Seznam 
Přijaté texty
Středa, 13. června 2012 - Štrasburk
Jmenování Iliany Ivanovové členkou Účetního dvora
 Doporučení Evropského parlamentu Radě k 67. zasedání Valného shromáždění OSN
 Systém všeobecných celních preferencí ***I
 Hospodářský a rozpočtový dohled nad členskými státy, ve kterých dochází k závažným obtížím, pokud jde o jejich finanční stabilitu v eurozóně ***I
 Sledování a posuzování návrhů rozpočtových plánů a zajišťování nápravy nadměrného schodku členských států v eurozóně ***I
 Rozšíření zeměpisného rozsahu operací EBRD o jižní a východní Středomoří ***I
 Víceletý finanční výhled a vlastní zdroje
 Obchodní jednání EU s Japonskem
 Guinea-Bissau
 Súdán a Jižní Súdán
 Obchodní dohoda EU s Kolumbií a Peru
 Zvláštní zástupce EU pro lidská práva
 Jednání o Smlouvě OSN o obchodu se zbraněmi (ATT)
 Následná opatření po volbách v Konžské demokratické republice

Jmenování Iliany Ivanovové členkou Účetního dvora
PDF 191kWORD 32k
Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 13. června 2012 o návrhu na jmenování Iliany Ivanovové členkou Účetního dvora (C7-0111/2012 – 2012/0803(NLE))
P7_TA(2012)0239A7-0188/2012

(Konzultace)

Evropský parlament,

–  s ohledem na čl. 286 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie, podle něhož Rada konzultovala s Parlamentem (C7-0111/2012),

–  s ohledem na článek 108 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A7-0188/2012),

A.  vzhledem k tomu, že Výbor pro rozpočtovou kontrolu Parlamentu přistoupil k ověřování pověřovacích listin jmenované, zejména s ohledem na požadavky stanovené v čl. 286 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie;

B.  vzhledem k tomu, že Výbor pro rozpočtovou kontrolu na své schůzi dne 4. června 2012 vyslechl kandidátku Rady na členku Účetního dvora;

1.  souhlasí s návrhem Rady na jmenování Iliany Ivanovové členkou Účetního dvora;

2.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí Radě a pro informaci Účetnímu dvoru a ostatním orgánům a institucím Evropské unie a kontrolním institucím členských států.


Doporučení Evropského parlamentu Radě k 67. zasedání Valného shromáždění OSN
PDF 414kWORD 102k
Doporučení Evropského parlamentu Radě ze dne 13. června 2012 týkající se 67. zasedání Valného shromáždění OSN (2012/2036(INI))
P7_TA(2012)0240A7-0186/2012

Evropský parlament,

  s ohledem na Smlouvu o Evropské unii (SEU), a zejména na články 21 a 34 této smlouvy,

  s ohledem na návrh doporučení Radě k 67. zasedání Valného shromáždění Organizace spojených národů (B7-0132/2012), který předložil Alexander Graf Lambsdorff za skupinu ALDE,

  s ohledem na své doporučení Radě ze dne 8. června 2011 k 66. zasedání Valného shromáždění Organizace spojených národů(1) a své usnesení ze dne 11. května 2011 o EU jako globálním hráči: její úloha v mnohostranných organizacích(2),

  s ohledem na priority EU na 66. zasedání Valného shromáždění Organizace spojených národů, jak je schválila Rada dne 10. června 2011(3),

  s ohledem na 66. zasedání Valného shromáždění OSN, a zejména na jeho rezoluce o Organizaci spojených národů v globální správě(4), o podpoře účelnosti, odpovědnosti, účinnosti a transparentnosti veřejné správy posílením nejvyšších kontrolních úřadů(5), o situaci v Syrské arabské republice(6), o posílení role obyvatelstva a rozvoji(7), o směřování ke globálním partnerstvím(8), o spolupráci na linii jih-jih(9), o úloze OSN při podpoře rozvoje v kontextu globalizace a vzájemné závislosti(10), o posílení úlohy OSN při zlepšování pravidelně konaných řádných voleb a podpoře demokratizace(11), o zprávě o konferenci o odzbrojení(12), o podpoře demokratického a spravedlivého mezinárodního řádu(13) a o univerzálnosti, nedělitelnosti, propojenosti, vzájemné závislosti a vzájemném posilování všech lidských práv a základních svobod(14),

  s ohledem na rezoluci Valného shromáždění Organizace spojených národů ze dne 19. prosince 2011 o boji proti nesnášenlivosti, negativním stereotypům, stigmatizaci a diskriminaci osob na základě náboženství či víry a proti páchání násilí na těchto osobách a podněcování k násilí vůči nim(15),

  s ohledem na rezoluci Valného shromáždění OSN ze dne 3. května 2011 o účasti Evropské unie na činnosti Organizace spojených národů(16),

  s ohledem na rezoluci Valného shromáždění Organizace spojených národů ze dne 31. března 2010 o provádění Agendy 21, o programu dalšího provádění Agendy 21 a výsledcích světového summitu o udržitelném rozvoji(17),

  s ohledem na Deklaraci tisíciletí Organizace spojených národů ze dne 8. září 2000, v níž jsou stanoveny rozvojové cíle tisíciletí jako cíle, které byly vypracovány ve spolupráci s mezinárodním společenstvím za účelem snižování chudoby,

  s ohledem na sdělení Komise ze dne 10. září 2003 nazvané „Evropská unie a Organizace spojených národů: volba multilateralismu“ (COM(2003)0526),

  s ohledem na připomínky předsedy Evropské rady po setkání s generálním tajemníkem OSN dne 16. dubna 2012,

  s ohledem na své usnesení ze dne 16. února 2012 o postoji Parlamentu k 19. zasedání Rady OSN pro lidská práva(18),

  s ohledem na své usnesení ze dne 17. listopadu 2011 o podpoře EU Mezinárodnímu trestnímu soudu: čelit problémům a překonávat potíže(19),

  s ohledem na své usnesení ze dne 7. července 2011 o vnější politice EU na podporu demokracie(20),

  s ohledem na své usnesení ze dne 15. prosince 2010 o budoucnosti strategického partnerství mezi EU a Afrikou v návaznosti na 3. vrcholnou schůzku mezi EU a Afrikou(21),

  s ohledem na své usnesení ze dne 25. listopadu 2010 o 10. výročí rezoluce Rady bezpečnosti 1325 (2000) o ženách, míru a bezpečnosti(22),

  s ohledem na své usnesení ze dne 23. listopadu 2010 o civilně-vojenské spolupráci a rozvoji civilně-vojenských kapacit(23),

  s ohledem na své usnesení ze dne 9. června 2005 k reformě OSN(24),

  s ohledem na zprávu společné delegace Výboru pro zahraniční věci a Podvýboru pro lidská práva k 66. zasedání Valného shromáždění OSN s datem 28.–29. listopadu 2011,

  s ohledem na čl. 121 odst. 3 a článek 97 jednacího řádu,

  s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci a stanovisko Výboru pro rozvoj (A7–0186/2012),

A.  vzhledem k tomu, že společné mezinárodní hodnoty a normy mají zajistit ve světě mír, ochranu lidských práv, bezpečnost a prosperitu a to, aby globalizace spravedlivěji přinášela všem užitek;

B.  vzhledem k tomu, že OSN představuje ústřední bod globální správy, avšak zároveň se snaží reformovat, aby zvýšila transparentnost, účinnost a účelnost své činnosti;

C.  vzhledem k tomu, že roste potřeba společných pravidel a rozhodovacích mechanismů, aby bylo možno řešit společnými silami nové globální výzvy a negativní dopad světové hospodářské krize;

D.  vzhledem k tomu, že má-li EU zůstat klíčovým aktérem ve stále multipolárnějším světě, který vyžaduje koordinované globální úsilí, je třeba, aby posílila svou soudržnost; vzhledem k tomu, že členské státy EU jsou na základě smluv povinny koordinovat svou činnost v mezinárodních organizacích a na mezinárodních konferencích;

E.  vzhledem k tomu, že EU je odhodlána angažovat se ve prospěch účinného multilateralismu, jehož jádrem bude silná OSN, neboť pro řešení globálních výzev je takové uspořádání naprosto nezbytné;

F.  vzhledem k tomu, že EU a její členské státy jsou největšími finančními přispěvateli do systému OSN; vzhledem k tomu, že EU-27 financuje 39 % řádného rozpočtu OSN a více než 40 % nákladů na mírové operace OSN;

G.  vzhledem k tomu, že pro činnost OSN v rámci všech tří pilířů, tj. míru a bezpečnosti, lidských práv a rozvoje, je pevné a stabilní partnerství EU-OSN nepostradatelné a toto partnerství má také rozhodující význam pro postavení EU jako globálního aktéra;

H.  vzhledem k tomu, že EU a OSN jsou přirozenými partnery v oblasti budování míru a budování státu a společně zajišťují rámec kolektivnímu úsilí v těchto oblastech;

I.  vzhledem k tomu, že lidská práva a demokracie jsou hodnotami, na nichž je EU založena, a zásadami a cíli její vnější činnosti, včetně mezinárodního obchodu; vzhledem k tomu, že úcta k lidským právům jako univerzálně platným a nedělitelným právům, jejich podpora a ochrana jsou základem evropské jednoty a integrity;

J.  vzhledem k tomu, že spravedlnost a právní stát jsou pilíře udržitelného míru, které zaručují lidská práva a základní svobody; vzhledem k tomu, že Římský statut Mezinárodního trestního soudu rozhodujícím způsobem přispívá k podpoře lidských práv, k mezinárodnímu právu a boji proti beztrestnosti;

K.  vzhledem k tomu, že soustavná podpora demokratických procesů přináší užitek všem zemím, všem občanům i samotnému mezinárodnímu společenství; vzhledem k tomu, že mezinárodní společenství stojí před výzvami, které představuje budování, obnova a udržení demokracie;

1.  dává Radě tato doporučení:

  

EU v OSN

   a) v největším možném rozsahu koordinovat a prosazovat jednotné postoje, posílit soudržnost a dosáhnout v OSN většího zviditelnění EU jako globálního aktéra; splnit očekávání členů OSN, že EU bude schopna jednat a vyjádřit se ve správný čas; zaujmout široký a flexibilní přístup k postojům společné zahraniční a bezpečnostní politiky (SZBP) na úrovni OSN, aby EU získala schopnost v těchto otázkách jednat svižně a uceleně;
   b) více přispívat k činnosti OSN tím, že se dosáhne společného výkladu rezoluce Valného shromáždění OSN o formách účasti EU na činnosti Valného shromáždění, a společnou snahou s partnery o její plné provedení; předložit Parlamentu zprávu o jejím uplatňování v praxi;
   c) postupně s členskými státy EU a s Delegací EU v OSN pracovat na zlepšení koordinace, transparentnosti a výměny informací v Radě bezpečnosti OSN a usilovat o to, aby členské státy, které jsou členy tohoto orgánu, nebo zástupce EU na základě pozvání předsedy, více hájili stanoviska a zájmy EU; posílit vliv EU na rozhodování Rady bezpečnosti OSN a více ji v OSN zviditelnit v klíčových záležitostech projednávaných v Radě bezpečnosti OSN;
   d) zajistit silné zastoupení EU ve všech institucích OSN a ve specializovaných agenturách;
   e) vypracovat dlouhodobou strategii pro členství EU v OSN a snažit se o důraznější veřejnou diplomacii v záležitostech OSN;
  

EU a globální správa a řízení

   f) jako hlavní strategický zájem EU prosazovat účinný multilateralismus, a to zejména posílením reprezentativnosti, transparentnosti, odpovědnosti, účelnosti a účinnosti OSN s cílem zlepšit její výsledky na místech, kde působí; připomenout nutnost nastolení nové institucionální rovnováhy mezi vznikající úlohou skupiny G-20, OSN a jejími agenturami a mezinárodními finančními institucemi; v této souvislosti posílit globální správu a hledat řešení pro další zlepšení koordinace mezi formacemi skupin G a systémem OSN, neboť tyto skupiny by mohly užitečně pokrýt hospodářský rozměr za předpokladu, že si OSN udrží svou ústřední roli a zůstane legitimním orgánem pro globální činnost;
   g) aktivněji spolupracovat se strategickými partnery a ostatními dvoustrannými a mnohostrannými partnery, zejména s USA, na prosazování účinných řešení problémů, které se dotýkají občanů EU a obyvatel celého světa, včetně těch nejchudších a nejzranitelnějších;
   h) aktivně podporovat komplexní a konsezuální reformu Rady bezpečnosti OSN v zájmu posílení její legitimity, regionálního zastoupení, odpovědnosti a účinnosti; připomenout, že místo pro EU v rozšířené Radě bezpečnosti OSN zůstává ústředním a dlouhodobým cílem Evropské unie; požádat vysokou představitelku, místopředsedkyni Komise, aby členské státy za tímto účelem zaujaly společné stanovisko; v zájmu budoucího dosažení tohoto cíle usilovat o předcházející koordinaci postojů v Radě EU týkajících se zavedení nových míst stálých členů Rady bezpečnosti OSN a reformy jejích rozhodovacích procesů;
   i) zapojit se do diskuse o úloze OSN v globální správě, jež byla zahájena na Valném shromáždění OSN s cílem zvýšit transparentnost a zlepšit spolupráci; podporovat užší spolupráci mezi EU a Valným shromážděním OSN
   j) pomoci oživit Valné shromáždění OSN a posílit jeho účinnost, mimo jiné podporou činnosti pracovní skupiny ad hoc, podnícením důkladnějších tematických diskusí o aktuálních a důležitých otázkách, jež budou zaměřeny na dosažení výsledků, a prostřednictvím užšího kontaktu Valného shromáždění OSN s dalšími zainteresovanými subjekty včetně občanské společnosti a ostatních mezinárodních a regionálních organizací a fór; zdůraznit nutnost dalšího zefektivnění agendy Valného shromáždění OSN a jeho hlavních výborů; podtrhnout skutečnost, že oživení lze zajistit pouze tehdy, když Valné shromáždění OSN vyvíjí relevantní a přiměřenou činnost v otázkách společného zájmu mezinárodního společenství;
   k) znovu potvrdit, že EU je odhodlána zajistit, aby finanční zdroje OSN byly adekvátní a aby byly spravovány účinně a účelně podle zásad rozpočtové kázně a soudržnosti a v souladu s nejvyššími mezinárodními standardy;
  

Mír a bezpečnost

  

Udržování a budování míru

   l) posílit operační partnerství a podpořit strategickou soudržnost a efektivitu kolektivního úsilí o budování míru, mimo jiné prostřednictvím práce zvláštního výboru pro mírové operace;
   m) prohlubovat spolupráci a budovat partnerství s OSN, OBSE, Africkou unií, Ligou arabských států, dalšími mezinárodními a regionálními organizacemi i s občanskou společností v oblasti prevence konfliktů, civilního a vojenského řešení krizí a řešení konfliktů; zlepšit kapacity regionálních organizací v oblasti budování míru, a to mimo jiné prostřednictvím navrhovaných trojstranných partnerství EU, OSN a Africká unie a EU, OSN a Hospodářské společenství států západní Afriky;
   n) podporovat spolupráci různých subjektů ve struktuře pro budování míru, zejména mezi Sekretariátem OSN, Radou bezpečnosti OSN, Valným shromážděním OSN a členskými státy OSN zapojenými do mírových misí; snažit se zajistit, aby členské státy EU mírovým misím OSN poskytly zvláštní kapacity, např. dopravní, logistické a výcvikové; zvážit možnost zahájení vojenských operací v rámci společné bezpečnostní a obranné politiky (SBOP), včetně možného nasazení bojové skupiny před vysláním mírové mise OSN, pokud o to OSN požádá, a současně věnovat zvláštní pozornost ochraně všech členů mírových misí a bojových skupin; podpořit vytváření kapacity pro předcházení konfliktům a jejich řízení, mediaci a pro udržování a budování míru na národní a subnárodní úrovni; podporovat výměny znalostí, zkušeností a osvědčených postupů mezi partnery;
   o) pomoci přezkumu civilní kapacity OSN při identifikaci praktických možností, jak přizpůsobit nabídku poptávce v oblasti kriticky důležitých civilních kapacit; při nasazení civilních kapacit SBOP na podporu akcí OSN uspíšit jejich mobilizaci, odstranit operační neslučitelnosti a zabránit překrývání; posoudit možnosti společného nasazení jednotek krizové reakce v rámci operace OSN v případech vyžadujících velmi rychlé nasazení kapacit;
   p) zajistit účast žen ve všech fázích mírových procesů a systematicky je zapojit do preventivní diplomacie, včasného varování a monitorování bezpečnosti; v souladu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN 1325 (2000) o ženách, míru a bezpečnosti se zaměřit na potřebu začlenit hlediska rovnosti žen a mužů do předcházení konfliktům, mírových operací, humanitární pomoci, obnovy po ukončení konfliktů a do iniciativ směřujících k odzbrojení, demobilizaci a opětovnému začlenění(25); aktivně usilovat o zajištění provádění rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1325 všemi členskými státy OSN.
   q) spolupracovat s OSN na řešení současných globálních hrozeb, jako je změna klimatu, šíření jaderných zbraní, organizovaná trestná činnost a terorismus a pandemie;
   r) přispět k úspěšnému výsledku konference OSN o smlouvě o obchodu se zbraněmi a hodnotící konference o akčním programu pro ruční palné a lehké zbraně, které se budou konat v roce 2012, a k návazným opatřením;
  

Odpovědnost za ochranu (R2P)

   s) pomáhat státům plnit jejich povinnosti v oblasti ochrany vlastního obyvatelstva; zdůraznit potřebu včas přijmout přiměřená mezinárodní opatření s cílem zastavit genocidu, etnické čistky, válečné zločiny a zločiny proti lidskosti;
   t) dosáhnout dalšího politického a institucionálního pokroku v uskutečňování koncepce R2P v orgánech OSN, zejména v Radě bezpečnosti OSN, Valném shromáždění OSN a Radě OSN pro lidská práva, a za tím účelem vyvodit závěry a ponaučení ze zásahu v Libyi a z neschopnosti pohotově zasáhnout v případě Sýrie; podnítit diskusi o tom, jak by v orgánech OSN, zejména v Radě bezpečnosti, mohla být tato koncepce využita k zajištění hlubší spolupráce mezi členskými státy OSN během krize; podporovat pozitivní úlohu regionálních organizací při rozvíjení a uplatňování praktického přístupu ke koncepci R2P;
   u) snažit se společně s partnery zajistit, aby tato koncepce byla zaměřena na prevenci, ochranu a rovněž na obnovu po skončení konfliktu, v souladu s trojím směřováním koncepce odpovědnosti za ochranu (R2P) k odpovědnosti za prevenci, ochranu a obnovu; pomoci státům s budováním kapacit pro tento účel, mimo jiné posílením mechanismů včasného varování a mediačních kapacit OSN ; ve spolupráci s členskými státy OSN podpořit zřizování kontaktních míst pro sledování vznikajících konfliktů a vytvořit v delegacích EU příslušné kapacity;
   v) rozhodně potvrdit závazky EU vůči koncepci R2P a iniciovat dosažení interinstitucionálního konsenzu o R2P mezi Evropským parlamentem, ESVČ a členskými státy EU, který by zajistil soudržnější činnost EU v těchto otázkách ve fórech OSN;
  

Zprostředkování

   w) podporovat zprostředkování jako nákladově efektivní nástroj pro mírovou prevenci a řešení sporů i pro zamezení tomu, aby v zemích po ukončení konfliktu znovu propukaly již ukončené konflikty; vypracovat pokyny pro účinnější zprostředkování v oblasti právního státu a demokratické odpovědnosti;
   x) připsat prioritu uplatňování tohoto nástroje a jeho rozvoji a dále rozvíjet mediační kapacity v rámci ESVČ, na základě koncepce posílení kapacit EU v oblasti zprostředkování a dialogu;
   y) úzce spolupracovat s OSN a dalšími subjekty v oblasti zprostředkování; usilovat o součinnost v zprostředkovatelských činnostech s odborem OSN pro politické otázky; podporovat partnerství a spolupráci mezinárodních, regionálních a subregionálních organizací s OSN, s občanskou společností a mezi nimi navzájem, například prostřednictvím společného partnerství EU a OSN v oblasti mediačních kapacit; zlepšit výměnu informací, spolupráci a koordinaci s cílem zajistit soudržnost a doplňkovost úsilí subjektů zapojených do konkrétního zprostředkování;
  

Mezinárodní spravedlnost

   z) posílit systém mezinárodního trestního soudnictví; zdůraznit úlohu Mezinárodního trestního soudu v boji proti beztrestnosti a déle jej podporovat jako jediný trvalý soudní orgán s jurisdikcí vůči jednotlivým pachatelům válečných zločinů, zločinů proti lidskosti a genocid v případě, že vnitrostátní soudy k tomu nejsou schopny nebo ochotny;
   aa) posílit Mezinárodní trestní soud poskytnutím politické, diplomatické, finanční a logistické podpory; podnítit všechny členské státy OSN, aby se k soudu připojily ratifikací Římského statutu; podpořit intenzivní spolupráci OSN a jejích orgánů a agentur s Mezinárodním trestním soudem;
  

Lidská práva

   ab) posílit mezinárodní úsilí o zajištění toho, aby byla všechna lidská práva podle úmluv OSN chápána jako univerzální, nedělitelná a vzájemně závislá a propojená; pomoci posílit národní kapacity pro plnění mezinárodních závazků v oblasti lidských práv; v této souvislosti zdůraznit potřebu zajistit právo na svobodu náboženství a víry pro všechny;
   ac) aktivně podporovat iniciativu afrických států a doporučení Komise pro postavení žen a snažit se v roce 2012 přijmout rezoluci Valného shromáždění OSN s cílem v celém světě zakázat mrzačení ženských pohlavních orgánů; vyzvat vysokou představitelku, místopředsedkyni Komise, aby úspěch tohoto procesu považovala za nejvyšší prioritu;
   ad) dále podporovat začleňování tématu lidských práv do všech aspektů činnosti OSN a zdůrazňovat, že lidská práva jsou neoddělitelně spjata s ostatními cíli OSN v oblasti míru, bezpečnosti a rozvoje;
   ae) proaktivně se účastnit práce Rady OSN pro lidská práva společnou podporou rezolucím, vydáváním prohlášení a účastí v probíhajících dialozích a diskusích s cílem zajistit větší vyváženost činnosti Rady OSN pro lidská práva;
   af) zvýšit kapacitu včasného varování u zvláštních postupů zavedením mechanismů, které umožní, aby se Rada OSN pro lidská práva automaticky začala zabývat určitou situací; posílit proces navazující na provádění doporučení zvláštních postupů;
   ag) snažit se posílit proces všeobecného pravidelného přezkumu tím, že se pevnou součástí dvoustranných a vícestranných dialogů s členskými státy OSN stanou doporučení, a tím, že dialogy se budou opírat o mezinárodní normy a standardy a budou je tematizovat;
   ah) v rámci Valného shromáždění OSN a jeho výborů pokračovat v úsilí o prosazení požadavku moratoria na výkon trestu smrti, které má stále větší podporu u rostoucího počtu zemí, o dodržování práv dítěte a o svobodné sdělovací prostředky a náboženskou toleranci; podporovat veškeré snahy o vymýcení mučení; především podporovat přijetí opčního protokolu k Úmluvě OSN proti mučení;
  

Podpora demokracie

   ai) pomoci zajistit, aby se odpovědnost za demokratický proces, rozvoj demokratické kultury a právního státu přenesla na místní úroveň; rozšířit podporu demokracie z volebního procesu na další oblasti, aby byla dlouhodobě životaschopná a přinášela občanům hmatatelné výsledky; zajistit, aby do programů na podporu demokracie byly větší měrou zahrnuty parlamenty a politické strany; zdůraznit význam nezávislosti nevládních organizací, které mohou svobodně přispívat k rozvoji silné občanské kultury;
   aj) zaměřit se na sociální a hospodářské začleňování, přechod k demokracii a politické či volební procesy, budování kapacit, posilování občanské společnosti, zapojování mladých lidí do parlamentní demokracie, na ochranu svobody projevu, svobody svědomí a svobody náboženství a na ochranu práv žen, včetně jejich zapojení do veřejného a politického života, co se týče sociální praxe i právních předpisů;
   ak) lépe začlenit podporu demokracie do vnější činnosti Evropské unie; podporovat demokratickou správu skrze různé finanční nástroje a, kdykoli je to možné, využívat prostředky delegací EU; spolupracovat s OSN a s ostatními partnery na světové i místní úrovni na zlepšování právního státu, podpoře nezávislých sdělovacích prostředků a budování a upevňování demokratických institucí, které budou schopné obstát;
   al) zaručit, aby mandát mírových misí odrážel potřebu podporovat volební pozorovatelské mise a poskytoval jim prostředky nezbytné k zajištění bezpečnosti pozorovatelů na daném místě;
  

Rozvoj

   am) zařadit politiky EU v oblasti rozvoje do všech úrovní, a předejít tak nesrovnalostem mezi politikou ve prospěch rozvoje a překážkami rozvoje partnerských zemí ve dvoustranných, vícestranných a mnohostranných dohodách a fórech; v dohodách o volném obchodu a v průběhu jednání na úrovni WTO věnovat zvláštní pozornost lidským právům a dopadům na rozvoj;
   an) neustávat v úsilí o to, aby jádrem rozvojového procesu byli lidé; navázat na deklaraci OSN o právu na rozvoj a soustředit se na praktické kroky k jejímu uplatnění;
   ao) zajistit, aby podíl celkové evropské pomoci zajišťované prostřednictvím rozpočtu EU neklesl a aby tato pomoc zůstala orientována na chudobu a hlad; zvážit vyčlenění 20 % veškeré pomoci EU na základní sociální služby, jak je definuje OSN, se zvláštním zaměřením na bezplatný a všeobecný přístup k primární zdravotní péči a základnímu vzdělávání s ohledem na podporu EU iniciativě Vzdělávání pro všechny a její závazek hrát významnou úlohu v oblasti celosvětového zdraví;
   ap) přispět ke zlepšení politické soudržnosti pro rozvoj a zvýšit účinnost rozvojové pomoci, neboť obě tyto záležitosti mají nadále klíčový význam pro dosažení rozvojových cílů tisíciletí;
   aq) stát v čele úsilí OSN o dosažení rozvojových cílů tisíciletí a snažit se o jeho urychlení tím, že se zaměří především na ty cíle, v nichž bylo dosud dosaženo nejmenšího pokroku;
   ar) být i nadále odhodlán vymýtit ve spolupráci s mezinárodním společenstvím chudobu a směřovat k vypracování ambiciózního programu rozvojových cílů tisíciletí v období po roce 2015 a zohlednit přitom dosažený pokrok a rovněž nedořešené problémy,
   as) navázat na výsledky konference o udržitelném rozvoji Rio+20 o udržitelném rozvoji a usilovat o jejich bezvýhradné uskutečnění, mimo jiné prostřednictvím podpory udržitelného rozvoje jako hlavní zásady dlouhodobého globálního rozvoje;
   at) zřídit v rámci OSN panel významných osobností;
   au) aktivně přijímat opatření v návaznosti na závěry přijaté v Busanu;
   av) významně přispívat k boji proti spekulacím s potravinami a k nalezení řešení palčivého problému chudoby a hladu;
   aw) upřednostňovat zajišťování potravin, produkční kapacitu v zemědělství, infrastrukturu, budování kapacit, hospodářský růst podporující začlenění, příznivé trhy a nové podniky, přístup k technologiím a lidský a sociální rozvoj v nejméně rozvinutých zemích v souladu s istanbulským akčním programem a závěry přijatými na 13. zasedání Konference OSN o obchodu a rozvoji (UNCTAD) konaného v Dohá dne 26. dubna 2012;
   ax) znovu potvrdit závazek vůči zásadám zajišťování potravin, které byly přijaty v Římě; vyjádřit politování nad důsledky spekulační činnosti v souvislosti s potravinovými komoditami;
   ay) s podporou mezinárodních dárců povzbuzovat rozvojové země, aby přijímaly dlouhodobá opatření, jež mají zajistit, aby sucha nevedla nevyhnutelně k hladomoru; zavádět strategie pro snižování rizik katastrof a systémy včasného varování;
   az) plně podporovat ústřední roli, již hraje OSN, a zejména Úřad OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí;
   ba) znovu potvrdit dlouhodobý závazek EU ohledně podpory blahobytu obyvatel Afrického rohu a vyřešení základních příčin strukturálního nedostatku potravin a příčin konfliktů;
  

Změna klimatu, celosvětová ochrana životního prostředí a udržitelnost

   bb) chopit se vedení v oblasti celosvětové změny klimatu a mezinárodní spolupráce v této oblasti; přispět k zavedení institucionálního uspořádání, které bude přístupné, transparentní a nestranné a zajistí vyvážené zastoupení vyspělých i rozvojových zemí v důležitých řídících orgánech; dále rozvíjet dialog s hlavními aktéry, jako jsou země BRIC a rozvojové země, vzhledem k tomu, že změna klimatu se stala klíčovou součástí mezinárodních vztahů; dále rozvíjet kapacity ESVČ k vytvoření politik EU v oblasti klimatické diplomacie;
   bc) nadále posilovat účast občanů na správě životního prostředí skrze efektivní celosvětové uplatňování zásady z Ria č.10; v souvislosti s tím rozšířit ustanovení Aarhuské úmluvy i mimo Evropskou hospodářskou komisi OSN, a to pomocí celosvětové úmluvy nebo rozšířením Aarhuské úmluvy i na strany mimo Evropskou hospodářskou komisi OSN; podporovat lepší správu v oblasti udržitelného rozvoje mimo jiné pomocí posíleného programu OSN pro životní prostředí (UNEP); aktivně spolupracovat s partnery při lepším vymáhání environmentálních právních předpisů ve světě;
   bd) prosazovat společný postoj Africké unie a EU k tomu, že program Organizace spojených národů pro životní prostředí (UNEP) by měl povýšit na specializovanou agentury OSN s hlavním sídlem v Nairobi, Keňa; v rámci tohoto nového institucionálního rámce se zabývat otázkami financování, přenosem technologií a budováním kapacit v oblasti trvale udržitelného rozvoje;
   be) podporovat biologickou rozmanitosti a ochranu klimatu v rozvojových zemích v souladu s cíli stanovenými Rámcovou úmluvou Organizace spojených národů o změně klimatu a Úmluvou o biologické rozmanitosti; zařadit moře a oceány ke klíčovým pilířům rámce z Ria, spolu s ochranou klimatu a biologické rozmanitosti;
   bf) podporovat aktivní účast Komise na probíhající diskusi na téma nedostatků v ochraně a jejich řešení, kterou zahájil Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky v rámci dialogu o výzvách v oblasti ochrany v roce 2010, pořádaného vysokým komisařem, jehož cílem je zlepšení stávajícího rámce mezinárodní ochrany osob, které byly násilně vysídleny nebo jsou bez státní příslušnosti; aktivně se podílet na diskusi o pojmu „klimatický uprchlík“, který se má vztahovat na osoby, jež jsou v důsledku změny klimatu nuceny uprchnout ze svých domovů a hledat útočiště v zahraničí, a to včetně možného právního vymezení tohoto pojmu, který není v mezinárodním právu ani v žádné právně závazné mezinárodní dohodě dosud uznáván;
  

Různé

   bg) podporovat komunikaci o celosvětových záležitostech mezi vládami a parlamenty a podněcovat diskusi o globální úloze parlamentů; posílit demokratický charakter, odpovědnost a transparentnost světové správy a umožnit větší účast veřejnosti a parlamentů na činnostech OSN;

2.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto doporučení vysoké představitelce, místopředsedkyni Komise, Radě a pro informaci také Komisi.

(1) Přijaté texty, P7_TA(2011)0255.
(2) Přijaté texty, P7_TA(2011)0229.
(3) Rada Evropské unie, 11298/2011.
(4) Rezoluce Valného shromáždění OSN A/RES/66/256.
(5) Rezoluce Valného shromáždění OSN A/RES/66/209.
(6) Rezoluce Valného shromáždění OSN A/RES/66/253.
(7) Rezoluce Valného shromáždění OSN A/RES/66/224.
(8) Rezoluce Valného shromáždění OSN A/RES/66/223.
(9) Rezoluce Valného shromáždění OSN A/RES/66/219.
(10) Rezoluce Valného shromáždění OSN A/RES/66/210.
(11) Rezoluce Valného shromáždění OSN A/RES/66/163.
(12) Rezoluce Valného shromáždění OSN A/RES/66/59.
(13) Rezoluce Valného shromáždění OSN A/RES/66/159.
(14) Rezoluce Valného shromáždění OSN A/RES/66/151.
(15) Rezoluce Valného shromáždění OSN A/RES/66/167.
(16) Rezoluce Valného shromáždění OSN A/RES/65/276.
(17) Rezoluce Valného shromáždění OSN A/RES/64/236.
(18) Přijaté texty, P7_TA(2012)0058.
(19) Přijaté texty, P7_TA(2011)0507.
(20) Přijaté texty, P7_TA(2011)0334.
(21) Přijaté texty, P7_TA(2010)0482.
(22) Úř. věst. C 99 E, 3.4. 2012, s. 56.
(23) Úř. věst. C 99 E, 3.4.2012, s. 7.
(24) Úř. věst. C 124 E, 25.5.2006, s. 549.
(25) Odzbrojení, demobilizace a opětovné začlenění.


Systém všeobecných celních preferencí ***I
PDF 280kWORD 75k
Usnesení
Text
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 13. června 2012 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o uplatňování systému všeobecných celních preferencí (COM(2011)0241 – C7-0116/2011 – 2011/0117(COD))
P7_TA(2012)0241A7-0054/2012
OPRAVY

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2011)0241),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a článek 207 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C7-0116/2011),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 6. června 2012 zavázal schválit postoj Evropského parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 55 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro mezinárodní obchod a stanovisko Výboru pro rozvoj (A7-0054/2012),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi a vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 13. června 2012 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. .../2012 o uplatňování systému všeobecných celních preferencí a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 732/2008

P7_TC1-COD(2011)0117


(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) č. 978/2012.)


Hospodářský a rozpočtový dohled nad členskými státy, ve kterých dochází k závažným obtížím, pokud jde o jejich finanční stabilitu v eurozóně ***I
PDF 621kWORD 315k
Pozměňovací návrhy Evropského parlamentu přijaté dne ze dne 13. června 2012 k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o posílení hospodářského a rozpočtového dohledu nad členskými státy, ve kterých dochází k závažným obtížím, pokud jde o jejich finanční stabilitu v eurozóně, nebo jsou těmito obtížemi ohroženy (COM(2011)0819 – C7-0449/2011 – 2011/0385(COD))(1)
P7_TA(2012)0242A7-0172/2012

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Znění navržené Komisí   Pozměňovací návrh
Pozměňovací návrh 1
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 1
(1)  Bezprecedentní celosvětová krize, která v uplynulých třech letech zasáhla svět, vážně poškodila hospodářský růst a finanční stabilitu a vyvolala podstatné zhoršení schodku veřejných financí a zadlužení členských států, což vede řadu těchto států k tomu, aby hledaly finanční pomoc mimo rámec Unie.
(1)  Bezprecedentní celosvětová krize, která od roku 2007 zasáhla svět, vážně poškodila hospodářský růst a finanční stabilitu a vyvolala podstatné zhoršení schodku veřejných financí a zadlužení členských států, což vede řadu těchto států k tomu, aby hledaly finanční pomoc mimo rámec i v rámci Unie.
Pozměňovací návrh 2
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 1 a (nový)
(1a)  Článek 9 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) stanoví, že Unie při vymezování a provádění svých politik a činností přihlíží k požadavkům spojeným s podporou vysoké úrovně zaměstnanosti, zárukou přiměřené sociální ochrany, bojem proti sociálnímu vyloučení a vysokou úrovní všeobecného a odborného vzdělávání a ochrany lidského zdraví.
Pozměňovací návrh 3
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 2
(2)  Plný soulad mezi rámcem Unie pro mnohostranný dohled zřízeným Smlouvou a možnými politickými podmínkami vztahujícími se k této finanční pomoci by měl být zakotven v právu Unie. Hospodářská a finanční integrace členských států, jejichž měnou je euro, si žádá posílení dohledu, aby se zabránilo přenosu obtíží, kterým členský stát čelí v oblasti své finanční stability, na zbytek eurozóny.
(2)  Plný soulad mezi rámcem Unie pro mnohostranný dohled zřízeným Smlouvou a možnými politickými podmínkami vztahujícími se k této finanční pomoci by měl být zakotven v právu Unie. Hospodářská a finanční integrace všech členských států, a zejména těch, jejichž měnou je euro, si žádá posílení dohledu, aby se zabránilo přenosu obtíží, kterým členský stát čelí v oblasti své finanční stability, na zbytek eurozóny a obecněji na Unii jako celek.
Pozměňovací návrh 4
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 3
(3)  Stupeň hospodářského a rozpočtového dohledu by měl být přiměřený závažnosti vzniklých finančních obtíží a měl by zohlednit povahu přijaté finanční pomoci, jež se může pohybovat od pouhé preventivní podpory na základě podmínek způsobilosti až po úplný makroekonomický ozdravný program zahrnující přísnou podmíněnost politiky.
(3)  Stupeň hospodářského a rozpočtového dohledu by měl být úměrný a přiměřený závažnosti vzniklých finančních obtíží a měl by zohlednit povahu přijaté finanční pomoci, jež se může pohybovat od pouhé preventivní podpory na základě podmínek způsobilosti až po úplný makroekonomický ozdravný program zahrnující přísnou podmíněnost politiky. Jakýkoli makroekonomický ozdravný program by měl zohledňovat národní program reforem dotyčného členského státu v souvislosti se strategií Unie v oblasti růstu a zaměstnanosti.
Pozměňovací návrh 5
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 4
(4)  Pokud členský stát, jehož měnou je euro, čelí vážným finančním potížím, nebo je jimi ohrožen, měl by podléhat zvýšenému dohledu, aby se zajistil jeho urychlený návrat k normálnímu stavu a aby se ochránily jiné členské státy eurozóny před možnými negativními účinky v důsledku této situace. Tento zvýšený dohled by měl zahrnovat širší přístup k informacím, které jsou potřebné pro pečlivé sledování hospodářské, fiskální a finanční situace, a pravidelné podávání zpráv Hospodářskému a finančnímu výboru (EFC) nebo jakémukoli podvýboru, který výbor může pro tento účel určit. Stejné způsoby dohledu by se měly vztahovat na členské státy žádající o preventivní pomoc z Evropského nástroje finanční stability (EFSF), Evropského mechanismu stability (ESM), Mezinárodního měnového fondu (MMF) nebo jiné mezinárodní finanční instituce.
(4)  Pokud členský stát, jehož měnou je euro, čelí vážným finančním potížím, nebo je jimi ohrožen, měl by podléhat zvýšenému dohledu, aby se zajistil jeho urychlený návrat k normálnímu stavu a aby se ochránily jiné členské státy eurozóny před možným negativním efektem přelévání v důsledku této situace. Tento zvýšený dohled by měl být přiměřený závažnosti obtíží a podle ní by měl být odstupňován. Měl by zahrnovat širší přístup k informacím, které jsou potřebné pro pečlivé sledování hospodářské, fiskální a finanční situace, a pravidelné podávání zpráv příslušnému výboru Evropského parlamentu a Hospodářskému a finančnímu výboru (EFC) nebo jakémukoli podvýboru, který výbor může pro tento účel určit. Stejné způsoby dohledu by se měly vztahovat na členské státy žádající o preventivní pomoc z Evropského nástroje finanční stability (EFSF), Evropského mechanismu stability (ESM), Mezinárodního měnového fondu (MMF) nebo jiné mezinárodní finanční instituce.
Pozměňovací návrh 6
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 4 a (nový)
(4a)  Členský stát podléhající zvýšenému dohledu by měl také přijmout opatření zabývající se zdroji či potenciálními zdroji svých potíží. Za tímto účelem by měla být zohledněna veškerá doporučení, jež mu byla sdělena v průběhu postupu při nadměrném schodku nebo postupu při nadměrné makroekonomické nerovnováze.
Pozměňovací návrh 7
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 5
(5)  Dohled nad hospodářskou a fiskální situací by měl být výrazně posílen u členských států, na něž se vztahuje makroekonomický ozdravný program. Vzhledem ke komplexní povaze tohoto programu by měly být jiné postupy hospodářského a fiskálního dohledu pozastaveny po dobu trvání makroekonomického ozdravného programu, aby tak nedošlo k duplicitě povinnosti podávat zprávy.
(5)  Dohled nad hospodářskou a fiskální situací by měl být výrazně posílen u členských států, na něž se vztahuje makroekonomický ozdravný program. Vzhledem ke komplexní povaze tohoto programu by měly být jiné postupy hospodářského a fiskálního dohledu pozastaveny nebo případně zjednodušeny po dobu trvání makroekonomického ozdravného programu, aby tak byla zajištěna soudržnost dohledu nad hospodářskými politikami a nedošlo k duplicitě povinnosti podávat zprávy. Při přípravě makroekonomického ozdravného programu by však měla být zohledněna veškerá doporučení, jež byla členskému státu sdělena v průběhu postupu při nadměrném schodku nebo postupu při nadměrné makroekonomické nerovnováze.
Pozměňovací návrh 8
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 5 a (nový)
(5a)  Podle judikatury Soudního dvora Evropské unie1 lze volný pohyb kapitálu jakožto základní zásady Smlouvy o fungování EU omezit vnitrostátními předpisy, je-li to odůvodněno zájmem veřejné bezpečnosti. Zájem veřejné bezpečnosti může zahrnovat boj proti daňovým únikům, a to zejména u členských států, jež jsou postiženy nebo ohroženy vážnými potížemi, pokud jde o jejich finanční stabilitu v eurozóně.
1 Viz věc C-463/00 a věc C-174/04.
Pozměňovací návrh 9
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 5 b (nový)
(5b)  Takové daňové úniky představují výpadek v příjmech, který může dosahovat či dokonce přesahovat výši finanční pomoci jednoho nebo několika členských států, MMF, EFSF, EFSM nebo ESM, a je v první řadě důsledkem chybného vedení vnitrostátní daňové politiky.
Pozměňovací návrh 10
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 5 c (nový)
(5c)  Rada může v souladu s článkem 66 Smlouvy o fungování EU na návrh Komise a po konzultaci s Evropskou centrální bankou povolit omezení týkající se třetích zemí odpovědných za pohyb kapitálu, který způsobuje vážné poruchy fungování hospodářské a měnové unie.
Pozměňovací návrh 11
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 6a (nový)
(6a)  Členské státy by měly v souladu s platnými vnitrostátními pravidly a postupy zapojovat do přípravy, provádění, sledování a hodnocení programů technické pomoci sociální partnery a organizace občanské společnosti.
Pozměňovací návrh 12
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 7
(7)  Rozhodnutí o nedodržování ozdravného programu členským státem by rovněž zahrnovalo pozastavení plateb či závazků z fondů Unie podle čl. 21 odst. 6 nařízení (EU) č. XXX o společných ustanoveních ohledně Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu, Fondu soudržnosti, Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova a Evropského námořního a rybářského fondu, jichž se týká společný strategický rámec, o obecných ustanoveních ohledně Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu a Fondu soudržnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1083/2006,
vypouští se
Pozměňovací návrh 13
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 7 a (nový)
(7a)  Mohou nastat okolnosti, za nichž ochrana členského státu před výkyvy trhu skýtá lepší dlouhodobý výsledek, pokud jde o stabilizaci hospodářské situace tohoto členského státu a jeho schopnost splácet svůj dluh. V těchto případech by mohl být členský stát na základě rozhodnutí Komise postaven pod právní ochranu. Rada by měla mít pravomoc toto rozhodnutí Komise odpovídající většinou zrušit.
Pozměňovací návrh 14
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 7 b (nový)
(7b)  Není-li stanoveno jinak, měly by odkazy na finanční pomoc v tomto nařízení rovněž zahrnovat finanční podporu poskytovanou z preventivních důvodů.
Pozměňovací návrh 15
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 7 c (nový)
(7c)  Rozhodnutí Komise podřídit určitý členský stát zvýšenému dohledu podle tohoto nařízení by mělo být přijato v těsné součinnosti s EFC, Evropskou radou pro systémová rizika a příslušnými evropskými orgány dohledu. Komise by měla s EFC spolupracovat rovněž při rozhodování o tom, zda zvýšený dohled prodloužit.
Pozměňovací návrh 16
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1
1.  Toto nařízení stanovuje ustanovení pro posílení hospodářského a rozpočtového dohledu nad členskými státy, ve kterých dochází k závažným obtížím, pokud jde o jejich finanční stabilitu, nebo jsou těmito obtížemi ohroženy a/nebo které přijímají nebo mohou přijímat finanční pomocjednoho nebo několika jiných států, Evropského nástroje finanční stability (EFSF), Evropského mechanismu finanční stabilizace (EFSM), Evropského mechanismu stability (ESM) nebo jiných mezinárodních finančních institucí, jako je Mezinárodní měnový fond (MMF).
1.  Toto nařízení stanovuje ustanovení pro posílení hospodářského a rozpočtového dohledu nad členskými státy, jejichž měnou je euro a které:
– se potýkají s vážnými obtížemi, pokud jde o finanční stabilitu nebo udržitelnost veřejných financí, nebo jsou těmito obtížemi ohroženy, jestliže vedou k možnému negativnímu efektu přelévání na další členské státy eurozóny; nebo
– požadují nebo přijímají finanční pomoc od jednoho nebo několika jiných členských států, Evropského nástroje finanční stability (EFSF), Evropského mechanismu finanční stabilizace (EFSM), Evropského mechanismu stability (ESM) nebo jiných mezinárodních finančních institucí, jako je Mezinárodní měnový fond (MMF).
Pozměňovací návrh 17
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 a (nový)
1a.  Toto nařízení stanoví ustanovení pro posílená vnitrostátní rozpočtová pravidla a koordinaci hospodářské politiky.
Pozměňovací návrh 19
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 2 a (nový)
2a.  Při uplatňování tohoto nařízení Komise, Rada a členské sáty plně dodržují článek 152 Smlouvy o fungování EU a doporučení přijatá na základě tohoto nařízení berou ohled na vnitrostátní postupy a orgány pro tvorbu mezd. Při uplatňování tohoto nařízení a doporučení přijatých na jeho základě zohledňují Komise, Rada a členské státy článek 28 Listiny základních práv Evropské unie, a jejich uplatňováním není tudíž dotčeno právo sjednávat, uzavírat a vymáhat kolektivní smlouvy, ani právo na kolektivní akce podle vnitrostátního práva a praxe.
Pozměňovací návrh 18
Návrh nařízení
Článek 1 a (nový)
Článek 1a

Posílená rozpočtová pravidla a hospodářská koordinace

1.  S cílem lépe koordinovat plán pro vydávání státních dluhopisů podávají členské státy Komisi a Radě předem zprávu o svých plánech na vydávání státních dluhopisů.
2.  S cílem stanovit osvědčené postupy a pokročit k úžeji koordinované hospodářské politice členské státy zajistí, aby veškeré hlavní reformy hospodářské politiky, jež hodlají podniknout, předem projednaly a případně tyto reformy koordinují s ostatními členskými státy.
3.  V souladu s nařízením (ES) č. 1466/97 členské státy zajistí, aby byl státní rozpočet ve střednědobém horizontu vyrovnaný nebo přebytkový.
Pozměňovací návrh 20
Návrh nařízení
Čl. 2 – odst. 1
1.  Komise může rozhodnout, aby členský stát, v němž dochází k vážným obtížím, pokud jde o jeho finanční stabilitu, byl nucen podléhat zvýšenému dohledu. Dotyčnému členskému státu musí být poskytnuta možnost vyjádřit své názory předem. Komise rozhodne každých šest měsíců, zda zvýšený dohled prodlouží.
1.   Na základě nejnovějšího hloubkového průzkumu provedeného podle článku 5 nařízení (EU) č. 1176/2011 a s přihlédnutím k dalším objektivním kritériím, k nimž patří varování Evropské rady pro systémová rizika (ESRB), a zprávám uvedeným v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. …/2012 o … [o společných ustanoveních pro sledování a posuzování návrhů rozpočtových plánů a zajištění nápravy nadměrného schodku členských států v eurozóně] může Komise rozhodnout o tom, že členský stát bude podléhat zvýšenému dohledu. Rada může takové rozhodnutí do deseti dnů od jeho vydání kvalifikovanou většinou zrušit. Dotyčnému členskému státu musí být před přijetím rozhodnutí poskytnuta možnost vyjádřit své názory. Komise rozhodne každých šest měsíců, zda zvýšený dohled prodlouží.
Pozměňovací návrh 21
Návrh nařízení
Čl. 2 – odst. 1 a (nový)
1a.  Pokud se Komise rozhodne podrobit členský stát zvýšenému dohledu podle odstavce 1, oznámí to ESRB, a případně ji informuje o výsledcích tohoto zvýšeného dohledu.
Pozměňovací návrh 22
Návrh nařízení
Čl. 2 – odst. 2
2.  Komise rozhodne, aby členský stát přijímající z preventivních důvodů finanční pomocjednoho nebo několika jiných států, z EFSF, ESM nebo některé jiné mezinárodní finanční instituce, jako je MMF, byl nucen podléhat zvýšenému dohledu. Komise vypracuje seznam dotčených nástrojů preventivní finanční pomoci a pravidelně je aktualizuje, aby byly zohledněny případné změny politiky finanční podpory EFSF, ESM nebo jakékoli jiné příslušné mezinárodní finanční instituce.
2.  Komise rozhodne o tom, že členský stát požadující nebo přijímající z preventivních důvodů finanční pomoc od jednoho nebo několika jiných států, z EFSF, EFSM, ESM nebo některé jiné mezinárodní finanční instituce, jako je MMF, bude podléhat zvýšenému dohledu.
Veškerá svá rozhodnutí přijatá v souladu s odstavci 1 a 2 Komise zveřejní.

Pozměňovací návrh 23
Návrh nařízení
Čl. 2 – odst. 3
3.  Odstavec 2 se nevztahuje na členský stát přijímající z preventivních důvodů finanční pomoc ve formě úvěrové linky, která není podmíněna přijetím nových politických opatření dotyčným členským státem, pokud se z této úvěrové linky nečerpá.
3.   Komise může rozhodnout, že se odstavec 2 nevztahuje na členský stát přijímající z preventivních důvodů finanční pomoc ve formě úvěrové linky, která není podmíněna přijetím nových politických opatření dotyčným členským státem, pokud se z této úvěrové linky nečerpá.
Pozměňovací návrh 24
Návrh nařízení
Čl. 2 – odst. 3a (nový)
3a.  Komise vypracuje seznam nástrojů finanční pomoci, které mohou vést ke zvýšenému dohledu podle odstavce 2, a pravidelně jej aktualizuje.
Pozměňovací návrh 25
Návrh nařízení
Čl. 3 – odst. 1
1.  Po konzultaci a ve spolupráci s Komisí a ve spolupráci s Evropskou centrální bankou (ECB) přijme členský stát pod zvýšeným dohledem opatření, jejichž cílem je zabývat se zdroji nebo potenciálními zdroji obtíží.
1.  Po konzultaci a ve spolupráci s Komisí a ve spolupráci s Evropskou centrální bankou (ECB), Evropským orgánem dohledu (Evropským orgánem pro bankovnictví), zřízeným nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/20101, Evropským orgánem dohledu ( Evropským orgánem pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění), zřízeným nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1094/20102, a Evropským orgánem dohledu ( Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy), zřízeným nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/20103, (společně dále jen „evropské orgány dohledu“), ESRB a případně MMF přijme členský stát pod zvýšeným dohledem opatření, jejichž cílem je zabývat se zdroji nebo potenciálními zdroji potíží. Zohlední přitom veškerá doporučení, která mu byla sdělena na základě nařízení (ES) č. 1466/97, (ES) č. 1467/97 a (EU) č. 1176/2011 týkající se  jeho národních programů reforem a jeho stabilizačních a konvergenčních programů. Tato opatření se oznámí pracovní skupině pro euro, Hospodářskému a finančnímu výboru (EFC), příslušnému výboru Evropského parlamentu a dotčenému parlamentu členského státu.
1 Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 12.
2 Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 48.
3 Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 84.
Pozměňovací návrh 26
Návrh nařízení
Čl. 3 – odst. 1 a (nový)
1a.  Komise posoudí možný negativní efekt přelévání vyvolaný ostatními členskými státy, a to i v oblasti daní. Pokud Komise zjistí negativní efekt přelévání, vydá Rada na základě doporučení Komise a v souladu s postupem stanoveným v čl. 121 odst. 2 Smlouvy o fungování EU nezbytná doporučení pro členské státy, které byly označeny za původce negativního efektu přelévání.
Pozměňovací návrh 27
Návrh nařízení
Čl. 3 – odst. 3
3.  Na žádost Komise členský stát pod zvýšeným dohledem:
3.  Na žádost Komise a v souladu s čl. 2 odst. 1 členský stát pod zvýšeným dohledem:
Pozměňovací návrh 28
Návrh nařízení
Čl. 3 – odst. 3 – písm. a
(a) sdělí Komisi, ECB a Evropskému orgánu pro bankovnictví (EBA) v požadované četnosti členěné informace o finanční situaci finančních institucí, které jsou pod dohledem vnitrostátních orgánů dohledu;
(a) sdělí příslušnému evropskému orgánu dohledu v souladu s článkem 35 nařízení (EU) č. 1093/2010, nařízení (EU) č. 1094/2010 a nařízení (EU) č. 1095/2010 a v požadované četnosti členěné informace o finančním vývoji v jeho finančním systému, včetně rozboru výsledků zátěžových testů a analýz citlivosti podle písmene b). Příslušné evropské orgány dohledu ve spolupráci s ESRB na základě závěrů vyvozených z podkladových ukazatelů obsažených ve srovnávacím přehledu makroekonomické nerovnováhy posoudí možné slabiny tohoto finančního systému a své hodnocení postoupí Komisi v jí stanovených intervalech a ECB.
Pozměňovací návrh 29
Návrh nařízení
Čl. 3 – odst. 3 – písm. b
(b) za dohledu Evropského orgánu pro bankovnictví provede dle potřeby zátěžové testy nebo analýzy citlivosti za účelem posouzení odolnosti bankovnictví vůči různým makroekonomickým a finančním otřesům, jak je uvádí Komise a ECB, a sdílí s nimi podrobné výsledky;
(b) za dohledu příslušných evropských orgánů dohledu provede dle potřeby zátěžové testy nebo analýzy citlivosti za účelem posouzení odolnosti jeho finančního sektoru vůči různým makroekonomickým a finančním otřesům, jak je uvádí Komise a ECB ve spolupráci s příslušnými evropskými orgány dohledu a ESRB;
Pozměňovací návrh 30
Návrh nařízení
Čl. 3 – odst. 3 – písm. c
(c) podléhá pravidelným posouzením své kapacity pro dohled nad finančním sektorem v rámci konkrétního vzájemného hodnocení prováděného evropskými orgány dohledu;
(c) podléhá pravidelným posouzením své kapacity pro dohled nad finančním sektorem v rámci konkrétního vzájemného hodnocení prováděného příslušnými evropskými orgány dohledu;
Pozměňovací návrh 31
Návrh nařízení
Čl. 3 – odst. 3 – písm. d
(d) sdělí veškeré informace potřebné pro monitorování makroekonomické nerovnováhy, jak je stanoveno v nařízení Evropského parlamentu a Rady č. XXX o prevenci a nápravě makroekonomické nerovnováhy.
(d) sdělí veškeré informace potřebné pro monitorování makroekonomické nerovnováhy podle nařízení (EU) č. 1176/2011.
Pozměňovací návrh 32
Návrh nařízení
Čl. 3 – odst. 3 a (nový)
3a.  Na žádost Komise a v souladu s čl. 2 odst. 2 členský stát pod zvýšeným dohledem:
(a) sdělí Komisi, ECB a příslušnému evropskému orgánu dohledu v souladu s článkem 35 nařízení (EU) č. 1093/2010, nařízení (EU) č. 1094/2010 a nařízení (EU) č. 1095/2010 a v požadované četnosti členěné informace o finančním vývoji v jeho finančním systému, včetně rozboru výsledků zátěžových testů a analýz citlivosti podle písmene b). Komise, ECB a příslušné evropské orgány dohledu zachovávají důvěrnost neagregovaných údajů;
(b) za dohledu příslušných evropských orgánů dohledu provede dle potřeby zátěžové testy nebo analýzy citlivosti za účelem posouzení odolnosti jeho finančního sektoru vůči různým makroekonomickým a finančním otřesům, jak je uvádí Komise a ECB ve spolupráci s příslušnými evropskými orgány dohledu a ESRB;
(c) podléhá pravidelným posouzením své kapacity pro dohled nad finančním sektorem v rámci konkrétního vzájemného hodnocení prováděného příslušnými evropskými orgány dohledu;
(d) sděluje veškeré informace potřebné pro sledování makroekonomické nerovnováhy, jak je stanoveno v nařízení (EU) č. 1176/2011.
Členské státy přijímající finanční podporu pro rekapitalizaci svých finančních institucí dále podají zprávu o podmínkách uložených těmto finančním institucím, včetně odměňování řídících pracovníků a úvěrových podmínek platných v reálném hospodářství.

Pozměňovací návrh 33
Návrh nařízení
Čl. 3 – odst. 4
4.  Komise uskuteční ve spolupráci s ECB pravidelné kontrolní mise v členském státě pod dohledem, aby ověřila dosažený pokrok při provádění opatření uvedených v odstavci 1, 2 a 3. Svá zjištění sdělí každé čtvrtletí Hospodářskému a finančnímu výboru (EFC) nebo jakémukoli podvýboru, který výbor může pro tento účel určit, a zejména posoudí, zda jsou třeba další opatření. Tyto kontrolní mise nahradí sledování na místě stanovené v čl. 10a odst. 2 nařízení (ES) č. 1467/97.
4.  Komise uskuteční ve spolupráci s ECB a s příslušnými evropskými orgány dohledu a případně s MMF pravidelné kontrolní mise v členském státě pod posíleným dohledem, aby ověřila dosažený pokrok při provádění opatření uvedených v odstavci 1, 2, 3 a 3a. Svá zjištění sdělí každé čtvrtletí EFC a příslušnému výboru Evropského parlamentu, a zejména posoudí, zda jsou třeba další opatření. Tyto kontrolní mise nahradí sledování na místě stanovené v čl. 10a odst. 2 nařízení (ES) č. 1467/97.
Pozměňovací návrh 34
Návrh nařízení
Čl. 3 – odst. 5
5.  Pokud se na základě posouzení uvedeného v odstavci 4 dojde k názoru, že je třeba dalších opatření, a finanční situace dotyčného členského státu má významné nepříznivé účinky na finanční stabilitu v eurozóně, může Rada kvalifikovanou většinou na návrh Komise doporučit členskému státu, aby požádal o finanční pomoc a připravil makroekonomický ozdravný program. Rada může rozhodnout, že své doporučení zveřejní.
5.  Pokud se na základě kontrolní mise uvedené v odstavci 4 dojde k názoru, že je třeba dalších opatření, a finanční a hospodářská situace dotyčného členského státu ohrožuje finanční stabilitu či řádné fungování eurozóny, může Rada kvalifikovanou většinou na návrh Komise současně doporučit:
(a) dotyčnému členskému státu, aby požádal o finanční pomoc a připravil makroekonomický ozdravný program;
(b)  ESFS nebo ESM, aby nabídly finanční pomoc spojenou s náležitou podmíněností, jak stanoví toto nařízení.
Rada může rozhodnout, že svá doporučení zveřejní.

Pozměňovací návrh 35
Návrh nařízení
Čl. 3. – odst. 5 – pododstavec 1 a (nový)
Pokud členský stát žádá o finanční pomoc ESM podle odst. 3 písm. a), ostatní členské státy vynaloží veškeré úsilí na to, aby ESM tomuto členskému státu pomoc poskytl, a to včas.

Pozměňovací návrh 36
Návrh nařízení
Čl. 3 – odst. 6 – písm. a
(a) příslušný výbor Evropského parlamentu může vyzvat zástupce dotyčného členského státu k účasti na výměně názorů;
(a) příslušný výbor Evropského parlamentu může dotyčnému členskému státu a Komisi nabídnout možnost účastnit se výměny názorů;
Pozměňovací návrh 37
Návrh nařízení
Čl. 3 – odst. 6 – písm. b a (nové)
(ba)  Komise informuje v náležité lhůtě příslušný výbor Evropského parlamentu o obsahu doporučení.
Pozměňovací návrh 38
Návrh nařízení
Čl. 3 – odst. 6 a (nový)
6a.  Příslušný výbor Evropského parlamentu a dotčený parlament členského státu mohou v průběhu celého tohoto postupu vyzvat zástupce MMF, ECB a Komise k účasti na hospodářském dialogu o důležitých otázkách ve vztahu k řádnému fungování hospodářství.
Pozměňovací návrh 39
Návrh nařízení
Článek 4
Členský stát, který hodlá získat finanční pomoc z jednoho nebo několika jiných států, EFSF, ESM, Mezinárodního měnového fondu (MMF) nebo jiné instituce mimo rámec Unie, o svém záměru neprodleně informuje Radu, Komisi a ECB. Hospodářský a finanční výbor (EFC) nebo jakýkoli podvýbor, který výbor může pro tento účel určit, plánovanou žádost projedná poté, co obdrží od Komise posouzení.

Členský stát, který má v úmyslu požádat o finanční pomoc od jednoho nebo několika jiných členských států, EFSF, ESM, MMF nebo jiné instituce mimo rámec Unie, o svém záměru neprodleně informuje Evropský parlament, Radu, Komisi a ECB. Hospodářský a finanční výbor (EFC) poté, co od Komise obdrží posouzení, projedná plánovanou žádost zejména s cílem posoudit, jaké možnosti jsou v rámci stávajících finančních nástrojů Unie či eurozóny k dispozici předtím, než se dotyčný členský stát obrátí na případné poskytovatele půjčky.

Pozměňovací návrh 40
Návrh nařízení
Čl. 5
Pokud se žádá o finanční pomoc z EFSF nebo ESM, připraví Komise – ve spolupráci s ECB a pokud je to možné, s MMF – analýzu udržitelnosti schodku veřejného dluhu dotyčného členského státu, včetně schopnosti členského státu splatit plánovanou finanční pomoc, a předá tuto analýzu Hospodářskému a finančnímu výboru (EFC) nebo jakémukoli podvýboru, který výbor pro tento účel může určit.

Pokud se žádá o finanční pomoc od EFSF, EFSM nebo ESM, připraví Komise – ve spolupráci s ECB, a pokud je to možné a vhodné, s MMF – analýzu udržitelnosti schodku veřejného dluhu a skutečné nebo potenciální finanční potřeby dotyčného členského státu, včetně dopadu všech makroobezřetnostních ozdravných programů na schopnosti členského státu splatit plánovanou finanční pomoc, a zašle tuto analýzu Hospodářskému a finančnímu výboru (EFC).

Hodnocení udržitelnosti veřejného dluhu vychází z obezřetných makroekonomických a rozpočtových prognóz, pro něž se použijí co nejaktuálnější informace a při nichž se náležitě zohlední výsledek zprávy uvedené v čl. 3 odst. 3 písm. a) a veškeré úkoly v oblasti dozoru vykonávané v souladu s čl. 3 odst. 3 písm. b). Prognózy posoudí dopad makroekonomických a finančních otřesů a nepříznivého vývoje udržitelnosti veřejného dluhu.

Komise zveřejní metodiku, výchozí hospodářské a ekonometrické modely a odhady včetně odhadu potenciálního dopadu a makroekonomických multiplikačních účinků, jakož i veškeré další relevantní parametry, o něž se opírá hodnocení udržitelnosti veřejného dluhu.

Pozměňovací návrh 41
Návrh nařízení
Čl. 6 – odst. 1
1.  Členský stát, který přijímá finanční pomoc z jednoho nebo několika jiných států, MMF, EFSF nebo ESM, vypracuje po dohodě s Komisí a ve spolupráci s ECB předlohu ozdravného programu zaměřeného na opětovné nastolení zdravé a udržitelné hospodářské a finanční situace a obnovení jeho úplné finanční soběstačnosti na finančních trzích. Návrh ozdravného programu náležitě zohlední stávající doporučení určená dotyčnému členskému státu podle článků 121, 126 a/nebo 148 Smlouvy, jakož i kroky tohoto státu pro dodržování uvedených doporučení, a zaměří se na rozšíření, posílení a prohloubení požadovaných opatření politiky.
1.  Členský stát, který požaduje nebo přijímá finanční pomoc od jednoho nebo několika jiných států, MMF, EFSF, EFSM nebo ESM, vypracuje po dohodě s Komisí a ve spolupráci s ECB, a případně s MMF,návrh makroekonomického ozdravného programu, který bude vycházet z veškerých programů hospodářského partnerství podle nařízení (EU) č..../2012 [o společných ustanoveních pro sledování a posuzování návrhů rozpočtových plánů a zajištění nápravy nadměrného schodku členských států v eurozóně], který bude tyto programy nahrazovat a který bude zahrnovat roční rozpočtový cíl. Návrh makroekonomického ozdravného programu se zaměřuje na konkrétní rizika, jež daný členský stát představuje pro finanční stabilitu eurozóny, a usiluje o rychlé opětovné nastolení zdravé a udržitelné hospodářské a finanční situace a obnovení jeho úplné finanční soběstačnosti na finančních trzích. Návrh makroekonomického ozdravného programu vychází k hodnocení udržitelnosti veřejného dluhu a náležitě zohlední doporučení určená dotyčnému členskému státu podle článků 121, 126, 136 nebo 148 Smlouvy o fungování EU, jakož i kroky tohoto státu pro dodržování uvedených doporučení, a zaměří se na rozšíření, posílení a prohloubení požadovaných opatření politiky. Návrh makroekonomického ozdravného programu zohlední vnitrostátní postupy a orgánu pro tvorbu mezd, jakož i vztahy mezi sociálními partnery v Unii, a tam kde je to možné, národní program reforem dotčeného členského státu v souvislosti se strategií Unie pro růst a zaměstnanost. Návrh makroekonomického ozdravného programu je plně v souladu s článkem 151 Smlouvy o fungování EU a článkem 28 Listiny základních práv Evropské unie.
Pozměňovací návrh 42
Návrh nařízení
Čl. 6 – odst. 1a (nový)
1a.  Členský stát připravující návrh makroekonomického ozdravného programu podle odstavce 1 stanoví po dohodě s Komisí aktualizovaný program partnerství s cílem vytvořit nezbytné podmínky pro dosažení udržitelnosti veřejných financí.
Pozměňovací návrh 43
Návrh nařízení
Čl. 6 – odst. 2
2.   Rada na návrh Komise kvalifikovanou většinou ozdravný program schválí.
2.   Komise posoudí návrh makroekonomického ozdravného programu do jednoho týdne od předložení tohoto programu.
Komise návrh makroekonomického ozdravného programu schválí, jestliže jej uzná za dostatečný. Rada může toto rozhodnutí zrušit kvalifikovanou většinou do deseti dnů od jeho vydání.

Usoudí-li Komise, že jsou opatření či časový harmonogram předpokládané v návrhu makroekonomického ozdravného programu nedostačující, přijme doporučení určené dotčenému členskému státu, aby do jednoho týdne předložil nový návrh makroekonomického ozdravného programu, a uvede důvody, proč byl původní program shledán jako nedostačující. Návrh makroekonomického ozdravného programu, s výjimkou naléhavých případů, tvoří základ jakéhokoli memoranda o porozumění, plánu či technické dohody uzavřené s příslušnými stranami poskytujícími finanční pomoc. Soulad mezi různými relevantními dokumenty, jež se týkají finanční pomoci, a aktualizovanými verzemi makroekonomických ozdravných programů, jakož i soulad s hlavními směry hospodářské politiky a zásadami politiky zaměstnanosti musí být náležitě odůvodněn. Rada může rozhodnutí Komise zrušit kvalifikovanou většinou do deseti dnů od jeho vydání.

Pozměňovací návrh 44
Návrh nařízení
Čl. 6 – odst. 2 a (nový)
2a.  Komise a Rada sledují provádění ozdravného programu a ročních rozpočtových plánů, které jsou v souladu s tímto ozdravným programem.
Proces hospodářského a fiskálního dohledu vůči členskému státu, jehož měnou je euro a jenž se účastní makroekonomického ozdravného programu musí být konzistentní, neboť je třeba zabránit zdvojování oznamovacích povinností.

Pozměňovací návrh 45
Návrh nařízení
Čl. 6 – odst. 3
3.  Komise ve spolupráci s ECB sleduje dosažený pokrok při provádění ozdravného programu a informuje každé tři měsíce Hospodářský a finanční výbor (EFC) nebo jakýkoli podvýbor, který výbor může pro tento účel určit. Dotyčný členský stát poskytne Komisi plnou součinnost. Zejména Komisi poskytne veškeré informace, které Komise pokládá za nezbytné pro sledování programu. Použije se čl. 3 odst. 3.
3.  Komise ve spolupráci s ECB sleduje dosažený pokrok při provádění ozdravného programu a informuje každé tři měsíce Hospodářský a finanční výbor (EFC). Dotyčný členský stát poskytuje Komisi a ECB plnou součinnost. Zejména poskytne Komisi a ECB veškeré informace, které pro sledování programu pokládají za nezbytné. Použije se čl. 3 odst. 3. V případě nedostatečné spolupráce může Rada na návrh Komise adresovat dotčenému členskému státu veřejné doporučení, v němž uvede opatření, jež by tento členský stát měl přijmout.
Pozměňovací návrh 46
Návrh nařízení
Čl. 6 – odst. 4
4.  Komise ve spolupráci s ECB přezkoumá s dotčeným členským státem změny, které může být třeba v jeho ozdravném programu provést. Rada kvalifikovanou většinou na návrh Komise rozhodne o každé změně, kterou je nutno v ozdravném programu provést.
4.  Komise ve spolupráci s ECB a případně s MMF, přezkoumá s dotčeným členským státem změny a aktualizace, které může být třeba v jeho ozdravném programu provést, s cílem náležitě zohlednit mimo jiné každý významnější rozdíl mezi makroekonomickými prognózami a skutečnými čísly, včetně možných důsledků vyplývajících z ozdravného programu, negativní efekt přelévání a makroekonomické a finanční otřesy. Komise rozhodne o každé změně, kterou je nutno v makroekonomickém ozdravném programu provést. Rada může toto rozhodnutí zrušit kvalifikovanou většinou do deseti dnů od jeho vydání.
Pozměňovací návrh 47
Návrh nařízení
Čl. 6 – odst. 4 a (nový)
4a.  Dotčený členský stát v úzké spolupráci s Komisí přijme veškerá nezbytná opatření na podporu soukromých investorů, aby zachovali svůj celkový rozsah expozice na dobrovolném základě.
Pozměňovací návrh 48
Návrh nařízení
Čl. 6 – odst., 5
5.  Pokud ze sledování uvedeného v odstavci 3 vyplývají významné odchylky od makroekonomického ozdravného programu, může Rada kvalifikovanou většinou na návrh Komise rozhodnout, že dotyčný členský stát neplní požadavky politiky obsažené v ozdravném programu.
5.  Pokud ze sledování uvedeného v odstavci 3 vyplývají významné odchylky od makroekonomického ozdravného programu, může Komise rozhodnout, že dotyčný členský stát neplní požadavky politiky obsažené v ozdravném programu. Ve svém rozhodnutí Komise výslovně zohlední, zda je významná odchylka způsobena příčinami, jež jsou mimo kontrolu dotyčného členského státu. Rada může takové rozhodnutí zrušit kvalifikovanou většinou do deseti dnů od jeho vydání. V rozhodnutí Komise budou uvedeny důvody neplnění požadavků a nutnost a přiměřenost změn makroekonomického ozdravného programu, jak je uvedeno v odstavci 4.
V makroekonomickém ozdravném programu budou uvedena zejména preventivní opatření a havarijní plány pro případ neočekávaného vývoje, jako jsou například vnější otřesy.

Opatření na daňovou konsolidaci stanovená v makroekonomickém ozdravném programu zohlední nutnost zajistit dostatečné prostředky pro základní politiky, jako je vzdělávání a zdravotnictví.

Přijme-li Komise rozhodnutí podle prvního pododstavce, přijme dotyčný členský stát v úzké spolupráci s Komisí a ECB opatření zaměřená na zabránění otřesům na trhu a na udržení bezproblémového fungování svého finančního sektoru.

Pozměňovací návrh 49
Návrh nařízení
Čl. 6 – odst. 6
6.  Členský stát, na který se vztahuje ozdravný program a potýká se s nedostatečnou správní kapacitou nebo závažnými problémy při provádění ozdravného programu, požádá Komisi o technickou pomoc.
6.  Členský stát, na který se vztahuje makroekonomický ozdravný program a potýká se s nedostatečnou správní kapacitou nebo závažnými problémy při provádění ozdravného programu, požádá Komisi o technickou pomoc, která může pro tento účel vytvořit skupiny odborníků při členských státech a dalších institucích Unie nebo relevantních mezinárodních institucích. Cíle a prostředky technické pomoci budou výslovně vymezeny v aktualizovaných verzích makroekonomického ozdravného programu. Kromě toho se zajistí odpovědnost na vnitrostátní úrovni za proces provádění technické pomoci. Technická pomoc se zaměří na oblasti, jako: zlepšení postupu zadávání veřejných zakázek, podpora konkurenceschopnosti, boj proti korupci a zvýšení účinnosti výběru daňových příjmů v zájmu finanční udržitelnosti.
Makroekonomický ozdravný program a posouzení sociálního dopadu budou zveřejněny.

K makroekonomickému ozdravnému programu se jako příloha připojí hodnocení udržitelnosti veřejného dluhu.

Pozměňovací návrh 50
Návrh nařízení
Čl. 6 – odst. 6 a (nový)
6a.  Členský stát, který je zapojen do makroekonomického ozdravného programu, provede komplexní audit svého nesplaceného dluhu, mimo jiné důvodů, jež vedly k nárůstu dluhu na nepřiměřeně vysokou úroveň, jakož i audit jakékoli nesrovnalosti, jež nastala během postupu vydávání dluhopisů.
Pozměňovací návrh 51
Návrh nařízení
Čl. 6 – odst. 7
7.  Příslušný výbor Evropského parlamentu může vyzvat zástupce dotyčného členského státu k účasti na výměně názorů o dosaženém pokroku při provádění ozdravného programu.
7.  Příslušný výbor Evropského parlamentu může dotyčnému členskému státu a Komisi nabídnout možnost účasti na výměně názorů o dosaženém pokroku při provádění ozdravného programu.
Pozměňovací návrh 52
Návrh nařízení
Čl. 6 – odst. 8 a (nový)
8a.  Tento článek se nevztahuje na finanční pomoc poskytnutou z preventivních důvodů a na úvěry na rekapitalizaci finančních institucí.
Pozměňovací návrh 53
Návrh nařízení
Článek 6 a (nový)
Článek 6a

Zapojení sociálních partnerů a občanské společnosti

Organizacím zastupujícím sociální partnery a organizacím občanské společnosti bude umožněno vyjádřit své postoje k veřejným doporučením a stanoviskům Komise uvedeným v tomto nařízení, jakož i ke zprávám členských států a k návrhům zpráv uvedeným v článcích 2 až 7 tohoto nařízení. Tyto postoje se zveřejňují.

Pozměňovací návrh 54
Návrh nařízení
Článek 6 b (nový)
Článek 6b

Opatření na ochranu daňových příjmů

1.  Dotyčný členský stát přijme v souladu s článkem 65 Smlouvy o fungování EU a v úzké spolupráci s Komisí a ve spolupráci s ECB opatření zaměřená na prevenci porušování vnitrostátního práva a nařízení, zejména v oblasti daní.
2.  Dotyčný členský stát požádá Komisi, aby v souladu s článkem 66 Smlouvy o fungování EU předložila návrh Radě na přijetí ochranných opatření týkajících se pohybů kapitálu do či ze třetích zemí, jež způsobují nebo mohou způsobit vážné poruchy fungování hospodářské a měnové unie. Komise před předložením svých návrhů konzultuje ECB.
Pozměňovací návrh 55
Návrh nařízení
Čl. 7 – název
Soulad s postupem při nadměrném schodku

Soulad s Paktem o stabilitě a růstu

Pozměňovací návrh 56
Návrh nařízení
Čl. 7 – bod 1
1.  Ozdravný program a jeho změny podle článku 6 tohoto nařízení, se považují za náhradu předkládání stabilizačních programů podle článku 4 nařízení Rady (ES) č. 1466/97.
1.  Ozdravný makroekonomický program a jeho změny podle článku 6 tohoto nařízení nahrazují předkládání stabilizačních programů podle článku 4 nařízení Rady (ES) č. 1466/97.
Pozměňovací návrh 57
Návrh nařízení
Čl. 7 – odst. 2 – písm. a
(a) ozdravný program podle článku 6 tohoto nařízení se rovněž považuje za náhradu zpráv stanovených v čl. 3 odst. 4a a čl. 5 odst. 1a nařízení Rady (ES) č. 1467/97;
(a) makroekonomický ozdravný program podle článku 6 tohoto nařízení rovněž nahrazuje zprávy stanovené v čl. 3 odst. 4a a čl. 5 odst. 1a nařízení Rady (ES) č. 1467/97;
Pozměňovací návrh 58
Návrh nařízení
Čl. 7 – odst. 2 – písm. b
(b) roční rozpočtové cíle v ozdravném programu podle čl. 6 odst. 3 tohoto nařízení se považují za náhradu ročních rozpočtových cílů stanovených v souladu s čl. 3 odst. 4 a čl. 5 odst. 1 nařízení (ES) č. 1467/97 v uvedeném doporučení a výzvě. Pokud se na dotyčný členský stát vztahuje výzva podle čl. 126 odst. 9 Smlouvy, ozdravný program podle čl. 6 odst. 3 tohoto nařízení se rovněž považuje za náhradu údajů o opatřeních vedoucích k těmto cílům stanoveným ve výzvě v souladu s čl. 5 odst. 1 nařízení (ES) č. 1467/97.
(b) roční rozpočtové cíle v ozdravném programu podle čl. 6 odst. 3 tohoto nařízení nahrazují roční rozpočtové cíle stanovené v souladu s čl. 3 odst. 4 a čl. 5 odst. 1 nařízení (ES) č. 1467/97 v uvedeném doporučení a výzvě. Pokud se na dotyčný členský stát vztahuje výzva podle čl. 126 odst. 9 Smlouvy, ozdravný program podle čl. 6 odst. 3 tohoto nařízení rovněž nahrazuje údaje o opatřeních vedoucích k těmto cílům stanoveným ve výzvě v souladu s čl. 5 odst. 1 nařízení (ES) č. 1467/97.
Pozměňovací návrh 59
Návrh nařízení
Čl. 7 – odst. 2 – písm. c
(c)  Sledování podle čl. 6 odst. 3 tohoto nařízení se považuje za náhradu sledování podle čl. 10 odst. 1 a článku 10a nařízení Rady (ES) č. 1467/97 a sledování, jež je podkladem pro jakékoli rozhodnutí podle čl. 4 odst. 2 a čl. 6 odst. 2 nařízení (ES) č. 1467/97.
(c)  Sledování podle čl. 6 odst. 3 tohoto nařízení nahrazuje sledování podle čl. 10 odst. 1 a článku 10a nařízení Rady (ES) č. 1467/97 a sledování, jež je podkladem pro jakékoli rozhodnutí podle čl. 4 odst. 2 a čl. 6 odst. 2 nařízení (ES) č. 1467/97.
Pozměňovací návrh 60
Návrh nařízení
Článek 8
Provádění nařízení (EU) č. XXX o prevenci a nápravě makroekonomické nerovnováhy se pozastavuje pro členské státy, na které se vztahuje makroekonomický ozdravný program schválený Radou v souladu s čl. 6 odst. 2 tohoto nařízení. Toto pozastavení je použitelné po dobu trvání makroekonomického ozdravného programu.

Provádění nařízení (EU) č. 1176/2011 o prevenci a nápravě makroekonomické nerovnováhy se pozastavuje pro členské státy, na které se vztahuje makroekonomický ozdravný program schválený Radou v souladu s čl. 6 odst. 2 tohoto nařízení, s výjimkou opatření stanovených v článcích 3, 4 a 5 nařízení (EU) č. 1176/2011 týkajících se srovnávacího přehledu makroekonomických a makrofinančních ukazatelů, mechanismu varování a hloubkového přezkumu. Toto pozastavení je použitelné po dobu trvání makroekonomického ozdravného programu.

Pozměňovací návrh 61
Návrh nařízení
Článek 9
Sledování podle čl. 6 odst. 3 tohoto nařízení se považuje za náhradu monitorování a hodnocení evropského semestru pro koordinaci hospodářské politiky podle článku 2a nařízení (ES) č. 1466/97 o posílení dohledu nad stavy rozpočtů a o posílení koordinace hospodářských politik.

Sledování podle čl. 6 odst. 3 tohoto nařízení nahrazuje monitorování a hodnocení evropského semestru pro koordinaci hospodářské politiky podle článku 2a nařízení (ES) č. 1466/97 o posílení dohledu nad stavy rozpočtů a o posílení koordinace hospodářských politik. Toto pozastavení je použitelné po dobu trvání makroekonomického ozdravného programu.

Pozměňovací návrh 62
Návrh nařízení
Článek 10
Provádění nařízení (EU) č. XXX o společných ustanoveních pro sledování a posuzování návrhů rozpočtových plánů a zajištění nápravy nadměrného schodku členských států v eurozóně se pozastavuje pro členské státy, na které se vztahuje makroekonomický ozdravný program schválený v souladu s čl. 6 odst. 2 tohoto nařízení. Toto pozastavení je použitelné po dobu trvání makroekonomického ozdravného programu.

Provádění nařízení (EU) č. XXX o společných ustanoveních týkajících se sledování a posuzování návrhů rozpočtových plánů a zajišťování nápravy nadměrného schodku členských států v eurozóně se pozastavuje pro členské státy, na které se vztahuje makroekonomický ozdravný program schválený Radou podle čl. 6 odst. 2 tohoto nařízení, s výjimkou článků 1 až 4 nařízení (EU) č. .../2012. Toto pozastavení je použitelné po dobu trvání makroekonomického ozdravného programu.

Pozměňovací návrh 63
Návrh nařízení
Článek 10 a (nový)
Článek 10a

Postavení členského státu pod právní ochranu

1.  V případech, kdy opatření přijatá podle čl. 3 odst. 5 nenapraví finanční situaci členského státu a existuje riziko, že daný členský stát nebude trvale schopen dluh splácet nebo pozastaví platby, může Komise po konzultaci s Radou přijmout rozhodnutí, kterým bude členský stát postaven pod právní ochranu. Rada může takové rozhodnutí zrušit prostou většinou hlasů do deseti dnů od jeho vydání.
2.  Cílem tohoto článku je umožnit dotyčnému členskému státu stabilizovat hospodářskou situaci a splácet jeho dluh.
Rozhodnutí o postavení členského státu pod právní ochranu má následující dopady:

(a) „doložka o závěrečném vypořádání“ nebo ustanovení o'úvěrové události' se nepoužijí;
(b) použité úrokové sazby jsou zachovány a nové půjčky členskému státu s výjimkou finanční pomoci uvedené v čl. 1. odst. 1 se uhrazují prioritně;
(c) věřitelé daného členského státu se do dvou měsíců od zveřejnění rozhodnutí o postavení daného členského států pod právní ochranu v Úředním věstníku Evropské unie přihlásí Komisi; pokud tak neučiní, jejich pohledávka zaniká;
(d) orgány daného členského státu provedou opatření doporučovaná v technické pomoci podle čl. 6 odst. 6 a předloží Komisi ke schválení plán nápravy a vypořádání dluhů.
3.  Tento článek se použije od roku 2017.
Pozměňovací návrh 64
Návrh nařízení
Čl. 11 – odst. 1
1.  Po ukončení programu členský stát podléhá dohledu, dokud se nesplatí nejméně 75 % finanční pomoci přijaté z jednoho nebo několika jiných členských států, EFSM, EFSF nebo ESM. Rada kvalifikovanou většinou může na návrh Komise prodloužit dobu trvání dohledu po ukončení programu.
1.  Po ukončení programu členský stát podléhá dohledu, dokud se nesplatí nejméně 75 % finanční pomoci přijaté z jednoho nebo několika jiných členských států, EFSM, EFSF nebo ESM. Komise může rozhodnout o prodloužení doby trvání dohledu po ukončení programu. Rada může takové rozhodnutí do deseti dnů od jeho vydání kvalifikovanou většinou zrušit.
Pozměňovací návrh 65
Návrh nařízení
Čl. 11 – odst. 3
3.  Komise uskuteční ve spolupráci s ECB pravidelné kontrolní mise v členském státě podléhajícím dohledu po ukončení programu, aby posoudila jeho hospodářskou, fiskální a finanční situaci. Svá zjištění sdělí každé pololetí Hospodářskému a finančnímu výboru (EFC) nebo jakémukoli podvýboru, který výbor může pro tento účel určit, a zejména posoudí, zda jsou třeba nápravná opatření.
3.  Komise uskuteční ve spolupráci s ECB pravidelné kontrolní mise v členském státě podléhajícím dohledu po ukončení programu, aby posoudila jeho hospodářskou, fiskální a finanční situaci. Svá zjištění sdělí každé pololetí příslušnému výboru Evropského parlamentu, Hospodářskému a finančnímu výboru (EFC) nebo jakémukoli podvýboru, který výbor může pro tento účel určit, a parlamentu dotyčného členského státu, a zejména posoudí, zda jsou třeba nápravná opatření.
Příslušný výbor Evropského parlamentu může danému členskému státu nabídnout možnost účastnit se výměny názorů na pokrok dosažený při provádění dohledu po ukončení programu.

Pozměňovací návrh 66
Návrh nařízení
Čl. 11 – odst. 4
4.  Rada může kvalifikovanou většinou na návrh Komise doporučit členskému státu podléhajícímu dohledu po ukončení programu, aby přijal nápravná opatření.
4.  Komise může přijmout doporučení, aby členský stát podléhající dohledu po ukončení programu přijal nápravná opatření. Rada může takové doporučení do deseti dnů od jeho vydání kvalifikovanou většinou zrušit.
Pozměňovací návrh 67
Návrh nařízení
Čl. 11 – odst. 4 a (nový)
4a.  Parlament dotyčného členského státu může vyzvat Komisi, aby se zúčastnila výměny názorů na dohled po ukončení programu.
Pozměňovací návrh 68
Návrh nařízení
Čl. 12 – odst. 1
Ve věci opatření podle čl. 2 odst.1, článku 3, čl. 6 odst. 2 a 4 a čl. 11 odst. 4 hlasují v Radě pouze členové Rady zastupující členské státy, jejichž měnou je euro, a Rada jedná bez ohledu na hlas člena Rady zastupujícího členský stát, jehož se věc týká.

Ve věci opatření podle tohoto nařízení hlasují v Radě pouze členové Rady zastupující členské státy, jejichž měnou je euro, a Rada jedná bez ohledu na hlas člena Rady zastupujícího členský stát, jehož se věc týká.

Pozměňovací návrh 69
Návrh nařízení
Článek 13
Článek 13

vypouští se
Druhy pomoci a úvěrů vyloučených z použití článků 5 a 6

Ustanovení článků 5 a 6 se nevztahují na finanční pomoc poskytnutou z preventivních důvodů a na úvěry na rekapitalizaci finančních institucí.

Pozměňovací návrh 70
Návrh nařízení
Článek 13 a (nový)
Článek 13a

Informování Evropského parlamentu

Rada a Komise pravidelně informují Evropský parlament o uplatňování tohoto nařízení.

Pozměňovací návrh 71
Návrh nařízení
Článek 13 b (nový)
Článek 13b

Přechodná ustanovení

Toto nařízení se použije pro členské státy, na které se [datum vstupu tohoto nařízení v platnost] již vztahuje program pomoci.

Pozměňovací návrh 72
Návrh nařízení
Článek 13 c (nový)
Článek 13 c

Zpráva

Komise zveřejní do 1. ledna 2014 a poté každých pět let zprávu o uplatňování tohoto nařízení.

Tato zpráva mimo jiné zhodnotí:

(a) účinnost tohoto nařízení;
(b) pokrok při zajišťování užší koordinace hospodářských politik a trvalé konvergence hospodářské výkonnosti členských států v souladu se Smlouvou o fungování EU;
(c) přínos tohoto nařízení ke splnění strategie Unie pro růst a zaměstnanost;
(d) vhodnost rozšíření oblasti působnosti tohoto nařízení na členské státy, jež nejsou členy eurozóny, avšak ve kterých dochází k závažným obtížím, pokud jde o jejich finanční stabilitu v eurozóně, nebo jsou těmito obtížemi ohroženy.
2.  V případě potřeby se ke zprávě uvedené v odstavci 1 připojí návrh na změny tohoto nařízení.
3.  Zpráva uvedená v odstavci 1 se zasílá Evropskému parlamentu a Radě.

(1) Věc byla následně vrácena příslušnému výboru k opětovnému projednání podle čl. 57 odst. 2 druhého pododstavce (A7-0172/2012).


Sledování a posuzování návrhů rozpočtových plánů a zajišťování nápravy nadměrného schodku členských států v eurozóně ***I
PDF 674kWORD 372k
Pozmněňovací návrhy Evropského parlamentu ze dne 13. června 2012 k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o společných ustanoveních týkajících se sledování a posuzování návrhů rozpočtových plánů a zajišťování nápravy nadměrného schodku členských států v eurozóně (COM(2011)0821 – C7-0448/2011– 2011/0386(COD))(1)
P7_TA(2012)0243A7-0173/2012

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Znění navržené Komisí   Pozměňovací návrh
Pozměňovací návrh 1
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 1 a (nový)
(1a)  Článek 9 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) stanoví, že Unie při vymezování a provádění svých politik a činností přihlíží k požadavkům spojeným s podporou vysoké úrovně zaměstnanosti, zárukou přiměřené sociální ochrany, bojem proti sociálnímu vyloučení a vysokou úrovní všeobecného a odborného vzdělávání a ochrany lidského zdraví.
Pozměňovací návrh 2
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 2
(2)  Pakt o stabilitě a růstu, zejména nařízení (ES) č. 1466/97 ze dne 7. července 1997 o posílení dohledu nad stavy rozpočtů a nad hospodářskými politikami a o posílení koordinace hospodářských politik a nařízení Rady (ES) č. 1467/97 ze dne 7. července 1997 o urychlení a vyjasnění postupu při nadměrném schodku, určený k zajištění rozpočtové kázně v celé Unii, stanoví rámec pro prevenci a nápravu nadměrných schodků veřejných financí. Byl dále posílen nařízením Evropského parlamentu a Rady č. …/2011, kterým se mění nařízení (ES) č. 1466/97 o posílení dohledu nad stavy rozpočtů a nad hospodářskými politikami a o posílení koordinace hospodářských politik, a nařízením (EU) č. …/2011, kterým se mění nařízení (ES) č. 1467/97 o urychlení a vyjasnění postupu při nadměrném schodku. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. …./2011 o účinném prosazování rozpočtového dohledu v eurozóně doplnilo systém účinných, preventivních a odstupňovaných donucovacích mechanismů ve formě finančních sankcí pro členské státy, jejichž měnou je euro.
(2)  Pakt o stabilitě a růstu, zejména nařízení (ES) č. 1466/97 ze dne 7. července 1997 o posílení dohledu nad stavy rozpočtů a nad hospodářskými politikami a o posílení koordinace hospodářských politik a nařízení Rady (ES) č. 1467/97 ze dne 7. července 1997 o urychlení a vyjasnění postupu při nadměrném schodku, který má za cíl zajištění rozpočtové kázně v celé Unii, stanoví rámec pro prevenci a nápravu nadměrných schodků veřejných financí. Nařízení (ES) č. 1466/97 a č. 1467/97 byly změněny a pakt o stabilitě a růstu byl dále posílen nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1175/20111 a nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1177/20112. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1173/2011 o účinném prosazování rozpočtového dohledu v eurozóně3 doplnilo systém účinných, preventivních a odstupňovaných donucovacích mechanismů ve formě finančních sankcí pro členské státy, jejichž měnou je euro. Článek 2-a nařízení (ES) č. 1466/97 navíc stanoví prvky, které tvoří evropský semestr pro koordinaci hospodářských politik.
1 Úř. věst. L 306, 23.11.2011, s. 12.
2 Úř. věst. L 306, 23.11.2011, s. 33.
3 Úř. věst. L 306, 23.11.2011, s. 1.
Pozměňovací návrh 3
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 2 a (nový)
(2a)  Podle článku 2-a nařízení (ES) č. 1466/97 Evropský semestr zahrnuje definování hlavních směrů hospodářských politik členských států a Unie (hlavní směry hospodářských politik) a dohled nad jejich prováděním v souladu s čl. 121 odst. 2 Smlouvy o fungování EU; definování a přezkum provádění hlavních zásad politiky zaměstnanosti, které musí být zohledněny členskými státy v souladu s čl. 148 odst. 2 Smlouvy o fungování EU (hlavní zásady politiky zaměstnanosti); předkládání a posuzování programů stability a konvergenčních programů členských států podle tohoto nařízení; předkládání a posuzování národních programů reforem členských států, které podporují strategii Unie pro růst a zaměstnanost a které byly sestaveny v souladu s hlavními směry hospodářské politiky, politiky zaměstnanosti a v souladu s obecnými pokyny určenými členským státům, jež vydaly Komise a Evropská rada na začátku ročního cyklu dohledu; dohled za účelem předcházení makroekonomické nerovnováze a její nápravy podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1176/2011 ze dne 16. listopadu 2011 o prevenci a nápravě makroekonomické nerovnováhy1.
1 Úř. věst. L 306, 23.11.2011, s. 25.
Pozměňovací návrh 4
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 3
(3)  Změny Paktu o stabilitě a růstu znamenají jednak posílení pokynů a pro členské státy, jejichž měnou je euro, i pobídek pro stanovení a provádění obezřetné rozpočtové politiky a zároveň vyvarování se nadměrných schodků veřejných financí. Tato ustanovení vytvořila na úrovni Unie pevnější rámec pro dohled nad hospodářskou politikou jednotlivých členských států.
(3)  Změny Paktu o stabilitě a růstu znamenají jednak posílení pokynů a pro členské státy, jejichž měnou je euro, posílené a automatičtější sankce pro případ nesouladu s obezřetnou rozpočtovou politikou a zároveň vyvarování se nadměrných schodků veřejných financí. Tato ustanovení vytvořila na úrovni Unie pevnější rámec pro dohled nad hospodářskou a rozpočtovou politikou jednotlivých členských států, je však potřeba širší koordinace hospodářskéé politiky a pobídek k jejich dodržování.
Pozměňovací návrh 5
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 3 a (nový)
(3a)  Cílem revidovaného Paktu o stabilitě a růstu jsou zdravé veřejné finance jakožto prostředek posilující podmínky pro stabilitu cen a silný udržitelný růst založený na finanční stabilitě a podporující tak dosahování cílů Unie v oblasti udržitelného růstu a tvorby pracovních míst.
Pozměňovací návrh 6
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 3 b (nový)
(3b)  Evropská rada přijala na svém zasedání dne 17. června 2010 novou strategii Unie pro růst a zaměstnanost, která má Unii umožnit vyjít z krize silnější a nasměrovat své hospodářství k inteligentnímu, udržitelnému a inkluzivnímu růstu doprovázenému vysokou mírou zaměstnanosti, produktivity a sociální soudržnosti. Strategie Unie pro růst a zaměstnanost zahrnuje rovněž cíle pro oblast chudoby, vzdělávání, inovací a životního prostředí.
Pozměňovací návrh 7
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 3 c (nový)
(3c)  Náležitá pozornost by měla být věnována strategii Unie pro růst a zaměstnanost a tomu, jak je v členských státech prostřednictvím národních programů reforem naplňována.
Pozměňovací návrh 8
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 4
(4)  Aby bylo zajištěno řádné fungování hospodářské a měnové unie, umožňuje Smlouva přijmout v eurozóně zvláštní opatření, jež jdou nad rámec ustanovení platných pro všechny členské státy.
(4)  Aby bylo zajištěno řádné fungování hospodářské a měnové unie, umožňuje Smlouva o fungování EU přijmout v eurozóně zvláštní opatření, jež jdou nad rámec ustanovení platných pro všechny členské státy, a vyhnout se politikám v členských státech, které takové fungování ohrožují. Aktivněji by se měla využívat, kdekoli je to vhodné a potřebné, zvláštní opatření, která stanovuje článek 136 Smlouvy o fungování EU, pro vytváření nezbytných podmínek pro hlubší a stabilnější integraci, která by měla jít ruku v ruce s posílenou demokratickou legitimitou hospodářské a měnové unie.
Pozměňovací návrh 9
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 4 a (nový)
(4a)  Zdravé veřejné finance a vyvážené rozpočty jsou předpokladem pro ekonomickou a finanční stabilitu, jak to jasně ukázala krize státních dluhů, zdůrazňujíc přitom potřebu mít silné a pevné fiskální rámce. Navíc dnešní deficity, spojené se stagnujícími ekonomikami, podtrhují potřebu spíše provádět reformy než zvyšovat výdaje.
Pozměňovací návrh 10
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 4 b (nový)
(4b)  Členské státy by se měly zdržet přijímání jakýchkoli opatření, která by mohla ohrozit dosažení cílů Unie v rámci hospodářské a měnové unie, zejména praxe zvyšování zadlužení mimo účty vládních institucí.
Pozměňovací návrh 11
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 5
(5)  Silné veřejné finance jsou nejlépe zajištěny ve fázi plánování a závažné chyby by měly být zjištěny co nejdříve. Členské státy by měly mít prospěch nejen ze stanovení hlavních zásad a rozpočtových cílů, ale také ze synchronizovaného sledování svých rozpočtových politik.
(5)  Silné veřejné finance a koordinované hospodářské politiky jsou nejlépe zajištěny ve fázi plánování a závažné chyby by měly být zjištěny co nejdříve. Členské státy by měly mít prospěch nejen ze stanovení hlavních zásad a rozpočtových cílů, ale také ze synchronizovaného sledování svých rozpočtových a makroekonomických politik a emisí státních dluhopisů. V zájmu koordinějšího plánování vydávání státních dluhopisů musí členské státy předem informovat o svých plánech na vydávání státních dluhopisů.
Pozměňovací návrh 12
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 5 a (nový)
(5a)  Cílem tohoto nařízení je zavést další mechanismy Unie pro koordinaci rozpočtových a hospodářských politik členských států a dohled nad nimi. Je nicméně třeba projevit ve všech krocích, které nás čekají, obezřetnost, a z toho důvodu by neměly být žádné otázky týkající se plánů emisí dluhopisů členských států, obnovy nesplaceného dluhu ani jiných souvisejících operací zpřístupněny veřejnosti a měly by se používat pouze pro vnitřní koordinaci. Je to nutné vzhledem k riziku, jemuž by byl členský stát vystaven, pokud by na finančních trzích předem oznámil své finanční potřeby.
Pozměňovací návrh 13
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 6
(6)  Zavedením společného rozpočtového harmonogramu pro členské státy, jejichž měnou je euro, by se měly lépe synchronizovat klíčové kroky při přípravě vnitrostátních rozpočtů, což přispěje k účinnosti evropského semestru pro koordinaci rozpočtových politik. Přijetí společného rozpočtového harmonogramu by mělo vést k silnější součinnosti usnadněním politické koordinace mezi členskými státy, jejichž měnou je euro, a zajistit, že doporučení Rady a Komise budou vhodně začleněna do vnitrostátního procesu přijímání rozpočtu.
(6)  Zavedením společného rozpočtového harmonogramu pro členské státy, jejichž měnou je euro, by se měly lépe synchronizovat klíčové kroky při přípravě vnitrostátních rozpočtů, což přispěje k účinnosti evropského semestru pro koordinaci hospodářských a rozpočtových politik. Přijetí společného rozpočtového harmonogramu by mělo vést k pevnější součinnosti usnadněním politické koordinace mezi členskými státy, jejichž měnou je euro, a zajistit, že doporučení politiky pro jednotlivé státy, národní programy reforem, programy stability a konvergenční programy a doporučení na základě analýzy makroekonomické nerovnováhy budou vhodně začleněna do vnitrostátního procesu přijímání rozpočtu.
Pozměňovací návrh 14
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 6 a (nový)
(6a)  Je zásadní, aby harmonogram společného rozpočtového plánu byl v souladu s rozpočtovými harmonogramy členských států. Pokud by tomu tak nebylo, stanovisko Komise k návrhu rozpočtového plánu kteréhokoli členského státu by v parlamentu dotyčného státu mohlo postrádat demokratickou legitimitu.
Pozměňovací návrh 15
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 6 b (nový)
(6b)  Pokud rozpočet nebude přijat do 31. prosince, jak je stanoveno v tomto nařízení, měly by být zahájeny postupy pro rozpočtové provizorium, aby se zajistilo, aby vláda mohla i nadále plnit své nejdůležitější funkce.
Pozměňovací návrh 16
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 7
(7)  Existují pádné důkazy o účinnosti fiskálních rámců založených na pravidlech při podpoře zdravé a udržitelné fiskální politiky. Zavedení vnitrostátních fiskálních pravidel, která jsou v souladu s rozpočtovými cíli stanovenými na úrovni Unie, by mělo být klíčovým prvkem k zajištění dodržování Paktu o stabilitě a růstu. Členské státy by zejména měly zavést pravidla vyrovnaného strukturálního salda rozpočtu, která provedou do vnitrostátních právních předpisů základní zásady fiskálního rámce Unie. Tato transpozice by se měla uskutečnit prostřednictvím závazných pravidel, pokud možno ústavní povahy, aby se prokázala silná podpora Paktu o stabilitě a růstu ze strany vnitrostátních orgánů.
(7)  Účinné fiskální rámce založené na pravidlech mohou být důležité při podpoře zdravé a udržitelné fiskální politiky. Zavedení vnitrostátních fiskálních pravidel, která jsou v souladu s ekonomickými a rozpočtovými cíli stanovenými na úrovni Unie a která definují výjimečné okolnosti a prudký hospodářský propad, by mělo být klíčovým prvkem k zajištění udržitelného dodržování Paktu o stabilitě a růstu. Členské státy by zejména měly zavést mechanismus, který bude aktivován v případě významné odchylky od střednědobého rozpočtového cíle nebo od cesty k tomuto cíli a který zajistí rychlý návrat k plnění střednědobého cíle. Je zásadní, aby se tato pravidla týkala vládních institucí jako celku a byla závazná nebo jinak garantovaná, tak aby byla řádně plněna v  průběhu celého vnitrostátního rozpočtového procesu.
Pozměňovací návrh 17
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 7 a (nový)
(7a)  Rozsah státní zadluženosti v Unii je obrovskou výzvou, kterou je potřeba řešit, má-li hospodářství znovu nastolit stabilní a odolný růstový trend v krátkodobém i dlouhodobém horizontu. Uplyne hodně dlouhá doba, než se průměrná úroveň zadluženosti mezi členskými státy vrátí na úroveň 60% křivky, což je směr uvedený v Paktu o stabilitě a růstu. Naplnění střednědobých rozpočtových cílů je v této souvislosti základní podmínkou, zatímco odchylování se od nich by mohlo nastartovat zvyšování úrokové míry, a tím ohrozit růst a obnovu.
Pozměňovací návrh 18
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 8
(8)  Zaujaté a nerealistické makroekonomické a rozpočtové prognózy mohou značně narušit účinnost rozpočtového plánování a v důsledku toho poškodit závazek k rozpočtové kázni. Nezávislé subjekty mohou poskytnout makroekonomické předpovědi nestranné a realistické.
(8)  Zaujaté a nerealistické makroekonomické a rozpočtové prognózy mohou značně narušit účinnost rozpočtového plánování a v důsledku toho poškodit závazek k rozpočtové kázni. Nezávislé subjekty a odborně způsobilé orgány s vlastní funkční autonomií vůči rozpočtovým orgánům členského státu, které splňují minimální požadavky stanovené v příloze I, mohou poskytnout makroekonomické nestranné a realistické předpovědi poté, co byly dosaženy jejich srovnatelnost a konzistentnost.
Pozměňovací návrh 20
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 9
(9)  Tento postupně zesilovaný dohled bude dále doplňovat stávající ustanovení Paktu o stabilitě a růstu a posilovat dohled nad rozpočtovou kázní v členských státech, jejichž měnou je euro. Postupně zesílené sledování by mělo přispět k lepším rozpočtovým výsledkům ve prospěch všech členských států, jejichž měnou je euro. Přísnější sledování jako součást postupně zesíleného postupu je zvlášť cenné pro členské státy, které se potýkají s nadměrným schodkem.
(9)  Tento postupně zesilovaný dohled a koordinace budou dále doplňovat evropský semestr pro koordinaci hospodářských politik, stávající ustanovení Paktu o stabilitě a růstu a posilovat dohled nad přiměřeností rozpočtu a ekonomickou konvergencí v členských státech, jejichž měnou je euro. Postupně zesílené sledování by mělo přispět k lepším rozpočtovým a ekonomickým výsledkům ve prospěch všech členských států, jejichž měnou je euro, aniž by se vytvářela zbytečná administrativní zátěž. Přísnější sledování jako součást postupně zesíleného postupu je zvlášť cenné pro členské státy, které se potýkají s nadměrným schodkem.
Pozměňovací návrh 21
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 10
(10)  Jak dokazuje krize státního dluhu, a zejména potřeba zavést společné finanční pojistky, v členských státech, jejichž měnou je euro, více působí vzájemný efekt přelévání, pokud jde o jejich rozpočtové politiky. Každý členský stát, jehož měnou je euro, by měl před přijetím jakýchkoli významných plánů reformy fiskální politiky s možnými efekty přelévání konzultovat Komisi a ostatní členské státy, jejichž měnou je euro, aby bylo možné posoudit možný dopad na eurozónu jako celek. Členské státy by měly o svých rozpočtových plánech uvažovat z hlediska společného zájmu a předložit je Komisi pro účely sledování ještě předtím, než se stanou závaznými. Komise by měla mít možnost v případě potřeby k návrhu rozpočtového plánu zaujmout stanovisko, které by členský stát, a zejména rozpočtové orgány, měly vzít v úvahu při přijímání zákona o rozpočtu. Toto stanovisko by mělo zajistit, že směřování politiky Unie v oblasti rozpočtu bude řádně začleněno do vnitrostátních rozpočtových opatření. Zejména by toto stanovisko mělo zahrnovat posouzení, zda rozpočtové plány náležitě zohledňují doporučení vydaná v rámci evropského semestru v rozpočtové oblasti. Komise by měla být připravena na požádání předložit toto stanovisko parlamentu dotyčného členského státu. Do jaké míry bylo toto stanovisko vzato v úvahu, by mělo být součástí posouzení, zda a kdy budou splněny příslušné podmínky; to povede k rozhodnutí o uplatnění postupu při nadměrném schodku vůči dotčenému členskému státu, přičemž by mělo být dřívější nezohlednění pokynů považováno za přitěžující okolnost. Na základě celkového posouzení plánů Komisí by měla rozpočtovou situaci a vyhlídky pro eurozónu projednat také Euroskupina.
(10)  Členské státy, jejichž měnou je euro, vytvářejí nebo jsou samy ovlivňovány efekty přelévání vyvolané jejich rozpočtovými a makroekonomickými politikami. Efekty přelévání by se proto měly identifikovat a řešit v rámci postupů dohledu pro každou zemi, jakož i při celkovém hodnocení rozpočtové situace a vyhlídek eurozóny jako celku. Toto posouzení by mělo identifikovat podle jednotlivých zemí možné negativní efekty přelévání na udržitelnost veřejných financí daných členských států vyvolané jejich soukromým sektorem nebo ostatními členskými státy. Krize státního dluhu rovněž ukázala vzájemnou souvislost mezi státním dluhem, finanční stabilitou a solventností bank. Každý členský stát, jehož měnou je euro, by měl před přijetím jakýchkoli významných plánů reformy hospodářské a fiskální politiky s možnými efekty přelévání konzultovat Komisi a ostatní členské státy, jejichž měnou je euro, aby bylo možné posoudit možný dopad na eurozónu jako celek. Členské státy by měly o svých rozpočtových a ekonomických plánech uvažovat z hlediska společného zájmu a předložit je Komisi pro účely sledování ještě předtím, než se stanou závaznými. Komise by měla mít možnost v případě potřeby k návrhu rozpočtového plánu zaujmout co možná nejdříve a nejpozději do 15. listopadu stanovisko, které by členský stát, a zejména rozpočtové orgány, měly vzít v úvahu při přijímání zákona o rozpočtu. Toto stanovisko by mělo zajistit, že směřování politiky Unie v ekonomické a rozpočtové oblasti bude řádně začleněno do vnitrostátních rozpočtových opatření. Zejména by toto stanovisko mělo zahrnovat posouzení, zda rozpočtové plány náležitě zohledňují doporučení vydaná v rámci evropského semestru v ekonomické a rozpočtové oblasti (doporučení politiky pro konkrétní země). V této souvislosti by Komise měla zajistit, aby se závazky členských států v rámci jejich národních programů reforem a závazky přijaté v rámci programů hospodářského partnerství a všechna doporučení Rady pro postup při makroekonomické nerovnováze odpovídajícím způsobem promítly do návrhu vnitrostátního rozpočtu. Komise by měla být připravena na požádání předložit toto stanovisko parlamentu dotyčného členského státu. Do jaké míry bylo toto stanovisko vzato v úvahu, by mělo být součástí posouzení, zda a kdy budou splněny příslušné podmínky; to povede k rozhodnutí o uplatnění postupu při nadměrném schodku vůči dotčenému členskému státu, přičemž by mělo být dřívější nezohlednění pokynů považováno za přitěžující okolnost. Na základě celkového posouzení plánů Komisí by měla rozpočtovou situaci a vyhlídky pro eurozónu projednat také Euroskupina a Evropský parlament.
Pozměňovací návrh 22
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 10 a (nový)
(10a)  Vpřípadě obzvlášť závažného nedodržování návrhu rozpočtového plánu s cestou k postupnému dosažení střednědobého rozpočtového cíle by Komise měla po konzultaci s dotyčným členským státem ve svém stanovisku k návrhu rozpočtového plánu požádat o předložení přepracovaného návrhu rozpočtového plánu v souladu s ustanoveními tohoto nařízení. Bude tomu tak zejména v případě, v němž by provedení původního rozpočtového plánu představovalo riziko pro finanční stabilitu dotyčného členského státu nebo riziko ohrožující řádné fungování hospodářské a měnové unie nebo v němž by provedení původního rozpočtového plánu znamenalo zjevné závažné porušení doporučení, které formuluje Rada v Paktu o stabilitě a růstu.
Pozměňovací návrh 23
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 10 b (nový)
(10b)  V souvislosti s lepší koordinací a předběžnými diskusemi mezi členskými státy o jakýchkoli významných plánech reforem hospodářské a fiskální politiky s možnými efekty přelévání by Komise měla Evropskému parlamentu a Radě předložit zprávu a případně návrh obsahující podrobný plán toho, jak bude taková koordinace a předběžné diskuse probíhat, v jaké formě se uskuteční tato koordinace a diskuse, jaké politiky jsou zamýšlené a jaké pravděpodobně budou mít na členské státy, a zejména na vnitrostátní parlamenty, politické důsledky rozhodnutí, která mohou z této koordinace a předběžných diskusí vzejít. Stanovisko Komise by mělo minimálně zajistit, že tato koordinace je integrována do rámce evropského semestru.
Pozměňovací návrh 24
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 10 c (nový)
(10c)  Kromě toho by posílení správy ekonomických záležitostí mělo zahrnovat užší a včasnější zapojení Evropského parlamentu a vnitrostátních parlamentů. I když se uznává, že partnery Evropského parlamentu v rámci tohoto dialogu jsou příslušné orgány Unie a jejich zástupci, může příslušný výbor Evropského parlamentu nabídnout členskému státu, na nějž se vztahuje rozhodnutí Rady o uložení úročeného vkladu nebo roční pokuty podle tohoto nařízení, možnost účastnit se výměny názorů. Účast členského státu na takové výměně názorů je dobrovolná.
Pozměňovací návrh 25
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 11
(11)  Členské státy, jejichž měnou je euro a na které se vztahuje postup při nadměrném schodku, by měly být sledovány přísněji, aby mohlo dojít k úplné a včasné nápravě nadměrného schodku. Přísnější sledování by mělo zajistit včasnou nápravu případných odchylek od doporučení Rady k odstranění nadměrného schodku. Toto sledování by mělo doplňovat ustanovení uvedená v nařízení (ES) č. 1467/97. Způsoby tohoto přísnějšího sledování by měly být odstupňovány v závislosti na fázi postupu, v níž se členský stát nachází, jak je stanoveno v článku 126 Smlouvy.
(11)  Členské státy, jejichž měnou je euro a na které se vztahuje postup při nadměrném schodku, by měly být sledovány přísněji, aby mohlo dojít ke konzistentní, udržitelné a včasné nápravě nadměrného schodku. Přísnější sledování by mělo zajistit včasnou prevenci a nápravu případných odchylek od doporučení Rady k odstranění nadměrného schodku nebo od doporučení pro konkrétní země. Toto sledování by mělo doplňovat ustanovení uvedená v nařízení (ES) č. 1467/97. Způsoby tohoto přísnějšího sledování by měly být odstupňovány v závislosti na fázi postupu, v níž se členský stát nachází, jak je stanoveno v článku 126 Smlouvy o fungování EU. Členské státy, na něž se vztahuje postup při nadměrném schodku, by měly předložit program hospodářského partnerství, ve kterém mj. podrobně uvedou strukturální reformy. Je nezbytné, aby byly tyto strukturální reformy zavedeny a realizovány s cílem zajistit účinnou a trvalou nápravu nadměrného schodku členských států. V případě potřeby by měli být v souladu s vnitrostátními právními předpisy a postupy zapojeni sociální partneři.
Pozměňovací návrh 26
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 12
(12)  Přísnější sledování členských států, na něž se vztahuje postup při nadměrném schodku, by mělo umožnit zjištění rizik týkajících se dodržení termínu pro nápravu nadměrného schodku členského státu. Pokud jsou taková rizika zjištěna, měla by Komise vydat členskému státu doporučení, aby přijal ve stanovené lhůtě opatření, která by měla být předložena parlamentu dotyčného členského státu na jeho žádost. Toto posouzení by mělo umožnit rychlou nápravu situace ohrožující odstranění nadměrného schodku ve stanovené lhůtě. Posouzení, zda je toto doporučení Komise dodržováno, by mělo být součástí soustavného posuzování účinných opatření pro nápravu nadměrného schodku, které provádí Komise. Při rozhodování, zda byla k nápravě nadměrného schodku přijata účinná opatření, by měla Rada rovněž vycházet z toho, zda členský stát jednal v souladu s doporučením Komise.
(12)  Je nezbytné, aby bylo přísnější sledování členských států, na něž se vztahuje postup při nadměrném schodku, prováděno v souvislosti s programem hospodářského partnerství. V této souvislosti by Komise měla vyzvat členský stát, aby provedl komplexní posouzení meziročního průběhu plnění rozpočtu vládních institucí a jejich subsektorů a aby pravidelně podával zprávy Komisi a Hospodářskému a finančnímu výboru o meziročním plnění rozpočtu vládních institucí a jejich subsektorů, o rozpočtových důsledcích diskrečních opatření přijatých jak na straně výdajů, tak na straně příjmů, o cílech výdajů a příjmů vládních institucí a informace o přijatých opatřeních a o povaze opatření plánovaných k dosažení cílů.
Pozměňovací návrh 27
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 12 a (nový)
(12a)  Má-li být zajištěno řádné fungování hospodářské a měnové unie a dodržování rozpočtové kázně, je bezpodmínečně nutné zabezpečit stabilitu v eurozóně jako celku, a tedy zlepšit účinnost finančního systému eurozóny a jeho odolnost vůči nepříznivým otřesům, řešit problémy s likviditou i negativní vnější faktory spojené s roztříštěností trhů státních dluhopisů a členským státům, které čelí finančnímu tlaku, snížit mezní náklady na financování. S ohledem na tento zastřešující cíl je nezbytné přijmout plán pro zavedení společných státních dluhových nástrojů eurozóny a vytvořit rámec pro posílenou koordinaci hospodářských politik. Pro koordinované a společné vydávání státních dluhových nástrojů eurozóny je nezbytně nutné nejprve vytvořit na dobu asi 25 let fond pro umoření dluhu a koordinovat vydávání dluhopisů členskými státy eurozóny. Tento první krok nemá během uvedeného období vliv na realizaci dalších opatření plánu.
Pozměňovací návrh 28
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 12 b (nový)
(12b)  Rada a Komise by při používání tohoto nařízení měly plně respektovat úlohu sociálních partnerů a rozdíly ve vnitrostátních systémech, jako je například rozdílná tvorba mezd.
Pozměňovací návrh 29
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 13
(13)  Za účelem posílení dialogu mezi orgány Unie, zejména Evropským parlamentem, Radou a Komisí, a zajištění větší transparentnosti a odpovědnosti může příslušný výbor Evropského parlamentu nabídnout členskému státu, na nějž se vztahuje doporučení Komise, aby se zúčastnil rozpravy,
(13)  Za účelem posílení dialogu mezi orgány Unie, zejména Evropským parlamentem, Radou a Komisí, a zajištění větší transparentnosti a odpovědnosti může příslušný výbor Evropského parlamentu nabídnout členskému státu, na nějž se vztahuje doporučení Komise, aby se zúčastnil rozpravy. V souladu se zásadami demokracie je třeba rovněž stanovit pravidla pro posílení veřejné odpovědnosti, transparentnosti a dohledu nad rozpočtovou politikou a obecněji kontrolu a koordinaci hospodářské politiky eurozóny. Za tímto účelem by měla být přijata zvláštní ustanovení v souladu s vnitrostátními postupy pro zapojení vnitrostátních parlamentů, sociálních partnerů a organizací občanské společnosti.
Pozměňovací návrh 30
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 13 a (nový)
(13a)  Rozpočtové plány a strukturální reformy by měly být v souladu s ochranou sociálních práv a měly by se vyvarovat zvyšování nerovností. Rozpočtová kázeň by tedy neměla být naplňována na úkor střednědobých a dlouhodobých prostředků, které jsou nutné pro udržitelnou a ekologickou transformaci hospodářství v souladu se strategií Unie pro růst a zaměstnanost a s cíli v oblasti klimatu do roku 2050.
Pozměňovací návrh 31
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 13 b (nový)
(13b)  Daňová politika má rozhodující význam pro zvyšování efektivity a spravedlnosti rozpočtových plánů a zároveň přispívá k udržitelnému růstu. Na úrovni Unie i jednotlivých členských států je třeba rychle přijmout komplexní soubor opatření a legislativních iniciativ, jako je například evropská daň z finančních transakcí a společný konsolidovaný základ daně z příjmů právnických osob, s cílem odstranit neopodstatněné výjimky, rozšířit daňovou základnu, zefektivnit výběr daní, zabránit daňovým únikům a důsledně uplatňovat zásadu „znečišťovatel platí“.
Pozměňovací návrh 32
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – návětí
1.  Toto nařízení obsahuje ustanovení pro posílené sledování rozpočtové politiky v eurozóně:
1.  Toto nařízení obsahuje ustanovení pro posílené sledování rozpočtovýcha hospodářskýchpolitika vytváří rámec pro posílenou koordinaci hospodářských politik v eurozóně:
Pozměňovací návrh 33
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – písm. a a (nové)
aa) doplněním postupu pro prevenci a nápravu nadměrné makroekonomické nerovnováhy podle nařízení (EU) č. 1174/2011;
Pozměňovací návrh 34
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – písm. c a (nové)
ca) zajištěním slučitelnostiy rozpočtových politik a postupu pro prevenci a nápravu nadměrné makroekonomické nerovnováhy podle nařízení (EU) č. 1174/2011 pomocí přísnějšího sledování národních programů reforem jednotlivých členských států a veškerých programů hospodářského partnerství v zájmu trvalého dodržování pravidel a konvergence v eurozóně.
Pozměňovací návrh 35
Návrh nařízení
Článek 1 – odstavec 1a (nový)
1a.  Toto nařízení je používáno v plném souladu s článkem 152 Smlouvy o fungování EU a doporučení přijatá v rámci tohoto nařízení jsou uplatňována tak, aby beze zbytku respektovala postupy a orgány pro tvorbu mezd. Při uplatňování tohoto nařízení a uvedených doporučení se zohledňuje článek 28 Listiny základních práv Evropské unie, a není tím tudíž dotčeno právo sjednávat, uzavírat nebo vymáhat kolektivní smlouvy, ani právo na kolektivní akce podle vnitrostátního práva a praxe.
Pozměňovací návrh 36
Návrh nařízení
Čl. 2 – odst. 1 – bod 1
(1) „nezávislou fiskální radou“ se rozumí subjekt s vlastní funkční autonomií vůči fiskálním orgánům členského státu, který je odpovědný za sledování provádění vnitrostátních fiskálních pravidel;
(1) „fiskální radou“ se rozumí nezávislý a odborně způsobilý subjekt s vlastní funkční autonomií vůči rozpočtovým orgánům členského státu, který je odpovědný za sledování provádění vnitrostátních fiskálních pravidel;
Pozměňovací návrh 37
Návrh nařízení
Čl. 2 – odst. 1 – bod 2
(2) „nezávislými makroekonomickými prognózami“ se rozumějí makroekonomické a/nebo rozpočtové prognózy vypracované nezávislým orgánem nebo subjektem s vlastní funkční autonomií vůči fiskálním orgánům členského státu;
(2) „nezávislými makroekonomickými prognózami“ se rozumějí makroekonomické prognózy vypracované nebo potvrzené nezávislým a odborně způsobilým orgánem s vlastní funkční autonomií vůči rozpočtovým orgánům členského státu, které splňují minimální požadavky stanovené v příloze I; Komise zajistí srovnatelnost a konzistentnost nezávislých prognóz ve všech členských státech;
Pozměňovací návrh 38
Návrh nařízení
Čl. 2 – odst. 1 – bod 5
(5) výrazy „veřejný“ a 'schodek' mají smysl uvedený v článku 2 protokolu (č. 12) o postupu při nadměrném schodku připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o fungování Evropské unie.
(5) výrazy „veřejný“, „schodek“ a „dluh“se rozumí „veřejný“, „schodek“ a „dluhpodle článku 2 protokolu (č. 12) o postupu při nadměrném schodku připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o fungování EU.
Pozměňovací návrh 39
Návrh nařízení
Čl. 2 – odst. 1 – bod 5 a (nový)
(5a)  „Paktem o stabilitě a růstu“ se rozumí systém mnohostranného dohledu zavedený nařízením (ES) č. 1466/97 a postup pro vyvarování se nadměrnému schodku členských států stanovený v článku 126 Smlouvy o fungování EU a v nařízení (ES) č. 1467/97;
Pozměňovací návrh 40
Návrh nařízení
Čl. 2 – odst. 1 – bod 5 b (nový)
(5b) obzvláště závažným nesouladem s cestou k postupnému dosažení střednědobého rozpočtového cíle“ se rozumí odchylka číselných údajů představených v návrhu rozpočtu, která činí minimálně 1 % HDP v jediném roce nebo v průměru minimálně 0,5 % HDP ročně po dobu dvou po sobě jdoucích let a kterou nelze odůvodnit výjimečnými okolnostmi nebo prudkým hospodářským propadem, po zohlednění zmírňujících faktorů a efektů přelévání, jak je stanoveno v nařízení (ES) č. 1467/97 a nařízení (EU) č. 1176/2011.
Pozměňovací návrh 41
Návrh nařízení
Čl. 2 – odst. 2 a (nový)
2a.  Použitím tohoto nařízení není dotčen článek 9 Smlouvy o fungování EU.
Pozměňovací návrh 42
Návrh nařízení
Kapitola I a (nová)
Kapitola Ia

Koordinace hospodářské politiky

Článek 2a

Harmonogram evropského semestru pro koordinaci hospodářských politik uvedený v článku 2-a nařízení (ES) č. 1466/97

1.  Rozpočtový proces členských států je soudržný s rámcem evropského semestru, v souladu s ročním cyklem, který zahrnuje:
a) politické směry pro jednotlivé členské státy stanovené na jarním zasedání Evropské rady na základě roční analýzy růstu, včetně návrhu společné zprávy o zaměstnanosti předloženého Komisí, a výročních zpráv podle článku 3 nařízení (EU) č. 1176/2011; tyto politické směry poslouží členským státům jako vodítko při práci na jejich národních programech reforem, programech stability nebo konvergenčních programech, které mají v souladu s čl. 4 odst. 1 a čl. 8 odst. 1 nařízení (ES) č. 1466/97 předložit v dubnu;
b) politická doporučení pro konkrétní země schválená na letním zasedání Evropské rady na základě stanovisek Komise k přiměřenosti národních programů reforem členských států a jejich programů stability nebo konvergenčních programů předložených v souladu s články 121 a 148 Smlouvy o fungování EU.
Pozměňovací návrh 43
Návrh nařízení
Kapitola 2 – název
Společná rozpočtová ustanovení

Společná rozpočtová ustanovení a požadavky na informace o vydávání státních dluhopisů

Pozměňovací návrh 44
Návrh nařízení
Čl. 3 – odst. 1
1.  Členské státy zveřejní každoročně nejpozději do 15. dubna své střednědobé fiskální plány v souladu se svým střednědobým rozpočtovým rámcem na základě nezávislé makroekonomické předpovědi spolu se svými programy stability.
1.  Členské státy v rámci evropského semestru každoročně zveřejňují, a to pokud možno do 15. dubna, avšak nejpozději do 30. dubna, své národní střednědobé fiskální plány v souladu se svým střednědobým rozpočtovým rámcem na základě důvěryhodných a nezávislých makroekonomických prognóz. Tyto plány jsou překládány společně s národními programy reforem a programy stability nebo konvergenčními programy a musí být plně v souladu s politickými směry, které vycházejí z roční analýzy růstu a výročních zpráv podle článku 3 nařízení (EU) č. 1176/2011.
Pozměňovací návrh 45
Návrh nařízení
Čl. 3 – odst. 3
3.  Zákony o rozpočtu pro vládní instituce se přijímají a zveřejňují každoročně nejpozději do 31. prosince.
3.  Zákony o rozpočtu pro vládní instituce se přijímají a zveřejňují každoročně nejpozději do 31. prosince. Členské státy zavedou postupy pro rozpočtové provizorium, které použijí v případě, že rozpočet nebude z objektivních důvodů, které vlády členských států nemohou ovlivnit, přijat či schválen a zveřejněn do 31. prosince.
Pozměňovací návrh 46
Návrh nařízení
Čl. 4 – odst. 1
1.  Členské státy zavedou numerická fiskální pravidla týkající se rozpočtového salda, jejichž prostřednictvím se do rozpočtových procesů těchto států provedou jejich střednědobé rozpočtové cíle, jak je uvedeno v článku 2a nařízení (ES) č. 1466/97. Tato pravidla se týkají vládních institucí jako celku a jsou závazné, pokud možno ústavní, povahy.
1.  Členské státy zavedou numerická fiskální pravidla, jejichž prostřednictvím se do rozpočtových procesů těchto států provedou jejich střednědobé rozpočtové cíle, jak je uvedeno v článku 2a nařízení (ES) č. 1466/97. Tato pravidla rovněž definují výjimečné okolnosti a prudký hospodářský propad, jež mohou vést k dočasnému odchýlení od střednědobého rozpočtového cíle či od cesty k jeho postupnému dosažení, za předpokladu, že tato odchylka neohrozí ve střednědobém výhledu fiskální udržitelnost, jak stanoví články 5 a 6 nařízení (ES) č. 1466/97. Součástí těchto pravidel je i mechanismus, který bude aktivován v případě výrazné odchylky od střednědobého rozpočtového cíle nebo od cesty k jeho postupnému dosažení a který zajistí rychlý návrat k plnění střednědobého cíle. Tato pravidla se týkají vládních institucí jako celku a jsou závazná nebo jinak garantovaná, tak aby byla řádně dodržována a plněna v průběhu celého vnitrostátního rozpočtového procesu.
Pozměňovací návrh 47
Návrh nařízení
Čl. 4 – odst. 2
2.  Členské státy musí mít vytvořeny nezávislé fiskální rady pro sledování provádění vnitrostátních fiskálních pravidel, jak je uvedeno v odstavci 1.
2.  Členské státy musí mít vytvořeny fiskální rady pro sledování provádění vnitrostátních fiskálních pravidel ex-ante i ex-post, které splňují minimální požadavky stanovené v příloze I.
Pozměňovací návrh 48
Návrh nařízení
Čl. 5 – odst. 1
1.  Členské státy předloží každoročně nejpozději do 15. října Komisi a Euroskupině návrh rozpočtového plánu na následující rok.
1.  Členské státy předloží každoročně nejpozději do 1. října Komisi a Euroskupině návrh rozpočtového plánu na následující rok, který zohlední politická doporučení vydaná pro konkrétní země na letním zasedání Evropské rady a veškerá doporučení adresovaná danému členskému státu v souvislosti s Paktem o stabilitě a růstu nebo postupem při makroekonomické nerovnováze, jak stanoví nařízení (EU) č. 1174/2011 a  (EU) č. 1176/2011.
Pozměňovací návrh 49
Návrh nařízení
Čl. 5 – odst. 2
2.  Návrh rozpočtového plánu se současně zveřejní.
2.  Návrh rozpočtového plánu podle tohoto článku se po předložení Komisi zveřejní.
Pozměňovací návrh 50
Návrh nařízení
Čl. 5 – odst. 3 – písm. b
b) projekce výdajů a příjmů při nezměněné politice jako procento HDP pro vládní instituce a jejich hlavní složky;
b) projekce výdajů a příjmů při nezměněné politice jako procento HDP pro vládní instituce a jejich hlavní složky; tyto projekce zahrnují jak běžné výdaje, tak investiční výdaje, a proto je nutné pro běžné a investiční výdaje stanovit jasné rozpočtové cíle a v případě investičních výdajů zveřejnit hodnocení jejich ekonomické návratnosti;
Pozměňovací návrh 51
Návrh nařízení
Čl. 5 – odst. 3 – písm. c a (nové)
ca) podrobné informace o výdajích přímo souvisejících s realizací strategie Unie pro růst a zaměstnanost, včetně veřejných investic, spolu s podrobnými informacemi o vztahu s plněním rozpočtových cílů v dlouhodobém výhledu a s hodnocením sociálního dopadu opatření uvedených v rozpočtovém plánu;
Pozměňovací návrh 52
Návrh nařízení
Čl. 5 – odst. 3 – písm. d
d) podrobný popis a důkladně zdokumentované vyčíslení opatření, která mají být zahrnuta do rozpočtu na příští rok s cílem překlenout rozdíl mezi cíli uvedenými v písmenu c) a projekcemi při nezměněné politice podle písmene b). Popis může být méně podrobný u opatření, která mají rozpočtové důsledky odhadem nižší než 0,1 % HDP. Zvláštní pozornost musí být věnována významným plánům reformy fiskální politiky s možnými efekty přelévání do ostatních členských států, jejichž měnou je euro;
d) podrobný popis a důkladně zdokumentované vyčíslení opatření, která mají být zahrnuta do rozpočtu na příští rok s cílem překlenout rozdíl mezi cíli uvedenými v písmenech c) a ca) a projekcemi při nezměněné politice podle písmene b). Popis může být méně podrobný u opatření, která mají rozpočtové důsledky odhadem nižší než 0,1 % HDP. Zvláštní a explicitní pozornost musí být věnována významným plánům reformy fiskální politiky s možnými efekty přelévání do ostatních členských států, jejichž měnou je euro;
Pozměňovací návrh 53
Návrh nařízení
Čl. 5 – odst. 3 – písm. e
e) hlavní předpoklady očekávaného hospodářského vývoje a důležitých ekonomických proměnných vztahujících se k dosažení rozpočtových cílů. Tyto předpoklady jsou založeny na nezávislé makroekonomické prognóze růstu;
e) hlavní předpoklady očekávaného hospodářského vývoje a důležitých ekonomických proměnných vztahujících se k dosažení rozpočtových cílů stanovených v souladu s článkem 4 směrnice 2011/85/EU. Makroekonomické a rozpočtové prognózy zahrnují odhad předpokládaného dopadu na potenciální výsledky a makroekonomické multiplikační efekty. V příloze ročních střednědobých fiskálních plánů se uvádí metodika, výchozí hospodářské a ekonometrické modely a odhady a veškeré další relevantní parametry, o něž se nezávislá makroekonomická prognóza opírá;
Pozměňovací návrh 54
Návrh nařízení
Čl. 5 – odst. 3 – písm. f
f) případně doplňující údaje o tom, jak budou splněna stávající doporučení týkající se rozpočtu,určená dotyčnému členskému státu v souladu s článkem 121 Smlouvy.
f) případně doplňující údaje o tom, jak budou v souladu s písmeny a) až ca) splněna stávající doporučení adresovaná dotčenému členskému státu podle článků 121 a 148 Smlouvy o fungování EU;
Pozměňovací návrh 55
Návrh nařízení
Čl. 5 – odst. 3 – písm. f a (nové)
fa) kvantifikované údaje o potřebách v oblasti veřejných investic a případně o dopadu na rozpočet společně s hodnocením očekávané ekonomické návratnosti opatření plánovaných v národním programu reforem;
Pozměňovací návrh 56
Návrh nařízení
Čl. 5 – odst. 3 – písm. f b (nové)
fb) analýzu příspěvku reforem a investic, které jsou součástí národních programů reforem, k dosažení cílů programů stability, včetně analýzy nákladů a přínosů reforem z rozpočtového hlediska.
Pozměňovací návrh 57
Návrh nařízení
Čl. 5 – odst. 4
4.  Pokud se rozpočtové cíle uvedené v návrhu rozpočtového plánu podle odst. 3 písm. a) a c) nebo projekce při nezměněné politice liší od cílů uvedených v nejnovějším programu stability, musí být rozdíly řádně vysvětleny.
4.  Pokud se rozpočtové cíle uvedené v návrhu rozpočtového plánu podle odst. 3 písm. a) a ca) nebo projekce při nezměněné politice liší od cílů uvedených v nejnovějším programu stability, musí být rozdíly řádně vysvětleny.
Pozměňovací návrh 58
Návrh nařízení
Čl. 5 – odst. 4 a (nový)
4a.  Střednědobé fiskální plány obsahují aktualizovanou projekci víceletých výdajů jako procentní podíl HDP pro vládní instituce a jejich hlavní složky, jakož i víceletých cílů a závazků v oblasti výdajů, které jsou vyčleněny na dosažení cílů zakotvených ve strategii Unie pro růst a  zaměstnanost.
Pozměňovací návrh 59
Návrh nařízení
Čl. 5 – odst. 5
5.  Pokud Komise zjistí obzvláště závažná porušení povinností v oblasti rozpočtové politiky stanovených v Paktu o stabilitě a růstu, vyžádá si od dotyčného členského státu do dvou týdnů od předložení návrhu rozpočtového plánu jeho přepracovaný návrh. Tato žádost se zveřejní.
5.  Komise je oprávněna přijímat v souladu s článkem -11 akty v přenesené pravomoci, v nichž upřesní obsah návrhu rozpočtového plánu uvedeného v odstavci 1 a obsah ustanovení uvedených v odstavcích 2 až 4.
V případě přepracovaného návrhu rozpočtového plánu se použijí odstavce 2 až 4.

Pozměňovací návrh 60
Návrh nařízení
Čl. 6 – odst. -1 (nový)
-1.  Pokud Komise zjistí obzvlášť závažný nesoulad návrhu rozpočtového plánu s cestou k postupnému dosažení střednědobého rozpočtového cíle, může po náležité konzultaci s členským státem a poté, co tento stát poskytne vysvětlení, požádat o přepracování návrhu rozpočtového plánu. Tento požadavek vznese do jednoho měsíce od předložení návrhu rozpočtového plánu.
Na přepracovaní návrhů rozpočtových plánů se použije čl. 5 odst. 2 a 4.

Pozměňovací návrh 61
Návrh nařízení
Čl. 6 – odst. 1
1.  V případě potřeby zaujme Komise do 30. listopadu k návrhu rozpočtového plánu stanovisko.
1.  Komise zaujme nejpozději do 15. listopadu stanovisko k návrhu rozpočtového plánu každého členského státu.
Pozměňovací návrh 62
Návrh nařízení
Čl. 6 – odst. 2
2.  Stanovisko Komise se zveřejní a na žádost parlamentu dotyčného členského státu jej Komise dotyčnému parlamentu předloží.
2.  Stanovisko Komise uvedené v odstavci 1 se zveřejní a předloží Euroskupině. Na žádost parlamentu dotčeného členského státu nebo Evropského parlamentu jej Komise předloží dotčenému parlamentu.
Pozměňovací návrh 63
Návrh nařízení
Čl. 6 – odst. 3
3.  Komise provede celkové posouzení rozpočtové situace a vyhlídek v eurozóně jako celku. Posouzení se zveřejní.
3.  Komise provede celkové posouzení rozpočtové situace a vyhlídek v eurozóně jako celku. Celkové posouzení bude zahrnovat zátěžové testy, které poukáží na rizika pro udržitelnost veřejných financí v případě nepříznivého finančního nebo rozpočtového vývoje. Toto posouzení zjistí podle jednotlivých zemí možné negativní efekty přelévání na udržitelnost veřejných financí daného členského státu vyvolané jeho soukromým sektorem nebo jinými členskými státy.
Toto posouzení se zveřejní a bude součástí plánované roční analýzy růstu. Komise k posouzení připojí podrobné shrnutí jarní a podzimní prognózy pro oblast eurozóny jako celku. Zvolený základní scénář bude popsán i s odůvodněním a bude vycházet z vyváženého posouzení rizik horšího i lepšího vývoje tak, aby zahrnoval ucelenou škálu možných výsledků. V posouzení budou zveřejněny metodiky, předpoklady a relevantní parametry, na nichž jsou založeny makroekonomické prognózy a zátěžové testy, jakož i ex-post hodnocení základního scénáře pro předchozí rok.

Pozměňovací návrh 64
Návrh nařízení
Čl. 6 – odst. 4
4.  Euroskupina projedná stanoviska Komise k vnitrostátním rozpočtovým plánům a rozpočtovou situaci i vyhlídky eurozóny jako celku na základě celkového posouzení Komisí v souladu s odstavcem 3. Posouzení se zveřejní.
4.  Euroskupina a příslušný výbor Evropského parlamentu projednají stanoviska Komise k vnitrostátním rozpočtovým plánům a rozpočtovou situaci i vyhlídky eurozóny jako celku na základě celkového posouzení Komisí v souladu s odstavcem 3. Výsledek této diskuse se zveřejní a zohlední se v následujícím evropském semestru, zejména v roční analýze růstu.
Pozměňovací návrh 65
Návrh nařízení
Čl. 6 – odst. 4 a (nový)
4a.  V návaznosti na jednání mezi Euroskupinou a příslušným výborem Evropského parlamentu aktualizuje případně Komise svá konkrétní doporučení v rámci roční analýzy růstu zaměřené na upevňování společného makroekonomického rámce v oblasti eurozóny i návrh podpůrných opatření, která se předpokládají v případě nepříznivého finančního, hospodářského či rozpočtového vývoje.
Pozměňovací návrh 66
Návrh nařízení
Článek 6 a (nový)
Článek 6a

Podávání zpráv o vydávání státních dluhopisů

1.  Členské státy podávají předem a včas Komisi a Euroskupině zprávu o svých plánech na vydávání státních dluhopisů.
2.  Forma a obsah podávání zpráv dle odstavce 1 budou harmonizovány a stanoveny Komisí ve spolupráci s členskými státy.
3.  Otázky týkající se ročního plánu vydávání dluhopisů členských států, jako jsou finanční potřeby nebo obnova nesplaceného dluhu, se nezveřejňují.
Pozměňovací návrh 67
Návrh nařízení
Kapitola III a (nová)
Kapitola IIIa

Vytvoření plánu posílené koordinace hospodářských politik, nástroje růstu a rámce pro posílené vydávání dluhopisů

Článek 6b

Vytvoření plánu posílené koordinace hospodářských politik a nástroje růstu

1.  Komise do ...* předloží zprávu, kterou se stanoví plán směřující k zavedení stabilizačních dluhopisů eurozóny. Rovněž předloží návrh na nástroj udržitelného růstu eurozóny zaměřený na využití přibližně 1 % HDP ročně po dobu deseti let včetně navýšení kapitálu v EIB a projektových dluhopisů, k investování do evropské infrastruktury včetně vědy a techniky. Cílem tohoto nástroje je vytvořit nutné podmínky pro udržitelný růst s cílem zajistit řádné fungování hospodářské a měnové unie a zajistit stabilitu eura a tím udržitelnou koordinaci rozpočtové kázně členských států.
2.  Kroky stanovenými v článcích 6c a 6d nejsou dotčeny další kroky prováděné před koncem tohoto období.
Článek 6c

Koordinace vydávání dluhopisů členských států eurozóny

1.  S cílem lépe koordinovat plán pro vydávání a umisťování státních dluhopisů podávají členské státy Komisi a Radě předem zprávu o svých plánech na vydávání státních dluhopisů.
2.  Členské státy, jejichž měnou je euro, usilují o zlepšení podmínek financování svého vnitrostátního dluhu tím, že na návrh Komise schvalují koordinovaný roční rámec pro vydávání dluhopisů.
3.  Členské státy, jež spolupracují na základě odstavce 2, mohou dále zlepšovat a stabilizovat své finanční podmínky na základě převládajících hospodářských parametrů a tržních podmínek a na základě metodik stanovených nařízením Evropského parlamentu a Rady.
Článek 6d

Evropský fond pro splácení dluhu

1.  Jako prvek prvního kroku plánu uvedeného v článku 6a je vytvořen Evropský fond pro splácení dluhu, založený na společné zodpovědnosti a přísné fiskální kázni, a to s cílem snižování nadměrného dluhu a na dobu nejvýše 25 let, jež bude upravena podle skutečných hodnot růstu. Po skončení tohoto období projde Evropský fond pro splácení dluhu likvidací.
2.  Členské státy, jejichž měnou je euro a jež se neúčastní programu pomoci nebo ozdravného programu:
a) v průběhu zaváděcího období pěti let převedou na Evropský fond pro splácení dluhu dlužné částky přesahující 60 % HDP;
b) zavedou numerická fiskální pravidla, jejichž prostřednictvím se do rozpočtových procesů těchto států provedou jejich střednědobé rozpočtové cíle, jak je uvedeno v článku 2a nařízení (ES) č. 1466/97;
c) zavedou strategii konsolidace veřejných financí a program strukturálních reforem;
d) přijmou záruky k odpovídajícímu pokrytí půjček poskytovaných Evropským fondem pro splácení dluhu;
e) sníží svůj strukturální deficit v průběhu zaváděcího období tak, aby vyhověly rozpočtovému pravidlu uvedenému pod písm. b);
3.  Komise zajistí vytvoření a každodenní správu Evropského fondu pro splácení dluhu, přičemž podrobnosti o této správě by měly být stanoveny nařízením Evropského parlamentu a Rady.
4.  Účast v Evropském fondu pro splácení dluhu je otevřená pro ostatní členské státy počínaje účinností rozhodnutí Rady Evropské unie přijatého v souladu s čl. 140 odst. 2 Smlouvy o fungování EU o zrušení jejich výjimky z přijetí eura.
5.  Členské státy zavedou do vnitrostátního práva opatření k zajištění likvidace a ukončení činnosti Evropského fondu pro splácení dluhu nejpozději po 25 letech činnosti v závislosti na skutečných hodnotách růstu.
* Pro Úř. věst.: vložte prosím datum: jeden měsíc ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost.
Pozměňovací návrh 68
Návrh nařízení
Článek -7 (nový)
Článek -7

Programy hospodářského partnerství

1.  Pokud Rada v souladu s čl. 126 odst. 6 Smlouvy o fungování EU rozhodne, že v členském státě existuje nadměrný schodek, dotyčný členský stát předloží Komisi a Radě program hospodářského partnerství, ve kterém jsou uvedena opatření politiky a strukturální reformy nezbytné k zajištění skutečně trvalé nápravy nadměrného schodku jako podrobný popis národního programu reforem a programu stability daného státu, přičemž je třeba brát plně v úvahu doporučení Rady týkající se provádění integrovaných hlavních směrů hospodářské politiky a zásad politiky zaměstnanosti dotyčného členského státu.
2.  Program hospodářského partnerství je plně v souladu s politikami uvedenými v článku 1.
Program hospodářského partnerství určí a zvolí řadu specifických rozpočtových priorit zaměřených na krátkodobou stabilizaci hospodářství, dlouhodobou podporu udržitelného růstu a řešení strukturálních slabin v dotyčném členském státě. Tyto priority budou zaměřeny na znovunastolení konkurenceschopnosti v souladu s vytvořením přidané hodnoty na evropské úrovni a jsou konzistentní se strategií Unie pro růst a zaměstnanosti. Členský stát vypracuje v úzké spolupráci s Komisí zprávu nastiňující zvolené plány a projekty, včetně akčního plánu zaměřeného na identifikaci, předfinancování a mobilizaci finančních zdrojů, zahrnující úvěrové linky EIB a relevantní finanční nástroje Unie. Tato zpráva bude každoročně aktualizována.

3.  V případě prudkého hospodářského propadu, jak jej stanoví čl. 2 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 1467/97 či výrazné úpravy prognóz směrem dolů přijme členský stát aktualizovanou cestu k dosažení střednědobého rozpočtového cíle odsouhlasenou Komisí zohledňující náležitě procyklické účinky konsolidačních opatření. Používání pravidla týkajícího se dluhu je odpovídajícím způsobem upraveno.
4.  Program hospodářského partnerství se předkládá současně se zprávami podle čl. 3 odst. 4a a čl. 5 odst. 1a nařízení (ES) 1467/97.
5.  K programu hospodářského partnerství přijme Rada na návrh Komise kvalifikovanou většinou stanovisko.
6.  Jestliže existuje plán nápravných opatření dle čl. 8 odst. 1 nařízení (EU) č. 1176/2011, opatření uvedená v odstavci 1 budou do tohoto plánu zahrnuta.
7.  Dohled nad uplatňováním tohoto programu a nad ročními rozpočtovými plány, které jsou s ním v souladu, provádí Komise a Rada.
8.  Příslušný výbor Evropského parlamentu může dotyčnému členskému státu a Komisi nabídnout možnost účastnit se výměny názorů. Příslušný výbor Evropského parlamentu může k účasti na této výměně názorů pozvat další výbory Evropského parlamentu.
Pozměňovací návrh 69
Návrh nařízení
Čl. 7 – odst. 1
1.  Pokud Rada v souladu s čl. 126 odst. 6 Smlouvy rozhodne o existenci nadměrného schodku v členském státu, pak se na dotyčný členský stát vztahují odstavce 2 až 5 tohoto článku až do zrušení postupu při nadměrném schodku, který se na něj vztahuje.
1.  Za účelem sledování programu partnerství uvedeného v čl. -7 odst. 7 dotyčný členský stát na žádost Komise splní požadavky uvedené v odstavcích 2 až 6 tohoto článku až do zrušení postupu při nadměrném schodku, který se na něj vztahuje.
Pozměňovací návrh 70
Návrh nařízení
Čl. 7 – odst. 2
2.  Členský stát, na nějž se uplatňuje přísnější sledování, provede neprodleně komplexní posouzení meziročního průběhu plnění rozpočtu vládních institucí a jejich subsektorů. Posouzení se vztahuje i na finanční rizika spojená se subjekty ve vlastnictví státu a veřejnými zakázkami, neboť i ty mohou přispívat k existenci nadměrného schodku. Výsledek tohoto posouzení bude zařazen do zprávy předložené v souladu s čl. 3 odst. 4a nebo čl. 5 odst. 1a nařízení (ES) č. 1467/97 o opatřeních přijatých k nápravě nadměrného schodku.
2.  Na žádost Komise členský stát provede komplexní posouzení meziročního průběhu plnění rozpočtu vládních institucí a jejich subsektorů. Posouzení se vztahuje i na finanční rizika spojená se subjekty ve vlastnictví státu a s podmíněnými závazky s potenciálně velkým dopadem na veřejné rozpočty, jak jsou uvedeny ve směrnici Rady 2011/85/EU, neboť i ty mohou přispívat k existenci nadměrného schodku. Výsledek tohoto posouzení bude zařazen do zprávy předložené v souladu s čl. 3 odst. 4a nebo čl. 5 odst. 1a nařízení (ES) č. 1467/97 o opatřeních přijatých k nápravě nadměrného schodku.
Pozměňovací návrh 71
Návrh nařízení
Čl. 7 – odst. 3
3.  Členský stát pravidelně podává zprávy Komisi a Hospodářskému a finančnímu výboru nebo podvýboru, který pro tento účel určí, o meziročním plnění rozpočtu vládních institucí a jejich subsektorů, o rozpočtových důsledcích diskrečních opatření přijatých jak na straně výdajů, tak na straně příjmů, o cílech výdajů a příjmů vládních institucí, jakož i informace o přijatých opatřeních a o povaze opatření plánovaných k dosažení cílů. Zpráva se zveřejňuje.
Komise upřesní obsah zprávy uvedené v tomto odstavci.
3.  Na žádost Komise členský stát pravidelně podává zprávy Komisi a Hospodářskému a finančnímu výboru o plnění rozpočtu vládních institucí a jejich subsektorů v daném roce, o rozpočtových důsledcích diskrečních opatření přijatých jak na straně výdajů, tak na straně příjmů, o cílech stanovených pro veřejné výdaje a příjmy, jakož i informace o přijatých opatřeních a o povaze opatření plánovaných k dosažení těchto cílů. Zpráva se zveřejňuje.
Komise upřesní obsah zprávy uvedené v tomto odstavci.

Příslušný výbor Evropského parlamentu může dotyčnému členskému státu nabídnout možnost účastnit se výměny názorů.

Pozměňovací návrh 72
Návrh nařízení
Čl. 7 – odst. 6 – písm. a
(a) provede ve spolupráci s nejvyššími vnitrostátními kontrolními orgány komplexní nezávislý audit výkazů vládních institucí zaměřený na spolehlivost, úplnost a přesnost výkazů za veřejný sektor pro účely postupu při nadměrném schodku a podá o něm zprávu. V této souvislosti posoudí Komise (Eurostat) v souladu s nařízením (ES) č. 679/2010 kvalitu údajů oznámených dotyčným členským státem;
a) provede ve spolupráci s nejvyššími vnitrostátními kontrolními orgány komplexní nezávislý audit výkazů vládních institucí zaměřený na spolehlivost, úplnost a přesnost výkazů za veřejný sektor pro účely postupu při nadměrném schodku a podá o něm zprávu. V této souvislosti posoudí Komise (Eurostat) v souladu s nařízením (ES) č. 479/2009 kvalitu údajů oznámených dotyčným členským státem, s ohledem na kvalitu statistických údajů v souvislosti s postupem při nadměrném schodku;
Pozměňovací návrh 73
Návrh nařízení
Čl. 8 – odst. 2
2.  V případě rizika nedodržení lhůty k nápravě nadměrného schodku Komise adresuje dotčenému členskému státu doporučení, aby přijal další opatření ve lhůtě, která je v souladu se lhůtou pro nápravu jeho nadměrného schodku podle odstavce 1. Doporučení Komise se zveřejní a na žádost parlamentu dotyčného členského státu jej Komise dotyčnému parlamentu předloží.
2.  V případě rizika nedodržení lhůty k nápravě nadměrného schodku a pokud nejsou tato rizika způsobena okolnostmi vymykajícími se kontrole dotyčného členského státu, Komise adresuje dotčenému členskému státu doporučení, aby pečlivě provedl opatření uvedená v úvodních doporučeních ve lhůtě, která je v souladu se lhůtou pro nápravu jeho nadměrného schodku podle odstavce 1. Doporučení Komise se zveřejní a na žádost parlamentu dotyčného členského státu jej Komise dotyčnému parlamentu předloží.
Pozměňovací návrh 74
Návrh nařízení
Čl. 8 – odst. 3
3.  Ve lhůtě stanovené v doporučení Komise uvedené v odstavci 2 předloží dotyčný členský stát Komisi zprávu o opatřeních přijatých v reakci na toto doporučení spolu s zprávami uvedenými v čl. 7 odst. 3. Zpráva obsahuje rozpočtové důsledky všech přijatých diskrečních opatření, cíle výdajů a příjmů vládních institucí, informace o přijatých opatřeních a povaze uvedených opatření plánovaných k dosažení cílů, jakož i informace o dalších opatřeních přijatých v reakci na doporučení Komise. Zpráva se zveřejňuje.
3.  Ve lhůtě stanovené v doporučení Komise uvedené v odstavci 2 předloží dotyčný členský stát Komisi dodatečnou zprávu o opatřeních provedených v reakci na toto doporučení. Zpráva se zveřejňuje.
Pozměňovací návrh 75
Návrh nařízení
Článek -11 (nový)
Článek -11

Výkon přenesené pravomoci

1.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.
2.  Přenesení pravomoci uvedené v čl. 5 odst. 5 je Komisi svěřeno na dobu tří let od vstupu tohoto nařízení v platnost. Nejpozději devět měsíců před koncem tohoto tříletého období vypracuje Komise zprávu o přenesení pravomoci. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament ani Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.
3.  Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 5 odst. 5 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.
4.  Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.
5.  Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 5 odst. 5 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.
Pozměňovací návrh 76
Návrh nařízení
Článek -11 a (nový)
Článek -11a

Hospodářský dialog

Za účelem posílení dialogu mezi orgány Unie, především mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí, a zajištění větší transparentnosti a odpovědnosti může příslušný výbor Evropského parlamentu pozvat předsedu Rady, předsedu Komise a případně předsedu Evropské rady nebo Euroskupiny, aby před tímto výborem vystoupili a diskutovali o rozhodnutích přijatých podle čl. 5 odst. 5, čl. 6 odst. 4, čl. 7 odst. 5, čl. 8 odst. 4 a čl. 9 odst. 3.

Příslušný výbor Evropského parlamentu může dát příležitost členskému státu dotčenému tímto rozhodnutím, aby se výměny názorů zúčastnil.

Pozměňovací návrh 77
Návrh nařízení
Čl. 11 – odst. 1 – písm. b a (nové)
ba) přínos tohoto nařízení k dosažení strategie Unie pro růst a zaměstnanost.
Pozměňovací návrh 78
Návrh nařízení
Čl. 11 – odst. 3 a (nový)
3a.  Co nejdříve, a nejpozději dne 31. prosince 2012, předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu, v níž přezkoumá proveditelnost jednotlivých možností a předloží návrhy možného plánu na společné vydávání státních dluhových nástrojů zohledňující finanční, fiskální a právní podmínky. Komise věnuje zvláštní pozornost proveditelnosti zavedení fondu pro splácení dluhu, který by kombinoval dočasně společné vydávání dluhopisů a přísná pravidla pro fiskální úpravy.
Pozměňovací návrh 79
Návrh nařízení
Článek 11 a (nový)
Článek 11a

Zpráva Komise

Komise do ... * předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu, a v případě nutnosti návrh, stanovící, jak by měla fungovat koordinace a předběžné diskuse mezi členskými státy o jakýchkoli významných plánech reforem hospodářské a fiskální politiky s možnými efekty přelévání, jaké formy by tyto koordinace a diskuse měly nabýt, jaké jsou zamýšlené politiky a jaké budou mít pravděpodobné politické důsledky pro členské státy, a to zejména pro vnitrostátní parlamenty, rozhodnutí, která mohou z této koordinace a předběžných diskusí vzejít.

* Pro Úř. věst.: vložte prosím datum: tři měsíce od vstupu tohoto nařízení v platnost.
Pozměňovací návrh 80
Návrh nařízení
Článek 11 b (nový)
Článek 11b

Evropský dluhový úřad

Komise do ...* předloží zprávu, popřípadě návrh, Evropskému parlamentu a Radě, ve které posoudí možnost zřízení evropského dluhového úřadu odpovědného za řízení a koordinaci veškerých otázek spjatých s plánem vydávání dluhopisů členských států na daný rok a obnovy nesplaceného dluhu a v níž by hodnotila udržitelnost veřejného dluhu všech členských států. Ve zprávě Komise bude rovněž posouzeno možné každoroční zveřejňování údajů o veřejném dluhu, deficitu a dalších makroekonomických ukazatelích členských států.

* Pro Úř. věst.: vložte prosím datum: tři měsíce od vstupu tohoto nařízení v platnost.
Pozměňovací návrh 81
Návrh nařízení
Příloha I (nová)
Společné zásady pro nezávislé fiskální instituce

  Vlastnictví: aniž jsou tím dotčeny níže uvedené zásady, měly by být charakteristiky nezávislých fiskálních institucí konzistentní s právním rámcem daného členského státu a jeho politickým a správním systémem. Při návrhu těchto institucí je třeba brát v úvahu kapacitní omezení u menších členských států.
  Mandát: mandát nezávislých fiskálních institucí by měl být právními předpisy jasně stanoven, aby se předešlo nemístným interferencím fiskálních orgánů nebo neodůvodněnému rozšíření jejich mandátu na úkor pravomocí fiskálních orgánů nebo výsadních práv vnitrostátních parlamentů.
  Zdroje: zdroje přidělené nezávislým fiskálním institucím by měly odpovídat jejich mandátu, aby mohly tento mandát vykonávat důvěryhodně.
  Odpovědnost: měl by být zřízen statutární mechanismus podporující odpovídající odpovědnost zákonodárné moci. Zprávy a analýzy nezávislých fiskálních institucí by měly být zveřejňovány a být bezplatně přístupné.
  Vedení: vedoucí místa by měla být obsazována na základě zásluh, zkušeností a odborných schopností, zejména pokud jde o rozpočtový proces. Proces jmenování může zapojovat několik institucí, například postupem potvrzení parlamentem nebo tím, že několik institucí navrhne jednoho nebo několik členů. Délka výkonu funkce ve vedení nezávislých fiskálních institucí by měla být jasně stanovena právními předpisy, nemělo by být možné ji prodloužit a raději by měla přesahovat délku parlamentního volebního období. Ukončení smlouvy by mělo být přísně omezeno na případy, kdy se členové závažně zpronevěřili svým povinnostem.
  Personál: zaměstnanci nezávislých fiskálních institucí by měli být vybírání v otevřené soutěži založené na zásluhách a odborných schopnostech. Podmínky zaměstnání by měly odpovídat podmínkám výkonu státní služby.
  Přístup k informacím, transparentnost a komunikační politika: mělo by být pravidlem, že nezávislé fiskální instituce budou mít zákonem zaručený přístup ke všem příslušným informacím potřebným k tomu, aby mohly účinně a včas plnit svůj mandát. Jakákoli omezení tohoto pravidla by měla být rovněž jasně stanovena. Aniž by tím byly dotčeny uvedené právní předpisy, neměla by být omezena možnost nezávislých fiskálních institucí komunikovat včas prostřednictvím dostupných sdělovacích prostředků. Pokud je hostitelem nezávislé fiskální instituce jiný subjekt, mělo by být jasné, že stanoviska vydává nezávislá fiskální instituce, a nikoli hostitelská instituce.

(1) Věc byla poté vrácena příslušnému výboru k opětovnému projednání podle článku 57 (2) druhého pododstavce (A7-0173/2012).


Rozšíření zeměpisného rozsahu operací EBRD o jižní a východní Středomoří ***I
PDF 276kWORD 34k
Usnesení
Text
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 13. června 2012 o návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o změnách Dohody o založení Evropské banky pro obnovu a rozvoj (EBRD), které rozšiřují zeměpisný rozsah operací EBRD o jižní a východní Středomoří (COM(2011)0905 – C7-0523/2011 – 2011/0442(COD))
P7_TA(2012)0244A7-0142/2012

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2011)0905),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a článek 212 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C7–0523/2011),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 3. května 2012 zavázal schválit postoj Evropského parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 55 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru a stanovisko Výboru pro mezinárodní obchod (A7–0142/2012),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi a vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 13. června 2012 k přijetí Rozhodnutí č. .../2012/EU Evropského parlamentu a Rady o změnách Dohody o založení Evropské banky pro obnovu a rozvoj (EBRD), které rozšiřují zeměpisný rozsah operací EBRD o jižní a východní Středomoří

P7_TC1-COD(2011)0442


(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, rozhodnutí č. 602/2012/EU.)


Víceletý finanční výhled a vlastní zdroje
PDF 210kWORD 44k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 13. června 2012 o víceletém finančním rámci a vlastních zdrojích (2012/2678(RSP))
P7_TA(2012)0245B7-0303/2012

Evropský parlament,

–  s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 17. května 2006 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení(1),

–  s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na články 311 a 312 této smlouvy,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 8. června 2011 o investování do budoucnosti: nový víceletý finanční rámec (VFR) pro konkurenceschopnou, udržitelnou a inkluzivní Evropu(2),

–  s ohledem na návrh Komise ze dne 29. června 2011 nazvaný „Rozpočet na projekt Evropa 2020“,

–  s ohledem na čl. 110 odst. 2 jednacího řádu

A.  vzhledem k tomu, že podle čl. 312 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) musí Rada přijmout nařízení, kterým se stanoví VFR, jednomyslně po obdržení souhlasu Evropského parlamentu;

B.  vzhledem k tomu, že podle článku 311 Smlouvy o fungování EU si musí Unie zajistit prostředky nezbytné pro dosažení svých cílů a provádění svých politik a rozpočet je financován plně z vlastních zdrojů;

C.  vzhledem k tomu, že úřadující dánské předsednictví Rady hodlá předložit na červnovém zasedání Evropské rady „jednací osnovu“, v níž navrhuje alternativy pro všechny aspekty jednání, včetně otázky příjmů, neuvádí však v současné fázi žádné částky;

D.  vzhledem k tomu, že ve zmíněném usnesení ze dne 8. června 2011 Parlament stanovil své politické priority pro příští VFR, a to jak v legislativní, tak v rozpočtové oblasti, a stanovil tak jasnou výchozí pozici pro vyjednávání;

E.  vzhledem k tomu, že víceleté programy příštího VFR budou přijaty Parlamentem a Radou řádným legislativním postupem;

F.  vzhledem k tomu, že Parlament opakovaně vyzýval k vytvoření nových a skutečných vlastních zdrojů;

1.  zdůrazňuje, že rozpočet EU je rozpočtem pro investice se silným pákovým efektem, neboť 94 % jeho prostředků je určeno na podporu hospodářského růstu a pracovních příležitostí a na úlohu Unie coby celosvětového aktéra; zdůrazňuje, že i přes svůj omezený objem prostředků, pouze 2 % veřejných výdajů v Unii, rozpočet EU slučuje prostředky, funguje jako katalyzátor a umožňuje úspory z rozsahu a má přeshraniční dopad, a to za účelem dosažení společně stanovených politických cílů EU; je pevně přesvědčen, že rozpočet EU je velice účinným nástrojem, který umožní zvýšit strategické investice s evropskou přidanou hodnotou a ozdravit evropské hospodářství, aby bylo schopné zajišťovat růst a zaměstnanost a současně s tím podporovat hospodářskou a sociální soudržnost v celé Unii; zdůrazňuje proto, že rozpočet EU musí hrát paralelně s opatřeními ke konsolidaci rozpočtů, které se v současné době provádí ve vnitrostátních rozpočtech, strategickou úlohu;

2.  připomíná, že ve svém usnesení ze dne 8. června 2011 přijal naprostou většinou zprávu zvláštního výboru pro politické výzvy a rozpočtové prostředky pro udržitelnou Evropskou unii po roce 2013 SURE, jejíž obsah zůstává nadále v platnosti a již lze považovat za základ vyjednávací pozice při jednáních o dalším VFR na období 2014–2020; opakuje, že není možné plnit politické cíle Unie, aniž by k tomu byly vyčleněny odpovídající prostředky ze silného evropského rozpočtu; zdůrazňuje, že strategie Evropa 2020, kterou schválilo všech 27 členských států, by měla Unii pomoci překonat krizi a posílit svou pozici prostřednictvím vytváření pracovních míst a inteligentního a udržitelného růstu podporujícího začlenění; potvrzuje svůj postoj, že nebude souhlasit s žádným návrhem, který Unii neumožní plnit její úlohu a dodržovat politické závazky, které již byly přijaty, případně plnit nové odpovědnosti;

3.  trvá na tom, že rozpočet by měl vykazovat náležitou rovnováhu mezi příjmy ze skutečně vlastních zdrojů a výdaji, jak to vyžaduje Smlouva; uvádí, že není připraven souhlasit z dalším nařízením o VFR, nebude-li dosaženo politické dohody o reformě systému vlastních zdrojů, která povede ke zrušení stávajících slev a dalších mechanismů finančních oprav a zajistí transparentnost, spravedlnost a udržitelnost; vítá legislativní návrhy Komise ze dne 29. června 2011 týkající se reformy systému vlastních zdrojů, včetně návrhů týkajících se daně z finančních transakcí (FTT) a nové evropské DPH jakožto zdrojů vlastních příjmů, jejichž cílem je snížit do roku 2020 podíl příspěvků členských států do rozpočtu EU, který vychází z HND, o 40 %, a napomoci tak snahám členských států o konsolidaci;

4.  s ohledem na makroekonomické souvislosti a výzvy spojené se světovými změnami a s ohledem na lepší a účinnější využití finančních prostředků EU trvá na tom, že VFR na období 2014–2020 musí umožňovat větší rozpočtovou flexibilitu, jak v rámci položek, tak i mezi nimi, a také mezi jednotlivými rozpočtovými roky tohoto rámce, aby bylo možné rozpočtové prostředky odpovídajícím způsobem přizpůsobovat podle vývoje okolností a priorit; trvá na zásadě jednoty v rámci rozpočtu EU a zdůrazňuje, že všechny politiky a programy EU by měly být zahrnuty do VFR s odpovídajícím financováním, a tím přispět k transparentnosti, předvídatelnosti a k odpovědnému nakládání s prostředky;

5.   rozhodně žádá, aby politická stanoviska přijatá Evropskou radou byla předtím, než Rada formálně předloží své návrhy, projednána mezi Parlamentem a Radou zastoupenou ve složení pro obecné záležitosti a vnější vztahy, aby byl získán souhlas Parlamentu s nařízením o VFR podle článku 312 Smlouvy o fungování EU; zdůrazňuje, že jednání o legislativních návrzích týkajících se víceletých programů budou probíhat v rámci řádného legislativního postupu a budou ukončena, jakmile bude dosaženo dohody o finančních rozpočtech těchto programů; je připraven v případě potřeby plně využít svých pravomocí v rámci postupu souhlasu a řádného legislativního postupu, které mu byly uděleny Smlouvou;

6.  zdůrazňuje, že cíle a politiky VFR by měly být dohodnuty předtím, než k nim budou připsány příslušné částky, a zdůrazňuje, že Parlament a Rada by měly vést plnohodnotná jednání o všech aspektech souvisejících s VFR předtím, než stanoví příslušné částky a provedou konečné úpravy v celém souboru VFR; trvá na tom, že zásada „dokud není dohodnuto vše, není dohodnuto nic“ je vhodným pracovním postupem;

7.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Evropské radě, Radě, Komisi, vnitrostátním parlamentům a vládám členských států a také ostatním příslušným orgánům a institucím.

(1) Úř. věst. C 139, 14.6.2006, s. 1.
(2) Přijaté texty, P7_TA(2011)0266.


Obchodní jednání EU s Japonskem
PDF 197kWORD 33k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 13. června 2012 o obchodních jednáních EU s Japonskem (2012/2651(RSP))
P7_TA(2012)0246B7-0297/2012

Evropský parlament,

–  s ohledem na čl. 3 odst. 1 písm. e) Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

–  s ohledem na čl. 218 odst. 2 a 10 SFEU,

–  s ohledem na zprávu společnosti Copenhagen Economics nazvanou „Posouzení překážek obchodu a investic mezi EU a Japonskem“ ze dne 30. listopadu 2009,

–  s ohledem na společné prohlášení přijaté na 19. summitu EU-Japonsko, který se konal v Tokiu dne 28. dubna 2010,

–  s ohledem na výsledky veřejné konzultace Komise o obchodních vztazích mezi EU a Japonskem zveřejněné dne 21. února 2011,

–  s ohledem na závěry zasedání Evropské rady, které se konalo ve dnech 24. a 25. března 2011,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 11. května 2011 o obchodních vztazích mezi EU a Japonskem(1),

–  s ohledem na společné prohlášení přijaté na 20. summitu EU-Japonsko, který se konal v Bruselu dne 28. května 2011,

–  s ohledem na čl. 90 odst. 2 a čl. 110 odst. 2 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že jak Rada, tak i Komise konstatovaly, že schopnost Japonska odstranit regulační překážky obchodu je základní podmínkou pro zahájení jednání o dohodě o obchodu mezi EU a Japonskem, což by vedlo k větší ekonomické integraci mezi těmito dvěma strategickými obchodními partnery;

B.  vzhledem k tomu, že se čelní představitelé na 20. summitu EU-Japonsko, který se konal dne 28. května 2011 v Bruselu, rozhodli, že obě strany zahájí diskuse s cílem vymezit rozsah a úroveň ambicióznosti těchto jednání;

C.  vzhledem k tomu, že byla zřízena hodnotící skupina („Scoping Group“), jejímž úkolem je posoudit, nakolik obě strany sdílejí názory na rozsah a úroveň ambicióznosti možných obchodních jednání mezi Japonskem a EU;

1.  žádá Radu, aby nepovolila zahájení obchodních jednání, dokud Parlament nepředloží na základě zprávy příslušného výboru své stanovisko k navrženému vyjednávacímu mandátu;

2.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení pro informaci Radě a Komisi.

(1) Přijaté texty, P7_TA(2011)0225.


Guinea-Bissau
PDF 222kWORD 59k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 13. června 2012 o vojenském převratu v Guineji-Bissau (2012/2660(RSP))
P7_TA(2012)0247RC-B7-0277/2012

Evropský parlament,

–  s ohledem na prezidentské volby v Guineji-Bissau, jejichž první kolo se konalo 18. března 2012 a druhé kolo bylo plánováno na 29. dubna 2012,

–  s ohledem na prohlášení Rady bezpečnosti OSN ze dne 31. března, 13. a 21. dubna a 8. května 2012 a na její rezoluci 2048 ze dne 18. května 2012 o Guineji-Bissau,

–  s ohledem na prohlášení předsedy komise Hospodářského společenství států západní Afriky (ECOWAS) ze dne 6., 12. a 19. dubna 2012,

–  s ohledem na prohlášení místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 12. a 14. dubna 2012,

–  s ohledem na prohlášení generálního tajemníka OSN ze dne 13. a 16. dubna 2012,

–  s ohledem na prohlášení předsedy Evropské komise ze dne 13. dubna 2012,

–  s ohledem na prohlášení předsednictví Společenství portugalsky hovořících zemí (CPLP) ze dne 13. dubna 2012,

–  s ohledem na usnesení 8. a 9. mimořádné schůze rady ministrů CPLP ze dne 14. dubna a 5. května 2012 o situaci v Guineji-Bissau,

–  s ohledem na prohlášení generálního tajemníka Mezinárodní organizace frankofonie (Organisation internationale de la Francophonie, OIF) ze dne 16. dubna 2012,

–  s ohledem na rozhodnutí Rady Africké unie (AU) pro mír a bezpečnost ze dne 17. a 24. dubna 2012,

–  s ohledem na rozhodnutí stálé rady OIF ze dne 18. dubna 2012,

–  s ohledem na společné prohlášení Skupiny Africké rozvojové banky (African Development Bank Group, AfDB) a Skupiny Světové banky (World Bank Group, WBG) ze dne 19. dubna 2012,

–  s ohledem na závěry ze zasedání Rady EU ze dne 23. dubna a 3. května 2012,

–  s ohledem na závěrečné komuniké mimořádné vrcholné schůzky hlav států a vlád Hospodářského společenství států západní Afriky (ECOWAS) ze dne 26. dubna a 3. května 2012,

–  s ohledem na diplomatické, hospodářské a finanční sankce, které na Guineu-Bissau uvalilo Hospodářské společenství států západní Afriky dne 29. dubna a 31. května 2012,

–  s ohledem na zvláštní zprávu generálního tajemníka OSN ze dne 30. dubna 2012,

–  s ohledem na nařízení Rady (EU) č. 377/2012 ze dne 3. května 2012 o omezujících opatřeních namířených proti některým osobám, subjektům a orgánům, které ohrožují mír, bezpečnost nebo stabilitu v Republice Guineji-Bissau a na prováděcí nařízení Rady (EU) č. 458/2012 ze dne 31. května 2012 , kterým se provádí čl. 11 odst. 1 nařízení (EU) č. 377/2012,

–  s ohledem na prohlášení předsednictví učiněné jménem Evropské unie dne 18. května 2012, které se týká nedávného vývoje v Guineji-Bissau,

–  s ohledem na svá usnesení ze dne 12. března 2009 o Guineji-Bissau(1), ze dne 10. března 2010 o uplatňování evropské strategie v oblasti bezpečnosti a společné bezpečnostní a obranné politiky(2) a ze dne 11. května 2011 o výroční zprávě Rady pro Evropský parlament o hlavních hlediscích a strategických rozhodnutích společné zahraniční a bezpečnostní politiky za rok 2009(3),

–  s ohledem na Dohodu z Cotonou, konkrétně její články 1, 8, 9, 10, 11, 20 a 33,

–  s ohledem na čl. 110 odst. 2 a 4 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že dne 12. dubna 2012 ozbrojené složky násilně převzaly moc v Guneji-Bissau a zadržely prozatímního prezidenta Raimunda Pereiru a předsedu vlády Carlose Gomese mladšího;

B.  vzhledem k tomu, že k tomuto nezákonnému činu došlo den před zahájením volební kampaně spojené s druhým kolem prezidentských voleb v Guineji-Bissau;

C.  vzhledem k tomu, že transparentnost volebního procesu v Guineji-Bissau, v němž předseda vlády Gomes ml. obdržel v prvním kole 48,7 % hlasů, byla uznána na národní i mezinárodní úrovni;

D.  vzhledem k tomu, že mezinárodní společenství z velké části odsoudilo vojenský převrat;

E.  vzhledem k tomu, že se vůdcové ozbrojených složek a zástupci některých opozičních politických stran pod záštitou společenství ECOWAS dohodli na ustavení přechodné národní rady a přechodné vlády, aniž by s tím dobrovolně souhlasily legitimní orgány země;

F.  vzhledem k tomu, že desetiletí politické nestability v Guineji-Bissau zemi přivedly do hluboké politické, správní a humanitární krize;

G.  vzhledem k tomu, že vedení ozbrojených složek Guineje-Bissau se opakovaně a neospravedlnitelně vměšovalo do politického života země a že tyto zásahy měly výrazně negativní dopad na institucionalizaci demokracie, budování právního státu, bezpečnost obyvatelstva a rozvoj hospodářství;

H.  vzhledem k tomu, že nestabilita v Guineji-Bissau nejen maří účinný boj proti obchodování s drogami, ale zároveň ohrožuje upevňování míru v zemi a stabilitu západní Afriky;

I.  vzhledem k tomu, že celková částka vyčleněná Evropskou unií na Guineu-Bissau v rámci 10. Evropského rozvojového fondu (ERF) (2008–2013) činí 102,8 milionu EUR;

J.  vzhledem k tomu, že hospodářství Guineji-Bissau odpovídá skutečnosti, že se jedná o jednu z nejchudších a nejzávislejších zemí západní Afriky, a že mezinárodní pomoc představuje 80 % rozpočtu země;

K.  vzhledem k tomu, že současná politická situace země odlákává pozornost od potřeb obyvatel a od zhoršující se humanitární krize v zemi;

L.  vzhledem k tomu, že mise EU „reforma bezpečnostního sektoru Guinea-Bissau“, jež byla zahájena v červnu 2008 a probíhala v rámci společné bezpečnostní a obranné politiky, uznala dne 30. září 2010 svůj mandát za ukončený a opustila zemi;

1.  co nejostřeji odsuzuje neústavní převzetí moci vojenskými složkami Guineje-Bissau dne 12. dubna 2012;

2.  bere na vědomí skutečnost, že byli dne 27. dubna 2012 propuštěni prozatímní prezident a předseda vlády, a skutečnost, že byli nuceni opustit zemi, a žádá, aby bylo oběma umožněno opět plně vykonávat svá občanská a politická práva;

3.  vyžaduje bezpodmínečné dodržování fyzické nedotknutelnosti všech veřejných činitelů a dalších občanů, jež jsou zadržování ozbrojenými rebely, a vyzývá k jejich bezpodmínečnému propuštění a k ukončení násilí, drancování a zastrašování;

4.  odsuzuje násilné potlačení pokojných manifestací požadujících obnovení právního státu, a zejména manifestace k níž došlo v Bissau dne 25. května 2012;

5.  naléhavě vyzývá všechny zúčastněné strany, aby okamžitě zastavily svou násilnou a nelegální činnost, a připomíná, že armáda přísahala, že se bude řídit ústavou Guineje-Bissau;

6.  vyzývá mezinárodní společenství, aby využilo svého veškerého vlivu a poskytlo veškerou potřebnou pomoc s cílem důkladně vyšetřit tyto protizákonné činy a postavit všechny odpovědné osoby před soud;

7.  odmítá ustavení samozvaného „vojenského velení“, „přechodné národní rady“ a „přechodné vlády“, zdůrazňuje, že neuznává samozvané vojenské a přechodné orgány, a naléhavě vyzývá mezinárodní společenství, aby zaujalo stejný postoj;

8.  připomíná zásadu „nulové tolerance“ vůči moci získané či udržované protiústavními a nedemokratickými prostředky a přijímá ji za svou a je přesvědčen, že přechodná dohoda v Guineji-Bissau je očividně v rozporu s touto zásadou, porušuje ústavu země a legitimizuje státní převrat;

9.  požaduje okamžité znovunastolení ústavního pořádku a právního státu a dokončení volebního procesu, včetně parlamentních voleb, což lidu Guineje-Bissau umožní rozhodovat o své budoucnosti ve svobodných a spravedlivých volbách;

10.  odmítá jakékoli vnější pokusy zneužít stávající situaci, a oslabit tak svrchovanost lidu Guineje-Bissau a územní celistvost a nezávislost této země;

11.  požaduje úplné obnovení a zaručení základních svobod, včetně svobody projevu a tisku, svobody shromažďování a sdružování a svobody pohybu;

12.  požaduje, aby byly spory řešeny politickou a mírovou cestou v rámci legitimně vytvořených orgánů Guineje-Bissau;

13.  vyzývá politické strany, aby dosáhly shody ohledně komplexního reformního procesu, pokud jde o armádu, policii, bezpečnostní sektor a justiční systém, což by bylo prvním krokem k dosažení politické stability;

14.  podporuje národní a mezinárodní úsilí zaměřené na obnovení důvěry mezi politickými aktéry, vojenskými a bezpečnostními složkami a občanskou společností a návrat země k ústavnímu pořádku;

15.  znovu opakuje své pevné přesvědčení, že existuje riziko, že dokud bude mít Guinea-Bissau strukturálně slabé orgány, zůstane nestabilní zemí s armádním vlivem a nebude schopna vypořádat se rozbujelou korupcí nebo změnit svou pozici klíčového překladiště drog;

16.  zdůrazňuje, že je důležité vytvořit „krizovou kontaktní skupinu“ pro Guineu-Bissau koordinovanou OSN, v níž budou zastoupeny Africká unie, Hospodářské společenství západoafrických států a Společenství portugalsky hovořících zemí, jak doporučuje zvláštní zpráva generálního tajemníka OSN ze dne 30. dubna 2012 o situaci v Guineji-Bissau, a vyzývá EU, aby se do této skupiny zapojila;

17.  podporuje snahu EU o spolupráci se západoafrickými zeměmi a jejími regionálními a mezinárodními partnery, včetně OSN, Africké unie, Společenství portugalsky mluvících zemí a Hospodářského společenství západoafrických států s cílem vytvořit účinné partnerství, jež bude moci přispět k upevnění míru a dlouhodobé stabilizaci Guineje-Bissau;

18.  vítá politováníhodné, avšak nezbytné diplomatické, hospodářské a finanční sankce, které na Guineu-Bissau uvalilo Hospodářské společenství států západní Afriky, restriktivní opatření namířená proti některým osobám, subjektům a orgánům, které ohrožují mír, bezpečnost nebo stabilitu v Republice Guineji-Bissau, která přijala Rada Evropské unie, a zákaz cestování, který některým jedincům udělila Rada bezpečnosti OSN;

19.  vyzývá všechny mezinárodní partnery, aby situaci v Guineji-Bissau věnovali náležitou pozornost a aby byli připraveni přehodnotit vhodnost přijatých opatření a případně je posílit, zároveň však udělali všechno proto, aby zamezili negativním dopadům na obyvatele země;

20.  bere na vědomí rozhodnutí společenství ECOWAS o rozmístění svých pohotovostních sil, ukončení mise pro technickou vojenskou pomoc v Angole (MISSANG) a zajištění přesunu prvního kontingentu do Guineje-Bissau;

21.  vítá návrh Společenství portugalsky hovořících zemí spolu s Hospodářským společenstvím států západní Afriky, Africkou unií a EU vytvořit v rámci OSN stabilizační složky pro Guineu-Bissau s mandátem Rady bezpečnosti OSN, jež by využily zkušenosti mise MISSANG;

22.  vyzývá Radu, aby při nezbytně nutné reformě sektoru obrany a bezpečnosti v Guineji-Bissau poskytla poradenství a pomoc a aby zvážila účinnou podporu při zahájení mezinárodní stabilizační operace v rámci SBOP;

23.  vyzývá EU, OSN, Africkou unii, společenství ECOWAS a Společenství portugalsky hovořících zemí, aby společně koordinovaly vojenské síly sousedních zemí, které se již zapojily, včetně vojenských sil Angoly, Nigérie, Senegalu a Burkina Fasa;

24.  vyzývá EU, aby požádaly orgány zemí, které poskytují vojenské a bezpečnostní síly, všechny partnerské země AKT, aby zajistily, že tyto síly nebudou použity pro podporu nezákonných nařízení ze strany aktérů státního převratu a samozvaných přechodných orgánů nebo se dopouštět porušování lidských práv občanů Guineje-Bissau;

25.  vyjadřuje politování nad ukončením mise „reforma bezpečnostního sektoru“ v Guineji-Bissau v roce 2010;

26.  vyzývá místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku a Radu, aby zvážily možnost vyslání nové mise týkající se reformy bezpečnostního sektoru do Guineje-Bissau s posíleným mandátem s cílem napomoci reformě sektoru obrany a bezpečnosti, podpořit vytváření kapacit, reformu veřejné správy a podpořit zásady právního státu, jakmile se legitimní orgány opět plně ujmou vlády v Guineji-Bissau a o takovou misi požádají;

27.  opět naléhavě žádá Radu a místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku, aby hledaly nové způsoby, jak pomoci legitimní vládě Guineje-Bissau v boji proti organizovanému zločinu a jak zabránit tomu, aby se z této země stal další narkostát;

28.  připomíná, že obchod s drogami v Guineji-Bissau je nasměrován na evropský trh a je propojen s jinými zločineckými sítěmi, které v regionu působí, včetně teroristických sítí zejména v Sahelu a v Nigérii;

29.  žádá, aby EU a mezinárodní společenství zvýšilo své odhodlání vybudovat demokratickou a stabilní Guineu-Bissau;

30.  upozorňuje na humanitární situaci v Guineji-Bissau, zejména pak na situaci vnitřně vysídlených osob a uprchlíků, a na hrozbu epidemií, ohrožení dodávek potravin a zdravotní péče, a vyzývá EU a mezinárodní společenství, aby neodkladně přijaly konkrétní a přiměřená opatření humanitární pomoci;

31.  vyzývá Komisi, aby pokračovala v poskytování humanitární pomoci a přímé pomoci obyvatelům země;

32.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, vládám členských států, generálnímu tajemníkovi OSN a společenství ECOWAS, orgánům Africké unie, Smíšenému parlamentnímu shromáždění AKT–EU, sekretariátu Společenství portugalsky hovořících zemí a vládě a parlamentu Guineje-Bissau.

(1) Úř. věst. C 87 E, 1.4.2010, s. 178
(2) Úř. věst. C 349 E, 22.12.2010, s. 63
(3) Přijaté texty, P7_TA(2011)0227.


Súdán a Jižní Súdán
PDF 234kWORD 57k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 13. června 2012 o situaci v Súdánu a v Jižním Súdánu (2012/2659(RSP))
P7_TA(2012)0248RC-B7-0281/2012

Evropský parlament,

–  s ohledem na svá předchozí usnesení o Súdánu,

–  s ohledem na rezoluci Rady bezpečnosti OSN č. 2046 (2012) ze dne 2. května 2012 o Súdánu a Jižním Súdánu,

–  s ohledem na prohlášení místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Catherine Ashtonové, v němž uvítala rezoluci Rady bezpečnosti OSN č. 2046 (2012) ze dne 2. května 2012,

–  s ohledem na závěry Rady ohledně Súdánu, které přijala dne 31. ledna 2011, a na rozhodnutí Rady ze dne 23. května 2011(1),

–  s ohledem na Memorandum o porozumění týkající se neútočení a spolupráce, které dne 10. února 2012 podepsaly Súdán a Jižní Súdán,

–  s ohledem na prohlášení mluvčího vysoké představitelky EU Catherine Ashtonové ze dne 28. března 2012 a 11. dubna 2012 o ozbrojených střetech na hranicích mezi Súdánem a Jižním Súdánem,

–  s ohledem na prohlášení Africké unie ze dne 17. dubna 2012 vyzývající Súdán a Jižní Súdán, aby jednaly zodpovědně a vyslyšely její výzvy a výzvy mezinárodního společenství k okamžitému ukončení současného konfliktu mezi těmito dvěma zeměmi,

–  s ohledem na prohlášení mluvčího generálního tajemníka OSN o situaci v Súdánu a v Jižním Súdánu ze dne 16. dubna 2012, v němž vyjadřuje hluboké znepokojení nad pokračujícími ozbrojenými střety mezi těmito dvěma zeměmi a jejich dopadem na nevinné civilní obyvatelstvo;

–  s ohledem na prohlášení generálního tajemníka OSN Pan Ki-muna ze dne 19. dubna 2012 naléhající na Súdán a Jižní Súdán, aby ukončily ozbrojené střety a vyvarovaly se opětovného konfliktu, který si za poslední dvě desetiletí vyžádal miliony lidských životů,

–  s ohledem na rozhodnutí Rady o Súdánu a Jižním Súdánu ze dne 23. dubna 2012 (3159. schůze Rady pro zahraniční věci), v němž Rada vyjádřila hluboké znepokojení EU nad vystupňováním konfliktu mezi Súdánem a Jižním Súdánem,

–  s ohledem na plán pro Súdán a Jižní Súdán uvedený v prohlášení vydaném Radou Africké unie pro mír a bezpečnost dne 24. dubna 2012, který EU plně podporuje,

–  s ohledem na súdánskou souhrnnou mírovou dohodu z roku 2005,

–  s ohledem na misi OSN působící v Jižním Súdánu (UNMISS) a na působení prozatímních bezpečnostních sil OSN v oblasti Abyei (UNISFA),

–  s ohledem na prohlášení spolupředsedů Smíšeného parlamentního shromáždění AKT-EU o Súdánu a Jižním Súdánu, které Smíšené parlamentní shromáždění přijalo dne 30. května 2012,

–  s ohledem na čl. 110 odst. 2 a 4 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že opakované případy přeshraničního násilí mezi Súdánem a Jižním Súdánem, včetně přesunů ozbrojených sil, zabrání a okupace města Heglig, podpora spojeneckých sil, podpora rebelů druhé strany a boje mezi ozbrojenými silami Súdánu a Súdánskou lidovou osvobozeneckou armádou vedly k tomu, že spor mezi Súdánem a Jižním Súdánem přerostl v otevřený konflikt;

B.  vzhledem k tomu, že v důsledku bojů mezi Súdánem a Jižním Súdánem a pokračujících bojů ve státech Jižní Kordofán a Modrý Nil nastala v Súdánu vážná humanitární situace;

C.  vzhledem k tomu, že skutečnost, že mezi oběma zeměmi nebylo dosaženo dohody o přechodných hospodářských ujednáních, včetně otázky využití ropy, vedla k tomu, že se Chartúm zmocnil ropných nalezišť na jihu a Jižní Súdán zastavil produkci ropy, což zásadně přispělo k současné krizi;

D.  vzhledem k tomu, že dne 29. června 2011 byla mezi vládou Súdánu a vládou Jižního Súdánu uzavřena dohoda o bezpečnosti hranic a společném politickém a bezpečnostním mechanizmu, která zahrnuje závazek vytvořit bezpečnou demilitarizovanou pohraniční zónu, a že dne 30. července 2011 byla mezi vládou Súdánu a vládou Jižního Súdánu uzavřena dohoda o podpůrné misi pro sledování hranic;

E.  vzhledem k tomu, že Jižní Súdán oznámil, že se v souladu s dohodou uzavřenou dne 20. června 2011 mezi Súdánem a Jižním Súdánem okamžitě stáhne z oblasti Abyei;

F.  vzhledem k tomu, že návrhy rozhodnutí společného politického a bezpečnostního mechanizmu předložené smluvním stranám výkonného panelu Africké unie na vysoké úrovni dne 4. dubna 2012 poskytly spolehlivý základ pro vybudování vzájemné bezpečnosti podél společné hranice Súdánu a Jižního Súdánu;

G.  vzhledem k tomu, že rezoluce, kterou dne 2. května 2012 jednomyslně přijala Rada bezpečnosti OSN, podpořila plán pro Súdán a Jižní Súdán, jehož cílem je ukončit ozbrojené střety a vyřešit v následujících třech měsících problémy, které zůstaly po odtržení Jižního Súdánu nevyřešeny;

H.  vzhledem k tomu, že jak Súdán, tak Jižní Súdán tento plán uvítaly a potvrdily své odhodlání okamžitě ukončit ozbrojené střety; vzhledem k tomu, že napětí však zůstává vysoké;

I.  vzhledem k tomu, že dne 4. června 2012 zahájily Súdán a Jižní Súdán svá první jednání na vysoké úrovni o bezpečnosti na hranicích, protože hrozilo, že sled pohraničních střetů spustí konflikt v plném rozsahu, připomínající někdejší občanskou válku;

J.  vzhledem k tomu, že EU přikládá mimořádný význam okamžitému zahájení činnosti společného mechanizmu pro ověřování a kontrolu hranic, a to vysláním mezinárodních pozorovatelů a dalších osob, které by na místě sledovaly situaci a pomáhaly zajistit dodržování uvedených dohod;

K.  vzhledem k tomu, že Súdán a Jižní Súdán trpí silným suchem a obyvatelé se začínají stěhovat ve snaze získat potraviny, a vzhledem k tomu, že podle představitelů OSN hrozí přibližně jednomu milionu osob smrt hladem, pokud jim v nadcházejících měsících nebude poskytnuta potravinová pomoc;

1.  vítá, že jak Súdán, tak i Jižní Súdán tento plán podporovaný rezolucí Rady bezpečnosti OSN č. 2046 (2012) ze dne 2. května 2012 odsouhlasily a potvrdily své odhodlání k okamžitému ukončení násilností; vítá obnovení přímých jednání v Addis-Abebě a rovněž úlohu Africké unie a zprostředkovatelskou činnost pana Thaba Mbekiho v tomto procesu;

2.  naléhavě vyzývá Súdán a Jižní Súdán, aby v souladu s dříve uzavřenými dohodami, včetně Dohody o podpůrné misi pro sledování hranic ze dne 30. července 2011, prokázaly skutečnou politickou vůli vydat se mírovou cestou a vyřešit bezpečnostní problémy na obou stranách na základě smysluplných jednání vedených v rámci společného politického a bezpečnostního mechanizmu tím, že by vytvořily bezpečnou demilitarizovanou bezpečnostní zónu a bezpodmínečně stáhly veškeré ozbrojené síly na svou stranu hranice;

3.  vyzývá k okamžitému zahájení činnosti společného systému verifikace a sledování hranic, a to na základě vyslání mezinárodních pozorovatelů a dalších pracovníků, kteří by na místě sledovali situaci a pomáhali při zajišťování dodržování uvedených dohod;

4.  vyzývá Súdán a Jižní Súdán k uplatňování těch aspektů Dohody o dočasných bezpečnostních a administrativních opatřeních pro oblast Abyei ze dne 20. června 2011, které ještě nebyly uplatněny, zejména k přesunu všech ozbrojených sil Súdánu a Jižního Súdánu mimo oblast Abyei; vítá stažení armády Jižního Súdánu z města Heglig a vyzývá vládu Súdánu, aby svou armádu stáhla také; vyzývá k okamžitému ukončení leteckého bombardování Jižního Súdánu ze strany súdánských ozbrojených sil;

5.  vyzývá Súdán a Jižní Súdán, aby přestaly poskytovat útočiště skupinám rebelů, kteří provádějí činnost zaměřenou proti druhému státu, a ukončily jejich podporu;

6.  naléhavě vyzývá všechny strany, aby dodržovaly zejména odstavce 7 a 16 rozhodnutí Rady Africké unie pro mír a bezpečnost ze dne 24. dubna 2012, kde se opětovně zdůrazňuje, že územní hranice států se nesmí měnit za použití síly a že všechny územní spory se musí řešit výhradně oboustranně přijatelnými, mírovými a politickými prostředky a že konflikt ve státech Jižní Kordofán a Modrý Nil nelze řešit vojenskou cestou;

7.  vyzývá EU, aby nadále úzce spolupracovala se svými mezinárodními partnery, zejména s AU a OSN, s cílem zajistit, aby Súdán a Jižní Súdán prováděly rezoluci Rady bezpečnosti OSN ze dne 2. května 2012 o plánu pro Súdán a Jižní Súdán;

8.  vyjadřuje své hluboké znepokojení nad humanitární situací, která v Súdánu vznikla v důsledku bojů mezi Súdánem a Jižním Súdánem a pokračujících bojů ve státech Jižní Kordofán a Modrý Nil; jednoznačně odsuzuje veškeré násilnosti zaměřené proti civilnímu obyvatelstvu, které jsou porušením mezinárodního humanitárního práva a právních předpisů v oblasti lidských práv;

9.  vyzývá obě strany, aby propagovaly a chránily lidská práva, včetně práv žen a osob, které patří k ohroženým skupinám, aby plnily své závazky v souladu s mezinárodním právem, včetně mezinárodního humanitárního práva a právních přepisů v oblasti lidských práv, a vyzývá, aby osoby odpovědné za závažné porušování tohoto práva, mj. za sexuální násilí, byly povolány k odpovědnosti;

10.  naléhavě vyzývá Súdán a Jižní Súdán, aby umožnily humanitárním organizacím přístup k zasaženým osobám v oblastech konfliktu, zejména ve státech Jižní Kordofán a Modrý Nil, a v souladu s mezinárodním právem a mezinárodním humanitárním právem přitom zajistily bezpečný, neomezený a okamžitý přístup pracovníků Organizace spojených národů a jiných humanitárních organizací a také dodávky zásob a zařízení, aby mohli tito pracovníci řádně plnit své povinnosti při poskytování pomoci civilnímu obyvatelstvu zasaženému konfliktem;

11.  naléhavě vyzývá obě strany, aby ukončily štvavou rétoriku a nepřátelskou propagandu, jejímž důsledkem je vzájemná démonizace, xenofobie a hrozba násilí; vyzývá obě vlády, aby v souladu s mezinárodními zásadami převzaly plnou odpovědnost za ochranu státních příslušníků druhé strany, což je v souladu s Rámcovou dohodou o statusu státních příslušníků druhého státu a s tím spojených záležitostech parafovanou v březnu 2012;

12.  vítá rozhodnutí Rady bezpečnosti OSN prodloužit mandát mise UNMIS a vyslat do Súdánu další mírové jednotky; domnívá se, že nepřetržitá přítomnost OSN na místě má nesmírný význam pro mírový rozvoj dvou životaschopných států; vyzývá Súdán i Jižní Súdán, aby uvítaly přítomnost jednotek OSN a zajistily jejich bezpečnost;

13.  naléhavě vyzývá Súdán a Jižní Súdán, aby dosáhly dohody o dosud nevyřešených přechodných politických a hospodářských ujednáních mezi oběma zeměmi, včetně otázky využití ropy; opakuje, že základní podmínkou dosažení míru a stability v tomto regionu je vyřešení otázky vymezení hranic;

14.  vyzývá Súdán a Jižní Súdán, aby využily útvary hraničního programu Africké unie, který může oběma stranám pomoci při řešení jejich obav ohledně vytyčení a vymezení hranic a vyřešení územních sporů, a to na základě postupů osvědčených v Africe a mezinárodních zásad;

15.  je přesvědčen o tom, že dlouhodobá stabilita v regionu vyžaduje novou jednotnou komplexní mezinárodní strategii, v níž by EU hrála vedle jiných světových a regionálních aktérů svou úlohu a která by se zaměřovala nejen na problémy mezi severem a jihem a na situaci ve státech Jižní Kordofán a Modrý Nil, ale také na reformní proces v Súdánu, který měl proběhnout již dávno, a na prohloubení demokratických reforem v Jižním Súdánu; vyzývá místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku a Komisi, aby byly připraveny nabídnout nezbytnou pomoc, pokud vládnoucí súdánská strana Národní kongres bude souhlasit se svobodným neomezeným národním dialogem zaměřeným na vytvoření inkluzivních ústavních ustanovení, která by byla pro všechny přijatelná, a přijme vážně míněné kroky k ukončení beztrestnosti v Dárfúru, Jižním Kordofánu a Modrém Nilu;

16.  vyzývá Komisi, členské státy EU a mezinárodní společenství, aby dostály svým závazkům, pokud jde o poskytnutí finančních prostředků regionu, a zejména, aby řešily závažný nedostatek potravinové pomoci, nouzových přístřeší a ochrany; žádá, aby byla věnována velká pozornost situaci v oblasti zabezpečení dodávek potravin a aby byla zavedena opatření v případě, že by došlo ke zhoršení situace;

17.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Evropské komisi, místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, Radě bezpečnosti a generálnímu tajemníkovi OSN, zvláštní zástupkyni EU pro Jižní Súdán, vládě Súdánu, vládě Jižního Súdánu, orgánům Africké unie, předsedovi panelu Africké unie na vysoké úrovni pro Súdán a vládám a parlamentům členských států EU.

(1) Úř. věst. L 142, 28.5.2011, s. 61.


Obchodní dohoda EU s Kolumbií a Peru
PDF 251kWORD 79k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 13. června 2012 o Obchodní dohodě mezi EU a Kolumbií a Peru (2012/2628(RSP))
P7_TA(2012)0249B7-0301/2012

Evropský parlament,

–  s ohledem na ukončení jednání o Obchodní dohodě mezi Evropskou unií a Kolumbií a Peru dne 1. března 2010 a na oznámení o uzavření obchodních jednání dne 19. května 2010,

–  s ohledem na parafování Obchodní dohody mezi Evropskou unií a Kolumbií a Peru dne 23. března 2011,

–  s ohledem na oficiální podpis obchodní dohody třemi stranami dne 13. dubna 2011,

–  s ohledem na návrh Komise k rozhodnutí Rady podepsat jménem Evropské unie Obchodní dohodu mezi Evropskou unií a Kolumbií a Peru (COM(2011)0570),

–  s ohledem na svá usnesení ze dne 5. května 2010 o strategii EU pro vztahy s Latinskou Amerikou(1) a ze dne 21. října 2010 o obchodních vztazích Evropské unie s Latinskou Amerikou(2),

–  s ohledem na usnesení Evropsko-latinskoamerického parlamentního shromáždění, zejména na usnesení ze dne 19. května 2011 o perspektivách obchodních vztahů mezi Evropskou unií a Latinskou Amerikou,

–  s ohledem na otázku o Obchodní dohodě mezi Evropskou unií a Kolumbií a Peru položenou dne 26. dubna 2012 Komisi (O-000107/2012 – B7-0114/2012),

–  s ohledem na čl. 115 odst. 5 a čl. 110 odst. 2 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že Obchodní dohoda mezi Evropskou unií a Kolumbií a Peru má s ohledem na historické a kulturní vazby za cíl otevřít trhy mimo jiné pro zboží, služby, vládní zakázky a investice a podpořit hospodářskou integraci mezi smluvními stranami a komplexní hospodářský rozvoj za účelem snížení chudoby, vytvoření nových pracovních příležitostí, zlepšení pracovních podmínek a zvýšení životní úrovně prostřednictvím liberalizace a rozšíření obchodu a investic mezi územími a podpořit závazek provádění obchodní dohody v souladu s cílem udržitelného rozvoje, včetně podpory hospodářského pokroku, dodržování práv pracovníků a ochrany životního prostředí v souladu s mezinárodními závazky, které přijaly smluvní strany;

B.  vzhledem k tomu, že Evropská unie je druhým největším obchodním partnerem Kolumbie a Peru a že připravovaná dohoda přináší naprostou liberalizaci obchodu s průmyslovými výrobky a produkty rybolovu, což by podle nezávislého posouzení dopadů na udržitelnost mohlo vést v dlouhodobém horizontu ke zvýšení kolumbijského HDP až o 1,3 % a peruánského HDP o 0,7 %, avšak mohlo by mít také značný negativní dopad na životní prostředí a sociální podmínky;

C.  vzhledem k tomu, že vstupem obchodní dohody v platnost by Kolumbie a Peru opustily zvláštní pobídkový režim všeobecného systému preferencí (GSP+), jenž v současné době prochází revizí;

D.  vzhledem k tomu, že podle stávajícího systému GSP+ získávají Kolumbie a Peru obchodní preference výměnou za účinné uplatňování 27 základních lidských práv a úmluv o životním prostředí, včetně čtyř základních pracovních norem Mezinárodní organizace práce;

E.  vzhledem k tomu, že podle Smlouvy o Evropské unii se činnost EU na mezinárodní scéně řídí zásadami, které inspirovaly k jejímu založení, rozvoji a rozšiřování a které hodlá podporovat v ostatním světě, jako jsou demokracie, právní stát, univerzálnost a nedělitelnost lidských práv a základních svobod, úcta k lidské důstojnosti, zásady rovnosti a solidarity a dodržování zásad Charty Organizace spojených národů a mezinárodního práva; vzhledem k tomu, že Unie usiluje o rozvíjení vztahů a budování partnerství se třetími zeměmi a mezinárodními, regionálními nebo světovými organizacemi, které sdílejí výše uvedené zásady;

F.  vzhledem k tomu, že první článek obchodní dohody zahrnuje rozsáhlá závazná ustanovení zaručující ochranu lidských práv a stanoví, že „dodržování zásad demokracie a základních lidských práv stanovených ve Všeobecné deklaraci lidských práv, a zásady právního státu je jádrem vnitřních a vnějších politik smluvních stran této dohody. Dodržování těchto zásad je zásadním prvkem dohody“; vzhledem k tomu, že nedodržování lidských práv a zásad demokracie by představovalo „závažné porušení“ obchodní dohody, které by podle mezinárodního práva veřejného mohlo vést k přijetí odpovídajících opatření, k nimž patří možnost ukončení nebo částečného i úplného pozastavení dohody; vzhledem k tomu, že musí být zajištěno řádné sledování dodržování lidských práv všemi smluvními stranami a zaručena praktická vymahatelnost doložky o lidských právech;

G.  vzhledem k tomu, že obchodní dohoda nabízí záruky, které zajistí, aby nová struktura obchodu EU a investiční vztahy působily ve prospěch dalekosáhlého rozvoje v sociální oblasti, v oblasti ochrany životního prostředí a udržitelného rozvoje, a to prostřednictvím podpory a zachování vysoké úrovně pracovních norem a norem v oblasti ochrany životního prostředí u všech stran, jak to stanoví kapitola o obchodu a udržitelném rozvoji;

H.  vzhledem k tomu, že Kolumbie i Peru vynaložily v uplynulých letech obrovské úsilí na zlepšení všeobecných životních podmínek svých občanů, včetně lidských a pracovních práv;

I.  vzhledem k tomu, že mají-li být zcela splněny vysoké standardy, které si vytyčili a které požadují jednotliví občané, organizace občanské společnosti, opoziční strany a vláda, je i přes toto obrovské úsilí stále ještě třeba vykonat v Kolumbii i Peru velký díl práce, zejména pokud jde o účinné uplatňování nového právního rámce, který má dořešit staré, dosud ne zcela vyřešené problémy spojené s přetrvávající chudobou, násilím a korupcí, vnitřním ozbrojeným konfliktem (který v případě Kolumbie trvá již více než 50 let), nezákonnými ozbrojenými skupinami, obchodem s drogami, beztrestností a vyvlastňováním půdy;

J.  vzhledem k tomu, že i přes toto obrovské úsilí je Kolumbie stále zemí s nejvyšším počtem zavražděných odborářů na světě a vzhledem k tomu, že navzdory výraznému zlepšení prosazování práva v posledních letech zůstává více než 90 % těchto zločinů neobjasněno; vzhledem k tomu, že téměř 4 miliony lidí jsou vnitřně vysídleny; vzhledem k tomu, že zvláštní zpravodaj OSN pro lidská práva a svobody domorodých obyvatel, i přesto, že ocenil, jak stát Kolumbie uznává práva domorodých obyvatel, naléhavě požádal Kolumbii, aby pozvala zvláštního poradce OSN pro zabránění genocidě, aby monitoroval situaci domorodých komunit, které jsou ohroženy kulturním a fyzickým vyhlazením v důsledku dlouhotrvajícího vnitřního ozbrojeného konfliktu v zemi;

1.  vyjadřuje politování nad tím, že ačkoli kapitola o obchodu a udržitelném rozvoji obsahuje právně závazná ustanovení, neexistuje pro tuto kapitolu obchodní dohody závazný mechanismus řešení sporů a že v případě porušení norem uvedených v kapitole o obchodu a udržitelném rozvoji je vyloučeno uplatňování opatření a sankcí podle závazného všeobecného mechanismu řešení sporů dohody, což představuje oslabení stávajících závazných podmínek v rámci systému GSP+ EU;

2.  jednoznačně vítá odhodlání všech zúčastněných stran podporovat lidská práva, zásady demokracie a právního státu potvrzené začleněním rozsáhlých závazných ustanovení týkajících se těchto základních principů do prvního článku obchodní dohody;

3.  zdůrazňuje, že je důležité udržovat s našimi partnerskými zeměmi konstruktivní dialog o účinném uplatňování vyšších standardů v oblasti lidských práv; jednoznačně vítá mechanismus vzájemného dialogu o lidských právech (dialog o lidských právech mezi EU a Kolumbií), který Evropská unie a Kolumbie na dobrovolném základě zahájily v roce 2009, který se od té doby koná dvakrát ročně a který je jasným důkazem toho, že je kolumbijská vláda otevřena dialogu o lidských právech s EU a dalšími mezinárodními partnery; vyjadřuje nicméně politování nad tím, že Evropský parlament není pravidelně a úplně informován o programu a výsledcích tohoto dialogu, a to ani zpětně;

4.  jednoznačně se staví za to, aby byla do obchodní dohody začleněna kapitola o obchodu a udržitelném rozvoji a aby byly vytvořeny vnitrostátní mechanismy a veden dialog s občanskou společností, do kterého se zapojí občané, ať už jednotlivě nebo kolektivně a organizovaně;

5.  žádá organizace občanské společnosti v andských zemích i v Evropské unii, aby se zapojily do mechanismu sledování, který obchodní dohoda zřizuje v oblasti obchodu a udržitelného rozvoje; vyzývá zúčastněné vlády, aby co nejdříve vytvořily právní rámec pro zmíněné vnitrostátní mechanismy a dialog s občanskou společností, pokud ještě neexistují, a to včetně důrazné informační a reklamní kampaně, která by co možná nejvíce zvýšila účast zainteresovaných skupin či osob na sledování v rámci mechanismu občanské společnosti; navrhuje, aby tyto postupy byly zřízeny do šesti měsíců od vstupu dohody v platnost, namísto jednoho roku, jak stanoví obchodní dohoda(3);

6.  připomíná, že je důležité zřídit reprezentativní vnitrostátní poradní mechanismy, jak stanoví článek 281 obchodní dohody, jichž se budou účastnit odbory, zástupci zaměstnavatelů či další příslušné zúčastněné strany – jako jsou nevládní organizace, které budou hrát při sledování uplatňování obchodní dohody závaznou úlohu, zejména v oblasti práce a udržitelného rozvoje – s nimiž bude možné vést pravidelné konzultace a které budou moci podávat stížnosti v rámci povinného institucionalizovaného mechanismu pro podávání stížností, a také doporučení a návrhy, včetně návrhu na uskutečnění nezávislé výměny názorů s jejich protějšky v EU;

7.  v zájmu úplného dosažení vysokých standardů v oblasti lidských práv, které obchodní dohoda stanoví a k nimž se obě andské vlády i Evropská unie zavázaly, navrhuje zúčastněným stranám, aby neprodleně zřídily specializovanou vnitrostátní poradní skupinu pro lidská práva a zásady demokracie, která by doprovázela a sledovala uplatňování této obchodní dohody či jiných dohod o obchodu a působila jako účinný vnitřní konzultační orgán pro vnitrostátní kanceláře, jež se účastní výboru pro obchod zřízeného podle dohody, přičemž modelem pro fungování této skupiny by byl právní rámec stanovený v obchodní dohodě pro účast občanské společnosti v podvýboru pro obchod a udržitelný rozvoj; žádá strany obchodní dohody, aby zaručily, že do těchto vnitrostátních poradních skupin bude povinně zapojena občanská společnost ve stejné míře, jako tomu je v případě dohody o volném obchodu s Jižní Koreou, a že bude vytvořen oficiální a institucionalizovaný mechanismus pro podávání stížností; dále žádá jednotlivé strany, aby zajistily úplnou nezávislost vnitrostátních poradních skupin, a to i pokud jde o jejich vlastní výběr členů;

8.  souhlasí se všemi legislativními i nelegislativními opatřeními, která přijaly obě andské země s cílem bojovat proti chudobě, všem formám násilí, beztrestnosti, korupci, obchodu s drogami, s cílem chránit práva dětí a žen, zejména pokud jde o dětskou práci, držet se na cestě udržitelného rozvoje jako jediné životaschopné budoucnosti pro naši planetu, prosazovat práva domorodého obyvatelstva, podporovat širší dialog a účast občanů na zákonodárném procesu a obnovit spravedlnost;

9.  ostře odsuzuje vraždy odborářů, obhájců lidských práv, civilistů, domorodých obyvatel a všech obětí vnitřního ozbrojeného konfliktu, příslušníků policie a vojenských sil, k nimž došlo především v Kolumbii; konstatuje nicméně, že v posledních dvou letech byl zaznamenán pokles ohlášených případů vražd odborářů;

10.  podporuje úsilí kolumbijské vlády v boji proti beztrestnosti a vrahům odborářů a obhájců lidských práv, které se odráží například na zvýšení počtu vyšetřovatelů nejvyššího státního zastupitelství ze 100 v roce 2010 na 243 v roce 2011, kteří se mají podílet zejména na vyšetřování kriminálních činů spáchaných na odborářích; podle údajů Mezinárodní organizace práce bylo od roku 2010 do června 2011 zatčeno 355 osob, vyneseno 88 rozsudků a 483 osob odsouzeno za zločiny proti odborářům; zdůrazňuje v této souvislosti význam programu zvláštní ochrany, který v současné době poskytuje státní ochranu více než 8500 občanů, mj. odborářům (13 %), obecním zastupitelům (30 %) a obhájcům lidských práv (15 %); konstatuje, že rozpočet na tento program vzrostl z 10,5 milionu EUR v roce 2002 na více než 120 milionů v roce 2011;

11.  vítá odkazy na význam pojmů „obchod pro udržitelný rozvoj“ v článku 271 a „podpora spravedlivého obchodu“ v článku 324 obchodní dohody; vyzývá strany, aby usnadňovaly obchod se zbožím, který přispívá k udržitelnému rozvoji, k němuž patří i zboží obchodované v rámci modelů spravedlivého a etického obchodování a modelů zahrnujících sociální odpovědnost podniků, jako jsou programy „Fair Trade“, „Rainforest Alliance“, „UTZ Certified“, „BSCI“ a další;

12.  vyzývá zúčastněné strany, aby poskytovaly dostatečné technické a finanční prostředky na zajištění plného dodržování norem udržitelnosti stanovených v obchodní dohodě a aby umožnily úplné posuzování, sledování a hodnocení uplatňování kapitoly o obchodu a udržitelném rozvoji, a to nejpozději tři roky po vstupu obchodní dohody o volném obchodu v platnost;

13.  zdůrazňuje především, že je zapotřebí podporovat sociální odpovědnost podniků, a vítá její začlenění do obchodní dohody; vyzývá všechny strany, aby v oblasti sociální odpovědnosti podniků podporovaly osvědčené obchodní postupy v souladu s obecnými zásadami OSN v oblasti podnikání a lidských práv, s pokyny pro sociální odpovědnost podniků OECD a s nedávným sdělením Komise ze dne 25. října 2011 o obnovené strategii EU pro sociální odpovědnost podniků na období 2011–2014 (COM(2011)0681); je pevně přesvědčen o tom, že vyššího životního standardu občanů lze dosáhnout jedině prostřednictvím aktivního partnerství podnikatelů, pracovníků, nevládních organizací a státu na centrální či regionální úrovni nebo na úrovni místních komunit; potvrzuje proto význam zapojení všech zúčastněných stran, zejména pokud jde o vlády, které musí při účinném uplatňování sociální odpovědnosti podniků ve svých zemích plnit zásadní úlohu; žádá EU a andské země, aby podnikly kroky vedoucí k celosvětovému uplatňování závazných obecných zásad OSN v oblasti sociální odpovědnosti podniků;

14.  vítá důkladné zákony v oblasti životního prostředí, které kolumbijské orgány začlenily do sbírky zákonů, avšak zdůrazňuje, že je zapotřebí tyto zákony plně a řádně vymáhat; poukazuje na možné environmentální problémy, k nímž patří zvýšené odlesňování a průmyslové, zemědělské a těžební znečištění, jež mohou mít negativní dopady na zásobování zdravotně nezávadnou vodou a ochranu biologické rozmanitosti;

15.  vyzývá andské země, aby zajistily vytvoření transparentního a závazného časového plánu ochrany lidských, environmentálních a pracovních práv, jejichž cílem by měla být především ochrana lidských práv, rozšíření a zvýšení práv odborářů a ochrana životního prostředí; navrhuje, aby vzaly v potaz akční plán v oblasti pracovních práv mezi Kolumbií a Spojenými státy se zvláštním zřetelem na tyto prvky:

   vymáhání a provádění právních předpisů a politických opatření, jež zajistí svobodu sdružování a právo na kolektivní vyjednávání – bez mezer v zákonech – především pro pracovníky v neformálním sektoru, a to zejména zrušením využívání družstev, kolektivních paktů a jiných opatření, jejichž cílem nebo důsledkem je popření práva pracovníků sdružovat se v odborech nebo možnosti uzavřít přímý zaměstnanecký poměr;
   provádění důsledných kontrol pracovních podmínek, které v případě diskriminace, neodůvodněného propouštění, zastrašování a hrozeb namířených proti pracovníkům povedou k postihům;
   jasné a ověřitelné kroky k posílení sociálního dialogu na regionální a místní úrovni i ze strany podniků;
   zavedení opatření, která zaručí účinné vymáhání právních předpisů na ochranu životního prostředí a biologické rozmanitosti, zejména před negativními účinky odlesňování a těžby surovin;
   přijetí kroků nutných k ukončení beztrestnosti, které povedou k vyšetření, civilnímu soudnímu stíhání a potrestání osob ideově i věcně nejvíce odpovědných za zločiny spáchané v Kolumbii;
   dosažení jasných, časově závazných a na výsledky zaměřených cílů v obou výše uvedených oblastech;
   vyzývá Evropskou komisi, aby bezodkladně zahájila pomoc Kolumbii a Peru při zavádění a uskutečňování výše popsaných kroků, a naléhavě Komisi žádá, aby pravidelně vypracovávala zprávu, kterou předloží k posouzení Evropskému parlamentu;
   zdůrazňuje skutečnost, že některé z cílů tohoto časového plánu by měly být realizovány pokud možno ještě před vstoupením obchodní dohody v platnost;

16.  vyzývá Komisi, aby těmto opatřením napomáhala prostřednictvím programů spolupráce v oblasti vzdělávání, odborné přípravy a regulace, zejména pak posílením budování kapacit andských orgánů týkajících se účinného navrhování, vymáhání a posuzování právních předpisů v oblasti životního prostředí; v této souvislosti naléhavě žádá Komisi, aby plně využívala nástroj rozvojové spolupráce a evropský nástroj pro demokracii a lidská práva;

17.  jednoznačně vítá nový zákon o obětech a restituci půdy (známý také jako „Ley 1448“), který vstoupil v platnost v Kolumbii dne 1. ledna 2012 a který zaručuje finanční odškodnění a restituci půdy téměř 4 milionům obětí ozbrojeného konfliktu a násilí v zemi za posledních 50 let; zdůrazňuje značné finanční úsilí kolumbijské vlády, která podle odhadů v následujících 10 letech poskytne více než 25 miliard USD, což činí měsíčně přibližně 160 milionů EUR; zdůrazňuje, že uplatňování tohoto zákona je nutné důkladně sledovat a hodnotit v úzké spolupráci s občanskou společností, zejména pokud jde o ochranu navrácených osob;

18.  vítá rozpuštění velmi kontroverzní zpravodajské služby DAS a skutečnost, že byl její bývalý ředitel odsouzen k 25 letům vězení, což je důležitým signálem změny postoje a otevřenosti kolumbijských orgánů a nezávislosti soudnictví;

19.  zdůrazňuje, že právo na majetek také patří k základním lidským právům a musí být chráněno všemi stranami obchodní dohody; varuje proto všechny strany obchodní dohody, aby nepodnikaly jednostranné kroky, které by mohly ohrozit ochranu investic; zdůrazňuje v tomto ohledu potřebu účinného uplatňování řádného mechanismu pro urovnávání sporů;

20.  vítá skutečnost, že Kolumbie a Peru ratifikovaly všech osm základních úmluv Mezinárodní organizace práce a dále tři ze čtyř úmluv o správě, jak uvedl zástupce MOP na veřejném slyšení na téma obchodní dohody, kterou uspořádal Výbor pro mezinárodní obchod Evropského parlamentu v Bruselu dne 29. února 2012; zastává názor, že je naléhavě nutné neprodleně ratifikovat a účinně uplatňovat všechny tyto úmluvy MOP, v případě Kolumbie zejména úmluvu č. 122 a v případě Peru úmluvu č. 129; zdůrazňuje všem stranám význam ratifikace úmluvy Mezinárodní organizace práce č. 135 o zástupcích pracovníků; v této souvislosti připomíná, že 24 členských států EU dosud neratifikovalo Úmluvu Mezinárodní organizace práce č. 169 o domorodém a kmenovém obyvatelstvu;

21.  zdůrazňuje, že pro provádění vnitrostátních právních předpisů v oblasti práce jsou důležité zásady spravedlivé a transparentní správy a zákonných postupů, k nimž patří důsledné kontroly pracovních podmínek a mezinárodních norem v oblasti lidských práv, v souladu s přijatými mezinárodními závazky; domnívá se, že spravedlivé a transparentní správní a právní postupy jsou zapotřebí i k zajištění toho, aby nebyla uvalována žádná nepatřičná omezení na komunikaci nebo svobodu slova, jež jsou velice důležité k tomu, aby se občané mohli organizovat;

22.  domnívá se, že nové pravomoci Evropského parlamentu, pokud jde o mezinárodní dohody, které jsou zakotveny v Lisabonské smlouvě, přinášejí novou odpovědnost; navrhuje proto uspořádat v posledním čtvrtletí roku 2013 veřejná slyšení v Evropském parlamentu i v jednom z hlavních měst andských zemí; vyzývá k tomu, aby v návaznosti na tato slyšení byly Výboru pro mezinárodní obchod a podvýboru pro lidská práva předkládány písemné zprávy o dosavadních výsledcích provádění obchodní dohody;

23.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám Kolumbie a Peru.

(1) Úř. věst. C 81 E, 15.3.2011, s. 54.
(2) Úř. věst. C 70 E, 8.3.2012, s. 79.
(3) Čl. 282 odst. 1.


Zvláštní zástupce EU pro lidská práva
PDF 217kWORD 52k
Doporučení Evropského parlamentu Radě ze dne 13. června 2012 týkající se zvláštního zástupce EU pro lidská práva (2012/2088(INI))
P7_TA(2012)0250A7-0174/2012

Evropský parlament,

–  s ohledem na články 2, 3, 6, 21, 31, 33 a 36 Smlouvy o Evropské unii (SEU),

–  s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 16. prosince 2010 o výroční zprávě o stavu lidských práv ve světě v roce 2009 a politice Evropské unie v této oblasti(1),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 18. dubna 2012 o výroční zprávě o stavu lidských práv ve světě a politice Evropské unie v této oblasti, včetně dopadů na strategickou politiku EU týkající se lidských práv(2),

–  s ohledem na společné sdělení vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a Evropské komise adresované Evropskému parlamentu a Radě ze dne 12. prosince 2011 s názvem Lidská práva a demokracie jako priority vnější činnosti EU – na cestě k efektivnějšímu přístupu (COM(2011)0886),

–  s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů s názvem Poskytování prostoru svobody, bezpečnosti a práva evropským občanům – Akční plán provádění Stockholmského programu (COM(2010)0171),

–  s ohledem na pokyny Evropské unie v oblasti lidských práv a mezinárodního humanitárního práva(3),

–  s ohledem na přistoupení Evropské unie k Evropské úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod,

–  s ohledem na prohlášení vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku o politické odpovědnosti(4),

–  s ohledem na článek 97 jednacího řádu,

–  s ohledem na doporučení Výboru pro zahraniční věci (A7-0174/2012),

A.  vzhledem k tomu, že článek 21 Smlouvy o Evropské unii opětovně potvrzuje závazek EU podporovat lidská práva a demokracii ve všech oblastech své vnější činnosti a zaručovat přitom soudržnost a soulad mezi všemi těmito oblastmi a mezi svou vnější činností a dalšími politikami;

B.  vzhledem k tomu, že článek 33 Smlouvy o Evropské unii poskytuje právní základ pro jmenování zvláštního zástupce EU pro lidská práva, konkrétně: „Rada může na návrh vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku jmenovat zvláštního zástupce pro jednotlivé politické otázky. Zvláštní zástupce vykonává svou funkci pod vedením vysokého představitele.“;

C.  vzhledem k tomu, že Evropský parlament opakovaně žádal o jmenování zvláštního zástupce EU pro lidská práva, jak je stanoveno ve výše uvedených usneseních ze dne 16. prosince 2010 a ze dne 18. dubna 2012;

D.  vzhledem k tomu, že zvláštní zástupce EU pro lidská práva by měl posílit viditelnost a soudržnost politiky EU v oblasti lidských práv, jež tvoří zásadní součást společné zahraniční a bezpečnostní politiky EU, a podílet se tak na posílení celosvětového významu EU v oblasti lidských práv;

1.  předkládá Radě tato doporučení:

   (a) o jmenování zvláštního zástupce EU pro lidská práva a zřízení jeho mandátu formálně rozhoduje Rada na základě návrhu vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, zvláštní zástupce EU pro lidská práva by však měl jednat a vystupovat jménem Unie, a odrážet tak sdílenou a nedělitelnou odpovědnost všech orgánů a členských států EU, která spočívá v ochraně a podpoře lidských práv na celém světě; jmenování vůbec prvního zvláštního zástupce EU pro konkrétní tematickou oblast by mělo posílit viditelnost, účinnost, soudržnost a odpovědnost politiky EU v oblasti lidských práv; Evropský parlament by měl zejména zastávat náležitou úlohu při jmenování tohoto zástupce a při dohledu nad celým obdobím jeho mandátu;
   (b) za účelem posílení transparentnosti a odpovědnosti mandátu zvláštního zástupce EU pro lidská práva, navrženého vysokou představitelkou Unie, by mělo dojít k výměně názorů /slyšení v příslušném výboru Evropského parlamentu;
   (c) výkon tohoto mandátu a jeho soulad s jinými iniciativami Unie v dotčené oblasti podléhají pravidelnému přezkumu; zvláštní zástupce EU pro lidská práva by měl vypracovávat výroční zprávu o pokroku a na konci svého mandátu zpracovat komplexní zprávu o výkonu svého mandátu a tyto zprávy předat Radě, vysoké představitelce Unie, Parlamentu a Komisi;
   (d) cíle politiky zvláštního zástupce EU pro lidská práva by měly zahrnovat posílení soudržnosti, účinnosti a viditelnosti činnosti EU v oblasti ochrany a podpory lidských práv a demokracie; zvláštní zástupce EU pro lidská práva by měl úzce spolupracovat s pracovní skupinou pro lidská práva (COHOM); zvláštní zástupce EU pro lidská práva by měl být partnerem na vysoké úrovni při jednání se svými protějšky ve třetích zemích a v mezinárodních organizacích, měl by mít možnost spolupracovat s OSN (Valným shromážděním OSN, Radou OSN pro lidská práva atd.) a s příslušnými regionálními organizacemi; zvláštní zástupce EU pro lidská práva by měl předsedat dialogům na vysoké úrovni o lidských právech a vést konzultace se třetími zeměmi ohledně otázek lidských práv;
   (e) pro dosažení těchto cílů by zvláštnímu zástupci EU pro lidská práva, jednajícímu pod vedením vysoké představitelky, měl být udělen silný, nezávislý a flexibilní mandát, jenž by nebyl definován omezenými a konkrétními povinnostmi v dané oblasti, ale naopak by mu měl umožňovat jednat pohotově a efektivně; zvláštní zástupce EU pro lidská práva by se měl, v souladu s opatřeními a prioritami stanovenými v akčním plánu, rovněž zabývat různými horizontálními otázkami, a přispívat tak ke zvýšení účinnosti a soudržnosti činnosti EU v oblasti vnější politiky; působnost mandátu zvláštního zástupce EU pro lidská práva by měla být plně v souladu se zásadami univerzálnosti a nedělitelnosti lidských práv a základních svobod a s cíli politik stanovenými v článku 21 SEU a měla by se vztahovat na posilování demokracie, zásad právního státu a budování institucí, mezinárodní spravedlnost a mezinárodní humanitární právo; mandát by se měl mimo jiné vztahovat na zrušení trestu smrti, ochránce lidských práv, boj proti beztrestnosti, boj proti mučení, svobodu projevu (i na internetu), sdružování, shromažďování, náboženského vyznání nebo přesvědčení, práva menšin, ochranu dětí, práva žen, otázky míru a bezpečnosti, otázky rovnosti pohlaví a boj proti všem formám diskriminace založené na zdravotním postižení, rase nebo etnickém původu, pohlaví, sexuální orientaci nebo sexuální identitě;
   (f) mandát zvláštního zástupce EU pro lidská práva by měl vycházet ze zásad, kterými se řídí politika EU v oblasti lidských práv, a zejména z pokynů EU ohledně trestu smrti (2008); mučení a jiného krutého, nelidského či ponižujícího zacházení nebo trestání (2008); dialogů se třetími zeměmi v oblasti lidských práv (2009); dětí a ozbrojených konfliktů (2008); ochránců lidských práv (2008); prosazování a ochrany práv dítěte (2008); násilí páchaného na ženách a dívkách a boje proti všem formám jejich diskriminace (2008); mezinárodního humanitárního práva (2009), souboru opatření týkajících se lesbických žen, homosexuálů, bisexuálů a transsexuálů (LGBT) (2010), jakož i výročních zpráv EU o stavu lidských práv ve světě; součástí mandátu by mělo být rověž poskytování podpory vysokému představiteli a orgánům EU při prosazování obecných zásad OSN v oblasti podnikání a lidských práv,
   (g) zvláštní zástupce EU pro lidská práva by měl mít nezbytnou odbornou kvalifikaci, bohaté zkušenosti a prokazatelné výsledky v oblasti lidských práv, jakož i osobní a profesionální bezúhonnost a mezinárodní renomé;
   (h) zvláštní zástupce EU pro lidská práva by měl být jmenován na funkční období 2,5 roku; aby se zajistila kontinuita jeho činnosti, soudržnost a demokratická odpovědnost, mělo by být jeho funkční období obnovitelné a v průběhu procesu obnovení mandátu by měl být Parlament řádně a včas konzultován;
   (i) zvláštní zástupce EU pro lidská práva by měl úzce spolupracovat s vysokou představitelkou Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a s předsedou Evropského parlamentu, čímž by byla zajištěna soudržnost a začleňování politiky v oblasti lidských práv do činnosti všech orgánů EU ve všech oblastech její politiky; zvláštní zástupce EU pro lidská práva by měl úzce spolupracovat s ředitelstvím ESVČ pro lidská práva a demokracii a se všemi mnohostrannými delegacemi EU (v New Yorku, Ženevě, Vídni, Štrasburku) a rovněž se všemi delegacemi EU ve světě, a posílit tak spolupráci v oblasti otázek lidských práv se všemi útvary EU, delegacemi EU ve třetích zemích a s mezinárodními organizacemi; ředitelství ESVČ pro lidská práva a demokracii by mělo poskytovat všechny nezbytné služby a umožnit výkon mandátu zvláštního zástupce EU pro lidská práva;
   (j) zvláštní zástupce EU pro lidská práva by měl udržovat úzké vztahy s Politickým a bezpečnostním výborem Rady a současně by měl pravidelně podávat zprávy příslušnému výboru Evropského parlamentu o stavu lidských práv ve světě a aktuálním stavu výkonu mandátu včetně výsledků schůzí zvláštního zástupce EU pro lidská práva a Valného shromáždění OSN a dialogů se třetími zeměmi v oblasti lidských práv a provádění strategií v oblasti lidských práv pro jednotlivé země;
   (k) při výkonu svého mandátu by měl zvláštní zástupce EU pro lidská práva spolupracovat se zástupci občanské společnosti na místní, regionální a vnitrostátní úrovni, s nevládními organizacemi, odborníky a rovněž s regionálními a mezinárodními organizacemi, jejichž činnost se soustřeďuje na ochranu lidských práv a demokracie;
   (l) zvláštní zástupce EU pro lidská práva by měl mít k dispozici odpovídající finanční a lidské zdroje, aby byla zaručena účinnost jeho práce a práce jeho týmu; rozpočet úřadu zvláštního zástupce EU pro lidská práva by měl být každoročně přezkoumán;
   (m) povinností zvláštního zástupce EU pro lidská práva by mělo být sestavení pracovního týmu, který by disponoval všemi odbornými znalostmi nezbytnými pro výkon mandátu zvláštního zástupce EU pro lidská práva a jenž by jednal v zájmu jeho mandátu; se zřetelem na rozsah a multidisciplinární povahu mandátu je důležité zajistit dostatečný počet zaměstnanců, kteří budou působit pod přímým dohledem zvláštního zástupce pro lidská práva; členové tohoto týmu mohou být i zaměstnanci přidělení z členských států a orgánů EU, což odráží potřebu zajistit soudržnost a začleňování politiky v oblasti lidských práv do činnosti všech orgánů a členských států EU;
   (n) do mandátu zvláštního zástupce EU pro lidská práva by měl být zahrnut odkaz na toto doporučení;

2.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto doporučení Radě, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a pro informaci také Komisi.

(1) Přijaté texty, P7_TA(2010)0489.
(2) Přijaté texty, P7_TA(2012)0126.
(3) http://www.eeas.europa.eu/human_rights/docs/guidelines_en.pdf
(4) Úř. věst. C 351 E, 2.12.2011, s. 470.


Jednání o Smlouvě OSN o obchodu se zbraněmi (ATT)
PDF 395kWORD 85k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 13. června 2012 o jednáních o smlouvě OSN o obchodu se zbraněmi (ATT) (2012/2636(RSP))
P7_TA(2012)0251B7-0276/2012

Evropský parlament,

–  s ohledem na konferenci Organizace spojených národů, na níž proběhnou jednání o smlouvě o obchodu se zbraněmi (ATT) a která se má konat v New Yorku od 2. do 27. července 2012,

–  s ohledem na rezoluci Valného shromáždění OSN 61/89(1) ze dne 6. prosince 2006 nazvanou „Směrem ke smlouvě o obchodu se zbraněmi: stanovení společných mezinárodních norem pro dovoz, vývoz a převody konvenčních zbraní“, kterou podpořilo 153 členských států OSN a která znamená formální začátek procesu směřujícího k ATT, a na rezoluci 64/48(2) ze dne 2. prosince 2009 o smlouvě o obchodu se zbraněmi, kterou podpořilo 153 členských států OSN, podle níž bylo rozhodnuto svolat konferenci Organizace spojených národů o smlouvě o obchodu se zbraněmi, která se bude konat během čtyř na sebe navazujících týdnů v roce 2012 s cílem vypracovat právně závazný nástroj o nejvyšších možných společných mezinárodních normách pro převody konvenčních zbraní,

–  s ohledem na rozhodnutí Rady 2010/336/SZBP(3) ze dne 14. června 2010 a na předcházející rozhodnutí Rady o činnostech EU na podporu smlouvy o obchodu se zbraněmi,

–  s ohledem na společný postoj Rady 2008/944/SZBP ze dne 8. prosince 2008, kterým se stanoví společná pravidla pro kontrolu vývozu vojenských technologií a vojenského materiálu(4),

–  s ohledem na závěry Rady Evropské unie, zejména na závěry ze dne 10. prosince 2007 a z 12. července 2010 o smlouvě o obchodu se zbraněmi,

–  s ohledem na svá usnesení ze dne 21. června 2007 o smlouvě o obchodu se zbraněmi: stanovení společných mezinárodních standardů pro dovoz, vývoz a převod konvenčních zbraní(5), ze dne 13. března 2008 o Kodexu chování EU pro vývoz zbraní(6) a ze 4. prosince 2008 o Kodexu chování EU pro vývoz zbraní(7), která zdůrazňují naléhavou potřebu smlouvy o obchodu se zbraněmi,

–  s ohledem na odpověď EU na žádost generálního tajemníka OSN ohledně názorů na prvky smlouvy o obchodu se zbraněmi,

–  s ohledem na mnoho kampaní občanské společnosti ve světě na podporu silné a pevné smlouvy o obchodu se zbraněmi, včetně kampaně za kontrolu zbraní a výzvy nositelů Nobelovy ceny,

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/43/ES ze dne 6. května 2009 o zjednodušení podmínek transferů produktů pro obranné účely uvnitř Společenství(8),

–  s ohledem na článek 34 Smlouvy o Evropské unii,

–  s ohledem na čl. 110 odst. 2 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že neexistuje právně závazná celosvětová smlouva o řízení převodů konvenčních zbraní;

B.  vzhledem k tomu, že více než 40 členských států OSN nemá vnitrostátní regulační rámec pro kontrolu převodu zbraní a ani nedodržuje žádné regionální nebo mezinárodní normy;

C.  vzhledem k tomu, že odhadovaná celosvětová hodnota dohod o převodu zbraní do rozvojových zemí v roce 2010 dosáhla 40 355 milionů dolarů a podle Výzkumné služby amerického Kongresu dodávky dosáhly 34 989 milionů dolarů(9);

D.  vzhledem k tomu, že rezoluce Valného shromáždění OSN 64/48 vyzývá členské státy OSN, aby dospěly k účinnému a vyváženému právně závaznému nástroji o nejvyšších možných společných mezinárodních standardech pro převod konvenčních zbraní a aby dosáhly silné a pevné smlouvy;

E.  vzhledem k tomu, že Valné shromáždění OSN definovalo smlouvu o obchodu se zbraněmi jako „právně závaznou smlouvu zakotvující společné mezinárodní standardy pro dovoz, vývoz a převod konvenčních zbraní(10) a cílem států by mělo být, aby “zajistily, že jejich vnitrostátní systémy a interní kontroly budou dodržovat nejvyšší možné standardy prevence převodu konvenčních zbraní z legálního na nelegální trh, kde mohou být používány k teroristickým činům, organizované trestné činnosti a k jiným trestním činnostem„(11);

F.  vzhledem k tomu, že nekontrolovaný a neregulovaný obchod se zbraněmi představuje vážnou hrozbu pro místní, vnitrostátní, regionální i mezinárodní mír, bezpečnost, stabilitu, ale i pro demokracii, právní stát a udržitelný sociální a hospodářský rozvoj; vzhledem k tomu, že neregulovaný obchod se zbraněmi je faktorem přispívajícím k ozbrojeným konfliktům, vysídlení osob, organizované trestné činnosti a terorismu;

G.  vzhledem k tomu, že smlouva o obchodu se zbraněmi, o níž se bude v roce 2012 vyjednávat, musí obsahovat jednoznačná a závazná ustanovení splňující nejvyšší mezinárodní standardy a být v plném souladu s mezinárodním právem v oblasti lidských práv a mezinárodním humanitárním právem;

H.  vzhledem k tomu, že jednotný, koherentní a konsistentní přístup ze strany EU má zásadní význam pro to, aby takováto smlouva byla přijata a účinně provedena v globálním měřítku;

I.  vzhledem k tomu, že v oblasti převodu zbraní neexistují závazné povinnosti, které poskytují jednoznačné záruky, pokud jde o mezinárodní lidská práva a mezinárodní humanitární právo;

J.  vzhledem k tomu, že Rada zdůraznila, že je nutno vynaložit veškeré úsilí na zajištění toho, aby zasedání přípravného výboru byla co nejobsáhlejší; vzhledem k tomu, že Rada za tímto účelem dne 14. června 2010 přijala rozhodnutí 2010/336/SZBP o činnosti EU na podporu smlouvy o obchodu se zbraněmi v rámci Evropské bezpečnostní strategie s cílem podpořit ATT v členských státech OSN, občanské společnosti a průmyslu;

K.  vzhledem k tomu, že společný postoj EU stanovující společná pravidla pro kontrolu vývozu vojenských technologií a vojenského materiálu přispěl od jeho přijetí k harmonizaci vnitrostátních politik členských států EU pro vývoz zbraní a jeho zásady a kritéria oficiálně schválily různé třetí země;

L.  vzhledem k tomu, že smlouva o obchodu se zbraněmi musí posilovat odpovědnost a její provádění musí být otevřené a transparentní;

M.  vzhledem k tomu, že Charta Organizace spojených národů uděluje členským státům OSN práva a povinnosti, včetně základního práva všech států na individuální nebo kolektivní sebeobranu podle článku 51;

Transparentnost a odpovědnost – klíč k silné smlouvě o obchodu se zbraněmi

1.  konstatuje, že hodnota globálního vývozu i nadále roste navzdory hospodářské a finanční krizi a že podíl členských států EU stále činí přibližně 30 % z celkového vývozu a že tyto státy patří mezi největší výrobce a vývozce zbraní na světě(12); zdůrazňuje proto, že k odpovědnosti a zájmům EU patří to, aby byl vytvořen regulovaný a transparentnější trh se zbraněmi v celosvětovém měřítku a aby k tomu přispívala;

2.  konstatuje, že špatně regulovaný, nekontrolovaný a netransparentní obchod se zbraněmi vede k nezodpovědnému obchodování se zbraněmi, je příčinou zbytečného lidského utrpení, podněcuje ozbrojené konflikty, nestabilitu, teroristické útoky a korupci, oslabuje mírové procesy, řádnou správu a společensko-hospodářský rozvoj a vede ke svržení demokraticky zvolených vlád a k porušování zásad právního státu, lidských práv a mezinárodního humanitárního práva;

3.  vyzývá proto k tomu, aby jednání o právně závazné mezinárodní smlouvě o obchodu se zbraněmi, která proběhnou v červenci 2012, představovala díky větší transparentnosti a odpovědnosti historický krok vpřed tím, že vytvoří nejvyšší mezinárodní standardy a kritéria pro hodnocení rozhodnutí o převodu, dovozu a vývozu konvenčních zbraní;

4.  vyzývá mezinárodní společenství, aby prokázalo své odhodlání k regulaci mezinárodního obchodu se zbraněmi tím, že plně využije jednacího řádu s cílem dosáhnout shody ohledně komplexního znění, které bude zahrnovat veškeré hlavní otázky nezbytné pro dosažení silné smlouvy, která by měla být schválena na konferenci v červenci 2012;

5.  vyzývá k rychlému postupu vyjednávání a bezodkladnému přijetí globální komplexní smlouvy OSN o obchodu se zbraněmi a k jejímu okamžitému vstupu v platnost;

Oblast působnosti

6.  zdůrazňuje, že účinná dohoda by měla pokrývat co nejširší spektrum činností v oblasti obchodu s konvenčními zbraněmi včetně dovozu, vývozu, převodu (včetně tranzitu a převozu i dočasného dovozu a vývozu a zpětného vývozu), výroby v rámci zahraniční licence, řízení zásob a veškerých souvisejících služeb, včetně zprostředkování, dopravy a financování;

7.  domnívá se, že účinná smlouva by měla pokrývat všechny aspekty obchodu s konvenčními zbraněmi včetně převodů mezi státy či mezi státem a konečným uživatelem, včetně komerčního prodeje, pronájmů a také půjček, darů, pomoci a jakýchkoli dalších forem převodu;

8.  je přesvědčen, že účinná smlouva by měla také pokrývat co nejširší spektrum konvenčních zbraní, včetně ručních a lehkých zbraní a munice, nehmotných převodů, zboží pro dvojí využití, komponentů a technologií souvisejících s jejich používáním, výrobou či údržbou ať už pro vojenské použití či jiné účely v oblasti bezpečnosti a vymáhání práva;

9.  domnívá se, že je nutno věnovat řádnou pozornost značení a sledovatelnosti konvenčních zbraní a munice s cílem posílit odpovědnost a zabránit převodu zbraní na nelegální příjemce;

Kritéria a mezinárodní standardy

10.  je přesvědčen, že dlouhodobý úspěch smlouvy o obchodu se zbraněmi závisí na přijetí co nejvyšších, nejpevnějších a nejjasnějších standardů;

11.  vyzývá k tomu, aby smlouva o obchodu se zbraněmi smluvním státům připomínala, že veškerá rozhodnutí o převodu zbraní musí být plně v souladu s jejich stávajícími mezinárodními závazky, zejména s ohledem na mezinárodní právo v oblasti lidských práv a mezinárodní humanitární právo, a musí být v souladu s Chartou OSN, včetně sankcí a uvalení embarga na zbraně ze strany regionálních organizací a Rady bezpečnosti OSN; zastává názor, že smluvní strany by neměly převádět zbraně do zemí, kde je velké riziko, že budou použity k vážnému porušování mezinárodního práva v oblasti lidských práv a mezinárodního humanitárního práva nebo toto porušování umožní, včetně genocidy, zločinů proti lidskosti a válečných zločinů;

12.  naléhavě vyzývá členské státy OSN, aby přijaly dodatečná závazná kritéria (vytvořená jako mezinárodní standardy), která by sloužila jako pokyny pro osoby a subjekty, které rozhodují o vývozu zbraní; domnívá se, že by tato kritéria měla zahrnovat zejména údaje o cílové zemi, pokud jde o řádnou správu, demokracii, právní stát, lidská práva, nešíření zbraní, boj proti korupci, riziko zneužití zbraní, dopad na společensko-hospodářský vývoj dané země a zachování míru a bezpečnosti v regionu; domnívá se, že ve smlouvě by měla být podrobně rozpracována specifická protikorupční opatření;

13.  vyzývá místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku a členské státy, aby podpořily začlenění silných protikorupčních mechanismů do budoucí smlouvy, jak stanoví odstavec 3 prohlášení EU ze dne 12. července 2011; připomíná, že je třeba zahrnout odkaz na korupci v souladu s příslušnými platnými mezinárodními nástroji a přijmout odpovídající opatření pro předcházení takovým trestným činům;

14.  vyzývá k tomu, aby tato kritéria byla vypracována ve formě společných operačních pokynů pro vypracovávání posouzení rizik jako základu pro přijímání rozhodnutí o převodech zbraní;

15.  vyzývá Evropskou unii, aby bez ohledu na výsledek jednání o ATT i nadále dodržovala co nejvyšší standardy při výkladu společného postoje Rady o vývozu zbraní (2008/944/SZBP) a jeho osm kritérií, zejména pokud jde o mezinárodní právo v oblasti lidských práv a mezinárodní humanitární právo;

Opatření v oblasti provádění a podávání zpráv

16.  zdůrazňuje význam, který má účinné a důvěryhodné provedení dohody o obchodu se zbraněmi, přičemž zdůrazňuje význam přijetí závazku k transparentnosti a odpovědnosti ze strany smluvních států a zlepšení spolupráce mezi příslušnými orgány;

17.  zdůrazňuje, že silná smlouva o obchodu se zbraněmi musí obsahovat ustanovení a ukazatele zavazující smluvní strany k tomu, aby přijaly vnitrostátní právní předpisy a zřídily vnitrostátní orgán odpovědný za kontrolu veškerých převodů předmětů, které spadají do oblasti působnosti této dohody, a také za splnění veškerých požadavků v oblasti podávání zpráv a provádění dohody; zastává názor, že provádění smlouvy o obchodu se zbraněmi by se mělo vztahovat na kontrolu konečných uživatelů a činnost zprostředkovatelů, včetně registrace hospodářských subjektů a udělování licencí k jejich činnosti, zveřejňování nezbytných informací a plné podpůrné dokumentace ze strany žadatelů před vydáním povolení k vývozu a rovněž legislativních opatření, která stanoví, že všechny převody konvenčních zbraní a munice, které nemají licenci vnitrostátních orgánů nebo nejsou v souladu se smlouvou, jsou trestnými činy;

18.  je přesvědčen, že účinné provádění smlouvy bude záviset na prosazování transparentnosti a výměně informací a osvědčených postupů mezi smluvními stranami, pokud jde o rozhodnutí týkající se vývozu, dovozu a převodu zbraní;

19.  je přesvědčen, že zkušenosti získané při vývoji registru OSN pro konvenční zbraně usnadní dosažení takovéto transparentnosti a výměny informací, a vyzývá k dalšímu rozšíření kategorií zbraní tohoto registru, včetně ručních a lehkých zbraní a munice;

20.  vyzývá k tomu, aby smlouva o obchodu se zbraněmi zahrnovala pevná a jasná ustanovení pro pravidelné každoroční podávání zpráv smluvními stranami o veškerých rozhodnutích o převodech zbraní, včetně informací o typech, množství a příjemcích zařízení, jehož převod byl povolen, a o provádění smlouvy a jejích ustanovení v plném rozsahu; požaduje, aby smlouva o obchodu se zbraněmi rovněž požadovala, aby smluvní strany vytvořily systém podrobných záznamů o všech mezinárodních obchodech a transakcích, které prošly jejich vnitrostátními kontrolními systémy, alespoň za posledních 20 let;

21.  vyzývá k vytvoření účelového útvaru pro provádění a podporu smlouvy o obchodu se zbraněmi, k jehož povinnostem by patřilo shromažďování a analýza zpráv smluvních stran, a vyzývá generálního tajemníka OSN, aby zveřejňoval výroční zprávu s dalšími návrhy na posílení operačních ustanovení smlouvy; požaduje, aby útvar pro provádění a podporu smlouvy o obchodu se zbraněmi měl právo také analyzovat údaje o převodech zbraní a odhalovat nesrovnalosti a případná porušení smlouvy a podávat o tom zprávy shromáždění smluvních stran;

22.  požaduje, aby všechny tyto zprávy byly zveřejněny;

23.  vyzývá k tomu, aby byla každý rok organizována zasedání smluvních stran a jednou za pět let hodnotící konference, přičemž by byla podporována účast organizací občanské společnosti na těchto setkáních;

24.  je přesvědčen, že dlouhodobý úspěch smlouvy o obchodu se zbraněmi závisí na plné transparentnosti a odpovědnosti vůči příslušným vnitrostátním orgánům, včetně parlamentních kontrolních orgánů ve vyvážejících a dovážejících zemích; vyzývá proto k zavedení silných mechanismů transparentnosti, včetně podávání výročních zpráv, aby se posílila úloha parlamentů, pokud jde o odpovědnost, kterou vůči nim nesou jejich vlády v souvislosti s rozhodnutími o vývozech, dovozech a přenosech zbraní;

25.  je přesvědčen, že každá smluvní strana požadující podporu při provádění svých závazků vyplývajících ze smlouvy o obchodu se zbraněmi by měla získat nezbytnou podporu a technickou pomoc; vyzývá Evropskou unii, aby pokračovala ve svých činnostech zaměřených na pomoc a posílila svou podporu mimo jiné v oblastech legislativní pomoci, budování institucí, administrativní podpory a podpory odborných znalostí na vnitrostátní úrovni ve všech subjektech zapojených do systému kontroly převodů, a to včetně organizací občanské společnosti a parlamentů;

Úloha EU a EP

26.  uznává koherentní a konsistentní úlohu, kterou plní EU a její členské státy při podpoře mezinárodního procesu směřujícího k zajištění dohody o obchodu se zbraněmi; vyzývá k pokračujícímu závazku a pomoci v období před konáním konference, a to i na nejvyšší politické úrovni v demarších a na schůzkách na nejvyšší úrovni předcházejících červencové konferenci, i v rámci procesu ratifikace a provádění smlouvy;

27.  je přesvědčen, že odpověď EU na žádost generálního tajemníka OSN o názory ohledně prvků smlouvy o obchodu se zbraněmi představuje patřičný základ pro koordinovaný postup členských států EU na mezinárodní konferenci o smlouvě o obchodu se zbraněmi;

28.  naléhavě vyzývá místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku, aby se zapojila do intenzivních konzultací se všemi členskými státy EU a koordinovala je, aby tak zajistila, že EU bude vystupovat jednotně a bude podporovat silný postoj;

29.  vyzývá členské státy, aby na konferenci v souladu se svými závazky vyplývajícími z Lisabonské smlouvy prosazovaly postoje Unie nastíněné v odpovědi generálnímu tajemníkovi OSN s cílem zajistit ambiciózní výsledek a silnou smlouvu o obchodu se zbraněmi; vyzývá proto členské státy EU, aby delegaci EU, která se jednání bude účastnit, otevřeně a jasně vyjádřily svou plnou podporu;

30.  naléhavě vyzývá místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku a členské státy, aby s ohledem na obsah budoucí smlouvy a členství upřednostnily rozhodnost; naléhavě vyzývá Spojené státy americké, aby ustoupily ze svého stanoviska, že smlouva o obchodu se zbraněmi musí být vyjednána na základě konsenzu;

31.  vítá prohlášení místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky v souladu s čl. 34 odst. 1 Smlouvy o Evropské unii, v němž Parlamentu předloží postoj, který EU před konferencí zastává;

o
o   o

32.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, Radě, Komisi, Organizaci spojených národů a vnitrostátním parlamentům členských států EU.

(1) http://daccess-dds-ny.un.org/doc/UNDOC/GEN/N06/499/77/PDF/N0649977.pdf?OpenElement
(2) http://daccess-dds-ny.un.org/doc/UNDOC/GEN/N09/464/71/PDF/N0946471.pdf?OpenElement
(3) Úř. věst. L 152, 18.6.2010, s. 14.
(4) Úř. věst. L 335, 13.12.2008, s. 99.
(5) Úř. věst. C 146 E, 12.6.2008, s. 342.
(6) Úř. věst. C 66 E, 20.3.2009, s. 48.
(7) Úř. věst. C 21 E, 28.1.2010, s. 2.
(8) Úř. věst. L 146, 10.6.2009, s. 1.
(9). http://www.sipri.org:9090/research/armaments/transfers/transparency/national_reports/united_states/RS_Report_DN_03-10.pdf/view
(10) Rezoluce Valného shromáždění OSN 61/89.
(11) Rezoluce Valného shromáždění OSN 63/240.
(12) Údaje pocházejí z hodnot ukazatele vývoje institutu SIPRI (vyjádřeno v USD ve stálých cenách roku 1990) a jsou k dispozici na následující stránce: http://www.sipri.org/databases/armstransfers/background/explanations2_default


Následná opatření po volbách v Konžské demokratické republice
PDF 239kWORD 62k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 13. června 2012 o sledování voleb v Konžské demokratické republice (2012/2673(RSP))
P7_TA(2012)0252RC-B7-0280/2012

Evropský parlament,

–  s ohledem na Deklaraci zásad pro mezinárodní volební pozorovatelské mise, kterou si Organizace spojených národů připomněla v říjnu 2005,

–  s ohledem na Listinu základních svobod Organizace spojených národů,

–  s ohledem na Africkou listinu lidských práv a práv národů, které Konžská demokratická republika ratifikovala v roce 1982,

–  s ohledem na sdělení Komise o pomoci EU při volbách a jejich sledování,

–  s ohledem na svá předchozí usnesení o Konžské demokratické republice,

–  s ohledem na Dohodu o partnerství z Cotonou podepsanou v červnu 2000,

–  s ohledem na usnesení Smíšeného parlamentního shromáždění AKT-EU ze dne 22. listopadu 2007 o situaci v Konžské demokratické republice, zejména na východě této země, a o jejím dopadu v dané oblasti,

–  s ohledem na společnou akci Rady 2009/769/SZBP ze dne 19. října 2009, kterou se mění společná akce 2007/405/SZBP o policejní misi Evropské unie v Konžské demokratické republice v rámci reformy bezpečnostního sektoru a jeho propojení se systémem soudnictví Demokratické republiky Kongo (EUPOL RD Congo),

–  s ohledem na misi USEC RD Congo pro reformu bezpečnostního sektoru vytvořenou v červnu 2005 (společná akce Rady 2005/355/SZBP ze dne 2. května 2005 o poradní a pomocné misi Evropské unie pro reformu bezpečnostního sektoru v Konžské demokratické republice),

–  s ohledem na mandát volební pozorovatelské mise, kterou vyslala Evropská unie na prezidentské a legislativní volby konané dne 28. listopadu 2011, který ji opravňuje poskytnout podrobné, nezávislé a nestranné hodnocení volebního procesu v souladu s vnitrostátním a regionálním právním rámcem i v souladu s mezinárodními normami a mezinárodními smlouvami, které Konžská demokratická republika podepsala,

–  s ohledem na mandát delegace Evropského parlamentu, která se připojila k volební pozorovatelské misi EU a podpořila její závěry,

–  s ohledem na prohlášení místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Catherine Ashtonové ze dne 9. prosince 2011 o volebním procesu v Konžské demokratické republice,

–  s ohledem na společné prohlášení vysoké představitelky Catherine Ashtonové a komisaře Piebalgse o těchto volbách ze dne 2. prosince 2011 a na prohlášení ze dne 7. června 2012,

–  s ohledem na prohlášení místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Catherine Ashtonové ze dne 20. prosince 2011 o volebním procesu v Konžské demokratické republice,

–  s ohledem na závěrečnou zprávu volební pozorovatelské mise Evropské unie v Konžské demokratické republice a na její doporučení,

–  s ohledem na doporučení nezávislé národní volební komise z dubna 2012,

–  s ohledem na čl. 110 odst. 2 a 4 jednacího řádu,

–  s ohledem na článek 122 jednacího řádu,

A. vzhledem k tomu, že volební pozorovatelská mise Evropské unie v Konžské demokratické republice ve své závěrečné zprávě dospěla k závěru, že volební proces byl poznamenán nedostatkem transparentnosti a důvěryhodnosti, za nimiž stála řada zjištěných nesrovnalostí a podvodů;

B.  vzhledem k tomu, že volební pozorovatelská mise EU v Konžské demokratické republice vypracovala 22 doporučení určených konžským orgánům, která mají za cíl dosáhnout zlepšení transparentnosti a důvěryhodnosti voleb a která je možné z technického hlediska provést před příštími oblastními a místními volbami;

C.  vzhledem k tomu, že místopředsedkyně Komise, vysoká představitelka EU Catherine Ashtonová ve svém projevu jménem EU zopakovala své obavy týkající se závažných pochybení a nedostatku transparentnosti při zjišťování a zveřejňování volebních výsledků, o čemž informovala mimo jiné i volební pozorovatelská mise EU;

D.  vzhledem k tomu, že i přes nedostatky zjištěné konžskými úřady a nezávislou státní volební komisí Konžské demokratické republiky Nejvyšší soud Konžské demokratické republiky potvrdil konečné výsledky obojích voleb a dne 16. prosince 2011 prohlásil za znovuzvoleného prezidenta úřadujícího prezidenta Josepha Kabilu;

E.  vzhledem k tomu, že nebyl dodržen termín oblastních a místních voleb, totiž 25. březen 2012, a vzhledem k tomu, že předseda nezávislé státní volební komise vyhlásil dne 6. června 2012 přepracovaný harmonogram oblastních, komunálních a místních voleb, podle něhož se volební proces protáhne do roku 2014;

F.  vzhledem k tomu, že Nejvyšší rada pro audiovizuální média a komunikaci nebyla schopna zaručit dodržení zásady rovného zastoupení všech kandidátů ve sdělovacích prostředcích;

G.  vzhledem k tomu, že beztrestnost případů závažného porušování lidských práv vytváří nejistotu, a vzhledem k tomu, že situace, pokud jde o demokratizační proces v Konžské demokratické republice je i nadále znepokojující, uvážíme-li, že v období před prezidentskými volbami vzrostl počet případů politicky motivovaného porušování lidských práv;

H.  vzhledem k tomu, že došlo k zesílení represe konžských aktivistů bojujících za lidská práva a novinářů, při níž dochází ke svévolnému zatýkání a zastrašování těchto osob;

I.  vzhledem k tomu, že se v případě zavraždění Floriberta Chebeyi Bahizira, jednoho z hlavních konžských bojovníků za lidská práva, a způsobu, jakým byla tato záležitost řešena, nejedná pouze o závažný trestný čin jako takový, ale že to je nejhorší signál pro všechny konžské zastánce lidských práv;

J.  vzhledem k značnému počtu problémů, které se nahromadily v době před volbami, včetně přechodu na jednokolové hlasování při prezidentských volbách, zneplatněného seznamu voličů, nedostatku legitimity nezávislé státní volební komise, nevhodného a nedostatečně uplatňovaného právního rámce a jmenování soudců Nejvyššího soudu;

K.  vzhledem k tomu, že EU z prostředků přidělených 10. Evropskému rozvojovému fondu podporuje projekty v oblasti řádné veřejné správy, mezi něž patří pořádání demokratických a spravedlivých voleb;

L.  bere na vědomí finanční příspěvek EU na tyto volby ve výši 47,5 milionů EUR a příspěvek 2 miliony EUR na bezpečnost; oceňuje osobní zapojení 147 pozorovatelů do dohledu nad volbami coby součásti EU EOM DRC 2011;

M.  vzhledem k tomu, že Rada bezpečnosti OSN ve své rezoluci č. 1991 ze dne 28. června 2011 prodloužila mandát stabilizační mise OSN v Konžské demokratické republice (Monusco) do 30. června 2012;

N.  vzhledem k tomu, že mezi závažné faktory negativně ovlivňující politickou stabilitu v Konžské demokratické republice patří také rostoucí nezaměstnanost, závažný sociální útlum a zbídačování obyvatelstva;

O.  vzhledem k tomu, že v zemi je 1,7 milionu vysídlených osob a v sousedních zemích se nachází 426 000 konžských uprchlíků;

1.  domnívá se, že utváření demokratické společnosti vyžaduje především silnou politickou vůli a ambiciózní vizi politických představitelů, vlád i opozičních skupin, jejichž cílem bude usilovat o budování politických institucí, které by zajistily dodržování lidských, občanských, politických, sociálních, hospodářských a environmentálních práv obyvatelstva;

2.  je toho názoru, že političtí představitelé, organizace občanské společnosti, náboženští vůdci a sdružení žen v Konžské demokratické republice by se měli snažit dosáhnout celostátního konsenzu o odpovídajících a vhodných institucích a o zavedených dohodnutých postupech, jimiž lze uskutečňovat demokracii v praxi;

3.  domnívá se, že nezávislé soudní orgány a sdělovací prostředky jsou nezbytné při utváření a regulování demokratického procesu, jehož cílem je upevnit právní stát, vybudovat demokratické instituce, včetně fungujícího parlamentu založeného na politickém pluralizmu, a posílit úlohu občanské společnosti;

4.  zastává názor, že volby jsou nezbytné, avšak samy o sobě nepostačují k vytvoření nezbytných podmínek pro proces demokratizace, který představuje něco víc, než jen pouhé zorganizování voleb; domnívá se, že aby byl demokratizační proces úspěšný, je nezbytné, aby se pozornost zaměřila na sociální a hospodářský rozvoj země, a zajistilo se tak, že budou dodržována základní práva obyvatel, jako je právo na zaměstnání, zdravotní péči a vzdělání;

5.  vítá skutečnost, že se obyvatelé Konga hromadně zúčastnili prezidentských a legislativních voleb v listopadu 2011, a prokázali tak, jaký význam přikládají budování skutečné demokracie v Konžské demokratické republice,

6.  vyzývá vládu, aby zahájila politický dialog se všemi stranami, včetně opozice a občanské společnosti, a otevřela tak cestu skutečné demokracii a politickým reformám v zemi;

7.  zdůrazňuje význam vytvoření Ústavního soudu, který by zaručil větší transparentnost volebního procesu, zejména v oblasti řešení volebních sporů;

8.  znovu konstatuje selhání nezávislé státní volební komise a doporučuje zásadní reformy mnoha aspektů poté, co bude přezkoumáno její složení a bude tak skutečně rovným a reprezentativním způsobem odrážet složení konžské občanské společnosti;

9.  vítá skutečnost, že nezávislá státní volební komise projevila vůli obnovit mezi různými subjekty vzájemnou důvěru a realizovat doporučení vydaná pozorovatelskou misí EU, a v tomto ohledu ji vyzývá, aby navrhla konkrétní vhodné kroky;

10.  trvá na tom, že konžská občanská společnost hraje ve volebním procesu zásadní úlohu, co se týče podpory občanské osvěty a pozorování na celostátní úrovni; žádá proto Evropskou unii a mezinárodní společenství, aby pomohly Konžské demokratické republice v jejích snahách upevnit demokracii a budovat mír a aby podpořily konžské nevládní organizace při zvyšování povědomí voličů a při sledování voleb v této zemi a poskytly podporu konžskému lidu, který touží po demokracii a sociální spravedlnosti;

11.  naléhá na to, aby bylo Nejvyšší radě pro audiovizuální média a komunikaci umožněno financovat účinně a účelně s cílem zaručit dodržování zásady rovné účasti všech volebních kandidátů ve sdělovacích prostředcích;

12.  jednoznačně odsuzuje politováníhodné násilí a porušování základních práv, k nimž došlo při volbách 28. listopadu 2011, a požaduje po konžských úřadech, aby vynaložily veškeré úsilí na vypátrání viníků; vítá a podporuje úsilí, které bezpečnostní síly vynaložily na účinný boj proti všem případům porušování lidských práv;

13.  zdůrazňuje, že nebyl zaznamenán žádný pokrok při trestním vyšetřování případů porušování lidských práv, zejména v případě hromadného znásilňování; podotýká, že soudní aparát do značné míry není ani nadále schopen zjednat pro oběti spravedlnost a nápravu;

14.  vyjadřuje znepokojení nad tím, že vrahové aktivisty pro lidská práva Floriberta Chebeyi jsou i přes rozhodnutí soudu stále na svobodě; naléhavě vyzývá konžské soudy, aby zohlednily odvolání vdovy paní Chebeyové proti tomuto rozsudku a stanovily pro toto odvolání datum jednání;

15.  ve jménu svobody vyjadřování vyzývá konžské úřady, aby v Konžské demokratické republice nebránily přímo ani nepřímo distribuci filmu Thierryho Michela k tomuto tématu;

16.  vyzývá konžskou vládu, aby se jasně zasadila o skutečnou politickou praxi v souladu s lidskými právy, včetně svobody vyjadřování, svobody názoru, svobody účastnit se demonstrací a svobody náboženského vyznání, a skoncovala s diskriminací založenou na pohlaví nebo sexuální orientaci; zdůrazňuje potřebu upevnit právní stát, dobrou správu věcí veřejných a boj proti korupci a kontrolu nad bezpečnostními službami;

17.  vyzývá současnou vládu Konžské demokratické republiky, aby zvýšila své úsilí o právní stát a bezpečnost obyvatel země na celém jejím území; vyzývá předsedu vlády, coby člena vlády odpovědného za veřejné finance, aby zajistil, aby při přijímání politických rozhodnutí vlády Konžské demokratické republiky byly dodržovány co nejpřísnější normy finančního řízení a správných rozpočtových postupů;

18.  konstatuje, že přestože ústava zakotvuje zásadu rovnosti mezi muži a ženami na různých rozhodovacích úrovních, stále dochází k diskriminaci žen, která jim brání v plné účasti na politickém životě; navrhuje přijmout všechna potřebná opatření s cílem zajistit zapojení žen do politického života a novelizaci volebního zákona, která by zaručila dodržování rovnosti mezi muži a ženami;

19.  vítá oznámení předsednictva nezávislé státní volební komise vydané prostřednictvím tiskového prohlášení dne 6. června 2012, jež se týká rozhodnutí N 019/CEN/BUR/12, kterým se stanovuje přepracovaný harmonogram oblastních, obecných a místních voleb a voleb do městského zastupitelstva a který prodlužuje volební proces do roku 2014;

20.  vyzývá Nezávislou státní volební komisi, aby předložila organizační a rozpočtový plán, v nichž bude jasně uvedeno, jak budou nadcházející volby probíhat; žádá, aby tyto plány byly předloženy všem politickým stranám a občanské společnosti ke schválení;

21.  vyzývá všechny členy napojené na prezidenta, opozici a veřejnou správu a dále občanskou společnost a konžský lid obecně, aby zajistili, že nadcházející volby uvedené v přepracovaném harmonogramu voleb na období 2012–2014 budou transparentní, věrohodné a spolehlivé a že budou dodržena lidská práva a základní svobody;

22.  vybízí Komisi a členské státy, aby finanční příspěvky EU na volební proces v Kongu podmínily skutečným splněním doporučení volební pozorovatelské mise EU;

23.  zdůrazňuje, že bezpečnostní a humanitární situace v zemi je i nadále hrozbou pro stabilitu v oblasti, a trvá na tom, že mír, bezpečnost, demokracie a řádná veřejná správná správa jsou nezbytnou podmínkou dlouhodobého rozvoje Konžské demokratické republiky;

24.  vyzývá konžský parlament, aby do činnosti při sledování voleb zahrnula i těžební odvětví a aby zvážila provedení nezávislého vyšetřování s cílem zajistit, aby toto odvětví provádělo svou činnost transparentně;

25.  podporuje zavedení funkce zvláštního zpravodaje pro Konžskou demokratickou republiku při Radě pro lidská práva a obnovení mandátu mise Monusco za účelem ochrany civilního obyvatelstva;

26.  vyzývá konžské úřady, aby co nejdříve ratifikovaly chartu Africké unie o demokracii, volbách a veřejné správě;

27.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, Africké unii, vládám zemí v oblasti Velkých jezer, Radě OSN pro lidská práva a orgánům Konžské demokratické republiky.

Právní upozornění - Ochrana soukromí