Evropský parlament,

–  s ohledem na petici 760/2007, kterou předložil italský občan ve věci oceláren ILVA a dioxinové hrozby v Tarantu,

–  s ohledem na rozsudek ESD ze dne 31. března 2011, v němž Soudní dvůr konstatoval, že Itálie porušuje své povinnosti vyplývající ze směrnice o integrované prevenci a omezování znečištění,

–  s ohledem na čl. 191 odst. 2 SFEU a směrnici 2004/35/ES o odpovědnosti za životní prostředí,

–  s ohledem na jednání Petičního výboru s předkladateli petice, která proběhla naposledy dne 9. října 2012, a příslušným místopředsedou Komise,

–  s ohledem na čl. 202 odst. 2 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že předkladatelé petice důrazně vyjádřili své znepokojení nad extrémně vysokými hodnotami emisí dioxinů z oceláren ILVA v Tarantu, které měly a mají značně škodlivé a trvalé dopady na zdraví místních obyvatel, neboť v ocelářství nebo návazných odvětvích pracovali či pracují členové 20 000 rodin a míra kontaminace u místního obyvatelstva vedla k nepřijatelné a neúnosné četnosti výskytu nemocí a chronických chorob;

B.  vzhledem k tomu, že některé části oceláren ILVA italské orgány v nedávné době uzavřely, aby nedocházelo k dalšímu znečišťování, a vzhledem k tomu, že orgány a stávající vlastníci závodu mají naléhavou zákonnou povinnost zajistit další zásadní omezení škodlivých emisí;

C.  vzhledem k tomu, že nejistá a nebezpečná situace v ocelárnách ILVA také vážně poškozuje a zhoršuje životní prostředí a způsobuje značné sociální a hospodářské problémy na jihu Itálie, a vzhledem k tomu, že privatizace oceláren nepřinesla ve věci ekologické bezpečnosti tohoto odvětví žádné zlepšení;

D.  vzhledem k tomu, že ocelářský průmysl, v němž pracuje přibližně 360 000 osob, je klíčovým hospodářským odvětvím Evropské unie, a vzhledem k tomu, že Parlament má povinnost a závazek rozhodně vyjádřit svou solidaritu s pracovníky oceláren ILVA a jejich rodinami, kterých se tato zcela nepřijatelná situace dotýká;

E.  vzhledem k tomu, že z hlediska průmyslové politiky EU je strategicky důležité zabránit dalšímu přemisťování oceláren a výroby mimo Evropskou unii a zaručit jistotu pro pracovní sílu, a vzhledem k tomu, že z hlediska politiky EU v oblasti životního prostředí je rovněž nezbytné zajistit, aby znečišťovatelé platili a aby byla upevněna, popřípadě obnovena ekologická rovnováha v souladu s čl. 191 odst. 2 SFEU a se směrnicí 2004/35/ES o odpovědnosti za životní prostředí;

1.  vyzývá Komisi a Radu, aby vypracovaly novou politiku pro ocelářský průmysl, která posílí růst a zaměstnanost v období hospodářské krize a bude dbát na ochranu zdraví a bezpečnost všech občanů a obyvatel EU;

2.  vyzývá Komisi a Radu, aby ve spolupráci se všemi zainteresovanými stranami rovněž zajistily, že v této politice budou logicky propojeny hospodářské záměry se sociálními a environmentálními prioritami s cílem vybudovat v Evropě moderní, konkurenceschopný a udržitelný ocelářský průmysl, který bude plně v souladu s právními předpisy EU v oblasti životního prostředí;

3.  vyzývá italské orgány, aby bezodkladně zajistily odstranění ekologických škod způsobovaných ocelárnami a přitom dbaly na to, aby byly náklady vzniklé v souvislosti s přijatými preventivními nebo nápravnými opatřeními hrazeny v souladu se zásadou „znečišťovatel platí“, jak stanoví článek 8 směrnice 2004/35/ES o odpovědnosti za životní prostředí;

4.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.