Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. května 2012 k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1225/2009 ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství (COM(2012)0041 – C7-0030/2012 – 2012/0019(COD))

P7_TA(2012)0148 A7-0140/2012

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2012)0041),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a čl. 207 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C7-0030/2012),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 25. dubna 2012 zavázal schválit postoj Evropského parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 55 a čl. 46 odst. 1 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro mezinárodní obchod (A7-0140/2012),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  vyzývá Komisi, aby věc opětovně postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 10. května 2012 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. .../2012, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1225/2009 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) č. 765/2012.)

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. května 2012 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zrušuje nařízení Rady (ES) č. 1342/2007 o správě určitých omezení dovozu některých výrobků z oceli z Ruské federace (COM(2011)0715 – C7-0396/2011 – 2011/0315(COD))

P7_TA(2012)0149 A7-0085/2012

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2011)0715),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a článek 207 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C7-0396/2011),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 25. dubna 2012 zavázal schválit postoj Evropského parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 55 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro mezinárodní obchod (A7-0085/2012),

1.  přijímá níže uvedený svůj postoj v prvním čtení;

2.  vyzývá Komisi, aby věc opětovně postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 10. května 2012 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. .../2012, kterým se zrušuje nařízení Rady (ES) č. 1342/2007 o správě určitých omezení dovozu některých výrobků z oceli z Ruské federace

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) č. 529/2012.)

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. května 2012 o návrhu nařízení Rady o elektronickém vydávání Úředního věstníku Evropské unie (10222/5/2011 – C7-0076/2012 – 2011/0070(APP))

P7_TA(2012)0150 A7-0087/2012

(Zvláštní legislativní postup – souhlas)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh doporučení Rady (10222/5/2011),

–  s ohledem na žádost o souhlas, kterou předložila Rada v souladu s článkem 352 Smlouvy o fungování Evropské unie (C7-0076/2012),

–  s ohledem na čl. 81 odst. 1 jednacího řádu,

–  s ohledem na doporučení Výboru pro právní záležitosti (A7-0087/2012),

1.  uděluje souhlas s návrhem doporučení Rady;

2.  připomíná Radě, že pokud by požadavek na jednomyslnost v souladu s článkem 352 Smlouvy o fungování Evropské unie a domácí parlamentní postupy, které mají být přijaty ve Velké Británii, vedly k jakékoli změně ve znění návrhu, bude nutné požádat Evropský parlament o nový souhlas;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi a také vnitrostátním parlamentům.

Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 10. května 2012 o žádosti o ochranu imunity a výsad, kterých požívá Corneliu Vadim Tudor (2011/2100(IMM))

P7_TA(2012)0151 A7-0151/2012

Evropský parlament,

–  s ohledem na žádost Corneliu Vadima Tudora ze dne 14. dubna 2011, o níž bylo plenární zasedání informováno dne 9. května 2011 a která se týkala ochrany jeho imunity v souvislosti s řízením, které bylo proti němu zahájeno státním žalobcem při Nejvyšším kasačním a trestním soudu Rumunska,

–  s ohledem na to, že poskytl Corneliu Vadimovi Tudorovi dvakrát příležitost, aby se v souladu s čl. 7 odst. 3 jednacího řádu v dané věci vyjádřil,

–  s ohledem na články 8 a 9 Protokolu o výsadách a imunitách Evropské unie ze dne 8. dubna 1965 a na čl. 6 odst. 2 Aktu ze dne 20. září 1976 o volbě členů Evropského parlamentu ve všeobecných a přímých volbách,

–  s ohledem na rozsudky Soudního dvora Evropské unie ze dne 12. května 1964, 10. července 1986, 15. a 21. října 2008, 19. března 2010 a 6. září 2011(1),

–  s ohledem na článek 72 rumunské ústavy,

–  s ohledem na dopis velvyslance Rumunska při Evropské unii ze dne 7. října 2011,

–  s ohledem na čl. 6 odst. 3 a článek 7 jednacího řadu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti (A7-0151/2012),

A.  vzhledem k tomu, že poslanec Evropského parlamentu Corneliu Vadim Tudor požádal o ochranu své parlamentní imunity v souvislosti s řízením před Nejvyšším kasačním a trestním soudem Rumunska;

B.  vzhledem k tomu, že žádost pana Tudora se týká trestního řízení, v němž je obviněn z toho, že dne 4. ledna 2011 vyhrožoval soudnímu zřízenci a několika policistům a že se vůči nim dopustil násilí, slovně je napadl a celkově bránil ve výkonu soudního rozhodnutí týkajícího se soudního vystěhování politické strany Velké Rumunsko z jejích prostor v Bukurešti;

C.  vzhledem k tomu, že v rámci tohoto trestního řízení je Corneliu Vadim Tudor obviněn z pohrdání soudem, jednání v rozporu s dobrými mravy a z narušování pořádku;

D.  vzhledem k tomu, že podle článku 8 Protokolu o výsadách a imunitách Evropské unie nesmějí být členové Evropského parlamentu vyšetřováni, zadrženi nebo stíháni pro své názory či hlasování během výkonu své funkce, a vzhledem k tomu, že podle článku 9 tohoto protokolu požívají poslanci na území vlastního státu imunit přiznávaných členům parlamentu tohoto státu;

E.  vzhledem k tomu, že se pan Tudor ve svém dopise odvolává na článek 8 a článek 9 protokolu (bývalé články 9 a 10); vzhledem k tomu, že článek 9 není s ohledem na článek 72 rumunské ústavy relevantní a jeho žádost se tedy musí zakládat výhradně na článku 8;

F.  vzhledem k tomu, že dne 8. června 2011 zaslal předseda Výboru pro právní záležitosti dopis rumunským orgánům, v němž požádal o další, podrobnější informace o tomto řízení, které bylo proti panu Tudorovi zahájeno;

G.  vzhledem k tomu, že v dopise ze dne 7. října 2011 rumunské orgány uvedly, že: „Vzhledem k tomu, že pan Corneliu Vadim Tudor nebyl zadržen, zatčen ani prohledáván, není nutné získat souhlas Evropského parlamentu, jehož je poslancem. Jelikož se jedná o spáchání činu, který nemá souvislost s hlasováním ani s vyjádřením politických názorů při výkonu mandátu, a nebyl vydán příkaz k zadržení, zatčení či prohledání, není nutné žádat o zrušení imunity pana Cornelia Vadima Tudora.“;

H.  vzhledem k tomu, že soudní vystěhování strany Velké Rumunsko a související okolnosti představují občanské a trestněprávní otázky, které nemají v případě pana Tudora přímý a evidentní souvislost s výkonem jeho funkce poslance Evropského parlamentu;

I.  vzhledem k tomu, že pan Tudor nevyužil příležitosti, aby příslušnému výboru objasnil svou žádost o ochranu imunity, zejména na základě dopisu rumunských orgánů;

1.  rozhodl, že neochrání imunitu a výsady, kterých požívá Corneliu Vadim Tudor;

2.  pověřuje svého předsedu, aby ihned předal toto rozhodnutí a zprávu příslušného výboru příslušnému orgánu Rumunska a Corneliu Vadimu Tudorovi.

(1) Věc 101/63 Wagner v. Fohrmann a Krier, Recueil, 1964, s. 195, věc 149/85 Wybot v. Faure a další, Recueil, 1986, s. 2391, věc T-345/05 Mote v. Parlament, Sb. rozh., 2008, s. II-2849, spojené věci C-200/07 a C-201/07 Marra v. De Gregorio a Clemente, Sb. rozh., 2008, s. I-7929 a věc T-42/06 Gollnisch v. Parlament, Sb. rozh., 2010, s. II-1135 a věc C-163/10 Patriciello (dosud nezveřejněna ve Sbírce rozhodnutí).

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. května 2012 o budoucnosti regionálních letišť a leteckých služeb v EU (2011/2196(INI))

P7_TA(2012)0152 A7-0094/2012

Evropský parlament,

–  s ohledem na sdělení Komise s názvem „Akční plán pro kapacitu, efektivitu a bezpečnost letišť v Evropě“ (COM(2006)0819),

–  s ohledem na sdělení Komise s názvem „Pokyny Společenství pro financování letišť a pro státní podpory na zahájení činnosti pro letecké společnosti s odletem z regionálních letišť“(1),

–  s ohledem na sdělení Komise s názvem „EU a její sousední regiony: nový přístup ke spolupráci v oblasti dopravy“ (COM(2011)0415),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 7. června 2011 o dopravních aplikacích globálních družicových navigačních systémů – krátkodobá a střednědobá politika EU(2),

–  s ohledem na bílou knihu Komise nazvanou „Plán jednotného evropského dopravního prostoru – vytvoření konkurenceschopného dopravního systému účinně využívajícího zdroje“ (COM(2011)0144),

–  s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro dopravu a cestovní ruch a stanovisko Výboru pro regionální rozvoj (A7-0094/2012),

A.  vzhledem k tomu, že v současné době neexistuje žádná všeobecně uznávaná definice pojmu „regionální letiště“; vzhledem k tomu, že letiště, jejichž hlavní spádovou oblastí je hlavní město, nejsou do oblasti působnosti této zprávy zahrnuta; vzhledem k tomu, že se navrhuje, aby regionální letiště, tj. velká letiště, která nejsou centrálními letišti, byla rozdělena do podkategorií velkých a malých letišť, a to na základě druhů spojení poskytovaných těmito letišti, objemu přepravovaných cestujících a spojení s velkými městy a velkými letišti, a vzhledem k tomu, že se naléhavě vyzývá Komise, aby stanovila společná kritéria vedoucí k řádnému vymezení pojmu „regionální letiště“, který zohlední veškerá výše uvedená hlediska; vzhledem k tomu, že se „regionální leteckou službou“ rozumí let z regionálního letiště nebo s přistáním na regionálním letišti, vzhledem k tomu, že v rámci probíhající debaty o regionálních letištích bude hlavním úkolem stanovit jejich různé role a především rozlišit mezi ostrovními letišti a letišti sloužícími v nedostupných či hospodářsky slabých oblastech;

B.  vzhledem k tomu, že regionální letectví je stejně jako ostatní druhy dopravy klíčové pro zajištění mobility občanů; vzhledem k tomu, že lepší propojení a účinná mobilita založená na využívání různých dopravních prostředků mohou významným způsobem přispět ke snazšímu zpřístupnění regionů, rozvoji obchodu, cestovního ruchu a souvisejících služeb i k šíření hospodářské prosperity;

C.  vzhledem k tomu, že odlišná finanční situace občanů a rozdílné úrovně rozvoje infrastruktury způsobují, že mezi příležitostmi k využívání regionálních leteckých spojení v členských státech je patrný nepoměr;

D.  vzhledem k tomu, že dopravní propojení, které letectví nabízí občanům a podnikům v regionech EU, zejména pak v nedostupných oblastech a na těžce dostupných ostrovech, je velmi významné a pomáhá těmto oblastem zajistit hospodářskou životaschopnost; vzhledem k tomu, že evropská letiště poskytují širokou síť čítající 150 000 spojení mezi dvěma městy;

E.  vzhledem k tomu, že značný počet regionálních letišť čelí praktickému monopolu jediné letecké společnosti, která může využívat svého postavení k vyvíjení tlaku a kladení stále většího počtu požadavků na dotčené letiště a místní nebo regionální orgány, mimo jiné s ohledem na letištní poplatky a poplatky za ochranu letectví;

F.  vzhledem k tomu, že v maloobchodním prodeji došlo u letišť k významnému poklesu kvůli tomu, že některé letecké společnosti zavedly restriktivní opatření pro příruční zavazadla; vzhledem k tomu, že zavedení „pravidla jednoho zavazadla“, které tyto letecké společnosti uplatňují, zejména pak nízkonákladové letecké společnosti působící převážně na těchto letištích, a rovněž zavedení jiných opatření ke snížení nákladů ztížilo cestování a způsobilo na některých regionálních letištích dramatický pokles prodeje; vzhledem k tomu, že třetina maloobchodního zisku na letištích se vynakládá na dotace leteckých společností započtením přistávacích poplatků;

G.  vzhledem k tomu, že španělská vláda leteckým společnostem výslovně zakázala při odletech ze španělských letišť používat „pravidlo jednoho zavazadla“;

H.  uznává, že hlavní letiště v některých členských státech zaznamenávají nedostatek kapacity;

I.  poznamenává, že finanční krize a krize státních dluhů zásadním způsobem změnily podmínky financování letišť v EU, a to zejména na velkých letištích, která nejsou centrálními letišti;

J.  vzhledem k tomu, že budování nových regionálních letišť by se mělo zakládat na analýze nákladů a přínosů;

K.  vzhledem k tomu, že v investicích veřejného sektoru do reformování letišť by měl být určitý vztah mezi množstvím vynaložených finančních prostředků a počtem cestujících, kteří tuto infrastrukturu využívají;

Hospodářství regionálních leteckých služeb

1.  zdůrazňuje, že letecké služby hospodářského a veřejného zájmu je nezbytné pověřit závazkem veřejné služby, zejména pak ty, které propojují vzdálené regiony, ostrovy a nejvzdálenější regiony, aby vzhledem ke vzdálenosti a fyzikálním a přírodním charakteristikám těchto regionů byla zaručena jejich úplná dostupnost a územní integrace; zdůrazňuje, že stávající závazky veřejné služby je třeba zachovat; domnívá se, že tyto služby by bez veřejných finančních prostředků nebyly hospodářsky životaschopné; zdůrazňuje význam růstu konkurenceschopnosti nejodlehlejších regionů a jejich intenzivnějšího regionálního začleňování, aby se zacelil rozdíl mezi jejich hospodářskou úrovní a hospodářskou úrovní zbývající části Evropy;

2.  domnívá se, že je žádoucí vyhnout se rozšiřování regionálních letišť, a poznamenává, že rozvoj regionálních letišť by měl být cílen tak, aby se zabránilo vytváření nevyužívaných nebo neúčinně využívaných letištních infrastruktur, jež by mohly být pro příslušné orgány ekonomickou zátěží; podporuje naopak posílení stávajících spojení, zejména ve všech oblastech, které jsou geograficky znevýhodněny (např. ostrovy); v tomto smyslu oceňuje veškeré iniciativy určené k rozvoji úlohy veřejné dopravy, včetně dopravy silniční, spočívající v rozšiřování spojení; zdůrazňuje, že veřejné financování regionálních letišť by mělo být v souladu s články 106 a 107 Smlouvy o fungování Evropské unie týkajícími se státní pomoci; domnívá se, že by mělo být vytvořeno ustanovení, kterým se zavede systém pokut ukládaných leteckým společnostem, jež jsou příjemci finanční podpory a jež opustí regionální letiště před uvedeným datem;

3.  žádá Komisi, aby provedla přezkum rozhodnutí 2012/21/EU o použití čl. 106 odst. 2, který snižuje limit, do kterého může letiště přijmout státní podporu na 200 000 cestujících za rok, aniž by tuto skutečnost muselo oznamovat Komisi a aby zohlednila výše uvedené pokyny Společenství, které stanoví, že letiště může být nákladově účinné při přepravě více než 500 000 cestujících za rok;

4.  domnívá se, že regionální letiště by vzhledem k jejich vlivu na životní prostředí a hospodářství měla mít náležitou podporu vnitrostátních a regionálních orgánů, měla by podléhat místním a regionálním konzultacím a na základě analýzy nákladů a výnosů by měla mít možnost žádat o finanční podporu z fondů EU a z dalších nástrojů finančního inženýrství financovaných EU, jež poskytuje nový programový rámec; doporučuje Komisi, aby vzala v úvahu možnosti, které regionální letiště nabízejí v rámci ústřední evropské dopravní sítě;

5.  požaduje, aby kritéria pro získání dotací a veřejných financí měla jasně vymezený rámec a byla transparentní;

6.  vyzývá Komisi, aby k revizím pokynů pro leteckou dopravu v budoucnu zaujala vyvážený přístup, zajistila tak sociálně a hospodářsky udržitelný rozvoj regionálních leteckých služeb, zohledňovala přitom rozvoj infrastruktury, který je nezbytný pro zajištění intermodality, a současně zajistila přístup k těmto službám pro občany EU a zohlednila zásadu subsidiarity a proporcionality;

7.  vyzývá Komisi, aby v rámci podpory rozvoje regionálních letišť a budování nových regionálních letišť – zejména v zemích, jejichž vnitrostátní letiště se nacházejí v odlehlých oblastech – věnovala zvláštní pozornost vyváženému územnímu rozvoji regionů, které odpovídají úrovni I a II klasifikace územních statistických jednotek (NUTS), s cílem zajistit inovace a konkurenceschopnost v regionech, které jsou vzdáleny od hlavního města a nemají kvalitní dopravní přístup, a usnadnit rozvoj reálné ekonomiky a dopravních uzlů;

8.  zdůrazňuje, že přiměřený rozvoj regionálních letišť přispěje k souběžnému rozvoji systému cestovního ruchu, který je pro mnoho evropských regionů životně důležitou oblastí;

9.  poznamenává, že cestovní ruch prokazuje vyšší odolnost vůči hospodářské krizi a že je nezbytné věnovat zvláštní pozornost všem prvkům či rozhodnutím v rámci hospodářské politiky, které by mohly zajistit podporu a rozvoj tohoto odvětví, například projektům letecké dopravy a letištní infrastruktury;

10.  zdůrazňuje, že některá regionální letiště jsou v provozu pouze během hlavní sezony cestovního ruchu, což často představuje další organizační problém, přináší vyšší náklady na jednotku atd.; vyzývá Komisi, aby při přijímání nových právních předpisů pro toto odvětví zohlednila specifickou povahu a problémy těchto sezonních regionálních letišť;

11.  zdůrazňuje, že regionální letiště se stávají stále důležitějšími pro charterové i nízkonákladové letecké dopravce; zdůrazňuje, že současným hlavním principem charterových leteckých společností je působit jako dálkoví dopravci do prázdninových destinací, kteří ve srovnání se společnostmi provozujícími tradiční linkové lety poskytují menší prostor pro nohy a horší služby během letu, přičemž často odlétají z regionálních letišť, která nemohou obsluhovat pravidelné linky a lety, jež by mohly konkurovat nízkonákladovým leteckým společnostem s letadly pro lety na krátké vzdálenosti; připomíná, že na krátkých linkách jsou upřednostňována letadla s úzkým trupem, zejména tam, kde síťoví dopravci zajišťují spojení s hlavními letišti z regionálních letišť a prostřednictvím nízkonákladových dopravců;

12.  vyzývá Komisi, aby zaručila správné uplatňování evropských a vnitrostátních právních předpisů o sociálních podmínkách v leteckých společnostech a podmínkách zaměstnávání, aby se zaměstnanci regionálních letišť nestávali oběťmi sociálního dumpingu a aby bylo možné v odvětví letecké dopravy zajistit spravedlivou hospodářskou soutěž a rovné podmínky; žádá, aby zaměstnanci letiště měli důstojné smluvní podmínky, zvláště pokud jde o letiště, na nichž většinu provozu obstarávají nízkonákladové letecké společnosti;

13.  vyjadřuje znepokojení nad skutečností, že určité postupy nízkonákladových leteckých společností, které často poskytují služby z regionálních letišť, vedou k nižší kvalitě služeb poskytovaných cestujícím a zhoršení pracovních podmínek; vzhledem k tomu, že některé nízkonákladové letecké společnosti, které poskytují služby z regionálních letišť, v současné době uplatňují agresivní obchodní praktiky, při nichž využívají svého dominantního postavení, a vzhledem k tomu, že obchodní činnost je pro regionální letiště hlavním zdrojem příjmů, je znepokojen skutečností, že některé letecké společnosti zavádějí „pravidlo jednoho zavazadla“ a další omezení přípustnosti zavazadel na palubě letadel; zastává názor, že tyto postupy představují porušení právních předpisů o hospodářské soutěži a domnívá se, že tato omezení mohou být chápána jako zneužití postavení dopravce; vyzývá proto členské státy, aby stanovily společné horní limity, které v souvislosti s těmito omezeními uloží leteckým společnostem, a domnívá se, že veškeré kontroly v souvislosti s omezením hmotnosti a velikosti zavazadel by měly být prováděny při odbavení nebo během bezpečnostních kontrol, nikoli při příchodu k odletovému východu;

14.  žádá, aby bylo maloobchodní zboží zakoupené na letišti považováno za „základní položky“, jako je tomu nyní například u oděvů; vítá skutečnost, že se Španělsko rozhodlo zakázat na svém území postupy uvedené v odstavci 13(3), a vyzývá Komisi, aby zvážila zavedení podobného opatření pro všechny lety operované z Evropy;

15.  domnívá se, že pozitivním faktorem je pro regionální letiště nákladní letecká přeprava, která může podporovat rozvoj a vytváření pracovních míst, přinejmenším zavedením souvisejících pozemních služeb a regionálních letištních obchodů; vyzývá Komisi, aby navrhla strategii, která bude podporovat přepravu zboží a usnadní spolupráci mezi sousedními regionálními letišti;

16.  vyzývá příslušné orgány členských států, aby navrhly plány pro rozvoj a účelnější využití stávajících regionálních letišť;

17.  domnívá se, že regionální letiště by neměla být nástrojem pro zvyšování schodku veřejných financí a že obecným pravidlem by měla být jejich hospodářská udržitelnost ve střednědobém výhledu;

Životní prostředí a inovace

18.  naléhavě žádá Komisi a členské státy, aby neprodleně urychlily rozvoj společného podniku na vytvoření evropského systému nové generace pro uspořádání letového provozu (SESAR), iniciativy Čisté nebe a uplatňování právních přepisů týkajících se jednotného evropského nebe; konstatuje, že regionální letiště budou mít díky systému SESAR a důležité úloze Evropské služby pro pokrytí geostacionární navigací (EGNOS) prospěch z projektů, jako jsou vzdálené letištní řídicí věže, řízení rychlosti a přetížení a zdokonalení provozních postupů;

19.  uznává, že řízení kapacity nelze stejným způsobem provádět na letištích s koordinovanými letištními časy a na ostatních „nekoordinovaných“ letištích; je toho názoru, že spousta regionálních letišť má mnoho volných kapacit, které by mohly být využity ke snížení přetížení a přeplnění na hlavních letištích a k minimalizaci dopadů na životní prostředí; uznává, že kvalitní spojení mezi hlavními letišti a okolními regionálními letišti mohou pomoci snížit přetížení;

20.  zdůrazňuje úlohu regionálních letišť jako hlavní hnací síly, která umožňuje rozvoj inovačních seskupení tím, že začínajícím podnikům snižuje náklady na jejich umístění, a to zejména v geograficky vzdálených regionech;

21.  vyzývá členské státy a regionální i místní orgány, aby při rozhodování o umísťování letišť a v případech, kdy je nezbytné obnovit či rozšířit zařízení regionálních letišť, zohledňovaly nejen aspekty hospodářské a finanční, ale také faktory environmentální, územní, geologické a meteorologické povahy a další racionální hlediska; současně zdůrazňuje, že je důležité využívat a modernizovat stávající struktury, spíše než budovat struktury nové;

Přetížení a multimodalita

22.  konstatuje, že v nejnovějších studiích se uvádí, že evropské regiony ztrácejí přímá spojení s některými nejvíce přetíženými letišti, a vyjadřuje zklamání nad tím, že studie provedené Evropskou komisí se zabývají pouze hlavními letišti; navrhuje proto rozšířit veškeré budoucí studie i na regionální letiště a mezitím povzbuzuje členské státy a Komisi, aby podporovaly spojení mezi regionálními letišti a hlavními letišti v členských státech a přispěly tak k posílení hospodářství v okolí regionálních letišť a současně tak nabídly řešení problému přetížení letecké dopravy v Evropě;

23.  naléhavě vyzývá všechny zúčastněné strany a instituce zapojené do revize nařízení Rady (EHS) č. 95/93 (ve znění nařízení (ES) č. 793/2004), aby se zaměřily na nalézání nových kapacit na letištích, spíše než na vytlačení regionálních leteckých služeb z trhu; domnívá se, že je nezbytné, aby regionální letiště měla přístup k dopravním uzlům, a zastává názor, že tuto skutečnost je třeba mít na paměti při revizi nařízení (EHS) č. 95/93, zejména v souvislosti s plánovaným druhotným obchodováním s letištními časy a předpokládaným postupným zaváděním dalších tržních mechanismů, včetně primárního obchodování, jehož výsledkem by mohlo být přerušení spojení mezi regionálními letišti a hlavními dopravními uzly;

24.  vyzývá Komisi, aby zaujala racionální přístup ke správní a zákonné úpravě přidělování letištních časů na regionálních letištích, jejichž nedostatek by mohl omezit síť; vzhledem k tomu, že velká centrální letiště téměř naplňují svoji kapacitu, vyzývá Komisi, aby vypracovala strategii pro přidělování letištních časů na regionálních letištích s cílem přilákat nové letecké společnosti a podpořit hospodářskou soutěž, snížit přetížení hlavních letišť a rozvíjet regionální letiště;

25.  s politováním konstatuje, že regionální letiště mimo městská centra často nejsou dostatečně propojena s místním dopravním systémem; vyzývá členské státy, aby rozvíjely svou politiku v oblasti intermodality a aby investovaly do těchto strategicky významných intermodálních propojení, například se železniční dopravní sítí, neboť propojení regionálních letišť s ostatními částmi dopravního systému a také s ostatními letišti povede k tomu, že se cestující budou více vyhýbat přetížení na centrálních letištích a využívat regionální letiště;

26.  poukazuje na to, že nedostatek rozhodných opatření ke zvýšení dostupnosti regionálních letišť prostřednictvím vhodných spojení s městskými centry, včetně investic do dopravní infrastruktury, brzdí hospodářský a sociální rozvoj regionů;

27.  konstatuje, že je nutné zajistit lepší integraci mezi jednotlivými druhy dopravy; naléhavě vyzývá Komisi, aby předložila sdělení, v němž podnítí průmysl k rozvoji multimodální dopravy prodejem kombinovaných železničních jízdenek a letenek; poukazuje na skutečnost, že programy tohoto druhu se již v některých členských státech používají, a proto naléhavě vyzývá všechny strany, aby si v této oblasti vyměňovaly osvědčené postupy;

28.  konstatuje, že je naléhavě nezbytné zaručit v Evropské unii letištní kapacitu, tak aby Unie ve srovnání s ostatními regiony zažívajícími růst neztratila konkurenceschopnost, a zabránilo se tak přesunu dopravy do sousedních regionů; zastává názor, že regionální letiště mohou pomoci snížit přetížení na hlavních letištích v Evropě a zachovat vedoucí postavení Evropy;

29.  domnívá se, že plány na rozvoj sítě železniční a silniční dopravy by měly brát v úvahu umístění letišť a začlenit je do budovaných místních dopravních sítí; konstatuje, že je třeba rozvíjet sítě regionálních letišť založené na integrovaných spojeních s hlavními letišti, aby se zvýšila mobilita občanů a zefektivnila přeprava zboží;

30.  poukazuje na to, že dobře rozvinutá síť regionálních letišť zvýší rovněž bezpečnost cestujících, protože mimo jiné zajistí, že v případě zhoršení počasí nebo jiných okolností bude k dispozici síť nouzových nebo alternativních letišť;

31.  domnívá se, že je nezbytné začlenit specializaci na nákladní dopravu jako zásadní prvek, který přispěje k plánování mapy letišť a optimalizuje využívání dostupné infrastruktury; poukazuje na to, že vhodné využití této zásady spolu s náležitým přidělováním časů segmentům přepravy cestujících a nákladní dopravy by mohlo pomoci se vyhnout naplnění kapacity na hlavních letištích; zdůrazňuje význam úlohy, kterou hrají v této strategii regionální letiště;

Transevropské dopravní sítě (TEN-T)

32.  zastává názor, že úloha regionálních letišť je zásadní pro územní soudržnost a sociální a hospodářský rozvoj regionů, především v regionech, kde je nedostatek jiných druhů dopravních spojení; vyzývá proto, aby regionální letiště byla zohledněna v rámci budoucí politiky transevropské dopravní sítě; je navíc zcela přesvědčen o tom, že hlavní regionální letiště se stálým vytížením po celý rok, prokazatelným přínosem pro ekonomický rozvoj, revitalizaci průmyslu a zaměstnanost regionu, by měla být zahrnuta do úvah o plánování základní sítě TEN-T, především ta, která zajišťují vysoký počet spojení se třetími zeměmi a uvnitř Evropy a přispívají k rozvoji multimodálního charakteru dopravy v dané oblasti a ta regionální letiště, jež mohou posloužit ke zmírnění zatížení;

33.  zdůrazňuje, že regionální letiště v přeshraničních regionech a letiště nacházející se v bezprostřední blízkosti jiných regionálních letišť by měla navzájem spolupracovat a koordinovat využívání stávajících kapacit, což by mělo být podmínkou pro spolufinancování ze strany EU prostřednictvím sítě TEN-T, politiky soudržnosti a regionálních fondů;

34.  domnívá se, že regionální letiště by v rámci sítě TEN-T mohla mít přední postavení při vytváření širšího společného evropského leteckého prostoru, který podle sdělení Komise obsáhne 1 miliardu lidí v EU a v sousedních zemích (COM(2011)0415);

35.  s politováním konstatuje, že Komise nevěnovala pozornost žádosti, kterou Parlament a Rada uvedly v čl. 10 odst. 4 rozhodnutí č. 884/2004/ES, aby byla k síti připojena regionální letiště, zejména s ohledem na to, že je nutné zajišťovat služby letecké dopravy do evropských regionů a současně rozvíjet vysokorychlostní železniční služby, neboť letecká doprava může za určitých okolností dosáhnout do větších vzdáleností z hlediska času, nákladů a dopadu na životní prostředí a účinněji pokrýt užší trh; zdůrazňuje proto, že propojení služeb vysokorychlostní železnice a dálkové železniční dopravy s letišti je velmi důležité;

36.  domnívá se, že širší zahrnutí letišť do nových pokynů pro síť TEN-T usnadní přístup projektů v oblasti infrastruktury letišť k soukromému financování a vyšle pozitivní signál na kapitálové trhy; vyzývá Komisi, aby při přezkumu sítě TEN-T uznala, že regionální letecká doprava je rozhodujícím způsobem propojena s hospodářskou obnovou;

Zabezpečení

37.  konstatuje, že náklady na provádění bezpečnostních opatření jsou na menších regionálních letištích do značné míry vyšší než na velkých letištích, neboť ty využívají výhod úspor z rozsahu; je však přesvědčen, že žádný návrh týkající se financování bezpečnostních opatření nesmí narušovat hospodářskou soutěž mezi letišti nebo skupinami letišť;

38.  připomíná, že směrnice o letištních poplatcích(4) se vztahuje pouze na letiště s více než 5 miliony cestujících nebo největší letiště v každém členském státě EU; domnívá se, že stěžejní součástí jakékoli revize příslušných směrnic by mělo být posouzení dopadu na malá a střední letiště;

39.  vyzývá Radu, aby zaujala stanovisko k poplatkům za ochranu letectví, a domnívá se, že přísnější bezpečnostní opatření by měla být hrazena z obecných daní příslušného členského státu, jelikož ochrana letectví je záležitostí národní bezpečnosti; zdůrazňuje, že má-li být zajištěna spravedlivá hospodářská soutěž, měla by podobná pravidla platit i pro ostatní druhy dopravy;

40.  uznává, že je nutné získat spolehlivá detekční zařízení pro tekutiny, aerosoly a gely, která jsou schopna ve většině případů odhalit širokou škálu kapalných výbušnin, a naléhavě vyzývá Komisi, aby zvážila, jaké důsledky by dodržování budoucích požadavků v oblasti kontroly tekutin mělo pro regionální letiště;

41.  upozorňuje na dopad nových právních předpisů v oblasti letecké nákladní dopravy se zvláštním zřetelem na skutečnost, že na nákladní dopravu spoléhá řada regionálních letišť; naléhavě žádá členské státy a Komisi, aby prozkoumaly hospodářské důsledky těchto předpisů a zajistily, že dopravci své činnosti nepřesunou mimo EU;

Transparentnost

42.  navrhuje, aby společnosti měly povinnost nabízet všem občanům, kteří mají bydliště v EU, možnost platby pomocí debetní nebo kreditní karty bez poplatků, a dále doporučuje, aby s takovou kartou nebyly spojeny měsíční poplatky ani poplatky za vedení, a to ani když ji nabízí společnost nezávislá na letecké společnosti, a aby v případě, kdy velká většina cestujících u letecké společnosti hradí v souvislosti s platbou další poplatek, byl tento poplatek nezákonný a považován za nevyhnutelný, a tudíž byl zahrnut do hlavní ceny;

43.  poukazuje na to, že v některých letadlech sice může být objem nákladu omezen, avšak že pro lety v rámci EU neexistují žádné společné pokyny pro velikost nebo hmotnost příručního či zapsaného zavazadla; navrhuje, aby Komise podnítila průmysl k zavedení společné horní hranice omezení, jelikož by to pro cestující znamenalo na cestách větší jistotu; je přesvědčen, že má-li toto opatření uspět na globálním trhu, je nutné do tohoto procesu zapojit Mezinárodní organizaci pro civilní letectví;

44.  poukazuje na to, že některé letecké společnosti požadují zčásti nepřiměřeně vysoké poplatky za zavazadla, která mají být odbavena, a s ohledem na postupy uvedené v bodu 13 a rovněž s ohledem na spravedlivou a transparentní cenovou politiku žádá Komisi o prověření těchto postupů;

45.  navrhuje, aby výše poplatku leteckých společností za další zavazadlo a za nadváhu zavazadel byla omezena;

Přístupnost

46.  vyzývá společnosti zodpovědné za řízení regionálních letišť, aby provedly nezbytné strukturální úpravy za účelem přizpůsobit se lidem se zdravotním postižením, aby měli přístup k různým letištním prostorám bez potřeby asistence a mohli bez obtíží využívat všechny služby;

47.  zdůrazňuje, že regionální letiště představují díky malé velikosti svých terminálů, své kompaktnosti a organizaci přidanou hodnotu pro cestující s omezenou schopností pohybu, osoby cestující se svými rodinami atd.; vyzývá Komisi, letiště a ostatní zúčastněné strany, aby si vzaly za příklad návrh a konstrukci terminálů, které jsou přístupnější a vstřícnější pro uvedené skupiny cestujících;

o
o   o

48.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. C 312, 9.12.2005, s.1. (2) Přijaté texty, P7_TA(2011)0250. (3) Zákon č. 1/2011 (4. března 2011), který stanoví státní program pro bezpečnost civilního letectví a jímž se mění zákon č. 21/2003 o bezpečnosti letového provozu (7. července 2003). (4) Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2009/12/ES ze dne 11. března 2009 o letištních poplatcích.

1.Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 10. května 2012 o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2010, oddíl III – Komise (COM(2011)0473 – C7-0256/2011 – 2011/2201(DEC))

P7_TA(2012)0153 A7-0098/2012

Evropský parlament,

–  s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2010(1),

–  s ohledem na roční účetní závěrku Evropské unie za rozpočtový rok 2010 (COM(2011)0473 – C7-0256/2011)(2),

–  s ohledem na zprávu Komise o opatřeních následujících po udělení absolutorií za rozpočtový rok 2009 (COM(2011)0736) a na pracovní dokumenty útvarů Komise připojené k této zprávě (SEC(2011)1350 a SEC(2011)1351),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 1. června 2011 nazvané „Shrnutí výsledků práce Komise za rok 2010“ (COM(2011)0323),

–  s ohledem na výroční zprávu Komise pro orgán příslušný pro udělení absolutoria o interních auditech provedených v roce 2010 (COM(2011)0643) a na pracovní dokument útvarů Komise připojený k této zprávě (SEC(2011)1189),

–  s ohledem na výroční zprávu Účetního dvora o plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2010, spolu s odpověďmi kontrolovaných orgánů(3), a na zvláštní zprávy Účetního dvora,

–  s ohledem na prohlášení o věrohodnosti účtů a o legalitě a správnosti uskutečněných operací(4), které předložil Účetní dvůr za rok 2010 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na doporučení Rady ze dne 21. února 2012 o absolutoriu, které má být uděleno Komisi za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie za rozpočtový rok 2010 (06081/1/2012 – C7–0053/2012),

–  s ohledem na články 317, 318 a 319 Smlouvy o fungování Evropské unie a na článek 106a Smlouvy o Euratomu,

–  s ohledem na nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství(5), a zejména na články 55, 145, 146 a 147 tohoto nařízení,

–  s ohledem na článek 76 a přílohu VI jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanoviska ostatních dotyčných výborů (A7-0098/2012),

A.  vzhledem k tomu, že podle čl. 17 odst. 1 Smlouvy o Evropské unii Komise plní rozpočet a řídí programy a podle článku 317 Smlouvy o fungování Evropské unie tak činí ve spolupráci s členskými státy na vlastní odpovědnost, v souladu se zásadami řádného finančního řízení;

1.  uděluje Komisi absolutorium za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2010;

2.  předkládá své připomínky v usnesení, jež tvoří nedílnou součást jeho rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2010, oddíl III – Komise a výkonné agentury, a ve svém usnesení ze dne 10. května 2012 o zvláštních zprávách Účetního dvora v souvislosti s udělováním absolutoria Komisi za rok 2010(6),

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí a usnesení, která jsou jeho nedílnou součástí, Radě, Komisi, Soudnímu dvoru Evropské unie, Účetnímu dvoru a Evropské investiční bance a aby zajistil jejich zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řadě L).

2.Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 10. května 2012 o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Výkonné agentury pro vzdělávání, kulturu a audiovizuální oblast na rozpočtový rok 2010 (COM(2011)0473 – C7-0256/2011 – 2011/2201(DEC))

Evropský parlament,

–  s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2010(7),

–  s ohledem na roční účetní závěrku Evropské unie za rozpočtový rok 2010 (COM(2011)0473 – C7–0256/2011)(8),

–  s ohledem na roční účetní závěrku Výkonné agentury pro vzdělávání, kulturu a audiovizuální oblast za rozpočtový rok 2010,

–  s ohledem na zprávu Komise o opatřeních následujících po udělení absolutorií za rozpočtový rok 2009 (COM(2011)0736) a na pracovní dokumenty útvarů Komise připojené k této zprávě (SEC(2011)1350 a SEC(2011)1351),

–  s ohledem na výroční zprávu Komise pro orgán příslušný pro udělení absolutoria o interních auditech provedených v roce 2010 (COM(2011)0643) a na pracovní dokument útvarů Komise připojený k této zprávě (SEC(2011)1189),

–  s ohledem na zprávu Účetního dvora o ověření roční účetní závěrky Výkonné agentury pro vzdělávání, kulturu a audiovizuální oblast za rozpočtový rok 2010, spolu s odpověďmi agentury(9),

–  s ohledem na prohlášení o věrohodnosti účtů a o legalitě a správnosti uskutečněných operací(10), které předložil Účetní dvůr za rok 2010 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na doporučení Rady ze dne 21. února 2012 o absolutoriu, které má být uděleno výkonným agenturám za plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2010 (06084/2012 – C7–0052/2012), a konstatuje, že Spojené království, Nizozemsko a Švédsko poprvé odmítly doporučit udělení absolutoria,

–  s ohledem na články 317, 318 a 319 Smlouvy o fungování Evropské unie a na článek 106a Smlouvy o Euratomu,

–  s ohledem na nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství(11), a zejména na články 55, 145, 146 a 147 tohoto nařízení,

–  s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 58/2003 ze dne 19. prosince 2002, kterým se stanoví statut výkonných agentur pověřených některými úkoly správy programů Společenství(12), a zejména na čl. 14 odst. 3 tohoto nařízení,

–  s ohledem na nařízení Komise (ES) č. 1653/2004 ze dne 21. září 2004 o typovém nařízení financování výkonných agentur na základě nařízení Rady (ES) č. 58/2003, kterým se stanoví statut výkonných agentur pověřených některými úkoly správy programů Společenství(13), a zejména na čl. 66 odst. 1 a 2 tohoto nařízení,

–  s ohledem na rozhodnutí Komise 2005/56/ES ze dne 14. ledna 2005 o zřízení výkonné agentury pro správu činnosti Společenství v oblasti vzdělávání a kultury a v audiovizuální oblasti podle nařízení Rady (ES) č. 58/2003, nazvané „Výkonná agentura pro vzdělávání, kulturu a audiovizuální oblast“(14),

–  s ohledem na článek 76 a přílohu VI jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanoviska ostatních dotyčných výborů (A7-0098/2012),

A.  vzhledem k tomu, že podle čl. 17 odst. 1 Smlouvy o Evropské unii Komise plní rozpočet a řídí programy a podle článku 317 Smlouvy o fungování Evropské unie tak činí ve spolupráci s členskými státy na vlastní odpovědnost, v souladu se zásadami řádného finančního řízení;

1.  uděluje řediteli Výkonné agentury pro vzdělávání, kulturu a audiovizuální oblast absolutorium za plnění rozpočtu výkonné agentury na rozpočtový rok 2010;

2.  uvádí své připomínky v usnesení, které je nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2010, oddíl III – Komise a výkonné agentury;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí, spolu s rozhodnutím o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2010, oddíl III – Komise, a usnesení, které je nedílnou součástí těchto rozhodnutí, řediteli Výkonné agentury pro vzdělávání, kulturu a audiovizuální oblast, Radě, Komisi, Soudnímu dvoru Evropské unie a Účetnímu dvoru a aby zajistil jejich zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).

3.Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 10. května 2012 o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Výkonné agentury pro konkurenceschopnost a inovace na rozpočtový rok 2010 (COM(2011)0473 – C7-0256/2011 – 2011/2201(DEC))

Evropský parlament,

–  s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2010(15),

–  s ohledem na roční účetní závěrku Evropské unie za rozpočtový rok 2010 (COM(2011)0473 – C7–0256/2011)(16),

–  s ohledem na konečnou účetní závěrku Výkonné agentury pro konkurenceschopnost a inovace za rozpočtový rok 2010,

–  s ohledem na zprávu Komise o opatřeních následujících po udělení absolutorií za rozpočtový rok 2009 (COM(2011)0736) a na pracovní dokumenty útvarů Komise připojené k této zprávě (SEC(2011)1350 a SEC(2011)1351),

–  s ohledem na výroční zprávu Komise pro orgán příslušný pro udělení absolutoria o interních auditech provedených v roce 2010 (COM(2011)0643) a na pracovní dokument útvarů Komise připojený k této zprávě (SEC(2011)1189),

–  s ohledem na zprávu Účetního dvora o ověření roční účetní závěrky Výkonné agentury pro konkurenceschopnost a inovace za rozpočtový rok 2010, spolu s odpověďmi agentury(17),

–  s ohledem na prohlášení o věrohodnosti účtů a o legalitě a správnosti uskutečněných operací(18), které předložil Účetní dvůr za rok 2010 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na doporučení Rady ze dne 21. února 2012 o absolutoriu, které má být uděleno výkonným agenturám za plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2010 (06084/2012 – C7–0052/2012), a konstatuje, že Spojené království, Nizozemsko a Švédsko poprvé odmítly doporučit udělení absolutoria,

–  s ohledem na články 317, 318 a 319 Smlouvy o fungování Evropské unie a na článek 106a Smlouvy o Euratomu,

–  s ohledem na nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství(19), a zejména na články 55, 145, 146 a 147 tohoto nařízení,

–  s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 58/2003 ze dne 19. prosince 2002, kterým se stanoví statut výkonných agentur pověřených některými úkoly správy programů Společenství(20), a zejména na čl. 14 odst. 3 tohoto nařízení,

–  s ohledem na nařízení Komise (ES) č. 1653/2004 ze dne 21. září 2004 o typovém nařízení financování výkonných agentur na základě nařízení Rady (ES) č. 58/2003, kterým se stanoví statut výkonných agentur pověřených některými úkoly správy programů Společenství(21), a zejména na čl. 66 odst. 1 a 2 tohoto nařízení,

–  s ohledem na rozhodnutí Komise 2004/20/ES ze dne 23. prosince 2003 o zřízení výkonné agentury pro řízení činnosti Společenství v oblasti energetiky podle nařízení Rady (ES) č. 58/2003, nazvané „Výkonná agentura pro inteligentní energii“(22),

–  s ohledem na rozhodnutí Komise 2007/372/ES ze dne 31. května 2007, kterým se mění rozhodnutí 2004/20/ES s cílem změnit „Výkonnou agenturu pro inteligentní energii“ na Výkonnou agenturu pro konkurenceschopnost a inovace(23),

–  s ohledem na článek 76 a přílohu VI jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanoviska ostatních dotyčných výborů (A7-0098/2012),

A.  vzhledem k tomu, že podle čl. 17 odst. 1 Smlouvy o Evropské unii Komise plní rozpočet a řídí programy a podle článku 317 Smlouvy o fungování Evropské unie tak činí ve spolupráci s členskými státy na vlastní odpovědnost, v souladu se zásadami řádného finančního řízení;

1.  uděluje řediteli Výkonné agentury pro konkurenceschopnost a inovace absolutorium za plnění rozpočtu výkonné agentury na rozpočtový rok 2010;

2.  uvádí své připomínky v usnesení, které je nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2010, oddíl III – Komise a výkonné agentury;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí, spolu s rozhodnutím o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2010, oddíl III – Komise, a usnesení, které je nedílnou součástí těchto rozhodnutí, řediteli Výkonné agentury pro konkurenceschopnost a inovace Radě, Komisi, Soudnímu dvoru Evropské unie a Účetnímu dvoru a aby zajistil jejich zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řadě L).

4.Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 10. května 2012 o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Výkonné agentury pro zdraví a spotřebitele na rozpočtový rok 2010 (COM(2011)0473 – C7-0256/2011 – 2011/2201(DEC))

Evropský parlament,

–  s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2010(24),

–  s ohledem na roční účetní závěrku Evropské unie za rozpočtový rok 2010 (COM(2011)0473 – C7–0256/2011)(25),

–  s ohledem na roční účetní závěrku Výkonné agentury pro zdraví a spotřebitele za rozpočtový rok 2010,

–  s ohledem na zprávu Komise o opatřeních následujících po udělení absolutorií za rozpočtový rok 2009 (COM(2011)0736) a na pracovní dokumenty útvarů Komise připojené k této zprávě (SEC(2011)1350 a SEC(2011)1351),

–  s ohledem na výroční zprávu Komise pro orgán příslušný pro udělení absolutoria o interních auditech provedených v roce 2010 (COM(2011)0643) a na pracovní dokument útvarů Komise připojený k této zprávě (SEC(2011)1189),

–  s ohledem na zprávu Účetního dvora o ověření roční účetní závěrky Výkonné agentury pro zdraví a spotřebitele za rozpočtový rok 2010, spolu s odpověďmi agentury(26),

–  s ohledem na prohlášení o věrohodnosti účtů a o legalitě a správnosti uskutečněných operací(27), které předložil Účetní dvůr za rok 2010 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na doporučení Rady ze dne 21. února 2012 o absolutoriu, které má být uděleno výkonným agenturám za plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2010 (06084/2012 – C7–0052/2012), a konstatuje, že Spojené království, Nizozemsko a Švédsko poprvé odmítly doporučit udělení absolutoria,

–  s ohledem na články 317, 318 a 319 Smlouvy o fungování Evropské unie a na článek 106a Smlouvy o Euratomu,

–  s ohledem na nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství(28), a zejména na články 55, 145, 146 a 147 tohoto nařízení,

–  s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 58/2003 ze dne 19. prosince 2002, kterým se stanoví statut výkonných agentur pověřených některými úkoly správy programů Společenství(29), a zejména na čl. 14 odst. 3 tohoto nařízení,

–  s ohledem na nařízení Komise (ES) č. 1653/2004 ze dne 21. září 2004 o typovém nařízení financování výkonných agentur na základě nařízení Rady (ES) č. 58/2003, kterým se stanoví statut výkonných agentur pověřených některými úkoly správy programů Společenství(30), a zejména na čl. 66 odst. 1 a 2 tohoto nařízení,

–  s ohledem na rozhodnutí Komise 2004/858/ES ze dne 15. prosince 2004 o zřízení výkonné agentury pro řízení akce Společenství v oblasti veřejného zdraví podle nařízení Rady (ES) č. 58/2003, nazvané „Výkonná agentura pro program veřejného zdraví“(31),

–  s ohledem na rozhodnutí Komise 2008/544/ES ze dne 20. června 2008, kterým se mění rozhodnutí 2004/858/ES, za účelem změny „Výkonné agentury pro program veřejného zdraví“ na „Výkonnou agenturu pro zdraví a spotřebitele“(32),

–  s ohledem na článek 76 a přílohu VI jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanoviska ostatních dotyčných výborů (A7-0098/2012),

A.  vzhledem k tomu, že podle čl. 17 odst. 1 Smlouvy o Evropské unii Komise plní rozpočet a řídí programy a podle článku 317 Smlouvy o fungování Evropské unie tak činí ve spolupráci s členskými státy na vlastní odpovědnost, v souladu se zásadami řádného finančního řízení;

1.  uděluje řediteli Výkonné agentury pro zdraví a spotřebitele absolutorium za plnění rozpočtu agentury na rozpočtový rok 2010;

2.  uvádí své připomínky v usnesení, které je nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2010, oddíl III – Komise a výkonné agentury;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí, spolu s rozhodnutím o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2010, oddíl III – Komise, a usnesení, které je nedílnou součástí těchto rozhodnutí, řediteli Výkonné agentury pro zdraví a spotřebitele Radě, Komisi, Soudnímu dvoru Evropské unie a Účetnímu dvoru a aby zajistil jejich zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řadě L).

5.Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 10. května 2012 o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Výkonné agentury Evropské rady pro výzkum na rozpočtový rok 2010 (COM(2011)0473 – C7-0256/2011 – 2011/2201(DEC))

Evropský parlament,

–  s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2010(33),

–  s ohledem na roční účetní závěrku Evropské unie za rozpočtový rok 2010 (COM(2011)0473 – C7–0256/2011)(34),

–  s ohledem na konečnou účetní závěrku Výkonné agentury Evropské rady pro výzkum za rozpočtový rok 2010,

–  s ohledem na zprávu Komise o opatřeních následujících po udělení absolutorií za rozpočtový rok 2009 (COM(2011)0736) a na pracovní dokumenty útvarů Komise připojené k této zprávě (SEC(2011)1350 a SEC(2011)1351),

–  s ohledem na výroční zprávu Komise pro orgán příslušný pro udělení absolutoria o interních auditech provedených v roce 2010 (COM(2011)0643) a na pracovní dokument útvarů Komise připojený k této zprávě (SEC(2011)1189),

–  s ohledem na zprávu Účetního dvora o ověření roční účetní závěrky Výkonné agentury Evropské rady pro výzkum za rozpočtový rok 2010, spolu s odpověďmi agentury(35),

–  s ohledem na prohlášení o věrohodnosti účtů a o legalitě a správnosti uskutečněných operací(36), které předložil Účetní dvůr za rok 2010 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na doporučení Rady ze dne 21. února 2012 o absolutoriu, které má být uděleno výkonným agenturám za plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2010 (06084/2012 – C7–0052/2012), a konstatuje, že Spojené království, Nizozemsko a Švédsko poprvé odmítly doporučit udělení absolutoria,

–  s ohledem na články 317, 318 a 319 Smlouvy o fungování Evropské unie a na článek 106a Smlouvy o Euratomu,

–  s ohledem na nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství(37), a zejména na články 55, 145, 146 a 147 tohoto nařízení,

–  s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 58/2003 ze dne 19. prosince 2002, kterým se stanoví statut výkonných agentur pověřených některými úkoly správy programů Společenství(38), a zejména na čl. 14 odst. 3 tohoto nařízení,

–  s ohledem na nařízení Komise (ES) č. 1653/2004 ze dne 21. září 2004 o typovém nařízení financování výkonných agentur na základě nařízení Rady (ES) č. 58/2003, kterým se stanoví statut výkonných agentur pověřených některými úkoly správy programů Společenství(39), a zejména na čl. 66 odst. 1 a 2 tohoto nařízení,

–  s ohledem na rozhodnutí Komise 2008/37/ES dne 14. prosince 2007, kterým se zřizuje „Výkonná agentura Evropské rady pro výzkum“ pro správu zvláštního programu Společenství „Myšlenky“ v oblasti hraničního výzkumu podle nařízení Rady(ES) č. 58/2003(40),

–  s ohledem na článek 76 a přílohu VI jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanoviska ostatních dotyčných výborů (A7-0098/2012),

A.  vzhledem k tomu, že podle čl. 17 odst. 1 Smlouvy o Evropské unii Komise plní rozpočet a řídí programy a podle článku 317 Smlouvy o fungování Evropské unie tak činí ve spolupráci s členskými státy na vlastní odpovědnost, v souladu se zásadami řádného finančního řízení;

1.  uděluje řediteli Výkonné agentury Evropské rady pro výzkum absolutorium za plnění rozpočtu agentury na rozpočtový rok 2010;

2.  uvádí své připomínky v usnesení, které je nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2010, oddíl III – Komise a výkonné agentury;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí, spolu s rozhodnutím o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2010, oddíl III – Komise, a usnesení, které je nedílnou součástí těchto rozhodnutí, řediteli Výkonné agentury Evropské rady pro výzkum, Radě, Komisi, Soudnímu dvoru Evropské unie a Účetnímu dvoru a aby zajistil jejich zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řadě L).

6.Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 10. května 2012 o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Výkonné agentury pro výzkum na rozpočtový rok 2010 (COM(2011)0473 – C7-0256/2011 – 2011/2201(DEC))

Evropský parlament,

–  s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2010(41),

–  s ohledem na roční účetní závěrku Evropské unie za rozpočtový rok 2010 (COM(2011)0473 – C7–0256/2011)(42),

–  s ohledem na roční účetní závěrku Výkonné agentury pro výzkum za rozpočtový rok 2010,

–  s ohledem na zprávu Komise o opatřeních následujících po udělení absolutorií za rozpočtový rok 2009 (COM(2011)0736) a na pracovní dokumenty útvarů Komise připojené k této zprávě (SEC(2011)1350 a SEC(2011)1351),

–  s ohledem na výroční zprávu Komise pro orgán příslušný pro udělení absolutoria o interních auditech provedených v roce 2010 (COM(2011)0643) a na pracovní dokument útvarů Komise připojený k této zprávě (SEC(2011)1189),

–  s ohledem na zprávu Účetního dvora o ověření roční účetní závěrky Výkonné agentury pro výzkum za rozpočtový rok 2010, spolu s odpověďmi agentury(43),

–  s ohledem na prohlášení o věrohodnosti účtů a o legalitě a správnosti uskutečněných operací(44), které předložil Účetní dvůr za rok 2010 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na doporučení Rady ze dne 21. února 2012 o absolutoriu, které má být uděleno výkonným agenturám za plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2010 (06084/2012 – C7–0052/2012), a konstatuje, že Spojené království, Nizozemsko a Švédsko poprvé odmítly doporučit udělení absolutoria,

–  s ohledem na články 317, 318 a 319 Smlouvy o fungování Evropské unie a na článek 106a Smlouvy o Euratomu,

–  s ohledem na nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství(45), a zejména na články 55, 145, 146 a 147 tohoto nařízení,

–  s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 58/2003 ze dne 19. prosince 2002, kterým se stanoví statut výkonných agentur pověřených některými úkoly správy programů Společenství(46), a zejména na čl. 14 odst. 3 tohoto nařízení,

–  s ohledem na nařízení Komise (ES) č. 1653/2004 ze dne 21. září 2004 o typovém nařízení financování výkonných agentur na základě nařízení Rady (ES) č. 58/2003, kterým se stanoví statut výkonných agentur pověřených některými úkoly správy programů Společenství(47), a zejména na čl. 66 odst. 1 a 2 tohoto nařízení,

–  s ohledem na rozhodnutí Komise 2008/46/ES ze dne 14. prosince 2007, kterým se zřizuje Výkonná agentura pro výzkum pro řízení některých oblastí zvláštních programů Společenství Lidé, Kapacity a Spolupráce v oblasti výzkumu podle nařízení Rady (ES) č. 58/2003(48),

–  s ohledem na článek 76 a přílohu VI jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanoviska ostatních dotyčných výborů (A7-0098/2012),

A.  vzhledem k tomu, že podle čl. 17 odst. 1 Smlouvy o Evropské unii Komise plní rozpočet a řídí programy a podle článku 317 Smlouvy o fungování Evropské unie tak činí ve spolupráci s členskými státy na vlastní odpovědnost, v souladu se zásadami řádného finančního řízení;

1.  uděluje řediteli Výkonné agentury pro výzkum absolutorium za plnění rozpočtu agentury na rozpočtový rok 2010;

2.  uvádí své připomínky v usnesení, které je nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2010, oddíl III – Komise a výkonné agentury;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí, spolu s rozhodnutím o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2010, oddíl III – Komise, a usnesení, které je nedílnou součástí těchto rozhodnutí, řediteli Výkonné agentury pro výzkum, Radě, Komisi, Soudnímu dvoru Evropské unie a Účetnímu dvoru a aby zajistil jejich zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řadě L).

7.Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 10. květen 2012 o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Výkonné agentury pro transevropskou dopravní síť na rozpočtový rok 2010 (COM(2011)0473 – C7-0256/2011 – 2011/2201(DEC))

Evropský parlament,

–  s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2010(49),

–  s ohledem na roční účetní závěrku Evropské unie za rozpočtový rok 2010 (COM(2011)0473 – C7-0256/2011)(50),

–  s ohledem na konečnou účetní závěrku Výkonné agentury pro transevropskou dopravní síť za rozpočtový rok 2010,

–  s ohledem na zprávu Komise o opatřeních následujících po udělení absolutorií za rozpočtový rok 2009 (COM(2011)0736) a na pracovní dokumenty útvarů Komise připojené k této zprávě (SEC(2011)1350 a SEC(2011)1351),

–  s ohledem na výroční zprávu Komise pro orgán příslušný pro udělení absolutoria o interních auditech provedených v roce 2010 (COM(2011)0643) a na pracovní dokument útvarů Komise připojený k této zprávě (SEC(2011)1189),

–  s ohledem na zprávu Účetního dvora o ověření roční účetní závěrky Výkonné agentury pro transevropskou dopravní síť za rozpočtový rok 2010, spolu s odpověďmi agentury(51),

–  s ohledem na prohlášení o věrohodnosti účtů a o legalitě a správnosti uskutečněných operací(52), které předložil Účetní dvůr za rok 2010 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na doporučení Rady ze dne 21. února 2012 o absolutoriu, které má být uděleno výkonným agenturám za plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2010 (06084/2012 – C7–0052/2012), a konstatuje, že Spojené království, Nizozemsko a Švédsko poprvé odmítly doporučit udělení absolutoria,

–  s ohledem na články 317, 318 a 319 Smlouvy o fungování Evropské unie a na článek 106a Smlouvy o Euratomu,

–  s ohledem na nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství(53), a zejména na články 55, 145, 146 a 147 tohoto nařízení,

–  s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 58/2003 ze dne 19. prosince 2002, kterým se stanoví statut výkonných agentur pověřených některými úkoly správy programů Společenství(54), a zejména na čl. 14 odst. 3 tohoto nařízení,

–  s ohledem na nařízení Komise (ES) č. 1653/2004 ze dne 21. září 2004 o typovém nařízení financování výkonných agentur na základě nařízení Rady (ES) č. 58/2003, kterým se stanoví statut výkonných agentur pověřených některými úkoly správy programů Společenství(55), a zejména na čl. 66 odst. 1 a 2 tohoto nařízení,

–  s ohledem na rozhodnutí Komise 2007/60/ES ze dne 26. října 2006 o zřízení Výkonné agentury pro transevropskou dopravní síť podle nařízení Rady (ES) č. 58/2003(56),

–  s ohledem na článek 76 a přílohu VI jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanoviska ostatních dotyčných výborů (A7-0098/2012),

A.  vzhledem k tomu, že podle čl. 17 odst. 1 Smlouvy o Evropské unii Komise plní rozpočet a řídí programy a podle článku 317 Smlouvy o fungování Evropské unie tak činí ve spolupráci s členskými státy na vlastní odpovědnost, v souladu se zásadami řádného finančního řízení;

1.  uděluje řediteli Výkonné agentury pro transevropskou dopravní síť absolutorium za plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2010;

2.  uvádí své připomínky v usnesení, které je nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2010, oddíl III – Komise a výkonné agentury;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí, spolu s rozhodnutím o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2010, oddíl III – Komise, a usnesení, které je nedílnou součástí těchto rozhodnutí, řediteli Výkonné agentury pro transevropskou dopravní síť, Radě, Komisi, Soudnímu dvoru Evropské unie a Účetnímu dvoru a aby zajistil jejich zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řadě L).

8.Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 10. května 2012 o uzavření účtů souhrnného rozpočtu Evropské unie za rozpočtový rok 2010, oddíl III – Komise (COM(2011)0473 – C7-0256/2011 – 2011/2201(DEC))

Evropský parlament,

–  s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2010(57),

–  s ohledem na roční účetní závěrku Evropské unie za rozpočtový rok 2010 (COM(2011)0473 – C7-0256/2011)(58),

–  s ohledem na zprávu Komise o opatřeních následujících po udělení absolutorií za rozpočtový rok 2009 (COM(2011)0736) a na pracovní dokumenty útvarů Komise připojené k této zprávě (SEC(2011)1350 a SEC(2011)1351),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 1. června 2011 nazvané „Shrnutí výsledků práce Komise za rok 2010“ (COM(2011)0323),

–  s ohledem na výroční zprávu Komise pro orgán příslušný pro udělení absolutoria o interních auditech provedených v roce 2010 (COM(2011)0643) a na pracovní dokument útvarů Komise připojený k této zprávě (SEC(2011)1189),

–  s ohledem na výroční zprávu Účetního dvora o plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2010, spolu s odpověďmi kontrolovaných orgánů(59), a na zvláštní zprávy Účetního dvora,

–  s ohledem na prohlášení o věrohodnosti účtů a o legalitě a správnosti uskutečněných operací(60), které předložil Účetní dvůr za rok 2010 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na doporučení Rady ze dne 21. února 2012 o absolutoriu, které má být uděleno Komisi za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2010 (06081/1/2012 – C7–0053/2012), a konstatuje, že Spojené království, Nizozemsko a Švédsko poprvé odmítly doporučit udělení absolutoria,

–  s ohledem na doporučení Rady ze dne 21. února 2012 o absolutoriu, které má být uděleno výkonným agenturám za plnění rozpočtu za rozpočtový rok 2010 (06084/2012 – C7-0052/2012),

–  s ohledem na články 317, 318 a 319 Smlouvy o fungování Evropské unie a na článek 106a Smlouvy o Euratomu,

–  s ohledem na nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství(61), a zejména na články 55, 145, 146 a 147 tohoto nařízení,

–  s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 58/2003 ze dne 19. prosince 2002, kterým se stanoví statut výkonných agentur pověřených některými úkoly správy programů Společenství(62), a zejména na čl. 14 odst. 2 a 3 tohoto nařízení,

–  s ohledem na článek 76 a přílohu VI jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanoviska ostatních dotyčných výborů (A7-0098/2012),

A.  vzhledem k tomu, že podle článku 318 Smlouvy o fungování Evropské unie Komise předkládá účetní závěrku týkající se plnění rozpočtu a sestavuje rozvahu aktiv a pasiv Unie;

1.  schvaluje uzavření účtů souhrnného rozpočtu Evropské unie za rozpočtový rok 2010;

2.  předkládá své připomínky v usnesení, jež tvoří nedílnou součást jeho rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2010, oddíl III – Komise a výkonné agentury, a ve svém usnesení ze dne 10. května 2012 o zvláštních zprávách Účetního dvora v souvislosti s udělováním absolutoria Komisi za rok 2010(63),

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí Radě, Komisi, Soudnímu dvoru Evropské unie, Účetnímu dvoru a Evropské investiční bance a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řadě L).

9.Usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. května 2012 obsahujícího připomínky, které jsou nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2010, oddíl III – Komise a výkonné agentury (COM(2011)0473 – C7-0256/2011 – 2011/2201(DEC))

Evropský parlament,

–  s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2010(64),

–  s ohledem na roční účetní závěrku Evropské unie za rozpočtový rok 2010 (COM(2011)0473 – C7-0256/2011)(65),

–  s ohledem na zprávu Komise o opatřeních následujících po udělení absolutorií za rozpočtový rok 2009 (COM(2011)0736) a na pracovní dokumenty útvarů Komise připojené k této zprávě (SEC(2011)1350 a SEC(2011)1351),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 1. června 2011 nazvané „Shrnutí výsledků práce Komise za rok 2010“ (COM(2011)0323),

–  s ohledem na výroční zprávu Komise pro orgán příslušný pro udělení absolutoria o interních auditech provedených v roce 2010 (COM(2011)0643) a na pracovní dokument útvarů Komise připojený k této zprávě (SEC(2011)1189),

–  s ohledem na výroční zprávu Účetního dvora o plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2010, spolu s odpověďmi kontrolovaných orgánů(66) (dále jen „výroční zpráva“), a na zvláštní zprávy Účetního dvora,

–  s ohledem na prohlášení o věrohodnosti účtů a o legalitě a správnosti uskutečněných operací(67), které předložil Účetní dvůr za rok 2010 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na doporučení Rady ze dne 21. února 2012 o absolutoriu, které má být uděleno Komisi za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2010 (06081/1/2012 – C7–0053/2012), a konstatuje, že Spojené království, Nizozemsko a Švédsko poprvé odmítly doporučit schválení absolutoria,

–  s ohledem na doporučení Rady ze dne 21. února 2012 o absolutoriu, které má být uděleno výkonným agenturám za plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2010 (06084/2012 – C7–0052/2012), a konstatuje, že Spojené království, Nizozemsko a Švédsko poprvé odmítly doporučit schválení absolutoria,

–  s ohledem na články 317, 318 a 319 Smlouvy o fungování Evropské unie (Smlouva o fungování EU) a na článek 106a Smlouvy o Euratomu,

–  s ohledem na nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství(68), a zejména na články 55, 145, 146 a 147 tohoto nařízení,

–  s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 58/2003 ze dne 19. prosince 2002, kterým se stanoví statut výkonných agentur pověřených některými úkoly správy programů Společenství(69), a zejména na čl. 14 odst. 2 a 3 tohoto nařízení,

–  s ohledem na článek 76 a přílohu VI jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanoviska ostatních dotyčných výborů (A7-0098/2012),

A.  vzhledem k tomu, že Evropa čelí závažné rozpočtové a finanční krizi, jež může následně vést ke krizi důvěry v Unii, a že je důležité, aby Unie šla příkladem v řádné správě věcí veřejných tím, že Komise bude řádně plnit rozpočet Unie; vzhledem k tomu, že tato řádná správa věcí veřejných je nezbytná, má-li si Unie udržet nejvyšší ratingové hodnocení AAA, které je důležité, zejména pokud má dostát svému slibu poskytnout 60 000 000000 EUR v zárukách Evropskému mechanismu finanční stabilizace;

B.  vzhledem k tomu, že rok 2010 byl prvním úplným rozpočtovým rokem poté, co vstoupila v platnost Lisabonská smlouva, která zavedla nové rozpočtové procesy a ustavila Evropskou službu pro vnější činnost (ESVČ) a předsednictví Evropské rady současně s rotujícím předsednictvím Rady; vzhledem k tomu, že se taktéž jednalo o první rok plnění strategie Evropa 2020;

C.  vzhledem k tomu, že řádná správa věcí veřejných vyžaduje, aby politické cíle byly stanovovány předtím, než budou přijímány právní nástroje k jejich dosažení, a že stávající právní nástroje, které nejsou s těmito politickými cíli v plném souladu, by měly být změněny;

D.  vzhledem k tomu, že pokud se vynakládají veřejné prostředky, musí existovat přiměřená opatření v oblasti transparentnosti, veřejné odpovědnosti a veřejného auditu, a že Účetní dvůr již sedmnáctý rok v řadě nemohl vydat kladné prohlášení o věrohodnosti v souvislosti s rozpočtem Unie;

E.  vzhledem k tomu, že čl. 287 odst. 1 druhý pododstavec Smlouvy o fungování EU ukládá Účetnímu dvoru povinnost předkládat Parlamentu a Radě prohlášení o věrohodnosti, pokud jde o spolehlivost účetní závěrky a o legalitu a správnost uskutečněných operací, a také stanoví, že toto prohlášení může být doplněno konkrétními hodnotícími studiemi každé významné oblasti činnosti Unie;

F.  vzhledem k tomu, že více než 90 % všech chyb je zjištěno mimo Komisi na úrovni orgánů členských států a na úrovni konečných příjemců (výroční zpráva, bod 1.22);

G.  vzhledem k tomu, že ve většině případů, kdy byly zjištěny chyby v oblasti soudržnosti, měly orgány členských států dostatečné informace k tomu, aby chyby zjistily a opravily před certifikací výdajů Komisi (výroční zpráva, bod 4.25);

H.  vzhledem k tomu, že aby se zamezilo dodatečné zátěži pro všechny členské státy, je nezbytné rozlišovat mezi vnitrostátními orgány, jež zřídily dobře fungující systémy dohledu a kontroly, a vnitrostátními orgány, které nesou odpovědnost za pouze částečně účinné systémy;

I.  vzhledem k tomu, že nízký zájem členských států o postup udělování absolutoria by mohl být způsoben nedostatečnou snahou Komise veřejně, jasně, jednoznačně a průkazně uvést, které členské státy, regiony a programy nedostatečně spravují prostředky Unie;

J.  vzhledem k tomu, že povinná prohlášení o řízení na vnitrostátní úrovni vydávaná a podepisovaná na ministerské úrovni a řádně zkontrolovaná nezávislým auditorem jsou nezbytným prostředkem proti nedostatečné odpovědnosti některých vnitrostátních orgánů v souvislosti s využíváním a správou finančních prostředků Unie;

K.  vzhledem k tomu, že častější používání předběžného financování ze strany Komise má důsledky pro způsob auditů Účetního dvora a že by Účetní dvůr mohl přizpůsobit svou metodiku novým okolnostem, aby zajistil užitečnost svých informací pro orgán příslušný pro udělení absolutoria;

L.  vzhledem k tomu, že Unie více než kdy jindy potřebuje silný, nezávislý a skutečně externí sbor auditorů, což přirozeně a s ohledem na respekt vůči daňovým poplatníkům znamená, že členové Účetního dvora by nikdy neměli být jmenováni na základě své politické příslušnosti, ale výhradně podle svých profesních kvalit;

M.  vzhledem k tomu, že používání inovativních a komplexních finančních nástrojů musí být vyváženo úplnou transparentností, jež zahrnuje i zveřejňování úplných údajů o všech konečných příjemcích, a jasnými pravidly pro předkládání zpráv, aby nedošlo k ohrožení rozpočtu a pověsti Unie;

N.  vzhledem k tomu, že členské státy musí s Komisí spolupracovat při zajišťování toho, aby byly prostředky využívány v souladu se zásadami řádného finančního řízení;

O.  vzhledem k tomu, že členské státy, i když mají federální zřízení, nesou odpovědnost vůči vnějšímu světu a Unii;

P.  vzhledem k tomu, že je třeba důkladněji řešit otázky souladu a výkonnosti, aby se posílila legitimita Unie;

Q.  vzhledem k tomu, že průběžný vývoj prohlášení o věrohodnosti vydávaných Účetním dvorem má zásadní význam pro zjišťování oblastí, v nichž je třeba zlepšit řízení ze strany členských států i Komise;

R.  vzhledem k tomu, že Účetní dvůr opět nemohl vydat kladné prohlášení o věrohodnosti, pokud jde o legalitu a správnost plnění rozpočtu, což je politováníhodné;

Prioritní opatření pro Komisi

1.  vyzývá Komisi, aby Parlamentu předložila akční plán pro provedení následujících prioritních opatření:

Prohlášení o věrohodnosti vydané Účetním dvorem
Účetní závěrka – stanovisko bez výhrad

2.  konstatuje, že roční účetní závěrka Unie za rozpočtový rok 2010 ve všech významných ohledech věrně zobrazuje finanční situaci Unie ke dni 31. prosince 2010 a výsledky jejích operací a hotovostních toků v ukončeném roce;

3.  bere na vědomí, že v souvislosti se změnou účetní politiky Komise, pokud jde o nástroje finančního inženýrství, je zdůrazněna skutečnost, že riziko významných nesprávností stále trvá, přestože je k účetní závěrce od roku 2007 vydáván nezměněný výrok; vyzývá Komisi, aby každoročně přezkoumávala, zda nově přijatý postup objektivně odráží skutečnost;

Legalita a správnost příjmů – výrok bez výhrad

4.  s uspokojením konstatuje, že příjmy, na nichž se zakládá účetní závěrka za rozpočtový rok, který skončil dne 31. prosince 2010, jsou ve všech významných ohledech legální a správné;

Legalita a správnost prostředků na závazků – výrok bez výhrad

5.  s uspokojením konstatuje, že prostředky na závazky, na nichž se zakládá účetní závěrka za rozpočtový rok, který skončil dne 31. prosince 2010, jsou ve všech významných ohledech legální a správné;

Legalita a správnost prostředků na platby – záporný výrok

6.  hluboce lituje, že jsou prostředky na platby stále zatíženy významnou mírou chyb;

7.  chápe, že záporný výrok Účetního dvora je založen na zjištění, že systémy dohledu a kontroly jsou jen částečně účinné, a proto jsou platby zatíženy mírou chyb, jež je s největší pravděpodobností odhadována na 3,7 %;

8.  připomíná, že nejpravděpodobnější míra chyb týkající se prostředků na platby v rozpočtovém roce 2009 byla odhadována na 3,3 %;

9.  je tímto zvýšením míry chyb znepokojen, protože ukazuje na zvrat pozitivního trendu, který byl zaznamenán v minulých letech; vyzývá Komisi, aby dospěla k trendu dlouhodobě se snižující míry chyb, jak bylo požadováno v předchozích zprávách o udělení absolutoria;

10.  přisuzuje tento trend zejména zvýšení nejpravděpodobnější míry chyb v oblasti soudržnosti, energetiky a dopravy, jež zaznamenala výrazný nárůst na 7,7 %;

Horizontální aspekty
Nástroje finančního inženýrství

11.  připomíná, že Komise podporuje častější využívání nástrojů finančního inženýrství v příštím víceletém finančním rámci(70) i přesto, že sama Komise považuje tyto nástroje za vysoce rizikové(71); konstatuje, že nástroje finančního inženýrství slouží k doplnění spíše než k nahrazení stávajícího grantového financování a jejich potenciální přínos spočívá v tom, že je lze použít více než jednou;

12.  je hluboce znepokojen nedostatkem informací o provádění stávajících nástrojů finančního inženýrství, který se zjevně týká všech oblastí politik (výroční zpráva, body 1.31 a 1.33);

13.  lituje skutečnosti, že neexistují formální požadavky na předkládání zpráv, a bere na vědomí úsilí Komise o získávání informací o stávajícím používání nástrojů finančního inženýrství od členských států v rámci Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR); vítá souhrnnou zprávu o informacích, jež Komise shromáždila o „nástrojích finančního inženýrství prováděných členskými státy za přispění EFRR – situace ke dni 31. prosince 2010“ (souhrnná zpráva o nástrojích finančního inženýrství), která byla předložena parlamentnímu Výboru pro rozpočtovou kontrolu; konstatuje, že byly vytvořeny nástroje finančního inženýrství s prostředky na závazky v celkové výši přibližně 8 100 000 000 EUR a do konce roku 2010 obdržely tyto nástroje z operačních programů na období 2007–2013 prostředky na platby ve výši přibližně 5 200 000 000 EUR (výroční zpráva, bod 4.32);

14.  lituje, že Komise obdržela informace pouze přibližně o 75 % celkových příspěvků přidělených na nástroje finančního inženýrství pro podniky(72); je znepokojen tím, že informace od členských států se liší, pokud jde o úplnost a přesnost, a že určitý počet členských států nebo regionů neposkytl žádnou zpětnou vazbu nebo nevyplnil dotazníky monitorovacích zpráv; chápe, že z tohoto důvodu bylo pro Komisi nemožné pokrýt ke dni 31. prosince 2010 všechny nástroje finančního inženýrství;

15.  zdůrazňuje, že:

16.  s politováním bere na vědomí připomínky Účetního dvora k problémům zejména v oblasti soudržnosti, jako je nadměrné přidělování prostředků nástrojům finančního inženýrství, což vede k obcházení pravidla n+2 (výroční zpráva, příklad 4.4 a)), zpoždění a pomalé provádění nástrojů finančního inženýrství (výroční zpráva, příklad 4.4 b)), protiprávní požadavky na zrušení (výroční zpráva, příklad 4.4 c)), finanční příspěvky vyplácené jako zálohy, jakmile byla zřízena právní struktura nástrojů finančního inženýrství (výroční zpráva, bod 4.34) a problémy při výkonu řádných auditů nástrojů finančního inženýrství (výroční zpráva, body 4.35 a 4.36);

17.  domnívá se, že tyto připomínky vyplývají z toho, že nástroje finančního inženýrství mají špatný právní základ; je znepokojen tím, že pravidla pro nástroje finančního inženýrství odpovídajícím způsobem nemotivují k jejich účinnému a hospodárnému využívání; dále je znepokojen tím, že členským státům ponechávají příliš mnoho flexibility; vítá však nedávná zlepšení při tvorbě právního základu pro nástroje finančního inženýrství; zdůrazňuje následující nejvýraznější nedostatky právního základu, kterým bylo v té době nařízení Rady(76):

18.  souhlasí se stanoviskem Účetního dvora, že zdroje vrácené do finančních nástrojů a příjmy finančních nástrojů by před uzavřením operačního programu neměly být přesměrovány jinam, ale měly by se vrátit do příslušných finančních nástrojů (Účetní dvůr, stanovisko č. 7/2011(77), strana 11); očekává, že toto doporučení bude vážně vzato v potaz během legislativního postupu týkajícího se návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o společných ustanoveních ohledně strukturálních nástrojů (COM(2011)0615 – 2011/0276 (COD));

19.  je potěšen tím, že články 130 a 131 návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví finanční pravidla pro roční rozpočet Unie (COM(2010)0815 – 2010/0395(COD)), umožní stanovit dobu platnosti finančních nástrojů; žádá Komisi, aby předložila souhrnný přehled opatření, jež by mohla zabránit rizikům, které by mohly nástroje finančního inženýrství představovat pro rozpočet Unie;

20.  konstatuje, že se nástroje finančního inženýrství používají i v jiných oblastech politik; upozorňuje na riziko překrývání se a nekonzistentního provádění těchto nástrojů, pokud nedojde k přiměřené koordinaci; vyzývá proto Účetní dvůr, aby nástroje finančního inženýrství auditoval horizontálně napříč všemi oblastmi politik;

21.  vyzývá Komisi, aby se přednostně zaměřila na pečlivé monitorování způsobu používání nástrojů finančního inženýrství, mimo jiné tím, že:

Odpovědnost Komise a jejích vedoucích pracovníků

22.  připomíná, že podle článku 317 Smlouvy o fungování EU plní Komise rozpočet Unie na vlastní odpovědnost; zdůrazňuje, že v případě, že Komise plní rozpočet prostřednictvím sdíleného řízení, jsou úkoly plnění rozpočtu pověřeny členské státy v souladu s článkem 53b finančního nařízení;

23.  znovu zdůrazňuje(78), že Komise má tudíž primární odpovědnost za správu příslušných prostředků Unie, a je proto povinna přijmout opatření, jejichž cílem je zajistit legalitu a správnost i řádné finanční řízení;

24.  zdůrazňuje, že není možné, aby Komise přenášela svou finanční odpovědnost na členské státy, a to ani v případech, kdy byl na úrovni některého členského státu zjištěn nedostatek nebo nesrovnalost na úrovni řízení;

25.  domnívá se, že smysluplné používání výrazu „sdílené řízení“ musí být založeno na základní zásadě, že Unie pověřuje členské státy některými svými pravomocemi a že členské státy musí svou část úkolů vykonávat v souladu s právními akty Unie; vyzývá k plnému provádění bodu 44 interinstitucionální dohody ze dne 17. května 2006 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení(79); domnívá se, že roční shrnutí auditů a prohlášení je třeba zveřejňovat, aby se tak přispělo k lepší správě rozpočtu Unie;

26.  připomíná úzkou vazbu mezi konečnou odpovědností Komise za plnění rozpočtu a významem postupu udělování absolutoria; zdůrazňuje, že konečná odpovědnost Komise za plnění rozpočtu se také vztahuje na nedostatky řídících a kontrolních systémů členských států;

27.  zdůrazňuje, že finanční odpovědnost je a zůstane nedělitelná, a připomíná čl. 53b odst. 4 finančního nařízení, který stanoví, že „aby se zajistilo, že finanční prostředky jsou využívány v souladu s platnými předpisy, uplatňuje Komise takové postupy schvalování účetní závěrky a mechanismy finančních oprav, jež jí umožní převzít konečnou odpovědnost za plnění rozpočtu“ (zvýraznění doplněno zpravodajem);

28.  v této souvislosti zdůrazňuje význam vedoucích pracovníků Komise; bere však na vědomí obecné připomínky Účetního dvora k výročním zprávám Komise o činnosti, že neexistují pokyny pro výpočet míry zbytkových chyb nebo zbytkového rizika; dále připomíná, že tyto otázky nabyly na důležitosti, pokud jde o otázku, zda je výhrada nezbytná (výroční zpráva, bod 1.19 a 1.20); je znepokojen tím, že to vede k nesrovnalostem při provádění mezi jednotlivými generální ředitelstvími;

29.  dále bere na vědomí připomínky Účetního dvora k následujícím jednotlivým výročním zprávám o činnosti:

30.  připomíná Komisi, že všechny výhrady jsou uvedeny v příloze k souhrnné zprávě Komise, a zdůrazňuje, že schválením této souhrnné zprávy Komise „přijímá prostřednictvím svých generálních ředitelů a vedoucích útvarů politickou odpovědnost za řízení, a to na základě prohlášení o věrohodnosti a výhrad, jež učinili ve svých výročních zprávách o činnosti“(80);

31.  zdůrazňuje, že sbor a komisaři přebírají tedy konečnou odpovědnost za spolehlivost a úplnost výhrad, jež učinili generální ředitelé a vedoucí útvaru, kteří jednali jako „pověřené schvalující osoby“, a zdůrazňuje, že pověření ze sboru a komisařů v žádném případě nesnímá konečnou odpovědnost;

32.  bere na vědomí připomínky Účetního dvora k celkovému výroku interního auditora; domnívá se, že pokud nedojde k výrazné revizi na základě připomínek Účetního dvora, bude užitečnost celkového výroku i nadále omezená;

33.  je znepokojen připomínkami Účetního dvora týkající se výročních zpráv o činnosti a souhrnné zprávy (výroční zpráva, body 1.17–1.25); je přesvědčen, že těmito připomínkami je třeba se neprodleně zabývat, aby byla zachována hodnota těchto dokumentů jako nástrojů volání k odpovědnosti; uznává však, že výpočet míry zbytkových chyb je jen jednou z metod, kterou Komise používá pro odhad ohrožených částek; vyzývá Komisi, aby poskytla vydala jednotné pokyny pro všechna generální ředitelství;

34.  bere na vědomí zelenou knihu Komise o rámci EU pro správu a řízení společností(81) pro soukromý sektor; dále konstatuje, že Komise učinila po událostech, jež vedly k rezignaci Santerovy Komise v roce 1999, velký pokrok, pokud jde o odpovídající správu a řízení v rámci Komise;

35.  bere na vědomí prohlášení Komise o řízení přijaté dne 30. května 2007, které se týká vnitřního fungování Komise a vysvětluje způsob, jakým je řízena a kontrolována, i způsob, jakým je propojena se svými zúčastněnými stranami; vyzývá Komisi, aby dále zlepšila svou správu a řízení a informovala orgán příslušný k udělení absolutoria o přijatých opatřeních, konkrétně aby;

36.  vyzývá Komisi, aby pro ni prioritním opatřením bylo zlepšení a posílení hierarchie odpovědnosti, mimo jiné tím, že:

Evropské školy

37.  lituje, že přes značné rozpočtové prostředky, které jsou pro ně vyčleněny, evropské školy i nadále neplní svůj hlavní úkol, kterým je poskytovat dostatek míst v požadovaných jazycích a v blízkosti pracovního místa a bydliště úředníků, ale namísto toho rozšířily svou činnost na další oblasti vzdělávání;

38.  uznává, že hlavní problém spočívá ve strukturách rozhodování a financování vyplývajících z Úmluvy o evropských školách; žádá proto Komisi, aby spolu s členskými státy prozkoumala možnost revize této úmluvy a do 31. prosince 2012 podala zprávu o tom, k jakému pokroku v tomto směru došlo; v mezidobí vyzývá Komisi, aby vyvinula větší úsilí o dosažení výše uvedených cílů prostřednictvím vhodného používání poskytnutých rozpočtových prostředků;

Správa Komise

39.  vyzývá Komisi, aby vyjasnila své plány na přemístění, výdaje s tím spojené, kolik kancelářských prostor poté bude k dispozici a o kolik se jejich rozsah zvýší, i počet zaměstnanců v každém generálním ředitelství, jichž se to bude týkat;

40.   žádá, aby Komise neprodleně dokončila přeřazení všech dočasných zaměstnanců Evropského úřadu pro boj proti podvodům a uzavřela s nimi smlouvu na dobu neurčitou, jak to oznámil komisař Šefčovič v odpovědi na písemné otázky v rámci přípravy tohoto udělování absolutoria(82);

41.  zdůrazňuje, že v roce 2010 během postupu schvalování klouzavé pracovní doby a náhradního volna jakožto dobrovolné výhody Komise schválila přibližně 90 000 dodatečných dnů volna pro své zaměstnance, což odpovídá přibližně 445 pracovním místům, přestože článek 56 jednacího řádu stanoví, že přesčasy zaměstnanců třídy AD5/AST5 nemají být kompenzovány; žádá o vyjasnění, kolik celkově daňového poplatníka toto náhradní volno stojí;

Odpovědnost členských států

42.  připomíná, že podle článku 317 Smlouvy o fungování EU plní Komise rozpočet Unie na vlastní odpovědnost, ale také ve spolupráci s členskými státy;

43.  zdůrazňuje, že dvě oblasti politik, v nichž se vyskytují nejvyšší míry chyb („soudržnost, doprava a energetika“ a „zemědělství a přírodní zdroje“), se provádějí prostřednictvím sdíleného řízení, a lituje skutečnosti, že odhadovaná míra chyb v prvně jmenované oblasti s největší pravděpodobností činí 7,7 % a ve druhé jmenované oblasti pak 2,3 %;

44.  v této souvislosti vítá analýzu Komise týkající se míry chyby zjištěné Účetním dvorem za rozpočtové roky 2006–2009, jež poprvé upozorňuje na skutečnost, že v případě EFRR a Fondu soudržnosti měly tři členské státy (Španělsko, Itálie a Spojené království) 59% podíl na kumulativních vyčíslitelných chybách zjištěných během tohoto období a že v případě ESF měly čtyři členské státy (Španělsko, Portugalsko, Spojené království a Německo) 68% podíl na kumulativních vyčíslitelných chybách zjištěných v tomto období v oblasti politik soudržnosti(83); konstatuje, že u EFRR a Fondu soudržnosti pocházelo nejvíce chyb zjištěných v Itálii z oblastí Calabria, Campania a Puglia a že ve Španělsku přispěl malý počet operačních programů v regionech Andalusie, Valencie a Castilla-La Mancha k 75 % chyb zjištěných ve Španělsku(84); dále vyrozumívá, že Španělsko a Itálie také významně přispěly k míře chyb za rozpočtový rok 2010;

45.  bere na vědomí skutečnost, že problémy v Itálii v souvislosti s EFRR „se týkají systematických nedostatků zjištěných na úrovni auditorských a řídících orgánů“ a „uplatňování předpisů v oblasti zadávání veřejných zakázek a výběru projektů, včetně způsobilosti retrospektivních projektů“(85); dále konstatuje, že ve Španělsku problémy vyplývají z komplexního řídícího a kontrolního systému, který „může v praxi vést k nejasnému rozdělení odpovědností a k nedostatečně účinnému dohledu ze strany řídícího orgánu“(86);

46.  připomíná, že ministři financí Řecka, Itálie a Španělska byli pozváni k výměně názorů do parlamentního Výboru pro rozpočtovou kontrolu; lituje, že žádný z pozvaných ministrů financí nepřijel diskutovat s členy tohoto výboru o výsledcích auditu Účetního dvora s cílem zlepšit řízení strukturálních fondů a v konečném důsledku i právní základ; vyzývá svého předsedu, aby se na příštím setkání hlav států zabýval tím, že tito ministři financí odmítli diskutovat veřejně o těchto důležitých otázkách s příslušným výborem Parlamentu;

47.  připomíná, že opakovaně vyzýval Komisi, aby předložila návrh na zavedení povinných prohlášení o řízení na vnitrostátní úrovni, jež by byly vydávány, zveřejňovány a řádně prověřovány odpovědným kontrolním orgánem v rámci konečné a celkové odpovědnosti Komise za plnění rozpočtu Unie; připomíná, že tato prohlášení by měla obsahovat úplné informace o využívání finančních prostředků Unie;

48.  navrhuje, aby obsah vnitrostátních prohlášení podepisovaných na úrovni generálních ředitelství byl v souladu s mezinárodními normami pro audit a aby tato prohlášení používal Účetní dvůr při své auditorské činnosti a aby byla mimo jiné založena na prohlášení orgánů, které jsou pověřeny řídící pravomocí;

49.  upozorňuje na to, že jsou výrazné rozdíly v administrativní výkonnosti členských států, pokud jde o příjmy a výdaje ve sdíleném řízení, zejména v případě zjišťování nesrovnalostí, podvodů a chyb a návazných finančních kroků jak v celní oblasti, tak v oblasti výdajů z fondů Unie; domnívá se, že pokud by všechny členské státy byly dostatečně výkonné jen v celní oblasti, mohlo by to do rozpočtu Unie přinést nejméně dalších 100 000 000 EUR (netto); konstatuje, že Komise dosud monitoruje správní výkonnost reaktivním způsobem a na základě jednotlivých případů, a neprovádí tudíž dostatečnou analýzu trendů, aby zjistila rizikové oblasti; vyzývá Komisi, aby uplatnila metodu analýzy trendů ke zjištění finančních rizik a aby přijala opatření ke zlepšení administrativní výkonnosti členských států;

Bulharsko a Rumunsko

50.  s hlubokým znepokojením bere na vědomí průběžnou zprávu Komise o pokroku Bulharska v rámci mechanismu spolupráce a ověřování; je znepokojen dlouhodobě špatným stavem bulharského právního systému; konstatuje, že probíhá 27 trestních řízení vedených proti 28 soudcům; žádá o vyjasnění, pokud jde o řadu případů údajných podvodů v souvislosti s finančními prostředky Unie v Bulharsku, kvůli nimž došlo v roce 2008 k pozastavení plateb a jejichž vyšetřování státní zastupitelství pozastavilo, přestože vyšetřování podobných případů na základě týchž skutečností v jiných členských státech pokračovala; je udiven tím, že ve všech případech podvodů v souvislosti s prostředky Unie, jež se dostaly před soud, byly namísto trestního stíhání uloženy správní pokuty a že závažný případ podvodu v souvislosti s prostředky Unie odvolací soud zdržoval déle než 18 měsíců; dále lituje, že není dodržováno doporučení Komise, aby bylo Národní komisi pro zjišťování a zabavování majetku pocházejícího z trestné činnosti (CEPACA) dovoleno proaktivně prověřovat majetek vysokých úředníků a politiků; je znepokojen tím, že jednotné, včasné a systematické zveřejňování odůvodněných rozsudků není v Bulharsku normou; vyzývá Komisi, aby vyvíjela tlak na soudní orgány, aby zvýšily své úsilí v oblasti reforem a aby co nejdříve v praxi uplatnily doporučení Komise; v této souvislosti vyzývá Komisi, aby zveřejnila, kolik finančních prostředků bylo přiděleno na úsilí Bulharska v oblasti reforem, a aby vyhodnotila do jaké míry tyto prostředky vedly k dosažení slibovaných cílů; očekává výrazná zlepšení v příštím roce, kdy se Komise bude otázkou dále zabývat a ve spolupráci s bulharskou vládou vypracuje řadu opatření s cílem obnovit integritu bulharského právního systému;

51.  se znepokojením bere na vědomí průběžnou zprávu Komise o pokroku Rumunska v rámci mechanismu spolupráce a ověřování; je však potěšen pozitivním trendem zaznamenaným Agenturou pro národní integritu (ANI) při stíhání případů neoprávněného obohacování a zjišťování střetů zájmů; konstatuje, že financování ANI bylo navýšeno finančními prostředky Unie; je však znepokojen tím, že neexistují jednotná opatření v návaznosti na případy ANI a že návazná opatření jsou často opožděná; vítá skutečnost, že Národní ředitelství pro boj proti korupci (DNA) i na dále působilo jako efektivní útvar pro stíhání v případech korupce vysoce postavených osob; konstatuje, že v roce 2011 se zvýšil počet obvinění, rozsudků a usvědčení a zrychlilo se projednávání věcí u Vrchního kasačního a trestního soudu, což se projevilo tím, že se počet konečných rozsudků v případech, v nichž podávalo žalobu DNA, zvýšil oproti roku 2011 o 85 %(87); je znepokojen výsledky analýzy soudních rozsudků v případech korupce na vysoké úrovni, jež ukazuje, že 60 % rozsudků je pozastaveno a rozsudky často představují minimální sazbu stanovenou zákonem; je překvapen neuspokojivým postupem, pokud jde o rychlé zveřejňování odůvodněných rozsudků, což zvyšuje riziko promlčení některých případů korupce na vysoké úrovni v důsledku vleklého dokazování způsobeného velmi opožděnou možností domáhat se nápravy; vyzývá Komisi, aby zveřejnila, kolik finančních prostředků bylo přiděleno na podporu úsilí Rumunska o provedení reformy soudnictví; očekává, že v příštím roce dojde k výrazným zlepšením; vyzývá Komisi, aby zvýšila tlak na rumunskou vládu, aby v praxi uplatnila doporučení Komise; očekává, že Komise rozhodně vyzve rumunskou vládu ke zvýšení jejího úsilí o vytvoření konsistentní judikatury v souvislosti s rozsudky v oblasti zadávání veřejných zakázek; vyzývá Komisi, aby vytrvale a rozhodně trvala na tom, aby rumunská vláda plnila doporučení Komise a aby byl vypracován jasnější a komplexnější plán provádění, který připraví plnění ustanovení trestního zákoníku a trestního řádu; očekává zvýšené úsilí, pokud jde o zabavování majetku pocházejícího z trestné činnosti v Rumunsku; dále očekává, že Komise vypracuje ve spolupráci s rumunskou vládou soubor opatření ke zlepšení integrity rumunského právního systému;

Předběžné financování

52.  konstatuje, že předběžné financování je považováno za nezbytné k tomu, aby příjemci mohli zahájit dohodnuté činnosti;

53.  bere na vědomí připomínky Účetního dvora, že Komise mezi roky 2005–2010 výrazně navýšila používání předběžného financování (výroční zpráva, bod 1.28); je znepokojen tím, že nedochází ke zúčtování jeho částek (výroční zpráva, bod 1.29 a stanovisko Účetního dvora č. 6/2010, bod 86);

54.  je znepokojen vlivem předběžného financování zejména v oblastech politik „vnější pomoc, rozvoj a rozšíření“ a „výzkum a vnitřní politiky“; bere na vědomí zvýšené používání předběžného financování a celkovou míru chyb nižší než 2 % v těchto dvou oblastech politik; dále bere na vědomí závěry Účetního dvora, že předběžné financování není zatíženo významnými chybami, ale průběžné a konečné platby jsou i nadále ve významném rozsahu zatíženy chybami (výroční zpráva, body 5.35 a 6.48);

55.  domnívá se, že vyplácením velkého objemu předběžného financování na sebe Komise bere zvýšené finanční riziko, například v případě platební neschopnosti příjemců, i zvýšené riziko, pokud jde o legalitu a správnost, vzhledem k tomu, že jsou výdaje vykazované příjemci přijímány později;

56.  domnívá se, že je účinnější nesrovnalostem předcházet, než opravovat neoprávněně vyplacené částky ex-post formou zpětného vymáhání prostředků; vyzývá proto Komisi, aby se pro stalo jedním z prioritních opatření znovu se zabývat otázkou častějšího využívání a mechanismy kontroly a auditu, a to tak, že:

Nezaplacené rozpočtové závazky

57.  připomíná, že nezaplacené rozpočtové závazky jsou prostředky na závazky, jež byly učiněny, ale nebyly využity (tedy zaplaceny) a že vyplývají zejména z víceletých programů (např. soudržnost), kde se závazky přijímají v prvních letech programového období, zatímco související platby se provádějí postupně během celého programového období;

58.  konstatuje, že vysoká míra nezaplacených závazků ukazuje na obtíže členských států s čerpáním vyčleněných částek;

59.  konstatuje, že v roce 2010 Účetní dvůr zjistil, že se tyto nezaplacené závazky zvýšily o téměř 10 % na přibližně 194 000 000 000 EUR (výroční zpráva, bod 1.43 a graf 1.2), což při současném tempu představuje téměř tři roky výdajů;

60.  domnívá se, že v souvislosti s programovým obdobím 2007–2013 existuje riziko, že:

61.  vyzývá Komisi, aby poskytla informace o objemu nezaplacených závazků rozepsané podle členských států a aby ve spolupráci s členskými státy zjistila a řešila rizikové oblasti týkající se absorpce prostředků a řádnosti operací;

Rozpočtový příspěvek decentralizovaným agenturám a společným podnikům

62.  konstatuje, že příspěvek Unie na rozpočtový rok 2010 pro decentralizované agentury představoval více než 620 000 000 EUR a pro společné podniky více než 500 000 000 EUR; konstatuje určité obtíže při hledání informací o příspěvku Unie agenturám; vyzývá Komisi, aby orgánu příslušnému k udělení absolutoria poskytovala každoročně souhrnné informace o celkovém financování jednotlivých agentur/společných podniků za daný rok, které bylo hrazeno ze souhrnného rozpočtu Unie, jako je:

63.  očekává, že Komise v tomto období finanční krize nepřistoupí k navyšování rozpočtů agentur a případně po vyhodnocení svých priorit dokonce zváží snížení příspěvku Unie do jejich rozpočtu;

64.  vyzývá Komisi, aby vypracovala pokyny ohledně vzorových dokumentů, jež by mohly používat všechny agentury/společné podniky při přípravě svých ročních pracovních programů a ročních zpráv o činnosti, aby bylo možné smysluplně porovnávat výsledky s plánovanými cíli;

65.  vyzývá Komisi, aby Parlamentu poskytla podrobný přehled kritérií a mechanismů ověřování používaných k předcházení střetům zájmů a případům výměny pracovníků mezi veřejným a soukromým sektorem (tzv. „otočných dveří“) u agentur/společných podniků;

Rozpočet Unie a finanční a rozpočtová krize

66.  je znepokojen tím, že v členských státech pokračuje finanční a rozpočtová krize; domnívá se, že tato krize představuje pro rozpočet Unie rovněž různé druhy rizik v podobě:

67.  připomíná, že v současné době je šest členských států (Irsko, Lotyšsko, Maďarsko, Portugalsko, Rumunsko a Řecko) považováno za „členské státy v nesnázích“, protože jsou příjemci pomoci ve formě půjček ze systému platební bilance, z evropského mechanismu finanční stabilizace (EFSM) nebo z úvěrového nástroje pro Řecko;

68.  konstatuje, že z rozpočtu Unie jsou kryty půjčky ze systému platební bilance (k 31. prosinci 2010 byly čerpány půjčky ve výši asi 12 000 000 000 EUR) a ze systému EFSM (k 31. prosinci 2010 nebyly poskytnuty žádné půjčky)(88); dále shledává, že ze systému platební bilance lze ještě poskytnout úvěry v celkové výši 50 000 000 000 EUR (čl. 1 odst. 1 druhý pododstavec nařízení Rady (ES) č. 332/2002(89)) a ze systému EFSM 60 000 000 000 EUR(90); upozorňuje na to, že výsledná částka (110 000 000 000 EUR) se téměř rovná ročnímu rozpočtu Unie, protože celkové platby z rozpočtu Unie v roce 2010 dosáhly přibližně 122 000 000 000 EUR(91);

69.  je znepokojen tím, že Účetní dvůr ve své výroční zprávě za rok 2010 tyto nové výzvy v Unii dostatečně nezohlednil; lituje zejména toho, že se Účetní dvůr dostatečně nezmínil o těchto rizicích pro rozpočet Unie; zdůrazňuje, že Účetní dvůr musí novému evropskému mechanismu stability umožnit hrát v rámci své další činnosti klíčovou úlohu;

70.  připomíná, že nebyl vytvořen žádný záruční fond, který by chránil rozpočet před žádostmi o takové záruky; vyzývá proto Komisi, aby vyhodnotila, zda je případně nutné vytvořit záruční fond, který by obdobně jako Záruční fond pro vnější vztahy pokrýval případné ztráty, s cílem chránit rozpočet Společenství;

71.  zdůrazňuje, že ke dni 30. září 2011 byly z nástroje EFSM schváleny půjčky ve výši 48 500 000 000 EUR z celkové výše 60 000 000 000 EUR; vyzývá Účetní dvůr, aby do konce roku 2012 poskytl zprávu o operacích EFSM a zejména o kontrolních mechanismech vytvořených Komisí;

72.  připomíná, že příjmy rozpočtu Unie pocházejí z různých zdrojů; znovu opakuje, že rozpočet je plně financován z vlastních zdrojů, aniž by tím byly dotčeny jiné příjmy; konstatuje, že od vnitrostátních rozpočtů jednotlivých členských států se odvíjejí zejména dávky odvozené z hrubého národního důchodu (HND), které představují 73 % celkových příjmů(92);

73.  domnívá se, že čím bude finanční situace v určitých členských státech tísnivější, tím obtížněji budou dotyčné státy přispívat do rozpočtu Unie; je přesvědčen, že tak jsou ohroženy příjmy Unie odváděné „členskými státy v nesnázích“, jež mohou být dokonce vybízeny k vytvoření dalšího státního dluhu na financování rozpočtu Unie nebo na spolufinancování určitých mechanismů pomoci z vnitrostátních rozpočtů;

74.  konstatuje, že dávky odvozené z hrubého národního důchodu „členských států v nesnázích“ představovaly v rozpočtovém roce 2010 zhruba 6 % zdrojů z HND(93);

75.  dále konstatuje, že míra spolufinancování byla pro „členské státy v nesnázích“ zvýšena v případě Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova, strukturálních fondů, Fondu soudržnosti a Evropského rybářského fondu; očekává, že vyšší míra spolufinancování umožní vyšší investice zejména v členských státech v nesnázích; v této souvislosti poukazuje na zvýšenou odpovědnost Komise v oblasti kontroly a dohledu;

Evropský nástroj finanční stability (EFSF) a Evropský mechanismus stability (ESM)

76.  kritizuje skutečnost, že Rada v roce 2010 použila pro vytvoření evropského nástroje finanční stability článek 122 Smlouvy o fungování EU, protože tento článek lze uplatnit pouze na přírodní, a nikoli na hospodářské katastrofy; je znepokojen tím, že Evropský nástroj finanční stability neobsahuje prvky demokratické kontroly ze strany Parlamentu ani neposkytuje Účetnímu dvoru právo na provádění auditu; rozhodně kritizuje, že v případě Evropského nástroje finanční stability neexistuje ani ustanovení vyžadující externí veřejný audit;

77.  bere na vědomí nedávný podpis smlouvy o ESM členskými státy; zdůrazňuje varování Parlamentu vyjádřené v jeho usnesení ze dne 23. března 2011(94) před vytvořením stálého Evropského mechanismu stability mimo institucionální rámec Unie, protože toto rozhodnutí představuje problém pro kontrolní mechanismy orgánů Unie; sdílí obavy některých nejvyšších kontrolních úřadů, že smlouva neobsahuje dostatek ustanovení k zajištění účinného externího auditu;

78.  znovu důrazně vyzývá Radu a členské státy, aby důkladně zvážily následující požadavky na uplatňování stálého Evropského mechanismu stability:

79.  vyzývá Radu a členské státy, aby definovaly politickou kontrolu Parlamentu nad vydáváním eurobondů obecně, a zejména pak nad stálým krizovým mechanismem; sdílí názor, že by Parlament měl být do tohoto mechanismu zapojen na rovnocenném základě;

Transparentnost

80.  zdůrazňuje klíčovou úlohu transparentnosti při zajišťování odpovědnosti za využívání veřejných prostředků a připomíná, že transparentnost je jedním z hlavních nástrojů pro dosažení legálních a správných výdajů; znovu vyzývá, aby byly všechny grantové platby z fondů Unie zaznamenány v uživatelsky vstřícné internetové databázi s řádným přihlédnutím k předpisům o ochraně údajů; domnívá se, že platby z fondů Unie by měly být výslovně podmíněny tím, že příjemci akceptují, že základní podrobnosti – včetně částky, jména příjemce a účelu – budou veřejně přístupnou informací;

81.  konstatuje, že stávající systém v oblasti politik „soudržnost“ nezajišťuje plnou transparentnost příjemců dotací z Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR) a Fondu soudržnosti; podotýká, že Komise v současném rámci vytvořila portál, který umožňuje přístup k seznamům příjemců vedeným na internetových stránkách členských států, které však existují pouze v  úředním jazyce dané země a nejsou sestavovány podle společných kritérií; očekává, že budoucí nařízení, kterým by se stanovila společná ustanovení týkající se strukturálních nástrojů, (COM(2011)0615 – 2011/0276 (COD)) zajistí, aby členské státy poskytovaly údaje o konečných příjemcích finančních prostředků z EFRR a Fondu soudržnosti, které by Komise zveřejnila na svých oficiálních internetových stránkách v jednom ze tří pracovních jazyků Unie a v souladu se společným souborem kritérií, aby bylo možné porovnávat údaje a odhalovat chyby; znovu vyzývá Komisi, aby se inspirovala americkým Výborem pro kontrolu a transparentnost hospodářské obnovy (American Recovery Accountability and Transparency Board) a jeho internetovými stránkami (www.recovery.gov);

82.  opakovaně poukazuje na rozhodnutí Soudního dvora ze dne 9. listopadu 2010 ve spojených věcech C-92/09 Volker a Markus Schecke GbR a C-93/09 Hartmut Eifert, které je důležité pro oblast politik „zemědělství a přírodní zdroje“; vyzývá Komisi, aby co nejdříve předložila návrh nového nařízení, které by členským státům ukládalo, aby zveřejňovaly informace o právnických a fyzických osobách, které jsou příjemci prostředků z evropských zemědělských fondů, a to s přihlédnutím k tomuto rozhodnutí; zastává názor, že tyto informace by měly být přístupné na oficiálních internetových stránkách Komise v jednom ze tří pracovních jazyků Komise a měly by dodržovat společný soubor kritérií, aby bylo možné údaje porovnávat a odhalovat chyby;

Metodika pro vypracování prohlášení o věrohodnosti účtů

83.  bere na vědomí, že Účetní dvůr zamýšlí poskytovat Parlamentu více informací o oblastech politik „zemědělství a přírodní zdroje“ a „soudržnost, energetika a doprava“; vítá tento záměr, protože se tak zvýší transparentnost a bude možné přesněji určit problematické oblasti rozpočtu; zastává názor, že Komise, Účetní dvůr, Parlament a další zúčastněné strany se budou moci díky lepší informovanosti lépe soustředit na oblasti, v nichž je třeba zlepšit správu, a vydávat příslušná doporučení; chtěl by však upozornit na skutečnost, že je důležité zajistit srovnatelnost údajů z jednotlivých let;

84.  vítá, že Účetní dvůr nejen v kapitole 1, ale i ve specifických kapitolách své výroční zprávy za rok 2010 důkladněji posoudil spolehlivost prohlášení vedoucích pracovníků Komise; připomíná, že vedoucí pracovníci potřebují od Účetního dvora solidní druhé stanovisko; vybízí Účetní dvůr, aby pokračoval v důkladnějších analýzách prohlášení vedoucích pracovníků Komise a aby o nich podrobně informoval;

85.  bere na vědomí častější využívání předběžného financování; domnívá se, že v případě předběžného financování hrozí menší riziko pro legalitu a správnost výdajů než v případě průběžných a konečných plateb, protože při předběžném financování není nutné zdůvodňovat náklady; vyzývá Účetní dvůr, aby zvážil přizpůsobení svých auditních postupů praxi častějšího využívání předběžného financování, aby Parlamentu mohl poskytovat ještě užitečnější informace, které se soustředí na nejrizikovější operace;

86.  konstatuje, že Účetní dvůr používá společnou metodiku pro kvantifikaci chyb při zadávání veřejných zakázek ve dvou oblastech politik – „zemědělství a přírodní zdroje“ a „soudržnost, energetika a doprava“; vyjadřuje politování nad tím, že Komise používá v těchto dvou oblastech odlišné metodiky, z nichž ani jedna navíc není v souladu s metodikou Účetního dvora; je znepokojen tím, že různé přístupy v těchto oblastech by mohly oslabit důvěryhodnost kontrol a auditů výdajů prováděných v oblasti společné správy; vyzývá proto Komisi a Účetní dvůr, aby v těchto dvou oblastech naléhavě harmonizovaly zacházení s chybami při zadávání veřejných zakázek a aby do konce roku 2012 podaly příslušným výborům Parlamentu zprávu o dosaženém pokroku;

Jednotlivé otázky
Úloha komisaře odpovědného za otázky rozpočtové kontroly

87.  konstatuje, že ve volebním období Komise 2004–2009 měl jeden komisař plnou odpovědnost za rozpočtovou kontrolu, jak to předtím požadoval Parlament; lituje, že v současném volebním období Komise byla rozpočtová kontrola spojena s dalšími povinnostmi („daně a celní unie“); navrhuje, aby ve volebním období Komise 2014–2019 byl znovu zaveden úřad komisaře plně zaměřeného na rozpočtovou kontrolu, který by odpovídal za související otázky, mimo jiné za tyto oblasti:

Výkonnost: rozpočet EU a dosahování výsledků

88.  vítá, že výroční zpráva přináší novou kapitolu „Rozpočet EU a dosahování výsledků“, která obsahuje připomínky Účetního dvora k sebehodnocení Komise týkající se výkonnosti, které je součástí jejích výročních zpráv o činnosti;

89.  bere na vědomí zjištění Účetního dvora ohledně kvality podávání zpráv o výkonnosti ze strany Komise, jako např.:

–  „Plán řízení v současnosti nepočítá s žádnými cíli a ukazateli pro měření hospodárnosti a efektivnosti“ (výroční zpráva, nadpis před bodem 8.17)

–  „Cílové hodnoty nebyly v některých oblastech dostatečně vyčísleny nebo nebyly dostatečně specifické“ (výroční zpráva, nadpis před bodem 8.18)

–  „Pro některé oblasti nebyly stanoveny průběžné mezníky pro víceleté cílové hodnoty“ (výroční zpráva, nadpis před bodem 8.20)

–  „Popis dosažených cílů v oblasti politik poskytl pouze omezené informace o jejích výsledcích a dopadech“ (výroční zpráva, nadpis před bodem 8.22);

90.  domnívá se, že tato závažná zjištění dokládají, že se Parlament nemůže na zprávy Komise o výkonnosti plně spolehnout; domnívá se, že základem dobrého řízení, vytváření politik a parlamentního dohledu jsou spolehlivé údaje; velmi by ocenil, kdyby Účetní dvůr mohl svou činnost v této oblasti dále rozvinout a pravidelně prováděl „certifikaci“ údajů o výkonnosti předkládaných Komisí;

91.  domnívá se, že výkonnost je stejně důležitá jako kritérium legality a správnosti, a vyzývá Účetní dvůr, aby zvážil, zda by do příslušných kapitol své výroční zprávy mohl zahrnout nové informace o výkonnosti v různých oblastech politik;

92.  konstatuje, že cíle, ukazatele a záměry uváděné v plánech řízení se soustřeďují hlavně na účinnost (výroční zpráva, bod 8.15); vyzývá Komisi, aby zlepšila své zprávy o výkonnosti, včetně ukazatelů hospodárnosti a efektivnosti, a aby stanovila vhodné cíle pro hodnocení pokroku dosaženého při plnění víceletých cílů;

93.  dále Komisi vyzývá, aby ve spolupráci s členskými státy definovala pro oblasti sdíleného řízení vhodné ukazatele výkonnosti, které by byly důsledně používány, a aby se přesvědčila o tom, zda členské státy plní svou povinnost poskytovat úplné, správné a veřejné informace;

94.  bere na vědomí, že Účetní dvůr a Komise opakovaně shledaly, že kvalita řídících a kontrolních systémů se v jednotlivých členských státech a mezi různými programy značně liší;

95.  vyzývá Komisi, aby tyto rozdíly v účinnosti systémů kontroly systematicky zdůvodňovala a aby předkládala jasná hodnocení toho, jak členské státy usilují – či neusilují – o odhalení a nápravu nesrovnalostí, s cílem zajistit, aby členským státům s řádně fungujícími systémy dohledu a kontroly nehrozilo riziko ztráty důvěry;

96.  vyzývá Komisi, aby předložila hodnotící zprávu podle článku 318 Smlouvy o fungování EU ve svém příslušném výboru a na plenárním zasedání současně s prezentací výroční zprávy Účetního dvora, a vyzývá Účetní dvůr, aby při těchto příležitostech předložil své připomínky k hodnotící zprávě; zdůrazňuje, že hodnotící zpráva by měla být zveřejněna v takové době, aby měl Parlament i Účetní dvůr dostatek času ji posoudit;

97.  připomíná, že článek 318 Smlouvy o fungování EU požaduje, aby Komise předložila „hodnotící zprávu o financích Unie založenou na dosažených výsledcích“; konstatuje, že Komise dne 17. února 2012 přijala první hodnotící zprávu podle článku 318 Smlouvy o fungování EU, která se týká rozpočtového roku 2010;

98.  dále připomíná, že Parlament ve svém usnesení o udělení absolutoria Komisi za rozpočtový rok 2009(98) navrhl, aby:

99.  lituje, že se Komisi v její první hodnotící zprávě podle článku 318 Smlouvy o fungování EU nepodařilo na tyto návrhy plně reagovat; dále konstatuje, že první hodnotící zpráva je souhrnem stávajících hodnotících zpráv ve dvou oblastech politik („vzdělávání a kultura“ a „výzkum“); domnívá se, že záběr a obsah první hodnotící zprávy nenaplňuje očekávání spojené s hodnotící zprávou požadovanou Smlouvy o fungování EU;

100.  vyzývá Komisi, aby dále rozvíjela obsah hodnotící zprávy podle článku 318 Smlouvy o fungování EU a aby zejména zjistila, jaký je přínos této hodnotící zprávy oproti „běžným“ hodnocením prováděným podle finančního nařízení (článek 27) a jeho prováděcích pravidel (nařízení Komise (ES, Euratom) č. 2342/2002(99), článek 21);

101.  plně podporuje záměr Komise, že „bude ve svém rámci i ve spolupráci s členskými státy pracovat na lepší koordinaci, výměně informací a jednotnosti postupu při plánování, organizaci a využívání postupů monitorování a hodnocení během příštího finančního rámce“(100);

102.  vítá, že Účetní dvůr plánuje, že k první hodnotící zprávě vypracované na základě článku 318 Smlouvy o fungování EU předloží své připomínky(101);

103.  znovu vyzývá Komisi, aby přezkoumala způsob informování a školení zaměstnanců v souvislosti s „hlavou II: práva a povinnosti úředníků, na něž se vztahuje služební řád, aby se zajistilo, že budou všichni zaměstnanci patřičně obeznámeni s jeho podmínkami a zejména s povinnostmi podle čl. 22a“; žádá Komisi, aby příslušnému výboru Parlamentu do září 2012 předložila zprávu o své činnosti v této oblasti;

104.   žádá, aby Komise do září 2012 předložila příslušnému výboru Parlamentu zprávu o své činnosti v oblasti podněcování veřejnosti, aby oznamovala podezřelé okolnosti (tzv. whistle-blowing);

Soudržnost, energetika a doprava – nepříznivý výsledek

105.  vyjadřuje politování nad tím, že v oblasti „soudržnost, energetika a doprava“ vzrostla míra chyb na 7,7 % navzdory častějšímu využití možnosti zastavení platebních lhůt; je velmi znepokojen tím, že u 58 % chybných operací bylo možné některé chyby zjistit a napravit (výroční zpráva, bod 4.25); je velmi znepokojen tím, že odkazování na „stabilní“ situaci, pokud jde o míry chyb, ukazuje na vzrůstající pocit sebeuspokojení;

106.  vyzývá Účetní dvůr, aby prezentoval chybovost v případě Evropského fondu pro regionální rozvoj, Fondu soudržnosti, Evropského sociálního fondu a oblasti energetiky a dopravy odděleně, a nikoli v souhrnné formě;

107.  vyjadřuje politování nad tím, že již mnoho let je velký počet chyb způsobován nedodržováním pravidel pro zadávání veřejných zakázek; je si vědom širších důsledků této situace a domnívá se, že to může znamenat, že je ohroženo vlastní fungování vnitřního trhu; vyzývá Komisi, aby pokračovala v probíhající reformě zadávání veřejných zakázek, při níž tyto znepokojivé výsledky náležitě zohlední, a aby porušování pravidel důsledně řešila, neboť Účetní dvůr odhalil rovněž případy nesprávného provedení směrnic Unie ve vnitrostátních právních předpisech o veřejných zakázkách (výroční zpráva, bod 4.27);

108.  s velkým znepokojením shledává, že činnost kontrolních orgánů je efektivní jen zčásti; je hluboce znepokojen tím, že koncepce auditu jednotlivých kontrolních orgánů se liší do té míry, že jejich výsledky nelze konsolidovat tak, aby z nich bylo možné na vnitrostátní úrovni odvodit celkové stanovisko podle jednotlivých fondů (výroční zpráva, bod 4.41); vyzývá Komisi, aby zveřejnila, jak tyto informace poskytované kontrolními orgány konsoliduje a jak zajišťuje soulad, aby mohla ve svých výročních zprávách o činnosti poskytovat Parlamentu spolehlivé informace;

109.  vyzývá Účetní dvůr, aby na základě čl. 287 odst. 4 druhého pododstavce Smlouvy o fungování EU vydal stanovisko k nezávislosti vnitrostátních kontrolních orgánů, pokud jde o sdílené řízení;

110.  vyzývá Komisi, aby bude-li mít v souladu článkem 73 nařízení (ES) č. 1083/2006 v úmyslu vycházet ze stanoviska zvoleného kontrolního orgánu, aby mohla na místě omezit provádění vlastních auditů, o tom Parlament informovala; vyzývá Účetní dvůr, aby tento postup pečlivě sledoval a aby v jeho případě provedl audit;

111.  vyzývá Účetní dvůr, aby přezkoumal možnost řešení přetrvávajícího problému toho, že fondy se využívají po dobu několika let, zatímco audity Účetního dvora probíhají v ročních intervalech; zdůrazňuje, že během období využívání těchto fondů bývá úroveň chyb vyšší než na konci programu, kdy výdaje prošly všemi úrovněmi kontroly;

Dozorčí úloha Komise nad politikou soudržnosti

112.  shledává, že Komise může (ale nemusí) ukládat členským státům, které nedodržují své závazky, sankce a že k tomuto účelu disponuje několika nástroji:

113.  vítá vyjasnění Komise(102) ohledně rozdílu mezi „významnými nedostatky“ a „vážnými nedostatky“; bere na vědomí, že hodnocení, které vede k této kvalifikaci, je založeno na pokynech COCOF 08/0019/01-EN s použitím klíčových požadavků, které jsou v nich obsaženy;

114.  lituje, že není v pravomoci Komise postihovat členské státy nebo regiony, které opakovaně použily prostředky ze strukturálních fondů nebo z Fondu soudržnosti nesprávným způsobem;

Účinnost přerušení nebo pozastavení plateb

115.  připomíná, že Parlament požadoval systematickou aktivaci přerušení nebo pozastavení plateb bez ohledu na jakákoli politická hlediska (zpráva o udělení absolutoria na rok 2009(103), body 194–196);

116.  konstatuje, že vzhledem k tomu, že GŘ REGIO přerušilo 49 platebních lhůt (viz výroční zprávu o činnosti GŘ REGIO, s. 42–44) a GŘ EMPL 14 platebních lhůt (viz výroční zprávu o činnosti GŘ EMPL, s. 50), Komise využila v roce 2010 možnosti přerušení plateb častěji; dále bere na vědomí, že Komise v roce 2010 nepozastavila žádné platby z Evropského fondu pro regionální rozvoj, ani z Fondu soudržnosti, avšak že k tomuto kroku přistoupila v případě šesti plateb z Evropského sociálního fondu;

117.  vyjadřuje politování nad tím, že v oblasti „soudržnost“, a zejména pak v regionální politice, vzrostla míra chyb navzdory častějšímu přerušování platebních lhůt a navzdory tomu, že Komise odhalila, které členské státy a regiony se na chybovosti podílely největší měrou; připomíná Komisi její akční plán na posílení kontrolní úlohy Komise v rámci sdíleného řízení strukturálních opatření(104); vyzývá Komisi, aby zanalyzovala slabé stránky členských států a regionů, v nichž dochází k nejvyšší míře chyb, a aby plnila svou kontrolní úlohu tím, že bude prosazovat opatření uvedená v akčním plánu;

118.  vyzývá Komisi, aby k dalšímu vyplácení prostředků přikročila až poté, co na základě řádného auditu provedeného na místě získá dostatečné důkazy o tom, že nedostatky byly napraveny, aby byly tyto sankce účinným nástrojem a aby se předešlo jakémukoli riziku, že platby budou obnoveny příliš rychle;

119.  bere na vědomí, že v prosinci 2010 GŘ REGIO obnovilo 24 % přerušených plateb (tj. 12 ze 49 platebních lhůt přerušených v roce 2010, přičemž všechny platby byly přerušeny v říjnu 2010(105)); domnívá se, že obnovením plateb v prosinci se prohlubuje platební nerovnováha v průběhu celého roku, čímž se zvyšuje riziko výskytu chyb při provádění plateb a zkracuje doba, během níž musí Účetní dvůr provést audit těchto plateb; vyzývá Komisi, aby informovala Parlament o tom, který z těchto 12 příjemců by býval přišel o financování podle pravidla n+2/n+3, pokud by platby byly obnoveny v roce 2011;

Účinnost finančních oprav

120.  rád by upozornil na významný rozdíl mezi finančními opravami, které provádějí členské státy a které nevedou k čistému snížení prostředků, a finančními opravami, které provádí Komise prostřednictvím příkazů k vrácení prostředků a které mají za následek čisté snížení prostředků; domnívá se, že finanční opravy provedené členskými státy mají „virtuální charakter“ se zanedbatelnými dopady v podobě sankcí; vítá lepší propracování 6. vysvětlivky k roční účetní závěrce Evropské unie a vybízí Komisi, aby i nadále zdokonalovala poskytované informace např. tím, že bude porovnávat finanční opravy a zpětně získané prostředky s odpovídajícím objemem plateb;

121.  je velmi znepokojen následujícími skutečnostmi:

122.  zastává názor, že účinnost finančních oprav je vzhledem k těmto skutečnostem značně oslabena; obává se, že možnost nahrazovat nezpůsobilé výdaje vytváří tlak na členské státy, aby předkládaly jiné projekty, a to i projekty se zpětnou platností, což by mohlo vést dokonce k nežádoucímu růstu rizika pro legalitu a správnost rozpočtu Unie;

Závěry ohledně dozorčí úlohy Komise

123.  vyzývá Komisi, zejména GŘ REGIO, aby plně využívala stávající nástroje sankcí; domnívá se však, že legislativní rámec pro období 2007–2013 nevytváří potřebné pobídky k tomu, aby členské státy dodržovaly pravidla, ani Komisi neposkytuje dostatečně účinné nástroje k tomu, aby mohla odměňovat dodržování pravidel a trestat jejich porušování;

124.  vyzývá proto Komisi, aby zvážila prioritní akci, kterou by podpořila úsilí, jež v rámci řádného legislativního postupu vyvíjí Parlament v souvislosti s návrhem nařízení o společných ustanoveních strukturálních nástrojů (COM(2011)0615, 2011/0276 (COD)) s cílem vytvořit účinný mechanismus sankcí, aby Komise mohla v plné míře převzít konečnou a celkovou odpovědnost za plnění rozpočtu; tento mechanismus by měl zahrnovat mimo jiné tyto prvky:

Zemědělství a přírodní zdroje – stanovisko s výhradou

125.  vítá, že přímé platby zahrnuté do integrovaného administrativního a kontrolního systému (IACS) – jež v roce 2010 představovaly 77 % celkových výdajů v rámci SZP – neobsahují věcné chyby (výroční zpráva, bod 3.55 a odpověď Komise k tomuto bodu);

126.  vítá, že se Komisi podařilo udržet nejpravděpodobnější míru chyb na 2,3 % (výroční zpráva, příloha 3.1), a vyzývá Komisi, aby nepolevovala v úsilí o další snížení chybovosti;

127.  připomíná, že systém IACS musí zajistit, aby byly zemědělcům poskytovány správné platby, které by mělo být možné zpětně vysledovat; konstatuje však, že účinnost systému IACS snižují nepřesné údaje v databázích, neúplné opakované kontroly nebo nesprávná či nedůsledná opatření přijímaná v návaznosti na zjištěné anomálie (výroční zpráva Účetního dvora, bod 3.29); vyzývá Komisi, aby zajistila, aby všechny databáze obsahovaly aktuální údaje a aby byly všechny anomálie náležitě napraveny;

128.  bere na vědomí příklad chyby ve způsobilosti plateb, na niž upozornil Účetní dvůr u Evropského zemědělského záručního fondu (EZZF)(106) v souvislosti s mechanismem výměnného obchodu, který používá intervenční zásoby; dále bere na vědomí, že z rozpočtu Unie bylo za přepravu 9 894 tun másla v rámci tohoto mechanismu celkově vyplaceno asi 900 000 EUR(107); je velmi znepokojen tím, zda tyto operace probíhají v souladu se zásadami řádného finančního řízení; vyzývá Komisi, aby přijala nezbytná opatření, která by zajistila, aby byl mechanismus výměnného obchodu – má-li se v něm vůbec pokračovat – transparentní a nákladově efektivní;

129.  konstatuje, že výdaje na rozvoj venkova (přibližně 11 483 000 000 EUR(108)) jsou mimořádně náchylné k chybám, protože z 80 operací v kontrolním vzorku byly ve 40 z nich (50 %) odhaleny chyby, přičemž 21 operací v rámci těchto transakcí (52 %) obsahovalo vyčíslitelné chyby (výroční zpráva, bod 3.19);

130.  konstatuje, že postup účetní závěrky se ukázal z hlediska ochrany finančních zájmů rozpočtu Unie jako obecně účinný, protože vyloučil výdaje, které nejsou prováděny v souladu s pravidly Unie;

131.  vyzývá Komisi, aby dále zkrátila postup schvalování účetní závěrky a současně zajistila, aby bylo zachováno právo členských států na obhajobu; vybízí Komisi, aby zlepšila vazbu mezi uloženými finančními opravami a skutečným množstvím nesprávných plateb; vyzývá členské státy, aby spolupracovaly s Komisí a zavčas jí poskytovaly všechny potřebné informace;

132.  vítá skutečnost, že Účetní dvůr ve zvláštní zprávě č. 8/2011 nazvané „Zpětné získávání neoprávněných plateb provedených v rámci společné zemědělské politiky“ shledal, že v minulých letech došlo ke zlepšení systémů pro zpětné získávání prostředků a finanční opravy; znovu opakuje, že je přesvědčen o tom, že prostředky, jež byly neoprávněně vyplaceny ze zemědělských fondů, je třeba od konečných příjemců získávat zpět v maximální výši, aby se zabránilo dvojímu zatížení daňových poplatníků; vyzývá Komisi, aby přijala další opatření s cílem omezit prostor pro různé výklady ze strany členských států a pro zavádění odlišných vnitrostátních postupů a aby pečlivě kontrolovala systémy jednotlivých členských států pro zpětné získávání prostředků;

133.  je pevně přesvědčen o tom, že třístranná setkání zástupců Účetního dvora, Komise a vnitrostátních orgánů by se měla rozšířit na politiku v oblasti zemědělství a přírodních zdrojů, aby se podpořil harmonizovaný výklad a jednotné uplatňování pravidel pro řízení a kontrolu výdajů a aby se co nejvíce vyloučila možnost vzniku nedorozumění;

Vnější pomoc, rozvoj a rozšíření – stanovisko s výhradou

134.  bere na vědomí, že Účetní dvůr dospěl k závěru, že systémy dohledu a kontroly pro oblast „Vnější pomoc, rozvoj a rozšíření“ byly pouze částečně účinné, pokud jde o zajišťování správnosti plateb (výroční zpráva, bod 5.36);

135.  bere na vědomí odhad Účetního dvora, podle nějž činí celková nejpravděpodobnější míra chyb 1,7 % (výroční zpráva, bod 5.13); vyjadřuje však politování nad tím, že v průběžných a konečných platbách byla konstatována významná míra chyb, která podle komisaře Andrise Piebalgse dosahuje asi 5 %(109) a byla by ještě vyšší, pokud by byla z výpočtu vyloučena rozpočtová podpora; dále konstatuje, že všechny vyčíslitelné chyby byly odhaleny v průběžných a konečných platbách (výroční zpráva, bod 5.13); vyjadřuje politování na tím, že kontroly Komise neodhalily dvě třetiny chyb, které byly posléze zjištěny v konečných platbách (výroční zpráva, bod 5.16);

136.  je přesvědčen o tom, že celková nejpravděpodobnější míra chyb se nachází pod 2% prahem významnosti díky podílu předběžného financování a rozpočtové podpory na celkových provozních výdajích; bere na vědomí, že tento podíl vzrostl ze 66 % v rozpočtovém roce 2008 na 75 % v rozpočtovém roce 2010(110);

137.  připomíná, že předběžné financování má odlišný rizikový profil, který se neprojevuje v auditu prohlášení o věrohodnosti; domnívá se, že je účinnější nesrovnalostem předcházet, než napravovat neoprávněně vyplacené částky ex-post prostřednictvím zpětného vymáhání prostředků;

138.  připomíná, že audit prohlášení o věrohodnosti nezohledňuje ani hlavní rizika spojená s rozpočtovou podporou (riziko pro účinnost pomoci a riziko hrozících podvodů a korupce); vyzývá Komisi, aby tato rizika pozorně monitorovala; domnívá se však, že odvětvová rozpočtová podpora je účinným opatřením pro dlouhodobé budování kapacit; vyzývá Komisi, aby rozpočtovou podporu zaváděla jen za přísných a řádně stanovených podmínek;

139.  vítá prohlášení Účetního dvora, že „úřad EuropeAid zavedl komplexní kontrolní strategii a nadále významným způsobem zkvalitňuje koncepci i fungování svých systémů dohledu a kontroly“ (výroční zpráva, příloha 5.3);

140.  bere na vědomí, že Účetní dvůr má za to, že „prohlášení generálního ředitele a výroční zpráva o činnosti představují pouze částečně věrné posouzení finančního řízení, pokud jde o správnost evropských rozvojových fondů a souhrnného rozpočtu Evropské unie“ (výroční zpráva, příloha 5.34, dodatečně zvýrazněno);

141.  žádá Komisi, aby vyzvala úřad EuropeAid, aby co nejdříve dokončil metodu pro výpočet míry výskytu „zbytkových chyb“ po provedení veškerých kontrol a aby se o výsledky podělil s ostatními generálními ředitelstvími, do jejichž působnosti spadají vnější vztahy, má-li být v prohlášeních vedoucích pracovníků Komise týkajících se vnější pomoci, rozvoje a rozšíření dosaženo nezbytných zlepšení;

142.  vyzývá Komisi, aby povolila, aby zástupce vedoucího delegace, jímž je většinou osoba z některého členského státu, v němž nějaká delegace působí, mohl vedoucího delegace zastupovat během jeho nepřítomnosti ve všech záležitostech s výjimkou provádění provozních výdajů spravovaných dotyčnou delegací Unie, neboť tento úkol lze převést pouze na zaměstnance Komise;

143.  bere na vědomí připomínky Účetního dvora uvedené v příkladu 5.3 výroční zprávy; je velmi znepokojen „flexibilním výkladem způsobilosti u spolufinancovaných opatření“ nebo „nominálním přístupem“ uplatňovaným v případě organizací OSN, který s sebou nese riziko dvojího financování týchž nákladů; domnívá se, že i tím se snižuje míra chyb zjištěná Účetním dvorem; dále je velmi znepokojen „rozšířenými kritérii způsobilosti“, která zavádí finanční a administrativní rámcová dohoda s agenturami OSN a rámcové dohody o partnerství s realizačními partnery Komise, neboť v sobě rovněž skrývají riziko dvojího financování; důrazně Komisi vyzývá, aby od obou postupů upustila; očekává, že agentury OSN přiznají mezivládním dárcovským organizacím podobná práva na přístup ke zprávám o interním auditu, jakých požívají členské země OSN; v této souvislosti konstatuje, že je nezbytné dále zlepšovat podávání zpráv o využívání finančních prostředků Unie tím, že se poskytované informace budou soustřeďovat spíše na dosažené výsledky než na vykonanou činnost;

144.  vítá revidovaný mandát, kterým Komise Evropské investiční bance poskytuje rozpočtové záruky na případné ztráty z půjček a úvěrových záruk v případě projektů realizovaných mimo Unii; zdůrazňuje, že záruky Unie poskytnuté EIB bezesporu podléhají kontrole Účetního dvora;

145.  shledává, že informace o smlouvách uzavíraných úřadem EuropeAid(111) a GŘ ECHO(112) nejsou předkládány ve stejném formátu; vyzývá Komisi, aby pro databáze, které obsahují informace o smlouvách uzavřených těmito dvěmi generálními ředitelstvími, používala společný formát a aby v nich uváděla alespoň tyto informace: číslo smlouvy / jednací číslo, předmět smlouvy, oblast / odvětví intervence, jméno a státní příslušnost smluvní strany, zemi intervence, částku, typ a dobu platnosti smlouvy (s uvedením data, k němuž smlouva vstupuje v platnost, a data ukončení platnosti);

146.   žádá Komisi, aby vypracovala podrobnou zprávu o celkových nákladech na podpůrné kampaně pro rozšíření EU (reklamní spoty v kinech, v televizi, na internetu a v dalších sdělovacích prostředcích), rozpis nákladů podle jednotlivých sdělovacích prostředků a zemí, v nichž byly reklamní spoty vysílány, a podrobné informace o realizačních společnostech, od produkčních po vysílací společnosti; dále očekává, že Komise předloží zprávu o všech svých ostatních propagačních činnostech v souvislosti s rozšířením, k níž přiloží stejně podrobné zprávy a rozpis nákladů;

Pomoc Unie Haiti

147.  připomíná zemětřesení na Haiti a jeho ničivé následky; lituje nedostatečné míry koordinace v oblasti humanitární a rozvojové pomoci (propojení základní pomoci, obnovy a rozvoje); domnívá se, že poskytování humanitární pomoci by mělo být založeno na strategii jejího postupného ukončení; domnívá se, že by Komise měla zaměřit své úsilí a poskytování finanční pomoci na oblast obnovy a rozvoje;

148.  vyjadřuje politování nad neuspokojivou koordinací mezi delegací Unie a představiteli GŘ ECHO; podporuje zvýšení koordinace mezi všemi subjekty Unie v této zemi; naléhavě proto vyzývá Komisi, aby zajistila větší jednotnost a doplňkovost mezi humanitární a rozvojovou pomocí jak na politické úrovni, tak i v praxi;

149.  lituje, že některé projekty nejsou dostatečně životaschopné, a zdůrazňuje, že by měly mít v první řadě za cíl vytváření pracovních míst a dosažení udržitelného růstu, aby mohlo Haiti zvýšit své vlastní příjmy, a snížit tak závislost na zahraniční pomoci; žádá proto Komisi, aby Parlamentu poskytla seznam projektů, které byly realizovány v průběhu posledních 15 let působení na Haiti společně s podrobným zhodnocením jejich současného stavu, aby bylo možné posoudit, jak se od doby jejich zahájení prokázala jejich životaschopnost;

150.  zdůrazňuje, že pomoc poskytovaná Unií není na Haiti dostatečně vidět; zastává názor, že za účelem zvýšení její viditelnosti je třeba v propagačních dokumentech používat i název Evropská unie, a nikoli pouze její vlajku a název Komise a GŘ ECHO, jelikož tyto symboly řadovým Haiťanům nic neříkají;

Výzkum a další vnitřní politiky – stanovisko s výhradou

151.  bere na vědomí, že Účetní dvůr dospěl k závěru, že systémy dohledu a kontroly pro oblast „Výzkum a další vnitřní politiky“ byly pouze částečně účinné, pokud jde o zajišťování správnosti plateb (výroční zpráva, bod 6.49);

152.  bere na vědomí zvláštní charakteristický rys této skupiny politik, a sice že většina provozních výdajů (72 %, výroční zpráva, tabulka 6.1) je vyplácena formou předběžného financování, které na rozdíl od průběžných a konečných plateb vyžaduje, aby byl splněn pouze omezený počet podmínek, a že toto specifikum se pozitivně promítá do celkové míry chyb;

153.  je znepokojen zejména mírou předběžného financování v oblasti programu celoživotního vzdělávání, která může dosáhnout až 100 % nákladů na projekt vyčleněných v rámci rozpočtu (výroční zpráva, bod 6.9) a která v roce 2010 činila 93 % všech uskutečněných plateb (výroční zpráva, tabulka 6.1);

154.  konstatuje, že v průběžných a konečných platbách příjemcům byla zjištěna významná míra chyb a že Účetní dvůr odhaduje, že nejpravděpodobnější míra chyb činí vlivem předběžného financování 1,4 % (výroční zpráva, bod 6.12); dále shledává, že Účetní dvůr u průběžných a konečných plateb nezveřejňuje konkrétní míru chyb;

155.  je si vědom, že Komise(113) odhaduje, že u rámcového programu č. 6 dosahuje reprezentativní míra chyb ve víceletém průměru 3,4 % (nezahrnuje předběžné financování) a že u rámcového programu č. 7 se prozatímní reprezentativní míra chyb pohybuje ve víceletém průměru mírně nad 4 %; dále bere na vědomí, že víceletý průměr míry zbytkových chyb, což jsou chyby, které zůstanou poté, co útvary Komise po auditech provedou opravy a získají zpět vyplacené prostředky, dosahuje u rámcového programu č. 6 hodnoty 2,4 %, zatímco v případě rámcového programu č. 7 zatím Komise neměla dostatek času na to, aby mohla posoudit veškeré důsledky zpětně získaných prostředků a plateb v rozmezí několika let;

156.  s ohledem na současnou finanční krizi zdůrazňuje významnou úlohu finančního nástroje na sdílení rizik; vyzývá Komisi, aby zvýšila podporu, kterou prostřednictvím tohoto nástroje poskytuje univerzitám a výzkumným organizacím na jejich investice do partnerství veřejného a soukromého sektoru a do projektů výzkumných infrastruktur, které jsou v evropském zájmu v souvislosti s plněním cílů inteligentní veřejné politiky stanovených ve strategii Evropa 2020;

157.  bere na vědomí, že Komise ve snaze usnadnit zpracování plateb maximálně zjednodušuje postupy pro předběžné kontroly, které se tak se omezují pouze na administrativní požadavky a aritmetické kontroly; je znepokojen tím, že dokonce v případě pochybností o způsobilosti vykázaných nákladů se předběžné kontroly prováděly pouze v omezeném rozsahu (výroční zpráva, bod 6.17 a příklad 6.2); trvá na tom, že je třeba přijmout opatření k nápravě této situace;

158.  je přesvědčen o tom, že je nutné najít rovnováhu mezi zjednodušením plateb a kontrolou způsobilosti vykázaných nákladů; vyzývá Komisi, aby upravila svou strategii pro provádění předběžných kontrol a uplatňovala přístup založený na rizicích tak, aby lépe zohledňovala konkrétní rizika a prohlášení o výdajích a aby v případě vysokého rizika doplnila postupy používané při předběžných kontrolách o provádění kontrol na místě;

159.  je velmi znepokojen tím, že osvědčení o auditu jsou stále účinné jen z části (výroční zpráva, bod 6.22); připomíná, že osvědčení o auditu představují jeden z nejdůležitějších prvků předběžných kontrol prováděných Komisí; vyzývá Komisi, aby standardně navazovala formální komunikaci s externími auditory, v jejímž rámci jim bude poskytovat zpětnou vazbu a žádat vysvětlení v případě nespolehlivých osvědčeních o auditech;

160.  vítá, že se strategie Komise pro audity ex post považuje při odhalování a opravách chyb za účinnou (výroční zpráva, bod 6.30); dále vítá, že postupy Komise pro zpětné získávání neoprávněně vyplacených prostředků jsou adekvátní a že Komise více využívá nápravná opatření, jako je předčasné vypovězení smluv a ukládání pokut;

161.  je hluboce znepokojen tím, že výpočet míry zbytkových chyb vychází z předpokladů, které ve skutečnosti ne vždy platí, jako je např. extrapolace chyb odhalených v jednom prohlášení o nákladech na jiné prohlášení o nákladech téhož příjemce; souhlasí s Účetním dvorem, že na míru zbytkových chyb je možné spoléhat se jen v omezené míře (výroční zpráva, bod 6.32); domnívá se, že je tím zpochybněna i spolehlivost výhrad vyjádřených generálními řediteli, protože jedním z hlavních ukazatelů pro rozhodnutí o tom, zda bude vyjádřena výhrada, je míra zbytkových chyb;

Pohled z hlediska různých politik
Pohled z hlediska rozvojové politiky

162.  domnívá se, že vzhledem k současné rozpočtové a hospodářské krizi, které čelí řada členských států, je více než kdy jindy nutné, aby Unie maximálně zvýšila účinnost a dopad své pomoci; vzhledem k tomu, že je znepokojen zjištěním Účetního dvora v jeho výroční zprávě o plnění rozpočtu za rok 2010, že v roce 2010 byly dozorčí a kontrolní systémy Komise týkající se vnější pomoci a rozvoje při zajišťování správnosti plateb pouze částečně účinné a že dvě třetiny kvantifikovatelných chyb byly zjištěny u konečných plateb, přičemž kontroly ze strany Komise tyto chyby nezjistily;

163.  uznává nicméně pokračující snahu Komise o zlepšení fungování a uplatňování svých dozorčích a kontrolních systémů a o zvýšení kvality údajů vkládaných do řídícího informačního systému Zvláštního výboru pro finanční, hospodářskou a sociální krizi; je potěšen tím, že při platbách na poskytování vnější pomoci a rozvoj nedošlo v roce 2010 k závažným chybám, přičemž odhadovaná chybovost je nižší než v roce 2009; doporučuje Komisi, aby pro ředitelství v oblasti vnějších vztahů vypracovala ucelenou metodologii zbytkové chybovosti, dále zdokonalila svůj systém externích auditů a dodržovala co nejpřísnější normy v oblasti kontroly;

164.  doporučuje Komisi, aby zpřísnila zejména kvalitu předběžných kontrol, monitorování a podávání zpráv a dozorčí a auditní funkce delegací Unie (k provádění auditů založených na posouzení rizik), kde bylo zjištěno nejvíce chyb, dále aby zvýšila funkční schopnost provozních a finančních útvarů delegací, navýšila prostředky, které mají delegace k dispozici pro svou hlavní monitorovací činnost, a zesystematizovala svůj monitorovací rámec, což by zahrnovalo zavedení víceletých monitorovacích a hodnotících programů a rozšíření poradenství v oblasti monitorování;

165.  vyzývá Komisi, aby nalezla fungující řešení organizačních úkolů vyplývajících ze spojení GŘ DEV a GŘ AIDCO, k němuž došlo koncem roku 2010; naléhavě vyzývá Komisi a ESVČ, jejíž činnost byla zahájena v prosinci 2010, aby neodkladně dokončily vypracování pracovního řádu, kde by byla jasně stanovena úloha a úkoly, které musejí plnit v rámci plánovacího a realizačního cyklu vnější pomoci, do něhož delegace patří;

166.  domnívá se, že nové finanční nástroje, které jsou součástí příštího víceletého finančního rámce na období let 2014–2020, musejí přihlížet ke všem posíleným legislativním a kontrolním pravomocem Parlamentu podle Lisabonské smlouvy a že Parlament musí být do procesu finančního plánování zapojen za stejných podmínek jako Rada;

167.  vybízí Komisi, aby dále zlepšovala účinnost unijní pomoci věnované na základní školství v subsaharské Africe a jižní Asii(114), zejména na základě stanovení realistických ukazatelů a cílů, které by umožnily účinné sledování dosažených výsledků, a to tím, že zajistí, aby delegace na tuto činnost přidělovaly pracovníky s dostatečnými odbornými znalostmi a zkušenostmi s cílem udržovat dialog v rámci této oblasti politiky s partnerskými vládami a dalšími dárci, a že se více zaměří na kvalitu vzdělávání a schopnost vlád, které tyto prostředky získávají, řešit problematiku rostoucího počtu žáků zapsaných do škol;

168.  je znechucen rozsáhlými podvody, které koncem roku 2010 odhalil Globální fond na boj proti AIDS, tuberkulóze a malárii v Mali, Mauritánii, Džibuti a Zambii, a znepokojen možnou zpronevěrou značných finančních částek, které byly věnovány např. jako příspěvek EU do Globálního fondu v roce 2010; doporučuje Komisi, aby se zapojila do užší spolupráce s Globálním fondem zaměřené na podporu a sledování jeho činnosti v jednotlivých zemích, aby již nedocházelo k takovýmto případům korupce a aby se zvýšila odpovědnost a účinnost Globálního fondu;

169.  opakuje svou výzvu k většímu zapojení parlamentů a ke konzultacím s občanskou společností a místními orgány v partnerských zemích při přípravě a přepracovávání dokumentů o strategii jednotlivých zemí a víceletých orientačních programů v rámci nástroje rozvojové spolupráce;

Pohled z hlediska politiky zaměstnanosti a sociálních věcí

170.  poukazuje na to, že na zaměstnanost a sociální věci připadá 18 % výdajů Unie v rámci politiky soudržnosti a že největší část výdajů v této oblasti (94 %) je financována z prostředků Evropského sociálního fondu (ESF);

171.  hodnotí proto pozitivně, že z prostředků vyčleněných na ESF činila míra čerpání prostředků určených na závazky 100 % (10,8 miliardy EUR) a míra čerpání prostředků určených na platby 87,9 % (7,1 miliardy EUR); bere na vědomí, že nižší míra čerpání prostředků na platby byla způsobena tím, že některé závazky byly přijaty až v posledním čtvrtletí; oceňuje úsilí Komise o zlepšení finančního řízení;

172.  bere na vědomí, že podle odhadu Účetního dvora činila v roce 2010 míra chyb u výdajů v oblastech soudržnosti, energetiky a dopravy 7,7 %; je překvapen konstatováním Účetního dvora, že směrnice EU nebyly řádně provedeny ve vnitrostátních právních předpisech o udělování veřejných zakázek; od Komise proto očekává, že zlepší dohled nad prováděním právních předpisů Unie ve vnitrostátním právu a že bude ověřovat způsobilost financovaných projektů; domnívá se, že na ESF se zadávání veřejných zakázek příliš nevztahuje;

173.  oceňuje, že Komise formou dvoustranných a vícestranných seminářů usiluje o to, aby členské státy průběžně školily příjemce a prováděcí orgány a aby jim poskytovaly informace, poradenství a instrukce s cílem snížit míru chyb u plateb; vyjadřuje politování nad tím, že členské státy se tohoto úkolu podle všeho nedokáží sami zhostit;

174.  znovu žádá, aby byla členským státům uložena povinnost informovat o uplatňování nástrojů financování, a připojuje se k požadavku Účetního dvora, aby Komise pravidelně kontrolovala využívání prostředků z ESF;

175.  připomíná, že je nutné zajistit řádné využívání prostředků ze strany členských států a že pro tyto účely lze účinně využívat možnost přerušení a pozastavení plateb;

176.  je znepokojen velkým počtem chyb u nástroje finančního inženýrství, na něž poukázal Účetní dvůr;

177.  vyjadřuje politování nad tím, že Komise dosud v celém rozsahu nezohlednila doporučení Účetního dvora týkající se příspěvku ESF k boji proti předčasnému ukončování školní docházky;

178.  připomíná, že přijetí vhodných opatření k prevenci podvodů a korupce je úkolem generálního ředitelství pro zaměstnanost, sociální věci a integraci, které tyto prostředky spravuje; vítá úzkou spolupráci s Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF); požaduje ujištění o tom, že případy podvodů v ESF budou i nadále vyšetřovat a stíhat také vnitrostátní justiční orgány;

179.  vítá, že se Komise snaží pomocí kontrolních zpráv, které každoročně vypracovávají kontrolní úřady, a pomocí souhrnných výročních zpráv získat od všech členských států podrobné informace, a domnívá se, že je nezbytné, aby Komise v tomto ohledu svou kontrolní činnost rozšířila tak, aby Parlamentu poskytovala údaje o přínosu financování z prostředků Unie;

180.  zdůrazňuje zvláštní potřeby cílových skupin a vedoucích projektů v rámci ESF; navrhuje, aby se do spolufinancování projektů započítávala také dobrovolná činnost v neziskových organizacích a nepeněžité vklady; žádá realizátory projektů, aby předložili aktualizovaný přehled správních nákladů ESF podle členských států a jednotlivých projektů;

181.  poukazuje na to, že z Fondu pro přizpůsobení se globalizaci bylo dosud financováno 21 projektů v celkové výši 105 milionů EUR, přičemž na tyto účely lze vyčlenit až 500 milionů EUR; vítá, že členské státy stále častěji v této oblasti vytvářejí a předkládají vhodné projekty; vybízí Komisi, aby účinně podporovala členské státy při vytváření projektů, které mají za cíl podpořit pracovníky, kteří přišli o zaměstnání v důsledku měnící se struktury světového obchodu nebo finanční a hospodářské krize, při hledání nového zaměstnání a při osvojování si nových znalostí a dovedností, a při předkládání těchto projektů k financování z Fondu pro přizpůsobení se globalizaci;

182.  vyzývá Účetní dvůr, aby zkontroloval i ostatní rozpočtové položky v oblasti sociální politiky a politiky zaměstnanosti a aby zjistil, proč se dostupné prostředky nevyužívají v plném rozsahu;

183.  vyzývá Účetní dvůr, aby předložil informace o míře chyb u Evropského fondu pro regionální rozvoj a ESF, a sice pro každý fond zvlášť, a nikoli v jejich úhrnu;

184.  očekává, že Komise vypracuje podrobné zprávy o pilotních projektech.

Pohled z hlediska vnitřního trhu a politiky ochrany spotřebitelů

185.  s uspokojením bere na vědomí, že se zvyšuje míra čerpání prostředků na platby v hlavě 12; poukazuje nicméně na nízkou míru čerpání u rozpočtové položky 17 02 04, což má negativní dopad na průměrnou míru čerpání v oblasti spotřebitelské politiky; zdůrazňuje, že je třeba, aby Komise využívala účinnější mechanismy pro odhad potřeb týkajících se plateb, aby se zlepšilo plnění rozpočtu; vítá pokrok, kterého Komise v tomto ohledu dosáhla v roce 2011;

186.  zdůrazňuje, že je třeba podporovat finanční vzdělávání spotřebitelů, aby se prohloubily jejich znalosti v oblasti finančních služeb; proto i navzdory nedostatkům v oblasti čerpání, na něž bylo již dříve poukázáno, a se zřetelem k nedávnému pozitivnímu vývoji v této oblasti znovu vyjadřuje svou podporu pilotnímu projektu v oblasti transparentnosti a stability finančních trhů, který byl zahájen v roce 2010; vybízí Komisi, aby učinila patřičné kroky a zjistila, jak nejlépe vynaložit přidělené prostředky;

187.  vítá iniciativu Komise pořádat v členských státech pracovní semináře s cílem řešit problémy, s nimiž se vnitrostátní správní orgány setkávají při uplatňování a prosazování právních předpisů v oblasti vnitřního trhu; je přesvědčen, že tento postup bude mít pozitivní vliv na výsledky jejich uplatňování;

188.  znovu žádá Komisi, aby zanalyzovala účinnost stávajících programů financování malých a středních podniků a aby prozkoumala možnost vytvoření nových společných finančních nástrojů;

189.  vítá důležitost, jakou přikládá Komise programu SOLVIT a projektu EU Pilot jako alternativním mechanismům řešení problémů, a vyzývá ji, aby v tomto ohledu zvýšila své úsilí; zdůrazňuje, že program SOLVIT se ukázal jako účinný při řešení problémů, které mají dopad na občany, jako je uznávání odborné kvalifikace a zaměstnanecká práva; připomíná, že podporuje samostatnou rozpočtovou položku a patřičné finanční prostředky pro program SOLVIT, portál „Vaše Evropa“ a veškeré další nástroje určené k tomu, aby vnitřní trh v praxi fungoval; vítá vylepšený portál „Vaše Evropa“ jako hlavní webovou stránku, která poskytuje přístup k informacím o právech v různých odvětvích i k asistenčním službám; je toho názoru, že by mělo dojít k širšímu poskytování informací veřejnosti na portálu „Vaše Evropa“ a jeho větší propagaci mezi občany a podniky Unie;

190.  vítá skutečnost, že se síti evropských spotřebitelských center i nadále dostává finanční podpory a že bylo zadáno vypracování studie, která má posoudit její účinnost; vyzývá Komisi, aby vycházela ze závěrů této studie a podnikla kroky, které jednak zvýší kvalitu nabízených služeb a jednak zajistí stabilní financování sítě; zdůrazňuje, jak je důležité zvýšit informovanost spotřebitelů o službách, které tato síť nabízí; vřele vítá opatření Komise v této oblasti, jako jsou mediální kampaně a opatření zaměřená na optimalizaci vyhledávače;

191.  vyzývá Komisi, aby zvýšila své úsilí s cílem zajistit, aby byly výkazy členských států pro účely tradičních vlastních zdrojů přesné a aby se zlepšil celní dohled ze strany vnitrostátních orgánů, aby nedocházelo k chybám v částkách vybraných tradičních vlastních zdrojů, jak doporučuje Účetní dvůr (bod 2.21); vybízí proto Komisi, aby vynaložila další úsilí na zjednodušení právního rámce, zejména s cílem řešit přetrvávající problémy v některých systémech kontroly;

192.  zdůrazňuje, že složitost pravidel je hlavní příčinou chyb v kapitole „Výzkum a další politiky“; žádá Komisi, aby zvážila různé možnosti, jak dosáhnout lepší rovnováhy mezi zjednodušením postupů a kontrolou, s cílem snížit administrativní zátěž pro malé a střední podniky; upozorňuje na složitost pravidel pro zadávání veřejných zakázek, a doporučuje proto jejich zjednodušení, aby se celkově snížil výskyt chyb;

193.  vyjadřuje znepokojení nad tím, že účinnost systémů dohledu a kontroly Komise je pouze částečná; zdůrazňuje, že některé chyby, které zjistil Účetní dvůr, Komise neodhalila, a zdůrazňuje proto, že je třeba vyvinout úsilí o zlepšení stávajících systémů kontroly;

194.  oceňuje úsilí, které Komise vynaložila při uplatňování Modernizovaného celního kodexu; poukazuje na průtahy v tomto postupu a naléhavě žádá Komisi, aby pro něj stanovila realističtější lhůtu;

195.  opakuje svůj požadavek, aby Komise každý rok předkládala Parlamentu a Radě podrobnější popis výdajů z každé rozpočtové položky a porovnala tyto údaje s poznámkami k dané položce;

196.  navzdory oprávněné kritice Účetního dvora(115) považuje záruční mechanismus malých a středních podniků za klíčový finanční nástroj k dalšímu zvýšení potenciálu řemeslných podniků a maloobchodů; vybízí Komisi, aby maximalizovala přínos záručního mechanismu pro malé a střední podniky a dále v celosvětovém měřítku podporovala inovace a podnikatelského ducha Unie;

197.  poukazuje na zvláštní zprávu Evropského účetního dvora č. 13/2011 nazvanou „Umožňují kontroly v rámci celního režimu 42 zabránit daňovým únikům v oblasti DPH a odhalovat je?“; s cílem zabránit závažným ztrátám pro rozpočty členských států v důsledku daňových úniků v oblasti DPH vyzývá Komisi, aby dále upravila regulační rámec Unie; dále vyzývá členské státy, aby za účelem zajištění jednotného řízení v oblasti osvobození od DPH ze strany celních orgánů zlepšily spolupráci a zefektivnily výměnu informací;

198.  připomíná odpovědnost členských států podle článku 317 Smlouvy o fungování EU a jejich povinnost posílit kontrolní systémy, pokud jde zaprvé o ověřování ze strany řídících orgánů před schválením výdajů předkládaných Komisí a zadruhé o pokyny ohledně ročních shrnutí, které jsou cenným zdrojem věrohodnosti;

199.  s odkazem na sdělení „Rozpočet strategie Evropa 2020“ vyzývá Komisi, aby pokračovala ve spolupráci s Evropským parlamentem a Radou a zajistila, aby se budoucí plánovací činnost v Unii řídila zásadami zjednodušení, řádného finančního řízení a odpovědnosti; vyzývá členské státy a Komisi, aby se při plánování výdajových programů Unie zaměřily na konkrétní cíle SMART, které jsou měřitelné, dosažitelné, přiměřené a časově vymezené, a aby zároveň zohlednily případná rizika, pokud jde o čerpání prostředků;

Pohled z hlediska dopravní politiky a politiky v oblasti cestovního ruchu

200.  konstatuje, že v rozpočtu na rok 2010, jak byl s konečnou platností přijat a v průběhu roku pozměněn, bylo na politiku v působnosti Výboru pro dopravu a cestovní ruch k dispozici celkem 2 640 819 360 EUR v prostředcích na závazky a 1 895 014 386 EUR v prostředcích na platby; bere dále na vědomí, že z těchto částek:

201.  bere na vědomí, že při posuzování plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2010 se Účetní dvůr rozhodl soustředit se spíše na politiku soudržnosti a energetickou politiku než na dopravní politiku;

202.  vítá vysokou míru využití prostředků na závazky určených na projekty transevropských sítí (TEN-T); vyzývá členské státy, aby zajistily přiměřené financování z vlastních rozpočtů, jež by odpovídalo těmto závazkům Unie; připomíná, že Parlament podporoval vyšší míru financování z prostředků Unie; vybízí členské státy, aby v rámci přeshraničních projektů týkajících se hlavní sítě vynaložily veškeré úsilí k uzavření vyvážených finančních dohod odpovídajících ambicím, které Unie dala zřetelně najevo;

203.  žádá Komisi, aby každý rok předkládala seznamy projektů v oblasti infrastruktury cestovního ruchu a dopravy, které jsou spolufinancovány z Fondu soudržnosti a z regionálních fondů, jak je tomu již v případě finančních prostředků určených na projekty TEN-T, a aby poté umožnila snadno dostupným a transparentním způsobem dalším institucím a daňovým poplatníkům disponovat informacemi o spolufinancování ze strany Unie;

204.  vítá, že v polovině období realizace prioritních projektů v rámci víceletého programu TEN-T na období 2007–2013 provedlo GŘ pro mobilitu a dopravu (MOVE) v roce 2010 jejich přehodnocení s cílem posoudit pokrok, jehož bylo při budování sítě dosaženo; domnívá se, že tímto přehodnocením byla stanovena zásada závislosti plánovaného financování na konkrétním pokroku při realizaci projektů s cílem optimalizovat využívání dostupných finančních zdrojů; vyzývá Komisi, aby rozšířila toto přehodnocení založené na hodnocení dosažených výsledků i na jiná generální ředitelství a politiky Unie, a žádá ostatní výbory Parlamentu, aby se k tomuto procesu také připojily;

205.  vítá návrhy Komise týkající se projektů TEN-T a s nimi související finanční nástroj nazvaný „nástroj pro propojení Evropy“, poukazuje na evropský přínos zlepšeného financování a podporuje rozpočtové závazky Komise, které odpovídají cílům nového návrhu; podporuje rozvoj nových zdrojů financování z hlediska včasného dokončení projektů v oblasti evropské dopravní infrastruktury, které jsou ze své podstaty dlouhodobé a nákladné;

206.  vítá iniciativu související s „projektovými dluhopisy“ a žádá Komisi, aby zajistila sledování účinnosti tohoto nového nástroje a jeho multiplikační účinky; plně podporuje návrh vyčlenit 10 000 000 000 EUR z Fondu soudržnosti na infrastrukturu související s dopravou v rámci „nástroje pro propojení Evropy“ za účelem zvýšení účinnosti i přínosu strukturálních politik a politiky soudržnosti; vyzývá ke zlepšení systémů správy a kontroly využívání finančních prostředků z Fondu soudržnosti s cílem zajistit řádné a efektivní čerpání těchto prostředků;

207.  vyjadřuje politování nad nízkou mírou využití prostředků na platby vyčleněných pro oblast bezpečnosti dopravy (65 %); bere na vědomí, že výši prostředků, která figuruje v rozpočtu na rok 2010, navrhla Komise ve svém předběžném návrhu rozpočtu; vyzývá Komisi, aby podrobně vysvětlila nedostatečné využívání těchto prostředků a sdělila, jaká opatření hodlá přijmout k zajištění toho, aby se tento problém už neopakoval;

208.  vítá vyšší míru využití prostředků na platby, jež byly přiděleny na bezpečnost dopravy a práva cestujících a na program Marco Polo II; konstatuje nicméně, že 14 % finančních prostředků z tohoto programu bylo převedeno do jiných rozpočtových položek; konstatuje, že byla převedena také část rozpočtové položky určené na program SESAR, a připomíná význam tohoto programu pro posílení průmyslové politiky Unie;

209.  příznivě hodnotí míru využití prostředků vyčleněných na platby v rámci programů EGNOS a GALILEO, která si uchovala vzestupný trend zaznamenaný v roce 2009; zdůrazňuje význam investic do tohoto odvětví, které mají vliv na všechny politiky Unie a zejména na oblast logistiky, udržitelné dopravy a bezpečnosti dopravy; vítá úspěšné vypuštění prvních dvou funkčních družic systému GALILEO dne 21. října 2011, což znamená zásadní krok na cestě k úspěšné realizaci obou programů; vyzývá k zajištění dostatečné výše financování, rozvoje, provádění a životaschopnosti inovativních aplikací a služeb podporovaných těmito programy v oblasti dopravy, s cílem maximálně využít potenciál uvedených programů;

210.  bere na vědomí zvláštní zprávu „Byly projekty v oblasti cestovního ruchu spolufinancované z EFRR účelné?“, v níž se uvádí, že cestovní ruch představuje nejdůležitější odvětví služeb v Unii; příznivě hodnotí závěr Účetního dvora, podle něhož většina projektů dosáhla výsledků v několika rovinách, ať už jde o tvorbu či udržení pracovních míst, vytvoření kapacit či zajištění činností v oblasti cestovního ruchu; vyzývá Komisi, aby se řídila doporučeními Účetního dvora, pokud jde o správu a kontrolu finančních prostředků z EFRR, jež jsou určeny na projekty v oblasti cestovního ruchu, a využila ustanovení Lisabonské smlouvy k předložení návrhu víceletého programu pro oblast cestovního ruchu, na nějž by byly v rozpočtu vyčleněny odpovídající finanční prostředky;

211.  s uspokojením konstatuje, že Účetní dvůr dospěl k názoru, že roční účetní závěrka Výkonné agentury pro transevropskou dopravní síť je ve všech významných ohledech zákonná a správná; vyjadřuje znepokojení nad výší prostředků na závazky přenesených do dalšího roku (14,5 %); vyzývá Komisi, aby podrobně vysvětlila důvod přenosu těchto prostředků do dalšího roku;

212.  požaduje, aby k rozpočtu na každý rok byla připojena zvláštní zpráva o nevyužitých prostředcích přenesených z předchozích roků s vysvětlením, proč nebyly dané prostředky využity a jak a kdy budou využity;

Pohled z hlediska politiky v oblasti občanských svobod, spravedlnosti a vnitřních věcí

213.  vyslovuje politování nad snížením míry plnění rozpočtových závazků týkajících se prostoru svobody, bezpečnosti a práva (94,8 % v roce 2010 ve srovnání s 97,7 % v roce 2009) a nad mírným poklesem míry plnění plateb (88,7 % v roce 2010 ve srovnání s 89,6 % v roce 2009);

214.  vítá, že bylo dosaženo významného pokroku ve snižování míry rušení plateb (z 8,5 % v roce 2009 na 2,8 % v roce 2010); odsuzuje zvýšení míry přenosů prostředků do dalšího roku (z 1,9 % v roce 2009 na 8,5 % v roce 2010), zejména v důsledku přenosů prostředků ve Fondu pro vnější hranice, v Evropském návratovém fondu a v Schengenském informačním systému druhé generace (SIS II); vybízí Komisi, aby snížila míru přenosů plateb do dalšího roku v rozpočtu vyhrazeném pro prostor svobody, bezpečnosti a práva;

215.  vítá vysokou míru plnění rozpočtu u tří ze čtyř fondů programu „Solidarita a řízení migračních toků“; bere na vědomí, jak Komise odůvodňuje nižší míru plnění rozpočtu Fondu pro vnější hranice, a to tím, že v roce 2010 nebyly přijaty roční programy pěti zemí, které se činnosti tohoto fondu účastnily v roce 2010 poprvé;

Pohled z hlediska politiky v oblasti kultury a vzdělávání

216.  vítá úsilí o další zjednodušení postupů a zvýšení dostupnosti, pokud jde o vzdělávací a kulturní programy, a konstatuje, že v roce 2010 měla Výkonná agentura pro vzdělávání, kulturu a audiovizuální oblast (EACEA) pro většinu akcí a programů, zejména pro program celoživotního vzdělávání, program „Kultura“ a program „Evropa pro občany“, k dispozici elektronické formuláře; s potěšením bere na vědomí, že je ve větší míře využíváno financování jednorázovými částkami a granty; zdůrazňuje význam správné rovnováhy mezi pružnými postupy a potřebnými kontrolami;

217.  vyjadřuje politování nad tím, že vnitrostátní agentury neprováděly v plném rozsahu základní kontroly programu celoživotního vzdělávání, což vedlo k nedostatečnému čerpání finančních prostředků určených na tento program v důsledku nekonzistentního vykazování údajů a nedostatků, co se týče včasného provádění minimálního počtu kontrol; vyzývá Komisi, aby pokračovala ve svém úsilí s cílem zajistit, aby se všechny vnitrostátní agentury chopily svých úkolů;

218.  s potěšením bere na vědomí, že Komise zlepšila své kontrolní systémy a že se politika v oblasti kultury a vzdělávání, jež je součástí skupiny politik „Výzkum a další vnitřní politiky“, obešla bez závažných chyb;

219.  vítá výrazné zlepšení v oblasti opožděných plateb a s potěšením konstatuje, že agentura EACEA provedla 94 % svých plateb ve stanovených lhůtách; připomíná, že jakékoli opoždění plateb se přímo dotýká práv příjemců, zejména z řad malých a středních podniků, a má v konečném důsledku negativní vliv i na úspěšnou realizaci programů; připomíná však, že hlavní část grantu by měla být vyplacena co nejdříve, v každém případě však během subvencovaného období, aby se nezvýšila závislost organizací na bankách schvalujících půjčky, neboť agentura EACEA je toho názoru, že úroky nejsou „nárokovatelné“;

220.  bere na vědomí, že Komise zveřejnila výzvu k podávání nabídek týkajících se celoevropské televizní sítě, jak bylo plánováno v rozpočtech na roky 2009 a 2010; je tudíž velmi znepokojena tím, že se Komise v roce 2010 rozhodla bez souhlasu Parlamentu a Rady projekt ukončit a přesměrovat finanční prostředky jinam; požaduje zpřístupnění všech smluv a doporučení týkajících se televizní sítě a hodnocení výběrové komise;

Pohled z hlediska politiky v oblasti životního prostředí, veřejného zdraví a bezpečnosti potravin

221.  považuje celkovou míru čerpání rozpočtových položek vyčleněných na oblast životního prostředí, veřejného zdraví a bezpečnosti potravin za uspokojivou; v této souvislosti připomíná, že na politické nástroje, které spadají do působnosti Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin, je věnováno pouze 0,76 % rozpočtu Unie;

Životní prostředí a oblast klimatu

222.  zdůrazňuje, že celková míra plnění rozpočtu v oblasti životního prostředí a opatření týkajících se klimatu dosáhla 99,26 %; dále konstatuje, že míra čerpání prostředků na platby dosáhla úrovně 84,1 %;

223.  vítá dosažení 99,4% míry plnění u provozního rozpočtu programu LIFE+, konstatuje, že v roce 2010 bylo vyčleněno 240 000 000 EUR na projektové granty, částkou 9 300 000 EUR byla podpořena provozní činnost nevládních organizací, 42 500 000 EUR bylo využito na opatření, jejichž smyslem je posílit úlohu Komise při iniciování a monitorování rozvoje politik a právních předpisů, a 14 500 000 EUR bylo použito na administrativní podporu;

224.  upozorňuje na rozdíly mezi orientačním a konečným přídělem prostředků z programu LIFE+ pro jednotlivé členské státy i na rozdíly v tom, jaký počet návrhů různé členské státy předložily; vyzývá Komisi, aby se i nadále snažila vnitrostátním orgánům každoročně zajišťovat odbornou přípravu a organizovat v každém členském státě semináře poskytující obecné informace o cílech programu LIFE+ a o tom, jak vypracovat úspěšný návrh;

225.  je si vědom toho, že pro provádění akčního programu EU na boj proti změně klimatu chybí právní základ; vítá převod celé částky ve výši 15 000 000 EUR na finanční nástroj v rámci iniciativy pro financování udržitelné energetiky za účelem rozvoje vhodných nástrojů financování, které by výrazně stimulovaly projekty v oblasti energetické účinnosti a projekty zaměřené na využívání obnovitelných zdrojů energie;

226.  bere na vědomí připomínky Účetního dvora týkající se následných auditů, které Komise provádí na základě analýzy rizik od roku 2006; vítá, že se GŘ ENVI rozhodlo v roce 2011 změnit svou metodiku pro sběr vzorků, aby získalo výsledky, které budou vycházet i z náhodně vybraných vzorků, jež by bylo možné snadno vztáhnout na projekt jako celek;

227.  vítá akční plán, který vypracovalo GŘ CLIMA s cílem zlepšit opatření týkající se vnitrostátní bezpečnosti, což se ukázalo jako nutné, poté co byly ve vnitrostátních rejstřících systému EU pro obchodování s emisemi odhaleny významné bezpečnostní nedostatky;

228.  bere na vědomí, že v rámci rozpočtu na rok 2010 bylo realizováno sedm pilotních projektů a jedna přípravná akce;

229.  zdůrazňuje, že míra čerpání příspěvků na mezinárodní environmentální projekty, tj. prostředků, které jsou určeny na povinné nebo dobrovolné příspěvky v rámci mezinárodních úmluv, protokolů a dohod, podléhá výkyvům směnných kurzů, jelikož většina příspěvků se vyplácí v amerických dolarech;

Veřejné zdraví a bezpečnost potravin

230.  vítá 99,7% míru čerpání prostředků na závazky v oblasti veřejného zdraví (bez započtení prostředků vyčleněných pro Evropský úřad pro bezpečnost potravin, Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí a Evropskou agenturu pro léčivé přípravky); bere na vědomí, že v oblasti bezpečnosti potravin, zdraví a dobrých životních podmínek zvířat a zdraví rostlin byly prostředky na závazky čerpány z 95,3 %;

231.  zdůrazňuje význam programu v oblasti veřejného zdraví; vítá tudíž i uspokojivou míru čerpání prostředků na závazky, která dosáhla téměř 100 %; je si vědom toho, že nižší míra čerpání prostředků na platby (95,1 %) je způsobena opožděnými žádostmi o platby ze strany příjemců grantů či prodloužením smluv;

232.  zdůrazňuje, že je nutné i nadále zvyšovat informovanost veřejnosti o škodlivých účincích konzumace tabáku; považuje vyčerpání všech prostředků vyčleněných v rozpočtu na rok 2010 za úspěch kampaně HELP;

233.  bere na vědomí připomínky Účetního dvora k činnosti Výkonné agentury pro zdraví a spotřebitele, která je administrativním útvarem Komise; vyzývá Výkonnou agenturu pro zdraví a spotřebitele, aby v zájmu dodržování zásady ročního rozpočtu Unie přezkoumala postupy svého rozpočtového plánování a svůj systém podávání zpráv, a výrazně tak snížila objem prostředků přenášených do následujícího roku; bere rovněž na vědomí výroční zprávu Komise o interních auditech provedených v roce 2010 a vyzývá tuto výkonnou agenturu, aby se ve spolupráci se svým partnerským GŘ zabývala otázkami, o nichž se v této zprávě hovoří, např. o otázkách spojených s řádnou správou informačního systému a jeho strukturou;

234.  bere na vědomí 95,3% míru čerpání prostředků z rozpočtové kapitoly 17 04 – Bezpečnost potravin, zdraví a dobré životní podmínky zvířat a zdraví rostlin; je si vědom toho, že 100% čerpání prostředků nebylo možné jednak kvůli nízkému výskytu zvířecích chorob, čímž se prostředky na mimořádné události oproti očekávání nevyčerpaly, a jednak z toho důvodu, že nebylo třeba pro účely mimořádných událostí zakoupit očkovací látky;

235.  v souvislosti s eradikací nákaz si všímá toho, že konečný objem nákladů, které členské státy předkládají k proplacení, je často nižší než jejich původní odhad; dále bere na vědomí, že z důvodu vysoké chybovosti v předchozím období bylo nutné provést větší množství auditů, které rovněž vedou k opožděnému provádění plateb v této oblasti;

236.  vyjadřuje politování nad nižší mírou provedených plateb u opatření zaměřených na zdraví rostlin, která je dána tím, že členské státy předložily požadované dokumenty opožděně nebo v neúplné formě; vyzývá členské státy, aby v této souvislosti zlepšily své postupy;

Pohled z hlediska zahraniční politiky

237.  poznamenává, že většina nekvantifikovatelných chyb zjištěných Účetním dvorem se týká nedostatků při zadávání zakázek a v prodlužování platnosti smluv; stejně jako při předchozích postupech udělování absolutoria znovu vyjadřuje své obavy ohledně značného rizika ohrožení těchto dvou oblastí, pokud jde o podvody a špatné řízení;

238.  bere na vědomí, že systémy dohledu a kontroly v oblasti politiky vnějších vztahů/ rozvoje/ rozšíření jsou pokládány za pouze částečně účelné, a vyzývá Komisi a ESVČ, aby přijaly a provedly všechna nezbytná opatření ke zlepšení správnosti plateb;

239.  připomíná, že hlavní rizika spojená s rozpočtovou podporou (tj. riziko účinnosti podpory a rizika podvodu a korupce) nejsou v prohlášení o věrohodnosti auditu uvedena; vyzývá Komisi, aby tato rizika důsledně sledovala;

240.  domnívá se, že nad rámec úsilí potřebného ke zlepšení správnosti plateb by měla Komise u všech opatření pomoci provádět systematické hodnocení z pohledu poměru nákladů a přínosů, jak to ve své zvláštní zprávě(116) doporučuje Účetní dvůr; trvá na tom, že Parlament jako složka rozpočtového orgánu musí být informován o výsledcích těchto hodnocení, a to včetně výsledků hodnocení, která se týkají činnosti v oblasti SZBP;

241.  zdůrazňuje však, že poměr nákladů a přínosů nelze vždy posuzovat izolovaně jako dostatečné kritérium pro posuzování vhodnosti poskytování pomoci Unie ve třetí zemi; je spíše přesvědčen, že je třeba systematicky vyhodnocovat účinnost pomoci s ohledem na cíle zahraniční politiky Unie a že by toto hodnocení mělo zahrnovat i další kritéria, např. strategické zájmy Unie, potřebu přítomnosti Unie na daném místě nebo realizaci projektů a akcí prosazujících hodnoty a základní principy Unie, která by měla být rovněž vzata v úvahu;

242.  souhlasí s názorem Účetního dvora, že v některých případech by mohlo dojít k optimalizaci řady oblastí pomoci Unie a také ke zvýšení dopadu pomoci, a to pomocí lepší koordinace s členskými státy, jejichž vnější činnost by neměla být považována za konkurenční, ale spíše za doplňkovou; vyzývá proto, aby bylo vyvinuto větší úsilí, pokud jde o koordinaci dárců z Unie s třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi;

Pohled z hlediska politiky regionálního rozvoje

243.  konstatuje, že v oblasti regionální politiky bylo plnění rozpočtu dobré, bylo vyplaceno 30 557 000 000 EUR a valná většina plateb v roce 2010 souvisela především a poprvé s plněním programů na období 2007–2013 (částka průběžných plateb činila 25 550 000 000 EUR oproti 9 420 000 000 EUR v roce 2009);

244.  vyjadřuje politování nad tím, že regionální politika byla mezi oblastmi politiky, do kterých plynou výdaje Unie, součástí skupiny náchylné k výskytu chyb, u níž Účetní dvůr zjistil chyby v 49 % z 243 kontrolovaných plateb; poznamenává však, že pouze některé z těchto chyb budou mít finanční důsledky a že 49% výskyt je nižší než v období 2000–2006; zdůrazňuje, že míra chybovosti oproti mírám chybovosti zjištěným v období finančního plánování na roky 2000–2006 klesá; vyzývá Komisi a členské státy, aby v rámci sdíleného řízení zajistily vývoj, který by vykazoval trvalý pokles chybovosti;

245.  připomíná, že k chybám dochází, nejsou-li při provádění transakcí dodržovány právní a správní předpisy, v důsledku čehož jsou vykazované a (a proplácené) výdaje označeny za neoprávněné; poznamenává také, že výskyt chyby nemusí nutně znamenat, že finanční prostředky zmizely, ztratily se nebo se promrhaly, nebo že došlo k jejich zpronevěře;

246.  poznamenává, že velký podíl na odhadované chybovosti má nedodržování pravidel zadávání veřejných zakázek a nedodržování pravidel způsobilosti (31 %, resp. 43 %); v této souvislosti upozorňuje na doporučení Účetního dvora, aby bylo zjištěno, v jakých oblastech je možné dosáhnout ještě dalšího zjednodušení; žádá proto, aby byla provedena analýza toho, zda je nezbytné posílit technickou podporu a v každém případě zda je nezbytné zachovávat plnou provozní kapacitu finanční kontroly; zdůrazňuje, že je nezbytné, aby Komise zjednodušila předpisy s cílem zajistit postupy vstřícnější uživatelům a neodradit případné příjemce podpory od účasti na projektech; vyzývá členské státy, aby zjednodušily své vnitrostátní předpisy, které často přispívají k další administrativní zátěži, jež není předpisy Unie požadována; domnívá se proto, že je třeba nadále důrazně usilovat o další snížení chybovosti;

247.  lituje nedostatků v uplatňování nástrojů finančního inženýrství, zejména v souvislosti s nedodržováním požadavků právních předpisů upravujících poskytování příspěvku z operačních programů fondům, které tyto nástroje uplatňují, a dále nedostatečného plnění platných požadavků na podávání zpráv a ověřování; poznamenává, že by měl být dále rozvíjen potenciál nástrojů finančního inženýrství, aby byl umožněn rozvoj kvalitních strategických projektů a účast soukromých subjektů, zejména malých a středních podniků, a využití kapitálu při projektech Unie; vyzývá Komisi, aby zjednodušila pravidla týkající se těchto nástrojů, jejichž stávající složitá povaha omezuje jejich využívání; doporučuje, aby byla provedena podrobnější analýza, která by zhodnotila skutečný dopad těchto nástrojů, a byly stanoveny pokyny pro jejich uplatňování; vyzývá členské státy, aby plnily své povinnosti týkající se podávání zpráv;

248.  konstatuje, že u značného počtu operací vykazujících chyby měly orgány členských států k dispozici dostatečné informace k tomu, aby před certifikací výdajů Komisí tyto chyby zjistily a napravily; vyzývá Komisi, aby zvýšila pomoc, kterou poskytuje řídícím orgánům prostřednictvím cílených seminářů, pokynů, předávání osvědčených postupů a školení úředníků odpovědných za řízení, a to vzhledem k tomu, že k většině chyb dochází na prvním stupni řízení; konstatuje, že by měl být ustanoven stálý dohled nad vlastním předáváním vzdělávacích opatření zaměřených na řídící orgány s cílem zjistit, zda se znalosti opravdu předávají, přičemž zvláštní pozornost by se měla věnovat dění na místní úrovni; požaduje zavedení operačních mechanismů, včetně zavedení sankcí v případech jednoznačné nedbalosti;

249.  vítá vysvětlení, které poskytla Komise, v němž poprvé uvádí, že k většině chyb dochází pouze ve třech členských státech a pouze v několika operačních programech;

Pohled z hlediska politiky v oblasti práv žen a rovnosti mužů a žen

250.  připomíná Účetnímu dvoru a Komisi, že podle článku 8 Smlouvy o fungování EU je podpora rovnosti mužů a žen jednou za základních zásad Evropské unie ve všech jejích činnostech; vyzývá proto Účetní dvůr, aby případně vyhodnotil plnění rozpočtu z pohledu rovnosti mužů a žen;

251.  lituje, že výroční zpráva neobsahuje žádné postřehy Účetního dvora ani odpovědi Komise týkající se výdajů spojených s rovností žen a mužů;

252.  zdůrazňuje, že audit rozpočtu zahrnující hledisko rovnosti žen a mužů je předpokladem pro přípravu rozpočtu s přihlédnutím ke genderovým otázkám, protože se tak může ukázat vliv výdajů na rovnost pohlaví, konkrétně v jakém poměru přinášejí tyto výdaje mužům a ženám výhody a zda musí být rozpočet upraven tak, aby lépe odpovídal rozdílným potřebám mužů a žen;

Pohled z hlediska politiky mezinárodního obchodu

253.  upozorňuje na to, že zajištění účinné ochrany finančních zájmů Unie souvisí s makrofinanční pomocí; domnívá se, že je nezbytné, aby Komise zabezpečila k tomuto nástroji náležité kontroly a aby Účetní dvůr zajistil jeho příslušné audity;

254.  zdůrazňuje, že v návaznosti na strategii „pomoc na podporu obchodu“ je nutné využívat prostředky Unie účelně, v souladu s platnými pravidly a předpisy a s cílem dosáhnout lepšího začlenění příjemců pomoci do světového obchodního systému založeného na pravidlech a podpořit vymýcení chudoby;

255.  poukazuje na to, že je zapotřebí podporovat podnikatelská centra Unie v Číně, Thajsku a v Indii; současně je toho názoru, že je nutné zavést dostatečné řízení, které by zajišťovalo náležité a účinné fungování těchto center;

Pohled z hlediska rybářské politiky

256.  bere na vědomí sdělení Evropské komise Evropskému parlamentu, Radě a Účetnímu dvoru o roční účetní závěrce Evropské unie za rozpočtový rok 2010(117) a výroční zprávu Účetního dvora o plnění rozpočtu za rok 2010(118); zdůrazňuje, že obě zprávy obsahují pouze málo údajů týkajících se námořní problematiky a rybolovu;

257.  vyjadřuje poděkování GŘ MARE za předané doplňující dokumenty a považuje celkovou míru plnění rozpočtových položek v oblasti námořní problematiky a rybolovu za rok 2010 za uspokojivou;

258.  zdůrazňuje celkovou míru plnění rozpočtu ve výši 97,2 %, pokud jde o prostředky na závazky, a celkovou míru plnění rozpočtu ve výši 79,23 %, pokud jde o prostředky na platby; konstatuje však, že došlo k velmi nízkému plnění v kapitole 11 02 „Trhy v oblasti rybolovu“, přičemž bere na vědomí vysvětlení Komise, které poukázalo zejména na plnění programů rybolovu ve prospěch nejvzdálenějších oblastí;

259.  bere s uspokojením na vědomí, že GŘ MARE hodlá zlepšit plnění položek určených na závazky v souvislosti s projekty spolufinancovanými členskými státy, a vybízí příslušné útvary Komise, aby pokračovaly v tomto duchu;

260.  sleduje úsilí, které GŘ MARE vyvíjí v oblasti interního auditu, a žádá, aby Komise i nadále vyřizovala veškeré projekty a záležitosti co nejúčelněji a nejrychleji;

261.  bere na vědomí, že si GŘ MARE ponechalo rezervu pro řídicí a kontrolní systémy operačních programů FNOR (Finančního nástroje pro orientaci rybolovu) v Německu – balírna; bere na vědomí, že se jedná o dlouholetý komplexní program, který začal v roce 2001, a vyzývá Komisi, aby tuto záležitost urychleně uzavřela a zároveň ochránila zájmy Unie;

262.  vítá, že GŘ MARE zvýšilo účinnost kontrol v oblasti mezinárodních dohod a že bylo dohodnuto oddělit platby týkající se výhradně obchodního hlediska (104 017 795 EUR, tj. 72 % celkových plateb) od plateb souvisejících s odvětvovou podporou (40 211 849 EUR, tj. 28 % celkových plateb);

263.  zdůrazňuje, že je nezbytné účinně monitorovat akce financované Unií za účelem odvětvové podpory mezinárodních dohod, a to pomocí co nejpodrobnějších matricových tabulek; dále zdůrazňuje, že je nutné požadovat také zvýšení rozsahu odvětvové podpory; je pevně přesvědčen o tom, že obchodní část dohod by měla být postupně podmiňována rozsáhlou účinnou odvětvovou podporou, která by byla dostatečně sledována;

264.  žádá, aby byl vzhledem ke své legislativní a rozpočtové úloze více zapojen do politiky v oblasti rybolovu, zejména pokud jde o mezinárodní dohody o rybolovu a o nejrůznější setkání, na nichž se tyto dohody projednávají (např. společné výbory nebo dvoustranná jednání se třetími zeměmi);

265.  žádá Účetní dvůr, aby vypracoval zvláštní zprávy týkající se prioritních oblastí společné rybářské politiky v návaznosti na různé návrhy právních předpisů a na sdělení předložená v rámci reformního balíčku této politiky, a to včetně její vnější dimenze;

(1) Úř. věst. L 64, 12.3.2010. (2) Úř. věst. C 332, 14.11.2011, s. 1. (3) Úř. věst. C 326, 10.11.2011, s. 1. (4) Úř. věst. C 332, 14.11.2011, s. 134. (5) Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1. (6) Přijaté texty, P7_TA(2012)0154. (7) Úř. věst. L 64, 12.3.2010. (8) Úř. věst. C 332, 14.11.2011, s. 1. (9) Úř. věst. C 366, 15.12.2011, s. 63. (10) Úř. věst. C 332, 14.11.2011, s. 134. (11) Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1. (12) Úř. věst. L 11, 16.1.2003, s. 1. (13) Úř. věst. L 297, 22.9.2004, s. 6. (14) Úř. věst. L 24, 27.1.2005, s. 35. (15) Úř. věst. L 64, 12.3.2010. (16) Úř. věst. C 332, 14.11.2011, s. 1. (17) Úř. věst. C 366, 15.12.2011, s. 81. (18) Úř. věst. C 332, 14.11.2011, s. 134. (19) Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1. (20) Úř. věst. L 11, 16.1.2003, s. 1. (21) Úř. věst. L 297, 22.9.2004, s. 6. (22) Úř. věst. L 5, 9.1.2004, s. 85. (23) Úř. věst. L 140, 1.6.2007, s. 52. (24) Úř. věst. L 64, 12.3.2010. (25) Úř. věst. C 332, 14.11.2011, s. 1. (26) Úř. věst. C 366, 15.12.2011, s. 93. (27) Úř. věst. C 332, 14.11.2011, s. 134. (28) Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1. (29) Úř. věst. L 11, 16.1.2003, s. 1. (30) Úř. věst. L 297, 22.9.2004, s. 6. (31) Úř. věst. L 369, 16.12.2004, s. 73. (32) Úř. věst. L 173, 3.7.2008, s. 27. (33) Úř. věst. L 64, 12.3.2010. (34) Úř. věst. C 332, 14.11.2011, s. 1. (35) Úř. věst. C 366, 15.12.2011, s. 69. (36) Úř. věst. C 332, 14.11.2011, s. 134. (37) Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1. (38) Úř. věst. L 11, 16.1.2003, s. 1. (39) Úř. věst. L 297, 22.9.2004, s. 6. (40) Úř. věst. L 9, 12.1.2008, s. 15. (41) Úř. věst. L 64, 12.3.2010. (42) Úř. věst. C 332, 14.11.2011, s. 1. (43) Úř. věst. C 366, 15.12.2011, s. 87. (44) Úř. věst. C 332, 14.11.2011, s. 134. (45) Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1. (46) Úř. věst. L 11, 16.1.2003, s. 1. (47) Úř. věst. L 297, 22.9.2004, s. 6. (48) Úř. věst. L 11, 15.1.2008, s. 9. (49) Úř. věst. L 64, 12.3.2010. (50) Úř. věst. C 332, 14.11.2011, s. 1. (51) Úř. věst. C 366, 15.12.2011, s. 75. (52) Úř. věst. C 332, 14.11.2011, s. 134. (53) Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1. (54) Úř. věst. L 11, 16.1.2003, s. 1. (55) Úř. věst. L 297, 22.9.2004, s. 6. (56) Úř. věst. L 32, 6.2.2007, s. 88. (57) Úř. věst. L 64, 12.3.2010. (58) Úř. věst. C 332, 14.11.2011, s. 1. (59) Úř. věst. C 326, 10.11.2011, s. 1. (60) Úř. věst. C 332, 14.11.2011, s. 134. (61) Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1. (62) Úř. věst. L 11, 16.1.2003, s. 1. (63) Přijaté texty, P7_TA(2012)0154. (64) Úř. věst. L 64, 12.3.2010. (65) Úř. věst. C 332, 14.11.2011, s. 1. (66) Úř. věst. C 326, 10.11.2011, s. 1. (67) Úř. věst. C 332, 14.11.2011, s. 134. (68) Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1. (69) Úř. věst. L 11, 16.1.2003, s. 1. (70) COM(2011)0662. (71) SEC(2011)1179, s. 24. (72) Souhrnná zpráva o nástrojích finančního inženýrství, s. 6. (73) Souhrnná zpráva o nástrojích finančního inženýrství, s. 10. (74) Souhrnná zpráva o nástrojích finančního inženýrství, s. 9. (75) Souhrnná zpráva o nástrojích finančního inženýrství, s. 21 a 26. (76) Nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 ze dne 11. července 2006 o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudržnosti (Úř. věst. L 210, 31.7.2006, s. 25). (77) Úř. věst. C 47, 17.2.2012, s. 1. (78) Usnesení Evropského parlamentu ze dne 21. dubna 2004 o udělení absolutoria Komisi za rozpočtový rok 2002 (Úř. věst. L 330, 4.11.2004, s. 82). (79) Úř. věst. C 139, 14.6.2006, s. 1. (80) Shrnutí výsledků práce Komise za rok 2010 (COM(2011)0323), s. 2. (81) COM(2011)0164. (82) Odpověď komisaře Šefčoviče na písemnou otázku č. 12 při slyšení, které se konalo dne 8. prosince 2011 ve Výboru pro rozpočtovou kontrolu Evropského parlamentu. (83) SEC(2011)1179, s. 13. (84) Odpověď komisaře Johannese Hahna na otázku k písemnému zodpovězení č. 4 při slyšení dne 19. prosince 2011 ve Výboru Evropského parlamentu pro rozpočtovou kontrolu. (85) SEC (2011)1179, s. 20. (86) SEC (2011)1179, s. 21. (87) Zpráva Komise o pokroku Rumunska v rámci mechanismu spolupráce a ověřování, COM (2012)0056, s. 4. (88) Roční účetní závěrka Evropské unie (COM(2011)0473), s. 32 a  90. (89) Nařízení Rady (ES) č. 332/2002 ze dne 18. února 2002, kterým se zavádí systém střednědobé finanční pomoci platebním bilancím členských států (Úř. věst. L 53, 23.2.2002, s. 1), naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 431/2009 (Úř. věst. L 128, 27.5.2009, s. 1). (90) Nařízení Rady (EU) č. 407/2010 ze dne 11. května 2010 o zavedení evropského mechanismu finanční stabilizace (Úř. věst. L 118, 12.5.2010, s. 1) v čl. 2 odst. 2 stanovuje strop ve výši 1,23 %, pro nějž by podle odhadů Komise bylo možné aktivovat celkovou částku 60 000 000 000 EUR (COM(2010)0713, s. 4). (91) Zdroj: diagram č. IV v příloze k výroční zprávě Účetního dvora za rok 2010. (92) Zdroj: diagram č. I v příloze k výroční zprávě Účetního dvora za rok 2010. (93) Zdroj: diagram č. V v příloze k výroční zprávě Účetního dvora za rok 2010. (94) Usnesení Evropského parlamentu ze dne 23. března 2011 o návrhu rozhodnutí Evropské rady, kterým se mění článek 136 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o mechanismus stability pro členské státy, jejichž měnou je euro (P7_TA(2011)0103). (95) http://eca.europa.eu/portal/pls/portal/docs/1/9406723.PDF (96) http://eca.europa.eu/portal/pls/portal/docs/1/9504723.PDF (97) K dispozici na internetové stránce nizozemského Nejvyššího kontrolního úřadu http://www.courtofaudit.com/english/News/2012/02/Letter_of_president_Netherlands_Court_of_Audit_on_ESM_Board_of_Auditors (98) Úř. věst. L 250, 27.9.2011, s. 33. (99) Úř. věst. L 357, 31.12.2002, s.1. (100) COM (2012)0040, s. 16. (101) Pracovní program Evropského účetního dvora na rok 2012, s. 6. (102) Odpověď na otázku 21, dokument „Příloha: otázky pro komisaře Šemetu“, který poskytl sekretariát Výboru pro rozpočtovou kontrolu dne 16. prosince 2011 po vyslechnutí komisaře Šemety dne 8. prosince 2011 ve Výboru pro rozpočtovou kontrolu. (103) Úř. věst. L 250, 27.9.2011, s. 33. (104) COM(2008)0097. (105) Příloha k odpovědím na otázky k písemnému zodpovězení, které byly položeny komisaři Johannesu Hahnovi k zodpovězení na slyšení ve Výboru pro rozpočtovou kontrolu Evropského parlamentu, které se konalo dne 19. prosince 2011. (106) Výroční zpráva, příklad 3.1, s. 79. (107) Výroční zpráva, poznámka pod čarou č. 23, s. 79. (108) Výroční zpráva, tabulka 3.1, s. 72. (109) Odpověď na otázku k ústnímu zodpovězení, která byla položena komisaři Andrisovi Piebalgsovi na slyšení ve Výboru pro rozpočtovou kontrolu Evropského parlamentu, které se konalo dne 12. ledna 2012. (110) Vypočteno na základě odpovědi na otázku k písemnému zodpovězení č. 2, která byla položena komisaři Andrisovi Piebalgsovi pro slyšení, jež se konalo dne 12. ledna 2012. (111) http://ec.europa.eu/europeaid/work/funding/beneficiaries/index.cfm?lang=en&mode=SM&type=contract (112) http://ec.europa.eu/echo/files/funding/agreements/agreements_2010.pdf (113) Odpověď na otázky, které byly položeny komisařce Máire Geogheganové-Quinnové pro slyšení ve Výboru pro rozpočtovou kontrolu Evropského parlamentu, které se konalo dne 23. ledna 2012. (114) Rozvojová pomoc EU pro oblast základního vzdělání v subsaharské Africe a jižní Asii (zvláštní zpráva č. 12/2010). (115) 1 Zvláštní zpráva Evropského účetního dvora č. 4/2011 o auditu záručního mechanismu malých a středních podniků. (116) Zvláštní zpráva Účetního dvora č. 1/2011 „Pomohl převod pravomocí v oblasti řízení vnější pomoci z ústředí Komise na její delegace zlepšit poskytování pomoci?“ (117) Úř. věst. C 332, 14.11.2011, s. 1. (118) Úř. věst. C 326, 10.11.2011, s. 3.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. května 2012 o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2010 (2011/2225(DEC))

P7_TA(2012)0154 A7-0102/2012

Evropský parlament,

–  s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2010(1),

–  s ohledem na roční účetní závěrku Evropské unie za rozpočtový rok 2010 (COM(2011)0473 – C7-0256/2011)(2),

–  s ohledem na výroční zprávu Účetního dvora o plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2010, spolu s odpověďmi orgánů(3), a na zvláštní zprávy Účetního dvora,

–  s ohledem na prohlášení o věrohodnosti účtů a legalitě(4) a správnosti uskutečněných operací na rozpočtový rok 2010 předkládané Účetním dvorem podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na své rozhodnutí ze dne 10. května 2012 k udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie za rozpočtový rok 2010, oddíl III – Komise(5) a na své usnesení obsahující připomínky, které je nedílnou součástí tohoto rozhodnutí,

–  s ohledem na zvláštní zprávy Účetního dvora vypracované v souladu s druhým pododstavcem čl. 287 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na doporučení Rady ze dne 21. února 2012 o absolutoriu, které má být uděleno Komisi za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie za rozpočtový rok 2010 (06081/1/2012 – C7-0053/2012),

–  s ohledem na čl. 17 odst. 1 Smlouvy o Evropské unii, články 317, 318 a 319 Smlouvy o fungování Evropské unie a článek 106a Smlouvy o Euratomu,

–  s ohledem na nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství(6), a zejména na články 55, 145, 146 a 147 tohoto nařízení,

–  s ohledem na článek 76 a přílohu VI jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A7-0102/2012),

A.  vzhledem k tomu, že podle čl. 17 odst. 1 Smlouvy o Evropské unii Komise plní rozpočet a řídí programy a podle článku 317 Smlouvy o fungování Evropské unie tak činí ve spoluprací s členskými státy na vlastní odpovědnost v souladu se zásadami řádného finančního řízení,

B.  vzhledem k tomu, že zvláštní zprávy Účetního dvora obsahují informace o otázkách souvisejících s čerpáním finančních prostředků a jsou tudíž pro Parlament užitečné při plnění jeho úlohy orgánu pověřeného k udělení absolutoria,

C.  vzhledem k tomu, že jeho závěry ke zvláštním zprávám Účetního dvora tvoří nedílnou součást výše uvedeného rozhodnutí Parlamentu ze dne 10. května 2012 o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie za rozpočtový rok 2010, oddíl III – Komise,

Část I –Zvláštní zpráva č. 7/2010 Účetního dvora nazvaná „Audit postupu schvalování účetní závěrky“

1.  vítá zvláštní zprávu č. 7/2010 o postupu schválení účetní závěrky v oblasti zemědělské politiky, jelikož zpráva má zásadní význam pro kvalitu informací, které Komise v průběhu postupu udílení absolutoria předkládá Parlamentu;

2.  hlavní závěr zvláštní zprávy č. 7/2010 považuje za vyjádření k dodatečným opravám účetní závěrky, které vyplynou z rozhodnutí o souladu s předpisy, přestože Parlament mezitím již udělí absolutorium a tím relativizuje informace uvedené při postupu udělování absolutoria;

3.  je si vědom skutečnosti, že jedinou možnou cestou k celkové nápravě by byla změna systému kontrol v zemědělské politice, kterou lze uskutečnit pouze za cenu podstatně vyšší zátěže příjemců finančních prostředků a správních orgánů;

4.  ve svých doporučeních se proto soustředí na možnosti zlepšení stávajícího systému; připojuje se k hodnocení skutečné účinnosti tohoto systému, které je uvedeno ve zvláštní zprávě č. 8/2011 s názvem „Zpětné získávání neoprávněných plateb provedených v rámci společné zemědělské politiky“ a zdůrazňuje kritiku Účetního dvora, že systém neumožňuje vyčíslit celkovou výši neoprávněně vyplacených prostředků v zemědělské politice;

5.  připojuje se k požadavku Účetního dvora, aby byla provedena reforma postupu schvalování účetní závěrky, a to s následujícími cíli:

6.  považuje za nezbytné zlepšit stávající systém v zájmu věrohodnosti každoročního postupu udělování absolutoria a ochrany finančních zájmů Unie a trvá na tom, aby Komise při udělování absolutoria poskytovala informace o tom,:

7.  bere na vědomí opatření, která Komise přijala s cílem zvýšit spolehlivost údajů kontrolních orgánů členských států, z nichž vycházejí účetní závěrky; poukazuje na dramatický závěr Účetního dvora, že většina těchto orgánů však není schopna opatření Komise uskutečnit; žádá tedy Komisi, aby vyvinula více iniciativy v oblasti vzdělávání správních orgánů členských států; vyzývá Komisi, aby prostřednictvím sítí a seminářů systematicky podporovala a rozvíjela výměnu informací mezi platebními agenturami a certifikačními orgány, zprostředkovávala osvědčené postupy a pomocí správného výkladu vypracovávala společná řešení právních otázek; považuje za nezbytné rovněž u certifikačních orgánů provádět kontroly z hlediska rizik;

8.  považuje zlepšení prohlášení o věrohodnosti ředitelů platebních agentur a certifikačních orgánů za zásadní opatření na podporu zodpovědnosti; žádá, aby byl zaveden systém odměn a trestů za správné a nesprávné prohlášení o věrohodnosti, zejména u systémových chyb, které byly odhaleny, avšak zůstaly bez vysvětlení;

9.  žádá o zajištění systematického toku informací mezi výkonnými orgány na nejnižší úrovni a Komisí, aby bylo možné do zjednodušených právních textů začlenit problémy, s nimiž se orgány potýkají v každodenním provozu, a zohlednit je v jejich výkladu; žádá Komisi, aby zajistila, že zaměstnanci vnitrostátních platebních agentur a popřípadě certifikačních orgánů, kteří Komisi podají hlášení o nesrovnalostech, nebudou ze strany vnitrostátních orgánů a svých nadřízených poškozeni, v platebních agenturách a certifikačních orgánech často dochází k personálním změnám

10.  požaduje, aby v těchto platebních agenturách a certifikačních orgánech Komise prováděla kontroly z hlediska rizik a ve své výroční zprávě o činnosti to oznámila orgánům udělujícím absolutoria; trvá na tom, že je nutné provést analýzu správnosti prohlášení o věrohodnosti a míry chybovosti, kterou členské státy předkládají orgánům udělujícím absolutoria společně s hlavním zdrojem chyb;

11.  žádá o prověření postupů, jimiž se provádí rozhodnutí o souladu s předpisy, o rychlejší vytvoření skupiny odborníků pro dohodovací řízení a o cílené využívání tohoto řízení;

12.  doporučuje, aby byly údaje požadované v šestém bodě uvedeny ve zvláštní části výročního usnesení o udělení absolutoria a předloženy k hlasování v plénu;

Část II – Zvláštní zpráva Účetního dvora č. 13/2010 nazvaná „Byl nový evropský nástroj sousedství a partnerství na jižním Kavkaze (v Arménii, Ázerbájdžánu a Gruzii) úspěšně zahájen a přináší výsledky?“

13.  vítá audit Účetního dvora a doporučení, která jsou v něm obsažena; vyjadřuje hluboké znepokojení nad zjištěními auditu, která odhalují zásadní problémy v uplatňování evropského nástroje sousedství a partnerství Komisí;

14.  je hluboce znepokojen slabými stránkami v postupech programování, které odhalil audit Účetního dvora; vyzývá Komisi, aby se řídila doporučeními Účetního dvora a zefektivnila tedy dané postupy, zlepšila vazby mezi strategickými programovacími dokumenty (akční plány evropské politiky sousedství, národní strategické dokumenty a národní indikativní programy) a sjednotila načasování těchto dokumentů, přičemž hlavním cílem by mělo být nabídnout sousedním zemím vyhlídku stále užších vztahů s Unií;

15.  považuje za nepřijatelný způsob, jakým Komise využívá rozpočtovou podporu v rámci evropského nástroje sousedství a partnerství, jelikož k této podpoře přistupuje jako k preferované formě pomoci v daných třech zemích, aniž by podrobně posoudila účinnost všech dostupných nástrojů; v této souvislosti zdůrazňuje, že odvětvová rozpočtová podpora je často málo viditelná a pro vlády je příležitostnou motivací; je hluboce znepokojen závěrem Účetního dvora, že vhodnost oblasti pro účely odvětvové rozpočtové podpory se stala významným faktorem pro určení pomoci v ročních akčních programech na rok 2007; naléhavě vyzývá Komisi, aby se řídila doporučením Účetního dvora, a tedy selektivněji volila odvětvovou rozpočtovou podporu a přitom uvážila všechny dostupné možnosti evropského nástroje sousedství a partnerství a rozvíjela vyváženější využívání různých nástrojů; zdůrazňuje nutnost zvýšit přístup nevládních organizací a soukromého sektoru v přijímajících zemích k poskytnuté pomoci;

16.  je znepokojen zjištěním auditu, že programování a příprava pomoci se nedostatečně řídily strukturovaným dialogem s přijímajícími zeměmi, dialog byl veden především ústředím Komise, přímá výměna názorů byla omezena na několik dní v rámci misí do daných zemí a diskutovaná témata byla nedostatečně doložena ve zprávách; je toho názoru, že nabízení odvětvové rozpočtové pomoci zaměřené na rozšířené využívání obnovitelných zdrojů energie zemi, jež těží a vyváží ropu, jistě nemůže být pro danou vládu silnou motivací; vyzývá Komisi, aby přijala nezbytná opatření na posílení tohoto dialogu;

17.  vyzývá Komisi a Evropskou službu pro vnější činnost, aby zvážily doporučení Účetního dvora týkající se zajištění dostatečné personální podpory rovněž na místě, včetně odborníků na rozpočtovou podporu, a dále doporučení týkající se pomoci při posilování obecného rámce veřejné správy v přijímajících zemích prostřednictvím opatření, která doplňují partnerství.

18.  vítá pilotní program realizovaný Komisí, který zahrnuje monitorování orientované na výsledky a je přímo uzpůsoben operacím v rámci programu na podporu odvětvových politik a očekává hodnotící zprávu přidané hodnoty zaznamenané v daných třech státech;

Část III – Zvláštní zpráva Účetního dvora č. 14/2010 nazvaná Řízení systému veterinárních kontrol dovozů masa Komisí po reformách právních předpisů z oblasti hygieny z roku 2004

19.  vítá zvláštní zprávu Účetního, odpovědi Komise a zprávu Komise o účinnosti a provázanosti hygienických a fytosanitárních kontrol dovozu potravin, krmiv, zvířat a rostlin (COM(2010)0785);

20.  podporuje doporučení Účetního dvora Komisi, aby v rámci svých kompetencí v oblasti dohledu a koordinace optimalizovala svou práci;

21.  žádá zlepšení zejména v těch oblastech, které přispějí k vyšší bezpečnosti potravin u dovážených masných produktů, a tedy k lepší ochraně evropských občanů před podezřelými dovozy potravin, aniž by byla opomenuta doporučení Účetního dvora, která nejsou v níže uvedených doporučeních a) až e) explicitně zmíněna:

22.  konstatuje, že evropští producenti masa a potravin musí dodržovat vysoké normy výroby a kvality; je nanejvýš znepokojen skutečností, že tyto výrobní normy neplatí pro producenty v třetích zemích, kteří vyvážejí do Unie, jak konstatoval též Účetní dvůr; vyzývá Komisi, aby se touto problematikou zabývala a neprodleně předložila Parlamentu i Radě návrhy, jak by bylo možné vhodně čelit negativním dopadům na konkurenceschopnost evropských producentů masa a potravin;

Část IV– Zvláštní zpráva Účetního dvora č. 1/2011 nazvaná „Pomohl převod pravomocí v oblasti řízení vnější pomoci z ústředí Komise na její delegace zlepšit poskytování pomoci?“

23.  vítá velice komplexní a analytickou zprávu Účetního dvora i to, že hodnocení výsledků převedení pravomocí je výborně načasované;

24.  souhlasí se zjištěním Účetního dvora, že převedení pravomocí nepochybně vedlo ke zrychlení pomoci, zlepšení kvality a zefektivnění finančního řízení pomoci;

25.  vybízí Komisi, aby doplnila kritéria a posílila postupy pro posuzování kvality financovaných projektů, aby se zvýšila kvalita pomoci a snížil počet neefektivních projektů; zdůrazňuje, že dopad výdajů na pomoc má pro Parlament zásadní význam;

26.  apeluje na Komisi, aby tam, kde je to možné, zvážila při rozhodování o projektech pomoci a sledování jejich vývoje podporu konzultací na místní úrovni;

27.  očekává, že Komise přijme veškerá nutná opatření, aby odstranila nedostatky v systémech dohledu a kontroly, a to především na úrovni delegací Unie;

28.  vyjadřuje znepokojení nad přetrvávajícími problémy se zaměstnanci zapojenými do politik pomoci; domnívá se, že problémy s vysokou fluktuací na GŘ pro rozvoj a spolupráci – EuropeAid a s nedostatkem zaměstnanců s odpovídající kvalifikací v delegacích Unie by se měly bezodkladně řešit; zastává názor, že Komise by v případě potřeby měla spolupracovat s ESVČ, aby se zajistila dostatečná kapacita lidských zdrojů na řízení pomoci v delegacích Unie; očekává, že Komise předloží do konce roku 2012 podrobnou zprávu, v níž budou naplánována a popsána opatření k nápravě těchto nedostatků;

29.  vybízí Komisi, aby od delegací vyžadovala vykonávání systematických návštěv za účelem kontroly projektů po technické a finanční stránce a aby více zaměřila vnitřní systém předkládání zpráv na výsledky, kterých se při projektech pomoci dosáhlo;

30.  apeluje na Komisi, aby za aktivní účasti delegací analyzovala a zjišťovala možnosti podpory programů pomoci v partnerských zemích zapojením Evropské investiční banky i dalších vnitrostátních a mezinárodních evropských institucí financujících rozvoj;

Část V – Zvláštní zpráva Účetního dvora č. 2/2011nazvaná „Následná kontrola opatření přijatých v návaznosti na zvláštní zprávu č. 1/2005 k řízení Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF)“

31.  naléhavě žádá Komisi, aby bez dalších prodlev realizovala doporučení z předchozí zvláštní zprávy č. 1/2005, protože ze čtrnácti doporučení přijatých Komisí byla doposud plně realizována jen dvě; očekává, že bude plně informován o tom, k jakému pokroku došlo v naplňování zbývajících 12 nerealizovaných doporučení;

32.  vítá, že Evropský úřad pro boj proti podvodům ( OLAF) více využívá své vyšetřovací pravomoci, například tak, že provádí kontroly na místě a výslechy nebo že se zaměřuje na vážnější a složitější případy; oceňuje, že OLAF více využívá svůj elektronický systém zpracování případů a zavedl systém vykazování pracovní doby; lituje však, že průměrná doba řešení případu je stále více než dva roky a že v roce 2009 tvořilo vyšetřování jen 37 % veškeré pracovní doby úřadu OLAF;

33.  žádá OLAF, aby zlepšil využívání pracovní doby tak, aby zajistil lepší rozdělování úkolů, a omezil tak čas věnovaný úkolům nesouvisejícím s vyšetřováním; je zvědavý na skutečné výsledky práce nesouvisející s vyšetřováním, která tvoří 63 % celkové pracovní doby;

34.  konstatuje, že podle části 2 ve zvláštní zprávě Účetního dvora č. 2/2011 jsou „jasné cíle a plánování“ nejslabšími stránkami vyšetřování; do budoucna doporučuje u každého vyšetřování řádně stanovit jasné cíle, protože základem pro každé vyšetřování a plánování zdrojů na něj jsou právě jasné cíle.

35.  konstatuje, že podle zvláštní zprávy Účetního dvora č. 2/2011 „stále neexistuje nezávislá kontrola probíhajícího vyšetřování ani kodex, který by zaručil, že se vyšetřování bude vyvíjet předvídatelným směrem“, a to i přes opakovaná prohlášení OLAFu v minulosti; dále konstatuje, že ačkoli je v pozměněném návrhu nařízení Komise, kterým se mění nařízení (ES) č. 1073/1999 (COM(2011)0135), patrná ochota zavést inspekční postupy, není toto opatření rovnocenné nezávislé kontrole jednotlivých šetření a je tudíž v tomto ohledu ještě slabší než opatření v původním návrhu; připomíná, že toto je klíčový požadavek zmíněný také v judikatuře Soudního dvora; považuje tedy za nezbytné takový mechanismus zajistit, a to nejen v zájmu ochrany práv dotčených osob a hospodářských subjektů, ale v zájmu ochrany práv vyšetřovatelů OLAFu před soudními spory vyvolanými těmito osobami nebo hospodářskými subjekty; zdůrazňuje, že je třeba, aby OLAF měl jasný mandát i ve vztahu k ostatním orgánům Unie;

36.  sdílí názor Účetního dvora, pokud jde o nutnost mít jeden komplexní dokument, který bude jasně odrážet výkon úřadu v různých odvětvích, a tak umožní měřit každý rok dosažený pokrok; zdůrazňuje význam rozlišování mezi zprávami pro veřejnost a zprávami vypracovanými pro interní použití; zastává názor, že podrobná zpráva dostupná veřejnosti má zásadní význam, protože umožní spolehlivé srovnání výsledků OLAFu v čase a v různých odvětvích;

37.  vyjadřuje politování nad tím, že ne vždy je možné vyhodnotit výsledky činnosti OLAFu, neboť informace jsou předkládány v různých dokumentech vypracovaných pro různé účely a pro různé příjemce; naléhavě vyzývá Komisi, aby vytvořila systém pro šíření informací, které budou jednotné, přehledné a srovnatelné a umožní plné a objektivní hodnocení činností OLAFu;

38.  zdůrazňuje, že čas věnovaný vyhodnocování příchozích informací se od roku 2004 zdvojnásobil ze 3,5 měsíce na 7,1 měsíce; domnívá se, že počáteční vyhodnocování by se mělo omezit na prokázání či odmítnutí základu obvinění obsažených v příchozích informacích; domnívá se, že by se při počátečním vyhodnocování mělo předcházet vyšetřování, které v důsledku způsobuje právní nejistotu, ale také zkresluje statistiky týkající se různých aspektů vyšetřování; pro případy, kdy OLAF nemůže na základě informací shromážděných při počátečním vyhodnocování s pomocí právních nástrojů, které jsou při počátečním vyhodnocování k dispozici, rozhodnout, zda má případ otevřít či ne, navrhuje, aby vyšetřování bylo zahájeno a aby byly využity všechny vyšetřovací možnosti;

39.  souhlasí s Účetním dvorem, že kratší doba vyšetřování a kvalitnější závěrečné zprávy by mohly přispět k efektivnějšímu systému sankcí, který by umožňoval exekuční, disciplinární nebo trestní řízení.

40.  vyjadřuje politování na skutečností, že navzdory dohodě o spolupráci, kterou v roce 2008 podepsal OLAF s agenturou Eurojust a na jejímž základě musí OLAF agenturu upozornit na každý případ podezření podvodného jednání hospodářských subjektů ve více než jednom členském statě, zaslal OLAF v roce 2008 agentuře takové upozornění pouze v pěti případech a v roce 2009 pouze jednou, což prokazuje, že spolupráce mezi úřady OLAF a Eurojust nefunguje, a vyzývá, aby byla přijata veškerá opatření pro posílení činnosti v této oblasti;

41.  naléhavě žádá OLAF, aby posílil spolupráci s členskými státy na pevném právním základě; v tomto ohledu podporuje myšlenku další konsolidace stávajících různých právních základů s cílem posílit spolupráci; souhlasí s doporučením Účetního dvora, aby úřad v případě, že chybějí konkrétní právní předpisy, uzavřel dohody s vnitrostátními vyšetřovacími službami, aby se ujasnila pravidla spolupráce a výměny informací;

Část VI – Zvláštní zpráva Účetního dvora č. 3/2011 nazvaná „Efektivnost a účelnost příspěvků EU poskytovaných prostřednictvím organizací OSN v zemích zasažených konfliktem“

42.  vítá zprávu Účetního dvora a souhlasí se závěry a doporučeními uvedenými v této zprávě;

43.  oceňuje skutečnost, že spolupráce s OSN umožňuje Komisi pokrýt i ty regiony ve světě, které by pro ni samotnou byly příliš vzdálené; je si vědom neodmyslitelného vysokého rizika spojeného s poskytováním pomoci v regionech zasažených konfliktem; je však znepokojen odhalenými slabinami v souvislosti s účelností projektů a zpožděními při dokončování projektů; vítá nedávná rozhodnutí výkonných orgánů UNICEF, UNDP, UNOPS a UNFPA zpřístupnit Komisi zprávy o provedených interních auditech;

44.  vyzývá Komisi, aby zajistila transparentnost finančních prostředků Unie určených pro využití OSN při ročním rozpočtovém procesu, aby lépe plánovala výdaje ve spolupráci s OSN a urychlila své vnitřní postupy za účelem dosažení výsledků v kratším čase;

45.  je toho názoru, že řádné monitorování nepochybně závisí na odpovídajícím podávání zpráv; je hluboce znepokojen tím, že podávání zpráv je stále nedostatečné navzdory četným výzvám Parlamentu ohledně zlepšení situace, které zaznívají pokaždé při udělování absolutoria, a množství závazků přijatých Komisí a agenturami OSN provádět urychleně nezbytná opatření; naléhavě žádá Komisi, aby nejpozději do konce března 2012 předložila Parlamentu akční plán s jasnými a smluvními milníky, zvlášť navrženými za tím účelem, aby se systém podávání zpráv dramaticky zlepšil u všech projektů a ve všech programech financovaných prostřednictvím režimu společného řízení, kde je tato úloha svěřena agenturám OSN;

46.  vybízí Komisi, že v případech spolufinancování projektů s jinými dárci prostřednictvím vícezdrojového svěřeneckého fondu by Komise měla vědět, jaké jsou přesné podíly v rámci spolufinancovaného projektu; domnívá se, že by peníze měly být v zájmu zlepšení kontrolních mechanismů spravovány na zvláštním účtu; domnívá se, že jestliže specifikace projektu nejsou uspokojivé, Komise musí mít možnost projekt zamítnout, a totéž by mělo platit, jestliže zástupci Unie nejsou dostatečným způsobem zapojeni do procesu plánování programu;

47.  názor Účetního dvora, že kontroly Komise týkající se legality a správnosti by měly být doplněny o odpovídající kontroly efektivnosti a účelnosti projektů; vybízí proto Komisi, aby společně s ESVČ definovala jasné a měřitelné cíle a zavedla vhodná kontrolní opatření; v této souvislosti zdůrazňuje, že je důležité, aby byla ze strany partnerů z řad řídících subjektů poskytována přiměřená jistota; připomíná a trvá na tom, že Parlament požadoval prohlášení o jistotě od partnerů z řad řídících subjektů; žádá Komisi, aby formalizovala tato prohlášení a zpřístupnila je pro Parlament během postupu udělování absolutoria; sdílí doporučení útvaru interního auditu Komise, aby se prováděly kontroly ex-ante ve smluvních dohodách a v platbách s cílem kontrolovat způsobilost navržených a nárokovaných nákladů; trvá na tom, že diskuse o těchto otázkách musí být náležitě zdokumentována; zdůrazňuje názor útvaru interního auditu, že dodatečné administrativní náklady a další nepřímé náklady nárokované OSN a placené Unií musí být dobře doložené a odůvodněné;

48.  podporuje názor Účetního dvora vyhodnocovat reálné harmonogramy projektů na základě daných okolností, aby nedošlo k dramatickému nárůstu času a nákladů, jak stanoví finanční a správní rámcová dohoda mezi Evropským společenstvím a Spojenými národy (FAFA); připomíná Komisi její konečnou odpovědnost za plnění rozpočtu; žádá Komisi, aby Parlament náležitě informovala o aktuální situaci v oblasti používání revidovaných pravidel podávání zpráv mezi Unií a OSN;

49.  vyzývá Komisi, aby uplatňovala mechanismus srovnávání nákladů k identifikaci a vyhýbání se nepřiměřených poplatků a aby odmítla nepřímé náklady vyplývající ze zadávání subdodávek, které Účetní dvůr ve dvou případech odhalil; žádá Komisi, aby provedla společné šetření spolu s OSN, existují-li pochybnosti ohledně důvěryhodnosti projektů;

50.  s politováním konstatuje, že pouze velmi málo posuzovaných projektů se týkalo vícezdrojových svěřeneckých fondů; vyzývá Účetní dvůr, aby zveřejnil zvláštní zprávu, která by se zaměřovala pouze na řízení vícezdrojových svěřeneckých fondů;

51.  vyzývá Účetní dvůr, aby informoval Parlament v případě přetrvávajících obtíží při získávání plného přístupu k pracovním dokumentům kontrolních orgánů OSN podle dohody FAFA; připomíná, že Parlament požadoval, aby byl tento přístup poskytnut; žádá Komisi, aby pokud její útvary nebudou mít nadále řádný přístup k těmto dokumentům, pozdržela budoucí platby týkající se příslušných případů, přičemž se použijí zvláštní ustanovení finančního nařízení, kterými je třeba se řídit v případě neposkytnutí dostatečných zdůvodnění; vyzývá Komisi, aby parlamentnímu Výboru pro rozpočtovou kontrolu podala při příštím postupu udělování absolutoria informace na základě vývoje situace, a to jak ohledně přístupu ke zprávám o auditu, tak co se týče kvality podávání zpráv; vyzývá Komisi, aby pozastavila přenesení pravomocí ohledně nových projektů a programů na agentury OSN, pokud nebudou tato opatření provedena;

Část VII – Zvláštní zpráva Účetního dvora č. 4/2011 nazvaná „Audit záručního mechanismu malých a středních podniků“

52.  vítá zvláštní zprávu, která je první analýzou finančního nástroje vypracovanou Účetním dvorem; poukazuje na to, že záruční mechanismus pro malé a střední podniky  představuje nejúspěšnější program Unie, pokud jde o finanční nástroje; očekává vyjádření Komise, zda se účinky pákového efektu finančního nástroje, které se začaly projevovat v roce 2009 v poměru 1:10, mezitím změnily stejně jako četnost selhání ve výši přibližně 0,045 % zjištěná Účetním dvorem na konci roku 2009;

53.  domnívá se, že záruční mechanismus pro malé a střední podniky je smysluplný navzdory oprávněným výtkám Účetního dvora ohledně toho, že nebyla prokázána jeho evropská přidaná hodnota a že má čistě lokální význam pro podporu řemeslných podniků a maloobchodníků; vzhledem k významu malých a středních podniků pro hospodářskou strukturu členských států a celé Unie žádá, aby bylo představeno 13 zemí, které tento program pokrývá, a aby byly přiblíženy jejich výsledky, neboť mohou posloužit k přesnějšímu zaměření záručního mechanismu pro malé a střední podniky ;

54.  očekává, že Komise věrohodně prodiskutuje a vyřeší otázku přínosu pro Unii a efektu mrtvé váhy, protože opatření přijímaná na evropské úrovni Unie nemohou v první řadě sloužit k vybudování struktur pro čistě vnitrostátní činnosti, ani nemají nahradit opatření přijímaná na vnitrostátní úrovni; považuje tuto principiální výtku Účetního dvora na adresu záručního mechanismu pro malé a střední podniky za závažnou, stejně jako upozornění na příliš široce koncipovanou oblast pro podporu, místo toho aby byly financovány pouze malé a střední podniky s omezeným přístupem k cizímu kapitálu;

55.  domnívá se, že je nutné otevřeně diskutovat o finančním zajištění záručního mechanismu pro malé a střední podniky; upozorňuje na to, že v roce 2010 byly v příslušné rozpočtové položce sníženy prostředky na rámcový program pro konkurenceschopnost a inovace o 57 300 000 milionů EUR; požaduje informace o tom, kolik zaměstnanců Komise a Evropské investiční fondu (EIF) je v současné době pověřeno řízením záručního mechanismu pro malé a střední podniky a jak jsou vysoké správní náklady; žádá, aby bylo zveřejněno, kolik žádostí bylo ve skutečnosti zamítnuto;

56.  bere na vědomí, že Účetní dvůr shledal, že obecně došlo ke zlepšení struktury odměn za finanční služby EIF, které se odvíjejí od dosažených výsledků; shledává, že Komise o tom neposkytla žádné údaje a očekává, že tento bod upřesní;

57.  podporuje tato doporučení Účetního dvora:

58.  podporuje doporučení Účetního dvora a vyzývá Komisi, aby zajistila, aby:

Část VIII – Zvláštní zpráva Účetního dvora č. 5/2011 nazvaná „Režim jednotné platby: otázky, které je třeba řešit pro zkvalitnění jeho řádného finančního řízení“

59.  vítá zprávu Účetního dvora a s velkým zájmem bere na vědomí závěry a doporučení uvedené v této zprávě; blahopřeje Účetnímu dvoru k tomu, že v příhodný čas předložil zprávu, jež se věnuje důležitému tématu;

60.  je toho názoru, že režim jednotné platby nedostatečně přispívá k cílům Smlouvy v oblasti společné zemědělské plitiky; vyzývá proto Komisi, aby navrhla potřebné změny právních předpisů, aby režim jednotné platby skutečně optimálním způsobem přispíval k cílům společné zemědělské plitiky; je toho názoru, že režim jednotné platby by měl být zdokonalen v tom směru, aby podporu lépe směřoval ke skutečným zemědělcům; naléhavě vyzývá Radu, aby Parlament a Komisi podporovala v jejich úsilí o zdokonalení účinnosti a účelnosti největšího evropského podpůrného režimu, a pomohla tak lépe využívat peníze evropských daňových poplatníků;

61.  je toho názoru, že zde existuje příliš vysoká úroveň flexibility (např. pravidla dobrého zemědělského a environmentálního stavu (GAEC)) a velký prostor pro výklad základních pravidel režimu jednotné platby; vyzývá Komisi, aby poskytovala preciznější pokyny s ohledem na provádění evropských právních předpisů do práva členských států, aby tak zabránila členským státům v rozšiřování působnosti těchto pravidel; v této souvislosti se domnívá, že Komisi by měly být poskytnuty odpovídající přenesené pravomoci, aby co nejrychleji odstranila mezery a napravila nedostatky;

62.  je toho názoru, že historický model již splnil svůj účel, a proto by od něj mělo být v příštím víceletém finančním rámci upuštěno; podporuje šesté doporučení Účetního dvora, které doporučuje, aby podpora v rámci režimu jednotné platby vycházela ze současných zemědělských podmínek v jednotlivých regionech EU; navíc se domnívá, že stávající počet dvaceti modelů by měl být snížen, aby se pokud možno dospělo k jedinému evropskému modelu, který bude uplatnitelný ve všech členských státech;

63.  připomíná, že vstup nových zemědělců do zemědělského odvětví je velmi důležitý pro zajištění inovace odvětví; je proto znepokojen zjištěními Účetního dvora, že několik členských států uplatňujících režim jednotné platby (5 ze 17) nevyužívá dostupné možnosti vnitrostátních rezerv, aby usnadnily přístup nových zemědělců k této aktivitě, a podpořily tak generační výměnu ve venkovských oblastech;

64.  je toho názoru, že stávající systém režimu jednotné platby funguje takovým způsobem, že v zemědělském odvětví nepodporuje dostatečné inovace a navíc brání nově příchozím, aby do tohoto odvětví vstoupili;

65.  je obzvláště znepokojen tím, že neexistuje přímá vazba mezi podporou v rámci režimu jednotné platby a náklady vzniklými zemědělcům v souvislosti s udržováním dobrého zemědělského a environmentálního stavu; domnívá se, že to vede k nerovnováze mezi objemem podpory a lepším životním prostředím, dobrými životními podmínkami zvířat a bezpečností potravin, nicméně uznává, že zásada oddělení plateb od produkce vytvoření takové vazby omezuje;

66.  domnívá se, že Komise by měla ve svém návrhu ohledně společné zemědělské plitiky po roce 2013 zajistit, aby bylo rozdělení podpory mezi zemědělce vyváženější;

Část IX – Zvláštní zpráva Účetního dvora č. 6/2011 nazvaná „Byly projekty v oblasti cestovního ruchu spolufinancované z EFRR účelné?“

67.  vítá zjištění Účetního dvora, zejména pak skutečnost, že všechny projekty měly pozitivní výsledky v té či oné podobě a většina měla úspěšné výsledky v několika kategoriích a stejně tak, že bylo zjištěno, že projekty přinesly prospěch místnímu hospodářství nebo pomohly zachovat objekty kulturního, historického, uměleckého nebo přírodního dědictví regionu;

68.  ztotožňuje se s připomínkou Účetního dvora, že vytváření či zachování pracovních míst patří ke klíčovým faktorům v úsilí o vyrovnaný udržitelný rozvoj hospodářství a zaměstnanosti;

69.  se znepokojením poznamenává, že cíle byly stanoveny jen u 58 % projektů ve vzorku, zatímco u zbývajících 42 % projektů nebyly stanoveny cíle v oblasti výkonnosti, a u většiny projektů ve vzorku nebyly výsledky monitorovány;

70.  vyjadřuje politování nad tím, že bylo obtížné posoudit skutečnou výkonnost projektů či rozsah evropské přidané hodnoty v důsledku toho, že cíle projektů, cílové hodnoty a ukazatele nejsou systematicky stanovovány a výsledky nejsou následně monitorovány a vyhodnocovány;

71.  podporuje doporučení Účetního dvora určené řídícím orgánům, že by měly zajistit ve fázi žádosti o grant a rozhodnutí o grantu stanovení vhodných cílů, cílových hodnot a ukazatelů (např. počet vytvořených pracovních míst, zvýšení kapacity v oblasti cestovního ruchu a zvýšení aktivit cestovního ruchu), aby bylo možné vybrat projekty, které budou pravděpodobně nejefektivnější a vyhodnotit jejich výsledky; naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly tuto praxi;

72.  podporuje doporučení Účetního dvora, kterým vyzývá Komisi, aby vyhodnotila, nakolik pomoc v odvětví cestovního ruchu představuje nákladově efektivní prostředek podpory členských států při jejich úsilí podpořit hospodářský růst, a posoudila, zda by tato podpora nemohla být lépe zaměřena;

73.  vítá úsilí Komise o zjednodušení procesu souvisejícího se získáním dotací z EFRR, aby tak bylo možno minimalizovat administrativní zátěž, jíž čelí navrhovatelé; naléhavě vyzývá Komisi, aby předkládala zprávy o pokroku v této oblasti;

Část X – Zvláštní zpráva Účetního dvora č. 7/2011 nazvaná „Je agroenvironmentální podpora dobře nastavena a řízena?“

74.  uznává důležitost agroenvironmentálních opatření jako klíčového prvku politik Unie zaměřených na nepříznivý vliv zemědělství na životní prostředí; uznává agroenvironmentální platby jako způsob, jak „podporovat zemědělce a ostatní správce půdy v tom, aby sloužili společnosti jako celku tím, že zavedou nebo budou nadále používat metody zemědělské produkce slučitelné s ochranou a zlepšováním životního prostředí, krajiny a jejích vlastností, přírodních zdrojů, půdy a genetické rozmanitosti“(8);

75.  zároveň zdůrazňuje, že veřejné výdaje by měly být prováděné tak, aby se zajistily maximálně nákladově efektivní a konkrétní výsledky; podotýká, že je nutné efektivněji plnit závazky Unie (snížení emisí skleníkových plynů do roku 2020, strategii EU pro biologickou rozmanitost pro rok 2020 atd.);

76.  je zneklidněn zjištěním Účetního dvora, že agroenvironmentální politika nebyla nastavena a monitorována tak, aby přinášela konkrétní přínosy pro životní prostředí, že cíle agroenvironmentálních plateb nejsou natolik konkrétní, aby bylo možné posoudit, zda jich bylo dosaženo, uváděné problémy životního prostředí nepředstavují jednoznačné odůvodnění pro poskytnutí agroenvironmentálních plateb a plnění agroenvironmentální politiky není možné snadno monitorovat; vyzývá členské státy, aby stanovily jasně zacílené programy rozvoje venkova, a vybízí Komisi, aby tyto programy posuzovala přísněji, před tím než je schválí; zdůrazňuje význam kvalitně řízené Evropské sítě pro hodnocení rozvoje venkova;

77.  vítá závěr Účetního dvora, že se zemědělcům většinou poskytuje dostatečná podpora formou odborné pomoci, konstatuje však, že šíření postupů osvědčené praxe a poskytování zpětné vazby o výsledcích je nutno zlepšit; vyzývá Komisi a členské státy, aby za tímto účelem lépe využívaly existující struktury, jako je evropská síť pro rozvoj venkova;

78.  vítá závěr Účetního dvora, že se zemědělcům poskytuje dostatečná podpora formou odborné pomoci, a konstatuje mnoho případů postupů osvědčené praxe, které Účetní dvůr zaznamenal; je znepokojen, že většina členských států se však nezabývá tím, jaká je minimální účast nutná k tomu, aby podopatření přinesla očekávané environmentální účinky, ani tím, zda jsou částky podpory pro zaručení minimální účasti přiměřené; je toho názoru, že kolektivní přístup lze také uplatnit prostřednictvím metody Leader pro rozvoj venkova;

79.  je znepokojen nedostatky ve stanovování výše podpory, které zjistil Účetní dvůr; vyzývá Komisi, aby před schválením programů zajistila, aby byly náležitě zohledněny všechny prvky označené Účetním dvorem jako nezbytné pro řádné stanovení výše podpory;

80.  je znepokojen tím, že se většina prostředků vynakládala na „horizontální“ podopatření, která se prováděla na celém území spadajícím pod programy rozvoje venkova; považuje za nepřijatelné, že členské státy zaměření na určité zeměpisné oblasti a výběr takových oblastí provádějí jen v omezené míře; zastává názor, že omezené zaměření by mělo být v programech ve všech případech odůvodněno;

81.  je hluboce znepokojen, že se při řízení agroenvironmentální politiky dostatečně nezohledňují specifické potřeby v oblasti životního prostředí, a tím se nezajišťuje nejvýhodnější využití prostředků; shledává nepřijatelným, že podle zjištění Účetního dvora v 39 % případů auditovaných smluv se v oblastech, kterých se smlouva týkala, žádné konkrétní problémy nevyskytovaly nebo je členské státy nebyly schopny určit; vyzývá členské státy, aby se zaměřovaly na kolektivní přístup v případech, kdy tento přístup zajistí požadovaný účinek na životní prostředí;

82.  v souvislosti s příštím programovým obdobím zdůrazňuje, že k tomu, aby agroenvironmentální platby dosáhly požadovaných účinků v oblasti biodiverzity, zachování a rozvoje systémů zemědělství a lesnictví s vysokou přírodní hodnotou a tradičních zemědělských krajin, v oblasti ochrany vody a boje proti klimatickým změnám, je nezbytné zacílit agroenvironmentální režimy na specifičtější priority;

83.  vítá přístup, který byl přijat v návrhu Komise nařízení Evropského parlamentu a Rady o budoucí podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) (COM(2011)0627/2), jež bude klást větší důraz na neustálé sledování a ukazatele výkonnosti programů rozvoje venkova;

Část XI – Zvláštní zpráva Účetního dvora č. 8/2011 nazvaná „Zpětné získávání neoprávněných plateb provedených v rámci společné zemědělské politiky“

84.  vítá zvláštní zprávu Účetního dvora a bere na vědomí jeho závěry; zdůrazňuje dlouhodobou kritiku Parlamentu, že systém zpětného získávání plateb funguje pouze částečně; zdůrazňuje, že i podle „příznivějších“ odhadů zpětně získaných částek, k nimž dospěla Komise, si 60 % neprávem vyplacených finančních prostředků nadále ponechávají jejich příjemci; bere na vědomí, že pokud by se vycházelo z odhadů Účetního dvora, bylo by to dokonce 90 %;

85.  podporuje doporučení Účetního dvora, že Komise by měla:

86.  bere na vědomí, že systém zpětného získávání plateb se týká pouze malé části vyplacených finančních prostředků a že z odhadovaných 500 000 000 000 EUR, které byly v uplynulých deseti letech vyplaceny na zemědělskou politiku, bylo zpětně získáno 5 000 000 000 EUR (1 %) (zvláštní zpráva č. 7/2010); dále konstatuje, že udržovat funkční kontrolní systém je tedy nákladnější, než uhradit Komisi vypracování finančních oprav;

87.  bere na vědomí postoj Komise, že se těmito doporučeními míní nadále zabývat, a vyzývá ji, aby Parlamentu podávala informace o tom, jaké kroky má v úmyslu přijmout s cílem těmto doporučením vyhovět;

88.  vyjadřuje politování nad tím, že v období 2006–2009 činil procentuální podíl odepsaných dluhů, které byly hrazeny z rozpočtu EU, 87,8 % čili 428 900 000 EUR; žádá Komisi, aby zavedla mechanismus sankcí pro případy, kdy členské státy neoprávněně odepisují dluhy jako nedobytné; trvá na tom, že k tomu je nutné vypracovat jednoznačné a prakticky použitelné pokyny, které nebude možné vykládat různým způsobem;

89.  podporuje doporučení Účetního dvora a vyzývá Komisi, aby zajistila, aby:

90.  bere na vědomí vysvětlení, která Komise k těmto doporučením podala, a vyzývá ji, aby se těmito návrhy zabývala podrobněji; žádá Komisi, aby Parlamentu podala zprávu o svých závěrech a o tom, zda v souvislosti s těmito doporučeními hodlá učinit nějaké kroky;

91.  vítá iniciativu OLAFu, že prozkoumá, zda je možné změnit nařízení Komise (ES) č. 1848/2006 ze dne 14. prosince 2006 o nesrovnalostech a zpětném získávání částek neoprávněně vyplacených v rámci financování společné zemědělské politiky a organizaci informačního systému v této oblasti(9) tak, aby se zlepšila plynulost předávání a využívání stávajících informací; vyzývá OLAF, aby o svých zjištěních informoval Parlament;

92.  žádá, aby se problém nesplacených částek (které mají být získány zpět) ve všech členských státech řešil stejným způsobem, a aby byla přijata opatření, která zaručí, že finanční prostředky, které mají být Unii vyplaceny v důsledku porušení práva Unie, jsou jí skutečně splaceny, a to i přesto, že některé státy jsou zasaženy finanční krizí;

93.  konstatuje, že částka, která byla členským státům účtována v souladu s pravidlem 50/50 (za období 2006–2009) činí 424 000 000 EUR, přičemž 58 % této částky se vztahuje na Itálii; žádá o vypracování akčního plánu pro Itálii, který povede k nápravě této situace;

94.  připomíná, že účetní závěrky předložené Parlamentu stále nejsou dostatečně transparentní ohledně toho, jaká částka byla členským státům (tedy z peněz daňových poplatníků) odepsána a jaké částky se podařilo skutečně získat zpět od příjemců finančních prostředků; žádá Komisi, aby tuto informaci Parlamentu poskytla;

95.  vyzývá Účetní dvůr, aby na stejné téma zveřejnil zprávu z oblasti strukturálních fondů;

Část XII – Zvláštní zpráva Účetního dvora č. 9/2011 nazvaná „Byly projekty z oblasti elektronické správy podporované z EFRR účelné?“

96.  vítá zprávu a hodnocení Účetního dvora, že projekty z oblasti elektronické správy podporované z EFRR přispěly k rozvoji elektronických veřejných služeb;

97.  schvaluje doporučení Účetního dvora, zejména, že by:

–  členské státy by měly vypracovat strategie pro oblast elektronické správy, které budou založeny na zjištěných potřebách, budou mít jasné cíle a budou rozdělovat odpovědnost mezi orgány, které mají nést odpovědnost za dosahování těchto cílů,

–  řídící orgány měly vybírat projekty z oblasti elektronické správy pro podporu z EFRR na základě posouzení pravděpodobných nákladů a kvalitativních a kvantitativních přínosů daného projektu,

–  řídící orgány v členských státech měly zajistit, aby se projekty z oblasti elektronické správy vybírané pro financování z EFRR nezaměřovaly pouze na projektové výstupy, ale zároveň na změny procesů nebo organizace, které jsou nezbytné, aby se mohlo využívat přínosů z vytvořených systémů,

–  řídící orgány měly být vyzývány, aby uplatňovaly osvědčené postupy, které jsou dostupné např. přes program ePractice, a doporučuje používání vhodné metodiky řízení projektů u projektů v oblasti elektronické správy, které dostávají finanční prostředky z EFRR,

–  Komisi měla být vyzvána, aby nadále dbala o to, aby u projektů, které čerpají podporu z EFRR, byly uplatňovány zásady a doporučení EU vedoucí k transevropské interoperabilitě, a to zejména zásady Evropského rámce interoperability,

–  řídící orgány při výběru projektů z oblasti elektronické správy měly zajistit, aby byly v analýze nákladů a přínosů, která by měla být základem pro rozhodnutí o financování, zohledněny všechny významnější náklady včetně nákladů na údržbu,

–  Komise měla být vyzvána, aby nadále dbala o to, aby řídící orgány monitorovaly a vyhodnocovaly výsledky a dopady projektů s cílem doložit účelné vynakládání finančních prostředků Unie a poskytnout zároveň zpětnou vazbu, která pomůže zlepšit koncepci budoucích programů;

Část XIII – Zvláštní zpráva Účetního dvora č. 10/2011 nazvaná „Jsou programy “Mléko do škol' a „Ovoce do škol“ účelné?„

98.  připomíná, že jak podle závěrů externího hodnocení programu „Mléko do škol“ z roku 1999, tak podle zjištění Účetního dvora program doposud neprošel žádnými skutečnými změnami;

99.  zdůrazňuje, že pouhé pokračování stávajícího programu „Mléko do škol“ by představovalo plýtvání penězi daňových poplatníků, a proto by měl být ukončen, nedojde-li k jeho okamžité a důkladné reformě;

100.  zdůrazňuje skutečnost, že pouze 10 % škol, které jsou oprávněny se programu „Mléko do škol“ účastnit, toho v současné době využívá; v tomto kontextu se domnívá, že členské státy vyjádřily programu podporu, a to i navzdory jeho nízké míře subvence a možnému efektu mrtvé váhy; vybízí členské státy, aby do škol zavedly vnitrostátní programy týkající se výživy, které by nahradily programy „Mléko do škol“ a „Ovoce do škol“ lépe cílenými opatřeními;

101.  je přesvědčen, že pokud programy „Mléko do škol“ a „Ovoce do škol“ budou pokračovat, měly by fungovat podobným způsobem a v zájmu usnadnění koordinace a vytvoření součinnosti, poněvadž oba programy sledují stejné cíle;

102.  vyzývá Komisi a členské státy, aby se – na základě vědeckých kritérií – zaměřily na takové děti a žáky, jež by z těchto programů měli největší užitek (pokud jde o potřeby v oblasti výživy, věkové skupiny, zdravotní stav, společenské vrstvy); zdůrazňuje, že zaměření těchto programů také usnadní stanovit jejich dopad;

103.   zastává názor, že by výrobky měly být distribuovány bezplatně a že by jejich distribuce neměla probíhat v jídelnách;

104.  trvá na tom, že distribuce výrobků, na něž se tyto programy vztahují, musí být zakotvena ve vnitrostátní nebo regionální strategii; tato strategie také musí zahrnovat doprovodná opatření (v podobě vzdělávacích, informačních opatření, do nichž jsou zapojeni rodiče a učitele);

105.  vyzývá Komisi a členské státy, aby pro program „Mléko do škol“ zavedly systém spolufinancování, který bude fungovat na podobném principu jako systém užívaný pro program „Ovoce do škol“; Komise a členské státy by měly zvážit, zda by do spolufinancování neměla být zahrnuta i doprovodná opatření; kromě toho se domnívá, že nevyužité vnitrostátní finanční prostředky by mohly být přerozděleny mezi členské státy;

106.  vyzývá Komisi a členské státy, aby zavedly účinné monitorovací a kontrolní systémy;

Část XIV – Zvláštní zpráva Účetního dvora č. 11/2011 nazvaná „Je režim zeměpisných označení koncipován a řízen tak, aby byl účelný?“

107.  vítá zvláštní zprávu Účetního dvora a bere na vědomí zjištění Účetního dvora, že:

–  právní ustanovení týkající se systému zeměpisných označení nestanoví minimální požadavky na kontrolu specifikací výrobků a neupravují takové aspekty, jako je minimální působnost kontrol, jejich četnost, metodika jejich výběru a subjekty zapojené do jednotlivých fází produkce a distribuce, které podléhají kontrole;

–  nařízení (ES) č. 882/2004 se nezabývá tím, zda jsou kontroly v souvislosti se systémem zeměpisných označení, které mají členské státy provádět s cílem zabránit nedovoleným postupům a odhalovat je, povinné a jakou mají mít povahu;

108.  je znepokojen tím, že to podle auditu Účetního dvora tato situace vede ke stavu, kdy se kontrolní systémy členských států v řadě důležitých aspektů liší, a je toho názoru, že tyto rozdíly je nutno v budoucnu odstranit; bere na vědomí návrh Komise (COM(2010)0733), který je součástí tzv. „balíčku režimů jakosti“; požaduje odpovídající kontrolní strukturu a systém, který zajistí konzistentní kvalitu výrobků s označením chráněné označení původu a chráněné zeměpisné označení a účinně zabrání nepovoleným postupům ve všech členských státech a odhalí je; je však toho názoru, že to nesmí vést k vršení dalších fází kontroly, stanovování maximálních kontrolních požadavků a dalšímu nárůstu byrokracie;

109.  souhlasí s doporučením Účetního dvora, aby audity kontrol, které členské státy provádějí v rámci systému zeměpisných označení, zahrnula Komise do svého plánu pravidelných auditů v členských státech, a žádá Komisi, aby tak učinila;

110.  připomíná zjištění Účetního dvora, že postup přezkoumávání žádostí na úrovni členských států a Komise je zdlouhavý, a žádá Komisi, aby stávající příliš byrokratické a zdlouhavé postupy registrace zjednodušila a zkrátila, aby se systém zeměpisných označení stal atraktivním pro potenciální žadatele, které v současnosti odrazují časově příliš náročné postupy podávání a vyřizování žádostí;

111.  je znepokojen tím, že audit Účetního dvora zjistil, že povědomí spotřebitelů a producentů o systému zeměpisných označení je nízké; je také znepokojen tím, že možnosti, které se v současnosti využívají k nápravě této situace, se ukázaly jako prostředky, které nejspíše informovanost o systému zeměpisných označení nezvýší a nejsou přiměřené k tomu, aby motivovaly producenty k účasti; žádá proto Komisi, aby současný stav důkladně prozkoumala, vypracovala jasnou strategii a navrhla efektivní opatření a prostředky k nápravě současné nedostatečné informovanosti o systému zeměpisných označení, výrobcích, které nesou tato označení, a o tom, jaká jsou loga systému – aby například vedla ze své iniciativy informační kampaň apod.;

112.  podporuje doporučení Účetního dvora, že by měl být zaveden systém vzájemné pomoci, který odpovídá specifickým potřebám vnitrostátních orgánů, které se zabývají režimem zeměpisných označení;

113.  připomíná, že systém Unie pro zeměpisné označování rozlišuje dva typy ochranných označení: chráněné označení původu a chráněné zeměpisné označení; zdůrazňuje, že takovýto popis je pro spotřebitele matoucí, neboť dostatečně neobjasňuje, jaký je mezi nimi rozdíl; navrhuje proto jednoznačnější ukazatele, které spotřebitelům umožní chápat, v čem se chráněná označení liší, pokud jde o míru a typ vztahu, který existuje mezi produktem a zeměpisnou oblastí;

114.  je znepokojen nedávnými tiskovými zprávami, které informují o nepatřičném používání a zneužívání zeměpisných označení ze strany některých třetích zemí; žádá Komisi, aby přijala aktivní opatření, která ochrání výrobky registrované v systému zeměpisných označení Unie také v prostředí mezinárodního obchodu, a aby pracovala na příslušných dohodách s třetími zeměmi;

115.  vyzývá Komisi, aby Parlament informovala o výsledcích svých kroků;

Část XV – Zvláštní zpráva Účetního dvora č. 15/2011 nazvaná „Zajišťují postupy Komise účelné řízení kontroly státní podpory?“

116.  vítá zvláštní zprávu Účetního dvora a obecně souhlasí s jeho doporučeními, přičemž předkládá následující připomínky a bere na vědomí skutečnost, že pro audit bylo vybráno pouze osm členských států;

117.  bere na vědomí hodnocení Účetního dvora, podle něhož Komise reagovala rychle a účinně na finanční krizi a přispěla tak výrazným způsobem k tomu, že nedošlo k úpadku žádné významné finanční instituce sídlící v Unii;

118.  vyzývá Komisi, aby zaujala aktivnější postoj ve svých vztazích s členskými státy, zejména aby:

119.  je si vědom nedostatků, pokud jde o potřebu zrychlit postup rozhodování a zvýšit transparentnost, a vyzývá Komisi, aby přijala opatření, jejichž cílem bude zkrácení délky postupu šetření; bere na vědomí vysoký počet žádostí o informace zaslaných členským státům a doporučuje Komisi, aby jej omezila s cílem urychlit postup; vyzývá Komisi, aby informovala Parlament o tom, jak dlouhá je průměrná doba pro uzavření případů v jednotlivých členských státech za poslední čtyři roky;

120.  vyzývá Komisi, aby dále zvážila, zda-li by zkušenosti získané při úspěšném řešení finanční krize mohly být využity jako běžný postup za „normálních“ okolností , a žádá Komisi, aby do září 2012 informovala Parlament o možných změnách, které by mohly být zavedeny;

121.  zdůrazňuje, že je důležité zajistit právní jistotu pro všechny zúčastněné strany; vyzývá proto Komisi, aby:

122.  bere na vědomí nedostatky ve využívání dostupných lidských zdrojů a vítá záměr Komise zavést lepší systém pro záznam využití pracovní doby; schvaluje návrh Účetního dvora zavést manažerské výkaznictví, jehož účelem je účinně kontrolovat využití pracovní doby na jednotlivé případy a objem práce jednotlivých zpracovatelů; očekává, že tento systém bude plně zprovozněn do konce roku 2012;

123.  zdůrazňuje důležitost kontroly státní pomoci; doporučuje proto Komisi, aby posílila kontrolní činnosti, pokud jde o velikost vzorku i rozsah;

124.  bere na vědomí nedostatky v postupu sběru údajů, vyzývá Komisi, aby zlepšila jeho efektivitu a spolehlivost a aby informovala o pokroku s ohledem na zavádění aplikace SARI(10) před ukončením postupu udělování absolutoria za rok 2010;

125.  vyzývá Komisi, aby rozšířila následné posouzení dopadu státní podpory a kontroly státní podpory na podniky, trhy a ekonomiku jako celek;

o
o   o

126.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, Soudnímu dvoru Evropské unie a Účetnímu dvoru a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).

(1) Úř. věst. L 64, 12.3.2010. (2) Úř. věst. C 332, 14.11.2011, s. 1. (3) Úř. věst. C 326, 10.11.2011, s. 1. (4) Úř. věst. C 332, 14.11.2011, s. 134. (5) Přijaté texty, P7_TA(2012)0153. (6) Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1. (7) Nařízení Evropského Parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004 ze dne 29. dubna 2004 o úředních kontrolách za účelem ověření dodržování právních předpisů týkajících se krmiv a potravin a pravidel o zdraví zvířat a dobrých životních podmínkách zvířat (Úř. věst. L 165, 30. 4. 2004, s. 1). (8) Nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 ze dne 20. září 2005 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) (Úř. věst. L 277, 21.10.2005, s. 1), bod odůvodnění 35. (9) Úř. věst. L 355, 15.12.2006, s. 56. (10) Aplikace SARI je nová centrální databáze, do níž mohou orgány udělující státní pomoc v členských státech vkládat přímo údaje o jejich výdajích na podporu (Zvláštní zpráva č. 15/2011, s. 60).

1.Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 10. května 2012 o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2010, oddíl I – Evropský parlament (COM(2011)0473 – C7-0257/2011 – 2011/2202(DEC))

P7_TA(2012)0155 A7-0120/2012

Evropský parlament,

–  s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2010(1),

–  s ohledem na konečnou účetní závěrku Evropské unie za rozpočtový rok 2010 (COM(2011)0473 – C7-0257/2011)(2),

–  s ohledem na zprávu o rozpočtovém a finančním řízení – oddíl I – Evropský parlament – rozpočtový rok 2010(3),

–  s ohledem na výroční zprávu interního auditora za rozpočtový rok 2010,

–  s ohledem na výroční zprávu Účetního dvora o plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2010, spolu s odpověďmi kontrolovaných orgánů(4),

–  s ohledem na prohlášení o věrohodnosti účtů(5) a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2010 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na čl. 314 odst. 10 a článek 318 Smlouvy o fungování Evropské unie a na článek 106a Smlouvy o Euratomu,

–  s ohledem na nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství(6), a zejména na články 145, 146 a 147 tohoto nařízení,

–  s ohledem na článek 13 vnitřních předpisů pro plnění rozpočtu Evropského parlamentu(7),

–  s ohledem na čl. 147 odst. 1 finančního nařízení, podle kterého musí každý orgán Unie učinit všechna vhodná opatření, aby vyhověl připomínkám připojeným k rozhodnutí Evropského parlamentu o absolutoriu,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 10. března 2009 o pokynech pro rozpočtový proces pro rok 2010 – oddíly I, II, IV, V, VI, VII, VIII a IX(8),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 5. května 2009 o odhadu příjmů a výdajů Evropského parlamentu na rozpočtový rok 2010(9),

–  s ohledem na článek 77, čl. 80 odst. 3 a přílohu VI jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A7-0120/2012),

A.  vzhledem k tomu, že audit Účetního dvora dospěl k závěru, že pokud jde o správní výdaje za rok 2010, fungovaly systémy dohledu a kontroly, které jsou vyžadovány finančním nařízením, ve všech orgánech uspokojivě a 93 % z celkových 58 kontrolovaných operací neobsahovalo věcné chyby;

B.  vzhledem k tomu, že generální tajemník dne 16. června 2011 potvrdil, že získal přiměřenou jistotu, že rozpočet Parlamentu byl plněn v souladu se zásadami řádného finančního řízení a že zřízený kontrolní rámec poskytuje dostatečné záruky z hlediska legality a správnosti uskutečněných operací;

1.  uděluje absolutorium svému předsedovi za plnění rozpočtu Evropského parlamentu na rozpočtový rok 2010;

2.  předkládá své připomínky v níže uvedeném usnesení;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí a usnesení, které je jeho nedílnou součástí, Radě, Komisi, Soudnímu dvoru, Účetnímu dvoru, evropskému veřejnému ochránci práv a evropskému inspektorovi ochrany údajů a aby zajistil jejich zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).

2.Usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. května 2012 obsahující připomínky, které jsou nedílnou součástí rozhodnutí o plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2010, oddíl I – Evropský parlament (COM(2011)0473 – C7-0257/2011 – 2011/2202(DEC))

Evropský parlament,

–  s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2010(10),

–  s ohledem na konečnou účetní závěrku Evropské unie za rozpočtový rok 2010 (COM(2011)0473 – C7-0257/2011)(11),

–  s ohledem na zprávu o rozpočtovém a finančním řízení – oddíl I – Evropský parlament – rozpočtový rok 2010(12),

–  s ohledem na výroční zprávu interního auditora za rozpočtový rok 2010,

–  s ohledem na výroční zprávu Účetního dvora o plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2010, spolu s odpověďmi kontrolovaných orgánů(13),

–  s ohledem na prohlášení o věrohodnosti účtů(14) a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2010 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na čl. 314 odst.10 a článek 318 Smlouvy o fungování Evropské unie a na článek 106a Smlouvy o Euratomu,

–  s ohledem na nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství(15) (dále jen „finanční nařízení“), a zejména na články 145, 146 a 147 tohoto nařízení,

–  s ohledem na článek 13 vnitřních předpisů pro plnění rozpočtu Evropského parlamentu(16),

–  s ohledem na čl. 147 odst. 1 finančního nařízení, podle kterého musí každý orgán Unie učinit všechna vhodná opatření, aby vyhověl připomínkám připojeným k rozhodnutí Evropského parlamentu o absolutoriu,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 10. března 2009 o pokynech pro rozpočtový proces pro rok 2010 – oddíly I, II, IV, V, VI, VII, VIII a IX(17),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 5. května 2009 o odhadu příjmů a výdajů Evropského parlamentu na rozpočtový rok 2010(18),

–  s ohledem na článek 77 a čl. 80 odst. 3 a přílohu VI jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A7-0120/2012),

A.  vzhledem k tomu, že audit Účetního dvora dospěl k závěru, že pokud jde o správní výdaje za rok 2010, fungovaly systémy dohledu a kontroly, které jsou vyžadovány finančním nařízením, ve všech orgánech uspokojivě a 93 % z celkových 58 kontrolovaných operací neobsahovalo věcné chyby;

B.  vzhledem k tomu, že generální tajemník dne 16. června 2011 potvrdil, že získal přiměřenou jistotu, že rozpočet Parlamentu byl plněn v souladu se zásadami řádného finančního řízení a že zřízený kontrolní rámec poskytuje dostatečné záruky z hlediska legality a správnosti uskutečněných operací;

C.  vzhledem k tomu, že některé otázky vznesené ve Výboru pro rozpočtovou kontrolu během diskusí o udělení absolutoria na rok 2010 přesahovaly specifický rámec roku 2010 a byly začleněny do obecných otázek výboru, zaměřuje se tato zpráva i nadále zejména na plnění rozpočtu a na absolutorium na rozpočtový rok 2010 a zároveň uznává, že přístup k rozpočtovým záležitostem je tématem pro širší diskusi, zejména v právě vytvářené pracovní skupině pro posouzení nákladů Evropského parlamentu a možných úspor a v souladu s rozpočtovými pokyny na rok 2013 přijatými dne 8. února 2012, které usilují o významné dlouhodobé úspory prostřednictvím nezávislého hodnocení rozpočtu Evropského parlamentu, které na konci roku 2012 povede k přijetí návrhů, jež budou poté rychle realizovány;

Výzvy související s plněním rozpočtu na rok 2010

1.  zdůrazňuje, že plnění rozpočtu v roce 2010 bylo náročné, neboť se jednalo o první úplný rok činnosti po volbách do Evropského parlamentu v roce 2009 a probíhalo v kontextu pokračujících finančních problémů v Unii;

2.  konstatuje, že rozpočet Parlamentu (konečná výše prostředků představovala celkem 1 616 760 399 EUR ve srovnání s 1 529 970 930 EUR v roce 2009) tvořil méně než pětinu (19,99 %, 19,67 % v roce 2009, tedy méně než obvyklý 20% podíl) okruhu V (správní výdaje) souhrnného rozpočtu Evropské unie na rok 2010;

3.  bere na vědomí odpověď sekretariátu EP, v níž se uvádí, že roční náklady na sídlo Parlamentu ve Štrasburku činily v roce 2010 přesně 51 500 000 EUR, přičemž 33 500 000 EUR připadalo na náklady na infrastrukturu a 18 000 000 EUR na provozní náklady 12 dílčích zasedání konaných každý měsíc; zdůrazňuje, že tyto oficiální číselné údaje jsou mnohem nižší, než částky původně uváděné v předložených odhadech, jež se pohybovaly mezi 169 000 000 a 203 000 000 EUR; konstatuje však, že v odhadech na rok 2006 došly správní útvary k závěru, že jediné pracovní místo Parlamentu by přineslo úspory ve výši 204 milionů EUR a podle odhadů na rok 2010 ve výši 180 milionů EUR, přičemž tato nižší částka je důsledkem nákupu budov ve Štrasburku a modernizace v oblasti informačních technologií, a připomíná, že v souvislosti s odhady na rok 2013 hlasoval Evropský parlament poměrem hlasů 429 ku 184 ve prospěch jediného sídla za účelem snížení nákladů;

4.  připomíná, že vstup Lisabonské smlouvy v platnost posílil pravomoci Parlamentu a zvýšil objem jeho aktivit a legislativní činnosti, což vyžadovalo závažné změny v jeho organizaci a pracovních metodách, aby mohl vykonávat kvalitní legislativní činnost a pokračovat v přípravách na rozšíření Unie o Chorvatsko; dále připomíná, že aby bylo možné reagovat na nové výzvy, byla přijata opatření na zlepšení nákladové efektivnosti prostřednictvím vyšší produktivity, přesunu zaměstnanců a zlepšených pracovních metod;

5.  připomíná, že k financování dodatečných nákladů přímo vyplývajících ze vstupu Lisabonské smlouvy v platnost bylo nutné přijmout opravný rozpočet (č. 1/2010 přijatý dne 19. května 2010) ve výši 9 397 164 EUR; dále konstatuje, že tento opravný rozpočet posílil zejména dva body rozpočtu (bod 1 2 0 0 „Odměny a příspěvky“ a bod 4 2 2 0/01 „Parlamentní asistence: místní asistenti“) s cílem zlepšit pomoc poskytovanou poslancům při výkonu většího počtu legislativních úkolů; lituje však, že toto zvýšení nebylo významným způsobem omezeno dalekosáhlejšími úsporami;

6.  konstatuje, že v tomto roce došlo ke konsolidaci a další modernizaci správních útvarů, přičemž byl kladen větší důraz na klíčové činnosti, restrukturalizaci útvarů, lepší využívání moderních technologií a zvýšenou interinstitucionální spolupráci;

7.  zdůrazňuje, že rok 2010 byl prvním rokem, kdy byl plně prováděn nový statut poslanců a statut asistentů (oba jsou v platnosti od 14. července 2009) poté, co vstoupil v platnost soubor změn prováděcích opatření k oběma statutům navržený dočasnou hodnotící skupinou, jež vedly k výraznému nárůstu úkolů správních útvarů Parlamentu;

8.  bere na vědomí, že předsednictvo dne 24. března 2010 přijalo střednědobou strategii v oblasti systémů informačních a komunikačních technologií (a zejména systém práce s poznatky, Knowledge management system (KMS), který je její součástí) a střednědobou politiku v oblasti nemovitostí, jež mají obě významné finanční dopady;

Zpráva o rozpočtovém a finančním řízení

9.  konstatuje, že v roce 2010 činily příjmy Parlamentu 243 094 204 EUR (v roce 2009 to bylo 141 250 059 EUR), z toho účelově vázané příjmy představovaly částku 110 298 523 EUR;

Účetní závěrka Parlamentu

10.  bere na vědomí hodnoty, na jejichž základě byla sestavena účetní závěrka Parlamentu za rozpočtový rok 2010, jmenovitě:

11.  konstatuje, že v roce 2010 bylo využito 96 % konečné výše prostředků (v roce 2009 se jednalo o 93 %) s 4 % mírou zrušení (6,7 % v roce 2009) a že stejně jako v předchozích letech bylo dosaženo velmi vysoké míry plnění rozpočtu;

12.  konstatuje však, že došlo k významným přenosům prostředků do roku 2010 (190 365 823 EUR(19)), které do velké míry vyplývaly ze specifické povahy volebního roku 2009, a v této souvislosti vyzývá k lepšímu plánování výdajů při přípravě budoucích voleb do Evropského parlamentu;

13.  konstatuje, že tato celkově vysoká úroveň plnění částečně vyplývá ze dvou cílených převodů uskutečněných před koncem rozpočtového roku 2010 (9 240 000 EUR na zakoupení Evropského domu v Sofii a 10 923 000 EUR na čtyři významné projekty v oblasti informačních technologií); vítá skutečnost, že mezi roky 2010 a 2011 již podruhé nedošlo k žádným sběrným převodům; naléhavě však vyzývá své správní útvary, aby i nadále usilovaly o lepší a jasnější plánování rozpočtu a o rozpočtovou kázeň, a konstatuje, že zahrnutí budov, IT nebo jiných významných výdajů do rozpočtu by vedlo k úplné finanční transparentnosti; domnívá se, že všechny významné výdaje by měly být plně naplánovány v ročním rozpočtu a neměly by vznikat v důsledku potřeby vyčerpat nevyužité prostředky;

Prohlášení o věrohodnosti účtů vydané generálním tajemníkem

14.  vítá prohlášení generálního tajemníka ze dne 16. června 2011 jako hlavní pověřené schvalující osoby k výročním zprávám o činnosti za rok 2010 předloženým schvalujícími osobami, v němž potvrzuje, že získal přiměřenou jistotu, že rozpočet Parlamentu byl plněn v souladu se zásadami řádného finančního řízení a že zřízený kontrolní rámec poskytuje dostatečné záruky z hlediska legality a správnosti uskutečněných operací;

Výroční zpráva o udělených zakázkách

15.  bere na vědomí, že ústřední útvary na základě informací schvalujících útvarů vypracovaly pro rozpočtový orgán výroční zprávu(20) o zakázkách udělených v roce 2010, a dále bere na vědomí následující rozdělení všech zakázek udělených v roce 2009 a 2010:

16.  bere na vědomí následující rozdělení zakázek udělených v letech 2010 a 2009 podle typu použitého řízení:

Výjimečná vyjednávací řízení

17.  vítá skutečnost, že od roku 2010 všechna generální ředitelství v příloze ke svým výročním zprávám o činnosti poskytují informace o zakázkách přidělených za použití výjimečného vyjednávacího řízení a zdůvodňují, proč byl tento postup použit, jakož i další informace požadované v bodu 50 usnesení ze dne 5. května 2010(21) o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2008, oddíl I – Evropský parlament;

18.  bere na vědomí obrácený trend v roce 2010 (ve srovnání s rokem 2009 a s předchozími lety), pokud jde o počet výjimečných vyjednávacích řízení v případě všech zakázek v hodnotě vyšší než 25 000 EUR(22), jak ukazuje následující tabulka:

19.  vyzývá generální ředitelství, která stále tato řízení často využívají, zejména GŘ INLO, aby snížila jejich počet/podíl; naléhavě vyzývá správní útvary, aby tyto postupy i nadále důkladně prověřovaly, zejména pokud jde o možný střet zájmů, a aby v případě všech zjištěných nesrovnalostí uplatňovaly výraznější a odrazující sankce

20.  vítá skutečnost, že GŘ PRES zřídilo v rámci útvaru pro plánování, rozpočtové řízení a zakázky oddělení pro veřejné zakázky, protože tento krok zvýší transparentnost veřejných zakázek;

Výroční zpráva Účetního dvora za rok 2010
Obecná zjištění

21.  vítá skutečnost, že Účetní dvůr v rámci auditu zjistil, že platby jako celek neobsahují věcné chyby, a že nenalezl žádné věcné nedostatky při posuzování souladu systémů dohledu a kontroly s finančním nařízením;

Řízení režimu finančních příspěvků pro skupinové návštěvy

22.  bere na vědomí zjištění Účetního dvora, že postupy platné v roce 2010, které nevyžadovaly předkládání dokladů o skutečných cestovních nákladech a umožňovaly vedoucím skupin poskytovat platby v hotovosti, představovaly riziko přeplatků a omezovaly možnost interních kontrol těchto plateb, a bere na vědomí nedávné přijetí změn tohoto systému; zdůrazňuje však, že poslanci mají stále možnost požadovat pro skupinové návštěvy platby v hotovosti; žádá generálního tajemníka, aby požádal Účetní dvůr o stanovisko ke změnám předpisů;

Zaměstnávání smluvních zaměstnanců

23.  se zklamáním konstatuje, že Účetní dvůr zjistil, že ve čtyřech z pěti – tj. v celých 80 % – kontrolovaných případů byla dokumentace týkající se posuzování přihlášek, vedení pohovorů a přijímání rozhodnutí o výběru smluvních zaměstnanců neúplná, aniž by to mělo pro zúčastněné zaměstnance jakékoli důsledky, kteří tudíž nejsou motivováni situaci napravit; souhlasí s doporučením Účetního dvora, že by za účelem interní kontroly měla být od nynějška zajištěna úplná dokumentace;

Zadávání veřejných zakázek

24.  lituje skutečnosti, že Účetní dvůr nalezl chyby, nesrovnalosti a jiné problémy v zadávacích řízeních Parlamentu, jež kontroloval; poukazuje na nedávná opatření přijatá ke zkvalitnění těchto postupů a vyzývá své správní útvary, aby i nadále zlepšovaly svou činnost v této oblasti; vítá vyvinutí nástroje IT Webcontracts, který byl zaveden v roce 2010 a umožňuje správu veřejných zakázek online;

25.  vyzývá předsednictvo, aby znovu přezkoumalo všechny kontrolní mechanismy pro zadávání veřejných zakázek a tak zajistilo co nejvýhodnější ceny za nabízené služby a zboží;

Organizace a fungování politických skupin

26.  bere na vědomí zjištění Účetního dvora, pokud jde o přenos nevyužitých prostředků politickými skupinami a rozdělení roků, kdy se konají volby do Evropského parlamentu, na dvě části za účelem výpočtu povoleného přenosu prostředků; domnívá se, že má-li se v budoucnu zamezit potížím, k nimž došlo na začátku roku 2010, měl by být pro výpočet přenosu prostředků politickými skupinami, které budou zastoupeny i po volbách, vždy použit celý volební rok;

27.  konstatuje, že podle prohlášení jsou písemné dotazy občanů zpravidla zodpovídány do dvou týdnů, ale že v současné době neexistuje žádný režim, který by stanovil stejnou lhůtu pro zodpovídání otázek kladených poslanci předsedovi nebo generálnímu tajemníkovi EP;

Opatření přijatá generálním tajemníkem na základě usnesení o udělení absolutoria na rok 2009

28.  s uspokojením bere na vědomí rychlé poskytnutí podrobných písemných odpovědí v souvislosti s usnesením o udělení absolutoria na rok 2009, které dne 6. října 2011 předložil Výbor pro rozpočtovou kontrolu, a seriózní výměnu názorů, která se dne 11. října 2011 uskutečnila mezi generálním tajemníkem a Výborem pro rozpočtovou kontrolu během přijímání opatření navazujících na udělení absolutoria na rok 2009;

29.  vítá různá opatření, jež byla přijata v reakci na několik požadavků zformulovaných ve výše uvedeném usnesení, a očekává, že budou dokončena opatření navazující na tyto požadavky:

30.  žádá generálního tajemníka, aby nejpozději do 31. října 2012 podal příslušnému výboru Parlamentu zprávu o přijatých nebo plánovaných opatřeních;

Výroční zpráva interního auditora

31.  vítá skutečnost, že společnost externích hodnotitelů osvědčila, že útvar interního auditu je na nejvyšší úrovni souladu s mezinárodními standardy pro provozování odborné činnosti interního auditu;

32.  konstatuje, že na schůzi příslušného výboru konané dne 24. ledna 2012 představil interní auditor svou výroční zprávu podepsanou dne 15. července 2011 a vysvětlil, že v roce 2010 provedl tyto kontroly správních útvarů Parlamentu:

33.  bere na vědomí a podporuje postoje vyjádřené interním auditorem ohledně toho, že je třeba:

Povaha a účel zpráv o interním auditu

34.  odkazuje na své připomínky týkající se zpráv o interním auditu obsažené v předchozích usneseních o udělení absolutoria; uznává, že zprávy o interním auditu slouží jako nástroje pro zlepšování systémů a výkonnosti a že mohou být správně interpretovány pouze poté, co jsou na základě jejich doporučení provedeny změny a je dosaženo výsledků; upozorňuje však na to, že v rámci probíhajícího přezkumu finančního nařízení se řeší otázka dostupnosti těchto zpráv na požádání, přičemž se přihlíží k rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie v této věci;

ŘÍZENÍ SPRÁVY PARLAMENTU
Zprávy o činnosti předkládané generálními řediteli

35.  s uspokojením konstatuje, že všichni generální ředitelé byli schopni bez jakýchkoli výhrad vydat prohlášení o věrohodnosti účtů v souvislosti s plněním rozpočtu jejich útvary v roce 2010; je si vědom toho, že zprávy o činnosti jsou nástrojem vnitřního řízení, jehož hlavním smyslem je poskytnout generálnímu tajemníkovi jasný přehled o fungování správních útvarů a zejména o případných nedostatcích;

Manažer pro řízení rizik

36.  s uspokojením konstatuje, že manažer pro řízení rizik se ujal funkce dne 1. června 2010 a je podřízen přímo generálnímu tajemníkovi; vítá skutečnost, že dne 16. prosince 2011 byl zveřejněn manuál pro řízení rizik, a znovu žádá, aby jeho příslušnému výboru byla předložena výroční zpráva o činnosti manažera pro řízení rizik za rok 2010 a aby byl průběžně informován o provádění nové politiky Parlamentu v oblasti řízení rizik;

37.  žádá, aby byl jeho příslušný výbor do konce září 2012 informován o přístupu a opatřeních přijatých s cílem stanovit a spravovat citlivá pracovní místa;

GŘ pro předsednictví (PRES)
Bezpečnost

38.  bere na vědomí, že mezi roky 2009 a 2010 došlo k mírnému snížení rozpočtu určeného na bezpečnost ze 45 980 000 EUR na 45 590 000 EUR; vítá pokračující trend snižování výdajů v rozpočtu na rok 2011 (konečná výše prostředků: 42 830 000 EUR) ve srovnání s rokem 2010 a skutečnost, že předsednictvo v červenci 2011 přijalo koncepci globální bezpečnosti, která zajišťuje modernější a účinnější zabezpečení Parlamentu;

39.  znovu opakuje svou žádost, aby generální tajemník zavedl pro poslance povinnost, aby se při vstupu do prostor Parlamentu a jejich opouštění prokazovali svým identifikačním průkazem; navrhuje, aby identifikační průkazy poslanců byly kontrolovány také elektronicky;  

40.  trvá na tom, že posílení bezpečnosti budov Parlamentu a jejich bezprostředního okolí musí být nejvyšší prioritou; v této souvislosti žádá, aby byla posílena bezpečnost na parkovištích a zavedena kontrola přístupu do těch částí budov, v nichž se nachází kanceláře poslanců v Parlamentu;

41.  zdůrazňuje skutečnost, že ke krádežím došlo v zamčených kancelářích poslanců, což ukazuje na nízkou úroveň bezpečnosti kanceláří; vyzývá generálního tajemníka, aby přijal naléhavá opatření ke zlepšení stávající situace;

42.  je znepokojen nízkou úrovní bezpečnosti v parkovacích prostorách Parlamentu; konstatuje, že na parkovišti v Bruselu bylo úmyslně poškozeno několik vozidel; vyzývá předsednictvo, aby přijalo příslušná opatření ke zlepšení situace;

43.  opakuje svou žádost, aby generální tajemník do 30. června 2012 předložil návrhy na účinnější a bezpečnější systém podpisů zabraňující podvodům (a zvážil zavedení úředních hodin pro podepisování) a zejména na případný budoucí systém elektronických podpisů pro poslance, který by sloužil jak k podpisu dokumentů (jako jsou pozměňovací návrhy), tak k zaznamenání přítomnosti poslanců prostřednictvím jejich digitálního podpisu, ačkoliv si je vědom toho, že tento krok bude mít pouze minimální dopad na náklady nebo úspory;

44.  s uspokojením bere na vědomí, že na základě rozhodnutí předsednictva ze dne 5. července 2010 je v současnosti dokončována internalizace akreditačních služeb; očekává, že nový akreditační systém poskytne kvalitnější a účinnější služby; domnívá se, že je nutné pokračovat ve zlepšování a modernizaci bezpečnosti v Parlamentu a za tímto účelem náležitě profesionalizovat příslušné služby, především pomocí zvláštních postupů pro výběr a nábor pracovníků a potřebných provozních, dodatečných a opakovacích školení; se zájmem očekává vypracování nové koncepce globální bezpečnosti, zejména rozdělení prostor Parlamentu do různých „zón“, od nějž se očekává výrazné zlepšení bezpečnosti, v neposlední řadě kanceláří poslanců;

Restrukturalizace

45.  konstatuje, že v roce 2010 došlo v GŘ PRES k významné restrukturalizaci; vítá centralizaci finančních funkcí, plánování a řízení veřejných zakázek a bezpečnosti v rámci ředitelství pro řízení zdrojů, které bylo vytvořeno v březnu 2010;

GŘ pro vnitřní politiky (GŘ IPOL) a GŘ pro vnější politiky (GŘ EXPO)

46.  připomíná politický význam delegací pro činnost Parlamentu uvnitř i vně Unie; poukazuje však na zjevně velký rozdíl mezi náklady na poslance a den (od 1 400 EUR do 5 300 EUR) v různých delegacích, zejména mimo Unii; vyzývá předsednictvo, aby ve spolupráci se všemi dotčenými generálními ředitelstvími stanovilo zásady hospodárnější a jednotnější struktury nákladů pro návštěvy delegací, zejména s ohledem na jejich politický význam, trvání a optimální poměr počtu poslanců a zaměstnanců; žádá, aby byl vyvinut IT systém pro konsolidaci rozpočtu, který by poskytoval podrobné informace o rozpočtu každé delegace a zlepšil správu výdajů; žádá, aby v budoucnu byla pro cesty delegací předkládána podrobná prohlášení o nákladech všech účastníků;

GŘ pro komunikaci (GŘ COMM)

47.  vyjadřuje obavy v souvislosti s tím, že s výjimkou nákladů na legislativní přehled není rozpočtová položka 3 2 4 2 (Publikace, informační činnost a účast na veřejných akcích) dostatečně transparentní; domnívá se, že zejména výdaje v podbodu 3 2 4 2/01 by měly být podrobně rozlišeny s cílem zvýšit transparentnost v budoucích rozpočtových letech;

Návštěvnické centrum (Parlamentarium)

48.  bere na vědomí, že došlo k značnému navýšení závazků zapsaných do bodu 3 2 4 3 „Návštěvnické centrum“ (o 227 %) v porovnání s nevyčerpanými prostředky v roce 2009, přičemž výše závazků dosáhla 12 725 985 EUR; upozorňuje na vážný problém s bezpečností falešných stropů, kvůli němuž se v roce 2010 zpozdila realizace projektu, a administrativa tudíž musela zrušit prostředky ve výši 1 000 000 EUR, jež byly automaticky převedeny z roku 2009 do roku 2010; bere na vědomí, že celková výše nákladů se odhaduje na 20 530 000 EUR, což oproti roku 2007 představuje navýšení o 15,3 %; žádá, aby byly poskytnuty záruky ohledně toho, že další plány s mnohamilionovými rozpočty se nebudou podobným způsobem prodražovat;

49.  s uspokojením konstatuje, že návštěvnické centrum bylo otevřeno 14. října 2011 (původně se tak mělo stát u příležitosti evropských voleb v roce 2009); vyjadřuje však politování nad značnými prodlevami a překročením nákladů, které byly na tento projekt vyčleněny; žádá, aby poté, co bude Návštěvnické centrum v provozu dvanáct měsíců, byla vypracována studie hodnotící reakce veřejnosti, silné a slabé stránky centra, jakož i náklady a přínosy s cílem zajistit, aby fungovalo způsobem, který zúročí prostředky vložené do tohoto projektu;

Dům evropských dějin

50.  konstatuje, že dne 5. července 2010 předsednictvo přijalo aktualizovanou komunikační strategii Parlamentu, do níž byl zahrnut projekt Domu evropských dějin, a že v září 2010 tento projekt prozkoumala mezinárodní komise; dále shledává, že na tento projekt nebyly využity prostředky z rozpočtové kapitoly 1 0 6 „Rezerva na připravované prioritní projekty“, protože všechny prostředky (5 000 000 EUR) byly z této kapitoly přesunuty do kapitoly 2 1 0 „Výpočetní technika a telekomunikace“; trvá na tom, aby byly vypracovány celkové finanční dopady projektu s ohledem na komplikace kvůli podzemní řece Maalbeek, jež protéká pod základy budovy; znovu zdůrazňuje, že očekává, že bude striktně dodržován plán výdajů uvedený v plánu činnosti;

51.  vyjadřuje politování nad tím, že rozhodnutí předsednictva a dalších orgánů Parlamentu o Domu evropských dějin se nezakládala na „odhadu“ celkových konečných nákladů na dosažení plně provozuschopného projektu; doporučuje předsednictvu a kvestorům, aby v budoucnu neschvalovali žádné projekty či iniciativy, pro něž nebyly předloženy celkové finanční odhady přímých nebo nepřímých výdajů;

Skupinové návštěvy

52.  v souvislosti se zlepšováním informovanosti o Parlamentu a jeho legislativní činnosti uznává význam návštěv; bere na vědomí nedávné změny provedené v systému plateb pro skupinové návštěvy, který byl zaveden v roce 2010, a žádá, aby byl tento nový systém plateb a režim pro proplácení nákladů vyhodnocen s cílem získat informace o vývoji nákladů a o tom, do jaké míry platby odrážejí skutečné náklady skupin; navrhuje, aby se touto otázkou zabýval Účetní dvůr, a se zájmem očekává připomínky interního auditora k uplatňování nového systému;

53.  důrazně vyzývá správní útvary Parlamentu, aby Parlament informovaly o obecných zkušenostech s upravenými pravidly pro velikost skupin v rámci oficiálních návštěv, a zejména o jejich konkrétních dopadech na organizaci a využívání kapacit;

54.  s ohledem na zřejmé bezpečnostní důvody a na obraz Parlamentu vyjadřuje znepokojení nad skutečností, že Parlament vyplácí vedoucím skupinových návštěv vysoké částky v hotovosti;

Internetová televize

55.  vyslovuje politování nad tím, že projekt EuroparlTV nelze považovat za úspěšný vzhledem k velmi malému počtu jeho bezprostředních uživatelů(23) (vyjma diváků v rámci partnerských dohod s regionálními televizními stanicemi), a to i přes značné prostředky, které na něj byly v roce 2010 vynaloženy a které činí asi 9 000 000 EUR (bod 3 2 4 6); vítá snahy o snížení tohoto rozpočtu o 14 % (na 8 000 000 EUR) v roce 2011 a v následujících letech; nicméně s politováním shledává, že další dotace nelze ospravedlnit, a vyzývá generálního tajemníka, aby příslušnému výboru předložil návrhy na ukončení vysílání;

Ocenění

56.  shledává, že náklady na ocenění LUX Prize v roce 2010 činily 380 666,18 EUR; je znepokojen tím, že v roce 2011 vzrostly na 573 722,08 EUR (tj. o více než 50 %), a očekává, že počínaje rokem 2012 bude tento trend nekompromisně zvrácen; konkrétně požaduje, aby byly v zájmu snížení nákladů omezeny následující aktivity:

57.  bere na vědomí výdaje na udělování ocenění v období 2009–2011:

58.  domnívá se, že výdaje na ocenění, jež v letech 2009–2011 vzrostly o 89 % , pohltily prostředky, které mohly být lépe využity jinde; žádá, aby budoucí výdaje na ocenění byly sníženy na úroveň roku 2009;

59.  shledává, že náklady spojené s udělováním ceny za žurnalistiku v roce 2010 činily 118 059 EUR, tj. že se oproti roku 2009 zvýšily o 18 %; je znepokojen tím, že v roce 2011 vzrostly o více než čtvrtinu, a vzhledem ke skutečnosti, že udělování této ceny bylo ukončeno, žádá, aby před zahájením jakékoli iniciativy týkající se vztahů s tiskem nebo jiné oblasti byla vypracována podrobná analýza nákladů a přínosů;

60.  domnívá se, že udělování cen nepatří ke klíčovým činnostem Parlamentu, a žádá, aby před zahájením jakékoli iniciativy na udělování nové ceny byla provedena analýza nákladů a přínosů, jež zohlední neustále se zhoršující finanční a hospodářskou situaci ve všech členských státech;

Informační kanceláře / evropské domy

61.  bere na vědomí, že v roce 2010 bylo v rámci generálního ředitelství vytvořeno ředitelství pro řízení zdrojů, mezi jehož úkoly patří centrální koordinace zadávání veřejných zakázek, takže decentralizované informační kanceláře již nebudou tak zasaženy přesouváním klíčových pracovníků z citlivých pracovních míst;

62.  konstatuje, že 978 služebních cest ze 32 informačních kanceláří Parlamentu do Bruselu a do Štrasburku stálo celkem 944 330 EUR, což představuje průměrně 701 EUR na jednu služební cestu do Bruselu a 1064 EUR na jednu služební cestu do Štrasburku; konstatuje, že služební cesta z Lucemburku do Bruselu stojí v průměru 250 EUR, zatímco služební cesta z Lucemburku do Štrasburku stojí v průměru 630 EUR; žádá, aby mu byly v budoucnu předkládány informace o průměrných nákladech na služební cestu (strana 68 odpovědí na dotazník);

Styčná kancelář ve Washingtonu

63.  bere na vědomí, že v dubnu 2010 byla ve Washingtonu otevřena styčná kancelář EP a že v říjnu 2010 byl zaveden systém vysílání čtyř úředníků na dobu jednoho roku; shledává, že ačkoli si zřízení washingtonské kanceláře nevyžádalo vytvoření nových pracovních míst, nevyhnutelně vznikly jiné náklady; přeje si být informován o výši těchto nákladů v letech 2011 a 2012; žádá, aby byla vypracována studie hodnotící její strukturu, činnost a náklady a aby byla předložena předsednictvu a příslušným výborům;

GŘ pro personál (GŘ PERS)

64.  vítá skutečnost, že toto GŘ dokázalo zvýšit svou výkonnost tím, že určité úkoly (např. správu jeslí) zadávalo externím subjektům a že při zpracování osobních složek častěji využívalo informační technologie; vítá zavedení IT aplikace Streamline;

65.  bere na vědomí dopad rozhodnutí Rady z prosince 2009 o roční valorizaci platů pouze o 1,85 % namísto 3,7 % , jak oznámila a navrhla Komise, takže v bodě 1 2 0 0 „Odměny a příspěvky“ zůstaly neproplacené závazky (těsně pod 6 000 000 EUR, tj. 1,4 %);

66.  bere na vědomí rozhodnutí, že plán pracovních míst Parlamentu je celkem tvořen 6 285 pracovními místy: 5 348 (tj. 85,1 %) na sekretariátu Parlamentu a 937 (tj. 14,9 %) na sekretariátech politických skupin, což v roce 2010 představovalo nárůst o 3,35 % oproti roku 2009 (o 204 pracovních míst) hlavně v důsledku rozšířených pravomocí přiznaných Parlamentu Lisabonskou smlouvou, která vstoupila v platnost dne 1. prosince 2009;

67.  bere na vědomí změny ve struktuře sekretariátu Parlamentu, které předsednictvo schválilo v roce 2009 a které vstoupily v platnost na začátku roku 2010 v rámci příprav na nové volební období; hlavním smyslem těchto změn bylo zlepšit služby poskytované poslancům; shledává, že v důsledku těchto změn došlo k reorganizaci zejména generálních ředitelství PRES, PERS a INLO a k vytvoření ředitelství pro řízení zdrojů v rámci generálních ředitelství PRES, IPOL, EXPO a COMM, tzn. ve čtyřech generálních ředitelstvích s především politickou náplní práce;

68.  bere na vědomí, že k 31. prosinci 2010 tvořily většinu zaměstnanců na sekretariátu (58,4 %) a ve funkčních skupinách AD (51,7 % ) ženy; vítá skutečnost, že v roce 2010 vzrostl podíl žen ve vysokých a středních řídících funkcích – na postech generálních ředitelů na 36,4 % (čtyři z jedenácti) a na postech vedoucích oddělení na 26,2 %;

69.  upozorňuje na problémy s náborem úředníků nebo jiných zaměstnanců z určitých členských států, např. Německa, Spojeného království, Rakouska nebo Nizozemska, takže jejich zastoupení mezi zaměstnanci generálního sekretariátu je mnohem nižší než „demokratická váha“ dané země v Unii(24) ; shledává, že poměrně vysoký počet zaměstnanců pochází z Belgie (13,6 %) nebo Lucemburska (2,3 %) kvůli poloze pracovních míst Parlamentu; žádá předsednictvo, aby přezkoumalo postupy a požadavky pro nábor pracovníků s cílem zjistit, jakou měrou se případně podílejí na problémech při náboru pracovníků;

Služební cesty do tří pracovních míst /náklady na služební cesty

70.  konstatuje, že v roce 2010 se uskutečnilo 33 200 služebních cest, které v úhrnu představují 98 629 cestovních dní; většinou se jednalo o cesty mezi třemi pracovními místy Parlamentu; zdůrazňuje, že je nutné omezit zbytečné cesty mezi pracovními místy a s tím související náklady pomocí systematičtějších písemných zdůvodnění a lepší kontroly; žádá generálního tajemníka, aby v rámci postupu pro udělení absolutoria informoval o veškerých úsporách dosažených další racionalizací a o dalších přijatých či připravovaných opatřeních vedoucích k omezení počtu služebních cest; dále zastává názor, že ve Štrasburku by se v zásadě neměly konat žádné schůze výborů vyjma případů, kdy pracovní program výborů přímo souvisí se zprávami a rozpravami zařazenými na program jednání dílčího zasedání, které se koná v daném týdnu; vyzývá Účetní dvůr, aby provedl další analýzu stávajících postupů pro služební cesty a předložil doporučení na jejich zefektivnění; dále jej žádá, aby konkrétně prověřil pracovní místa mimo Brusel, zejména v případě úředníků, kteří vykonávají pravidelné služební cesty do Bruselu, a určil, zda je nutné tato místa přeložit; navrhuje, aby byla případně přehodnocena dohoda s lucemburskými orgány, která pevně stanovuje počet zaměstnanců Parlamentu v Lucemburku bez ohledu na měnící se potřeby Parlamentu;

Statut poslanců a statut asistentů

71.  s uspokojením konstatuje, že přechod na nový zaměstnanecký systém byl obecně z rozpočtového hlediska neutrální, kdy přibližně 15 zaměstnanců správně zajišťuje zhruba 1 400 asistentů; očekává výtisk zprávy o fungování tohoto nového zaměstnaneckého systému, v níž budou shrnuty jeho celkové přímé a nepřímé náklady, včetně dávek v nezaměstnanosti vyplácených Komisí;

72.  bere na vědomí zjištění Účetního dvora, že nedostatky v dokumentaci a sledovatelnosti nákladů na služební cesty asistentů s použitím soukromých vozidel dosud nebyly odstraněny; naléhavě vyzývá správní útvary Parlamentu, aby co nejdříve nalezly transparentní a sledovatelné řešení této záležitosti;

GŘ pro infrastrukturu a logistiku (GŘ INLO)
Politika v oblasti budov/vlastnictví

73.  bere na vědomí, že předsednictvo dne 24. března 2010 přijalo střednědobou a dlouhodobou politiku v oblasti nemovitostí (strategie pro budovy), mezi jejíž hlavní kritéria patří:

74.  konstatuje, že Evropská rada sice oprávněně po Parlamentu žádá úsporná opatření, avšak zároveň mu nadále znemožňuje dosáhnout značných úspor zrušením jeho zasedání ve Štrasburku;

75.  konstatuje, že náklady na údržbu, zabezpečení, provoz a úklid budov ve všech třech pracovních místech vzrostly, a to z celkových 33 700 000 EUR v roce 2009 na 38 700 000 EUR v roce 2010, a že podle prognóz dojde v letech 2011 až 2013 k jejich dalšímu navýšení, s výjimkou mírného snížení v Lucemburku, s nímž se počítá v roce 2013; dále bere na vědomí, že ve stejném období neustále rostla, i když ne tak dramaticky, spotřeba energie a vody;

76.  bere na vědomí, že v roce 2010 došlo k výraznému snížení splátek za pronájmy (5 700 000 EUR oproti 58 600 000 EUR v roce 2008, což byla nejvyšší částka za poslední roky) a ke zmírnění extrémních výkyvů nákladů na nájemné (25 300 000 EUR v roce 2010 oproti nejvyšší částce 31 200 000 EUR zaplacené v roce 2006 a nejnižší částce 19 900 000 EUR v roce 2007), a rovněž konstatuje, že na budovy byly v jednotlivých letech vynaloženy rozdílné částky – v roce 2006 se jednalo o nejvyšší částku 165 900 000 EUR, v roce 2009 o nulové výdaje a v roce 2010 o 20 200 000 EUR;

77.  s uspokojením konstatuje, že odhady, které byly vypracovány na základě odpovědí na dotazník k absolutoriu, naznačují, že pokud by si Parlament všechny své budovy pronajímal, byl by musel ve svém rozpočtu na rok 2010 vyčlenit zdroje na pokrytí dodatečných nákladů ve výši 163 000 000 EUR, což odpovídá 10 % jeho celkového rozpočtu; podporuje proto dosavadní politiku upřednostňování koupí před pronájmy, kterou Účetní dvůr důrazně doporučuje již několik let, naposledy ve své zvláštní zprávě č. 2/2007 o výdajích na nemovitosti;

78.  bere na vědomí, že náklady na odstranění azbestu ve třech štrasburských budovách, k němuž došlo v roce 2010, činily 2 464 701 a že byly z převážné části uhrazeny městem Štrasburk, které přispělo 2 015 000 EUR;

79.  bere na vědomí, že dne 27. ledna 2010 vyplatil belgický stát Parlamentu částku ve výši 85 987 000 EUR jako úhradu ceny pozemku, který tvoří areál budov Willy Brandt a József Antall a projekčních nákladů na zastřešení železniční stanice Brussel-Luxembourg; upozorňuje na skutečnost, že tato částka byla v souladu s finančním nařízením zaúčtována jako „účelově vázané příjmy“ a použita na financování projektů týkajících se nemovitostí;

80.  bere na vědomí, že v roce 2010 byla v Bruselu zakoupena budova REMARD (11 000 000 EUR) a že bylo rozhodnuto o koupi Evropského domu v Sofii ( 9 240 000 EUR); vyjadřuje politování na tím, že náklady na údržbu, renovace a koupi jsou kvůli omezené nabídce na trhu zbytečně vysoké a že je složité zachovat důvěrnost jednání; domnívá se, že požadavek navržený v revidovaném finančním nařízení, aby orgány s několikaletým předstihem zveřejňovaly své plány v oblasti nemovitostí, by citelně zvýšil náklady orgánů a daňových poplatníků;

81.  shledává, že povolení přímého financování budov podle revidovaného finančního nařízení by mělo pozitivní účinek, protože Parlament by mohl využívat půjček, aniž by musel využívat třetích stran, čímž by se současně snížily náklady a zvýšila transparentnost; zdůrazňuje, že tento postup již byl zvolen v případě budovy KAD v Lucemburku a že pro tyto účely bylo navázáno partnerství s Evropskou investiční bankou, která poskytla 50 % finančních prostředků;

82.  v této souvislosti požaduje, aby byl pro budovu KAD v Lucemburku poskytnut podrobný finanční výkaz vzniklých nákladů a předpokládaných nákladů na dalších 20 let, a trvá na tom, aby byly zveřejňovány zevrubné údaje týkající se očekávaných celkových nákladů na stavební práce, předpokládaných provozních nákladů a dalších výdajů v souvislosti se stavbou a provozem této budovy;

83.  vítá ujištění ze strany generálního tajemníka, že zájmovým skupinám nebo nadacím už nejsou poskytovány kanceláře, avšak bere na vědomí, že do 31. prosince 2011 využívaly kanceláře v prostorách Parlamentu nadace Pegasus a skupina Kangaroo Group;

84.  vyjadřuje politování nad tím, že v roce 2010 užívaly kancelářské prostory akreditované zájmové skupiny, čímž se jim dostalo přednostního zacházení z hlediska daňových poplatníků Unie;

Stravovací zařízení

85.  znovu žádá o rozmanitější možnosti stravování v budovách Parlamentu a o ukončení praxe uzavírání exkluzivních smluv s jedinou cateringovou společností, když stávající smlouvy vyprší;

GŘ pro překlady (GŘ TRAD) a GŘ pro tlumočení a konference (INTE)

86.  bere na vědomí, že v roce 2010 bylo celkem přeloženo 1 721 191 stran (z toho 1 033 176, tj. 60 %, interně), a vítá, že GŘ TRAD dodalo všechny dokumenty potřebné k hlasování včas a že celkově 90 % překladů bylo vyhotoveno ve stanovené lhůtě navzdory tomu, že 65 % žádostí o překlad bylo podáno pozdě (tj. v kratší době než deset pracovních dní, jak stanoví Pravidla pro uplatňování mnohojazyčnosti);

87.  s upokojením konstatuje, že produktivita GŘ TRAD se zvyšuje a že toto ředitelství využívá svůj rozpočet účinněji a současně zajišťuje zachování mnohojazyčnosti v praxi; v této souvislosti zdůrazňuje, že vnitřní produktivita vzrostla z 1 500 na 1 800 stran ročně; uvítal by zveřejnění údajů o produktivitě podle jazykových oddělení;

88.  konstatuje však, že poté, co se míra dodržování pravidel pro uplatňování mnohojazyčnosti zvýšila mezi lety 2008 a 2009 (tj. v prvním roce uplatňování) o 10 %, v období mezi lety 2009 a 2010(25) poklesla; vyzývá výbory, delegace a politické skupiny, aby důsledně dodržovaly lhůty stanovené v těchto pravidlech;

89.  vítá, že GŘ INTE poslancům nabízí novou službu tlumočení ad personam, která se etablovala během pilotního projektu zahájeného v roce 2010;

GŘ pro finance (FINS)

90.  s uspokojením bere na vědomí, že v roce 2010 se doba na proplácení faktur v průměru zkrátila na 21 dní;

Náklady na dopravu

91.  konstatuje, že v roce 2010 se zvýšily cestovní náklady poslanců a zaměstnanců na přibližně 107 000 000 EUR(26) (tj. 6,6 % konečné výše celkových prostředků) a že nyní došlo k jejich snížení o 5 %; domnívá se, že by se měly zvážit další potenciální úspory sbíráním leteckých mil; žádá, aby byla provedena analýza článku 3 0 0 formou poznámky připojené k účtům průměrných cestovních nákladů na úředníka na šesti trasách: mezi Bruselem a Lucemburkem; Lucemburkem a Bruselem; Lucemburkem a Štrasburkem; Štrasburkem a Lucemburkem; Bruselem a Štrasburkem; Štrasburkem a Bruselem;

Cestovní kancelář

92.  konstatuje, že v roce 2010 dosáhly prostředky na cestovní kancelář v konečné výši 1 438 000 EUR, a to s vysokou mírou plnění závazků (94 %); dále konstatuje, že cestovní kancelář získává od leteckých společností smluvní ceny, což znamená, že nejlepší služba je nabízena za průměrnou cenu; zdůrazňuje však, že toto ujednání neznamená, že pro konkrétní den či službu nelze získat lepší ceny přímou koupí u poskytovatele dopravních služeb; žádá, aby bylo provedeno nezávislé šetření s cílem vypracovat posouzení výkonnosti cestovní kanceláře, její struktury a provozu; žádá stávající smluvní cestovní kancelář, aby více usilovala o to, aby poslancům a zaměstnancům vždy nabídla nejlevnější možnost; dále vyzývá příslušné ředitelství, aby sledovalo úroveň služeb poskytovaných cestovní kanceláří;

93.  vyjadřuje politování nad tím, že cestovní kancelář v některých případech nenabízí nejvýhodnější ceny v porovnání s ostatními cestovními agenturami, které své služby nabízejí na internetu nebo u přepážek; vybízí GŘ pro finance, aby vypracovalo adekvátní kontrolní mechanismus, který zajistí nejlepší poměr mezi kvalitou a cenou;

94.  domnívá se, že je třeba získat srovnatelné údaje o cenách letů, aby bylo možné určit nejvýhodnější cenu jakéhokoli daného letu;

95.  je přesvědčen o tom, že Parlament by měl vždy, když je to možné, upustit od uzavírání exkluzivních smluv a že pokud by využíval služeb více než jedné cestovní kanceláře, docílil by zlepšení služeb poskytovaných poslancům a zaměstnancům;

Sběrné převody

96.  s potěšením konstatuje, že na konci rozpočtového roku 2010 nebyly v souladu s požadavkem, který v posledních letech vznášel Výbor pro rozpočtovou kontrolu, využity sběrné převody, čímž se zamezilo velkým rozdílům mezi plánovaným rozpočtem na daný rok a jeho plněním, jak tomu bylo v předchozích letech, a je přesvědčen o tom, že všechny orgány a instituce Unie by mohly v příštích letech kontrolu a udělování absolutoria usnadnit, kdyby výdaje na nemovitosti plánovaly transparentněji v rámci rozpočtového procesu;

Důchodové pojištění

97.  konstatuje, že i když v roce 2010 hodnota aktiv dobrovolného penzijního fondu vzrostla o 13,3 % ve spojitosti s tím, jak investiční trhy pokračovaly v překonávání celosvětové finanční krize z roku 2008, vykazoval dobrovolný penzijní fond k 31. prosinci 2010 deficit ve výši 178 960 000 EUR, což vyvolává obavy z rizika, že nebude schopen dostát svým závazkům; připomíná, že Parlament v takovém případě zaručuje všem bývalým a některým současným poslancům vyplácení důchodových práv z tohoto dobrovolného penzijního fondu; přeje si být informován o tom, jak a ze kterých rozpočtových položek by Parlament v takovém případě plnil své povinnosti;

98.  shledává, že dvě třetiny plateb do fondu odvedl přímo Parlament, a nikoli jeho jednotliví členové; připomíná členům fondu, že jejich příspěvky byly dobrovolné, a trvá na tom, že Parlament by neměl poskytovat žádné další příspěvky na plnění plateb nebo snížení schodku fondu, který byl zřejmě od počátku nevhodně rozvržen;

99.  dále konstatuje, že povinnosti, které ukládají Pravidla pro proplácení výdajů a příspěvků poslancům Evropského parlamentu v souvislosti s pozůstalostním a invalidním důchodem (příloha II), dosahují 28 950 000 EUR; zdůrazňuje, že pro případy, kdy se liší vnitrostátní ustanovení a ustanovení Evropského parlamentu o vyplácení důchodu (příloha III), tj. zejména u italských a francouzských poslanců, je k dispozici částka 195 640 000 EUR a prostředky z nového systému vytvořeného statutem ve výši 152 210 000 EUR (tato částka se bude rok od roku zvyšovat); upozorňuje na skutečnost, že na pokrytí těchto výdajů nejsou k dispozici finanční prostředky;

GŘ pro inovace a technickou podporu (GŘ ITEC)

100.  bere na vědomí rozhodnutí předsednictva ze dne 17. června 2009 a ze dne 18. října 2010 o rozšíření prostor s bezdrátovým připojením k internetu (Wi-Fi) v Evropském parlamentu tak, byl v Bruselu i ve Štrasburku pokryt jednací sál, zasedací místnosti výborů, kanceláře poslanců a veřejné prostory (1. fáze projektu: 7 878 000 EUR);žádá GŘ ITEC, aby jednotlivým poslancům umožnilo požádat o to, aby jim již nebyly doručovány tištěné dokumenty pro schůze výborů, je-li používána aplikace e-výbory; domnívá se, že by to mohlo vést k rychlejšímu úspěchu projektu;

101.  vítá, že v návaznosti na rozhodnutí předsednictva ze dne 22. listopadu 2010 s názvem „Strategie pro budoucí přítomnost Evropského parlamentu na internetu – přepracování webových stránek EP“ pokračuje vytváření nové grafické podoby internetových stránek EP; žádá o lepší podporu webových stránek, zejména prováděním pravidelných testů;

102.  vítá, že v roce 2010 byl zaveden nový systém AT4AM, který poslancům usnadňuje předkládání pozměňovacích návrhů k návrhům legislativních a nelegislativních textů;

103.  s uspokojením konstatuje, že od roku 2010 je soustavně zlepšována oblast IT; zde jsou některé výsledky: zvýšení kapacity pro interní řízení klíčových záležitostí, postup internalizace činností, vytvoření základních orgánů správy a řízení (Výbor pro inovační strategii v oblasti IKT a řídící výbor pro inovaci v oblasti IKT), plánování IT a systému podávání hlášení o stavu projektů rozvoje IT a vypracování transparentní střednědobé metodiky plánování; vítá, že toto generální ředitelství v rozsáhlé míře využívá ukazatele výkonnosti; je znepokojen rostoucím rizikem nezákonného přístupu k parlamentním systémům IKT a manipulace s těmito systémy a domnívá se, že je naprosto nutné vypracovat účinnou dlouhodobou strategii pro jejich ochranu; žádá generálního tajemníka, aby Parlament informoval o opatřeních přijatých za tímto účelem;

104.  očekává vyčerpávající zprávu o vývoji projektů svobodného softwaru v Parlamentu, pokud jde o jeho používání a uživatele v Parlamentu, interakci s občany a činnosti v oblasti zadávání zakázek; žádá, aby byly v souvislosti se svobodným softwarem a otevřenými normami přezkoumány povinnosti Parlamentu podle článku 103 jednacího řádu;

Zadávání veřejných zakázek na GŘ ITEC

105.  vybízí GŘ ITEC, aby usilovalo o lepší přípravu postupů pro zadávání veřejných zakázek, zejména v případě rámcových smluv, které jsou často komplexní, a aby za tímto účelem stanovilo smluvní podmínky zaměřené na konečné cíle a výsledky, a nejen na prostý výstup, a lépe definovalo potřeby a cíle Parlamentu; navrhuje, aby Parlament v případě rámcových smluv dával před sankcemi raději přednost kompenzacím ze strany dodavatele nebo poskytovatele služby, který nedostál svým povinnostem, nebo aby těmto subjektům hrozila ztráta budoucích zakázek;

Nová zařízení pro hlasování a tlumočení

106.  bere na vědomí, že jednací sály byly vybaveny novým hlasovacím zařízením v hodnotě 2 135 623 EUR a že tato částka byla v plné výši uhrazena z prostředků na rok 2010 a že náklady na jejich údržbu a technickou pomoc v roce 2010 činily 147 149 EUR;

Politické skupiny (rozpočtový bod 4 0 0 0)

107.  bere na vědomí, že prostředky zapsané do rozpočtového bodu 4 0 0 0 byly v roce 2010 využity následovně: