 %

GŘ INTE

3

27,27 %

3

21,43 %

GŘ TRAD

0

0,00 %

0

0,00 %

GŘ ITEC

7

53,85 %

4

36,36 %

GŘ FINS

0

0,00 %

0

0,00 %

Právní služba

0

0,00 %

0

0,00 %

Parlament celkem

49

22,90 %

89

35,32 %

(Výroční zpráva o zakázkách udělených Evropským parlamentem, 2010, s. 11)

19.  vyzývá generální ředitelství, která stále tato řízení často využívají, zejména GŘ INLO, aby snížila jejich počet/podíl; naléhavě vyzývá správní útvary, aby tyto postupy i nadále důkladně prověřovaly, zejména pokud jde o možný střet zájmů, a aby v případě všech zjištěných nesrovnalostí uplatňovaly výraznější a odrazující sankce

20.  vítá skutečnost, že GŘ PRES zřídilo v rámci útvaru pro plánování, rozpočtové řízení a zakázky oddělení pro veřejné zakázky, protože tento krok zvýší transparentnost veřejných zakázek;

Výroční zpráva Účetního dvora za rok 2010
Obecná zjištění

21.  vítá skutečnost, že Účetní dvůr v rámci auditu zjistil, že platby jako celek neobsahují věcné chyby, a že nenalezl žádné věcné nedostatky při posuzování souladu systémů dohledu a kontroly s finančním nařízením;

Řízení režimu finančních příspěvků pro skupinové návštěvy

22.  bere na vědomí zjištění Účetního dvora, že postupy platné v roce 2010, které nevyžadovaly předkládání dokladů o skutečných cestovních nákladech a umožňovaly vedoucím skupin poskytovat platby v hotovosti, představovaly riziko přeplatků a omezovaly možnost interních kontrol těchto plateb, a bere na vědomí nedávné přijetí změn tohoto systému; zdůrazňuje však, že poslanci mají stále možnost požadovat pro skupinové návštěvy platby v hotovosti; žádá generálního tajemníka, aby požádal Účetní dvůr o stanovisko ke změnám předpisů;

Zaměstnávání smluvních zaměstnanců

23.  se zklamáním konstatuje, že Účetní dvůr zjistil, že ve čtyřech z pěti – tj. v celých 80 % – kontrolovaných případů byla dokumentace týkající se posuzování přihlášek, vedení pohovorů a přijímání rozhodnutí o výběru smluvních zaměstnanců neúplná, aniž by to mělo pro zúčastněné zaměstnance jakékoli důsledky, kteří tudíž nejsou motivováni situaci napravit; souhlasí s doporučením Účetního dvora, že by za účelem interní kontroly měla být od nynějška zajištěna úplná dokumentace;

Zadávání veřejných zakázek

24.  lituje skutečnosti, že Účetní dvůr nalezl chyby, nesrovnalosti a jiné problémy v zadávacích řízeních Parlamentu, jež kontroloval; poukazuje na nedávná opatření přijatá ke zkvalitnění těchto postupů a vyzývá své správní útvary, aby i nadále zlepšovaly svou činnost v této oblasti; vítá vyvinutí nástroje IT Webcontracts, který byl zaveden v roce 2010 a umožňuje správu veřejných zakázek online;

25.  vyzývá předsednictvo, aby znovu přezkoumalo všechny kontrolní mechanismy pro zadávání veřejných zakázek a tak zajistilo co nejvýhodnější ceny za nabízené služby a zboží;

Organizace a fungování politických skupin

26.  bere na vědomí zjištění Účetního dvora, pokud jde o přenos nevyužitých prostředků politickými skupinami a rozdělení roků, kdy se konají volby do Evropského parlamentu, na dvě části za účelem výpočtu povoleného přenosu prostředků; domnívá se, že má-li se v budoucnu zamezit potížím, k nimž došlo na začátku roku 2010, měl by být pro výpočet přenosu prostředků politickými skupinami, které budou zastoupeny i po volbách, vždy použit celý volební rok;

27.  konstatuje, že podle prohlášení jsou písemné dotazy občanů zpravidla zodpovídány do dvou týdnů, ale že v současné době neexistuje žádný režim, který by stanovil stejnou lhůtu pro zodpovídání otázek kladených poslanci předsedovi nebo generálnímu tajemníkovi EP;

Opatření přijatá generálním tajemníkem na základě usnesení o udělení absolutoria na rok 2009

28.  s uspokojením bere na vědomí rychlé poskytnutí podrobných písemných odpovědí v souvislosti s usnesením o udělení absolutoria na rok 2009, které dne 6. října 2011 předložil Výbor pro rozpočtovou kontrolu, a seriózní výměnu názorů, která se dne 11. října 2011 uskutečnila mezi generálním tajemníkem a Výborem pro rozpočtovou kontrolu během přijímání opatření navazujících na udělení absolutoria na rok 2009;

29.  vítá různá opatření, jež byla přijata v reakci na několik požadavků zformulovaných ve výše uvedeném usnesení, a očekává, že budou dokončena opatření navazující na tyto požadavky:

   i) provést komplexní hodnocení zkušeností s uplatňováním obou nových statutů (poslanců a asistentů), které bude zahrnovat personální změny a vývoj výdajů ve všech dotčených útvarech, a předložit toto hodnocení věcně příslušným výborům spolu s akčním plánem a posouzením přímých i nepřímých finančních důsledků pro rozpočet Parlamentu v příštích pěti letech, včetně opatření pro získání případných dalších kancelářských prostor, stěhování a výdajů na renovace/úpravy (bod 7);
   ii) poskytnout ve své nadcházející zprávě o činnosti informace o nákladech na externalizaci středisek výpočetní techniky v porovnání s dřívějšími náklady (bod 37);
   iii) přijmout formální rozhodnutí ohledně zrušení ceny za žurnalistiku (bod 93);
   iv) podat zprávu o celkovém objemu ušetřených prostředků, včetně úspor v důsledku další racionalizace služebních cest mezi třemi pracovními místy (bod 102);
   v) navrhnout přísná pravidla pro všechny poslance s cílem dosáhnout toho, aby byl příspěvek na všeobecné výdaje ve všech případech využíván transparentním způsobem a sloužil pouze k zamýšleným účelům;

30.  žádá generálního tajemníka, aby nejpozději do 31. října 2012 podal příslušnému výboru Parlamentu zprávu o přijatých nebo plánovaných opatřeních;

Výroční zpráva interního auditora

31.  vítá skutečnost, že společnost externích hodnotitelů osvědčila, že útvar interního auditu je na nejvyšší úrovni souladu s mezinárodními standardy pro provozování odborné činnosti interního auditu;

32.  konstatuje, že na schůzi příslušného výboru konané dne 24. ledna 2012 představil interní auditor svou výroční zprávu podepsanou dne 15. července 2011 a vysvětlil, že v roce 2010 provedl tyto kontroly správních útvarů Parlamentu:

   opatření přijatá na základě auditů individuálních nároků zaměstnanců;
   audit skupinových návštěv;
   opatření přijatá na základě auditu výdajů na služební cesty zaměstnanců;
   opatření přijatá na základě přezkumu interních kontrol dlouhodobých smluv;
   opatření přijatá na základě přezkumu správy informačních technologií – plánování a organizace;
   audit zavedení výplatní listiny;
   audit postupu zadávání veřejných zakázek a plnění smluv v GŘ ITEC;
   opatření přijatá na základě auditu příspěvku na parlamentní asistenci;

33.  bere na vědomí a podporuje postoje vyjádřené interním auditorem ohledně toho, že je třeba:

   co nejdříve dokončit všechna nerealizovaná opatření a zejména ta, jež jsou považována za velmi důležitá, aby se zlepšily správní postupy GŘ pro personál, kontrolní prostředí a kontrolní činnosti v oblasti individuálních nároků zaměstnanců a dokončila se čtyři zbývající opatření v oblasti výdajů na služební cesty zaměstnanců určená ve zprávě o interním auditu 10/04 ze dne 6. května 2011 o opatřeních přijatých na základě původního auditu provedeného v roce 2008;
   změnit finanční ustanovení vnitřních předpisů pro přijímání skupinových návštěv, aby finanční prostředky lépe odpovídaly nákladům, které návštěvníkům skutečně vznikají;
   dokončit 20 nerealizovaných opatření v oblasti správy informačních technologií;

Povaha a účel zpráv o interním auditu

34.  odkazuje na své připomínky týkající se zpráv o interním auditu obsažené v předchozích usneseních o udělení absolutoria; uznává, že zprávy o interním auditu slouží jako nástroje pro zlepšování systémů a výkonnosti a že mohou být správně interpretovány pouze poté, co jsou na základě jejich doporučení provedeny změny a je dosaženo výsledků; upozorňuje však na to, že v rámci probíhajícího přezkumu finančního nařízení se řeší otázka dostupnosti těchto zpráv na požádání, přičemž se přihlíží k rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie v této věci;

ŘÍZENÍ SPRÁVY PARLAMENTU
Zprávy o činnosti předkládané generálními řediteli

35.  s uspokojením konstatuje, že všichni generální ředitelé byli schopni bez jakýchkoli výhrad vydat prohlášení o věrohodnosti účtů v souvislosti s plněním rozpočtu jejich útvary v roce 2010; je si vědom toho, že zprávy o činnosti jsou nástrojem vnitřního řízení, jehož hlavním smyslem je poskytnout generálnímu tajemníkovi jasný přehled o fungování správních útvarů a zejména o případných nedostatcích;

Manažer pro řízení rizik

36.  s uspokojením konstatuje, že manažer pro řízení rizik se ujal funkce dne 1. června 2010 a je podřízen přímo generálnímu tajemníkovi; vítá skutečnost, že dne 16. prosince 2011 byl zveřejněn manuál pro řízení rizik, a znovu žádá, aby jeho příslušnému výboru byla předložena výroční zpráva o činnosti manažera pro řízení rizik za rok 2010 a aby byl průběžně informován o provádění nové politiky Parlamentu v oblasti řízení rizik;

37.  žádá, aby byl jeho příslušný výbor do konce září 2012 informován o přístupu a opatřeních přijatých s cílem stanovit a spravovat citlivá pracovní místa;

GŘ pro předsednictví (PRES)
Bezpečnost

38.  bere na vědomí, že mezi roky 2009 a 2010 došlo k mírnému snížení rozpočtu určeného na bezpečnost ze 45 980 000 EUR na 45 590 000 EUR; vítá pokračující trend snižování výdajů v rozpočtu na rok 2011 (konečná výše prostředků: 42 830 000 EUR) ve srovnání s rokem 2010 a skutečnost, že předsednictvo v červenci 2011 přijalo koncepci globální bezpečnosti, která zajišťuje modernější a účinnější zabezpečení Parlamentu;

39.  znovu opakuje svou žádost, aby generální tajemník zavedl pro poslance povinnost, aby se při vstupu do prostor Parlamentu a jejich opouštění prokazovali svým identifikačním průkazem; navrhuje, aby identifikační průkazy poslanců byly kontrolovány také elektronicky;  

40.  trvá na tom, že posílení bezpečnosti budov Parlamentu a jejich bezprostředního okolí musí být nejvyšší prioritou; v této souvislosti žádá, aby byla posílena bezpečnost na parkovištích a zavedena kontrola přístupu do těch částí budov, v nichž se nachází kanceláře poslanců v Parlamentu;

41.  zdůrazňuje skutečnost, že ke krádežím došlo v zamčených kancelářích poslanců, což ukazuje na nízkou úroveň bezpečnosti kanceláří; vyzývá generálního tajemníka, aby přijal naléhavá opatření ke zlepšení stávající situace;

42.  je znepokojen nízkou úrovní bezpečnosti v parkovacích prostorách Parlamentu; konstatuje, že na parkovišti v Bruselu bylo úmyslně poškozeno několik vozidel; vyzývá předsednictvo, aby přijalo příslušná opatření ke zlepšení situace;

43.  opakuje svou žádost, aby generální tajemník do 30. června 2012 předložil návrhy na účinnější a bezpečnější systém podpisů zabraňující podvodům (a zvážil zavedení úředních hodin pro podepisování) a zejména na případný budoucí systém elektronických podpisů pro poslance, který by sloužil jak k podpisu dokumentů (jako jsou pozměňovací návrhy), tak k zaznamenání přítomnosti poslanců prostřednictvím jejich digitálního podpisu, ačkoliv si je vědom toho, že tento krok bude mít pouze minimální dopad na náklady nebo úspory;

44.  s uspokojením bere na vědomí, že na základě rozhodnutí předsednictva ze dne 5. července 2010 je v současnosti dokončována internalizace akreditačních služeb; očekává, že nový akreditační systém poskytne kvalitnější a účinnější služby; domnívá se, že je nutné pokračovat ve zlepšování a modernizaci bezpečnosti v Parlamentu a za tímto účelem náležitě profesionalizovat příslušné služby, především pomocí zvláštních postupů pro výběr a nábor pracovníků a potřebných provozních, dodatečných a opakovacích školení; se zájmem očekává vypracování nové koncepce globální bezpečnosti, zejména rozdělení prostor Parlamentu do různých „zón“, od nějž se očekává výrazné zlepšení bezpečnosti, v neposlední řadě kanceláří poslanců;

Restrukturalizace

45.  konstatuje, že v roce 2010 došlo v GŘ PRES k významné restrukturalizaci; vítá centralizaci finančních funkcí, plánování a řízení veřejných zakázek a bezpečnosti v rámci ředitelství pro řízení zdrojů, které bylo vytvořeno v březnu 2010;

GŘ pro vnitřní politiky (GŘ IPOL) a GŘ pro vnější politiky (GŘ EXPO)

46.  připomíná politický význam delegací pro činnost Parlamentu uvnitř i vně Unie; poukazuje však na zjevně velký rozdíl mezi náklady na poslance a den (od 1 400 EUR do 5 300 EUR) v různých delegacích, zejména mimo Unii; vyzývá předsednictvo, aby ve spolupráci se všemi dotčenými generálními ředitelstvími stanovilo zásady hospodárnější a jednotnější struktury nákladů pro návštěvy delegací, zejména s ohledem na jejich politický význam, trvání a optimální poměr počtu poslanců a zaměstnanců; žádá, aby byl vyvinut IT systém pro konsolidaci rozpočtu, který by poskytoval podrobné informace o rozpočtu každé delegace a zlepšil správu výdajů; žádá, aby v budoucnu byla pro cesty delegací předkládána podrobná prohlášení o nákladech všech účastníků;

GŘ pro komunikaci (GŘ COMM)

47.  vyjadřuje obavy v souvislosti s tím, že s výjimkou nákladů na legislativní přehled není rozpočtová položka 3 2 4 2 (Publikace, informační činnost a účast na veřejných akcích) dostatečně transparentní; domnívá se, že zejména výdaje v podbodu 3 2 4 2/01 by měly být podrobně rozlišeny s cílem zvýšit transparentnost v budoucích rozpočtových letech;

Návštěvnické centrum (Parlamentarium)

48.  bere na vědomí, že došlo k značnému navýšení závazků zapsaných do bodu 3 2 4 3 „Návštěvnické centrum“ (o 227 %) v porovnání s nevyčerpanými prostředky v roce 2009, přičemž výše závazků dosáhla 12 725 985 EUR; upozorňuje na vážný problém s bezpečností falešných stropů, kvůli němuž se v roce 2010 zpozdila realizace projektu, a administrativa tudíž musela zrušit prostředky ve výši 1 000 000 EUR, jež byly automaticky převedeny z roku 2009 do roku 2010; bere na vědomí, že celková výše nákladů se odhaduje na 20 530 000 EUR, což oproti roku 2007 představuje navýšení o 15,3 %; žádá, aby byly poskytnuty záruky ohledně toho, že další plány s mnohamilionovými rozpočty se nebudou podobným způsobem prodražovat;

49.  s uspokojením konstatuje, že návštěvnické centrum bylo otevřeno 14. října 2011 (původně se tak mělo stát u příležitosti evropských voleb v roce 2009); vyjadřuje však politování nad značnými prodlevami a překročením nákladů, které byly na tento projekt vyčleněny; žádá, aby poté, co bude Návštěvnické centrum v provozu dvanáct měsíců, byla vypracována studie hodnotící reakce veřejnosti, silné a slabé stránky centra, jakož i náklady a přínosy s cílem zajistit, aby fungovalo způsobem, který zúročí prostředky vložené do tohoto projektu;

Dům evropských dějin

50.  konstatuje, že dne 5. července 2010 předsednictvo přijalo aktualizovanou komunikační strategii Parlamentu, do níž byl zahrnut projekt Domu evropských dějin, a že v září 2010 tento projekt prozkoumala mezinárodní komise; dále shledává, že na tento projekt nebyly využity prostředky z rozpočtové kapitoly 1 0 6 „Rezerva na připravované prioritní projekty“, protože všechny prostředky (5 000 000 EUR) byly z této kapitoly přesunuty do kapitoly 2 1 0 „Výpočetní technika a telekomunikace“; trvá na tom, aby byly vypracovány celkové finanční dopady projektu s ohledem na komplikace kvůli podzemní řece Maalbeek, jež protéká pod základy budovy; znovu zdůrazňuje, že očekává, že bude striktně dodržován plán výdajů uvedený v plánu činnosti;

51.  vyjadřuje politování nad tím, že rozhodnutí předsednictva a dalších orgánů Parlamentu o Domu evropských dějin se nezakládala na „odhadu“ celkových konečných nákladů na dosažení plně provozuschopného projektu; doporučuje předsednictvu a kvestorům, aby v budoucnu neschvalovali žádné projekty či iniciativy, pro něž nebyly předloženy celkové finanční odhady přímých nebo nepřímých výdajů;

Skupinové návštěvy

52.  v souvislosti se zlepšováním informovanosti o Parlamentu a jeho legislativní činnosti uznává význam návštěv; bere na vědomí nedávné změny provedené v systému plateb pro skupinové návštěvy, který byl zaveden v roce 2010, a žádá, aby byl tento nový systém plateb a režim pro proplácení nákladů vyhodnocen s cílem získat informace o vývoji nákladů a o tom, do jaké míry platby odrážejí skutečné náklady skupin; navrhuje, aby se touto otázkou zabýval Účetní dvůr, a se zájmem očekává připomínky interního auditora k uplatňování nového systému;

53.  důrazně vyzývá správní útvary Parlamentu, aby Parlament informovaly o obecných zkušenostech s upravenými pravidly pro velikost skupin v rámci oficiálních návštěv, a zejména o jejich konkrétních dopadech na organizaci a využívání kapacit;

54.  s ohledem na zřejmé bezpečnostní důvody a na obraz Parlamentu vyjadřuje znepokojení nad skutečností, že Parlament vyplácí vedoucím skupinových návštěv vysoké částky v hotovosti;

Internetová televize

55.  vyslovuje politování nad tím, že projekt EuroparlTV nelze považovat za úspěšný vzhledem k velmi malému počtu jeho bezprostředních uživatelů(23) (vyjma diváků v rámci partnerských dohod s regionálními televizními stanicemi), a to i přes značné prostředky, které na něj byly v roce 2010 vynaloženy a které činí asi 9 000 000 EUR (bod 3 2 4 6); vítá snahy o snížení tohoto rozpočtu o 14 % (na 8 000 000 EUR) v roce 2011 a v následujících letech; nicméně s politováním shledává, že další dotace nelze ospravedlnit, a vyzývá generálního tajemníka, aby příslušnému výboru předložil návrhy na ukončení vysílání;

Ocenění

56.  shledává, že náklady na ocenění LUX Prize v roce 2010 činily 380 666,18 EUR; je znepokojen tím, že v roce 2011 vzrostly na 573 722,08 EUR (tj. o více než 50 %), a očekává, že počínaje rokem 2012 bude tento trend nekompromisně zvrácen; konkrétně požaduje, aby byly v zájmu snížení nákladů omezeny následující aktivity:

   nákladná interní propagace v budovách Parlamentu,
   propagační činnost na mezinárodních filmových festivalech,
   vysoké výdaje spojené s pořádáním akcí „mini-LUX“ v členských státech;

57.  bere na vědomí výdaje na udělování ocenění v období 2009–2011:

2009

2010

2011

CENA ZA ŽURNALISTIKU

105 000 EUR

118 059 EUR

154 205 EUR

Sacharovova cena

300 000 EUR

654 542 EUR

652 348 EUR

Cena Karla Velikého pro mladé

24 000 EUR

34 000  EUR

35 000 EUR

Cena LUX

320 000 EUR

380 666 EUR

573 722 EUR

Celkem:

749 000 EUR

1 187 267 EUR

1 415 275 EUR

58.  domnívá se, že výdaje na ocenění, jež v letech 2009–2011 vzrostly o 89 % , pohltily prostředky, které mohly být lépe využity jinde; žádá, aby budoucí výdaje na ocenění byly sníženy na úroveň roku 2009;

59.  shledává, že náklady spojené s udělováním ceny za žurnalistiku v roce 2010 činily 118 059 EUR, tj. že se oproti roku 2009 zvýšily o 18 %; je znepokojen tím, že v roce 2011 vzrostly o více než čtvrtinu, a vzhledem ke skutečnosti, že udělování této ceny bylo ukončeno, žádá, aby před zahájením jakékoli iniciativy týkající se vztahů s tiskem nebo jiné oblasti byla vypracována podrobná analýza nákladů a přínosů;

60.  domnívá se, že udělování cen nepatří ke klíčovým činnostem Parlamentu, a žádá, aby před zahájením jakékoli iniciativy na udělování nové ceny byla provedena analýza nákladů a přínosů, jež zohlední neustále se zhoršující finanční a hospodářskou situaci ve všech členských státech;

Informační kanceláře / evropské domy

61.  bere na vědomí, že v roce 2010 bylo v rámci generálního ředitelství vytvořeno ředitelství pro řízení zdrojů, mezi jehož úkoly patří centrální koordinace zadávání veřejných zakázek, takže decentralizované informační kanceláře již nebudou tak zasaženy přesouváním klíčových pracovníků z citlivých pracovních míst;

62.  konstatuje, že 978 služebních cest ze 32 informačních kanceláří Parlamentu do Bruselu a do Štrasburku stálo celkem 944 330 EUR, což představuje průměrně 701 EUR na jednu služební cestu do Bruselu a 1064 EUR na jednu služební cestu do Štrasburku; konstatuje, že služební cesta z Lucemburku do Bruselu stojí v průměru 250 EUR, zatímco služební cesta z Lucemburku do Štrasburku stojí v průměru 630 EUR; žádá, aby mu byly v budoucnu předkládány informace o průměrných nákladech na služební cestu (strana 68 odpovědí na dotazník);

Styčná kancelář ve Washingtonu

63.  bere na vědomí, že v dubnu 2010 byla ve Washingtonu otevřena styčná kancelář EP a že v říjnu 2010 byl zaveden systém vysílání čtyř úředníků na dobu jednoho roku; shledává, že ačkoli si zřízení washingtonské kanceláře nevyžádalo vytvoření nových pracovních míst, nevyhnutelně vznikly jiné náklady; přeje si být informován o výši těchto nákladů v letech 2011 a 2012; žádá, aby byla vypracována studie hodnotící její strukturu, činnost a náklady a aby byla předložena předsednictvu a příslušným výborům;

GŘ pro personál (GŘ PERS)

64.  vítá skutečnost, že toto GŘ dokázalo zvýšit svou výkonnost tím, že určité úkoly (např. správu jeslí) zadávalo externím subjektům a že při zpracování osobních složek častěji využívalo informační technologie; vítá zavedení IT aplikace Streamline;

65.  bere na vědomí dopad rozhodnutí Rady z prosince 2009 o roční valorizaci platů pouze o 1,85 % namísto 3,7 % , jak oznámila a navrhla Komise, takže v bodě 1 2 0 0 „Odměny a příspěvky“ zůstaly neproplacené závazky (těsně pod 6 000 000 EUR, tj. 1,4 %);

66.  bere na vědomí rozhodnutí, že plán pracovních míst Parlamentu je celkem tvořen 6 285 pracovními místy: 5 348 (tj. 85,1 %) na sekretariátu Parlamentu a 937 (tj. 14,9 %) na sekretariátech politických skupin, což v roce 2010 představovalo nárůst o 3,35 % oproti roku 2009 (o 204 pracovních míst) hlavně v důsledku rozšířených pravomocí přiznaných Parlamentu Lisabonskou smlouvou, která vstoupila v platnost dne 1. prosince 2009;

67.  bere na vědomí změny ve struktuře sekretariátu Parlamentu, které předsednictvo schválilo v roce 2009 a které vstoupily v platnost na začátku roku 2010 v rámci příprav na nové volební období; hlavním smyslem těchto změn bylo zlepšit služby poskytované poslancům; shledává, že v důsledku těchto změn došlo k reorganizaci zejména generálních ředitelství PRES, PERS a INLO a k vytvoření ředitelství pro řízení zdrojů v rámci generálních ředitelství PRES, IPOL, EXPO a COMM, tzn. ve čtyřech generálních ředitelstvích s především politickou náplní práce;

68.  bere na vědomí, že k 31. prosinci 2010 tvořily většinu zaměstnanců na sekretariátu (58,4 %) a ve funkčních skupinách AD (51,7 % ) ženy; vítá skutečnost, že v roce 2010 vzrostl podíl žen ve vysokých a středních řídících funkcích – na postech generálních ředitelů na 36,4 % (čtyři z jedenácti) a na postech vedoucích oddělení na 26,2 %;

69.  upozorňuje na problémy s náborem úředníků nebo jiných zaměstnanců z určitých členských států, např. Německa, Spojeného království, Rakouska nebo Nizozemska, takže jejich zastoupení mezi zaměstnanci generálního sekretariátu je mnohem nižší než „demokratická váha“ dané země v Unii(24) ; shledává, že poměrně vysoký počet zaměstnanců pochází z Belgie (13,6 %) nebo Lucemburska (2,3 %) kvůli poloze pracovních míst Parlamentu; žádá předsednictvo, aby přezkoumalo postupy a požadavky pro nábor pracovníků s cílem zjistit, jakou měrou se případně podílejí na problémech při náboru pracovníků;

Služební cesty do tří pracovních míst /náklady na služební cesty

70.  konstatuje, že v roce 2010 se uskutečnilo 33 200 služebních cest, které v úhrnu představují 98 629 cestovních dní; většinou se jednalo o cesty mezi třemi pracovními místy Parlamentu; zdůrazňuje, že je nutné omezit zbytečné cesty mezi pracovními místy a s tím související náklady pomocí systematičtějších písemných zdůvodnění a lepší kontroly; žádá generálního tajemníka, aby v rámci postupu pro udělení absolutoria informoval o veškerých úsporách dosažených další racionalizací a o dalších přijatých či připravovaných opatřeních vedoucích k omezení počtu služebních cest; dále zastává názor, že ve Štrasburku by se v zásadě neměly konat žádné schůze výborů vyjma případů, kdy pracovní program výborů přímo souvisí se zprávami a rozpravami zařazenými na program jednání dílčího zasedání, které se koná v daném týdnu; vyzývá Účetní dvůr, aby provedl další analýzu stávajících postupů pro služební cesty a předložil doporučení na jejich zefektivnění; dále jej žádá, aby konkrétně prověřil pracovní místa mimo Brusel, zejména v případě úředníků, kteří vykonávají pravidelné služební cesty do Bruselu, a určil, zda je nutné tato místa přeložit; navrhuje, aby byla případně přehodnocena dohoda s lucemburskými orgány, která pevně stanovuje počet zaměstnanců Parlamentu v Lucemburku bez ohledu na měnící se potřeby Parlamentu;

Statut poslanců a statut asistentů

71.  s uspokojením konstatuje, že přechod na nový zaměstnanecký systém byl obecně z rozpočtového hlediska neutrální, kdy přibližně 15 zaměstnanců správně zajišťuje zhruba 1 400 asistentů; očekává výtisk zprávy o fungování tohoto nového zaměstnaneckého systému, v níž budou shrnuty jeho celkové přímé a nepřímé náklady, včetně dávek v nezaměstnanosti vyplácených Komisí;

72.  bere na vědomí zjištění Účetního dvora, že nedostatky v dokumentaci a sledovatelnosti nákladů na služební cesty asistentů s použitím soukromých vozidel dosud nebyly odstraněny; naléhavě vyzývá správní útvary Parlamentu, aby co nejdříve nalezly transparentní a sledovatelné řešení této záležitosti;

GŘ pro infrastrukturu a logistiku (GŘ INLO)
Politika v oblasti budov/vlastnictví

73.  bere na vědomí, že předsednictvo dne 24. března 2010 přijalo střednědobou a dlouhodobou politiku v oblasti nemovitostí (strategie pro budovy), mezi jejíž hlavní kritéria patří:

   i) upřednostňování koupí před pronájmy v souladu s doporučeními Účetního dvora;
   ii) rychlá úhrada nákladů souvisejících s nemovitostmi (tj. co nejrychlejší splacení půjček);
   iii) co nejbližší vzájemná poloha budov ve třech pracovních místech;
   iv) zvláštní důraz na údržbu a renovaci budov;
   v) co největší začlenění budov Parlamentu do městského prostředí;
   vi) co nejlepší zpřístupnění budov Parlamentu osobám se zdravotním postižením a uplatňování nejpřísnějších bezpečnostních a zdravotních norem a standardů pro dobré pracovní podmínky zaměstnanců;
   vii) snížení nepříznivého vlivu Parlamentu na životní prostředí na minimum;

74.  konstatuje, že Evropská rada sice oprávněně po Parlamentu žádá úsporná opatření, avšak zároveň mu nadále znemožňuje dosáhnout značných úspor zrušením jeho zasedání ve Štrasburku;

75.  konstatuje, že náklady na údržbu, zabezpečení, provoz a úklid budov ve všech třech pracovních místech vzrostly, a to z celkových 33 700 000 EUR v roce 2009 na 38 700 000 EUR v roce 2010, a že podle prognóz dojde v letech 2011 až 2013 k jejich dalšímu navýšení, s výjimkou mírného snížení v Lucemburku, s nímž se počítá v roce 2013; dále bere na vědomí, že ve stejném období neustále rostla, i když ne tak dramaticky, spotřeba energie a vody;

76.  bere na vědomí, že v roce 2010 došlo k výraznému snížení splátek za pronájmy (5 700 000 EUR oproti 58 600 000 EUR v roce 2008, což byla nejvyšší částka za poslední roky) a ke zmírnění extrémních výkyvů nákladů na nájemné (25 300 000 EUR v roce 2010 oproti nejvyšší částce 31 200 000 EUR zaplacené v roce 2006 a nejnižší částce 19 900 000 EUR v roce 2007), a rovněž konstatuje, že na budovy byly v jednotlivých letech vynaloženy rozdílné částky – v roce 2006 se jednalo o nejvyšší částku 165 900 000 EUR, v roce 2009 o nulové výdaje a v roce 2010 o 20 200 000 EUR;

77.  s uspokojením konstatuje, že odhady, které byly vypracovány na základě odpovědí na dotazník k absolutoriu, naznačují, že pokud by si Parlament všechny své budovy pronajímal, byl by musel ve svém rozpočtu na rok 2010 vyčlenit zdroje na pokrytí dodatečných nákladů ve výši 163 000 000 EUR, což odpovídá 10 % jeho celkového rozpočtu; podporuje proto dosavadní politiku upřednostňování koupí před pronájmy, kterou Účetní dvůr důrazně doporučuje již několik let, naposledy ve své zvláštní zprávě č. 2/2007 o výdajích na nemovitosti;

78.  bere na vědomí, že náklady na odstranění azbestu ve třech štrasburských budovách, k němuž došlo v roce 2010, činily 2 464 701 a že byly z převážné části uhrazeny městem Štrasburk, které přispělo 2 015 000 EUR;

79.  bere na vědomí, že dne 27. ledna 2010 vyplatil belgický stát Parlamentu částku ve výši 85 987 000 EUR jako úhradu ceny pozemku, který tvoří areál budov Willy Brandt a József Antall a projekčních nákladů na zastřešení železniční stanice Brussel-Luxembourg; upozorňuje na skutečnost, že tato částka byla v souladu s finančním nařízením zaúčtována jako „účelově vázané příjmy“ a použita na financování projektů týkajících se nemovitostí;

80.  bere na vědomí, že v roce 2010 byla v Bruselu zakoupena budova REMARD (11 000 000 EUR) a že bylo rozhodnuto o koupi Evropského domu v Sofii ( 9 240 000 EUR); vyjadřuje politování na tím, že náklady na údržbu, renovace a koupi jsou kvůli omezené nabídce na trhu zbytečně vysoké a že je složité zachovat důvěrnost jednání; domnívá se, že požadavek navržený v revidovaném finančním nařízení, aby orgány s několikaletým předstihem zveřejňovaly své plány v oblasti nemovitostí, by citelně zvýšil náklady orgánů a daňových poplatníků;

81.  shledává, že povolení přímého financování budov podle revidovaného finančního nařízení by mělo pozitivní účinek, protože Parlament by mohl využívat půjček, aniž by musel využívat třetích stran, čímž by se současně snížily náklady a zvýšila transparentnost; zdůrazňuje, že tento postup již byl zvolen v případě budovy KAD v Lucemburku a že pro tyto účely bylo navázáno partnerství s Evropskou investiční bankou, která poskytla 50 % finančních prostředků;

82.  v této souvislosti požaduje, aby byl pro budovu KAD v Lucemburku poskytnut podrobný finanční výkaz vzniklých nákladů a předpokládaných nákladů na dalších 20 let, a trvá na tom, aby byly zveřejňovány zevrubné údaje týkající se očekávaných celkových nákladů na stavební práce, předpokládaných provozních nákladů a dalších výdajů v souvislosti se stavbou a provozem této budovy;

83.  vítá ujištění ze strany generálního tajemníka, že zájmovým skupinám nebo nadacím už nejsou poskytovány kanceláře, avšak bere na vědomí, že do 31. prosince 2011 využívaly kanceláře v prostorách Parlamentu nadace Pegasus a skupina Kangaroo Group;

84.  vyjadřuje politování nad tím, že v roce 2010 užívaly kancelářské prostory akreditované zájmové skupiny, čímž se jim dostalo přednostního zacházení z hlediska daňových poplatníků Unie;

Stravovací zařízení

85.  znovu žádá o rozmanitější možnosti stravování v budovách Parlamentu a o ukončení praxe uzavírání exkluzivních smluv s jedinou cateringovou společností, když stávající smlouvy vyprší;

GŘ pro překlady (GŘ TRAD) a GŘ pro tlumočení a konference (INTE)

86.  bere na vědomí, že v roce 2010 bylo celkem přeloženo 1 721 191 stran (z toho 1 033 176, tj. 60 %, interně), a vítá, že GŘ TRAD dodalo všechny dokumenty potřebné k hlasování včas a že celkově 90 % překladů bylo vyhotoveno ve stanovené lhůtě navzdory tomu, že 65 % žádostí o překlad bylo podáno pozdě (tj. v kratší době než deset pracovních dní, jak stanoví Pravidla pro uplatňování mnohojazyčnosti);

87.  s upokojením konstatuje, že produktivita GŘ TRAD se zvyšuje a že toto ředitelství využívá svůj rozpočet účinněji a současně zajišťuje zachování mnohojazyčnosti v praxi; v této souvislosti zdůrazňuje, že vnitřní produktivita vzrostla z 1 500 na 1 800 stran ročně; uvítal by zveřejnění údajů o produktivitě podle jazykových oddělení;

88.  konstatuje však, že poté, co se míra dodržování pravidel pro uplatňování mnohojazyčnosti zvýšila mezi lety 2008 a 2009 (tj. v prvním roce uplatňování) o 10 %, v období mezi lety 2009 a 2010(25) poklesla; vyzývá výbory, delegace a politické skupiny, aby důsledně dodržovaly lhůty stanovené v těchto pravidlech;

89.  vítá, že GŘ INTE poslancům nabízí novou službu tlumočení ad personam, která se etablovala během pilotního projektu zahájeného v roce 2010;

GŘ pro finance (FINS)

90.  s uspokojením bere na vědomí, že v roce 2010 se doba na proplácení faktur v průměru zkrátila na 21 dní;

Náklady na dopravu

91.  konstatuje, že v roce 2010 se zvýšily cestovní náklady poslanců a zaměstnanců na přibližně 107 000 000 EUR(26) (tj. 6,6 % konečné výše celkových prostředků) a že nyní došlo k jejich snížení o 5 %; domnívá se, že by se měly zvážit další potenciální úspory sbíráním leteckých mil; žádá, aby byla provedena analýza článku 3 0 0 formou poznámky připojené k účtům průměrných cestovních nákladů na úředníka na šesti trasách: mezi Bruselem a Lucemburkem; Lucemburkem a Bruselem; Lucemburkem a Štrasburkem; Štrasburkem a Lucemburkem; Bruselem a Štrasburkem; Štrasburkem a Bruselem;

Cestovní kancelář

92.  konstatuje, že v roce 2010 dosáhly prostředky na cestovní kancelář v konečné výši 1 438 000 EUR, a to s vysokou mírou plnění závazků (94 %); dále konstatuje, že cestovní kancelář získává od leteckých společností smluvní ceny, což znamená, že nejlepší služba je nabízena za průměrnou cenu; zdůrazňuje však, že toto ujednání neznamená, že pro konkrétní den či službu nelze získat lepší ceny přímou koupí u poskytovatele dopravních služeb; žádá, aby bylo provedeno nezávislé šetření s cílem vypracovat posouzení výkonnosti cestovní kanceláře, její struktury a provozu; žádá stávající smluvní cestovní kancelář, aby více usilovala o to, aby poslancům a zaměstnancům vždy nabídla nejlevnější možnost; dále vyzývá příslušné ředitelství, aby sledovalo úroveň služeb poskytovaných cestovní kanceláří;

93.  vyjadřuje politování nad tím, že cestovní kancelář v některých případech nenabízí nejvýhodnější ceny v porovnání s ostatními cestovními agenturami, které své služby nabízejí na internetu nebo u přepážek; vybízí GŘ pro finance, aby vypracovalo adekvátní kontrolní mechanismus, který zajistí nejlepší poměr mezi kvalitou a cenou;

94.  domnívá se, že je třeba získat srovnatelné údaje o cenách letů, aby bylo možné určit nejvýhodnější cenu jakéhokoli daného letu;

95.  je přesvědčen o tom, že Parlament by měl vždy, když je to možné, upustit od uzavírání exkluzivních smluv a že pokud by využíval služeb více než jedné cestovní kanceláře, docílil by zlepšení služeb poskytovaných poslancům a zaměstnancům;

Sběrné převody

96.  s potěšením konstatuje, že na konci rozpočtového roku 2010 nebyly v souladu s požadavkem, který v posledních letech vznášel Výbor pro rozpočtovou kontrolu, využity sběrné převody, čímž se zamezilo velkým rozdílům mezi plánovaným rozpočtem na daný rok a jeho plněním, jak tomu bylo v předchozích letech, a je přesvědčen o tom, že všechny orgány a instituce Unie by mohly v příštích letech kontrolu a udělování absolutoria usnadnit, kdyby výdaje na nemovitosti plánovaly transparentněji v rámci rozpočtového procesu;

Důchodové pojištění

97.  konstatuje, že i když v roce 2010 hodnota aktiv dobrovolného penzijního fondu vzrostla o 13,3 % ve spojitosti s tím, jak investiční trhy pokračovaly v překonávání celosvětové finanční krize z roku 2008, vykazoval dobrovolný penzijní fond k 31. prosinci 2010 deficit ve výši 178 960 000 EUR, což vyvolává obavy z rizika, že nebude schopen dostát svým závazkům; připomíná, že Parlament v takovém případě zaručuje všem bývalým a některým současným poslancům vyplácení důchodových práv z tohoto dobrovolného penzijního fondu; přeje si být informován o tom, jak a ze kterých rozpočtových položek by Parlament v takovém případě plnil své povinnosti;

98.  shledává, že dvě třetiny plateb do fondu odvedl přímo Parlament, a nikoli jeho jednotliví členové; připomíná členům fondu, že jejich příspěvky byly dobrovolné, a trvá na tom, že Parlament by neměl poskytovat žádné další příspěvky na plnění plateb nebo snížení schodku fondu, který byl zřejmě od počátku nevhodně rozvržen;

99.  dále konstatuje, že povinnosti, které ukládají Pravidla pro proplácení výdajů a příspěvků poslancům Evropského parlamentu v souvislosti s pozůstalostním a invalidním důchodem (příloha II), dosahují 28 950 000 EUR; zdůrazňuje, že pro případy, kdy se liší vnitrostátní ustanovení a ustanovení Evropského parlamentu o vyplácení důchodu (příloha III), tj. zejména u italských a francouzských poslanců, je k dispozici částka 195 640 000 EUR a prostředky z nového systému vytvořeného statutem ve výši 152 210 000 EUR (tato částka se bude rok od roku zvyšovat); upozorňuje na skutečnost, že na pokrytí těchto výdajů nejsou k dispozici finanční prostředky;

GŘ pro inovace a technickou podporu (GŘ ITEC)

100.  bere na vědomí rozhodnutí předsednictva ze dne 17. června 2009 a ze dne 18. října 2010 o rozšíření prostor s bezdrátovým připojením k internetu (Wi-Fi) v Evropském parlamentu tak, byl v Bruselu i ve Štrasburku pokryt jednací sál, zasedací místnosti výborů, kanceláře poslanců a veřejné prostory (1. fáze projektu: 7 878 000 EUR);žádá GŘ ITEC, aby jednotlivým poslancům umožnilo požádat o to, aby jim již nebyly doručovány tištěné dokumenty pro schůze výborů, je-li používána aplikace e-výbory; domnívá se, že by to mohlo vést k rychlejšímu úspěchu projektu;

101.  vítá, že v návaznosti na rozhodnutí předsednictva ze dne 22. listopadu 2010 s názvem „Strategie pro budoucí přítomnost Evropského parlamentu na internetu – přepracování webových stránek EP“ pokračuje vytváření nové grafické podoby internetových stránek EP; žádá o lepší podporu webových stránek, zejména prováděním pravidelných testů;

102.  vítá, že v roce 2010 byl zaveden nový systém AT4AM, který poslancům usnadňuje předkládání pozměňovacích návrhů k návrhům legislativních a nelegislativních textů;

103.  s uspokojením konstatuje, že od roku 2010 je soustavně zlepšována oblast IT; zde jsou některé výsledky: zvýšení kapacity pro interní řízení klíčových záležitostí, postup internalizace činností, vytvoření základních orgánů správy a řízení (Výbor pro inovační strategii v oblasti IKT a řídící výbor pro inovaci v oblasti IKT), plánování IT a systému podávání hlášení o stavu projektů rozvoje IT a vypracování transparentní střednědobé metodiky plánování; vítá, že toto generální ředitelství v rozsáhlé míře využívá ukazatele výkonnosti; je znepokojen rostoucím rizikem nezákonného přístupu k parlamentním systémům IKT a manipulace s těmito systémy a domnívá se, že je naprosto nutné vypracovat účinnou dlouhodobou strategii pro jejich ochranu; žádá generálního tajemníka, aby Parlament informoval o opatřeních přijatých za tímto účelem;

104.  očekává vyčerpávající zprávu o vývoji projektů svobodného softwaru v Parlamentu, pokud jde o jeho používání a uživatele v Parlamentu, interakci s občany a činnosti v oblasti zadávání zakázek; žádá, aby byly v souvislosti se svobodným softwarem a otevřenými normami přezkoumány povinnosti Parlamentu podle článku 103 jednacího řádu;

Zadávání veřejných zakázek na GŘ ITEC

105.  vybízí GŘ ITEC, aby usilovalo o lepší přípravu postupů pro zadávání veřejných zakázek, zejména v případě rámcových smluv, které jsou často komplexní, a aby za tímto účelem stanovilo smluvní podmínky zaměřené na konečné cíle a výsledky, a nejen na prostý výstup, a lépe definovalo potřeby a cíle Parlamentu; navrhuje, aby Parlament v případě rámcových smluv dával před sankcemi raději přednost kompenzacím ze strany dodavatele nebo poskytovatele služby, který nedostál svým povinnostem, nebo aby těmto subjektům hrozila ztráta budoucích zakázek;

Nová zařízení pro hlasování a tlumočení

106.  bere na vědomí, že jednací sály byly vybaveny novým hlasovacím zařízením v hodnotě 2 135 623 EUR a že tato částka byla v plné výši uhrazena z prostředků na rok 2010 a že náklady na jejich údržbu a technickou pomoc v roce 2010 činily 147 149 EUR;

Politické skupiny (rozpočtový bod 4 0 0 0)

107.  bere na vědomí, že prostředky zapsané do rozpočtového bodu 4 0 0 0 byly v roce 2010 využity následovně:

Politická skupina

2010

2009**

Roční prostředky*

Vlastní zdroje a přenesené prostředky

Výdaje

Míra využití ročních prostředků

Prostředky přenesené do dalšího období

Roční prostředky

Vlastní zdroje a přenesené prostředky

Výdaje

Míra využití ročních prostředků

Prostředky přenesené do dalšího období (2010)

PPE (bývalá PPE-DE)

19 990

2 392

20 662

103,36 %

1 720

19 715

7 782

25 314

128,40 %

2 182

S&D (bývalá PSE)

14 011

4 629

13 359

95,35 %

5 281

14 235

6 999

16 750

117,67 %

4 483

ALDE

6 262

2 240

6 160

98,37 %

2 342

6 441

3 065

7 328

113,77 %

2 178

Verts/ALE

3 896

1 188

3 893

99,92 %

1 191

3 360

1 055

3 235

96,28 %

1 179

GUE/NGL

2 531

1 065

2 525

99,76 %

1 071

2 673

1 487

3 102

116,05 %

1 057

UEN

-

 

 

 

 

1 417

1 452

2 552

180,10 %

0

IND/DEM

-

 

 

 

 

775

1 023

1 048

135,23 %

0

ECR

3 648

398

3 362

92,16 %

684

1 788

3

1 415

79,14 %

376

EFD

2 201

419

1 799

81,74 %

821

1 113

1

701

62,98 %

413

Nezařazení poslanci

1 234

248

828

67,10 %

409

1 169

348

925

79,13 %

248

Celkem

53 773

12 579

52 588

97,80 %

13 519

52 686

23 215

62 370

118,38 %

12 116

* všechny částky v tisících EUR

** Rok 2009 byl tvořen dvěma rozpočtovými roky kvůli parlamentním volbám konaným v roce 2009; číselné údaje pro rok 2009 představují celkovou částku za první a druhé pololetí 2009.

Po evropských volbách v roce 2009 zanikly politické skupiny UEN a IND/DEM a byly vytvořeny nové skupiny ECR a EFD.

   108. vítá závazek administrativních orgánů Parlamentu – citovaný ve zprávě Účetního dvora – používat k výpočtu přenosu prostředků politickými skupinami na konci volebního roku celý kalendářní rok namísto dvou oddělených pololetí; vítá zřejmé zlepšení finančních prognóz, neboť politické skupiny nevrátily žádné nevyužité prostředky za rok 2010;

Evropské politické strany a evropské politické nadace

109.  konstatuje, že prostředky zapsané do bodů rozpočtu 4 0 2 0 a 4 0 3 0 byly v roce 2010 využity následovně(27):

Strana

Zkratka

Vlastní zdroje*

Grant EP

Příjmy celkem

Grant EP jako % způsobilých výdajů (max. 85 %)

Výsledný přebytek (k převodu do rezerv) nebo schodek

Evropská lidová strana

PPE

1 413

4 959

6 372

85 %

429

Strana evropských socialistů

PSE

914

3 395

4 310

80 %

2

Evropská liberální, demokratická a reformní strana

ELDR

379

1 554

1 933

85 %

77

Evropská strana zelených

EGP

365

1 055

1 420

85 %

170

Skupina Evropských konzervativců a reformistů

AECR

58

327

386

85 %

0

Strana evropské levice

EL

200

708

908

71 %

-90

Evropská demokratická strana

EDP/PDE

95

424

519

85 %

12

Evropská svobodná aliance

EFA

77

339

416

85 %

17

EU Demokraté

EUD

35

176

211

85 %

-17

Evropské křesťanské politické hnutí (ECPM)

ECPM

55

208

264

85 %

3

Celkem

 

3 591

13 145

16 739

83 %

603

(*) všechny částky v tisících EUR

Nadace

Zkratka

Přidružena ke straně

Vlastní zdroje*

Grant EP

Příjmy celkem

Grant EP jako % způsobilých výdajů (max. 85 %)

Středisko evropských studií

CES

PPE

615

2 928

3 543

83 %

Evropská nadace pokrokových studií

FEPS

PSE

366

2 136

2 502

85 %

Evropské liberální fórum

ELF

ELDR

117

658

775

85 %

Zelená evropská nadace

GEF

EGP

119

674

794

85 %

Transform Europe

TE

EL

87

475

562

85 %

Institut evropských demokratů

IED

PDE

36

197

233

85 %

Nadace pro demokracii v EU

FEUD

EUD

20

122

142

85 %

Centrum Mauritse Coppieterse

CMC

EFA

27

156

183

85 %

Nový směr

ND

AECR

92

404

496

84 %

Celkem

 

 

1 479

7 750

9 230

84 %

(*) všechny částky v tisících EUR

110.  bere na vědomí změny zavedené po roce 2010, včetně návštěv vedení na místě, které provádí namátkovou kontrolu rozpočtu, náboru pracovníků, nabídkových řízení aj.;

Ekologický parlament

111.  bere na vědomí akční plán pro emise CO2 přijatý předsednictvem v roce 2010; vítá značné snížení spotřeby energie ve štrasburském sídle Parlamentu, která mezi lety 2006 a 2010 poklesla o 74 %; vyjadřuje však politování nad tím, že uhlíková stopa štrasburského sídla, která představuje spotřebu energie za rok 2010, činila 1 533 tun CO2;

112.  zastává názor, že by se měla zvážit možnost zlepšení životního prostředí a docílení úspor v rozpočtu Parlamentu pomocí různých pracovních metod, které jsou ekologičtější a levnější, avšak které Parlament neomezují v jeho práci, jako je např. využívání telekonferencí;

113.  vítá, že v prosinci 2010 byl pro NMBS/SNCB(28) zaveden systém platby třetí stranou pro úhradu časových jízdenek v Bruselu, v jehož rámci Parlament přispívá 50 % na individuální celoroční jízdenky využívané jeho zaměstnanci; vyzývá správní útvary, aby podnikly nezbytné kroky k tomu, aby mohly být propláceny cestovní náklady i těm zaměstnancům, kteří musí kombinovat železniční a městskou dopravu; domnívá se, že toto opatření by mohlo podpořit používání hromadné dopravy a snížit uhlíkovou stopu Parlamentu;

114.  oceňuje pilotní logistické projekty, které v roce 2010 proběhly v rámci akčního programu EMAS (např. nákup vozidel s nízkými emisemi – norma Euro 5, školení řidičů a pracovníků pro stěhování v technice jízdy, která je šetrná k životnímu prostředí, sdílení přepravek pro pracovní dokumenty, čímž se v této oblasti dosáhlo přibližně 33% snížení emisí CO2);

115.  vítá, že dne 10. listopadu 2010 přijalo předsednictvo návrh pracovní skupiny pro budovy, dopravu a ekologický Parlament na revizi pravidel pro užívání služebních vozidel poslanci, díky níž Parlament mohl obnovit svůj vozový park vozidly s nižšími emisemi a organizovat skupinovou dopravu ve VIP minibusech na letiště v Bruselu a ve Štrasburku;

Samostatná rozprava v plénu o udělení absolutoria Parlamentu

116.  vyzývá Konferenci předsedů, aby rozpravu o udělení absolutoria Parlamentu zařadila na jiný čas než projednávání ostatních zpráv o absolutoriu, aby jí mohli poslanci věnovat výlučnou pozornost, jak si to projednávání absolutoria jejich vlastního orgánu zaslouží;

117.  navrhuje předsednictvu, aby do svého pracovního programu zařadilo diskusi o usnesení o udělení absolutoria poté, co bude přijato plénem;

(1) Úř. věst. L 64, 12.3.2010.
(2) Úř. věst. C 332, 14.11.2011, s. 1.
(3) Úř. věst. C 167, 7.6.2011, s. 1.
(4) Úř. věst. C 326, 10.11.2011, s. 1.
(5) Úř. věst. C 332, 14.11.2011, s. 134.
(6) Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1.
(7) PE 349.540/Bur/ann/def.
(8) Úř. věst. C 87 E, 1.4.2010, s. 327.
(9) Úř. věst. C 212 E, 5.8.2010, s. 244.
(10) Úř. věst. L 64, 12.3.2010.
(11) Úř. věst. C 332, 14.11.2011, s. 1.
(12) Úř. věst. C 167, 7.6.2011, s. 1.
(13) Úř. věst. C 326, 10.11.2011, s. 1.
(14) Úř. věst. C 332, 14.11.2011, s. 134.
(15) Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1.
(16) PE 349.540/Bur/ann/def.
(17) Úř. věst. C 87 E, 1.4.2010, s. 327.
(18) Úř. věst. C 212 E, 5.8.2010, s. 244.
(19) Automatické přenosy prostředků: 180 265 823 EUR, neautomatické přenosy prostředků: 10 100 000 EUR.
(20) K dispozici na adrese: http://www.europarl.europa.eu/document/activities/cont/201109/20110913ATT26546/20110913ATT26546EN.pdf
(21) Úř. věst. L 252, 25.9.2010, s. 3.
(22) Výroční zpráva o zakázkách udělených Evropským parlamentem, 2010, body 38 a 39.
(23) Mezi 11 000 a 66 000 diváky měsíčně v roce 2010 (v průměru méně než 30 000).
(24) Podíl na počtu zaměstnanců / demokratická váha: Německo: 6,4 %/16,3 %, Velká Británie: 4,4 %/12,4 %, Rakousko: 1 %/1,67 %, Nizozemí: 2,7 %/3,3 %, Zdroje: sociální zpráva EP za rok 2010 z prosince 2011 a údaje Eurostatu.
(25) Výroční zpráva o činnosti DG TRAD, s. 8.
(26) Konečná výše prostředků v bodech 1 0 0 4 (Příspěvek na běžné cestovní výdaje) a 1 0 0 5 (Ostatní cestovní výdaje) a článku 3 0 0 (Výdaje na služební cesty zaměstnanců): 106 718 500 EUR. 
(27) Zdroj: zápis ze schůze předsednictva konané dne 12. září 2011, bod 12 (sdělení generálního tajemníka D(2011)32179, PE469.487/BUR).
(28) Státní železniční společnost v Belgii.


Absolutorium 2010: 8., 9. a 10. Evropský rozvojový fond (ERF)
PDF 550kWORD 168k
Rozhodnutí
Rozhodnutí
Usnesení
1.Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 10. května 2012 o udělení absolutoria za plnění rozpočtu osmého, devátého a desátého Evropského rozvojového fondu na rozpočtový rok 2010 (COM(2011)0471 – C7-0273/2011 – 2011/2212(DEC))
P7_TA(2012)0156A7-0100/2012

Evropský parlament,

–  s ohledem na zprávu Komise o opatřeních následujících po udělení absolutorií za rozpočtový rok 2009 (COM(2011)0736) a na pracovní dokumenty útvarů Komise připojené k této zprávě (SEC(2011)1350 a SEC(2011)1351),

–  s ohledem na finanční rozvahy a výkazy příjmů a výdajů osmého, devátého a desátého Evropského rozvojového fondu na rozpočtový rok 2010 (COM(2011)0471 – C7-0273/2011),

–  s ohledem na výroční zprávu Komise ze dne 27. dubna 2011 o finančním řízení osmého, devátého a desátého Evropského rozvojového fondu (ERF) v roce 2010,

–  s ohledem na finanční informace o evropských rozvojových fondech (COM(2011)0334),

–  s ohledem na výroční zprávu Účetního dvora o činnostech financovaných z osmého, devátého a desátého Evropského rozvojového fondu týkající se rozpočtového roku 2010, spolu s odpověďmi Komise(1), a na zvláštními zprávy Účetního dvora,

–  s ohledem na prohlášení o věrohodnosti účtů(2) a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na doporučení Rady ze dne 21. února 2012 týkající se udělení absolutoria Komisi za provádění činností evropských rozvojových fondů za rozpočtový rok 2010 (05458/2012 - C7-0047/2012, 05459/2012 - C7-0048/2012, 05460/2012 - C7-0049/2012),

–  s ohledem na dohodu o partnerství mezi členy skupiny afrických, karibských a tichomořských států na jedné straně a Evropským společenstvím a jeho členskými státy na straně druhé, podepsanou v Cotonou dne 23. června 2000(3) a pozměněnou v Lucemburku dne 25. června 2005(4),

–  s ohledem na rozhodnutí Rady 2001/822/ES ze dne 27. listopadu 2001 o přidružení zámořských zemí a území k Evropskému společenství („rozhodnutí o přidružení zámoří“)(5) ve znění rozhodnutí Rady 2007/249/ES ze dne 19. března 2007(6),

–  s ohledem na článek 33 interní dohody zástupců vlád členských států, kteří se sešli v Radě, ze dne 20. prosince 1995, o financování a řízení pomoci Společenství v rámci druhého finančního protokolu čtvrté úmluvy AKT-ES(7),

–  s ohledem na článek 32 interní dohody zástupců vlád členských států, kteří se sešli v Radě ze dne 18. září 2000 o financování a řízení pomoci Společenství v rámci finančního protokolu Dohody o partnerství mezi africkými, karibskými a tichomořskými státy a Evropským společenstvím a jeho členskými státy, podepsané v beninském Cotonou dne 23. června 2000, a o přidělení finanční pomoci pro zámořské země a území, na něž se vztahují ustanovení čtvrté části smlouvy o ES(8),

–  s ohledem na článek 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 74 finančního nařízení ze dne 16. června 1998 vztahujícího se na spolupráci pro financování rozvoje na základě čtvrté úmluvy AKT-ES(9),

–  ohledem na článek 119 finančního nařízení ze dne 27. března 2003 vztahujícího se na devátý Evropský rozvojový fond(10),

–  s ohledem na článek 142 nařízení Rady (ES) č. 215/2008 ze dne 18. února 2008 o finančním nařízení pro 10. Evropský rozvojový fond(11),

–  s ohledem na článek 76 a čl. 77 třetí odrážku a přílohu VI jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanovisko Výboru pro rozvoj (A7-0100/2012),

1.  uděluje absolutorium Komisi za plnění rozpočtu osmého, devátého a desátého Evropského rozvojového fondu na rozpočtový rok 2010;

2.  předkládá své připomínky v dále uvedeném usnesení;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí a usnesení, které je jeho nedílnou součástí, Radě, Komisi, Soudnímu dvoru, Účetnímu dvoru a Evropské investiční bance a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řadě L).

2.Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 10. května 2012 o uzavření účtů týkajících se plnění rozpočtu osmého, devátého a desátého Evropského rozvojového fondu na rozpočtový rok 2010, (COM(2011)0471 – C7-0273/2011 – 2011/2212(DEC))

Evropský parlament,

–  s ohledem na zprávu Komise o opatřeních následujících po udělení absolutorií za rozpočtový rok 2009 (COM(2011)0736) a na pracovní dokumenty útvarů Komise připojené k této zprávě (SEC(2011)1350 a SEC(2011)1351),

–  s ohledem na finanční rozvahy a výkazy příjmů a výdajů osmého, devátého a desátého Evropského rozvojového fondu na rozpočtový rok 2010 (COM(2011)0471 – C7-0273/2011),

–  s ohledem na výroční zprávu Komise ze dne 27. dubna 2011 o finančním řízení osmého, devátého a desátého Evropského rozvojového fondu (ERF) v roce 2010,

–  s ohledem na finanční informace o evropských rozvojových fondech (COM(2011)0334),

–  s ohledem na výroční zprávu Účetního dvora o činnostech financovaných z osmého, devátého a desátého Evropského rozvojového fondu týkající se rozpočtového roku 2010, spolu s odpověďmi Komise(12), a na zvláštní zprávy Účetního dvora,

–  s ohledem na prohlášení o věrohodnosti účtů(13) a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na doporučení Rady ze dne 21. února 2012 týkající se udělení absolutoria Komisi za provádění činností evropských rozvojových fondů za rozpočtový rok 2010 (05458/2012 - C7-0047/2012, 05459/2012 - C7-0048/2012, 05460/2012 - C7-0049/2012),

–  s ohledem na dohodu o partnerství mezi členy skupiny afrických, karibských a tichomořských států na jedné straně a Evropským společenstvím a jeho členskými státy na straně druhé, podepsanou v Cotonou dne 23. června 2000(14) a pozměněnou v Lucemburku dne 25. června 2005(15),

–  s ohledem na rozhodnutí Rady 2001/822/ES ze dne 27. listopadu 2001 o přidružení zámořských zemí a území k Evropskému společenství („rozhodnutí o přidružení zámoří“)(16) ve znění rozhodnutí Rady 2007/249/ES ze dne 19. března 2007(17),

–  s ohledem na článek 33 interní dohody zástupců vlád členských států, kteří se sešli v Radě, ze dne 20. prosince 1995, o financování a řízení pomoci Společenství v rámci druhého finančního protokolu čtvrté úmluvy AKT-ES(18),

–  s ohledem na článek 32 interní dohody zástupců vlád členských států, kteří se sešli v Radě ze dne 18. září 2000 o financování a řízení pomoci Společenství v rámci finančního protokolu Dohody o partnerství mezi africkými, karibskými a tichomořskými státy a Evropským společenstvím a jeho členskými státy, podepsané v beninském Cotonou dne 23. června 2000, a o přidělení finanční pomoci pro zámořské země a území, na něž se vztahují ustanovení čtvrté části smlouvy o ES(19),

–  s ohledem na článek 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 74 finančního nařízení ze dne 16. června 1998 vztahujícího se na spolupráci pro financování rozvoje na základě čtvrté úmluvy AKT-ES(20),

–  ohledem na článek 119 finančního nařízení ze dne 27. března 2003 vztahujícího se na devátý Evropský rozvojový fond(21),

–  s ohledem na článek 142 nařízení Rady (ES) č. 215/2008 ze dne 18. února 2008 o finančním nařízení pro 10. Evropský rozvojový fond(22),

–  s ohledem na článek 76 a čl. 77 třetí odrážku a přílohu VI jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A7-0100/2012),

1.  bere na vědomí, že roční účetní uzávěrky osmého, devátého a desátého Evropského rozvojového fondu mají podobu uvedenou v tabulce 2 výroční zprávy Účetního dvora;

2.  schvaluje uzavření účtů týkajících se plnění rozpočtu osmého, devátého a desátého Evropského rozvojového fondu na rozpočtový rok 2010;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí Radě, Komisi, Soudnímu dvoru, Účetnímu dvoru a Evropské investiční bance a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řadě L).

3.Usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. května 2012 obsahující připomínky, které jsou nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění rozpočtu osmého, devátého a desátého Evropského rozvojového fondu na rozpočtový rok 2010, (COM(2011)0471 – C7-0273/2011 – 2011/2212(DEC))

Evropský parlament,

–  s ohledem na zprávu Komise o opatřeních následujících po udělení absolutorií za rozpočtový rok 2009 (COM(2011)0736) a na pracovní dokumenty útvarů Komise připojené k této zprávě (SEC(2011)1350 a SEC(2011)1351),

–  s ohledem na finanční rozvahy a výkazy příjmů a výdajů osmého, devátého a desátého Evropského rozvojového fondu na rozpočtový rok 2010 (COM(2011)0471 – C7-0273/2011),

–  s ohledem na výroční zprávu Komise ze dne 27. dubna 2011 o finančním řízení osmého, devátého a desátého Evropského rozvojového fondu (ERF) v roce 2010,

–  s ohledem na finanční informace o evropských rozvojových fondech (COM(2011)0334),

–  s ohledem na výroční zprávu Účetního dvora o činnostech financovaných z osmého, devátého a desátého Evropského rozvojového fondu týkající se rozpočtového roku 2010, spolu s odpověďmi Komise(23), a na zvláštním zprávy Účetního dvora,

–  s ohledem na prohlášení o věrohodnosti účtů(24) a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na doporučení Rady ze dne 21. února 2012 týkající se udělení absolutoria Komisi za provádění činností evropských rozvojových fondů za rozpočtový rok 2010 (05458/2012 - C7-0047/2012, 05459/2012 - C7-0048/2012, 05460/2012 - C7-0049/2012),

–  s ohledem na dohodu o partnerství mezi členy skupiny afrických, karibských a tichomořských států na jedné straně a Evropským společenstvím a jeho členskými státy na straně druhé, podepsanou v Cotonou dne 23. června 2000(25) a pozměněnou v Lucemburku dne 25. června 2005(26),

–  s ohledem na rozhodnutí Rady 2001/822/ES ze dne 27. listopadu 2001 o přidružení zámořských zemí a území k Evropskému společenství („rozhodnutí o přidružení zámoří“)(27) ve znění rozhodnutí Rady 2007/249/ES ze dne 19. března 2007(28),

–  s ohledem na článek 33 interní dohody zástupců vlád členských států, kteří se sešli v Radě, ze dne 20. prosince 1995, o financování a řízení pomoci Společenství v rámci druhého finančního protokolu čtvrté úmluvy AKT-ES(29),

–  s ohledem na článek 32 interní dohody zástupců vlád členských států, kteří se sešli v Radě ze dne 18. září 2000 o financování a řízení pomoci Společenství v rámci finančního protokolu Dohody o partnerství mezi africkými, karibskými a tichomořskými státy a Evropským společenstvím a jeho členskými státy, podepsané v beninském Cotonou dne 23. června 2000, a o přidělení finanční pomoci pro zámořské země a území, na něž se vztahují ustanovení čtvrté části smlouvy o ES(30),

–   s ohledem na svá usnesení ze dne 5. července 2011 o zvýšení dopadu rozvojové politiky EU(31) a o budoucnosti rozpočtové podpory EU ve prospěch rozvojových zemí(32),

–   s ohledem na své usnesení ze dne 22. května 2008 o opatřeních následujících po Pařížské deklaraci o účinnosti pomoci z roku 2005(33),

–   s ohledem na své usnesení ze dne 28. září 2006 o větší a lepší spolupráci: balíček na rok 2006 týkající se účinnosti pomoci EU(34),

–   s ohledem na zprávu Výboru OECD pro rozvojovou pomoc (DAC) o účinnosti pomoci, což je zpráva o pokroku v provádění Pařížské deklarace z června roku 2009,

–   s ohledem na konsenzus z Tunisu nazvaný „Zacíleno na účinný rozvoj“ ze dnů  4. a 5. listopadu 2010, což je africký program pro účinnost rozvoje,

   s ohledem na dokument o výsledcích ze schůze OECD na vysoké úrovni týkající se účinnosti pomoci, který byl přijat v Busanu v prosinci 2011,

–  s ohledem na článek 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 74 finančního nařízení ze dne 16. června 1998 vztahujícího se na spolupráci pro financování rozvoje na základě čtvrté úmluvy AKT-ES(35),

–  ohledem na článek 119 finančního nařízení ze dne 27. března 2003 vztahujícího se na devátý Evropský rozvojový fond(36),

–  s ohledem na článek 142 nařízení Rady (ES) č. 215/2008 ze dne 18. února 2008 o finančním nařízení pro 10. Evropský rozvojový fond(37),

–  s ohledem na článek 76 a čl. 77 třetí odrážku a přílohu VI jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanovisko Výboru pro rozvoj (A7-0100/2012),

A.  vzhledem k tomu, že hlavním cílem dohody z Cotonou, která tvoří rámec pro vztahy Unie s africkými, karibskými a tichomořskými státy (AKT) a zámořskými zeměmi a území, je snížit a postupně vymýtit chudobu, což je v souladu s cíli trvale udržitelného rozvoje a postupného zapojení států AKT a zámořských zemí a území do světové ekonomiky;

B.  vzhledem k tomu, že Evropský rozvojový fond (ERF) je nejdůležitějším finančním nástrojem Evropské unie pro rozvojovou spolupráci státům AKT,

C.   vzhledem k tomu, že navzdory opakované žádosti Parlamentu o začlenění ERF do rozpočtu Komise ve svém sdělení ze dne 29. června 2011 nazvaném Rozpočet strategie Evropa 2020 (COM(2011)0500) navrhla i nadále zachovat Evropský rozvojový fond mimo rozpočet Unie na období 2014–2020, což znamená, že Evropské rozvojové fondy nebudou ani v budoucnosti uplatňovány podle nařízení o rozpočtových pravidlech, ale v souladu se zvláštními rozpočtovými ustanoveními;

D.  vzhledem k tomu, že celková částka pomoci poskytované z Evropského rozvojového fondu je v současnosti předmětem výrazného navýšení, protože výše pomoci Unie z desátého Evropského rozvojového fondu na období 2008–2013 byla stanovena na 22 682 000 000 EUR, což ve srovnání s finančními příděly z devátého Evropského rozvojového fondu představuje nominální zvýšení o 37 % za rok, a zatímco se vyplacené částky z Evropského rozvojového fondu v období let 2000–2010 zdvojnásobily, problém týkající se absorpční kapacity i nadále přetrvává;

E.  vzhledem k tomu, že Evropská služba pro vnější činnost (ESVČ), která je společně s Komisí odpovědná za řízení evropské rozvojové pomoci, je rok po svém zřízení předmětem kritiky týkající se neefektivnosti i závažných strukturálních a přechodných problémů v delegacích Unie;

F.  vzhledem k tomu, že oblast rozvojové pomoci se neustále vyvíjí, a vzhledem k tomu, že rozvojová pomoc je součástí širšího kontextu, v němž jsou dnes obchod, poukázané úhrady a další zdroje příjmů důležitější než souhrnný objem oficiální rozvojové pomoci vyplacené mnoha rozvojovým zemím;

G.  vzhledem k tomu, že předpokladem pro účinnou pomoc je transparentnost a odpovědnost – na jedné straně mezi dárci a partnerskými zeměmi a na druhé straně mezi partnerským státem a jeho občany; vzhledem k tomu, že v rámci Pařížské deklarace a akčního programu z Akkry o účinné pomoci se dárci a partnerské země dohodli, že budou zveřejňovat podrobné informace o tocích současné a budoucí pomoci v přiměřené lhůtě, aby rozvojové země mohly co nejpřesněji sestavovat své rozpočty a ověřovat své účetní závěrky;

H.  vzhledem k tomu, že rozvojová pomoc se často poskytuje státům s oslabenými institucemi, vysokým výskytem korupce a nedostatečnými systémy vnitřní kontroly, a vzhledem k tomu, že provedení auditu rozpočtové podpory Unie je tudíž obzvlášť důležité;

I.  vzhledem k tomu, že se v roce 2010 objevily závažné výzvy pro celosvětovou rozvojovou spolupráci zapříčiněné např. globální finanční a dluhovou krizí, růstem cen potravin a zemětřesením na Haiti;

1.  připomíná, že ERF je uplatňován na základě projektů a rozpočtové pomoci, a vzhledem k tomu, že na tyto projekty bylo v roce 2010 poskytnuto 66 % finančních prostředků z fondů a 34 % bylo poskytnuto prostřednictvím rozpočtové pomoci; připomíná, že v roce 2010 bylo 49 % plateb z Evropských rozvojových fondů zařazeno do rámce centralizovaného řízení, tj. že Komise vykonávala činnost v rámci pomoci přímo, zatímco 11 % plateb podléhalo společnému řízení, tj. řízení ze strany mezinárodních organizací jako je OSN a Světová banka, a 40 % plateb podléhalo decentralizovanému řízení, což znamená, že Komise delegovala určité úlohy spojené s prováděním na orgány přijímajících států;

2.  s uspokojením bere na vědomí rekordně vysokou celkovou míru čerpání prostředků na platby a na závazky v polovině období 10. Evropského rozvojového fondu (ERF), díky čemuž stále existuje reálná možnost, že do konce roku 2013 budou přiděleny veškeré prostředky 10. ERF; vyjadřuje nicméně obavy nad nízkou mírou čerpání prostředků vyčleněných pro regiony (20 %) a zámořské země a území (3 %) v polovině 10. ERF; žádá Komisi, aby okamžitě urychlila provádění regionálních orientačních programů a programů pro zámořské země a území;

3.  opětovně připomíná své obavy související s tím, že Parlament nemá právo kontrolovat transakce v rámci ERF stejným způsobem, jako je tomu u ostatních nástrojů pomoci, jako je například finanční nástroj pro rozvojovou spolupráci; naléhavě vyzývá Komisi, aby předložila konkrétní návrhy na zlepšení demokratické kontroly Parlamentu nad ERF tím, že ji uvede do souladu s finančním nástrojem pro rozvojovou pomoc; zdůrazňuje rovněž význam dohledu nad ERF ze strany smíšeného parlamentního shromáždění AKT-EU;

Začlenění ERF do rozpočtu EU

4.   znovu potvrzuje svou podporu začlenění Evropského rozvojového fondu (ERF) do rozpočtu; je pevně přesvědčen, že jde o nevyhnutelný krok směrem k posilování demokratické kontroly, odpovědnosti a transparentnosti financování i směrem k zajištění užší provázanosti politiky Unie související se státy AKT; zdůrazňuje, že začlenění tohoto fondu do rozpočtu může snížit transakční náklady a zjednodušit plnění požadavků na podávání zpráv a účetnictví tím, že bude existovat pouze jeden soubor administrativních pravidel a rozhodovacích struktur namísto dvou; očekává, že Komise zajistí, aby začlenění fondu do rozpočtu neproběhlo na úkor předvídatelnosti financování AKT;

5.   vyjadřuje hluboké politování nad tím, že Komise ve svém sdělení „Rozpočet strategie Evropa 2020“ nenavrhla zahrnout ERF do rozpočtu Unie ve finančním rámci na období 2014–2020; trvá na tom, že by Evropský rozvojový fond měl být začleněn do rozpočtu Unie co nejdříve, avšak nejpozději v roce 2020, kdy uplyne doba platnosti Dohody z Cotonou; důrazně vyzývá Komisi, aby bez dalšího prodlení připravila zahrnutí spolupráce se státy AKT do rozpočtu;

6.   vyzývá Radu a členské státy, aby na návrh Komise reagovaly kladně a vyjádřily svůj souhlas s úplným začleněním ERF do rozpočtu Unie počínaje rokem 2020; je přesvědčen, že toto opatření mělo být přijato již dávno; očekává, že Komise tento závazek dodrží a přijme veškerá nezbytná opatření s cílem zahájit přípravy na začlenění ERF do rozpočtu;

7.  zdůrazňuje, že začlenění ERF do rozpočtu Unie neznamená, že může dojít k snížení celkových výdajů na rozvojovou spolupráci;

Prohlášení o věrohodnosti
Spolehlivost účetní závěrky

8.  vítá stanovisko Účetního dvora, že konečná účetní závěrka osmého, devátého a desátého ERF je ve všech významných ohledech věrným zobrazením finanční situace ERF k 31. prosinci 2010;

9.  připomíná stanovisko Účetního dvora, v němž se uvádí, že četnost chyb kódování je stále ještě vysoká; bere na vědomí zjištění Účetního dvora, že i když tyto chyby neměly žádný podstatný vliv na účetní závěrku v roce 2010, mohly by potenciálně ovlivnit spolehlivost údajů o finančním řízení úřadu EuropeAid;

10.   bere na vědomí, že akční plán úřadu EuropeAid má za účel zlepšit kvalitu informovanosti o smlouvách v jeho systému řízení informací a účetnictví (CRIS) a zároveň má sloužit jako iniciativa pomáhající uživatelům správně zakódovat a klasifikovat informace týkající se účetnictví; očekává zahájení přezkumu auditního modulu CRIS v roce 2012; žádá Komisi, aby příslušným výborům Parlamentu předložila zprávu o tom, zda došlo k očekávanému snížení přetrvávajících chyb kódování a k dalšímu zlepšení kvality zápisu údajů;

11.   s uspokojením konstatuje, že zavedení nového aktuálního systému účetnictví bylo v podstatě dokončeno; bere na vědomí, že nový účetní systém posiluje účetní prostředí a zlepšuje kvalitu kódování;

Správnost operací

12.  s uspokojením konstatuje, že podle zjištění EÚD příjmy a závazky neobsahují významné chyby; je však velmi znepokojen značným počtem nevyčíslitelných chyb, jež ovlivnily závazky a týkaly se dodržování pravidel zadávacího řízení a zákonných lhůt pro podpis smluv;

13.  je znepokojen stanoviskem Účetního dvora týkajícím se zákonnosti a správnosti příslušných platebních transakcí, podle něhož byly tyto platby významně ovlivněny chybami; připomíná, že podle odhadů Účetního dvora dosahuje nejpravděpodobnější chybovost v případě plateb z osmého, devátého a desátého ERF 3,4 %, což přesahuje 2% práh významnosti, a že vyčíslitelné a nevyčíslitelné chyby byly zjištěny u všech typů projektů kromě smluv na dodávky;

14.  bere na vědomí, že mezi hlavní typy vyčíslitelných chyb zjištěných u plateb na projekty i nadále patří a) přesnost: chyby ve výpočtu, b) výskyt: chybějící faktury či jiná podkladová dokumentace k poskytnutým službám nebo dodanému zboží a c) způsobilost: výdaje vzniklé mimo prováděcí období nebo týkající se položek nepředpokládaných ve smlouvě a nesprávná platba DPH nebo neuplatnění povinných sankcí;

15.   vyjadřuje znepokojení především nad nárůstem počtu projektů, které vykazovaly v roce 2010 špatné výsledky (12,6 % oproti 11 % v roce 2009)(38) a nad neustále vysokým výskytem chyb v závazcích, s nimiž je nakládáno v rámci decentralizovaného řízení;

16.  vyjadřuje politování nad trvale vysokým výskytem nevyčíslitelných chyb, jež mají vliv na platby; konstatuje, že nevyčíslitelné chyby souvisely zejména se zárukami řádného plnění, s nedodržováním postupů schvalování a uzavírání smluv o správních prostředcích, nedostatečnými podkladovými materiály a nesouladem ve smluvních podmínkách;

17.  bere na vědomí, že dle názoru Komise nevyčíslitelné chyby nemají žádný finanční dopad; bere na vědomí podstatné zlepšení poskytování odborné přípravy online v rámci úřadu EuropeAid i organizaci přípravných seminářů pro nově jmenované vedoucí delegací atd. jako strategii snižování nevyčíslitelných chyb; očekává, že Komise prokáže, zda to povede ke snížení počtu nevyčíslitelných chyb; přesto vyzývá Komisi k posílení předběžných kontrol s cílem předcházet nevyčíslitelným chybám, čímž se zabrání možným ztrátám v důsledku nedodržování pravidel pro bankovní záruky;

Zbytkové chyby

18.  připomíná, že úřad EuropeAid stále pracuje na klíčovém ukazateli odhadovaného finančního dopadu zbytkových chyb po provedení všech předběžných i následných kontrol; bere na vědomí tvrzení Komise týkající se toho, že čistá míra zbytkových chyb je nižší než míra chybovosti uváděná v odhadech Účetního dvora; připomíná stanovisko Účetního dvora, v němž se uvádí, že při auditu nebylo potvrzeno tvrzení generálního ředitele úřadu EuropeAid o tom, že byl dostatečně ujištěn o tom, že platby úřadu EuropeAid z evropských rozvojových fondů s největší pravděpodobností nebyly ovlivněny významnými chybami;

19.  vyjadřuje politování nad nedostatečným souladem mezi odhady Účetního dvora týkajícími se nejpravděpodobnější chybovosti, při nichž Účetní dvůr vychází z jednotlivých roků a uplatňuje stávající metodiku, na jedné straně, a postupem Komise uvádějícím čistou zbytkovou míru chyb zahrnující více než jeden rok na druhé straně; domnívá se, že stávající podoba přístupu založeného na zbytkové chybovosti neposkytuje pro postup udělování absolutoria za daný rok srovnatelné údaje; s uspokojením bere na vědomí, že Komise souhlasí s Účetním dvorem, podle něhož jsou potřeba další důkazy kvantifikované povahy; vyzývá Komisi, aby dokončila vypracovávání klíčových ukazatelů, podle nichž lze odhadnout finanční dopad zbytkových chyb ve stanoveném časovém rámci, tj. do roku 2013;

Celkové posouzení účinnosti systémů dohledu a kontroly

20.  lituje zjištění Účetního dvora, podle něhož jsou systémy dohledu a kontroly evropských rozvojových fondů, které řídí Komise, považovány na základě celkového hodnocení pouze za částečně účinné; poznamenává, že monitorování a dohled vykonávané ústředními útvary úřadu EuropeAid byly účinné, zatímco v případě delegací Unie byly účinné jen zčásti;

21.  lituje, že dochází k opakovanému výskytu nedostatků v systémech dohledu a kontroly uplatňované delegacemi Unie; připomíná, že součástí zjištění Účetního dvora byly nedostatečně zdokumentované a neúčinné kontroly většiny vnitrostátních schvalujících úřadů v zemích, které jsou příjemcem pomoci z Evropského rozvojového fondu, nedostatek institucionálních kapacit, omezené zdroje a vysoká fluktuace zaměstnanců v delegacích Unie; vyzývá proto, aby byla posílena institucionální kapacita administrativy vnitrostátních schvalujících osob tím, že bude zajištěno doplňující školení v oblasti financí a budou poskytnuty cílené pokyny za účelem odstranění těchto nedostatků ve finančním řízení;

22.  konstatuje, že v posledních třech výročních zprávách Účetního dvora o ERF bylo zjištěno personální omezení a nedostatek lidských zdrojů, což může mít negativní dopad na postupy používané při provádění auditu Unií; je hluboce znepokojen tímto opakujícím se problémem;

23.  zdůrazňuje, že nutnou podmínkou pro účinné poskytování rozvojové pomoci Unie, kvalitní kontrolu jejího poskytování a následná opatření je schopný personál v přiměřeném počtu; v této souvislosti vyzývá Komisi a ESVČ, aby v dostatečné míře upřednostňovaly otázku lidských zdrojů, a to jak z hlediska jejich organizování, tak z hlediska nákladové účinnosti, aby nebyla ohrožena schopnost delegací vykonávat monitorovací a kontrolní úkoly;

24.  bere na vědomí zjištění Účetního dvora, že předběžné kontroly ze strany schvalujících osob úřadu EuropeAid i ze strany delegací Unie byly účinné pouze zčásti; připomíná, že předběžné kontroly úřadu EuropeAid se z větší míry spoléhají na certifikáty od externích dohlížitelů nebo externích auditů a na ověřování výdajů; vyjadřuje politování nad tím, že v důsledku vysoké četnosti chyb, které zjistil Účetní dvůr, považuje záruku, kterou lze jimi získat, za omezenou; bere na vědomí, že Komise zavedla povinné standardní podmínky pro auditory s cílem zabývat se touto otázkou;

25.  s uspokojením konstatuje, že se kontrolní prostředí úřadu EuropeAid na úrovni ústředí úřadu i delegací Unie považují za účinné; vyjadřuje znepokojení nad opakujícími se nedostatky systémů monitorování a dohledu na úrovni delegací Unie i nad chybějící či nedostatečnou dokumentací a uplatňováním nesprávných postupů zadávání veřejných zakázek ze strany realizujících organizací; poznamenává, že s cílem zlepšit znalost finančního řízení a pravidel způsobilosti u prováděcích organizací bylo dokončeno vypracování a distribuce „nástroje pro finanční řízení pro příjemce prostředků EU určených pro vnější činnost“ byl dokončen a distribuován;

26.  poznamenává, že Komise i nadále vyvíjí úsilí o zlepšení systémů dohledu a kontroly úřadu EuropeAid, a očekává současnou revizi kontrolních systémů úřadu EuropeAid (akční plán pro účely posílení systému řízení a kontroly úřadu EuropeAid) s cílem dosáhnout pozitivních výsledků v oblasti odpovědnosti, účinnosti a nákladové efektivnosti; vyzývá Komisi, aby informovala příslušné výbory Parlamentu o opatřeních přijatých s cílem napravit uvedené problémy;

27.  vítá skutečnost, že v červnu 2010 byl zaveden nový formát pro podávání výročních zpráv delegací týkajících se reforem řízení veřejných financí v přijímajících zemích, a naléhavě vyzývá delegace, aby tento nový rámec důsledně používaly;

28.  vítá zjištění Účetního dvora, podle něhož je výroční zpráva o činnosti jasná a informativní, zejména proto, že používá kvantitativní ukazatele a poskytuje věrný obraz o provádění programů a jejich výsledcích;

29.  naléhavě žádá Komisi, aby rozšířila objem informací o uplatňování Evropského rozvojového fondu na vnitrostátní a regionální úrovni zemí AKT a zajistila větší zviditelnění všech činností financovaných Unií na jiných kontinentech;

Pravomoci Komise a ESVČ při provádění rozvojové pomoci Unie

30.  poznamenává, že rok 2010 byl rokem zřízení a zahájení činnosti Evropské služby pro vnější činnost; znovu opakuje své obavy, že počáteční rozdělení pravomocí mezi Komisi a zaměstnance ESVČ v delegacích Unie vyvolalo nejasnosti a odůvodněnou kritiku; vyzývá ke zvýšení účinnosti evropské rozvojové pomoci, aby byl překonán nejednotný způsob, jakým je tato pomoc řízena;

31.  vyzývá Komisi, aby přijala následná opatření a vypracovala zprávu o působení tohoto nového systému; bere na vědomí, že otázky, které bylo třeba objasnit ve vztahu mezi ESVČ a Komisí, se v současnosti řeší v rámci tzv. pracovních dohod mezi útvary Komise a ESVČ v oblasti problematiky vnějších vztahů; žádá Komisi, aby předložila příslušným výborům Parlamentu vypracovaný dokument spolu se shrnutím nedořešených otázek mezi Komisí a ESVČ a strategií pro vyřešení těchto otázek a poskytla formální objasnění týkající se potenciální flexibility při využívání lidských zdrojů v rámci delegací Unie;

Rozpočtová podpora

32.  připomíná, že Účetní dvůr ve své výroční zprávě o evropských rozvojových fondech za rozpočtový rok 2010 zjistil, že platby na rozpočtovou podporu v roce 2010 byly ovlivněny častým výskytem nevyčíslitelných chyb (35 %), což je stejná výše jako v roce 2009, přičemž je vykazována přetrvávající vysoká míra chybovosti v platbách na rozpočtovou podporu; bere na vědomí, že ve snaze řešit tento problém Komise zintensivnila poskytování odborné přípravy a zavedla soubor nástrojů pro finanční řízení pro příjemce finančních prostředků Unie určených pro vnější činnost; žádá Komisi, aby k této problematice přijala následná opatření a předložila zprávu o tom, zda se prostřednictvím těchto opatření situace zlepšila;

33.  připomíná, že Komise rozpočtovou kontrolu používala jako způsob pomoci po dobu téměř dvou desetiletí; konstatuje, že stále lze dosáhnout zlepšení v aspektech, jako je navrhování, účinnost a efektivnost provádění, kontrola a podávání zpráv;

34.  uznává potenciální výhody rozpočtové podpory; domnívá se však, že to není správné řešení pro každou situaci; domnívá se, že tato forma poskytování pomoci má smysl pouze tehdy, pokud s sebou nese dostatečnou transparentnost, odpovědnost a účinnost;

35.  uznává vynaložené úsilí a dosažený pokrok, kterého Komise dosáhla při vykazování způsobilosti pro příjem rozpočtové podpory formálnějším a strukturovanějším způsobem, např. tím, že byl zaveden revidovaný rámec hodnocení pokroku v oblasti řízení veřejných financí nebo pokyny pro rozpočtovou podporu nestabilních států atd.;

36.  vyzývá Komisi, aby se soustředila na účinnost programů, a to tak, že provede kontrolu výsledků s ohledem na ukazatele, aby zveřejnila podmínky a ukazatele plnění ve strategických studiích týkajících se jednotlivých zemí a aby zajistila, že zprávy delegací poskytnou strukturovaný a formalizovaný přehled o pokroku v oblasti řízení veřejných financí tím, že jasně stanoví kritéria, vůči nimž se má porovnávat pokrokem, kterého má být dosaženo, a uvedou skutečně dosažený pokrok a důvody, proč reformní program případně nebyl proveden podle plánu;

37.  vítá zjištění Účetního dvora, že od zavedení revidovaného rámce hodnocení a podávání zpráv o pokroku v oblasti řízení veřejných financí v červnu 2010 dochází k neustálému snižování předchozího vysokého výskytu nevyčíslitelných chyb týkajících se prokazování pokroku v oblasti řízení veřejných financí; vyzývá Komisi, aby soustavně pokračovala ve svém úsilí o snižování výskytu nevyčíslitelných chyb;

38.  poukazuje na sdělení Komise ze dne 13. října 2011 o „Budoucím přístupu k rozpočtové podpoře EU poskytované třetím zemím“ (COM(2011)0638), které např. konstatuje, že Komise zavede nové kritérium způsobilosti týkající se „transparentnosti a dohledu nad rozpočtem“;

39.  připomíná, že v souladu s čl. 25 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 1905/2006(39) může být rozpočtová podpora poskytnuta za předpokladu, že řízení veřejných výdajů dané partnerské země je dostatečně transparentní, spolehlivé a efektivní; v této souvislosti vyjadřuje obavy spojené s rizikem, které je spojeno s „dynamickou“ interpretaci kritérií způsobilosti; vyzývá Komisi, aby nadále vyvíjela úsilí, pokud jde o odůvodňování jejích rozhodnutí o způsobilosti k rozpočtové podpoře, a zajistila, aby všechny dohody o financování poskytovaly komplexní a jasné východisko umožňující posoudit splnění podmínek plateb; žádá Komisi, aby určovala částky přidělované na jednotlivé programy rozpočtové podpory na základě lepších podkladů a transparentněji;

40.  zdůrazňuje dvojí odpovědnost za rozpočtovou podporu: jednak mezi dárcem a partnerskou zemí, a jednak mezi partnerskou zemí a jejími občany; zdůrazňuje proto společný zájem daňových poplatníků v Unii i v partnerských zemích na transparentních a správných auditech a na stálé potřebě zvýšené podpory rozvoje vlastní kontrolní kapacity partnerských zemí;

41.  připomíná, že hodnocení řízení veřejných financí představuje jedno z kritérií výběru stávajících 102 příjemců rozpočtové podpory(40); žádá Komisi, aby informovala orgán udělující absolutorium o důvodech, proč je na internetových stránkách Komise(41) k dispozici pouze 28 zpráv o výkonnosti programu veřejných výdajů a finanční odpovědnosti (PEFA);

42.  očekává, že Komise a členské státy vytvoří veřejný rejstřík, v němž budou transparentně uvedeny dohody o rozpočtové podpoře, postupy a ukazatele rozvoje(42);

43.  žádá Komisi, aby předkládala pravidelné zprávy o dosahování cílů stanovených v oblasti rozpočtové podpory Unie a o zvláštních problémech, které se vyskytují zejména v přijímajících zemích; žádá Komisi, aby zajistila snížení nebo zrušení rozpočtové podpory v případě, že nejsou dosaženy jasné cíle;

44.  domnívá se, že zelená kniha(43) z roku 2010 je dobrým příspěvkem k úvahám o tom, jak transformovat rozpočtovou podporu v účinnější a efektivnější nástroj boje proti chudobě;

45.  naléhavě vyzývá Komisi, aby v souladu s ustanoveními čl. 25 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 1905/2006 pomáhala partnerským zemím rozvíjet kapacity parlamentní kontroly a auditu a zlepšovat transparentnost a přístup veřejnosti k informacím, zejména pokud je pomoc poskytovanou formou rozpočtové podpory, a vyzývá Komisi, aby pravidelně poskytovala zprávy o dosaženém pokroku;

Zvláštní zpráva Evropského účetního dvora č. 11/2010 nazvaná „Jak Komise řídí obecnou rozpočtovou podporu v zemích AKT, Latinské Ameriky a Asie“

46.  vítá audit Účetního dvora a konstruktivní doporučení, která jsou v něm obsažena;

47.  je toho názoru, že obecná rozpočtová podpora je velmi cenným nástrojem poskytování pomoci, je-li řádně využívána, protože může zvyšovat spoluúčast a odpovědnost přijímajících vlád a stejně tak potřebu silnější kontroly ze strany parlamentů a zapojení občanské společnosti v přijímajících zemích a mezitím také rozšiřuje jak základ, tak potřebu silného politického dialogu mezi Unií a přijímajícími zeměmi;

48.  je hluboce znepokojen zjištěním Účetního dvora, že dvacet let poté, co prostřednictvím tohoto nástroje poprvé začala poskytovat pomoc, Komise odpovídajícím způsobem neřídí hlavní rizika, která se vztahují na účinnou rozpočtovou podporu; naléhavě vyzývá Komisi, aby se řídila doporučeními Účetního dvora a posílila své řízení rizik řádným posouzením svěřeneckých a rozvojových rizik, a zejména lepším využíváním již dostupných informací;

49.  sdílí názor Komise, že v některých případech může „dynamický přístup“ k obecné rozpočtové podpoře vést k významným politickým výsledkům, jestliže je rozpočtová podpora poskytována zemím, které skutečně vykazují slabé stránky v řízení veřejných financí, ale jsou odhodlány k reformám, v jejichž provádění dosahují pokroku; je však hluboce znepokojen, že dvanáct ze zemí AKT, jejichž situace není nestabilní, pro které je obecná rozpočtová podpora plánována v rámci strategických dokumentů země pro desátý ERF, a pět zemí Latinské Ameriky, pro něž jsou vypracovány programy obecné rozpočtové podpory, je v indexu vnímání korupce za rok 2009 sestaveným organizací Transparency International zařazeno mezi země s „přebujelou korupcí“, což znamená, že získaly méně než tři body na stupnici od deseti (téměř bez korupce) do nuly (vysoká míra korupce); naléhavě vyzývá Komisi, aby vypracovala vhodné, přísné a transparentní metody monitorování a zajistila, že delegací EU se bude účastnit dostatečný počet kvalifikovaných pracovníků, než bude přijímajícím zemím s tak vysokými svěřeneckými riziky poskytnuta obecná rozpočtová podpora; v této souvislosti žádá Evropskou službu pro vnější činnost, aby se plně chopila svého politického úkolu, kterým je aktivní účast na vytváření politických cílů přijímajících zemí, pokud jde o boj proti korupci, a zajištění pokroku při jejich dosahování;

50.  je znepokojen závěry Účetního dvora, že nebyla věnována dostatečná pozornost potřebě posílit orgány dohledu, jako jsou parlamenty a organizace občanské společnosti v přijímajících zemích, ačkoli je posilování parlamentního dohledu a větší zapojení občanské společnosti zásadní součástí cílů budování kapacity, jež se týkají obecné rozpočtové podpory; naléhavě vyzývá Komisi, aby více investovala do zdokonalování institucí, právního státu, demokracie a řádné správy v přijímajících zemích;

51.  vyzývá Komisi, aby ve svých programech obecné rozpočtové podpory zajistila takové cíle, které by braly v úvahu specifické poměry v partnerské zemi s ohledem na to, že celkovým cílem programů obecné rozpočtové podpory je podpora provádění rozvojové strategie dané země;

52.  vyzývá Komisi a členské státy, aby:

   ukázaly jednotné odhodlání naplno hrát silnou politickou úlohu v jejich dialogu s přijímajícími zeměmi, protože tato úloha je zásadní pro úspěch obecné rozpočtové podpory zejména tehdy,  pokud má případně velký případný dopad společné politiky EU, kterou sdílí všechny členské státy,
   zlepšily svou koordinaci postupů,
   posílily svůj závazek ohledně cílů obecné rozpočtové podpory,
   se vyhnuly situacím, kdy přijímajícím zemím vysílají smíšené signály, i když se to členským státům i Komisi může zdát přinejmenším stejně složité jako oprávněné požadavky týkající se řádné správy věcí veřejných a právního státu formulované pro země, jež přijímají obecnou rozpočtovou podporu;

53.  je znepokojen zjištěním Účetního dvora týkající se toho, že čtyři složky programů obecné rozpočtové podpory (tj. financování, podpora budování kapacit, podmínky a dialog), nejsou koncipovány a prováděny tak, aby bylo zajištěno maximální využití jejich možností: vyzývá Komisi, aby se řídila doporučeními Účetního dvora a stanovila částky, které mají být vyčleněny na jednotlivé programy obecné rozpočtové podpory jasněji a transparentněji, přičemž by měla zaměřit svou podporu budování kapacit na prioritní potřeby, posílit své řízení podmínek souvisejících s výsledky, pokud jde o obecné podmínky způsobilosti a zvláštní podmínky vyplácení, a posílit svůj přístup k dialogu;

54.  žádá Komisi, aby se systematičtěji zapojovala do dialogu s přijímajícími zeměmi ve všech aspektech obecné rozpočtové podpory, a naléhavě ji vyzývá, aby v zájmu prohloubení tohoto dialogu zlepšila odborné znalosti svých pracovníků v delegacích; vyzývá Komisi, aby zajistila, že pracovníci delegace EU, kteří provádějí obecnou rozpočtovou podporu, budou mít dostatečný přístup k lidským zdrojům a informacím;

55.  naléhavě vyzývá Komisi, aby zlepšila podávání zpráv o účinnosti svého programu obecné rozpočtové podpory, zejména zavedením vhodné metody kvantitativního hodnocení a systematického monitorování pokroku, které by prováděla na základě jasných ukazatelů a měřitelných cílů;

56.  znovu opakuje svou výzvu, aby Komise vypracovala výroční zprávu o využívání rozpočtové podpory, aby bylo možné lépe identifikovat silné a slabé stránky současných programů rozpočtové podpory;

57.  naléhavě vyzývá Komisi a ostatní dárce, aby spolupracovali, a mohli tak společně pravidelně posuzovat účinnost pomoci poskytované prostřednictvím programů obecné rozpočtové podpory, pokud jde o snižování chudoby;

Rozvojové priority, rozvojová spolupráce s větším dopadem

58.  zdůrazňuje, že řádná správa, demokracie, dodržování lidských práv a snižování chudoby musejí být nedílnými cíli prováděcích subjektů v zemích, jimž je přidělována pomoc z Evropského rozvojového fondu;

59.  připomíná události Arabského jara, jež se odehrály v roce 2011, a význam zaměření se na demokratické zásady a podporu budování demokracie v rámci poskytování veškeré rozvojové pomoci;

60.  opět připomíná svůj závazek dodržovat zásady účinnosti pomoci založené na skutečném partnerství, jež jsou definovány v Pařížské deklaraci OECD a v akčním programu z Akkry;

61.  bere s uspokojením na vědomí sdělení Komise nazvané „Zvýšení dopadu rozvojové politiky EU: Agenda pro změnu“ (COM(2011)0637) přijaté dne 13. října 2011, v němž je uvedeno, že je důležité neustále podporovat sociální začlenění a rozvoj lidstva; trvá na tom, aby 20 % prostředků bylo přidělováno na základní a střední vzdělávání a na základní zdravotní péči; naléhavě žádá Komisi, aby kladla větší důraz na zdravotní stav matek, protože právě v případě tohoto rozvojového cíle tisíciletí je pokrok málo uspokojivý;

62.   opakovaně vyzývá Komisi, aby dávala přednost podpoře posílení zdravotních systémů tím, že zaměří pozornost zvláště na nejchudší lidi, a podpoře zlepšování kvality studia a aby pomohla vytvořit politický rámec, který by pomáhal chudým a zohledňoval otázky rovnosti pohlaví; naléhavě vyzývá Komisi, aby zajistila větší zviditelnění činností financovaných Unií na jiných kontinentech;

63.  vítá skutečnost, že rozvojová pomoc již není hlavním zdrojem příjmů mnoha nejchudších zemí světa; zdůrazňuje, že aby byla pomoc účinná, musejí být chudé země schopné aktivovat domácí příjmy, a lituje, že nelegální únik kapitálu z rozvojových zemí, který se pohybuje v částkách převyšujících příliv kapitálu do těchto zemí a který je spojen např. s korupcí či s velkými daňovými úniky, představuje naléhavý a zásadní problém, jenž brání snižování chudoby a prodlužuje závislost na pomoci;

64.  dále zdůrazňuje, že dlouhodobý sociální a ekonomický rozvoj vyžaduje jiné trvalé zdroje příjmů, než je pomoc; v tomto ohledu se domnívá, že pevné a dobře fungující obchodní vztahy v souladu s principy Světové obchodní organizace jsou pro rozvojové země klíčové, a proto naléhavě žádá Komisi, Radu a země AKT, aby vyřešily nedořešené problémy týkající se navržených dohod o hospodářském partnerství a volném obchodu mezi Evropou a regionem AKT;

65.   vyjadřuje znepokojení nad kontrolními postupy Komise, jež jsou uplatňovány v případech, kdy jsou finanční prostředky Unie spravovány prostřednictvím mezinárodních organizací v rámci dohod o společném řízení; zdůrazňuje, že podmínky kontroly finančních prostředků Unie, její provádění a následné postupy trpí v rámci společného řízení vážnými nedostatky; vyzývá Komisi, aby zajistila, že všichni její partneři poskytnou Komisi snadný a nebyrokratický přístup ke svým zprávám o interním auditu;

66.  připomíná případ Afghánistánu, kde je bezpečnostní situace mimořádně složitá, a to do té míry, že pracovníci Komise již nesmějí svobodně cestovat, což výrazně omezuje realizaci mnoha standardních postupů vnitřní kontroly;

67.   zdůrazňuje význam návaznosti základní pomoci, obnovy a rozvoje pro posílení propojení mezi pomocí, obnovou a rozvojem a zajištění hladkého přechodu od humanitární pomoci k pomoci rozvojové; zdůrazňuje, že ke zlepšení koordinace, efektivnosti, účelnosti a provázanosti základní pomoci, obnovy a rozvoje je třeba vykonat ještě mnoho práce;

68.  naléhavě žádá Komisi, aby zajistila koordinaci financování z ERF s dalšími nástroji (potravinovým nástrojem, tematickým programem v oblasti zajišťování potravin, evropským nástrojem pro demokracii a lidská práva, tematickým programem pro nestátní subjekty a místní orgány, nástrojem stability a pilotním projektem mikrofinancování ve venkovských oblastech); vyzývá Komisi, aby zajistila lepší propojenost a doplňkovost mezi humanitární pomocí a rozvojovou pomocí jak na politické úrovni, tak i v praxi, a aby kladla větší důraz na snížení rizika katastrof a připravenost na ně a zároveň zvyšovala odolnost ohrožené populace;

69.  zdůrazňuje, že Unie potřebuje široký rozsah nástrojů pro rozvojovou spolupráci, jež by byly přizpůsobeny různým kontextům, protože v oblasti rozvojové politiky neexistuje univerzální řešení; zdůrazňuje zejména potřebu specifických nástrojů a metod práce při jednání s nefungujícími státy nebo s naprosto nedemokratickými státy, jako je Eritrea, jež přes vyhrocenou potravinovou krizi odmítá přijmout pomoc pro své občany;

70.  je přesvědčen o tom, že současná vážná potravinová krize v oblasti Afrického rohu je rovněž tragickým důsledkem nedostatečné provázanosti a doplňkovosti mezinárodní humanitární a rozvojové pomoci i zneužívání spekulací na ceny potravin; zdůrazňuje, že na rozdíl od přírodních katastrof se v tomto případě krize rozvíjela pomalu a postupně se vyhrotila v humanitární katastrofu; připomíná, že sucho a nedostatek potravin mají v oblasti Afrického rohu naneštěstí vleklý charakter a že je třeba posílit soběstačnost místních zemědělců, aby se zajistila trvalá dodávka potravin;

71.  bere na vědomí, že ve všech partnerských zemích(44) ještě nebyl dokončen proces přezkumu v polovině období, přestože byl plánován na roky 2010–2011; předpokládá, že Komise tento přezkum dokončí co nejdříve a poskytne informace o výsledku procesu přezkumu;

Finanční pomoc poskytovaná Unií Haiti

72.  připomíná zemětřesení na Haiti a jeho katastrofální následky; lituje nedostatečné míry koordinace v oblasti humanitární a rozvojové pomoci (propojení základní pomoci, obnovy a rozvoje); domnívá se, že poskytování humanitární pomoci by mělo být založeno na strategii jejího postupného ukončení; domnívá se, že Komise by měla zaměřit své úsilí a poskytování finanční pomoci na oblast obnovy a rozvoje;

73.  vyjadřuje politování nad neuspokojivou koordinací mezi delegací Unie a představiteli GŘ ECHO; podporuje zvýšení koordinace mezi všemi subjekty Unie v daném státě; naléhavě žádá Komisi, aby zajistila lepší propojení a lepší vzájemné doplňování humanitární pomoci a rozvojové pomoci jak na politické úrovni, tak i v praxi;

74.  vyjadřuje politováním nad nedostatečnou udržitelností projektů a zdůrazňuje, že projekty by měly být zaměřeny především na vytváření pracovních míst a na udržitelný růst, jež by Republice Haiti umožnily zvýšit vlastní příjmy a snížit závislost na cizí pomoci; proto žádá Komisi, aby mu poskytla seznam projektů, které byly realizovány na Haiti, společně s podrobným hodnocením jejich současného stavu, aby bylo možné posoudit, jak udržitelné byly od té doby;

75.  upozorňuje na nedostatečnou viditelnost pomoci poskytované Haiti ze strany Unie; zastává názor, že aby se její viditelnost zvýšila, je třeba v propagačních dokumentech používat i název Evropská unie a nejen její vlajku a název Komise a GŘ ECHO, jelikož použité symboly řadovým Haiťanům nic neříkají;

Zvláštní zpráva č. 12/2010 Účetního dvora o rozvojové pomoci Unie pro oblast základního vzdělání v subsaharské Africe a jižní Asii

76.  vítá tuto vynikající zprávu Účetního dvora, která představuje rozsáhlou analýzu úspěšnosti evropské podpory pro oblast základního vzdělání; poukazuje však také na nedostatky programu, které jdou pouze částečně na vrub kroků, jež podnikla Komise;

77.  plně uznává obtíže, na které Komise během provádění tohoto programu narazila při práci v některých z nejchudších zemí v příslušných regionech a při snaze proniknout často k těm nejchudším obyvatelům těchto regionů; souhlasí, že splnění 45 % ukazatelů a skutečnost, že ve 30 % ukazatelů došlo k jasnému pokroku, je mimořádným úspěchem; byl by rád, kdyby Komise naznačila, zda mezitím u těchto čísel došlo k dalšímu zlepšení;

78.  plně podporuje závěry a doporučení Účetního dvora a bere na vědomí odpovědi Komise;

79.  připomíná svá předchozí usnesení o udělení absolutoria, v nichž se uvádí, že jedním z hlavních problémů při provádění konkrétních rozvojových programů je nedostatek kvalifikovaných pracovníků v delegacích Unie a nedostatečná podpora ze strany ústředí Komise; vyzývá Komisi, aby prokonzultovala tuto problematiku s příslušnými výbory Parlamentu za účelem nalezení trvalejšího řešení tohoto problému;

80.  vyzývá Komisi, aby nedostatky, které Účetní dvůr konstatoval, řešila systematicky; rád by byl informován o následujících skutečnostech:

   a) pokud jde o kvalitu vzdělání (jíž se věnuje pracovní dokument útvarů vydaný v únoru 2010 – SEC(2010)0121): Bez ohledu na to, že se zdá být poněkud pozdě vzhledem k začátku programu, mohla by Komise uvést, jaká jiná opatření k monitorování a zlepšení kvality výuky přijímá?
   b) u některých zemí, jichž se tato zvláštní zpráva č. 12/2010 týká, byly zmíněny případy podvodu či špatného hospodaření s vládními zdroji, včetně „vymyšlených“ učitelů; Jakou podporu Komise poskytuje těmto zemím, aby jim pomohla tyto formy podvodu odstranit?
   c) jedním ze základních nástrojů k provádění úspěšného programu je mít k dispozici řádné statistiky a hodnocení vlastního vzdělávacího systému; Účetní dvůr poznamenává, že v řadě zemí nejsou tyto statistiky a tato hodnocení k dispozici nebo nejsou aktuální; Jaká opatření Komise přijala k nápravě tohoto problému?
   d) jak poznamenává Účetní dvůr, účast dívek na základním vzdělání do značné míry závisí na opatřeních, která se vzděláním nesouvisejí, např. na oddělených hygienických zařízeních atd., ačkoliv v některých zemí bylo dosaženo pokroku; Jaká konkrétní opatření Komise v každé z těchto zemí přijala ke zvýšení účasti dívek na základním vzdělání a pro které z těchto zemí by možné řešení představovaly dívčí školy?

Investiční nástroj

81.  připomíná, že prostředky přidělené na investiční nástroj z desátého evropského rozvojového fondu představovaly pro země AKT a zámořské země a území částku ve výši 1 530 000 000 EUR; poznamenává, že celková částka dohodnutých operací z portfolia investičního nástroje v roce 2010 činila 374 230 000 EUR; připomíná, že Evropská investiční banka spravuje investiční nástroj, tedy rizikový revolvingový nástroj financovaný z ERF, jehož cílem je podpořit soukromé investice zejména ve státech AKT;

82.  vyjadřuje politování nad tím, že na tento investiční nástroj se nevztahuje prohlášení o věrohodnosti, které vydává Účetní dvůr, ani postup udílení absolutoria Parlamentem, přestože operace provádí EIB jménem a na účet Unie s využitím zdrojů ERF; domnívá se, že z politického hlediska a z důvodů odpovědnosti to není žádoucí; zdůrazňuje, že tato ustanovení omezují rozsah pravomocí Parlamentu při udělování absolutoria, zejména vzhledem k tomu, že zdroje ERF pocházejí z veřejných finančních prostředků, na nichž se podílejí evropští daňoví poplatníci;

83.  zdůrazňuje, že všechny operace EIB financované z ERF musejí být plně v souladu s článkem 208 Smlouvy o fungování Evropské unie, podle něhož je snižování chudoby a její odstraňování hlavním cílem politiky Unie v oblasti rozvojové spolupráce; domnívá se, že účinná a udržitelná může být pouze ta politika, která podporuje rozvoj chudých zemí;

84.  domnívá se, že politiky hospodářského růstu nemohou uspět bez prosazování sociálních a environmentálních norem a uplatňování mechanismů sociální ochrany;

85.  vyzývá EIB, aby její projekty financování měly přímější vazbu na snižování chudoby a plnění rozvojových cílů tisíciletí, ochranu lidských práv, společenskou odpovědnost podniků, zásady důstojné práce, zásady ochrany životního prostředí, demokracii, řádnou správu a řízení a zakládání podniků, a to prováděním rozhodnutí č. 1080/2011/EU(45);

86.  vyzývá EIB, aby ve své práci na projektech posílila hloubkovou kontrolu sociálních aspektů (včetně dodržování lidských práv), a to jak využíváním předběžné analýzy, tak zejména monitorováním projektů v průběhu jejich realizace a dokončení; požaduje, aby byly definovány „výkonnostní ukazatele“ pro lepší sledování přínosu a dopadu operací EIB a rozšířeny odborné znalosti zaměstnanců v oblasti udržitelného rozvoje, lidských práv a sociálních otázek / otázek rovnosti pohlaví;

87.  poznamenává, že nezávislý přezkum v polovině období týkající se investičního nástroje EIB a jejích aktivit  založených na vlastních zdrojích v zemích AKT prokázal, že úsilí EIB monitorovat realizaci projektů, zaručit přítomnost na místě a následné hodnocení environmentálních a sociálních aspektů se i nadále jeví jako nedostatečné; vyzývá EIB, aby zlepšila své monitorovací mechanismy;

88.  s uspokojením bere na vědomí pokrok uvedený ve výroční zprávě EIB za rok 2010 o investičním nástroji, pokud jde o zaměření se na výsledky; domnívá se, že výroční zprávy poskytují i nadále dost prostoru pro zlepšení, co se týče předkládání úplných, relevantních a objektivních informací ohledně výsledků, stanovených cílů, splněných cílů a důvodů případných odchylek, jakož i uskutečněná hodnocení a souhrn výsledků hodnocení včetně nedostatků a otázek, jež je třeba řešit; vítá postoj EIB, která je připravena spolupracovat po dobu příprav tohoto usnesení o udělení absolutoria;

89.  připomíná, že 14 % finančních prostředků z investičního nástroje (EUR 390 000 000) je poskytováno prostřednictvím evropských bilaterálních finančních institucí či společných podniků;

90.  vyjadřuje politování nad nedostatkem transparentnosti v souvislosti s konečnými příjemci finančních prostředků z investičního nástroje; vyzývá EIB, aby před schválením projektů používala přísná a rozšířená pravidla v rámci prověrky rozvojových aspektů projektů, na něž se vztahuje záruka Unie, a ověřila, zda probíhají příslušné veřejné konzultace na místní úrovni, včetně činností, které v této oblasti vyvíjejí finanční zprostředkovatelé využívající půjčky poskytnuté Evropskou investiční bankou; je toho názoru, že při poskytování úvěrů v rozvojových zemích by měla EIB uplatňovat přísná a rozšířená pravidla hloubkové kontroly klienta s ohledem na boj proti praní špinavých peněz a proti financování terorismu, která budou v souladu se standardizovanými a osvědčenými mezinárodními postupy;

91.  bere na vědomí zprávy jedné nevládní organizace, podle níž se údajně vyskytly případy, kdy finanční prostředky EIB byly poskytnuty společnostem, jejichž vedení bylo předmětem vyšetřování či bylo obviněno z korupce a praní špinavých peněz; vyzývá EIB, aby mu podala zásadní informace o těchto případech;

92.  poznamenává, že EIB před tím, než přistoupí k řádnému hodnocení projektů, zaručuje doplňkovost mezi projekty financovanými EIB a Komisí tím, že Komisi poskytuje poradenství v počátečním stádiu; připomíná, že Komise je členem Výboru investičního nástroje bez hlasovacího práva a předkládá stanoviska ke každému konkrétnímu návrhu;

93.  žádá Komisi, aby i nadále důkladně sledovala a kontrolovala používání investičního nástroje a aby pravidelně informovala Výbor pro rozpočtovou kontrolu Parlamentu o svých zjištěních;

94.  připomíná, že trojstranná dohoda mezi Komisí, EIB a Účetním dvorem vymezuje úlohu Účetního dvora při kontrole evropských rozvojových fondů, které jsou spravovány EIB; vyzývá Účetní dvůr, aby vypracoval zvláštní zprávu o účinnosti a efektivnosti evropských rozvojových fondů spravovaných EIB z hlediska snižování chudoby;

95.  poznamenává, že EIB vyplácí svým zaměstnancům pohyblivé složky odměn formou ročních prémií; vyzývá EIB, aby na svých internetových stránkách každý rok zveřejnila podrobné informace o výši ročních prémií svých vedoucích pracovníků včetně prémií každého člena správní rady, řídícího výboru a auditorského výboru;

96.  dále konstatuje, že v současnosti sestává správní rada EIB ze 7 žen a 19 mužů; vyzývá členské státy, aby jmenovaly kandidátky na dvě pozice, které jsou v současnosti volné, s cílem dosáhnout vyváženějšího zastoupení žen a mužů ve správní radě.

(1) Úř. věst. C 326 10.11.2011, s. 251.
(2) Úř. věst. C 326 10.11.2011, s. 262.
(3) Úř. věst. L 317 15.12.2000, s. 3.
(4) Úř. věst. L 287 28.10.2005, s. 4.
(5) Úř. věst. L 314 30.11.2001, s. 1 a Úř. věst. L 324 7.12.2001, s. 1.
(6) Úř. věst. L 109 26.4.2007, s. 33.
(7) Úř. věst. L 156, 29.5.1998, s. 108.
(8) Úř. věst. L 317, 15.12.2000, s. 355.
(9) Úř. věst. L 191 7.7.1998, s. 53.
(10) Úř. věst. L 83 1.4.2003, s. 1.
(11) Úř. věst. L 78 19.3.2008, s. 1
(12) Úř. věst. C 326 10.11.2011, s. 251.
(13) Úř. věst. C 326 10.11.2011, s. 262.
(14) Úř. věst. L 317 15.12.2000, s. 3.
(15) Úř. věst. L 287 28.10.2005, s. 4.
(16) Úř. věst. L 314 30.11.2001, s. 1 a Úř. věst. L 324 7.12.2001, s. 1.
(17) Úř. věst. L 109 26.4.2007, s. 33.
(18) Úř. věst. L 156, 29.5.1998, s. 108.
(19) Úř. věst. L 317, 15.12.2000, s. 355.
(20) Úř. věst. L 191 7.7.1998, s. 53.
(21) Úř. věst. L 83 1.4.2003, s. 1.
(22) Úř. věst. L 78 19.3.2008, s. 1
(23) Úř. věst. C 326 10.11.2011, s. 251.
(24) Úř. věst. C 326 10.11.2011, s. 262.
(25) Úř. věst. L 317 15.12.2000, s. 3.
(26) Úř. věst. L 287 28.10.2005, s. 4.
(27) Úř. věst. L 314 30.11.2001, s. 1 a Úř. věst. L 324 7.12.2001, s. 1.
(28) Úř. věst. L 109 26.4.2007, s. 33.
(29) Úř. věst. L 156, 29.5.1998, s. 108.
(30) Úř. věst. L 317, 15.12.2000, s. 355.
(31) Přijaté texty, P7_TA(2011)0320.
(32) Přijaté texty, P7_TA(2011)0317.
(33) Úř. věst. C 279 E, 19.11.2009, s. 100.
(34) Úř. věst. C 306 E, 15.12.2006, s. 373.
(35) Úř. věst. L 191, 7.7.1998, s. 53.
(36) Úř. věst. L 83, 1.4.2003, s. 1.
(37) Úř. věst. L 78, 19.3.2008, s. 1.
(38) Výroční zpráva o finančním řízení osmého, devátého a desátého Evropského rozvojového fondu (ERF) v roce 2010, s. 11.
(39) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1905/2006 ze dne 18. prosince 2006, kterým se zřizuje finanční nástroj pro rozvojovou spolupráci (Úř. věst. L 378, 27.12.2006, s. 41).
(40) Odpověď na otázku k písemnému zodpovězení č. 23 adresovanou komisaři Piebalgsovi v rámci udělení absolutoria ERF za rok 2010 na slyšení dne 12. ledna 2012.
(41) http://ec.europa.eu/europeaid/what/economic–support/public–finance/pefa_assesments_en.htm.
(42) Jak je požadováno v usnesení o budoucnosti rozpočtové podpory EU ve prospěch rozvojových zemí, přijaté texty ze dne 5. července 2011, P7_TA(2011)0317, bod 52.
(43) Zelená kniha Komise ze dne 19. října 2010: „Budoucnost rozpočtové podpory EU poskytované třetím zemím“(COM(2010)0586).
(44) Odpověď na otázku k písemnému zodpovězení č. 31 adresovaná komisaři Piebalgsovi v rámci udělení absolutoria ERF na rok 2010 na slyšení dne 12. ledna 2012.
(45) Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1080/2011/EU ze dne 25. října 2011 o poskytnutí záruky EU na případné ztráty Evropské investiční banky z úvěrů a úvěrových záruk na projekty mimo Unii (Úř. věst. L 280, 27.10.2011, s. 1).


Absolutorium 2010: souhrnný rozpočet EU, Rada
PDF 315kWORD 85k
Rozhodnutí
Usnesení
1.Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 10. května 2012 o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2010, oddíl II – Rada (COM(2011)0473 – C7-0258/2011 – 2011/2203(DEC))
P7_TA(2012)0157A7-0095/2012

Evropský parlament,

–  s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2010(1),

–  s ohledem na konečnou účetní závěrku Evropské unie za rozpočtový rok 2010 (COM (2011)0473 – C7-0258/2011)(2),

–  s ohledem na výroční zprávu Rady orgánu příslušnému pro udělení absolutoria o provedených interních auditech v roce 2010,

–  s ohledem na výroční zprávu Účetního dvora o plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2010, spolu s odpověďmi kontrolovaných orgánů(3),

–  s ohledem na prohlášení o věrohodnosti účtů(4) a legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rok 2010 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na čl. 314 odst. 10, článek 317 a článek 318 a 319 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“),

–  s ohledem na nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství(5), a zejména na články 50, 86, 145, 146 a 147,

–  s ohledem na rozhodnutí generálního tajemníka Rady, vysokého představitele pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku č. 31/2008 o úhradě cestovních výdajů delegátů členů Rady(6),

–  s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 17. května 2006 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení(7),

–  s ohledem na článek 77 a přílohu VI jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A7-0095/2012),

1.  odkládá rozhodnutí o udělení absolutoria generálnímu tajemníkovi Rady za plnění rozpočtu Rady na rozpočtový rok 2010;

2.  předkládá své připomínky a výhrady v níže uvedeném usnesení;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí a usnesení, které je jeho nedílnou součástí, Radě, Komisi, Soudnímu dvoru, Účetnímu dvoru Evropské unie, evropskému veřejnému ochránci práv a evropskému inspektorovi ochrany údajů a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).

2.Usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. května 2012 obsahující připomínky, které jsou nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2010, oddíl II – Rada (COM(2011)0473 – C7-0258/2011 – 2011/2203(DEC))

Evropský parlament,

–  s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2010(8),

–  s ohledem na konečnou účetní závěrku Evropské unie za rozpočtový rok 2010 (COM(2011)0473 – C7-0258/2011)(9),

–  s ohledem na výroční zprávu Rady orgánu příslušnému pro udělení absolutoria o provedených interních auditech v roce 2010,

–  s ohledem na výroční zprávu Účetního dvora o plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2010, spolu s odpověďmi kontrolovaných orgánů(10),

–  s ohledem na prohlášení o věrohodnosti účtů(11) a legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rok 2010 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské Unie,

–  s ohledem na čl. 314 odst. 10, článek 317 a článek 318 a 319 Smlouvy o fungování EU,

–  s ohledem na nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství(12), a zejména na články 50, 86, 145, 146 a 147,

–  s ohledem na rozhodnutí generálního tajemníka Rady, vysokého představitele pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku č. 31/2008 o úhradě cestovních výdajů delegátů členů Rady(13),

–  s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 17. května 2006 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení(14),

–  s ohledem na článek 77 a přílohu VI jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A7-0095/2012),

1.  odkládá rozhodnutí o udělení absolutoria generálnímu tajemníkovi Rady za plnění rozpočtu Rady na rozpočtový rok 2010 v souladu se svou pravomocí využít dvou lhůt v časovém plánu pro udělení absolutoria a s cílem posoudit – v tomto případě – možnost dosažení dohody s úřadujícím předsednictvím;

2.  bere na vědomí skutečnost, že Účetní dvůr dospěl ve své výroční zprávě za rok 2010 na základě jím provedeného auditu k závěru, že platby za rozpočtový rok končící 31. prosince 2010 v oblasti správních a jiných výdajů orgánů a institucí nebyly ve svém celku ve významném rozsahu zatíženy chybami; zdůrazňuje, že nejpravděpodobnější míra chyb v oblasti správních výdajů obecně činí 0,4 % (body 7.9 a 7.10);

3.  potvrzuje přijetí řady dokumentů určených pro postup udělení absolutoria za rok 2010 (konečné finanční výkazy za rok 2010, včetně účetní závěrky, zprávy o finanční činnosti a shrnutí o interních auditech provedených v roce 2010); stále očekává všechny dokumenty nezbytné pro udělení absolutoria (včetně úplného interního auditu za rok 2010);

4.  doufá, že Parlament obdrží úplnou výroční zprávu; důtklivě žádá, aby výroční zpráva rovněž obsahovala podrobnou tabulku uvádějící veškeré lidské zdroje, které má Rada k dispozici, a to v členění podle kategorií, platových tříd, pohlaví, účasti na odborném vzdělávání a státní příslušnosti;

5.  zdůrazňuje, že Účetní dvůr se ve své výroční zprávě za rok 2010 kriticky vyjádřil k financování projektu v oblasti nemovitostí nazvaného „Résidence Palace“, a to kvůli zálohovým platbám (odstavec 7.19); připomíná, že Účetní dvůr konstatoval, že v období 2008–2010 činila celková výše záloh, které Rada uhradila, 235 000 000 EUR; poznamenává, že vyplacené částky pocházely z nedostatečně využívaných rozpočtových linií; zdůrazňuje, že „nedostatečně využívaný“ je politicky korektní termín pro „nadsazený rozpočet“; poukazuje na to, že v roce 2010 navýšila Rada prostředky v rozpočtové položce „Nabývání nemovitostí“ o 40 000 000 EUR;

6.  bere na vědomí vysvětlení Rady týkající se toho, zda byly prostředky dány k dispozici prostřednictvím rozpočtových převodů schválených rozpočtovým orgánem v souladu s postupy podle článku 22 a 24 finančního nařízení;

7.  sdílí názor Účetního dvora, že takový postup je v rozporu se zásadou správnosti rozpočtu, a to i přes úspory na nájemném;

8.  bere na vědomí odpověď Rady, v níž se uvádí, že objemy rozpočtových linií na tlumočení a cestovní výdaje delegací by měly být ve větším souladu s reálnou spotřebou, a vyzývá k lepšímu rozpočtovému plánování s cílem zamezit v budoucnu opakování současné praxe;

9.  připomíná Účetnímu dvoru žádost Parlamentu, aby se přistoupilo k hloubkovému hodnocení dozorčích a kontrolních systémů, které existují Radě, obdobně jak tomu bylo při hodnoceních, která provedl Účetní dvůr u Soudního dvora, evropského veřejného ochránce práv a u evropského inspektora ochrany údajů při přípravě výroční zprávy Účetního dvora za rok 2010;

10.  lituje obtíží, které vznikly v rámci postupů udělování absolutoria za roky 2007, 2008 a 2009 a jež byly zapříčiněny neochotou Rady zapojit se do otevřeného a formálního dialogu s Výborem pro rozpočtovou kontrolu a odpovědět na otázky tohoto výboru; připomíná, že Parlament odmítl udělit generálnímu tajemníkovi Rady absolutorium za plnění rozpočtu Rady na rozpočtový rok 2009 z důvodů uvedených ve svých usneseních ze dne 10. května 2011(15) a 25. října 2011(16);

11.  znovu opakuje svůj názor, že evropští daňoví poplatníci mají plné právo očekávat, že celý rozpočet Unie, včetně všech fondů spravovaných samostatně jednotlivými institucemi a agenturami Unie, by měl podléhat v plném rozsahu veřejné kontrole;

12.  vyjadřuje politování nad tím, že se Rada domnívá, že na rozdíl od jiných orgánů Unie neodpovídá za využívání prostředků, které má k dispozici;

13.  konstatuje, že nesprávnost argumentu Rady, podle kterého by udělení absolutoria Komisi mělo být chápáno jako udělení absolutoria celému rozpočtu Unie, včetně částí rozpočtu využívaných Radou, prokazuje její nekonzistentní lpění na stanovisku, že Komise by neměla mít pravomoc provádět dohled nad svým rozpočtem a spravovat jej; domnívá se, že jediným logickým řešením tohoto rozporu pro Radu je, aby buď vyzvala Komisi, aby převzala kontrolu nad svými financemi, nebo aby se plně zapojila do standardního postupu udělování absolutoria, který nutně musí mutatis mutandis v plném rozsahu probíhat postupy, které se uplatňují u všech ostatních orgánů a institucí Evropské unie;

14.  připomíná, že Parlament stále ještě očekává odpověď Rady týkající se těchto činností a požadavku na poskytnutí dokumentů, o nichž se zmiňují obě výše uvedená usnesení; vyzývá generálního tajemníka Rady, aby poskytl výboru Parlamentu příslušnému pro udělení absolutoria zevrubné písemné odpovědi na tyto otázky:

   a) Pokud jde o předchozí rozpravy v příslušném výboru Parlamentu na téma udělování absolutoria Radě, Rada se neúčastnila těchto setkání pravidelně; účast Rady je přitom nanejvýš důležitá, neboť je zapotřebí odpovídat na dotazy členů výboru týkající se udělování absolutoria Radě. Souhlasí Rada s tím, že se zúčastní budoucích rozprav o udělení absolutoria Radě v parlamentním výboru odpovědném za postup udělení absolutoria?
   b) Proč Rada mění každým rokem způsob prezentace / formát interního auditu? Proč je vnitřní audit každý rok tak krátký, všeobecný a nejasný? Může Rada počínaje absolutoriem za rok 2010 laskavě vypracovat a předložit svůj interní audit v (nějakém) jiném jazyce (jazycích) než ve francouzštině?
   c) Byl proveden externí audit? Pokud ano, může ho výbor Parlamentu odpovědný za postup udělování absolutoria vidět? Jestliže externí audit neexistuje, proč se Rada rozhodla takový audit neprovést?
   d) Až do současnosti činnost Rady předpokládala spolufinancování s Komisí, které zaznamenalo po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost nárůst. Jaká opatření dohledu a kontroly byla zavedena, aby se zajistila plná transparentnost? Vzhledem k tomu, že Lisabonská smlouva zvýšila spolufinancování s Komisí, jak Rada chápe to, čemu se říká „reagovat na příslušná šetření“?
   e) Účetní dvůr ve své výroční zprávě za rok 2009 uvedl zjištění, že ve dvou ze šesti postupů zadávání zakázek, u nichž byl prováděn audit, Rada nedodržela ustanovení finančního nařízení o zveřejňování výsledku zadávacího řízení. Provedla Rada kontrolu více vzorků podobných postupů zadávání zakázek? Zjednodušila interní postupy, aby se v budoucnu podobným případům předešlo?
   f) Pracovníci působící u zvláštních zástupců Evropské unie (EUSR): poskytněte prosím přehled pracovníků (všichni pracovníci, plán pracovních míst aj.) – počet pracovních míst, platová třída – u EUSR v rámci Rady za rok 2009. Jakým způsobem a kdy budou pracovní místa určená pro pracovníky působící u EUSR rozdělena mezi Radu a Evropskou službu pro vnější činnost (ESVČ)? Jaký byl rozpočet na cestovní výdaje u každého z EUSR? Kolik pracovníků působících u EUSR bylo k 1. lednu 2011 převedeno do ESVČ? Kolik jich zůstane v Radě a proč?
   g) Rada v bodě 2.2 zprávy o finanční činnosti (11327/2010, FIN 278) zdůrazňuje rozpočtové otázky vyplývající z Lisabonské smlouvy. Vyřešila Rada problémy týkající se výdajů pana Solany? Jaká část výdajů spadá do rozpočtu Rady a jaká do rozpočtu Komise?
   h) Jaké provozní, správní a personální výdaje a výdaje na budovy atd. Rada pro rok 2009 plánovala za účelem zřízení úřadu vysokého představitele, místopředsedy Komise?
   i) Vysoká představitelka, místopředsedkyně Komise se ujala funkce dne 1. prosince 2009. Jakým způsobem byly náklady (náklady na zaměstnance, cestovné atd.) rozděleny mezi Radu a Komisi? Jak Rada připravila rozpočet pro vysokou představitelku, místopředsedkyni Komise pro rok 2010? Které rozpočtové položky byly vyhrazeny – a jaké částky vyčleněny – pro její činnost?
   j) Jak ovlivní prostor úřadu uvolněný při převedení zaměstnanců pod ESVČ plány Rady týkající se budov? Jaká opatření byla přijata pro následné využití těchto prostor? Jaké očekáváte náklady na stěhování? Kdy budou vyhlášena nabídková řízení (budou-li nějaká) v souvislosti se stěhováním?
   k) Jaká byla výše správních a provozních výdajů týkajících se úkolů v oblasti společné zahraniční a bezpečnostní politiky / společné bezpečnostní a obranné politiky (SZBP/SBOP), které byly alespoň částečně v roce 2009 financovány z rozpočtu Unie? Jaká byla celková částka výdajů na SZBP za rok 2009? Mohla by se Rada také zmínit přinejmenším o nejdůležitějších misích v roce 2009 a nákladech na ně?
   l) Jaké byly náklady na schůze pracovních skupin Rady v oblasti SZBP/SBOP v Bruselu a jinde a kde se tato jednání konala?
   m) Jaká byla výše správních výdajů spojených s prováděním vojenských operací v rámci společné bezpečnostní a obranné politiky (SBOP)/ SZBP? Jaký byl podíl výdajů souvisejících s těmito vojenskými operacemi na celkové výši vojenských výdajů, které byly hrazeny z rozpočtu Unie?
   n) Jaká byla výše správních výdajů, jež byly vynaloženy na fungování mechanismu „ATHENA“, a kolik pracovních míst bylo pro tento mechanismus zapotřebí a mají některá z těchto pracovních míst být převedena na ESVČ? Komu budou tito pracovníci podřízeni?
   o) V plánu pracovních míst Rady je uvedena nízká míra obsazenosti (91 % v roce 2009, 90 % v roce 2008). Má tato trvale nízká míra nějaký vliv na fungování generálního sekretariátu Rady? Je generální sekretariát Rady schopen plnit všechny své funkce za současného stavu obsazenosti? Je nižší míra obsazenosti míst specifickým jevem u některých konkrétních útvarů? Jaké jsou důvody tohoto trvalého nepoměru?
   p) Jaký je celkový počet pracovních míst přidělených na úkol „koordinace politik“ a na administrativní podporu (jak jsou vymezena ve výročních zprávách Komise o prověrce stavu zaměstnanců)? Jaký je procentní podíl těchto míst ve vztahu k celkovému počtu pracovních míst?
   q) Pro dosažení cílů k zajištění správy v roce 2009 Rada doplnila do svých pracovních postupů práci na dálku. Pomocí jakých ukazatelů Rada měří účinnost tohoto postupu práce? Mimoto žádá Radu, aby podala zprávu o dalších opatřeních přijatých v tomto směru, zejména těch, která mají zlepšit kvalitu finančního řízení, a o jejich dopadu;
   r) Rada zvýšila počet svých pracovních míst o 15 (8 míst AD a 7 míst AST), aby pokryla požadavky na pracovníky v irském jazykovém oddělení. Kolik pracovníků je zaměstnáno v rámci jiných jazyků (počet pracovníků na jazyk)? Jsou v Radě zaměstnáni už i pracovníci pro kandidátské země a z těchto zemí? O jaký počet se v případě kladné odpovědi jedná – kolik je to pracovních míst (zvlášť pro každou zemi a jazyk)?
   s) Dne 14. prosince 2007 byla ustavena „reflexní skupina“ a její členové byli jmenováni ve dnech 15. až 16. října 2008. Z jakých důvodů se v rozpočtu na rok 2009 nepočítalo s potřebou jejího financování a z jakých důvodů ani nebyla do rozpočtu zahrnuta? Je převod v rozpočtu na rok 2009 z pohotovostní rezervy do rozpočtové linie k financování této struktury vytvořené v roce 2007 výslovně rozpočtově neutrální? Rada vyčlenila na reflexní skupinu částku 1 060 000 EUR. Kolik pracovních míst má být reflexní skupině přiděleno?
   t) Výdaje související s cestovným delegací se zdají být problematické (viz. srovnávací zpráva Rady ze dne 15. června 2010, SGS10 8254, druhá odrážka, strana 4). Proč se tyto výdaje objevují v tolika různých rozpočtových liniích?
   u) Proč ještě stále interní audit dochází ke zjištění, že je nezbytné rozšířit „les frais de voyage des délégués et les frais d'interprétation“ (cestovné pro delegace a výdaje na tlumočníky), třebaže v tomto směru zazněla silná kritika ve dvou posledních usneseních Parlamentu o udělení absolutoria Radě?
   v) Rada znovu použila nevyčerpané prostředky na tlumočení k dodatečnému financování cestovních výdajů delegací; v důsledku toho skutečné prostředky přidělené v roce 2009 na cestovní výdaje činily již podstatně méně, než byl původní rozpočet, a méně než polovinu částky, která byla k dispozici po převodu (původně 36 100 000 EUR a poté 48 100 000 EUR, které byly k dispozici po převodu, oproti přidělené částce 22 700 000 EUR). Jaké byly důvody tohoto převodu ve výši 12 000 000 EUR (viz. srovnávací zpráva o finanční činnosti – 11327/2010, FIN 278 – bod 3.3.2 – šestá odrážka)? Proč je převod nevyčerpaných prostředků na tlumočení na cestovné delegací odhadován na 12 000 000 EUR Radou na straně 12 a na 10 558 362 EUR na straně 13? Jak byl použit zbytek částky převedené z položky sloužící k financování tlumočení (celková výše převedené částky činila 17 798 362 EUR)? dále žádá Radu, aby vysvětlila velký objem příkazů k úhradě provedených před rokem 2009 a přenesených do roku 2009 (12 300 000 EUR), stejně jako částky zpětně získané z prohlášení týkající se roku 2007 (6 300 000 EUR);
   w) Rada v roce 2009, stejně jako v roce 2008, realokovala značnou část rozpočtových prostředků na budovy, konkrétně více než zdvojnásobila původní příděly prostředků určené k nabytí budovy Résidence Palace (realokovala 17 800 000 EUR k doplnění 15 000 000 EUR, které byly pro tento účel v rozpočtu na rok 2009 vyčleněny). Jaké jsou k tomu důvody? Může generální tajemník Rady poskytnout konkrétní číselné údaje o úsporách, jichž bylo v důsledku tohoto kroku dosaženo? Jaké byly původně plánované náklady na nabytí budovy Résidence Building? Domnívá se Rada, že bude dosaženo plánované částky, nebo by náklady mohly být oproti odhadům vyšší? Jaké kroky je třeba podniknout k financování budovy?
   x) Plnění rozpočtu Rady – přenesené položky: Mohla by Rada předložit odhadovanou částku a předmět faktur, které nebyly do června 2010 obdrženy za rok 2009, a byly tedy přenesenými položkami?
   y) Přenos prostředků účelově vázaných příjmů příštích období z roku 2009 do roku 2010 činil 31 800 000 EUR. Tato částka představuje přibližně 70 % účelově vázaných příjmů na rok 2009. Jaké jsou důvody pro tak vysoký přenos položek? Co se stane/stalo s těmito příjmy v roce 2010?
   z) Co znamená „technická rezerva ve výši 25 000 000 EUR na zahájení Evropské rady v roce 2010“? (viz. srovnávací zpráva o finanční činnosti – 11327/2010, FIN 278 – bod 3.1, čtvrtá odrážka);
   aa) Jaký je stupeň důvěrnosti rozpočtu Rady pro jednotlivé rozpočtové linie?
   ab) Může Rada zmínit konkrétní opatření přijatá ke zlepšení kvality finančního řízení Rady, zejména pokud se jedná o otázky uvedené v bodě 5 usnesení Parlamentu ze dne 25. listopadu 2009(17) připojeného k rozhodnutí Parlamentu o udělení absolutoria Radě za rozpočtový rok 2007?
  ac) vyzývá generálního tajemníka Rady, aby poskytl výboru Parlamentu odpovědnému za postup udělování absolutoria tyto dokumenty:
   úplný výčet rozpočtových převodů týkajících se rozpočtu Rady na rok 2009;
   písemné prohlášení o výdajích na mise Rady vykonávané zvláštními zástupci Evropské unie;
   prohlášení členských států za rok 2007 (voz. srovnávací zpráva o finanční činnosti – 11327/2010, FIN 278 – bod 3.2.2, druhá odrážka); a
   zprávu „reflexní skupiny“, aby bylo možno zjistit, proč náklady na takovou zprávu činí 1 060 000 EUR (viz. srovnávací zpráva o finanční činnosti – 11327/2010, FIN 278 – bod 2);

15.  bere na vědomí odpověď Komise ze dne 25. listopadu 2011, v němž reaguje na dopis předsedy Výboru pro rozpočtovou kontrolu; v této odpovědi Komise prohlašuje, že je žádoucí, aby Parlament i nadále uděloval absolutorium, odkládal rozhodnutí o jeho udělení nebo odmítal udělit absolutorium ostatním institucím, jak tomu bylo až do současné doby;

16.  připomíná, že dne 31. ledna 2012 zaslal předseda Výboru pro rozpočtovou kontrolu úřadujícímu předsednictví Rady dopis, v němž zdůraznil přání, aby byl znovu zahájen politický dialog, a uvedl, že parlamentní výbor má ještě další otázky týkající se udělení absolutoria Radě; doufá proto, že Rada poskytne výboru příslušnému pro udělení absolutoria odpověď na dotazník, který je připojen k dopisu předsedy, a to před zahájením rozpravy v plénu;

17.  vyjadřuje však politování nad tím, že Rada odmítla zúčastnit se jakékoli oficiální schůze Výboru pro rozpočtovou kontrolu týkající se udělení absolutoria Radě;

18.  zdůrazňuje, že Parlament má – na základě doporučení Rady – právo udělit absolutorium v souladu s postupem stanoveným ve Smlouvě o fungování EU, který je třeba interpretovat s ohledem na jeho kontext a jeho cíl, jímž je podrobit plnění souhrnného rozpočtu Unie bez výjimky kontrole a dohledu ze strany Parlamentu a udělit absolutorium jednotlivě, a to nejen oddílu rozpočtu, který plní Komise, ale také těm oddílům rozpočtu, které plní ostatní orgány a instituce uvedené v článku 1 finančního nařízení;

19.  zdůrazňuje, že Rada by měla prokázat, že jedná transparentně a nese ve vztahu k evropským občanům plnou odpovědnost za prostředky, které jí byly jako orgánu Unie svěřeny; trvá na tom, že to znamená, že se Rada musí plně a v dobré víře zapojit do ročního postupu udělování absolutoria:

   tím, že poskytne podrobné odpovědi na každoroční dotazník, který připraví příslušný parlamentní výbor;
   tím, že se zúčastní jakéhokoli veřejného slyšení, které tento výbor uspořádá;
   tím, že bude zastoupena na všech schůzích tohoto výboru, na nichž se bude o absolutoriu hovořit;

20.  domnívá se, že interinstitucionální spolupráce mezi Parlamentem a Radou má při dohledu nad plněním rozpočtu Unie zásadní význam; v této souvislosti žádá Radu, aby poskytla odpovědi na dosud nezodpovězený dotazník, který jí předložil Parlament;

21.  žádá Radu, aby projednávala otázku udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Unie na příslušný rozpočtový rok v té části svého zasedání, která je přístupná veřejnosti.

(1) Úř. věst. L 64, 12.3.2010.
(2) Úř. věst. C 332, 14.11.2011, s. 1.
(3) Úř. věst. C 326, 10.11.2011, s. 1.
(4) Úř. věst. C 332, 14.11.2011, s. 134.
(5) Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1.
(6) Rozhodnutí vyplývající z jednacího řádu Rady ze dne 22. července 2002 (Úř. věst. L 230, 28.8.2002, s. 7).
(7) Úř. věst. C 139, 14.6.2006, s. 1.
(8) Úř. věst. L 64, 12.3.2010.
(9) Úř. věst. C 332, 14.11.2011, s. 1.
(10) Úř. věst. C 326, 10.11.2011, s. 1.
(11) Úř. věst. C 332, 14.11.2011, s. 134.
(12) Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1.
(13) Rozhodnutí vyplývající z jednacího řádu Rady ze dne 22. července 2002 (Úř. věst. L 230, 28.8.2002, s. 7).
(14) Úř. věst. C 139, 14.6.2006, s. 1.
(15) Úř. věst. L 250, 27.9.2011, s. 25.
(16) Úř. věst. L 313, 26.11.2011, s. 13.
(17) Úř. věst. L 19, 23.1.2010, s. 9.


Absolutorium 2010: souhrnný rozpočet EU, Soudní dvůr
PDF 313kWORD 76k
Rozhodnutí
Usnesení
1.Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 10. května 2012o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2010, oddíl IV – Soudní dvůr (COM(2011)0473 – C7-0259/2011 – 2011/2204(DEC))
P7_TA(2012)0158A7-0088/2012

Evropský parlament,

–  s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2010(1),

–  s ohledem na roční účetní závěrku Evropské unie za rozpočtový rok 2010 (COM(2011)0473 – C7-0259/2011)(2),

–  s ohledem na výroční zprávu Soudního dvora pro orgán příslušný pro udělení absolutoria o interních auditech provedených v roce 2010,

–  s ohledem na výroční zprávu Evropského účetního dvora o plnění rozpočtu za rozpočtový rok 2010, spolu s odpověďmi orgánů(3),

–  s ohledem na prohlášení o věrohodnosti účtů(4) a legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rok 2010 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské Unie,

–  s ohledem na čl. 314 odst. 10, článek 317 a článek 318 a 319 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

–  s ohledem na nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství(5), a zejména na články 50, 86, 145, 146 a 147 tohoto nařízení,

–  s ohledem na článek 77 a přílohu VI jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A7-0088/2012),

1.  uděluje tajemníkovi Evropského soudního dvora absolutorium za plnění rozpočtu tohoto orgánu na rozpočtový rok 2010;

2.  sděluje své připomínky v přiloženém usnesení;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí a usnesení, které je jeho nedílnou součástí, Radě, Komisi, Soudnímu dvoru Evropské unie, Účetnímu dvoru, evropskému veřejnému ochránci práv a evropskému inspektorovi ochrany údajů a aby zajistil jejich zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).

2.Usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. května 2012 obsahujícího připomínky, které jsou nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2010, oddíl IV – Soudní dvůr (COM(2011)0473 – C7-0259/2011 – 2011/2204(DEC))

Evropský parlament,

–  s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2010(6),

–  s ohledem na roční účetní závěrku Evropské unie za rozpočtový rok 2010 (COM(2011)0473 – C7-0259/2011)(7),

–  s ohledem na výroční zprávu Soudního dvora pro orgán příslušný pro udělení absolutoria o interních auditech provedených v roce 2010,

–  s ohledem na výroční zprávu Evropského účetního dvora o plnění rozpočtu za rozpočtový rok 2010, spolu s odpověďmi orgánů(8),

–  s ohledem na prohlášení o věrohodnosti účtů(9) a legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rok 2010 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské Unie,

–  s ohledem na čl. 314 odst. 10, článek 317 a článek 318 a 319 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

–  s ohledem na nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství(10), a zejména na články 50, 86, 145, 146 a 147 tohoto nařízení,

–  s ohledem na článek 77 a přílohu VI jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A7-0088/2012),

1.  zdůrazňuje, že své výroční zprávě za rok 2010 Účetní dvůr uvedl, že „nemá ve vztahu k Soudnímu dvoru žádné připomínky“ (bod 7.23);

2.  vítá, že Účetní dvůr dospěl na základě svého auditu k závěru, že platby za rozpočtový rok končící 31. prosince 2010 v oblasti správních a jiných výdajů orgánů a institucí nebyly ve svém celku ve významném rozsahu zatíženy chybami; nejpravděpodobnější míra chyb v oblasti správních výdajů obecně činí 0,4 % (body 7.9 a 7.10)

3.  konstatuje, že v roce 2010 měl Soudní dvůr k dispozici prostředky na závazky v celkové výši 331 000 000 EUR (318 000 000 EUR v roce 2009) a že míra plnění těchto prostředků činila 97,9 % (98,50 % v r. 2009); zdůrazňuje, že rozpočet Soudního dvora je čistě administrativní, výdaje jsou ze 75 % určeny na osoby působící v orgánu a 25 % na budovy, vnitřní zařízení, vybavení a další provozní náklady;

4.  připomíná, že v roce 2009 bylo provedeno podrobné hodnocení systémů kontroly a dohledu v Soudním dvoře; připomíná, že Účetní dvůr dospěl k závěru, že systémy kontroly a dohledu fungují účinně a dokáží odhalit případné chyby a výjimky;

5.  připomíná rovněž, že Účetní dvůr v roce 2009 zjistil, že Soudní dvůr nebyl připraven na ukončení platnosti jedné rámcové smlouvy; bere na vědomí vysvětlení, které Soudní dvůr poskytl ve své výroční zprávě o činnosti za rok 2010(11) ohledně legality zvoleného postupu; poukazuje na to, že pokud se zlepší správa údajů týkajících se zakázek v integrovaném řídícím systému SAP (nástroj rozpočtového a finančního řízení), neměla by se tato situace již opakovat;

6.  s uspokojením konstatuje, že ředitelství pro tlumočení provedlo doporučení interního auditora týkající se administrativního řízení tlumočení a nákladů na externí tlumočníky a že fungování systému bude vyhodnoceno později;

7.  bere na vědomí, že generální ředitelství pro infrastrukturu vypracovalo v roce 2009 plán opatření v návaznosti na hlavní doporučení interního auditora týkající se správy uměleckých děl a péče o ně; požaduje, aby ve výroční zprávě za rok 2011 mu byly poskytnuty informace o pokroku v této oblasti;

8.  bere na vědomí, že příslušný útvar provedl dva interní audity pokladní správy, bankovních účtů a provádění plateb a vyplácení diet; požaduje, aby byly ve výroční zprávě poskytnuty informace o plnění vydaných doporučení;

9.  vítá, že vývoj aplikace „e-Curia“, určené pro podávání a zasílání procesních písemností elektronickou cestou, postoupil v roce 2010 do testovací fáze, které se účastní dva členské státy; systém e-Curia by měl postupně umožnit eliminovat značnou část korespondence a měl by zajišťovat číslování přicházejících a odcházejících procesních písemnosti a optimalizovat interní tok dokumentů;

10.  je potěšen tím, že Soudní dvůr se ve své výroční zprávě za rok 2010 zabýval otázkou tlumočení, jak požadoval ve výše uvedeném usnesení z 10. května 2011(12) o udělení absolutoria za plnění rozpočtu na rok 2009 (bod 14); bere na vědomí, že se došlo ke značnému zvýšení počtu zasedání (o 27 %), což souvisí zejména s rozšířením a se vstupem Lisabonské smlouvy v platnost:

Počet zasedání(13):

s tlumočením

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

slyšení

350

411

366

369

517

454

520

ostatní schůze

63

51

78

54

30

37

102

celkem

413

462

444

423

547

491

622

11.  zdůrazňuje, že pro řízení tlumočení a nábor tlumočníků má velký význam interinstitucionální spolupráce;

12.  s uspokojením konstatuje, že Soudní dvůr předal v dubnu 2011 rozpočtovým orgánům aktualizovaný plán investic do nemovitostí na období 2011 až 2013, který má dva hlavní cíle: jednak zajistit, aby se útvary Soudního dvora nacházely na jediném místě, a jednak nabýt vlastnictví využívaných budov; konstatuje, že náklady na stavební práce činí odhadem 355 300 000 EUR, z nichž na konci roku 2010 zbývalo zaplatit přibližně 40 000 000 EUR;

13.  vítá, že soudní statistiky Soudního dvora za rok 2010 vykazují obecně vyšší produktivitu a zlepšení účinnosti z hlediska délky trvání soudních řízení: 16,1 měsíce u řízení o předběžné otázce, 16,7 měsíce u přímých žalob (oproti 17,1 měsíce v roce 2009), 14,3 měsíce u opravných prostředků (oproti 15,4 měsíce v roce 2009);

14.  očekává, že bude svědkem dalšího zkracování délky řízení; je přesvědčen, že k dosažení tohoto cíle přispěje vnitřní reorganizace a přesun specializovaných pracovníků do jejich oblastí odbornosti;

15.  je znepokojen značným zvýšením počtu zahájených řízení u Soudního dvora (631 v roce 2010), zatímco počet uzavřených případů se ve stejné době nezměnil; poukazuje na to, že počet neuzavřených řízení před Soudním dvora činil v daném roce 799, a to navzdory tomu, že průměrná délka řízení je dosud nejnižší, tj. 16,1 měsíce;

Obecné činnosti Soudního dvora(14):

počet řízení

2006

2007

2008

2009

2010

zahájených

537

581

593

562

631

uzavřených

546

570

567

588

574

probíhajících

731

742

768

742

799

16.  se znepokojením konstatuje, že došlo ke značnému zvýšení počtu zahájených řízení u Tribunálu (636 v roce 2010); poukazuje na to, že počet uzavřených případů se mírně snížil; počet probíhajících řízení před Tribunálech nicméně činí 1 300, a to navzdory snížení průměrné délky řízení (27,2 měsíce v roce 2009; 24,7 měsíce v roce 2010);

Obecné činnosti Tribunálu(15):

počet řízení

2006

2007

2008

2009

2010

zahájených

432

522

629

568

636

uzavřených

436

397

605

555

527

probíhajících

1029

1154

1178

1191

1300

17.  podporuje proto iniciativu Soudního dvora, který na konci března 2011 předložil oběma složkám rozpočtového orgánu návrh reformy svého statutu (podle této reformy mělo být v Tribunálu jmenováno dalších 12 soudců); tato iniciativa by měla být provedena způsobem, který bude maximálně efektivní z hlediska nákladů; doufá, že tato strukturální opatření budou schválena již na počátku roku 2012, aby mohla být provedena co nejdříve, tj. v témže roce;

18.  ocenil by, kdyby výroční zpráva rovněž obsahovala podrobnou tabulku uvádějící veškeré lidské zdroje, které má Soudní dvůr k dispozici, a to v členění podle kategorií, platových tříd, pohlaví, účasti na odborném vzdělávání a státní příslušnosti; je nicméně potěšen tím, že výroční zpráva Soudního dvora o činnosti obsahuje vyčerpávající informace o personálním řízení, a rovněž vítá jeho odpověď na doplňující otázky Parlamentu v této věci; požaduje, aby tyto informace byly napříště standardní součástí zprávy a aby zpráva obsahovala rovněž informace o tom, k jakým výsledkům vedlo využívání možnosti práce z domova a pružné pracovní doby.

(1) Úř. věst. L 64, 12.3.2010.
(2) Úř. věst. C 332, 14.11.2011, s. 1.
(3) Úř. věst. C 326, 10.11.2011, s. 1.
(4) Úř. věst. C 332, 14.11.2011, s. 134.
(5) Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1.
(6) Úř. věst. L 64, 12.3.2010.
(7) Úř. věst. C 332, 14.11.2011, s. 1.
(8) Úř. věst. C 326, 10.11.2011, s. 1.
(9) Úř. věst. C 332, 14.11.2011, s. 134.
(10) Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1.
(11) Výroční zpráva o činnosti za rozpočtový rok 2010, s. 91.
(12) Úř. věst. L 250, 27.9.2011, s. 90.
(13) Výroční zpráva o činnosti za rozpočtový rok 2010, s. 54.
(14) Výroční zpráva o činnosti za rozpočtový rok 2010, s. 6.
(15) Výroční zpráva o činnosti za rozpočtový rok 2010, s. 8.


Absolutorium 2010: souhrnný rozpočet EU, Účetní dvůr
PDF 223kWORD 59k
Rozhodnutí
Usnesení
1.Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 10. května 2012 o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2010, oddíl V – Účetní dvůr (COM(2011)0473 – C7-0260/2011 – 2011/2205(DEC))
P7_TA(2012)0159A7-0091/2012

Evropský parlament,

–  s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2010(1),

–  s ohledem na konečnou účetní závěrku Evropských společenství za rozpočtový rok 2010 (COM(2011)0473 – C7-0260/2011)(2),

–  s ohledem na výroční zprávu Účetního dvora orgánu příslušnému pro udělení absolutoria o provedených interních auditech v roce 2010,

–  s ohledem na výroční zprávu Účetního dvora o plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2010, spolu s odpověďmi kontrolovaných orgánů(3),

–  s ohledem na prohlášení(4) o věrohodnosti účtů a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2010 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na čl. 314 odst. 10 a na články 317, 318 a 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství(5), a zejména na články 50, 86, 145, 146 a 147,

–  s ohledem na článek 77 a přílohu VI jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A7-0091/2012),

1.  uděluje absolutorium generálnímu tajemníkovi Účetního dvora za plnění rozpočtu Účetního dvora na rozpočtový rok 2010;

2.  předkládá své připomínky v dále uvedeném usnesení;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal(a) toto rozhodnutí a usnesení, které je jeho nedílnou součástí, Radě, Komisi, Soudnímu dvoru, Účetnímu dvoru, evropskému veřejnému ochránci práv a evropskému inspektorovi ochrany údajů a aby zajistil(a) jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).

2.Usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. května 2012 obsahujícího připomínky, které jsou nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2010, oddíl V – Účetní dvůr (COM(2011)0473 – C7-0260/2011 – 2011/2205(DEC))

Evropský parlament,

–  s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2010(6),

–  s ohledem na konečnou účetní závěrku Evropských společenství za rozpočtový rok 2010 (COM(2011)0473 – C7-0260/2011)(7),

–  s ohledem na výroční zprávu Účetního dvora orgánu příslušnému pro udělení absolutoria o provedených interních auditech v roce 2010,

–  s ohledem na výroční zprávu Účetního dvora o plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2010, spolu s odpověďmi kontrolovaných orgánů(8),

–  s ohledem na prohlášení(9) o věrohodnosti účtů a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2010 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na čl. 314 odst. 10 a na články 317, 318 a 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství(10), a zejména na články 50, 86, 145, 146 a 147,

–  s ohledem na článek 77 a přílohu VI jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A7-0091/2012),

1.  upozorňuje na to, že audit účetní závěrky Účetního dvora byl v roce 2010 proveden externím auditorem; bere na vědomí, že nezávislý auditor došel ve své zprávě k následujícímu závěru: „Podle našeho názoru “účetní závěrka podává věrný a poctivý obraz finanční situace Evropského účetního dvora k 31. prosinci 2010 a jeho peněžních toků za rozpočtový rok 2010 v souladu s nařízením Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, nařízením Komise (ES, Euratom) č. 2342/2002 ze dne 23. prosince 2002 o prováděcích pravidlech k uvedenému nařízení Rady a účetními pravidly Evropské unie„(11);

2.  konstatuje však, že se jedná o „klasický“ audit k ověření toho ' (...), zda byly finanční operace řádně zaznamenány a vykázány, legálně a správně provedeny a zda jejich řízení bylo hospodárné, efektivní a účelné' (Zpráva nezávislého auditora, bod 1, třetí odstavec); přeje si, aby budoucí audity vzaly v úvahu ukazatele výkonnosti a cílů;

3.  požaduje zlepšení kvality souhrnu údajů, který se týká počtu a typu provedených interních auditů, vydaných doporučení a opatření přijatých na základě těchto doporučení, a rovněž požaduje, aby byl tento souhrn více informativní a relevantní;

4.  konstatuje, že Účetní dvůr měl v roce 2010 prostředky na závazky v celkové výši 148 600 000 EUR (188 000 000 EUR v roce 2009), a že míra plnění těchto položek byla 93 % (92,1 % v roce 2009); zdůrazňuje, že rozpočet Účetního dvora je čistě správní, přičemž 80 % je vydáváno na osoby pracující v orgánu a 20 % je vynakládáno na nemovitosti, zařízení, vybavení a různé provozní výdaje;

5.  bere na vědomí, že míra čerpání prostředků v hlavě 1 „Osoby pracující v orgánu“ se zvýšila z 87,6 % v roce 2009 na 92,3 % v roce 2011; dále bylo v roce 2010 použito 98 % prostředků v rámci hlavy 2 „Budovy, nábytek, zařízení a různé provozní výdaje“;

6.  vítá skutečnost, že Účetní dvůr snížil po reorganizaci roční náklady na bezpečnostní služby o 500 000 EUR a přitom zaručil účelnější poskytování těchto služeb i lepší řízení rizik;

7.  žádá Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF), aby urychlil šetření, jež se týká údajných nesrovnalostí, na které OLAF v roce 2010 upozornil Účetní dvůr;

8.  vítá skutečnost, že Účetní dvůr již provedl revizi kodexu chování svých členů a že výše uvedený kodex nyní stanoví, že prohlášení o finančních zájmech členů jsou zveřejňována na internetu;

9.  bere na vědomí skutečnost, že Účetní dvůr zveřejnil v roce 2010 dvě výroční zprávy, 40 zvláštních výročních zpráv (v roce 2009: 37), 14 zvláštních zpráv (v roce 2009: 18) a šest stanovisek (v roce 2009: 1); důrazně doporučuje, aby Účetní dvůr vyhodnotil v přiměřené lhůtě dopady a provádění svých závěrů obsažených ve zvláštních zprávách a informoval o svých zjištěních Výbor pro rozpočtovou kontrolu;

10.  domnívá se, že prevence a zjišťování střetů zájmu mají velký význam pro řádné a efektivní využívání zdrojů a rovněž pro zachování důvěry veřejnosti v instituce Unie; očekává zvláštní zprávu Účetního dvora o řešení střetů zájmu v Evropské agentuře pro bezpečnost letectví, Evropské agentuře pro chemické látky, Evropském úřadě pro bezpečnost potravin a Evropské agentuře pro léčivé přípravky do konce června 2012, jak bylo naplánováno;

11.  vítá profesionální a korektní spolupráci mezi Účetním dvorem a Výborem pro rozpočtovou kontrolu; oceňuje v této souvislosti opatření, která na žádost Parlamentu přijal Účetní dvůr ke zlepšení vlastní úlohy, aby jeho činnost měla širší a hlubší dopad, aby jeho postoje a zprávy byly účinnější a užitečnější a jeho systémy a postupy spolehlivější, čímž se má posílit synergie mezi oběma institucemi;

12.  oceňuje dobrou spolupráci mezi Účetním dvorem a Výborem pro rozpočtovou kontrolu, pokud jde o udělení absolutoria za rok 2010 společným podnikům; žádá Účetní dvůr, aby poskytl orgánu příslušnému pro udělení absolutoria zvláštní zprávu o účelnosti zřizování společných podniků a o jejich přínosu pro účinné uskutečňování programů Unie v oblasti výzkumu, technologického rozvoje a demonstrací;

13.  připomíná, že Účetní dvůr schválil strategii auditu na období 2009–2012 se stanovením těchto cílů: 1) maximalizovat celkový dopad auditů a 2) zvýšit účinnost co nejlepším využíváním zdrojů; s uspokojením konstatuje, že Účetní dvůr splnil v roce 2010 tyto priority(12):

   byl splněn cíl vypracovat 12 až 15 zpráv o auditu výkonnosti za rok,
   vznikly nové produkty – zpráva o rizicích a výzvách, kterým čelí nová Komise (stanovisko č. 1/2010), a nový systém pro podávání zpráv (počínaje rokem 2012) o kontrole opatření přijatých v návaznosti na doporučení Účetního dvora,
   proběhla revize interních pravidel Účetního dvora s cílem zjednodušit rozhodovací proces zavedením senátů a posílit správu,
   byl vypracován úplný soubor ukazatelů výkonnosti,
   dále se rozvíjela koncepce uplatňovaná při ročním auditu plnění rozpočtu Unie (prohlášení o věrohodnosti, označované francouzskou zkratkou DAS) v souladu s doporučeními interní poradní skupiny ve spolupráci s externími odborníky,
   některá pracovní místa byla přesunuta z podpůrných útvarů do auditu;

14.  vítá skutečnost, že počet pracovních míst pro úkoly spojené s auditem vzrostl o 6 %(13);

15.  konstatuje, že v roce 2010 měl Účetní dvůr ve stavu 889 úředníků, 48 smluvních zaměstnanců a 17 přidělených národních expertů; 557 úředníků bylo přiděleno do auditních skupin, z toho 123 do kanceláří členů Účetního dvora; ocenil by, kdyby výroční zpráva v budoucnu obsahovala podrobnou tabulku uvádějící veškeré lidské zdroje, které má Účetní dvůr k dispozici, a to v členění podle kategorií, platových tříd, pohlaví, účasti na odborném vzdělávání a státní příslušnosti;

16.  domnívá se, že pro další optimalizaci činnosti Účetního dvora by se měl ještě mnohem větší počet úředníků Účetního dvora specializovat výhradně na úkoly spojené s auditem a na jejich provádění; v budoucnu očekává nárůst tohoto podílu;

17.  bere rovněž na vědomí, že Účetní dvůr uskutečnil celkem 376 misí, z toho 351 misí v členských státech a 25 misí u jiných příjemců financování (Francie: 52, Německo: 38, Spojené království: 32, Itálie: 30; Španělsko: 26, Nizozemsko: 23, Švédsko: 15, Portugalsko: 14, Řecko: 13, Dánsko: 12; Lucembursko: 11, Maďarsko: 10, Polsko: 10);

18.  žádá Účetní dvůr, aby do svých budoucích pracovních programů začlenil – s určitým časovým odstupem – systematické monitorování konkrétních minulých auditů s cílem posoudit dosažený pokrok;

19.  vyjadřuje uspokojení nad tím, že Účetní dvůr provádí posouzení účinného a účelného využívání zdrojů za použití klíčových ukazatelů výkonnosti; bere na vědomí trvalý pokrok; uvítal by však, kdyby Účetní dvůr ještě rozšířil předkládání předběžných zjištění ve stanovené lhůtě (což by mu umožnilo ověřit u auditovaných subjektů věcnou správnost svých hlavních zjištění)(14);

20.  poznamenává, že podle návrhu budoucího finančního nařízení by mohly agentury po konzultaci s Účetním dvorem jmenovat nezávislého externího auditora, který by ověřil, zda je plnění rozpočtu agentury v souladu s ustanoveními finančního nařízení; konstatuje, že Účetní dvůr by pak vzal zprávu externího auditora v úvahu při formulování svého stanoviska; připomíná, že Účetní dvůr zahájil v roce 2011 pilotní projekt s nadací Eurofound (Evropská nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek);

21.  se zájmem sleduje tento pilotní projekt a jeho výsledky; uvědomuje si výhody, které by tento nový postup mohl přinést při racionalizaci pracovní zátěže Účetního dvora; domnívá se však, že výsledky by měly být především hodnoceny na základě porovnání kvality a ukazatelů časové náročnosti a nákladů;

22.  vyzývá Účetní dvůr, aby zvážil provedení hloubkového hodnocení dozorčích a kontrolních systémů v Radě do konce roku 2012, jak je uvedeno v usnesení o udělení absolutoria na rok 2009(15), jež přijal Parlament (bod 8);

23.  se zájmem očekává analýzu srovnávacího hodnocení, které Účetní dvůr hodlá zahájit v roce 2012; potvrzuje svůj záměr vypracovat zprávu z vlastního podnětu o zlepšeních, která by mohla být Účetnímu dvoru navržena; chtěl by obdržet informace o plnění závěrů z minulého srovnávacího hodnocení;

24.  potvrzuje rovněž svůj záměr navrhnout revizi pravidel pro jmenování kandidátů do Účetního dvora s cílem zlepšit podmínky požadované pro lepší adaptaci Účetního dvora na současné i budoucí naléhavé úkoly.

(1) Úř. věst. L 64, 12.3.2010.
(2) Úř. věst. C 332, 14.11.2011, s. 1.
(3) Úř. věst. C 326, 10.11.2011, s. 1.
(4) Úř. věst. C 332, 14.11.2011, s. 134.
(5) Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1.
(6) Úř. věst. L 64, 12.3.2010.
(7) Úř. věst. C 332, 14.11.2011, s. 1.
(8) Úř. věst. C 326, 10.11.2011, s. 1.
(9) Úř. věst. C 332, 14.11.2011, s. 134.
(10) Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1.
(11) Úř. věst. C 267, 9.9.2011, s. 3.
(12) Výroční zpráva o činnosti za rok 2010, s. 26.
(13) Výroční zpráva o činnosti za rok 2010, s. 34.
(14) Výroční zpráva o činnosti za rok 2010, s. 30.
(15) Úř. věst. L 250 ze dne 27.9.2011, s. 94.


Absolutorium 2010: souhrnný rozpočet EU, Hospodářský a sociální výbor
PDF 287kWORD 54k
Rozhodnutí
Usnesení
1.Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 10. května 2012 o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2010, oddíl VI – Evropský hospodářský a sociální výbor (COM(2011)0473 – C7-0261/2011 – 2011/2206(DEC))
P7_TA(2012)0160A7-0092/2012

Evropský parlament,

–  s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2010(1),

–  s ohledem na roční účetní závěrku Evropské unie za rozpočtový rok 2010 (COM(2011)0473 – C7-0261/2011)(2),

–  s ohledem na výroční zprávu Evropského hospodářského a sociálního výboru předloženou orgánu příslušnému pro udělení absolutoria o interních auditech provedených v roce 2010,

–  s ohledem na výroční zprávu Účetního dvora o plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2010, spolu s odpověďmi kontrolovaných orgánů(3),

–  s ohledem na prohlášení o věrohodnosti účtů(4) a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2010 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na čl. 314 odst. 10 a články 317, 318 a 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství(5), a zejména na články 50, 86, 145, 146 a 147 tohoto nařízení,

–  s ohledem na článek 77 a přílohu VI jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A7-0092/2012),

1.  uděluje absolutorium generálnímu tajemníkovi Evropského hospodářského a sociálního výboru za plnění rozpočtu Evropského hospodářského a sociálního výboru na rozpočtový rok 2010;

2.  předkládá své připomínky v dále uvedeném usnesení;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí a usnesení, které je jeho nedílnou součástí, Radě, Komisi, Soudnímu dvoru, Účetnímu dvoru, evropskému veřejnému ochránci práv a evropskému inspektorovi ochrany údajů a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).

2.Usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. května 2012 obsahujícího připomínky, které jsou nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2010, oddíl VI – Evropský hospodářský a sociální výbor (COM(2011)0473 – C7-0261/2011 – 2011/2206(DEC))

Evropský parlament,

–  s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2010(6),

–  s ohledem na roční účetní závěrku Evropské unie za rozpočtový rok 2010 (COM(2011)0473 – C7-0261/2011)(7),

–  s ohledem na výroční zprávu Evropského hospodářského a sociálního výboru předloženou orgánu příslušnému pro udělení absolutoria o interních auditech provedených v roce 2010,

–  s ohledem na výroční zprávu Účetního dvora o plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2010, spolu s odpověďmi kontrolovaných orgánů(8),

–  s ohledem na prohlášení o věrohodnosti účtů(9) a legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2010 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na čl. 314 odst. 10 a články 317, 318 a 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství(10), a zejména na články 50, 86, 145, 146 a 147 tohoto nařízení,

–  s ohledem na článek 77 a přílohu VI jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A7-0092/2012),

1.  konstatuje, že v roce 2010 měl Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) k dispozici prostředky na závazky v celkové výši 127 200 000 EUR (122 000 000 EUR v roce 2009) a že míra plnění těchto prostředků činila 98 % (98 % v roce 2009); zdůrazňuje, že rozpočet EHSV je čistě administrativní a že výdaje jsou ze 70 % určeny na osoby působící v instituci a z 30 % na budovy, vnitřní zařízení, vybavení a další provozní výdaje;

2.  vyzývá EHSV, aby v následujících letech co možná nejvíce omezil zvyšování svých rozpočtů a aby nové a rozšířené činnosti financoval především z úspor;  

3.   znovu EHSV vyzývá, aby – jak již požadoval v usnesení ze dne 10. května 2011(11) o udělení absolutoria EHSV na rozpočtový rok 2009 – neprodleně provedl komplexní přezkum výdajů ve všech oblastech činnosti s cílem ujistit se, že veškeré výdaje přinášejí efektivní výsledky, a nalézt možné úspory, které by omezily tlak na rozpočet v době, kdy se v Unii zavádí úsporná opatření;

4.  vítá, že Účetní dvůr dospěl ve své výroční zprávě vypracované na základě vlastních auditů k závěru, že platby za rozpočtový rok končící dnem 31. prosince 2010 nebyly v oblasti správních a jiných výdajů orgánů a institucí ve svém celku zatíženy významnými chybami; nejpravděpodobnější míra chyb v oblasti správních výdajů obecně činí 0,4 % (body 7.9 a 7.10);

5.  zdůrazňuje, že Účetní dvůr si ve své výroční zprávě za rok 2010 všímá vyplácení náhrad cestovních výdajů členům EHSV a zadávání veřejných zakázek v omezených řízeních;

6.  s uspokojením konstatuje, že dne 6. prosince 2011 předsednictvo EHSV rozhodlo o reformě systému náhrad cestovních výdajů, v jejímž rámci se počítá zejména s tím, že členům budou cestovní výdaje propláceny výlučně na základě skutečných výdajů, čímž se denní příspěvky a cestovní výdaje sladí s příspěvky vyplácenými Parlamentem, a se zavedením náhrady za ztrátu času, který členové EHSV stráví výkonem svých úkolů, a souvisejících administrativních nákladů vzhledem k tomu, že členům EHSV nejsou z rozpočtu Unie žádnou formou vypláceny odměny ani důchod;

7.  požaduje a očekává okamžité provedení výše uvedeného rozhodnutí ze dne 6. prosince 2011;

8.  je překvapen vysokým počtem a délkou letů (v průměru 2 000 km) fakturovaných členy EHSV v roce 2010; žádá EHSV, aby poskytl podrobný seznam všech letů fakturovaných v roce 2010 a uvedl letiště odletu, mezipřistání a destinace, délku letu a vzniklé náklady, které byly hrazeny z peněz evropských daňových poplatníků;

9.  vítá, že změny schválené na schůzi předsednictva EHSV, jež se konala 21. února 2012, ohledně potvrzování účasti a proplácení nákladů za účast na videokonferencích, byly zavedeny v souladu s návrhy Parlamentu (lepší zdůvodňování při proplácení výloh podle článku 12 rozhodnutí předsednictva EHSV ze dne 21. února 2012 o proplácení výdajů uskutečněných členy Výboru a delegáty konzultativních výborů, jakož i jejich náhradníky, a náhrad obdržených těmito osobami, a zrušení bodu týkající se videokonferencí); netrpělivě očekává výsledky jednání EHSV a Rady, aby bylo možné přijmout konečné a uspokojivé řešení všech těchto otázek, v jejichž případě závisí rozhodnutí na Radě;

10.  bere s uspokojením na vědomí, že předsednictvo EHSV rozhodlo, že bude zveřejňovat prohlášení o finančních zájmech svých členů; s potěšením konstatuje, že toto rozhodnutí již bylo provedeno;

11.  s potěšením bere na vědomí nedávný a stále rostoucí zájem členů EHSV o finanční a rozpočtové otázky, zejména v rámci rozpočtové skupiny, která se plně angažuje jak při sestavování rozpočtu, tak při dohledu nad jeho plněním; přeje si, aby byla utužena spolupráce mezi členy EHSV a Výborem pro rozpočtovou kontrolu EP;

12.  vítá, že oba výbory, Výbor regionů a EHSV, dne 27. prosince 2011 konečně získaly certifikát EMAS (systém environmentálního řízení a auditu Evropské unie); přeje si, aby byl každoročně informován o plánovaných nebo dosažených výsledcích výborů, pokud jde o další snižování negativního dopadu činnosti výborů na životní prostředí;

13.  je spokojen s výsledky provádění dohody o administrativní spolupráci mezi Výborem regionů a EHSV, které jsou uvedeny v hodnotící zprávě v polovině období; poukazuje zejména na to, že díky vytvoření společných útvarů se oběma výborům podařilo dosáhnout rozpočtových úspor; přeje si, aby oba výbory uvedly do praxe doporučení vydávaná v oblasti personálního řízení (větší harmonizace pravidel), sociálních a zdravotních služeb a interních útvarů;

14.  navrhuje, aby byly více sladěny prioritní rozpočtové položky obou výborů; domnívá se, že tento soulad by umožnil vyšší úspory a dále posílil interinstitucionální spolupráci;

15.  vítá rozhodnutí, které dne 24. dubna 2012 přijal EHSV, vypracovat po vzoru Výboru regionů vypracoval hodnocení své práce (CAF(12): společný rámec hodnocení pro veřejnou službu), které následovalo doporučení uvedené v tomto usnesení, které schválil Výbor pro rozpočtovou kontrolu dne 27. března 2012;

16.  s uspokojením rovněž konstatuje, že EHSV řádně zohlednil připomínky Účetního dvora a že všem pověřeným schvalujícím osobám byla zaslána připomínka týkající se důležitých aspektů, které je třeba dodržovat při zadávání veřejných zakázek; dále shledává, že EHSV má v úmyslu vyvinout větší úsilí na zajištění toho, aby hodnotící komise disponovaly požadovanými odbornými znalostmi o veřejných zakázkách;

17.  vyzývá EHSV, aby zvýšil kvalitu shrnutí věnovaného činnosti útvaru interního auditu, aby Parlament mohl posoudit mechanismy dozoru a kontroly v rámci EHSV; trvá na tom, že shrnutí musí obsahovat dostatečné a relevantní informace; vyzývá EHSV, aby příslušnému výboru EP neprodleně zaslala jeho přepracované znění;

18.  zastává názor, že příloha D k výroční zprávě o činnosti je velmi užitečná, protože uvádí ukazatele činnosti a výkonnosti; je znepokojen tím, že 12,3 % žádostí o tlumočnickou službu bylo zrušeno, což představuje náklady ve výši 913 344 EUR; požaduje, aby byl informován o tom, jaká naléhavá opatření byla k vyřešení tohoto problému přijata;

19.  požaduje lepší finanční plánování a řízení rozpočtu, aby se v budoucnu zabránilo podobným situacím;

20.  očekává, že výroční zpráva o činnosti bude doplněna o tabulku uvádějící veškeré lidské zdroje, které má EHSV k dispozici a které budou rozděleny podle kategorií, platových tříd, pohlaví, účasti na odborném vzdělávání a státní příslušnosti;

21.  znovu vyzývá veřejného ochránce práv, aby Výbor pro rozpočtovou kontrolu informoval o výsledcích, k nimž došel při šetření postupů pro povyšování zaměstnanců;

22.  požaduje, aby byla k příslušným spisům připojena všechna stanoviska EHSV.

(1) Úř. věst. L 64, 12.3.2010.
(2) Úř. věst. C 332, 14.11.2011, s. 1.
(3) Úř. věst. C 326, 10.11.2011, s. 1.
(4) Úř. věst. C 332, 14.11.2011, s. 134.
(5) Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1.
(6) Úř. věst. L 64, 12.3.2010.
(7) Úř. věst. C 332, 14.11.2011, s. 1.
(8) Úř. věst. C 326, 10.11.2011, s.1.
(9) Úř. věst. C 332, 14.11.2011, s. 134.
(10) Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1.
(11) Úř. věst. L 250, 27.9.2011, s. 98.
(12) Společný rámec hodnocení, Evropský institut veřejné správy, Maastricht 2006.


Absolutorium 2010: souhrnný rozpočet EU, Výbor regionů
PDF 290kWORD 56k
Rozhodnutí
Usnesení
1.Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 10. května 2012 o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2010, oddíl VII – Výbor regionů (COM(2011)0473 – C7-0262/2011 – 2011/2207(DEC))
P7_TA(2012)0161A7-0090/2012

Evropský parlament,

–  s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2010(1),

–  s ohledem na roční účetní závěrku Evropské unie za rozpočtový rok 2010 (COM(2011)0473 – C7-0262/2011)(2),

–  s ohledem na výroční zprávu Rady pro orgán příslušný pro udělení absolutoria o interních auditech provedených v roce 2010,

–  s ohledem na výroční zprávu Evropského účetního dvora o plnění rozpočtu za rozpočtový rok 2010, spolu s odpověďmi orgánů(3),

–  s ohledem na prohlášení o věrohodnosti účtů(4) a legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rok 2010 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské Unie,

–  s ohledem na čl. 314 odst. 10 a články 317, 318 a 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství(5), a zejména na články 50, 86, 145, 146 a 147 tohoto nařízení,

–  s ohledem na článek 77 a přílohu VI jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A7-0090/2012),

1.  uděluje generálnímu tajemníkovi Výboru regionů absolutorium za plnění rozpočtu Výboru regionů za rozpočtový rok 2010;

2.  sděluje své připomínky v přiloženém usnesení;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí a usnesení, které je jeho nedílnou součástí, Radě, Komisi, Soudnímu dvoru Evropské unie, Účetnímu dvoru, evropskému veřejnému ochránci práv a evropskému inspektorovi ochrany údajů a aby zajistil jejich zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).

2.Usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. května 2012 obsahujícího připomínky, které jsou nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2010, oddíl VII – Výbor regionů, (COM(2011)0473 – C7-0262/2011 – 2011/2207(DEC))

Evropský parlament,

–  s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2010(6),

–  s ohledem na roční účetní závěrku Evropské unie za rozpočtový rok 2010 (COM(2011)0473 – C7-0262/2011)(7),

–  s ohledem na výroční zprávu Rady pro orgán příslušný pro udělení absolutoria o interních auditech provedených v roce 2010,

–  s ohledem na výroční zprávu Evropského účetního dvora o plnění rozpočtu za rozpočtový rok 2010, spolu s odpověďmi orgánů(8),

–  s ohledem na prohlášení o věrohodnosti účtů(9) a legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rok 2010 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské Unie,

–  s ohledem na čl. 314 odst. 10 a články 317, 318 a 319 Smlouvy o fungování Evropské unie ,

–  s ohledem na nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství(10), a zejména na články 50, 86, 145, 146 a 147 tohoto nařízení,

–  s ohledem na článek 77 a přílohu VI jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A7-0090/2012),

1.  zdůrazňuje, že Účetní dvůr ve své výroční zprávě za rok 2010 uvádí, že došlo k chybám při přijímání jednoho stálého zaměstnance a při výběrovém řízení na tlumočnické služby;

2.  považuje vysvětlení, která poskytl Výbor regionů ohledně zjištěných chyb, za uspokojivá, stejně jako rozhodnutí přijatá za účelem zamezení opětovného výskytu těchto problémů (zlepšení postupu přijímání úředníků z jiných institucí, systém dohledu a kontroly odhadů hodnoty zakázek prostřednictvím standardního formátu dokumentů a systém dohledu a kontroly nad přijímáním nabídek vytvořením funkční e-mailové schránky s omezeným přístupem);

3.  vítá, že Účetní dvůr dospěl na základě svého auditu k závěru, že platby za rozpočtový rok končící 31. prosince 2010 v oblasti správních a jiných výdajů orgánů a institucí nebyly ve svém celku ve významném rozsahu zatíženy chybami; nejpravděpodobnější míra chyb v oblasti správních výdajů obecně činí 0,4 % (body 7.9 a 7.10);

4.  vítá, že se Výbor regionů rozhodl, že pro případ vyjednávacích řízení vyvine a bude používat standardní formát dokumentace odhadů;

5.  konstatuje, že v roce 2010 měl Výbor regionů k dispozici prostředky na závazky v celkové výši 90 800 000 EUR (88 000 000 EUR v roce 2009), a že míra plnění těchto prostředků se zlepšila (99,4 % v roce 2010 a 98,37 % v roce 2009); zdůrazňuje, že rozpočet Výboru regionů je čistě administrativní, výdaje jsou ze 72 % určeny na osoby působící v instituci a 28 % na budovy, vnitřní zařízení, vybavení a další provozní náklady;

6.  vyzývá Výbor regionů, aby omezil zvyšování budoucích rozpočtů na naprosté minimum a aby nové nebo rozšířené činnosti financoval primárně z úspor a díky racionalizaci stávajících výdajů;

7.  vyzývá Výbor regionů, aby provedl komplexní přezkum svých výdajů na základě metody tvorby rozpočtu s nulovou bází s cílem najít možnosti, kde uspořit, místo aby v každém rozpočtovém cyklu pouze zvyšoval rozpočet o nominální procentní výši inflace;

8.  konstatuje s uspokojením, že na základě požadavku Parlamentu formulovaného v usnesení ze dne 10. května 2011(11) o udělení absolutoria za rok 2010 Výbor regionů zlepšil své rozpočtové postupy, které se nyní odvíjejí ve čtyřech etapách: příprava rozpočtu správou Výboru regionů, projednání předběžného návrhu v komisi pro finanční a správní záležitosti (CAFA), stanovisko předsednictva a plenárního shromáždění Výboru regionů k návrhu rozpočtu a ověření plnění rozpočtu v polovině období (mid-term review);

9.  vítá, že oba výbory, Výbor regionů a Evropský hospodářský a sociální výbor , dne 27. prosince 2011 konečně získaly certifikát EMAS (systém environmentálního řízení a auditu Evropské unie); přeje si být informován o celkovém objemu energie z obnovitelných zdrojů, kterou výbor používá,

10.  je spokojen s výsledky provádění dohody o administrativní spolupráci mezi Výborem regionů a Evropským hospodářským a sociálním výborem , které jsou uvedeny ve zprávě o hodnocení v polovině období; poukazuje zejména na to, že díky vytvoření společných služeb se výborům podařilo dosáhnout rozpočtových úspor; soudí, že výbory by měly uvést do praxe doporučení v oblasti personálního řízení (větší míra harmonizace pravidel), sociálních a lékařských služeb a interních útvarů; přeje si před příštím postupem udělování absolutoria získat informace o rozsahu úspor;

11.  vyjadřuje Výboru regionů uznání za to, jak kvalitně zpracoval shrnutí činnosti útvaru interního auditu; požaduje, aby byl co nejdříve provedena kontrola adekvátnosti stanovování nároků a řízení rozpočtových položek a aby se zlepšila kontrola plnění doporučení týkajících se uplatňování vnitřních kontrolních norem a přiměřenosti finančních okruhů;

12.  vyjadřuje uznání Výboru regionů za jeho plán vypracovaný na základě hodnocení řízení organizace (CAF(12): společný hodnotící rámec pro veřejnou službu), jehož cílem je:

přeje si, aby byly ve výroční zprávě o činnosti poskytovány informace o této iniciativě;

   zlepšit dopad poradních a politických činností a zkvalitnit navazující opaření,
   zdokonalit sledování politických opatření a zlepšit vztahy s ostatními orgány a institucemi a s mezinárodními partnery,
   posílit spolupráci s místními a regionálními organizacemi a jejich sdruženími a mezi nimi navzájem,
   zajistit přezkum možnosti zlepšení účinnosti politických mechanismů Výboru regionů, , včetně snižování výdajů na cesty, v případě využívání videokonferencí
   zkvalitnit zázemí poskytované členům Výboru regionů, pokud jde o komunikaci se zástupci občanů o Výboru regionů,
   pravidelně organizovat semináře pro vedoucí pracovníky za přítomnosti předsedy Výboru regionů;

13.  oceňuje, že výroční zpráva o činnosti má soustavně vysokou kvalitu; ocenil by, pokud by zpráva byla v budoucnu doplněna o tabulku uvádějící veškeré lidské zdroje, které má Výbor regionů k dispozici, rozdělené podle kategorií, platových tříd, pohlaví, účasti na odborném vzdělávání a státní příslušnosti;

14.  opakuje svůj postoj, že v zájmu transparentnosti by měla být prohlášení o finančních zájmech členů všech orgánů a institucí EU přístupná na internetu a měla by být pravidelně aktualizována; v této souvislosti bere s uspokojením na vědomí, že v prosinci 2011 předsednictvo Výboru regionů rozhodlo, že umístí prohlášení členů Výboru regionů o finančních zájmech v sekci svých webových stránek, která obsahuje informace o členech;

15.  konstatuje, že Smlouva o fungování Evropské unie vyzdvihuje význam zásady subsidiarity, čímž posiluje úlohu Výboru regionů; v této souvislosti vyslovuje Výboru regionů uznání zejména za jeho práci na strategii Evropa 2020 a na otázkách víceúrovňového řízení;

16.  soudí, že výroční zpráva o činnosti Výboru regionů je užitečným nástrojem pro zhodnocení jeho práce;

17.  žádá, aby byla stanoviska Výboru regionů vždy součástí projednávaných spisů;

(1) Úř. věst. L 64, 12.3.2010.
(2) Úř. věst. C 332, 14.11.2011, s. 1.
(3) Úř. věst. C 326, 10.11.2011, s. 1.
(4) Úř. věst. C 332, 14.11.2011, s. 134.
(5) Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1.
(6) Úř. věst. L 64, 12.3.2010.
(7) Úř. věst. C 332, 14.11.2011, s. 1.
(8) Úř. věst. C 326, 10.11.2011, s. 1.
(9) Úř. věst. C 332, 14.11.2011, s. 134.
(10) Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1.
(11) Úř. věst. L 250, 27.9.2011, s. 102.
(12) Common Assessment Framework, European Institute for Public Administration, Maastricht 2006.


Absolutorium 2010: souhrnný rozpočet EU, evropský veřejný ochránce práv
PDF 278kWORD 44k
Rozhodnutí
Usnesení
1.Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 10. května 2012 o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2010, oddíl VIII – Evropský veřejný ochránce práv (COM(2011)0473 – C7-0263/2011 – 2011/2208(DEC))
P7_TA(2012)0162A7-0089/2012

Evropský parlament,

–  s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2010(1),

–  s ohledem na konečnou účetní závěrku Evropské unie za rozpočtový rok 2010 (COM(2011)0473 – C7-0263/2011)(2),

–  s ohledem na výroční zprávu evropského veřejného ochránce práv orgánu příslušnému pro udělení absolutoria o interních auditech provedených v roce 2010,

–  s ohledem na výroční zprávu Účetního dvora o plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2010, spolu s odpověďmi orgánů(3),

–  s ohledem na prohlášení(4) o věrohodnosti účtů a legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rok 2010 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské Unie,

–  s ohledem na čl. 314 odst. 10 a články 317, 318 a 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství(5), a zejména na články 50, 86, 145, 146 a 147,

–  s ohledem na článek 77 a přílohu VI jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A7-0089/2012),

1.  uděluje absolutorium evropskému veřejnému ochránci práv za plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2010;

2.  předkládá své připomínky v níže uvedeném usnesení;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí a usnesení, které je jeho nedílnou součástí, Radě, Komisi, Soudnímu dvoru Evropské unie, Účetnímu dvoru, evropskému veřejnému ochránci práv a evropskému inspektorovi ochrany údajů a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).

2.Usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. května 2012 obsahující připomínky, které jsou nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2010, oddíl VIII – Evropský veřejný ochránce práv, (COM(2011)0473 – C7-0263/2011 – 2011/2208(DEC))

Evropský parlament,

–  s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2010(6),

–  s ohledem na konečnou účetní závěrku Evropské unie za rozpočtový rok 2010 (COM(2011)0473 – C7-0263/2011)(7),

–  s ohledem na výroční zprávu evropského veřejného ochránce práv orgánu příslušnému pro udělení absolutoria o provedených interních auditech v roce 2010,

–  s ohledem na výroční zprávu Účetního dvora o plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2010, spolu s odpověďmi orgánů(8),

–  s ohledem na prohlášení(9) o věrohodnosti účtů a legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rok 2010 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na čl. 314 odst. 10 a články 317, 318 a 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství(10), a zejména na články 50, 86, 145, 146 a 147,

–  s ohledem na článek 77 a přílohu VI jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A7-0089/2012),

1.  zdůrazňuje, že ve své výroční zprávě za rok 2010 Účetní dvůr uvedl, že „nemá ve vztahu k evropskému veřejnému ochránci práv žádné připomínky“ (bod 7.31.); připomíná však, že Účetní dvůr evropského veřejného ochránce práv požádal, aby připravil pravidla pro nábor dočasných pracovníků; byl by rád, kdy by jej Účetní dvůr informoval o výsledcích této žádosti;

2.  uvádí, že v roce 2010 měl evropský veřejný ochránce práv k dispozici prostředky na závazky v celkové výši 9 332 275 EUR (9 000 000 EUR v roce 2009) a že míra plnění těchto prostředků dosáhla 89,65 %, což je méně než průměr ostatních orgánů a institucí a o dva procentní body méně než jeho míra plnění v předchozím roce (91,98 % v roce 2009); bere však na vědomí, že variabilní míra plnění vyplývá zejména z fluktuace zaměstnanců, a zdůrazňuje, že rozpočet evropského veřejného ochránce práv je čistě administrativní, 79 % výdajů souvisí s osobami pracujícími v orgánu, 15 % se týká budov, nábytku, zařízení a různých provozních výdajů a 6 % obecných činností instituce;

3.  vyzývá k lepšímu finančnímu plánování, jež by zajistilo účinnější plnění rozpočtu;

4.  vítá skutečnost, že evropský veřejný ochránce práv stanovil v akčním plánu na rok 2010 klíčové ukazatele výkonnosti i souhrn výsledků, což umožňuje měřit úsilí této služby prostřednictvím systému srovnávacího hodnocení („benchmarking“); vítá pokrok dosažený v průběhu celého roku;

5.  přeje si však, aby se zvýšil počet i podíl případů, u nichž je rozhodnutí o přípustnosti přijato do jednoho měsíce; uvádí, že v současnosti dosahuje tato míra 66 %;

6.  dále si přeje, aby i nadále stoupal počet i podíl šetření uzavřených do jednoho roku; uvádí, že v současnosti dosahuje tato míra 66 %;

7.  vítá skutečnost, že byl zaveden nový postup pro nábor dočasných pracovníků i pro výpočet individuálních nároků;

8.  vítá audit, který v roce 2010 s ohledem na připomínky z roku 2009 uskutečnil útvar interního auditu – tento audit dospěl k závěru, že systém řízení a kontroly je účinný, pokud budou realizována dohodnutá opatření;

9.  připomíná, že výroční zpráva o činnosti evropského veřejného ochránce práv v roce 2010 byla nedávno předmětem zprávy z vlastního podnětu, kterou Parlament schválil dne 27. října 2011(11); nemá proto v úmyslu uvádět další připomínky;

10.  přeje si, aby výroční zpráva o činnosti evropského veřejného ochránce práv za rok 2011 obsahovala případně kapitolu o opatřeních navazujících na usnesení Parlamentu o udělení absolutoria a aby poskytla také vyčerpávající přehled všech lidských zdrojů, které má evropský veřejný ochránce práv k dispozici, rozdělený podle kategorie, třídy, pohlaví, účasti na odborném vzdělávání a státní příslušnosti.

(1) Úř. věst. L 64, 12.3.2010.
(2) Úř. věst. C 332, 14.11.2011, s. 1.
(3) Úř. věst. C 326, 10.11.2011, s. 1.
(4) Úř. věst. C 332, 14.11.2011, s. 134.
(5) Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1.
(6) Úř. věst. L 64, 12.3.2010.
(7) Úř. věst. C 332, 14.11.2011, s. 1.
(8) Úř. věst. C 326, 10.11.2011, s. 1.
(9) Úř. věst. C 332, 14.11.2011, s. 134.
(10) Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1.
(11) Přijaté texty, P7_TA(2011)0467.


Absolutorium 2010: souhrnný rozpočet EU, evropský inspektor ochrany údajů
PDF 282kWORD 50k
Rozhodnutí
Usnesení
1.Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 10.května 2012 o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2010, oddíl IX – Evropský inspektor ochrany údajů (COM(2011)0473 – C7-0264/2011 – 2011/2209(DEC))
P7_TA(2012)0163A7-0093/2012

Evropský parlament,

–  s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2010(1),

–  s ohledem na konečnou účetní závěrku Evropské unie za rozpočtový rok 2010 (COM (2011)0473 – C7-0264/2011)(2),

–  s ohledem na výroční zprávu evropského inspektora ochrany údajů orgánu příslušnému pro udělení absolutoria o provedených interních auditech v roce 2010,

–  s ohledem na výroční zprávu Účetního dvora o plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2010, spolu s odpověďmi kontrolovaných orgánů(3),

–  s ohledem na prohlášení o věrohodnosti účtů(4) a legalitě a správnosti uskutečněných operací, které za rozpočtový rok 2010 předložil Účetní dvůr podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na čl. 314 odst. 10 a články 317, 318 a 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství(5), a zejména na články 50, 86, 145, 146 a 147 tohoto nařízení,

–  s ohledem na článek 77 a přílohu VI jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanovisko Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A7-0093/2012),

1.  uděluje absolutorium evropskému inspektorovi ochrany údajů za plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2010;

2.  předkládá své připomínky v níže uvedeném usnesení;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí a usnesení, které je jeho nedílnou součástí, Radě, Komisi, Soudnímu dvoru, Účetnímu dvoru, evropskému veřejnému ochránci práv a evropskému inspektorovi ochrany údajů a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).

2.Usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. května 2012 obsahující připomínky, které jsou nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2010, oddíl IX – Evropský inspektor ochrany údajů, (COM(2011)0473 – C7-0264/2011 – 2011/2209(DEC))

Evropský parlament,

–  s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2010(6),

–  s ohledem na konečnou účetní závěrku Evropské unie za rozpočtový rok 2010 (COM (2011)0473 – C7-0264/2011)(7),

–  s ohledem na výroční zprávu evropského inspektora ochrany údajů orgánu příslušnému pro udělení absolutoria o provedených interních auditech v roce 2010,

–  s ohledem na výroční zprávu Účetního dvora o plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2010, spolu s odpověďmi kontrolovaných orgánů(8),

–  s ohledem na prohlášení o věrohodnosti účtů(9) a legalitě a správnosti uskutečněných operací, které za rozpočtový rok 2010 předložil Účetní dvůr podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na čl. 314 odst. 10 a články 317, 318 a 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství(10), a zejména na články 50, 86, 145, 146 a 147 tohoto nařízení,

–  s ohledem na článek 77 a přílohu VI jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanovisko Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A7-0093/2012),

1.  konstatuje, že ve své výroční zprávě za rok 2010 uvedl Účetní dvůr následující připomínku: „I když odborná povaha funkcí vykonávaných úřadem evropského inspektora ochrany údajů může pořádání interního výběrového řízení [v roce 2009 bylo uspořádáno v oblasti práva, technologií, lidských zdrojů a správní podpory] odůvodňovat, tento postup by neměl být pravidlem.“ Osvědčeným postupem je využívat služeb Evropského úřadu pro výběr personálu (EPSO), který pravidelně pořádá otevřená výběrová řízení.' (bod 7.32.);

2.  je spokojen, že evropský inspektor ochrany údajů uspořádal na přelomu let 2009/2010 v úzké spolupráci s úřadem EPSO otevřené výběrové řízení v oblasti ochrany údajů k náboru vysoce specializovaných zaměstnanců;

3.  vítá skutečnost, že Účetní dvůr na základě svého auditu dospěl k závěru, že platby v rozpočtovém roce uzavřeném dne 31. prosince 2010 nejsou v oblasti správních výdajů a ostatních výdajů orgánů a institucí obecně zatíženy významnými chybami; nejpravděpodobnější míra chyb v oblasti „správních výdajů“ je odhadována na 0,4 % (body 7.9., 7.10. a 7.32.);

4.  připomíná, že Účetní dvůr úřad evropského inspektora kontroly údajů v rozpočtovém roce 2009 žádal, aby své zaměstnance vyzval k pravidelnému předkládání dokumentů prokazujících jejich osobní situaci; konstatuje, že evropský inspektor kontroly údajů mezitím v letech 2010 a 2011 napravil chyby zjištěné v prohlášení o věrohodnosti účtů za rok 2009 a zavedl nástroje umožňující zlepšit správu příspěvků; Účetní dvůr ověří dosažený pokrok ve své výroční zprávě za rok 2011;

5.  konstatuje, že v roce 2010 měl evropský inspektor ochrany údajů k dispozici prostředky na závazky v celkové výši 7 104 351 EUR (7 000 000 v roce 2009) a že míra plnění těchto prostředků dosáhla 82,73 % (81,44 % v roce 2009); zdůrazňuje, že rozpočet evropského inspektora ochrany údajů je čistě administrativní, 65 % výdajů souvisí s osobami pracujícími v orgánu (hlava 1) a 35 % se týká budov, nábytku, zařízení a různých provozních výdajů (hlava 2);

6.  vyzývá evropského inspektora ochrany údajů, aby připravoval roční rozpočty odpovídající jeho potřebám (hlava 1 byla v roce 2010 využita jen ze 75 %) a aby dbal na lepší plnění rozpočtu (bod 7.35.);

7.  s uspokojením konstatuje, že doporučení uvedená ve zprávách Účetního dvora a Komise týkající se rozpočtového roku 2009 byly provedeny následujícím způsobem:

   k finančním pracovním postupům („workflow“) byl přidán nový vnitřní systém finančního ověřování,
   byl stanoven účetní poradce,
   byl zaveden ústřední rejstřík výjimek a
   v současnosti je schvalován systém zpětného ověřování;

8.  bere na vědomí hlubokou změnu organizace zaměstnanců, jež byla zavedena v roce 2010, a žádá, aby byl informován o výsledcích nového plánu pracovních míst; v této souvislosti by ocenil, kdyby evropský inspektor ochrany údajů ve své výroční zprávě uvedl také opatření navazující na doporučení Parlamentu;

9.  konstatuje, že zavedení zabezpečeného elektronického systému správy spisů představuje pokrok; v příští výroční zprávě o činnosti si přeje být informován o dalším vývoji;

10.  konstatuje, že úřad evropského inspektora ochrany údajů vytvoří v řídícím plánu na rok 2012 systém stanovující klíčové ukazatele výkonnosti i souhrn výsledků, což umožní měřit úsilí tohoto úřadu prostřednictvím systému srovnávacího hodnocení („benchmarking“); zdůrazňuje, že tento plán bude posuzován jako součást výroční zprávy o činnosti za rok 2012;

11.  konstatuje, že výroční zpráva o činnosti za rok 2011 bude obsahovat kapitolu o opatřeních navazujících na usnesení Parlamentu o udělení absolutoria;

12.  přeje si, aby výroční zpráva o činnosti evropského veřejného ochránce práv za rok 2011 poskytla také vyčerpávající přehled všech lidských zdrojů, které má evropský inspektor ochrany údajů k dispozici, rozdělený podle kategorie, třídy, pohlaví, účasti na odborném vzdělávání a státní příslušnosti.

(1) Úř. věst. L 64, 12.3.2010.
(2) Úř. věst. C 332, 14.11.2011, s. 1.
(3) Úř. věst. C 326, 10.11.2011, s. 1.
(4) Úř. věst. C 332, 14.11.2011, s. 134.
(5) Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1.
(6) Úř. věst. L 64, 12.3.2010.
(7) Úř. věst. C 332, 14.11.2011, s. 1.
(8) Úř. věst. C 326, 10.11.2011, s. 1.
(9) Úř. věst. C 332, 14.11.2011, s. 134.
(10) Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1.


Absolutorium 2010: výkonnost, finanční řízení a kontrola agenturEU
PDF 454kWORD 152k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. května 2012 o udělení absolutoria za plnění rozpočtu agentur Evropské unie na rozpočtový rok 2010: výkonnost, finanční řízení a kontrola agentur Evropské unie (2011/2232(DEC))
P7_TA(2012)0164A7-0103/2012

Evropský parlament,

–  s ohledem na zprávu Komise Evropskému parlamentu a Radě ze dne 14. listopadu 2011 o opatřeních následujících po udělení absolutorií za rozpočtový rok 2009 (COM(2011)0736) a na doprovodné pracovní dokumenty útvarů Komise (SEC(2011)1350 a SEC(2011)1351),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 11. března 2008 nazvané „Evropské agentury – cesta vpřed“(COM(2008)0135),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 10. května 2011 o udělení absolutoria za rozpočet na rok 2009: výkonnost, finanční řízení a kontrola agentur Evropské unie(1),

–  s ohledem na nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství(2),

–  s ohledem na nařízení Komise (ES, Euratom) č. 2343/2002 ze dne 19. listopadu 2002 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty uvedené v článku 185 nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství(3), a zejména na článek 96 tohoto nařízení,

–  s ohledem na zvláštní zprávu Účetního dvora č. 5/2008 nazvanou „Agentury Evropské unie: dosahování výsledků“,

–  s ohledem na jednotlivé výroční zprávy(4) Účetního dvora o ověření roční účetní závěrky decentralizovaných agentur za rozpočtový rok 2010,

–  s ohledem na svou studii nazvanou „Možnost a proveditelnost zřízení společných podpůrných služeb pro agentury EU“, jež byla vydána dne 7. dubna 2009,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 15. září 2011 o úsilí EU v boji proti korupci(5), na svém prohlášení ze dne 18. května 2010 o úsilí EU v boji proti korupci(6) a na sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru o boji proti korupci v EU (COM(2011)0308),

–  s ohledem na článek 77 a přílohu VI jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanoviska Výboru pro zaměstnanost a sociální věci a Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A7-0103/2012),

A.  vzhledem k tomu, že toto usnesení obsahuje pro každý ze subjektů uvedených v článku 185 nařízení (ES, Euratom) č. 1605/2002 připomínky horizontální povahy, které doprovázejí rozhodnutí o udělení absolutoria v souladu s článkem 96 nařízení (ES, Euratom) č. 2343/2002 a článkem 3 přílohy VI jednacího řádu Evropského parlamentu;

B.  vzhledem k tomu, že v průběhu minulého desetiletí podstatně vzrostl počet agentur (ze tří v roce 2000 na 24 v roce 2010);

C.  vzhledem k tomu, že za vysokými výdaji a neefektivním fungováním dotyčných agentur stojí rozhodnutí, která v posledních letech přijala ohledně jejich zřízení a umístění Rada a která nejsou založena na kritériích efektivnosti, což vede mimo jiné k umísťování agentur do vzdálených a nákladných míst;

D.  vzhledem k tomu, že se mezi lety 2007 a 2010 podstatně zvýšil rozpočet decentralizovaných agentur, a to z 1 055 000 000 EUR (pro 21 agentur) na 1 658 000 000 EUR (pro 24 agentur);

E.  vzhledem k tomu, že příspěvek Unie do rozpočtů decentralizovaných agentur na rok 2010 činí více než 620 000 000 EUR;

F.  vzhledem k tomu, že poté, co Komise přijala dne 11. března 2008 výše uvedené sdělení, zahájily Parlament, Rada a Komise opět projekt, v jehož rámci by měl být definován společný rámec pro agentury, a vytvořily v roce 2009 interinstitucionální pracovní skupinu pro agentury;

G.  vzhledem k tomu, že se tato interinstitucionální pracovní skupina posedmé sešla na politické úrovni dne 13. prosince 2011, přičemž jednala o následujících otázkách: kritéria pro vytváření nových agentur, výběr jejich sídla a dohoda o sídle, složení správních rad, postupy jmenování ředitelů, vyhodnocování a výkonnost, víceletý program a správní podpora;

H.  vzhledem k tomu, že zvláštní zpráva Účetního dvora o hodnocení agentur EU z hlediska efektivity výdajů měla být podle plánů zveřejněna do konce roku 2011; vzhledem k tomu, že dopis zaslaný Účetním dvorem dne 15. února 2012 přináší shrnutí a uvádí některé údaje z let 2008 až 2010 týkající se nákladů na řízení agentur, finančního řízení a provozní efektivnosti; vzhledem k tomu, že Účetní dvůr informoval ve svém dopise ze dne 18. dubna 2012 orgán příslušný k udělení absolutoria o tom, že nemá v úmyslu vypracovat zvláštní zprávu o srovnávacím hodnocení agentur Evropské unie z hlediska efektivity nákladů;

I.SPOLEČNÉ ÚKOLY V OBLASTI FINANČNÍHO ŘÍZENÍ
Řízení rozpočtových prostředků (včetně přenosů a rušení prostředků)

1.  vyzývá Komisi, aby orgánu příslušnému k udělení absolutoria poskytovala každoročně souhrnné informace o celkovém financování každé z agentur, které bylo hrazeno ze souhrnného rozpočtu Unie; zdůrazňuje, že dokument musí obsahovat následující informace:

vyzývá Komisi, aby orgánu příslušnému k udělení absolutoria každoročně poskytovala souhrnné informace o případných příjmech agentur získaných vlastní činností a o výši příspěvků členských států a třetích stran;

   původní příspěvek Unie zapsaný do rozpočtu agentury;
   finanční částka získaná z přebytku;
   celkový příspěvek Unie do rozpočtu agentury;
   výše příspěvku Evropského sdružení volného obchodu (ESVO);

2.  vyzývá Komisi, aby poskytla srovnatelné a transparentní informace uvedené v odstavci 1 za rozpočtový rok 2010 i za rok předchozí, aby Parlament a veřejnost mohly srovnávat, jak se příspěvek Unie do rozpočtu jednotlivých agentur mění v čase; tímto způsobem se rovněž zajistí jasný přehled, transparentnost a veřejná kontrola, pokud jde o využití prostředků Unie;

3.  naléhavě žádá Komisi, aby dále nenavyšovala rozpočty agentur, ale spíše uvažovala o snížení příspěvků Unie do jejich rozpočtu; naléhavě žádá také agentury, aby snížily provozní a režijní náklady, mimo jiné sloučením agentur s obdobnými nebo překrývajícími se úkoly nebo sloučením vícečetných lokalit, a zavedly mechanismy s cílem demonstrovat zodpovědné využití každého eura a dosáhnou podstatných úspor prostředků Unie;

4.  žádá všechny agentury, aby ve svých zprávách o roční účetní závěrce a výročních zprávách o rozpočtovém a finančním řízení systematicky odůvodňovaly opravné rozpočty, převody a přenosy;

5.  konstatuje, že některé agentury mají obtíže s včasným čerpáním rozpočtu a že finanční prostředky jsou vázány na projekty, a nikoli na rozpočtový rok; je znepokojen tím, že významná část rozpočtu je přidělována na konci rozpočtového roku; domnívá se, že se jedná o možnou známku toho, že finanční prostředky Unie jsou v některých případech vynakládány zbytečně; vyzývá Účetní dvůr a zejména samotné agentury, aby poskytly další informace a objasnění případů agentur CEDEFOP, CPVO, EFSA, EMSA, ENISA, ERA, EUROJUST a FRA, které vynaložily více než 25 % svého rozpočtu v posledních dvou měsících roku 2010, ale i případů agentur CEPOL, CPVO, FRONTEX a znovu EMSA, které mají neustále vysoké procento přenosů, jež je nutno rušit;

6.  je znepokojen tím, že v případě agentur ECHA, ENISA, ERA, EUROFOUND, FRA, CEPOL, EU-OSHA, EFSA, EUROJUST, ECDC, FRONTEX a OHIM byl poměr přírůstků a přenosů nižší než 50 %; žádá další informace a objasnění od výše uvedených agentur, neboť daná situace ukazuje na to, že více než polovina přenosů souvisí s činnostmi, které jsou prováděny v následujícím roce, což by v případě, že pro to neexistuje důvod, bylo v rozporu se zásadou ročního rozpočtu;

7.  konstatuje, že i v rozpočtovém roce 2010 několik agentur ve značné míře provádělo přesuny a rušení provozních prostředků, které Účetní dvůr ve svých zprávách o roční účetní závěrce za rozpočtový rok 2010 neoznačil za podstatné či neoprávněné; přivítal by proto, kdyby jej Účetní dvůr informoval, jaká kritéria používá při posuzování toho, co představuje podstatné či neoprávněné přesuny;

8.  upozorňuje na to, že vysoká úroveň přenesených a zrušených prostředků je obecně známkou toho, že agentura se není schopna vypořádat s výrazným navýšením svého rozpočtu; žádá, aby byl při přijímání rozhodnutí o rozpočtu kladen větší důraz na absorpční možnosti a čas potřebný k provedení dodatečných úkolů; naléhavě žádá, aby v případě, že daná agentura nepodnikne žádné strukturální kroky s cílem napravit tuto situaci, byl její roční rozpočet snížen;

9.  vyzývá agentury, aby zlepšily řízení v oblasti závazků i své interní plánování a odhady celkových příjmů, a mohly tak optimalizovat míru přenosů a rušení prostředků, ale i své výdaje; připomíná agenturám, že musí zlepšit svůj systém plánování a monitorování a usilovat o uzavírání smluv na počátku kalendářního roku, aby nebylo tolik nezbytné přistupovat k přenášení prostředků; žádá také Komisi, aby agenturám v tomto ohledu poskytla určité vodítko a důsledně prováděla dohled;

10.  konstatuje nicméně, že některé agentury (např. EMA) mají v důsledku svého finančního systému na konci každého rozpočtového roku obecně vysokou míru přenesených prostředků; žádá tyto agentury, aby zavedly mechanismus, který jim pomůže včas stanovit odhadovanou úroveň přenesených prostředků; je toho názoru, že takový mechanismus je nezbytný k vyhodnocení toho, zda úroveň přenesených prostředků na konci roku je oprávněný a zda je agentura schopna řádně spravovat svůj rozpočet;

11.  uznává, že některé agentury v prostoru svobody, bezpečnosti a práva jsou operačními agenturami, takže se plnění jejich rozpočtu může odvíjet od externích faktorů;

12.  vítá záměr střediska CEDEFOP snižovat dále míru přenesených prostředků tím, že bude monitorovat plnění rozpočtu (závazky, platby) a vývoj v oblasti zadávání zakázek prostřednictvím standardizovaných vzorů ; je toho názoru, že se jedná o osvědčený postup, který by měly uplatňovat také ostatní agentury;

13.  upozorňuje na to, že před jakýmkoli externím zajišťováním služeb agentur či jejich spojováním je nutné provést důkladnou analýzu nákladů a přínosů, která by zjistila, zda je možné dosáhnout snížení nákladů např. rozpočtových a personálních oddělení; poukazuje v této souvislosti na studii proveditelnosti a možnosti poskytování společných podpůrných služeb pro agentury, kterou Parlament vypracoval již v roce 2009;

14.  připomíná, že rozpočet agentur musí být vyrovnaný; zdůrazňuje, že některé agentury svou činností generují zisk, který někdy vede k přebytku; zastává názor, že u agentur plně financovaných z rozpočtu Evropské unie by měl být přebytek vzniklý během jednoho roku jednoznačně odečten z příspěvku Unie na rok n+1;

15.  žádá agentury, aby přezkoumaly své administrativní postupy s cílem snížit administrativní zátěž; upozorňuje zejména na postupy zadávání veřejných zakázek a přijímání pracovníků, kde může být prostor pro značné úspory;

16.  naléhá na agentury, aby posoudily své vlastní administrativní náklady ve srovnání s náklady jiných agentur, až budou napříště sestavovat plán zdrojů, a aby přihlédly k srovnávací tabulce platových tříd administrativních pracovníků, až budou napříště provádět jmenování do těchto funkcí;

17.  kromě toho se domnívá, že u agentur částečně financovaných z vlastních zdrojů by klienti měli platit plnou cenu za služby, které jim agentura poskytuje, včetně poměrného příspěvku zaměstnavatele do systému důchodového pojištění; pokud jde o otázku, jak řešit případný schodek oproti plánovaným příjmům agentury z poplatků klientů, a potřebu zajistit, aby měly agentury k dispozici nezbytné finanční prostředky, vyzývá Komisi, aby zjistila, do jaké míry je nezbytné vytvořit omezený účelově vázaný rezervní fond, který by byl používán transparentním způsobem, a případně stanovila podmínky, za nichž by mohl být takový fond vytvořen;

18.  vyzývá všechny příslušné rozpočtové subjekty, aby dodržovaly své povinnosti v rámci rozpočtového procesu a své požadavky týkající se rozpočtů agentur (počáteční rozpočtové požadavky, zvyšování, snižování) náležitě odůvodňovaly a aby byly v budoucnu opatrnější při rozhodování o zvyšování rozpočtu agentury a braly v úvahu čas potřebný k vykonání nových činností; je toho názoru, že rozpočty agentur by měly být založeny na jejich momentálních skutečných potřebách; vyzývá proto Komisi a všechny příslušné strany zapojené do rozpočtového procesu, aby co nejdříve provedly doporučení Účetního dvora týkající se uplatňování metody rozpočtování s nulovým základem při sestavování rozpočtů agentur, což znamená, že rozpočet každé agentury je sestavován bez ohledu na částky z minulých období a o jeho podobě rozhodují výhradně potřeby každé agentury;

19.  naléhavě žádá agentury, aby přijetím nápravných opatření co nejvíce omezily počet případů zpožděných plateb; je znepokojen zejména tím, že zpoždění agentur při provádění plateb zvyšuje riziko, že bude nutné platit úroky a poplatky za pozdní platbu, pro něž nejsou v rozpočtu vyčleněny žádné prostředky;

20.  dále agentury vyzývá k tomu, aby předkládaly přesné a kompletní zprávy o výjimkách v souladu s vnitřním kontrolním standardem č. 16;

Nedostatky v postupech zadávání zakázek

21.  konstatuje nedostatky v postupech zadávání zakázek; vyzývá agentury, aby zvýšily účinnost svého systému vnitřní kontroly, aby zamezily nebo odhalily soustavné chyby, které ohrožují legalitu a správnost transakcí agentur;

22.  naléhavě proto žádá agentury, aby posílily své postupy zadávání zakázek, a to zejména schvalování zadávání zakázek jak na úrovni rozhodování o uvolnění finančních prostředků, tak na úrovni pracovního programu; poznamenává, že když například agentura EMSA nepodložila své finanční rozhodnutí o plánovaném operativním zadávání zakázek základními údaji, může být platnost rozhodnutí agentury zpochybněna;

23.  dále vyzývá agentury, aby ve svých ročních pracovních programech uváděly jednoznačné informace o souhrnném rozpočtovém krytí vyhrazeném pro veřejné zakázky a předběžném počtu a typu plánovaných veřejných zakázek; je znepokojen skutečností, že roční pracovní programy agentur často explicitně neuvádějí všechny informace, jak je stanoví finanční nařízení a jeho prováděcí pravidla; poznamenává, že tyto nedostatky byly shledány zejména u agentur EMSA a ERA;

24.  vyzývá agentury, aby v rámci svých výročních zpráv o činnosti zajistily přesné, včasné a komplexní informace o výjimkách; podrobné kontrolní seznamy a  průvodní listy (routings slips) by agenturám umožnily jednoznačně vymezit povinnosti každého zaměstnance a v případě nesrovnalostí zajistit přijetí odpovídajících následných opatření;

25.  kromě toho naléhavě žádá agentury, aby zajistily, že správním radám budou včas a řádně předkládány zprávy o vyjednávacím řízení, k němuž by se mělo přistupovat za přísně definovaných podmínek, a správní rady tak mohou být plně informovány o rozsahu těchto řízení;

26.  dále vyzývá agentury, aby zavedly následné kontroly a podávaly o nich zprávy, a zajistily tak přijetí náležitých opatření v návaznosti na možné nesrovnalosti; v této souvislosti podporuje iniciativy na vytvoření ústřední koordinované kapacity v rámci ředitelství každé agentury, jehož cílem je snížit riziko nedostatečného využívání prostředků a nekoordinované monitorování smluv;

27.  vítá iniciativu úřadu EFSA na předložení návrhu praktické příručky pro zadávací řízení, která by podrobně vymezila úlohy a povinnosti v každé fázi řízení, přičemž by byla pravidelně aktualizována; je toho názoru, že se jedná o osvědčený postup, který by měly uplatňovat také ostatní agentury;

28.  vítá, že se Účetnímu dvoru podařilo získat přiměřenou jistotu, že roční účetní závěrka všech agentur v prostoru svobody, bezpečnosti a práva za rozpočtový rok 2010 je ve všech věcných ohledech spolehlivá a že uskutečněné operace jsou legální a správné; poukazuje na to, že absolutorium za plnění rozpočtu těchto agentur by mělo být i nadále udělováno na základě jejich výkonnosti v průběhu daného roku;

II.  SPOLEČNÉ ÚKOLY V OBLASTI VÝKONNOSTI

Víceletý program

29.  naléhavě žádá agentury, aby vypracovaly víceleté strategické plány a pokyny, které by byly přizpůsobeny specifické povaze jejich činností; pokládá za důležité, aby víceleté plány činnosti (cíle a prostředky k jejich dosažení) byly provázány s víceletým plánováním zdrojů (zejména rozpočet a zaměstnanci) a aby se to jasně odráželo v ročních pracovních programech; žádá rovněž agentury, aby konzultovaly v této věci s Parlamentem;

30.  vybízí agentury k vytvoření víceletých strategických plánů v oblasti IT na podporu svých provozních činností;

Roční pracovní program

31.  domnívá se, že interní postup agentur týkající se sestavení ročního pracovního programu má velký vliv na spolehlivost informací, které agentura poskytuje zainteresovaným stranám a orgánu příslušnému k udělení absolutoria; naléhá proto na agentury, aby zajistily konzistentnost svého plánování, adekvátní postupy a pokyny a odpovídající dokumentaci pro pracovní program, aby mohly poskytovat informace o všech prováděných činnostech a o zdrojích, které jsou na jednotlivé činnosti naplánovány;

32.  domnívá se, že je naprosto nezbytné, aby výbory odpovědné za agentury co nejdůkladněji zkontrolovaly roční pracovní programy agentur a zajistily, aby tyto programy odpovídaly současné situaci a politickým prioritám;

33.  očekává v tomto ohledu, že při vypracovávání ročních pracovních programů dojde k intenzivnější spolupráci s Komisí;

34.  požaduje úzkou spolupráci agentur s cílem zajistit účinnou koordinaci jejich ročních pracovních programů;

35.  naléhavě žádá agentury zejména o to, aby zajistily, že pracovní program bude úplný a bude obsahovat veškeré požadované informace (tj. informace o všech činnostech prováděných agenturou a zdrojích naplánovaných pro jednotlivé činnosti), a aby do něj dále zahrnuly podrobné informace a odhady týkající se prostředků přenesených do následujícího roku;

36.  vybízí proto agentury, aby při sestavování svého pracovního programu používaly jednotnou šablonu, a usnadnily tak srovnávání jednotlivých programů; v této souvislosti žádá Komisi, aby vypracovala pokyny týkající se této šablony;

37.  vyjadřuje znepokojení nad tím, že určení odpovědnosti za přípravu a přijetí pracovního programu není ve zřizovacím rozhodnutí některých agentur uvedeno (např. EUROJUST); domnívá se, že to může vést k nevyjasněné situaci a nedostatku odpovědnosti za přípravu a přijetí pracovního programu; očekává, že Komise předloží návrh změny právního základu;

Výroční zpráva o činnosti

38.  naléhavě žádá agentury, aby sjednotily strukturu svých výročních zpráv o činnosti s formátem, který používají generální ředitelství Komise, a aby v nich odpovídajícím způsobem poskytovaly podrobné a úplné informace o: provádění svých ročních pracovních programů, rozpočtu a plánu personální politiky, ukazatelích pro rozpočtové řízení, jako je čerpání prostředků na konci roku (tj. rozpočtové závazky přijaté agenturou v posledních třech měsících roku), systémech řízení a vnitřní kontroly, zjištěních interního/externího auditu, opatřeních přijatých na základě doporučení auditora, doporučeních vydaných v rámci udílení absolutoria a prohlášení výkonného ředitele o věrohodnosti; dále vyzývá agentury, aby ve svých výročních zprávách o činnosti uváděly informace vyplývající z finančních výkazů a ze zpráv o rozpočtovém a finančním řízení, jejichž vypracování je naplánováno v rámci postupu udělování absolutoria, pod podmínkou, že se dodrží harmonogram pro vypracování konsolidované roční účetní závěrky Unie;

39.  žádá, aby součástí struktury výroční zprávy o činnosti každé agentury bylo i několik společných prvků založených na osvědčených postupech v rámci agentur, a bylo tak usnadněno srovnání; v této souvislosti žádá Komisi, aby ve spolupráci s agenturami vytvořila orientační předlohu;

40.  vyzývá ředitele agentur, aby své výroční zprávy o činnosti za rok n a hodnocení správní rady předali do 31. července roku n+1 Účetnímu dvoru, Parlamentu, Radě a Komisi;

41.  vítá skutečnost, že agentura EU-OSHA ve své výroční zprávě o činnosti uvádí podrobné údaje nabízející srovnání jednotlivých let, jež orgánu příslušnému k udělení absolutoria umožňuje lépe vyhodnotit její výkonnost; je toho názoru, že se jedná o osvědčený postup, který by měly zavést také další agentury;

42.  dále vyzývá agentury, aby nadále usilovaly o zajištění toho, aby jejich výroční zprávy o činnosti účinně odrážely jejich roční pracovní programy; zdůrazňuje, že je to dost zásadní pro řádné hodnocení činnosti a výsledků agentury ve světle příspěvků ze strany Unie, a tedy i pro určení výkonnosti každé agentury; chválí v tomto ohledu zejména výroční zprávy o činnosti agentur ECHA, EMSA a EUROPOL; poznamenává však, že některé agentury (např. EMCCDA a GSA) vykazují v tomto ohledu nedostatky a jejich plánování zdrojů pro jednotlivé činnosti (sestavování rozpočtu podle činností - ABB) nebylo propojeno s organizační strukturou jejich agentury, takže nebylo možné monitorovat plnění rozpočtu;

43.  vítá iniciativu střediska CEDEFOP, které ve své výroční zprávě o činnosti za rok 2010 uvádí u klíčových provozních činností Ganttovy diagramy; připomíná agenturám, že tyto diagramy přehlednou formou uvádějí dobu, kterou každý z pracovníků stráví na určitém projektu, a podporují přístup orientovaný na výsledky; vyzývá agentury, aby zavedly Ganttův diagram do programů jednotlivých provozních činností;

Hodnocení agentur

44.  vyzývá agentury, aby každé dva roky vypracovávaly a předkládaly celková hodnocení své činnosti, výkonnosti a účelnosti, jejichž vypracování zadá Komise, Parlament nebo Účetní dvůr, a aby tyto zprávy zveřejňovaly na svých internetových stránkách; poté je nutno vyzvat agentury, aby připravily plán, jehož součástí bude i akční plán následných opatření, která budou vycházet ze závěrů těchto hodnocení, a aby jednou ročně předkládaly zprávu o dosaženém pokroku;

Zpráva o článku 96

45.  připomíná, že podle čl. 96 odst. 2 rámcového finančního nařízení musí agentury orgánu příslušnému k udělení absolutoria předkládat zprávu o opatřeních přijatých v návaznosti na připomínky a doporučení, které orgán příslušný k udělení absolutoria uvedl ve svých předchozích zprávách o udělení absolutoria;

46.  vyjadřuje politování nad tím, že informace, které agentury uvedly ve svých zprávách o článku 96, pochází od samotných agentur, a proto nelze správnost jejich prohlášení zcela potvrdit a zaručit; vyzývá proto interinstitucionální pracovní skupinu pro agentury, aby zvážila zavedení ustanovení o vytvoření a uplatňování mechanismu pro ověřování informací, které poskytují agentury ve svých zprávách o článku 96, aby tak orgán příslušný k udělení absolutoria mohl získat jistotu o platnosti obdržených informací a aby bylo možné přikročit k pečlivé následné kontrole provádění připomínek a doporučení, které Parlament uvedl ve svých předchozích usneseních o udělení absolutoria;

Tabulka tvořící přílohu výročních zpráv Účetního dvora

47.  vítá skutečnost, že agentury provedly v tabulce tvořící přílohu zvláštních zpráv Účetního dvora za rok 2010 srovnání operací uskutečněných v roce 2009 a 2010, což orgánu příslušnému k udělení absolutoria umožnilo lépe vyhodnotit meziroční výkonnost jednotlivých agentur; poznamenává, že o takovouto tabulku žádá orgán příslušný k udělení absolutoria již od postupu udělování absolutoria agenturám za plnění rozpočtu na rok 2008;

Úloha koordinátora sítě agentur

48.  vyslovuje agentuře ECHA uznání za její efektivní práci v roli koordinátora sítě agentur v průběhu postupu udělování absolutoria za rok 2010; je toho názoru, že by tuto praxi měly následovat také společné podniky, kterých stále přibývá;

III.  SPOLEČNÉ ÚKOLY V OBLASTI TRANSPARENTNOSTI

Webové stránky agentur

49.  naléhavě vyzývá agentury, aby prostřednictvím svých webových stránek poskytovaly informace nezbytné k zajištění transparentnosti, a to zejména transparentnosti finanční; zejména vyzývá agentury, aby na svých webových stránkách zpřístupnily seznam všech zakázek zadaných v průběhu posledních tří let a seznam členů jejich správních rad spolu s jejich prohlášeními o zájmech a seznam všech podniků, s nimiž uzavřely smlouvy o partnerství veřejného a soukromého sektoru nebo s nimiž jsou v jiném obchodním vztahu; žádá Komisi, aby pokračovala ve svém úsilí tyto informace plně zpřístupnit a začlenit je do svého systému finanční transparentnosti;

Vztahy se zúčastněnými stranami

50.  vyzývá agentury, aby zajistily vykonávání svých funkcí v koordinaci s jednotlivými zúčastněnými stranami;

51.  vyzývá agentury, aby zlepšily zapojení hlavních evropských orgánů, zejména Parlamentu, do vypracovávání svých ročních plánů;

Střet zájmů

52.  vyzývá agentury, aby přijaly účinné postupy pro řádné řešení obvinění ze střetu zájmů v agenturách nebo správních radách, zejména v agenturách EASA, EEA a EFSA;

53.  vítá iniciativu některých agentur, například Evropské agentury pro kontrolu rybolovu, jejíž útvar IAS připravil interní vzdělávací kurz a zajistil nezbytné proškolení v oblasti etických norem a bezúhonnosti v agentuře; vítá zejména skutečnost, že školení je pro všechny pracovníky povinné, aby byla zajištěna informovanost o etických a organizačních hodnotách, zejména pokud jde o etické chování, zamezení konfliktu zájmů, prevenci podvodů a hlášení nesrovnalostí;

54.  vyzývá agentury, aby pečlivě sledovaly a vyhodnocovaly své systémy kontroly, aby se zabránilo střetu zájmů mezi jejich zaměstnanci a odborníky pracujícími v jejich agentuře; vyzývá mimoto správní rady agentur, aby přijaly a uplatňovaly vůči svým členům co nejpřísnější pravidla a ověřovací mechanismy k zajištění jejich úplné nezávislosti na soukromých zájmech; znovu připomíná, že pověst agentury může být poškozena v případech, kdy je zpochybněna z důvodu střetu zájmů, což má negativní dopad na pověst Unie;

55.  připomíná, že evropský veřejný ochránce práv podrobil agenturu EFSA kritice za způsob, jakým posuzuje možné střety zájmů a případy „otáčivých dveří“; vyzývá ostatní agentury, aby uplatnily účinné postupy pro odhalování a prevenci jakýchkoli situací, v nichž dochází ke střetu zájmů; domnívá se, že je třeba vyjasnit tzv. čekací lhůty pro osoby, které sloužily jako ředitelé agentur nebo vykonávaly v agentuře významné povinnosti;

56.  vyzývá proto agentury, aby poskytly příslušným výborům a Rozpočtovému výboru Parlamentu podrobný přehled postupů, kritérií a ověřovacích mechanismů, které mají zamezit případům „otáčivých dveří“ a situacím, kdy dochází ke střetům zájmů; pokud je tato úloha zajišťována ve spolupráci s partnery z členských států, vyzývá agentury, aby objasnily toto sdílení úloh s cílem vyhnout se v případech konfliktu zájmů mezerám, které souvisejí se sdílením odpovědnosti;

57.  znovu opakuje svou výzvu adresovanou Komisi, aby do konce roku 2012 poskytla informace o tom, zda existují právní předpisy, které ve srovnatelných případech v ostatních agenturách upravují tzv. čekací lhůty, a o způsobech uplatnění těchto předpisů;

58.  je potěšen záměrem Účetního dvora provést komplexní analýzu koncepce politik agentur a konkrétních postupů řešení situací, které se týkají střetu zájmů, s cílem zabránit střetům zájmů, přičemž je nutno vzít v potaz definici střetu zájmů a související pravidla, jež používá OECD;

59.  připomíná, že ve svém výše uvedeném usnesení ze dne 15. září 2011 o úsilí EU v boji proti korupci Parlament mimo jiné vyzval Komisi a agentury Unie, aby zajistily větší transparentnost tím, že vypracují kodexy chování nebo zdokonalí stávající kodexy a stanoví minimální jednoznačná pravidla o střetu zájmů;

60.  připomíná, že střety zájmů jsou příčinou korupce, podvodů, špatného hospodaření s finančními prostředky a špatného řízení lidských zdrojů a protekce a mají negativní dopad na nestrannost rozhodnutí a kvalitu práce a rovněž podkopávají důvěru občanů Unie v orgány Unie, včetně agentur;

Nábor ředitelů agentur

61.  vyzývá interinstitucionální pracovní skupinu, aby se zabývala způsoby jmenování ředitelů agentur, aby existoval otevřený, transparentní a důvěryhodný proces náboru; v této souvislosti vyzývá interinstitucionální pracovní skupinu, aby zajistila, aby v jejím společném prohlášení bylo uvedeno, že kandidáti vybraní na místa ředitelů agentur podstoupí veřejnou diskusi ve výborech Parlamentu;

62.  konstatuje, že v případě Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy, Evropského orgánu pro bankovnictví a Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění (tj. agentur, které byly založeny v roce 2010 a zahájily svou činnost v roce 2011), je výkonný ředitel jmenován dozorčí radou, ale teprve po potvrzení Parlamentem jako orgánem příslušným pro udělení absolutoria; zdůrazňuje, že tento postup by měl být pravidlem pro jmenování výkonných ředitelů všech agentur;

Opatření pro předcházení podvodům

63.  vyzývá agentury, aby byly aktivnější v oblasti odhalování podvodů a předcházení podvodům a řádně a pravidelně podávaly o těchto činnostech zprávy; zdůrazňuje, že úloha Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) vůči agenturám by měla být formálně stanovena, posílena a zviditelněna;

Systém rychlého varování

64.  domnívá, že pokud má Komise vážné důvody k obavám, že agentura má v úmyslu přijmout rozhodnutí nebo se podílet na činnostech, které nejsou v souladu s mandátem agentury, mohla by porušit právní předpisy Unie nebo jedná ve zjevném rozporu s cílem politiky Unie, je povinna o tom neprodleně informovat Parlament a Radu, aby jim umožnila přijmout vhodná opatření;

IV.  SPOLEČNÉ ÚKOLY V OBLASTI LIDSKÝCH ZDROJŮ

Postupy náboru zaměstnanců

65.  naléhavě žádá agentury, aby přijaly nezbytná opatření za účelem zvýšení legality, transparentnosti a objektivity svých postupů náboru zaměstnanců; konstatuje opět, že v několika agenturách existují nedostatky v postupech náboru zaměstnanců, jež ohrožují transparentnost těchto postupů nebo porušují zásadu rovného zacházení při uplatňování kritérií způsobilosti; zejména poukazuje na to, že Účetní dvůr opakovaně informuje o následujících nedostatcích:

domnívá se, že tyto nedostatky snižují schopnost agentur: reagovat na případná obvinění z nahodilých rozhodnutí týkajících se náboru zaměstnanců; a přijmout příslušná rozhodnutí k nápravě;

   neexistují důkazy o tom, zda jsou kritéria výběru a prahové hodnoty, které musí kandidáti splnit, aby byli pozváni k písemnému testu či pohovoru, stanoveny předtím, než začne postup hodnocení;
   dokumentace týkající se přijímacích řízení je nedostatečná;
   při výběrovém řízení není uplatňováno rovné zacházení s interními, resp. externími kandidáty;
   existuje jen omezená soutěž;

66.  vítá iniciativu střediska CEDEFOP ohledně internetového nástroje pro nábor zaměstnanců RECON - nábor na internetu, který středisku pomůže zvýšit rychlost, účinnost a transparentnost postupu náboru pracovníků; vyzývá všechny agentury, aby následovaly příklad střediska v tomto směru;

67.  je toho názoru, že každým rokem dochází mezi agenturami k výměně zaměstnanců, včetně ředitelů; vyzývá Komisi, aby poskytla Parlamentu tabulku uvádějící všechny zaměstnance, zejména ředitele a osoby na řídících postech, kteří přešli z pracovního místa v jedné agentuře na pracovní místo v jiné agentuře, nebo přešli do jiné instituce Unie, a to přinejmenším od roku 2008;

68.  vyzývá Komisi, aby poskytla Parlamentu podrobnou tabulkou kritérií uplatňovaných v zájmu zajištění nezávislosti, nestrannosti a odpovídající kvalifikace přijímaných zaměstnanců, a to včetně těch kritérií, jež mají zabránit střetu zájmů nebo mu předcházet, a v zájmu uplatnění odrazujících sankcí za jakoukoli zjištěnou nesrovnalost;

69.  lituje, že v některých agenturách byl počet neobsazených míst v roce 2010 stále vysoký; vyzývá tyto agentury, aby učinily veškeré kroky nutné k tomu, aby se tato situace již neopakovala;

Přidělování citlivých úkolů dočasným zaměstnancům

70.  znovu vyzývá agentury, aby zajistily, aby nebyly citlivé úkoly přidělovány dočasným zaměstnancům; vyjadřuje politování nad tím, že v některých případech přijaly agentury tyto zaměstnance s cílem svěřit jim citlivé úkoly nebo jim poskytnout přístup k citlivým informacím; zdůrazňuje, že v důsledku přístupu zaměstnanců přijatých na dobu určitou k citlivým informacím nebo jejich neznalosti příslušných postupů nebo střetů zájmů vzniká potenciální riziko narušení bezpečnosti;

Pružná pracovní doba – dovolená

71.  vyzývá všechny agentury, aby informovaly orgán příslušný k udělení absolutoria o počtu dnů dovolené schválené v každé třídě v rámci programů pružné pracovní doby a náhradního volna v roce 2010;

V.  ÚKOLY V OBLASTI SYSTÉMU VNITŘNÍ KONTROLY

72.  vybízí agentury, aby dále zdokonalily své systémy vnitřní kontroly, a podpořily tak každoroční prohlášení o věrohodnosti svého ředitele; zdůrazňuje mimoto, že je důležité, aby agentury zřídily funkci řízení rizik pro účely evidování rizik a vypracovaly plány pro jejich zmírňování;

Útvar interního auditu (IAS)

73.  poznamenává, že podle platných právních předpisů nejsou agentury povinny poskytovat Výboru pro rozpočtovou kontrolu zprávy útvaru IAS; považuje tuto skutečnost za nedostatek příslušných právních předpisů; domnívá se, že zprávy interního auditora by měly být členům Výboru pro rozpočtovou kontrolu poskytovány, případně na základě omezeného přístupu; naléhavě vyzývá spolutvůrce právních předpisů, aby upravili finanční nařízení tak, aby interní auditoři byli povinni předkládat své zprávy orgánu příslušnému k udělení absolutoria prostřednictvím sekretariátu Výboru pro rozpočtovou kontrolu;

74.  domnívá se, že úloha IAS jako interního auditora decentralizovaných agentur je naprosto zásadní; zdůrazňuje zejména, že IAS vydává nezávislá stanoviska ke kvalitě řídících a kontrolních systémů a doporučení ke zlepšení podmínek provádění operací a k podpoře řádného finančního řízení v agenturách;

75.  vyzývá proto správní rady agentur, aby řádně zohledňovaly doporučení ze strany IAS v zájmu rychlé nápravy zjištěných pochybení a s cílem zdůvodnit orgánu příslušnému pro udělení absolutoria odmítnutí doporučení a prodlevy při provádění doporučení, která IAS vydal;

VI.  ÚKOLY V OBLASTI SYSTÉMU EXTERNÍ KONTROLY

Audity Účetního dvora v agenturách

76.  konstatuje, že jak IAS, tak Účetní dvůr poskytují doporučení agenturám k odstraňování jejich nedostatků; vítá úsilí obou kontrolních institucí, jež poskytují agenturám užitečné poradenství, aby mohly napravit své nedostatky; rozhodně připomíná agenturám, aby braly doporučení vážně a aby přijaly nezbytná opatření k nápravě svých nedostatků; žádá IAS, aby rozpočtový orgán informoval o nedostatcích ve zprávách připravených řediteli agentur podle čl. 72 odst. 5 nařízení (ES, Euratom) č. 2343/2002 a aby otevřeně zveřejňoval doporučení poskytnutá agenturám s cílem zajistit veřejný zájem, a tudíž i účinnost jeho kontrolních úkolů;

77.  konstatuje, že Účetní dvůr v roce 2010 vydal 32 veřejných dokumentů o agenturách EU, jež byly všechny zveřejněny v Úředním věstníku Evropské unie a jsou k dispozici na internetových stránkách Účetního dvora i Výboru pro rozpočtovou kontrolu; vybízí Účetní dvůr, aby pokračoval ve vykonávání svých kontrolních a auditních funkcí ve vztahu k agenturám svědomitým a nestranným způsobem a aby zohlednil všechna svá zjištění a doporučení ve svých veřejných výročních zprávách nebo zvláštních zprávách, aby tím orgánu příslušnému k udělení absolutoria umožnil naplňovat jeho funkci a aby zajistil, že občané Unie budou řádně informováni;

78.  konstatuje, že Účetní dvůr se zaměřuje na postupy udělování veřejných zakázek jako na součást svých výročních auditů agentur; podporuje Účetní dvůr v jeho úloze externího auditora s cílem zajistit, aby dělal maximum pro získání co nejúplnějších informací o postupech zadávání veřejných zakázek a pro to, aby se agentury při přípravě, zveřejňování, hodnocení a správě smluv striktně řídily zásadou co nejširší a otevřené hospodářské soutěže a zásadou optimálního využití prostředků, a aby mohl Účetní dvůr ověřovat skutečný obrat společností, s nimiž agentury uzavřely smlouvu, s cílem zajistit, aby se tento obrat nevztahoval na změny, ke kterým došlo v oficiálním názvu dodavatele;

79.  žádá Účetní dvůr, aby v průběhu auditu s přibývajícím objemem relevantních údajů poskytl veřejnou databázi obsahující mimo jiné následující informace ve snadno dostupném formátu (např. excelové soubory nebo soubory CSV):

naléhavě proto agentury vyzývá, aby Účetnímu dvoru včas poskytly nezbytné údaje a odhady;

   rozpočtové závazky učiněné v posledních třech měsících roku,
   prostředky přenesené v souvislosti s rozpočtem agentur,
   rozdíl mezi odhadovaným (ex-ante) a skutečným (ex-post) přenosem prostředků agentur,
   průměrně měsíčně držená hotovost,
   zrušené prostředky ve vztahu k průměrně držené hotovosti za rok,
   výnosy z úroků ve vztahu k průměrně držené hotovosti agentur,
   průměrně držená hotovost ve vztahu k průměrným denním výdajům,
   jednotliví uživatelé internetových stránek agentur a publikace / tisková prohlášení agentur ve vztahu k prostředkům přiděleným na vztahy s veřejností;

80.  žádá Účetní dvůr, aby vytvořil snadno dostupný a transparentní postup stanovování pořadí pro agentury s použitím významných ukazatelů v oblasti dobrého finančního a rozpočtového řízení, nízkých nákladů na správu i v oblasti účinné provozní efektivity a poskytl související údaje ve snadno dostupném formátu (např. excelové soubory nebo soubory CSV);

Zprávy o ročních účetních závěrkách předkládané Účetním dvorem:

81.  připomíná, že v předchozích postupech udělení absolutoria agenturám vyzval orgán příslušný k udělení absolutoria Účetní dvůr, aby poskytl další informace o:

   efektivnosti vnitřních kontrolních systémů jednotlivých agentur;
   potenciálních střetech zájmů v agenturách,
   hodnocení výroční zprávy o činnosti každé agentury,
   výkonnosti agentur;

82.  vítá skutečnost, že Účetní dvůr ke svému hodnocení výročních zpráv agentur o činnost připojil specifickou tabulku obsahující srovnání operací z roku 2009 a 2010, čímž veřejnosti poskytl informace o těchto činnostech;

83.  připomíná, že Účetní dvůr jedná jako nezávislý externí kontrolní orgán, aby uspokojil právo evropských občanů na informace, jak jsou jejich peníze vynakládány a jak jsou agentury řízeny; připomíná v této souvislosti, že agentury slouží veřejnému zájmu a měly by skládat účty občanům, jejichž zájmům podle svých prohlášení musí sloužit; vyzývá Účetní dvůr, aby orgánu příslušnému pro udělení absolutoria poskytl co nejvíce podrobností o opatřeních přijatých na základě dřívějších auditů i o nesrovnalostech, jež Účetní dvůr nepovažuje za dostatečně závažné k tomu, aby je zmínil, aby tak orgánu příslušnému pro udělení absolutoria pomohl v jeho úkolu vykonávat dohled nad agenturami;

Dvě zvláštní zprávy Účetního dvora: jedna plánovaná, ale neuskutečněná, druhá plánovaná na rok 2012

84.  je znepokojen tím, že i přes informace, které Účetní dvůr poskytl ve svém ročním pracovním programu na rok 2011, a neustálé žádosti Parlamentu nebyla předložena zvláštní zpráva o srovnávacím hodnocení agentur z hlediska efektivity výdajů; bere na vědomí, že se Účetní dvůr snaží poskytovat informace o hodnocení agentur z hlediska efektivity výdajů Parlamentu; je však překvapen tím, že dne 15. února 2012 zaslal předseda Účetního dvora předsedovi Parlamentu dopis s přílohou, v němž je v zásadě uvedeno, že příloha i) není zvláštní zprávou o srovnávacím hodnocení agentur z hlediska efektivity výdajů, ii) nemá veřejnou povahu a iii) mohla by být použita pro udělení absolutoria za rok 2011, přestože údaje v příloze se vztahují na období 2008-2010; lituje skutečnosti, že Účetní dvůr nemá v úmyslu vydat zvláštní zprávu o srovnávacím hodnocení agentur z hlediska efektivity výdajů, jak uvedl ve svém dopise ze dne 18. dubna 2012 adresovaném orgánu příslušnému k udělení absolutoria;

85.  bere na vědomí, že Účetní dvůr zveřejní zvláštní zprávu o řešení střetu zájmů v agenturách do konce června 2012; je znepokojen tím, že několik agentur bylo opakovaně nařčeno z případů zahrnujících střet zájmů, a proto vítá toto rozhodnutí a naléhavě žádá Účetní dvůr, aby zvýšil své úsilí a zvláštní zprávu vydal v plánovaném časovém rámci;

Externalizace auditů Účetního dvora v agenturách

86.  domnívá se, že pokud mají být auditoři ze soukromého sektoru zapojeni do externího auditu účtů agentur, měl by být výběr a jmenování těchto soukromých auditorů prováděn v souladu s platnými předpisy, a to včetně předpisů, které se týkají transparentního zadávání veřejných zakázek, a měly by být zavedeny vhodné kontrolní mechanismy s cílem zajistit, aby bylo posuzování legality a správnosti příjmů a výdajů a spolehlivosti účtů agentur prováděno v souladu s požadovanými normami; je rovněž toho názoru, že za jednotlivé aspekty takového externě zadaného auditu, včetně uvedených zjištění, musí nést i nadále plnou odpovědnost Účetní dvůr, který bude muset řídit veškeré požadované správní postupy i postupy zadávání veřejných zakázek a financovat je ze svého rozpočtu, aniž by požádal o jeho navýšení, neboť tento úkol je v působnosti Účetního dvora; kromě toho současná krize neumožňuje další navyšování rozpočtů na plnění úkolů, které jsou v působnosti některého orgánu nebo instituce Unie, v tomto případě Účetního dvora;

87.  naléhavě vyzývá Účetní dvůr, aby při zadávání nezávislých auditů u agentur zabránil jakýmkoli střetům zájmů;

88.  domnívá se rovněž, že pokud má být takové externí zadávání auditů používáno, musí zprávu nezávislých auditorů zveřejnit okamžitě jak nezávislí auditoři, tak i Účetní dvůr; za tímto účelem Parlament požaduje, aby se Účetní dvůr při uzavírání smluv s případným nezávislým dodavatelem zdržel ukládání ustanovení o důvěrnosti, pokud jde o zveřejňování zpráv v podobě, v jaké je předložil nezávislý dodavatel; současně musí Účetní dvůr převzít za tento nezávislý audit odpovědnost a v souladu s tím jednat;

VII.  SPRÁVA A ŘÍZENÍ AGENTUR

Správní rada

89.  konstatuje, že velký počet členů správních rad některých agentur, jejich podstata a vysoká fluktuace by mohly vést k neefektivnímu rozhodování těchto orgánů; vyzývá proto interinstitucionální pracovní skupinu pro agenturu, aby se touto otázkou zabývala a aby zároveň přezkoumala podstatu statusu jejich členů, jejich oblast působnosti a otázky v souvislosti se střetem zájmů; dále navrhuje, aby se zvážila možnost sloučení správních rad agentur, které působí v příbuzných oblastech, s cílem snížit náklady na schůze;

90.  bere na vědomí odpovědnost, kterou mají správní rady za správu agentur a dohled nad nimi; domnívá se, že některá rozhodnutí správní rady, jako například odmítnout jedno nebo více doporučení interního auditora bez řádného zdůvodnění, mohou mít negativní dopad na způsob vedení agentur; vyzývá k přezkumu postavení Komise v rámci správních rad agentur tak, aby získala hlasovací právo a právo vytvořit „blokační menšinu“, pokud jde o rozhodnutí týkající se rozpočtového, finančního a správního řízení; dále vyzývá Komisi, aby orgánu příslušnému pro udělení absolutoria oznamovala veškerá rozhodnutí přijímaná správními radami, která nejsou v souladu se zásadou řádného rozpočtového a finančního řízení agentur nebo s finančním nařízením;

91.  vítá, že z podnětu Účetního dvora došlo k zahájení opatření zaměřených na přísnější sledování a kontrolu převodu prostředků, a očekává navíc, že přísná kontrola rozpočtu agentur bude probíhat i v budoucnu; je si vědom obtíží, které vznikají při sestavování rozpočtu podle činností v systému, který odděluje výdaje na zaměstnance a správní výdaje od provozních výdajů, u agentur, jejichž náplní činnosti je poskytování informací, poradenské služby a budování důvěryhodnosti;

92.  vyzývá agentury k transparentnějšímu vykazování počtu zaměstnanců, včetně smluvních zaměstnanců, v jejich zprávách o činnosti; očekává, že interinstitucionální pracovní skupina pro agentury dosáhne dohody, což by představovalo významný přínos z hlediska přidělování rozpočtových prostředků agenturám a jejich provozu;

93.   se znepokojením konstatuje, že v případě osmi agentur, tj. CEPOL, ECHA, EFSA, EMCDDA, EMSA, ETF, FRA a FRONTEX, se průměrné výdaje na schůzi a člena v roce 2010 pohybovaly mezi 1017 EUR a 6175 EUR; domnívá se, že tyto výdaje jsou přehnané a je třeba je dramaticky snížit;

Administrativní podpora

94.  mimoto vyzývá agentury, aby při posuzování možnosti administrativní podpory k zajištění co nejefektivnějšího fungování zvážily níže uvedené alternativy:

   sloučit menší agentury s cílem dosáhnout úspor a ukončit nebo zabránit překrývání cílů a vyhnout se růstu výdajů z rozpočtu Unie,
   sdílet služby mezi agenturami, a to buď podle blízkosti jejich umístění nebo podle oblasti politiky; oceňuje v tomto ohledu iniciativu agentur EMSA a CFCA, jejímž cílem je sdílení funkce interního auditu; považuje to však pouze za začátek procesu, v němž je nutno pokračovat restrukturalizací a sloučením obou agentur;

95.  vyzývá Komisi nebo Účetní dvůr, aby vypracovaly hodnocení všech agentur, aby byly zjištěny a analyzovány:

a aby připravily komplexní analýzu výdajů a přínosů a hodnocení dopadu týkající se případného sloučení nebo uzavření některých agentur v případě, že přidaná hodnota nebo účelnost samostatné agentury není dostačující, a aby v této věci Parlament informovaly v řádném časovém předstihu před udělováním absolutoria za rok 2011;

   možné synergie a výskyt zbytečných činností agentur nebo činností, které se v rámci agentur překrývají,
   zbytečně vysoké režijní náklady z důvodu umístění sídla,

96.  naléhavě vyzývá Komisi a Radu, aby vzaly v úvahu skutečné potřeby každé agentury a potřebu šetrně nakládat s penězi daňových poplatníků Unie v této době finanční a hospodářské krize, a nebraly v úvahu zájem některých členských států, které chtějí mít agenturu ve své zemi z jiných důvodů, než je veřejný zájem Unie;

Disciplinární řízení

97.  znovu připomíná, že Parlament od svého usnesení o udělení absolutoria za rok 2006 vyzýval agentury, aby zvážily zřízení meziagenturní disciplinární komise, která by nestranně uplatňovala různé disciplinární sankce až po vyloučení; konstatuje, že pokračovat v tomto projektu je stále obtížné; vyzývá agenturu, které koordinuje síť agentur, aby vytvořila síť osob, které jsou v platové třídě potřebné k tomu, aby se mohly stát nestrannými členy této disciplinární komise;

VIII.  ÚVAHA O AGENTURÁCH: SPOLEČNÝ PŘÍSTUP

98.  vítá probíhající práci interinstitucionální pracovní skupiny pro agentury, která má za cíl přezkoumat úlohu a postavení decentralizovaných agentur v institucionálním prostředí Unie, a také zřízení, strukturu a činnost těchto agentur spolu s otázkami jejich financování, řízení, rozpočtu a dohledu nad nimi; žádá pracovní skupinu, aby předložila předběžný návrh „jednotného přístupu“ Parlamentu, Rady a Komise, pokud jde o agentury;

99.  vyzývá Komisi, aby navrhla možné způsoby organizace a provádění profesionální správy hotovosti držené agenturami;

100.  žádá interinstitucionální pracovní skupinu, aby zjistila, ve kterých oblastech se činnosti stávajících agentur zdvojují a překrývají, a aby zvážila, zda by některé agentury mohly být sloučeny;

101.  domnívá se, že by pro agentury bylo přínosné sdílet administrativní služby, jako tomu je v případě spolupráce Výboru regionů a Evropského hospodářského a sociálního výboru; naléhavě vyzývá interinstitucionální pracovní skupinu, aby zvážila otázku zeměpisného rozptýlení agentur, které značně zvyšuje jejich náklady a znesnadňuje spolupráci; domnívá se, že pokud by byly agentury seskupeny na několika málo místech, mohly by sdílet režijní a řídící náklady, zejména pokud jde o IT, zaměstnance a finanční správu;

102.   závěrem prohlašuje, že zejména v době krize by měl být skutečný přínos agentur seriózně a rychle analyzován, aby se předešlo vynakládání nemandatorních výdajů, které nejsou naprosto nezbytné, s cílem reagovat odpovídajícím způsobem na striktní potřeby Unie a na potřeby jejích občanů, na obavy a požadavky týkající se důvěry v naše orgány a instituce; zdůrazňuje, že Unie a její členské státy nemohou žádat občany EU, aby šetrně nakládali s penězi, aniž by samy postupovaly stejným způsobem; žádá o spravedlivý přístup, pokud jde o velké úspory ze strany orgánů a institucí Unie, včetně agentur, a požaduje tyto úspory pro své občany, kteří jsou daňovými poplatníky přispívajícími do rozpočtu Unie.

o
o   o

103.  pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předal agenturám, jež podléhají postupu udělení absolutoria, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru.

(1) Úř. věst. L 250, 27.9.2011, s. 269.
(2) Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1.
(3) Úř. věst. L 357, 31.12.2002, s. 72.
(4) Úř. věst. C 368, 16.12.2011.
(5)5 Přijaté texty, P7_TA(2011)0388.
(6) Úř. věst. C 161 E, 31.5.2011, s. 62.


Absolutorium 2010: Překladatelské středisko pro instituce Evropské unie
PDF 393kWORD 101k
Rozhodnutí
Rozhodnutí
Usnesení
Příloha
1.Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 10. května 2012 o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Překladatelského střediska pro instituce Evropské unie na rozpočtový rok 2010 (C7-0280/2011 – 2011/2219(DEC))
P7_TA(2012)0165A7-0125/2012

Evropský parlament,

  s ohledem na konečnou roční účetní závěrku Překladatelského střediska pro instituce Evropské unie za rozpočtový rok 2010,

  s ohledem na zprávu Účetního dvora o roční účetní závěrce Překladatelského střediska pro instituce Evropské unie za rozpočtový rok 2010, spolu s odpověďmi střediska(1),

  s ohledem na doporučení Rady ze dne 21. února 2012 (06083/2012 – C7-0051/2012),

  s ohledem na článek 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,

  s ohledem na nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství(2), a zejména na článek 185 tohoto nařízení,

  s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 2965/94 ze dne 28. listopadu 1994 o zřízení Překladatelského střediska pro instituce Evropské unie(3), a zejména na článek 14 tohoto nařízení,

  s ohledem na nařízení Komise (ES, Euratom) č. 2343/2002 ze dne 19. listopadu 2002 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty uvedené v článku 185 nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství(4), a zejména na článek 94 tohoto nařízení,

  s ohledem na článek 77 a přílohu VI jednacího řádu,

  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A7-0125/2012),

1.  uděluje ředitelce Překladatelského střediska pro instituce Evropské unie absolutorium za plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2010;

2.  předkládá své připomínky v níže uvedeném usnesení;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí a usnesení, které je jeho nedílnou součástí, ředitelce Překladatelského střediska pro instituce Evropské unie, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).

2.Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 10. května 2012 o uzavření účtů Překladatelského střediska pro instituce Evropské unie za rozpočtový rok 2010 (C7-0280/2011 – 2011/2219(DEC))

Evropský parlament,

  s ohledem na konečnou roční účetní závěrku Překladatelského střediska pro instituce Evropské unie za rozpočtový rok 2010,

  s ohledem na zprávu Účetního dvora o roční účetní závěrce Překladatelského střediska pro instituce Evropské unie za rozpočtový rok 2010, spolu s odpověďmi střediska(5),

  s ohledem na doporučení Rady ze dne 21. února 2012 (06083/2012 – C7-0051/2012),

  s ohledem na článek 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,

  s ohledem na nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství(6), a zejména na článek 185 tohoto nařízení,

  s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 2965/94 ze dne 28. listopadu 1994 o zřízení Překladatelského střediska pro instituce Evropské unie(7), a zejména na článek 14 tohoto nařízení,

  s ohledem na nařízení Komise (ES, Euratom) č. 2343/2002 ze dne 19. listopadu 2002 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty uvedené v článku 185 nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství(8), a zejména na článek 94 tohoto nařízení,

  s ohledem na článek 77 a přílohu VI jednacího řádu,

  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A7-0125/2012),

1.  schvaluje uzavření účtů Překladatelského střediska pro instituce Evropské unie za rozpočtový rok 2010;

2.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí ředitelce Překladatelského střediska pro instituce Evropské unie, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).

3.Usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. května 2012 obsahující připomínky, které jsou nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Překladatelského střediska pro instituce Evropské unie na rozpočtový rok 2010 (C7-0280/2011 – 2011/2219(DEC))

Evropský parlament,

  s ohledem na konečnou roční účetní závěrku Překladatelského střediska pro instituce Evropské unie za rozpočtový rok 2010,

  s ohledem na zprávu Účetního dvora o roční účetní závěrce Překladatelského střediska pro instituce Evropské unie za rozpočtový rok 2010, spolu s odpověďmi střediska(9),

  s ohledem na doporučení Rady ze dne 21. února 2012 (06083/2012 – C7-0051/2012),

  s ohledem na článek 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,

  s ohledem na nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství(10), a zejména na článek 185 tohoto nařízení,

  s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 2965/94 ze dne 28. listopadu 1994 o zřízení Překladatelského střediska pro instituce Evropské unie(11), a zejména na článek 14 tohoto nařízení,

  s ohledem na nařízení Komise (ES, Euratom) č. 2343/2002 ze dne 19. listopadu 2002 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty uvedené v článku 185 nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství(12), a zejména na článek 94 tohoto nařízení,

  s ohledem na článek 77 a přílohu VI jednacího řádu,

  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A7-0125/2012),

A.  vzhledem k tomu, že Účetní dvůr prohlásil, že získal přiměřenou jistotu, že roční účetní závěrka Překladatelského střediska pro instituce Evropské unie (dále jen „středisko“) za rozpočtový rok 2010 je spolehlivá a uskutečněné operace jsou legální a správné,

B.  vzhledem k tomu, že Parlament dne 10. května 2011 udělil ředitelce střediska absolutorium za plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2009(13) a ve svém usnesení připojeném k rozhodnutí o udělení absolutoria mimo jiné vyzval středisko

   aby dále rozvíjelo hodnocení své výkonnosti zlepšováním propojení mezi svými strategickými činnostmi a činnostmi plánovanými ve svém ročním pracovním programu, stejně jako přezkumem ukazatelů pro sledování své výkonnosti s cílem splnit kritéria SMART;
   aby přijalo účinnější opatření s cílem řešit stále se navyšující přebytek rozpočtu; v roce 2009 činil tento přebytek 24 000 000 EUR, zatímco v roce 2008 to bylo 26 700 000 EUR, 16 900 000 EUR v roce 2006 , 10 500 000 EUR v roce 2005 a 3 500 000 EUR v roce 2004,
   aby orgán příslušný k udělení absolutoria informovalo o opatřeních, která byla navržena s cílem uvést účinně do provozu účetní systém ABAC,

C.  vzhledem k tomu, že konečný rozpočet agentury na rok 2010 činil 55 928 077 EUR, zatímco v roce 2009 to bylo 62 630 000 EUR, a že tedy došlo ke snížení o 11,98 %;

D.  vzhledem k tomu, že objem překladů byl v roce 2010 nejvyšší od založení střediska, přičemž oproti roku 2009 počet přeložených stran narostl o 20,1 %;

Rozpočtové a finanční řízení

1.  na základě výroční zprávy o činnosti střediska a roční závěrky za rozpočtový rok 2010 konstatuje, že původní rozpočet střediska na rok 2010 ve výši 48 100 000 EUR byl dvakrát upraven; bere zejména na vědomí, že pro tyto dva opravné rozpočty existovaly tyto dva důvody:

   zahrnutí rozpočtového přebytku z předchozích let ve výši 24 000 000 EUR s cílem uhradit Komisi příspěvky zaměstnavatele na důchodové zabezpečení za období 1998−2009, konkrétně se pak jednalo o celkovou částku 18 400 000 EUR, a vrátit prostředky největšímu klientovi střediska mezi agenturami, Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu, s ohledem na hospodářský výsledek za rok 2009, konkrétně pak částku 6 121 255 EUR;
   vyvážit znovu rozpočet částkou 8 000 000 EUR v návaznosti na výrazný nárůst, pokud jde o odhady klientů;

2.  na základě výroční zprávy o činnosti střediska bere na vědomí, že vzhledem k vyššímu celkovému počtu stránek přeložených v roce 2010 se příjmy střediska zvýšily v roce 2010 na 51 200 000 EUR, což oproti roku 2009 představuje nárůst o 13,71 %; na základě výroční zprávy o činnosti rovněž konstatuje, že provádění rozpočtových výdajů střediska stouplo na 43 040 000 EUR, tj. 86,79 % prostředků, což představuje oproti roku 2009 nárůst o 18,27 %;

3.   připomíná, že podle článku 10 nařízení (ES) č. 2965/94, kterým se středisko zřizuje, musí být příjmy a výdaje rozpočtu střediska vyrovnané; konstatuje, že pro rozpočtový rok 2010 dosáhl kumulovaný přebytek střediska z roku 2009 částky 24 000 000 EUR; poznamenává nicméně, že se díky převodu prostředků do důchodového systému Unie a vrácení prostředků klientům podařilo středisku snížit výše uvedený přebytek na 9 200 000 EUR; zároveň bere z informací střediska na vědomí, že správní rada rozhodla v roce 2011 využít výše uvedenou částku 9 200 000 EUR na vytvoření rezervy pro výjimečné investice (4 300 000 EUR) a rezervy pro stabilizaci cen (4 900 000 EUR);

4.  vítá uzavření dlouhodobého sporu mezi střediskem a Komisí ve věci příspěvku zaměstnavatele do důchodového systému Unie;

5.  vítá shora uvedené rozhodnutí správní rady z roku 2011 ohledně vytvoření rezervy ve výši 4 300 000 EUR pro investice do programu e-CDT, který bude realizován v letech 2012–2013, a dále rezervy ve výši 4 900 000 EUR určené ke stabilizaci cen za účelem kompenzace potenciálního poklesu příjmů způsobeného předpokládaným snížením objemu požadavků na překlady ze strany klientů;

6.  vítá skutečnost, že po výzvě orgánu příslušného k udělení absolutoria byla roční účetní závěrka střediska za rozpočtový rok 2010 zveřejněna na internetových stránkách střediska;

Zadávání zakázek

7.  vyzývá středisko, aby zajistilo dodržování článku 60 finančního nařízení přijetím rozhodnutí o financování provozních výdajů; žádá středisko, aby především zavedlo důkladnější kontroly procesu plánování veřejných zakázek;

8.  bere na vědomí z výroční zprávy o činnosti střediska skutečnost, že středisko zahájilo dva nové postupy pro poskytování překladatelských služeb a revizí týkajících se železniční a námořní tematiky;

9.  konstatuje rovněž, že celkem bylo podepsáno 47 rámcových smluv;

Lidské zdroje

10.  bere na vědomí, že vzhledem k tomu, že osm zaměstnanců s vyšším počtem bodů nebylo povýšeno, zatímco někteří jiní zaměstnanci ve stejné platové třídě povýšeni byli, nebyl respektován článek 45 služebního řádu, neboť součástí konečného rozhodnutí o povýšení byly dodatečné diskreční prvky; bere na vědomí prohlášení střediska, že útvar interního auditu uznal, že rozhodnutí o kariérním postupu a povýšení úředníků a dočasných zaměstnanců„, které správní rada přijala dne 7. února 2008, bylo předmětem výkladu, a že v návaznosti na finální hodnocení “provádění povyšování zaměstnanců„, které provedl útvar interního auditu v září 2010, středisko přizpůsobilo svůj výklad tomu, který doporučil útvar interního auditu, a upustilo od dalších kritérií, které dříve aplikovalo;

11.  na základě výroční zprávy o činnosti střediska dále konstatuje, že v roce 2010 středisko provedlo 22 výběrových řízení na dočasné a smluvní zaměstnance a dva konkurzy na stálá pracovní místa;

12.  konstatuje, že středisko zavedlo služby pro profesní orientaci s cílem stanovit možnosti zaměstnanců, umožnit mobilitu či kariérní orientaci;

Výkonnost

13.  vítá, že středisko oproti roku 2009 posílilo své služby, pokud jde o objem překladů, poskytovaných institucím Unie, zejména pak nárůst počtu přeložených dokumentů o 20,1 %, přičemž jeho rozpočet byl oproti předchozímu roku o 11,98 % nižší;

14.  na základě výroční zprávy o činnosti střediska konstatuje, že v roce 2010 byly podepsány smlouvy s šesti novým klienty, tj. společnými podniky ARTEMIS, ENIAC, IMI a FCH, Evropským podpůrným úřadem pro otázky azylu a Agenturou pro spolupráci energetických regulačních orgánů, a byly navázány první kontakty s Evropským orgánem pro bankovnictví a Evropským orgánem pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění;

15.  na základě výroční zprávy o činnosti střediska konstatuje, že v průběhu rozpočtového roku 2010 bylo asi 55 % celkového počtu přeložených stránek zadáno k externímu překladu; dále na základě této zprávy konstatuje, že středisko přijalo kroky ke konsolidaci řízení jeho překladatelské činnosti v roce 2010, a to spojením úseku pro řízení poptávky a úseku pro externí překlady; konstatuje především, že byla dokončena externí studie ohledně validace poměru mezi prací vykonanou v rámci střediska a externími překlady a že byl schválen výpočetní model, který středisko používá;

16.  vítá úsilí střediska zlepšit kvalitu překladů; zdůrazňuje, že do konce roku 2010 bylo dokončeno 17 terminologických projektů, které zdokonalily terminologickou databázi; podporuje vzdělávací akce pro překladatele, které organizuje středisko a jejichž účelem je zvýšení produktivity překladatelů;

17.  vyzývá středisko, aby provedlo analýzu současný tok údajů a nástrojů využívaných pro plánování rozpočtu a zavedlo kontroly; konstatuje v této souvislosti, že plánování rozpočtu střediska se zakládá na excelových nástrojích a manuálních či systémových kontrolách údajů, což by mohlo vést k chybám ve výpočtech a chybnému plánování výdajů a ve výsledku tedy k negativnímu dopadu na stanovení cen střediska;

18.  vyzývá středisko, aby uplatňovalo minimální požadavky pro informace používané při prognózách a aby posílilo spolupráci a výměnu informací s některými klienty v oblasti prognóz s cílem zabránit nadsazeným odhadům, pokud jde o výdaje a ceny;

Interní audit

19.  konstatuje, že 12 „velmi důležitých“ doporučení útvaru interního auditu (IAS) nebylo k 31. prosinci 2010 stále realizováno; vyjadřuje politování nad tím, že u sedmi z těchto doporučení došlo k zpožděním; konstatuje, že se tato zpoždění týkají následujících důležitých otázek:

vyzývá proto středisko, aby orgánu příslušnému k udělení absolutoria tato zpoždění vysvětlilo a uvedenou situaci napravilo;

   kvality prognóz týkajících se klientů;
   zveřejnění plnění rozpočtu za rok 2008;
   hodnocení systému interní kontroly;

20.  konstatuje, že z těchto 12 „velmi důležitých“ doporučení, která vydal útvar interního auditu, odmítlo středisko doporučení týkající se účetního výkaznictví; vyzývá středisko, aby informovalo orgán příslušný k udělení absolutoria o tom, jaké byly důvody odmítnutí tohoto rozhodnutí;

21.  všímá si, že útvar IAS provedl audit týkající se rozpočtového plánování výdajů, ukončil navazující audit v oblasti řízení lidských zdrojů a ohledně provádění standardů interní kontroly a vypracoval hodnocení rizik v oblasti informačních technologií;

22.  na základě výroční zprávy o činnosti střediska konstatuje, že navazující konečná zpráva o auditu útvaru IAS odhalila, že bylo vydáno 41 doporučení, 29 doporučení bylo stále v procesu realizace, 10 bylo provedeno a 2 doporučení byla provedena částečně či byla odmítnuta;

23.  konstatuje, že útvar interního auditu provedl formální konzultace v následujících oblastech:

o
o   o

   poradenství ohledně optimalizace organizační struktury a souvisejícího snižování nákladů;
   koordinace provádění posouzení rizik v oblasti informačních technologií;
   poradenství středisku při řízení rizik v rámci daného roku a jeho usnadnění;
   podpora a vedení činností v rámci auditu kvality;

24.  upozorňuje na svá doporučení z předchozích zpráv o udělení absolutoria, která jsou uvedena v příloze k tomuto usnesení;

25.  pokud jde o další připomínky, které jsou připojeny k jeho rozhodnutí o udělení absolutoria a mají horizontální povahu, odkazuje na své usnesení ze dne 10. května 2012(14) o výkonnosti, finančním řízení a kontrole agentur.

Příloha

Doporučení Evropského parlamentu z minulých let

Překladatelské středisko pro instituce Evropské unie

2006

2007

2008

2009

Výkonnost

neuvedeno

- cíle a ukazatele výkonnosti často nejsou měřitelné

-vzal na vědomí, že v roce 2007 středisko zpětně uhradí svým zákazníkům 9 300 000 EUR

-zlepšení v oblasti IT (FLOSYSWEB)

-vzal na vědomí, že v roce 2008 středisko zpětně uhradilo svým zákazníkům 11 450 000 EUR

-vyzývá však středisko, aby dále rozvíjelo hodnocení své výkonnosti zlepšováním propojení mezi svými strategickými činnostmi a činnostmi plánovanými ve svém strategickém programu, stejně jako přezkumem ukazatelů pro sledování své výkonnosti s cílem splnit kritéria SMART;

Rozpočtové a finanční řízení

neuvedeno

- programování by mělo vytvořit jasnou a konzistentní vazbu mezi vytčenými cíli a využitím rozpočtových zdrojů potřebných k jejich dosažení

-vyzývá středisko, aby přijalo účinnější opatření s cílem řešit stále se navyšující přebytek rozpočtu→ 2008: 26 700 000 EUR; 2006: 10 500 000 EUR

-žádá Komisi, aby posoudila objem hotových prostředků střediska: 48 405 006 EUR

-žádá středisko, aby své služby nabízelo zákazníkům napříště za cenu, která by pokrývala náklady

-vyzývá středisko, aby systematicky uplatňovalo čl. 8 odst. 2 svého finančního nařízení, který uvádí, že: „položky závazků kryjí v průběhu běžného rozpočtového roku celkové náklady právních závazků“;

-vyzývá středisko, aby přijalo účinnější opatření s cílem řešit stále se navyšující přebytek rozpočtu, přičemž tento přebytek vyplývá především z nepřesných odhadů ohledně požadavků na překlady obdržených od klientů

Lidské zdroje

- nedostatky při provádění náboru zaměstnanců: středisko neposkytlo písemné důkazy k pravidlům, jimiž se řídilo při hodnocení jednotlivých uchazečů

- nebyl vyřešen spor mezi střediskem a Komisí, který se týká podílu zaměstnavatele na příspěvcích na důchodové zabezpečení

neuvedeno

-domnívá se však, že středisko musí realističtěji a účinněji plánovat své náborové postupy, aby mohlo dodržet lhůty a připravit se na požadavky vyplývající ze zvýšení počtu zaměstnanců (kvantitativní a kvalitativní hlediska);

- nebyl vyřešen spor mezi střediskem a Komisí, který se týká podílu zaměstnavatele na příspěvcích na důchodové zabezpečení

-vyzývá středisko, aby do popisů pracovních míst zahrnovalo i informace o citlivých úkolech a aby zajistilo, že budou označeny všechny kontroly pro zmírnění rizik

-vybízí středisko, aby aktualizovalo prováděcí pravidla pro poskytování odborné přípravy a aby k tomuto účelu vytvořilo nový harmonogram;

Interní audit

neuvedeno

neuvedeno

neuvedeno

-vyzývá rovněž středisko, aby vydalo komplexní písemný postup, jenž bude definovat úlohy, časový harmonogram a pracovní postupy pro vydávání, validaci a zaúčtování inkasních příkazů za transakce dodané zákazníkům

(1) Úř. věst. C 366, 15.12.2011, s. 117.
(2) Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1.
(3) Úř. věst. L 314, 7.12.1994, s. 1.
(4) Úř. věst. L 357, 31.12. 2002, s. 72.
(5) Úř. věst. C 366, 15.12.2011, s. 117.
(6) Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1.
(7) Úř. věst. L 314, 7.12.1994, s. 1.
(8) Úř. věst. L 357, 31.12.2002, s. 72.
(9) Úř. věst. C 366, 15.12.2011, s. 117.
(10) Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1.
(11) Úř. věst. L 314, 7.12.1994, s. 1.
(12) Úř. věst. L 357, 31.12.2002, s. 72.
(13) Úř. věst. L 250, 27.9.2011, s. 125.
(14) Přijaté texty, P7_TA(2012)0164.


Absolutorium 2010: Evropské středisko pro rozvoj odborného vzdělávání (CEDEFOP)
PDF 465kWORD 95k
Rozhodnutí
Rozhodnutí
Usnesení
Příloha
1.Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 10. května 2012 o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Evropského střediska pro rozvoj odborného vzdělávání na rozpočtový rok 2010 (C7-0274/2011 – 2011/2213(DEC))
P7_TA(2012)0166A7-0129/2012

Evropský parlament,

  s ohledem na roční účetní závěrku Evropského střediska pro rozvoj odborného vzdělávání za rozpočtový rok 2010,

  s ohledem na zprávu Účetního dvora o ověření roční účetní závěrky Evropského střediska pro rozvoj odborného vzdělávání za rozpočtový rok 2010, spolu s odpověďmi střediska(1),

  s ohledem na doporučení Rady ze dne 21. února 2012 (06083/2012 – C7-0051/2012),

  s ohledem na článek 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,

  s ohledem na nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství(2), a zejména na článek 185 tohoto nařízení,

  s ohledem na nařízení Rady (EHS) č. 337/75 ze dne 10. února 1975 o zřízení Evropského střediska pro rozvoj odborného vzdělávání(3), a zejména na článek 12a tohoto nařízení,

  s ohledem na nařízení Komise (ES, Euratom) č. 2343/2002 ze dne 19. listopadu 2002 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty uvedené v článku 185 nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství(4), a zejména na článek 94 tohoto nařízení,

  s ohledem na článek 77 a přílohu VI jednacího řádu,

  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanovisko Výboru pro zaměstnanost a sociální věci (A7-0129/2012),

1.  uděluje řediteli Evropského střediska pro rozvoj odborného vzdělávání absolutorium za plnění rozpočtu střediska na rozpočtový rok 2010;

2.  předkládá své připomínky v níže uvedeném usnesení;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí a usnesení, které je jeho nedílnou součástí, řediteli Evropského střediska pro rozvoj odborného vzdělávání, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru a aby zajistil jejich zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).

2.Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 10. května 2012 o uzavření účtů Evropského střediska pro rozvoj odborného vzdělávání za rozpočtový rok 2010 (C7-0274/2011 – 2011/2213(DEC))

Evropský parlament,

  s ohledem na roční účetní závěrku Evropského střediska pro rozvoj odborného vzdělávání za rozpočtový rok 2010,

  s ohledem na zprávu Účetního dvora o ověření roční účetní závěrky Evropského střediska pro rozvoj odborného vzdělávání za rozpočtový rok 2010, spolu s odpověďmi střediska(5),

  s ohledem na doporučení Rady ze dne 21. února 2012 (06083/2012 – C7-0051/2012),

  s ohledem na článek 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,

  s ohledem na nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství(6), a zejména na článek 185 tohoto nařízení,

  s ohledem na nařízení Rady (EHS) č. 337/75 ze dne 10. února 1975 o zřízení Evropského střediska pro rozvoj odborného vzdělávání(7), a zejména na článek 12a tohoto nařízení,

  s ohledem na nařízení Komise (ES, Euratom) č. 2343/2002 ze dne 19. listopadu 2002 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty uvedené v článku 185 nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství(8), a zejména na článek 94 tohoto nařízení,

  s ohledem na článek 77 a přílohu VI jednacího řádu,

  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanovisko Výboru pro zaměstnanost a sociální věci (A7-0129/2012),

1.  schvaluje uzavření účtů Evropského střediska pro rozvoj odborného vzdělávání za rozpočtový rok 2010;

2.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí řediteli Evropského střediska pro rozvoj odborného vzdělávání, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).

3.Usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. května 2012 obsahující připomínky, které jsou nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Evropského střediska pro rozvoj odborného vzdělávání na rozpočtový rok 2010, (C7-0274/2011 – 2011/2213(DEC))

Evropský parlament,

  s ohledem na roční účetní závěrku Evropského střediska pro rozvoj odborného vzdělávání za rozpočtový rok 2010,

  s ohledem na zprávu Účetního dvora o ověření roční účetní závěrky Evropského střediska pro rozvoj odborného vzdělávání za rozpočtový rok 2010, spolu s odpověďmi střediska(9),

  s ohledem na doporučení Rady ze dne 21. února 2012 (06083/2012 – C7-0051/2012),

  s ohledem na článek 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,

  s ohledem na nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství(10), a zejména na článek 185 tohoto nařízení,

  s ohledem na nařízení Rady (EHS) č. 337/75 ze dne 10. února 1975 o zřízení Evropského střediska pro rozvoj odborného vzdělávání(11), a zejména na článek 12a tohoto nařízení,

  s ohledem na nařízení Komise (ES, Euratom) č. 2343/2002 ze dne 19. listopadu 2002 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty uvedené v článku 185 nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství(12), a zejména na článek 94 tohoto nařízení,

  s ohledem na článek 77 a přílohu VI jednacího řádu,

  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanovisko Výboru pro zaměstnanost a sociální věci (A7-0129/2012),

A.  vzhledem k tomu, že Účetní dvůr prohlásil, že získal přiměřenou jistotu, že roční účetní závěrka Evropského střediska pro rozvoj odborného vzdělávání (dále jen „středisko“) za rozpočtový rok 2010 je spolehlivá a uskutečněné operace jsou legální a správné;

B.  vzhledem k tomu, že Parlament dne 10. května 2011 udělil řediteli střediska absolutorium za plnění jeho rozpočtu na rozpočtový rok 2009(13) a ve svém usnesení provázejícím rozhodnutí o udělení absolutoria mimo jiné:

   vyzývá středisko, aby uplatňovalo účinnějším způsobem rozpočtové zásady specifikace a transparentnosti;
   upozorňuje na skutečnost, že středisko provedlo přenos prostředků (31 % správních výdajů - hlava II) a zrušilo prostředky na platby (24 % celkových prostředků na provozní činnosti);
   vyzývá ředitele střediska, aby poskytl bližší informace o 15 nevyřešených doporučeních útvaru interního auditu ze dne 31. prosince 2008 a 14 nových nevyřešených doporučení útvaru interního auditu ze dne 31. prosince 2009;
   vyzývá středisko, aby orgán příslušný k udělení absolutoria informovalo o opatřeních, které přijalo, pokud jde o postup rušení prostředků, s cílem zlepšit transparentnost v oblasti inventáře majetku střediska;

C.  vzhledem k tomu, že celkový rozpočet střediska na rok 2010 činil 18 300 000 EUR, což představuje pokles o 1,6 % oproti roku 2009;

D.  vzhledem k tomu, že příspěvek Unie do rozpočtu střediska na rozpočtový rok 2010 činil 16 920 000 EUR, což představuje nárůst o 2 % ve srovnání s rokem 2009;

Rozpočtové a finanční řízení

1.   konstatuje, že z roční účetní závěrky střediska za rozpočtový rok 2010 vyplývá, že v polovině prosince 2010 bylo středisku umožněno přijmout dodatkový a opravný rozpočet v hodnotě až 810 000 EUR za účelem poskytnutí finančních prostředků na studie zaměřené na prognózu potřebné kvalifikace, jejichž vypracování požadovalo GŘ pro zaměstnanost;

2.  bere na vědomí prohlášení uvedené ve stanovisku střediska k roční účetní závěrce střediska za rok 2010, v němž se uvádí, že rozpočet na rok 2010 financovaný z příspěvků Unie byl plněn z 99 %;

3.  dále na základě roční účetní závěrky střediska za rok 2010 konstatuje, že ve srovnání s rokem 2009 došlo k nárůstu výdajů na reprezentaci o 233 % a výdajů na zasedání o 37 %; potvrzuje, že obdržel objasnění nárůstu těchto výdajů v dopise ze dne 23. února 2012; bere na vědomí zejména, že k nárůstu výdajů na reprezentaci došlo v důsledku uspořádání rozlučkového večírku pro bývalého ředitele; vyzývá středisko, aby omezilo výdaje na reprezentaci a pořádání schůzí tak, aby odpovídaly skutečným potřebám;

4.  bere na vědomí, že středisko dostává roční příspěvky od dvou zemí, které nejsou členskými státy EU a které mají přínos z jeho činností; konstatuje, že příspěvek Norska a Islandu do rozpočtu střediska na rozpočtový rok 2010 činil 421 308 EUR; připomíná, že tyto prostředky jsou spravovány jako účelově vázané příjmy, a musí tedy být přiděleny jako závazek na konkrétní projekty; konstatuje, že cíl pro čerpání těchto prostředků nebyl v roce 2010 ze strany střediska splněn; zdůrazňuje, že Účetní dvůr středisko již upozorňoval na nedostatky v čerpání těchto prostředků v souvislosti s rozpočtovým rokem 2009; potvrzuje, že obdržel objasnění této situace v dopise ze dne 23. února 2012; v této souvislosti vítá skutečnost, že v roce 2011 byl tento cíl splněn a že plánovaný rozpočet byl proveden ze 100 %; bere na vědomí prohlášení střediska, v němž se uvádí, že plánovaného cíle pro rok 2010 nebylo dosaženo v důsledku odkladu oprav budov střediska; rovněž bere na vědomí, že středisko přislíbilo vyčerpat v roce 2012 příspěvky Norska a Islandu z předchozího roku; vyzývá středisko, aby orgán příslušný k udělení absolutoria pravidelně o čerpání těchto příspěvků informovalo;

Přenesené prostředky

5.  konstatuje na základě roční účetní závěrky střediska, že středisko přeneslo z roku 2010 do roku 2011 prostředky ve výši 794 700 EUR z hlavy I (výdaje na zaměstnance) a hlavy II (administrativní výdaje); připomíná, že automaticky přenesené prostředky se týkají pouze výdajů souvisejících s hlavou I a hlavou II;

6.  dále konstatuje, že podle roční účetní závěrky střediska za rok 2010 dosáhl neautomatický přenos prostředků výše 55 910 EUR v souvislosti s výdaji v rámci hlavy II;

7.  bere na vědomí určitá zlepšení, kdy se podařilo snížit míru zrušených prostředků na platby z 24 % v roce 2009 na 14 % v roce 2010; vítá rovněž závazek střediska, že bude nadále snižovat míru přenesených prostředků, a to tak, že bude s pomocí standardizovaných vzorů kontrolovat plnění rozpočtu (závazky, platby) a vývoj v oblasti zadávání zakázek;

8.  vyzývá však středisko, aby usilovalo o další snížení objemu přenesených prostředků, a ve větší míře tak dodržovalo zásadu ročního rozpočtu; připomíná středisku, že toho lze dosáhnout zlepšeními v oblasti plánování a monitorování, ale i úsilím o uzavírání smluv na počátku kalendářního roku;

Převody

9.  vítá skutečnost, že středisko dokázalo orgán příslušný k udělení absolutoria ujistit, že účinně uplatňovalo zásadu transparentnosti a pravidelně podávalo své správní radě zprávy o všech převodech, které byly v průběhu roku uskutečněny mezi jednotlivými rozpočtovými položkami; bere zejména na vědomí skutečnost, že dne 20. září 2011 uskutečnilo středisko mezi jednotlivými rozpočtovými položkami pět převodů prostředků na závazky (ve výši maximálně 35 000 EUR) a že správní rada byla o této záležitosti vždy spravena; vyzývá však středisko, aby tyto převody co nejvíce omezilo a dodrželo tak také zásadu specifikace;

Lidské zdroje

10.  bere na vědomí, že dne 15. října 2010 středisko opustil jeho ředitel, kterému končil mandát, a převzal místo v italské agentuře pro odborné vzdělávání a přípravu, zaměstnanost a sociální politiku;

11.  konstatuje, že podle výroční zprávy ze dne 31. prosince 2010 o činnosti střediska za rok 2010 zaměstnávalo středisko 96 osob, tedy o 5 pracovníků méně, než uváděl jeho plán pracovních míst; poznamenává, že do celkového počtu zaměstnanců bylo započteno také 24 smluvních zaměstnanců a 5 delegovaných národních expertů a že poměr mezi provozními a administrativními zaměstnanci je 90/35;

12.  bere na vědomí prohlášení správní rady obsažené ve stanovisku k roční účetní závěrce střediska za rok 2010, v němž se konstatuje, že na všech pět dosud neobsazených míst nábor pracovníků již probíhá nebo byl nábor do 31. prosince 2010 ukončen;

13.  vítá skutečnost, že středisko v roce 2010 dokončilo online nástroj pro přijímání nových pracovníků RECON - přijímání pracovníků na internetu, který středisku pomůže přijímání nových pracovníků urychlit a zefektivnit;

Výkonnost

14.  s uspokojením konstatuje, že na žádost orgánu příslušného k udělení absolutoria středisko zveřejnilo Ganttovy diagramy pro všechny klíčové provozní činnosti za rok 2011; připomíná středisku, že tyto diagramy nabízejí stručný přehled o počtu hodin, které stráví každý zaměstnanec na jednotlivých projektech, a motivuje k přijetí přístupu zaměřeného na dosažení výsledků;

15.  z výroční zprávy o činnosti střediska bere na vědomí, že systém měření výkonnosti (PMS) byl ve středisku zaveden v plném rozsahu, a vybízí středisko k vypracování dalších kvalitativních hodnocení, která budou doplňovat ukazatele spíše kvantitativního PMS;

Interní audit

16.  bere na vědomí skutečnost, že středisko musí ještě provést některá doporučení IAS přijatá v souvislosti s auditem z roku 2008 zaměřeným na řízení lidských zdrojů a s auditem z roku 2009 zaměřeným na etické otázky; potvrzuje, že obdržel vysvětlující informace v dopise ze dne 23. února 2012; vítá skutečnost, že pokud jde o audit z roku 2008 zaměřený na řízení lidských zdrojů, bylo provedeno 13 ze 14 doporučení; dále vítá skutečnost, že pokud jde o audit z roku 2009 zaměřený na etické otázky, bylo provedeno 16 ze 17 doporučení; vyzývá středisko, aby orgán příslušný k udělení absolutoria informovalo o pokroku, jehož bylo dosaženo v provádění zbývajících doporučení;

17.  bere na vědomí, že ve výroční zprávě střediska se uvádí, že útvar IAS provedl v roce 2010 posouzení rizik v oblasti IKT; vítá, že všechna opatření, která středisko na základě zjištění v rámci daného posouzení rizik naplánovalo, byla do 31. prosince 2011 provedena;

18.  bere rovněž na vědomí skutečnost, že útvar IAS provedl v dubnu 2010 další audit zaměřený na výroční zprávu střediska o činnosti a hlavní část prohlášení o věrohodnosti; bere na vědomí, že podle střediska byla závěrečná zpráva útvaru IAS středisku předána dne 5. července 2010 a že obsahovala dostatečná ujištění o řádném předkládání výročních zpráv, a to i pokud jde o prohlášení ředitele o věrohodnosti; vítá informace střediska obsažené v dopise ze dne 23. února 2012, které se týkají skutečnosti, že všech sedm doporučení útvaru IAS bylo provedeno do konce prosince 2011;

19.  na základě výroční zprávy střediska o činnosti konstatuje, že středisko začalo v roce 2009 provádět nové vnitřní kontrolní standardy (ICS) a že do konce roku 2010 zcela splnilo základní požadavky s výjimkou ICS 8 a ICS 10; vítá informace obsažené v dopise ze dne 23. února 2012, které se týkají skutečnosti, že všechny základní požadavky pro ICS 8 byly v plném rozsahu splněny do konce roku 2011; bere na vědomí, že se středisko zavázalo splnit základní požadavky pro ICS 10 v první polovině roku 2012;

Útvar interního auditu (IAC)

20.  na základě výroční zprávy střediska o činnosti konstatuje, že plán útvaru IAC na rok 2010 počítal s několika audity zaměřenými na postupy zadávání zakázek, a to jak audity prováděnými ex post nebo v průběhu zadávání zakázek, přičemž hlavní důraz měl být kladen zejména na hodnocení smluv a poskytování grantů; dále poznamenává, že na základě auditu IAC zaměřeného na udělování grantů středisko přistoupilo k odebrání grantů, jež byly vyplaceny vnitrostátním subjektům, v celkové výši 23 647,67 EUR;

21.  je znepokojen skutečností, že dne 31. srpna 2010 útvar IAC ukončil ve středisku svou činnost; zastává názor, že zprávy útvaru IAC mohly vést k dalšímu zlepšení opatření vnitřní kontroly, pokud jde o postupy zadávání zakázek a udělování grantů;

22.  bere však na vědomí ujištění střediska, že funkce dříve vykonávané útvarem IAS nyní zastávají externí smluvní partneři, jako tomu bylo např. u auditu finančního softwaru střediska (FIBUS), který byl dokončen v roce 2011, nebo interní projektové skupiny;

23.  upozorňuje na svá doporučení z předchozích zpráv o udělení absolutoria, která jsou uvedena v příloze k tomuto usnesení;

o
o   o

24.  pokud jde o další připomínky, které jsou připojeny k jeho rozhodnutí o udělení absolutoria a mají horizontální povahu, odkazuje na své usnesení ze dne 10. května 2012(14) o výkonnosti, finančním řízení a kontrole agentur.

PŘÍLOHA

Doporučení Evropského parlamentu z minulých let

Evropské středisko pro rozvoj odborného vzdělávání

2006

2007

2008

2009

Výkonnost

neuvedeno

- cíle a ukazatele výkonnosti často nejsou měřitelné → středisko by mělo zlepšit plánování; programování by mělo vytvořit jasnou a konzistentní vazbu mezi vytčenými cíli a využitím rozpočtových zdrojů potřebných k jejich dosažení;

- vyzývá agenturu, aby si stanovila cíle SMART a ukazatele RACER a aby zavedla Ganttův diagram→na podporu přístupu orientovaného na výsledky

- vyzývá agenturu, aby provedla diachronickou analýzu operací uskutečněných v tomto a předchozím roce

- vyzývá středisko a Evropskou nadaci odborného vzdělávání, aby ve svých zprávách o činnosti za rok 2009 uvedly podrobné údaje o provádění dohody o spolupráci

- vyzývá středisko, aby provedlo jasné srovnání operací uskutečněných během tohoto roku, za nějž má být uděleno absolutorium, a operací z předchozího rozpočtového roku

Rozpočtové a finanční řízení

- nebyla důsledně dodržena zásada specifikace: 43 % závazků bylo přeneseno na další rozpočtový rok; pokud jde o prostředky na provozní činnosti, více než 20 % prostředků na platby bylo zrušeno; vysoký počet rozpočtových převodů

- otázky transparentnosti postupů zadávání zakázek

neuvedeno

- nedostatky v plánování a monitorování rozlišených prostředků u provozních činností: 25 % prostředků na platby bylo přeneseno

- vyzývá středisko, aby uplatňovalo účinnějším způsobem rozpočtové zásady specifikace a transparentnosti

Lidské zdroje

- otázky transparentnosti: ve dvou případech středisko v předvýběrovém kole řádně nezkontrolovalo nutné odborné zkušenosti uchazečů požadované v oznámení o volném místě

neuvedeno

neuvedeno

- bere na vědomí, že středisko zavedlo změny v postupech přijímání pracovníků v návaznosti na připomínky Účetního dvora, který ve své zprávě z roku 2009 žádal středisko, aby dále zlepšilo transparentnost; vítá iniciativu, kterou středisko zavedlo od června 2010 a která spočívá v kladení otázek v psaných testech a při pohovorech před zahájením předvýběrového kola;

Interní audit

- postupy vnitřní kontroly nebyly kompletní

neuvedeno

- vyzývá agenturu, aby provedla 15 z 30 doporučení útvaru interního IAS: tj. řízení lidských zdrojů (výkonnost zaměstnanců, stanovování osobních cílů a vymezení úlohy a odpovědnosti výboru zaměstnanců)

vyzývá ředitele střediska, aby poskytl konkrétní informace týkající se obsahu 15 doporučení vydaných 31. prosince 2008 a nových 14 doporučení vydaných 31. prosince 2009 útvarem interního auditu

- vyzývá středisko, aby orgán příslušný k udělení absolutoria informovalo o přijatých opatřeních v oblasti postupu rušení prostředků s cílem zlepšit transparentnost soupisu aktiv; kromě toho středisko zahájilo dokumentaci hlavních kontrolních postupů

(1) Úř. věst. C 366, 15.12.2011, s. 127.
(2) Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1.
(3) Úř. věst. L 39, 13.2.1975, s. 1.
(4) Úř. věst. L 357, 31.12.2002, s. 72.
(5) Úř. věst. C 366, 15.12.2011, s. 127.
(6) Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1.
(7) Úř. věst. L 39, 13.2.1975, s. 1.
(8) Úř. věst. L 357, 31.12.2002, s. 72.
(9) Úř. věst. C 366, 15.12.2011, s. 127.
(10) Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1.
(11) Úř. věst. L 39, 13.2.1975, s. 1.
(12) Úř. věst. L 357, 31.12.2002, s. 72.
(13) Úř. věst. L 250, 27.9.2011, s. 130.
(14) Přijaté texty, P7_TA(2012)0164.


Absolutorium 2010: Evropská policejní akademie (CEPOL)
PDF 427kWORD 125k
Rozhodnutí
Rozhodnutí
Usnesení
Příloha
1.Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 10. května 2012 o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Evropské policejní akademie na rozpočtový rok 2010 (C7-0290/2011 – 2011/2230(DEC))
P7_TA(2012)0167A7-0119/2012

Evropský parlament,

  s ohledem na roční účetní závěrku Evropské policejní akademie za rozpočtový rok 2010,

  s ohledem na zprávu Účetního dvora o ověření roční účetní závěrky Evropské policejní akademie za rozpočtový rok 2010, spolu s odpověďmi akademie(1),

  s ohledem na doporučení Rady ze dne 21. února 2012 (06083/2012 – C7-0051/2012),

  s ohledem na článek 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,

  s ohledem na nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství(2), a zejména na článek 185 tohoto nařízení,

  s ohledem na rozhodnutí Rady 2005/681/SVV ze dne 20. září 2005 o zřízení Evropské policejní akademie (EPA)(3), zejména na článek 16 tohoto nařízení,

  s ohledem na nařízení Komise (ES, Euratom) č. 2343/2002 ze dne 19. listopadu 2002 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty uvedené v článku 185 nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství(4), zejména na článek 94 tohoto nařízení,

  s ohledem na rozhodnutí Komise ze dne 30. června 2011 C(2011)4680, kterým na žádost Evropské policejní akademie uděluje souhlas s výjimkou z nařízení (ES, Euratom) č. 2343/2002,

  s ohledem na zprávu Evropské policejní akademie ze dne 12. července 2010 o proplácení soukromých výdajů (10/0257/KA),

  s ohledem na externí audit proplácení soukromých výdajů zadaný Evropskou policejní akademií (smlouva č. CEPOL/2010/001),

  s ohledem na závěrečnou zprávu o externím pětiletém hodnocení Evropské policejní akademie (smlouva č. CEPOL/CT/2010/002),

  s ohledem na výroční zprávu Generálního ředitelství pro spravedlnost, svobodu a bezpečnost za rok 2009,

  s ohledem na čtvrtou zprávu o pokroku Evropské policejní akademie o provádění víceletého akčního plánu na období 2010–2014,

  s ohledem na zprávu Účetního dvora o provádění víceletého akčního plánu Evropské policejní akademie na období 2010–2014,

  s ohledem na zprávu útvaru interního auditu (IAS) ze dne 4. července 2011 (Ares (2011) 722479) o třetí zprávě o pokroku Evropské policejní akademie o provádění víceletého akčního plánu na období 2010–2014,

  s ohledem na zprávu Evropské policejní akademie o provádění usnesení Evropského parlamentu nazvané „Udělení absolutoria za rozpočtový rok 2009: Evropská policejní akademie“ a přílohy této zprávy,

  s ohledem na zprávu a přílohu uvedené zprávy Evropské policejní akademie o uplatňování její příručky pro zadávání zakázek v období od 1. července 2010 do 1. července 2011,

  s ohledem na článek 77 a přílohu VI jednacího řádu,

  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanovisko Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A7-0119/2012),

1.  uděluje řediteli Evropské policejní akademie absolutorium za plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2010;

2.  předkládá své připomínky v níže uvedeném usnesení;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí a usnesení, které je jeho nedílnou součástí,řediteli Evropské policejní akademie, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).

2.Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 10. května 2012 o uzavření účtů Evropské policejní akademie za rozpočtový rok 2010 (C7-0290/2011 – 2011/2230(DEC))

Evropský parlament,

  s ohledem na roční účetní závěrku Evropské policejní akademie za rozpočtový rok 2010,

  s ohledem na zprávu Účetního dvora o ověření roční účetní závěrky Evropské policejní akademie za rozpočtový rok 2010, spolu s odpověďmi akademie(5),

  s ohledem na doporučení Rady ze dne 21. února 2012 (06083/2012 – C7-0051/2012),

  s ohledem na článek 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,

  s ohledem na nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství(6), a zejména na článek 185 tohoto nařízení,

  s ohledem na rozhodnutí Rady 2005/681/SVV ze dne 20. září 2005 o zřízení Evropské policejní akademie (EPA)(7), zejména na článek 16 tohoto nařízení,

  s ohledem na nařízení Komise (ES, Euratom) č. 2343/2002 ze dne 19. listopadu 2002 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty uvedené v článku 185 nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství(8), zejména na článek 94 tohoto nařízení,

  s ohledem na rozhodnutí Komise ze dne 30. června 2011 C(2011)4680, kterým na žádost Evropské policejní akademie uděluje souhlas s výjimkou z nařízení (ES, Euratom) č. 2343/2002,

  s ohledem na zprávu Evropské policejní akademie ze dne 12. července 2010 o proplácení soukromých výdajů (10/0257/KA),

  s ohledem na externí audit proplácení soukromých výdajů zadaný Evropskou policejní akademií (smlouva č. CEPOL/2010/001),

  s ohledem na závěrečnou zprávu o externím pětiletém hodnocení Evropské policejní akademie (smlouva č. CEPOL/CT/2010/002),

  s ohledem na výroční zprávu Generálního ředitelství pro spravedlnost, svobodu a bezpečnost za rok 2009,

  s ohledem na čtvrtou zprávu o pokroku Evropské policejní akademie o provádění víceletého akčního plánu na období 2010–2014,

  s ohledem na zprávu Účetního dvora o provádění víceletého akčního plánu Evropské policejní akademie na období 2010–2014,

  s ohledem na zprávu útvaru interního auditu (IAS) ze dne 4. července 2011 (Ares (2011) 722479) o třetí zprávě o pokroku Evropské policejní akademie o provádění víceletého akčního plánu na období 2010–2014,

  s ohledem na zprávu Evropské policejní akademie o provádění usnesení Evropského parlamentu nazvané „Udělení absolutoria za rozpočtový rok 2009: Evropská policejní akademie“ a přílohy této zprávy,

  s ohledem na zprávu a přílohu uvedené zprávy Evropské policejní akademie o uplatňování její příručky pro zadávání zakázek v období od 1. července 2010 do 1. července 2011,

  s ohledem na článek 77 a přílohu VI jednacího řádu,

  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanovisko Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A7-0119/2012),

1.  schvaluje uzavření účtů Evropské policejní akademie za rozpočtový rok 2010;

2.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí řediteli Evropské policejní akademie, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).

3.Usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. května 2012 obsahující připomínky, které jsou nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Evropské policejní akademie na rozpočtový rok 2010, (C7-0290/2011 – 2011/2230(DEC))

Evropský parlament,

  s ohledem na roční účetní závěrku Evropské policejní akademie za rozpočtový rok 2010,

  s ohledem na zprávu Účetního dvora o ověření roční účetní závěrky Evropské policejní akademie za rozpočtový rok 2010, spolu s odpověďmi akademie(9),

  s ohledem na doporučení Rady ze dne 21. února 2012 (06083/2012 – C7-0051/2012),

  s ohledem na článek 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,

  s ohledem na nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství(10), a zejména na článek 185 tohoto nařízení,

  s ohledem na rozhodnutí Rady 2005/681/SVV ze dne 20. září 2005 o zřízení Evropské policejní akademie (EPA)(11), zejména na článek 16 tohoto nařízení,

  s ohledem na nařízení Komise (ES, Euratom) č. 2343/2002 ze dne 19. listopadu 2002 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty uvedené v článku 185 nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství(12), a zejména na článek 94 tohoto nařízení,

  s ohledem na rozhodnutí Komise ze dne 30. června 2011 C(2011)4680, kterým na žádost Evropské policejní akademie uděluje souhlas s výjimkou z nařízení (ES, Euratom) č. 2343/2002,

  s ohledem na zprávu Evropské policejní akademie ze dne 12. července 2010 o proplácení soukromých výdajů (10/0257/KA),

  s ohledem na externí audit proplácení soukromých výdajů zadaný Evropskou policejní akademií (smlouva č. CEPOL/2010/001),

  s ohledem na závěrečnou zprávu o externím pětiletém hodnocení Evropské policejní akademie (smlouva č. CEPOL/CT/2010/002),

  s ohledem na výroční zprávu Generálního ředitelství pro spravedlnost, svobodu a bezpečnost za rok 2009,

  s ohledem na čtvrtou zprávu o pokroku Evropské policejní akademie o provádění víceletého akčního plánu na období 2010–2014,

  s ohledem na zprávu Účetního dvora o provádění víceletého akčního plánu Evropské policejní akademie na období 2010–2014,

  s ohledem na zprávu útvaru interního auditu (IAS) ze dne 4. července 2011 (Ares (2011) 722479) o třetí zprávě o pokroku Evropské policejní akademie o provádění víceletého akčního plánu na období 2010–2014,

  s ohledem na zprávu Evropské policejní akademie o provádění usnesení Evropského parlamentu nazvané „Udělení absolutoria za rozpočtový rok 2009: Evropská policejní akademie“ a přílohy této zprávy,

  s ohledem na zprávu a přílohu uvedené zprávy Evropské policejní akademie o uplatňování její příručky pro zadávání zakázek v období od 1. července 2010 do 1. července 2011,

  s ohledem na článek 77 a přílohu VI jednacího řádu,

  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanovisko Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A7-0119/2012),

A.  vzhledem k tomu, že Evropská policejní akademie (dále jen akademie) byla zřízena v roce 2001 a ve smyslu článku 185 finančního nařízení byla s účinností od 1. ledna 2006 přeměněna na subjekt Společenství, na nějž se vztahuje rámcové finanční nařízení pro agentury;

B.  vzhledem k tomu, že ve svých zprávách o ověření roční účetní závěrky akademie za rozpočtové roky 2006, 2007 a 2009 vznesl Účetní dvůr výhrady vůči legalitě a správnosti uskutečněných operací s odůvodněním, že postupy zadávání veřejných zakázek nebyly v souladu s ustanoveními finančního nařízení,

C.  vzhledem k tomu, že ve své zprávě o ověření roční účetní závěrky akademie za rozpočtový rok 2008 připojil Účetní dvůr ke svému stanovisku zdůraznění skutečnosti, pokud jde o spolehlivost účetní závěrky, aniž by vůči ní výslovně vznesl výhrady, a vznesl výhrady vůči legalitě a správnosti uskutečněných operací;

D.  vzhledem k tomu, že ve svém rozhodnutí ze dne 7. října 2010 Parlament odmítl udělit řediteli akademie absolutorium za plnění rozpočtu akademie na rozpočtový rok 2008,

E.  vzhledem k tomu, že ve svém rozhodnutí ze dne 10. května 2011 se Parlament rozhodl odložit rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění rozpočtu na rok 2009 řediteli akademie(13), ale poté je udělil ve svém rozhodnutí ze dne 25. října 2011(14),

F.  vzhledem k tomu, že Účetní dvůr ve své zprávě o roční účetní závěrce akademie za rozpočtový rok 2010 – poprvé od okamžiku, kdy se akademie stala agenturou – vydal bezvýhradné stanovisko o věrohodnosti účtů a legalitě a správnosti uskutečněných operací;

G.  vzhledem k tomu, že Účetní dvůr ve své zprávě o víceletém akčním plánu akademie na období 2010–2014 konstatoval, že akademie postupuje podle milníků stanovených ve víceletém akčním plánu,

H.  vzhledem k tomu, že útvar interního auditu ve své zprávě řediteli akademie ze dne 4. července 2011 konstatoval, že ačkoli popis situace ve zprávě o pokroku Evropské policejní akademie při provádění víceletého akčního plánu je stále velmi obecný, poskytuje jasný přehled o stavu plnění dílčích cílů, a proto může sloužit jako základ pro informování dalších zainteresovaných stran,

I.  vzhledem k tomu, že rozhodnutím C(2011)4680 ze dne 30. června 2011 udělila Komise akademii výjimku z článku 74b nařízení (ES, Euratom) č. 2343/2002,

J.  vzhledem k tomu, že rozpočet akademie na rok 2010 činil 7 800 000 EUR, zatímco v roce 2009 to bylo 8 800 000 EUR, a že tedy došlo ke snížení o 11,4 %; vzhledem k tomu, že příspěvek Unie do rozpočtu akademie na rok 2010 činil 7 800 000 EUR(15);

Rozpočtové a finanční řízení – obecné připomínky

1.  bere na vědomí tvrzení akademie, že rok 2010, v němž došlo ke snížení příspěvku EU do rozpočtu akademie o 1 000 000 EUR, byl poznamenán nedostatkem finančních prostředků; je tímto názorem překvapen, zejména s ohledem na probíhající krizi, neboť dobré řízení má zajistit správné a efektivní vynakládání rozpočtových prostředků, které jsou k dispozici, a s ohledem na skutečnost, že 31,6 % rozpočtu akademie na rok 2010 bylo přeneseno do roku 2011;

2.  bere však na vědomí tvrzení Komise, že celkový příspěvek Unie do rozpočtu akademie na rok 2009 činil 8 800 000 EUR, přičemž 7 800 000 EUR z této částky bylo financováno z rozpočtu na rok 2009, ale zbývající částka 1 000 000 EUR byla financována z účelově vázaných příjmů v roce 2007 získaných z přebytku akademie za rok 2007; bere na vědomí, že Komise navrhla vzhledem k nízké míře využití rozpočtových prostředků v roce 2008 snížit akademii příspěvek Unie na rok 2010 na úroveň schválených prostředků na rok 2009, tj. na 7 800 000 EUR; vybízí proto akademii, aby ve své roční účetní závěrce jasně rozlišovala mezi jednotlivými složkami příspěvku Unie do rozpočtu akademie;

3.  bere na vědomí, že podle roční účetní závěrky akademie za rozpočtový rok 2010 došlo v roce 2010 k některým nedostatkům při přípravě jednotlivých rozpočtů a závazků na kurzy a semináře, které vedly k tomu, že prostředky na rok 2010 byly využity a vyplaceny k pokrytí výdajů z roku 2009; připomíná akademii, že tento postup je v rozporu se zásadou ročního rozpočtu; žádá akademii, aby učinila kroky, které zabrání opakování podobných nedostatků v budoucnosti;

4.  bere na vědomí, že podle výroční zprávy o činnosti akademie za rok 2010 bylo využito 99,56 % prostředků na závazky; dále konstatuje, že bylo využito 46 % prostředků na platby, avšak konečné údaje o částkách čerpaných z hlavy III (Provozní výdaje) měly být k dispozici až na konci roku 2011; bere na vědomí, že roční účetní závěrka akademie za rok 2010 uvádí, že míra vynaložených prostředků na platby v roce 2010 činila 59,12 %;

5.  oceňuje kroky nového vedení a řízení akademie k odstranění nedostatků, kterými akademie reagovala na žádost Parlamentu o učinění nápravných opatření, jež následovala po vážných nesrovnalostech v plnění rozpočtu na rok 2009;

6.  upozorňuje na skutečnost, že ačkoliv Účetní dvůr považuje uskutečněné operace vyplývající z roční účetní uzávěrky akademie za legální a správné, poukázal rovněž na nedůslednost v uplatňování postupů schvalování výkazů nákladů souvisejících s výdaji na organizaci kurzů a seminářů, zejména co se týče úplnosti podkladů; bere na vědomí odpověď akademie, že rozhodnutím správní rady akademie 11/2011/GB ze dne 10. března 2011 stanovila závazné požadavky, aby při předkládání zpráv o finančním řízení a výkazů nákladů byl předložen úplný seznamu účastníků s jejich podpisy;

7.  bere na vědomí, že v souladu s rozhodnutím 11/2011/GB byla pravidla o náhradách výdajů na činnost akademie do značné míry revidována a že mnohé otázky důsledného provádění finančních předpisů a zcela disciplinovaného přístupu, co se týče způsobilých nákladů, včetně těch, o nichž je třeba povinně informovat, byly vyřešeny;

8.  vyjadřuje politování nad skutečností, že před přijetím rozhodnutí 34/2010/GB správní rady akademie dne 29. září 2010 nebyly termíny pro uzávěrky pro náhradu nákladů uplatňovány, a nedošlo proto ani k citelnému zlepšení jejich dodržování; připomíná, že překračování termínů uzávěrek je jedním z hlavních faktorů, které brání řádnému finančnímu řízení; bere na vědomí, že v případě, že příslušné výkazy budou předloženy po uplynutí termínu uzávěrky nebudou tyto náklady v souladu s rozhodnutím 34/2010/GB nahrazeny; vyzývá akademii, aby orgán udělující absolutorium o uplatňování rozhodnutí 34/2010/GB i nadále informovala;

9.  bere na vědomí prohlášení akademie, že Komise snížila její rozpočet pro rok 2010 o 1 000 000 EUR, zdůrazňuje však, že částka, která ji byla přidělena na rok 2010 je stejně vysoká jako tomu bylo v roce 2009;

Přenášení prostředků

10.  bere na vědomí, že podle roční účetní závěrky akademie za rozpočtový rok 2010 byly prostředky přidělené na závazky ve výši 2 469 984,20 EUR, což představuje 31,6 % rozpočtu akademie na rok 2010, přeneseny do roku 2011; připomíná akademii, že tato situace je v rozporu se zásadou ročního rozpočtu;

11.  vyjadřuje politování nad tím, že se Účetní dvůr ve své zprávě o ověření roční účetní závěrky akademie za rozpočtový rok 2010 o přenesených prostředcích akademie nezmiňuje;

12.  je znepokojen tím, že ačkoliv se Účetnímu dvoru podařilo získat přiměřenou jistotu, že roční účetní uzávěrka akademie za rozpočtový rok 2010 je ve všech významných ohledech spolehlivá, Účetní dvůr zjistil, že více než 1 600 000 EUR, což odpovídá 48 % prostředků přenesených z roku 2009, muselo být v roce 2010 zrušeno; připomíná akademii, že tato situace je v rozporu se zásadou ročního rozpočtu a lze ji zmírnit lepším plánováním a sledováním plnění rozpočtu akademie s cílem minimalizovat přenosy prostředků; vyzývá proto akademii, aby v této souvislosti přijala účinná opatření;

13.  bere nicméně na vědomí odpověď akademie, ve které se uvádí, že aby se předešlo opakování situace popsané Účetním dvorem a aby se objem zrušených prostředků v roce 2011 minimalizoval, byla pro rozpočtové prostředky přenesené z roku 2010 stanovena přísná kritéria;

14.  bere na vědomí, že akademie v roce 2010 začala pořádat pravidelné týdenní schůze o finančním řízení akademie, jejichž cílem je zlepšit plnění a kontrolu rozpočtu, a že v červnu 2011 byly přezkoumány všechny neuhrazené závazky, aby bylo možno lépe monitorovat spotřebu rozpočtových prostředků a optimalizovat plnění rozpočtu v roce 2011; vyzývá proto Účetní dvůr a útvar interního auditu, aby Parlament ujistily o tom, že se v této věci situace v akademii skutečně zlepšila, a aby potvrdily, že jsou standardně využívány veškeré nástroje plánování a monitorování;

Postupy zadávání veřejných zakázek

15.  bere na vědomí, že dne 8. června 2010 přijala akademie příručku pro zadávání zakázek, jak to požadoval Parlament ve svém rozhodnutí o udělení absolutoria za rok 2008; dále bere na vědomí, že tato příručka vstoupila v platnost dne 1. července 2010 a že byl jmenován koordinátor veřejných zakázek;

Úplnost vnitřních záznamů o výdajích na služební cesty

16.  žádá akademii, aby orgán příslušný pro udělení absolutoria informovala o účinnosti provádění „velmi důležitého“ doporučení útvaru interního auditu o úplnosti vnitřních záznamů o výdajích na služební cesty;

Činnost akademie

17.  konstatuje, že podle Účetního dvora představují výdaje na organizaci kurzů a seminářů významnou část rozpočtu akademie; bere na vědomí, že postupy akademie uplatňované při schvalování výkazů nákladů souvisejících s těmito činnostmi však nebyly dostatečně důsledné, zejména co se týče úplnosti podkladů;

18.  bere však na vědomí prohlášení akademie, že zlepšila podávání zpráv o své činnosti a její kontrolu a že upravila postupy uplatňované při schvalování výkazů nákladů a jejich podkladů, a to zejména:

žádá útvar interního auditu, aby orgánu udělujícímu absolutorium předložil podrobné hodnocení uvedených změn zavedených akademií;

   stanovením závazných požadavků, aby byl při předkládání zpráv o finančním řízení a výkazů nákladů předložen seznamu účastníků s jejich podpisy,
   revizí pravidel o náhradách výdajů na činnost akademie, jež byla vyjasněna,
   důsledným uplatňováním data uzávěrky, po němž již nebudou žádosti o náhradu výdajů přijímány, což bylo zavedeno dne 29. září 2010,
   uspořádáním nového školení pro vedoucí kurzů, aby se dále zvyšovala kvalita kurzů i kvalita platební dokumentace,
   ověřením kurzů akademie v roce 2011 ex post,
   ověřením čtyř činností v roce 2010 ve Švédsku a šesti ve Spojeném království, z nichž jedna se týkala činnosti v roce 2010 a pět činností v roce 2011;

19.  bere na vědomí, že Komise rozhodnutím C(2011)4680 udělila souhlas s žádostí akademie o změnu jejího finančního nařízení vložením nového článku (článku 74c), který obsahuje výjimku z nařízení (ES, Euratom) č. 2343/2002 týkající se vyloučení z veřejné soutěže, pokud jde o výběr odborníků na vzdělávání, s cílem využít odborníky z vnitrostátních policejních vzdělávacích akademií;

Účetní chyby

20.  žádá akademii, aby poskytla Parlamentu nejčerstvější informace o stavu provádění nových 16 standardů vnitřní kontroly (ICS) Komise, které přijala správní rada akademie a které nahradily dřívější standardy ICS;

Prostředky používané k financování soukromých výdajů

21.  bere na vědomí, že byla provedena externí kontrola ex post týkající se prostředků použitých k financování soukromých výdajů v letech 2007–2008 a že externí kontroloři dospěli k závěru, že v tomto případě již nelze získat zpět žádné další částky; bere na vědomí informaci akademie, že inkasní příkaz k navrácení částky ve výši 2 014,94 GBP (2 196,72 EUR) doručený bývalému řediteli byl v prosinci 2011 uhrazen; žádá akademii, aby pokračovala ve vymáhání částek, dokud nebudou všechny finanční prostředky získány zpět v plné výši;

Víceletý akční plán akademie na období 2010–2014

22.  bere na vědomí, že útvar interního auditu posoudil provádění víceletého plánu akademie na období 2010–2014, jak o to požádal orgán udělující absolutorium; konstatuje, že na konci září 2010 bylo dokončeno 19 ze 44 milníků, na dokončení 18 dalších milníků se pracovalo v souladu s plánovaným harmonogramem a provádění 7 milníků nebylo k danému datu ještě zahájeno;

23.  dále bere na vědomí prohlášení útvaru interního auditu, že popisy některých položek víceletého plánu nejsou jednoznačné a že zprávy o pokroku nejsou vždy dostatečně přesné na to, aby bylo na jejich základě možné plně pochopit, jaká konkrétní opatření bude při provádění jednotlivých milníků nutné přijmout; bere navíc vědomí, že útvar interního auditu dospěl k závěru, že se některé milníky překrývají, a že je proto obtížné posoudit, jakou budou mít nakonec příslušná opatření povahu; bere na vědomí prohlášení akademie, že víceletý akční plán byl aktualizován v souladu s doporučeními útvaru interního auditu, a zlepšení byla začleněna do třetí zprávy o pokroku, kterou přijala správní rada dne 8. prosince 2010; žádá útvar interního auditu, aby potvrdil, že aktualizovaná zpráva o pokroku o víceletém akčním plánu akademie řádně odráží jeho doporučení;

Interní audit

24.  bere na vědomí informaci útvaru interního auditu, že akademie oznámila, že provedla velmi důležité doporučení o úplnosti vnitřních záznamů o výdajích na služební cesty, které útvar interního auditu nyní přezkoumává; vyzývá akademii a útvar interního auditu, aby orgán udělující absolutorium informovaly o výsledcích tohoto přezkumu;

25.  bere na vědomí, že útvar interního auditu provedl vlastní posouzení rizik v oblasti informačních technologií s cílem určit a posoudit hlavní rizika v oblasti informačních technologií v akademii; bere na vědomí, že útvar interního auditu určil hlavní rizika v souvislosti se strategií v oblasti informačních technologií, se systémem E-net, správou údajů a závislostí na jednotlivcích; žádá proto akademii, aby přijala vhodné kroky, kterými uvedená rizika vyřeší a zabrání jim do budoucna;

26.  konstatuje, že funkce interního auditu, poradního orgánu správní rady, nenalezla ve svém auditu účetní závěrky akademie za rok 2010 žádné podstatné chyby;

Řízení a strukturní nedostatky

27.  zdůrazňuje, že správní náklady akademie jsou vzhledem k její činnosti velmi vysoké; vítá proto snahy akademie snížit své správní náklady a rozhodnutí její správní rady, která na své 25. schůzi v červnu 2011 souhlasila, aby veškeré výbory správní rady byly v roce 2012 zrušeny a existence veškerých pracovních skupin správní rady byla kriticky zvážena;

28.  dále konstatuje, že podle akademie jsou v oblasti řízení v současné době prováděna následující opatření:

   od roku 2012 se bude správní rada scházet dvakrát ročně a naléhavá rozhodnutí v mezidobí mezi schůzemi se budou přijímat písemným postupem a projednávat se budou na webových schůzích,
   správní rada se zaměří pouze na úkoly, které jí byly určeny rozhodnutím o založení akademie, a ostatní úkoly, které dříve správní radu zahlcovaly, převezme ředitel,
   každý členský stát by měl na každou schůzi správní rady vysílat maximálně dva zástupce,
   akademie se bude starat o organizaci cest pro účastníky, kteří mají nárok na náhradu výdajů, neboť je třeba zajistit, aby se používaly co nejhospodárnější prostředky, a odpadlo tak proplácení výdajů po schůzi;

29.  očekává, že Komise předloží návrh na změnu právního základu akademie, a se zájmem očekává výsledek jednání mezi Parlamentem a Radou;

30.  dále bere na vědomí, že závěrečná zpráva o externím pětiletém hodnocení akademie dospěla k závěru, že existují důvody pro přemístění akademie;

31.  vítá rozhodnutí 24/2011/GB správní rady akademie ze dne 15. června 2011, jímž se počínaje 1. lednem 2012 rozpouští stávající výbory, čímž se omezí překrývání různých struktur; vyzývá správní radu, aby přijala rázná rozhodnutí, co se týče stávajících pracovních skupin; připomíná, že v čl. 10. odst. 10 rozhodnutí 2005/681/SVV se uvádí, že správní rada může „v případě nezbytné nutnosti“ rozhodnout o vytvoření pracovních skupin, které dávají doporučení a vytvářejí a navrhují strategie nebo poskytují jakékoli další poradenství, jež správní rada považuje za nezbytné;

32.  bere na vědomí odpověď akademie, že její jednací řád byl pozměněn tak, aby se snížil počet řádných schůzí správní rady na jednu schůzi za předsednictví a omezil počet členů vnitrostátních delegací tak, že každý členský stát by měl vysílat maximálně dvě delegace na každou schůzi;

33.  konstatuje, že absolutorium za plnění rozpočtu akademie by mělo být také udělováno se zřetelem k její výkonnosti během celého roku.

o
o   o

34.  upozorňuje na svá doporučení z předchozích zpráv o udělení absolutoria, která jsou uvedena v příloze k tomuto usnesení;

35.  pokud jde o další připomínky, které jsou připojeny k jeho rozhodnutí o udělení absolutoria a mají horizontální povahu, odkazuje na své usnesení ze dne 10. května 2012(16) o výkonnosti, finančním řízení a kontrole agentur.

PŘÍLOHA

Doporučení Evropského parlamentu v posledních letech

Evropská policejní akademie

2006

2007

2008

2009

Výkonnost

– je znepokojen, že Účetní dvůr odhalil vážné nedostatky v administrativních a finančních pravidlech pro výdaje na organizaci kurzů a seminářů, způsobené především tím, že revidované finanční nařízení akademie nikdy nevstoupilo v platnost

– doporučuje, aby akademie poskytla přímý přístup ke svému podrobnému rozpočtu

Rozpočtové a finanční řízení

– rozpočtové prostředky nebyly využívány v souladu se zásadou řádného finančního řízení

– systém zadávání veřejných zakázek nebyl v souladu s ustanoveními finančního nařízení

– akademie nevytvořila nezbytné systémy a postupy, které by umožňovaly vypracovat finanční zprávu v souladu s požadavky rámcového finančního nařízení pro agentury

– finanční nařízení akademie uvádí, že je potřeba vytvořit podrobná prováděcí pravidla k tomuto nařízení

– agentura neplní zásadu jednotnosti a správnosti rozpočtu (rozpočet nezahrnoval příspěvek ve výši 1,5 milionu EUR obdržený od Komise v roce 2007 za účelem realizace programu MEDA)

– agentura neplní zásadu průhlednosti

– vysoká míra přenesených prostředků (1,7 milionu EUR) a zrušených prostředků svědčí o obtížích při správě rozpočtu

– nebyla vypracována předběžná účetní závěrka ani zpráva o rozpočtovém a finančním řízení

– finanční nařízení akademie uvádí, že je potřeba vytvořit podrobná prováděcí pravidla k tomuto nařízení

– systém zadávání veřejných zakázek nebyl v souladu s ustanoveními finančního nařízení

– bylo zjištěno několik případů, kdy se z rozpočtových prostředků akademie financovaly soukromé výdaje některých zaměstnanců

– agentura nesplnila zásadu průhlednosti (muselo být přeneseno více než 2,7 milionu EUR z prostředků na platby na rok 2008)

– nedostatky ve způsobu, jakým akademie plánuje svou činnost a sleduje plnění svého rozpočtu

– více než 3,8 milionu EUR z prostředků na rok 2009 (43 % celkového rozpočtu) bylo přeneseno do roku 2010

– 46 % prostředků přenesených z roku 2008 muselo být zrušeno, což naznačuje závažné a opakující se nedostatky při plánování a sledování plnění rozpočtu a je v rozporu se zásadou ročního rozpočtu

– v roce 2008 muselo být přeneseno 31 % rozpočtu

– významná zpoždění a chyby v přípravě předběžné účetní závěrky za rok 2009

Postupy zadávání zakázek

– znepokojení nad soustavným neplněním ustanovení finančního nařízení týkající se zadávání veřejných zakázek; značná část celkového rozpočtu akademie obsahuje nedostatky

Lidské zdroje

– několik nedostatků v oblasti výběrových řízení

– považuje za nepřijatelné:

– limitní hodnoty, které uchazeči museli splňovat, byly většinou stanoveny až po vyhodnocení uchazečů a sestavení jejich pořadí,

– otázky pro pohovor s uchazeči byly často připraveny až po prostudování přihlášek,

– dokumentace postupů nebyla přiměřená

– je znepokojen postupy, které služební řád úředníků EU neumožňuje nebo nejsou legální

Interní audit

– chybějící normy pro vnitřní kontrolu a neúčinné monitorování rozpočtu

– bylo zjištěno několik případů, kdy se z rozpočtových prostředků akademie financovaly soukromé výdaje některých zaměstnanců

– audit několika závazků prokázal, že ve třech případech neexistovala auditní stopa, která by umožnila vysledovat finanční provádění

– u těchto případů dosud nebyla provedena žádná externí kontrola

– konstatuje, že absolutorium za provádění rozpočtu akademie by nadále mělo být založeno na výkonnosti akademie během celého roku

(1) Úř. věst. C 366, 15.12.2011, s. 134.
(2) Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1.
(3) Úř. věst. L 256, 1.10.2005, s. 63.
(4) Úř. věst. L 357, 31.12.2002, s. 72.
(5) Úř. věst. C 366, 15.12.2011, s. 134.
(6) Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1.
(7) Úř. věst. L 256, 1.10.2005, s. 63.
(8) Úř. věst. L 357, 31.12.2002, s. 72.
(9) Úř. věst. C 366, 15.12.2011, s. 134.
(10) Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1.
(11) Úř. věst. L 256, 1.10.2005, s. 63.
(12) Úř. věst. L 357, 31.12.2002, s. 72.
(13) Úř. věst. L 250, 27.9.2011, s. 260.
(14) Úř. věst. L 313, 26.11.2011, s. 17.
(15) Úř. věst. L 64, 12.3.2010, s. 1047.
(16) Přijaté texty, P7_TA(2012)0164.


Absolutorium 2010: Agentura Společenství pro kontrolu rybolovu
PDF 418kWORD 91k
Rozhodnutí
Rozhodnutí
Usnesení
Příloha
1.Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 10. května 2012 o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Agentury Společenství pro kontrolu rybolovu na rozpočtový rok 2010 (C7-0293/2011 – 2011/2234(DEC))
P7_TA(2012)0168A7-0130/2012

Evropský parlament,

  s ohledem na roční účetní závěrku Agentury Společenství pro kontrolu rybolovu za rozpočtový rok 2010,

  s ohledem na zprávu Účetního dvora o ověření roční účetní závěrky Agentury Společenství pro kontrolu rybolovu za rozpočtový rok 2010, spolu s odpověďmi agentury(1),

  s ohledem na doporučení Rady ze dne 21. února 2012 (06083/2012 – C7-0051/2012),

  s ohledem na článek 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,

  s ohledem na nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství(2), a zejména na článek 185 tohoto nařízení,

  s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 768/2005 ze dne 26. dubna 2005, kterým se zřizuje Agentura Společenství pro kontrolu rybolovu(3), a zejména na článek 36 tohoto nařízení,

  s ohledem na nařízení Komise (ES, Euratom) č. 2343/2002 ze dne 19. listopadu 2002 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty uvedené v článku 185 nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství(4), a zejména na článek 94 tohoto nařízení,

  s ohledem na článek 77 a přílohu VI jednacího řádu,

  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanovisko Výboru pro rybolov (A7-0130/2012),

1.  uděluje výkonnému řediteli Agentury Společenství pro kontrolu rybolovu absolutorium za plnění rozpočtu agentury na rozpočtový rok 2010;

2.  předkládá své připomínky v níže uvedeném usnesení;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí a usnesení, které je jeho nedílnou součástí, výkonnému řediteli Evropské agentury pro kontrolu rybolovu (dříve Agentura Společenství pro kontrolu rybolovu), Radě, Komisi a Účetnímu dvoru a aby zajistil jejich zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).

2.Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 10. května 2012 o uzavření účtů Agentury Společenství pro kontrolu rybolovu za rozpočtový rok 2010 (C7-0293/2011 – 2011/2234(DEC))

Evropský parlament,

  s ohledem na roční účetní závěrku Agentury Společenství pro kontrolu rybolovu za rozpočtový rok 2010,

  s ohledem na zprávu Účetního dvora o ověření roční účetní závěrky Agentury Společenství pro kontrolu rybolovu za rozpočtový rok 2010, spolu s odpověďmi agentury(5),

  s ohledem na doporučení Rady ze dne 21. února 2012 (06083/2012 – C7-0051/2012),

  s ohledem na článek 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,

  s ohledem na nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství(6), a zejména na článek 185 tohoto nařízení,

  s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 768/2005 ze dne 26. dubna 2005, kterým se zřizuje Agentura Společenství pro kontrolu rybolovu(7), a zejména na článek 36 tohoto nařízení,

  s ohledem na nařízení Komise (ES, Euratom) č. 2343/2002 ze dne 19. listopadu 2002 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty uvedené v článku 185 nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství(8), a zejména na článek 94 tohoto nařízení,

  s ohledem na článek 77 a přílohu VI jednacího řádu,

  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanovisko Výboru pro rybolov (A7-0130/2012),

1.  schvaluje uzavření účtů Agentury Společenství pro kontrolu rybolovu za rozpočtový rok 2010;

2.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí výkonnému řediteli Evropské agentury pro kontrolu rybolovu, (dříve Agentura Společenství pro kontrolu rybolovu), Radě, Komisi a Účetnímu dvoru a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).

3.Usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. května 2012 obsahující připomínky, které jsou nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Agentury Společenství pro kontrolu rybolovu na rozpočtový rok 2010 (C7-0293/2011 – 2011/2234(DEC))

Evropský parlament,

  s ohledem na roční účetní závěrku Agentury Společenství pro kontrolu rybolovu za rozpočtový rok 2010,

  s ohledem na zprávu Účetního dvora o ověření roční účetní závěrky Agentury Společenství pro kontrolu rybolovu za rozpočtový rok 2010, spolu s odpověďmi agentury(9),

  s ohledem na doporučení Rady ze dne 21. února 2012 (06083/2012 – C7-0051/2012),

  s ohledem na článek 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,

  s ohledem na nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství(10), a zejména na článek 185 tohoto nařízení,

  s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 768/2005 ze dne 26. dubna 2005, kterým se zřizuje Agentura Společenství pro kontrolu rybolovu(11), a zejména na článek 36 tohoto nařízení,

  s ohledem na nařízení Komise (ES, Euratom) č. 2343/2002 ze dne 19. listopadu 2002 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty uvedené v článku 185 nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství(12), a zejména na článek 94 tohoto nařízení,

  s ohledem na článek 77 a přílohu VI jednacího řádu,

  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanovisko Výboru pro rybolov (A7-0130/2012),

A.  vzhledem k tomu, že Účetní dvůr prohlásil, že získal přiměřenou jistotu, že roční účetní závěrka Agentury Společenství pro kontrolu rybolovu (dále jen „agentura“) za rozpočtový rok 2010 je spolehlivá a uskutečněné operace jsou legální a správné;

B.  vzhledem k tomu, že Parlament udělil dne 10. května 2011 výkonnému řediteli agentury absolutorium za plnění rozpočtu agentury na rozpočtový rok 2009(13) a ve svém usnesení připojeném k rozhodnutí o udělení absolutoria mimo jiné:

   žádal agenturu, aby zlepšila svůj roční pracovní program tím, že do něho začlení konkrétní a měřitelné cíle jak v oblastech politiky, tak u provozních činností, a vytvoří ukazatele SMART;
   vyzval výkonného ředitele, aby splnil svou povinnost uvést ve své zprávě, kterou podává orgánu udělujícímu absolutorium a která shrnuje obsah doporučení Útvaru interního auditu (IAS), všechna vydaná doporučení a všechna opatření, která byla přijata na jejich základě;
   vyzval agenturu, aby přezkoumala svůj systém vnitřní kontroly (ICS) a podložila tak prohlášení výkonného ředitele o věrohodnosti a přezkoumala všechny své postupy, a to jak administrativní, tak provozní, další dokumentací pracovního postupu a klíčových kontrol;

C.  vzhledem k tomu, že rozpočet agentury na rok 2010 činil 11 000 000 EUR, zatímco v roce 2009 to bylo 10 100 000 EUR, a že tedy došlo k navýšení o 8,9 %;

D.  vzhledem k tomu, že počáteční příspěvek Unie do rozpočtu agentury na rok 2010 činil 7 695 223 EUR, což představuje zvýšení o 34,9 % ve srovnání s počátečním příspěvek v roce 2009(14),

Rozpočtové a finanční řízení

1.  připomíná, že počáteční příspěvek Unie do rozpočtu agentury na rok 2010 činil 7 695 223 EUR, konstatuje nicméně, že k této částce byla přidána další částka ve výši 714 777 EUR pocházející ze zpětného získání přebytku, takže konečný příspěvek Unie činil 8 410 000 EUR;

2.  z  roční účetní závěrky agentury za rozpočtový rok 2010 zjišťuje, že agentura přijala závazky odpovídající 98,3 % celkového příspěvku a vyplatila 85,6 % dostupných prostředků na platby (vyjma výdajů z jiných zdrojů); vítá skutečnost, že agentura poskytla orgánu udělujícímu absolutorium ve své výroční zprávě o činnosti za rok 2010 údaje o celkové míře plnění rozpočtu, pokud jde o závazky a platby;

3.  bere dále na vědomí, že podle zprávy útvaru interního auditu agentura automaticky přenesla z rozpočtového roku 2010 do roku 2011 1 160 393 EUR (závazky RAL) a 629 517,41 EUR (platby) a že neautomatické přenosy agentury dosáhly výše 530 875,59 EUR; vybízí Účetní dvůr, aby ve své zprávě o ověření roční účetní závěrky agentury za rozpočtový rok 2011 uváděl informace o přenesených prostředcích;

4.  žádá agenturu, aby dodržovala zásadu ročního rozpočtu; konstatuje zejména, že část z prostředků na závazky se týkala výdajů na projekty prováděné v roce 2011; lituje, že Účetní dvůr ve své zprávě o účetní závěrce agentury za rok 2010 nedokázal poskytnout orgánu udělujícímu absolutorium o této otázce více podrobností;

Účetní systém

5.  podotýká, že podle roční účetní závěrky za rozpočtový rok 2010 jsou rozpočtové účty agentury řízeny pomocí systému ABAC a všeobecné účty jsou řízeny systémem SAP, který má přímé rozhraní s všeobecným účetním systémem Komise;

6.  žádá nicméně agenturu, aby uvedla přístupová práva pověřených schvalujících osob v systému ABAC do souladu s rozhodnutím o pověření;

7.  poukazuje dále na to, že agentura provedla revizi všech svých výkazů, vzorů a formulářů používaných v postupech, s cílem nalézt prostor pro zlepšování a odstranit zbytečnou administrativu;

Zadávání zakázek

8.  vyzývá agenturu, aby urychleně přijala nezbytná opatření pro to, aby dokumentace k veřejné zakázce byla vždy řádně podepsána a datována; konstatuje, že Účetní dvůr poukazoval na nedostatky v této oblasti;

Lidské zdroje

9.  vyzývá agenturu, aby zvýšila transparentnost svých náborových postupů; konstatuje, že Účetní dvůr upozorňoval na nedostatky v této oblasti; zejména bere na vědomí, že při výběrových postupech nebyly předem stanoveny ani minimální výsledky, při jejichž dosažení se pořádá výběrový pohovor s kandidátem, ani limity pro umístění na seznam rezerv;

10.  z výroční zprávy agentury zjišťuje, že bylo obsazeno 10 z 11 míst pro dočasné zaměstnance, takže je nyní obsazeno 98 % míst uvedených v plánu pracovních míst (52 z 53 míst pro dočasné zaměstnance);

11.  z výroční zprávy zjišťuje, že pohyby zaměstnanců se omezily na odchod dvou smluvních zaměstnanců, kterým skončila smlouva, a odchod jednoho dočasného zaměstnance do důchodu;

12.  vyjadřuje uspokojení nad tím, že Účetní dvůr prohlásil operace, na kterých se zakládá účetní závěrka agentury za rozpočtový rok 2010, ve všech významných ohledech za zákonné a správné;

Výkonnost

13.  konstatuje, že agentura přijala dne 19. října 2010 svůj víceletý pracovní program na období 2011 – 2015; zdůrazňuje význam tohoto dokumentu, který agentuře umožní účinně organizovat provádění své strategie a plnění cílů;

14.  znovu vyzývá agenturu, aby zvážila zavedení Ganttova diagramu do programů jednotlivých provozních činností, aby bylo možné přehlednou formou uvádět dobu, kterou každý z pracovníků stráví na určitém projektu, a podporovat přístup orientovaný na výsledky; uznává, nicméně, že agentura poskytla orgánu příslušnému k udělení absolutoria graf obsahující požadované informace;

15.  vítá iniciativu útvaru interního auditu agentury (IAC), který připravil interní vzdělávací kurz a uspořádal nezbytná školení týkající etiky a bezúhonnosti v agentuře; vítá zejména skutečnost, že školení je pro všechny pracovníky povinné, aby byla zajištěna informovanost o etických a organizačních hodnotách, zejména pokud jde o etické chování, zamezení konfliktu zájmů, prevenci podvodů a hlášení nesrovnalostí;

16.  zdůrazňuje význam úkolů Agentury a vítá účinné a efektivní plnění těchto úkolů, které měl Výbor pro rybolov příležitost sledovat během své návštěvy agentury v červnu 2010 a které znovu ověří při své příští návštěvě v roce 2012;

Interní audit

17.  vítá iniciativu, kterou agentura vyvinula v roce 2008 s cílem zřídit funkci interního auditu (výše uvedeného IAC), která má poskytovat podporu a poradenství výkonnému řediteli a ostatním vedoucím pracovníkům, pokud jde o vnitřní kontroly, hodnocení rizik a interní audit; konstatuje, že agentura nebude zaměstnávat interního auditora (IAC) na plný úvazek, ale bude tuto funkci sdílet s Evropskou agenturou pro námořní bezpečnost (EMSA) v Lisabonu; bere na vědomí, že za tímto účelem byla dne 17. června 2008 podepsána dohoda o poskytování služeb mezi agenturou a EMSA;

18.  z výroční zprávy zjišťuje, že útvar interního auditu provedl v souladu se strategickým plánem na období 2010 až 2012 kontrolu procesu plnění rozpočtu a vypracoval též hodnocení rizika plynoucího z informačních technologií;

19.  bere na vědomí, že v roce 2010 provedl IAS audit plnění rozpočtu s cílem posoudit, zda systém interních kontrol poskytuje dostatečnou záruku, že jsou dodržovány základní právní předpisy, procesy jsou účinné a efektivní a informace, o něž se opírá monitoring řídících funkcí, jsou spolehlivé;

20.  vyzývá agenturu, aby přijala nezbytná opatření v následujících oblastech:

konstatuje, že agentura oznámila, že provedla dvě velmi významná doporučení IAS (úprava přístupových práv do systému ABAC pro pověřené schvalující osoby a vypracování a realizace postupu pro zpracování výjimek a vytvoření ústředního registru výjimek) a že přijatá opatření nyní posuzuje IAS; vyzývá nicméně agenturu, aby podala orgánu příslušnému pro udělení absolutoria informace o přijatých opatřeních a dosažených výsledcích;

   přístupová práva pověřených schvalujících osob v systému ABAC;
   zpožděné platby;
   postup pro zpracování výjimek a vytvoření ústředního registru výjimek;

21.  vyzývá agenturu, aby neprodleně přijala opatření v níže uvedených oblastech a aby o přijatých opatřeních informovala orgán příslušný k udělení absolutoria:

   zavedení systému pro řízení rizik;
   zavedení pravidelných přehledů systémů vnitřní kontroly;

22.  upozorňuje na svá doporučení z předchozích zpráv o udělení absolutoria, která jsou uvedena v příloze k tomuto usnesení;

o
o   o

23.  pokud jde o další připomínky, které jsou připojeny k jeho rozhodnutí o udělení absolutoria a mají horizontální povahu, odkazuje na své usnesení ze dne 10. května 2012(15) o výkonnosti, finančním řízení a kontrole agentur.

PŘÍLOHA

Doporučení Evropského parlamentu z minulých let

Agentura Společenství pro kontrolu rybolovu

(zřízená v roce 2007)

2007

2008

2009

Výkonnost

- vyzývá agenturu, aby provedla diachronickou analýzu operací uskutečněných v tomto a předchozím roce;

- vyzývá dále agenturu, aby zvážila zavedení Ganttova diagramu do programů jednotlivých provozních činností;

-vyzývá agenturu, aby vypracovala víceletý pracovní program;

- vyzývá agenturu, aby uvedla srovnání operací uskutečněných během tohoto roku, za nějž má být uděleno absolutorium, a operací z předchozího rozpočtového roku, aby orgánu příslušnému k udělení absolutoria umožnila lépe vyhodnotit meziroční výkonnost agentury;

žádá agenturu, aby svůj roční pracovní program zlepšila tím, že do něj začlení konkrétní měřitelné cíle u oblastí politiky a u provozních činností a vytvoří ukazatele SMART;

-vyzývá agenturu, aby v rámci administrativních podpůrných funkcí stanovila klíčové výkonnostní ukazatele;

-vyzývá agenturu, aby zvážila zavedení Ganttova diagramu do programů jednotlivých provozních činností;

Rozpočtové a finanční řízení

-postupy vnitřní kontroly, které vyžaduje článek 38 finančního nařízení v zájmu zajištění transparentnosti a řádného finančního řízení, dosud nebyly zdokumentovány → neexistují kontrolní standardy a postupy pro zadávání veřejných zakázek;

-agentura se striktně neřídí zásadou specifikace: agentura musí napravit nedostatky v plánování svých činností; v rozporu s finančním nařízením byly některé právní závazky (1 400 000 EUR) přijaty dříve, než byly vyčleněny příslušné prostředky na závazky;

Lidské zdroje

-žádá agenturu, aby zlepšila monitoring plnění rozpočtu, zejména v oblasti lidských zdrojů;

-vyzývá agenturu k nápravě nedostatků při plánování náboru nových pracovníků;

Interní audit

-vyzývá agenturu, aby splnila 15 doporučení útvaru pro interní audit, která se týkala vypracování souboru ukazatelů pro všechny činnosti agentury, vnitřní organizaci a procedurální strukturu podporující zabezpečení řízení, řízení lidských zdrojů a potřeby vnitřních postupů, které sníží zpoždění agentury při provádění plateb;

-vyzývá agenturu, aby informovala orgán udělující absolutorium o doporučeních IAS a o opatřeních, která agentura přijala;

-žádá výkonného ředitele agentury, aby splnil svou povinnost uvést ve své zprávě, kterou podává orgánu udělujícímu absolutorium a která shrnuje obsah doporučení Útvaru interního auditu (IAS), všechna vydaná doporučení a všechna opatření, která byla přijata na jejich základě;

-vyzývá agenturu, aby přezkoumala svůj systém vnitřní kontroly a podložila tak každoroční prohlášení výkonného ředitele o věrohodnosti a přezkoumala všechny své postupy, a to jak administrativní, tak provozní, a následně poskytla dokumentaci o pracovních postupech a klíčových kontrolách

-vyzývá agenturu, aby zřídila funkci řízení rizik pro evidenci rizik a vytvářela plány jejich zmírňování;

(1) Úř. věst. C 366, 15.12.2011, s. 1.
(2) Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1.
(3) Úř. věst. L 128, 21.5.2005, s. 1.
(4) Úř. věst. L 357, 31.12.2002, s. 72.
(5) Úř. věst. C 366, 15.12.2011, s. 1.
(6) Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1.
(7) Úř. věst. L 128, 21.5.2005, s. 1.
(8) Úř. věst. L 357, 31.12.2002, s. 72.
(9) Úř. věst. C 366, 15.12.2011, s. 1.
(10) Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1.
(11) Úř. věst. L 128, 21.5.2005, s. 1.
(12) Úř. věst. L 357, 31.12.2002, s. 72.
(13) Úř. věst. L 250, 27.9.2011, s. 135.
(14) Úř. věst. L 64, 12.3.2010, s. 837.
(15) Přijaté texty, P7_TA(2012)0164.


Absolutorium 2010: Evropská agentura pro bezpečnost letectví
PDF 410kWORD 131k
Rozhodnutí
Rozhodnutí
Usnesení
Příloha
1.Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 10. května 2012 o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Evropské agentury pro bezpečnost letectví na rozpočtový rok 2010 (C7-0285/2011 – 2011/2224(DEC))
P7_TA(2012)0169A7-0124/2012

Evropský parlament,

  s ohledem na konečnou účetní závěrku Evropské agentury pro bezpečnost letectví za rozpočtový rok 2010,

  s ohledem na zprávu Účetního dvora o ověření roční účetní závěrky Evropské agentury pro bezpečnost letectví za rozpočtový rok 2010, spolu s odpověďmi agentury(1),

  s ohledem na doporučení Rady ze dne 21. února 2012 (06083/2012 – C7-0051/2012),

  s ohledem na článek 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,

  s ohledem na nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství(2), a zejména na článek 185 tohoto nařízení,

  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 216/2008 ze dne 20. února 2008 o zřízení Evropské agentury pro bezpečnost letectví(3), a zejména na článek 60 tohoto nařízení,

  s ohledem na nařízení Komise (ES, Euratom) č. 2343/2002 ze dne 19. listopadu 2002 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty uvedené v článku 185 nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství(4), a zejména na článek 94 tohoto nařízení,

  s ohledem na článek 77 a přílohu VI jednacího řádu,

  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanovisko Výboru pro dopravu a cestovní ruch (A7-0124/2012),

1.  uděluje výkonnému řediteli Evropské agentury pro bezpečnost letectví absolutorium za plnění rozpočtu agentury na rozpočtový rok 2010;

2.  předkládá své připomínky v níže uvedeném usnesení;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí a usnesení, které je jeho nedílnou součástí, výkonnému řediteli Evropské agentury pro bezpečnost letectví, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru a aby zajistil jejich zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).

2.Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 10. května 2012 o uzavření účtů Evropské agentury pro bezpečnost letectví za rozpočtový rok 2010 (C7-0285/2011 – 2011/2224(DEC))

Evropský parlament,

  s ohledem na konečnou účetní závěrku Evropské agentury pro bezpečnost letectví za rozpočtový rok 2010,

  s ohledem na zprávu Účetního dvora o ověření roční účetní závěrky Evropské agentury pro bezpečnost letectví za rozpočtový rok 2010, spolu s odpověďmi agentury(5),

  s ohledem na doporučení Rady ze dne 21. února 2012 (06083/2012 – C7-0051/2012),

  s ohledem na článek 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,

  s ohledem na nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství(6), a zejména na článek 185 tohoto nařízení,

  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 216/2008 ze dne 20. února 2008 o zřízení Evropské agentury pro bezpečnost letectví(7), a zejména na článek 60 tohoto nařízení,

  s ohledem na nařízení Komise (ES, Euratom) č. 2343/2002 ze dne 19. listopadu 2002 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty uvedené v článku 185 nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství(8), a zejména na článek 94 tohoto nařízení,

  s ohledem na článek 77 a přílohu VI jednacího řádu,

  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanovisko Výboru pro dopravu a cestovní ruch (A7-0124/2012),

1.  schvaluje uzavření účtů Evropské agentury pro bezpečnost letectví za rozpočtový rok 2010;

2.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí výkonnému řediteli Evropské agentury pro bezpečnost letectví, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).

3.Usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. května 2012 obsahujícího připomínky, které je nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Evropské agentury pro bezpečnost letectví na rozpočtový rok 2010 (C7-0285/2011 – 2011/2224(DEC))

Evropský parlament,

  s ohledem na konečnou účetní závěrku Evropské agentury pro bezpečnost letectví za rozpočtový rok 2010,

  s ohledem na zprávu Účetního dvora o ověření roční účetní závěrky Evropské agentury pro bezpečnost letectví za rozpočtový rok 2010, spolu s odpověďmi agentury(9),

  s ohledem na doporučení Rady ze dne 21. února 2012 (06083/2012 – C7-0051/2012),

  s ohledem na článek 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,

  s ohledem na nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství(10), a zejména na článek 185 tohoto nařízení,

  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 216/2008 ze dne 20. února 2008 o zřízení Evropské agentury pro bezpečnost letectví(11), a zejména na článek 60 tohoto nařízení,

  s ohledem na nařízení Komise (ES, Euratom) č. 2343/2002 ze dne 19. listopadu 2002 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty uvedené v článku 185 nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství(12), a zejména na článek 94 tohoto nařízení,

  s ohledem na článek 77 a přílohu VI jednacího řádu,

  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanovisko Výboru pro dopravu a cestovní ruch (A7-0124/2012),

A.  vzhledem k tomu, že Účetní dvůr prohlásil, že získal přiměřenou jistotu, že roční účetní závěrka Evropské agentury pro bezpečnost letectví (dále jen „agentura“) za rozpočtový rok 2010 je spolehlivá a uskutečněné operace jsou legální a správné;

B.  vzhledem k tomu, že Parlament udělil dne 10. května 2011 výkonnému řediteli agentury absolutorium za plnění jejího rozpočtu na rozpočtový rok 2009(13) a ve svém usnesení připojeném k rozhodnutí o udělení absolutoria mimo jiné:

   naléhavě vyzval agenturu, aby zavedla strukturu provozního rozpočtu podle jednotlivých činností s cílem vytvořit jednoznačnou vazbu mezi pracovním programem a finančními prognózami a zlepšit sledování výkonnosti a výkaznictví;
   upozornil na skutečnost, že agentura znovu přenesla do roku 2010 vysoký podíl prostředků na provozní výdaje;
   požadoval, aby k rozpočtu na každý rok byla připojena zvláštní zpráva o nevyužitých prostředcích přenesených z předchozích roků s vysvětlením, proč nebyly dané prostředky využity a jak a kdy budou využity;
   všiml si nedostatků u výběrových řízení při náboru zaměstnanců, které ohrožují transparentnost těchto řízení;

C.  vzhledem k tomu, že agentura je financována z poplatků a plateb a z příspěvku Unie;

D.  vzhledem k tomu, že rozpočet agentury na rozpočtový rok 2010 činil 137 200 000 EUR, zatímco v roce 2009 to bylo 122 200 000 EUR, a že tedy došlo k navýšení o 12,27 %; vzhledem k tomu, že příspěvek Unie do rozpočtu agentury na rok 2010 činil 34 197 000 EUR(14), což představuje navýšení o 0,87 % ve srovnání s rokem 2009;

Rozpočtové a finanční řízení

1.  připomíná, že dvě třetiny rozpočtu agentury pocházejí z poplatků a plateb odváděných průmyslovým odvětvím a jedna třetina z dotací Unie a že původní příspěvek Unie agentuře na rok 2010 činil 32 879 000 EUR; konstatuje nicméně, že k této částce byla přidána částka ve výši 1 318 000 EUR pocházející ze zpětného získání přebytku, takže celkový příspěvek Unie činil 34 197 000 EUR;

2.  konstatuje, že rozpočet agentury vzrost v období let 2007 až 2010 z 85 200 000 EUR na 137 200 000 EUR, tj. o 61 %, přičemž počet zaměstnanců vzrostl z 333 na 524;

3.  konstatuje, že podle článku 3 nařízení Komise (ES) č. 593/2007 ze dne 31. května 2007 o poplatcích a platbách vybíraných Evropskou agenturou pro bezpečnost letectví(15) představují příjmy z poplatků účelově vázané příjmy, které může agentura přenést do dalšího roku, pokud zůstanou nevyužité; konstatuje, že příjmy odvětví se mohou vztahovat na více než jeden rozpočtový rok; konstatuje, že rezerva, kterou lze používat v následujících letech, je upravena na základě rozpočtového výsledku za daný rok; konstatuje, že výše rezervy za poslední dva roky poklesla z 29 000 000 EUR na konci roku 2008 na 21 000 000 EUR na konci roku 2010;

4.  na základě konečné účetní závěrky agentury za rok 2010 konstatuje, že agentura využila pouze nerozlišené položky a že v důsledku toho dosáhl objem prostředků na závazky stejné výše jako prostředky na platby; navíc poznamenává, že u prostředků na rok 2010 činila celková míra plnění rozpočtu 99,51 %;

5.  žádá agenturu, aby pokračovala v přijímání vhodných opatření s cílem předcházet nedostatkům, které ohrožují transparentnost zadávacích řízení i zásadu řádného finančního řízení;

Účetnictví

6.  na základě konečné roční účetní závěrky agentury konstatuje, že agentura v roce 2010 změnila svou metodu pro vykazování výnosů, když přešla z metody založené na nákladech na lineární metodu, jež byla navržena v účetním pravidle EK č. 4;

7.  bere na vědomí, že podle údajů agentury byla tato změna provedena s cílem zvýšit přesnost a zlepšit transparentnost, pokud jde o základ získaného výnosu, a zohlednit doporučení Účetního dvora z roku 2009, podle něhož je třeba uplatnit metodu, jež přesněji odráží výši výnosu přiděleného na daný rozpočtový rok;

8.  na základě výroční zprávy o činnosti agentury konstatuje, že systém plánování podnikových zdrojů byl dále posílen a že je systematicky využíván pro všechny typy finančních transakcí i pro účetní závěrku;

Postupy zadávání zakázek

9.  na základě výroční zprávy o činnosti konstatuje, že v průběhu roku 2010 bylo vedeno 23 zadávacích řízení na zakázky s vysokou hodnotou, jež pokrývala provozní i administrativní výdaje a z nichž 20 bylo dokončeno, a celkově bylo podepsáno 29 smluv na zakázky o vysoké hodnotě s celkovou hodnotou přibližně 14 000 000 EUR; dále poznamenává, že bylo podepsáno 428 smluv vzešlých ze zadávacího řízení na zakázky s nízkou hodnotou, jejichž celková výše činila přibližně 1 650 000 EUR;

10.  bere zejména na vědomí, že podle údajů Účetního dvora neumožňoval způsob hodnocení u dvou velkých zadávacích řízení, aby nabídky s nejlepšími finančními podmínkami získaly nejvyšší počet bodů za cenu; konstatuje, že podle údajů agentury se tato dvě zadávací řízení týkají:

konstatuje, že agentura odpověděla, že se neprojevil žádný negativní dopad na výsledek, ale že přesto zohlední poznámky Účetního dvora a proti zjištěnému riziku bude v budoucnosti bojovat tím, že věnuje ještě více pozornosti vzorcům používaným v rámci finančního hodnocení;

   prodloužení čtyřleté smlouvy na úklidové služby ve výši 1 000 000 EUR;
   rámcové smlouvy v maximální délce čtyř let a s maximální hodnotou 2 500 000 EUR na studie věnované požadavkům a normám v oblasti certifikace leteckých motorů, u nichž zvolený dodavatel neuvedl v přihlášce všechny nákladové položky;

Lidské zdroje

11.  konstatuje, že orgán příslušný k udělení absolutoria znovu zjistil nedostatky u výběrových řízení při náboru zaměstnanců, které ohrožují transparentnost těchto řízení; bere na vědomí, že podle údajů Účetního dvora neexistují důkazy o tom, že by limit, který musí uchazeči splňovat, aby mohli být pozváni na pohovor nebo zařazeni na rezervní seznam, byl stanoven před posouzením žádostí; konstatuje, že by se mohlo jednat o zakrývání protežování nebo střetu zájmů; žádá, aby byla přijata veškerá opatření k předcházení střetu zájmů; žádá Komisi, aby se ujistila o řádném uplatňování pravidel Unie za strany agentury; zdůrazňuje význam transparentnosti při zadávání veřejných zakázek a při výběru zaměstnanců;

12.  konstatuje, že agentura neinformovala orgán příslušný k udělení absolutoria o krocích ke zvýšení transparentnosti výběrových řízení při náboru expertů/zaměstnanců, jak bylo vyžadováno v roce 2009, i když bere na vědomí, že tato záležitost byla řešena v roce 2010 poté, co Účetní dvůr tuto záležitost opět zdůraznil ve své zprávě; znovu zdůrazňuje, že dopad těchto nedostatků je o to zásadnější, uvážíme-li, že agentura má tyto cíle: vydávat specifikace pro certifikaci, přijímat rozhodnutí ve věci letecké způsobilosti a ekologické certifikace a provádět normalizační inspekce u příslušných orgánů členských států;

13.  konstatuje, že agentura Účetnímu dvoru odpověděla, že ve znění pokynů pro členy výběrové komise je jasně uveden minimální limit, který musí uchazeči splňovat, aby mohli být pozváni na pohovor (50 %) nebo zařazeni na rezervní seznam (65 %), ale že si vyhrazuje právo rozhodnout o maximálním přiměřeném počtu uchazečů, kteří budou pozváni na pohovor, a to na základě jejich pořadí podle schopností a zkušeností;

14.  připomíná agentuře, že je důležité zajistit pro inspekční týmy a jejich vedoucí odpovídající kritéria v oblasti vzdělání a kvalifikace; vyzývá agenturu, aby přijala konkrétní opatření a informovala o nich orgán příslušný k udělení absolutoria;

15.  konstatuje, že ve srovnání s rokem 2009 vzrostl v roce 2010 počet zaměstnanců agentury včetně dočasných a smluvních zaměstnanců z 509 na 578;

Střet zájmů

16.  konstatuje, že přijímaní techničtí zaměstnanci agentury musí obvykle pocházet z vnitrostátních orgánů pro leteckou dopravu a z leteckého průmyslu; konstatuje, že zaměstnanci musí mít dostatečné a aktuální technické zkušenosti s činností v oblasti letectví, aby byli schopni po technické stránce ověřovat dokumenty prokazující shodu, a mohli tak zaručit odpovídající úroveň bezpečnosti letectví, jak požadují platné právní předpisy Unie; je však znepokojen tím, že by tato situace mohla vyvolat střety zájmů v případě, že přijatý zaměstnanec, který dříve pracoval pro určitého výrobce letadel, nyní působí v agentuře a přijímá rozhodnutí o certifikacích letadel, na jejichž výrobě se podílel v době, kdy byl zaměstnán jejich výrobcem, a nebude-li zjištěna a odpovídajícím způsobem řešena, mohla by vyústit ve střet zájmů; uznává však, že agentura zavedla postup certifikace, v rámci něhož je nestrannost rozhodovacího procesu zaručena kolegialitou technických posouzení a samotného rozhodovacího postupu; rovněž konstatuje, že agentura v současnosti pracuje na vytvoření politiky v oblasti kodexu chování platné pro celou agenturu, jež zahrne zjišťování, prevenci, sledování a zvládání následků možného střetu zájmů, což agentuře pomůže dále zlepšit zjišťování a zvládání případů střetu zájmů, a to takovým způsobem, aby v žádném případě nebyla ohrožena bezpečnost leteckého provozu;

17.  vyzývá agenturu, aby řádně zvážila dosavadní profesní dráhu svých zaměstnanců, a zabránila tak jakémukoli střetu zájmů; zastává názor, že v rámci politiky agentury upravující problematiku střetu zájmů je třeba upřesnit, do jaké míry a za jakých podmínek se může zaměstnanec agentury podílet na certifikaci letadel, do jejichž výroby byl zapojen před nástupem do agentury;

18.  vyzývá agenturu, aby přijala účinné postupy pro řádné řešení možných případů údajného střetu zájmů v agentuře; agenturu vyzývá rovněž k tomu, aby zveřejnila na svých webových stránkách prohlášení o zájmech a profesní dráze svých odborníků, členů vedení, členů správní rady a všech dalších osob, jejichž činnost souvisí s postupem udělování certifikací; uvádí, že agentura by se měla v souvislosti s problematikou střetu zájmů řídit pokyny, které vydala organizace OECD;

19.  orgán příslušný k udělení absolutoria bere na vědomí, že se agentura podílí na přijímání rozhodnutí, která mají zásadní význam pro všechny občany, a zohledňuje její viditelnost vyplývající z významu, který má pro dané odvětví, a očekává, že obdrží zjištění a doporučení zvláštní zprávy Účetního dvora o situacích, kdy dochází ke střetu zájmů, jež má být vydána do konce června 2012, a že o těchto zjištěních a doporučeních bude moci diskutovat;

Výkonnost

20.  vyzývá agenturu, aby i nadále uplatňovala stávající strukturu provozního rozpočtu podle jednotlivých činností s cílem vytvořit jednoznačnou vazbu mezi pracovním programem a finančními prognózami a dále zlepšovala sledování výkonnosti a výkaznictví;

21.  vyzývá agenturu, aby Ganttův diagram začlenila v případě potřeby do programů jednotlivých provozních činností; rovněž zdůrazňuje, že je důležité, aby agentura ve svém plánování stanovila cíle SMART a ukazatele RACER, jak od roku 2008 činí ve svém ročním pracovním programu a ve výroční zprávě o činnosti;

Interní kontrola

22.  na základě výroční zprávy o činnosti konstatuje, že agentura v roce 2010 upevnila svůj integrovaný systém řízení, včetně koncepce „interní kontroly“, jejímž cílem je zajistit, aby byla náležitě zmírňována rizika, a zvýšila se tak schopnost agentury dosáhnout cílů v oblasti provozu, kvality, shody a financí;

23.  konstatuje, že agentura získala v prosinci 2010 certifikaci svého integrovaného systému řízení podle mezinárodně uznávané normy řízení jakosti ISO 9001:2008;

Postup normalizačních inspekcí

24.  žádá agenturu, aby dále zlepšila dokumentaci plánů a programů inspekcí; připomíná agentuře, že je důležité zdokumentovat při plánování inspekcí posouzení rizika a použitá kritéria, aby bylo možné u případů, které se vyznačují závažnými nedostatky majícími dopad na bezpečnost občanů Unie, odůvodnit interní rozhodovací proces;

25.  navíc agenturu žádá, aby dále zvýšila svou účinnost při zmírňování klíčových obav týkajících se bezpečnosti, a to:

   monitorováním informací;
   zkrácením časového rámce pro přípravu zpráv a provádění;
   dokumentací rozhodovacího procesu, na němž se podílí agentura a Komise;
   vhodným snižováním rizik jakéhokoli možného střetu zájmů;

26.  dále agenturu vyzývá, aby klasifikovala a monitorovala zjištění svých inspekcí označená jako „připomínky“ a aby přijala návazná opatření; bere na vědomí, že agentura vypracovala provozní postup k určení těchto poznatků a k jejich předání Komisi; vyzývá proto agenturu, aby informovala orgán příslušný k udělení absolutoria o přijatých opatřeních;

Interní audit

27.  bere na vědomí, že některá „velmi důležitá“ doporučení útvaru interního auditu zaměřená na snížení významných rizik hrozících agentuře dosud nebyla provedena a v současnosti jsou přezkoumávána útvarem interního auditu;

28.  konstatuje zejména, že útvar interního auditu provedl v roce 2010 audit postupu normalizačních inspekcí s cílem posoudit systém interních kontrol související s postupem normalizačních inspekcí v agentuře a poskytnout nezávislé ujištění o tomto systému, aby tak sledoval uplatňování příslušných nařízení Unie vnitrostátními orgány pro leteckou dopravu a podal o něm zprávu Komisi; rovněž konstatuje, že agentura již vypracovala plán nápravných opatření, který byl schválen útvarem interního auditu, a že tomuto útvaru předložila za účelem přezkumu důkazy o provádění doporučení uvedených v bodech 25 až 27 této zprávy;

29.  v této souvislosti agenturu vyzývá, aby dále:

   po provedení ročních programů inspekcí a po skončení inspekcí dokumentovala svá posouzení rizik;
   zlepšila monitorování závažných nedostatků, které vzbuzují obavy ohledně bezpečnosti, a rovněž podávání zpráv o těchto nedostatcích;
   po skončení inspekce monitorovala své připomínky a přijala následná opatření;

30.  upozorňuje na svá doporučení z předchozích zpráv o udělení absolutoria, která jsou uvedena v příloze k tomuto usnesení;

31.  pokud jde o další připomínky, které jsou připojeny k jeho rozhodnutí o udělení absolutoria a mají horizontální povahu, odkazuje na své usnesení ze dne 10. května 2012(16) o výkonnosti, finančním řízení a kontrole agentur.

PŘÍLOHA

Doporučení Evropského parlamentu z minulých let

Evropská agentura pro bezpečnost letectví

2006

2007

2008

2009

Výkonnost

– agentura by měla pečlivě zkontrolovat konzistentnost výdajových prognóz: systém analýzy nákladů agentury uvádí náklady v přibližně výši 48 mil. EUR oproti příjmům v přibližné výši 35 mil. EUR; nedostatečné plánování

– agentura by měla pečlivě zkontrolovat konzistentnost výdajových prognóz, které se předkládají rozpočtovému orgánu ke schválení

– vyzývá agenturu, aby provedla diachronickou analýzu operací uskutečněných v tomto a předchozím roce

– vyzývá agenturu, aby stanovila cíle SMART a ukazatele RACER

– vyzývá agenturu, aby zavedla Ganttův diagram

– vyzývá agenturu, aby stanovila cíle SMART a ukazatele RACER

– vyzývá agenturu, aby zvážila zavedení Ganttova diagramu do programů jednotlivých provozních činností, aby bylo možné rychle zaznamenat dobu, kterou každý z pracovníků stráví na určitém projektu

– naléhavě vyzývá agenturu, aby zavedla strukturu provozního rozpočtu podle jednotlivých činností s cílem vytvořit jednoznačnou vazbu mezi pracovním programem a finančními prognózami a zlepšit sledování výkonnosti a výkaznictví

– vyzývá agenturu, aby provedla srovnání operací uskutečněných během tohoto roku, za nějž má být uděleno absolutorium, a operací z předchozího rozpočtového roku

Nařízení o poplatcích a platbách

neuvedeno

– agentura by neměla směšovat používání předchozího nařízení o účtovaných poplatcích s nařízením novým

– vyzývá agenturu, aby zavedla monitorovací systém na úrovni certifikačních projektů

– vyzývá agenturu, aby předložila podrobný plán, kterým zaručí, že systém ročních paušálních poplatků nebude vytvářet příjem, který by výrazně překračoval skutečné náklady poskytnutých služeb

– žádá agenturu, aby zlepšila svůj systém monitorování certifikačních projektů, a zajistila tak, že během celého trvání se výše vybíraných poplatků nebude výrazně odchylovat od skutečných nákladů

– vyzývá agenturu, aby pro účely sestavování finančních výkazů za rok 2010 správně odhadla výdaje příštích období v souvislosti s řízením certifikačních úkolů zadávaných externě vnitrostátním leteckým úřadům

Přenesené prostředky/otázky zadávacího řízení

– nebyla dodržena zásada ročního rozpočtu: v rozporu s finančním nařízením využila agentura rozlišené prostředky na platby, které byly přeneseny z roku 2005, a to přesto, že měla k dispozici dostatečné množství prostředků na platby na rok 2006

– otázky transparentnosti v souvislosti s kritérii pro poskytnutí prostředků a metodou finančního hodnocení

– vyzývá agenturu, aby napravila nedostatky v systému plánování zdrojů, které souvisejí se zpožděním při uzavírání smlouvy na služby (vyzývá agenturu, aby Komisi a Parlamentu v následujících letech předložila výrazně realističtější prognózu)

– vyzývá Komisi, aby posoudila, jak by bylo možné zajistit, aby se hospodaření s hotovostí plně orientovalo na skutečné potřeby, čímž by se zajistilo, že rezervy agentury v hotovosti zůstanou co nejnižší

– agentura přenesla do roku 2010 vysoký objem prostředků na provozní výdaje (65 % z Hlavy III, provozní výdaje; procento přenesených závazků činí 13 %)

– vyzývá k přesnějšímu a včasnějšímu zpracovávání smluv a k tomu, aby byly Parlamentu a Komisi na příští rozpočtový rok předloženy mnohem realističtější prognózy

– požaduje, aby k rozpočtu na každý rok byla připojena zvláštní zpráva o nevyužitých prostředcích přenesených z předchozích roků s vysvětlením, proč nebyly dané prostředky využity a jak a kdy budou využity

Lidské zdroje

neuvedeno

– vyzývá agenturu ke zlepšení svých systémů pro nábor zaměstnanců a plánování zdrojů

– vyzývá agenturu ke zlepšení svých systémů pro nábor zaměstnanců a plánování zdrojů

– bere na vědomí nedostatky v postupech náboru zaměstnanců, které ohrožují transparentnost těchto postupů – Účetní dvůr uvedl, že rozhodnutí výběrových komisí nebyla dostatečně zdůvodněna a doložena, neboť limity pro pozvání k pohovoru nebo pro zařazení na rezervní seznam nebyly stanoveny předem a chyběly zápisy

– naléhavě vyzývá agenturu, aby informovala orgán příslušný k udělení absolutoria o krocích, které učinila pro nápravu situace a ke zvýšení transparentnosti výběrových řízení při náboru expertů/zaměstnanců

Interní audit

– agentura dosud nezavedla účinný systém řízení pohledávek, který by případně zahrnoval úroky z prodlení

neuvedeno

– vyzývá agenturu, aby přijala kroky k provedení 13 (2 jsou považována za kritická) z 28 doporučení útvaru interního auditu → tj. doporučení se týkají rozpočtové nejistoty, chybějící analýzy rizik, chybějící politiky hodnocení a povyšování zaměstnanců, postupu pro oddělení účetních období a postupu pro zaznamenávání uskutečněných výjimek

– bere na vědomí, že agentura provedla 20 z 26 doporučení, která útvar interního auditu předložil od roku 2006

(1) Úř. věst. C 366, 15.12.2011, s. 21.
(2) Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1.
(3) Úř. věst. L 79, 19.3.2008, s. 1.
(4) Úř. věst. L 357, 31.12.2002, s. 72.
(5) Úř. věst. C 366, 15.12.2011, s. 21.
(6) Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1.
(7) OJ L 79, 19.3.2008, p. 1.
(8) Úř. věst. L 357, 31.12.2002, s. 72.
(9) Úř. věst. C 366, 15.12.2011, s. 21.
(10) Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1.
(11) Úř. věst. L 79, 19.3.2008, s. 1.
(12) Úř. věst. L 357, 31.12.2002, s. 72.
(13) Úř. věst. L 250, 27.9.2011, s. 140.
(14) Úř. věst. L 64, 12.3.2010, s. 613.
(15) Úř. věst. L 140, 1.6.2007, s. 3.
(16) Přijaté texty, P7_TA(2012)0164.


Absolutorium 2010: Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC)
PDF 392kWORD 92k
Rozhodnutí
Rozhodnutí
Usnesení
Příloha
1.Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 10. května 2012 o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí na rozpočtový rok 2010 (C7-0287/2011 – 2011/2227(DEC))
P7_TA(2012)0170A7-0123/2012

Evropský parlament,

  s ohledem na konečnou účetní závěrku Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí za rozpočtový rok 2010,

  s ohledem na zprávu Účetního dvora o ověření roční účetní závěrky Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí za rozpočtový rok 2010, spolu s odpověďmi střediska(1),

  s ohledem na doporučení Rady ze dne 21. února 2012 (06083/2012 – C7-0051/2012),

  s ohledem na článek 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,

  s ohledem na nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství(2), a zejména na článek 185 tohoto nařízení,

  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 851/2004 ze dne 21. dubna 2004 o zřízení Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí(3), a zejména na článek 23 tohoto nařízení,

  s ohledem na nařízení Komise (ES, Euratom) č. 2343/2002 ze dne 19. listopadu 2002 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty uvedené v článku 185 nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství(4), a zejména na článek 94 tohoto nařízení,

  s ohledem na článek 77 a přílohu VI jednacího řádu,

  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanovisko Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (A7-0123/2012),

1.  uděluje řediteli Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí absolutorium za plnění rozpočtu střediska na rozpočtový rok 2010;

2.  předkládá své připomínky v níže uvedeném usnesení;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí a usnesení, které je jeho nedílnou součástí, řediteli Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).

2.Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 10. května 2012 o uzavření účtů Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí za rozpočtový rok 2010 (C7-0287/2011 – 2011/2227(DEC))

Evropský parlament,

  s ohledem na konečnou účetní závěrku Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí za rozpočtový rok 2010,

  s ohledem na zprávu Účetního dvora o ověření roční účetní závěrky Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí za rozpočtový rok 2010, spolu s odpověďmi střediska(5),

  s ohledem na doporučení Rady ze dne 21. února 2012 (06083/2012 – C7-0051/2012),

  s ohledem na článek 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,

  s ohledem na nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství(6), a zejména na článek 185 tohoto nařízení,

  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 851/2004 ze dne 21. dubna 2004 o zřízení Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí(7), a zejména na článek 23 tohoto nařízení,

  s ohledem na nařízení Komise (ES, Euratom) č. 2343/2002 ze dne 19. listopadu 2002 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty uvedené v článku 185 nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství(8), a zejména na článek 94 tohoto nařízení,

  s ohledem na článek 77 a přílohu VI jednacího řádu,

  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanovisko Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (A7-0123/2012),

1.  schvaluje uzavření účtů Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí za rozpočtový rok 2010;

2.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí řediteli Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).