Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 14. června 2012 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1300/2008 ze dne 18. prosince 2008, kterým se stanoví víceletý plán pro populaci sledě obecného v oblasti západně od Skotska a lov této populace (COM(2011)0760 – C7-0432/2011 – 2011/0345(COD))

P7_TA(2012)0253 A7-0145/2012

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Parlamentu a Radě (COM(2011)0760),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a čl. 43 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C7-0432/2011),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 18. ledna 2012(1),

–  s ohledem na článek 55 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rybolov (A7-0145/2012),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi a vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 14. června 2012 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. .../2012, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1300/2008, kterým se stanoví víceletý plán pro populaci sledě obecného v oblasti západně od Skotska a lov této populace

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 43 odst. 2 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru(2),

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

v souladu s řádným legislativním postupem(3),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)  Nařízení Rady (ES) č. 1300/2008 ze dne 18. prosince 2008, kterým se stanoví víceletý plán pro populaci sledě obecného v oblasti západně od Skotska a lov této populace(4), zmocňuje Radu k dalšímu postupu a úpravě maximálních měr úmrtnosti způsobené rybolovem a souvisejících úrovní biomasy reprodukující se populace určených v čl. 3 odst. 2 a uvedených v čl. 4 odst. 2, čl. 4 odst. 5 a v článku 9 uvedenéhov uvedeném nařízení. [Pozměňovací návrh 1]

(2)  V souladu s článkem 290 Smlouvy může být Komise oprávněna doplnit nebo změnit prvky legislativního aktu, které nejsou podstatné, a to prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci. [Pozměňovací návrh 2]

(3)  Pro účinné dosahovánízajištění účinného dosažení cílů stanovených ve víceletém plánu a pro rychlou reakci na změny stavů populace by měla být pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie přenesena na Komisi s cílem upravovat maximální míry úmrtnosti způsobené rybolovem a související úrovně biomasy reprodukující se populace přenesena na Komisi v souladu s článkem 290 Smlouvy, uvádějí-li vědecké údaje, že tyto hodnoty již nejsou vhodné pro dosažení cíle plánu. Je zvláště důležité, aby Komise v průběhu příprav vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni. Při přípravě a vypracování aktů v přenesené pravomoci by měla Komise zajistit, aby byly příslušné dokumenty předány Evropskému parlamentu a Radě současně, včas a vhodným způsobem. [Pozměňovací návrh 3]

(4)  Vzhledem k tomu, že sleď obecný v oblasti západně od Skotska je stěhovavým druhem, mělo by upřesnění oblasti, v níž se populace sledě obecného v oblasti západně od Skotska v v současnosti vyskytuje, napomoci k jeho rozlišeníodlišení od ostatních populací, ovšem nemělo by to bránit k použití tohoto plánu, změní-li druhtato populace formy své migrace. Články 1 a 2 by měly být odpovídajícím způsobem změněny.[Pozměňovací návrh 4]

(5)  Je zvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni.[Pozměňovací návrh 5]

(6)  Kdykoli bude Komise připravovat a vypracovávat akty v přenesené pravomoci, měla by zajistit souběžné, včasné a náležité předávání příslušných dokumentů Evropskému parlamentu a Radě.[Pozměňovací návrh 6]

(7)  V rámci této změny by měla být opravena chyba v nadpisu článku 7.[Pozměňovací návrh 7]

(8)  Nařízení (ES) č. 1300/2008 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Nařízení (ES) č. 1300/2008 se mění takto:

(1)  Článek 1 se nahrazuje tímto:"

Článek 1

Předmět

Toto nařízení stanoví víceletý plán pro lov populace sledě obecného v oblasti západně od Skotska.' [Pozměňovací návrh 8]

(2)  V článku 2 se doplňuje nové písmeno e), které zní:

‚e) ‘populací sledě obecného v oblasti západně od Skotska' populace sledě obecného (Clupea harengus), v oblasti západně od Skotska, která se v současné době vyskytuje ve vodách Unie a v mezinárodních vodách divizíoblastí ICES Vb VIa a VIb a v části oblasti ICES VIa, která leží východně od 7° západní délky a severně od 55° severní šířky nebo západně od 7° západní délky a severně od 56° severní šířky s výjimkou řeky Clyde.' [Pozměňovací návrh 9]

(3)  Článek 7 se nahrazuje tímto:

‚Článek 7

Úprava maximálních měr úmrtnosti způsobené rybolovem a související úrovně biomasy reprodukující se populace

Uvádějí-li vědecké údajeZjistí-li Komise na základě doporučení VTHVR a případně dalších vědeckých údajů a po řádných konzultacích s Regionálním poradním sborem pro pelagické populace, že hodnoty měrmíry úmrtnosti způsobené rybolovem a souvisejících úrovnísouvisející úrovně biomasy reprodukující se populace uvedené v čl. 3 odst. 2, čl. 4 odst. 2 až 5 a v článku 9 již nejsou vhodné pro dosažení cíle stanoveného v čl. 3 odst. 1, Komise stanovípřijme akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 9a stanovující nové hodnoty pro tyto míry a úrovně prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 9a.' [Pozměňovací návrh 10]

(4)  Článek 8 se nahrazuje tímto:

‚Článek 8

Hodnocení a přezkum víceletého plánu

1.  Komise minimálně každé čtyři roky, počínaje dnem 18. prosince 2008, vyhodnotí fungování a přiměřenost víceletého plánu. Pro účely tohoto hodnocení požádá Komise o stanovisko VTHVR a Regionální poradní sbor pro pelagické populace. V případě potřeby Komise může případně navrhnout úpravypředloží příslušné návrhy na přijetí změny víceletého plánu nebo přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 7.v souladu s řádným legislativním postupem.

2.  Odstavcem 1 není dotčeno přenesení pravomocí podle článku 7.„[Pozměňovací návrh 11]

(5)  Vkládá se nový článek 9a, který zní:"

Článek 9a

Výkon přenesené pravomoci

1.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.  PřeneseníPravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v článcích 7 a 8 je svěřenočlánku 7 se Komisi svěřuje na dobu neurčitoutří let od ...(5)[dd/mm/rrrr] [datum vstupu tohoto nařízení v platnost]. Nejpozději devět měsíců před koncem tohoto tříletého období vypracuje Komise o výkonu přenesené pravomoci zprávu. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období. [Pozměňovací návrh 12]

3.  Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v článku 7 a 8 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomocí v něm blíže určených. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci. [Pozměňovací návrh 13]

4.  Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

5.  Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článku 7 a 8 vstoupí v platnost, pouze pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví ve lhůtě dvou měsíců od oznámení aktu Evropskému parlamentu a Radě námitky nebo pokud Evropský parlament a Rada před uplynutím této lhůty Komisi informují, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

[Pozměňovací návrh 14]

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V dne .

Za Evropský parlament

předseda

Za Radu

předseda / předsedkyně

(1) Úř. věst. C 68, 6.3.2012, s.74. (2) Úř. věst. C 68, 6.3.2012, s. 74.. (3) Postoj Evropského parlamentu ze dne 14. června 2012. (4) Úř. věst. L 344, 20.12.2008, s. 6. (5) * Datum vstupu tohoto nařízení v platnost.

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 14. června 2012 k návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o kontrole nebezpečí závažných havárií s přítomností nebezpečných látek (KOM(2010)0781 – C7-0011/2011 – 2010/0377(COD))

P7_TA(2012)0254 A7-0339/2011

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (KOM(2010) 0781),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a čl. 192 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C7-0011/2011),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 15. června 2011(1),

–  po konzultaci s Výborem regionů ,

–  s ohledem na závazek zástupce Rady, který se dopisem ze dne 25. dubna 2012 zavázal schválit postoj Parlamentu, v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 55 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin a stanoviska Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (A7-0339/2011),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  bere na vědomí prohlášení Komise, které je přílohou k tomuto usnesení;

3.  vyzývá Komisi, aby věc opětovně postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným zněním;

4.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi a vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 14. června 2012 k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/.../EU o kontrole nebezpečí závažných havárií s přítomností nebezpečných látek a o změně a následném zrušení směrnice Rady 96/82/ES

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení 2012/18/EU.)

Příloha k legislativnímu usnesení

Prohlášení Komise

prohlášení o vynětí akutní dermální toxicity kategorie 3

(směrnice „seveso“, Příloha I část 1)

Komise bere na vědomí, že kompromis, jehož bylo v souvislosti s jejím návrhem dosaženo, znamená zvýšení úrovně ochrany zdraví a bezpečnosti veřejnosti a životního prostředí ve srovnání s úrovní této ochrany definovanou ve stávající směrnici 96/82/ES, tzv. směrnici Seveso II.

Komise má v úmyslu provést další analýzu pravděpodobnosti, rizik a případných důsledků závažných havárií, k nimž by došlo za přítomnosti nebezpečných látek klasifikovaných jako látky s akutní dermální toxicitou kategorie 3. V závislosti na výsledku této analýzy může Komise předložit legislativní návrh na začlenění této kategorie do oblasti působnosti projednávané směrnice.

(1) Úř. věst. C 248, 25.8.2011, s. 138.

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 14. června 2012 k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o potravinách určených pro kojence a malé děti a o potravinách pro zvláštní léčebné účely (COM(2011)0353 – C7-0169/2011 – 2011/0156(COD))

P7_TA(2012)0255 A7-0059/2012

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Parlamentu a Radě (COM(2011)0353),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a čl. 114 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž předložila Komise Parlamentu svůj návrh (C7-0169/2011),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na odůvodněné stanovisko italského Senátu v rámci protokolu (č. 2) o dodržování zásad subsidiarity a proporcionality, v němž je uvedeno, že návrh legislativního aktu není v souladu se zásadou subsidiarity,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 26. října 2011(1),

–  s ohledem na článek 55 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin a na stanoviska Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (A7-0059/2012),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  vyzývá Komisi, aby věc opětovně postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným zněním;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi a vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 14. června 2012k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. .../2012 o potravinách určených pro kojence a malé děti, o potravinách pro zvláštní léčebné účely, o potravinách pro osoby s nesnášenlivostí lepku a o potravinách pro nízkokalorickou a velmi nízkokalorickou výživu[Pozměňovací návrh 1]

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 114 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru(2),

v souladu s řádným legislativním postupem(3),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)  Článek 114 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) stanoví, že opatření, jejichž účelem je vytvoření a fungování vnitřního trhu a která se týkají mimo jiné zdraví, bezpečnosti a ochrany spotřebitele, musí vycházet z vysoké úrovně ochrany a přitom přihlížet zejména k novému vývoji založenému na vědeckých poznatcích.

(2)  BezpečnostVolný pohyb bezpečných a zdravých potravin je důležitým hlediskem vnitřního trhu a významně přispívá ke zdraví a blahu občanů a k jejich společenským a hospodářským zájmůmzejména těch, které jsou určeny zranitelným skupinám obyvatel, jako jsou kojenci, malé děti a osoby trpící určitými chorobami, je základním předpokladem pro volný pohyb těchto osob a pro řádné fungování vnitřního trhu. [Pozměňovací návrh 2]

(2a)  V této souvislosti a s ohledem na skutečnost, že právní předpisy Unie pro potraviny byly vytvořeny tak, aby bylo zaručeno, že se na trh nedostane žádná nebezpečná potravina, by bylo vhodné z kategorií potravin, na něž se vztahuje toto nařízení, vyloučit látky, které by mohly mít škodlivý vliv na zdraví dotčených skupin obyvatel.[Pozměňovací návrh 3]

(3)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/39/ES ze dne 6. května 2009 o potravinách určených pro zvláštní výživu(4) stanoví obecná pravidla týkající se složení a přípravy těchto potravin, které jsou navrženy zvláštním způsobem, aby vyhověly zvláštním nutričním požadavkům osob, kterým jsou určeny. Většina ustanovení obsažených ve zmíněné směrnici pochází z roku 1977, a je proto nutno je revidovata tudíž se nezabývá tím, že pro spotřebitele je obtížné činit informovaná rozhodnutí, pokud jde o volbu mezi dietními potravinami, obohacenými potravinami, potravinami označenými určitým tvrzením a potravinami pro běžnou spotřebu. K nutnosti celkové revize směrnice 2009/39/ES rovněž přispívá provázanost s novějšími předpisy Unie, jako je směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/46/ES ze dne 10. června 2002 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se doplňků stravy(5), nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1924/2006 ze dne 20. prosince 2006 o výživových a zdravotních tvrzeních při označování potravin(6), nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1925/2006 ze dne 20. prosince 2006 o přidávání vitaminů a minerálních látek a některých dalších látek do potravin(7) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011 ze dne 25. října 2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům(8).[Pozměňovací návrh 4

(4)  Směrnice 2009/39/ES zavádí společnou definici „potravin pro zvláštní výživu“ a obecné požadavky na označování, včetně požadavku, aby byl na těchto potravinách uveden údaj o jejich vhodnosti pro nutriční účely jim připisované.

(5)  Obecné požadavky týkající se složení a označování, které jsou stanoveny ve směrnici 2009/39/ES, jsou doplněny řadou nelegislativních aktů Unie, jež se vztahují na zvláštní kategorie potravin. V tomto ohledu stanoví směrnice Komise 2006/141/ES(9) harmonizovaná pravidla s ohledem na počáteční a pokračovací kojeneckou výživu, zatímco směrnice Komise 2006/125/ES(10) stanoví určitá harmonizovaná pravidla s ohledem na obilné a ostatní příkrmy pro kojence a malé děti. Harmonizovaná pravidla jsou podobně stanovena rovněž ve směrnici Komise 96/8/ES ze dne 26. února 1996 o potravinách pro nízkoenergetickou výživu ke snižování hmotnosti(11), směrnici Komise 1999/21/ES ze dne 25. března 1999 o dietních potravinách pro zvláštní léčebné účely(12) a v nařízení Komise (ES) č. 41/2009 ze dne 20. ledna 2009 o složení a označování potravin vhodných pro osoby s nesnášenlivostí lepku(13).

(6)  Směrnice Rady 92/52/EHS(14) mimoto stanoví harmonizovaná pravidla s ohledem na počáteční a pokračovací kojeneckou výživu určenou pro vývoz do třetích zemí.

(6a)  Podle usnesení Rady ze dne 18. června 1992(15)by měla Unie přispívat k uplatňování vhodných postupů, za jakých mohou výrobci se sídlem ve Společenství uvádět náhražky mateřského mléka na trh ve třetích zemích;[Pozměňovací návrh 5]

(7)  Směrnice 2009/39/ES předpokládá, že by bylo možno přijmout zvláštní ustanovení týkající se dvou níže uvedených zvláštních kategorií potravin, které spadají do definice potravin pro zvláštní výživu: „potraviny určené pro krytí výdajů při zvýšené svalové námaze, zejména pro sportovce“ a „potraviny pro osoby s poruchami metabolismu sacharidů (diabetes)“. Co se týká potravin určených pro krytí výdajů při zvýšené svalové námaze, kvůli velmi rozdílným názorům členských států a zúčastněných stran, pokud jde o oblast působnosti zvláštních právních předpisů, počet dílčích kategorií potravin, jež by měly být zahrnuty, kritéria pro stanovení požadavků na složení a možný dopad na inovace při vývoji výrobků, nebylo možno dospět k úspěšnému závěru ohledně vypracování zvláštních ustanovení. Co se týká zvláštních ustanovení pro potraviny pro osoby s poruchami metabolismu sacharidů (diabetes), zpráva Komise(16) obsahuje závěr, že pro stanovení zvláštních požadavků na složení chybí vědecký základ.Stále by měl nicméně platit příslib Komise, že vyhoví zvláštním požadavkům sportovců, který Komise učinila ve směrnici 2009/39/ES a kterému vyslovil podporu i Evropský úřad pro bezpečnost potravin (dále jen „úřad“) ve svých vědeckých stanoviscích k požadavkům vztahujícím se na aktivní jednotlivce, a zpráva Vědeckého výboru pro potraviny ze dne 28. února 2001 o složení a specifikaci potravin určených pro krytí výdajů při zvýšené svalové námaze, zejména pro sportovce. Komise by proto měla nejpozději do 1. července 2015 vyhodnotit, zda jsou z tohoto hlediska nutné změny obecného potravinového práva.[Pozměňovací návrh 6]

(7a)  Zpráva Komise o potravinách určených osobám s poruchami metabolismu sacharidů (diabetes)(17) ze dne 26. června 2008 obsahuje závěr, že pro stanovení zvláštních požadavků na složení chybí vědecký základ. Toto nařízení tudíž není vhodným právním rámcem pro tuto kategorii potravin. Komise se domnívá, že v případě diabetiků je důležitější zabývat se množstvím a charakterem spotřebovaných potravin. Tento závěr však v žádném ohledu nebrání zavedení strategie na úrovni Unie, která by byla všeobecně zaměřena na diabetes (I. a II. typu), jímž je postiženo více než 32 milionů občanů Unie. Očekává se, že do roku 2030 se tento údaj zvýší o 16 % zejména v důsledku epidemie obezity a stárnutí evropské populace, což vyžaduje zvýšenou pozornost na úrovni Unie, včetně oblasti výzkumu a vývoje.[Pozměňovací návrh 7]

(8)  Směrnice 2009/39/ES rovněž vyžaduje, aby byl pro potraviny, které provozovatelé potravinářských podniků nabízejí k prodeji jako potraviny, jež spadají do definice „potravin pro zvláštní výživu“ a pro něž nejsou v právu Unie obsažena žádná zvláštní ustanovení, na vnitrostátní úrovni zaveden obecný postup oznamování před jejich uvedením na trh Unie s cílem usnadnit účinný dozor nad těmito potravinami ze strany členských států.

(9)  Zpráva Komise Evropskému parlamentu a Radě o uplatňování tohoto postupu oznamování(18) prokázala, že z různých výkladů definice potravin pro zvláštní výživu, která se zdá být otevřená různým výkladům vnitrostátních orgánů, mohou vyplývat problémy. Ve zprávě byl proto vyvozen závěr, že je nezbytná revize oblasti působnosti směrnice 2009/39/ES pro účinnější a harmonizovanější uplatňování právních předpisů Unie.

(10)  Zpráva o studii(19) týkající se revize právních předpisů v oblasti potravin pro zvláštní výživu potvrzuje zjištění uvedená ve výše uvedené zprávě Komise o uplatňování postupu oznamování a uvádí, že kvůli obecné definici obsažené ve směrnici 2009/39/ES je v současnosti rostoucí počet potravin označen a uváděn na trh jako potraviny vhodné pro zvláštní výživu. Ve zprávě o studii je rovněž uvedeno, že se mezi jednotlivými členskými státy značně liší druhy potravin, které jsou upraveny na základě zmíněných právních předpisů; podobné potraviny mohou být uváděny na trh v různých členských státech současně jako potraviny pro zvláštní výživu a/nebo jako potraviny pro běžnou spotřebu, které jsou určeny pro širokou veřejnost nebo pro určité podskupiny obyvatel, jako jsou těhotné ženy, ženy po menopauze, starší dospělé osoby, děti ve vývinu, dospívající, různě aktivní jednotlivci a další osoby. Tato situace narušuje fungování vnitřního trhu, u příslušných orgánů, provozovatelů potravinářských podniků a spotřebitelů vytváří právní nejistotu, přičemž nelze vyloučit rizika zneužití uvedení na trh a narušení hospodářské soutěže.

(11)  Zdá se, že ostatní akty Unie, které byly přijaty nedávno, jsou vyvíjejícímu se a inovativnímu trhu s potravinami více přizpůsobeny než směrnice 2009/39/ES. Obzvláštní význam a důležitost v tomto ohledu mají směrnice 2002/46/ES, nařízení (ES) č. 1924/2006 a nařízení (ES) č. 1925/2006. Ustanovení těchto aktů Unie by mimoto náležitě upravovala řadu kategorií potravin, na něž se vztahuje směrnice 2009/39/ES, s nižší administrativní zátěží a větší srozumitelností, pokud jde o oblast působnosti a cíle.

(11a)  Proto je nezbytné zjednodušit regulační prostředí, aby se odstranily rozdíly ve výkladu a řešit problémy členských států a provozovatelů potravinářských podniků při uplatňování různých právních předpisů v oblasti potravin. Toto opatření zajistí, aby s výrobky, jež jsou si podobné, bylo zacházeno v celé Unii stejně, a vytvoří spravedlivější podmínky pro všechny provozovatele potravinářských podniků na vnitřním trhu, zejména pak pro malé a střední podniky. [Pozměňovací návrh 8]

(12)  Zkušenosti mimoto prokazují, že některá pravidla obsažená ve směrnici 2009/39/ES nebo přijatá na jejím základě již nejsou účinná, pokud jde o zajištění fungování vnitřního trhu.

(13)  Pojem „potraviny pro zvláštní výživu“ by měl být proto zrušen a směrnice 2009/39/ES by měla být nahrazena tímto aktem. V zájmu zjednodušení jeho uplatňování a zajištění jednotnosti ve všech členských státech by měl mít tento akt formu nařízení.

(14)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin(20), stanoví společné zásady a definice potravinového práva Unie s cílem zajistit vysokou úroveň ochrany zdraví osob a zájmů spotřebitelů a současně dbát na účinné fungování vnitřního trhu. Zavádí zásady týkající se analýzy rizika ve vztahu k potravinám, stanoví, že podle zásady předběžné opatrnosti lze přijmout dočasná opatření pro řízení rizik, a stanoví struktury a mechanismy pro vědecko-technická hodnocení, která provádí Evropský úřad pro bezpečnost potravin (dále jen „úřad“). Některé definice obsažené ve zmíněném nařízení musí proto platit rovněž v rámci tohoto nařízení. Pro účely tohoto nařízení by měl být mimoto úřad konzultován ohledně veškerých záležitostí, které se mohou dotýkat veřejného zdraví. [Pozměňovací návrh 9]

(14a)  Jsou-li život nebo zdraví vystaveny okamžitému nebo dlouhodobému riziku, avšak z vědeckého hlediska přetrvává nejistota, měla by se uplatnit zásada předběžné opatrnosti s cílem zajistit vysokou úroveň ochrany zdraví, a to s ohledem na kumulativní toxické účinky a zvláštní zdravotní citlivost určitých zranitelných skupin obyvatel uvedených v tomto nařízení.[Pozměňovací návrh 10]

(15)  Jediný zdroj výživy určitých skupin obyvatel či částečný zdroj výživy představuje omezený počet kategorií potravin; tyto kategorie potravin jsou nezbytně nutné pro regulaci určitých stavů a/nebo jsou zásadní pro zachování určené výživové přiměřenosti pro určité náležitě vymezené zranitelné skupiny obyvatel. K těmto kategoriím potravin patří počáteční a pokračovací kojenecká výživa, obilné a ostatní příkrmy pro kojence a malé děti,a potraviny pro zvláštní léčebné účely, potraviny vhodné pro osoby s nesnášenlivostí lepku a potraviny určené pro nízkokalorickou a velmi nízkokalorickou výživu. Zkušenosti prokazují, že ustanovení obsažená ve směrnici 2006/141/ES, směrnici 2006/125/ES a směrnici 1999/21/ES uspokojivě zajišťují volný pohyb těchto potravin a současně zaručují vysokou úroveň ochrany veřejného zdraví. Na potraviny pro velmi nízkokalorickou výživu se v současnosti vztahuje pouze rámcová směrnice 2009/39/ES; směrnice Komise 96/8/ES se na ně nevztahuje. Je proto vhodné, aby se toto nařízení zaměřilo na obecné požadavky týkající se složení a informací, které se vztahují na počáteční a pokračovací kojeneckou výživu, obilné a ostatní příkrmy pro kojence a malé děti a potraviny pro zvláštní léčebné účely, potraviny vhodné pro osoby s nesnášenlivostí lepku a potraviny určené pro nízkokalorickou a velmi nízkokalorickou výživu, s tím, že bude přihlížet ke směrnici 2006/141/ES, směrnici 2006/125/ES a směrnici 1999/21/ES. [Pozměňovací návrh 11]

(16)  V zájmu zajištění právní jistoty by definice obsažené ve směrnici 2006/141/ES, směrnici 2006/125/ES a směrnici 1999/21/ES v nařízení (ES) č. 41/2009 a ve směrnici 96/8/ES měly být převedeny do toho nařízení. Definice počáteční a pokračovací kojenecké výživy, obilných a ostatních příkrmů pro kojence a malé děti a potravin pro zvláštní léčebné účely, potravin pro osoby s nesnášenlivostí lepku a potraviny určené pro nízkokalorickou a velmi nízkokalorickou výživu by však měly být pravidelně upravovány s přihlédnutím k vědecko-technickému pokroku a případně příslušnému vývoji na mezinárodní úrovni. [Pozměňovací návrh 12]

(16a)  Podle doporučení Světové zdravotnické organizace by měli být kojenci s nízkou porodní hmotností živeni mlékem vlastní matky. Kojenci s nízkou porodní hmotností a předčasně narození kojenci však mají často specifické požadavky na výživu, které mléko jejich vlastní matky nebo standardní kojenecká výživa nemůže splnit. Výživa pro tyto kojence by měla splňovat předpisy platné pro potraviny pro zvláštní léčebné účely, je-li tento typ výživy zvolen jako nejvhodnější, a měla by zohledňovat specifickou zdravotní situaci daného kojence. Výživa určená pro kojence s nízkou porodní hmotností nebo pro předčasně narozené kojence by v každém případě měla splňovat požadavky směrnice 2006/141/ES.[Pozměňovací návrh 13]

(17)  Je důležité, aby složky použité při výrobě kategorií potravin, na něž se vztahuje toto nařízení, vyhovovaly nutričním požadavkům osob, pro něž jsou určeny, aby byly vhodné pro tyto osoby a aby byla jejich výživová přiměřenost stanovena pomocí obecně uznávaných vědeckých údajů. Tuto přiměřenost je nutno prokázat systematickým a nezávislým přezkumem dostupných vědeckých údajů. [Pozměňovací návrh 14]

(17a)  Je třeba, aby pesticidy, jejichž maximální limity reziduí jsou stanoveny směrnicí 2006/141/ES a směrnicí 2006/125/ES a které nesplňují podmínky bezpečnosti stanovené v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 ze dne 21. října 2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh(21), nebyly uváděny na trh a nebyly používány při výrobě potravin, na něž se vztahuje toto nařízení.[Pozměňovací návrh 15]

(17b)  Aniž jsou dotčena zvláštní ustanovení tohoto nařízení a v aktech v přenesené pravomoci přijatých podle tohoto nařízení, měly by se použít maximální limity reziduí pesticidů stanovené v příslušných právních předpisech Unie, zejména v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 396/2005 ze dne 23. února 2005 o maximálních limitech reziduí pesticidů v potravinách a krmivech rostlinného a živočišného původu a na jejich povrchu(22).[Pozměňovací návrh 16]

(17c)  S ohledem na zranitelnost kojenců a malých dětí platí pro rezidua pesticidů v počáteční a pokračovací kojenecké výživě a ostatních obilných příkrmech pro kojence a malé děti přísná omezení. Konkrétní maximální limity reziduí pesticidů v těchto výrobcích jsou stanoveny směrnicí 2006/141/ES a směrnicí 2006/125/ES. Zvláštní pozornost by se měla věnovat pesticidům obsahujícím látky klasifikované jako zvláště nebezpečné pro lidské zdraví.[Pozměňovací návrh 17]

(17d)  Ve všech fázích řetězce výroby potravin by potravinářské podniky a provozovatelé potravinářských podniků, ve smyslu nařízení (ES) č. 178/2002 měli zajistit, aby potraviny, na něž se vztahuje toto nařízení, vyhovovaly požadavkům potravinového práva obecně a především požadavkům tohoto nařízení.[Pozměňovací návrh 18]

(18)  Obecné požadavky na označování jsou stanoveny ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2000/13/ES ze dne 20. března 2000 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se označování potravin, jejich obchodní úpravy a související reklamy(23). v nařízení (EU) č. 1169/2011. Tyto obecné požadavky na označování by měly v zásadě platit pro kategorie potravin, na něž se vztahuje toto nařízení. Toto nařízení by však mělo v případě potřeby stanovit rovněž doplňkové požadavky, které platí navíc k ustanovením směrnice 2000/13/ESnařízení (EU) č. 1169/2011, či odchylky od těchto ustanovení, aby bylo dosaženo zvláštních cílů tohoto nařízení. [Pozměňovací návrh 19]

(19)  Toto nařízení by mělo stanovit kritéria pro zavedení zvláštních požadavků na složení a informace, které se vztahují na počáteční a pokračovací kojeneckou výživu, obilné a ostatní příkrmy pro kojence a malé děti,a potraviny pro zvláštní léčebné účely, potraviny pro osoby s nesnášenlivostí lepku a potraviny určené pro nízkokalorickou a velmi nízkokalorickou výživu s přihlédnutím ke směrnici 2006/141/ES, směrnici 2006/125/ES a směrnici 1999/21/ES. Za účelempřizpůsobení definic počáteční a pokračovací kojenecké výživy, obilných a ostatních příkrmů pro kojence a malé děti a potravin pro zvláštní léčebné účely, které jsou stanoveny v tomto nařízení, s přihlédnutím k vědecko-technickému pokroku a příslušnému vývoji na mezinárodní úrovni, stanovení zvláštních požadavků na složení a informace s ohledem na kategorie potravin, na něž se vztahuje toto nařízení, včetně doplňkových požadavků na označování, které platí navíc k ustanovením směrnice 2000/13/ES, nebo odchylek od těchto ustanovení, a schvalování výživových a zdravotních tvrzení by měla být Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie. Je obzvláště důležité, aby Komise během přípravných prací vedla náležité konzultace, včetně konzultací na odborné úrovni. Při přípravě a vypracovávání aktů v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit současné, včasné a náležité předávání příslušných dokumentů Evropskému parlamentu a Radě. [Pozměňovací návrh 20]

(19a)  Komise by měla po konzultaci s  úřadem objasnit status mléka určeného pro děti ve věku od 12 do 36 měsíců, který se v současné době řídí různými právními akty Unie, jako je nařízení (ES) č. 178/2002, nařízení (ES) č. 1924/2006, nařízení (ES) č. 1925/2006 a směrnice 2009/39/ES, a nejpozději 1 rok po vstupu tohoto nařízení v platnost předložit Evropskému parlamentu a Radě zprávu, v níž zhodnotí, zda je nutná další legislativní činnost. V případě potřeby zprávu doplní legislativním návrhem. [Pozměňovací návrh 21]

(20)  Je vhodné vypracovat a aktualizovat seznam , který je přílohou tohoto nařízení, obsahující vitaminy, minerální látky aminokyseliny a další látky, jež je možno přidávat do počáteční a pokračovací kojenecké výživy, obilných a ostatních příkrmů pro kojence a malé děti,a potravin pro zvláštní léčebné účely a do potravin určených pro nízkokalorickou a velmi nízkokalorickou výživu s výhradou určitých kritérií stanovených v tomto nařízení. Při přijímání seznamu, který je přílohou tohoto nařízení, je nutné mít na paměti specifické potravinové potřeby dotčených skupin obyvatelstva a zohlednit a následně nahradit seznamy uvedené ve směrnicích 2006/141/ES a 2006/125/ES a v nařízení Komise (ES) č. 953/2009 ze dne 13. října 2009 o látkách, které mohou být pro zvláštní výživové účely přidávány do potravin pro zvláštní výživu(24), což se nevztahuje na přípravky v tekuté či pevné formě pro kojence a malé děti. Vzhledem ke skutečnosti, že přijetí a aktualizace přílohyseznamu znamená uplatňování kritérií stanovených v tomto nařízení, měly by být v tomto ohledu Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí(25).představují opatření s obecnou působností, kterými se doplňují nebo mění některé prvky legislativního aktu, které nejsou podstatné, měla by být v tomto ohledu v souladu s článkem 209 Smlouvy o fungování Evropské unie Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci. Komise by měla neprodleně přijmout příslušné prováděcí akty v přenesené pravomoci za účelem aktualizace přílohy seznamu Unie, pokud je to ze závažných naléhavých důvodů nutné v řádně odůvodněných případech, které se týkají veřejného zdraví. [Pozměňovací návrh 22]

(21)  V současnosti neexistují podle stanoviska Vědeckého výboru pro vznikající a nově zjištěná zdravotní rizika (SCENIHR) k posuzování rizik produktů nanotechnologií ze dne 19. ledna 2009 náležité informace o rizicích spojených se záměrně vytvořenými nanomateriály a stávající zkušební metody nemusí postačovat k vyřešení všech záležitostí, jež se objevují v souvislosti se záměrně vytvořenými nanomateriály. Záměrně S ohledem na vědecká stanoviska a na zvláštní citlivost zranitelných skupin, jimž jsou potraviny, na něž se toto nařízení vztahuje, určeny, by vytvořené nanomateriály by proto neměly být zařazeny na seznam Unie, který je přílohou tohoto nařízení, pro kategorie potravin, na něž se vztahuje toto nařízení, dokudpokud úřad neprovede jejich hodnocení.na základě vhodných a dostatečných zkušebních metod neprokáže jejich nezávadnost, jejich nutriční přínos a vhodnost jejich použití u osob, pro něž jsou určeny. [Pozměňovací návrh 23]

(22)  V zájmu účinnosti a zjednodušení právních předpisů a výslovné vůle k podpoře inovací je třeba ze střednědobého hlediska posoudit možnost rozšíření oblasti působnosti seznamu Unie, který je přílohou tohoto nařízení, na další kategorie potravin, jež jsou upraveny jinými zvláštními právními předpisy Unie.O tomto rozšíření by měl rozhodnout Evropský parlament a Rada v souladu s řádným legislativním postupem na základě hodnocení úřadu.[Pozměňovací návrh 24]

(23)  Je nutné stanovit postupy pro přijímání mimořádných opatření v případech, kdy potraviny, na něž se vztahuje toto nařízení, představují vážné riziko pro lidské zdraví. K zajištění jednotných podmínek pro provádění mimořádných opatření by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí(26). Komise by měla neprodleně přijmout příslušné prováděcí akty týkající se mimořádných opatření, pokud je to ze závažných naléhavých důvodů nutné v řádně odůvodněných případech, které se týkají veřejného zdraví.

(24)  Ve směrnici 92/52/EHS je uvedeno, že počáteční a pokračovací kojenecká výživa, která je vyvážena nebo zpětně vyvážena z Evropské unie, musí být v souladu s právem Unie, pokud v zemi dovozu nejsou jiné požadavky. Tato zásada byla pro potraviny zavedena již v nařízení (ES) č. 178/2002. V zájmu zjednodušení a právní jistoty by proto měla být směrnice 92/52/EHS zrušena.

(25)  Nařízení (ES) č. 1924/2006 stanoví pravidla a podmínky pro používání výživových a zdravotních tvrzení na potravinách. Tato pravidla by měla v zásadě platit pro kategorie potravin, na něž se vztahuje toto nařízení, není-li v tomto nařízení či nelegislativních aktech přijatých podle tohoto nařízení stanoveno jinak.

(26)  V současnosti lze podle pravidel stanovených v nařízení (ES) č. 41/2009 tvrzení „bez lepku“ a „velmi nízký obsah lepku“ používat u potravin určených pro zvláštní výživu i u potravin pro běžnou spotřebu. Tato tvrzení by měla být považována za výživová tvrzení, jak jsou vymezena v nařízení (ES) č. 1924/2006. V zájmu zjednodušení by tato tvrzení měla být upravena výhradně nařízením (ES) č. 1924/2006tímto nařízením a měla by splňovat požadavky v něm uvedené. ve zmíněném nařízení. Je nutné, aby přede dnem použitelnosti tohoto nařízení bylo dokončeno technické přizpůsobení podle nařízení (ES) č. 1924/2006 za účelem zahrnutí výživových tvrzení „bez lepku“ a „velmi nízký obsah lepku“ a souvisejících podmínek používání, jak jsou upraveny podleZ těcho důvodů by nařízení (ES) č. 41/2009 mělo být zrušeno.[Pozměňovací návrh 90]

(26a)  Na označení uvádějící „neobsahuje laktózu“ a „obsahuje velmi malé množství laktózy“ se v současnosti právní předpisy Unie nevztahují. Pro osoby s nesnášenlivostí laktózy mají ovšem tato označení velký význam. Komise by proto měla vyjasnit jejich status v obecných právních předpisech pro potraviny.[Pozměňovací návrh 25]

(27)  „Náhrada jednoho jídla pro regulaci hmotnosti“ a „náhrada celodenní stravy pro regulaci hmotnosti“ se v součastnosti považují za potraviny pro zvláštní výživu a jsou upraveny zvláštními pravidly přijatými podle směrnice 96/8/ES zatímco potraviny pro velmi nízkokalorickou výživu upravuje pouze směrnice 2009/39/ES. Na trhu se však objevuje stále více potravin určených pro širokou veřejnost, na nichž jsou uvedena podobná prohlášení, která jsou prezentována jako zdravotní tvrzení týkající se regulace hmotnosti. V souvislosti s tím, že existuje řada potravin označených obecnými tvrzeními a že dochází k riziku vzniku špatných stravovacích návyků v důsledku některých neregulovaných systémů výživy, úřad pravidelně vědecky vyhodnocuje žádosti ohledně zdravotních tvrzení u náhrady jídel. Hodnocení prováděné úřadem se nevztahuje na nezávadnost kritérií pro složení, které předkládá provozovatel potravinářských podniků žádající o použití tvrzení nebo určitého typu označování potravin. Toto nařízení proto musí obsahovat zvláštní ustanovení pro potraviny určené pro nízkokalorickou a velmi nízkokalorickou výživu. Jedná se o důležitý nástroj pro nutriční a zdravotní bezpečnost osob, které se snaží zhubnout. Aby se zamezilo možné záměně s potravinami pro regulaci hmotnosti uváděnými na trh a zajistila právní jistota a soudržnost právních předpisů Unie jakož i ochrana nejzranitelnějších skupin obyvatelstva, měla by být tato tvrzení na potravinách určených pro širokou veřejnost upravena výhradně nařízením (ES) č. 1924/2006 a měla by splňovat požadavky uvedené ve zmíněném nařízení výjimkou potravin pro nízkokalorickou výživu a velmi nízkokalorickou výživu, které by měly splňovat požadavky tohoto nařízení. Je nutné, aby přede dnem použitelnosti tohoto nařízení bylo dokončeno technické přizpůsobení podle nařízení (ES) č. 1924/2006 za účelem zahrnutí zdravotních tvrzení odkazujících na regulaci tělesné hmotnosti u potravin označených jako „náhrada celodenní stravy pro regulaci hmotnosti“ a „náhrada jednoho jídla pro regulaci hmotnosti“ a souvisejících podmínek používání, jak jsou upraveny podle směrnice 96/8/ES. [Pozměňovací návrh 26]

(27a)  Na úrovni členských států by měly být zavedeny vhodné postupy pro účely provádění hygienických prohlídek i kontrol složení, a to před uvedením výrobků na trh i po něm, s cílem zajistit vysokou úroveň ochrany spotřebitelů.[Pozměňovací návrh 27]

(27b)  Podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004 ze dne 29. dubna 2004 o úředních kontrolách za účelem ověření dodržování právních předpisů týkajících se krmiv a potravin a pravidel o zdraví zvířat a dobrých životních podmínkách zvířat(27) by členské státy měly s využitím přístupu založeného na analýze rizika provádět kontroly, zda podniky dodržují toto nařízení a akty v přenesené pravomoci přijaté podle tohoto nařízení.[Pozměňovací návrh 28]

(28)  Jelikož cílů tohoto nařízení nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států a lze je lépe dosáhnout na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné k dosažení těchto cílů.

(29)  Aby se mohliKomise by měla přijmout přiměřená opatření pro zajištění právní jistoty v období mezi vstupem tohoto nařízení v platnost a datem jeho požití a poskytovat provozovatelům potravinářských podniků pomoc a aktuální informace, aby se mohli přizpůsobit požadavkům tohoto nařízení. jsou nezbytná přiměřená přechodná opatření,[Pozměňovací návrh 29]

(29a)  Aby se malým a středním podnikům usnadnil přístup na trh, který se v některých odvětvích, např. v odvětví příkrmů pro kojence a malé děti a ke zdravotním účelům, zdá být ovládán několika málo velkými podniky, měla by Komise v úzké spolupráci s dotčenými zúčastněnými stranami přijmout prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci pokyny na pomoc podnikům, zejména malým a středním podnikům, aby vyhověly požadavkům stanoveným v tomto nařízení, čímž podpoří konkurenceschopnost a inovace. [Pozměňovací návrh 30]

(29b)  S ohledem na to, aby byl provozovatelům potravinářských podniků, a zvláště pak malým a středním podnikům, které chtějí uvádět na trh potraviny, jež jsou výsledkem vědeckého a technologického pokroku, usnadněn přístup na trh, by Komise měla v těsné spolupráci s dotyčnými zúčastněnými stranami přijmout pokyny týkající se dočasného postupu, jakým mají být potraviny, které jsou výsledkem vědeckých a technologických inovací, uváděny na trh.[Pozměňovací návrh 31]

(29c)  Komisi by měla být svěřena pravomoc prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci povolit dočasně uvádět na trh potraviny, jež jsou výsledkem vědeckého a technického pokroku, a umožnit tak náležité využití výsledků výzkumů v tomto odvětví, ještě než dojde ke změně aktů v přenesené pravomoci pro dotčenou konkrétní kategorii potravin. V zájmu ochrany zdraví spotřebitelů však může být povolení uvádět tyto potraviny na trh vydáno pouze po konzultaci s úřadem. [Pozměňovací návrh 91]

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I

PŘEDMĚT A DEFINICE

Článek 1

Předmět

1.  Toto nařízení, které doplňuje potravinové právo Unie, stanoví požadavky na složení a informace pro tyto kategorie potravin: [Pozměňovací návrh 33]

2.  Toto nařízení stanoví pravidla pro vypracování a aktualizaci jasně definovaného seznamu obsaženého v příloze I obsahujícího vitaminy, minerální látky a další látky, které mohou být pro zvláštní výživové účely přidávány do kategorií potravin uvedených v odstavci 1. [Pozměňovací návrh 37]

2a.  Požadavky stanovené v tomto nařízení mají přednost před jakýmikoli jinými protichůdnými požadavky práva Unie, které se vztahují na potraviny.[Pozměňovací návrh 38]

Článek 2

Definice

1.  Pro účely tohoto nařízení se použijí tyto definice:

2.  Použijí se rovněž tyto definice:

a)  „úřadem“ se rozumí Evropský úřad pro bezpečnost potravin zřízený nařízením (ES) č. 178/2002;

Potraviny pro velmi nízkokalorickou výživu obsahují 400 až 800 kcal denně.

Potraviny pro nízkokalorickou výživu obsahují 800 až 1200 kcal denně.[Pozměňovací návrh 46]

3.  Komisi je svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 15 akty v přenesené pravomoci za účelem přizpůsobení definic „počáteční kojenecké výživy“, „pokračovací kojenecké výživy“, „obilných příkrmů“ a „příkrmů pro kojence a malé děti“ a „potravin pro zvláštní léčebné účely“ s přihlédnutím k vědecko-technickému pokroku a případně příslušnému vývoji na mezinárodní úrovni. [Pozměňovací návrh 48]

KAPITOLA II

UVÁDĚNÍ NA TRH

Článek 3

Uvádění na trh

1.  Potraviny uvedené v čl. 1 odst. 1 mohou být uváděny na trh pouze tehdy, splňují-li ustanovení tohoto nařízení a potravinového práva Unie.

2.  Potraviny uvedené v čl. 1 odst. 1, které jsou dovážené do Unie za účelem uvedení na trh, musí splňovat požadavky potravinového práva Unie. Potraviny uvedené v čl. 1 odst. 1, které jsou vyváženy nebo zpětně vyváženy z Unie a uváděny na trh ve třetí zemi, musí splňovat požadavky potravinového práva Unie, pokud není odlišné složení a zpracování odůvodněno specifickým prostředím dovážející země, například klimatickými či geografickými podmínkami.

3.  Potraviny uvedené v čl. 1 odst. 1 smějí být uváděny na trh pouze jako balené potraviny.

4.  Členské státy nesmí z důvodů týkajících se složení, výroby, obchodní úpravy nebo označování omezit nebo zakázat uvádění potravin na trh, pokud jsou v souladu s tímto nařízením. [Pozměňovací návrh 49]

4a.  Aby mohly být potraviny uvedené v čl. 1 odst. 1, které jsou výsledkem vědecko-technického pokroku, rychle uvedeny na trh, může Komise v souladu s článkem 15 po konzultaci s  úřadem přijmout akty v přenesené pravomoci, kterými na dobu dvou let povolí uvádět na trh potraviny uvedené v čl. 1 odst. 1, které nesplňují požadavky na složení stanovené tímto nařízením a akty v přenesené pravomoci přijatými podle tohoto nařízení. [Pozměňovací návrh 50]

Článek 4

Balené potraviny

Potraviny uvedené v čl. 1 odst. 1 smějí být uváděny do maloobchodního prodeje pouze jako balené potraviny. [Pozměňovací návrh 51]

Článek 5

Volný pohyb zboží

Členské státy nesmí z důvodů týkajících se složení, výroby, obchodní úpravy nebo označování omezit nebo zakázat uvádění potravin, které jsou v souladu s tímto nařízením, na trh. [Pozměňovací návrh 52]

Článek 6

Mimořádná opatření

1.  Je-li zřejmé, že potravina uvedená v čl. 1 odst. 1 může představovat vážné riziko pro lidské zdraví, a pokud se nelze s tímto rizikem úspěšně vypořádat pomocí opatření přijatých dotyčným členským státem nebo státy, přijme Komise neprodleně z vlastního podnětu nebo na žádost některého členského státu vhodná dočasná mimořádná opatření, včetně opatření, která podle závažnosti situace omezují nebo zakazují uvádění dotyčné potraviny na trh. Tato opatření se přijímají prostřednictvím prováděcích aktů přezkumným postupem podle čl. 14 odst. 2.

2.  Je-li v řádně odůvodněných případech z mimořádně naléhavých důvodů nutné snížit nebo odstranit vážné riziko pro lidské zdraví, přijme Komise neprodleně příslušné prováděcí akty postupem podle čl. 14 odst. 3.

3.  Jestliže členský stát Komisi oficiálně informuje o nutnosti přijmout mimořádná opatření a Komise nejedná v souladu s odstavcem 1, může dotyčný členský stát přijmout vhodná dočasná mimořádná opatření, včetně opatření, která podle závažnosti situace omezují nebo zakazují uvádění dotyčné potraviny na trh na jeho území. Neprodleně o tom uvědomí ostatní členské státy a Komisi a své rozhodnutí odůvodní. Komise přijme prováděcí akty, jejichž účelem je rozšíření, změna nebo zrušení vnitrostátních dočasných mimořádných opatření. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 14 odst. 2. Členské státy mohou svá vnitrostátní dočasná mimořádná opatření zachovat do doby přijetí prováděcích aktů uvedených v tomto odstavci.

Článek 6a

Zásada předběžné opatrnosti

Vzniknou-li na základě posouzení dostupných vědeckých informací dostatečné důvody k obavám ohledně možných nepříznivých účinků, avšak z vědeckého hlediska přetrvává nejistota, lze přistoupit k předběžným opatřením k řízení rizik, která jsou nezbytná k zajištění vysoké úrovně ochrany zranitelných skupin obyvatelstva, pro něž jsou určeny potraviny uvedené v čl. 1 odst. 1.[Pozměňovací návrh 53]

Článek 6b

Dohled

Příslušné vnitrostátní orgány zajistí zřízení vhodného kontrolního systému, který zajistí, aby provozovatelé potravinářských podniků dodržovaly toto nařízení a příslušné požadavky v oblasti zdraví.[Pozměňovací návrh 54]

KAPITOLA III

POŽADAVKY

Oddíl 1

Úvodní ustanovení

Článek 7

Úvodní ustanovení

Potraviny uvedené v čl. 1 odst. 1 musí splňovat veškeré požadavky práva Unie, které se vztahují na potraviny.

2.  Požadavky stanovené v tomto nařízení mají přednost před jakýmikoli jinými protichůdnými požadavky práva Unie, které se vztahují na potraviny.[Pozměňovací návrh 55]

Článek 8

Stanoviska úřadu

Za účelem uplatňování tohoto nařízení poskytuje úřad vědecká stanoviska v souladu s články 22 a 23 nařízení (ES) č. 178/2002.

Článek 8a

Potraviny pro běžnou spotřebu

Oddíl 2

Obecné požadavky

Článek 9

Obecné požadavky na složení a informace

1.  Složení potravin uvedených v čl. 1 odst. 1 musí být takové, aby uspokojovalo výživové potřeby osob, jimž jsou tyto potraviny určeny, a aby bylo vhodné pro tyto osoby, a to v souladu s obecně uznávanými, recenzovanými a nezávisle posouzenými vědeckými údaji .a s názorem lékařské obce. [Pozměňovací návrh 57]

2.  Potraviny uvedené v čl. 1 odst. 1 nesmí obsahovat žádnou látku v takovém množství, které by ohrozilo zdraví osob, jimž jsou tyto potraviny určeny.

3.  Označení potravin uvedených v čl. 1 odst. 1, jejich obchodní úprava a související reklama musí spotřebitelům poskytovat náležité informacebýt přesné, jasné a srozumitelné pro spotřebitele a a nesmí být zavádějící. Nesmí těmto potravinám připisovat vlastnosti vztahující se k předcházení, mírnění nebo léčení lidských chorob ani takové vlastnosti naznačovat.[Pozměňovací návrh 58]

3a.  Označení počáteční a pokračovací kojenecké výživy nesmí obsahovat obrázky kojenců ani jiné obrázky nebo text, které mohou idealizovat použití výrobku. Připouštějí se však grafická znázornění pro snadnou identifikaci výrobku a k zobrazení způsobů přípravy. Směrnice 2006/141/ES se mění odpovídajícím způsobem.[Pozměňovací návrh 59]

4.  Šíření jakýchkoli užitečných informacíUžitečné informace nebo doporučení týkajícíchtýkající se kategorií potravin uvedených v čl. 1 odst. 1 písm. a), b), c) a ca) mohou provádětbýt šířeny výhradně osoby kvalifikovanéosobám kvalifikovaným v oboru lékařství, výživy nebo farmacie. či jiní odborníci, kteří odpovídají za zdravotní péči o matku a dítě.Dodatečné informace, které zdravotničtí pracovníci poskytují konečným spotřebitelům, musí být vědecky podložené a věcné a nesmí obsahovat reklamu.[Pozměňovací návrh 60]

4a.  V zájmu zajištění účinného úředního dozoru předávají provozovatelé potravinářských podniků příslušným orgánům každého členského státu, v němž uvádějí na trh potraviny uvedené v čl. 1 odst. 1, vzor označení výrobku. [Pozměňovací návrh 61]

4b.  Používání pesticidů v zemědělských produktech, které jsou určeny pro výrobu potravin uvedených v čl. 1 odst. 1, musí být co nejvíce omezeno, aniž jsou dotčeny požadavky směrnic Komise 2006/125/ES a 2006/141/ES. [Pozměňovací návrh 62]

4c.  Zvláštní požadavky týkající se potravin uvedených čl. 1 odst. 1, která omezují nebo zakazují používání některých pesticidů, se pravidelně aktualizují, přičemž zvláštní pozornost je věnována pesticidům obsahujícím aktivní látky, safenery nebo synergenty, které jsou podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 z dne 16. prosince 2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí(28) klasifikovány jako mutagenní kategorie 1A nebo 1B, karcinogenní kategorie 1A nebo 1B, toxické pro reprodukci kategorie 1A nebo 1B, nebo o nichž se předpokládá, že mají vlastnosti narušující endokrinní činnosti, jež mohou mít nepříznivý účinek na člověka, a účinným látkám schváleným jako „látky, které se mají nahradit“ podle článku 24 nařízení (ES) čl. 1107/2009.[Pozměňovací návrh 63]

Oddíl 3

Zvláštní požadavky

Článek 10

Zvláštní požadavky na složení a informace

1.  Potraviny uvedené v čl. 1 odst. 1 musí splňovat požadavky článku 7 a požadavky na složení a informace, které jsou stanoveny v článku 9.

2.  S výhradou obecných požadavků stanovených v článcích 7 a 9 a zvláštních požadavků stanovených v článcích 10a a 10b a s přihlédnutím ke směrnici 2006/141/ES, směrnici 2006/125/ES a směrnici 1999/21/ES, jakož i případnému vědecko-technickému pokroku a zejména výsledkům hodnocení rizik a s ohledem na zásadu předběžné opatrnosti uvedenou v čl. 6a je Komisi svěřena pravomoc přijmout v souladu s článkem 15 nejpozději do ...(29)nařízeníakty v přenesené pravomoci pro potraviny uvedené v čl. 1 odst. 1, s ohledem na tyto záležitosti: [Pozměňovací návrh 64]

3.  S výhradou obecných požadavků stanovených v článcích 7 a 9 zvláštních požadavků stanovených v článcích 10a a 10b a s přihlédnutím k příslušnému vědecko-technickému pokroku a zvláště výsledkům nových hodnocení rizik a s ohledem na zásadu předběžné opatrnosti uvedenou v čl. 6a aktualizuje Komise v souladu s článkem 15 nařízení v akty v přenesené pravomoci uvedená v odstavci 2. [Pozměňovací návrh 69]

Je-li to ze závažných naléhavých důvodů nutné v případě vznikajících zdravotních rizik, vztahuje se na akty v přenesené pravomoci přijaté podle tohoto odstavce postup stanovený v článku 16.

Článek 10a

Potraviny pro osoby s nesnášenlivostí lepku

1.  Kromě požadavků stanovených v článku 9 nesmí potraviny pro osoby s nesnášenlivostí lepku, jež sestávají z jedné nebo více složek vyrobených z pšenice, žita, ječmene, ovsa nebo jejich kříženců, které byly speciálně zpracovány tak, aby v nich byl snížen obsah lepku, nebo tyto složky obsahují, obsahovat více než 100 mg/kg lepku v potravině ve stavu, v němž je prodávána konečnému spotřebiteli.

2.  Potraviny pro osoby s nesnášenlivostí lepku, které ve stavu, v němž jsou prodávány konečnému spotřebiteli:

3.  Potravina pro osoby s nesnášenlivostí lepku musí rovněž splňovat tyto podmínky:

Článek 10b

Potraviny pro nízkokalorickou a velmi nízkokalorickou výživu

1.  Potraviny pro nízkokalorickou a velmi nízkokalorickou výživu musí být v souladu s požadavky na složení uvedenými v příloze II k tomuto nařízení.

2.  Veškeré jednotlivé složky potravin pro nízkokalorickou a velmi nízkokalorickou výživu musí být při prodeji obsaženy v jediném balení.

3.  Název, pod nímž je potravina pro nízkokalorickou a velmi nízkokalorickou výživu prodávána, zní:

4.  Označování potravin pro nízkokalorickou a velmi nízkokalorickou výživu musí kromě údajů uvedených v kapitole IV nařízení (EU) 1169/2011 obsahovat tyto údaje:

5.  Součástí označení, reklamy a obchodní úpravy potravin pro nízkokalorickou a velmi nízkokalorickou výživu nesmí být žádný údaj o úbytku hmotnosti, který může být výsledkem jejich užívání.[Pozměňovací návrh 71]

Článek 10c

Přístup malých a středních podniků na vnitřní trh

Komise v úzké spolupráci se všemi zúčastněnými stranami a s úřadem přijímá vhodné pokyny a poskytuje podnikům, zejména malým a středním, technické poradenství v zájmu splnění požadavků stanovených tímto nařízením a pomáhá těmto podnikům při přípravě a předložení žádosti o vědecké hodnocení. K přijetí těchto pokynů se Komisi svěřuje pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci podle článku 15.[Pozměňovací návrh 72]

KAPITOLA IV

SEZNAM OBSAHUJÍCÍ POVOLENÉ LÁTKY

Článek 11

Seznam Unie obsahující povolené látkyVytvoření seznamu povolených látek

1.  S ohledem na směrnice 2006/141/ES a 2006/125/ES a na nařízení (ES) č. 953/2009 je Komise oprávněna přijmout nejpozději do…(30) akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 15, jejichž prostřednictvím do přílohy I zařadí seznam vitaminů, minerálů a dalších látek, které mohou být přidávány do kategorií potravin uvedených v čl. 1 odst. 1.

1.2.  Do potravin uvedených v čl. 1 odst. 1 mohou být přidávány vitaminy, minerální látky, aminokyseliny a další látky, pokud splňují tyto podmínky:

2.  Nejpozději do [2 let ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost] Komise vypracuje a následně aktualizuje seznam Unie obsahující povolené látky, které splňují podmínky uvedené v odstavci 1, a to prostřednictvím prováděcích nařízení. Zápis látky na seznam Unie zahrnuje specifikaci látky a v příslušném případě upřesňuje podmínky používání a platná kritéria pro čistotu. Tato prováděcí opatření se přijímají přezkumným postupem podle čl. 14 odst. 2. Pokud je to z mimořádně naléhavých důvodů nezbytné v řádně odůvodněných případech, které se týkají vznikajících zdravotních rizik, přijme Komise v souladu s čl. 14 odst. 3 neprodleně příslušné prováděcí akty za účelem aktualizace seznamu Unie.

2a.  Pokud se u látek uvedených v odstavci 2 jedná o uměle vytvořené nanomateriály, musí být navíc splněny tyto podmínky:

Článek 11a

Aktualizace seznamu povolených látek

Zápis nové látky na seznam Unie uvedený v odstavci 2do přílohy I je možný buď z podnětu Komise, nebo na základě žádosti. Žádosti mohou podávat členské státy nebo zúčastněné strany, které mohou zastupovat rovněž několik zúčastněných stran (dále jen „žadatel“). Žádosti se zasílají Komisi v souladu s odstavcem 4.

1a.  Žadatel předkládá žádost Komisi v souladu s odstavcem 2. Komise písemně potvrdí převzetí žádosti do 14 dnů od jejího převzetí.

4.  Pokud látka, která je v příloze I, přestane splňovat podmínky uvedené v čl. 11 odst. 2 a 2a, Komise rozhodne o jejím odstranění z přílohy I.

5.  Záznam látky v příloze I obsahuje tyto údaje:

6.  Za účelem aktualizace přílohy I bude Komisi svěřena pravomoc přijmout akty v přenesené pravomoci podle článku 15. Je-li to ze závažných naléhavých důvodů nutné v případě vznikajících zdravotních rizik, vztahuje se na akty v přenesené pravomoci přijaté podle tohoto odstavce postup stanovený v článku 16. [Pozměňovací návrh 88]

Článek 12

Důvěrné informace týkající se žádostí

1.  Pokud jde o informace uvedené v žádosti podle článku 11, lze důvěrné zacházení přiznat údajům, jejichž zveřejnění by mohlo značně poškodit konkurenční postavení žadatele.

2.  Za důvěrné se v žádném případě nepovažují tyto informace:

3.  Žadatelé uvedou, které z poskytnutých informací mají být pokládány za důvěrné. Ve všech těchto případech je nutno uvést ověřitelné odůvodnění.

4.  Po konzultaci s žadateli Komise rozhodne, které informace mohou zůstat důvěrné, a vyrozumí o tom žadatele a členské státy.

5.  Poté, co bylo žadatelům sděleno stanovisko Komise, mají tři týdny na to, aby svou žádost stáhli, pokud chtějí zachovat důvěrnost poskytnutých informací. Do uplynutí této lhůty je zajištěno zachování důvěrnosti.

KAPITOLA V

ZACHOVÁNÍ DŮVĚRNOSTI

Článek 13

Obecné ustanovení o transparentnosti azachování důvěrnosti

Komise, úřad a členské státy přijmou v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise(31)zajišťují co nejširší přístup k dokumentům a především poskytují občanům informace o postupech pro podávání žádostí o přístup k dokumentům a poskytují jim pomoc. Rovněž přijímají nezbytná opatření s cílem zajistit odpovídající důvěrnost informací, které obdržely podle tohoto nařízení, s výjimkou informací, které je nutno zveřejnit, vyžadují-li to okolnosti, v zájmu ochrany zdraví lidí a zvířat nebo ochrany životního prostředí. [Pozměňovací návrh 76]

KAPITOLA VI

PROCESNÍ USTANOVENÍ

Článek 14

Výbor

1.  Komisi je nápomocen Stálý výbor pro potravinový řetězec a zdraví zvířat. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2.  Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

Má-li být stanovisko výboru získáno písemným postupem, je tento postup ukončen bez výsledku, pokud tak o tom ve lhůtě stanovené pro vydání stanoviska rozhodne předseda výboru nebo pokud o to požádá prostá většina členů výboru.

3.  Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 8 nařízení (EU) č. 182/2011 ve spojení s článkem 5 zmíněného nařízení.

Článek 15

Výkon přenesené pravomoci

1.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci svěřená Komisi podléhá podmínkám stanoveným v tomto článku.

2.  Přenesení pravomociPravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedenou v čl. 2 odst. 3 a článku 10čl. 3 odst. 4a, čl. 10 odst. 2 a 3, článku 10c, čl. 11 odst. 1 a čl. 11a odst. 6 se svěřují na dobu pěti let od ...(32)se svěřuje na dobu neurčitou od (*) [(*) Datum vstupu základního legislativního nebo jiné datum stanovené zákonodárcem.]. Komise vyhotoví zprávu o přenesení pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.[Pozměňovací návrh 77]

3.  Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 2 odst. 3 a článku 10 tohoto nařízeníPravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedenou v čl. 3 odst. 4a, čl. 10 odst. 2 a 3, článku 10c, čl. 11 odst. 1 a článku 11a odst. 6 může Evropský parlament nebo Rada kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomocí v něm blíže určených. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci. [Pozměňovací návrh 78]

4.  Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

5.  Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 2 odst. 3 a článku 10podle čl. 3 odst. 4a, čl. 10 odst. 2 a 3, článku 10c, čl. 11 odst. 1 a čl. 11a odst. 6 vstoupí v platnost pouze tehdy, pokud Evropský parlament ani Rada nevysloví ve lhůtě dvou měsíců od oznámení aktu Evropskému parlamentu a Radě námitky nebo pokud před uplynutím této lhůty Evropský parlament i Rada uvědomí Komisi, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce. [Pozměňovací návrh 79]

Článek 16

Postup pro naléhavé případy

1.  Akty v přenesené pravomoci přijaté podle tohoto článku vstupují v platnost bezodkladně a jsou použitelné, pokud proti nim není vyslovena námitka v souladu s odstavcem 2. V oznámení aktu v přenesené pravomoci Evropskému parlamentu a Radě se uvedou důvody použití postupu pro naléhavé případy.

2.  Evropský parlament nebo Rada mohou vyslovit proti aktu v přenesené pravomoci námitky postupem podle článku 15. V takovém případě Komise po obdržení rozhodnutí Evropského parlamentu nebo Rady o vyslovení námitky dotyčný akt neprodleně zruší.

KAPITOLA VII

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 16a

Potraviny pro osoby s nesnášenlivostí laktózy

Nejpozději do...(33) předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu, případně doplněnou o legislativní návrh, v nichž vyjasní status údajů „bez laktózy“ a „s velmi nízkým obsahem laktózy“ podle všeobecného potravinového práva.[Pozměňovací návrh 80]

Článek 16b

Mléko pro malé děti

Nejpozději do ...(34) Komise po konzultaci úřadem předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu, v níž posoudí, zda je třeba zavádět zvláštní pravidla pro složení a označování mléka pro malé děti. V této zprávě budou posouzeny nutriční potřeby, způsoby konzumace, nutriční příjem a úroveň expozice malých dětí kontaminujícím látkám a pesticidům. Ve zprávě bude rovněž posouzeno, zda jsou tyto výrobky z nutričního hlediska přínosné ve srovnání s běžnou stravou při odstavení dítěte. S přihlédnutím k závěrům této zprávy Komise:

Dokud nebude vypracována zpráva Komise uvedená v prvním odstavci, bude mléko pro malé děti od jednoho roku do tří let nadále spadat do působnosti příslušných právních předpisů Unie, jako je nařízení (ES) č. 178/2002, nařízení (ES) č. 1925/2006 a nařízení (ES) čl. 1924/2006.[Pozměňovací návrh 81]

Článek 17

Zrušení

1.  Směrnice 92/52/EHS a směrnice 2009/39/ES se zrušují ode dne ...(35). Odkazy na zrušené akty se považují za odkazy na toto nařízení.

2.  Směrnice 96/8/ES a nařízení (ES) č. 41/2009 se zrušují ode dne ...*.

Článek 18

Přechodná opatření

Potraviny, které nejsou v souladu s tímto nařízením, avšak jsou v souladu se směrnicemi 2009/39/ES a 96/8/ES, nařízeními (ES) č. 41/2009 a (ES) č. 953/2009 a byly označeny přede dnem ...(36) mohou být po zmíněném datu nadále uváděny na trh až do vyčerpání zásob.

Článek 19

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne ...(37)*.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V ... dne ....

Za Evropský parlament

předseda

Za Radu

předseda nebo předsedkyně

Příloha I

Seznam povolených látek [Pozměňovací návrh 89]

Příloha II

Požadavky na složení potravin pro nízkokalorickou a velmi nízkokalorickou výživu

Tyto specifikace se týkají potravin pro nízkokalorickou a velmi nízkokalorickou výživu připravených k použití a prodávaných jako takové nebo rekonstituovaných podle pokynů výrobce.

1.  Energie

1.1.  Energie dodávaná potravinou pro velmi nízkokalorickou výživu v celkové denní dávce musí být nejméně 1 680 kJ (800 kcal) a nesmí překročit 3 360 kJ (800 kcal).

1.2.  Energie dodávaná potravinou pro nízkokalorickou výživu v celkové denní dávce musí být nejméně 3 360 kJ (800 kcal) a nesmí překročit 5 040 kJ (1 200 kcal).

2.  Bílkoviny

2.1.  Bílkoviny obsažené v potravinách pro nízkokalorickou a velmi nízkokalorickou výživu musí dodat nejméně 25 % a nejvýše 50 % celkové energie výrobku. Obsah bílkovin v těchto výrobcích však nesmí překročit 125 g.

2.2.  Bod 2.1 se vztahuje na bílkoviny, jejich chemický index je shodný s indexem referenční bílkoviny dle FAO/WHO (1985), která je uvedena v tabulce 2. Pokud je chemický index nižší než 100 % indexu referenční bílkoviny, musí být odpovídajícím způsobem zvýšeno minimální množství bílkoviny. V každém případě se musí chemický index bílkoviny rovnat nejméně 80 % indexu referenční bílkoviny.

2.3.  „Chemickým indexem“ se rozumí nejnižší poměr mezi množstvím každé esenciální aminokyseliny ve zkoušené bílkovině a množstvím každé odpovídající aminokyseliny v bílkovině referenční.

2.4.  Ve všech případech se přídavek aminokyselin povoluje výhradně za účelem zlepšení výživové hodnoty bílkovin a pouze v množství pro tento účel nezbytném.

3.  Tuk

3.1.  Energie získaná z tuků nesmí překročit 30 % celkové využitelné energie ve výrobku.

3.2.  Obsah kyseliny linolové (ve formě glyceridů) musí být nejméně 4,5 g.

4.  Vláknina

Obsah vlákniny v potravinách pro nízkokalorickou a velmi nízkokalorickou výživu musí být v denní dávce nejméně 10 g a nesmí překročit 30 g.

5.  Vitaminy a minerální látky

Potraviny pro nízkokalorickou a velmi nízkokalorickou výživu musí dodávat pro veškerou celodenní stravu nejméně: 100 % z množství vitaminů a minerálních látek uvedených v tabulce 1.

Tabulka 1

Tabulka 2:

POTŘEBA AMINOKYSELIN1

[Pozměňovací návrh 82]

(1) Úř. věst. C 24, 28.1.2012, s. 119. (2) Úř. věst. C 24, 28.1.2012, s. 119. (3) Postoj Evropského parlamentu ze dne 14. června 2012. (4) Úř. věst. L 124, 20.5.2009, s. 21. (5) Úř. věst. L 183, 12.7.2002, s. 51. (6) Úř. věst. L 404, 30.12.2006, s. 9. (7) Úř. věst. L 404, 30.12.2006, s. 26. (8) Úř. věst. L 304, 22.11.2011, s. 18. (9) Úř. věst. L 401, 30.12.2006, s. 1. (10) Úř. věst. L 339, 6.12.2006, s. 16. (11) Úř. věst. L 55, 6.3.1996, s. 22. (12) Úř. věst. L 91, 7.4.1999, s. 29. (13) Úř. věst. L 16, 21.1.2009, s. 3. (14) Úř. věst. L 179, 1.7.1992, s. 129. (15) Úř. věst. C 172, 8.7.1992, s. 1. (16) Zpráva Komise Evropskému parlamentu a Radě o potravinách pro osoby s poruchami metabolismu sacharidů (diabetes), KOM(2008) 392, Brusel, 26.6.2008. (17) KOM(2008)0392. (18) Zpráva Komise Evropskému parlamentu a Radě o uplatňování článku 9 směrnice Rady 89/398/EHS o sbližování právních předpisů členských států týkajících se potravin určených pro zvláštní výživu, KOM(2008)0393 ze dne 27.6.2008. (19) Analýza ekonomických, sociálních a environmentálních dopadů jednotlivých možností politiky při revizi rámcové směrnice o dietetických potravinách – Zpráva o studii, Agra CEAS Consulting, 29.4.2009. (20) Úř. věst. L 31, 1.2.2002, s. 1. (21) Úř. věst. L 309, 24.11.2009, s. 1. (22) Úř. věst. L 70, 16.3.2005, s. 1. (23) Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23. (24) Úř. věst. L 269, 14.10.2009, s. 9. (25) Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13. (26) Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13. (27) Úř. věst. L 165, 30.4.2004, s. 1. (28) Úř. věst. L 353, 31.12.2008, s. 1. (29) * 2 roky od data dne vstupu tohoto nařízení v platnost. (30) * 2 roky od vstupu tohoto nařízení v platnost. (31) Úř. věst. L 145, 31.5.2001, s. 43. (32) * Datum vstupu tohoto nařízení v platnost. (33) * 1 rok po vstupu tohoto nařízení v platnost. (34) * 1 rok po vstupu tohoto nařízení v platnost. (35) * První den měsíce, v němž uplynou 2 roky ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost (36) * 2 roky ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost. (37) ** První den měsíce, v němž uplynou 2 roky ode dne jeho vstupu v platnost.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 14. června 2012 o veřejných konzultacích a jejich dostupnosti ve všech jazycích EU (2012/2676(RSP))

P7_TA(2012)0256 B7-0306/2012

Evropský parlament,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 8. října 2010 nazvané „Inteligentní regulace v Evropské unii“, v němž se uvádí, že Komise provede přezkum své politiky v oblasti konzultací v roce 2011 (COM(2010)0543),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 13. dubna 2011 nazvané „Akt o jednotném trhu – Dvanáct nástrojů k podnícení hospodářského růstu a posílení důvěry – Společně pro nový růst“ (COM(2011)0206),

–  s ohledem na „krakovské prohlášení“ přijaté na fóru o jednotném trhu ve dnech 3.–4. října 2011,

–  s ohledem na otázku k písemnému zodpovězení předloženou Komisi dne 14. března 2011 nazvanou „Komunikační strategie Komise / Jazyky veřejných konzultací“ (E-002327/2011),

–  s ohledem na čl. 110 odst. 2 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že Komise navrhla vyhlásit rok 2013 Evropským rokem občanů s cílem zvýšit informovanost o výhodách a právech spojených s občanstvím EU a povzbudit občany k aktivní účasti na tvorbě politik Unie;

B.   vzhledem k tomu, že osoby se zdravotním postižením mají větší obtíže, jelikož k usnadnění komunikace potřebují přístupné formáty;

C.  vzhledem k tomu, že zapojení veřejnosti je základním prvkem demokratické správy věcí veřejných, vzhledem k tomu, že dobře koncipované veřejné konzultace, o nichž je veřejnost patřičně informována, jsou jedním z hlavních nástrojů politiky transparentnosti EU, a vzhledem k tomu, že dosud nebyl plně využit jejich potenciál pro podporu komunikace a vyplnění informačních mezer mezi občany a EU;

1.  vyzývá Komisi, aby aktivně komunikovala s řadovými občany a aby pro informování široké veřejnosti o konzultacích plně využívala stávající komunikační kanály a aby tyto konzultace cíleně vedla ve spojení s nevládními organizacemi a jinými zúčastněnými stranami;

2.  naléhavě vyzývá Komisi o zajištění toho, aby právo každého občana EU oslovovat orgány EU v jakémkoli z úředních jazyků EU bylo plně dodržováno a uplatňováno tak, aby veřejné konzultace byly dostupné ve všech úředních jazycích EU, aby se ke všem konzultacím přistupovalo stejně a aby při konzultacích nedocházelo k diskriminaci na základě jazyka;

3.  žádá Komisi o zajištění toho, aby veškeré konzultace byly pro řadové občany srozumitelné a aby probíhaly v dostatečně dlouhých obdobích, a umožnila se tak vyšší účast;

4.   naléhavě vyzývá Komisi k zaručení práva zdravotně postižených osob na konzultace tím, že bude používat přístupné formáty;

5.  pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předal Komisi.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 14. června 2012 o situaci v oblasti lidských práv v Tibetu (2012/2685(RSP))

P7_TA(2012)0257 RC-B7-0312/2012

Evropský parlament,

–  s ohledem na svá předchozí usnesení o Číně a Tibetu, a zejména na usnesení ze dne 27. října 2011(1) a ze dne 25. listopadu 2010(2),

–  s ohledem na své předchozí usnesení ze dne 7. dubna 2011 o zákazu voleb do tibetské exilové vlády v Nepálu(3),

–  s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv z roku 1948,

–  s ohledem na článek 36 Ústavy Čínské lidové republiky, který zaručuje všem občanům právo na svobodu náboženského vyznání,

–  s ohledem na čl. 110 odst. 2 a 4 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že dodržování lidských práv a svoboda identity, kultury, náboženství a sdružování patří k základním zásadám EU a její zahraniční politiky;

B.  vzhledem k tomu, že EU se zabývala otázkou práv tibetské menšiny během 31. kola dialogu o lidských právech mezi EU a Čínou, které se konalo 29. května 2012 v Bruselu; vzhledem k tomu, že dialog mezi EU a Čínou o lidských právech nevyústil v oblasti lidských práv Tibeťanů v žádné významné zlepšení;

C.  vzhledem k tomu, že vyslanci Jeho Svatosti dalajlámy oslovili vládu Čínské lidové republiky ve snaze najít mírové a oboustranně prospěšné řešení tibetské otázky; vzhledem k tomu, že rozhovory mezi oběmi stranami nevedly k žádným konkrétním výsledkům a jsou v tomto okamžiku zmrazeny;

D.  vzhledem k tomu, že orgány Čínské lidové republiky použily k potlačení protestů v Tibetu v roce 2008 nepřiměřenou sílu a od té doby neustále uplatňují restriktivní bezpečnostní opatření, která omezují svobodu projevu, sdružování a vyznání;

E.  vzhledem k tomu, že si protesty v roce 2008 pravděpodobně vyžádaly více než 200 obětí, počet zatčených se pohybuje od 4 434 do více než 6 500 osob a že koncem roku 2010 existovaly informace o 831 politických vězňů v Tibetu, z nichž 360 bylo pravomocně odsouzeno a 12 vykonává doživotní trest odnětí svobody;

F.  vzhledem k tomu, že v tibetských věznicích používají údajně orgány Čínské lidové republiky za účelem vynucení přiznání různé způsoby mučení, včetně bití, elektrošokových zbraní, dlouhodobého umisťování do samovazby, hladovění a podobných opatření;

G.   vzhledem k tomu, že od roku 2009 bylo hlášeno 38 případů Tibeťanů, většinou mnichů a mnišek, kteří se na protest proti restriktivní politice, kterou Čína v Tibetu uplatňuje, zapálili, a požadovali návrat dalajlámy a dodržování práva na náboženskou svobodu v okrese Aba/Ngaba v provincii Sečuán a dalších částech Tibetské náhorní plošiny;

H.   vzhledem k tomu, že zůstává neznámé či nejasné, jaký je současný stav celé řady obětí pokusů sebeobětování a kde se nacházejí, přičemž mezi tyto osoby jmenovitě patří Čhime Paldän, Tänpa Dargjä, Džamjang Paldän, Lozang Gjamccho, Sönam Rabjang, Dawa Cchering, Kalzang Wangčhug, Lozang Kalzang, Lozang Könčhog a Tape;

I.  vzhledem k tomu, že 11. pančenláma Gendün Čhökji Ňima byl zatčen orgány Čínské lidové republiky a od 14. května 1995 jej nikdo nespatřil;

J.  vzhledem k tomu, že identitu Tibeťanů, jejich jazyk, kulturu a náboženství, jež svědčí o historicky bohaté civilizaci, ohrožuje usidlování Chanů na historickém území Tibetu a vymírání tradičního kočovného způsobu života Tibeťanů;

K.  vzhledem k tomu, že EU právě pracuje na jmenování zvláštního zástupce EU pro lidská práva a na stanovení jeho mandátu;

L.  vzhledem k tomu, že předchozí výzvy Evropského parlamentu určené místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku EU, aby situaci Tibetu se svými čínskými protějšky řešila, nepřinesly očekávané výsledky;

1.  připomíná, že strategické partnerství EU a Čínské lidové republiky by se mělo opírat o společné zásady a hodnoty;

2.  vyzývá místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku EU, aby v rámci dialogu mezi EU a Čínou o lidských právech zvýšila a zintenzivnila úsilí o řešení stavu lidských práv Tibeťanů;

3.   lituje v tomto ohledu neochoty čínských orgánů uspořádat tento dialog dvakrát ročně a jejich postoje vůči formě a četnosti těchto setkání zejména s ohledem na posílení úlohy této části občanské společnosti a zapojení občanské společnosti do tohoto dialogu; vyzývá místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku EU, aby učinila, co je v jejích silách pro to, aby byl dialog o lidských právech účinnější a více se zaměřil na dosažení žádaného výsledku;

4.   oceňuje velmi významný a úspěšný proces demokratizace tibetské správy řízené v exilu Jeho Svatostí dalajlámou a to, že dalajláma nedávno předal své politické pravomoci a svou odpovědnost demokraticky zvolenému Kalonu Tripovi z Ústřední tibetské správy, která ztělesňuje ambice tibetského lidu;

5.   chválí nové, demokraticky zvolené tibetské politické vedení za rozhodnutí i nadále uplatňovat politiku střední cesty Jeho Svatosti dalajlámy, která usiluje o skutečnou autonomii Tibeťanů v rámci Čínské lidové republiky a čínské ústavy;

6.   podporuje zásady uvedené v Memorandu o skutečné autonomii tibetského národa, jež v roce 2008 předložili vyslanci Jeho Svatosti dalajlámy čínským protějškům a které pokládá základy k realistickému a trvalému politickému řešení tibetské otázky;

7.   odmítá námitku vlády ČLR, že kontakty vlád s Jeho Svatostí dalajlámou a se členy voleného tibetského vedení, jakož i podpora, kterou vlády vyslovují mírovému řešení tibetské otázky prostřednictvím dialogu a jednání, jsou v rozporu s „politikou jedné Číny“;

8.   vyzývá orgány Čínské lidové republiky, aby historickému území Tibetu udělily smysluplnou autonomii;

9.   vyjadřuje zklamání nad tím, že vláda Čínské lidové republiky není od ledna 2010 ochotna pokračovat v dialogu s vyslanci Jeho Svatosti dalajlámy, a vyzývá čínské orgány, aby se zástupci Ústřední tibetské správy zahájily smysluplnou diskuzi o budoucnosti Tibetu;

10.   trvá na tom, aby orgány Čínské lidové republiky dodržovaly svobodu projevu, svobodu sdružování a svobodu vyznání Tibeťanů;

11.   naléhavě vyzývá orgány Čínské lidové republiky, aby umožnily nezávislé mezinárodní vyšetřování ve věci protestů v roce 2008 a jejich důsledků, a požaduje propuštění politických vězňů;

12.   odsuzuje veškeré formy mučení osob zadržovaných ve vazbě a vyzývá a žádá orgány Čínské lidové republiky, aby povolily mezinárodní nezávislou inspekci věznic a internačních zařízení v Tibetu;

13.  opakuje, že odsuzuje pokračující tvrdé zákroky čínských orgánů proti tibetským klášterům, a vyzývá čínskou vládu, aby tibetskému národu i všem svým občanům zaručila svobodu náboženského vyznání;

14.  trvá na tom, aby čínské orgány poskytly informace o tom, co se stalo s oběťmi pokusů o sebeupálení v Tibetu a kde se nacházejí;

15.  znovu opakuje svou výzvu, aby čínské orgány poskytly informace o tom, co se stalo s 11. pančenlámou Gendünem Čhökjim Ňimou a kde se nachází;

16.  vyzývá čínské orgány, aby dodržovaly jazykové, kulturní, náboženské a další základní svobody Tibeťanů a aby upustily od politiky osidlování historických území Tibetu ve prospěch Chanů a neprospěch Tibeťanů a nenutily tibetské kočovníky, aby se vzdali svého tradičního způsobu života;

17.  vyzývá čínské orgány, aby zrušily veškerá omezení a umožnily neomezený přístup a svobodu pohybu nezávislým sdělovacím prostředkům, novinářům a pozorovatelům pro oblast dodržování lidských práv na celém území Tibetu;

18.  požaduje, aby zvláštní zástupce EU pro lidská práva, až bude jmenován, podával pravidelné zprávy o stavu lidských práv v Čínské lidové republice, zejména pokud jde o Tibet;

19.  vybízí místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku EU, aby jmenovala zvláštního zástupce EU pro Tibet, v rámci jehož mandátu by bylo pravidelné podávání zpráv o Tibetu, s cílem posílit dodržování lidských práv Tibeťanů, včetně jejich práva na zachování a rozvoj své odlišné identity a náboženských, kulturních a jazykových projevů, podpořit konstruktivní dialog a jednání mezi vládou Čínské lidové republiky a vyslanci Jeho Svatosti dalajlámy a poskytnout pomoc tibetským uprchlíkům, zejména v Nepálu a Indii;

20.  vyzývá místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku EU, aby na každém setkání se zástupci Čínské lidové republiky řešila situaci v oblasti lidských práv v Tibetu;

21.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku EU, vládám a parlamentům členských států, vládě a parlamentu Čínské lidové republiky, generálnímu tajemníkovi OSN, tibetské exilové vládě, tibetskému exilovému parlamentu a Jeho Svatosti dalajlámovi.

(1) Přijaté texty, P7_TA(2011)0474. (2) Úř. věst. C 99 E, 3.4.2012, s. 118. (3) Přijaté texty, P7_TA(2011)0158.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 14. června 2012 o „Aktu o jednotném trhu: další kroky k růstu“ (2012/2663(RSP))

P7_TA(2012)0258 B7-0300/2012

Evropský parlament,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 13. dubna 2011 nazvané „Akt o jednotném trhu. Dvanáct nástrojů k podnícení hospodářského růstu a posílení důvěry. Společně pro nový růst“ (COM(2011)0206),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 27. října 2010 nazvané „Na cestě k Aktu o jednotném trhu pro vysoce konkurenceschopné sociálně tržní hospodářství: 50 návrhů pro lepší společnou práci, podnikání a obchod“ (COM(2010)0608),

–  s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 24. února 2012 nazvaný „Zajištění přínosu jednotného trhu – výroční přezkum správy za rok 2011“(SWD(2012)0025),

–   s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 16. srpna 2011 nazvaný „Jednotný trh očima občanů: 20 nejdůležitějších připomínek občanů a podniků“ (SEC(2011)1003),

–  s ohledem na závěry Rady pro konkurenceschopnost ze dne 10. prosince 2010,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 20. května 2010 o vytvoření jednotného trhu pro spotřebitele a občany(1),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 6. dubna 2011 o jednotném trhu pro podniky a růst(2),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 6. dubna 2011 o jednotném trhu pro Evropany(3),

–   s ohledem na své usnesení ze dne 6. dubna 2011 o správě a partnerství na jednotném trhu(4),

–   s ohledem na své usnesení ze dne 1. prosince 2011 o výsledku Fóra o jednotném trhu(5), které se konalo v Krakově (Polsko) ve dnech 3.–4. října 2011, a na závěry Evropské rady ze dne 23. října 2011,

–  s ohledem na čl. 110 odst. 2 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že evropský jednotný trh má pro občany Evropy obrovský přínos a zároveň otevírá nové příležitosti pro evropské podniky, zejména pro ty malé a střední (MSP);

B.  vzhledem k tomu, že jednotný trh je klíčovou hnací silou pro hospodářský růst a zaměstnanost v Evropské unii; vzhledem k tomu, že Evropané v mnoha oblastech dosud plně nevyužívají potenciál jednotného trhu, a vzhledem k tomu, že jsou potřeba nové pobídky, zejména k zajištění účinné mobility pracovních sil v rámci Evropy, která půjde ruku v ruce s dostatečnou sociální soudržností, a k usnadnění přeshraničního prodeje a nákupu;

C.  vzhledem k tomu, že jednotný trh nelze posuzovat odděleně od ostatních horizontálních oblastí politiky, jako je zejména zdraví, sociální ochrana a ochrana spotřebitelů, pracovní právo, životní prostředí, udržitelný rozvoj a vnější politiky; vzhledem k tomu, že konkrétní provádění strategie EU 2020 vyžaduje plné nasazení při prohlubování jednotného trhu;

D.  vzhledem k tomu, že stávající hospodářská krize a návrat protekcionistických hospodářských postojů v členských státech ohrožují některé z nejviditelnějších úspěchů evropského integračního procesu; což znamená, že je třeba splnit cíle, které byly původně stanoveny ve směrnici o službách, a zároveň zabránit poškození tradičních hospodářských odvětví; vzhledem k tomu, že jednotný trh je potřebnější než kdy dříve jako prostředek k oživení evropského hospodářství, který poskytne konkrétní reakce na stávající dlouhodobou krizi, a k zajištění dlouhodobé životaschopnosti evropského projektu;

E.  vzhledem k tomu, že členské státy a orgány EU by se měly dohodnout na závazném harmonogramu a na konkrétních opatřeních, která budou třeba k prosazení právních předpisů týkajících se jednotného trhu a k odstranění všech zbývajících neodůvodněných překážek volnému pohybu zboží, služeb a pracovníků;

F.  vzhledem k tomu, že by se členské státy a orgány EU měly zaměřit na přijímání a rychlé uplatňování klíčových právních předpisů zaměřených na růst a přednostně usilovat o řešení nezaměstnanosti mladých lidí a omezení byrokracie;

I.Úvod

1.  zdůrazňuje, že posílení jednotného trhu a jeho podpora prostřednictvím dobré správy ekonomických záležitostí by měly být nejdůležitější součásti programu EU zaměřeného na růst, a vyzývá k tomu, aby byl jednotný trh co nejpřesvědčivěji a nejrychleji dokončen, s přihlédnutím k hospodářským, sociálním a environmentálním aspektům;

2.  zdůrazňuje strategický význam Aktu o jednotném trhu a stanovení „dvanácti nástrojů“ pro udržitelný, inteligentní a inkluzívní růst, jež představují důležitý přínos k posílení jednotného trhu komplexním a vyváženým způsobem; zdůrazňuje, že jednotný trh je výsledkem širokého konzultačního procesu mezi jednotlivými zúčastněnými stranami a mezi orgány EU;

3.  domnívá se, že je třeba se okamžitě začít zaměřovat na přijetí 12 klíčových akcí Aktu o jednotném trhu, zejména těch, jež usnadní dokončení jednotného digitálního trhu, a to pokud možno do konce roku 2012; vyzývá Komisi, aby pomohla členským státům při zajišťování toho, aby byly klíčové akce zaměřené na brzké provádění ve vnitrostátním právu prováděny dlouho před stanoveným termínem;

4.  domnívá se, že je třeba udržet tempo, jehož bylo dosaženo díky Aktu o jednotném trhu, a navrhuje proto, aby byl Akt o jednotném trhu průběžným programem, který bude každoročně aktualizován a revidován; vítá plán Komise na další prohloubení jednotného trhu na základě zhodnocení pokroku dosaženého v této oblasti do konce roku 2012 s cílem usnadnit růst a zlepšit správu jednotného trhu; znovu opakuje, že Akt o jednotném trhu by se měl zaměřovat také na socioekonomické problémy EU a měl by usilovat o trh, který bude sloužit občanům;

5.  domnívá se, že další kroky směřující k prioritním akcím by měly být založeny zejména na „dvanácti nástrojích“ Aktu o jednotném trhu podporujících růst, aby se tak zaměřila politická pozornost, zajistil konsensus ohledně vyvážené cesty vpřed a prohloubil a modernizoval jednotný trh s tím, že zvláštní pozornost by se měla věnovat propagaci jeho přínosů pro spotřebitele a podniky; domnívá se, že jednotný trh by měl také zachovat sociální pomoc a zajistit spravedlivé pracovní podmínky;

6.  žádá Komisi, aby do jara 2013 předložila příslušné podrobné návrhy;

II.Správa jednotného trhu

7.  znovu opakuje, že silné vedení ze strany evropských orgánů a politická zainteresovanost členských států jsou nezbytné k obnovení důvěryhodnosti jednotného trhu i důvěry v něj;

8.  zdůrazňuje, že nepostačující a pozdní provádění ve vnitrostátním právu a nedostatečné uplatňování a prosazování předpisů zabraňují občanům a podnikům v tom, aby mohli plně využít přínosů jednotného trhu;

9.  znovu opakuje, že do konce roku 2012 je třeba snížit deficit provádění směrnic jednotného trhu ve vnitrostátním právu na 0,5 % v případě dosud nepřijatých právních předpisů a na 0,5 % v případě nesprávně provedených právních předpisů;

10.   zdůrazňuje, že je zapotřebí, aby EU měla méně právních předpisů, ale jejich kvalita byla vyšší; vyzývá proto Komisi, aby jako právní nástroj pro regulaci jednotného trhu, v případě potřeby a v zásadě tam, kde není dána potřeba dalšího prostoru pro uvážení při provádění práva EU, upřednostňovala nařízení před směrnicemi, neboť nařízení jsou výhodnější, pokud jde o účinnost, vytvářejí rovné podmínky pro občany a podniky a mají větší potenciál z hlediska vymáhání jejich dodržování soukromoprávními prostředky;

11.  vyzývá Komisi, aby zaměřila své úsilí na lepší prosazování právních předpisů v oblasti jednotného trhu, zejména v odvětví zboží a služeb, které má pravděpodobně největší potenciál ke zvýšení hospodářského růstu v Evropě; vyzývá proto Komisi, aby na narušení jednotného trhu reagovala rychle a energicky;

12.  žádá Komisi, aby k zajištění lepšího uplatňování právních předpisů EU zvážila rozšíření inovativních mechanismů, jako je např. postup vzájemného hodnocení ve směrnici o službách, na nové oblasti;

13.  domnívá se, že srovnávací tabulky zvyšují transparentnost při zajišťování uplatňování právních předpisů EU;

14.  vyzývá EU a členské státy, aby se zavázaly, že do roku 2015 sníží administrativní zátěž o dalších 25 % a modernizují svou veřejnou správu;

15.  vyzývá Komisi, aby vyvinula „test přiměřenosti“, který by odhalil nepřiměřené právní předpisy EU, a aby tyto právní předpisy zrušila;

16.  vítá „výroční přezkum správy“ za rok 2011 provedený Komisí, který poprvé poskytuje ucelený pohled na různé nástroje použité během cyklu správy jednotného trhu, včetně srovnávacího přehledu výsledků v oblasti vnitřního trhu, výroční zprávy sítě SOLVIT a internetových stránek „Vaše Evropa“; znovu rozhodně zdůrazňuje svůj postoj k významu jednotných kontaktních míst; oceňuje Komisi za úsilí, které věnovala portálu „Vaše Evropa“, a vybízí k dokončení vývoje tohoto inovativního nástroje, který představuje zásadní doplněk k síti jednotných kontaktních míst tím, že poskytuje jednotný přístup ke všem informacím a pomocným službám, které občané a podniky potřebují k uplatnění svých práv na jednotném trhu;

17.  vyzývá Komisi, aby bezodkladně přijala akční plán k dalšímu posílení úlohy sítě SOLVIT, iniciativy poradenství Vaše Evropa, evropských spotřebitelských středisek a dalších asistenčních služeb, aby byly viditelnější pro občany a podniky;

18.  zdůrazňuje, že je důležité, aby byly do přípravy, přijímání, uplatňování a sledování opatření na podporu růstu a práv občanů na jednotném trhu ve větší míře a ve dřívější fázi zapojovány zúčastněné strany; dále zdůrazňuje, že dialog se sociálními partnery, národními parlamenty a občanskou společností hraje významnou úlohu při obnovování důvěry v jednotný trh, a měl by proto tvořit základ obnoveného jednotného trhu;

19.  vyzývá členské státy a Komisi, aby do rozvoje jednotného trhu hlouběji zapojily občany, a to zejména tím, že jim budou poskytovat jasnější informace, které občanům umožní sledovat prosazování předpisů v oblasti jednotného trhu, budou podporovat dialog a komunikaci s občany, aby mohly lépe chápat jejich očekávání, a zajistí, aby občané a podniky mohli prosazovat svá práva a plnit své povinnosti;

20.  znovu opakuje, že je třeba průběžně sledovat uplatňování Aktu o jednotném trhu na nejvyšší politické úrovni; vítá zapojení Evropské rady do sledování uplatňování Aktu o jednotném trhu; vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily řádné uplatňování právních předpisů v oblasti jednotného trhu a jejich provedení ve vnitrostátním právu prostřednictvím systematičtějšího, nezávislého sledování s cílem zajistit rovné podmínky v celé Unii; připomíná, že provádění ve vnitrostátním právu lze zlepšit prostřednictvím úzké spolupráce s členskými státy při hledání problémů, jimž tyto státy při provádění právních předpisů do vnitrostátního práva čelí, včetně střetů s vnitrostátními právními předpisy, aby jim Komise mohla pomoci;

21.  vyzývá Komisi, aby sledovala dokončování jednotného trhu v rámci výročního hodnocení evropského semestru a zohlednila přitom výroční přezkum správy Aktu o jednotném trhu a mechanismy pro předkládání srovnávacích přehledů; domnívá se, že výroční monitorování by mělo zhodnotit, nakolik je jednotný trh pro spotřebitele a podniky přínosný, a mělo by vyústit ve zprávu o překážkách bránících jeho fungování;

22.  vyzývá Komisi, aby navrhla konkrétní iniciativu pro růst založenou na principu konkurenceschopného sociálně tržního hospodářství a propojenou s evropským semestrem, Aktem o jednotném trhu, strategií EU 2020 a příslušnými stávajícími rozhodnutími, jež by byla mimo jiné podpořena financováním ze strukturálních fondů, projektových dluhopisů a rámcového programu pro výzkum; navrhuje, aby iniciativu pro růst na základě konzultace s národními parlamenty politicky podpořily Evropská rada a Evropský parlament, a domnívá se, že by tento proces měl vést ke konkrétním doporučením pro jednotlivé země, která zohlední stav uplatňování jednotného trhu;

III.Další kroky k růstu

23.  domnívá se tedy, že je důležité, aby odvětví, která mají přímý dopad na každodenní život občanů a spotřebitelů, byla hlavním těžištěm politik a právních předpisů v oblasti jednotného trhu;

24.   připomíná význam účinných mechanismů nápravy, jakožto prostředků, které spotřebitelům zajistí možnost domoci se svých právzdůrazňuje význam jejich účinného zavedení; vyzdvihuje skutečnost, že občané by o mechanismech nápravy a nástrojích k řešení problémů měli být lépe informováni, aby se mohli snáze domoci svých práv při přeshraničním nákupu zboží a služeb;

25.  vyzývá všechny členské státy EU, aby zajistily, že směrnice o službách bude prováděna v plné míře, mimo jiné tím, že zřídí uživatelsky vstřícná a komplexní jednotná kontaktní místa, a aby sledovaly proces vzájemného hodnocení a kontroly výkonnosti; domnívá se, že by členské státy měly zvážit propojení těchto jednotných kontaktních míst s jednotnými kontaktními místy požadovanými v rámci balíčku týkajícího se zboží;

26.  vyzývá Komisi, aby předložila mechanismus pro transparentnost stanovený v článku 59 směrnice o vzájemném uznávání odborných kvalifikací, aby se zjistily oblasti, v nichž členské státy nepřiměřeně brání v přístupu k regulovaným povoláním;

27.  zdůrazňuje klíčovou úlohu veřejných zakázek při podpoře inovace a konkurenceschopnosti, a vyzývá proto k zachování impulzu v této oblasti; vyzývá Komisi, členské státy a místní orgány, aby nové právní předpisy v oblasti veřejných zakázek uplatňovaly strategickým způsobem, který zaručí, že veřejné finance investované do prací, služeb a dodávek povedou k udržitelnému růstu, zaměstnanosti a sociální soudržnosti;

28.  zdůrazňuje, že je třeba rychle využít dosud nevynaložené prostředky EU na opatření, jež budou účinně řešit vysokou nezaměstnanost mladých lidí; vyzývá členské státy a orgány EU, aby se urychleně dohodly na závazných cílích a opatřeních v oblasti mobility mládeže („Mládež v pohybu“), a zároveň, aby co nejrychleji začaly provádět iniciativu „Příležitosti pro mladé“;

29.  zdůrazňuje, že v digitálním věku si Unie musí plně uvědomovat potenciál a příležitosti, které nabízí internet, elektronické obchodování a rozšíření informačních a komunikačních technologií v malých a středních podnicích a ve veřejné správě, pro další rozvoj jednotného trhu a jeho zpřístupnění všem občanům EU; zdůrazňuje, že rozvoj nových technologií musí zohledňovat potřebu chránit všechny občany, spotřebitele a malé a střední podniky;

30.  vyzývá Komisi, aby rozvoj jednotného digitálního trhu považovala za prioritu, aby měli spotřebitelé plnohodnotný přístup ke konkurenceschopnějším nabídkám zboží a služeb; žádá další opatření ze strany členských států v koordinaci s Komisí k překonání překážek, jež brání přístupu občanů ke službám online;

31.  vyzývá k přijetí komplexního programu pro spotřebitele, který by zahrnoval legislativní a politická opatření zaměřená na dosažení plnohodnotného postavení průměrných i zranitelných spotřebitelů;

32.  zdůrazňuje úlohu maloobchodu jakožto hnací síly pro růst a pracovní místa a nástroje jednotného trhu; vítá plánované přijetí komplexního akčního plánu Komise pro maloobchod, který stanoví strategii pro účinnější a spravedlivější maloobchodní trh v Evropě, zakládá se na pozitivních výsledcích a řeší zbývající problémy, i sdělení hodnotící stávající vnitrostátní opatření k řešení smluvních vztahů; připomíná, že akční plán a výsledky dialogu mnoha zúčastněných stran o postupech mezi podniky budou prezentovány na prvním jednání u kulatého stolu o maloobchodním trhu, jež bude svoláno na konci roku 2012;

33.  domnívá se, že je třeba posílit vnější rozměr jednotného trhu, zejména podporou spolupráce v oblasti mezinárodní normalizace, a že je třeba usilovat o dosažení co největší součinnosti mezi vnitřními a vnějšími hospodářskými politikami Unie, zejména mezi jednotným trhem a obchodem;

34.  vyzývá Komisi a naléhavě žádá členské státy, aby podporovaly provádění jednotného evropského nebe II, pro něž bude hrát důležitou úlohu zavedení projektu SESAR, a vyzývá Komisi, aby do roku 2013 předložila návrh na dokončení jednotného evropského vzdušného prostoru snížením počtu funkčních bloků vzdušného prostoru;

35.  zdůrazňuje význam rozvoje infrastruktur pro rozsáhlá síťová odvětví a veřejné služby, včetně energetiky, dopravních služeb, jako jsou transevropské železniční sítě, a elektronických komunikací, jako je přístup k širokopásmovému připojení v celé EU, jedná se o nástroj podporující konkurenceschopnost, růst a zaměstnanost; zdůrazňuje, že je třeba vytvořit jednotný evropský trh s energií, aby se tak snížila závislost EU na dodávkách energie, posílila energetická účinnost EU a zlepšila dostupnost cen;

36.  vyzývá Komisi, aby nejpozději do 31. prosince 2012 předložila návrh směrnice obsahující ustanovení o vztahu mezi správou infrastruktury a dopravním provozem a návrh ve věci otevírání domácího trhu železniční osobní dopravy, který neubírá na kvalitě železničních služeb a zaručuje závazky veřejných služeb;

37.  zdůrazňuje, že je třeba posílit úlohu MSP na jednotném trhu zajištěním přístupu k úvěrům a financování a úplným prováděním iniciativy na podporu malých a středních podniků („Small Business Act“);

38.   vyzývá Komisi, aby navrhla opatření ke zlepšení rámcových podmínek pro průmysl a MSP, zejména posílením opatření Evropské investiční banky na podporu přístupu k financování, a aby podporovala výzkum a inovaci výrazným navýšením klíčových programů EU v oblasti výzkumu, vývoje a inovace a lepším využíváním nevynaložených prostředků EU na projekty podporující růst;

39.  opakuje svou žádost o 14. směrnici v oblasti práva společností o přemísťování sídel společností do jiného členského státu a zdůrazňuje, že taková směrnice by významně usnadnila mobilitu společností v Evropě; dále žádá Komisi, aby předložila legislativní návrhy, které naváží na zelenou knihu Komise o správě a řízení podniku, a aby je začlenila do pracovního programu na rok 2013;

40.  lituje stažení navrhovaného nařízení o statutu evropských vzájemných společností a žádá Evropskou komisi, aby předložila nový návrh; žádá, aby Komise znovu začala pracovat na deváté směrnici v oblasti práva společností o skupinách společností, aby tak poskytla předpisový rámec pro tuto častou formu hospodářského sdružení a vytvořila soubor společných pravidel týkajících se například ochrany dceřiných společností a podílníků a dosáhla větší transparentnosti v právní a vlastnické struktuře;

41.  vyzývá Komisi, aby předložila návrhy ke zlepšení dostupných finančních nástrojů na podporu udržitelného růstu, jako jsou projektové dluhopisy pro dlouhodobé investice, a aby vydala sdělení o přínosu politiky v oblasti konkurenceschopnosti pro inovaci a růst a případně přepracovala stávající pravidla;

42.  žádá, aby Komise naléhavě předložila návrhy na zlepšení ochrany investorů a ostatních retailových klientů, pokud jde o finanční služby, a především strukturované retailové investiční produkty, subjekty kolektivního investování do převoditelných cenných papírů a systémy zprostředkování pojištění a jeho zajištění;

43.  zdůrazňuje význam silné infrastruktury finančního trhu na podporu jednotného trhu, a vyzývá proto Komisi, aby urychleně předložila návrhy na mechanismy řešení krizí pro takovouto infrastrukturu; dále zdůrazňuje, že je třeba co nejdříve navázat na strategický dokument Komise o budoucnosti DPH;

44.   zdůrazňuje význam evropského i vnitrostátního boje proti daňovým únikům a vyhýbání se daňovým povinnostem a vyzývá Komisi a členské státy, aby své daňové politiky náležitě koordinovaly s cílem předejít narušení jednotného trhu, zaručit rovné podmínky pro podniky a občany a zajistit zdravé veřejné finance;

45.  opakuje svou výzvu Komisi, aby vytvořila srovnávací přehled, který bude uvádět překážky, jimž čelí pracovníci Unie, kteří chtějí využít svého práva na volný pohyb, popisovat způsob, jakým členské státy tyto překážky řeší, a bude sloužit ke zhodnocení toho, zda jsou řešení důkladná a účinná, přičemž je třeba se zaměřit i na tzv. „sociální dumping“; vyzývá Komisi, aby předložila akční plán k odstranění dlouhodobých překážek, jimž čelí občané Unie, kteří chtějí využít svého práva pohybovat se a pracovat v jiném členském státě;

46.  domnívá se, že Evropané dosud plně nevyužívají potenciál jednotného trhu v mnoha oblastech, včetně volného pohybu osob a pracovníků, a že jsou zapotřebí významné pobídky zejména k zajištění účinné mobility pracovních sil v rámci Evropy, především prostřednictvím záruky přenositelnosti sociálního zabezpečení a důchodových nároků;

47.  vyzývá Komisi a členské státy, aby v souladu s nařízením(ES) č. 883/2004 a článkem 153 SFEU provedly studie k zajištění kontinuity ochrany sociálního zabezpečení mobilních občanů v EU a stejného zacházení s nimi jako s místními státními příslušníky a aby zároveň zvážily nepovinný, k obecnému systému doplňkový, dobrovolný a převoditelný systém sociálního zabezpečení na evropské úrovni s cílem dosáhnout užší spolupráce v oblasti sociální politiky;

o
o   o

48.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. C 161 E, 31.5.2011, s. 84. (2) Přijaté texty, P7_TA(2011)0146. (3) Přijaté texty, P7_TA(2011)0145. (4) Přijaté texty, P7_TA(2011)0144. (5) Přijaté texty, P7_TA(2011)0543.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 14. června 2012 o budoucnosti evropského práva obchodních společností (2012/2669(RSP))

P7_TA(2012)0259 B7-0299/2012

Evropský parlament,

–  s ohledem na veřejnou konzultaci o budoucnosti evropského práva obchodních společností, kterou dne 20. února 2012 zahájila Komise(1),

–  s ohledem na konferenci nazvanou „Evropské právo obchodních společností: kudy vpřed“, kterou Komise uspořádala ve dnech 16. a 17. května 2011(2),

–  s ohledem na zprávu reflexní skupiny o budoucnosti práva Evropských společností ze dne 5. dubna 2011(3),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 13. dubna 2011 nazvané „Akt o jednotném trhu – Dvanáct nástrojů k podnícení hospodářského růstu a posílení důvěry – “Společně pro nový růst'' (COM(2011)0206),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 25. října 2011 nazvané „Iniciativa pro sociální podnikání – Vytvářet příznivé prostředí pro podporu sociálních podniků v rámci sociálního hospodářství a sociálních inovací“ (COM(2011)0682),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 10. července 2007 o zjednodušeném podnikatelském prostředí pro společnosti v oblasti práva obchodních společností, účetnictví a auditu (COM(2007)0394),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 21. května 2003 nazvané „Modernizace práva společností a zlepšení správy a řízení společností v Evropské unii – Plán posunout se vpřed“ (COM(2003)0284),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 21. dubna 2004 o sdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu nazvaném „Modernizace práva společností a efektivnější řízení podniků v Evropské unii – plán postupu“(4),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 4. července 2006 o nedávném vývoji a vyhlídkách v oblasti práva společností(5),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 25. října 2007 o evropské soukromé společnosti a čtrnácté směrnici v oblasti práva společností o přemístění sídla společností(6),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 10. března 2009 s doporučeními Komisi o přemístění sídla obchodních společností do jiného členského státu(7),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 23. listopadu 2010 o aspektech akčního plánu provádění Stockholmského programu v oblasti občanského, obchodního a rodinného práva a mezinárodního práva soukromého(8),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 2. února 2012 s doporučeními Komisi o 14. směrnici v oblasti práva společností o přemísťování sídel společností do jiného členského státu(9),

–  s ohledem na otázku předloženou dne 7. května 2012 Komisi a týkající se budoucnosti evropského práva obchodních společností (O-000110/2012 – B7-0117/2012),

–  s ohledem na čl. 115 odst. 5 a čl. 110 odst. 2 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že regulační rámec EU pro právo společností a správu a řízení podniků je třeba přizpůsobit tak, aby zohledňoval skutečnost, že evropské podniky ve stále větší míře působí ve více členských státech EU současně a že integrace evropských trhů pokračuje;

B.  vzhledem k tomu, že celkovým cílem je umožnit podnikům v Evropě, aby se účinněji zapojovaly do hospodářské soutěže a dosahovaly větších úspěchů v rámci velmi konkurenčního globálního prostředí, přičemž je současně nutno zajistit vhodnou ochranu zájmů věřitelů, zúčastněných stran, členů a zaměstnanců;

C.  vzhledem k tomu, že uživatelsky vstřícný regulační rámec by povzbuzoval podniky, zejména malé a střední podniky, k využívání možností, které jim nabízí jednotný trh;

D.  vzhledem k tomu, že budoucí iniciativy by měly být kompatibilní s vnitrostátními systémy řízení a správy podniků a s vnitrostátními právními předpisy o zapojení zaměstnanců a současně by měly usilovat o zajištění větší flexibility a možnosti volby, pokud jde o formu společnosti, interní rozdělení pravomocí a udržitelné strategie společností;

E.  vzhledem k tomu, že na evropské úrovni stále existují nevyužité možnosti, pokud jde o právní formy společností, a je třeba je dále zkoumat, rozvíjet a podporovat;

F.  vzhledem k tomu, že je třeba usnadňovat přeshraniční mobilitu společností;

G.  vzhledem k tomu, že finanční krize ukázala, že je třeba přijmout jasnější rámec pro řízení a správu společností, který by kladl větší důraz na zapojení zúčastněných stran;

1.  vítá skutečnost, že Komise nedávno zahájila veřejnou konzultaci o budoucnosti evropského práva obchodních společností, která by měla napomoci utváření budoucích iniciativ, jejichž cílem je zjednodušit obchodní prostředí pro společnosti, snížit zbytečnou administrativní zátěž a umožnit společnostem účinné fungování na jednotném trhu, přičemž by měla být zajištěna odpovídající ochrana zájmů věřitelů, zúčastněných stran, členů a zaměstnanců;

2.  domnívá se, že formy společností, jež existují v rámci EU a jež doplňují stávající formy uznávané v rámci vnitrostátních právních předpisů, mají značný potenciál a měly by být dále rozvíjeny a podporovány; naléhavě žádá Komisi, aby v zájmu specifických potřeb malých a středních podniků vyvíjela další úsilí s cílem přijmout statut evropské soukromé společnosti (SPE)(10), který by plně zohledňoval zájmy všech zúčastněných stran, čímž by se překonala patová situace v Radě;

3.  vítá skutečnost, že Komise pracuje na studii o evropských vzájemných společnostech, jak bylo oznámeno v rámci její již zmíněné iniciativy pro sociální podnikání(11), a naléhavě Komisi žádá, aby se snažila co nejdříve předložit nový návrh statutu;

4.  je přesvědčen, že případné reformy druhé směrnice v oblasti práva obchodních společností(12) by se měly zaměřit na další zjednodušení, a nikoli zavádět alternativní režim pro tvorbu a udržování základního kapitálu;

5.  vítá přezkum účetních směrnic a navrhuje, aby Komise hledala další možnosti rozvoje evropských účetních standardů, zejména pokud jde o specifické potřeby malých a středních podniků, přičemž je třeba brát v úvahu tradiční hodnoty jako udržitelnost, dlouhodobé plánování, rodinné vlastnictví a další tradiční aspekty malých a středních podniků;

6.  je přesvědčen, že je třeba důkladně zvážit, zda by se nemělo znovu začít pracovat na páté směrnici v oblasti práva obchodních společností, pokud jde o strukturu a fungování akciových společností;

7.  připomíná, že požádal Komisi o předložení legislativního návrhu, kterým se stanoví opatření k usnadnění přeshraniční mobility pro společnosti v rámci EU (14. směrnice v oblasti práva společností o přemísťování sídel společností do jiného členského státu);

8.  připomíná, že Komise se v rámcové dohodě o vztazích mezi Parlamentem a Komisí zavázala, že bude podávat zprávy o konkrétních opatřeních v návaznosti na veškeré žádosti o předložení návrhu podle článku 225 SFEU, a to do tří měsíců po přijetí příslušného usnesení na plenárním zasedání; vyjadřuje politování nad skutečností, že tento závazek nebyl dodržen v případě usnesení Parlamentu o 14. směrnici v oblasti práva společností, jež bylo doplněno o doporučení; vyzývá Komisi, aby napříště rámcovou dohodu dodržovala a předkládala podrobné zprávy o následných opatřeních;

9.  navrhuje, aby se Komise znovu zabývala devátou směrnicí v oblasti práva společností s cílem poskytnout regulační rámec pro tuto běžnou formu hospodářského sdružení; je přesvědčen, že není třeba mít plně harmonizované evropské právní předpisy v oblasti společností upravující seskupení, ale spíše je třeba přijmout soubor společných pravidel, která by upravovala mj. ochranu dceřiných společností a zúčastněných stran a transparentnost právní a majetkové struktury;

10.  připomíná, že podle programu inteligentní regulace přijatém Komisí mají být právní předpisy jasnější a přístupnější; domnívá se, že Komise by měla kodifikovat právo společností EU s cílem poskytnout uživatelsky vstřícný soubor pravidel a zajistit soudržnost práva EU; uznává přínos jediného nástroje EU v oblasti práva společností, ale je přesvědčen o tom, že nejdříve je třeba seskupit směrnice v této oblasti; navrhuje, aby byly rozděleny do skupin podle kategorií, jež by zahrnovaly zakládání a provoz společností (např. první a druhá směrnice, účetní směrnice a směrnice o auditu), mobilitu (např. třetí(13), šestá(14), desátá(15), jedenáctá(16) a třináctá(17) směrnice a budoucí čtrnáctá směrnice) a právní formy společností EU (např. SE, SCE, EHZS); zdůrazňuje, že projekt kodifikace by však samozřejmě neměl vést k zastavení nezbytných reformních činností;

11.  zastává názor, že v rámci práva v oblasti obchodních společností je třeba se zabývat také otázkami kolize práva a že teoretický návrh v této oblasti(18) by mohl sloužit jako odrazový můstek pro další práci na pravidlech upravujících kolizi práva pro případ přeshraničního působení společností;

12.  naléhavě žádá Komisi, aby předložila akční plán, který stanoví další postup po konzultaci a který by měl načrtnout krátkodobé, střednědobé a dlouhodobé iniciativy vedoucí ke zlepšení regulačního rámce pro právo obchodních společností EU; je přesvědčen, že mezi krátkodobými iniciativami by měla být i čtrnáctá směrnice v oblasti práva společností a opatření ke zlepšení rámce EU pro správu a řízení společností, zatímco v rámci střednědobých iniciativ by se mohla řešit např. devátá směrnice v oblasti práva společností a v rámci dlouhodobých iniciativ kodifikace práva společností EU;

13.  zdůrazňuje, že očekává, že krátkodobé iniciativy budou formálně začleněny do legislativního pracovního programu na rok 2013 a že budou stanoveny termíny pro střednědobé a dlouhodobé iniciativy;

14.  připomíná své dřívější výzvy adresované Komisi, v nichž ji žádá, aby analyzovala problémy vyskytující se při provádění stávajících právních předpisů, aby získané poznatky mohly být využity při práci na nových legislativních návrzích;

15.  připomíná, že každý legislativní návrh předložený Komisí by měl vycházet z posouzení dopadu, které v plném souladu se zásadami subsidiarity a proporcionality zohlední zájmy všech zúčastněných stran, včetně investorů, vlastníků, věřitelů a zaměstnanců;

16.  vyzývá Komisi, aby Parlament srozumitelným způsobem informovala o výsledcích své konzultace o budoucnosti evropského práva obchodních společností a aby podrobně objasnila rozhodnutí, která přijme na základě výsledků této konzultace;

17.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a parlamentům a vládám členských států.

(1) http://ec.europa.eu/internal_market/consultations/2012/company_law_en.htm (2) http://ec.europa.eu/internal_market/company/modern/index_en.htm#conference (3) http://ec.europa.eu/internal_market/company/modern/index_en.htm (4) Úř. věst. C 104 E, 30.4.2004, s. 714. (5) Úř. věst. C 303 E, 13.12.2006, s. 114. (6) Úř. věst. C 263 E, 16.10.2008, s. 671. (7) Úř. věst. C 87 E, 1.4.2010, s. 5. (8) Úř. věst. C 99 E, 3.4.2012, s. 19. (9) Přijaté texty, P7_TA(2012)0019. (10) COM(2008)0396. (11) COM(2011) 0682, s. 10. (12) Úř. věst. L 26, 31.1.1977, s. 1. (13) Úř. věst. L 295, 20.10.1978, s. 36. (14) Úř. věst. L 378, 31.12.1982, s. 47. (15) Úř. věst. L 310, 25.11.2005, s. 1. (16) Úř. věst. L 395, 30.12.1989, s. 36. (17) Úř. věst. L 142, 30.4.2004, s. 12. (18) H.-J. Sonnenberger (ed.), Vorschläge und Berichte zur Reform des europäischen und deutschen internationalen Gesellschaftsrechts – Vorgelegt im Auftrag der zweiten Kommission des Deutschen Rates für Internationales Privatrecht, Spezialkommission Internationales Gesellschaftsrecht, Mohr Siebeck, Tübingen, 2007.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 14. června 2012 na téma „Na cestě k hospodářské obnově vedoucí k intenzivnímu růstu pracovních míst“ (2012/2647(RSP))

P7_TA(2012)0260 B7-0275/2012

Evropský parlament,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 18. dubna 2012 nazvané „Na cestě k hospodářské obnově vedoucí k intenzivnímu růstu pracovních míst“ (COM(2012)0173),

–  s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 18. dubna 2012 nazvaný „Rámec kvality stáží“ (SWD(2012)0099),

–  s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 18. dubna 2012 o využití potenciálu osobních služeb a služeb pro domácnost v oblasti zaměstnanosti (SWD(2012)0095),

–  s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 18. dubna 2012 nazvaný „Přizpůsobení Evropských služeb zaměstnanosti cílům strategie Evropa 2020“ (SWD(2012)0100),

–  s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 18. dubna 2012 nazvaný „Provádění iniciativy “Příležitosti pro mladé„: učiněny první kroky“ (SWD(2012)0098),

–  s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 18. dubna 2012 o trendech a problémech na trhu práce (SWD(2012)0090),

–  s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 18. dubna 2012 nazvaný „Otevřené, dynamické a inkluzivní trhy práce“ (SWD(2012)0097),

–  s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 18. dubna 2012 nazvaný „Využití potenciálu informačních a komunikačních technologií pro oblast zaměstnanosti“ (SWD(2012)0096),

–  s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 18. dubna 2012 o akčním plánu pro zaměstnanost v oblasti zdravotnictví v EU (SWD(2012)0093),

–  s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 18. dubna 2012 nazvaný „Využití potenciálu zeleného růstu pro oblast zaměstnanosti“ (SWD(2012)0092),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 23. listopadu 2010 nazvané „Agenda pro nové dovednosti a pracovní místa: evropský příspěvek k plné zaměstnanosti“ (COM(2010)0682) a na své usnesení na toto téma ze dne 26. října 2011(1),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 6. července 2010 o podpoře přístupu mladých lidí na trh práce, posílení statusu praktikantů, stáží a odborné přípravy(2),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 6. července 2010 o atypických smlouvách, zabezpečených profesních drahách, flexikuritě a nových formách sociálního dialogu(3),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 7. září 2010 o rozvíjení potenciálu k tvorbě pracovních příležitostí v novém udržitelném hospodářství(4),

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 6. prosince 2010 nazvané „Politiky zaměstnanosti v zájmu konkurenceschopné, nízkouhlíkové a zelené ekonomiky účinně využívající zdroje“,

–  s ohledem na studii Evropského střediska pro rozvoj odborného vzdělávání (Cedefop) „Dovednosti pro zelená pracovní místa“ z roku 2010,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 25. října 2011 o podpoře mobility pracovníků v Evropské unii(5),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 3. března 2010 nazvané „Evropa 2020: Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“ (COM(2010)2020),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 12. ledna 2011 s názvem „Roční analýza růstu: postup v rámci ucelené reakce Evropské unie na krizi“ (COM(2011)0011) a návrh společné zprávy o zaměstnanosti, který byl k tomu sdělení připojen,

–  s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 18. dubna 2011 nazvaný „Pokroky v plnění cílů v oblasti vzdělávání a odborné přípravy“ (SEK(2011)0526),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 8. června 2011 o evropské spolupráci v oblasti odborného vzdělávání na podporu strategie Evropa 2020(6),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 15. listopadu 2011 o Evropské platformě pro boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení(7),

–  s ohledem na čl. 110 odst. 2 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že v důsledku přetrvávajících strukturálních nedostatků a hospodářské krize došlo k nárůstu míry nezaměstnanosti z 9,5 % v roce 2010 na 10,2 % v roce 2012, což představuje celkově 6 milionů pracovních míst, které byly od roku 2008 zrušeny,

B.  vzhledem k tomu, že výzva dosažení zaměstnanosti a sociálního začlenění a boje proti chudobě se stává stále náročnější a zároveň v těchto oblastech dochází k umocňování rozdílů mezi členskými státy a regiony;

C.  vzhledem k tomu, že výhled pro rok 2012 je podle předpovědí Komise ještě nepříznivější a předpokládá se, že HDP Evropské unie bude v roce 2012 stagnovat a několik členských států bude v recesi;

D.  vzhledem k tomu, že pro splnění cíle zaměstnanosti strategie EU 2020 pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění, podle něhož by do roku 2020 mělo být zaměstnáno 75 % lidí ve věku 20–64 let, bude třeba obsadit 17,6 milionu nových pracovních míst;

E.  vzhledem k tomu, že nestabilita pracovních míst především znamená lidskou tragédii pro pracovníky a jejich rodiny a má za následek promarnění produktivní kapacity, jelikož u osob, které příliš často mění pracovní místa nebo jsou dlouhou dobu nezaměstnané či nečinné, většinou dochází ke ztrátě dovedností;

F.  vzhledem k tomu, že míra nezaměstnanosti je zvláště vysoká mezi mladými lidmi, což je zčásti důsledek nesouladu mezi nabídkou dovedností a poptávkou po nich, avšak často jsou mladí lidé nezaměstnaní bez ohledu na úroveň dosaženého vzdělání;

G.  vzhledem k tomu, že úsporná opatření, která provádí mnoho členských států s cílem konsolidovat veřejné finance, přispěla k významnému nárůstu nezaměstnanosti;

H.  vzhledem k tomu, že v důsledku finanční krize došlo k významnému nárůstu nezaměstnanosti a ekonomiky mnoha členských států nedosahují dostatečného růstu na to, aby mohl být tento problém vyřešen;

I.  vzhledem k tomu, že dosažení vysoké míry zaměstnanosti je nutné i pro provedení konsolidace veřejných financí a oživení hospodářství, protože vysoká míra zaměstnanosti s sebou přináší jednak udržení úrovně vnitřní spotřeby, a také větší počet osob, které přispívají na financování sociálního státu;

J.  vzhledem k tomu, že reformy v oblasti pracovního práva v mnoha členských státech neměly za následek vytvoření kvalitnějších pracovních příležitostí, nýbrž naopak podpořily vytvoření'dvouúrovňového' pracovního trhu, v rámci něhož více a více pracovníků – často z těch nejzranitelnějších skupin pracovníků, jako jsou ženy, mladí lidé a migranti – pracuje v podmínkách trvalé nejistoty a za nízkou mzdu;

K.  vzhledem k tomu, že závazky, které si členské státy vytyčily v rámci svých národních programů reforem, často nejsou dostatečné k tomu, aby byla splněna většina celoevropských cílů stanovených ve strategii Evropa 2020;

L.  vzhledem k tomu, že Roční analýza růstu 2012 Evropské unie vyzývá k přijetí rázných opatření s cílem posílit vytváření pracovních míst a zajistit hospodářskou obnovu vedoucí k intenzivnímu růstu pracovních míst, a vzhledem k tomu, že tuto výzvu rozhodně podpořila Evropská rada na svém zasedání v březnu 2012;

M.  vzhledem k tomu, že tvůrci politik jak na vnitrostátní, tak na celoevropské úrovni nesou odpovědnost za zajištění toho, aby pracovníci měli přístup k odpovídajícím možnostem vzdělávání a odborné přípravy, aby mohli přizpůsobit své dovednosti měnícím se hospodářským strukturám a struktuře zaměstnanosti;

N.  vzhledem k tomu, že podpora sociálního, udržitelného a konkurenceschopného hospodářství účinně využívajícího zdroje je jedním z cílů strategie Evropa 2020;

O.  vzhledem k tomu, že v oblastech klíčových pro inovace již lze zaznamenat nedostatek kvalifikovaných specifických pracovních dovedností a předpokládá se, že do roku 2020 budou nejméně 40 % zaměstnanosti vytvářet vysoce kvalifikované nedělnické profese;

P.  vzhledem k tomu, že podle nedávno zveřejněných statistik jeden z čtyř zaměstnavatelů v Evropě čelí potížím při obsazování pracovních míst, přičemž nejnesnáze se hledají kvalifikovaní řemeslníci, technici a inženýři;

Q.  vzhledem k tomu, že do výzkumu, inovací, vzdělávání a odborné přípravy, jež mají stěžejní význam pro hospodářský růst a tvorbu pracovních míst, v EU stále plyne menší objem investic než v zemích, které jsou jejími hospodářskými partnery a konkurenty;

1.  vítá návrhy Komise na doplnění priorit zaměstnanosti, které stanoví roční analýza růstu, o střednědobé pokyny k politikám zaměstnanosti zaměřené na splnění cílů strategie Evropa 2020; vítá širokou paletu témat, kterými se zabývá balíček opatření v oblasti zaměstnanosti, a s nadšením schvaluje již dlouho požadovanou změnu politiky v oblasti tvorby pracovních míst; vyzývá k poskytnutí potřebných investic do zaměstnanosti a růstu v zelené ekonomice, ve zdravotnictví a v odvětvích sociálních služeb a informačních a komunikačních technologií, včetně investic do dovedností, odborné přípravy a vyšších mezd;

2.  odsuzuje skutečnost, že většina členských států navzdory závazkům, které přijala na zasedání Evropské rady na jaře 2012, a navzdory pokynům, které Komise vydala ve svém sdělení, nepředložila v rámci svých národních programů reforem pro rok 2012 národní plány zaměstnanosti, v nichž by stanovila komplexní opatření s cílem vytvořit pracovní místa a ekologicky zaměřené pracovní příležitosti, upřesnila by spojitost mezi politikami v oblasti zaměstnanosti a finančními nástroji, stanovila reformy pracovního trhu a jasný harmonogram, podle něhož by se v následujících 12 měsících prováděl víceletý program reforem;

3.  zdůrazňuje, že politiky v oblasti trhu práce nemohou nahrazovat selhávající makroekonomické politiky, a vyzývá Komisi, aby do všech návrhů zaměřených na vytváření pracovních míst zahrnula čtyři cíle agendy MOP pro důstojnou práci, jimiž je vytváření pracovních míst, zaručení pracovních práv, rozšíření sociální ochrany a podpora sociálního dialogu;

4.  vítá návrh Komise na systém sledování trhu práce a individuální sledovací systém v případě zemí, které nedodržují specifická doporučení Rady; naléhavě Komisi vyzývá, aby do těchto návrhů zahrnula sledování s cílem napomoci plnění cíle Evropa 2020 spočívajícího v omezení chudoby a podpoře sociálního začlenění v rámci tohoto systému;

5.  naléhavě vyzývá hlavy států a předsedy vlád v EU, aby do konce roku 2012 přijali závazek k evropskému investičnímu balíčku; pevně se domnívá, že pokud by takový balíček zahrnoval konkrétní závazky na vnitrostátní a evropské úrovni k poskytování investic s cílem dosáhnout udržitelného růstu a zaměstnanosti v klíčových odvětvích, jako je účinné využívání zdrojů a řízení, obnovitelné zdroje, energetická účinnost či recyklace / opětovné používání, mohl by Evropu dostat z krize; vyzdvihuje směrnici o energetické účinnosti jako konkrétní příklad evropské legislativy, jež by mohla vytvořit až dva miliony nových pracovních míst;

6.  vítá návrh na snížení daňového zatížení práce způsobem, který se neprojeví na příjmech do státní pokladny; podotýká, že průměrný daňový klín mezi náklady, které nese zaměstnavatel za přijetí pracovníka do práce, a reálnou mzdou pracovníka v mnohých případech dosahuje v EU více než 40 %; domnívá se, že přesun daňové zátěže prostřednictvím zavedení výjimek či snížení příspěvků zaměstnavatele na sociální zabezpečení by mohl umožnit, aby podniky těchto výjimek/snížení využívaly k vytváření nových pracovních míst či ke zvyšování mezd;

7.  souhlasí s Komisí, že ambicióznější cíle v oblasti energie z obnovitelných zdrojů jsou pobídkou k investicím, a tedy i k zaměstnanosti v odvětvích využívajících technologie nové generace, které vyžadují znalosti; naléhavě žádá členské státy, aby přešly na hospodářský model založený na zásadě účinného využívání zdrojů; poukazuje na zjištění Komise, že každý procentní bod, o který by bylo sníženo využívání zdrojů, by mohl znamenat vytvoření 100 000 až 200 000 nových pracovních míst;

8.  podporuje myšlenku, že prostředkem k vytváření většího počtu pracovních míst by měla být podpora podnikání, zakládání nových podniků a samostatné výdělečné činnosti, a to proto, že se dvě třetiny pracovních míst v soukromém sektoru v EU nacházejí v malých a středních podnicích a mikropodnicích, a vyzývá Komisi a členské státy, aby do těchto oblastí více investovaly, zejména poskytováním veřejných zakázek a přístupu k finančním prostředkům;

9.  vítá investice do sociálních podniků a sociálního podnikání, jež skýtají dobré možnosti pokrytí sociálních potřeb, které nelze uspokojit prostřednictvím veřejných statků či služeb;

10.  vyzývá Komisi, aby se řídila zásadou „zelenou malým a středním podnikům (MSP)“ a aby důkladně sledovala uplatňování příslušných snížení daňové zátěže s cílem zajistit, aby MSP nebyly negativně postiženy neúměrnou administrativní zátěží či překážkami volného obchodu v rámci jednotného trhu, a aby zároveň zajistila řádné dodržování pracovního práva a právních předpisů v sociální oblasti na všech úrovních;

11.  naléhavě vyzývá členské státy, aby neprodleně odstranily veškerá omezení přístupu pracovníků z Bulharska a Rumunska na volný trh práce; upozorňuje na negativní účinky těchto omezení na nehlášené a nezákonné zaměstnávání a poukazuje na zneužívání osob, k němuž v důsledku omezení dochází;

12.  vyzývá členské státy, aby dále zintenzívnily boj proti neformální či nehlášené práce a nucené samostatně výdělečné činnosti, a to poskytováním dostatečných prostředků na inspekce práce, vytvářením informačních kampaní o rizicích a nevýhodách nezákonné práce, zvýšeným a lepším prosazováním stávajících pracovních zákonů a norem potírajících nehlášenou práci, dále obecným uplatňováním zásady rovného zacházení, posilováním úlohy EU při podpoře větší a lepší spolupráce a koordinace mezi vnitrostátními inspektoráty pro oblast práce a sociálních věcí, zaváděním preventivních opatření včetně kontrol a vhodných sankcí a pečlivým sledováním pokroku, kterého v této oblasti dosáhnou;

13.  vítá zahájení veřejné konzultace týkající se zaměstnanosti v odvětvích zdravotní a sociální péče; domnívá se, že tato odvětví mohou hrát důležitou roli v dosahování cílů strategie Evropa 2020, které se týkají zaměstnanosti a sociálního začleňování; vyzývá Komisi, aby za účelem zlepšení stávajících pracovních podmínek v těchto odvětvích zohledňovala ve svých budoucích politických návrzích ustanovení úmluvy Mezinárodní organizace práce doplněná doporučením týkajícím se pracovníků v domácnostech;

14.  souhlasí s názorem Komise, že politika soudržnosti, Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV) a Evropský námořní a rybářský fond jsou důležitými zdroji investic, které podněcují udržitelný růst a vytváření pracovních míst; vyzývá Komisi a členské státy k zajištění toho, aby byl plný potenciál těchto fondů a nástroje mikrofinancování účinně využíván k investování do vzdělávání, odborné přípravy, samostatné výdělečné činnosti, mobility pracovníků a produktivity;

15.  vyzývá k rychlejšímu a snazšímu vyřizování a schvalování žádostí o financování z programů EU pro růst a inovace;

16.  vítá návrh Komise, který zdůrazňuje výhody plynoucí ze stanovení minimální mzdy na úrovni členských států, pokud jde o boj proti chudobě při zaměstnání a sociální dumping a podporu celkové poptávky; domnívá se, že jakýkoli takový návrh musí zohledňovat a respektovat vnitrostátní postupy kolektivního vyjednávání;

17.  je přesvědčen, že právní předpisy na ochranu zaměstnanosti musejí být uzpůsobeny tak, aby podněcovaly podniky k vytváření nových pracovních míst a pomáhaly zvyšovat mobilitu a přizpůsobivost trhů práce a zároveň pomáhaly řešit segmentaci v celé EU;

18.  vyzývá Komisi, aby se zaměřila na skutečné příčiny segmentace trhu práce, jako je nerovné postavení žen a mužů a nedostatek politik zaměřených na podporu rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem;

19.  souhlasí s tvrzením, že vnitřní flexibilita organizace pracovní doby může v době hospodářského poklesu napomoci k udržení zaměstnanosti a ke snižování nákladů na přizpůsobení, ačkoli nemůže nahradit politiky růstu; zdůrazňuje však, že opatření musejí být přizpůsobena sociálním podmínkám, vyjednána se sociálními partnery a v souladu se zájmy zaměstnavatelů i pracovníků;

20.  souhlasí s tvrzením Komise, že všechny druhy smluvních ujednání by zaměstnancům měly poskytovat základní práva, včetně důchodových práv, sociální ochrany a přístupu k celoživotnímu učení;

21.  vítá iniciativu Komise zřizující Přehled dovedností EU, jenž zlepší transparentnost a přístup pro uchazeče o zaměstnání a zvýši mobilitu pracovníků;

22.  vítá nedávnou legislativní iniciativu Komise v oblasti odborných kvalifikací; považuje ji za klíčově důležitou pro posílení vzájemného uznávání diplomů a odborných kvalifikací a pro vytvoření mechanismu posíleného vzájemného uznávání dovedností a schopností;

23.  vyzývá Komisi, aby před koncem roku 2012 zavedla do praxe Evropský znalostní pas s cílem zajistit rovnost a nediskriminaci osob v souvislosti s tím, jak a kde získaly své dovednosti, zvýšit účinnost slaďování nabídky schopností s poptávkou po nich a podpořit přeshraniční mobilitu pracovníků;

24.  vítá pracovní dokument útvarů Komise o rámci kvality stáží a očekává výsledky studie týkající se přehledu opatření členských států v oblasti stáží a vyzývá Komisi, aby navrhla, aby stáže byly vždy spojeny s procesem získávání kvalifikace; vybízí Komisi, aby co nejdříve předložila návrh doporučení Rady o rámci kvality stáží a doporučení Rady týkající se nařízení o zárukách pro mladé lidi a aby stanovila minimální standardy na podporu poskytování vysoce kvalitních stáží a účasti na nich;

25.  zdůrazňuje, že zaměstnanost mladých lidí velmi závisí na celkové ekonomické situaci; zdůrazňuje význam podpory a poradenství poskytovaných mladým lidem a monitorování jejich situace při jejich přechodu ze vzdělávání do profesního života; vyzývá Komisi, aby sladila jakékoli budoucí návrhy v této oblasti s iniciativami Mládež v pohybu a Příležitosti pro mladé; vyzývá členské státy, aby započaly výměnu osvědčených postupů, pokud jde o boj proti nezaměstnanosti mladých lidí;

26.  vyzývá členské státy, Komisi a Radu, aby v úzké spolupráci se sociálními partnery využily každé příležitosti k zajištění toho, aby mohl každý mladý občan EU po nejvýše čtyřech měsících strávených v nezaměstnanosti začít pracovat či se odborně vzdělávat, čehož dosáhnou prováděním evropské záruky pro mladé lidi; domnívá se, že by členské státy měly učinit záruku pro mladé lidi právně vymahatelnou, aby účinným způsobem zlepšila situaci mladých lidí, kteří nejsou zaměstnáni, nevzdělávají se ani se neúčastní odborné přípravy, a umožnila postupné překonání problému nezaměstnanosti mladých lidí v EU; zdůrazňuje, že záruce pro mladé lidi je třeba poskytnout zvláštní finanční podporu, a to zejména v členských státech s nejvyšší mírou nezaměstnanosti mládeže;

27.  vyzývá Komisi, aby podporovala členské státy v jejich boji proti nezaměstnanosti a nezaměstnanosti mladých lidí prostřednictvím nevyužitých prostředků ze strukturálních fondů;

28.  po boku Komise vyzývá členské státy, aby větší měrou využívaly systém EURES; zdůrazňuje klíčovou úlohu, kterou systém EURES hraje ve fungování vnitřního trhu tím, že poskytuje poradenství pracovníkům a uchazečům o zaměstnání, pokud jde o jejich práva v jiných členských státech; vyzývá k plnému zapojení Evropského parlamentu s ohledem na reformu struktury a správy sítě EURES;

29.  vítá iniciativy Komise, jež jsou zaměřeny na zmírňování nevýhodného postavení žen na trhu práce a na jejich začleňování na trhu práce zajišťováním rovného odměňování a náležité péče o děti a odstraňováním veškeré diskriminace a daňových znevýhodnění, která odrazují ženy od účasti na trhu práce; vyzývá členské státy, aby v těchto oblastech přijaly další opatření;

30.  naléhavě vyzývá Komisi, aby zintenzívnila svou práci na směrnici o přenositelnosti důchodů, jelikož právní nejistota týkající se ustanovení o sociálním zabezpečení a důchodových právech je jednou z hlavních překážek volného pohybu pracovníků;

31.  vyzývá členské státy, aby i přes úsporná opatření, jejichž zavedení si vyžádala hospodářská krize a potřeba minimalizovat zátěž v podobě veřejného dluhu, a to zejména v eurozóně, přijaly politiky, jež by působily ve prospěch hospodářského růstu, či aby pokračovaly v provádění takových politik, včetně upřednostňování vynakládání finančních prostředků na oblast vzdělávání, celoživotního učení, výzkumu a inovací;

32.  naléhavě vyzývá Komisi, aby posílila spravedlivou mobilitu a potírala zneužívání vyslaných pracovníků jak v hostitelských zemích, tak v zemích původu;

33.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Komisi a Radě.

(1) Přijaté texty: P7_TA(2011)0466. (2) Úř. věst. C 351 E, 2.12.2011, s. 29. (3) Úř. věst. C 351 E, 2.12.2011, s. 39. (4) Úř. věst. C 308 E, 20.10.2011, s. 6. (5) Přijaté texty: P7_TA(2011)0455. (6) Přijaté texty: P7_TA(2011)0263. (7) Přijaté texty: P7_TA(2011)0495.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 14. června 2012 o vymýcení praktiky mrzačení ženských pohlavních orgánů (2012/2684(RSP))

P7_TA(2012)0261 RC-B7-0304/2012

Evropský parlament,

–  s ohledem na zprávy Úmluvy OSN o odstranění všech forem diskriminace žen (CEDAW) a jejího opčního protokolu a Úmluvy proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 24. března 2009 o boji proti mrzačení ženských pohlavních orgánů, které se provádí v EU(1),

–   s ohledem na zprávu generálního tajemníka OSN ze dne 5. prosince 2011 nazvanou „Ukončení mrzačení ženských pohlavních orgánů“,

–  s ohledem na závěry zasedání Rady ve složení pro zaměstnanost, sociální politiku, zdraví a ochranu spotřebitele ze dne 8. března 2010 týkající se vymýcení násilí na ženách páchaného v Evropské unii, které vyzývají k boji proti mrzačení ženských pohlavních orgánů v celosvětovém měřítku,

–  s ohledem na Úmluvu Rady Evropy ze dne 12. dubna 2011 o předcházení násilí páchanému na ženách a domácímu násilí a boji proti němu,

–  s ohledem na hlavní směry EU týkající se násilí páchaného na ženách a dívkách a boje proti všem formám jejich diskriminace, které Rada pro obecné záležitosti přijala dne 8. prosince 2008,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 5. dubna 2011 o prioritách a základních rysech nového rámce politiky EU pro boj proti násilí páchanému na ženách(2),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 18. dubna 2012 o výroční zprávě o stavu lidských práv ve světě a politice Evropské unie v této oblasti včetně dopadů na strategickou politiku EU týkající se lidských práv(3),

–  s ohledem na čl. 110 odst. 2 a odst. 4 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že mrzačení ženských pohlavních orgánů je nenapravitelnou formou zneužívání, kterou se úmyslně poškozují nebo zraňují ženské pohlavní orgány z jiných než zdravotních důvodů, a že tato praktika má nevratné následky, jimiž v dnešní době trpí 140 milionů žijících žen a dívek, a vzhledem k tomu, že tato praktika hrozí každoročně 3 milionům dívek;

B.  vzhledem k tomu, že v Evropě žije 500 000 žen a dívek se zmrzačenými pohlavními orgány a podle Světové zdravotnické organizace tato praktika hrozí 180 000 dívek; vzhledem k tomu, že podle odborníků jsou tyto údaje podhodnoceny a nezohledňují přistěhovalkyně druhé generace a přistěhovalkyně, které nejsou oficiálně hlášeny;

C.  vzhledem k tomu, že jakýkoli druh mrzačení ženských pohlavních orgánů je bolestná tradiční praktika, kterou nelze považovat za součást náboženství, ale je násilným činem páchaným na ženách a dívkách, který porušuje jejich základní práva, zejména právo na osobní bezpečnost a integritu a na fyzické a duševní zdraví, poškozuje jejich sexuální a reprodukční zdraví, přičemž v případě nezletilých dívek je projevem zneužívání nezletilých; a vzhledem k tomu, že toto zneuctění nelze v žádném případě ospravedlnit dodržováním jakýchkoli kulturních tradic či iniciačními rituály;

D.  vzhledem k tomu, že mrzačení ženských pohlavních orgánů je ve své podstatě nejen porušením lidských práv, ale z krátkodobého a dlouhodobého hlediska je také praktikou, která velmi závažným a nezvratným způsobem poškozuje fyzické a duševní zdraví a práva žen a dívek, které jím projdou, a má vážné důsledky pro jejich osobnost i integritu, které mohou být v některých případech dokonce i smrtelné; vzhledem k tomu, že vinou používání primitivních nástrojů a nedodržování dostatečné hygieny dochází k dalším negativním dopadům, které mohou později způsobit bolesti při pohlavním styku a porodu, dotčené orgány jsou trvale poškozeny a mohou se objevit komplikace (např. krvácení, šok, infekce, přenos viru HIV, tetanus, nezhoubné nádory) i závažné potíže v těhotenství a při porodu;

E.  vzhledem k tomu, že mrzačení ženských pohlavních orgánů je výrazem nerovného rozdělení moci a představuje, podobně jako jiné závažné druhy násilí založené na pohlaví, násilí proti ženám, a vzhledem k tomu, že je naprosto nezbytné zahájit boj proti mrzačení ženských pohlavních orgánů, a to tak, že proti násilí založenému na pohlaví a násilí páchanému na ženách bude uplatňován ucelený a koherentní přístup;

1.  vítá rozhodnutí 56. zasedání Komise pro postavení žen ze dne 8. března 2012 o tom, že Valné shromáždění OSN se bude mrzačením ženských pohlavních orgánů zabývat na nadcházejícím 67. zasedání;

2.  vyzývá Valné shromáždění OSN, aby na svém 67. zasedání přijalo rezoluci za účelem vymýcení praktiky mrzačení ženských pohlavních orgánů v celosvětovém měřítku, jak bylo požadováno na summitu Africké unie dne 1. července 2011, a harmonizovalo tak opatření přijatá členskými státy a vydalo doporučení a pokyny pro vypracování a posílení regionálních a mezinárodních právních nástrojů a vnitrostátních právních předpisů;

3.  zdůrazňuje, že vzhledem ke skutečnosti, že je mrzačení ženských pohlavních orgánů prováděno zejména na mladých dívkách od útlého věku až do 15 let, jedná se o porušování práv dítěte; opětovně připomíná, že všech 27 členských států se přistoupením k Úmluvě OSN o právech dítěte zavázalo tato práva chránit;

4.  vyzývá členské státy, aby i nadále ratifikovaly mezinárodní nástroje a aby je prováděly pomocí souborných právních předpisů, které zakáží jakoukoli formu mrzačení ženských pohlavních orgánů a stanoví účinné tresty, které budou pachatelům těchto činů ukládány; konstatuje, že právní předpisy by měly také stanovit plný rozsah opatření v oblasti prevence a ochrany, včetně způsobů, jakými je vymahatelnost práva koordinována, monitorována a posuzována, a měly by zlepšit podmínky, které ženám a dívkám umožní, aby případy mrzačení pohlavních orgánů ohlašovaly;

5.  vyzývá příslušné orgány OSN a občanskou společnost, aby na aktivní podporu cílených a inovativních programů přidělily odpovídající finanční prostředky a aby šířily osvědčené postupy, které řeší potřeby a priority dívek, jež se nacházejí v těžkých situacích, včetně dívek, jejichž pohlavní orgány byly zmrzačeny a pro něž je obtížné získat k takovým službám a programům přístup;

6.  žádá generálního tajemníka OSN, aby zajistil, že veškeré příslušné organizace a orgány OSN, zejména Dětský fond OSN, Populační fond OSN, Světová zdravotnická organizace, Organizace spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO), Orgán OSN pro rovnost žen a mužů a pro posílení postavení žen, Rozvojový fond OSN pro ženy, Rozvojový program OSN a Úřad Vysokého komisaře OSN pro lidská práva, jednotlivě i společně začlení ochranu a prosazování práv dívek v souvislosti s mrzačením ženských pohlavních orgánů do svých státních programů v souladu se svými státními prioritami, aby tak zvýšily vlastní úsilí o nápravu uvedené skutečnosti;

7.  zdůrazňuje potřebu podporovat členy občanské společnosti a zejména ženské organizace, které v rámci své komunity usilují o vymýcení násilí páchaného na ženách, včetně vymýcení praktiky mrzačení ženských pohlavních orgánů;

8.  naléhavě vyzývá Komisi, aby zajistila, že opatření zaměřená na boj proti násilí páchanému na základě pohlaví a opatření na posílení postavení žen budou začleněna do rozvojových politik a programů EU prostřednictvím jejího akčního plánu pro rovnost žen a mužů z roku 2010; zdůrazňuje význam zvyšování povědomí, mobilizace společnosti, šíření vzdělání a provádění profesní přípravy a dále význam zapojení vnitrostátních, regionálních a místních orgánů a občanské společnosti v partnerských zemích; zdůrazňuje, že úsilí o vymýcení bolestných praktik a takového zacházení, které dívky negativně poškozuje, bude úspěšné pouze při plném zapojení všech klíčových subjektů, jako jsou náboženští a místní vůdci a osoby, které pracují v dívčím prostředí, a v neposlední řadě rodiče, rodiny a lidská společenství;

9.  naléhavě vyzývá Komisi, aby v rámci celkové strategie boje proti násilí páchanému na ženách věnovala zvláštní pozornost otázce mrzačení ženských pohlavních orgánů, i společným akcím proti mrzačení ženských pohlavních orgánů;

10.  naléhavě vyzývá Komisi, aby snahu o vymýcení násilí páchaného na ženách a dívkách učinila svojí prioritou a aby podpořila cílené a inovativní programy v rámci EU i ve třetích zemích tím, že na ně vyčlení odpovídající finanční prostředky;

11.  naléhavě vyzývá členské státy, aby v boji proti těmto nezákonným praktikám podnikly rozhodné kroky;

12.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a generálnímu tajemníkovi OSN a členským státům.

(1) Úř. věst. C 117 E, 6.5.2010, s. 52. (2) Přijaté texty, P7_TA(2011)0127. (3) Přijaté texty, P7_TA(2012)0126.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 14. června 2012 o vadných silikonových prsních implantátech od francouzské společnosti PIP (2012/2621(RSP))

P7_TA(2012)0262 B7-0302/2012

Evropský parlament,

–  s ohledem na článek 184 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na závěry Rady o inovacích v odvětví zdravotnických prostředků(1),

–  s ohledem na směrnici Rady 93/42/EHS ze dne 14. června 1993 o zdravotnických prostředcích(2),

–  s ohledem na směrnici Rady 90/385/EHS ze dne 20. června 1990 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se aktivních implantabilních zdravotnických prostředků(3),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 98/79/ES ze dne 27. října 1998 o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro(4),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2000/70/ES ze dne 16. listopadu 2000, kterou se mění směrnice Rady 93/42/EHS s ohledem na zdravotnické prostředky obsahující stabilní deriváty z lidské krve nebo lidské plazmy(5),

–  s ohledem na stanovisko Vědeckého výboru pro vznikající a nově zjištěná zdravotní rizika (SCENIHR) o bezpečnosti silikonových produktů vyrobených společností Poly Implant Prothèse (PIP), které bylo zveřejněno dne 1. února 2012(6),

–  s ohledem na závěry(7) zdravotnické konference na vysoké úrovni o inovacích v oblasti zdravotnických technologií, která se konala dne 22. března 2011 v Bruselu,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 13. června 2001 o peticích o silikonových implantátech prohlášených za přípustné (petice 0470/1998 a 0771/1998)(8),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 2. února 2012 nazvané „Směrem ke koherentnímu evropskému přístupu ke kolektivnímu odškodnění“(9),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2007/47/ES ze dne 5. září 2007, kterou se mění směrnice 90/385/EHS o sbližování právních předpisů členských států týkajících se aktivních implantabilních zdravotnických prostředků, směrnice Rady 93/42/EHS o zdravotnických prostředcích a směrnice 98/8/ES o uvádění biocidních přípravků na trh(10),

–  s ohledem na otázku ze dne 18. dubna 2012 o vadných silikonových prsních implantátech od francouzské společnosti PIP předloženou Komisi (O–000101/2012 – B7–0118/2012),

–  s ohledem na čl. 115 odst. 5 a čl. 110 odst. 2 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že podle zjištění francouzských zdravotnických orgánů je francouzský výrobce (Poly Implant Prothèse – PIP) vyšetřován kvůli neoprávněnému používání nekvalitního materiálu (průmyslového silikonu) odlišného od materiálu, který tento výrobce uváděl v dokumentech předkládaných pro účely posuzování shody (povolený lékařský silikon);

B.  vzhledem k tomu, že existuje nedostatek klinických a epidemiologických údajů o možných rizicích prsních implantátů od společnosti PIP;

C.  vzhledem k tomu, že u implantátů třetí generace se procento případů prasknutí v průběhu deseti let od implantace pohybuje v rozmezí 10–15 %;

D.  vzhledem k tomu, že testy prováděné francouzskými orgány, jež byly zaměřeny na celistvost povrchu u vzorku silikonového prsního implantátu od společnosti PIP, prokázaly křehkost obalu implantátu PIP, která nebyla u ostatních komerčně dostupných implantátů zjištěna;

E.  vzhledem k tomu, že ve zprávě výboru SCENIHR, kterou si Komise vyžádala začátkem ledna 2012, se zdůrazňuje, že existují určité obavy ohledně možnosti zánětu v důsledku protržení silikonového implantátu PIP či úniku gelu z těchto implantátů;

F.  vzhledem k tomu, že v důsledku nedostatečné registrace prsních implantátů na celoevropské úrovni není znám celkový počet žen s implantáty; vzhledem k tomu, že se na základě dostupných údajů, které poskytla Evropská komise, odhaduje, že na světě bylo celkem prodáno kolem 400 000 silikonových prsních implantátů společnosti PIP; vzhledem k tomu, že silikonové prsní implantáty společnosti PIP obdrželo mnoho žen ve Velké Británii (40 000), Francii (30 000), Španělsku (10 000), v Německu (7 500) a v Portugalsku (2 000);

G.  vzhledem k tomu, že je třeba, aby pacientky věděly, že implantáty nejsou trvalé a může vzniknout potřeba je nahradit či odstranit; vzhledem k tomu, že pacientky musejí být rovněž informovány o kvalitě implantátů a o možných rizicích, která jsou s nimi spojena;

H.  vzhledem k tomu, že provedení právních předpisů EU o zdravotnických prostředcích do vnitrostátních právních předpisů nezabránilo tomuto podvodu ohrožujícímu zdraví, který má a nadále bude mít závažný negativní dopad na zdraví v mezinárodním měřítku;

I.  vzhledem k tomu, že tento podvod ohrožující zdraví odhalil selhání na evropské i vnitrostátní úrovni, především pokud jde o nedostatek spolupráce mezi členskými státy a mezinárodním společenstvím, co se týče výměny informací a oznamování nežádoucích účinků, a nedostatečnou možnost zpětného vysledování surovin používaných ve zdravotnických prostředcích;

J.  vzhledem k tomu, že případ implantátů PIP, stejně jako případ kyčelních implantátů, prokázal selhání stávajícího systému osvědčování o plnění základních zdravotních a bezpečnostních požadavků, jakož i selhání příslušných vnitrostátních orgánů, pokud jde o jejich kontroly oznámených subjektů a dohled nad těmito subjekty podle směrnice o zdravotnických prostředcích (2007/47/ES);

K.  vzhledem k tomu, že touha poskytnout pacientům rychlý přístup k novým zdravotnickým prostředkům musí být vždy až na druhém místě za prioritou spočívající v zajištění bezpečnosti pacientů;

L.  vzhledem k tomu, že směrnice o zdravotnických prostředcích (2007/47/ES) bude v roce 2012 přezkoumána; vzhledem k tomu, že je zásadní, abychom se z podvodného uvedení implantátů společnosti PIP na trh poučili a aby byl zpřísněn dohled, bezpečnostní kontroly a požadavky na uvádění výrobků na trh na vnitrostátní i evropské úrovni;

M.  vzhledem k tomu, že z dostupných údajů vyplývá, že mnoho implantátů PIP bylo vyrobeno z nelékařského silikonu, jenž obsahuje složky, které mohou oslabit obal implantátu a rozšířit se do tělesných tkání;

1.  konstatuje, že několik členských států doporučilo pacientkám, aby se poradily se svým chirurgem či aby si preventivně nechaly prsní implantáty od firmy PIP odstranit;

2.  poznamenává však, že mezi členskými státy existují rozdíly, jelikož některé státy vydaly rozporná doporučení ohledně toho, jak se pacientky mají zachovat, což je zmátlo;

3.  vyzývá Komisi a členské státy, aby v rámci stávajícího právního rámce prohloubily svou spolupráci, zejména v oblasti dohledu nad trhem a ostražitosti a při inspekcích, a aby zpřísnily kontroly s cílem poskytnout lepší záruky bezpečnosti pacientů, zejména těch, u nichž se používají zdravotnické prostředky s vysokým rizikem;

4.  zdůrazňuje, že členské státy musejí poté, co provedou posouzení, neprodleně informovat Komisi a ostatní členské státy o opatřeních, která byla učiněna nebo jsou plánována s cílem minimalizovat riziko, že by se podobné případy mohly opakovat;

5.  vyzývá Komisi, aby vytvořila náležitý právní rámec pro zajištění bezpečnosti prsních implantátů a zdravotnických technologií obecně;

6.  požaduje zavedení a provedení zásadních a okamžitých zvláštních opatření na základě stávajících právních předpisů v oblasti zdravotnických prostředků, a to zejména s cílem:

7.  vyzývá Komisi, aby v případě určitých kategorií zdravotnických prostředků, přinejmenším v případě zdravotnických prostředků třídy IIb a III, přešla na systém jejich povolování před uvedením na trh;

8.  žádá zavedení průkazu příjemce implantátů – v případě, že takový průkaz na vnitrostátní úrovni ještě neexistuje –, v němž bude uveden specifický výrobní kód implantátu, jeho zvláštní charakteristiky a potenciální nežádoucí účinky a varování, pokud jde o případná rizika pro zdraví, a opatření postoperativní péče spojená s daným implantátem; průkaz by musel být podepsán chirurgem i pacientem a platil by jako dokument uvádějící souhlas s operací;

9.  doporučuje, aby si zdravotnická zařízení uchovávala elektronickou podobu tohoto průkazu pro účely budoucího využití, a připomíná, že tuto elektronickou podobu dokumentu lze na žádost pacienta snadno přeposlat novému zdravotnickému zařízení v tomtéž státě či v jiné zemi;

10.  vyzývá členské státy, aby účinněji zvyšovaly povědomí o případných rizicích plastické chirurgie a aby lépe regulovaly reklamu na plastickou chirurgii s cílem zajistit, aby si pacienti byli plně vědomi jak jejích výhod, tak i rizik; zdůrazňuje, že ženy by měly být upozorňovány, že prsní implantáty se musejí po uplynutí určitého období, které se u různých osob liší, vyměnit, což by ženám umožnilo lépe zvážit rizika;

11.  připouští, že pacientky, které již prsní implantáty obdržely, mohou zpětně potřebovat informace, poradenství, lékařský dohled a konzultace a rovněž screening, pokud jde o vznik prasklin uvnitř či mimo pouzdro implantátu;

12.  zdůrazňuje, že je zapotřebí zdokonalit postupy testování a normy pro prsní implantáty s cílem získat další poznatky o interakci mezi obalovým materiálem a gelem, který tvoří náplň, s okolními tělními tekutinami, a o únavě materiálu a odolnosti obalu i celého implantátu vůči protržení; domnívá se, že by mělo být předloženo více návrhů na využití výzkumu s cílem vyvinout nedestruktivní metody testování implantátů;

13.  naléhavě doporučuje, aby podrobné informace o operacích prsních implantátů byly v EU zaznamenávány ve formě povinného národního registru prsních implantátů v každém členském státě; zdůrazňuje, že povinný registr by učinil podávání zpráv závazným pro všechna zdravotnická zařízení, avšak zdůrazňuje, že pacienti by měli právo udělit souhlas s uvedením svých osobních údajů; doporučuje, aby tyto národní registry byly propojené a v případě potřeby umožňovaly výměnu informací, například v případech, kdy se u implantátů zjistí závažné nedostatky;

14.  naléhavě doporučuje revizi směrnice o zdravotnických prostředcích s cílem vytvořit možnost pro zjišťování a minimalizaci rizika podvodu, přičemž zvláštní pozornost by se měla věnovat ustanovením týkajícím se dozoru nad trhem, ostražitosti a fungování a úkolů oznámených subjektů, aby se zabránilo opakování případu spojeného se společností PIP;

15.  vyzývá Komisi, aby zvážila možnost vytvoření účinného systému pro zpětné sledování zdravotnických prostředků, které jsou používány jako implantáty, zejména pro nejnebezpečnější zdravotnické prostředky, jako jsou prostředky třídy III;

16.  vyzývá Komisi, aby při nadcházející revizi právních předpisů v oblasti zdravotnických prostředků zohlednila potřebu schvalování žádostí o uvedení na trh v případě nebezpečných zdravotnických prostředků, jež by bylo v souladu s požadavky na léčiva či jim bylo podobné; využívání povinných neohlášených kontrol; potřebu zvýšené možnost zpětného vysledování implantovaných zdravotnických prostředků; potřebu větší koordinace mezi členskými státy, pokud jde o hlášení výskytu závažných vedlejších účinků zdravotnických prostředků či a újmy na zdraví, kterou způsobily, či o vydávání příslušných varování; zpřísnění kontrol oznámených subjektů a dodatečné testování vzorků produktů, které jsou již na trhu;

17.  vyzývá Komisi, aby při nadcházející revizi právních předpisů v oblasti zdravotnických prostředků zohlednila také potřebu provádět náležité klinické zkoušky zdravotnických prostředků, zejména implantabilních zdravotnických prostředků, na lidech, a to před jejich uvedením na trh;

18.  naléhavě vyzývá členské státy, aby přinejmenším každoročně prováděly důkladné neohlášené kontroly zdravotnických prostředků, s nimiž jsou spojena nejvyšší rizika, a prostředků, u nichž podle zpráv od uživatelů dochází k nárůstu počtu nežádoucích účinků;

19.  naléhavě vyzývá členské státy, aby v případě nedodržování právních předpisů ukládaly pokuty;

20.  domnívá se, že zmíněný podvod je dalším důkazem toho, že je zapotřebí vytvořit systém kolektivního odškodnění s cílem pomoci spotřebitelům a pacientům získat kompenzaci, jak je zdůrazněno ve shora uvedeném usnesení Evropského parlamentu ze dne 2. února 2012;

21.  vyzývá členské státy, aby shromažďovaly hlášení o nežádoucích účincích a jiné regulační údaje v ústřední databázi, jak požaduje směrnice o zdravotnických prostředcích, s cílem zajistit účinnější ostražitost a opatření na ochranu zdraví;

22.  vyzývá Komisi, aby požadovala příslušné toxikologické posouzení veškerých zdravotnických prostředků a aby navrhla postupné ukončení používání látek, jež jsou karcinogenní, mutagenní či toxické pro reprodukci (kategorie 1A či 1B), ledaže by nebyly k dispozici žádné náhradní látky;

23.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a parlamentům členských států.

(1) Úř. věst. C 202, 8.7.2011, s. 7. (2) Úř. věst. L 169, 12.7.1993, s. 1. (3) Úř. věst. L 189, 20.7.1990, s. 17. (4) Úř. věst. L 331, 7.12.1998, s. 1. (5) Úř. věst. L 313, 13.12.2000, s. 22. (6) http://ec.europa.eu/health/scientific_committees/emerging/docs/scenihr_o_034.pdf (7) http://ec.europa.eu/consumers/sectors/medical-devices/files/exploratory_process/hlc_en.pdf (8) Úř. věst. C 53 E, 28.2.2002, s. 231. (9) Přijaté texty, P7_TA(2012)0021. (10) Úř. věst. L 247, 21.9.2007, s. 21.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 14. června 2012 o lidských právech a bezpečnostní situaci v oblasti Sahelu (2012/2680(RSP))

P7_TA(2012)0263 RC-B7-0305/2012

Evropský parlament,

–  s ohledem na závěry Rady Evropské unie o Mali / Sahelu ze dne 23. dubna 2012(1)

–  s ohledem na závěry Rady Evropské unie o Sahelu ze dne 23. března 2012(2), kterými se schvaluje koncepce řešení krize pro civilní misi SBOP v oblasti Sahelu určenou k poskytování poradenství, pomoci a výcviku,

–  s ohledem na zprávu ESVČ nazvanou „Strategie zaměřená na bezpečnost a rozvoj oblasti Sahelu: zpráva o pokroku, březen 2012“,

–  s ohledem na zprávu Rady bezpečnosti OSN o hodnocení dopadu libyjské krize na oblast Sahelu(3) a s ohledem na prohlášení Rady bezpečnosti OSN o Mali ze dnů 22. března(4), 26. března(5), 4. dubna(6) a 9. dubna 2012(7),

–  s ohledem na závěry Rady o strategii Evropské unie na podporu bezpečnosti a rozvoje v oblasti Sahelu ze dne 21. března 2011 (3076. zasedání Rady pro zahraniční věci),

–  s ohledem na usnesení Smíšeného parlamentního shromáždění AKT–EU ze dne 18. května 2011 o demokratických zvratech v severní Africe a na Blízkém východě: jejich důsledky pro země AKT, Evropu a svět(8) a na jeho usnesení ze dne 23. listopadu 2011 o arabském jaru a jeho důsledcích na subsaharské sousedství(9),

–  s ohledem na závěry Rady pro zahraniční věci ze dne 1. prosince 2011, v nichž podporuje vysokou představitelku, aby v úzké spolupráci s Africkou unií zahájila přípravu na zapojení SBOP do posílení regionálních bezpečnostních kapacit v oblasti Sahelu,

–  s ohledem na závěry Rady o Libyi ze dne 21. března, 23. května, 18. července 2011 a 23. března 2012,

–  s ohledem na závěrečnou zprávu Rady Evropské unie ze dne 1. října 2010 o bezpečnostní a rozvojové iniciativě v oblasti Sahelu(10),

–  s ohledem na dodatečná příslušná ustanovení Smlouvy o EU (SEU), zejména na články 3, 6, 21 a 39, a Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU), zejména na články 205, 208, 214 a 222,

–  s ohledem na dohodu o partnerství AKT–EU („dohoda z Cotonou“) a zejména na články 1, 8, 25 a 28,

–  s ohledem na partnerství pro mír a bezpečnost mezi Afrikou a EU, zejména na iniciativy 2, 7 a 8 akčního plánu na období 2011–2013, které bylo schváleno na summitu Afrika-EU, který se konal ve dnech 29.–30. listopadu 2010 v Tripolisu,

–  s ohledem na Protokol k úmluvě Africké unie o prevenci a boji proti terorismu, který byl přijat 8. července 2004 na třetím řádném zasedání Konference Africké unie v Addis Abebě,

–  s ohledem na výzvu, kterou dne 17. dubna 2012 adresoval Pan Ki-mun lucemburskému parlamentu, v níž vyzval mezinárodní společenství, aby reagovalo na rostoucí konflikt a nepokoje v oblasti Sahelu, která trpí velkým suchem a kde roste počet vysídlených osob i ceny potravin a paliva,

–  s ohledem na naléhavou výzvu, kterou dne 5. června 2012 mezinárodnímu společenství adresovalo Hospodářské společenství států západní Afriky (ECOWAS) poté, co se uskutečnilo setkání na vysoké úrovni v Lomé v Togu, na němž státy řešily otázku potravinové bezpečnosti v oblasti, zejména v Senegalu, Mauritánii, Mali, Burkině Faso, Nigeru a Čadu,

–  s ohledem na strategický dokument nazvaný „Příprava na krizi v oblasti potravin a výživy v Sahelu a sousedních zemích“, který v únoru 2012 společně připravily a aktualizovaly organizace Action Against Hunger, Organizace Spojených národů pro výživu a zemědělství (FAO), Úřad Spojených národů pro koordinaci humanitárních záležitostí (UNOCHA), Dětský fond OSN (Unicef) a Světový potravinový program (WFP) a jenž regionální pracovní skupina pro potravinovou bezpečnost a výživu IASC uplatnila coby strategii pro lepší řešení případné nové krize v oblasti potravin a výživy v Sahelu v roce 2012,

–  s ohledem na výzvu různých agentur OSN – Unicef, UNHCR a Světové zdravotnické organizace – ze dne 10. dubna 2012 požadující, aby byly ve prospěch milionů lidí v oblasti Sahelu, kteří se potýkají s nedostatečným zabezpečením potravinami, vyhrazeny další finanční prostředky,

–  s ohledem na výzvu agentury Unicef, aby bylo pro Mali do konce roku vyčleněno 26 milionů USD s cílem uspokojit zdravotní a nutriční potřeby dětí,

–  s ohledem na svá předchozí usnesení o západní Africe, zejména na usnesení o Mali ze dne 20. dubna 2012(11),

–  s ohledem na usnesení Smíšeného parlamentního shromáždění AKT–EU o politickém dopadu konfliktu v Libyi na sousední státy AKT a EU (101.157/konečné znění), které bylo přijato dne 30. května 2012 v dánském městě Horsens,

–  s ohledem na čl. 122 odst. 5 a čl. 110 odst. 4 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že oblast Sahelu je postižena suchem, povodněmi, degradací půdy, špatnou sklizní, vysokými cenami potravin, vysídlením, krizí uprchlíků, těžkou chudobou, slabou správou věcí veřejných a neustále se zhoršující situací v oblasti bezpečnosti a lidských práv v důsledku konfliktů, což postihuje miliony lidí v celé oblasti;

B.  vzhledem k tomu, že osoby postižené politickou a potravinovou krizí žijí v extrémní chudobě, takže nemohou být naplněny jejich základní lidské potřeby a narůstá sociální napětí; vzhledem k tomu, že většina těchto osob jsou ženy, jimž chybí jakákoli ochrana, a představují proto mimořádně zranitelnou část populace;

C.  vzhledem k tomu, že ve srovnání s předchozím rokem zaznamenaly státy společenství ECOWAS v roce 2012 9% pokles produkce obilovin, přičemž v oblasti Sahelu se jednalo 26% pokles a Čad a Gambie zaznamenaly snížení o 50 %;

D.  vzhledem k tomu, že podle údajů OSN bylo krizí související se suchem a konflikty v oblasti Sahelu v západní Africe zasaženo 18 milionů lidí, přičemž v roce 2011 zahynulo 200 000 dětí na podvýživu a v současnosti je hrozbě závažné podvýživy vystaven milion dětí;

E.  vzhledem k tomu, že nestabilita, špatná správa věcí veřejných a korupce v zemích Sahelu spolu se zaostávajícím hospodářstvím způsobují těžkou chudobu a poskytují živnou půdu pro teroristické skupiny, překupníky drog a obchodníky s lidmi a skupiny zapojené do pirátství, obchodu se zbraněmi, praní peněz, nezákonné imigrace a sítí organizovaného zločinu, což tuto oblast destabilizuje a má negativní vliv i na sousední regiony;

F.  vzhledem k tomu, že je tato oblast vystavena znepokojujícímu nárůstu vazeb mezi překupníky drog z Latinské Ameriky a zemí západní nebo střední Afriky, a vzhledem k tomu, že představuje klíčovou tranzitní trasu pro dodávky drog do Evropy, což se týká více než 25 % celosvětové spotřeby kokainu; vzhledem k tomu, že tyto tendence vyžadují větší zapojení Evropské unie;

G.  vzhledem k tomu, že konflikty v Libyi a Mali, při nichž stovky tisíc vysídlených lidí uteklo do Burkiny Faso, Nigeru a Mauretánie, negativně ovlivnily bezpečnostní situaci v regionu, který je sužován závažným nedostatkem potravin, nedostatkem vody, rostoucí kriminalitou a hlubokou nestabilitou;

H.  vzhledem k tomu, že libyjský konflikt způsobil v sahelsko-saharské oblasti rozšíření obrovského množství zbraní a nenadálý přísun těžkých zbraní, které v rukou různých teroristických a zločineckých skupin a obchodníků s drogami působících v této oblasti představují vážnou hrozbu pro bezpečnost a stabilitu celého subregionu;

I.  vzhledem k tomu, že se z Libye do Nigeru, Čadu, Mali a Mauretánie vrací bývalí bojovníci s velkým množstvím zbraní a munice a představují potenciální nové členy povstaleckých hnutí přidružených k al-Káidě v Islámském Maghrebu (AQIM) a zločineckých gangů, čímž přispívají k destabilizaci celé oblasti;

J.  vzhledem k toleranci, solidaritě a úctě k jedinci, které tradičně patří k islámskému náboženství v této oblasti;

K.  vzhledem k tomu, že chybějící smysluplný socio-ekonomický rozvoj, nespravedlivé rozdělení zdrojů, vysoká míra nezaměstnanosti mladých lidí, chronická chudoba, nejistota v zaměstnání a beznadějné sociální strádání hrají při náboru mladých lidí do teroristických skupin významnou úlohu;

L.  vzhledem k tomu, že povstalecké skupiny, jako je Boko Haram v Čadu a v Nigérii, jsou hrozbou pro stabilitu celé oblasti Sahelu;

M.  vzhledem k tomu, že tento vývoj spojený s obnovením tuaregského iredentismu v zemích, jako je Mali a Niger, ohrožuje stabilitu a územní celistvost zemí v sahelsko-saharské oblasti, zejména v Mauretánii a Burkině Faso;

N.  vzhledem k neskrývaným vazbám mezi teroristickými skupinami ze sahelsko-saharské oblasti a obchodníky s omamnými látkami, zbraněmi, cigaretami a lidmi; vzhledem k tomu, že v uplynulých letech bylo uneseno a drženo jako rukojmí několik Evropanů;

O.  vzhledem k tomu, že v oblasti Sahelu je třeba bojovat proti terorismu mimo jiné takovými prostředky, jako jsou aktivní politika podporující rozvoj, sociální spravedlnost, právní stát a integrace; vzhledem k tomu, že je nezbytné skupinám místního obyvatelstva nabízet hospodářské vyhlídky, které přinesou alternativu k nelegální ekonomice;

P.  vzhledem k tomu, že oblouk Sahelu tvoří klíčovou oblast mezi subsaharskou Afrikou a Evropou, a proto je situace v sahelsko-saharské oblasti zásadní bezpečnostní otázkou jak pro Afriku, tak pro Evropu;

Q.  vzhledem k tomu, že v zájmu zesílení boje proti terorismu a posílení bezpečnosti v regionu je třeba zaktivovat všechny mezinárodní, regionální i vnitrostátní zúčastněné strany, například prostřednictvím strukturovaného dialogu;

R.  vzhledem k tomu, že strategie EU považuje Mauritánii, Mali a Niger za klíčové země Sahelu a uvádí, že nedostatečná vládní kapacita a systémová chudoba se vzájemně prohlubují;

S.  s ohledem na vážné negativní důsledky nedostatku bezpečnosti na hospodářství regionu, zejména na odvětví těžebního průmyslu a cestovního ruchu, na jeho rozvoj a tvorbu pracovních míst; vzhledem k tomu, že zhoršující se bezpečnostní situace vedla v několika zemích k pozastavení probíhajících rozvojových projektů v tomto subregionu, což má za následek nezaměstnanost mnoha mladých lidí, jejichž zranitelnosti mohou využít teroristické nebo zločinecké skupiny;

1.  vyjadřuje hluboké znepokojení nad zhoršením bezpečnostní situace v oblasti Sahelu a vyzývá EU, aby úzce spolupracovala s úřady a parlamenty zemí tohoto regionu, občanskou společností i regionálními a mezinárodními orgány, včetně Africké unie a společenství ECOWAS, aby tak bylo možné komplexně řešit související politické, hospodářské, sociální a ekologické příčiny chudoby a podporovat hospodářský rozvoj, řádnou správu věcí veřejných a lepší přístup ke klíčovým infrastrukturám a základním službám pro místní obyvatelstvo a aby byla podpořena konsolidace státních orgánů, soudnictví, policie a celní správy s cílem posílit bezpečnost a právní řád v tomto regionu;

2.  jednoznačně odsuzuje veškeré pokusy o násilné uchopení moci, všechny teroristické činy a plenění nemocnic, škol, humanitárních agentur a vládních budov, všechny formy krutých a nelidských trestů spojených s uplatňováním práva šaría a veškeré válečné zločiny, únosy a vážné porušování lidských práv obyvatel Mali, zejména v severních oblastech, jež jsou v rukách povstalců, a vyzývá malijské úřady a Tuaregské hnutí za osvobození, aby prostřednictvím konstruktivního dialogu usilovaly o dosažení mírového a trvalého řešení;

3.  zejména odsuzuje zvěrstva spáchaná na civilním obyvatelstvu, která jsou namířena obzvláště proti ženám a dětem, a především zavrhuje využívání únosů a znásilňování coby válečných zbraní;

4.  naléhavě vyzývá vysokou představitelku, místopředsedkyni Komise, aby urychlila provádění jednotlivých prvků strategie EU na podporu bezpečnosti a rozvoje v oblasti Sahelu; podporuje závazek Rady přispět k rozvoji mírové a stabilní oblasti, v níž bude zajištěna potravinová soběstačnost;

5.  připomíná, že vzhledem k tomu, že jsou bezpečnost a rozvoj úzce propojeny, je zlepšení bezpečnostní situace nezbytným předpokladem pro hospodářský růst a snížení chudoby v této oblasti; vyzývá tedy EU, aby zavedla nástroje ke zvýšení bezpečnosti v této oblasti, jež budou zaměřeny zejména na budování kapacit v příslušných zemích a na podporu a posilování komplexního dialogu mezi hlavními regionálními zúčastněnými stranami;

6.  vyzývá Komisi a ESVČ, aby při provádění strategie EU na podporu bezpečnosti a rozvoje v oblasti Sahelu (zaměřenou na čtyři typy opatření: rozvoj, řádná správa věcí veřejných a řešení vnitřních konfliktů; politická a diplomatická opatření; bezpečnost a právní stát; opatření proti násilnému extremismu a radikalizaci) přijala jako hlavní zásadu propojení bezpečnosti s rozvojovými potřebami, zejména zabezpečením potravin;

7.  vítá protiteroristický program pro oblast Sahelu, informační systém pro západní Afriku, mírový a bezpečnostní projekt ECOWAS a akční plán ECOWAS zaměřený proti omamným látkám a trestné činnosti, jež jsou prováděny v rámci strategie EU na podporu bezpečnosti a rozvoje v oblasti Sahelu, i regionální iniciativy, jako je ta, již pořádá Africké centrum pro studium a výzkum terorismu o kapacitě vnitrostátních právních systémů reagovat na terorismus;

8.  domnívá se, že strategie EU na podporu bezpečnosti a rozvoje v oblasti Sahelu sice přináší pozitivní výsledky, musí však řešit riziko roztříštěnosti a zlepšit synchronizaci opatření přijímaných EU v rámci různých nástrojů zaměřených na oblast Sahelu;

9.  vyzývá Radu a členské státy, aby ve spolupráci s ostatními zeměmi tohoto regionu, OSN a dalšími mezinárodními partnery uvolnily veškeré dostupné prostředky na podporu bezpečnosti a rozvoje v sahelsko-saharské oblasti;

10.  vítá pomoc západoafrického společenství ve výši 80 milionů USD, která byla přislíbena v reakci na naléhavou krizi v oblasti Sahelu a zároveň vítá i skutečnost, že humanitární pomoc EU určená pro oblast Sahelu se od začátku roku 2012 zvýšila ze 45 milionů EUR na více než 120 milionů EUR, a naléhavě vyzývá všechny zúčastněné strany, aby zajistily, že tato pomoc bude využita pro ty, kdo ji potřebují; zároveň vyzývá mezinárodní společenství, aby poskytlo nezbytné finanční prostředky na řešení potravinové krize a nedostatečné bezpečnosti v této oblasti;

11.  zdůrazňuje, že oblast Sahelu patří k regionům, které jsou nejvíce zasaženy změnou klimatu a ztrátou biologické rozmanitosti, a že tato skutečnost má značný dopad na zemědělství, zemědělce a život místního obyvatelstva a vede ke zvyšování chudoby a nerovností; vítá opatření organizace FAO, která přijala ve spolupráci se stálým mezistátním výborem pro kontrolu sucha v Sahelu (CILSS), sítí včasného varování před hladomorem (FEWSNET), Světovým potravinovým programem a vládami;

12.  naléhavě vyzývá EU, aby v koordinaci s ostatními dárci přijala rozhodnou vedoucí úlohu a zavedla rychlá opatření s cílem předejít tomu, aby se krize v oblasti Sahelu přeměnila v katastrofu, očekává se totiž, že humanitární situace v této oblasti bude i nadále kritická, a to přijnejmenším do hlavní sklizně na podzim tohoto roku;

13.  je přesvědčen, že pro mezinárodní společenství je ze střednědobé až dlouhodobé perspektivy nezbytné zaměřit svou činnost na posílení schopnosti příslušných skupin obyvatel vyrovnávat se s budoucími suchy a ostatními naléhavými situacemi, a snížit tak jejich závislost na pomoci při mimořádných událostech, zkvalitnit strategie v případě hladomoru a bojovat proti strukturálním nedostatkům, čímž bude daný problém řešen účinnějším způsobem;

14.  naléhavě vyzývá EU a mezinárodní společenství, aby své činnosti zaměřily na úsilí chránit živobytí těch nejzranitelnějších domácností, zlepšit situaci pastevců, chovatelů dobytka a zemědělců, podpořit řízení/zachování přírodních zdrojů, jako je voda, stromy a půda, poskytovat nejzranitelnějším rodinám a zejména ženám integrovanou potravinovou pomoc v mimořádných situacích, více se zaměřit na snižování rizik a řízení v případě katastrof, a to na místní, vnitrostátní a regionální úrovni, a podpořit koordinaci a intenzivnější řízení informací o bezpečnosti potravin a systémy včasného varování;

15.  domnívá se, že je naléhavě třeba podpořit iniciativy zaměřené na posílení dialogu a zvyšování schopnosti místních společenství vzdorovat a čelit přitažlivosti terorismu a náboru mladých lidí teroristickými a dalšími zločineckými skupinami, mj. podporou zaměstnanosti mladých lidí a odbornou přípravou;

16.  vybízí státy ze sahelsko-saharské oblasti, nové libyjské orgány a příslušné vícestranné agentury k přijetí veškerých nezbytných opatření, jež by zabránila šíření zbraní v této oblasti vytvořením vhodných mechanismů, které umožní kontrolu a zajištění vnitrostátních hranic v celém regionu, včetně mechanismu, který zamezí předávání ručných palných a lehkých zbraní, k provádění programů zaměřených na shromažďování a ničení nelegálních ručních palných a lehkých zbraní a k přijetí opatření umožňujících výměnu informací a společné bezpečnostní operace v regionu;

17.  vítá skutečnost, že Alžírsko, Mali, Mauritánie a Niger zřídily v roce 2010 Společný řídící operační výbor (CEMOC) za účelem koordinace boje proti terorismu, organizovanému zločinu a obchodování s omamnými látkami v sahelsko-saharské oblasti;

18.  vyzývá celé mezinárodní společenství a zejména EU, aby zintenzivnily svou spolupráci se zeměmi v sahelsko-saharské oblasti a společenstvím ECOWAS v boji proti terorismu a organizovanému zločinu, zejména navýšením prostředků pro operační výbor CEMOC;

19.  vyzývá k tomu, aby všechna opatření přijatá v boji proti terorismu byla v souladu s mezinárodními úmluvami a protokoly o lidských právech;

20.  zdůrazňuje, že by se měla přijmout účinná opatření, jež by teroristům a jejich spojencům zabránila v přístupu k finančním prostředkům, a vyzývá státy regionu, aby přijaly opatření doporučovaná Úřadem OSN pro drogy a kriminalitu (UNODC), konkrétně reformu systému trestního soudnictví, protikorupční zákony, lepší sledování obchodu s lehkými zbraněmi a zmrazení podezřelých bankovních účtů;

21.  připomíná a odsuzuje únosy dvou francouzských občanů, jednoho Švéda, Holanďana a jednoho obyvatele Jihoafrické republiky s britským pasem, k nimž došlo ve dnech 24. a 25. listopadu 2011, a vraždu jednoho německého občana, který se svým únoscům postavil na odpor; poukazuje na to, že tímto se počet zajatců ze zemí EU v oblasti Sahelu zvýšil na dvanáct osob, neboť al-Káida působící v Islámském Maghrebu stále zadržuje dva španělské a jednoho italského občana, kteří byli uneseni v západním Alžírsku v říjnu 2011, čtyři francouzské státní příslušníky unesené v září 2010 v Nigeru a švýcarského misionáře uneseného dne 15. dubna 2012 v Timbuktu;

22.  doufá, že případná mise v rámci evropské bezpečnostní a obranné politiky (SBOP), o níž by vláda Mali oficiálně požádala, pomůže zemím v tomto subregionu účinněji kontrolovat jejich hranice a zejména bojovat proti obchodování se zbraněmi, omamnými látkami a lidmi;

23.  oceňuje opatření společenství ECOWAS, Africké unie, OSN a sousedních zemí, která mají Mali pomoci s návratem k ústavnímu pořádku a zahájit konkrétní kroky na ochranu nezávislosti, jednoty a územní celistvosti této země; bere na vědomí výsledek konference, která se pod záštitou burkinafaského prezidenta Blaisea Compaoréa (jehož společenství ECOWAS jmenovalo zprostředkovatelem) konala ve dnech 14. až 15. dubna 2012 v Ouagadougou, a doufá, že bude rychle upřesněn harmonogram a způsob přechodu k novému režimu;

24.  vyzývá EU a její členské státy, aby v oblasti Sahelu věnovaly mimořádnou pozornost situaci žen a dívek a přijaly všechna nezbytná opatření k zajištění jejich ochrany před všemi formami násilí a porušováním jejich lidských práv;

25.  pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předal Radě, Komisi, místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, generálním tajemníkům OSN a Africké unie, společenství ECOWAS a členským státům EU.

(1) Doc. 09009/2012. (2) Doc. 08067/2012. (3) S/2012/42. (4) SC/10590. (5) SC/10592. (6) SC/10600. (7) SC/10603. (8) Úř. věst. C 327, 10.11.2011, s. 38. (9) Úř. věst. C 145, 23.5.2012, s. 34. (10) Doc 14361/2010. (11) Přijaté texty, P7_TA(2012)0141.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 14. června 2012 o případech beztrestnosti na Filipínách (2012/2681(RSP))

P7_TA(2012)0264 RC-B7-0308/2012

Evropský parlament,

–  s ohledem na Mezinárodní pakt o občanských a politických právech a jeho dodatkový protokol, jehož smluvní stranou jsou i Filipíny,

–  s ohledem na strategický dokument Komise pro Filipíny na období 2007–2013,

–  s ohledem na finanční dohodu mezi EU a Filipínami týkající se programu na podporu spravedlnosti, která byla podepsána v říjnu 2009 a má za cíl urychlit trestní řízení vedená proti osobám, které se podílely na vykonávání poprav bez řádného soudu, a s ohledem na nový program „Spravedlnost pro všechny“,

–  s ohledem na skutečnost, že Filipíny nedávno ratifikovaly Římský statut Mezinárodního trestního soudu a opční protokol k Úmluvě proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání (OPCAT),

–  s ohledem na zprávu pracovní skupiny OSN pro všeobecný pravidelný přezkum ze dne 31. května 2012 o Filipínách,

–  s ohledem na prohlášení místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky Catherine Ashtonové ze dne 24. dubna 2012,

–  s ohledem na svá předchozí usnesení o Filipínách, zejména na usnesení ze dne 21. ledna 2010(1),

–  s ohledem na čl. 122 odst. 5 a čl. 110 odst. 4 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že od března 2012 byl pohřešován Esmail Amil Enog, zaměstnanec rodiny Ampatuanů v provincii Maguindanao, poté co před soudem vypověděl, že odvezl příslušníky ozbrojené milice na místo, kde bylo v roce 2009 zabito 57 osob; vzhledem k tomu, že 31. května 2012 bylo nalezeno jeho rozčtvrcené tělo, které neslo stopy mučení;

B.  vzhledem k tomu, že během mimořádně rozsáhlého zásahu byli zatčeni členové rodiny Ampatuanů, kteří byli obviněni ze zosnování masakru, k němuž došlo 23. listopadu 2009 v Manguindanau, a že byl obstaven majetek a zmraženy bankovní účty 28 členům klanu a jejich společníkům;

C.  vzhledem k tomu, že 8. září 2010 byl v Manile zahájen proces s osobami obviněnými ze spáchání masakru v Manguindanau; vzhledem k tomu, že soudní řízení je v této věci vedeno proti Andalu Ampatuanovi a několika jeho synům, zatímco dalších asi sto podezřelých je stále na svobodě;

D.  vzhledem k tomu, že od zahájení procesu v roce 2010 je Esmail Enog třetím zabitým svědkem a že zprávy hovoří i o napadeních, ohrožování a obtěžování příbuzných dalších svědků nebo o pokusech o jejich uplacení;

E.  vzhledem k tomu, že surové zabití pana Enoga jasně svědčí o tom, že v zemi přetrvává klima beztrestnosti, které bylo masakrem v Maguindanau ještě posíleno;

F.  vzhledem k tomu, že v roce 2012 byli podle zpráv mezinárodního tisku zabiti čtyři novináři a že organizace, které sledují situaci v oblasti lidských práv na Filipínách, považují tuto zemi pro pracovníky sdělovacích prostředků za nebezpečnou;

G.  vzhledem k tomu, že od nástupu prezidenta Aquina do funkce se počet poprav bez řádného soudu a počet násilných zmizení výrazně snížil; vzhledem k tomu, že vláda však stále není schopna účinně bojovat proti rozšířené beztrestnosti pachatelů těchto činů a potírat politicky motivované násilí;

H.  vzhledem k tomu, že podle organizací zabývajících se lidskými právy bylo z několika stovek poprav bez řádného soudu, k nimž došlo v posledních deseti letech, úspěšně vyšetřeno pouze sedm případů, v nichž figurovalo 11 obžalovaných, a že od nástupu prezidenta Aquina k moci nebyl uzavřen jediný případ;

I.  vzhledem k tomu, že vláda po masakru v Manguindanau ustavila nezávislou komisi pro boj proti soukromým armádám, jejímž úkolem je rozpustit soukromé milice, ale dosud nebylo dosaženo žádných konkrétních výsledků;

J.  vzhledem k tomu, že podle zprávy této nezávislé komise z května 2011 v zemi aktivně působí minimálně 72 soukromých ozbrojených skupin;

K.  vzhledem k tomu, že v rámci posledního všeobecného pravidelného přezkumu situace na Filipínách byla potvrzena doporučení z roku 2008, tj. ukončit beztrestnost osob zodpovědných za popravy bez řádného procesu, násilná zmizení a mučení a postavit tyto osoby před soud, rozhodněji se zasazovat o úplný zákaz mučení, poprav bez soudu a násilných zmizení, ukončit beztrestnost tím, že pachatelé budou předáni spravedlnosti a zajistit náležitou ochranu novinářů a ochránců lidských práv;

L.  vzhledem k tomu, že v červnu 2011 přijal filipínský senát akt o násilném nebo nedobrovolném zmizení, který v květnu 2012 schválila i dolní komora parlamentu;

1.  důrazně odsuzuje vraždu třetího svědka masakru v Manguindanau a čtyř novinářů a rodinám zesnulých vyjadřuje hlubokou soustrast;

2.  je na vážných pochybách ohledně nezávislosti soudů a je znepokojen liknavým usvědčováním případů porušování lidských práv v zemi; žádá, aby bylo okamžitě zahájeno nezávislé vyšetřování případů nedávných vražd;

3.  vyzývá filipínskou vládu, aby přijala další opatření s cílem ukončit beztrestnost osob zodpovědných za popravy bez procesu, násilná zmizení a mučení a postavit tyto osoby –včetně pachatelů masakru v Manguindanau, kteří jsou stále na svobodě – před soud; dále žádá, aby byly propuštěny všechny zmizelé osoby, které jsou stále drženy v zajetí, a aby byly vyjasněny všechny další nevyřešené kauzy;

4.  vítá, že v souvislosti s masakrem v Maguindanau bylo obžalováno 196 osob, avšak s politováním konstatuje, že řízení zatím nedospělo k žádným konkrétním výsledkům;

5.  důrazně vyzývá filipínskou vládu, aby ratifikovala Mezinárodní mluvu o ochraně všech osob před násilným zmizením a uzákonila akt o násilném nebo nedobrovolném zmizení;

6.  vyzývá filipínskou vládu, aby zajistila náležitou ochranu ochránců lidských práv, odborářů a novinářů, aby důkladně vyšetřila útoky na novináře a stíhala osoby, které za ně nesou zodpovědnost, a aby do vnitrostátního práva zapracovala striktní předpisy, jež takové akty postaví mimo zákon a budou je posuzovat jako trestné činy;

7.  naléhavě vyzývá státní orgány, aby pod záštitou komise pro lidská práva vypracovaly zvláštní program pro ochranu svědků a obětí, který se bude vztahovat i na jejich rodiny; tento program by se používal v případech vážného porušování lidských práv, zejména pokud by pachateli byli vojáci, policisté nebo státní úředníci;

8.  je znepokojen tím, že v policejní vazbě i nadále dochází k častému mučení podezřelých osob, nebo je s nimi špatně zacházeno, a naléhá na filipínské orgány, aby rozhodněji o důsledně zakročily proti porušování filipínského zákona o boji proti terorismu z roku 2009;

9.  důrazně vyzývá vládu, aby okamžitě zakázala a rozpustila polovojenské jednotky a místní milice a zakázala i činnost těchto složek pod vojenským velením, a aby ozbrojené jednotky civilistů – zejména geografické jednotky civilních ozbrojených sil a civilní dobrovolnické organizace – plně podřídila vojenské a policejní kontrole;

10.  vyzývá vládu, aby přijala konkrétní opatření, v nichž zohlední doporučení vydaná v rámci posledního pravidelného přezkumu situace na Filipínách; naléhavě ji vyzývá, aby neprodleně zrušila dekret č. 546 a zakázala tak soukromé armády;

11.  vítá, že Filipíny dne 30. srpna 2011 ratifikovaly Římský statut Mezinárodního trestního soudu a dne 17. dubna 2012 opční protokol k Úmluvě proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání (OPCAT);

12.  vítá významné kroky, které filipínská vláda učinila ve snaze zabránit zabíjení lidí a postavit pachatele před soud, jakož i skutečnost, že svou činnost zahájila nová pracovní skupina složená ze státních zástupců, kteří se budou věnovat výhradně tomuto problému s cílem řešit popravy bez řádného soudu a násilná zmizení;

13.  vítá úspěšné provádění programu EPJUST a nový program EU a Filipín na podporu spravedlnosti nazvaný „Spravedlnost pro všechny“, který bude zahájen v blízké budoucnosti a v období 2012 až 2015 bude disponovat rozpočtem ve výši 10 milionů EUR; tento program bude mít za cíl podporovat rovný přístup ke spravedlnosti, její efektivní vymáhání pro všechny občany obecně, zejména však pro chudé a znevýhodněné skupiny, jako jsou ženy, děti, menšiny a domorodé obyvatelstvo, a ochranu lidských práv a sociálních aktivistů;

14.  žádá filipínskou vládu, aby zvláštnímu zpravodaji OSN povolila návštěvu země, aby zde mohl posoudit situaci v oblasti lidských práv;

15.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení vysoké představitelce EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, prezidentovi a vládě Filipín, vysokému komisaři OSN pro lidská práva a vládám členských zemí sdružení ASEAN.

(1) Úř. věst. C 305 E, 11.11.2010, s. 11.

Usnesení Evropského parlamentu zue dne 14. června 2012 o situaci týkající se národnostních menšin v Íránu (2012/2682(RSP))

P7_TA(2012)0265 RC-B7-0309/2012

Evropský parlament,

–  s ohledem na svá předchozí usnesení o Íránu, zejména na usnesení týkající se lidských práv,

–  s ohledem na rezoluci Rady OSN pro lidská práva č. 16/9, na základě níž byl vytvořen mandát zvláštního zpravodaje o situaci v oblasti lidských práv v Íránu,

–  s ohledem na zprávy zvláštního vyslance OSN pro oblast lidských práv v Íránu ze dne 23. září 2011 a 6. března 2012 o situaci v oblasti lidských práv v Íránské islámské republice,

–  s ohledem na prohlášení mluvčí vysoké představitelky paní Catherine Ashtonové o používání trestu smrti v Íránu ze dne 30. května 2012,

–  s ohledem na Mezinárodní pakt o občanských a politických právech, Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech a Úmluvu o odstranění všech forem rasové diskriminace, jichž je Írán smluvní stranou,

–  s ohledem na čl. 122 odst. 5 a čl. 110 odst. 4 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že současná situace v oblasti lidských práv v Íránu je charakterizována systematickým porušováním základních práv, k němuž neustále dochází; vzhledem k tomu, že v Íránu neustále dochází k diskriminaci a pronásledování menšin na základě jejich národnostního původu či náboženství; vzhledem k tomu, že v posledních měsících menšiny demonstrovaly za svá práva a že to vedlo k rozsáhlému zatýkání účastníků těchto demonstrací;

B.  vzhledem k tomu, že probíhá soud se šesti členy íránské arabské minority Ahvázíů poté, co byli bez obvinění téměř na celý rok zadržování v souvislosti s činností ve prospěch své menšiny; vzhledem k tomu, že existují opodstatněné obavy, že by jejich soudní řízení nemuselo proběhnout spravedlivě a že mohou být ohroženi mučením, příp. jiným nevhodným zacházením;

C.  vzhledem k tomu, že dne 5. června 2012 zemřel v důsledku nedostatečné zdravotní péče vězeňských orgánů ve vězení Radžáí Šahr například vězeň kurdského původu Muhammad Mehdí Zálíe;

D.  vzhledem k tomu, že ústava Íránské islámské republiky formálně zajišťuje řádné zacházení s národnostními menšinami; vzhledem k tomu, že v praxi se však členové národnostních menšin, jako jsou Ázerové, Kurdové a Baličové, setkávají s celou řadou případů porušování lidských a občanských práv, včetně omezování svého práva na svobodu shromažďování, sdružování a projevu;

E.  vzhledem k rozšířené sociálněekonomické diskriminaci osob patřících k menšinám, včetně konfiskace půdy a majetku a bránění v získání zaměstnání, a k omezování sociálních, kulturních a jazykových práv, které je v rozporu s Mezinárodní úmluvou o odstranění všech forem rasové diskriminace a Mezinárodním paktem o hospodářských, sociálních a kulturních právech;

F.  vzhledem k tomu, že diskriminace národnostních menšin má závažný dopad na oblast vzdělávání, jelikož školy v oblastech, kde žijí menšiny, mají často nedostatečnou kvalitu, přičemž míra neukončené školní docházky a analfabetizmu je v těchto oblastech často vyšší než je celostátní průměr, což přispívá k nižšímu zastoupení národnostních a etnických menšin ve vysokých vládních funkcích;

G.  vzhledem k tomu, že ženy jiného než perského původu čelí jakožto členky marginalizované komunity a ženy v Íránu, kde právní předpisy výslovně omezují jejich práva, dvojí diskriminaci;

H.  vzhledem k tomu, že v Íránu byl v posledních letech zaznamenán dramatický nárůst počtu poprav, včetně poprav nezletilých; vzhledem k tomu, že se trest smrti pravidelně uplatňuje v případech, kdy obviněným není umožněno, aby využili svého práva na spravedlivý proces, a za trestné činy, které se podle mezinárodních norem neřadí do kategorie „nejzávažnějších trestných činů“;

1.  vyjadřuje své závažné znepokojení nad neustále se zhoršující situací v oblasti lidských práv v Íránu, a to i v případě osob, které patří k etnickým a náboženským menšinám, které lze připsat systematické politické, hospodářské, sociální a kulturní diskriminaci;

2.  vyzývá íránské orgány, aby odstranily veškeré formy diskriminace osob patřících k národnostním a náboženským menšinám, ať už jsou jako tyto menšiny uznány, či nikoli; požaduje, aby bylo všem osobám patřícím k menšinám umožněno uplatňovat veškerá práva zakotvená v íránské ústavě a v mezinárodním právu, včetně záruk, které poskytuje Mezinárodní úmluva o odstranění všech forem rasové diskriminace a Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech, jichž je Írán smluvní stranou;

3.  vyzývá íránské orgány, aby zajistily, aby soud se zadrženými členy íránské arabské menšiny Ahvázíů, kterými jsou Muhammad Alí Amúrí, Rahman Asákere, Hášim Ša´bání Amúrí, Hádí Rašídí, Sa´íd Džabár Al-Bóšóke a Sa´íd Mochtar Al-Bóšóke, probíhal v souladu s mezinárodními normami pro spravedlivý soud a řádnou ochranou proti týrání a jiným způsobům špatného zacházení, a aniž by se přistoupilo k uvalení trestu smrti;

4.  naléhavě vyzývá íránské orgány, aby propustily všechny aktivisty, kteří jsou v současnosti ve vězení za svou nenásilnou obhajobu práv menšin;

5.  vyzývá íránské orgány, aby v souladu s ústavou Íránské islámské republiky respektovaly právo národnostních menšin na používání vlastního jazyka, a to v soukromí i na veřejnosti, a zejména aby zajistily vzdělávání v jazycích menšin;

6.  vyzývá nezávislého odborníka OSN na otázky menšin a zvláštního zpravodaje OSN o současných formách rasizmu, xenofobie a s nimi spojenou intolerancí, aby požádali o návštěvu v Íránu, aby mohli o situaci v oblasti lidských práv, zejména o neblahé situaci menšin, podat zprávu;

7.  vyzývá íránské orgány, aby v souladu s íránskou ústavou a Mezinárodní úmluvou o občanských a politických právech zajistily náboženskou svobodu a ukončily v praxi diskriminaci a pronásledování náboženských menšin, jako např. muslimů jiného než šíitského směru, Syřanů či jiných křesťanských skupin, systematické pronásledování baháistické menšiny a uplatňování trestu smrti u osob, které přestoupily z islámu na jiné náboženství;

8.  vyzývá Komisi, aby v úzké spolupráci s Parlamentem účinně využila nový nástroj pro demokracii a lidská práva s cílem podpořit demokracii a dodržování lidských práv v Íránu, včetně práv osob patřících k menšinám;

9.  jednoznačně odsuzuje používání trestu smrti v Íránu a žádá íránské orgány, aby v souladu s rezolucemi Valného shromáždění OSN č. 62/149 a 63/168 uvalily moratorium na výkon trestu smrti v očekávání jeho zrušení; naléhavě vyzývá vládu, aby zakázala popravy nezletilých a zmírnila všechny tresty smrti, které v současné době mladistvým hrozí;

10.  znovu konstatuje, že je připraven zapojit se s Íránem do dialogu o lidských právech na všech úrovních na základě všeobecných hodnot, které jsou zakotveny v Úmluvě a paktech OSN;

11.  vyzývá íránské orgány, aby prokázaly, že jsou plně odhodlány spolupracovat s mezinárodním společenstvím na zlepšování situace v oblasti lidských práv v Íránu; zdůrazňuje, že je nutné zapojit se do užší spolupráce s Radou pro lidská práva a v rámci mechanizmů OSN pro oblasti lidských práv;

12.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, generálnímu tajemníkovi OSN, Radě OSN pro lidská práva, Úřadu nejvyššího vůdce, vládě a parlamentu Íránské islámské republiky.

Prohlášení Evropského parlamentu ze dne 14. června 2012 o zavedení Evropského týdne zvyšování povědomí o srdeční zástavě

P7_TA(2012)0266 P7_DCL(2012)0011

Evropský parlament,

–  s ohledem na článek 123 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že každý rok v Evropě postihne přibližně 400 000 lidí náhlá srdeční zástava mimo nemocniční zařízení, přičemž míra přežití je nižší než 10 %;

B.  vzhledem k tomu, že přežití mnoha zdánlivě zdravých obětí závisí na kardiopulmonální resuscitaci (KPR) prováděné náhodnými svědky a na včasné defibrilaci, a že zásah během 3–4 minut může zvýšit šance na přežití na více než 50 %;

C.  vzhledem k tomu, že programy zavádění automatizovaných externích defibrilátorů (AED) jsou v Evropě prováděny pouze částečně;

1.  vyzývá Komisi a Radu, aby podpořily:

2.  vyzývá Komisi a členské státy, aby zavedly Evropský týden zvyšování povědomí o srdeční zástavě s cílem prohloubit vědomosti a zlepšit vzdělávání široké veřejnosti, lékařů a zdravotnických pracovníků;

3.  vyzývá Komisi, aby podpořila členské státy při přijímání a provádění vnitrostátních strategií rovného přístupu k vysoce kvalitní kardiopulmonální resuscitaci;

4.  vyzývá Komisi a členské státy, aby v celé EU přijaly harmonizované právní předpisy s cílem poskytnout imunitu proti odpovědnosti nezdravotníkům, kteří jako první poskytnou při náhlé srdeční příhodě dobrovolnou pomoc;

5.  pověřuje svého předsedu, aby toto prohlášení spolu se jmény jeho signatářů(1) předal Radě, Komisi a parlamentům členských států.

(1) Seznam signatářů je zveřejněn v příloze 1 k zápisu ze zasedání ze dne 14. června 2012 (P7_PV(2012)06-14(ANN1)).