Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2012/2062(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A7-0378/2012

Předložené texty :

A7-0378/2012

Rozpravy :

PV 12/12/2012 - 11
CRE 12/12/2012 - 11

Hlasování :

PV 13/12/2012 - 11.4
CRE 13/12/2012 - 11.4
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P7_TA(2012)0504

Přijaté texty
PDF 429kWORD 190k
Čtvrtek, 13. prosince 2012 - Štrasburk
Přezkum strategie EU v oblasti lidských práv
P7_TA(2012)0504A7-0378/2012

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 13. prosince 2012 o přezkoumání strategie EU v oblasti lidských práv (2012/2062(INI)).

Evropský parlament,

  s ohledem na články 2, 3, 6, 8, 21, 33 a 36 Smlouvy o Evropské unii (SEU),

  s ohledem na společné sdělení vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a Komise Evropskému parlamentu a Radě ze dne 12. prosince 2011 nazvané „Lidská práva a demokracie jako priority vnější činnosti EU – na cestě k efektivnějšímu přístupu“ (COM(2011)0886),

  s ohledem na sdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu ze dne 8. května 2001 nazvané „Úloha Evropské unie při podpoře lidských práv a demokratizace ve třetích zemích“ (COM(2001)0252),

  s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů ze dne 20. dubna 2010 nazvané „Poskytování prostoru svobody, bezpečnosti a práva evropským občanům – Akční plán provádění Stockholmského programu“ (COM(2010)0171),

  s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů ze dne 25. října 2011 nazvané „Obnovená strategie EU pro sociální odpovědnost podniků na období 2011–2014“ (COM(2011)0681),

  s ohledem na strategický rámec EU pro lidská práva a demokracii a akční plán EU týkající se lidských práv a demokracie, které byly přijaty na 3179. zasedání Rady pro zahraniční věci dne 25. června 2012,

  s ohledem na obecné zásady OSN v oblasti podnikání a lidských práv,

  s ohledem na své usnesení ze dne 18. dubna 2012 o výroční zprávě o stavu lidských práv ve světě a politice Evropské unie v této oblasti, včetně dopadů na strategickou politiku EU týkající se lidských práv(1),

  s ohledem na své usnesení ze dne 14. února 2006 o doložce o lidských právech a demokracii v dohodách Evropské unie(2),

  s ohledem na své usnesení ze dne 7. července 2011 o vnější politice EU na podporu demokracie(3),

  s ohledem na své doporučení Radě ze dne 2. února 2012 týkající se konzistentní politiky uplatňované vůči režimům, proti nimž zavedla EU omezující opatření týkající se osobních a komerčních zájmů vůdců těchto režimů v EU(4),

  s ohledem na obecné zásady EU týkající se lidských práv,

  s ohledem na Evropskou úmluvu o lidských právech a probíhající jednání o přistoupení EU k této úmluvě,

  s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie,

  s ohledem na své doporučení Radě ze dne 13. června 2012 týkající se zvláštního zástupce EU pro lidská práva(5),

  s ohledem na závěry Rady pro zahraniční věci k Evropské nadaci pro demokracii(6) přijaté dne 1. prosince 2011 na 3130. zasedání Rady a na prohlášení o založení Evropské nadace pro demokracii(7), které schválil výbor Coreper dne 15. prosince 2011,

  s ohledem na své doporučení Radě ze dne 29. března 2012 o způsobu a podmínkách možného založení Evropské nadace pro demokracii (END)(8),

  s ohledem na nedávné založení Evropské nadace pro demokracii (END),

  s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

  s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci a stanovisko Výboru pro rozvoj (A7-0378/2012),

A.  vzhledem k tomu, že EU je založena na zásadě dodržování lidských práv a má ve svých Smlouvách stanovený právní závazek učinit lidská práva prioritou veškerých politik EU a členských států bez výjimky a rovněž všech mezinárodních dohod; vzhledem k tomu, že po dialozích mezi EU, členskými státy a třetími zeměmi musí následovat konkrétní opatření, jejichž cílem je zajistit, aby prioritou těchto politik zůstala lidská práva;

B.  vzhledem k tomu, že EU vyvinula rozsáhlou sadu nástrojů, které tvoří rámcovou politiku s cílem podpořit tento závazek, včetně obecných zásad týkajících se lidských práv, globálního finančního nástroje pro lidská práva a demokracii (evropský nástroj pro demokracii a lidská práva (EIDHR)), požadavku na všechny vnější finanční nástroje – jako např. finanční nástroj pro rozvojovou spolupráci (DCI), nástroj pro stabilitu (IfS), evropský nástroj sousedství (ENI), nástroj předvstupní pomoci (IPA) a nástroj partnerství (PI) –, aby v rámci své působnosti prosazovaly lidská práva a demokracii, dále včetně založení END a jmenování nového zvláštního zástupce EU pro lidská práva, prohlášení a závěrů Rady, prohlášení vysoké představitelky, diplomatických nót EU, sankcí EU v případě závažného porušování lidských práv a v poslední době i strategií jednotlivých zemí v oblasti lidských práv;

C.  vzhledem k tomu, že v souladu s proměnlivým charakterem smluvních vztahů mezi EU a třetími zeměmi vytvořila EU širokou škálu nástrojů, jako je evropská politika sousedství, dohoda z Cotonou a dialogy a konzultace o lidských právech se třetími zeměmi, jejichž cílem je podpora lidských práv a demokracie a zlepšení spolupráce v rámci mezinárodních subjektů v kontextu diskusí o otázkách společného zájmu; vzhledem k tomu, že evropská politika sousedství sleduje provádění dohodnutých závazků a že dohoda z Cotonou zajišťuje konzultace v případě porušování lidských práv; vzhledem k tomu, že zapojení EU do podpory a sledování volebních procesů má rovněž podstatný dopad na prosazování lidských práv a demokracie a na posilování právního státu;

D.  vzhledem k tomu, že kumulativní účinek těchto politik vyústil v nahodilý přístup, kdy nedošlo k řádnému dodržení zásad soudržnosti a jednotnosti mezi různými oblastmi vnější politiky EU a mezi těmito a jinými politikami; vzhledem k tomu, že z těchto různých nástrojů se tak staly izolované prvky, které neslouží ani k naplňování právního závazku monitorování toho, zda se provádí doložky o lidských právech, ani k naplňování s tím spojeného politického cíle, a že je tudíž nutné zajistit mezi těmito nástroji harmonizaci a součinnost;

E.  vzhledem k tomu, že několik faktorů zabraňuje efektivnímu provádění politiky EU v oblasti lidských práv a demokracie, a vzhledem k tomu, že společné sdělení z prosince 2011 se dostatečně nezabývalo těmito faktory, jako je např. nedostatek integrovaného přístupu založeného na propojení všech vnějších nástrojů EU a adekvátní začlenění prioritních cílů jednotlivých zemí, absence politiky referenčních hodnot pro všechny nástroje (včetně zeměpisných politik a strategií), jejichž pomocí by mělo být možné měřit a monitorovat dodržování lidských práv a demokratických zásad na základě konkrétních, transparentních, měřitelných, dosažitelných a časově vymezených ukazatelů, a neprůraznost dialogů o lidských právech, které by měly být zakotveny v širším politickém dialogu na nejvyšší úrovni a v kontextu bilaterálních vztahů;

F.  vzhledem k tomu, že události arabského jara a zkušenosti získané se zeměmi Východního partnerství před a během jejich období přechodu ukázaly potřebu přetvořit politiku sousedství tak, aby větší prioritu získal dialog mimo jiné s nevládními organizacemi, obhájci lidských práv, odbory, sdělovacími prostředky, univerzitami, demokratickými politickými stranami a dalšími složkami občanské společnosti a ochrana základních svobod, které jsou nezbytné pro procesy demokratizace a přechodu; vítá v tomto ohledu založení END jako konkrétní reakce EU původně, i když ne výlučně, na výzvy demokratizace v zemích sousedících s EU;

G.  vzhledem k tomu, že tato nová politika by měla mít za cíl zapojit partnerské země v ještě větší míře do hlubších demokratických reforem a dodržování základních práv, zejména těch klíčových, jako je svoboda projevu, svědomí, náboženského vyznání nebo přesvědčení, shromažďování a sdružování, a to na základě principu „víc za víc“ a vzájemné odpovědnosti mezi partnerskými zeměmi, EU a jejími členskými státy;

H.  vzhledem k tomu, že Rada v rámci přezkumu usměrnila a nově vymezila politiku EU v oblasti lidských práv a demokracie v kontextu vnější činnosti; vzhledem k tomu, že toto nové vymezení je začleněno do strategického rámce EU pro lidská práva a demokracii, jenž byl přijat Radou pro zahraniční věci dne 25. června 2012 a doplněn akčním plánem, který jasně stanovuje konkrétní cíle, harmonogram, mezníky a rozdělení odpovědnosti; vzhledem k tomu, že Rada jmenovala zvláštního představitele pro lidská práva s cílem posílit viditelnost, účinnost a soudržnost politiky EU v oblasti lidských práv a přispět k provádění jejích cílů, a to tím, že posoudí stávající nástroje v oblasti lidských práv, uspořádá konzultace s různými partnery a institucemi v této oblasti a zaměří se na důležité otázky, které vyžadují okamžitou pozornost;

I.  vzhledem k tomu, že současná ekonomická krize, její očividný dopad na sílu evropského projektu a změny v globálním rozložení moci ukázaly, že vznešená prohlášení o otázkách lidských práv jsou nedostatečná, pokud nejsou provázena zásadovou politikou v oblasti lidských práv, jež je prováděna pomocí rychlých a konkrétních opatření a je podložena závazkem dodržování soudržnosti a jednotnosti vnitřního a vnějšího rozměru všech politik EU;

J.  vzhledem k tomu, že prosazování lidských práv a demokracie je odpovědnost, kterou nese společně EU a její členské státy; vzhledem k tomu, že pokroku v této oblasti lze dosáhnout pouze koordinovaným a soudržným postupem obou stran; vzhledem k tomu, že od přijetí Všeobecné deklarace lidských práv v roce 1948 tvoří hospodářská a sociální práva nedílnou součást lidských práv;

K.  vzhledem k tomu, že je tudíž nezbytné, aby EU pomáhala uplatňovat tato práva v nejméně rozvinutých a rozvojových zemích, s nimiž uzavírá mezinárodní dohody, včetně obchodních dohod;

L.  vzhledem k tomu, že vývoj v oblasti technologií, nové nástroje IKT, zvyšující se míra vzdělanosti v mnoha světových regionech, přeměna některých rozvojových zemí v regionální mocnosti, vytvoření nových multilaterálních fór, jako např. G-20, a vznik informované a propojené globální občanské společnosti ukazují na to, že je třeba posílit provázanost a soudržnost stávajících nástrojů v rámci mezinárodního práva a podpořit spolupráci v kontextu globální správy s cílem zajistit dodržování lidských práv, ukončit jejich beztrestné porušování a po celém světě zlepšit podmínky příznivé demokracii;

M.  vzhledem k tomu, že volný přístup k internetu a telekomunikačním službám podporuje svobodnou a demokratickou diskusi a může posloužit k pohotovému upozornění na porušování lidských práv, a proto by měl být prioritou vnější činnosti EU v oblasti podpory demokracie a ochrany lidských práv;

N.  zdůrazňuje, že podstata a nejdůležitější prvky nového strategického rámce EU pro lidská práva a demokracii vyžadují vysokou míru soudržnosti a politické vůle k dosažení hmatatelných výsledků;

Strategický rámec EU pro lidská práva a demokracii

1.  domnívá se, že iniciativa prosazující strategický přezkum usiluje o řešení hlavních problémů identifikovaných Parlamentem a dalšími zainteresovanými stranami; vítá komplexní a inkluzivní přístup Rady v tomto ohledu a zejména akční plán týkající se lidských práv a demokracie jako konkrétní vyjádření závazku a odpovědnosti EU a rovněž jmenování zvláštního představitele EU pro lidská práva, o něž Parlament žádal v předchozích zprávách;

2.  znovu potvrzuje, že všeobecná lidská práva a svobody, tak jak jsou definovány ve Všeobecné deklaraci lidských práv, jsou platné pro všechny lidské bytosti bez ohledu na jakékoliv další okolnosti, situaci, náboženské vyznání nebo přesvědčení, pohlaví, rasový nebo etnický původ, věk, zdravotní postižení, sexuální orientaci nebo genderovou identitu;

3.  vyzývá EU, aby přešla od slov k činům a rychle a transparentně splnila své závazky;

4.  zdůrazňuje, že strategický rámec a akční plán představují minimální, nikoli maximální požadavky na politiku EU v oblasti lidských práv, a trvá na tom, aby orgány EU a členské státy zaujaly pevný a soudržný postoj k porušování lidských práv na celém světě, a to transparentním a odpovědným způsobem;

5.  vítá skutečnost, že místopředsedkyně, vysoká představitelka navrhla prosazovat práva žen, práva dětí a spravedlnost (s důrazem na právo na spravedlivý soud) jako tři průřezová témata, a je přesvědčen, že nově ustavený zvláštní představitel EU pro lidská práva sehraje pozitivní úlohu při provádění akčního plánu v této oblasti;

6.  je pevně přesvědčen, že vytvoření postu zvláštního představitele Evropské unie pro lidská práva by mělo posílit politiku zaměřenou na lidská práva ve všech strategiích EU pro vnější politiku;

7.  usiluje o zajištění soustavné komunikace a spolupráce Evropského parlamentu se zvláštním zástupcem EU pro lidská práva;

8.  vyjadřuje přání Parlamentu jako jediného přímo voleného orgánu EU, aby se úzce podílel na této upravené rámcové politice, a jeho odhodlání i nadále zastávat klíčovou úlohu ve zlepšování demokratické legitimity tvorby politik EU a zároveň respektovat roli každého orgánu v souladu se Smlouvou;

9.  opakuje, že je ochoten posílit interinstitucionální spolupráci, včetně spolupráce v rámci kontaktní skupiny pro lidská práva, – sdružující Evropskou službu pro vnější činnost (ESVČ), příslušné útvary Rady a Komise, zvláštního představitele EU pro lidská práva a parlamentní podvýbor pro lidská práva a Výbor pro zahraniční věci –, jež byla pověřena přípravou opatření navazujících na přezkum a akční plán;

10.  trvá na tom, že všechny orgány musí v tomto procesu spojit síly, a proto vyzývá ke společnému prohlášení, jež by je zavázalo ke společným výchozím zásadám a cílům;

11.  vítá ambicióznost strategického rámce; zdůrazňuje však, že je třeba zajistit lepší koordinaci a objasnění postupů a rozdělení úkolů mezi EU a členské státy, aby bylo možné akční plán provádět účinněji a efektivněji;

Soudržnost a spolupráce v oblastech politiky a mezi EU a jejími členskými státy

12.  zdůrazňuje, že ve všech oblastech politiky je třeba soudržnosti a jednotnosti, jelikož představují základní podmínku účinné a důvěryhodné strategie v oblasti lidských práv, a považuje za politováníhodné, že ve strategickém rámci není o těchto zásadách žádná konkrétní zmínka; připomíná Komisi její opakované závazky obsažené ve sdělení z roku 2001 a ve sdělení z roku 2010 o akčním plánu provádění Stockholmského programu (COM(2010)0171), které spočívají v praktických krocích za účelem zajištění větší soudržnosti a jednotnosti mezi její vnější a vnitřní politikou; připomíná, že v roce 2001 došlo k dohodě o plném zapojení Parlamentu a rozsáhlejší koordinaci v této oblasti; připomíná členským státům a institucím EU, že dodržování základních práv začíná u nás samých a nesmí se brát jako samozřejmost, ale musí být neustále posuzováno a zlepšováno, tak aby byla EU v otázce lidských práv ve světě považována za důvěryhodnou;

13.  vyzývá k efektivnější koordinaci EU a jejích členských států, aby byly politiky a programy v oblasti lidských práv, bezpečnosti a rozvoje soudržnější a více se doplňovaly;

14.  vyzývá Komisi a Evropskou službu pro vnější činnost, aby v celém procesu rozvojové spolupráce průřezově dodržovaly svůj slib zavést přístup založený na lidských právech;

15.  apeluje na EU, aby si prostřednictvím účinného, důsledného a uváženého užívání všech dostupných nástrojů na podporu a ochranu lidských práv a na zajištění účinnosti naší politiky rozvojové pomoci udržovala postavení největšího světového obránce lidských práv a toto postavení respektovala;

16.  zdůrazňuje význam soudržnosti politik v zájmu rozvoje, která zajistí, že politiky EU ve všech oblastech umožní zlepšení v oblasti dodržování lidských práv, a zároveň zajistí, aby žádná z politik EU neporušovala lidská práva;

17.  zdůrazňuje, že nový zvláštní zástupce EU pro otázky lidských práv musí při všech činnostech zaměřených na prosazování lidských práv ve světě vzít v úvahu aspekt rozvoje; v souvislosti s tím očekává úzkou spolupráci s Parlamentem a jeho příslušnými výbory;

18.  vyzývá Komisi a ESVČ, aby v souvislosti s Úmluvou OSN o právech dítěte a s nutností zajistit nejvyšší možnou ochranu práv, která jsou v úmluvě zakotvena, a zabránit jejich porušování obzvláště podpořily potřebu zvláštní péče a ochrany, pokud jde o děti obou pohlaví, na základě výše uvedené úmluvy a Deklarace práv dítěte;

19.  ostře odsuzuje mrzačení ženských pohlavních orgánů jako porušování tělesné integrity žen a dívek a naléhavě vyzývá Komisi a ESVČ, aby ve své strategii boje proti násilí páchanému na ženách věnovaly těmto neblahým tradičním praktikám zvláštní pozornost;

20.  domnívá se, že EU získá pověst věrohodného obhájce lidských práv a demokracie pouze tehdy, budou-li její politiky v zahraničí v souladu s její činností na vlastním území;

21.  poukazuje na to, že je nutné strategický rámec dostatečně zviditelnit, a posílit tak jeho legitimitu, důvěryhodnost a odpovědnost v očích veřejnosti;

22.  naléhavě vyzývá Komisi, aby vydala sdělení o akčním plánu týkajícím se lidských práv s cílem prosazovat hodnoty EU ve vnějším rozměru politiky v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí, tak jak byly zveřejněny v akčním plánu provádění Stockholmského programu v roce 2010 a v souladu s akčním plánem EU týkajícím se lidských práv a demokracie;

23.  trvá na tom, aby všechna generální ředitelství Komise a ESVČ provedly detailní posouzení právních dopadů Listiny základních práv na vnější politiky EU, jelikož ta platí pro veškerou činnost vykonávanou orgány EU; zavazuje se ke stejnému opatření; vybízí své parlamentní výbory k tomu, aby využívaly příslušné ustanovení článku 36 jednacího řádu, které jim umožňuje ověřit, zda je návrh legislativního aktu v souladu s Listinou základních práv, a to i u návrhů vztahujících se k vnějším finančním nástrojům;

24.  zdůrazňuje nutnost zintenzivnění spolupráce a konzultací mezi Pracovní skupinou Rady pro základní práva (FREMP) a Pracovní skupinou pro lidská práva (COHOM); žádá, aby se tato spolupráce a konzultace rozšířily i na zvláštního zástupce EU pro lidská práva; vyzývá obě instituce, aby plně využily know-how a nástrojů Rady Evropy a zvláštních postupů OSN, a to i při přípravě nových iniciativ s cílem formulovat a podporovat společné hodnoty a mezinárodní standardy;

25.  vítá lepší politickou soudržnost s mezinárodními a regionálními úmluvami a mechanismy, jako např. s těmi používanými v OSN a Radě Evropy; vyzývá k systematickému začlenění těchto standardů do strategií jednotlivých zemí pro oblast lidských práv, jež by měly být referenčním dokumentem pro zeměpisnou a tematickou politiku, akční plány, strategie a nástroje; navrhuje, aby se spolupráce v oblasti lidských práv, zejména prostřednictvím dialogů o lidských právech načasovaných tak, aby probíhaly ve stejnou dobu jako mezinárodní summity, rozšířila na všechny regionální partnery a organizace a aby se v návaznosti na ni vydávala konkrétní prohlášení po setkáních s těmito partnery a také po setkáních se třetími zeměmi, zejména se zeměmi ze skupiny BRIC a dalšími rychle se rozvíjejícími ekonomikami;

26.  domnívá se, že zahrnutí zemí v severní Africe a na Blízkém východě do politiky sousedství Rady Evropy zajistí doplňkové nástroje pro sbližování jejich legislativního rámce a osvědčených postupů v oblasti lidských práv; podotýká, že nedávno odsouhlasený společný program EU a Rady Evropy pro posilování demokratických reforem v jižním sousedství je příkladem doplňkového know-how Rady Evropy týkajícího se ústavních, právních a institucionálních reforem;

27.  vyzývá příslušné orgány EU, aby ve věci mezinárodních norem v oblasti lidských práv více usilovaly o dodržování a ochranu svobody náboženského vyznání nebo přesvědčení;

28.  vyzývá svoje příslušné výbory, jako např. podvýbor pro lidská práva, Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci a Výbor pro práva žen a rovnost pohlaví, aby posílily spolupráci s příslušnými orgány Rady Evropy a využívání jejích nástrojů a aby zavedly strukturované dialogy s cílem vyvinout účinnou a pragmatickou součinnost mezi těmito dvěma institucemi a plně zužitkovat stávající zkušenosti v této oblasti;

Na cestě k inkluzivnímu a účinnému přístupu

29.  uznává cíl přezkumu, kterým jsou lidská práva jako priorita vztahů EU se všemi třetími zeměmi; považuje za zásadní, aby EU zaujala vůči svým partnerům účinný přístup spočívající v tom, že bude prosazovat vybrané klíčové priority vztahující se k lidským právům, demokracii a právnímu státu, a aby se na tento přístup zaměřila s cílem soustředit úsilí na proveditelné a dosažitelné výsledky; konstatuje, že v oblasti lidských práv by k těmto klíčovým prioritám měla patřit základní práva, jako je nediskriminace a svoboda projevu, náboženského vyznání či přesvědčení, svědomí, shromažďování a sdružování;

30.  navrhuje, aby EU a její členské státy jako klíčové priority přijaly lidská práva, boj proti trestu smrti a úsilí o potírání diskriminace žen, což jsou oblasti, v nichž dosáhla EU obdivuhodných výsledků a získala relevantní zkušenosti, které je vhodné sdílet a které přináší praktické výsledky;

31.  připomíná, že rozvoj, demokracie a právní stát jsou nezbytné pro plné dodržování lidských práv, ale nejsou s ním totožné, a že se vzájemně ovlivňují a podporují; vyzývá EU, aby napříč společností podporovala budování ideálů demokracie a dodržování lidských práv, zvláště s cílem prosazovat rovnost pohlaví a práva dětí;

32.  vítá skutečnost, že strategie jednotlivých zemí pro oblast lidských práv hrají stěžejní roli, což Parlament požadoval již delší dobu, a také to, že tyto strategie byly vypracovány na základě spolupráce delegací EU, vedoucích misí a Pracovní skupiny pro lidská práva; považuje za nezbytné zorganizovat rozsáhlou konzultaci, zejména s místními organizacemi občanské společnosti, představiteli vnitrostátních parlamentů, obránci lidských práv a dalšími zúčastněnými stranami, a zdůrazňuje, že tyto strategie musí být zajištěny pomocí prováděcích opatření vytvořených k tomuto účelu;

33.  domnívá se, že určení priorit, realistických cílů a politických nástrojů s pákovým efektem pro každou zemi zvlášť je zásadní pro zefektivnění činnosti EU a dosažení měřitelných výsledků; zastává názor, že strategie jednotlivých zemí pro oblast lidských práv by měly být začleněny do společné zahraniční a bezpečnostní politiky a obchodních a rozvojových politik EU (jak do zeměpisných, tak do tematických programů), čímž se zajistí vyšší účinnost, efektivita a soudržnost;

34.  vybízí Komisi, aby strategie jednotlivých zemí pro oblast lidských práv začlenila do plánování a provádění veškeré pomoci třetím zemím a do strategických dokumentů a víceletých orientačních plánů;

35.  doporučuje, aby klíčové priority strategií jednotlivých zemí pro oblast lidských práv byly zveřejněny, aniž by byla ohrožena bezpečnost obránců lidských práv a občanské společnosti v dotčených zemích; zdůrazňuje, že tyto veřejné priority by demonstrovaly závazek EU v oblasti lidských práv ve třetích zemích a poskytly by podporu těm, kteří usilují o uplatňování a ochranu svých lidských práv; je přesvědčen, že Parlament by měl mít přístup ke strategiím jednotlivých zemí pro oblast lidských práv a ke všem informacím, které se jich týkají;

36.  zdůrazňuje úlohu sociální odpovědnosti podniků v oblasti lidských práv, jak je vyjádřeno ve sdělení Komise ze dne 25. října 2011, které mimo jiné odkazuje na obecné zásady OSN v oblasti podnikání a lidských práv; zdůrazňuje, že je nutné začlenit sociální odpovědnost podniků do strategií EU v oblasti lidských práv; připomíná, že evropské a nadnárodní společnosti také mají odpovědnost a závazky, a vítá skutečnost, že EU opět potvrdila sociální odpovědnost podniků; naléhavě vyzývá všechny podniky, aby dostály své sociální odpovědnosti a v souladu s obecnými zásadami OSN dodržovaly lidská práva; vítá ochotu Komise připravit pokyny v oblasti lidských práv pro malé a střední podniky; vyzývá členské státy, aby vypracovaly vlastní vnitrostátní plány provádění obecných zásad OSN a trvaly na tom, že je nutné, aby i partnerské země dodržovaly mezinárodně uznávané normy sociální odpovědnosti podniků, jako jsou pokyny OECD pro nadnárodní podniky a tripartitní deklarace Mezinárodní organizace práce o zásadách pro nadnárodní společnosti a sociální politiku;

37.  je přesvědčen, že strategický rámec a doprovodný akční plán, který má tříletý harmonogram, usměrní prioritní cíle pro každou zemi, mimo jiné tím, že budou zahrnovat obecné tematické zásady EU a související místní strategie s cílem vybudovat soudržný rámec pro veškerou činnost EU; vyzývá k rychlému dokončení všech strategií jednotlivých zemí pro oblast lidských práv, jejich spěšnému provedení a posouzení osvědčených postupů; je přesvědčen, že tyto strategie umožní přesné každoroční posouzení provádění doložek o lidských právech, které jsou součástí rámcových dohod;

38.  doporučuje, aby se EU v rámci strategií jednotlivých zemí pro oblast lidských práv dohodla na seznamu „minimálních položek“, které by členské státy a orgány EU měly řešit se svými protějšky ve třetích zemích během setkání a návštěv, včetně těch na nejvyšší politické úrovni a summitů;

39.  naléhavě žádá orgány EU a členské státy, aby se nadále snažily přimět třetí země k začlenění výslovných ustanovení o právech žen do svých právních předpisů a k zajištění dodržování těchto práv;

40.  vyzývá příslušné orgány EU, aby se zabývaly náboženskými činiteli a organizacemi a poskytovaly jim pomoc, a tím podporovaly náboženskou svobodu a řešení konfliktů;

41.  vítá závazek uvedený ve strategickém rámci, že EU zařadí lidská práva na přední místo ve svých vztazích s třetími zeměmi včetně strategických partnerů; vyzývá proto EU, aby přijala výroční závěry Rady pro zahraniční věci o strategických partnerech EU a stanovila pro členské státy a úředníky EU společný minimální základ pro otázky lidských práv, jejž musí tito představitelé začlenit do vztahů se svými protějšky;

42.  vyzývá k obnově snahy chránit a podporovat obránce lidských práv ve třetích zemích, zvláště ty, kteří v důsledku svého jednání žijí ve strachu nebo ohrožení; očekává pružnější a cílená opatření, která bude možné přijmout na ochranu obránců lidských práv v rámci END;

Akční plán EU pro lidská práva a demokracii
Doložka o lidských právech

43.  naléhavě žádá Komisi, aby navrhla právní předpisy, jimiž zajistí, aby společnosti v EU svým obchodem nepodporovaly pachatele nesoucí odpovědnost za konflikty a hrubé porušování lidských práv, a aby prováděla kontroly a audity dodavatelských řetězců nerostných surovin a zveřejňovala jejich závěry; žádá Komisi, aby vytvořila a zveřejnila seznam společností EU, jež byly přímo spoluvinny porušování lidských práv během jejich obchodování s autoritářskými režimy; zastává názor, že zavedení povinných kontrol pro společnosti v EU by v souladu s pokyny OECD ochránilo pověst evropských podniků a přineslo větší soudržnost politik EU v oblasti lidských práv s rozvojovými politikami EU, zejména v oblastech, které jsou sužovány konflikty;

44.  doporučuje, aby vysoká představitelka založila tento mechanismus na rozpoznání potenciálního rizika porušení mezinárodních norem v oblasti lidských práv partnerskou zemí, a do doložky proto zahrnula konkrétní prvky funkčního systému včasného varování, a dále zajistila zavedení stupnicového rámce sestávajícího z konzultací, opatření a následků, podobně jako je tomu u rámce stanoveného dohodou z Cotonou a v souladu s mechanismem sledování zavedeným v rámci dohody o partnerství a spolupráci uzavřené mezi EU a Turkmenistánem; podotýká, že takový systém, založený na dialogu, by pomohl identifikovat a řešit zhoršení situace a opakované či systematické porušování lidských práv v rozporu s mezinárodním právem, a umožnil by diskutovat o opravných opatřeních v mezích závazného rámce; proto vyzývá k tomu, aby přezkum také posoudil roli, mandát a cíle dialogů a konzultací o lidských právech, které by měly být zlepšeny;

45.  žádá, aby byla pravidelně hodnocena ochrana základních práv migrantů v hostitelských zemích a aby jí byla věnována zvláštní pozornost;

46.  vítá skutečnost, že jako součást uzavření dohody o partnerství a spolupráci s Turkmenistánem Parlament zavedl mechanismus sledování situace v oblasti dodržování lidských práv; doporučuje, aby se o podobných mechanismech sledování systematicky uvažovalo i pro jiné dohody;

47.  vyzdvihuje rozhodnutí Rady z roku 2009 rozšířit doložku o lidských právech a demokracii na všechny dohody a zajistit propojení mezi těmito dohodami a dohodami o volném obchodu pomocí překlenovacího ustanovení tam, kde je to nezbytné; bere na vědomí fakt, že akční plán EU pro lidská práva a demokracii obsahuje odkaz na vytvoření kritérií pro uplatnění tohoto prvku; podotýká, že toto rozšíření působnosti doložky o lidských právech nutně vyžaduje jasný mechanismus pro její provádění na institucionální a politické úrovni a že je proto třeba doložku doplnit funkčním mechanismem prosazování; trvá na tom, že vymahatelné a nezpochybnitelné doložky o lidských právech musí být začleněny do všech dohod uzavřených mezi EU a průmyslovými a rozvojovými zeměmi, včetně odvětvových dohod a obchodních a investičních dohod; považuje za nezbytné, aby všechny partnerské země, zejména podobně smýšlející země a strategičtí partneři, se kterými EU vyjednává dohody, tento závazek podporovaly;

48.  konstatuje, že Parlament není zapojen do rozhodování o zahájení konzultace nebo o pozastavení dohody; domnívá se, že pokud Parlament přijme doporučení požadující uplatňování doložky o lidských právech a ustanovení obsažených v kapitole o udržitelném rozvoji, měla by Komise důkladně přezkoumat, zda jsou podmínky stanovené v této kapitole plněny; konstatuje, že pokud Komise dojde k závěru, že tyto podmínky plněny nejsou, měla by předložit zprávu příslušnému výboru Parlamentu;

49.  vybízí vysokou představitelku k tomu, aby rozšířila výroční zprávu o činnosti EU v oblasti lidských práv a demokracie ve světě tak, že ji doplní o zprávu o pokroku v provádění akčního plánu EU pro demokracii a lidská práva, což zahrnuje i uplatňování doložky o lidských právech a demokracii v již platných dohodách, a aby tato zpráva analyzovala každý konzultační proces zvlášť a další vhodná opatření navržená Radou, ESVČ a Komisí a také účinnost a soudržnost zvoleného postupu;

Posouzení dopadu na lidská práva

50.  je přesvědčen, že EU může svoje závazky vyplývající z Lisabonské smlouvy a Listiny v plné míře plnit pouze tím, že připraví posouzení dopadu na lidská práva před jednáním o jakýchkoli bilaterálních nebo multilaterálních dohodách se třetími zeměmi;

51.  podotýká, že tento systematický postup představuje jediný způsob, jak zajistit provázanost primárního práva, vnější činnosti EU a specifických závazků, jež třetím stranám ukládají mezinárodní úmluvy, včetně Mezinárodního paktu o občanských a politických právech (ICCPR), Mezinárodního paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech (ICESCR) a mezinárodně uznávaných norem v oblasti práce a životního prostředí;

52.  vyzývá k tomu, aby výše uvedená posouzení dopadu zahrnovala všechny druhy lidských práv, včetně práv na internetu, která musí být chápána jako jeden nedělitelný celek;

53.  konstatuje, že tato posouzení musí být provedena nezávisle, transparentně a participativně, se zapojením potenciálně zasažených komunit;

54.  vyzývá Komisi a ESVČ, aby před dokončením vyjednávání vypracovaly spolehlivou metodiku, v níž budou zakotveny zásady rovnosti a zákazu diskriminace s cílem vyhnout se negativnímu dopadu na některé skupiny obyvatel a která bude obsahovat vzájemně odsouhlasená preventivní nebo nápravná opatření pro případ jakéhokoliv negativního dopadu;

55.  upozorňuje zejména na potřebu provést hodnocení dopadu u těch projektů, jejichž realizace s sebou nese vážné riziko porušení ustanovení Listiny, jako např. projektů vztahujících se k soudnictví, agenturám pro ochranu hranic a policejním a bezpečnostním složkám v zemích s represivními režimy;

Politika referenčních hodnot

56.  zdůrazňuje, že cíle v oblasti lidských práv a demokracie nutně vyžadují konkrétní, měřitelná a dosažitelná veřejná kritéria pro posouzení míry dodržování základních svobod, lidských práv a zásad právního státu; v této souvislosti se domnívá, že EU by měla plně využít příslušných nástrojů a zkušeností OSN a Rady Evropy, včetně provádění Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod coby funkčního prvku tohoto souboru srovnávacích kritérií v oblasti lidských práv a demokracie pro členské země Rady Evropy, a měla by jasně rozlišovat mezi svými politickými závěry a právním a odborným hodnocením;

57.  doporučuje, aby Evropská služba pro vnější činnost (ESVČ) vypracovala soubor kvalitativních a kvantitativních ukazatelů a veřejných referenčních hodnot pro jednotlivé země, jež by mohly sloužit jako soudržný a konzistentní základ pro každoroční posouzení politik EU v rámci strategií jednotlivých zemí pro oblast lidských práv a dialogů o lidských právech se třetími zeměmi; doporučuje, aby tato kritéria rovněž zahrnovala základy mezinárodních právních předpisů o uprchlících s cílem chránit práva uprchlíků a vysídlených osob;

Nová Evropská politika sousedství

58.  připomíná politické poučení z arabského jara a zkušeností získaných se zeměmi východního partnerství před i během jejich období přechodu, včetně potřeby změnit předchozí politiky zaměřené zejména na vztahy s úřady a založit účinné partnerství mezi EU a vládami a občanskými společnostmi partnerských zemí; v této souvislosti zdůrazňuje důležitou úlohu nově zřízené END původně, i když ne výlučně, v zemích sousedících s EU;

59.  zdůrazňuje důležitost vytváření programů a podporování projektů, které umožňují kontakt mezi občanskou společností v EU a ve třetích zemích, a žádá Komisi a ESVČ, aby rozšířily schopnost občanské společnosti zapojovat se do rozhodovacích procesů na místní, regionální, vnitrostátní a mezinárodní úrovni, jež by se měla stát ústředním pilířem vnějších finančních nástrojů, jejichž přezkum právě probíhá;

60.  vítá skutečnost, že dialogy o lidských právech v rámci Východního partnerství doplňují společné semináře organizací občanské společností, a znovu potvrzuje svou podporu fóru občanské společnosti Východního partnerství;

61.  vyzývá Komisi a ESVČ, aby použily model institucionalizovaného mechanismu konzultací s občanskou společností, který je součástí Dohody o volném obchodu mezi EU a Jižní Koreou, jako výchozí bod pro vývoj ještě inkluzivnějších mechanismů pro všechny dohody;

62.  za jádro nového přístupu EU pokládá posilování společností prostřednictvím aktivní domácí odpovědnosti s cílem podpořit schopnost těchto společností účastnit se veřejných rozhodovacích procesů a procesů demokratického vládnutí;

63.  vítá nové iniciativy, jako je END a nástroj na podporu občanské společnosti, díky kterým je pomoc EU dostupnější především pro organizace občanské společnosti a které mohou působit jako katalyzátor strategičtějšího a političtějšího přístupu EU k demokratizaci, neboť poskytují flexibilní a včasnou pomoc podle konkrétních potřeb zaměřenou na usnadnění demokratické transformace v partnerských zemích;

64.  konstatuje, že navzdory očekáváním, že události arabského jara přinesou změny směrem k demokracii, v řadě případů vedly ke zhoršení svobod a práv náboženských menšin; důrazně proto odsuzuje všechny násilné činy proti křesťanským, židovským, muslimským a jiným náboženským komunitám i veškeré formy diskriminace a nesnášenlivosti na základě vyznání a přesvědčení namířené proti věřícím, osobám, které vystoupily z církve, a nevěřícím; v souladu se svými předchozími usneseními opět zdůrazňuje, že svoboda myšlení, svědomí a náboženského vyznání je základním lidským právem;

65.  zdůrazňuje, že události arabského jara odhalily řadu nedostatků v politikách EU vůči tomuto regionu, včetně situace mladých lidí, kteří čelí masové nezaměstnanosti a mizivým vyhlídkám ve svých zemích; vítá však ochotu EU zaujmout nový přístup a trvá na tom, že je nutné urychlit probíhající projekty a zintenzivnit výměnné programy, které zahrnují mladé lidi arabského jara, především ty, které byly zahájeny v rámci Unie pro Středomoří;

66.  poukazuje na potřebu vytvořit výměnné programy nebo zpřístupnit evropské programy mladým lidem arabského jara a zahájit v rámci občanské společnosti diskusi o příčinách a následcích nedostatku povědomí především o hospodářských a sociálních problémech v těchto společnostech;

67.  navrhuje vytvoření výměnných programů nebo zpřístupnění evropských programů mladým lidem z třetích zemí;

68.  zdůrazňuje, že pevné vazby s občanskou společností v zemích arabského jara a Východního partnerství, utvářené mimo jiné pomocí výměnných programů, stáží v orgánech EU a členských států a stipendií na evropských univerzitách, jsou nezbytné pro budoucí rozvoj a upevnění demokracie v těchto zemích;

69.  poukazuje na to, že výše uvedená diskuse v rámci občanské společnosti by mohla být podpořena založením evropsko-arabského kongresu mládeže nebo kongresu mládeže zemí EU a zemí na Blízkém východě a v severní Africe a kongresu mládeže zemí EU a zemí Středomoří, se zvláštním důrazem na lidská práva;

70.  zdůrazňuje, že v zemích arabského jara má často rozhodující význam pro posouzení pokroku v oblasti demokracie a lidských práv situace žen a že zaručení práv žen by mělo být klíčovou součástí opatření EU ve vztahu k těmto zemím; vyzývá k ustanovení euro-arabského meziparlamentního shromáždění žen; dále připomíná, že demokracie s sebou nese neomezené zapojení žen do veřejného života, jak to vyjadřují mezinárodní a regionální nástroje, jako je Protokol Africké charty lidských práv a práv národů o právech žen v Africe;

71.  zdůrazňuje zásadní úlohu vnitrostátních institucí pro lidská práva a jejich spolupráce v členských státech a zemích sousedících s EU; podporuje iniciativy zaměřené na přenos osvědčených postupů, koordinaci a stimulaci spolupráce mezi EU a orgány zabývajícími se ochranou lidských práv v členských státech a v zemích sousedících s EU, jako je např. program spolupráce mezi veřejnými ochránci práv v zemích Východního partnerství pro období 2009–2013, který společně vytvořili polský a francouzský veřejný ochránce práv s cílem posílit způsobilost kanceláří veřejných ochránců práv, vládních orgánů a nevládních organizací v zemích Východního partnerství za účelem ochrany práv jednotlivců a budování demokratických států fungujících podle zásad právního státu; zdůrazňuje, že je třeba, aby byla taková činnost v rámci EU koordinována a aby orgány EU vycházely ze zkušeností, které v rámci této činnosti získaly; zdůrazňuje, že je třeba podpořit zřízení vnitrostátních institucí pro lidská práva v těch zemích sousedících s EU, jejichž právní systémy takové subjekty neobsahují;

72.  trvá na tom, aby vysoká představitelka a Komise přesvědčivě prováděly novou Evropskou politiku sousedství tak, že budou věnovat stejnou pozornost zásadám „více za více“ a „méně za méně“;

73.  je přesvědčen, že zemím, u kterých posudek jasně ukáže, že nepokročily v zavádění pevné demokracie a hlubokých institucionálních a sociálních změn, včetně právního státu, by měla Unie v souladu s cíli této politiky svou podporu snížit, aniž by tím byla dotčena podpora občanské společnosti v těchto zemích; a to především v případech, kdy dochází k porušování některých základních zásad, včetně svobody projevu, svobody náboženského vyznání nebo přesvědčení, nediskriminace, genderové rovnosti, svobody svědomí, svobody shromažďování a svobody sdružování;

74.  je znepokojen přetrváváním starých přístupů, které jsou charakterizovány přehnanou politickou odměnou za kroky partnerských vlád, jež nepřispívají k přímému dosažení vytyčených cílů;

75.  vítá úsilí zavést do oblasti rozvojové politiky přístup založený na lidských právech; konstatuje, že takový přístup musí být založen na nedělitelnosti lidských práv, a je pevně přesvědčen, že ústředním bodem cílů spolupráce by spíše než vlády měly být lidské bytosti a jejich prospěch; zdůrazňuje, že soudržnost politik v zájmu rozvoje musí být v tomto kontextu chápána jako přínos k úplné realizaci cílů v oblasti lidských práv, aby různé politiky EU v tomto ohledu nepůsobily protichůdně;

76.  vítá novou iniciativu EU Aid Volunteers, která v letech 2014 až 2020 vytvoří pro přibližně 10 000 Evropanů možnost účastnit se humanitárních operací po celém světě, na místech, kde je pomoc nejnaléhavěji zapotřebí, a prokázat evropskou solidaritu prostřednictvím praktické pomoci společenstvím postiženým přírodními katastrofami nebo katastrofami způsobenými člověkem;

Společná interinstitucionální zodpovědnost

77.  zastává názor, že strategický rámec a akční plán jsou zvlášť významné, jelikož představují společný závazek vysoké představitelky, Rady, Komise a členských států; vítá uznání vedoucí role Parlamentu při prosazování lidských práv a demokracie; očekává, že Parlament bude řádným způsobem zapojen do fáze provádění akčního plánu, mimo jiné prostřednictvím výměn v kontaktní skupině pro lidská práva, která sdružuje ESVČ, příslušné útvary Rady a Komise, zvláštního představitele EU pro lidská práva a podvýbor pro lidská práva a Výbor pro zahraniční věci EP;

78.  doporučuje, aby Parlament rozvíjel dynamičtější vztahy s delegacemi EU na základě pravidelných kontaktů a výměn informací prostřednictvím zpráv o pokroku odrážejících „agendu pro změnu“ v oblasti lidských práv a demokracie a cíle a mezníky definované v akčním plánu;

79.  zavazuje se k tomu, že s podporou nedávno založeného oddělení pro akce v oblasti lidských práv zajistí systematičtější sledování svých usnesení týkajících se lidských práv a jednotlivých případů v oblasti lidských práv pomocí vytvoření mechanismu následných opatření, a doporučuje užší spolupráci mezi podvýborem pro lidská práva, Rozpočtovým výborem, Výborem pro rozpočtovou kontrolu a dalšími příslušnými výbory EP a Účetním dvorem, aby se zajistila odpovídající finanční podpora cílů strategického přezkumu ze strany Unie;

80.  doporučuje, aby Parlament zlepšil své vlastní postupy v otázkách lidských práv a zvýšil úsilí o efektivní začleňování lidských práv do svých vlastních struktur a procesů s cílem zajistit, aby lidská práva a demokracie byly základem všech činností a politik Parlamentu, a to i prostřednictvím revize svých Obecných zásad pro meziparlamentní delegace Evropského parlamentu o propagování lidských práv a demokracie;

81.  zastává názor, že každá stálá delegace Parlamentu a každý příslušný výbor by měly mít člena, jímž bude přednostně předseda nebo jeden z místopředsedů, který bude zvlášť pověřen monitorováním portfolia lidských práv v příslušném regionu, zemi nebo dotčené tematické oblasti, a že tyto vybrané osoby by měly pravidelně podávat zprávy parlamentnímu podvýboru pro lidská práva;

82.  doporučuje, aby delegace EP, které vykonávají návštěvu země se znepokojivou situací v oblasti lidských práv, měly členy zvlášť pověřené otevíráním otázek lidských práv v příslušném regionu nebo zemi a aby tito členové podávali zprávy parlamentnímu podvýboru pro lidská práva;

83.  vyzývá k lepší spolupráci v otázkách lidských práv s vnitrostátními parlamenty členských států;

84.  zdůrazňuje potřebu zlepšení modelu plenárních rozprav o případech porušování lidských práv, demokracie a zásad právního státu za účelem podpory častějších rozprav se širší účastí poslanců, konzultací se zástupci občanské společnosti při tvorbě návrhů a vyšší míry odezvy na porušování lidských práv a další nepředvídané události v místních podmínkách, a zdůrazňuje potřebu lepších následných kroků v návaznosti na proběhlé rozpravy a přijatá usnesení;

85.  zdůrazňuje, že je nutné, aby Evropský parlament a další orgány EU lépe využívaly potenciál sítě nositelů Sacharovovy ceny;

86.  doporučuje, aby Parlament ve spolupráci s vnitrostátními parlamenty členských států každoročně uspořádal program o obráncích lidských práv, jehož by se zúčastnili obránci lidských práv z celého světa a který by Parlamentu každý rok zajistil příležitost demonstrovat svou podporu obráncům lidských práv na celém světě a pomoci jim prosadit jejich práva se otevřeně vyslovit a domoci se jejich práv ve vlastních zemích;

87.  vyzývá ke konkrétnímu uplatňování článku 36 SEU s cílem zajistit, aby byly názory Parlamentu na následná opatření vyplývající z usnesení řádně brány v potaz a doporučuje v tomto ohledu zahájit intenzivnější dialog;

o
o   o

88.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, Evropské službě pro vnější činnost, zvláštnímu zástupci pro lidská práva, vládám a parlamentům členských států a Radě Evropy.

(1) Přijaté texty, P7_TA(2012)0126.
(2) Úř. věst. C 290 E, 29.11.2006, s. 107.
(3) Přijaté texty, P7_TA(2011)0334.
(4) Přijaté texty, P7_TA(2012)0018.
(5) Přijaté texty, P7_TA(2012)0250.
(6) Dokument Rady č. 17944/2011.
(7) Dokument Rady č. 18764/2011.
(8) Přijaté texty, P7_TA(2012)0113.

Právní upozornění - Ochrana soukromí