Choisissez la langue de votre document :
- bg - български
- es - español
- cs - čeština
- da - dansk
- de - Deutsch
- et - eesti keel
- el - ελληνικά
- en - English
- fr - français
- ga - Gaeilge
- hr - hrvatski
- it - italiano
- lv - latviešu valoda
- lt - lietuvių kalba
- hu - magyar
- mt - Malti
- nl - Nederlands
- pl - polski
- pt - português
- ro - română
- sk - slovenčina
- sl - slovenščina
- fi - suomi
- sv - svenska
|
 Obecná ustanovení pro makrofinanční pomoc třetím zemím ***I |
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
(Řádný legislativní postup: první čtení)
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Situace na Ukrajině, případ Julie Tymošenkové |
| |||||||||||||||||
Evropský parlament, – s ohledem na svá předchozí usnesení o Ukrajině, zejména na svá usnesení ze dne 9. června 2011(1) , 27 října 2011(2) a 1. prosince 2011(3), – s ohledem na usnesení Parlamentního shromáždění Euronest o situaci Julie Tymošenkové přijaté dne 3. dubna 2012, – s ohledem na prohlášení vysoké představitelky Catherine Ashtonové o situaci Julie Tymošenkové ze dne 26. dubna 2012, – s ohledem na prohlášení o Euru 2012, které učinila evropská komisařka odpovědná za sport Androulla Vassiliouvá dne 4. května 2012, – s ohledem na prohlášení vydané polským prezidentem Bronislawem Komorowským dne 9. května 2012, že by se mistrovství Evropy ve fotbale v roce 2012 mělo konat, – s ohledem na zprávu o pokroku při provádění evropské politiky sousedství na Ukrajině zveřejněnou dne 15. května 2012(4), – s ohledem na závěry ze zasedání Rady o spolupráci EU a Ukrajiny ze dne 15. května 2012, – s ohledem na společné prohlášení přijaté na vrcholné schůzce Východního partnerství, která se konala v Praze dne 7. května 2009, – s ohledem na závěry jednání mezi EU a Ukrajinou o dohodě o přidružení, včetně jednání týkajících se prohloubené a komplexní zóny volného obchodu a parafování této dohody, – s ohledem na dohodu o partnerství a spolupráci mezi Evropskou unií a Ukrajinou, která vstoupila v platnost dne 1. března 1998(5), a na probíhající jednání o dohodě o přidružení, která má nahradit dohodu o partnerství a spolupráci, – s ohledem na čl. 110 odst. 2 a 4 jednacího řádu, A. vzhledem k tomu, že Ukrajina je pro EU strategicky významným státem; vzhledem k tomu, že díky své rozloze, zdrojům, obyvatelstvu a zeměpisné poloze má Ukrajina v Evropě výlučné místo, a je tak jedním z klíčových regionálních aktérů, který má značný vliv na bezpečnost, stabilitu a prosperitu celého kontinentu, a měla by proto mít odpovídající podíl na politické odpovědnosti, B. vzhledem k tomu, že předpokladem dalšího rozvoje vztahů mezi EU a Ukrajinou je situace na Ukrajině v oblasti lidských práv, dodržování občanských a základních svobod a zásad právního státu včetně spravedlivých, nestranných a nezávislých soudních řízení, a její zaměření na vnitřní reformu; C. vzhledem k tomu, že podpis dohody o přidružení mezi EU a Ukrajinou, včetně vytvoření rozsáhlé komplexní zóny volného obchodu, bude významný pro evropskou perspektivu Ukrajiny; vzhledem k tomu, že čím více bude Ukrajina sdílet společné hodnoty s EU a čím více bude uskutečňovat reformy v duchu této dohody, tím hlubší budou postupně její vztahy s EU; vzhledem k tomu, že je také velmi důležité, aby EU rozšířila oblast právního státu a prosperity na svých východních hranicích, jejichž značnou část tvoří hranice s Ukrajinou; D. vzhledem k tomu, že komplexní reforma některých oblastí soudnictví a opatření k zajištění dodržování práva při vyšetřování trestních činů a jejich stíhání, včetně spravedlivých, nestranných a nezávislých soudních řízení, nebyly dosud na Ukrajině provedeny; vzhledem k tomu, že reformy musí být rozvíjeny v úzké spoluprácí s Benátskou komisí; vzhledem k tomu, že rozhodnutí o kasačním odvolání v případě paní Tymošenkové proti rozhodnutí Pečerského okresního soudu v Kyjevě se očekává dne 26. června 2012; E. vzhledem k tomu, že odsouzení bývalé ukrajinské premiérky Julije Tymošenkové dne 11. října 2011 k sedmi letům vězení a soudní procesy s dalšími vysoce postavenými úředníky bývalé vlády jsou nepřijatelné a představují akt selektivní spravedlnosti; vzhledem k tomu, že byly zaznamenány vážné nedostatky v nezávislosti soudního systému a nedostatečná reforma ve všech aspektech soudního procesu: trestní stíhání, soudní proces, odsouzení, zadržení a odvolání; F. vzhledem k tomu, že EU stále zdůrazňuje, že je nutné dodržovat zásady právního státu, včetně spravedlivých, nestranných a nezávislých soudních řízení, a současně se vyvarovat jednání, které by mohlo vyvolat dojem, že jsou soudní opatření používána selektivně; vzhledem k tomu, že EU pokládá tyto zásady za zvláště důležité v zemi, která chce navázat hlubší smluvní vztah založený na politickém přidružení; G. vzhledem k tomu, že korupce a zneužívání pravomoci jsou na Ukrajině i nadále velmi rozšířeným jevem a příslušné orgány musí na tuto situaci rozhodným způsobem reagovat a pachatele takových činů postavit před soud; vzhledem k tomu, že stíhání a vyšetřování musí být nestranná a nezávislá a nesmí být využívána k politickým účelům; H. vzhledem k tomu, že dánský Helsinský výbor pro lidská práva ve své předběžné zprávě, jež monitoruje soudní řízení vedené proti Julii Tymošenkové, shledal základní nedostatky na straně ukrajinského systému trestního soudnictví, které negativně ovlivnily ochrany lidských práv jednotlivce a právního státu; I. vzhledem k tomu, že evropská perspektiva Ukrajiny musí být založena na politice systematických a nevratných reforem v řadě důležitých institucionálních, politických, hospodářských a sociálních oblastí; vzhledem k tomu, že již byla provedena nebo právě probíhá řada významných reforem a další reformy je třeba zavést; vzhledem k tomu, že rámec dohody o přidružení bude pro Ukrajinu představovat zásadní nástroj modernizace a plán, jak řídit tuzemské vnitřní reformy, jakož i nástroj národního usmíření, které pomůže této zemi překonat nedávné negativní tendence, překlenout stávající rozdíly v ukrajinské společnosti a sjednotit ji ve snaze dosáhnout cíle, který představuje evropská perspektiva, na základě hodnot demokracie, zásad právního státu, dodržování lidských práv a řádné správy věcí veřejných; J. vzhledem k tomu, že Ukrajina bude v roce 2012 spolu s Polskem hostit mistrovství Evropy ve fotbale; vzhledem k tomu, že zatím evropští politikové na vysoké úrovni naznačili, že se zápasů, které se konají na Ukrajině, nezúčastní, ale nevyzvali k bojkotu zápasů evropského mistrovství ve fotbale; 1. zdůrazňuje, že jedním z hlavních cílů Evropského parlamentu v oblasti zahraniční politiky je rozšiřovat a rozvíjet vztahy s Ukrajinou a posílit evropskou politiku sousedství v zájmu prohloubení politických, hospodářských a kulturních vztahů dotyčných zemí s EU as jejími členskými státy; zdůrazňuje, že podepsání a ratifikace dohody o přidružení a její účinné provádění bude vyžadovat zlepšení situace v oblasti lidských práv, včetně dekriminalizace politických rozhodnutí v reformovaném trestním zákoníku, právního státu, prohloubení demokracie a ukončení potlačování politické opozice a včetně svobodných, spravedlivých a transparentních voleb; 2. zdůrazňuje, že stávající problémy ve vztazích mezi Ukrajinou a Evropskou unií je možné vyřešit pouze na základě jednoznačné ochoty ze strany ukrajinských orgánů provádět a uplatňovat nezbytné reformy, zejména v oblasti právního systému a v soudnictví, s cílem začít v plné míře plnit zásady demokracie, chránit lidská práva a základní svobody, práva menšin a respektovat zásady právního státu; žádá, aby orgány Evropské unie a Rady Evropy a její Benátská komise tento reformní proces aktivně a účinně podporovaly; 3. znovu vyjadřuje své znepokojení nad soudními řízeními proti bývalým i současným vysokým vládním činitelům, která nebyla vedena v souladu s evropskými standardy spravedlnosti, nestrannosti, transparentnosti a nezávislosti; vyzývá k bezpodmínečnému a okamžitému propuštění všech vězňů odsouzených z politických důvodů, včetně vůdců opozice; 4. vyjadřuje politování nad odsouzením bývalé premiérky Julije Tymošenkové; zdůrazňuje, že posílit právní stát a nezávislé soudnictví a zahájit věrohodný boj proti korupci je nezbytné nejen pro prohloubení vztahů mezi EU a Ukrajinou, ale také pro upevnění demokracie na Ukrajině; 5. vyzývá ukrajinské orgány, aby rozlišovaly mezi politickou a trestní odpovědností a aby v souladu s tím změnily stávající trestní zákoník; zdůrazňuje, že demokratický boj za politická rozhodnutí se musí uskutečňovat v parlamentu a za účasti voličů ve svobodných volbách a nesmí být narušován osobně nebo politicky motivovanými akty trestního stíhání a zmanipulovanými rozsudky trestních soudů; 6. vyzývá ukrajinské orgány, aby před započetím volební kampaně objasnily situaci vězňů odsouzených z politických důvodů, 7. vyzývá ukrajinské orgány, aby zaručily nestrannost a transparentnost kasačního procesu v případu paní Tymošenkové, který by se měl konat v souladu s řádnými a spravedlivými právními normami a praxí obvyklou v Evropě, a požaduje ukončení používání selektivní spravedlnosti zaměřené na politické a jiné odpůrce; vyjadřuje politování nad tím, že Nejvyšší specializovaný soud Ukrajiny pro trestní a občanské věci odložil své rozhodnutí o kasačním odvolání v případu paní Tymošenkové proti rozhodnutí Pečerského okresního soudu v Kyjevě; bere na vědomí odložení kasačního slyšení v případu Julije Tymošenkové na 26. června 2012, považuje toto zdržení za politováníhodné a varuje před protahováním řádného soudního řízení; 8. naléhavě vyzývá ukrajinské orgány, aby zaručily plné dodržování práva všech vězňů odsouzených z politických důvodů, včetně paní Tymošenkové, pana Lucenka a pana Ivaščenka, na potřebnou lékařskou pomoc ve vhodných zařízeních a právo na neomezený přístup k jejich právním zástupcům a právo na návštěvy příbuzných a jiných osob jako např. vyslance EU; zdůrazňuje, že je nutno, aby Ukrajina plně dodržovala zákonná a lidská práva obžalovaných a zadržovaných osob, včetně práva na lékařskou péči v souladu s mezinárodními standardy; odsuzuje používání síly vězeňskou stráží vůči Julii Tymošenkové a připomíná závazek Ukrajiny urychleně a nestranně přezkoumat jakékoli stížnosti týkající se mučení nebo jiných druhů krutého, nelidského nebo ponižujícího zacházení; 9. vyzývá ukrajinské orgány, aby zřídily nezávislou a nestrannou mezinárodní právní platformu, která bude informovat o možném porušování základních práv a svobod v případu Julije Tymošenkové a dalších členů její vlády; kladně hodnotí výsledky setkání předsedy Evropského parlamentu pana Martina Schulze s předsedou vlády Ukrajiny panem Mykolou Azarovem a očekává, že ukrajinské orgány budou reagovat na dohodnutý návrh a stanoví směry jeho urychleného provádění, aby bylo ve spolupráci s lékařským týmem Charité zajištěno paní Juliji Tymošenkové řádné léčení a rovněž soudní přezkum odvolacího a kasačního řízení a dalších soudních procesů proti bývalé ukrajinské předsedkyni vlády ze strany autoritativní a kompetentní osobnosti EU; 10. vítá skutečnost, že paní Tymošenková byla převezena z Kačanivské věznice do nemocnice podle své volby a bere na vědomí nedávnou návštěvu mezinárodních lékařských odborníků; 11. zdůrazňuje, že veškerá soudní řízení proti bývalým i současným vysokým vládním činitelům musí být vedena v souladu s evropskými standardy, jimiž jsou spravedlnost, nestrannost, transparentnost a nezávislost; odsuzuje skutečnost, že ukrajinské orgány zahajují v rozporu se zásadami právního státu další politicky motivovaná řízení proti paní Tymošenkové a dalším; 12. vyjadřuje rozhořčení nad stavem demokratických svobod a nad praktickým postupem státních orgánů pro stranické účely a politickou mstu; 13. zdůrazňuje mimořádný význam svobodných, spravedlivých a transparentních parlamentních voleb na Ukrajině v tomto roce, k nimž patří právo vedení opozice se jich účastnit, a potřebu zachovat pevný závazek vůči demokratickým hodnotám a právnímu státu i v období mezi volbami; vyzývá Evropský parlament, aby se samostatně zúčastnil mezinárodní volební pozorovací mise při pozorování příštích parlamentních voleb; 14. připomíná ukrajinským orgánům potřebu komplexních reforem, které musí být řádně provedeny, aby se Ukrajině otevřela cesta k přiblížení se evropským normám a standardům; zdůrazňuje, že sbližování Ukrajinou a EU by mělo být budováno na její oddanosti hodnotám a svobodám EU; zdůrazňuje, že jedním ze základních standardů musí být nezávislé soudnictví; 15. zdůrazňuje, že plné dodržování právních předpisů v oblasti lidských práv a zavedení základních standardů OBSE by posílilo důvěryhodnost ukrajinského předsednictví OBSE, jehož se země ujme v roce 2013; 16. doufá v úspěch mistrovství Evropy ve fotbale v roce 2012 v Polsku a na Ukrajině a vyzývá přitom evropské politiky, kteří se hodlají zúčastnit zápasů Eura 2012 na Ukrajině, aby dali veřejně najevo, že si jsou vědomi politické situace v zemi, a aby se snažili navštívit politické vězně ve vězení, nebo aby se jej zúčastnili jako soukromé osoby, nikoli jako VIP; 17. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení ESVČ, Radě, Komisi, členským státům, prezidentovi, vládě a parlamentu Ukrajiny a parlamentním shromážděním Rady Evropy a OBSE.
| ||||||||||||||||||
| Boj proti homofobii v Evropě |
| |||||||||||||||||||||||||
Evropský parlament, – s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv OSN, na Mezinárodní pakt o občanských a politických právech, na Úmluvu o právech dítěte a na Úmluvu o ochraně lidských práv a základních svobod; – s ohledem na článek 2, čl. 3 odst. 5, články 6, 7, 21 a 27 Smlouvy o Evropské unii, články 10 a 19 Smlouvy o fungování Evropské unie a na Listinu základních práv EU, – s ohledem na soubor nástrojů na prosazování a ochranu požívání všech lidských práv ze strany lesbických žen, homosexuálů, bisexuálů a transsexuálů, který přijala pracovní skupina pro lidská práva působící při Radě Evropské unie, – s ohledem na rezoluci Parlamentního shromáždění Rady Evropy č. 1728 ze dne 29. dubna 2010 týkající se diskriminace na základě sexuální orientace a genderové identity a doporučení Výboru ministrů Rady Evropy CM/Rec(2010)5 ze dne 31. března 2010, které se týká opatření v boji proti diskriminaci na základě sexuální orientace nebo genderové identity, – s ohledem na zprávu Agentury Evropské unie pro základní práva z listopadu 2010, která nese název „Homofobie, transfobie a diskriminace na základě sexuální orientace a genderové identity“, – s ohledem na své předchozí usnesení ze dne 18. dubna 2012 o stavu lidských práv ve světě a politice Evropské unie v této oblasti včetně dopadů na strategickou politiku EU týkající se lidských práv(1), – s ohledem na své předchozí usnesení ze dne 14. prosince 2011 o nadcházejícím summitu EU-Rusko(2), – s ohledem na své předchozí usnesení ze dne 28. září 2011 o lidských právech, sexuální orientaci a genderové identitě v Organizaci spojených národů(3), – s ohledem na své předchozí usnesení ze dne 19. ledna 2011 o porušování svobody projevu a diskriminaci na základě sexuální orientace v Litvě(4), – s ohledem na své předchozí usnesení ze dne 17. září 2009 o litevském zákonu na ochranu nezletilých osob před škodlivým vlivem zveřejňovaných informací(5), – s ohledem na svá předchozí usnesení o homofobii, a zejména usnesení ze dne 26. dubna 2007 o homofobii v Evropě(6), ze dne 15. června 2006 o nárůstu rasově a homofobně motivovaného násilí v Evropě(7) a ze dne 18. ledna 2006 o homofobii v Evropě(8), – s ohledem na čl. 110 odst. 2 a 4 jednacího řádu, A. vzhledem k tomu, že Evropská unie je založena na hodnotách úcty k lidské důstojnosti, svobody, demokracie, rovnosti, právního státu a dodržování lidských práv, včetně práv příslušníků menšin, a že musí tyto hodnoty dodržovat a prosazovat ve svých vztazích s okolním světem; B. vzhledem k tomu, že homofobie je iracionální strach z mužské a ženské homosexuality a z lesbických žen, homosexuálů, bisexuálů a transsexuálů a averzi vůči nim vyplývající z předsudků a podobající se rasismu, xenofobii, antisemitismu a sexismu a vzhledem k tomu, že se projevuje v soukromé a veřejné sféře v různých formách, jako jsou verbální projevy nenávisti a vybízení k diskriminaci, zesměšňování a slovní, psychické a fyzické násilí, pronásledování a vraždy, diskriminace vyplývající z porušování zásady rovnosti a neopodstatněné a nesmyslné omezování práv, přičemž tyto projevy se často skrývají za odůvodněními, která argumentují veřejným pořádkem, náboženskou svobodou a právem na mravní námitky; C. vzhledem k tomu, že v Rusku byly trestní a správní právní předpisy proti propagování homosexuality uplatněny v regionech Rjazaň v roce 2006, Archangelsk v roce 2011, v Kostromě a Petrohradu v roce 2012, a že regiony Novosibirsk, Samara, Kirov, Krasnojarsk a Kaliningrad v současnosti takové zákony zvažují; vzhledem k tomu, že tyto zákony zavádějí různé pokuty až do výše 1270 EUR pro jednotlivce a 12 700 EUR pro sdružení a spolky; vzhledem k tomu, že Federální duma projednává podobný zákon; D. vzhledem k tomu, že na Ukrajině Parlament projednává dva návrhy zákonů předložené v roce 2011 a 2012, které mají zavést trestný čin „šíření homosexuality“ včetně pořádání schůzí, přehlídek, akcí, demonstrací a masových akcí zaměřených na úmyslné šíření jakýchkoli pozitivních informací o homosexualitě, a že tyto zákony zavádějí pokuty a trest odnětí svobody v délce až pěti let ; vzhledem k tomu, že Výbor pro svobodu projevu a informací ukrajinského parlamentu tyto návrhy podporuje; E. vzhledem k tomu, že v Moldavsku ve městech Bălți, Sorochi, Drochia, Cahul, Ceadîr Lunga a Hiliuţi i v okresech Anenei Noi a Basarabeasca byly nedávno přijaty vyhlášky zakazující „agresivní propagandu netradiční sexuální orientace a v jenom případě “muslimskou činnost„, a že tato opatření již prohlásilo státní kancléřství v městě Chetriş za protiústavní; F. vzhledem k tomu, že v Litvě přetrvává právní nejistota ohledně toho, zda veřejné informace mohou či nemohou prosazovat akceptování homosexuality, v důsledku zákona na ochranu nezletilých osob před škodlivým vlivem zveřejňovaných informací pozměněného v roce 2010; G. vzhledem k tomu, že v Lotyšsku byl nedávno jedním ze členů městské rady v Rize předložen návrh vyhlášky zakazující „propagaci homosexuality“ s cílem zabránit konání pochodu za práva homosexuálů, lesbiček, bisexuálů a transsexuálů nazvaného Baltic Pride 2012 a že tento návrh dosud nebyl projednán; H. vzhledem k tomu, že v Maďarsku extrémně pravicová strana Jobbik nedávno předložila několik návrhů zákonů na zavedení nového trestného činu „propagace poruch sexuálního chování“ a že v městské radě v Budapešti předložila strana Fidesz před konáním budapešťského pochodu homosexuálů návrh místní vyhlášky na „omezení obscénních pochodů“; vzhledem k tomu, že od těchto návrhů bylo následně upuštěno; I. vzhledem k tomu, že delegace EU v Moldavsku vyjádřila „hluboké politování a obavy“ nad „těmito projevy nesnášenlivosti a diskriminace“; J. vzhledem k tomu, že Komise přijala závazek zajistit dodržování lidských práv a základních svobod v EU a vydala prohlášení, že homofobie nemá v Evropě místo; K. vzhledem k tomu, že se v členských státech a třetích zemích s projevy homofobie i nadále setkáváme v podobě jako jsou vraždy, zákazy pochodů homosexuálů a pochodů za rovnost práv, veřejná pronášení štvavých, výhružných a nenávistných projevů, neposkytnutí náležité ochrany ze strany policie a povolené násilné demonstrace homofobních skupin; L. vzhledem k tomu, že Evropský parlament je i nadále odhodlán prosazovat v EU rovnost a zákaz diskriminace na základě sexuální orientace a genderové identity a zejména usilovat o přijetí směrnice Rady o provádění zásady rovného zacházení bez ohledu na náboženské vyznání nebo víru, zdravotní postižení, věk nebo sexuální orientaci, která je v důsledku námitek ze strany některých členských států v současnosti zablokována; dále je odhodlán k podpoře dalších návrhů na vzájemné uznávání účinků vnitrostátních dokladů osvědčujících rodinný stav, k připravovanému přezkumu rámcového rozhodnutí o rasismu a xenofobii, v jehož rámci by byl do rozhodnutí zahrnut homofobně motivovaný trestný čin a k prosazování obsáhlého plánu pro dosažení rovnosti osob bez diskriminace na základě jejich sexuální orientace a genderové identity; Situace v Evropské unii 1. jednoznačně odsuzuje jakoukoli diskriminaci na základě sexuální orientace či genderové identity a vyjadřuje hluboké politování nad skutečností, že základní práva lesbických žen, homosexuálů, bisexuálů a transsexuálů nejsou vždy plně respektována ani v Evropské unii; vyzývá proto členské státy, aby lesbickým ženám, gayům, bisexuálům a transsexuálům zajistily ochranu před nenávistnými slovními projevy homofobie a násilím a dále aby partnerům téhož pohlaví zajistily stejný respekt, úctu a ochranu, jakých požívá zbytek společnosti; naléhavě žádá členské státy a Komisi, aby důrazně odsoudily nenávistné ústní projevy homofobie či podněcování k nenávisti a násilí, a dále aby zajistily skutečné dodržování svobody shromažďování, kterou zaručují veškeré smlouvy týkající se lidských práv; 2. vyzývá Komisi, aby přezkoumala rámcové rozhodnutí o rasismu a xenofobii s cílem rozšířit jeho oblast působnosti i na trestné činy páchané z nenávisti na základě sexuální orientace, genderové identity a projevu genderové identity jejich obětí; 3. vyzývá Komisi, aby zajistila zákaz diskriminace na základě sexuální orientace ve všech oblastech dokončením souboru právních předpisů proti diskriminaci, které vycházejí z článku 19 Smlouvy o fungování Evropské unie; 4. vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily provádění směrnice 2004/38/ES o volném pohybu bez jakékoli diskriminace, která by byla založena na sexuální orientaci a vyzývá Komisi, aby navrhla opatření pro vzájemné uznávání účinků dokladů o osobním stavu, jež budou vycházet ze zásady vzájemného uznávání; 5. upozorňuje na závěry zprávy Agentury Evropské unie pro základní práva s názvem „Homofobie, transfobie a diskriminace na základě sexuální orientace a genderové identity“; vyzývá Komisi a členské státy, aby v maximální možné míře zavedly do praxe stanoviska uvedená v této zprávě; 6. vyzývá Komisi, aby důkladně zvážila výsledky, které přinese průzkum Agentury pro základní práva ohledně situace lesbiček, homosexuálů, bisexuálů a transsexuálů, a aby přijala odpovídající opatření; 7. vyzývá Komisi, aby zajistila, že výroční zpráva o uplatňování Listiny základních práv bude zahrnovat strategii na posílení ochrany základních práv v EU a obsahovat úplné a komplexní informace o výskytu homofobie v členských státech i navrhovaná řešení a opatření k jejímu potírání; 8. opakuje svou žádost, aby Komise vypracovala obsáhlý plán pro dosažení rovnosti osob bez diskriminace na základě jejich sexuální orientace a genderové identity; 9. domnívá se, že základní práva lesbiček, homosexuálů, bisexuálů a transsexuálů lze nejúčinněji chránit tím, že se těmto osobám umožní přístup k právním institucím, jako je právně formalizované soužití, registrované partnerství či manželství; vítá skutečnost, že v současnosti tyto možnosti nabízí 16 členských států, a vyzývá další členské státy, aby jejich zavedení rovněž zvážily; Homofobní zákony a svoboda projevu v Evropě 10. je vážně znepokojen vývojem, který omezuje svobodu projevu a svobodu shromažďování na základě mylných představ o homosexualitě a transsexualitě; domnívá se, že členské státy EU by měly jít příkladem, pokud jde o uplatňování základních práv v Evropě a jejich ochranu; 11. vyjadřuje politování nad tím, že se zákony tohoto typu již využívají k zatýkání a trestání občanů, včetně heterosexuálních občanů, kteří lesbičky, homosexuály, bisexuály a transsexuály podporují, tolerují či akceptují; rovněž lituje toho, že tyto zákony legalizují homofobii a v některých případech i násilí, jako tomu bylo v případě násilného útoku na autobus s aktivisty bojujícími za práva lesbiček, homosexuálů, bisexuálů a transsexuálů, který se odehrál dne 17. května 2012 v Petrohradu; 12. odsuzuje násilí a výhružky v souvislosti kyjevským průvodem homosexuálů, který se konal dne 20. května 2012, kdy byli napadeni dva organizátoři průvodu homosexuálů, na základě čehož byl celý průvod zrušen; připomíná, že dohody EU jsou podmíněny dodržováním základních práv, jak stanoví Smlouvy, a vyzývá proto Ukrajinu, abych přijala právní předpisy zakazující diskriminaci, včetně diskriminace na základě sexuální orientace; domnívá se, že současný vývoj na Ukrajině je v rozporu s tímto požadavkem; vyzývá ukrajinské orgány, aby neprodleně odvolaly příslušné návrhy zákonů, navrhly antidiskriminační právní předpisy zahrnující i diskriminaci na základě sexuální orientace a zavázaly se, že příští rok umožní bezpečné pořádání průvodu homosexuálů v Kyjevě; 13. zdůrazňuje skutečnost, že termín „propaganda“ je málokdy definován; je znepokojen tím, že sdělovací prostředky evidentně provádějí autocenzuru, občané jsou zastrašováni a bojí se projevit své názory a že sdružení a společnosti, které používají symboly vyjadřující vstřícnost vůči homosexuálům, jako je duha, mohou být stíhány; 14. zdůrazňuje, že tyto zákony jsou v rozporu s Mezinárodním paktem o občanských a politických právech, který chrání před diskriminačními zákony a postupy(9) založenými na sexuální orientaci a jehož jsou Rusko, Ukrajina, Moldavsko, Litva, Lotyšsko a Maďarsko smluvními stranami; vyzývá Radu Evropy, aby prošetřila tato porušení lidských práv, ověřila jejich slučitelnost se závazky vyplývající z členství v Radě Evropy a přijetí Evropské úmluvy o lidských právech a aby přijala náležitá opatření; 15. dále zdůrazňuje klíčovou úlohu vzdělání a vyjadřuje potřebu kvalitní a dostupné sexuální výchovy založené na respektu; naléhavě žádá členské státy a Komisi, aby zintenzívnily boj proti homofobii pomocí vzdělávání a dále správními, soudními a zákonodárnými prostředky; 16. konečně zdůrazňuje, že vnitrostátní a mezinárodní soudy soustavně opakují, že obavy o veřejnou morálku nejsou dostatečným důvodem pro rozdílné zacházení, a to ani v souvislosti se svobodou projevu; poukazuje na to, že převážná většina zemí v Evropě takové zákony nemá a jejich společnosti jsou prosperující, různorodé a založené na vzájemné úctě; 17. vyzývá příslušné orgány v Rusku, na Ukrajině a v Moldavsku a všechny členské státy EU, aby projevily a zajistily dodržování zásady nediskriminace a aby tyto zákony a návrhy přehodnotily na základě mezinárodního práva v oblasti lidských práv a svých závazků z něj vyplývajících; 18. vyzývá Komisi, Radu a Evropskou službu pro vnější činnost, aby tyto zákazy zohlednily a odsoudily, a to zejména v rámci vnitřních věcí, dvoustranného dialogu a evropské politiky sousedství; dále vyzývá Radu Evropské unie a Evropskou službu pro vnější činnost, aby tuto otázku přednesly na příslušných mezinárodních fórech, jako je Rada Evropy, Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě a Organizace spojených národů; o 19. pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předal Evropské komisi, Radě Evropské unie, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, místopředsedkyni Komise, vládám a parlamentům členských států, vnitrostátním vládám a parlamentům Ruska a Ukrajiny a regionálním ruským parlamentům a moldavským orgánům místní správy uvedeným v tomto usnesení.
| ||||||||||||||||||||||||||
| Evropa účinněji využívající zdroje |
| |||||||||||
Evropský parlament, – s ohledem na sdělení Komise nazvané „Plán pro Evropu účinněji využívající zdroje“ (COM(2011)0571), – s ohledem na sdělení Komise nazvané „Evropa účinněji využívající zdroje – stěžejní iniciativa strategie Evropa 2020“ (COM(2011)0021), – s ohledem na sdělení Komise nazvané „Evropa 2020 – Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“ (COM(2010)2020), – s ohledem na sdělení Komise s názvem „Větší využití potenciálu environmentálních opatření EU: budování důvěry prostřednictvím lepších znalostí a schopnosti reagovat“ (COM(2012)0095), – s ohledem na své usnesení ze dne 13. září 2011 o efektivní evropské strategii pro suroviny(1), – s ohledem na závěry Rady pro životní prostředí k plánu Komise pro Evropu účinněji využívající zdroje, které byly přijaty dne 19. prosince 2011 (18786/11), závěry Rady pro konkurenceschopnost ze dne 29. září 2011 týkající se konkurenceschopného evropského hospodářství a závěry Rady pro životní prostředí ze dne 20. prosince 2010 nazvané „Udržitelné nakládání s materiály a udržitelná výroba a spotřeba: klíčový vklad pro Evropu účinně využívající zdroje“, – s ohledem na zprávu Evropské agentury pro životní prostředí nazvanou „Evropské životní prostředí – stav a vyhlídky 2010“ (SOER2010), – s ohledem na nadcházející konferenci Organizace spojených národů o udržitelném rozvoji, která se bude konat v Brazílii ve dnech 20.–22. června 2012, – s ohledem na sdělení Komise nazvané „Zajištění surovin pro budoucí prosperitu Evropy – Návrh Evropského inovačního partnerství v oblasti surovin“ (COM(2012)0082), – s ohledem na své usnesení ze dne 19. ledna 2012 o zastavení plýtvání potravinami: strategii pro zlepšení účinnosti potravinového řetězce v EU(2), – s ohledem na článek 48 jednacího řádu, – s ohledem na zprávu Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin a stanoviska Výboru pro mezinárodní obchod, Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku, Výboru pro regionální rozvoj a Výboru pro rybolov (A7-0161/2012), A. vzhledem k tomu, že současná hospodářská, finanční a environmentální krize ukazuje, že Evropa naléhavě potřebuje nové zdroje udržitelného hospodářského růstu; B. vzhledem k tomu, že následky nedostatku přírodních zdrojů, např. z důvodu zvyšujících se cen, jsou obtížně zvladatelné zejména pro osoby s nižším příjmem a ve znevýhodněných oblastech; vzhledem k tomu, že více než kdy dříve existuje potřeba synergie mezi sociálními a environmentálními politikami; C. vzhledem k tomu, že zvyšující se poptávka po přírodních zdrojích, jejich nadměrné využívání a s tím související využívání půdy vede ke zhoršování kvality životního prostředí, rychleji probíhající změně klimatu a ničení omezeného přírodního kapitálu, včetně ztráty biologické rozmanitosti; D. vzhledem k tomu, že nedostatek zdrojů, který je výsledkem jejich intenzivního využívání, cenové spekulace na trhu s komoditami a výrazné zvýšení celosvětové spotřeby zvedají ceny surovin, přičemž skutečné ceny komodit se od přelomu století zvýšily o 147 %; vzhledem k tomu, že EU pravděpodobně bude čelit závažným výzvám, pokud jde o zajištění přístupu ke klíčovým zdrojům a jejich nepřetržitých dodávek; vzhledem k tomu, že je na průmyslové i politické úrovni uznáváno, že pro zvládání těchto výzev má zásadní význam účinné využívání surovin; E. vzhledem k tomu, že přesměrování hospodářství na cestu účinného využívání zdrojů, které bude respektovat omezenou kapacitu planety a umožní růst celosvětové populace a zvyšování počtu osob žijících v budoucích průmyslových zemích, přinese zvýšení konkurenceschopnosti a vytvoří nové zdroje růstu a zaměstnanosti, a to díky úsporám nákladů v důsledku lepší účinnosti, uvedení inovací na trh a lepšího hospodaření se zdroji během jejich celého životního cyklu; F. vzhledem k tomu, že recyklování je něco více než pouhé shromažďování recyklovatelného odpadu, a že je proto nezbytné, aby budoucí opatření zahrnovala všechny kroky v rámci hodnotového řetězce; G. vzhledem k tomu, že budoucí komplexní politika týkající se zdrojů by již neměla rozlišovat pouze mezi „obnovitelnými“ a „neobnovitelnými“ zdroji, ale měla by být rozšířena také o „trvale využívané“ materiály; H. vzhledem k tomu, že průzkum Eurobarometr z března 2011 ukazuje, že účinné využívání zdrojů a udržitelná výroba a spotřeba představují pro občany EU klíčové otázky; vzhledem k tomu, že v žádném případě již nebude možné pokračovat směrem k dosažení udržitelnosti, pokud nebudou občané přímo zapojeni do této problematiky na základě změny přístupu a návyků společnosti, pokud jde o využívání zdrojů; I. vzhledem k tomu, že zabezpečení přístupu ke zdrojům a jejich nepřetržitý přísun je v důsledku intenzivnějšího využívání zdrojů, vody a půdy stále větším problémem; J. vzhledem k tomu, že konkurenceschopný průmysl umožňuje nové investice do účinnějších technologií; Prioritní opatření 2. naléhavě žádá Komisi a členské státy, aby do roku 2013 odstranily překážky bránící fungování evropského trhu v oblasti recyklace a opětovného využití materiálů a aby podpořily tento trh tím, že budou usilovat o zvýšení poptávky po recyklovaných materiálech a vedlejších produktech a o jejich větší dostupnost a přijmou za tímto účelem opatření, jež budou zahrnovat co nejrychlejší další rozvíjení přísných kritérií, jež vymezí, kdy odpad přestává být odpadem, a hospodářských pobídek, jako je snížené DPH u druhotných materiálů v oblastech, kde nefunguje trh, nebo podpora inovačních technologií sběru a třídění odpadu; v této souvislosti zdůrazňuje, že je naléhavě nutné důsledně uplatňovat veškeré stávající právní předpisy v oblasti nakládání s odpadem a jejich provádění důsledněji vymáhat a monitorovat; 3. naléhavě žádá Komisi a členské státy, aby posílily výzkum a technologické inovace s cílem urychlit přechod na hospodářství účinně využívající zdroje; zdůrazňuje, že iniciativa „Unie inovací“, včetně programu Horizont 2020, Evropského inovační partnerství v oblasti surovin, akčního plánu pro ekologické inovace a center inovace znalostí, je jedním z nástrojů pro dosažení „Evropy účinněji využívající zdroje“; vyzývá Komisi, aby na internetu vytvořila snadno dostupnou databanku „osvědčených postupů“ pro účinné využívaní zdrojů; 4. naléhavě žádá Komisi a členské státy, aby se do roku 2013 dohodly na jasných, pevných a měřitelných ukazatelích hospodářské činnosti, které budou brát v potaz změnu klimatu, biologickou rozmanitost a účinné využívání zdrojů z hlediska jejich životního cyklu, například v podobě souboru čtyř ukazatelů využívání zdrojů, a to půdní, vodní, surovinové a uhlíkové stopy, a aby z těchto ukazatelů vycházely při předkládání návrhů právních předpisů a stanovování konkrétních cílů v oblasti snižování míry využívání zdrojů; zdůrazňuje, že tento proces musí být transparentní a musí zahrnovat klíčové zainteresované strany; 5. vyzývá Komisi, aby navrhla rozšíření oblasti působnosti směrnice o ekodesignu na výrobky, které nejsou spojeny se spotřebou energie, a stanovila dodatečné požadavky na ekodesign týkající se celkové účinnosti využívání zdrojů a vlastností výrobků, včetně obsahu recyklovaného materiálu, trvanlivosti, obsahu uhlíku a opětovné použitelnosti, aby se zlepšil jejich dopad na životní prostředí a bylo možné podpořit trhy v oblasti recyklace; zdůrazňuje, že veškeré takové návrhy musí vycházet z komplexního posouzení dopadu a musí být v souladu s dalšími příslušnými právními předpisy; 6. naléhavě žádá Komisi a členské státy, aby program účinného využívání zdrojů zahrnuly v co možná nejširší míře do všech ostatních politik, včetně zastřešujících politik týkajících se správy ekonomických záležitostí, jako je Evropa 2020, a aby jej prováděli na místní, regionální, vnitrostátní i evropské úrovni; Agenda pro budoucí růst 7. podporuje stěžejní iniciativu „Evropa účinněji využívající zdroje“ a plán pro Evropu účinněji využívající zdroje a jeho vizi do roku 2050, včetně jeho dílčích cílů; vyzývá Komisi, aby urychleně předložila veškeré legislativní a další iniciativy nezbytné pro dosažení dílčích cílů a pro zajištění toho, aby jim byly přizpůsobeny všechny politiky EU, které by byly přizpůsobeny i celkové unijní vizi týkající se vytvoření nízkouhlíkového hospodářství do roku 2050 mj. tím, že by se emise skleníkových plynů snížily ve srovnání s rokem 1990 o 80–95 %; připomíná, že má-li se zvýšit konkurenceschopnost Evropy a omezit její závislost na zdrojích, je naprosto nezbytné oddělit otázku hospodářského růstu od spotřeby zdrojů; doporučuje, aby Komise zajistila zachování pevného legislativního rámce, aby nebyly ohroženy dlouhodobé investice; 8. zdůrazňuje význam účinného využívání zdrojů pro dosažení cílů strategie Evropa 2020; je přesvědčen, že by v tomto ohledu měl hrát klíčovou úlohu rámcový program pro výzkum a inovace Horizont 2020; vyzývá členské státy, aby přijaly národní plány pro účinnější využívání zdrojů zahrnující konkrétní opatření a cíle v souladu s cíli plánu EU; 9. vyzývá Komisi, aby do konce roku 2012 předložila nový politický rámec pro udržitelnou spotřebu a výrobu, který by zavedl postup ke zjišťování, jaké prioritní výrobky a služby nejvíce přispívají k hlavním oblastem spotřeby zdrojů na Zemi, jako je voda, půda, suroviny a uhlík, aby tyto služby a výrobky odpovídaly ukazatelům spotřeby stanoveným v plánu účinného využívání zdrojů; předloženy by měly být také legislativní návrhy týkající se prioritních výrobků a služeb, které by obsahovaly příslušné nástroje, včetně mechanismů, jež mohou vést k účinnějšímu využívání zdrojů v rámci dodavatelského řetězce, a možnosti stanovit na základě prováděcích opatření minimální požadavky nebo nejlepší měřítka výkonnosti; 10. je přesvědčen, že kroky zaměřené na účinnější využívání zdrojů nemohou být v žádném případě omezeny pouze na veřejný sektor, a proto vyzývá Komisi, členské státy a podniky, aby své hospodářské strategie zakládaly na výrazně zdokonalené účinnosti využívání zdrojů, což povede k nezávislosti hospodářského růstu na spotřebě zdrojů; je rovněž přesvědčen, že je nutné zaměřit se jak na účinnost, tak na účelnost využívání zdrojů; 11. zdůrazňuje, že je nezbytně nutné, aby se k podpoře inovací a investic do nových postupů a obchodních modelů přistoupilo již nyní, a to i pokud jde o strategie jednotlivých průmyslových odvětví a udržitelné obchodní modely, jako je leasingová společnost, a aby se vytvářely pobídky, které budou pro hospodářství přínosné; poukazuje na klíčovou úlohu soukromého sektoru, včetně malých a středních podniků, při zajišťování ekologického hospodářského růstu; 12. zdůrazňuje, že Evropa coby recyklující společnost musí svůj odpad do velké míry znovu využívat a recyklovat a co nejúčinněji produkovat druhotné suroviny; 13. vyzývá, aby byla na základě koncepcí, jako je iniciativa Global Compact, vytvořena norma pro využívání zdrojů, která by byla vstřícná k malým a středním podnikům; 14. vyzývá Komisi a členské státy, aby plně začlenily cíle účinného využívání zdrojů do evropského semestru pro koordinaci hospodářských politik; naléhavě žádá členské státy, aby tento požadavek potvrdily v rámci Evropské rady; vyzývá Komisi, aby poskytla podrobnější údaje o způsobu, jakým bude pokrok členských států směrem k účinnějšímu využívání zdrojů konkrétně hodnocen v rámci procesu evropského semestru; 15. zdůrazňuje, že výhoda první společnosti na trhu, která se bude zabývat problematikou účinného využívání zdrojů, může této společnosti zajistit významný podíl na tomto rozvíjejícím se trhu, a připomíná, že EU má zhruba třetinový podíl na světovém trhu environmentálních technologií; Přeměna hospodářství 16. připomíná, že je naléhavě nutné dosáhnout omezení využívání zdrojů, abychom se vyhnuli problémům v budoucnosti, jako je nedostatek surovin a jejich rostoucí ceny; 17. podotýká, že aby bylo možné přejít na hospodářství, které by účinně využívalo dostupné zdroje, měly by tržní ceny přesně odrážet vzácnost některých zdrojů a veškeré náklady spojené s výrobním procesem; zdůrazňuje, že trhy stimulují účinné využití zdrojů, pokud ceny odrážejí skutečné náklady na použité zdroje; vyzývá k tomu, aby byl v rámci účetních postupů uplatňován přístup založený na životním cyklu výrobků a aby byly internalizovány externí náklady v souladu se zásadou „znečišťovatel platí“ ; 18. podporuje závazek, který Komise přijala v rámci plánu pro Evropu účinněji využívající zdroje, pokud jde o rozvoj tržních nástrojů, jejichž prostřednictvím se mají negativní externality zohlednit v tržních cenách, čímž se projeví skutečné náklady na využívání zdrojů a jejich dopad na životní prostředí; 19. vyzývá Komisi a členské státy, aby vytvářely pobídky, které povzbudí společnosti a veřejné orgány k tomu, aby měřily, porovnávaly a trvale zlepšovaly svoji vodní, půdní, surovinovou a uhlíkovou stopu a přijímaly opatření vedoucí k rozšíření zásady odpovědnosti výrobců a k odstranění překážek, které brzdí účinné využívání zdrojů; 20. naléhavě žádá členské státy, aby přistoupily k zavedení environmentálních daní; zdůrazňuje, že by tento krok umožnil snížit daňovou zátěž v jiných oblastech, např. pokud jde o zdanění práce, zvýšit konkurenceschopnost, vytvořit rovné podmínky a připravit cestu pro technologický rozvoj; vyzývá Komisi a členské státy, aby monitorovaly a srovnávaly účinky těchto nástrojů; 21. naléhavě žádá Komisi, aby se zabývala možností vytvořit hierarchický model s cílem zajistit co nejvyšší možný přínos využívání zdrojů, aniž by tím docházelo k poškozování životního prostředí; 22. naléhavě žádá Komisi a členské státy, aby bezodkladně, a to do roku 2014, přijaly konkrétní a jasně definované plány, podle nichž budou postupně do roku 2020 odstraněny všechny dotace, jež mají škodlivý vliv na životní prostředí, včetně dotací, které pobízejí k neúčinnému využívání obnovitelných zdrojů, a aby prostřednictvím národních programů reforem předložily zprávu o pokroku v této oblasti; 23. naléhavě vyzývá Komisi, aby prozkoumala možnosti zavedení celounijního systému odpovědnosti výrobců s cílem dosáhnout lepších výsledků ve všech členských státech, včetně těch, kde je úroveň opětovného použití a recyklace mnohem nižší, než je průměr EU; 24. zdůrazňuje, že občané a občanské společnosti hrají významnou úlohu při skutečné transformaci hospodářství; poukazuje na to, že je nutné vytvořit osvětové strategie a strategie zaměřené na změnu chování spotřebitelů a vyhnout se nežádoucím vedlejším účinkům; 25. zdůrazňuje, že je potřeba zajistit trvalé dodávky nerostných surovin do EU, které jsou nutné pro uspokojení potřeb rostoucího odvětví recyklace a na jejichž základě dochází k růstu evropského otevřeného hospodářství a tvorbě pracovních míst; 26. vyzývá k tomu, aby byly stanoveny a uplatňovány přísnější požadavky, pokud jde o environmentálně šetrné veřejné zakázky (GPP) na produkty a služby, jež mají výrazný environmentální dopad a největší měrou se podílejí na spotřebovávání klíčových globálních zdrojů (voda, půda, suroviny a uhlík), jak je stanoveno v plánu účinného využívání zdrojů; vyzývá Komisi, aby posoudila, zda by GPP mohly být svázány s projekty financovanými EU; vyzývá k tomu, aby bylo do konce tohoto roku ve prospěch GPP vyvinuto úsilí na podporu společného zadávání zakázek a na podporu sítí úředníků odpovědných za zadávání veřejných zakázek, přičemž tato podpora nesmí vést ke znevýhodnění veřejných podniků v rámci hospodářské soutěže; 27. vyzývá k tomu, aby byly požadavky na poskytování informací o vlivu výrobků na životní prostředí rozšířeny, tak aby se vztahovaly i na konvenční výrobky masové spotřeby; podporuje provádění testů k označování ekologických výrobků v jednotlivých členských státech a naléhavě vyzývá Komisi, aby vypracovala harmonizovanou evropskou metodu pro výpočet ekologické stopy výrobků s cílem poskytnout spotřebitelům více informací o výrobcích, na něž se nevztahují stávající systémy, jako je označování ekologických výrobků, uvádění spotřeby energie a systémy označování bioproduktů z ekologického zemědělství; 28. zdůrazňuje význam celkové značky v informacích o produktech včetně mimo jiné využití zdrojů; žádá Komisi a členské státy, aby učinily nezbytné kroky k zdokonalení současných předpisů o označování produktů, aby spotřebitelé měli na jednom místě získat dostatek informací k tomu, aby se mohli rozhodovat s ohledem na udržitelnost; 29. naléhavě vyzývá členské státy, aby prostřednictvím svých vnitrostátních strategií a plánů předcházení vzniku odpadů a nakládání s nimi zajistily důsledné provádění acquis EU v oblasti nakládání s odpady, včetně plnění minimálních cílů; připomíná, že stávající cíle v oblasti sběru a třídění odpadů je třeba dále rozpracovat a dosáhnout toho, aby se v každé fázi dospělo ke kvantitativně i kvalitativně nejlepšímu využití materiálů; zdůrazňuje proto, že finanční prostředky EU by měly být přednostně vynakládány na hierarchicky nejvýše hodnocené činnosti, pokud jde o způsoby nakládání s odpady, jak stanoví rámcová směrnice o odpadech (např. upřednostňování recyklačních zařízení před likvidací odpadu); vyzývá Komisi, aby zvážila, zda je třeba zlepšit a sjednotit výpočetní metody a statistiky týkající se odpadu, aby bylo možné získat spolehlivý základ pro podporování recyklace; 30. vyzývá Komisi a členské státy, aby přijaly účinnější opatření pro boj proti nezákonné přepravě odpadu do zemí mimo EU a aby zejména posílily vhodné monitorovací systémy; navrhuje, aby byla vytvořena „evropská vnější politika pro oblast odpadu“ s cílem šířit nejlepší evropské standardy pro nakládání s odpadem za hranice EU; 31. poukazuje na to, že více než 20 % potravin se vyhazuje jako zbytky, a vyzývá Komisi k přijetí konkrétních opatření, která toto plýtvání výrazně omezí; zdůrazňuje, že se nejedná pouze o plýtvání potravinami samotnými, ale i o plýtvání zdroji využívanými při zpracování potravin a výrobě jejich obalů; 32. vyzývá Komisi a členské státy, aby kladly větší důraz na informace, vzdělávání a zvyšování informovanosti, zejména pokud jde o třídění odpadu, jeho opětovné využití a recyklaci, přičemž je nutné si uvědomovat, že vzdělávání má přímý dopad na zvyklosti v oblasti účinného využívání zdrojů; 33. vyzývá Komisi, aby zefektivnila acquis v oblasti nakládání s odpady, přičemž by měla mít na zřeteli hierarchii způsobů nakládání s nimi a snížit zbytkové odpady na minimum; vyzývá proto Komisi, aby do roku 2014 předložila návrhy s cílem postupně na evropské úrovni zavést všeobecný zákaz skládek odpadů a do konce desetiletí také postupný zákaz spalování recyklovatelného a kompostovatelného odpadu; vedle těchto opatření je třeba ještě přijmout vhodná přechodná opatření, která se budou týkat mj. dalšího rozvoje společných standardů vycházejících z přístupu založeného na životním cyklu materiálů; vyzývá Komisi, aby přehodnotila cíle týkající se recyklace stanovené v rámcové směrnici o odpadu; zastává názor, že dosažení výše uvedeného cíle by mohlo rovněž napomoci zdanění skládek, které již bylo v některých členských státech zavedeno; 34. poukazuje na to, že stávající skládky by mohly sloužit jako zdroj surovin (urban mining), že však o této problematice existuje málo vědeckých poznatků; 35. vyzývá členské státy, aby zintenzivnily práci na pokynech pro vytvoření standardů pro recyklované materiály prostřednictvím Evropského výboru pro normalizaci (CEN); 36. vyzývá Komisi k zajištění toho, aby politiky podněcovaly ke kaskádovému využití přírodních surovin, aby upřednostňovaly výrobky s co největší přidanou hodnotou a účinně využívající zdroje před výrobou energie a aby zohledňovaly zejména potenciál snižování skleníkových plynů; 37. naléhavě vyzývá Komisi, aby podporovala kaskádový přístup k využití biomasy, upřednostňovala recyklaci, nejvyšší přidanou hodnotu a produkty účinně využívající zdroje, jako jsou produkty a průmyslové materiály založené na biomase, před bioenergií; 38. vyzývá Komisi a členské státy, aby zřídily program, který zajistí informovanost a bude poskytovat poradenství společnostem, zejména malým a středním podnikům; 39. zdůrazňuje, že má-li být přístup na základě životního cyklu smysluplný, musí být založen na co nejpřesnější evidenci; v tomto ohledu trvá na tom, aby při provádění směrnice o jakosti pohonných hmot dodavatelé uplatňovali samostatné standardní hodnoty pro živičné písky; 40. zdůrazňuje význam výzkumu, vývoje a inovací pro urychlení přechodu k „Evropě účinněji využívající zdroje“; poznamenává, že větší inovace jsou obzvláště potřebné, pokud jde o ekologickou šetrnost při těžebních průzkumech a těžbě surovin samotné, v zemědělství, chemickém průmyslu, při zpracování odpadu a jeho recyklaci, ve vodohospodářství, v souvislosti s potenciálem opětovného použití materiálů, s nahrazením materiálů, které mají na životní prostředí nepříznivý vliv, s technologickými návrhy umožňujícími nižší spotřebu surovin a energie, s energií z obnovitelných zdrojů a energetickou účinností; upozorňuje, že poskytování daňových úlev spojených s využíváním menšího množství zdrojů by bylo přínosem také pro výzkum, vývoj a inovace; 41. připomíná, že cílem účinného využívání zdrojů by mělo být pomoci EU zvýšit technickou úroveň jejích postupů, a dosáhnout tak většího využití surovin v průběhu celého hodnotového řetězce (při těžbě, zpracování, rafinaci a recyklaci); 42. vyzývá Komisi, aby prozkoumala, jak lze zvýšit účinnost využívání zdrojů v těžebním a zpracovatelském průmyslu EU za účelem posílení konkurenceschopnosti a udržitelnosti, mimo jiné prostřednictvím podpory používání nových technologií a rozšíření výroby vedlejších produktů souběžně s obecnými kovy; 43. naléhavě vyzývá členské státy, aby projednaly zřízení středisek pro inovativní technologie na podporu získávání, recyklace a opětovného využití užitečných složek z produktů těžebního odpadu a aby umožnily následné využívání produktů těžebního odpadu, které se nacházejí na různých typech úložišť a ve stavebnictví, a ekologicky bezpečný způsob správy tohoto typu úložišť; 44. upozorňuje na to, že je třeba používat alternativní produkty a změnit vzorce spotřeby náročné na energii a materiál, aniž by se tím snížila úroveň výkonu, a že je nutné využívat alternativní suroviny a jiné materiály v zájmu snížení energetické náročnosti výrobních postupů; 45. naléhavě vyzývá Komisi, aby přezkoumala dopady daně z přírodních zdrojů a primárních surovin, a zejména aby se zaměřila na veškeré vedlejší účinky této daně, jako jsou neudržitelné nahrazování materiálů, daňové úniky a přesun hospodářských činností do třetích zemí; 46. zdůrazňuje význam dovedností a odborné přípravy; vyzývá Komisi a členské státy, aby se v této souvislosti zapojily do úzkého dialogu se sociálními partnery, akademickou obcí a průmyslem; vyzývá Komisi a členské státy, aby ve spolupráci s průmyslem a akademickou obcí podporovaly účinné využívání zdrojů prostřednictvím zvláštních univerzitních programů a stipendií; dále v této souvislosti podporuje související výměnné programy, jako je program Erasmus Mundus zaměřený na nerostné hospodářství a životní prostředí. 47. zdůrazňuje nutnost investic do recyklace surovin a vzácných zemin, neboť těžba, rafinace a recyklace vzácných zemin mají závažný dopad na životní prostředí, nejsou-li náležitě řízeny; Přírodní kapitál a ekosystémové služby 48. zdůrazňuje, že biologická rozmanitost má pro existenci lidského života a dobré životní podmínky společností zásadní význam, a to přímo i nepřímo prostřednictvím ekosystémových služeb, které nabízí; vítá a podporuje strategii EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2020, včetně jejích cílů a akcí; zdůrazňuje význam toho, aby byla ochrana biologické rozmanitosti zohledněna rovněž v rámci „Evropy účinněji využívající zdroje“; 49. vítá proto vypracování zvláštních opatření na kontrolu invazivních druhů a vyzývá k bezodkladnému zavedení těchto opatření do praxe; 50. zdůrazňuje význam vody jako přírodního zdroje, který je pro lidstvo a ekosystémy životně důležitý; připomíná, že dostupnost kvalitních vodních zdrojů, které by zajistily dodávky zdravotně nezávadné vody, je stále větším problémem z důvodu takových jevů, jako je odlesňování, urbanizace, růst populace, hospodářský růst a změna klimatu; upozorňuje na potřebu víceúrovňového přístupu ke správě vodních zdrojů a zdůrazňuje úlohu místních a regionálních úřadů v rámci stěžejní iniciativy Evropa účinněji využívající zdroje; 51. naléhavě vyzývá Komisi, aby také vypočítala a zveřejnila náklady související se škodami, které životnímu prostředí způsobuje zemědělská politika a politika rybolovu EU; 52. vyzývá Komisi, aby se řídila osvědčenými postupy v oblasti energetické účinnosti a vypracovala na jejich základě vhodná kritéria a startovací pilotní projekty pro několik zdrojů, např. fosfor, s cílem dosáhnout do roku 2020 skutečně 100% míry jejich opětovného využití a optimalizovat jejich využívání a recyklaci; zdůrazňuje, že tyto pilotní projekty by měly být financovány přímo z fondů EU; 53. domnívá se, že evropské zdroje by měly být řízeny strategičtějším a ekologičtějším způsobem; zastává názor, že by se mělo vyvinout větší úsilí v oblasti správy stávajících zdrojů v EU, zejména nerostů, kovů a dřeva, jakož i zdrojů energie, včetně fosilních paliv; zdůrazňuje potenciál EU zajistit pokrytí vlastních potřeb, pokud jde o nerostné suroviny, a vyzývá ji ke snížení její závislosti na dovozu surovin získaných ekologicky neudržitelným způsobem; 54. je toho názoru, že průmysl v členských státech by měl stále více využívat domácí suroviny; zdůrazňuje, že správa domácích zdrojů by měla zajišťovat, aby s nimi nebylo plýtváno; 55. vyzdvihuje význam udržitelného zemědělství, v jehož důsledku by se omezily převzaté způsoby využívání půdy a uhlíková stopa Evropy; 56. domnívá se, že informovanost spotřebitelů hraje stěžejní roli při zvyšování účinnosti využívání zdrojů v rámci konzumace potravin, a podporuje iniciativy na místní, vnitrostátní a unijní úrovni zaměřené na propagaci udržitelnějších vzorců konzumace potravin; 57. upozorňuje na funkci přírodních zdrojů, jako jsou lesy, v souvislosti s účinným využíváním zdrojů; vyzývá Komisi, aby podpořila využívání obnovitelných, biologických, recyklovatelných a ekologicky šetrných surovin a dalších materiálů; poukazuje zejména na to, že využívání obnovitelných materiálů s nízkými emisemi, jako je např. dřevo, ve stavebnictví je účinné z hlediska využívání zdrojů; 58. zdůrazňuje nutnost posílit ochranu lesů v EU a konsolidovat související metody předcházení rizikům, neboť lesní zdroje a ekologické vlastnosti dřeva představují významný přírodní kapitál; žádá o vytvoření finančních nástrojů na podporu opatření zaměřených na předcházení lesním požárům a na prevenci proti parazitům; vyzývá Komisi, aby spolu s dřevařským průmyslem posoudila prostor pro přijetí konkrétních opatření zaměřených na udržitelné využívání lesních zdrojů, zejména prostřednictvím pilotních projektů; vyzývá k lepšímu uplatňování opatření v oblasti lesnictví, která již byla přijata v rámci různých politik EU, s cílem zvýšit hospodářskou hodnotu lesů a zajistit větší dostupnost dřeva, např. prostřednictvím opětovného zalesňování v rámci programů rozvoje venkova; 59. zdůrazňuje, že ztráta živin z životního prostředí v důsledku zemědělské výroby vede k významných externím nákladům v souvislosti s ekosystémy, lidským zdravím a klimatem; vyzývá Komisi, aby v zájmu snížení ztrát živin z životního prostředí zavedla moderní techniky řízení, které tyto ztráty při intenzifikaci výroby sníží; 60. vyzdvihuje skutečnost, že klíčovým prvkem stěžejní iniciativy Evropa účinněji využívající zdroje je reforma společné rybářské politiky; domnívá se, že má-li být odvětví rybolovu a akvakultury ekologicky a hospodářsky zdravé, je nutné se zabývat tím, jaká výnosnost je ještě udržitelná, jak zabránit výmětům, jak snížit ekologický dopad motorů a zvýšit jejich výkon, jak dosáhnout toho, aby se při rybolovu používaly vhodnější nástroje, jak zajistit rovné podmínky v mezinárodním měřítku a jak řešit nadměrnou kapacitu plavidel; zdůrazňuje rovněž sociální a hospodářský význam malých pobřežních plavidel; Správa a monitorování 61. naléhavě vyzývá Komisi, aby na základě konzultace se všemi klíčovými zainteresovanými stranami přijala spolehlivé a lehce srozumitelné ukazatele měřící půdní, vodní, surovinovou a uhlíkovou stopu s cílem sledovat pokrok směrem ke splnění cílů; tyto ukazatele by měly vycházet z integrovaných účetních nástrojů a z důsledně používaných, obecně uznávaných a vědecky podložených metodik a měly by být jasně definovány, aby bylo možné je uplatňovat v celé EU, v rámci politik i ze strany soukromých subjektů; dále by měly zohledňovat dopad materiálů během celého jejich životního cyklu a měřit objem zdrojů vstupujících do hospodářství, čímž bude možné vzít v úvahu skryté toky a řešit všechny aspekty nedostatku zdrojů; upozorňuje na to, že ukazatel zdrojové produktivity tak, jak je navrhován, poskytovat požadované informace nebude; 62. znovu opakuje, že je důležité stanovit soubor soudržných, měřitelných, jasných a ověřitelných odvětvových cílů, včetně cíle celkového, aby bylo možné uskutečňovat vizi a dílčí cíle plánu pro Evropu účinněji využívající zdroje; je si vědom toho, že tato záležitost je velmi složitá, a že je tudíž nutné k ní přistupovat na pevném vědeckém základě; vyzývá Komisi, aby na tomto základě předložila konkrétní návrh těchto cílů pro EU a členské státy, a to nejpozději do konce roku, kdy budou přijaty příslušné ukazatele, a aby zajistila, že stanovené cíle budou v souladu se všemi politikami EU; domnívá se, že dílčí cíle obsažené ve zmíněném plánu by měly být považovány za cíle do té doby, než budou stanoveny cíle podrobnější; vyzývá členské státy, aby odpovídající cíle začlenily do svých vlastních strategií účinného využívání zdrojů; 63. zdůrazňuje, že zvláštní ukazatele účinného využívání zdrojů mají zásadní význam ve všech oblastech politiky, a vyzývá Komisi, aby tyto ukazatele začlenila do všech svých posuzování dopadů; domnívá se rovněž, že průběžná „kontrola účelnosti“ stanovená ve sdělení Komise COM(2010)0614 by měla být nezbytnou součástí každého posouzení dopadu; 64. vyzývá Komisi, aby prosazovala důsledné dodržování stávajících právních předpisů, a to zejména předpisů týkajících se vody, a využila tak všechny dostupné prostředky v co možná nejširší míře; 65. vítá směrnici EU o jakosti paliv, která je důležitým krokem v rámci přístupu ke spotřebě zdrojů z hlediska životního cyklu výrobků, a trvá na tom, aby dodavatelé při uplatňování této směrnice používali u živičných písků samostatnou standardní hodnotu; 66. domnívá se, že cílem sedmého akčního programu pro životní prostředí by mělo být poskytnutí správného politického rámce pro dosažení vize a dílčích a konečných cílů plánu pro Evropu účinněji využívající zdroje; 67. vyzývá Komisi, aby přezkoumala politiky EU a posoudila mimo jiné vnitrostátní akční plány pro obnovitelnou energii a společnou zemědělskou politiku, pokud jde o jejich dopad na účinné využívání zdrojů; 68. domnívá se, že Evropa účinně využívající zdroje představuje vhodný rámec pro vytvoření „zelených“ pracovních míst pro všechny bez výjimky; 69. je toho názoru, že účinné využívání zdrojů je často znesnadňováno těžkopádnými administrativními postupy; vyzývá Komisi, aby zjednodušila schvalovací postupy, a umožnila tak efektivnější uplatňování zásad účinného využívání zdrojů; vítá v této souvislosti iniciativu Komise v souvislosti se směrnicí o transparentnosti; 70. vyzývá Komisi a členské státy, aby připravily veřejné informační a vzdělávací kampaně zaměřené na zvýšení odbytu produktů z recyklovaného odpadu; 71. požaduje, aby se učinila opatření k zajištění toho, že účinné využívání zdrojů bude hlavním zájmem regionální politiky; zdůrazňuje, že účinné využívání zdrojů by se mělo řešit na regionální a místní úrovni, přičemž by se měl zohlednit potenciál jednotlivých regionů Evropy, jejich handicapy a různé stupně rozvoje; vyzdvihuje rovněž nutnost, aby místní a regionální orgány uvedly svá opatření v oblasti energetické účinnost do souladu se strategií EU 2020; Mezinárodní rozměr 72. považuje účinné a udržitelné využívání a přidělování zdrojů za jeden z hlavních prvků politiky EU v oblasti průmyslu, přičemž EU by měla v tomto duchu nyní i v budoucnu informovat své mezinárodní partnery; domnívá se v tomto ohledu, že obchodování s ekologickým zbožím a službami představuje jeden z nástrojů udržitelného hospodářského a sociálního rozvoje, což je ku prospěchu obchodu i životnímu prostředí; 73. domnívá se, že spravedlivý, otevřený a nediskriminační mnohostranný obchodní systém a ochrana životního prostředí by se měly vzájemně posilovat a měly by být přínosem pro místní komunity, což nastane za předpokladu, že dojde k reformě mnohostranných obchodních pravidel, tak aby bylo možné lépe reagovat na problémy v oblasti životního prostředí a plnit základní lidské potřeby; 74. žádá Komisi, aby do stávajících i budoucích jednání vedených EU na dvoustranném i mnohostranném základě ve větší míře začleňovala témata týkající se surovin, jako jsou například a) vývozní limity a b) investiční aspekty; 75. zdůrazňuje, že spravedlivým otevřením celosvětových trhů s ekologickým zbožím a službami, které by podporovalo udržitelnou spotřebu, dochází k rozšíření možností vývozu, k vytváření nových pracovních míst spojených s šířením nových ekologických technologií, inovacemi a konkurenceschopností a zároveň ke snížení cen a zvýšení kvality, čímž se spotřebitelům nabízí širší možnost výběru; 76. vítá práci vykonanou v rámci obchodních jednání WTO v Dauhá týkajících se omezení či zrušení celních a jiných překážek obchodování s ekologickým zbožím a službami a důrazně vyzývá strany tohoto jednání, aby v této práci pokračovaly, a to nezávisle na budoucím kole jednání v Dauhá, aby bylo možné stanovit jasnou definici ekologického zboží a služeb, která by zahrnovala sociální odpovědnost podniků, ekologické normy EU a spravedlivé obchodní principy; 77. znovu opakuje, že do všech současných dvoustranných a regionálních obchodních dohod EU je nutné začlenit přísné ustanovení týkající se udržitelnosti, jako je tomu např. v případě nejnověji uzavřených dohod o volném obchodu mezi EU a Korejskou republikou, Kolumbií, Peru a Střední Amerikou; domnívá se, že ustanovení týkající se sociální únosnosti a environmentální udržitelnosti by měla mít stejnou váhu jako obchodní aspekty dohody, a vyzývá proto Komisi, aby se tato ustanovení stala v budoucích dohodách o volném obchodu podmínkou ustanovení o urovnávání sporů; 78. domnívá se, že začlenění celních preferencí u ekologických výrobků a služeb vyrobených a poskytovaných sociálně odpovědným způsobem do působnosti systému všeobecných preferencí může být přínosem pro obchodní výměnu mezi EU a rozvojovými zeměmi a další motivací k dosažení cílů Strategie 2020 a dlouhodobých cílů EU v oblasti klimatu a energetiky; 79. je přesvědčen, že v souvislosti s konferencí v Riu de Janeiro (Rio+20) a v rámci jejích příprav je zapotřebí vést novou a intenzivnější diskuzi, které by se zúčastnily všechny členské státy OSN, občanská společnost a odbory, aby jednaly zejména na téma účinnosti dobrovolné povahy sociální odpovědnosti podniků; 80. zdůrazňuje, že ekologické inovace EU podporují účinnější využívání zdrojů za našimi hranicemi, čímž omezují vyčerpávání globálních zdrojů; naléhavě proto vyzývá členské státy, aby posílily své vnitrostátní strategie účinného využívání zdrojů a sdílely své znalosti na globálních fórech, jako je summit Rio+20; domnívá se, že rychle rostoucí celosvětová spotřeba a nedostatečné zásoby surovin jsou signálem toho, že je třeba investovat do účinného využívání zdrojů v celosvětovém měřítku; 81. poukazuje na to, že nadcházející summit Země Rio +20 by se mohl stát důležitým fórem k diskuzi o otázkách účinného využívání zdrojů a udržitelného rozvoje; domnívá se, že nový soubor cílů udržitelného rozvoje by mohl zaplnit mezery v rozvojových cílech tisíciletí a mohl by se stát důležitým nástupcem tohoto celosvětového projektu, který se zakládá na názoru, že životní prostředí a veškeré stránky rozvoje jsou spolu nerozlučně spjaty; naléhavě vyzývá EU a její členské státy, aby na této konferenci sehrály důležitou pozitivní úlohu s cílem překonat problémy, které existují na cestě k vytvoření inkluzivního ekologického hospodářství na celosvětové úrovni; o 82. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.
| ||||||||||||
| Iniciativa „Příležitosti pro mladé“ |
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Evropský parlament, – s ohledem na otázku o iniciativě „Příležitosti pro mladé“ předloženou Komisi dne 26. dubna 2012 (O-000106/2012 – B7–0113/2012), – s ohledem na závěry Evropské rady ze dne 17. června 2010 o strategii Evropa 2020 a jejích pěti hlavních cílech, – s ohledem na sdělení Komise s názvem „Iniciativa “Příležitosti pro mladé' (COM(2011)0933), – s ohledem na balíček k problematice zaměstnanosti s názvem „Na cestě k hospodářské obnově vedoucí k intenzivnímu růstu pracovních míst, který představila Komise dne 18. dubna 2012 (COM(2012)0173), – s ohledem na sdělení Komise s názvem „Akt o jednotném trhu – Dvanáct nástrojů k podnícení hospodářského růstu a posílení důvěry – Společně pro nový růst“ (COM(2011)0206), – s ohledem na sdělení Komise s názvem „Mládež v pohybu – iniciativa zaměřená na rozvinutí potenciálu mladých lidí, aby mohla Evropa růst rozumným a udržitelným způsobem, ze kterého budou mít prospěch všichni“ (COM(2010)0477), – s ohledem na sdělení Komise s názvem „Roční analýza růstu na rok 2012“ (COM(2011)0815), – s ohledem na své usnesení ze dne 6. července 2010 o podpoře přístupu mladých lidí na trh práce, posílení statusu praktikantů, stáží a odborné přípravy(1), – s ohledem na své usnesení ze dne 25. října 2011 o mobilitě a začlenění osob se zdravotním postižením a o Evropské strategii pro pomoc osobám se zdravotním postižením 2010–2020(2), – s ohledem na své usnesení ze dne 9. března 2011 o evropské strategii pro začleňování Romů(3), – s ohledem na závěry Rady o podpoře zaměstnanosti mládeže v zájmu dosažení cílů strategie Evropa 2020 přijaté dne 17. června 2011 v Lucemburku, – s ohledem na prohlášení členů Evropské rady ze dne 30. ledna 2012 s názvem „Na cestě ke konsolidaci podporující růst a k růstu podporujícímu tvorbu pracovních míst“, – s ohledem na dopis o nezaměstnanosti mládeže, který dne 31. ledna 2012 zaslal předseda Evropské komise Barroso osmi členským státům, – s ohledem na pracovní dokument Evropského hospodářského a sociálního výboru (SOC)450 ze dne 28. března 2012 o sdělení Komise COM(2011)0933 Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů, – s ohledem na směrnici Rady 2000/78/ES ze dne 27. listopadu 2000, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání, – s ohledem na články 15, 31 a 32 Listiny základních práv Evropské unie, – s ohledem na hlavu XII SFEU, – s ohledem na čl. 115 odst. 5 a čl. 110 odst. 2 jednacího řádu, A. vzhledem k tomu, že Evropský parlament vyjádřil svůj postoj k podpoře přístupu mládeže na trh práce a k podpoře statusu praktikantů, stáží a odborné přípravy ve svém usnesení z roku 2010, v němž vyzval Evropskou komisi, členské státy, sociální partnery a další zúčastněné strany, aby podle svých příslušných pravomocí podnikly mimo jiné následující kroky:
B. vzhledem k tomu, že po nevýrazném hospodářském oživení od roku 2010 opět narůstá nezaměstnanost, přičemž v Evropské unii průměrná míra nezaměstnanosti dosahuje 10 % a nezaměstnanost mládeže přesahuje 22 % a hospodářské prognózy předpovídají další období hospodářské stagnace, další nárůst míry nezaměstnanosti a oživení s intenzivním růstem pracovních míst není v dohledné době předvídatelné; C. vzhledem k tomu, že situace v zaměstnanosti mladých lidí se v jednotlivých členských státech výrazně liší, přičemž v některých členských státech je míra nezaměstnanosti značně pod 10 %, avšak dosahuje až 50 % v zemích nejvíce zasažených krizí; D. vzhledem k tomu, že problematiku nezaměstnanosti mládeže lze smysluplně řešit pouze pokud bude analyzována ve vztahu k širším souvislostem celkové situace v oblasti zaměstnanosti v konkrétním členském státu a k celkovému rámci hospodářské politiky, kterým se řídí vnitrostátní trh práce; E. vzhledem k tomu, že jedním z důvodů vysoké míry nezaměstnanosti mládeže je nedostatek nových pracovních míst; F. vzhledem k tomu, že negativní důsledky finanční a hospodářské krize a zejména krize státního dluhu v zemích eurozóny v Evropě výrazněji zasahují mladé lidi, zvláště pak ty, kteří nedokončili či úspěšně nezavršili povinné či vyšší sekundární vzdělávání, jsou dlouhodobě nezaměstnaní a čelí sociálnímu vyloučení, žijí v hospodářsky znevýhodněných regionech, a tudíž je jejich situace horší než dříve; G. vzhledem k tomu, že v Evropské unii znepokojivý nárůst nezaměstnanosti mladých lidí ohrožuje hospodářskou a sociální budoucnost mnoha z nich, což je velmi vysoká cena za krizi; H. vzhledem k tomu, že boj proti nezaměstnanosti mládeže v EU vyžaduje vyšší investice do vzdělávání a odborné přípravy; I. vzhledem k tomu, že účinná opatření vyžadují převedení pracovníků z upadajících výrobních odvětví do odvětví rostoucích, což povede k inovacím a vytváření nových pracovních míst; J. vzhledem k tomu, že dne 17. června 2010 schválila Evropská rada strategii Evropa 2020 a pět hlavních cílů, které zahrnují:
K. vzhledem k tomu, že Evropská komise ve svém sdělení o Aktu o jednotném trhu správně konstatovala, že další propojení jednotného trhu skýtá potenciál vytvořit pracovní místa a přinést prosperitu, který je nezbytně potřeba k tomu, aby nastal obrat v hospodářství a aby bylo možné čelit současné hospodářské krizi; L. vzhledem k tomu, že Evropská komise ve svém sdělení „Mládež v pohybu“ vyzvala členské státy, aby zavedly záruku pro mladé lidi, a následně na ně apelovala, aby vyvinuly více snahy o zavedení těchto záruk; M. vzhledem k tomu, že členové Evropské rady během svého zasedání dne 30. ledna 2012 zveřejnili prohlášení, v němž vyzývají členské státy, aby zlepšily nabídku práce a snížily nezaměstnanost mládeže, a dospěli k závěru, že „cílem by mělo být, aby mladí lidé do několika měsíců po ukončení školní docházky získali kvalitní nabídku zaměstnání, možnost dalšího vzdělávání, učňovské místo v podniku či stáž“; N. vzhledem k tomu, že dne 31. ledna 2012 předseda Evropské komise Barroso zaslal dopisy osmi členským státům, v nichž se míry nezaměstnanosti mládeže pohybují výrazně nad průměrem EU, a že do těchto členských stát byly vyslány akční týmy, aby vytvořily plány pro zaměstnanost mládeže; O. vzhledem k tomu, že společným znakem těchto osmi zemí je velmi vysoké množství osob předčasně opouštějících vzdělávací systém a mladých lidí s nízkou kvalifikací, kteří hledají místa na pracovním trhu; P. vzhledem k tomu, že v květnu 2012 Evropská komise předloží svá doporučení pro jednotlivé země na rok 2012 a ve svém sdělení o iniciativě „Příležitosti pro mladé“ uvedla, že členské státy, zejména státy s nejvyšší mírou nezaměstnanosti mladých lidí by měly bez ohledu na uvedená doporučení přijmout rozhodná opatření proti předčasnému opouštění vzdělávacího systému, rozvíjet schopnosti, které jsou relevantní pro pracovní trh, podporovat první pracovní zkušenosti a profesní přípravu na pracovišti a usnadnit přístup k (prvním) pracovním místům; Q. vzhledem k tomu, že na zasedání Evropské rady dne 30. ledna 2012 předseda Evropské komise Barroso oznámil, že z rozpočtu strukturálních fondů má být ještě přiděleno 82 miliard EUR a tato částka může být přerozdělena; 1. vítá sdělení Komise o iniciativě „Příležitosti pro mladé“, které vychází z dřívějších iniciativ Komise, jako je „Mládež v pohybu“ a „Nové dovednosti a nová povolání“, a mnoha dalších iniciativ uvedených v těchto sděleních, má však vážné pochybnosti o tom, zda rozsah navrhovaných činností odpovídá závažnosti současné krize v oblasti nezaměstnanosti mladých lidí v mnoha členských státech; 2. zdůrazňuje, že zaměstnanost mladých lidí velmi závisí na celkové ekonomické situaci; vítá sdělení Komise s názvem „Na cestě k hospodářské obnově vedoucí k intenzivnímu růstu pracovních míst“ a naléhavě vyzývá vedoucí představitele států nebo vlád EU, aby co nejdříve předložili evropský investiční plán podporující udržitelný hospodářský růst s intenzivní tvorbou pracovních míst, který podporuje začlenění; 3. vítá prohlášení Evropské rady, ve kterém vyzývá členské státy, aby zavedly vnitrostátní systémy podobné iniciativě „Evropská záruka pro mladé lidi“, a naléhavě vyzývá členské státy, aby urychleně podpořily tuto snahu konkrétními opatřeními na vnitrostátní úrovni a zajistily tak, že mladí lidé budou mít buď přijatelné pracovní místo, vzdělání, odbornou přípravu či rekvalifikaci do čtyř měsíců od ukončení vzdělání; 4. vítá úsilí Komise o podporu iniciativy „Evropská záruka pro mladé lidi“ a vítá i přidělení 4 milionů EUR na pomoc členským státům při zavádění systémů záruk pro mladé lidi, jež by měly být podpořeny aktivními politikami pracovního trhu, které odstraní rozdíly mezi vzdělávacími systémy a systémy odborné přípravy a pracovním trhem, upřímně však pochybuje, že tato částka je dostatečně vysoká na to, aby pomohla zavést tyto záruky v zemích, jež se potýkají s vysokou mírou nezaměstnanosti a omezeným vnitrostátním rozpočtem; 5. zdůrazňuje, že iniciativa „Evropská záruka pro mladé lidi“ musí účinným způsobem zlepšit situaci mladých lidí, kteří nejsou zaměstnáni, nevzdělávají se a neúčastní se odborné přípravy, a umožnila postupné překonání problému nezaměstnanosti mladých lidí v EU; 6. vítá záměr Komise, uvedený ve sdělení „Na cestě k hospodářské obnově vedoucí k intenzivnímu růstu pracovních míst“, předložit návrh doporučení Rady o rámci pro zajišťování kvality stáží a doporučení Rady o zárukách pro mladé lidi do konce roku 2012 a naléhavě vyzývá členské státy, aby návrh přijaly do konce roku 2012; 7. uznává, že mladí lidé jsou na pracovním trhu vystaveni diskriminaci, pokud jde o přístup na něj a setrvání na něm, která plyne z jejich nejisté pozice a dočasných smluv, a uznává, že tato situace vyžaduje, aby byla plně respektována zásada rovného zacházení stanovená evropskými právními předpisy; 8. zdůrazňuje, že mladé matky jsou na pracovním trhu vystaveny výrazné diskriminaci, neboť z rodinných důvodů přerušují svou kariéru; vyzývá proto členské státy, aby posílily politiky zaměřené na sladění pracovního a soukromého života, a to zejména tím, že podpoří směrnici o mateřské dovolené na úrovni EU a budou poskytovat dosažitelnou, dostupnou a kvalitní péči o děti a závislé osoby; 9. je přesvědčen, že jedním z účinných způsobů, jak navrátit mladé lidi do pracovního procesu, jsou reformy systému bojující proti strukturální nezaměstnanosti; 10. vítá naléhavost, s níž předseda Komise Barroso navrhl vyslat akční týmy do členských států s nejvyšší mírou nezaměstnanosti; žádá Komisi, aby Parlament náležitě informovala o těchto činnostech a jejich konkrétních výsledcích; s politováním konstatuje, že pouze Komise pověřila a zavedla akční týmy, a navrhuje, aby do tohoto procesu byl v budoucnu více zapojen i Evropský parlament a Rada; 11. vyzývá Komisi, aby vyhodnotila dopad reforem trhu práce spojených s návrhy akčních týmů ohledně míry zaměstnanosti a kvalitativních norem zaměstnanosti v příslušných členských státech; 12. vyzývá Komisi, aby v roce 2012 co nejdříve přijala nařízení o evropském referenčním rámci pro zajišťování kvality a určila minimální normy pro zajištění a zahájení vysoce kvalitních stáží; 13. vyzývá členské státy, aby zlepšily kvalitu a informovanost a tím i postavení odborného vzdělávání a přípravy, které jsou klíčovou alternativou k vyššímu vzdělání; 14. věří, že mobilita a možnost pracovat v jiném členském státě by mohly být pro mladé lidi důležitým krokem z hlediska lepšího přístupu na pracovní trh; oceňuje proto rozšíření iniciativy „Erasmus pro všechny“ a doporučuje, aby byl kladen větší důraz na zahraniční pracovní zkušenosti, které studenti a mladí lidé zapojení do odborné přípravy mohou získat v rámci tohoto programu; 15. vyzývá členské státy, aby zavedly a vyhodnotily nové závazné cíle pro mládež, přičemž by v souladu s cíly strategie Evropa 2020 měla být věnována zvláštní pozornost politickým strategiím zaměřeným na kvalitu a mládež, které by měly být zahrnuty do jejich vnitrostátních reformních programů; 16. vyzývá Komisi, aby nezaměstnanost mladých lidí jednoznačně začlenila do evropského semestru a stanovila řešení tohoto problému jako podcíl strategie Evropa 2020; 17. vyzývá členské státy s nízkou mírou nezaměstnanosti nebo členské státy, které úspěšně zavedly záruky pro mladé, jako například Rakousko, aby aktivně spolupracovaly s těmi členskými státy, jež jsou hluboce zasaženy nezaměstnaností mladých lidí, a předaly jim své poznatky a úspěšné modely, a překlenuly tak narůstající rozdíly mezi jejich mírami nezaměstnanosti a společně vytvořily lepší politiku zaměstnanosti mladých lidí, která bude více zaměřena na začlenění a bude mít v praxi pozitivní dopad; 18. vyzývá Komisi a členské státy, aby posoudily konkrétní problémy, s nimiž se mladí lidé potýkají při přístupu k sociálnímu zabezpečení, a riziko jejich sociálního vyloučení; vyzývá Komisi a členské státy, aby podpořily opatření posilující jejich přístup k sociálnímu zabezpečení a odměňování; 19. s politováním konstatuje, že za čtyři roky krize dosud nebylo využito 82 miliard EUR z rozpočtu strukturálních fondů v rámci finančního výhledu na období 2007–2013; naléhavě vyzývá Komisi, aby upřednostnila přerozdělení velké části z uvedených 82 miliard EUR na projekty pro mladé lidi a zejména na malé a střední podniky (MSP), a posílila tak důstojné pracovní příležitosti pro mladé lidi a vyzývá Komisi, aby zvážila zvýšení míry spolufinancování osmi zemí s nejvyšší mírou nezaměstnanosti; 20. vyzývá Komisi, aby hledala jiné a ambicióznější finanční zdroje, které by pomohly členským státům vyřešit vysokou míru nezaměstnanosti; 21. domnívá se, že je zvláště důležité, aby při vypracování finančního rámce na období 2014–2020 byly prostředky přiděleny mladým lidem, a to zejména mladým lidem, kteří se nevzdělávají, nejsou zaměstnáni, ani se neúčastní odborné přípravy (NEETs); 22. vyzývá členské státy, aby zajistily, že tyto prostředky budou přiděleny s plným zapojením sociálních partnerů a mládežnických organizací; 23. vítá návrh Komise, který podporuje pracovní mobilitu mladých lidí coby součást nového programu pro sociální změny a inovace s cílem motivovat je k hledání práce v členských státech a regionech, které se potýkají s nedostatkem kvalifikovaných pracovních sil; v této souvislosti vyzývá k tomu, aby byla větší pozornost věnována mladým lidem, zejména pokud jde o přechod ze vzdělávání do zaměstnání, snížení počtu osob předčasně opouštějících vzdělávací systém a kvalitu stáží a učňovských míst; zdůrazňuje, že podpora pracovní mobility musí být spojena s lepší sociální ochranou a odstraňováním překážek mobility, pokud jde o sociální práva a sociální zabezpečení, zejména u mladých zaměstnanců v rizikové situaci; 24. vyzývá Komisi a členské státy, aby financovaly programy mobility, jež jsou zaměřeny na odbornou přípravu a zaměstnávání mladých lidí v nových oblastech, které mohou posílit hospodářskou obnovu vedoucí k intenzivnímu růstu pracovních míst, zejména pokud jde o zelená pracovní místa a místa pro mladé muže i ženy v odvětví péče; 25. vyzývá členské státy, aby zavedly duální vzdělávací systémy pro všechna povolání, která nevyžadují vyšší vzdělání, včetně cílů pro společnosti určité velikosti, které by tak mladým lidem nabízely učňovská místa a poskytovaly zaměstnání; 26. vyzývá členské státy, aby vytvořily koordinovanější strategii mezi vnitrostátními plány pro vzdělání a odbornou přípravu a potřebami pracovního trhu, a to nejenom z krátkodobého hlediska, ale zejména ze střednědobé a dlouhodobé perspektivy, aby se tak zabránilo nadměrnému nárůstu některých odvětví, aby byl podpořen rozvoj nových úzce specializovaných trhů a prostředky byly přesunuty z odvětví, kde se ruší pracovní místa, do rozvíjejících se odvětví, jako je udržitelné hospodářství; 27. podporuje přijetí evropské strategie zaměstnanosti mladých lidí, která pomůže společnostem, sociálním organizacím, veřejným úřadům a ostatním zaměstnavatelům při vytváření přijatelných a kvalitních pracovních míst; 28. je zvláště znepokojen negativním dopadem, který budou mít výrazné rozpočtové škrty v oblasti vzdělávání na složitou situaci mladých lidí v některých členských státech a na uplatnění návrhů v rámci Iniciativy pro mládež; vyzývá Komisi, aby se ujistila, že doporučení členským státům týkající se udržitelnosti veřejných financí nepoškozují nebo nepodrývají politiky a programy zaměřené na podporu zaměstnanosti mladých lidí a sociálního začlenění a / nebo na odstraňování marginalizace a neúčasti mladých lidí na pracovním trhu; 29. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Doporučení Komisi k uplatňování zásady stejného odměňování žen a mužů za stejnou či rovnocennou práci |
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Evropský parlament, – s ohledem na článek 225 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU), – s ohledem na články 8 a 157 SFEU, – s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2006/54/ES ze dne 5. července 2006 o zavedení zásady rovných příležitostí a rovného zacházení pro muže a ženy v oblasti zaměstnání a povolání (přepracované znění)(1), – s ohledem na sdělení Komise ze dne 21. září 2010 nazvané „Strategie pro rovnost žen a mužů 2010–2015“ (COM(2010)0491), – s ohledem na sdělení Komise ze dne 5. března 2010 nazvané „Posílený závazek pro dosažení rovnosti žen a mužů – Charta žen“ (COM(2010)0078), – s ohledem na zprávu Komise z května 2010 nazvanou „Rozdíly v odměňování žen a mužů v Evropě z právního hlediska“, – s ohledem na zprávu Komise z února 2009 nazvanou „Provedení přepracované směrnice 2006/54/ES“, kterou vypracovala Evropská síť právních expertů v oblasti rovnosti žen a mužů, – s ohledem na sdělení Komise ze dne 18. července 2007 nazvané „Boj proti rozdílům v odměňování žen a mužů“ (COM(2007)0424), – s ohledem na zprávu Komise z února 2007 nazvanou „Právní aspekty rozdílů v odměňování žen a mužů“, kterou vypracovala síť právních expertů Komise v oblasti zaměstnanosti, sociálních věcí a rovnosti mužů a žen, – s ohledem na Evropský pakt pro rovnost žen a mužů (2011–2020), který Rada přijala dne 7. března 2011, – s ohledem na judikaturu Soudního dvora Evropské unie na základě článku 157 SFEU, – s ohledem na zprávu Evropské nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek ze dne 5. března 2010 nazvanou „Řešení rozdílů v odměňování žen a mužů: opatření vládních a sociálních partnerů“, – s ohledem na akční rámec evropských sociálních partnerů pro rovnost žen a mužů ze dne 1. března 2005, na navazující zprávy z let 2006, 2007 a 2008 a na závěrečnou hodnotící zprávu z roku 2009, – s ohledem na Úmluvu o práci na částečný úvazek(2), kterou v roce 1994 přijala Mezinárodní organizace práce (ILO) a podle níž mají státy do svých smluv o veřejných zakázkách začlenit pracovněprávní ustanovení, včetně ustanovení o stejné odměně, – s ohledem na úmluvu Mezinárodní organizace práce č. 100 o stejném odměňování, – s ohledem na internetový seminář v rámci globální dohody (Global Compact) Mezinárodní organizace práce a OSN z března 2011 na téma „Stejná odměna za rovnocennou práci: jak dosáhneme tohoto cíle?“, – s ohledem na čl. 11 odst. 1 písm. d) Úmluvy o odstranění všech forem diskriminace žen, která byla přijata rezolucí valného shromáždění OSN č. 34/180 dne 18. prosince 1979, – s ohledem na své usnesení ze dne 18. listopadu 2008 o uplatňování zásady stejné odměny za práci pro muže a ženy(3), – s ohledem na sdělení Komise ze dne 3. února 2009, v němž reagovala na usnesení ze dne 18. listopadu 2008, – s ohledem na podnět deseti ze svých poslanců ze dne 8. března 2010, kteří navrhli, aby byla vypracována legislativní zpráva z vlastního podnětu o „Stejné odměně za stejnou práci“ podle článku 42 jednacího řádu, – s ohledem na články 42 a 48 jednacího řádu, – s ohledem na zprávu Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví a stanovisko Výboru pro zaměstnanost a sociální věci (A7-0160/2012), A. vzhledem k tomu, že podle posledních prozatímních a neúplných údajů ženy v Unii vydělávají v průměru o 16,4 % méně než muži a že rozdíly v odměňování se v členských státech pohybují mezi 4,4 % a 27,6 %, a vzhledem k tomu, že pokrok je v tomto ohledu nesmírně pomalý (rozdíl na úrovni Unie činil 17,7 % v roce 2006, 17,6 % v roce 2007, 17,4 % v roce 2008, 16,9 % v roce 2009 a 16,4 % v roce 2010), přičemž v některých členských státech se rozdíly v odměňování ještě prohloubily, a to přestože již téměř 40 let platí celá řada právních předpisů, byla přijata různá opatření a jsou vynakládány prostředky na snížení tohoto rozdílu(4); přičemž rozdíly v odměňování žen a mužů by mohly být ještě vyšší, než je uvedeno, jelikož stále scházejí údaje ze dvou členských států; B. vzhledem k tomu, že příčiny přetrvávajících značných rozdílů v odměňování jsou složité, mnohočetné a často navzájem propojené a výrazně přesahují rámec pouhého problému stejné odměny za stejnou nebo rovnocennou práci; vzhledem k tomu, že k těmto příčinám patří přímá a nepřímá diskriminace, sociální a hospodářské faktory, jako je značná segregace na trhu práce, jež je založena na profesích a probíhá horizontálně i vertikálně, podceňování práce žen, nerovnosti při vyvažování pracovního a soukromého života a tradice a stereotypy, což platí i pro volbu vzdělávání, pedagogické vedení, přístup k oborům podnikání a profesím a následně i profesní dráhy, přičemž zejména u žen a dívek tato skutečnost vede k volbě typicky ženských povolání, jež jsou méně placená; vzhledem k tomu, že podle odborné analýzy způsobuje přímá a nepřímá diskriminace přibližně polovinu zmíněných rozdílů; C. vzhledem k tomu, že rozdíly v odměňování žen a mužů jsou často spojeny s kulturním odkazem a řadou právních a ekonomických faktorů, které v dnešní moderní společnosti působí; D. vzhledem k tomu, že ženy musí v průměru pracovat do 2. března 2012, aby za kalendářní rok vydělaly stejně jako muži do 31. prosince 2011; E. vzhledem k tomu, že uplatňování zásady stejné odměny za stejnou nebo rovnocennou práci je pro dosažení rovnosti mužů a žen naprosto nezbytné, vzhledem k tomu, že je třeba vyzvat Komisi a členské státy, aby sestavovaly a pravidelně vydávaly statistiky, v nichž by byly uváděny nejen průměrné hodinové mzdy, ale i údaje o odměnách, které dostávají ženy a muži za stejnou či rovnocennou práci; F. vzhledem k tomu, že směrnice 2006/54/ES sice přispělo ke zlepšení postavení žen na trhu práce, avšak nijak zásadně nezměnilo právní předpisy o odstranění rozdílů v odměňování žen a mužů; vzhledem k tomu, že podle předběžných odborných studií došlo v právních předpisech členských států k velmi malým nebo vůbec žádným změnám a vůči zaměstnavatelům nebyly uplatněny žádné sankce; vzhledem k tomu, že kvůli spletitosti této problematiky je nutné nejen zlepšit právní předpisy, ale rovněž vytvořit celoevropskou strategii pro řešení rozdílů v odměňování žen a mužů, k čemuž bude nutné, aby se Unie pevně ujala vedení při koordinaci politik, podpoře osvědčených postupů a zapojování různých subjektů; G. vzhledem k tomu, že nynější vývoj naznačuje, že stále častěji dochází k individuálnímu vyjednávání o výši mzdy, které neposkytuje dostatek informací o individualizovaném systému odměňování a není transparentní, což způsobuje prohloubení rozdílů v platech zaměstnanců na podobných úrovních a může mít za následek zvětšení rozdílů v odměňování žen a mužů; vzhledem k tomu, že zavádění decentralizovaného a individualizovaného systému stanovování mezd by tedy mělo být považováno spíše za znepokojující vývoj a že ochranu údajů nelze použít jako legitimní omluvu toho, že nejsou zveřejňovány statistické informace o výši mezd; H. vzhledem k tomu, že ve všech členských státech jsou studentky ve škole úspěšnější než jejich mužské protějšky a představují celých 59 % všech absolventů vysokých škol; vzhledem k tomu, že kvůli tradicím a stereotypům v oblasti vzdělávání však tvoří menšinu mezi absolventy vysokých škol v oborech, jako jsou matematika a počítačové inženýrství; I. vzhledem k tomu, že schopnosti a dovednosti žen, stejně jako zaměstnání, kde ženy převažují, jsou často podceňovány, aniž by to bylo nutně podloženo objektivními kritérii; vzhledem k tomu, že rozšíření kariérních možností žen a změna vzdělávacích stereotypů by mohly pozitivně přispět k boji proti rozdílům v odměňování žen a mužů, například zvýšením počtu vědeckých pracovnic a inženýrek; J. vzhledem k tomu, že ženy jsou častěji zaměstnávány na částečný úvazek a že rozdíl v odměňování žen a mužů je u zaměstnanců na částečný úvazek téměř dvakrát vyšší než u zaměstnanců na plný úvazek; K. vzhledem k tomu, že podle odborné analýzy se rozdíly v odměňování začínají projevovat poté, co se žena vrátí na trh práce po první mateřské dovolené, prohlubují se při opakovaném přerušení profesní dráhy pod vlivem vnějších faktorů, jako je přerušení pracovní činnosti z důvodu péče o dítě a závislé členy rodiny, a obvykle se zvyšují v závislosti na věku a úrovni vzdělání; vzhledem k tomu, že pomalejší, kratší nebo přerušená kariéra u žen se projeví také rozdílnými příspěvky do systémů sociálního zabezpečení, čímž se zvyšuje riziko chudoby žen v pokročilejším věku; L. vzhledem k tomu, že podle dostupných údajů jsou kvalifikace a pracovní zkušenosti žen finančně méně ohodnoceny než v případě mužů; vzhledem k tomu, že kromě zásady „stejné odměny za rovnocennou práci“, která nesmí být uplatňována na základě genderových stereotypů, je nutné přestat stereotypně vnímat jednotlivé společenské role, které dodnes výrazně ovlivňují volbu vzdělání i profesní dráhy, přičemž vzdělávání může a musí přispívat k vymýcení genderových stereotypů ze společnosti; vzhledem k tomu, že navíc ani mateřská a rodičovská dovolená nesmí být důvodem k diskriminaci žen na trhu práce; M. vzhledem k tomu, že zaměstnavatelé ve feminizovaných odvětvích vyplácejí v průměru nižší mzdy, a vzhledem k tomu, že v těchto odvětvích a zaměstnáních je obvykle slabší kolektivní zastoupení a vyjednávací síla; N. vzhledem k tomu, že v souladu s právními předpisy a evropskou judikaturou musí zaměstnavatelé na všechny zaměstnance uplatňovat stejná kritéria hodnocení, systémy odměňování musí být srozumitelné a transparentní a použitá kritéria musí zohledňovat povahu a druh práce a nesmí obsahovat diskriminující ustanovení; O. vzhledem k tomu, že rozdíl v odměňování je ještě výraznější u žen s vícečetným znevýhodněním, např. u zdravotně postižených žen, příslušnic menšin a žen bez kvalifikace; P. vzhledem k tomu, že pouze zlomek stížností týkajících se diskriminace v oblasti odměňování žen a mužů se dostane k příslušným soudům(5); vzhledem k tomu, že pro tuto skutečnost existuje řada vysvětlení, k nimž patří nedostatek informací o platech, omezený prostor pro srovnání, nedostatek osobních prostředků stěžovatelů; Q. vzhledem k tomu, že Evropský institut pro rovnost žen a mužů může sehrát zásadní úlohu při sledování vývoje rozdílů v odměňování žen a mužů, při analýze jeho příčin a posuzování dopadů právních předpisů; R. vzhledem k tomu, že Parlament opakovaně vyzval Komisi, aby učinila příslušné kroky, včetně revize platných právních předpisů, které by přispěly k odstranění rozdílů v odměňování žen a mužů a k odstranění rizika chudoby důchodců, jež jako přímý důsledek rozdílů v odměňování žen a mužů ohrožuje ve větší míře ženy; 1. žádá Komisi, aby nejpozději do 15. února 2013 přezkoumala směrnici 2006/54/ES v souladu s článkem 32 této směrnice a aby na základě článku 157 Smlouvy o fungování EU navrhla příslušné změny a přitom vycházela z podrobných doporučení uvedených v příloze tohoto usnesení, alespoň co se týče následujících hledisek problematiky rozdílů v odměňování žen a mužů:
2. potvrzuje, že uvedená doporučení jsou v souladu se základními právy a zásadou subsidiarity; 3. domnívá se, že požadovaný návrh nebude mít žádné finanční dopady; 4. uznává že existuje mnoho příčin, jež prohlubují rozdíly v odměňování žen a mužů, a proto si víceúrovňový a mnohostranný přístup žádá, aby se Unie pevně chopila vedení při koordinaci politik, prosazování osvědčených postupů a zapojování různých subjektů, jako jsou evropští sociální partneři a nevládní organizace, s cílem vytvořit celoevropskou strategii pro řešení rozdílů v odměňování žen a mužů; 5. vyzývá členské státy, aby důsledně prováděly a prosazovaly směrnici 2006/54/ES, povzbuzovaly soukromý a veřejný sektor k aktivnějšímu zapojení do odstraňování rozdílů v odměňování žen a mužů; členské státy a Komise by měly podnítit sociální partnery včetně zaměstnavatelů k tomu, aby zavedli systémy hodnocení práce bez předsudků založených na pohlaví a systémy klasifikace práce a aby podpořili koncepci práce založené na stejném odměňování; 6. vyzývá členské státy, aby samy šly příkladem při odstraňování rozdílů v odměňování žen a mužů ve vládních institucích, veřejných orgánech a státních podnicích obecně; 7. zdůrazňuje, že vyjednávání kolektivních smluv hraje významnou úlohu při potírání diskriminace žen, zejména pokud jde o přístup k zaměstnání, o mzdy, pracovní podmínky, postup v zaměstnání a odborné vzdělávání; 8. vítá iniciativu Komise pořádat Evropský den rovného odměňování, který se poprvé konal dne 5. března 2011 a podruhé dne 2. března 2012; 9. konstatuje, že nesmí být tolerována nerovnost v odměňování z jakéhokoli jiného důvodu, např. rasy, etnického původu, sexuální orientace či náboženství; 10. vítá iniciativu Rady týkající se posouzení a aktualizace souboru kvantitativních a kvalitativních ukazatelů, která vznikla v roce 2010 za belgického předsednictví; 11. vyzývá Komisi, aby podporovala užší koordinaci činností členských států v oblasti výzkumu, analýz a co nejlepšího využití sdílení osvědčených postupů; 12. vyzývá členské státy, aby si vyměňovaly osvědčené postupy a zlepšily spolupráci při hledání nových nápadů, jak bojovat proti rozdílům v odměňování žen a mužů, a to pokud možno za účasti sociálních partnerů; 13. vyzývá Komisi a členské státy, aby se postavily proti nestejnému odměňování žen a mužů ve všech příslušných politikách Unie a vnitrostátních programech, zejména v těch, které jsou zaměřeny na boj proti chudobě; 14. navrhuje, aby členské státy případně zavedly funkci ochránce rovného odměňování, jenž by sledoval situaci v jednotlivých členských státech a podával zprávy o dosaženém pokroku parlamentům členských států a Evropskému parlamentu; 15. vyzývá Komisi, aby přepracovala směrnici Rady 97/81/ES ze dne 15. prosince 1997 o Rámcové dohodě o částečném pracovním úvazku uzavřené mezi organizacemi UNICE, CEEP a EKOS(6) s cílem odstranit rozdíly v odměňování žen a mužů; 16. vyzývá sociální partnery, aby převzali odpovědnost za vytvoření mzdové struktury lépe zohledňující rovnost žen a mužů, poskytovali školení zaměřená na schopnost vyjednávat, a to i v oblasti mezd, v první řadě podporovali šíření informací o problematice rovného odměňování především s cílem zavést povinnost provádět audity odměňování a posílili úlohu žen v rámci struktur sociálního partnerství, zejména na místech s rozhodovací pravomocí; 17. vyzývá členské státy, aby zajistily možnost podávání hromadných žalob na porušení zásady stejného odměňování jako prostředku, pomocí něhož by jednotlivci nebo zainteresované organizace mohli soudu předložit případ jménem stěžovatelů a který by nevládním organizacím a odborům poskytl právní postavení, jež by jim umožnilo zastupovat oběti diskriminace také ve správním řízení; vyzývá Komisi, aby v souvislosti s připravovaným návrhem horizontálního nástroje pro podávání hromadných žalob přezkoumala začlenění hromadné žaloby na porušování zásady stejného odměňování; 18. zdůrazňuje, že k příslušnému (řádnému či správnímu) soudu se dostane jen velmi malý počet žalob týkajících se diskriminace v oblasti odměňování žen a mužů; vybízí proto Komisi a členské státy, aby pokračovaly ve svých informačních kampaních zaměřených na zvýšení povědomí a poskytovaly mj. příslušné informace o důkazním břemenu vzhledem k tomu, že při zajišťování rovného zacházení sehrává ústřední úlohu; 19. domnívá se, že je třeba zlepšit a zjednodušit postupy a mechanismy, jejichž cílem je hájit zásadu stejné odměny za stejnou či rovnocennou práci a potírat veškeré a jakékoli formy diskriminace na základě pohlaví; 20. vyzývá členské státy a organizace zaměstnanců a zaměstnavatelů, aby s cílem snížit rozdíl v odměňování žen a mužů společně vypracovaly nástroje pro objektivní hodnocení práce; 21. doporučuje členským státům, aby stanovily cíle, strategie a časové lhůty pro snižování rozdílů v odměňování žen a mužů a dosažení stejného odměňování za stejnou a rovnocennou práci; 22. vyzývá Komisi, aby podporovala další výzkum zaměřený na strategie flexikurity s cílem posoudit jejich dopad na rozdíly v odměňování žen a mužů a zjistit, jak tyto strategie mohou pomoci řešit problém diskriminace na základě pohlaví; 23. vítá závěry Rady ze dne 6. prosince 2010, v jejichž rámci jsou členské státy vyzývány k přijetí rozsáhlých opatření na řešení příčin nerovnosti v odměňování; 24. trvá na tom, že větší zaměstnatelnost žen, zejména ve vysokých pozicích, by mohla přispět ke snížení rozdílů v odměňování žen a mužů; poukazuje na to, že je nutné, aby ženy měly při přijímání ekonomických rozhodnutí aktivnější úlohu a využívaly přitom svého vlivu k realizaci takových řešení, která zohledňují zásadu rovnosti pohlaví; upozorňuje na to, že podle některých studií existuje značná souvislost mezi silným zastoupením žen ve vedení firem a vyššími firemními zisky z aktiv, prodeje a investičního kapitálu; 25. připomíná členským státům jejich závazky, pokud jde o přezkum účinků politiky zaměstnanosti a daňové politiky na rozdíly v odměňování; 26. navrhuje, aby Parlament uděloval cenu „Ženy a podnikání v Evropě“, již by mohli získávat zaměstnavatelé (podniky, instituce a orgány), kteří jdou příkladem v podpoře žen obecně, v podpoře žen na vedoucích pozicích a v uplatňování zásady stejného odměňování; 27. zdůrazňuje nutnost přijmout opatření, která přispějí k profesionálnímu a kariérnímu rozvoji za podmínek skutečně rovného postavení žen a mužů; poukazuje na to, že tato zásada tvoří součást koncepce sociální odpovědnosti podniků, jež je podporována na mezinárodní i vnitrostátní úrovni a již je třeba rozvíjet ve všech členských státech; 28. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení a připojená podrobná doporučení Komisi, Radě a vládám a parlamentům členských států. PŘÍLOHA PODROBNÁ DOPORUČENÍ K OBSAHU POŽADOVANÉHO NÁVRHU Doporučení č. 1: DEFINICE
Doporučení č. 2: ANALÝZA SITUACE A TRANSPARENTNOST VÝSLEDKŮ 2.1. Nedostatek informací a malé povědomí zaměstnavatelů a zaměstnanců o existujících nebo možných rozdílech v odměňování v rámci jejich společnosti, nebo jejich úplná neznalost, oslabuje uplatňování zásady obsažené ve Smlouvě a v platných právních předpisech. 2.2. Vzhledem ke skutečnosti, že neexistuje dostatečné množství přesných, srovnatelných a srozumitelných statistických údajů o rozdílech v odměňování žen a mužů pracujících na částečný úvazek a rozdílech v jejich důchodech a že platové ohodnocení žen je nižší zejména v profesích, které tradičně vykonávají především ony, by členské státy měly ve své sociální politice rozdíl v odměňování žen a mužů plně zohlednit a přistupovat k němu jako k závažnému problému. 2.3. Je proto nezbytně nutné, aby byla podnikům uložena povinnost provádět pravidelné kontroly systémů odměňování a zveřejňovat informace o jejich výsledcích (např. u podniků, které čítají 30 zaměstnanců a více a kde jsou obě pohlaví zastoupena mezi zaměstnanci alespoň 10%). Tentýž požadavek se může vztahovat i na informování o odměnách vyplácených spolu se mzdou. Tyto informace by měly být k dispozici zaměstnancům, odborům a příslušným orgánům (např. inspekcím práce, orgánům zabývajícím se rovností). 2.4. Zaměstnavatelé by měli zaměstnancům a jejich zástupcům poskytnout výsledky ve formě mzdových statistik rozlišených podle pohlaví, avšak s přihlédnutím k ochraně osobních údajů. Tyto údaje by měly být v každém členském státě sestaveny na úrovni odvětví a státu. 2.5. Měl by být zaveden požadavek, aby zaměstnavatelé u složení a struktur mezd uplatňovali politiku transparentnosti, a to i v případě příplatků, odměn a dalších výhod, které tvoří součást odměňování. 2.6. Pokud jsou na základě statistiky odměňování zjištěny rozdíly mezi odměnami skupin či jedinců na základě pohlaví, mají zaměstnavatelé povinnost provést další analýzu těchto rozdílů a přijmout opatření na jejich odstranění. Doporučení č. 3: HODNOCENÍ A KLASIFIKACE PRÁCE 3.1. Myšlenka hodnoty práce se musí odvíjet od kvalifikace, dovedností v oblasti mezilidských vztahů a odpovědnosti, přičemž je třeba klást důraz na kvalitu práce s cílem podpořit rovné příležitosti žen a mužů. Neměla by být poznamenána stereotypním přístupem, který znevýhodňuje ženy, například zdůrazňováním fyzické síly na úkor dovedností v oblasti mezilidských vztahů, a měla by zajistit, aby práce vyžadující odpovědnost za lidské bytosti nebyla považována za práci nižší hodnoty než jsou pracovní činnosti odpovědné za materiální nebo finanční zdroje. Ženám proto musí být poskytovány informace, pomoc nebo školení týkající se vyjednávání o platech, klasifikace práce a platových tabulek. Musí být možné požádat odvětví a podniky, aby prošetřily, zda jejich systémy klasifikace práce v požadované míře zohledňují zásadu rovnosti pohlaví, a aby případně zajistily nutnou nápravu. 3.2. Iniciativa Komise by tedy měla pobídnout členské státy, aby zavedly systém klasifikace práce, který zohlední zásadu rovnosti žen a mužů a který zaměstnavatelům i zaměstnancům umožní na základě definice neobjektivních platových tabulek odhalit případy diskriminace v odměňování. Dodržování vnitrostátních právních předpisů a tradic v oblasti vztahů mezi zaměstnanci a zaměstnavateli je stále důležité. I tyto aspekty hodnocení a klasifikace práce by měly být transparentní a dostupné všem zúčastněným stranám, inspektorátům práce a orgánům zabývajícím se rovností. 3.3. Členské státy by měly provést důkladné hodnocení povolání vykonávaných převážně ženami. 3.4. Hodnocení práce, které by bylo neutrální z hlediska pohlaví, by mělo vycházet z nových systémů klasifikace a organizace zaměstnanců a práce a z pracovních zkušeností a produktivity, přičemž je nutné je provádět především z kvalitativního hlediska, např. na základě vzdělání a další kvalifikace, požadavků na duševní a fyzické schopnosti, odpovědnosti za lidské a materiální zdroje. Mělo by pak sloužit jako zdroj údajů a tabulkových hodnot pro stanovování odměny za práci s náležitým přihlédnutím k zásadě transparentnosti a srovnatelnosti. Doporučení č. 4: ORGÁNY ZABÝVAJÍCÍ SE ROVNOSTÍ A OPRAVNÉ PROSTŘEDKY
Doporučení č. 5: SOCIÁLNÍ DIALOG Je nezbytné provést další kontrolu kolektivních smluv, používaných platových tabulek a systémů klasifikace práce, a to zejména pokud jde o to, jakým způsobem je nakládáno se zaměstnanci pracujícími na částečný úvazek a se zaměstnanci, kteří vykonávají svou práci v jinak atypickém režimu, a pokud jde o zvláštní odměny/bonusy, včetně odměn v naturáliích. Taková kontrola by se měla zaměřovat nejen na primární, ale i na sekundární pracovní podmínky a zaměstnanecké systémy sociálního zabezpečení (režim dovolených a důchodů, služební vozy, úprava pracovní doby kvůli péči o dítě, pružná pracovní doba, bonusy atd.). Členské státy by měly v souladu s vnitrostátními právními předpisy, kolektivními smlouvami či obvyklou praxí podpořit sociální partnery v zavádění systémů klasifikace práce, které budou neutrální z hlediska pohlaví a umožní zaměstnavatelům i zaměstnancům odhalit případnou diskriminaci v odměňování na základě definice neobjektivních platových tabulek. Významnou roli může sehrát i management, a to nejen co se týče stejné výše odměn, ale rovněž pokud jde o vytváření prostředí, které podporuje rovné rozdělení pečovatelských povinností a profesních postupů v případě mužů i žen. Sociální partneři by měli mít pravomoc předkládat otázky stejného odměňování, a to nejen v rámci svých odvětví, ale rovněž v zájmu dosažení rovnováhy mezi odvětvími.(8) Komise by měla vypracovat operační, praktickou a uživatelsky příznivou příručku pro sociální dialog vedený v podnicích a členských státech. Tato příručka by měla obsahovat pokyny a kritéria pro rozhodování o hodnotě práce a pro srovnávání různé práce. Měla by obsahovat také návrhy možných metod hodnocení práce. Doporučení č. 6: PŘEDCHÁZENÍ DISKRIMINACI
Doporučení č. 7: UPLATŇOVÁNÍ ZÁSADY ROVNOSTI ŽEN A MUŽŮ
Doporučení č. 8: SANKCE 8.1. Je zřejmé, že právní předpisy v této oblasti postrádají z různých důvodů účinnost, a vzhledem k tomu, že celý problém nelze vyřešit pouze na základě právních předpisů, měla by je Komise a členské státy posílit vhodnými typy účinných, přiměřených a odrazujících sankcí. 8.2. Je důležité, aby členské státy přijetím nezbytných opatření zajistily, že se na porušení zásady stejné odměny za stejnou či rovnocennou práci budou podle platných právních ustanovení vztahovat příslušné sankce. 8.3. Navzdory stávajícím právním předpisům jsou inspekce a tresty v případech, kdy se jedná o zásadu stejného odměňování, často žalostně nedostatečné. Těmito záležitostmi je nutné se zabývat přednostně, přičemž agentury a orgány, které za tuto oblast odpovídají, musejí být vybaveny nezbytnými technickými a finančními zdroji. 8.4. Je třeba připomenout, že podle směrnice 2006/54/ES jsou členské státy již nyní povinny poskytnout náhradu nebo vyrovnání (článek 18) a také stanovit sankce (článek 25). Tato opatření však nejsou z hlediska zamezení porušování zásady stejné odměny dostačující. Z tohoto důvodu se navrhuje, aby byla vypracována studie, která posoudí proveditelnost, účinnost a dopad zavedení případných sankcí, jako jsou:
Doporučení č. 9: ZEFEKTIVNĚNÍ PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ A POLITIKY UNIE 9.1. Jednou ze skutečností, kterou je třeba naléhavě řešit, je to, že zaměstnanci na částečný úvazek jsou zjevně kráceni na mzdě. Řešení této situace vyžaduje posouzení a případnou revizi směrnice 97/81/ES, jež ukládá povinnost zacházet se zaměstnanci na částečný úvazek stejným způsobem jako se zaměstnanci na plný úvazek a rovněž stanovuje cílenější a účinnější opatření v kolektivních smlouvách. 9.2. Do hlavních zásad zaměstnanosti je třeba neprodleně vložit konkrétní cíl pro zmírnění rozdílů v odměňování, mimo jiné pokud jde o přístup k odbornému vzdělávání a uznávání kvalifikací a dovedností žen.
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Přistěhovalecké kvóty na výdej povolení k pobytu ve Švýcarsku pro státní příslušníky Polska, Litvy, Lotyšska, Estonska, Slovinska, Slovenska, České republiky a Maďarska |
| |||||||||||||||||
Evropský parlament, – s ohledem na dohodu o volném obchodu mezi Evropským hospodářským společenstvím a Švýcarskou konfederací ze dne 22. července 1972(1), – s ohledem na dohodu mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a Švýcarskou konfederací na straně druhé o volném pohybu osob ze dne 21. června 1999, zejména na její přílohu I o volném pohybu osob(2) a přílohu III o uznávání odborných kvalifikací, – s ohledem na protokol ze dne 26. října 2004 k dohodě mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a Švýcarskou konfederací na straně druhé o volném pohybu osob, týkající se účasti České republiky, Estonské republiky, Kyperské republiky, Lotyšské republiky, Litevské republiky, Maďarské republiky, Republiky Malta, Polské republiky, Republiky Slovinsko a Slovenské republiky jakožto smluvních stran na základě jejich přistoupení k Evropské unii(3), – s ohledem na protokol ze dne 27. května 2008 k dohodě mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a Švýcarskou konfederací na straně druhé o volném pohybu osob týkající se účasti Bulharské republiky a Rumunska jakožto smluvních stran na základě jejich přistoupení k Evropské unii(4), – s ohledem na své usnesení ze dne 7. září 2010 o EHP–Švýcarsku: překážkách ve vztahu k plnému zavedení vnitřního trhu(5), – s ohledem na závěry ze zasedání Rady ze dne 14. prosince 2010 o vztazích mezi EU a státy ESVO, – s ohledem na rozhodnutí Federální rady Švýcarské konfederace ze dne 18. května 2012 o uplatnění ochranné doložky vůči osmi členským státům EU, – s ohledem na otázku Komisi ze dne 14. května 2012 a 16. května 2012 o přistěhovaleckých kvótách na výdej povolení k pobytu ve Švýcarsku pro státní příslušníky Polska, Litvy, Lotyšska, Estonska, Slovinska, Slovenska, České republiky a Maďarska (O-000113/2012 – B7-0115/2012 a O-000115/2012 – B7-0116/2012), – s ohledem na čl. 115 odst. 5 a čl. 110 odst. 2 jednacího řádu, A. vzhledem k tomu, že Federální rada Švýcarské konfederace rozhodla o zavedení kvót na výdej povolení k pobytu kategorie B pro pobyty v délce trvání do pěti let určené pro státní příslušníky Polska, Litvy, Lotyšska, Estonska, Slovinska, Slovenska, České republiky a Maďarska, a to s účinností ke dni 1. května 2012; B. vzhledem k tomu, že při přijímání tohoto rozhodnutí se švýcarské orgány odvolaly tzv. ochrannou doložku, jež je obsažena v článku 10 dohody z roku 1999 a umožňuje Švýcarsku zavést tato dočasná restriktivní opatření v případě, že v daném roce překročí počet vydaných povolení k pobytu průměrný počet těchto povolení vydaných v předcházejících třech letech o nejméně 10 %; vzhledem k tomu, že švýcarské orgány uvedly, že k takové situaci došlo v případě státních příslušníků osmi členských států Evropské unie; C. vzhledem k tomu, že ochranná doložka, o níž se zmiňují švýcarské orgány, ve znění uvedeném v článku 10 dohody z roku 1999 neumožňuje při zavádění maximálního počtu povolení k pobytu nebo kvót na jejich výdej rozlišovat na základě státní příslušnosti a odkazuje pouze na „zaměstnané osoby a osoby samostatně výdělečně činné z Evropského společenství“; D. vzhledem k tomu, že v souladu s protokolem z roku 2004 uplatňovalo Švýcarsko až do 30. dubna 2011 kvóty na státní příslušníky osmi členských států EU, které přistoupily v roce 2004; vzhledem k tomu, že na konci tohoto přechodného období vstoupil v platnost čl. 10 odst. 4 dohody z roku 1999; E. vzhledem k tomu, že tuto situaci je třeba zasadit do širšího kontextu, neboť švýcarské orgány již přijaly několik opatření, která ohrožují pokrok, jehož bylo dosaženo při provádění dvoustranných dohod, a vzhledem k nimž již Parlament vyjádřil znepokojení ve svém usnesení ze září 2010; F. vzhledem k tomu, že Švýcarsko přijalo několik tzv. doprovodných opatření k dohodě o volném pohybu osob, která mohou omezit poskytování služeb ze strany podniků z EU (obzvláště pak podniků malých a středních) ve Švýcarsku, a vzhledem k tomu, že podle judikatury Soudního dvora je mnoho z těchto doprovodných opatření přijatelných pouze v případě, že jsou přiměřená a chrání veřejný zájem, který není chráněn ve státu původu daného poskytovatele služeb; G. vzhledem k tomu, že některá z těchto doprovodných opatření jsou nepřiměřená vůči cílům, jichž má být jejich prostřednictvím dosaženo, např. povinnost oznamování předem s osmidenní čekací lhůtou, povinnost přispět na náklady třístranných komisí na vymáhání práva a povinnost zahraničních podniků poskytujících přeshraniční služby poskytnout záruku finanční bezúhonnosti; vzhledem k tomu, že tato opatření obzvláště zatěžují MSP, které si přejí poskytovat ve Švýcarsku služby; H. vzhledem k tomu, že švýcarské orgány rozhodly, že německým a rakouským taxislužbám zakážou dopravovat své klienty na švýcarská letiště, čímž porušily dohodu o volném pohybu osob; I. vzhledem k tomu, že tyto otázky byly opakovaně předmětem jednání se Švýcarskem v rámci smíšeného výboru zavedeného dohodou o volném pohybu osob; vzhledem k tomu, že smíšený výbor nebyl schopen nalézt pro tyto problémy řešení; J. vzhledem k tomu, že v dohodě o volném pohybu osob mohou být prováděny pouze drobné změny za účelem jejího přizpůsobení vývoji právních předpisů EU v oblasti volného pohybu osob; vzhledem k tomu, že tato dohoda nezavedla účinné mechanismy dozoru a soudní kontroly, které by odpovídaly obdobným mechanismům v EU a EHP; Švýcarské kvóty na výdej povolení k pobytu pro státní příslušníky zemí EU 1. s hlubokým politováním konstatuje, že se švýcarské orgány rozhodly opět zavést kvóty na výdej povolení k pobytu občanům EU, kteří jsou státními příslušníky osmi z členských států, které k EU přistoupily v roce 2004, a omezit tak volný pohyb osob zavedený dohodou s EU z roku 1999; 2. považuje toto rozhodnutí za diskriminační a nezákonné, neboť není schopen nalézt pro takové rozlišování osob žádný právní základ v platných dohodách uzavřených mezi Švýcarskem a EU; naléhavě vyzývá švýcarské orgány, aby své rozhodnutí přezkoumaly a odstoupily od uplatňování ochranné doložky; 3. konstatuje, že podmínky pro uplatnění ustanovení čl. 10 odst. 4 dohody z roku 1999 ve znění doplňujícího protokolu z roku 2004 nebyly naplněny; 4. vítá včasné a kritické prohlášení vysoké představitelky, místopředsedkyně Evropské komise, kterým naléhavě vybídla své útvary, aby učinily veškeré nezbytné kroky s cílem požádat švýcarské orgány o odvolání jejich rozhodnutí; 5. konstatuje, že Švýcarsko prostřednictvím protokolu II z roku 2008 rozšířilo uplatňování práv na volný pohyb na Bulharsko a Rumunsko; s politováním nicméně konstatuje, že dohoda stanoví až sedmileté přechodné období; lituje také skutečnosti, že v květnu 2011 se švýcarská vláda rozhodla, že přechodné období pro bulharské a rumunské státní příslušníky prodlouží do 31. května 2014; 6. je přesvědčen, že namísto zavádění omezujících opatření do stávajícího rámce by obě strany měly spíše pracovat na rozvoji přiměřenějšího, účinnějšího a pružnějšího systému spolupráce, který by dále usnadňoval volný pohyb osob; vyzývá Komisi, aby při nejbližší vhodné příležitosti nastolila tuto otázku v rámci jednání se švýcarskými úřady a aby ji začlenila na pořad jednání příští schůze smíšeného výboru ustaveného dohodou; Překážky bránící plné realizaci jednotného trhu 7. žádá Komisi, aby uvedla, jaké kroky od přijetí usnesení EP ze dne 7. září 2010 učinila, aby vyřešila problémy týkající se doprovodných opatření, jež malým a středním podnikům z EU ztěžují poskytování služeb ve Švýcarsku, a aby přesvědčila švýcarské orgány, že je třeba odvolat předpisy, které ukládají zahraničním podnikům poskytujícím přeshraniční služby povinnost poskytnout záruku finanční bezúhonnosti; 8. je znepokojen rozhodnutím Federální rady Švýcarské konfederace přezkoumat zavedení dalších doprovodných opatření; 9. opětovně vyjadřuje znepokojení nad situací panující na švýcarských letištích, kam nemají v důsledku zákazu švýcarských orgánů německé a rakouské taxislužby právo vozit své klienty, a naléhavě vybízí Komisi, aby přezkoumala soulad tohoto rozhodnutí s dohodou o volném pohybu osob; 10. s politováním konstatuje, že dohoda nebere v potaz směrnici 2004/38/ES o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států; vyzývá k dynamičtějšímu přizpůsobování dohod v oblastech spjatých s vnitřním trhem vývoji acquis EU; 11. je přesvědčen, že je pro další rozvoj švýcarské účasti na vnitřním trhu klíčové, aby příslušná pravidla vytvářela pro hospodářské subjekty z EU i ze Švýcarska transparentnější a předvídatelnější prostředí; 12. vyzývá k tomu, aby bylo dosaženo pokroku při hledání horizontálních řešení otázek spojených s potřebou dosáhnout: dynamičtějšího přizpůsobování dohody rozvoji acquis, homogenního výkladu dohod, zavedení nezávislých mechanismů dozoru a soudního prosazování a mechanismu urovnávání sporů, který by nezpůsoboval roztříštěnost výkladu, a transparentnosti systému rozhodování a komunikace mezi smíšenými výbory; 13. zdůrazňuje, že pro uspokojivé fungování vnitřního trhu je důležité, aby byly zavedeny mechanismy kontroly dodržování dohod, které by nefungovaly pouze na vnitrostátní úrovni; 14. vyjadřuje svou připravenost podpořit prohlubování vztahů mezi EU a Švýcarskem s cílem překonat problémy, jimž obě strany čelí; o 15. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi, vládám a parlamentům členských států a vládě a parlamentu Švýcarska.
| ||||||||||||||||||
| Venezuela: možné vystoupení z Meziamerické komise pro lidská práva |
| |||||||||||||||||||||
Evropský parlament, – s ohledem na svá předchozí usnesení o Venezuele, konkrétně na usnesení ze dne 24. května 2007 o případu stanice „Radio Caracas TV“(1), dále ze dne 23. října 2008 o bránění opozici ve Venezuele v politické činnosti(2), ze dne 7. května 2009 o případu Manuela Rosalese(3), ze dne 11. února 2010 o Venezuele(4) a ze dne 8. července 2010 o případu Marie Lourdes Afiuniové(5), – s ohledem na Americkou deklaraci o lidských právech a povinnostech z roku 1948, která formalizovala vznik Meziamerického systému ochrany lidských práv (IAHRS), a vzhledem k tomu, že Organizace amerických států (OAS) založila v roce 1959 Meziamerickou komisi pro lidská práva (IACHR), jejímž členem je Venezuela od roku 1977, a vzhledem k právnímu zřízení IACHR v roce 1979, – s ohledem na zřízení Meziamerického soudu pro lidská práva v roce 1979, jehož je Venezuela členem od roku 1981, – s ohledem na svá usnesení ze dne 17. června 2010 o politikách EU ve prospěch zastánců lidských práv(6) a ze dne 18. dubna 2012 o výroční zprávě o stavu lidských práv ve světě a politice EU v této oblasti, včetně dopadů na strategickou politiku EU týkající se lidských práv(7), – s ohledem na obavy, které dne 4. května 2012 vyjádřil tiskový mluvčí Vysoké komisařky OSN pro lidská práva Rupert Colville ohledně možného vystoupení Venezuely z IACHR, – s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv z roku 1948, – s ohledem na čl. 122 odst. 5 a čl. 110 odst. 4 jednacího řádu, A. vzhledem k tomu, že Organizace amerických států (OAS) vytvořila svůj vlastní regionální systém v oblasti lidských práv, jenž zahrnuje Meziamerickou komisi pro lidská práva (IACHR), která vznikla v roce 1959, a Meziamerický soud pro lidská práva, jenž byl vytvořen v roce 1979 a rozhoduje na základě Americké úmluvy o lidských právech (pakt ze San José), která vstoupila v platnost v roce 1978 jako doplněk a náprava nedostatečných vnitrostátních právních řádů; B. vzhledem k tomu, že Americká deklarace o lidských právech a povinnostech považuje za jeden ze základních principů OAS „základní práva jednotlivců“; C. vzhledem k tomu, že Americkou úmluvu o lidských právech dosud ratifikovalo 24 ze 34 členů OAS; D. vzhledem k tomu, že Venezuela je smluvní stranou Americké úmluvy o lidských právech a v současnosti i členem IACHR a podléhá pravomoci Meziamerického soudu pro lidská práva, který odpovídá za výklad a uplatňování ustanovení úmluvy; vzhledem k tomu, že se Venezuela podílí na mechanismech Rady OSN pro lidská práva; E. vzhledem k tomu, že dne 2. května 2012 prezident Chávez oznámil vytvoření státního výboru, který posoudí možnost vystoupení z IACHR; vzhledem k tomu, že dne 3. května 2012 venezuelský ministr zahraničních věcí vyzval ostatní vlády regionu, aby učinily totéž; F. vzhledem k tomu, že od roku 1970 do roku 2011 se čtyři rozhodnutí IACHR týkala Venezuely a soud pro lidská práva rozhodl od roku 2004 do roku 2012 ve dvanácti případech; vzhledem k tomu, že OAS prostřednictvím IACHR několikrát varovala Venezuelu ohledně porušování svobody slova, osobní bezpečnosti a beztrestnosti a politických práv; G. vzhledem k tomu, že Venezuela v posledních letech vícekrát kritizovala IACHR i soud pro lidská práva, opakovaně hrozila vystoupením a jako důvody uváděla, že IACHR je předpojatá a uplatňuje dvojí měřítko; vzhledem k tomu, že je to poprvé, kdy Venezuela podnikla vážně míněné kroky k vystoupení; vzhledem k tomu, že od roku 2002 Venezuela odmítá veškeré žádosti ze strany IACHR o návštěvu země; H. vzhledem k tomu, že obsah usnesení Evropského parlamentu, zejména usnesení o bránění opozici v politické činnosti a usnesení o politicky motivovaném pronásledování, jako je případ uzavření stanice Radio Caracas TV, byl schválen několika rozhodnutími a doporučeními IACHR; vzhledem k tomu, že v důsledku těchto nepříznivých doporučení a jejich přehlížení či neprovádění ze strany venezuelských orgánů prezident Chávez zahájil mechanismus vystoupení země z uvedené mezinárodní organizace; I. vzhledem k tomu, že předseda Nejvyššího soudu a nejvyšší státní zástupce Bolívarovské republiky Venezuela schválili návrh prezidenta Cháveze vystoupit z IACHR, což jasně dokazuje naprosté podřízení veřejných orgánů a zejména soudních orgánů politickým rozhodnutím hlavy státu; J. vzhledem k tomu, že IACHR je velmi uznávaná instituce, která pozitivně působí v celé oblasti, má zásadní postavení při dosahování spravedlnosti pro velký počet obětí porušování lidských práv a sehrála také klíčovou úlohu při přechodu k demokracii v mnoha zemích regionu, kde předtím vládla diktatura; K. vzhledem k tomu, že IACHR je autonomním sborem sestávajícím ze sedmi nezávislých členů, kteří jednají za svou osobu, aniž by zastupovali některou zemi, předkládají případy Meziamerickému soudu pro lidská práva, v závažných a naléhavých případech vyzývají členské státy OAS k přijetí preventivních opatření s cílem zabránit nenapravitelnému poškození lidských práv, a přijímá, analyzuje a zkoumá individuální petice oznamující případy porušování lidských práv; L. vzhledem k tomu, že regionální organizace pro lidská práva hrají velmi významnou úlohu při podpoře a ochraně mechanismů lidských práv a posilují všeobecně platné normy a smlouvy v oblasti lidských práv, jak opakovaně uznalo Valné shromáždění OSN a jeho Rada pro lidská práva, jakož i nevládní organizace a zastánci lidských práv; M. vzhledem k tomu, že v souladu s článkem 1 stanov Meziamerického soudu pro lidská práva je tento soud autonomním soudním orgánem, jehož cílem je výklad a uplatňování Americké úmluvy o lidských právech; vzhledem k tomu, že jeho rozhodnutí jsou pro signatáře úmluvy závazná; 1. je znepokojen oznámením Venezuely, že vytváří státní výbor, který posoudí možnost vystoupit z Meziamerické komise pro lidská práva, a vyzývá venezuelské orgány, aby svoje stanovisko přehodnotily; 2. obává se, že vystoupení z IAHRS by mohlo vést k izolaci Venezuely a dalšímu zhoršení situace, pokud jde o lidská práva; 3. vyzývá vládu Venezuely i všechny ostatní státy v oblasti, aby uznaly a prováděly rozhodnutí a doporučení IACHR ke spolupráci s regionálními a mezinárodními organizacemi pro lidská práva, a naléhá na ně, aby nepřijímali žádná opatření, která by oslabila ochranu lidských práv; 4. vítá veškerou činnost IACHR, zejména v oblasti související se svobodou slova, s právy původního obyvatelstva, zabraňování mučení, sociálními právy a právy žen, jakož i při zvyšování informovanosti veřejnosti v tomto regionu o lidských právech, a vyzývá tuto komisi, aby ve své činnosti pokračovala s cílem dosáhnout úplného dodržování lidských práv; 5. podporuje regionální organizace pro lidská práva jako součást mezinárodního systému v oblasti lidských práv a vyzývá orgány EU, aby zvýšily celkovou podporu Meziamerického soudu pro lidská práva, IAHCR a Úmluvy o lidských právech; 6. vyzývá země, které dosud nevstoupily do Mezimerického systému ochrany lidských práv, aby tak urychleně učinily a aby se do systému plně zapojily, čímž se posílí jeho institucionální autorita; 7. vyzývá vládu Bolívarovské republiky Venezuela, aby dodržovala mezinárodní a regionální úmluvy a charty, jichž je smluvní stranou; připomíná, že podle venezuelské ústavy jsou všechny podepsané mezinárodní úmluvy závazné; 8. vyjadřuje politování nad rozhodnutím venezuelských zákonodárných a soudních orgánů podpořit pokus prezidenta Cháveze vystoupit z IACHR, což poukazuje na nedodržování zásady rozdělení moci a na naprosté podřízení zákonodárné a soudní moci politickým rozhodnutím prezidenta; 9. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, vládám a parlamentům členských států, generálnímu tajemníkovi Organizace amerických států (OAS), parlamentnímu shromáždění EUROLAT a vládě Bolívarovské republiky Venezuela.
| ||||||||||||||||||||||
| Ázerbájdžán |
| |||||||||
Evropský parlament, – s ohledem na svá předchozí usnesení o situaci v Ázerbájdžánu, zejména na usnesení o lidských právech, – s ohledem na své usnesení ze dne 18. dubna 2012 obsahující doporučení Evropského parlamentu Radě, Komisi a Evropské službě pro vnější činnost (ESVČ) o jednáních o dohodě o přidružení mezi EU a Ázerbájdžánem(1), – s ohledem na Dohodu o partnerství a spolupráci mezi Evropskými společenstvími a Ázerbájdžánem, která vstoupila v platnost v roce 1999, a na probíhající jednání mezi těmito dvěma stranami o nové dohodě o přidružení, která by měla nahradit předchozí dohodu, – s ohledem na společné sdělení Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů ze dne 15. května 2012 o nutnosti dosáhnout určitých výsledků v oblasti nové evropské politiky sousedství, – s ohledem na nový Národní akční program pro účinnější ochranu lidských práv a svobod v Ázerbájdžánské republice, který dne 27. prosince 2011 schválil prezident Ázerbájdžánu; – s ohledem na čl. 122 odst. 5 a čl. 110 odst. 4 jednacího řádu, A. vzhledem k tomu, že Ázerbájdžán se aktivně účastní evropské politiky sousedství a východního partnerství a je odhodlán dodržovat zásady demokracie, lidských práv a právního státu, které jsou klíčovými hodnotami těchto dvou iniciativ; vzhledem k tomu, že se však navzdory závazkům obsaženým v akčním plánu evropské politiky sousedství v posledních několika letech celková situace v oblasti lidských práv v Ázerbájdžánu neustále zhoršuje, přičemž je vyvíjen rostoucí tlak na nevládní organizace a nezávislé sdělovací prostředky a dochází k jejich zastrašování, což mezi opozičními silami a ochránci lidských práv i mezi mládežnickými aktivisty a aktivisty sdružujícími se v sociálních sítích vede k všeobecnému pocitu strachu a mezi novináři k autocenzuře; B. vzhledem k tomu, že mírumilovné protesty, k nimž došlo dne 15. května 2012 v hlavním městě Baku a které požadovaly propuštění politických vězňů předtím, než se Ázerbájdžán dne 26. května 2012 ujme organizace písňové soutěže Eurovize, rozehnala policie; vzhledem k tomu, že používání síly proti mírumilovnými demonstrantům ze strany ázerbájdžánských orgánů signalizuje nedodržování závazků Ázerbájdžánu vůči EU a v rámci Rady Evropy a Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE); C. vzhledem k tomu, že nezávislí novináři, ochránci lidských práv a další, kteří se snaží vyjádřit své názory, vést vyšetřování ve věcech veřejného zájmu nebo kritizovat vládní orgány v Ázerbájdžánu, jsou napadáni a pronásledováni, je jim vyhrožováno nebo jsou zatýkáni, přičemž největší obavy vzbuzují případy novinářů Idraka Abbasova a Chadídže Ismailovové; D. vzhledem k tomu, že dne 16. května 2012 byl z vězení propuštěn Elnur Mecidli – aktivista a člen opoziční strany Národní fronta; E. vzhledem k tomu, že písňová soutěž Eurovize, která se bude v Baku konat dne 26. května 2012, by měla být pro Ázerbájdžán příležitostí ukázat své odhodlání dodržovat demokratické principy a lidská práva; F. vzhledem k tomu, že z důvodu developerských projektů došlo k netransparentnímu a nejasnému vyvlastnění stovek nemovitostí a k nucenému vystěhování tisíců majitelů domů v Baku, včetně čtvrtí přiléhajících k Náměstí státní vlajky, na kterém se nachází budova Crystal Palace, kde se bude konat písňová soutěž Eurovize za rok 2012 a v budoucnosti další akce; G. vzhledem k tomu, že svoboda tisku a sdělovacích prostředků je často ignorována; vzhledem k tomu, že v praxi není zaručena neomezená svoboda digitálního prostředí, včetně svobody projevu a shromažďování on-line; H. vzhledem k tomu, že Ázerbájdžán zaujal dočasně místo v Radě bezpečnosti OSN na období od let 2012–2013 a že se zavázal ctít hodnoty vyjádřené v Chartě lidských práv OSN; I. vzhledem k tomu, že Ázerbájdžán je členem Rady Evropy a signatářskou zemí Evropské úmluvy o lidských právech; 1. vyzývá ázerbájdžánské orgány, aby okamžitě ukončily veškerou činnost namířenou na potlačování svobody projevu a shromažďování, jelikož to je v rozporu se závazky Ázerbájdžánu, pokud jde o demokracii, ochranu lidských práv a základních svobod; 2. odsuzuje brutální napadení Idraka Abbasova, novináře deníku „Zerkalo“ a člena „Institutu pro svobodu a bezpečnost zpravodajů“ ze strany policie a ochranky státní ropné společnosti SOCAR, k němuž došlo, když natáčel demolici domů ve čtvrti Sulutapa v Baku; 3. odsuzuje neustálé vydírání a zastrašování investigativní novinářky Chadídže Ismailovové, k němuž dochází v důsledku toho, že vyšetřuje údajné obchodní zájmy rodiny prezidenta Alijeva; 4. bere na vědomí probíhající vyšetřování útoků na novináře, které zahájily ázerbájdžánské orgány; vyzývá orgány, aby zajistily účinné vyšetření těchto útoků a trestní stíhání jejich pachatelů; 5. vyzývá ázerbájdžánské orgány, aby umožnily pokojné protesty a zabránily zasahování policie do práce novinářů zajišťujících zpravodajství z demonstrací; 6. odsuzuje pronásledování a zastrašování novinářů a jiných osob, které pokojně vyjadřují své názory, a násilí, kterému jsou vystavovány; vyzývá orgány k okamžitému propuštění osob zadržených na základě politicky motivovaných obvinění z vězení a vazby, včetně šesti novinářů Anara Bajramliho, Ramila Dadašova, Vugara Gonagova, Zaura Gulijeva, Aidina Džanijeva a Avaza Zejnalliho, aktivisty v oblasti sociálních médií Bachtiara Chadžijeva, právníka a vedoucího nevládní organizace Vidadiho Iskenderova, ochránce lidských práv a právníka Taleha Chasmammadova a aktivistů uvězněných na základě nejrůznějších politicky motivovaných obvinění souvisejících s pokojnými protesty v dubnu 2011; 7. připomíná své stanovisko, že Dohoda o přidružení mezi EU a Ázerbájdžánem, která se v současnosti projednává, by měla zahrnovat ustanovení a kritéria týkající se ochrany a podpory lidských práv, zejména s ohledem na svobodu sdělovacích prostředků a právo na svobodu projevu, sdružování a shromažďování, která jsou odrazem zásad a práv zakotvených v ázerbájdžánské ústavě a závazků, které Ázerbájdžán přijal v rámci Rady Evropy a OBSE; 8. vyjadřuje svou solidaritu s propagátory kampaně „Zazpívejte pro demokracii“, která byla spuštěna při příležitosti písňové soutěže Eurovize pořádané v Baku, a doufá, že jejich činnost přispěje k zahájení nezbytných demokratických reforem a významnému zlepšení situace v oblasti lidských práv v této zemi; 9. je znepokojen násilným vysídlováním a demolicí budov v souvislosti s rozsáhlým plánem rekonstrukce Baku, které částečně souvisejí s nadcházející písňovou soutěží Eurovize; vyzývá ázerbájdžánské orgány, aby zajistily, že nadcházející výstavba budov v Baku bude v souladu s příslušnými právními předpisy a že přesídlení lidí proběhne na základě transparentních právních postupů a spravedlivé finanční náhrady; 10. vítá propuštění Elnura Mecidliho – člena opoziční strany Národní fronta – z vězení; vyzývá ázerbájdžánské orgány k tomu, aby zvláštnímu zpravodaji organizace PACE, který se zabývá situací politických vězňů, vydaly vízum, které by mu umožnilo v souladu s jeho mandátem navštívit Ázerbájdžán; 11. vyzývá ázerbájdžánské orgány, aby zajistily svobodu digitálního prostředí, včetně necenzurovaného přístupu k informacím a necenzurované komunikace, což jsou všeobecná práva nezbytná k zajištění lidských práv, jako je svoboda projevu a přístup k informacím, a k zajištění transparentnosti a odpovědnosti veřejného života; 12. vyzývá ázerbájdžánské orgány, aby přijaly návrh zákona o pomluvě, který zruší trestní odpovědnost za pomluvu a urážku; vítá diskuzi o přijetí takovéhoto zákona v rámci ázerbájdžánské společnosti, úzkou spolupráci s OBSE v tomto ohledu a záměr ázerbájdžánských orgánů přijmout tento zákon do konce roku; 13. vyzývá ázerbájdžánské orgány k tomu, aby sladily právní přepisy o volbách, svobodě shromažďování, svobodě sdružování a svobodě sdělovacích prostředků s mezinárodními normami a aby zajistily jejich neomezené uplatňování; 14. naléhavě vyzývá ázerbájdžánské orgány, aby zintenzivnily své úsilí o reformu všech prvků soudnictví: trestního stíhání, soudů, vydávání rozsudků a procesu odvolání; 15. vyzývá ázerbájdžánské orgány, aby dodržovaly veškerá rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva týkající se Ázerbájdžánu; 16. vyzývá vysokou představitelku Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, místopředsedkyni Evropské komise, Radu a Komisi, aby pozorně sledovaly situaci v oblasti lidských práv a základních svobod v Ázerbájdžánu po písňové soutěži Eurovize; vyzývá Radu, aby zvážila možnost cílených sankcí proti osobám odpovědným za případy porušování lidských práv, pokud k nim bude nadále docházet; 17. rozhodně odsuzuje hrozby radikálních islamistických organizací a jednotlivců namířené proti účastníkům nadcházející písňové soutěže Eurovize, zejména proti těm, které patří mezi lesbické ženy, homosexuály, bisexuály a transsexuálů; jednoznačně podporuje světskou podobu Ázerbájdžánu a jeho svobodnou volbu své zahraničněpolitické orientace; 18. rozhodně odsuzuje terorizmus ve všech jeho formách a podobách a vysoce si cení přispění Ázerbájdžánu v boji proti terorizmu a extremizmu na regionální a mezinárodní úrovni; 19. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, ESVČ, vládám a parlamentům Ázerbájdžánské republiky a členských států EU a Radě OSN pro lidská práva.
| ||||||||||
| Situace uprchlíků ze Severní Koreje |
| |||||||||
Evropský parlament, – s ohledem na předchozí usnesení o Severní Koreji (Korejská lidově demokratická republika – KLDR) a zejména na usnesení přijaté dne 8. července 2010(1), – s ohledem na summit mezi EU a Čínou, který se konal dne 14. února 2012, a na 29. dialog mezi EU a Čínou o lidských právech, který se uskutečnil dne 29. června 2010 v Madridu a během něhož byla projednávána otázka severokorejských uprchlíků, – s ohledem na zprávu o KLDR předloženou na 6. zasedání pracovní skupiny Rady OSN pro lidská práva pro pravidelný přezkum (ve dnech 30. listopadu – 11. prosince 2009), – s ohledem na zprávu zvláštního zpravodaje o situaci v oblasti lidských práv v Korejské lidově demokratické republice předloženou dne 21. února 2011, v níž zpravodaj vyjadřuje znepokojení nad skutečností, že „KLDR dosud neprojevila odhodlání zavést doporučení a závěry všeobecného pravidelného přezkumu“, – s ohledem na usnesení A/HRC/19/L.29 přijaté na základě konsenzu Radou OSN pro lidská práva dne 19. března 2012, ve které Rada vyjádřila naléhavé obavy v souvislosti se závažným, všeobecně rozšířeným a soustavným porušováním lidských práv v Korejské lidově demokratické republice, a na rezoluci Valného shromáždění OSN A/RES/66/174 přijatou dne 29. března 2012, – s ohledem na zprávu Národní komise pro lidská práva v Jižní Koreji z května 2012, která vznikla na základě přibližně 800 rozhovorů s uprchlíky, včetně mnoha set uprchlíků, kteří přežili vězeňské tábory, – s ohledem na výnos Ministerstva pro veřejnou bezpečnost KLDR z roku 2010, podle kterého je útěk ze země trestným činem „velezrady“, – s ohledem na prohlášení orgánů KLDR z prosince 2011, ve kterém naznačili svůj záměr „vyhladit“ až tři generace rodin, jejichž členové uprchli ze země během stodenního období smutku nad smrtí Kim Čong-ila, – s ohledem na čl. 122 odst. 5 a čl. 110 odst. 4 jednacího řádu, A. vzhledem k tomu, že výše zmíněná rezoluce Rady OSN pro lidská práva vyjadřuje politování nad závažným, všeobecně rozšířeným a soustavným porušováním lidských práv v Severní Koreji, zejména nad užíváním mučení a existencí pracovních táborů pro politické vězně a repatriované občany KLDR, vzhledem k tomu, že státní orgány KLDR soustavně praktikují a umožňují popravy bez řádného soudu, svévolná zadržování a násilná zmizení; B. vzhledem k tomu, že velká část populace trpí hladem, a vzhledem k tomu, že Světový potravinový program v září 2009 informoval, že třetina severokorejských žen a dětí trpí podvýživou; C. vzhledem k tomu, že v přímém důsledku politik vlády KLDR a navzdory nebezpečí uprchlo podle odhadů ze země v průběhu let až 400 000 Severokorejců, z nichž mnozí žijí v sousední Číně jako „nelegální přistěhovalci“; D. vzhledem k tomu, že většina uprchlíků z KLDR nehodlá zůstat v Číně, avšak jsou nuceni k tranzitu přes Čínu, aby mohli pokračovat do Jižní Koreje nebo do dalších částí světa; E. vzhledem k tomu, že na základě repatriační dohody z roku 1986 se Severní Koreou brání Čína severokorejským občanům v přístupu k azylovým řízením Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky, čímž porušuje Úmluvu OSN o uprchlících z roku 1951 a její protokol z roku 1967, k nimž Čínská lidová republika (ČLR) přistoupila; vzhledem k tomu, že ČLR podle odhadů nevládních organizací každoročně uvězní a násilně donutí k návratu do KLDR až 5.000 severokorejských uprchlíků; F. vzhledem k tomu, že velký počet uprchlíků ze Severní Koreje tvoří ženy, z nichž se mnohé stávají obětí obchodu s lidmi, sexuálního otroctví a nucených sňatků a vzhledem k tomu, že děti počaté v těchto násilných situacích jsou v Číně považovány za osoby bez státní příslušnosti, jsou opouštěny nebo ponechány stejnému osudu jako jejich matky; G. vzhledem k tomu, že 29. března 2012 Kim Jong-hwan a tři další aktivisté Sítě pro demokracii v Severní Koreji a lidská práva sídlící v Soulu byli uvězněni v Dalianu (provincie Liaoning) a čelí obvinění z toho, že „ohrozili národní bezpečnost Číny“, když se údajně pokoušeli pomoci severokorejským uprchlíkům; H. vzhledem k tomu, že podle očitých svědectví jsou uprchlíci, kteří jsou násilně nuceni k návratu do Severní Koreje, soustavně podrobováni mučení, vězněni v koncentračních táborech a mohou být i popraveni, těhotné ženy jsou údajně nuceny k přerušení těhotenství a děti, jejichž otcem je čínský státní příslušník, jsou v ohrožení života; vzhledem k státním praktikám stanovení viny na základě asociace, jejichž výsledkem je uvěznění celých rodin, včetně dětí a prarodičů; I. vzhledem k tomu, že satelitní záběry a četné zprávy severokorejských uprchlíků dokazují, že KLDR provozuje minimálně šest koncentračních táborů a řadu „převýchovných“ táborů, ve kterých je umístěno až 200 000 převážně politických vězňů; 1. opakuje svou výzvu KLDR, aby neprodleně ukončila závažné, všeobecně rozšířené a soustavné porušování lidských práv, kterého se dopouští na svých občanech, již jsou z tohoto důvodu nuceni k útěku ze země; 2. vyzývá orgány KLDR, aby reagovaly na doporučení zprávy pracovní skupiny pro pravidelný přezkum Rady OSN pro lidská práva, a aby jako první krok umožnily nezávislým mezinárodním odborníkům inspekci veškerých vězeňských zařízení; 3. vyzývá členské státy, aby k organizaci evropské a mezinárodní ochrany Severokorejců prchajících ze své země přistupovaly systematičtěji, a vyzývá Komisi, aby i nadále podporovala organizace občanské společnosti, které pomáhají severokorejským uprchlíkům; 4. pokládá za politováníhodné, že příslušné čínské orgány v případu Kima Jong-hwana a dalších s ním spolupracujících aktivistů podle neověřených zpráv poprvé vznesli obvinění z „ohrožení národní bezpečnosti“, které může znamenat trest smrti; vyzývá čínské orgány, aby těmto čtyřem zadrženým aktivistům zaručily právní zastoupení, neomezený přístup k severokorejským konzulárním orgánům a bez průtahů je propustily; 5. vyzývá ČLR, aby dostála svým závazkům podle mezinárodního práva, zejména podle Úmluvy o právním postavení uprchlíků z roku 1951 a souvisejícího protokolu z roku 1967, stejně jako Úmluvy OSN proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání z roku 1984, a zastavila deportování občanů Severní Koreje zpět do KLDR, neboť navráceným uprchlíkům a jejich rodinám hrozí týrání či dokonce poprava; 6. naléhavě proto vyzývá ČLR, aby vypověděla dohodu se Severní Koreou z roku 1986 o repatriaci uprchlíků, a vítá poslední zprávy, podle nichž Čína zvažuje změnu své politiky; připomíná, že občané Severní Koreje jsou bez omezení považování za občany Korejské republiky, a vyzývá ČLR, aby jim zaručila bezpečný tranzit do Jižní Koreje nebo jiných třetích zemí; 7. apeluje na čínské orgány, aby se severokorejskými uprchlíky jednaly jako s utečenci „sur place“, aby Vysokému komisaři OSN pro uprchlíky umožnil setkání s nimi s cílem určit jejich status a usnadnit jejich bezpečné přesídlení, aby propustily veškeré zadržené uprchlíky, a ty, kteří se z humanitárních pohnutek snaží pomoci uprchlíkům, nepovažovaly za pachatele trestných činů, a aby zaručily severokorejským ženám provdaným za čínské občany statut občana legálně pobývajícího v zemi; 8. rovněž vyzývá Čínu, aby ukončila spolupráci s pracovníky severokorejské bezpečnostní služby při sledování uprchlíků s cílem uvěznit je; naléhavě vyzývá ČLR, aby namísto toho umožnila nevládním organizacím a místním poskytovatelům služeb humanitární přístup k severokorejským uprchlíkům a žadatelům o azyl v Číně, včetně přístupu za účelem poskytnutí potravin, lékařského ošetření, vzdělávacích, právních a jiných služeb; 9. vyzývá místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku Unie a Komisi, aby se zabývala situací v oblasti lidských práv v KLDR a otázkou severokorejských uprchlíků v ČLR na všech jednáních na vysoké úrovni mezi EU a Čínou a v rámci dialogu EU-Čína o lidských právech; 10. pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předal místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, členským státům EU, Radě, Komisi, vládám Korejské republiky, Korejské lidově demokratické republiky, Čínské lidové republiky, Vysokému komisaři OSN pro uprchlíky, Vysokému komisaři OSN pro lidská práva, zvláštnímu zpravodaji o situaci v oblasti lidská práva v Korejské lidově demokratické republice a generálnímu tajemníkovi Organizace spojených národů.
| ||||||||||
| Pokračování a zvýšení podpory očkování v rozvojových zemích |
| |||||||||
Evropský parlament, – s ohledem na článek 123 jednacího řádu, A. vzhledem k tomu, že choroby, kterým lze předcházet očkováním, včetně hepatitidy, spalniček, pneumokokové infekce, rotavirového průjmu, dětské obrny a žluté zimnice, jsou v rozvojovém světě hlavní příčinou úmrtí v dětském věku; B. vzhledem k tomu, že vysoký výskyt nemocí je překážkou pro dosažení udržitelného socioekonomického rozvoje; C. vzhledem k poznatku, že choroby, kterým lze předcházet očkováním, postihují ženy a muže různým způsobem; D. vzhledem k tomu, že ženy představují polovinu celosvětové populace, a vzhledem k tomu, že rozvoje a zdraví nelze dosáhnout, pokud jejich hlasy nebudou vyslyšeny; E. vzhledem k tomu, že základní zdravotní péče – nemocnice, lékaři, zdravotní sestry a ošetřovatelé, lékařské vybavení atd. – je nesmírně důležitá a neměla by se opomíjet; F. vzhledem k tomu, že činnost Globálního sdružení pro vakcíny a imunizaci (GAVI) je považováno za vysoce účinný způsob, jak dosáhnout pro rozvojových a humanitárních cílů; G. vzhledem k tomu, že v minulém desetiletí Globální sdružení pro vakcíny a imunizaci dosáhlo velkého pokroku při záchraně lidských životů a zvýšení proočkovanosti v nejchudších zemích světa, a vzhledem k tomu, že díky jeho činnosti bylo očkováno 288 milionů dalších dětí a zabránilo se více než 5 miliónům úmrtí; H. vzhledem k tomu, že navzdory tomuto pokroku umírá ročně 1,7 miliónu dětí na choroby, kterým lze předcházet očkováním; 1. blahopřeje Komisi k podpoře, kterou v letech 2003–2012 poskytla Globálnímu sdružení pro vakcíny a imunizaci prostřednictvím finančního nástroje pro rozvojovou spolupráci a Evropského rozvojového fondu; 2. naléhavě vyzývá Komisi, aby se v rámci své budoucí vnější činnosti i nadále zavázala ke snižování počtu úmrtí, kterým lze předcházet očkováním; 3. pověřuje svého předsedu, aby toto prohlášení spolu se jmény jeho signatářů(1) předal parlamentům členských států.
| ||||||||||
| Právní upozornění - Ochrana soukromí |