Choisissez la langue de votre document :
- bg - български
- es - español
- cs - čeština
- da - dansk
- de - Deutsch
- et - eesti keel
- el - ελληνικά
- en - English
- fr - français
- ga - Gaeilge
- hr - hrvatski
- it - italiano
- lv - latviešu valoda
- lt - lietuvių kalba
- hu - magyar
- mt - Malti
- nl - Nederlands
- pl - polski
- pt - português
- ro - română
- sk - slovenčina
- sl - slovenščina
- fi - suomi
- sv - svenska
|
 Situace v oblasti lidských práv ve Spojených arabských emirátech |
| |||||||||
Evropský parlament, – s ohledem na své usnesení ze dne 24. března 2011(1) o vztazích EU s Radou pro spolupráci v Perském zálivu (GCC), – s ohledem na návštěvu delegace Evropského parlamentu pro vztahy s Arabským poloostrovem ve Spojených arabských emirátech ve dnech 29. dubna až 3. května 2012, – s ohledem na článek 30 ústavy Spojených arabských emirátů, – s ohledem na Arabskou chartu lidských práv, jejíž smluvní stranou Spojené arabské emiráty jsou, – s ohledem na své výroční zprávy o dodržování lidských práv, – s ohledem na strategický rámec a akční plán EU pro lidská práva a demokracii, – s ohledem na obecné zásady EU týkající se obhájců lidských práv z roku 2004, které byly aktualizovány v roce 2008, – s ohledem na prohlášení spolupředsedů 22. zasedání Smíšené rady a schůzky ministrů EU–GCC v Lucemburku dne 25. června 2012, – s ohledem na prohlášení místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky v návaznosti na zasedání Smíšené rady a schůzky ministrů EU–GCC dne 20. dubna 2011 a její komentáře týkající se 22. zasedání Smíšené rady a schůzky ministrů EU–GCC dne 25. června 2012, – s ohledem na dohodu o spolupráci ze dne 25. února 1989 mezi Evropskou unií a Radou pro spolupráci v Perském zálivu, – s ohledem na společný akční program (2010–2013) pro provádění dohody o spolupráci EU–GCC z roku 1989, – s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv z roku 1948, – s ohledem na Úmluvu proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání a na Mezinárodní pakt o občanských a politických právech (ICCPR), – s ohledem na Protokol o prevenci, potlačování a trestání obchodování s lidmi, zejména se ženami a dětmi (Palermský protokol) a na Úmluvu OSN o odstranění všech forem diskriminace žen (CEDAW) a o právech dítěte (CRC), – s ohledem na doporučení zvláštního zpravodaje OSN pro otázky obchodování s lidmi, zejména se ženami a dětmi, ze dne 12. dubna 2012, – s ohledem na čl. 122 odst. 5 a čl. 110 odst. 4 jednacího řádu, A. vzhledem k tomu, že vláda Spojných arabských emirátů zintenzivnila v roce 2012 své tvrdé zásahy proti obhájcům lidských práv a aktivistům občanské společnosti a počet politických vězňů se zvýšil na 64; B. vzhledem k tomu, že mnoho z nich je drženo v izolaci, že se objevily případy údajného mučení a že zadrženým je odepírána právní pomoc; C. vzhledem k tomu, že k zadrženým patří místopředseda studentské asociace Spojených arabských emirátů Mansúr al-Ahmadí, jeden úřadující soudce Muhammad al-Abdulí, dva bývalí soudci Chamís az-Zijúdí a Ahmad az-Za’ábí a dva přední obhájci lidských práv Muhammad al-Mansúrí (bývalý předseda sdružení právníků) a Muhammad ar-Roken; D. vzhledem k tomu, že zaměstnanci právníka ze SAE, který nabízí zadrženým právní pomoc, jsou údajně vystaveni systematickému obtěžování a zastrašování, včetně vypovězení tří zaměstnanců, kteří nejsou občany SAE, z důvodu národní bezpečnosti; vzhledem k tomu, že obtěžováni byli i právníci, kteří přicestovali do Spojených arabských emirátů, aby nabídli právní pomoc zadrženým; E. vzhledem k tomu, že obhájci lidských práv a demokratičtí aktivisté jsou vystaveni pronásledování, zákazu cestování, omezování svobody projevu a svobody shromažďování, svévolnému zadržování, odnímání státního občanství, vypovězení a nezákonnému věznění; F. vzhledem k tomu, že orgány Spojených arabských emirátů trvají na tom, že jejich zásah je reakcí na islamistické spiknutí podnícené ze zahraničí s cílem svrhnout vládu; vzhledem k tomu, že všichni zadržení mají vazby na al-Isláh, nenásilnou islamistickou skupinu, která ve Spojených arabských emirátech působí od roku 1974; vzhledem k tomu, že důkazy nasvědčují tomu, že národní bezpečnost je záminkou pro zásah proti pokojným aktivistům s cílem umlčet výzvy na ústavní reformu a reformu otázek týkajících se lidských práv, jako je například absence státní příslušnosti; G. vzhledem k tomu, že přední obhájce lidských práv a blogger Ahmad Mansúr byl v posledních týdnech dvakrát napaden a je vystaven neustálému zastrašování a hrozbám; vzhledem k tomu, že v roce 2011 strávil sedem měsíců ve vězení, než byl odsouzen za urážku vedoucích představitelů země; vzhledem k tomu, že orgány mu zabavily cestovní pas a svévolně mu zakázaly cestovat; H. vzhledem k tomu, že Mansúr byl společně s dalšími aktivisty obviněn z urážky politických činitelů v zemí poté, co zorganizoval a podepsal petici, která vyzývala k větší politické účasti prostřednictvím zvoleného parlamentu s plnými legislativními a regulačními pravomocemi; I. vzhledem k tomu, že 15. července 2012 státní zástupce oznámil, že zadržovaná skupina politických oponentů bude vyšetřována kvůli plánování „trestných činů proti státní bezpečnosti“, „napadání ústavy a vládního systému SAE“ a vazbám na „zahraniční organizace a agendy“; J. vzhledem k tomu, že i když jsou svoboda projevu a svobodu tisku ve Spojených arabských emirátech chráněny ústavou, trestní zákoník umožňuje orgánům stíhat osoby za projevy, které jsou kritické vůči vládě; vzhledem k tomu, že nejméně jedno internetové diskusní fórum bylo uzavřeno a že na několik politických internetových stránek byl přístup ze SAE zablokován; K. vzhledem k tomu, že v roce 2012 orgány SAE uzavřely kanceláře známých nevládních organizací mezinárodního významu podporujících demokracii v regionu, zejména kancelář Národního demokratického institutu v Dubaji a kancelář německé prodemokratické Nadace Konrada Adenauera v Abú Dabí; L. vzhledem k tomu, že podle zprávy zvláštního zpravodaje pro otázky obchodování s lidmi je obchodování s lidmi ve Spojených arabských emirátech za účelem jejich vykořisťování jako pracovní síly i nadále rozšířeno a oběti takového obchodu zůstávají neznámé; M. vzhledem k tomu, že vláda příliš nepokročila v provádění doporučení výboru pro Úmluvu OSN o odstranění všech forem diskriminace žen předložených začátkem roku 2010; N. vzhledem k tomu, že ve Spojených arabských emirátech je trest smrti nadále uplatňován; 1. vyjadřuje hluboké znepokojení nad útoky, represemi a zastrašováním obhájců lidských práv, politických aktivistů a představitelů občanské společnosti ve Spojených arabských emirátech, kteří nadále pokojně uplatňují svá základní práva na svobodu projevu, myšlení a shromažďování; vyzývá orgány Spojených arabských emirátů, aby okamžitě zastavily dále probíhající zásahy; 2. vyzývá k bezpodmínečnému propuštění všech vězňů svědomí a aktivistů včetně obhájců lidských práv a žádá orgány Spojených arabských emirátů, aby zajistily, aby zadržení, kteří údajně porušili zákon, byli předvedeni před soudce, obviněni z trestného činu a byla jim poskytnutá právní pomoc podle jejich volby; 3. vyzývá orgány Spojených arabských emirátů, aby provedly důkladné a nestranné vyšetření útoků a veřejných výhrůžek vůči Ahmadu Mansúrovi a všech dalších případů obtěžování a útoků; 4. požaduje dodržování všech lidských práv a základních svobod včetně svobody projevu, jak na internetu, tak mimo něj, svobody shromažďování, práv žen a rovnosti pohlaví, jakož i boj proti diskriminaci a právo na spravedlivý proces; 5. vítá přistoupení Spojených arabských emirátů dne 19. července 2012 k Úmluvě Organizace spojených národů proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání a naléhavě žádá orgány SAE, aby potvrdily svůj závazek k převzatým smluvním povinnostem tím, že důkladně, nestranně a nezávisle prošetří případy údajného mučení a jiné případy obvinění z násilného zmizení osob; 6. vyzývá Spojené arabské emiráty, aby potvrdily svůj úmysl „dodržovat nejvyšší standardy při prosazování a ochraně lidských práv“ v souladu s jejich kandidaturou na členství v Radě OSN pro lidská práva v letech 2013 až 2015 tím, že ratifikují ICCPR a Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech (ICESCR) a jejich opční protokoly a vydají trvalé pozvání k návštěvě pro všechny osoby zmocněné ke zvláštním postupům OSN; 7. odsuzuje uplatňování trestu smrti za jakýchkoli okolností; 8. vítá přijetí nového souboru opatření EU v oblasti lidských práv a naléhavě žádá evropské instituce, včetně zvláštního zástupce EU pro lidská práva, aby společně se 27 členskými státy podnikly konkrétní kroky k zabezpečení jasné a zásadové politiky EU vůči Spojeným arabským emirátům, která se bude zabývat pokračujícím vážným porušováním lidských práv, a to prostřednictvím demarší, veřejných prohlášení a iniciativ v Radě pro lidská práva; 9. vyzývá místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku Unie a evropské orgány, aby lidská práva zařadily na přední místo ve svých vztazích se všemi třetími zeměmi včetně strategických partnerů, se zvláštním důrazem na nejbližší schůzku ministrů EU–GCC; 10. je přesvědčen, že je velmi důležité pokračovat v úsilí o zvýšení spolupráce mezi EU a oblastí Perského zálivu a podporovat vzájemné porozumění a důvěru; domnívá se, že pravidelná meziparlamentní setkání mezi Parlamentem a jeho partnery v regionu jsou důležitým fórem pro rozvíjení konstruktivního a upřímného dialogu o otázkách společného zájmu; 11. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení vládě a parlamentu Spojených arabských emirátů, místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, Komisi, zvláštnímu zástupci EU pro lidská práva, parlamentům a vládám členských států, vysoké komisařce Organizace spojených národů pro lidská práva a vládám členských států Rady pro spolupráci v Perském zálivu.
| ||||||||||
| Diskriminace dívek v Pákistánu, zejména případ Malály Júsafzajové |
| |||||||||||||||
Evropský parlament, – s ohledem na své usnesení ze dne 15. prosince 2011 o situaci žen v Afghánistánu a Pákistánu(1), – s ohledem na svá předchozí usnesení o lidských právech a demokracii v Pákistánu, zejména usnesení ze dne 20. ledna 2011(2) a ze dne 20. května 2010(3), – s ohledem na své usnesení ze dne 18. dubna 2012 o výroční zprávě o stavu lidských práv ve světě a politice Evropské unie v této oblasti, včetně dopadů na strategickou politiku EU týkající se lidských práv(4), – s ohledem na prohlášení mluvčího vysoké představitelky ze dne 10. října 2012 ke střelbě na mladé obránce lidských práv v Pákistánu, – s ohledem na prohlášení výkonné ředitelky orgánu OSN pro problematiku žen ze dne 10. října 2012, v němž odsuzuje útok na Malalaj Júsufzaiovou, – s ohledem na závěry Rady o netoleranci, diskriminaci a násilí na základě náboženství nebo víry přijaté dne 21. února 2011, – s ohledem na pětiletý plán angažovanosti mezi EU a Pákistánem z března 2012, jehož prioritními oblastmi jsou řádná veřejná správa, spolupráce v oblasti posilování postavení žen a dialog o lidských právech, – s ohledem na závěry Rady ze dne 25. června 2012 týkající se Pákistánu, v nichž Rada opakovaně vyjadřuje naději na podporu a dodržování lidských práv, – s ohledem na sdělení Komise nazvané „Zvláštní místo pro děti v rámci vnější činnosti EU“ (COM(2008)0055), – s ohledem na článek 26 Všeobecné deklarace lidských práv z roku 1948, – s ohledem na Úmluvu OSN o odstranění všech forem diskriminace žen (CEDAW) ze dne 18. prosince 1979 a na deklaraci OSN o odstranění násilí páchaného na ženách ze dne 20. prosince 1993, – s ohledem na rezoluce Rady bezpečnosti OSN č.1325 (2000) a 1820 (2008) o ženách, míru a bezpečnosti a na rezoluci Rady bezpečnosti OSN č.1888 (2009) o sexuálním násilí páchaném na ženách a dětech v ozbrojených konfliktech, která zdůrazňuje odpovědnost všech států za ukončení beztrestnosti a za trestní stíhání osob odpovědných za zločiny proti lidskosti a válečné zločiny, včetně sexuálního a jiného násilí vůči ženám a dívkám, – s ohledem na čl. 122 odst. 5 a čl. 110 odst. 4 jednacího řádu, A. vzhledem k tomu, že dne 9. října 2012 si skupina útočníků vyhlédla ve školním autobuse čtrnáctiletou dívku z údolí Svátu Malalaj Júsufzaiovou, která se vracela domů a kterou střelili do hlavy a do krku a vážně ji zranili, přičemž při tomto útoku utrpěly zranění také dvě další dívky; B. vzhledem k tomu, že Malalaj Júsufzaiová se díky svým příspěvkům do blogů, které psala od svých 11 let, stala národním symbolem odporu proti snahám Tálibánu odepřít dívkám vzdělání, za což jí v prosinci 2011 byla udělena národní cena míru pro mládež, která byla na její poctu přejmenována na národní cenu míru Malalaj Júsufzaiové; C. vzhledem k tomu, že k odpovědnosti za tento útok se přihlásila teroristická skupina Tehrík-e-Tálibán Pákistán (TTP) s tvrzením, že je nezbytné zabít každého, kdo vede kampaň proti islámskému právu, a že se toto hnutí Malalaj Júsufzaiovou pokusí zabít znovu, jestliže se ze svých zranění zotaví; D. vzhledem k tomu, že v Pákistánu a mnoha jiných muslimských zemích se na základě obdivu k Malalaj Júsufzaiové zvedla vlna protestů jako vyjádření solidarity s jejím případem a odsouzení tohoto brutálního útoku Tálibánu; E. vzhledem k tomu, že bezpečnostní síly reagovaly zatčením mnoha osob podezřelých ze spáchání tohoto trestného činu, a vzhledem k tomu, že pákistánský parlament projednával návrh odsouzení tohoto útoku, což se ovšem setkalo s odporem hlavní opoziční strany Pákistánské muslimské ligy (N); F. vzhledem k tomu, že útoku na Malalaj Júsufzaiovou v posledních dvanácti měsících předcházely vraždy obránců lidských práv Farid Afridiové a Zartífa Afridiho údajně za jejich práci pro blaho a vzdělání žen; G. vzhledem k tomu, že Pákistán v posledních měsících opět zažil útoky ozbrojených skupin uchylujících se k teroristické taktice, jež jsou ovlivněné Tálibánem či Al-Kájdou nebo napojené na tyto organizace, přičemž jednou z těchto skupin byla TTP, a že tyto útoky byly často namířené na vládní budovy, školy a civilisty, včetně dětí, v Chajbar Páštunchwá, federálně spravovaných kmenových územích Pákistánu (FATA) a městských centrech; H. vzhledem k tomu, že v roce 2011 bylo hlášeno 11 případů, kdy ozbrojené skupiny využily ke svým sebevražedným útokům děti, že děti se i nadále stávaly oběťmi nahodilých útoků, včetně improvizovaných výbušných zařízení a sebevražedných atentátů, přičemž 57 dětí bylo v uvedeném roce zabito při výbuchu min, výbušných zbraní z války a improvizovaných výbušných zařízení či v důsledku bombových útoků a granátů nebo v důsledku cílených útoků, a že 13. září 2011 skupina TTP údajně napadla školní autobus v Chajbar Páštunchwá a zabila čtyři děti; I. vzhledem k tomu, že podle údajů vlády bylo v roce 2012 v provincii Chajbar Páštunchwá zničeno 246 škol (59 dívčích škol a 187 chlapeckých škol) a 763 škol bylo poškozeno (244 dívčích škol a 519 chlapeckých škol) v důsledku konfliktu s Tálibánem, což způsobilo, že tisíce dětí přišly o přístup ke vzdělání; J. vzhledem k tomu, že dívčí školy se od roku 2009 často stávají přímým terčem ozbrojených skupin při bombových útocích či útocích prováděných improvizovanými výbušnými zařízeními, což v roce 2011 vedlo ke 152 případům částečného či úplného zničení školních zařízení na federálně spravovaných kmenových územích Pákistánu; a vzhledem k tomu, že útoky byly údajně mířeny jako pomsta za vojenské operace v této oblasti a jako forma opozice proti světskému vzdělání a vzdělávání dívek; vzhledem k tomu, že poslední útok na dívčí školy byl uskutečněn dne 25. září 2012 v oblasti Charsadda; K. vzhledem k tomu, že situace je pro mnoho žen a dívek v Pákistánu i nadále velmi vážná, a vzhledem k tomu, že Pákistán byl indexem Global Gender Gap Index označen za třetí nejnebezpečnější místo pro ženy na světě; L. vzhledem k tomu, že ze zprávy organizace Unesco o celosvětovém sledování programu „Vzdělání pro všechny“ (Education For All (EFA) Global Monitoring Report) ze dne 16. října 2012 vyplynulo, že Pákistán snížil výdaje na vzdělání na méně než 2,3 % hrubého národního produktu (HNP), ačkoli má celosvětově druhý nejvyšší počet dívek, které neabsolvují školní docházku; M. vzhledem k tomu, že dívky jsou i nadále často oběťmi domácího násilí, obchodu s lidmi a nucených sňatků nebo oběťmi prodeje v rámci urovnání sporů; N. vzhledem k tomu, že pachatelé násilí na ženách a dívkách nejsou ve většině případů stíháni; O. vzhledem k tomu, že ačkoli je v Pákistánu v platnosti řada zákonů diskriminujících ženy, pákistánská vláda v letech 2011 a 2012 zavedla nové právní předpisy s cílem bojovat proti diskriminaci a násilí páchanému na ženách účinněji, které zahrnují i právní předpisy proti nuceným sňatkům, obtěžování žen na pracovišti a v jejich domovech a zohavování žen kyselinou; vzhledem k tomu, že tyto právní předpisy dosud nejsou prováděny ani vymáhány; P. vzhledem k tomu, že rostoucí kontrola Tálibánu nad některými územími má na ženy a dívky negativní dopad a brání jim v uplatňování jejich práv; Q. vzhledem k tomu, že EU ve svém pětiletém plánu angažovanosti z března 2012 znovu potvrdila své odhodlání vybudovat silné a dlouhodobé partnerství s Pákistánem založené na společných zájmech a sdílených hodnotách a podporovat pákistánské demokratické instituce, civilní vládu i občanskou společnost; R. vzhledem k tomu, že i když je EU připravena ke spolupráci, spoléhá na to, že Pákistán dostojí svým mezinárodním závazkům, zejména pak v oblasti bezpečnosti a lidských práv, včetně práv žen; S. vzhledem k tomu, že dne 5. června 2012 EU a Pákistán oznámily, že zřizují řídící výbor pro boj proti terorismu, jehož cílem je užší spolupráce v této oblasti; T. vzhledem k tomu, že v čl. 3 odst. 5 Smlouvy o Evropské unii se uvádí, že podpora demokracie a dodržování lidských práv a občanských svobod jsou základními zásadami a cíli Evropské unie a tvoří společný základ jejích vztahů se třetími zeměmi; vzhledem k tomu, že obchodní a rozvojová pomoc EU je podmíněna dodržováním lidských práv a práv menšin; 1. rozhodně odsuzuje násilný útok na Malalaj Júsufzaiovou a vážná zranění, jež byla způsobena jejím dvěma spolužačkám, a konstatuje, že tato agrese představuje závažné porušení práv dítěte i útok na základní lidské hodnoty a všechny ochránce lidských práv v Pákistánu; 2. vyjadřuje svůj obdiv a uznání odvaze a odhodlání, s nimiž se Malalaj Júsufzaiová již od velmi raného věku zapojila do boje za právo dívek na vzdělání a stala se vzorem pro mnoho dívek svého věku; vítá rychlý zákrok vojenských lékařů v Pákistánu i lékařů ve Spojeném království a pevně doufá, že se Malalaj ze svých závažných zranění plně zotaví; 3. vítá všeobecné odsouzení tohoto útoku velkou částí pákistánské společnosti, islámskými učenci i většinou hlavních politických stran; vyzývá všechny politické strany, aby jasně odsoudily organizaci TTP, která se přihlásila k odpovědnosti za tento útok; 4. vyjadřuje svou podporu všem pákistánským rodinám, které podporují vzdělávání svých dcer; 5. vyzývá pákistánskou vládu, aby zajistila bezpečnost Malalaj Júsufzaiové a její rodiny a postavila před soud osoby odpovědné za tento útok; vyzývá pákistánskou vládu, aby zajistila bezpečnost dalších aktivistů hájících lidská práva – zejména žen a dívek aktivně se zapojujících do společnosti a politiky –, kterým Tálibán a jiné extremistické skupiny vyhrožují; vyjadřuje své znepokojení ohledně ohlašovaných hrozeb, které obdržela 17-ti letá Hinna Khanová a její rodina 6. je hluboce znepokojen situací žen a dívek a opakovanými zprávami o porušování práv dětí a žen v Pákistánu, včetně zpráv o tom, že ozbrojené skupiny využívají děti k provádění sebevražedných útoků; zdůrazňuje, že je naléhavě nutné, aby postavení žen a dívek v Pákistánu byla věnována větší pozornost na mezinárodní úrovni; 7. je hluboce znepokojen zhoršující se tendencí k násilnému extremismu, která představuje závažnou hrozbu pro ženy a dívky, a používáním zastrašování a násilí, které již mělo za následek vyhození dívčích škol do povětří a bičování žen v některých částech Federálně spravovaných kmenových území a Chajbar Paštúnchwá; 8. naléhavě vyzývá pákistánské orgány, aby jednotlivce a skupiny podněcující násilí trestně stíhaly, a to zejména ty, jež volají po zabíjení jednotlivců a skupin, s nimiž nesouhlasí; 9. požaduje, aby pákistánská vláda vynaložila mnohem větší úsilí na nalezení stovek, ne-li tisíců obětí násilných zmizení v Pákistánu, a to včetně dětí, z nichž některé jsou dívky, jimž je teprve devět nebo deset let; požaduje, aby byly zveřejněny výsledky interních vládních šetření týkajících se rozsahu tohoto problému; 10. vítá politiku na ochranu dítěte ve Federálně spravovaných kmenových územích, jež byla zahájena dne 10. ledna 2012 s cílem realizovat plán týkající se ochranných služeb a útvarů na ochranu dítěte ve všech agenturách na těchto územích; 11. vítá skutečnost, že oblast působnosti zákona na ochranu dítěte z roku 2010, který je již v platnosti v provincii Chajbar Paštúnchwá, má být nyní s okamžitou platností rozšířena i na provinciálně spravovaná kmenová území (PATA), včetně Svátu; doufá, že efektivní uplatňování tohoto právního předpisu pomůže zavést na těchto územích vládu zákona; 12. naléhavě vyzývá pákistánskou vládu, aby danou situaci využila ke skutečnému zlepšení práv žen a dívek, a to tak, že přezkoumá a zreformuje části nařízení hudúd, zákona o důkazním řízení, zákona o omezení dětských sňatků a jiných právních předpisů, které porušují postavení a práva žen a kodifikují jejich podřadnost v očích zákona; 13. vítá skutečnost, že pákistánská vláda zavedla v letech 2011 a 2012 nové právní předpisy s cílem bojovat proti diskriminaci žen a násilí páchanému na ženách efektivnějším způsobem, a vyzývá ji, aby zajistila, že tyto nové zákony budou skutečně prováděny a vymáhány; 14. naléhavě vyzývá pákistánskou vládu, aby úzce spolupracovala s OSN a EU na plnění rozvojových cílů tisíciletí, zejména cíle 2, jenž usiluje o zajištění toho, aby „do roku 2015 mohly děti na celém světě, chlapci i dívky, dokončit úplnou základní školní docházku“; vyzývá pákistánskou vládu, aby si jako prioritu stanovila zvýšení počtu dívek, jimž se dostává školního vzdělání, a zaručila jim při tomto vzdělávání bezpečnost; 15. vyzývá pákistánskou vládu, aby navýšila financování pro státní školy a přijala efektivní opatření s cílem zavést povinné standardní učební osnovy pro základní vzdělávání a inspekční režim vztahující se na všechny soukromé i státní madrasy, které jsou často jediným zdrojem vzdělání, zejména ve venkovských oblastech; 16. vyzývá Komisi, aby v rámci své politiky rozvojové pomoci vytvořila spolu s pákistánskou vládu vzdělávací programy zaměřené na zlepšení gramotnosti a vzdělání žen v Pákistánu; 17. naléhavě vyzývá Komisi, Radu i mezinárodní společenství, aby zásadním způsobem navýšily finanční prostředky věnované úsilí ochránit ženy a dívky před znásilňováním, zneužíváním a domácím násilím a aby podporovaly opatření umožňující existenci hnutí občanské společnosti zaměřených proti diskriminaci žen a dívek; 18. vyzývá Komisi, aby dostála svému závazku vůči dětem, který přijala ve svém sdělení nazvaném „Zvláštní místo pro děti v rámci vnější činnosti EU“, a aby zajistila, že EU bude činit maximum na podporu a ochranu práv dětí; 19. trvá na tom, aby v rámci všech dialogů o lidských právech byla výslovně řešena otázka práv žen a dětí, zejména boj se všemi formami diskriminace a násilí páchaného na ženách a dívkách, především s nucenými sňatky, domácím násilím a vražděním žen, a jejich odstranění, a rovněž trvá na tom, že by mělo být odmítáno dovolávání se jakýchkoli zvyklostí, tradic nebo náboženských aspektů s cílem vyhnout se povinnosti takovou brutalitu vymýtit; domnívá se, že má-li být zajištěno dodržování základních práv dospívajících dívek v Pákistánu, je klíčová prevence dětských sňatků; 20. vyzývá příslušné orgány EU, aby v rámci svého politického dialogu s Pákistánem i nadále zdůrazňovaly otázku náboženské tolerance ve společnosti, neboť se jedná o věc zásadního významu pro dlouhodobý boj proti islamistickému extremismu; 21. naléhavě vyzývá příslušné orgány EU, aby trvaly na tom, že pákistánská vláda musí dodržovat doložku o demokracii a lidských právech zakotvenou v dohodě o spolupráci mezi Evropskou unií a Pákistánskou islámskou republikou; opětovně vyzývá Evropskou službu pro vnější činnost a zejména zvláštního zástupce EU pro lidská práva, aby pravidelně podávali zprávy o provádění dohody o spolupráci a doložky o demokracii a lidských právech, včetně uplatňování práv žen a dětí; 22. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Evropské službě pro vnější činnost, místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, zvláštnímu zástupci EU pro lidská práva, vládám a parlamentům členských států, UN Women, Radě OSN pro lidská práva a vládě a parlamentu Pákistánu.
| ||||||||||||||||
| Situace v Kambodži |
| |||||||||||
Evropský parlament, – s ohledem na zprávy zvláštního zpravodaje OSN pro situaci v oblasti lidských práv v Kambodži ze dne 16. července a 24. září 2012, – s ohledem na 21. zasedání Rady OSN pro lidská práva konané dne 24. září 2012, – s ohledem na prohlášení o odsouzení zastánců lidských práv v Kambodži, jež dne 1. října 2012 učinil mluvčí vysoké představitelky Catherine Ashtonové, – s ohledem na doporučení uvedená ve zprávě volební pozorovatelské mise EU o sledování voleb do národního shromáždění, které se konaly dne 27. července 2008 v Kambodži, – s ohledem na společný dopis, který dne 1. října 2012 zaslalo deset nevládních organizací pro lidská práva komisaři pro obchod EU de Guchtovi, – s ohledem na obchodní režim EU řídící se zásadou „Vše kromě zbraní“, jenž nejméně rozvinutým zemím, včetně Kambodže, umožňuje neomezeně do EU vyvážet vše kromě zbraní, – s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv a Mezinárodní pakt o občanských a politických právech, jichž je Kambodža smluvní stranou, – s ohledem na Deklaraci OSN o zastáncích lidských práv z roku 1998, – s ohledem na Dohodu o spolupráci mezi Evropským společenstvím a Kambodžským královstvím(1) z roku 1997, zejména pak na článek 1 (dodržování lidských práv), článek 19 (neplnění dohody) a přílohu 1 týkající se článku 19 (zrušení platnosti dohody v případě, že jedna ze stran poruší článek 1), – s ohledem na Deklaraci OSN o právech původního obyvatelstva, kterou Valné shromáždění OSN přijalo na svém zasedání dne 13. září 2007, – s ohledem na svá předchozí usnesení o Kambodži, a zejména na usnesení ze dne 21.října 2010(2), – s ohledem na čl. 122 odst. 5 a čl. 110 odst. 4 jednacího řádu, A. vzhledem k tomu, že nejnovější zpráva zvláštního zpravodaje OSN o situaci v oblasti lidských práv v Kambodži uznává, že po dvou desetiletích konfliktu a od podepsání mírových dohod v Paříži v roce 1991 Kambodža dosáhla pokroku v oblasti prosazování demokracie, lidských práv a posilování právního státu; B. vzhledem k tomu, že čtyři zastánci lidských práv – Mam Sonando, vedoucí představitel Kambodžského sdružení demokratů a ředitel rozhlasové stanice Beehive, a spolužalovaní Phorn Sreoun, Touch Ream a Kann Sovann – byli dne 1. října 2012 odsouzeni městským soudem v Phnompenhu na základě obvinění z páchání protistátní trestné činnosti; C. vzhledem k tomu, že bezpečnostní složky i nadále užívají nepřiměřeného násilí vůči protestujícím; vzhledem k tomu, že dne 26. dubna 2012 byl Chut Wutty, jeden z předních ekologických aktivistů, který prováděl šetření ve věci nezákonné těžby dřeva, zastřelen policií; vzhledem k tomu, že třináct ženských aktivistek z oblasti jezera Boeung Kak bylo dne 22. května 2012 svévolně zatčeno a odsouzeno k dlouhým trestům odnětí svobody na základě toho, že pokojně protestovaly proti stavebnímu projektu, jenž by se negativně odrazil na jejich společenství; vzhledem k tomu, že tyto ženy byly na základě mezinárodního nátlaku sice propuštěny, ale jejich odsouzení bylo ponecháno v platnosti; vzhledem k tomu, že dne 16. května 2012 byla bezpečnostními silami zastřelena čtrnáctiletá dívka Heng Chanthaová a v otázce jejího úmrtí nebylo dosud zahájeno žádné šetření; D. vzhledem k tomu, že v důsledku vládní politiky v oblasti koncesí na hospodářské využívání půdy bylo za posledních deset let státními orgány a podniky vysídleno, zbaveno majetku a připraveno o domov a živobytí nejméně 400 000 místních obyvatel, což vede k násilným střetům s různými komunitami a umocňuje chudobu; E. vzhledem k tomu, že od srpna 2012 kambodžská vláda v rámci udělování koncesí na hospodářské využívání půdy rozdělila mezi více než 200 podniků přes 2 157 744 hektarů půdy, čímž často porušila ustanovení zákona o půdě z roku 2001 a právní záruky, jako je zákaz udělovat koncese v chráněných oblastech, provést posouzení dopadů v sociální oblasti a získat nevynucený předchozí souhlas komunit původních obyvatel, který bude založen na správných informacích; F. vzhledem k tomu, že předseda vlády Hun Sen v květnu 2012 vydal pokyn, kterým se stanoví moratorium na nové koncese na hospodářské využívání půdy, a stanovil, že je třeba provést přezkum stávajících koncesí; vzhledem k tomu, že navzdory tomuto pokynu bylo uděleno nejméně dvanáct nových koncesí, neboť nedostatky v tomto pokynu umožňují udělení nových pozemkových koncesí, které jsou již v pokročilém stádiu jednání nebo v zásadě schváleny; vzhledem k tomu, že však dosud nebyl proveden žádný skutečný přezkum stávajících pozemkových koncesí a koncese v problematických oblastech nebyly zrušeny; G. vzhledem k tomu, že podle hlavních zjištění zprávy zvláštního zpravodaje OSN existují v organizaci voleb v Kambodži značné nedostatky a že je naléhavě třeba provést reformy, aby občané Kambodže získali důvěru v průběh volebního procesu, jelikož se blíží celostátní volby plánované na červenec 2013; H. vzhledem k tomu, že volební pozorovatelská mise EU po posledních celostátních volbách v Kambodži dospěla k názoru, že volby nesplňují mezinárodní standardy demokratických voleb, a vyzvala kambodžskou vládu, aby provedla v tomto ohledu řadu zásadních volebních reforem; I. vzhledem k tomu, že EU je pro Kambodžu největším dárcem; 1. odsuzuje všechna politicky motivovaná odsouzení a obžaloby politických oponentů a parlamentních členů opozice, zejména zastánce lidských práv a aktivisty v oblasti půdy Sama Rainsyho, a vyjadřuje hluboké politování nad úmrtími Chuta Wuttyho a Heng Chanthaové, k nimž došlo při uplatňování jejich práva na pokojný protest; 2. vyzývá k okamžitému a bezpodmínečnému propuštění Mama Sonanda a ostatních kritiků vlády a aktivistů v oblasti pozemkového práva, kteří jsou zadržování čistě z politických důvodů; 3. zdůrazňuje, že je třeba označit osoby odpovědné za porušování lidských práv, přičemž tyto osoby by se měly za své činy zodpovídat; 4. zdůrazňuje, že ze závěrů zprávy zvláštního zpravodaj OSN vyplývá, že je naléhavě nutné zabývat se situací a řešit otázky závažného a rozsáhlého porušování lidských práv spojeného s koncesemi na využívání půdy; 5. naléhavě vyzývá kambodžskou vládu, aby zastavila veškeré nucené vysidlování obyvatelstva, provedla přezkum pokynu předsedy vlády z května roku 2012 a zavedla a prosazovala v Kambodži moratorium na další vysidlování do té doby, než bude vytvořen transparentní a odpovídající právní rámec a příslušné politiky, které zajistí, že koncese na hospodářské využívání půdy budou v budoucnu udělovány v souladu s mezinárodními právními předpisy v oblasti lidských práv a že všem násilně vystěhovaným obyvatelům bude zaručena odpovídající náhrada a vhodné náhradní bydlení; 6. vyzývá Komisi, aby prošetřila nárůst případů porušování lidských práv v Kambodži v důsledku udělování koncesí na hospodářské využívání půdy pro účely zemědělského a průmyslového rozvoje, který je spojen s vyvážením zemědělských produktů do Evropské unie, a aby dočasně zrušila preference na zemědělské produkty z Kambodže poskytované v rámci iniciativy „Vše kromě zbraní“ v případech, kde bude zjištěno porušování lidských práv; bere na vědomí, že předseda kambodžské vlády rozhodl zastavit další udělování koncesí na hospodářské využívání půdy a přijal závazek, že přezkoumá stávající koncese; 7. naléhavě vyzývá kambodžskou vládu, státní volební komisi a volební komise v provinciích, aby uplatnily nedávná doporučení OSN ohledně reformy volebního systému s cílem zajistit, že v celém průběhu hlasování i před ním a po něm bude odpovídat mezinárodním standardům; vyzývá Komisi, aby pečlivě sledovala uplatňování doporučení OSN ze strany kambodžských orgánů; 8. je znepokojen situací, v níž se nalézá Sam Rainsy, vedoucí představitel „strany Sama Rainsyho“, který byl odsouzen na základě údajných politicky motivovaných obvinění; naléhavě vyzývá kambodžskou vládu a opoziční strany, aby se snažily dosáhnout smíru, což by opozici umožnilo hrát plnohodnotnou roli v kambodžské politice a v rámci nadcházejících voleb tak, aby průběh voleb byl věrohodný; 9. vybízí kambodžskou vládu, aby posilovala demokracii, právní stát, dodržování lidských práv a základních svobod, zejména svobodu sdělovacích prostředků a svobodu projevu a shromažďování, neboť tyto hodnoty tvoří podstatný prvek dohody o spolupráci mezi Evropskou unií a Kambodžou, jak je uvedeno v článku 1 této dohody; 10. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení vládě a Národnímu shromáždění Kambodžského království, místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, zvláštnímu komisaři OSN pro lidská práva, vládám a parlamentům členských států EU, vládám členských států sdružení ASEAN, generálnímu tajemníkovi OSN a vysokému komisaři OSN pro lidská práva.
| ||||||||||||
| Dohoda mezi USA a EU o koordinaci programů označování energetické účinnosti kancelářských přístrojů štítky |
| ||||||
(Souhlas) Evropský parlament, – s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (09890/2012), – s ohledem na návrh dohody mezi vládou Spojených států amerických a Evropskou unií o koordinaci programů označování energetické účinnosti kancelářských přístrojů štítky (10193/2012), – s ohledem na žádost o souhlas, kterou předložila Rada v souladu s články 194 a 207 a čl. 218 odst. 6 druhým pododstavcem písm. a) Smlouvy o fungování Evropské unie (C7-0134/2012), – s ohledem na článek 81 a čl. 90 odst. 7 jednacího řádu, – s ohledem na doporučení Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (A7-0275/2012), 1. uděluje svůj souhlas s uzavřením dohody; 2. pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi, jakož i vládám a parlamentům členských států a Spojených států amerických. | |||||||
| Inovační finanční nástroje v souvislosti s příštím víceletým finančním rámcem |
| |||||||||||||
Evropský parlament, – s ohledem na sdělení Komise „Rozpočet – Evropa 2020“ (COM(2011)0500), „Rámec pro novou generaci inovačních finančních nástrojů – kapitálové a dluhové platformy EU“ (COM(2011)0662) („sdělení o finančních nástrojích“), „Balíček opatření pro růst integrované evropské infrastruktury“ (COM(2011)0676), „Akční plán ke zlepšení přístupu malých a středních podniků k financování“ (COM(2011)0870) a „Pilotní fáze iniciativy dluhopisů na projekty strategie Evropa 2020“ (COM(2011)0660), – s ohledem na návrhy Komise, zejména návrh nařízení Rady, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020 (COM(2011)0398), návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví finanční pravidla pro roční rozpočet Evropské unie (COM(2010)0815), návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění rozhodnutí č. 1639/2006/ES, kterým se zavádí rámcový program pro konkurenceschopnost a inovace (2007-2013), a nařízení (ES) č. 680/2007, kterým se stanoví obecná pravidla pro poskytování finanční pomoci Společenství v oblasti transevropských dopravních a energetických sítí (COM(2011)0659), návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o zřízení Horizontu 2020 – rámcového programu pro výzkum a inovace (2014–2020) (COM(2011)0809), návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje Program pro konkurenceschopnost podniků s důrazem na malé a střední podniky (2014–2020) (COM(2011)0834), návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí program Tvůrčí Evropa (COM(2011)0785), návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí „ERASMUS PRO VŠECHNY“ - program Unie pro vzdělávání, odbornou přípravu, mládež a sport (COM(2011)0788), návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se vytváří nástroj pro propojení Evropy (COM(2011)0665), návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o programu Evropské unie pro sociální změny a inovace (COM(2011)0609), návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o společných ustanoveních ohledně Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu, Fondu soudržnosti, Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova a Evropského námořního a rybářského fondu, jichž se týká společný strategický rámec, o obecných ustanoveních ohledně Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu a Fondu soudržnosti a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 (COM(2011)0615/2), – s ohledem na pracovní dokumenty útvarů Komise „Finanční nástroje politiky soudržnosti“ (SWD(2012)0036) a „Prvky společného strategického rámce na období 2014 až 2020 - Evropský fond pro regionální rozvoj, , Fond soudržnosti, Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova a Evropský námořní a rybářský fond“ (SWD(2012)0061) („Společný strategický rámec pro strukturální fondy a Fond soudržnosti“), – s ohledem na zvláštní zprávy Evropského účetního dvora č. 4/2011 o auditu záručního mechanismu malých a středních podniků a č. 2/2012 o finančních nástrojích pro malé a střední podniky spolufinancovaných Evropským fondem pro regionální rozvoj a na stanovisko Evropského účetního dvora č 7/2011 o návrhu nařízení o strukturálních fondech a Fondu soudržnosti, – s ohledem na své usnesení ze dne 8. června 2011 „Investování do budoucnosti: nový víceletý finanční rámec (VFR) pro konkurenceschopnou, udržitelnou a inkluzivní Evropu“(1) a na své usnesení ze dne 6. července 2011 o finanční, hospodářské a sociální krizi: doporučení k opatřením a vhodným iniciativám(2), – s ohledem na článek 48 jednacího řádu, – s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru a stanoviska Výboru pro rozpočtovou kontrolu, Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a Výboru pro regionální rozvoj (A7-0270/2012), A. vzhledem k tomu, že od počátku 21. století vyvinuly orgány Evropské unie řadu inovačních finančních nástrojů založených na mechanismech kombinujících granty udílené z rozpočtu Unie a veřejné a/nebo soukromé prostředky jakožto doplňkové zdroje za účelem zvýšení objemu disponibilních investičních prostředků pro uskutečnění strategických cílů Unie; B. vzhledem k tomu, že podle bodu 49 Interinstitucionální dohody ze dne 17. května 2006 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení bylo stanoveno, že „orgány se shodují v tom, že je nezbytné zavést mechanismy spolufinancování, aby se zvýšením podnětu k financování posílil pákový efekt rozpočtu Evropské unie. Souhlasí s povzbuzením rozvoje vhodných víceletých finančních nástrojů, jež u veřejných a soukromých investorů působí jako katalyzátor“; C. vzhledem k tomu, že podle současných odhadů je přibližně 1,3 % rozpočtu Unie věnováno na finanční nástroje s tím, že v rámci víceletého finančního rámce (VFR) na období let 2007–2013 vyvinula Unie 14 finančních nástrojů v oblasti svých vnitřních politik (3 miliardy EUR v kategorii 1a, tedy 3,4 % disponibilního rozpočtu, a přibližně 5,9 miliardy EUR v rámci regionální politiky a politiky soudržnosti) a 11 finančních nástrojů v oblasti vnějších politik (1,2 miliardy EUR, tedy 2,2 % rozpočtu v kategorii 4, bez ohledu na finanční nástroje vyvinuté v rámci Evropského rozvojového fondu); D. vzhledem ke zkušenostem, které již Unie získala při správě finančních nástrojů, a k četným hodnocením a rozporným posouzením dopadu, která byla doposud zveřejněna; E. vzhledem k tomu, že podle svého usnesení ze dne 8. června 2011 o Investování do budoucna: nový víceletý finanční rámec pro konkurenceschopnou, udržitelnou a inkluzivní Evropu by o rámci pro provádění a způsobilost projektů mělo být rozhodnuto řádným legislativním postupem, aby se tak zajistil neustálý tok informací a účast rozpočtového orgánu při využívání těchto nástrojů v celé Unii, což by Parlamentu umožnilo ověřovat, zda jsou jeho politické priority plněny, a zajistila se i posílená kontrola těchto nástrojů ze strany Evropského účetního dvora; Současné inovační finanční nástroje 1. připomíná, že využívání finančních nástrojů na evropské úrovni bylo zamýšleno jako prostředek Unie pro zvýšení objemu investic v reálném evropském hospodářství v souladu s cíli Unie v podmínkách stále se zmenšujících zdrojů přidělených do jejího rozpočtu při stálém zvyšování politických ambicí a jejích potřeb; 2. zdůrazňuje, že konečný cíl a účel inovačních finančních nástrojů spočívá v tom, že by měly v situacích selhání trhu či v případě neoptimálních investicí fungovat jako katalyzátor umožňující mobilizovat na základě příspěvku z rozpočtu Unie finanční prostředky – veřejné a/nebo soukromé – na projekty, u kterých trh funguje nedostatečně nebo nedokonale; konstatuje, že účast veřejného sektoru tedy umožňuje snížit náklady spojené s riziky tím, že je částečně kryje, a usnadňuje tak uskutečňování dotčených projektů; 3. poznamenává, že dosud vzniklé finanční nástroje pokryly velice různorodé typy intervencí, od majetkové účasti ve fondech vlastního/rizikového kapitálu (equity/venture capital) po mechanismy záruky/protizáruky u finančních zprostředkovatelů (zejména bank), přes nástroje sdílení rizik s finančními institucemi pro podporu investic, inovací a výzkumu; 4. konstatuje, že rozmanitost těchto intervencí je odůvodněna tím, že i oblasti pokryté těmito nástroji jsou velmi různorodé (podpora malých a středních podniků, energetika, změna klimatu, zaměstnanost a mikroúvěry, výzkum a inovace, dopravní infrastruktury, informační technologie); 5. zdůrazňuje, že využívání inovačních finančních nástrojů se řídí přísnými právními předpisy (nutný souhlas legislativního orgánu) a rozpočtovými předpisy; poznamenává, že využívání inovačních finančních nástrojů nepředstavuje nepředvídané finanční náklady zatěžující rozpočet Unie, jelikož finanční závazky rozpočtu Unie se omezují na částku poskytnutou Unií pro inovativní finanční nástroje na základě ročních rozpočtových prostředků schválených rozpočtovým orgánem a nepovedou tak ke vzniku podmíněných závazků pro rozpočet Unie; zdůrazňuje, že inovační finanční nástroje musí přispívat k bezpečné a účinné finanční správě veřejných finančních prostředků vzhledem k tomu, že poskytnutý příspěvek z rozpočtu může vytvořit příjmy, které mohou být opět investovány (reflows) do dotčených inovačních finančních nástrojů, a tím posílit kapacitu pro poskytování pomoci a zvýšit účinnost veřejných činností; zdůrazňuje že je proto třeba, aby operace financované inovačními finančními nástroji byly předmětem řádných auditů prováděný Evropským účetním dvorem a aby zákonodárci byli v plné míře informování o veškerých zjištěných skutečnostech; 6. připomíná, že existují tři typy investičních situací: 1) připomíná, že existují tři typy investičních situací: 1) optimální, kdy výnos je jednoznačně pozitivní a umožňují financování trhem, 2) neoptimální, kdy je dosaženo výnosu, ale ten je nedostatečný na to, aby se zajistilo financování trhem, a financování inovačními finančními nástroji je odůvodněné, 3) výnos je malý nebo žádný, což vyžaduje intervenci Unie ve formě dotací, které mohou být kombinovány s finančními nástroji, pokud to projekt umožňuje; 7. znovu opakuje, že větší využívání finančních nástrojů v rozpočtu Unie by mělo představovat strategii, jejímž cílem není omezit rozpočet Unie, ale optimalizovat jeho využití, a je potěšen, že Komise ve svém výše uvedeném sdělení o finančních nástrojích uznala, že „záměrem, který se skrývá za větším využíváním inovačních finančních nástrojů, není nahradit financování prostřednictvím grantů finančními nástroji“; 8. zdůrazňuje, že doposud získané zkušenosti s využíváním inovačních finančních nástrojů jsou celkově uspokojující, i když jejich multiplikační účinky se značně liší podle oblasti intervence, odvětvových cílů, které mají být prostřednictvím inovačních finančních nástrojů dosaženy, typu navrhovaného inovačního finančního nástroje a způsobu jeho provádění; 9. zdůrazňuje, že inovační finanční nástroje v oblasti vnitřních politik Unie jsou buď využívány na evropské úrovni (spravuje je samotná Komise nebo orgán, který pověřila), nebo na vnitrostátní úrovni v rámci regionální politiky a politiky soudržnosti (jde o správu sdílenou s členskými státy); 10. zdůrazňuje, že jejich provádění je tedy založeno na zapojení četných subjektů, od Komise jako výkonného orgánu Unie zodpovědného za plnění rozpočtu po skupinu Evropské investiční banky a Evropského investičního fondu, přes vnitrostátní a místní banky, ať už obchodní či zaměřené na investice nebo na rozvoj, a soukromé a veřejné finanční investory; a v obecnější rovině jejich úspěch závisí na mobilizaci státních, polostátních a soukromých finančních zprostředkovatelů, jejichž cíle se mění podle oblastí intervence (orgány poskytující mikroúvěry, záruční fondy pro malé a střední podniky, regionální struktura rozvoje, fond podpory výzkumu atd.); 11. konstatuje zejména významné rozdíly mezi finančními nástroji spravovanými centrálně na úrovni Společenství a nástroji v rámci sdíleného řízení v oblasti regionální politiky a politiky soudržnosti nebo v oblasti vnějších vztahů; 12. poznamenává že pokud jde o oblast politiky soudržnosti, vykazovaly inovační finanční nástroje různé výsledky, a to v závislosti na daném členském státu a typu finančního nástroje; bere na vědomí, že inovační finanční nástroje v oblasti politiky soudržnosti čelily problémům v souvislosti se špatným legislativním rámcem, což vyústilo ve zpoždění při provádění, obtíže při dosažení kritického množství prostředků a významného multiplikačního účinku a nedostatečný dohled a koordinaci; vítá v této souvislosti návrh Komise, aby byl posílen legislativní rámec a zvýšilo se tak využívání inovačních finančních nástrojů v oblasti politiky soudržnosti v příštím programovém období 2014–2020; 13. poznamenává, že pokud jde o finanční nástroje vnější politiky, je počet zapojených mezinárodních finančních institucí vysoký, stejně jako multiplikační účinek příspěvku Unie, ale že velká rozdílnost nástrojů, jejichž počet vzrostl především v posledních letech (v současnosti je jich celkem třináct), je politováníhodná; 14. konstatuje, že tyto finanční nástroje jsou využívány na základě ještě složitějších dohod, než je tomu v oblasti vnitřních politik, zahrnujících různé způsoby řízení a různé subjekty (EBRD, mezinárodní organizace); 15. konstatuje, že za daných podmínek je viditelnost intervence z rozpočtu Unie u hospodářských subjektů a občanů nedostatečná; 16. poznamenává, že v případě vnějších politik je u naprosté většiny investičních finančních nástrojů možné opětovné investování přínosů z investic, zatímco v případě vnitřních politik je tomu naopak; 17. poznamenává, že s ohledem na potřeby se finanční nástroje vyvíjely podle rozdílných strategických cílů a prostředků ne vždy koordinovaným způsobem, což vytváří určité problémy s jejich překrýváním; 18. konstatuje, že provádění finančních nástrojů vyžaduje určitý čas, mobilizaci vysoce odborných znalostí v oblasti investic, pečlivou přípravu projektů a důkladnou znalost mechanismů trhu, ale že může potenciálně zlepšit správu a úspěch podporovaných projektů kombinováním konkrétních dovedností a znalostí dotyčných subjektů; konstatuje, že nástroje představují pobídku pro spojení finančních a lidských zdrojů pro společné a strategické evropské cíle; Návrhy Komise pro příští víceletý finanční rámec (2014–2020) 19. konstatuje, že pro období 2014–2020 Komise navrhuje zúžený počet investičních finančních nástrojů vnitřní politiky, jejichž oblast působnosti se rozšiřuje; vítá takový vývoj, který by měl v rámci portfoliového přístupu zlepšit viditelnost pro subjekty, kritické množství, rozdělení a diverzifikaci rizik spojených s těmito nástroji; 20. vítá návrh Komise vytvořit platformy pro kapitálové a dluhové nástroje; poznamenává, že účelem těchto platforem bude zjednodušení, standardizace a větší soudržnost všech inovačních finančních nástrojů prováděných z rozpočtu Unie; zdůrazňuje, že mají-li být tyto platformy funkční a úspěšné v rámci provádění, je třeba, aby byl rámec pro uplatňování a další technické detaily předloženy včas a v každém případě ještě před začátkem příštího programovacího období 2014–2020; 21. upozorňuje v této souvislosti, že je třeba v blízké budoucnosti vytvořit platformu Unie pro vnější spolupráci a rozvoj za účelem zlepšení kvality a účinnosti kombinovaných mechanismů (kombinování grantů a úvěrů) používaných v rámci těchto politik, přičemž je třeba řádně přihlížet k regionálním programům řídícím vztahy Unie s různými partnerskými zeměmi; poznamenává, že platforma má za úkol pomáhat zároveň při hodnocení stávajících nástrojů vnější politiky a při vytváření nových nástrojů pro období 2014–2020; 22. vítá, že se použití inovačních finančních nástrojů v dalším programovém období rozšiřuje na všechny tematické cíle a fondy SSR v rámci politiky soudržnosti a na takové projekty, skupiny projektů nebo části programů, které budou přinášet příjmy a zisky, a jsou proto vhodné pro finanční nástroje; zdůrazňuje však, že má-li se snížit riziko nedostatečné koordinace a překrývání různých programů, je třeba získat lepší přehled o uplatňovaných finančních nástrojích; 23. poznamenává, že vnitrostátním řídícím orgánům budou dány k dispozici jednotné modely nástrojů (již hotové nástroje „off-the-shelf“); domnívá se, že úspěch těchto nástrojů bude záviset na včasném předložení technických údajů a intenzivnější výměně informací 24. vítá, že nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 [nové finanční nařízení] je od nynějška novým legislativním referenčním rámcem pro definici, koncepci a využívání finančních nástrojů, který zajišťuje jejich soulad s cíli a zájmy Unie; 25. domnívá se, že vytvoření výše uvedených platforem by mohlo být spojeno se stálou centrální koordinací finančních nástrojů v Komisi; poznamenává, že byla vytvořena meziútvarová skupina odborníků na finanční nástroje (FIEG), jejímž úkolem by mělo být posílení institucionální kapacity Komise při podpoře finančních nástrojů; 26. domnívá se že zavedení inovačních finančních nástrojů pod záštitou Unie přispěje k tomu, aby byly finanční prostředky využívány ku prospěchu reálné ekonomiky na projekty s přidanou evropskou hodnotou; Návrhy nových inovačních finančních nástrojů 27. zdůrazňuje, že od poloviny devadesátých let se veřejné investice v EU neustále snižují a že od vypuknutí finanční krize v roce 2008 se tato tendence prohloubila; konstatuje mimo jiné, že se realizátoři projektů potýkají se zpřísněním podmínek poskytování úvěrů a s těžším přístupem na kapitálový trh; je tedy přesvědčen, že by pokračující rozvoj inovačních finančních nástrojů na úrovni členských států a Unie mohl přispět k tomu, aby Unie dokázala koordinovaně znovu dosáhnout inteligentního a udržitelného růstu podporujícího začlenění; 28. zdůrazňuje, že pro uskutečnění strategie EU 2020 a jejích 7 stěžejních iniciativ by na celém evropském území bylo potřeba vynaložit do roku 2020 podle odhadů Komise investice v celkové výši 1600 miliard EUR; konstatuje, že tyto investice pokrývají různorodé potřeby, od uskutečnění velkých infrastrukturních projektů po podporu menších projektů, které nabízejí velký potenciál růstu na místní a regionální úrovni, včetně činností podporujících sociální soudržnost; 29. znovu opakuje, že účelem finančních nástrojů je usnadnit nebo umožnit projekty potřebné pro dosažení strategických cílů Unie., a musí proto více přihlížet k časovému harmonogramu programů a přizpůsobit se mu; 30. je pevně přesvědčen, že inovační finanční nástroje se musí zabývat jedním či více specifickými politickými cíli Unie, zejména cíli definovanými v rámci strategie EU 2020, musí fungovat nediskriminačním způsobem, mít jednoznačně stanovenou dobu trvání, dodržovat zásadu řádného finančního řízení a musí doplňovat tradiční nástroje, jako jsou granty, a zlepšovat tak účelnost výdajů a přispívat k hlavním zásadám v oblasti zajišťování optimálního využívání finančních zdrojů; 31. domnívá se, že inovační finanční nástroje by mohly usnadnit zavedení partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem, zejména zvýšit zájem soukromého kapitálu o projekty v oblasti veřejných infrastruktur; 32. zdůrazňuje význam, který mají hodnocení ex ante pro odhalování případů selhání trhů či neoptimálních investičních podmínek a pokud jde o investiční potřeby, potenciál k zapojení soukromého sektoru, možnosti úspor z rozsahu a otázku kritického množství prostředků a pro ověření toho, zda tyto instrumenty nenarušují konkurenceschopnost v rámci vnitřního trhu a pravidla státní podpory; vyzývá Komisi, aby navrhla objektivní, polytematická a relevantní kritéria pro úlohu a využívání hodnocení ex ante; pevně věří v zásadu politiky podložené fakty a je přesvědčen, že takováto hodnocení přispějí k účinnému a účelnému fungování inovačních finančních nástrojů; 33. považuje za nezbytné, v souladu s přístupem založeným na výsledcích, začlenit do hodnocení ex ante a ex post všech inovačních finančních nástrojů přiměřený počet jednoduchých kvalitativních a/nebo kvantitativních ukazatelů, pokud jde jak o finanční výsledky nástrojů, tak o jejich příspěvek k realizaci cílů Unie; domnívá se, že tento požadavek nesmí představovat nadměrnou administrativní zátěž pro vedoucí projektů; zdůrazňuje v této souvislosti, že výsledkem požadovaného hodnocení ex post může být přerušení čerpání prostředků z inovačního finančního nástroje; 34. konstatuje však, že ze zvyšování počtu finančních nástrojů vyplývají mnohé výzvy z hlediska regulace, správy a kontroly jejich účinnosti a že je třeba dosáhnout vhodné rovnováhy mezi potřebou transparentnosti a kontroly na straně jedné a dostatečnou mírou účinnosti a rychlosti provedení na straně druhé; je toho názoru, že omezení počtu finančních nástrojů by mohlo snížit na minimum nerovnosti a zajistit dostatečné kritické množství prostředků; 35. zdůrazňuje proto význam co nejjednoduššího, nejjasnějšího a nejtransparentnějšího právního rámce, který nebude zvyšovat administrativní zátěž zprostředkovatelů a příjemců a bude přitažlivý pro veřejné a soukromé investory; 36. domnívá se zejména, že pravidla pro podávání zpráv by měla být zlepšena tak, aby byla jasná a co nejjednotnější, aby bylo možné dosáhnout vhodné rovnováhy mezi spolehlivostí informací a přitažlivostí inovačních finančních nástrojů; vyzývá Komisi, aby zavedla vhodné systémy řízení a kontroly, které zajistí prosazování stávajících pravidel v oblasti auditu; 37. žádá Komisi, aby Evropskému parlamentu předložila zvláštní, jedinou a souhrnnou roční zprávu o finančních nástrojích, jejich využívání a výsledcích, strukturovanou podle typu fondu, tematického cíle a členského státu; 38. vzhledem k vlastní nedostatečné viditelnosti těchto finančních nástrojů, vyzývá Komisi, aby přijala opatření k zajištění patřičných komunikačních činností týkajících se tohoto typu intervence ze strany evropského rozpočtu, zaměřené nejen na potenciální investory, ale také na evropské občany; zdůrazňuje význam široké informační kampaně vedené na evropské úrovni a týkající se nových finančních nástrojů pro to, aby byl umožněn přístup pro všechny investory bez ohledu na velikost instituce, již zastupují; 39. zdůrazňuje, že pákový a multiplikační účinek se výrazně liší podle oblasti intervence; domnívá se, že evropský zákonodárce nemá a priori stanovit v této věci příliš přesné cíle vzhledem k tomu, že tyto účinky svou povahou velmi závisí na hospodářském kontextu a dotyčných intervenčních odvětvích; 40. zdůrazňuje, že oblast působnosti investičních finančních nástrojů je třeba ještě do značné míry upřesnit a že se může rychle měnit; poznamenává, že proto musí být kapacita, pokud jde o tvořivost, pružnost a schopnost přizpůsobit se okolnostem, co nejvyšší; navrhuje tedy, aby mohla být roční částka přidělená pro každý nástroj upravena rozpočtovým orgánem, pokud to bude nutné pro lepší dosažení cílů, kvůli nimž nástroj vznikl; 41. znovu připomíná, že opětovné investování úroků a dalších výnosů získaných v rámci daného nástroje (reflows) musí být zásadou u každého inovačního finančního nástroje a že každá výjimka musí být řádně odůvodněna; vítá pokrok v tomto smyslu zaznamenaný v novém finančním nařízení, které má vstoupit v platnost příští rok; 42. domnívá se, že je třeba posílit know-how a technickou kapacitu pro využívání a řízení inovačních finančních nástrojů na úrovni řídících orgánů, finančních zprostředkovatelů, bank a místní správy; doporučuje, aby před tím, než Komise schválí prováděcí akt, který má určit standardizované nástroje zpřístupněné členským státům, proběhla intenzivnější výměna odborných znalostí mezi všemi subjekty, zejména těmi, které znají vnitrostátní trh; domnívá se, že je třeba, aby tato výměna proběhla včas, mají-li se překonat kulturní překážky a má-li se zaručit zodpovědnost spojená s finančními nástroji a zajistit šance takovýchto nástrojů na úspěch; 43. je přesvědčen, že je nutné uznat úlohu různých vnitrostátních a regionálních bankovních institucí s ohledem na jejich zkušenosti a know-how, pokud jde o místní a regionální zvláštnosti, které jsou nezbytné při vývoji a uplatňování finančních nástrojů; 44. domnívá se že inovační charakter finančních nástrojů vyžaduje, aby byl zaveden rámec pro koordinace veřejných finančních institucí, jimž bude svěřena pravomoc k provádění rozpočtu inovačních finančních nástrojů, přičemž tento rámec bude zahrnovat zástupce Komise, Rady a Parlamentu; 45. vítá rychlou dohodu mezi Evropským parlamentem a Radou o zahájení pilotní fáze iniciativy dluhopisů v období 2012–2013 pro financování projektů (projektové dluhopisy) v oblasti dopravy, energetiky a informačních technologií(3); vyjadřuje svou připravenost na základě komplexního nezávislého hodnocení této pilotní fáze zvážit, jaká další opatření mají být přijata s cílem posílit účinnost výdajů Unie a zvýšit objem investicí do prioritních projektů; 46. naléhavě proto žádá, aby byla provedena iniciativa týkající se projektových dluhopisů a pečlivě vyhodnocena vhodnost nové samostatné iniciativy týkající se emise evropských dluhopisů na infrastruktury, jež by znamenala přímý podíl kapitálu EU na projektech infrastruktury v obecném zájmu s významnou evropskou přidanou hodnotou, a to prostřednictvím veřejné emise projektových dluhopisů ze strany Unie; 47. domnívá se, že pokud by se Evropská unie sama nebo společně s dalšími členskými státy přímo podílela na kapitalizaci projektů infrastruktury (pro něž je typická dlouhodobá rentabilita), vyslala by důrazný signál veřejným a soukromým investorům i finančním trhům; domnívá se, že tato účast EU jako investora by měla zajistit soudržnost s dlouhodobými politickými cíli Unie a byla by zárukou uskutečnění projektu, neboť by sloužila jako silný katalyzátor i páka; 48. vítá také dohodu uzavřenou v Evropské radě ve dnech 28. a 29. června 2012 o navýšení kapitálu Evropské investiční banky (EIB) o 10 miliard EUR, což skupině EIB umožní zvýšit svou úvěrovou kapacitu v rámci Unie v příštích letech o přibližně 60 miliard EUR a plnit tak vítanou proticyklickou funkci v rámci snahy o jednotné oživení evropského hospodářství; připomíná obecně sdílený fakt, že půjčky EIB mají multiplikační účinek tři; zdůrazňuje tedy, že by se tento nový závazek neměl naplňovat na úkor paralelního posílení a zlepšení společných nástrojů financovaných EIB a z rozpočtu Unie pro sdílení rizik či kapitálovou účast, díky nimž jsou podporovány jiné typy projektů a činností než projekty a činnosti financované půjčkami EIB a které mají případně vyšší multiplikační účinek než půjčky EIB; 49. upozorňuje na skutečnost, že ať už je vývoj finančních nástrojů v jakékoliv fázi, dosáhnou tyto nástroje plného účinku jen tehdy, pokud bude obecné právní a regulační prostředí příznivé pro jejich rozvoj, například pokud jde o zacházení s dlouhodobými investicemi v rámci pravidel obezřetnosti, která jsou nyní předmětem reformy (Basel III, Solventnost II.); 50. spoléhá na více než pozitivní dopad většího strategického využívání finančních nástrojů na evropské hospodářství, domnívá se však, že v praxi se bohužel omezí na projekty nabízející krátkodobý nebo střednědobý výnos; obává se, že investice do projektů stejně potřebných pro dosažení cílů strategie EU v oblasti inteligentního a udržitelného růstu podporujícího začlenění nemusí být případně uskutečněny, neboť budou považovány za příliš rizikové pro investory a nebude k dispozici dostatek veřejných finančních prostředků; žádá proto Komisi, aby co nejrychleji předložila návrhy pro usnadnění mobilizace úspor, které v současnosti nejsou dostatečně využívány, s cílem podpořit střednědobé a dlouhodobé projekty, jež v Unii vytvářejí trvalý růst; 51. domnívá se, že pokud se dosáhne dostatečné kritického objemu prostředků daného inovačního finančního nástroje, mohlo by to přilákat soukromý kapitál s ohledem na snížení rizik vyplývající ze značného objemu portfólia projektu a případné plynulosti obchodu na trzích; 52. zdůrazňuje, že je nutné zajistit, aby případný vznik „ekonomiky smíšeného financování “nevedl k tomu, že se z inovačních finančních nástrojů stanou komplexní deriváty, které by bylo možné sekuritizovat nebo jejichž původní účel by mohl být změněn; o 53. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.
| ||||||||||||||
| Výroční zpráva o činnosti evropského veřejného ochránce práv za rok 2011 |
| |||||||||||||||||
Evropský parlament, – s ohledem na výroční zprávu o činnosti evropského veřejného ochránce práv za rok 2011, – s ohledem na čl. 24 odst. 3, článek 228 a článek 298 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU), – s ohledem na články 41 a 43 Listiny základních práv Evropské unie, – s ohledem na své usnesení ze dne 18. června 2008(1) o přijetí rozhodnutí Evropského parlamentu, kterým se mění rozhodnutí Evropského parlamentu 94/262/ESUO, ES, Euratom ze dne 9. března 1994 o pravidlech a obecných podmínkách pro výkon funkce veřejného ochránce práv(2), – s ohledem na rámcovou dohodu o spolupráci uzavřenou mezi Evropským parlamentem a evropským veřejným ochráncem práv dne 15. března 2006, která vstoupila v platnost dne 1. dubna 2006, – s ohledem na prováděcí opatření statutu veřejného ochránce práv ze dne 1. ledna 2009(3), – s ohledem na svá předchozí usnesení o činnosti evropského veřejného ochránce práv, – s ohledem na čl. 205 odst. 2 druhou a třetí větu jednacího řádu, – s ohledem na zprávu Petičního výboru (A7-0297/2012), A. vzhledem k tomu, že výroční zpráva o činnosti evropského veřejného ochránce práv za rok 2011 byla oficiálně předložena předsedovi Evropského parlamentu dne 22. května 2012, a vzhledem k tomu, že evropský veřejný ochránce práv Nikiforos Diamandouros předložil svou zprávu Petičnímu výboru v Bruselu dne 19. června 2012, B. vzhledem k tomu, že podle článku 24 SFEU „každý občan Unie se může obracet na veřejného ochránce práv ustanoveného v souladu s článkem 228“, C. vzhledem k tomu, že na základě článku 228 SFEU je evropský veřejný ochránce práv oprávněn přijímat stížnosti týkající se případů nesprávného úředního postupu orgánů, institucí nebo jiných subjektů EU s výjimkou Soudního dvora Evropské unie při výkonu jeho soudních pravomocí; D. vzhledem k tomu, že podle článku 298 SFEU „se orgány, instituce a jiné subjekty Unie opírají o otevřenou, efektivní a nezávislou evropskou správu“ a že tentýž článek umožňuje, aby za tímto účelem byla v sekundárním právu formou nařízení zakotvena konkrétní ustanovení použitelná na celou správu EU; E. vzhledem k tomu, že v článku 41 Listiny základních práv je stanoveno, že „každý má právo na to, aby jeho záležitosti byly orgány, institucemi a jinými subjekty Unie řešeny nestranně, spravedlivě a v přiměřené lhůtě“; F. vzhledem k tomu, že k nesprávnému úřednímu postupu nedochází pouze tehdy, pokud veřejný subjekt nejedná v souladu s pravidlem nebo zásadou, kterými je vázán, a vzhledem k tomu, že v souladu se zásadami řádné správy musí instituce EU vykonávat svoji službu svědomitě a musí zajistit, aby postup vůči občanům byl náležitý a občané mohli plně využít svá práva; G. vzhledem k tomu, že tato definice neomezuje nesprávný úřední postup pouze na případy, kdy nejsou dodržena právně závazná pravidla nebo zásady; vzhledem k tomu, že zásady řádné správy jdou nad rámec zákona a nevyžadují pouze, aby instituce EU plnily své zákonné povinnosti, ale také, aby vykonávaly svou službu svědomitě a aby zajistily, že postup vůči občanům bude náležitý a občané budou moci plně využít svá práva; H. vzhledem k tomu, že veřejný ochránce práv v roce 2011 obdržel 2 510 stížností (2 667 v roce 2010), zahájil 396 šetření (335 v roce 2010) a uzavřel 318 šetření (326 v roce 2010); vzhledem k tomu, že z celkem 2 544 stížností, které veřejný ochránce práv v roce 2011 zpracoval, jich 698 (27 %) spadalo do jeho pravomoci (744 v roce 2010); I. vzhledem k tomu, že 1 321 z obdržených stížností spadalo do pravomoci člena Evropské sítě veřejných ochránců práv; vzhledem k tomu, že tato síť je tvořena vnitrostátními a regionálními veřejnými ochránci práv; vzhledem k tomu, že Petiční výbor Evropského parlamentu je řádným členem Evropské sítě veřejných ochránců práv; J. vzhledem k tomu, že veřejný ochránce práv v roce 2011 postoupil Petičnímu výboru 59 stížností; vzhledem k tomu, že 147 stížností veřejný ochránce práv postoupil Evropské komisi a 591 dalším institucím nebo orgánům, včetně sítě SOLVIT a službě Vaše Evropa – Poradenství, a veřejným ochráncům práv specializovaným na určitou oblast nebo dalším subjektům, které jsou v členských státech zodpovědné za vyřizování stížností; K. vzhledem k tomu, že téměř 61 % stížností obdržených v roce 2011 bylo podáno přes internet; vzhledem k tomu, že více než polovina (53 %) internetových stížností byla podána prostřednictvím elektronického formuláře pro podávání stížností na internetových stránkách veřejného ochránce práv; L. vzhledem k tomu, že výrazný pokles počtu žádostí o informace během posledních let svědčí o tom, že interaktivní průvodce veřejného ochránce práv, jenž je na jeho stránkách k dispozici od ledna 2009, byl úspěšný; M. vzhledem k tomu, že počet stížností, které nespadají do pravomoci veřejného ochránce práv, se v roce 2011 snížil na 1 846, což je nejméně od roku 2003; N. vzhledem k tomu, že největší počet stížností již tradičně podali němečtí a španělští občané; vzhledem k tomu, že v roce 2011 se do čela žebříčku dostalo Španělsko, následováno Německem, Polskem a Belgií; vzhledem k tomu, že nejvíce petic v přepočtu na obyvatele bylo podáno z Lucemburska, Kypru, Belgie, Malty a Slovinska; O. vzhledem k tomu, že veřejný ochránce práv zahájil celkem 396 šetření, z nich 382 na základě stížností a 14 z vlastní iniciativy; vzhledem k tomu, že v roce 2011 byl počet šetření dosud nejvyšší; P. vzhledem k tomu, že většina šetření se týkala Evropské komise (231) a po ní následoval Evropský úřad pro výběr personálu (42); vzhledem k tomu, že počet zahájených šetření, která se týkala Evropského parlamentu, ve srovnání s rokem 2010 poklesl o více než polovinu; vzhledem k tomu, že počet šetření týkajících se Rady vzrostl o jednu třetinu; Q. vzhledem k tomu, že veřejný ochránce práv uzavřel v roce 2011 318 šetření; vzhledem k tomu, že většina těchto šetření byla uzavřena v průběhu jednoho roku (66 %), přičemž jedna třetina v průběhu tří měsíců; vzhledem k tomu, že průměrná délka šetření trvala deset měsíců; R. vzhledem k tomu, že v 64 případech veřejný ochránce neshledal nesprávný úřední postup; vzhledem k tomu, že to, že v určitém případě nebyl shledán nesprávný úřední postup, neznamená negativní výsledek, protože stěžovatel může těžit z toho, že od dotčeného orgánu získá úplné vysvětlení, a daný výsledek slouží jako důkaz, že dotčený orgán jednal v souladu se zásadami řádné správy; S. vzhledem k tomu, že v 84 případech, které byly uzavřeny, bylo dosaženo pozitivního výsledku, kdy dotčený orgán přijal smírné řešení nebo danou záležitost vyřešil; vzhledem k tomu, že veřejný ochránce práv se snaží vždy, je-li to možné, dosáhnout smírného řešení; vzhledem k tomu, že k dosažení smírného řešení je nezbytná spolupráce orgánů EU; T. vzhledem k tomu, že veřejný ochránce práv shledal nesprávný úřední postup ve 47 případech a ve 13 případech, v nichž shledal nesprávný postup, dotčený orgán zcela nebo zčásti přijal navržené doporučení; U. vzhledem k tomu, že 35 případů bylo uzavřeno kritickou poznámkou a 39 případů veřejný ochránce práv uzavřel dalšími připomínkami s cílem pomoci dotčeným orgánům zlepšit kvalitu výkonu veřejné správy v daných orgánech; V. vzhledem k tomu, že veřejný ochránce práv jednou ročně zveřejňuje své nálezy týkající se toho, jaká následná opatření v souvislosti s kritický8mi poznámkami a dalšími připomínkami daný orgán přijal; W. vzhledem k tomu, že celková míra uspokojivého provádění následných opatření navazujících na kritické poznámky a další připomínky v roce 2010 dosáhla 78 %; vzhledem k tomu, že následná opatření navazující na další připomínky byla uspokojivě provedena v 95 % případů, zatímco u následných opatření navazujících na kritické poznámky to bylo výrazně méně případů, totiž 68 %; X. vzhledem k tomu, že v roce 2011 veřejný ochránce práv vydal 25 návrhů doporučení a uzavřel 13 případů, v nichž dotčený orgán přijal zcela nebo částečně návrh doporučení; Y. vzhledem k tomu, že v roce 2011 veřejný ochránce práv nepředložil Parlamentu žádnou zvláštní zprávu. Z. vzhledem k tomu, že rozpočet veřejného ochránce práv je samostatným oddílem rozpočtu Evropské unie a dělí se na tři hlavy: hlava 1 se týká platů, služebních požitků a dalších výdajů na zaměstnance; hlava 2 se týká budov, nábytku, zařízení a různých provozních výdajů; hlava 3 se týká výdajů souvisejících s obecnými činnostmi orgánu; 1. schvaluje výroční zprávu za rok 2011 předloženou evropským veřejným ochráncem práv; 2. bere na vědomí, že v roce 2011 poskytl veřejný ochránce práv pomoc více než 22 000 občanů, z nichž 2 510 podalo stížnost, 1 284 žádalo o informace a 18 274 získalo radu prostřednictvím interaktivního průvodce na internetových stránkách veřejného ochránce práv; 3. konstatuje, že v posledních letech celkový počet stížností podaných veřejnému ochránci práv, zejména stížností mimo jeho mandát, postupně klesá; se zájmem tento jev sleduje, aby mohl posoudit, zda uvedený pokles přímo souvisí se zavedením interaktivního návodu; 4. konstatuje, že u více než 65 % řešených stížností byl veřejný ochránce práv schopen zahájit šetření nebo odkázat stěžovatele na příslušný subjekt, například na člena Evropské sítě veřejných ochránců práv, mezi něž patří i Petiční výbor Evropského parlamentu, na Evropskou komisi nebo na další subjekty odpovědné za vyřizování stížností (např. síť SOLVIT); konstatuje, že v roce 2011 Petiční výbor obdržel od veřejného ochránce práv 59 stížností; 5. konstatuje, že hlavní druhy údajného nesprávného úředního postupu, které byly v roce 2011 předmětem šetření veřejného ochránce práv, se týkaly otázek zákonnosti (28 % šetření), žádosti o informace (16,2 %), spravedlnosti (13,6 %), zdůvodnění rozhodnutí a možností odvolání (8,1 %), přiměřené lhůty pro přijetí rozhodnutí (7,3 %), žádosti o veřejný přístup k dokumentům (7,1 %), nediskriminace (6,8 %) a povinnosti odpovědět na dopis v jazyce občana a uvést příslušného úředníka (5,8 %); 6. konstatuje, že většina šetření, která veřejný ochránce práv v roce 2011 zahájil, se týkala Evropské komise (231) a na druhém místě Evropského úřadu pro výběr personálu (42); domnívá se, že vzhledem k tomu, že Komise je orgánem, jehož rozhodnutí mají na občany přímý dopad, je logické, že by měla být hlavním předmětem stížností; 7. s potěšením konstatuje, že počet šetření zahájených veřejným ochráncem práv, která se týkala Evropského parlamentu, poklesl ve srovnání s rokem 2010 o více než polovinu; konstatuje, že veřejný ochránce práv zahájil o třetinu více šetření týkajících se Rady EU; 8. bere na vědomí, že v roce 2011 veřejný ochránce práv upravil své postupy tak, aby byly vstřícnější vůči občanům, a že zavedl nový druh šetření, „šetření s možností objasnění“, v němž stěžovatelé mohou veřejnému ochránci práv objasnit svoji stížnost, není-li po prvním seznámení s ní přesvědčen, že existují důvody, aby si k danému případu vyžádal stanovisko příslušného orgánu; 9. poukazuje na to, že v současnosti již veřejný ochránce práv aktivně vybízí stěžovatele, aby předložili své připomínky, nejsou-li s odpovědí určitého orgánu spokojeni, zatímco dříve, pokud nebyli s obsahem odpovědi spokojeni, museli podat novou stížnost; 10. je potěšen tím, že tento nový přístup vedl k tomu, že se snížil počet případů, které veřejný ochránce práv uzavře s výsledkem „vyřešeno orgánem“, a vzrostl počet případů, které uzavře tím, že „nebyl zjištěn nesprávný úřední postup“ nebo „další šetření není opodstatněné“; 11. bere na vědomí, že veřejný ochránce práv také revidoval postup týkající se stížností, které nespadají do jeho pravomoci a jimiž se v současnosti zabývá registrační oddělení kanceláře veřejného ochránce práv, čímž je zajištěno, že stěžovatelé jsou co nejdříve informováni o tom, že veřejný ochránce práv se jejich stížností nemůže zabývat, a je jim poskytnuta rada, kam se mají obrátit; 12. poukazuje na to, že ze zvláštního průzkumu Eurobarometru z roku 2011 věnovaného právům občanů a výkonu správy EU(4) vyplývá, že občané svému právu podat stížnost k evropskému veřejnému ochránci práv přikládají velký význam a že za důležitější považují pouze právo svobodně se pohybovat a pobývat v Unii a právo na řádnou správu; 13. chválí veřejného ochránce práv za zveřejnění brožury Problémy s EU? Kdo vám může pomoci, jež obsahuje vyčerpávající informace o mechanismech řešení problémů pro občany, kteří čelí problémům s EU, a za to, že tuto publikaci zpřístupnil také v audio verzi a ve formátu s velkým písmem; 14. zdůrazňuje, že navzdory určitému pokroku v posledních letech byl podíl vyřízených stížností, které skutečně spadaly do působnosti veřejného ochránce práv, v roce 2011 opět relativně nízký (přibližně 27 %) a že je třeba uvažovat o komplexnějších a iniciativnějších osvětových kampaní o působnosti evropského veřejného ochránce práv, zejména v úzké spolupráci s národními a regionálními ombudsmany, Parlamentem a Komisí; 15. souhlasí s veřejným ochráncem práv ohledně toho, že jasné a stručné prohlášení o základních hodnotách, jež by se měly odrážet v jednání úředníků EU, může účinně posílit důvěru občanů EU v evropskou veřejnou službu a v orgány EU, pro něž služba pracuje; 16. podporuje názor veřejného ochránce práv, že orgán, v němž má kultura služby své pevné místo, nepovažuje stížnosti za hrozbu, nýbrž za příležitost k zefektivnění komunikace, a dopustil-li se chyby, za příležitost k nápravě a vyvození poučení pro budoucnost; 17. připomíná, že Listina základních práv (článek 41) uvádí právo na řádnou správu jako základní právo občanů Unie; 18. vyzývá všechny orgány, instituce a jiné subjekty Evropské unie, aby jednaly v souladu s evropským kodexem řádné správní praxe, který Evropský parlament přijal svým usnesením ze dne 6. září 2001(5); 19. oceňuje nepolevující úsilí veřejného ochránce práv, který se např. vydáváním příslušných publikací konstruktivně podílí na vytvoření lepších předpokladů k vypracování nařízení o obecném správním řízení Evropské unie; zdůrazňuje, že pro tento zákon, který by měl v celé přímé správě EU stanovit právně závazné minimální standardy kvality a procesní záruky, by mohl být jako právní základ použit článek 298 SFEU a že o jeho konkrétní podobě by měly být vedeny důkladné konzultace s veřejným ochráncem práv; 20. podporuje názor veřejného ochránce práv, že zásady řádné správy jdou nad rámec zákona a nevyžadují pouze, aby orgány, instituce a jiné subjekty EU plnily své zákonné povinnosti, ale také, aby vykonávaly svou službu svědomitě a aby zajistily, že úředníci budou jednat s občany náležitým způsobem a občané budou moci plně využít svá práva; 21. chválí veřejného ochránce práv za zveřejnění Průvodce evropského veřejného ochránce práv v oblasti stížností a za to, že jej nechal distribuovat zaměstnancům všech orgánů, institucí a jiných subjektů EU, aby posílením jejich závazku k zásadám kultury služby pro občany pomohl správě EU zlepšit její činnost; 22. vítá spolupráci veřejného ochránce práv s Evropskou sítí veřejných ochránců práv a žádá, aby tato spolupráce spočívala i v přijímání aktivnějších opatření na posílení evropské občanské iniciativy jakožto nového nástroje, který umožňuje přímou účast občanů na vytváření právních předpisů EU, a aby bylo zajištěno, že tento nástroj nebude pro občany příliš náročný, pokud jde o technické požadavky; 23. připomíná, že v říjnu 2011 se v Kodani konal osmý seminář vnitrostátních veřejných ochránců práv pořádaný Evropskou sítí veřejných ochránců práv; připomíná, že Petiční výbor je řádným členem této sítě a měl na semináři svého zástupce; připomíná, že členové sítě se na semináři dohodli, že budou hledat možnosti, jak lépe informovat evropské občany o jejich právech; 24. připomíná, že veřejný ochránce práv na tomto semináři představil návrh zásad veřejné služby pro úředníky EU, v němž určil těchto pět stěžejních zásad: závazek vůči EU a jejím občanům, etický rozměr, objektivitu, úctu k ostatním a transparentnost; konstatuje, že veřejný ochránce práv vedl ohledně těchto zásad veřejnou konzultaci a že jejich výsledné znění bylo zveřejněno 19. června 2012; 25. s potěšením konstatuje, že veřejný ochránce práv v období, za něž předložil výroční zprávu, vykonával své pravomoci aktivně a vyváženě a že v kritickém duchu úzce spolupracoval s ostatními agenturami EU; 26. trvá na tom, aby veřejný ochránce nadále zajistil co nejlepší využití zdrojů, aby nedocházelo ke zbytečnému náboru zaměstnanců, a aby spolupracoval s ostatními stávajícími orgány EU s cílem hospodárnějším využitím zdrojů zajistit úspory v rozpočtu EU; 27. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení a zprávu Petičního výboru Radě, Komisi, evropskému veřejnému ochránci práv a vládám a parlamentům členských států a jejich veřejným ochráncům práv nebo obdobným příslušným orgánům.
| ||||||||||||||||||
| Trhy finančních nástrojů a zrušení směrnice 2004/39/ES ***I |
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
(Řádný legislativní postup – přepracování) [Pozměňovací návrh 1, není-li uvedeno jinak]
SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE, s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie , a zejména na čl. 53 odst. 1 této smlouvy, s ohledem na návrh Evropské komise, poté, co postoupily návrh legislativního aktu vnitrostátním parlamentům, s ohledem na stanovisko Evropské centrální banky(3), s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru(4),
v souladu s řádným legislativním postupem(5), vzhledem k těmto důvodům: (1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES ze dne 21. dubna 2004 o trzích finančních nástrojů(6) byla několikrát podstatně změněna. Vzhledem k novým změnám by uvedená směrnice měla být z důvodu srozumitelnosti a přehlednosti přepracována. (2) Účelem směrnice Rady 93/22/EHS ze dne 10. května 1993 o investičních službách v oblasti cenných papírů(7) bylo stanovit podmínky, za kterých povolené investiční podniky a banky mohou poskytovat zvláštní služby nebo zřizovat pobočky v jiných členských státech na základě povolení a pod dohledem domovské země. Proto směrnice usilovala o harmonizaci požadavků na investiční podniky, pokud jde o počáteční povolení a provoz, včetně pravidel chování. Rovněž stanovila harmonizaci některých podmínek pro fungování regulovaných trhů. (3) V posledních letech začalo na finančních trzích aktivně působit více investorů, kterým se nabízí ještě komplexnější a širší soubor služeb a nástrojů. Vzhledem k tomuto vývoji by měl být právní rámec Evropské unie rozšířen na všechny činnosti zaměřené na investory. Proto je nutné stanovit stupeň harmonizace nezbytný k tomu, aby byla investorům nabízena vysoká úroveň ochrany a aby investiční podniky mohly poskytovat služby v celé Evropské unii, která je vnitřním trhem, na základě dohledu domovské země. Směrnice 93/22/EHS proto byla nahrazena směrnicí 2004/39/ES. (4) Finanční krize odhalila nedostatky ve fungování a transparentnosti finančních trhů. Vývoj finančních trhů poukázal na potřebu posílit rámec pro regulaci trhů finančních nástrojů, včetně případů, kdy k obchodování na takových trzích dochází mimoburzovně, s cílem zvýšit transparentnost, poskytnout lepší ochranu investorům, posílit důvěru, řešit neregulované oblasti a zajistit, aby orgány dohledu měly patřičné pravomoci k plnění svých úkolů. (5) Regulační orgány na mezinárodní úrovni se shodly, že nedostatky ve správě a řízení řady finančních institucí, včetně absence účinného systému kontrol v nich, představují faktor, který přispěl k finanční krizi. Přílišné a neobezřetné riskování může vést k selhání jednotlivých finančních institucí a k systémovým problémům v členských státech i po celém světě. Nesprávné jednání podniků poskytujících služby klientům může vést k poškození investorů a ztrátě jejich důvěry. Za účelem řešení potenciálně škodlivých účinků těchto nedostatků v mechanismech správy a řízení společností by ustanovení této směrnice měla být doplněna o podrobnější zásady a minimální normy. Tyto zásady a normy by se měly uplatňovat s přihlédnutím k povaze, rozsahu a složitosti struktury investičních podniků. Bez ohledu na odpovědnost akcionářů zajistit, aby rady řádně vykonávaly své povinnosti, by tato opatření měla zahrnovat omezení počtu vedoucích pozic, které by vedoucí pracovníci finančních institucí mohli zastávat. Opatření by měla být uplatněna způsobem, jenž by zohledňoval požadavky účinného řízení těchto institucí, a měla by současně umožnit, aby vedoucí pracovníci těchto podniků mohli případně nadále působit jako vedoucí pracovníci neziskových organizací v souladu se sociální odpovědností podniků. (6) Skupina na vysoké úrovni pro finanční dohled v Evropské unii vyzvala Evropskou unii, aby vypracovala harmonizovanější soubor předpisů v oblasti finanční regulace. V souvislosti s budoucí evropskou strukturou dohledu Evropská rada na svém zasedání ve dnech 18. a 19. června 2009 rovněž zdůraznila, že je třeba vytvořit jednotný evropský kodex, který by se vztahoval na všechny finanční instituce působící na jednotném trhu. (7) Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem se směrnice 2004/39/ES nyní zčásti přepracovává v podobě této nové směrnice a zčásti se nahrazuje nařízením (EU) č. …/… [MiFIR]. Společně by oba právní nástroje měly tvořit právní rámec upravující požadavky platné pro investiční podniky, regulované trhy, poskytovatele služeb vykazování údajů a finanční instituce ze třetích zemí poskytující investiční služby nebo činnosti v Evropské unii. Tato směrnice by tedy měla být vykládána společně s uvedeným nařízením. Směrnice by měla obsahovat ustanovení upravující povolení činnosti, nabytí kvalifikované účasti, výkon svobody usazování a svobody poskytování služeb, podmínky výkonu činnosti investičních podniků k zajištění ochrany investorů, pravomoci orgánů dohledu v domovském nebo hostitelském členském státě a režim sankcí. Protože hlavním cílem a předmětem tohoto návrhu je harmonizace vnitrostátních předpisů týkajících se zmíněných oblastí, měl by být návrh založen na čl. 53 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie (Smlouva o fungování EU). Forma směrnice je vhodná k tomu, aby bylo případně možno přizpůsobit prováděcí ustanovení v oblastech, kterých se tato směrnice týká, specifickým vlastnostem konkrétního trhu a právního systému v jednotlivých členských státech. (8) Je vhodné do seznamu finančních nástrojů zařadit ▌komoditní deriváty a jiné nástroje, které jsou vytvořeny a se kterými se obchoduje způsobem, jenž vyžaduje podobný typ regulace jako tradiční finanční nástroje. Pojistné smlouvy týkající se činností v rámci odvětví stanovených v příloze I směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES ze dne 25. listopadu 2009 o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu (Solventnost II)(8) nejsou pro účely této směrnice považovány za deriváty či derivátové smlouvy, pokud jsou uzavřeny s pojišťovnou, zajišťovnou, pojišťovnou ze třetí země nebo zajišťovnou ze třetí země. (9) Na spotových sekundárních trzích s povolenkami na emise (EUA – povolenky EU) došlo k řadě podvodných praktik, což by mohlo narušit důvěru v systémy pro obchodování s emisemi zřízené směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ze dne 13. října 2003 o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství(9), a proto se přijímají opatření k posílení systému registrů povolenek EU a zpřísnění podmínek pro otevření účtu k obchodování s těmito povolenkami. V zájmu posílení integrity a zajištění efektivního fungování uvedených trhů, včetně komplexního dohledu nad obchodní činností, je vhodné doplnit opatření přijatá v rámci směrnice 2003/87/ES, a tedy plně zahrnout povolenky na emise do oblasti působnosti této směrnice a nařízení (EU) č.…/.. [MAR]▌. Na druhou stranu je vhodné vyjasnit, že spotové měnové transakce do působnosti této směrnice nepatří, přestože do ní spadají měnové deriváty. (10) Účelem této směrnice je zahrnout podniky, jejichž obvyklým předmětem podnikání nebo činnosti je poskytovat investiční služby a/nebo vykonávat investiční činnost na profesionálním základě. Z oblasti působnosti této směrnice by proto měly být vyňaty všechny osoby, které vykonávají jinou profesionální činnost. (11) Je nutné vytvořit komplexní regulační rámec upravující provádění transakcí s finančními nástroji bez ohledu na metody obchodování používané k uzavírání těchto transakcí, aby byla při provádění transakcí investorů zajištěna vysoká kvalita a integrita i celková efektivita finančního systému. Měl by být stanoven soudržný a s ohledem na rizika přizpůsobený rámec pro regulaci hlavních typů mechanismů provádění příkazů, které jsou v současné době zastoupeny na evropském finančním trhu. Je proto nutné vedle regulovaných trhů uznat i novou generaci organizovaných obchodních systémů , které by měly podléhat povinnostem zaměřeným na zachování efektivního a řádného fungování finančních trhů a zajistit, aby tyto organizované obchodní systémy nevyužívaly právních mezer. (12) Všechny obchodní platformy, tedy regulované trhy, mnohostranné systémy obchodování (MTF) a organizované obchodní systémy (OTF), by měly stanovit transparentní pravidla upravující přístup k systému. Zatímco však regulované trhy a systémy MTF by měly nadále podléhat ▌podobným požadavkům, koho mohou přijmout za členy nebo účastníky, systémy OTF by měly mít možnost určit a omezit přístup mimo jiné na základě úlohy a povinností, které mají ▌ve vztahu ke svým klientům. Obchodní platformy by měly mít možnost dovolit uživatelům specifikovat druh toku příkazů, s nimiž jejich příkazy vstoupí do interakce, ještě než jejich příkazy budou zaneseny do systému, pokud tak bude činěno otevřeným a transparentním způsobem a pokud to neznamená diskriminaci ze strany organizátora platformy. (13) ▌Jako systematičtí organizátoři by měly být definovány investiční podniky, které organizovaně, pravidelně a systematicky obchodují na vlastní účet, přičemž provádějí příkazy klientů mimo regulovaný trh, systém MTF nebo OTF v rámci dvoustranného systému. S cílem zajistit objektivní a účinné použití této definice na investiční podniky by jakékoli dvoustranné obchodování prováděné s klienty mělo být relevantní a kvalitativní kritéria sloužící k určení investičních podniků, které se musejí registrovat jako systematičtí internalizátoři, stanovená v článku 21 nařízení Komise (ES) č. 1287/2006 ze dne 10. srpna 2006, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES pokud jde o evidenční povinnosti investičních podniků, hlášení obchodů, transparentnost trhu, přijímání finančních nástrojů k obchodování a o vymezení pojmů pro účely zmíněné směrnice(10), by měla být doplněna kritérii kvantitativními. Zatímco obchodní platformy jsou mechanismy, v nichž dochází k interakci početných zájmů třetích osob na nákupu nebo prodeji v rámci systému, systematickému internalizátorovi by nemělo být povoleno sdružovat nákupní a prodejní zájmy třetích osob způsobem, jakým to z hlediska funkčnosti činí obchodní platforma. (14) Oblast působnosti této směrnice by neměla zahrnovat osoby, které spravují vlastní majetek, a podniky, které neposkytují investiční služby ani nevykonávají investiční činnost kromě obchodování na vlastní účet, pokud nejsou tvůrci trhu, členy nebo účastníky regulovaného trhu nebo systému MTF nebo pokud neprovádějí příkazy klientů obchodováním na vlastní účet. V rámci výjimky by oblast působnosti této směrnice neměla zahrnovat osoby, které obchodují na vlastní účet s finančními nástroji jako členové či účastníci regulovaného trhu nebo systému MTF i jako tvůrci trhu v souvislosti s komoditními deriváty, povolenkami na emise nebo jejich deriváty, pokud je tato činnost doplňková k jejich hlavní činnosti, která při posuzování v rámci skupiny nespočívá v poskytování investičních služeb ve smyslu této směrnice ani bankovních služeb ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/48/ES ze dne 14. června 2006 o přístupu k činnosti úvěrových institucía o jejím výkonu(11) . Technická kritéria určující, kdy je činnost doplňková k takové hlavní činnosti, by měla být objasněna v regulačních technických normách, s přihlédnutím ke kritériím uvedeným v této směrnici, která by měla zahrnovat rozsah činnosti a míru snižování rizika vyplývajího z hlavní činnosti. Mezi ty, kdo obchodují na vlastní účet prováděním příkazů klientů, by se měly řadit i podniky, které provádějí příkazy různých klientů tím, že je sesouhlasí na principu párování příkazů (tzv. back to back obchodování), a které by měly být považovány za podniky jednající na vlastní účet a podléhat ustanovením této směrnice týkajícím se jak provádění příkazů na účet klientů, tak obchodování na vlastní účet. Provádění příkazů týkajících se finančních nástrojů jako doplňková činnost mezi dvěma osobami, jejichž hlavní činností při posuzování v rámci skupiny není poskytování investičních služeb ve smyslu této směrnice ani bankovních služeb ve smyslu směrnice 2006/48/ES, by se nemělo považovat za obchodování na vlastní účet prováděním příkazů klientů. (15) Pokud tato směrnice odkazuje na osoby, měly by se tím rozumět osoby fyzické i právnické. (16) Z oblasti působnosti této směrnice by měly být vyloučeny pojišťovny, které podléhají náležitému dozoru vykonávanému příslušnými orgány obezřetnostního dohledu a které spadají do oblasti působnosti směrnice 2009/138/ES, s výjimkou některých ustanovení týkajících se pojistných produktů používaných jako investiční prostředky. Investice jsou často klientům prodávány v podobě pojistných smluv jakožto alternativy nebo náhrady finančních nástrojů regulovaných na základě této směrnice. V zájmu zajištění jednotné ochrany neprofesionálních klientů je důležité, aby investice v rámci pojistných smluv podléhaly stejným standardním pravidlům obchodního jednání, zejména pokud jde o řešení střetů zájmů, omezení pobídek a pravidel pro zajištění vhodnosti poradenství či vhodnosti obchodů nespojených s poradenstvím. Ochrana investorů a požadavky v oblasti střetu zájmů v této směrnici by se proto měly uplatňovat rovněž na investice související s pojistnými smlouvami a měla by být zajištěna koordinace mezi touto směrnicí a ostatními příslušnými právními předpisy včetně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/92/ES ze dne 9. prosince 2002 o zprostředkování pojištění(12). (17) Tato směrnice by se také neměla vztahovat na osoby, jež neposkytují investiční služby třetím osobám, ale jejichž činnost spočívá výhradně v poskytování investičních služeb vlastnímu mateřskému podniku, dceřinému podniku nebo jinému dceřinému podniku vlastního mateřského podniku. (18) Z oblasti působnosti této směrnice by dále měly být vyloučeny osoby, které poskytují v rámci profesionální činnosti investiční služby pouze příležitostně, pokud je tato činnost upravena předpisy a dotyčné předpisy příležitostné poskytování investičních služeb nevylučují. (19) Tato směrnice by se neměla vztahovat na osoby poskytující investiční služby, jež spočívají výhradně ve správě systémů zaměstnanecké spoluúčasti, a které tudíž neposkytují investiční služby třetím osobám. (20) Z oblasti působnosti této směrnice je nutné vyloučit centrální banky a další subjekty vykonávající podobné funkce, jakož i veřejné orgány pověřené řízením veřejného dluhu nebo do této oblasti zasahující, přičemž tento pojem zahrnuje i investice v této oblasti, s výjimkou subjektů, jež jsou částečně nebo zcela ve vlastnictví státu a jejichž úloha je obchodní nebo spojená s nabýváním majetkových účastí. (21) S cílem objasnit režim výjimek pro Evropský systém centrálních bank (ESCB), další vnitrostátní subjekty plnící podobné funkce a subjekty zasahující do řízení veřejného dluhu je vhodné takové výjimky omezit na subjekty a instituce, které své funkce plní v souladu s právem jednoho členského státu nebo v souladu s právními předpisy Evropské unie, a dále i na mezinárodní subjekty, jichž je jeden nebo více členských států členem. (22) Z oblasti působnosti této směrnice je rovněž nutné vyloučit subjekty kolektivního investování a penzijní fondy, bez ohledu na to, zda jsou koordinovány na úrovni Evropské unie, a depozitáře či správce těchto subjektů, protože jejich činnost podléhá zvláštním předpisům přímo této činnosti přizpůsobeným. (22a) Pro dobře fungující vnitřní trh s elektřinou a zemním plynem a pro výkon úkolů provozovatelů přenosové soustavy podle směrnice 2009/72/ES(13), směrnice 2009/73/ES(14), nařízení (ES) č. 714/2009(15), nařízení (ES) č. 715/2009(16) nebo podle kodexů sítě či pokynů přijatých podle uvedených nařízení je nezbytné, aby byli provozovatelé přenosové soustavy vyňati z působnosti těchto směrnic při vydávání přenosových práv, buď v podobě fyzických přenosových práv, nebo finančních přenosových práv, a při poskytování platformy pro sekundární obchodování. (23) Aby mohly využít vynětí z oblasti působnosti této směrnice, měly by dotyčné osoby trvale splňovat podmínky takových vynětí. Zejména pokud osoba poskytuje investiční služby nebo vykonává investiční činnost a je vyňata z oblasti působnosti této směrnice, protože tyto služby nebo činnosti jsou ve vztahu k její hlavní činnosti při posuzování v rámci skupiny doplňkové, nemělo by se vynětí na tuto osobu vztahovat, jestliže poskytování těchto doplňkových služeb nebo činností přestane být doplňkové ve vztahu k hlavní činnosti. (24) Pro zajištění ochrany investorů a stability finančního systému by měly osoby, které poskytují investiční služby a/nebo vykonávají investiční činnost spadající do oblasti působnosti této směrnice, podléhat povolení vydanému domovským členským státem. (25) Úvěrové instituce povolené podle směrnice 2006/48/ES by k poskytování investičních služeb nebo výkonu investiční činnosti neměly potřebovat další povolení podle této směrnice. Pokud se úvěrová instituce rozhodne poskytovat investiční služby nebo vykonávat investiční činnost, měly by příslušné orgány před vydáním povolení ověřit, zda instituce splňuje odpovídající ustanovení této směrnice. (26) Strukturované vklady vznikly jako forma investičního produktu, avšak na rozdíl od jiných strukturovaných investic se na ně nevztahují žádné právní předpisy v oblasti ochrany investorů na úrovni Evropské unie. Je proto vhodné posílit důvěru investorů a vytvořit jednotnější regulaci v oblasti distribuce různých strukturovaných retailových investičních produktů, aby byla v celé Evropské unii zajištěna přiměřená úroveň ochrany investorů. Z toho důvodu je vhodné zahrnout strukturované vklady do oblasti působnosti této směrnice. V tomto ohledu je nutno uvést, že vhledem k tomu, že strukturované vklady představují formu investičního produktu, nezahrnují prosté vklady napojené pouze na úrokové sazby jako Euribor nebo Libor, bez ohledu na to, zda jsou úrokové sazby stanoveny předem, nebo zda jsou pevné nebo pohyblivé. Tyto prosté vklady tedy nespadají do oblasti působnosti této směrnice. (27) K posílení ochrany investorů v Evropské unii je vhodné omezit podmínky, za kterých mohou členské státy vyloučit z použití této směrnice osoby poskytující investiční služby klientům, kteří v důsledku toho nejsou touto směrnicí chráněni. Zejména je vhodné požadovat, aby členské státy uplatňovaly na uvedené osoby přinejmenším obdobné požadavky, jaké jsou stanoveny v této směrnici, a to především ve fázi povolování, při posuzování jejich pověsti a zkušenosti i vhodnosti akcionářů, při přezkumu podmínek prvního povolení a trvalého dohledu, jakož požadavky týkající se pravidel výkonu činnosti. (28) Pokud investiční podnik poskytuje nepravidelně jednu nebo více investičních služeb, na které se nevztahuje jeho povolení, nebo vykonává jednu nebo více investičních činností, na které se nevztahuje jeho povolení, neměl by potřebovat další povolení podle této směrnice. (29) Pro účely této směrnice by přijímání a předávání příkazů mělo zahrnovat také spojení dvou či více investorů i provádění transakcí mezi těmito investory. (30) Investiční podniky a úvěrové instituce distribuující finanční nástroje, které samy vydávají, by měly podléhat ustanovením této směrnice, pokud svým klientům poskytují investiční poradenství. Za účelem vyloučení nejistoty a posílení ochrany investorů je vhodné stanovit, aby se směrnice použila v případech, kdy investiční podniky a úvěrové instituce distribuují na primárním trhu finanční nástroje, které samy vydávají, aniž by poskytovaly poradenství. Za tímto účelem by se měla rozšířit definice služby provádění příkazů na účet klientů. (31) Zásady vzájemného uznávání a dohledu domovského členského státu vyžadují, aby příslušné orgány členských států nevydaly nebo odebraly povolení, pokud okolnosti, jako je obsah programu činnosti, zeměpisná lokalizace nebo činnost skutečně vykonávaná, jasně naznačují, že se investiční podnik rozhodl pro právní systém určitého členského státu jen proto, aby se vyhnul přísnějším normám platným v jiném členském státě, na jehož území hodlá vykonávat nebo kde vykonává větší část své činnosti. Investiční podnik, který je právnickou osobou, by měl mít povolení vydané v členském státě, v němž má sídlo. Investiční podnik, který není právnickou osobou, by měl mít povolení vydané v členském státě, v němž se nachází jeho ústředí. Kromě toho by členské státy měly vyžadovat, aby se ústředí investičního podniku vždy nacházelo v jeho domovském členském státě a aby tam také skutečně vykonávalo činnost. (32) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/44/ES ze dne 5. září 2007 pokud jde o procesní pravidla a hodnotící kritéria pro obezřetnostní posuzování nabývání a zvyšování účastí ve finančním sektoru(17), stanovila podrobná kritéria pro obezřetnostní posuzování navrhovaných nabytí v investičním podniku a pro postup jejich uplatňování. V zájmu zajištění právní jistoty, jasnosti a předvídatelnosti, pokud jde o proces posuzování a jeho výsledek, je vhodné kritéria a proces obezřetnostního posuzování stanovený ve směrnici 2007/44/ES potvrdit. Příslušné orgány by především měly ohodnotit vhodnost navrhovaného nabyvatele a finanční rozumnost navrhovaného nabytí podle všech těchto kritérií: pověsti navrhovaného nabyvatele; pověsti a zkušeností všech osob, které budou řídit činnosti investičního podniku; finančního zdraví navrhovaného nabyvatele; skutečnosti, zda bude investiční podnik schopen dodržet obezřetnostní požadavky na základě této směrnice a ostatních směrnic, zejména směrnic 2002/87/ES(18) a 2006/49/ES(19); skutečnosti, zda nabytí nezvýší střet zájmů; skutečnosti, zda existuje důvodné podezření, že dochází nebo došlo k praní peněz nebo k financování terorismu nebo k pokusům o ně ve smyslu článku 1 směrnice 2005/60/ES(20) nebo že by navrhované nabytí mohlo zvýšit riziko takového jednání. (33) Investiční podnik, který je držitelem povolení vydaného v jeho domovském členském státě, by měl být oprávněn poskytovat investiční služby nebo vykonávat investiční činnost v celé Evropské unii , aniž by musel žádat o zvláštní povolení u příslušného orgánu členského státu, ve kterém hodlá služby poskytovat nebo činnost vykonávat. (34) Některé investiční podniky jsou od určitých povinností uložených směrnicí 2006/49/ES osvobozeny, a proto by měly mít povinnost udržovat určitou minimální výši kapitálu nebo pojištění odpovědnosti za škody při výkonu povolání nebo kombinaci obojího. Při úpravách výše tohoto pojištění by měly být zohledněny úpravy provedené v rámci směrnice 2002/92/ES. Tímto zvláštním zacházením pro účely kapitálové přiměřenosti by neměla být dotčena žádná rozhodnutí týkající se vhodného zacházení s těmito podniky v rámci budoucích změn právních předpisů Evropské unie o kapitálové přiměřenosti. (35) Oblast působnosti obezřetnostní právní úpravy by se měla omezit pouze na subjekty, které z důvodu řízení obchodního portfolia na profesionálním základě představují pro ostatní účastníky trhu zdroj rizika protistrany, a proto by z oblasti působnosti této směrnice měly být vyloučeny subjekty, které s finančními nástroji, včetně komoditních derivátů spadajících do této směrnice, obchodují na vlastní účet, i subjekty, které při posuzování v rámci skupiny poskytují v oblasti komoditních derivátů klientům své hlavní činnosti investiční služby jako služby doplňkové, pokud hlavní činností není poskytování investičních služeb ve smyslu této směrnice. (36) Na ochranu vlastnických práv investora i jiných obdobných práv investora týkajících se cenných papírů, jakož i jeho práv týkajících se peněžních prostředků svěřených podniku by tato práva měla být především jasně odlišena od práv podniku. Tato zásada by však podniku neměla bránit v tom, aby vykonával činnost vlastním jménem, ale na účet investora, pokud to povaha transakce vyžaduje a pokud s tím investor souhlasí, například v případě půjčování cenných papírů. (37) Požadavky týkající se ochrany majetku klientů jsou zásadním nástrojem ochrany klientů při poskytování služeb a činností. Tyto požadavky lze vyloučit, převede-li se plné vlastnické právo k peněžním prostředkům nebo finančním nástrojům na investiční podnik za účelem krytí současných nebo budoucích, skutečných, podmíněných či potenciálních závazků. Tato široká možnost může vést k nejistotě a může ohrozit účinnost požadavků týkajících se ochrany majetku klientů. Je proto vhodné, alespoň pokud jde o majetek neprofesionálních klientů, za účelem zajištění nebo jiného krytí jejich závazků omezit možnost investičních podniků uzavírat dohody o zajištění s převedením vlastnického práva, které jsou definovány ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2002/47/ES ze dne 6. června 2002 o dohodách o finančním zajištění(21). (38) Je nutné posílit úlohu řídících orgánů investičních podniků, aby se zajistilo řádné a obezřetné vedení podniků a podpora integrity trhu a zájmů investorů. V zájmu koherentního přístupu k vedení podniků je vhodné co nejvíce harmonizovat požadavky na investiční podniky s požadavky uvedenými ve směrnici .../.../EU [CRD IV] a zajistit, aby tyto požadavky byly přiměřené s ohledem na povahu, rozsah a složitost jejich činnosti. Aby se předešlo střetům zájmu, neměl by být výkonný člen řídícího orgánu investičního podniku zároveň výkonným členem řídícího orgánu obchodní platformy, ale mohl by být nevýkonným členem takového řídícího orgánu, například s cílem dosáhnout účasti uživatelů na rozhodování. Řídící orgán investičního podniku by měl trvale věnovat dostatek času a mít adekvátní znalosti, schopnosti a zkušenosti nezbytné k porozumění obchodní činnosti investičního podniku a souvisejícím hlavním rizikům. S cílem předejít skupinovému myšlení a usnadnit kritický pohled na příslušné otázky by správní rady investičních podniků měly být dostatečně rozmanité co do věku, pohlaví, původu, vzdělání a profesních zkušeností, aby představovaly různé názory a zkušenosti. Zvlášť významné je vyvážené zastoupení žen a mužů, má-li být zajištěno adekvátní zastoupení demografické skutečnosti. Za další pozitivní způsob, jímž lze podpořit rozmanitost, lze považovat zastoupení zaměstnanců v řídícím orgánu, pokud se uplatňuje, jelikož dodává klíčovou perspektivu a zajišťuje skutečnou znalost vnitřního fungování instituce. Dále jsou nezbytné mechanismy k tomu, aby členové řídících orgánů mohli nést odpovědnost v případě závažného špatného hospodaření. (39) Aby bylo možné účinně dohlížet na činnosti investičních podniků a kontrolovat je, měl by být řídící orgán odpovědný a postižitelný za celkovou strategii investičního podniku s přihlédnutím k obchodní činnosti investičního podniku a rizikovému profilu. Řídící orgán by měl převzít jasné povinnosti v rámci celého chodu investičního podniku, v oblasti určení a vymezení strategických cílů podniku, schválení jeho vnitřní organizace, včetně kritérií pro výběr a odbornou přípravu personálu, jakož i určení celkové politiky, kterou se řídí poskytování služeb a činností, včetně odměňování prodejců a schvalování nových produktů k distribuci klientům. Pravidelné monitorování a posuzování strategických cílů investičních podniků, jejich vnitřní organizace a politik pro poskytování služeb a činností by mělo zajistit, že podniky jsou stále řádně a obezřetně vedeny v zájmu integrity trhů a ochrany investorů. (40) Rozšiřující se spektrum činností, které mnohé investiční podniky vykonávají současně, zvyšuje potenciál vzniku střetu zájmů mezi různými činnostmi a zájmy klientů. Je proto nutné stanovit pravidla k zajištění toho, že takové střety nepříznivě neovlivní zájmy klientů. ▌ (42) Směrnice Komise 2006/73/ES ze dne 10. srpna 2006, kterou se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES, pokud jde o organizační požadavky a provozní podmínky investičních podniků a o vymezení pojmů pro účely zmíněné směrnice(22), umožňuje členským státům v souvislosti s organizačními požadavky na investiční podniky požadovat, aby podniky zaznamenávaly telefonní hovory nebo elektronickou komunikaci zahrnující příkazy klientů. Zaznamenávání telefonních hovorů nebo elektronické komunikace zahrnující příkazy klientů je v souladu s Listinou základních práv Evropské unie a je odůvodněno v zájmu posílení ochrany investorů, lepšího dohledu nad trhem a vyšší právní jistoty ve prospěch investičních podniků a jejich klientů. Důležitost těchto záznamů je zmíněna rovněž v technickém doporučení Komisi vydaném dne 29. července 2010 Evropským výborem regulátorů trhů s cennými papíry. Z těchto důvodů je vhodné v této směrnici stanovit zásady obecného režimu týkajícího se zaznamenávání telefonních hovorů nebo elektronické komunikace zahrnující příkazy klientů. Pro komunikaci mezi neprofesionálními klienty a finančními institucemi je vhodné členským státům umožnit, aby v případě finančních institucí a poboček se sídlem na jejich území směly namísto toho uznávat náležité písemné záznamy takové komunikace. (43) Členské státy by měly zajistit dodržování práva na ochranu osobních údajů v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů(23) a směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2002/58/ES ze dne 12. července 2002 o zpracování osobních údajů a ochraně soukromí v odvětví elektronických komunikací(24), které upravují zpracovávání osobních údajů prováděné v rámci uplatňování této směrnice. Tato ochrana by se měla rozšířit zejména na telefonní a elektronické záznamy. Zpracovávání osobních údajů Evropským orgánem dohledu (Orgán ESMA, dále jen „orgán ESMA“) zřízeným nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010(25) v rámci uplatňování této směrnice podléhá nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů(26). (44) V posledním desetiletí se při obchodování značně prosadilo použití technologie, kterou nyní účastníci trhu hojně využívají. Mnoho účastníků trhu nyní využívá algoritmické obchodování, při němž počítačový algoritmus automaticky určuje aspekty příkazu, a to s minimálním lidským zásahem nebo zcela bez něj. Zvláštní formou algoritmického obchodování je vysokofrekvenční obchodování, při němž obchodní systém vysokou rychlostí, obvykle v milisekundách nebo mikrosekundách, analyzuje data nebo signály trhu a v reakci na tuto analýzu poté ve velmi krátké době zašle nebo aktualizuje velký počet příkazů. Vysokofrekvenční obchodování obvykle provádějí obchodníci za použití svého vlastního kapitálu a nejedná se o samostatnou strategii, ale spíše může často zahrnovat použití propracované technologie k provedení více tradičních obchodních strategií, jako je tvorba trhu nebo arbitráž. (45) V souladu se závěry Rady z června 2009 o posílení finančního dohledu v Evropské unii a s cílem přispět k vytvoření jednotného souboru pravidel pro finanční trhy v Evropské unii a k dalšímu vývoji rovných podmínek pro členské státy a účastníky trhu, zvýšit ochranu investorů a zlepšit dohled a vymáhání povinností se Evropská unie zavázala podle potřeby omezit diskreční pravomoci členských států stanovené v právních předpisech Evropské unie v oblasti finančních služeb na nejnižší možnou míru. Kromě toho, že se touto směrnicí zavádí společný režim pro zaznamenávání telefonních hovorů a elektronické komunikace zahrnující příkazy klientů, je vhodné omezit možnost příslušných orgánů přenést v určitých případech úkoly v oblasti dohledu na jiný subjekt a rovněž i omezit diskreční pravomoci v oblasti požadavků vztahujících se na smluvní zástupce a podávání zpráv pobočkami. Přestože je podle této směrnice úkolem příslušných orgánů zajišťování ochrany investorů, tato směrnice nijak členským státům nebrání, aby vedle příslušných orgánů jmenovaly další orgány, které by prováděly dodatečné monitorování trhů na posílení ochrany neprofesionálních investorů. (46) Technický pokrok umožnil vysokofrekvenční obchodování a vývoj obchodních modelů. Vysokofrekvenční obchodování je usnadněno společným umístěním zařízení účastníků trhu v těsné fyzické blízkosti systému pro párování prodejních a kupních příkazů obchodní platformy. Aby se zajistily řádné a spravedlivé obchodní podmínky, je nezbytné požadovat, aby obchodní platformy poskytovaly tyto služby společného umístění nediskriminačním, spravedlivým a transparentním způsobem. Používání technologie vysokofrekvenčního obchodování zvýšilo rychlost, objem a složitost obchodů uzavíraných investory. Díky této technologii mohli účastníci trhu rovněž usnadnit svým klientům přímý přístup na trhy prostřednictvím svých obchodních systémů, prostřednictvím přímého tržního přístupu nebo sponzorovaného ▌ přístupu. Obchodní technologie přinesla trhu a účastníkům trhu celkové výhody v podobě např. širší účasti na trzích, pravděpodobně vyšší likvidity, přestože existují pochybnosti o skutečné hloubce poskytnuté likvidity, nižších rozpětí, nižší krátkodobé volatility a možností pro klienty, jak dosáhnout lepší tvorby cen a lepšího provádění svých příkazů. Tato technologie vysokofrekvenčního obchodování však s sebou přináší i řadu potenciálních rizik, jako je zvýšené riziko přetížení systémů obchodních platforem z důvodu velkých objemů příkazů, rizika algoritmického obchodování vedoucího ke vzniku duplicitních nebo chybných příkazů či jiných chyb, které mohou narušit řádné fungování trhu. Kromě toho hrozí riziko neadekvátní reakce algoritmických obchodních systémů na jiné události na trhu, což může zhoršit volatilitu, existuje-li na trhu již dříve nějaký problém. Algoritmické nebo vysokofrekvenční obchodování může, stejně jako každý jiný druh obchodování, být náchylné k některým formám zneužití, není-li používáno řádně, takové zneužití by mělo být zakázáno nařízením (EU) č. .../... [nové MAR]. Vysokofrekvenční obchodování může také kvůli informační výhodě poskytované vysokofrekvenčním obchodníkům vést investory k tomu, že se rozhodnou obchodovat na obchodních platformách, v nichž se mohou vysokofrekvenčním obchodníkům vyhnout. Je vhodné podrobit strategie vysokofrekvenčního obchodování, které jsou založeny na určitých specifických charakteristikách, zvláštnímu regulačnímu dohledu. Přestože se jedná zejména o strategie, které jsou založeny na obchodování na vlastní účet, měl by se tento dohled uplatňovat také tehdy, kdy je provádění obchodní strategie strukturováno tak, aby k němu nedocházelo na vlastní účet. (47) Tato potenciální rizika plynoucí z vyššího používání technologie lze nejlépe zmírnit kombinací zvláštních kontrol rizik, které se zaměřují na podniky zapojené do algoritmického nebo vysokofrekvenčního obchodování, a dalších opatření zaměřených na organizátory veškerých obchodních platforem, na které takové podniky vstupují. Tato opatření by měla odrážet a dodržovat technické pokyny vydané Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy v únoru 2012 o systémech a kontrolách v prostředí automatizovaného obchodování pro obchodní plaformy, investiční podniky a příslušné orgány (ESMA/2012/122) s cílem posílit odolnost trhů a zohlednit nové technologie obchodování. Je žádoucí zajistit, aby všechny podniky zabývající se vysokofrekvenčním obchodováním měly povolení, jsou-li přímým členem obchodní platformy. Tím by mělo být zajištěno, že podléhají organizačním požadavkům podle směrnice a je nad nimi vykonáván řádný dohled. V tomto ohledu by Evropský orgán dohledu pro cenné papíry a trhy měl hrát významnou koordinační úlohu a stanovit přiměřený krok kotace, aby se tak zajistilo řádné fungování trhů na úrovni Unie. Všechny příkazy by také měly podléhat vhodným kontrolám rizika u zdroje. Je proto rovněž vhodné přestat používat jakýkoli sponzorovaný a nechráněny přístup, aby se předešlo riziku, že podniky, které mají nedostatečné systémy kontroly, vytvoří podmínky narušující řádné fungování trhu, a zajistit, aby účastníci trhu mohli být identifikováni a nesli odpovědnost za jakékoli narušení trhu, které způsobili. Je rovněž nezbytné mít možnost jednoznačně identifikovat toky příkazů pocházející z vysokofrekvenčního obchodování. Orgán ESMA by měl proto i nadále sledovat vývoj technologií a metod používaných při přístupu k obchodním platformám a připravovat pokyny k zajištění toho, aby požadavky této směrnice mohly být i nadále účinně uplatňovány s ohledem na nové postupy. (48) Podniky i obchodní platformy by měly přijmout důkladná opatření k zajištění toho, aby vysokofrekvenční a automatizované obchodování nevedlo k narušení trhu a nemohlo být zneužito. Obchodní platformy by měly rovněž zajistit, že jejich obchodní systémy jsou odolné a byly řádně přezkoušeny, aby byly schopny zvládat zvýšené toky příkazů nebo napjatou situaci na trhu, a že jsou ve všech obchodních platformách zavedeny přerušovací mechanismy, které obchodování dočasně zastaví na všech obchodních platformách, dojde-li k náhlým nečekaným pohybům cen. (48a) Je rovněž nezbytné zajistit, aby struktury poplatků, jež stanoví obchodní platformy, byly transparentní, nediskriminační a spravedlivé a aby nebyly strukturovány tak, že by podporovaly podmínky narušující řádné fungování trhu. Je rovněž vhodné zajistit, aby struktury poplatků obchodních platforem motivovaly k nižšímu poměru systémových zpráv k uskutečněným obchodům, aby se používaly vyšší poplatky u postupů, jako je zrušení vysokých objemů nebo podílů příkazů, jež by mohly vytvořit narušující podmínky a které by vyžadovaly, aby obchodní platformy zvyšovaly kapacitu infrastruktury, aniž by to bylo nezbytně přínosné pro ostatní účastníky trhu. (49) Kromě opatření pro algoritmické a vysokofrekvenční obchodování je vhodné zakázat sponozorovaný nebo nechráněný přístup a zahrnout kontroly týkající se investičních podniků, které klientům poskytují přímý tržní přístup na trhy ▌. Dále je vhodné, aby podniky poskytující přímý přístup na trhy zajistily, že osoby, které tuto službu využívají, mají odpovídající kvalifikaci a že používání služby podléhá kontrolám rizik. Je vhodné, aby podrobné organizační požadavky týkající se těchto nových forem obchodování byly podrobněji stanoveny v aktech v přenesené pravomoci. Vedle pravomocí Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy připravovat aktualizované pokyny o různých druzích tržního přístupu a souvisejících kontrolách by se tak mělo zajistit, aby bylo možné požadavky v případě nutnosti měnit, aby se zohlednily další inovace a vývoj v této oblasti. (50) V Unii funguje v současné době množství obchodních platforem, z nichž řada obchoduje se stejnými nástroji. Za účelem řešení potenciálních rizik ohrožujících zájmy investorů je nutné formalizovat a dále koordinovat postupy zabývající se důsledky pro obchodování na jiných platformách, rozhodne-li se jedna obchodní platforma pozastavit obchodování s nějakým finančním nástrojem nebo daný nástroj z obchodování stáhnout. V zájmu právní jistoty a vhodného řešení střetů zájmů v případě rozhodnutí stáhnout nástroje dočasně nebo trvale z obchodování by mělo být zajištěno, že pokud jeden regulovaný trh nebo systém MTF přestane obchodovat v důsledku nezveřejnění informací o emitentovi či finančním nástroji, ostatní toto rozhodnutí následují. Dále je nutno i nadále formalizovat a zlepšovat výměnu informací a spolupráci obchodních platforem v případě mimořádných okolností v souvislosti s konkrétním nástrojem, s nímž se obchoduje na různých platformách. To by mělo zahrnovat opatření bránící tomu, aby obchodní platformy využívaly informace předávané v souvislosti s pozastavením obchodování s nástrojem nebo stažením nástroje k obchodním účelům. (51) Na finančních trzích začalo aktivně působit více investorů, kterým se nabízí komplexnější a širší soubor služeb a nástrojů; vzhledem k tomuto vývoji je proto nutné stanovit stupeň harmonizace, aby byla investorům poskytnuta vysoká úroveň ochrany v celé Evropské unii. V době přijetí směrnice 2004/39/ES bylo v důsledku rostoucí závislosti investorů na individuálních doporučeních nutno zařadit poskytování investičního poradenství mezi investiční služby vyžadující povolení a podléhající zvláštním pravidlům pro výkon činnosti. Vzhledem k pokračující důležitosti individuálních doporučení klientům a rostoucí komplexnosti služeb a nástrojů je nutné posílit pravidla pro výkon činnosti v zájmu zvýšení ochrany investorů. (51a) Přestože posílené požadavky týkající se pravidel výkonu činnosti pro poradenské služby jsou nezbytné, nejsou dostatečné k zajištění řádné ochrany investorů. Zejména by členské státy měly zajistit, aby tam, kde investiční podniky navrhují investiční produkty nebo strukturované vklady k prodeji profesionálním nebo neprofesionálním klientům, byly tyto produkty navrženy tak, aby odpovídaly potřebám a charakteristikám určeného cílového trhu podle příslušné kategorie klientů. Členské státy by měly navíc zajistit, aby investiční podnik přijal přiměřené kroky, aby bylo zajištěno, že investiční produkt bude uváděn na trh a dále distribuován klientům v rámci cílové skupiny. To by však nemělo zbavit odpovědnosti distributory třetích stran, pokud produkt uvádějí na trh nebo distribuují mimo cílovou skupinu bez vědomí nebo souhlasu podniku, který produkt navrhl. Výrobci by rovněž měli pravidelně přezkoumávat výkonnost svých produktů, aby posoudili, zda produkt splnil očekávání, a stanovili, zda je cílový trh pro daný produkt stále správný. Investoři také potřebují dostatečné informace o produktech a zejména soudržné informace o kumulativním dopadu různých poplatků na návratnost investice. V této souvislosti je třeba zohlednit ustanovení čl. 80 odst. 8 směrnice 2006/48/ES. (52) Aby měli investoři k dispozici všechny relevantní informace, je vhodné požadovat, aby investiční podniky poskytující investiční poradenství objasnily, co tvoří základ poradenství, které poskytují, zejména rozsah výrobků, který při poskytování osobních doporučení klientům zvažují, jaké jsou náklady na poradenství nebo, v případě, že poplatky nebo stimuly nemohou být stanoveny před poskytnutím poradenství, způsob, jakým budou náklady vypočítány, zda je investiční poradenství poskytováno ve spojení s přijímáním nebo získáváním stimulů od třetích stran a zda investiční podniky klientům poskytují pravidelné hodnocení vhodnosti finančních nástrojů, které jim doporučují. Dále je vhodné požadovat, aby investiční podniky svým klientům vysvětlily důvody poradenství, které jim poskytují. Při zajišťování účinného a soudržného uplatňování těchto ustanovení by mohly být užitečné pokyny Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy. S cílem podrobněji vymezit regulační rámec pro poskytování investičního poradenství a současně ponechat investičním podnikům a klientům možnost volby je vhodné stanovit podmínky poskytování této služby, pokud podniky informují klienty o tom, že poradenství je poskytováno ve spojení s přijímáním nebo získáváním stimulů od třetích stran. Poskytují-li volnou správu portfolia, měly by investiční podniky před uzavřením smlouvy informovat klienta o očekávaném rozsahu stimulů a rovněž v pravidelných zprávách zveřejňovat veškeré vyplacené nebo obdržené stimuly. Vzhledem k tomu, že je nutné zajistit, aby stimuly třetích stran investičním firmám nebránily jednat v nejlepším zájmu klienta, je třeba stanovit, aby za určitých podmínek bylo možné přijímání takových stimulů zakázat nebo požadovat, aby byly převedeny klientovi. (52a) Pro větší ochranu spotřebitelů je také vhodné zajistit, aby investiční podniky neodměňovaly nebo neposuzovaly výkon svých zaměstnanců způsobem, který by byl v rozporu s povinností podniku jednat s ohledem na nejlepší zájmy svých klientů. Odměňování zaměstnanců, kteří prodávají investice nebo poskytují v této oblasti poradenství, by tedy nemělo záviset pouze na cílích prodeje či ziskovosti konkrétních finančních nástrojů pro podnik, protože to by zaměstnance motivovalo k tomu, aby poskytovali informace, které nejsou korektní, jasné a neklamavé, a aby činili doporučení, jež nejsou v nejlepším zájmu klientů. (52b) Vzhledem ke složitosti investičních produktů a jejich neustálé inovaci je také důležité zajistit, aby zaměstnanci kteří poskytují poradenství o investičních produktech nebo tyto nástroje prodávají neprofesionálním klientům, měli náležitou úroveň znalostí a způsobilosti ve vztahu k nabízeným produktům. Investiční podniky musí svým zaměstnancům poskytnout dostatek času a zdrojů, aby mohli těchto znalostí a způsobilosti dosáhnout a uplatňovat je při poskytování služeb klientům. (53) Investiční podniky mohou poskytovat investiční služby, které spočívají pouze v provádění a/nebo přijímání a předávání příkazů klientů, aniž by musely získat informace o znalostech a zkušenostech klienta potřebné k posouzení vhodnosti služby nebo nástroje pro klienta. Protože tyto služby vedou k významnému snížení ochrany klientů, je vhodné zlepšit podmínky jejich poskytování. Především je vhodné vyloučit možnost poskytování těchto služeb ve spojení s doplňkovou službou, která spočívá v poskytování úvěrů nebo půjček investorům, aby mohli provádět transakce, do nichž je investiční podnik zapojen, neboť tato praxe zvyšuje složitost transakcí a znesnadňuje porozumění souvisejícím rizikům. Je rovněž vhodné lépe definovat kritéria pro výběr finančních nástrojů, jichž by se měly tyto služby týkat, aby se vyloučily finanční nástroje, které zahrnují derivátový nástroj, s výjimkou případů, kdy daný derivátový nástroj nezvyšuje riziko pro klienta, nebo obsahují strukturu, která klientovi ztěžuje porozumění souvisejícímu riziku. (54) Obvyklou strategií pro poskytovatele retailových finančních služeb v celé Evropské unii je křížový prodej. Může přinášet výhody neprofesionálním klientům, zároveň však může představovat postupy, při nichž není zájem klienta dostatečně zohledněn. Například některé formy křížového prodeje, především praktiky vázání produktů, kdy se dohromady v jednom balíčku prodávají dvě nebo více finančních služeb, přičemž alespoň jedna z těchto služeb není k dispozici samostatně, mohou narušovat hospodářskou soutěž a negativně ovlivňovat mobilitu klientů a jejich schopnost rozhodovat se na základě informací. Příkladem praktik vázání produktů může být nezbytnost otevření běžného účtu, je-li investiční služba poskytována neprofesionálnímu klientovi. Ačkoli praktiky sdružování produktů, kdy se dohromady v jednom balíčku prodávají dvě nebo více finančních služeb, avšak každou ze služeb lze zakoupit rovněž samostatně, sice mohou hospodářskou soutěž také narušovat a negativně ovlivňovat mobilitu klientů a jejich schopnost rozhodovat se na základě informací, poskytují však klientovi alespoň možnost volby, a pravděpodobně tak představují menší riziko, pokud jde o dodržování povinností kladených na investiční podniky touto směrnicí. Používání takových praktik by mělo být důkladně posouzeno s cílem podpořit hospodářskou soutěž a možnost volby pro zákazníky. (55) Služba by se měla považovat za poskytovanou z podnětu klienta, pokud ji klient nepožaduje v reakci na sdělení podniku nebo jménem podniku , které je na daného klienta osobně zaměřeno a které obsahuje výzvu nebo se jej snaží ovlivnit v souvislosti s určitým finančním nástrojem nebo určitou transakcí. Službu lze považovat za poskytovanou z podnětu klienta i tehdy, pokud ji klient požaduje na základě jakéhokoli sdělení , které jakýmkoli způsobem propaguje nebo nabízí finanční nástroje a které je svou povahou obecné a určené veřejnosti či širší skupině nebo kategorii klientů nebo potenciálních klientů. (56) Jedním z cílů této směrnice je ochrana investorů. Opatření na ochranu investorů by měla být přizpůsobena specifickým rysům každé kategorie investorů (neprofesionální, profesionální a protistrany). S cílem posílit regulační rámec platný pro poskytování služeb bez ohledu na kategorii dotčených klientů je však vhodné zdůraznit, že zásady čestného, spravedlivého a profesionálního jednání a povinnost chovat se korektně, vyjadřovat se jasně a nepodávat klamné informace platí ve vztahu s každým klientem. (57) Odchylně od zásady povolování, dohledu a vymáhání povinností domovským členským státem u provozování poboček je vhodné, aby za vymáhání určitých povinností uvedených v této směrnici v souvislosti s činnostmi prováděnými pobočkou na území, kde je umístěna, převzal odpovědnost příslušný orgán hostitelského členského státu, protože tento orgán je pobočce nejblíže a má lepší možnost odhalit případné porušení pravidel upravujících provoz pobočky a zasáhnout proti němu. (58) K zajištění toho, že investiční podniky budou provádět příkazy klientů za podmínek nejpříznivějších pro klienta, je nutné investičním podnikům uložit účinnou povinnost „nejlepšího způsobu provedení“. Tato povinnost by měla platit pro podniky, které mají vůči klientovi smluvní nebo zprostředkovatelské závazky. (58a) V zájmu rozšíření akcionářské základny v Unii by měl být pro neprofesionální investory posílen rámec nejlepšího způsobu provedení, aby mohli mít přístup k širší škále platforem provádění, které jsou nyní dostupné v celé Unii. Při uplatňování rámce nejlepšího způsobu provedení by měl být zohledněn technologický pokrok v oblasti sledování nejlepšího způsobu provedení. (59) Za účelem posílení podmínek, za nichž investiční podniky plní svou povinnost provádět příkazy za podmínek nejvýhodnějších pro klienta v souladu s touto směrnicí, je vhodné požadovat, aby platformy provádění zveřejňovaly údaje o kvalitě provádění transakcí na jednotlivých platformách. (60) Informace, které investiční podniky poskytují klientům o svých zásadách provádění příkazů, jsou často obecné a standardní a neumožňují klientům porozumět, jak bude příkaz proveden, a ověřit si, zda podnik plní svou povinnost provádět příkazy za podmínek nejvýhodnějších pro klienty. V zájmu posílení ochrany investorů je vhodné stanovit zásady týkající se informací, které investiční podniky poskytují svým klientům o zásadách provádění příkazů, a požadovat, aby podniky čtvrtletně zveřejňovaly pro každou kategorii finančních nástrojů pět nejlepších platforem provádění, kde prováděly příkazy klientů v předchozím roce, a snažit se využít tyto informace a informace o kvalitě provádění zveřejňované obchodními platformami v jejich politikách zaměřených na nejlepší způsob provedení. ▌ (62) Osoby, které poskytují investiční služby na účet více než jednoho investičního podniku, by neměly být považovány za smluvní zástupce, ale za investiční podniky, pokud spadají do definice stanovené v této směrnici, s výjimkou určitých osob, které mohou být vyňaty. (63) Touto směrnicí by neměla být dotčena práva smluvních zástupců vykonávat činnosti spadající do oblasti působnosti jiných směrnic a související činnosti týkající se finančních služeb či produktů nespadajících do oblasti působnosti této směrnice, včetně činností vykonávaných na účet částí stejné finanční skupiny. (64) Tato směrnice by se neměla vztahovat na podmínky výkonu činnosti mimo prostory investičního podniku (přímý prodej). (65) Příslušné orgány členských států by neměly vydat nebo by měly odebrat registraci, pokud skutečně vykonávané činnosti jasně naznačují, že se smluvní zástupce rozhodl pro právní systém určitého členského státu jen proto, aby se vyhnul přísnějším normám platným v jiném členském státě, na jehož území hodlá vykonávat nebo kde vykonává větší část své činnosti. (66) Pro účely této směrnice by se způsobilé protistrany měly považovat za klienty. (67) Finanční krize odhalila omezené schopnosti profesionálních klientů odhadnout riziko svých investic. Zatímco by mělo být potvrzeno, že pravidla pro výkon činnosti je třeba uplatňovat v případě těch investorů, kteří ochranu nejvíce potřebují, je vhodné lépe přizpůsobit požadavky vztahující se na různé kategorie klientů. Proto je vhodné rozšířit některé povinnosti informování a oznamování na vztah se způsobilými protistranami. Příslušné požadavky by se měly týkat především ochrany finančních nástrojů a peněz klientů a dále povinnosti informování a oznamování v souvislosti s komplexnějšími finančními nástroji a transakcemi. S cílem lépe odrážet funkce obcí a místních veřejných orgánů, jež by neměly obchodovat se spekulativními nástroji, je vhodné vyloučit je jednoznačně ze seznamu způsobilých protistran a klientů, kteří jsou považováni za profesionální, avšak ponechat jim nadále možnost požádat o zacházení jako s klienty profesionálními, pokud je to v souladu s přísnějšími podmínkami stanovenými členskými státy. (68) U transakcí prováděných mezi způsobilými protistranami by povinnost sdělovat limitní příkazy klientů měla platit pouze v případě, že protistrana investičnímu podniku výslovně zasílá limitní příkaz k provedení . ▌ (70) Všechny investiční podniky by měly mít stejnou příležitost vstoupit nebo mít přístup na regulované trhy v celé Evropské unii. Bez ohledu na způsob, jakým jsou transakce v současné době v členských státech organizovány, je důležité zrušit technická a právní omezení přístupu na regulované trhy. (71) Aby bylo usnadněno dokončování přeshraničních transakcí, je vhodné stanovit, že investiční podniky mají přístup k systémům zúčtování a vypořádání v celé Evropské unii bez ohledu na to, zda byly transakce uzavřeny prostřednictvím regulovaných trhů v dotyčném členském státě. Investiční podniky, které se chtějí přímo zapojit do systémů vypořádání v jiných členských státech, by měly splňovat provozní a obchodní požadavky členství a obezřetnostní opatření na podporu hladkého a řádného fungování finančních trhů. (72) Poskytování služeb podniky ze třetích zemí v Evropské unii podléhá vnitrostátním režimům a požadavkům. Tyto režimy se od sebe velmi liší a podniky povolené v souladu s nimi požívají práva volného pohybu služeb a práva usazování jen v těch členských státech, v nichž jsou usazeny. Je vhodné zavést společný regulační rámec na úrovni Evropské unie pro podniky ze třetích zemí zahrnující investiční podniky i organizátory trhu. S cílem vytvořit základ k tomu, aby podniky ze třetích zemí mohly využívat pas, který jim umožní poskytovat investiční služby a vykonávat investiční činnosti v celé EU, by měl režim harmonizovat stávající roztříštěný rámec, zaručit jistotu a jednotné zacházení s podniky ze třetích zemí, které se usazují v Evropské unii, zajistit, aby Komise provedla účinné posouzení rovnocennosti regulačního rámce a rámce dohledu třetích zemí se zaměřením na posouzení největších obchodních partnerů EU a území v oblasti působnosti programu G20, a měl by poskytnout srovnatelnou úroveň ochrany investorů v EU, kteří jsou příjemci služeb poskytovaných podniky ze třetích zemí. (73) K poskytování služeb neprofesionálním klientům nebo klientům, kteří se rozhodli vzdát se určité ochrany proto, aby s nimi bylo zacházeno jako s profesionálními klienty, by mělo být vždy nutné zřídit pobočku v Evropské unii. Zřízení pobočky podléhá povolení a dohledu v Evropské unii. Mezi dotčeným příslušným orgánem a příslušným orgánem třetí země by měla existovat řádná ujednání o spolupráci. Pobočka by měla mít volně k dispozici dostatečný počáteční kapitál. Po získání povolení by měla pobočka podléhat dohledu v členském státě, v němž je zřízena; podniku ze třetí země by mělo být na základě oznamovacího postupu umožněno poskytovat služby v jiných členských státech prostřednictvím povolené pobočky, nad níž je vykonáván dohled. Poskytování služeb v Unii bez poboček by mělo být omezeno na způsobilé protistrany a na profesionální klienty, kromě těch, kteří se vzdali určité ochrany proto, aby s nimi bylo zacházeno jako s profesionálními klienty. Kromě případů, kdy je poskytováno výhradně z vlastního podnětu klienta, by mělo podléhat registraci Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy a dohledu ve třetí zemi. Mezi Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy a příslušnými orgány třetí země by měla existovat řádná ujednání o spolupráci. (74) Ustanovení této směrnice upravující poskytování investičních služeb nebo činností podniky ze třetích zemí v Evropské unii by neměla omezit možnost, aby osoby usazené v Unii přijímaly investiční služby poskytované podnikem ze třetí země výhradně na svůj vlastní podnět. Pokud podnik ze třetí země poskytuje služby výhradně na vlastní podnět osoby usazené na území Unie, neměly by tyto služby považovat za poskytované na území Unie. Pokud se podnik ze třetí země aktivně snaží získat v Unii klienty nebo potenciální klienty nebo v Unii propaguje či inzeruje investiční služby nebo činnosti spolu s doplňkovými službami, nemělo by se to považovat za službu poskytovanou výhradně na podnět klienta. (75) Povolení k provozování regulovaného trhu by mělo zahrnovat veškeré činnosti, které jsou přímo spojeny s oznámením, zpracováním, provedením, potvrzením a vykázáním příkazů od okamžiku přijetí těchto příkazů regulovaným trhem do okamžiku jejich předání k následnému dokončení, a dále činnosti spojené s přijetím finančních nástrojů k obchodování. Povolení by mělo zahrnovat i transakce uzavřené prostřednictvím určených tvůrců trhu jmenovaných regulovaným trhem, pokud se tyto transakce provádějí v rámci systémů regulovaného trhu a v souladu s pravidly, která tyto systémy upravují. Vzhledem k významu tvůrců trhu pro řádné a účinné fungování trhů by obchodní platformy měly mít uzavřeny písemné dohody s tvůri trhu, které by vyjasňovaly jejich povinnosti a zajišťovaly, aby za všech situací – kromě výjimečných situací – splňovaly svůj závazek poskytovat trhu likviditu. Ne všechny transakce uzavřené členy nebo účastníky regulovaného trhu, systému MTF či systému OTF musí být považovány za uzavřené v systémech regulovaného trhu, v systému MTF nebo v systému OTF . Transakce, které členové nebo účastníci uzavírají dvoustranně a které nesplňují všechny požadavky stanovené pro regulovaný trh, systém MTF či systém OTF touto směrnicí, by měly být pro účely definice systematického internalizátora považovány za transakce uzavřené mimo regulovaný trh, systém MTF nebo systém OTF . V tom případě by povinnost investičních podniků zveřejňovat pevné kotace měla platit, pokud jsou splněny podmínky stanovené touto směrnicí. (76) Poskytování služeb vykazování hlavních údajů o trhu, které jsou nezbytné k tomu, aby uživatelé mohli získat požadovaný přehled o obchodní činnosti na všech trzích Evropské unie a příslušné orgány dostávaly přesné a úplné informace o příslušných transakcích, by mělo podléhat povolení a regulaci k zajištění nezbytné úrovně kvality. (77) Zavedení schválených systémů zveřejňování by mělo vést ke zlepšení kvality informací o transparentnosti obchodu zveřejňovaných v mimoburzovním prostoru a významně přispět k zajištění toho, aby se takové údaje zveřejňovaly způsobem, který usnadní jejich konsolidaci s údaji zveřejňovanými obchodními platformami. (78) Nyní, kdy je zavedena struktura trhu, která umožňuje konkurenci mezi více obchodními platformami, je nutné, aby se co nejdříve v praxi uskutečnil účinný systém konsolidovaných obchodních informací. Zavedení komerčního řešení pro službu konsolidovaných obchodních informací u akcií a rovnocenných nástrojů by mělo přispět k vytvoření integrovanějšího evropského trhu a usnadnit účastníkům trhu přístup ke konsolidovanému přehledu informací o transparentnosti obchodu, které jsou k dispozici. Plánované řešení je založeno na udělování povolení poskytovatelům, kteří pracují podle předem určených a kontrolovaných parametrů, jež zajišťují, aby byly k dispozici soudržné a přesné tržní údaje, a kteří si vzájemně konkurují, aby poskytovali technicky co nejdokonaleji propracovaných a inovativních řešení, a přinášeli tak trhu co největší užitek. V rámci usnadnění včasného rozvoje funkčního systému konsolidovaných obchodních informací by Komise měla co možná nejdříve přijmout akty v přenesené pravomoci upřesňující podrobnosti oznamovací povinnosti pro poskytovatele konsolidovaných obchodních informací (CTP). Požadavkem, aby všichni poskytovatelé konsolidovaných obchodních informací konsolidovali veškeré údaje APA, bude zajištěno, aby hospodářská soutěž byla založena na kvalitě služeb poskytovaných klientům, a nikoli na šíři poskytovaných údajů. Zde je však třeba stanovit, aby v případě, že obchodní řešení nepovede k včasnému vytvoření účinného a komplexního systému konsolidovaných obchodních informací, bylo vytvořeno veřejné řešení. (79) Revize směrnice 2006/49/ES by měla stanovit minimální kapitálové požadavky, které by měly regulované trhy plnit, aby získaly povolení, a přitom by se měla zohlednit specifická povaha rizik spojených s takovými trhy. (80) Organizátoři regulovaného trhu by měli rovněž být schopni v souladu s odpovídajícími ustanoveními této směrnice provozovat systém MTF. (81) Ustanoveními této směrnice o přijímání nástrojů k obchodování podle pravidel vymáhaných regulovaným trhem by nemělo být dotčeno použití směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/34/ES ze dne 28. května 2001 o přijetí cenných papírů ke kotování na burze cenných papírů a o informacích, které k nim mají být zveřejněny(27). Regulovanému trhu by se nemělo bránit v uplatňování přísnějších požadavků na emitenty cenných papírů nebo nástrojů, které zvažuje přijmout k obchodování, než jsou požadavky podle této směrnice. (82) Členské státy by měly být schopny pověřit různé příslušné orgány tím, aby tyto orgány vymáhaly plnění rozsáhlých povinností stanovených touto směrnicí. Tyto orgány by měly mít veřejnoprávní povahu zaručující jejich nezávislost na hospodářských subjektech a předcházející střetu zájmů. V souladu s vnitrostátními právními předpisy by členské státy měly zajistit náležité financování příslušného orgánu. Určení příslušných veřejných orgánů by nemělo vylučovat možnost přenesení úkolů v rámci odpovědnosti příslušného orgánu. (83) Na summitu skupiny G-20 konaném dne 25. září 2009 v Pittsburghu se vedoucí představitelé v reakci na nadměrnou volatilitu cen komodit dohodli na zlepšení regulace, fungování a transparentnosti finančních a komoditních trhů. Ve sdělení Komise ze dne 28. října 2009 nazvaném „Lepší fungování potravinového řetězce v Evropě“ a ze dne 2. února 2011 s názvem „Řešení výzev v oblasti komoditních trhů a v oblasti surovin“ byla navržena opatření, která je třeba přijmout v souvislosti s přezkumem směrnice 2004/39/ES. V září 2011 zveřejnila Mezinárodní organizace komisí pro cenné papíry zásady pro regulaci trhů s komoditními deriváty a dohled nad nimi. Tyto zásady potvrdil dne 4. listopadu 2011 summit G20 v Cannes , který vyzval k tomu, aby regulátoři trhu měli formalizované pravomoci k řízení pozic, včetně pravomocí ke stanovování limitů pozic ex-ante. (84) Pravomoci, které byly příslušným orgánům uděleny, by se měly doplnit o výslovnou pravomoc získávat informace od kterékoli osoby o velikosti a účelu pozice v derivátových smlouvách týkajících se komodit a o pravomoc žádat danou osobu, aby podnikla kroky ke snížení velikosti pozice v derivátech. (85) Obchodním platformám a příslušným orgánům by měly být uděleny výslovné pravomoci omezit možnost kterékoli osoby nebo kategorie osob uzavřít nebo mít derivátovou smlouvu na komoditu, na základě technických norem stanovených Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy, a též v ostatních případech řídit pozice způsobem, který podpoří celistvost trhu s deriváty a základními komoditami, aniž by se příliš omezovala likvidita. Limit by mělo být možné uplatňovat jak v případě jednotlivých transakcí, tak v případě postupně vytvořených pozic. Zejména ve druhém případě by příslušný orgán měl zajistit, že tyto limity pozic nejsou diskriminační, jsou jasně stanoveny, náležitě zohledňují specifičnost daného trhu a jsou nezbytné k zajištění integrity a řádného fungování trhu. Tyto limity by se neměly vztahovat na pozice, které objektivně snižují rizika přímo se vztahující k obchodním činnostem v souvislosti s komoditami. Aby se zabránilo neúmyslným dopadům regulace derivátů na trhy se základními komoditami, je také vhodné vyjasnit rozdíl mezi spotovými kontrakty a futures kontrakty. (86) Kromě pravomocí přiznaných příslušným orgánům by všechny obchodní platformy, které nabízejí obchodování s komoditními deriváty, měly mít zavedeny přiměřené limity a veškerá ostatní opatření v oblasti řízení pozic, jež jsou nezbytná k podpoře likvidity, zamezení zneužívání trhu a zajištění řádného stanovení cen a podmínek vypořádání. Tato opatření mohou zahrnovat např. zjišťování nárůstu koncentrace rozsáhlých pozic zvlášť blízkých dohodě, limity pozic, limity cenových pohybů, nařízení likvidace či převodu otevřených pozic, pozastavení obchodování, změnu podmínek doručení, zrušení obchodu a požadavek sdělení záměrů. Orgán ESMA by měl vést a zveřejňovat seznam obsahující souhrn všech takových platných opatření. Limity by se měly uplatňovat důsledně a měly by zohledňovat specifičnost daného trhu. Mělo by být jasně stanoveno, na koho se vztahují, jaké existují výjimky a jaké jsou příslušné množstevní prahové hodnoty, které limity tvoří nebo z kterých mohou vyplývat další povinnosti. Vzhledem k tomu, že žádná obchodní platforma nemůže vidět souhrnné pozice držené jejími členy nebo účastníky celkového trhu, je také vhodné umožnit specifikaci kontrol prostřednictvím regulačních technických norem, mimo jiné s cílem zabránit jakýmkoli odlišným účinkům limitů nebo opatření, která platí pro srovnatelné smlouvy na různých obchodních platformách. (87) Platformy, na nichž je obchodováno nejvíce likvidních komoditních derivátů, by měly každý týden zveřejňovat souhrnný rozpis pozic, které drží jednotlivé typy účastníků trhu, včetně klientů těch, kteří neobchodují na svůj vlastní účet. Kompletní a podrobný rozpis jak podle typu, tak podle totožnosti účastníků trhu by měl být na požádání poskytnut příslušnému orgánu, případně s ohledem na požadavky na podávání zpráv stanovené v článku 8 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1227/2011 ze dne 25. října 2011 o integritě a transparentnosti velkoobchodníhu trhu s energií(28). ▌ (89) Je žádoucí usnadnit přístup ke kapitálu menším a středním podnikům a usnadnit další rozvoj specializovaných trhů, jejichž cílem je uspokojit potřeby menších a středních emitentů. Tyto trhy, které jsou podle této směrnice obvykle provozovány jako systémy MTF, jsou běžně známy jako trhy malých a středních podniků, rozvojové trhy nebo volné trhy. Vytvoření nové podkategorie trhu malých a středních podniků v rámci kategorie systému MTF a registrace těchto trhů by měly přispět k jejich zviditelnění a známosti a k vytvoření společných celoevropských regulačních norem pro tyto trhy. Pozornost by měla být zaměřena na způsob, jakým zajistit budoucí právní úpravu, jež více posílí a podpoří využívání tohoto trhu jakožto nové kategorie aktiv, která bude přitažlivá pro investory. Veškerá další regulace trhu EU by měla být aktualizována tak, aby snížila administrativní zátěž a poskytla další pobídky pro kotaci malých a středních podniků na trzích malých a středních podniků. (90) Požadavky vztahující se na tuto novou kategorii trhů musí být dostatečně flexibilní, aby zohlednily stávající škálu úspěšných tržních modelů, které v Evropě existují. Musí rovněž najít správnou rovnováhu mezi potřebou udržet vysokou úroveň ochrany investorů, která je nezbytná k posílení důvěry investorů v emitenty na těchto trzích, a cílem snížit zbytečnou administrativní zátěž pro emitenty na těchto trzích. Navrhuje se, aby byly požadavky v souvislosti s trhy malých a středních podniků, např. požadavky týkající se kritérií k přijetí k obchodování na takovém trhu, podrobněji popsány a stanoveny v aktech v přenesené pravomoci nebo v technických normách. (91) Vzhledem k tomu, že je důležité, aby nebyly negativně ovlivněny stávající úspěšné trhy, by měla být organizátorům trhů zaměřených na emitenty malých a středních podniků ponechána možnost rozhodnout se, že budou takový trh nadále provozovat v souladu s požadavky podle směrnice a nebudou žádat o registraci jako trh pro růst malých a středních podniků. (92) Důvěrné informace získané kontaktním místem jednoho členského státu prostřednictvím kontaktního místa jiného členského státu by neměly být považovány za čistě vnitrostátní. (93) Je nutné posílit sbližování pravomocí příslušných orgánů tak, aby byly vytvořeny předpoklady k dosažení stejné úrovně při vymáhání dodržování povinností na celém integrovaném finančním trhu. Účinnost dohledu by měl zaručit společný minimální soubor pravomocí spolu s přiměřeným objemem prostředků. (94) Vzhledem k významnému dopadu a tržnímu podílu získanému různými systémy MTF je vhodné zajistit, aby mezi příslušným orgánem systému MTF a orgánem jurisdikce, v níž systém MTF poskytuje služby, byla uzavřena náležitá ujednání o spolupráci. S cílem připravit se na podobný vývoj by tento požadavek měl být rozšířen na systémy OTF. (95) S cílem zajistit, aby investiční podniky a regulované trhy, osoby, které vykonávají efektivní kontrolu nad jejich činnostmi, a členové řídících orgánů investičních podniků a regulovaných trhů dodržovali požadavky vyplývající z této směrnice a z nařízení (EU) č. .../... [MiFIR], a dále zajistit, aby podléhali podobnému zacházení v celé Evropské unii, by se od členských států mělo požadovat, aby stanovily správní sankce a opatření, která jsou účinná, přiměřená a odrazující. Správní sankce a opatření stanovené členskými státy by proto měly splňovat některé základní požadavky týkající se jejich určení, kritérií, která je třeba při ukládání sankce nebo opatření zohlednit, zveřejňování, hlavních sankčních pravomocí a výše správních peněžitých sankcí. (96) Příslušné orgány by především měly být zmocněny ukládat peněžité sankce, které jsou dostatečně vysoké, aby vyvažovaly výhody, jež lze očekávat, a které jsou odrazující i pro větší podniky a jejich řídící pracovníky. (97) S cílem zajistit důsledné uplatňování sankcí ve všech členských státech by se od členských států mělo požadovat, aby příslušné orgány při určování druhu správních sankcí nebo opatření a výše správních peněžitých sankcí zohlednily všechny relevantní okolnosti. (98) Aby bylo zajištěno, že sankce mají odrazující účinek na širokou veřejnost, měly by se v zásadě zveřejňovat s výjimkou určitých podrobně vymezených okolností. (99) V zájmu odhalování možných porušení by příslušné orgány měly mít nezbytné vyšetřovací pravomoci a měly by zavést účinné a spolehlivé mechanismy na podporu oznamování potenciálních nebo skutečných porušení, včetně ochrany zaměstnanců, kteří nahlásí porušení předpisů v jejich vlastní instituci. Těmito mechanismy by neměla být dotčena přiměřená opatření na ochranu obviněných osob. Měly by být zavedeny vhodné postupy k zajištění práva obviněného na obhajobu a vyslechnutí před přijetím konečného rozhodnutí, které se ho týká, jakož i práva na opravný prostředek u soudu proti rozhodnutí v jeho věci. (100) S cílem zahrnout všechny postupy uplatňované po porušení předpisů by se tato směrnice měla vztahovat na správní sankce i opatření určená k zamezení dalším porušením, bez ohledu na to, zda se podle vnitrostátního práva hodnotí jako sankce nebo opatření. (101) Tato směrnice by se neměla dotýkat ustanovení právních předpisů členských států, pokud jde o trestněprávní sankce. Aniž by byly dotčeny jejich právní systémy, měly by členské státy zajistit, aby, pokud existuje podezření, že člen správní rady investičního podniku nebo organizátor trhu porušil ustanovení této směrnice nebo nařízení (EU) č. .../... [MiFIR] nebo spáchal přestupek či trestný čin ve věci spadající do jejich působnosti, byl osobně podroben trestnímu nebo občanskoprávnímu řízení. (102) Na ochranu klientů, aniž je tím ovšem dotčeno jejich právo podávat žaloby k soudům, je vhodné, aby členské státy zajistily, že za účelem mimosoudního urovnávání sporů jsou zřízeny veřejnoprávní či soukromoprávní subjekty , které spolupracují při urovnávání přeshraničních sporů, s ohledem na doporučení Komise 98/257/ES ze dne 30. března 1998 o zásadách pro orgány příslušné pro mimosoudní urovnávání spotřebitelských sporů(29) a doporučení Komise 2001/310/ES ze dne 4. dubna 2001 o zásadách pro mimosoudní orgány při řešení spotřebitelských sporů dohodou(30). Při uplatňování ustanovení o postupech pro vyřizování stížností a zjednávání nápravy v rámci mimosoudního urovnávání sporů by členské státy měly být podporovány při využívání existujících mechanismů přeshraniční spolupráce, zejména sítě reklamací finančních služeb (FIN-Net). (103) Každá výměna a každé předání údajů mezi příslušnými orgány, jinými orgány, subjekty nebo osobami by měly být v souladu s pravidly předávání osobních údajů stanovenými ve směrnici 95/46/ES. Každá výměna nebo předání osobních údajů uskutečněné Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy se třetími zeměmi by měly být v souladu s pravidly předávání osobních údajů stanovenými v nařízení (ES) č. 45/2001 . (104) Je nezbytné posílit ustanovení o výměně informací mezi příslušnými orgány členských států a posílit vzájemnou povinnost pomoci a spolupráce mezi těmito orgány. V souvislosti s narůstající přeshraniční činností by si příslušné orgány měly vzájemně poskytovat příslušné informace k výkonu svých funkcí, aby zajistily účinné uplatňování této směrnice, včetně situací, kdy se její skutečné nebo domnělé porušení může týkat orgánů dvou či více členských států. Pro zajištění hladkého přenosu takových informací a ochrany individuálních práv je nezbytné při výměně informací přísně dodržovat služební tajemství. ▌ (106) Pravomoc přijímat akty podle článku 290 Smlouvy o fungování EU by měla být přenesena na Komisi, pokud jde o podrobnosti týkající se výjimek, upřesnění některých definic, kritéria pro posuzování navrhovaných nabytí v investičním podniku, organizační požadavky na investiční podniky, řešení střetu zájmů, pravidla výkonu činnosti při poskytování investičních služeb, provádění příkazů za podmínek nejvýhodnějších pro klienta, zpracování příkazů klientů, transakce se způsobilými protistranami, trhy malých a středních podniků, podmínky pro posuzování počátečního kapitálu finančních institucí ze třetích zemí, opatření týkající se odolnosti systémů, přerušovacích mechanismů a elektronického obchodování, přijetí finančních nástrojů k obchodování, pozastavení obchodování s finančními nástroji a stažení nástrojů z obchodování, prahové hodnoty pro podávání zpráv o pozicích držených jednotlivými kategoriemi obchodníků, objasnění, co jsou přiměřené obchodní podmínky zveřejňování informací pro APA, poskytování přístupu k datovým tokům pro poskytovatele CTP a hlášení informací pro schválený mechanismus hlášení (ARM), objasnění podrobností informační povinnosti poskytovatele CTP a spolupráci mezi příslušnými orgány. Je velmi důležité, aby Komise během svých přípravných prací vedla příslušné konzultace, včetně konzultací na úrovni odborníků. Při přípravě a vypracovávání aktů v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit souběžné, včasné a náležité předávání příslušných dokumentů Evropskému parlamentu a Radě. (107) S cílem zajistit jednotné podmínky pro provádění této směrnice by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by se měly týkat přijímání účinných rozhodnutí o rovnocennosti právních rámců a rámců dohledu třetích zemí pro poskytování služeb podniky ze třetích zemí a měly by být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí(31). (108) Technické normy v oblasti finančních služeb by měly zajistit harmonizaci a přiměřenou ochranu vkladatelů, investorů a spotřebitelů v celé Evropské unii. Bylo by efektivní a vhodné pověřit orgán ESMA, jako subjekt s vysoce specializovanými odbornými znalostmi, vypracováním návrhu regulačních a prováděcích technických norem, jejichž součástí nejsou politická rozhodnutí a které budou předloženy Komisi. V zájmu zajištění soudržné ochrany investorů a spotřebitelů v odvětví finančních služeb by orgán ESMA měl své úkoly plnit v co největší míře v úzké spolupráci s dalšími dvěma evropskými orgány dohledu, a to v rámci smíšeného výboru evropských orgánů dohledu. (109) Komise by měla přijmout regulační technické normy vypracované Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy upřesňující kritéria pro stanovení, zda se jedná o činnost doplňkovou k hlavní činnosti, o postupech vydávání povolení a zamítnutí žádostí o povolení investičních podniků, o požadavcích na řídící orgány, o nabytí kvalifikované účasti, o povinnosti provádět příkazy za podmínek nejvýhodnějších pro klienty, o spolupráci a výměně informací, o volném pohybu investičních služeb a činností, o zřízení pobočky, o poskytování služeb podniky ze třetích zemí, pokud jde o limity držení některých komoditních derivátů a další specifikaci kontrol pozic, které se uplatní na ostatní komoditní deriváty, o postupech vydávání povolení a zamítnutí žádostí o povolení poskytovatelů služeb vykazování údajů, o organizačních požadavcích pro systémy APA a poskytovatele konsolidovaných obchodních informací (CTP) a o spolupráci mezi příslušnými orgány. Komise by měla tento návrh regulačních technických norem přijmout prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci podle článku 290 Smlouvy o fungování EU a podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010. (110) Komise by měla být rovněž zmocněna přijmout prováděcí technické normy vypracované Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy o postupech vydávání povolení a zamítnutí žádostí o povolení investičních podniků, o nabytí kvalifikované účasti, o postupu obchodování a dokončování transakcí v systémech MTF a OTF, o pozastavení obchodování s nástroji a stažení nástrojů z obchodování, o volném pohybu investičních služeb a činností, o zřízení pobočky, o poskytování služeb podniky ze třetích zemí, o podávání zpráv o pozicích podle kategorií obchodníků, o předkládání informací Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy, o povinnosti spolupracovat, o spolupráci mezi příslušnými orgány, o výměně informací a o konzultaci před vydáním povolení. Komise by tyto prováděcí technické normy měla přijmout prostřednictvím prováděcích aktů podle článku 291 Smlouvy o fungování EU a v souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 1095/2010. (111) Komise by měla Evropskému parlamentu a Radě předložit zprávu, v níž posoudí fungování organizovaných obchodních systémů, fungování režimu trhů malých a středních podniků, dopad požadavků týkajících se automatizovaného a vysokofrekvenčního obchodování, zkušenosti s mechanismem zakazování určitých produktů nebo postupů a dopad opatření týkajících se trhů s komoditními deriváty. (112) Vzhledem k tomu, že cíl této směrnice, konkrétně vytvoření integrovaného finančního trhu, na které jsou investoři účinně chráněni a je zaručena efektivita a integrita celkového trhu, vyžaduje stanovení společných regulativních požadavků týkajících se investičních podniků bez ohledu na to, kde jsou v Evropské unii povoleny, a upravujících fungování regulovaných trhů a jiných obchodních systémů tak, aby netransparentnost nebo narušení jednoho trhu nemohly podkopat účinné fungování evropského finančního systému jako celku, a může jej být proto z důvodu rozsahu a dopadů této směrnice lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy oEvropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle. (113) Vytvoření služby konsolidovaných obchodních informací pro jiné než akciové nástroje se považuje za obtížnější než zavedení služby konsolidovaných obchodních informací pro akciové nástroje a potenciální poskytovatelé by měli mít možnost získat s touto druhou službou zkušenosti, předtím než ji vytvoří. S cílem usnadnit řádné zřízení služby konsolidovaných obchodních informací pro jiné než akciové nástroje je proto vhodné stanovit pozdější datum použití vnitrostátních opatření provádějících příslušná ustanovení. Zde je však třeba stanovit, aby v případě, že obchodní řešení nepovede k včasnému vytvoření účinného a komplexního systému konsolidovaných obchodních informací, bylo vytvořeno veřejné řešení. (113a) S cílem dále rozvíjet rámec Unie upravující cenné papíry by Komise měla předložit návrh nařízení o cenných papírech, který by dále specifikoval definici úschovy a správy finančních nástrojů, dále by měla ve spolupráci s Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy, Evropským orgánem dohledu (Evropským orgánem pro bankovnictví) a Evropskou radou pro systémová rizika podporovat snahu o standardizaci identifikátorů a zasílání zpráv, aby bylo možné provádět analýzu transakcí téměř v reálném čase a identifikovat komplexní produktové struktury, jako jsou struktury obsahující deriváty nebo repo obchody. (114) Tato směrnice respektuje základní práva a dodržuje zásady uznané v Listině základních práv Evropské unie, zejména právo na ochranu osobních údajů, svobodu podnikání, právo na ochranu spotřebitele, právo na účinnou právní ochranu a spravedlivý proces a právo nebýt dvakrát stíhán nebo trestán za stejný trestný čin, a musí být provedena v souladu s těmito právy a zásadami, (114a) Bylo konzultováno s evropským inspektorem ochrany údajů, PŘIJALY TUTO SMĚRNICI: HLAVA I DEFINICE A OBLAST PŮSOBNOSTI Článek 1 Oblast působnosti 1. Tato směrnice se vztahuje na investiční podniky, regulované trhy, poskytovatele služeb vykazování údajů a podniky ze třetích zemí poskytující investiční služby nebo činnosti v Evropské unii. 2. Tato směrnice stanoví požadavky týkající se:
3. Tato směrnice se použije rovněž na úvěrové instituce povolené podle směrnice 2006/48/ES při poskytování jedné nebo více investičních služeb nebo provádění investiční činnosti a na úvěrové instituce a investiční podniky při prodeji nebo poradenství klientům v oblasti vkladů jiných, než jsou vklady s mírou návratnosti, která je určena ve vztahu k úrokové sazbě (strukturované vklady). ▌ 3a. Následující ustanovení se použijí rovněž na pojišťovny a zprostředkovatele pojištění, včetně smluvně vázaných zprostředkovatelů pojištění, kteří získali oprávnění nebo registraci na základě směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/83/ES ze dne 5. listopadu 2002 o životním pojištění(32), směrnice 2002/92/ES nebo směrnice 2009/138/ES, při prodeji nebo poradenství klientům v oblasti pojišťovacích investic:
Článek 2 Výjimky 1. Tato směrnice se nevztahuje na:
2. Práva propůjčená touto směrnicí se nevztahují na služby poskytované v postavení protistrany při transakcích, které provádějí veřejné subjekty pověřené správou veřejného dluhu nebo členové ESCB v rámci plnění úkolů stanovených ve Smlouvě o fungování EU a ve statutu ESCB a Evropské centrální banky (ECB) nebo plnění rovnocenných funkcí v rámci vnitrostátních parlamentů. 3. Komise přijme akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 94 týkající se opatření ve věci výjimky stanovené v odst. 1 písm. c) k vyjasnění toho, kdy ▌je činnost prováděna příležitostně. ▌ 3a. Orgán ESMA vypracuje návrhy regulačních technických norem s cílem specifikovat kritéria, podle nichž se určí, zda se jedná o činnost doplňkovou k hlavní činnosti, a zohlední přitom alespoň:
Orgán ESMA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do […](34). Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010. Článek 3 Nepovinné výjimky 1. Členské státy se mohou rozhodnout, že tuto směrnici nebudou uplatňovat na osoby, pro které jsou domovským členským státem, pod podmínkou, že činnosti těchto osob jsou povoleny a upraveny na vnitrostátní úrovni a že tyto osoby:
1a. Režimy členských států podrobí tyto osoby požadavkům, které jsou alespoň analogické následujícím požadavkům podle této směrnice, a zohlední při tom jejich velikost, rizikový profil a právní formu:
1b. Členské státy vyžadují, aby se na osoby vyloučené z oblasti působnosti této směrnice podle odstavce 1 vztahoval systém pro odškodnění investorů uznaný v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 97/9/ES ze dne 3. března 1997 o systémech pro odškodnění investorů(36) nebo systém, který zajišťuje rovnocennou ochranu svých klientů. Jako alternativní způsob krytí mohou členské státy povolit pojištění odpovědnosti za škody při výkonu povolání, pokud je tento způsob vhodný a přiměřený z hlediska velikosti, rizikového profilu a právního statutu osob vyloučených z oblasti působnosti této směrnice podle odstavce 1. Členské státy zajistí, aby osoby, které jsou vyloučeny z oblasti působnosti této směrnice podle odstavce 1 a které prodávají finanční nástroje neprofesionálním klientům nebo jim poskytují investiční poradenství či správu portfolia, musely dodržovat pravidla pro ochranu investorů, která jsou rovnocenná ustanovením čl. 16 odst. 6 a 7 a článků 24 a 25. 2. Osoby vyloučené z oblasti působnosti této směrnice podle odstavce 1 nepožívají volného pohybu služeb nebo výkonu činností ani svobody zřizování poboček ve smyslu článků 36 a 37. 3. Členské státy oznámí Komisi a Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy využití možnosti podle tohoto článku, a zajistí, aby na každém povolení uděleném v souladu s odstavcem 1 bylo uvedeno, že je uděleno podle tohoto článku. 4. Členské státy sdělí Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy ustanovení vnitrostátního práva, která jsou analogická k požadavkům této směrnice uvedeným v odstavci 1. Článek 4 Definice 1. Pro účely této směrnice se na ni použijí definice stanovené v článku 2 nařízení (EU) č. …/…[MiFIR] . 2. Použijí se rovněž tyto definice :
|
2) |
„doplňkovou službou“ se rozumí kterákoli ze služeb uvedených v oddíle B přílohy I; | |
3) |
„investičním poradenstvím“ se rozumí poskytování osobních doporučení klientovi na jeho žádost či z podnětu investičního podniku ohledně jedné či více transakcí týkajících se finančních nástrojů; | |
4) |
„prováděním příkazů na účet klientů“ se rozumí jednání k uzavření smlouvy o nákupu nebo prodeji jednoho či více finančních nástrojů na účet klientů. Provádění příkazů zahrnuje uzavření smluv o prodeji finančních nástrojů vydaných úvěrovou institucí nebo investičním podnikem v okamžiku jejich vydání; | |
5) |
„obchodováním na vlastní účet“ se rozumí obchodování za použití vlastního kapitálu podniku, které vede k uzavření transakcí ohledně jednoho nebo více finančních nástrojů; | |
6) |
„tvůrcem trhu“ se rozumí osoba, která trvale působí na finančních trzích jako osoba ochotná obchodovat na vlastní účet formou nákupu a prodeje finančních nástrojů za použití vlastního kapitálu ▌; | |
7) |
„správou portfolia“ se rozumí správa jednotlivých portfolií, s prostorem pro vlastní uvážení v rámci pověření od klientů, pokud tato portfolia zahrnují jeden nebo více finančních nástrojů; | |
8) |
„klientem“ se rozumí jakákoli fyzická nebo právnická osoba, které investiční podnik poskytuje investiční nebo doplňkové služby; | |
9) |
„profesionálním klientem“ se rozumí klient, který splňuje kritéria stanovená v příloze II; | |
10) |
„neprofesionálním klientem“ se rozumí klient, který není profesionálním klientem; | |
11) |
„trhem malých a středních podniků“ se rozumí systém MTF, který je zapsán do rejstříku jako trh malých a středních podniků v souladu s článkem 35; | |
12) |
„malým a středním podnikem“ se rozumí společnost, která má ▌průměrnou tržní kapitalizaci méně než 200 000 000 EUR; | |
13) |
„limitním příkazem“ se rozumí příkaz k nákupu či prodeji finančního nástroje při stanoveném cenovém omezení nebo výhodněji a ve stanoveném objemu; | |
14) |
„finančními nástroji“ se rozumí nástroje uvedené v oddíle C přílohy I; | |
15) |
„nástroji peněžního trhu“ se rozumí kategorie nástrojů, s nimiž se obvykle obchoduje na peněžním trhu, například státní pokladniční poukázky, vkladové listy a obchodní cenné papíry, s výjimkou platebních nástrojů; | | 16) |
„domovským členským státem“ se rozumí: |
|
17) |
„hostitelským členským státem“ se rozumí členský stát jiný než domovský členský stát, v němž má investiční podnik pobočku nebo v němž poskytuje služby nebo vykonává činnost, nebo členský stát, v němž regulovaný trh činí vhodná opatření, kterými umožňuje dálkovým členům nebo účastníkům usazeným ve stejném členském státě přístup k obchodování ve svém systému; | |
18) |
„příslušným orgánem“ se rozumí orgán, který každý členský stát určí v souladu s článkem 69, pokud tato směrnice nestanoví jinak; | |
19) |
„úvěrovými institucemi“ se rozumí úvěrové instituce ve smyslu směrnice 2006/48/ES; | |
20) |
„správcovskou společností SKIPCP“ se rozumí správcovská společnost vymezená ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES ze dne 13. července 2009 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP)(37); | |
21) |
„smluvním zástupcem“ se rozumí fyzická nebo právnická osoba, která na plnou a bezpodmínečnou odpovědnost pouze jednoho investičního podniku, na jehož účet jedná, propaguje investice nebo doplňkové služby u klientů nebo potenciálních klientů, přijímá a předává pokyny nebo příkazy klientů v souvislosti s investičními službami nebo finančními nástroji, umísťuje finanční nástroje nebo poskytuje poradenství klientům nebo potenciálním klientům ohledně těchto finančních nástrojů nebo služeb; | |
22) |
„pobočkou“ se rozumí místo výkonu obchodní činnosti jiné než ústředí, které je součástí investičního podniku, nemá právní subjektivitu a poskytuje investiční služby nebo provádí investiční činnosti a které může rovněž provádět doplňkové služby, k nimž dostal investiční podnik povolení; všechna místa výkonu obchodní činnosti zřízená v tomtéž členském státě investičním podnikem s ústředím v jiném členském státě jsou považována za jedinou pobočku; | |
23) |
„kvalifikovanou účastí“ se rozumí přímá nebo nepřímá účast v investičním podniku představující nejméně 10 % základního kapitálu podniku nebo hlasovacích práv ve smyslu článků 9 a 10 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/109/ES ze dne 15. prosince 2004 o harmonizaci požadavků na průhlednost týkajících se informací o emitentech, jejichž cenné papíry jsou přijaty k obchodování na regulovaném trhu(38), s ohledem na podmínky týkající se jejich sčítání stanovené v čl. 12 odst. 4 a 5 zmíněné směrnice nebo umožňující uplatňovat podstatný vliv na řízení investičního podniku, v němž má daná osoba účast; | |
24) |
„mateřským podnikem“ se rozumí mateřský podnik ve smyslu článků 1 a 2 sedmé směrnice Rady 83/349/EHS ze dne 13. června 1983 o konsolidovaných účetních závěrkách(39); | |
25) |
„dceřiným podnikem“ se rozumí dceřiný podnik ve smyslu článků 1 a 2 směrnice 83/349/EHS, včetně jakéhokoli dceřiného podniku patřícího dceřinému podniku mateřského podniku, jenž stojí v čele těchto podniků; | | 26) |
„úzkým propojením“ se rozumí stav, kdy jsou dvě nebo více fyzických či právnických osob spojeny: |
|
27) |
„řídícím orgánem“ se rozumí vedoucí orgán podniku nebo poskytovatel datových služeb s dohledovými i řídícími funkcemi, který má pravomoc k přijímání konečných rozhodnutí a je oprávněn ke stanovení strategie, cílů a celkového směřování podniku nebo poskytovatele datových služeb. Řídící orgán zahrnuje osoby, které skutečně řídí činnost podniku; | |
28) |
„řídícím orgánem v rámci své dohledové funkce“ se rozumí řídící orgán jednající v rámci své dohledové funkce při dozoru nad rozhodováním vedení a při jeho sledování; | |
29) |
„vrcholovým vedením“ se rozumí ty osoby, které v podniku vykonávají výkonné funkce a jsou odpovědné a postižitelné za každodenní řízení podniku, včetně toho, jak podnik a jeho zaměstnanci provádějí politiku v oblasti distribuce služeb a produktů klientům; | |
30) |
„algoritmickým obchodováním“ se rozumí obchodování s finančními nástroji, u nichž počítačový algoritmus automaticky určuje jednotlivé ukazatele příkazů, jako např. zda vydat příkaz, načasování, cenu nebo množství příkazů nebo jak nakládat s příkazem po jeho vydání s omezeným lidským zásahem nebo bez něj. Tato definice nezahrnuje systémy, které se používají pouze pro účely směrování příkazů jedné nebo více obchodním platformám nebo pro potvrzení příkazů či s cílem vykonat příkazy klienta nebo splnit právní povinnost stanovením parametrů příkazu; nebo ke zpracování provedených transakcí; | |
30a) |
„vysokofrekvenčním obchodováním“ se rozumí obchodování s finančními nástroji při rychlostech, kde se fyzický reakční čas mechanismu pro zadání, zrušení nebo změnu příkazů stává určujícím faktorem doby pro sdělení pokynu obchodní platformě nebo k provedení transakce; | |
30b) |
„strategií vysokofrekvenčního obchodování“ se rozumí obchodní strategie sloužící k obchodování na vlastní účet s určitým finančním nástrojem, která zahrnuje vysokofrekvenční obchodování a má alespoň dva z následujících znaků: |
|
31a) |
„přímým přístupem na trh“ se rozumí mechanismus, kterým člen nebo účastník obchodní platformy umožní některé osobě použít svůj obchodní kód, aby tato osoba mohla elektronicky předávat příkazy do vnitřních systémů elektronického obchodování dotyčného investičního podniku za účelem jejich dalšího automatického předání do konkrétní obchodní platformy s uvedením obchodního kódu dotyčného investičního podniku; | |
31b) |
„sponzorovaným přístupem“ se rozumí mechanismus, kterým člen nebo účastník obchodní platformy umožní některé osobě použít svůj obchodní kód, aby tato osoba mohla elektronicky předávat příkazy do určené obchodní platformy s uvedením obchodního kódu dotyčného investičního podniku, aniž by tyto příkazy procházely vnitřními systémy elektronického obchodování dotyčného investičního podniku; | |
▌ |
33) |
„křížovým prodejem“ se rozumí nabízení investiční služby spolu s jinou službou nebo produktem jakožto součást balíčku nebo podmínka pro stejnou dohodu či balíček. | |
33a) |
„pojišťovacími investicemi“ se rozumí pojistné smlouvy, podle nichž je částka splatná klientovi vystavena tržní hodnotě aktiva či vyplacené pojistné částky aktiva nebo referenční hodnoty, přičemž klient není přímým držitelem tohoto aktiva; | |
33b) |
„investičním produktem“ se rozumí produkt, kdy je částka splatná klientovi stanovena na základě hodnoty finančních nástrojů, nebo produkt, který je strukturovaným vkladem, či produkt, který je pojišťovací investicí, nebo retailový investiční produkt ve smylu článku... směrnice ..../..../EU [PRIPS]; | |
33c) |
„volnou správou portofolia“ se rozumí správa portofolia, při níž mandát od klienta poskytuje správci portfolia volnost vybrat investiční produkty nebo finanční nástroje, do nichž se investují finanční prostředky klienta; | |
33d) |
„podnikem ze třetí země“ se rozumí podnik, který by byl investičním podnikem nebo organizátorem trhu, pokud by měl ústředí v Unii. | 3. Komise je zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 94 týkajících se opatření k upřesnění některých technických prvků nebo úpravě definic stanovených v odst. 2 bodech 3, 11, 12 a 27 až 33d tohoto článku tak, aby v případě potřeby zohledňovaly:
HLAVA II PODMÍNKY POVOLENÍ A ČINNOSTI PRO INVESTIČNÍ PODNIKY KAPITOLA I PODMÍNKY A POSTUPY PRO POVOLENÍ Článek 5 Požadavek na udělení povolení 1. Každý členský stát vyžaduje, aby poskytování investičních služeb nebo výkonu činností formou výkonu povolání nebo podnikání podléhalo předchozímu povolení v souladu s touto kapitolou. Toto povolení vydává příslušný orgán domovského členského státu určený v souladu s článkem 69. 2. Odchylně od odstavce 1 povolí členské státy kterémukoli organizátorovi trhu provozovat systém MTF nebo organizovaný ochodní systém (OTF), pokud bylo ověřeno, že tento organizátor splňuje ustanovení této kapitoly. 3. Členské státy vytvoří rejstřík všech investičních podniků. Rejstřík je veřejně přístupný a obsahuje údaje o službách nebo činnostech, pro něž má investiční podnik povolení. Seznam se pravidelně aktualizuje. Každé povolení se oznamuje Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy. Orgán ESMA vytvoří seznam všech investičních podniků v Evropské unii. Seznam obsahuje údaje o službách nebo činnostech, pro něž má každý investiční podnik povolení, a je pravidelně aktualizován. Orgán aESMA zveřejňuje tento seznam na svých internetových stránkách a aktualizuje jej. Pokud příslušný orgán v souladu s čl. 8 písm. b) až d) povolení odejme, informace o tomto odejmutí se v seznamu zveřejní po dobu pěti let. 4. Každý členský stát vyžaduje, aby:
Článek 6 Rozsah povolení 1. Domovský členský stát zajistí, aby byly v povolení uvedeny investiční služby nebo činnosti, které je investiční podnik oprávněn poskytovat nebo vykonávat. Povolení se může vztahovat i na jednu nebo více doplňkových služeb uvedených v oddíle B přílohy I. V žádném případě však nesmí být povolení vydáno pouze k poskytování doplňkových služeb. 2. Investiční podnik, který usiluje o povolení k rozšíření své činnosti o další investiční služby, investiční činnosti nebo doplňkové služby, které v době prvního povolení nepředpokládal, podá žádost o rozšíření tohoto povolení. 3. Povolení je platné pro celou Evropskou unii a umožňuje investičnímu podniku poskytovat služby nebo vykonávat činnosti, ke kterým povolení získal, v celé Evropské unii, a to buď prostřednictvím zřízení pobočky, nebo formou volného pohybu služeb. Článek 7 Postupy vydávání povolení a zamítnutí žádostí o povolení 1. Příslušný orgán povolení nevydá, dokud nebude plně přesvědčen, že žadatel splňuje veškeré požadavky stanovené předpisy přijatými na základě této směrnice. 2. Investiční podnik poskytne veškeré údaje, včetně plánu činnosti, který uvádí mimo jiné typy předpokládaných obchodů a organizační strukturu, nezbytné k tomu, aby se mohl příslušný orgán přesvědčit, že investiční podnik k okamžiku prvního povolení přijal veškerá opatření nutná ke splnění povinností podle této kapitoly. 3. Žadatel je do šesti měsíců ode dne podání úplné žádosti informován, zda mu povolení bylo, či nebylo vydáno. 4. Orgán ESMA vypracuje návrhy regulačních technických norem k upřesnění:
Orgán ESMA tyto návrhy regulačních technických norem předloží Komisi do […](40). Komisi je svěřena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010. 5. Orgán ESMA vypracuje návrhy prováděcích technických norem pro standardní formuláře, šablony a postupy pro oznamování či poskytování informací podle čl. 7 odst. 2 a čl. 9 odst. 5. Orgán ESMA tyto návrhy prováděcích technických norem předloží Komisi do [...](41). Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článku 15 nařízení (EU) č. 1095/2010. Článek 8 Odnětí povolení
Každé odnětí povolení se oznamuje Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy. Článek 9 Řídící orgán -1. Pro účely této směrnice se nevýkonným ředitelem rozumí: Nevýkonný ředitel nebo externí ředitel je členem správní rady společnosti, avšak není součástí výkonného řídícího týmu. Není zaměstnancem této společnosti ani s ní není jakýmkoli jiným způsobem spojen. Liší se od interních ředitelů, jelikož ti jsou členy správní rady a rovněž zastávali nebo zastávají funkci výkonných manažerů společnosti.
Nevýkonní ředitelé střeží proces správy a řízení. Nepodílí se na každodenním chodu podniku, ale sledují výkonnou činnost a přispívají k rozvoji strategie. 1. ▌Členové řídícího orgánu investičního podniku mají po celou dobu dostatečně dobrou pověst, dostatečné znalosti, dovednosti a zkušenosti, výkonu svých povinností věnují dostatek času a umožňují uznání široké škály zkušeností tak, aby nedocházelo k diskriminaci žen. ▌Členové řídícího orgánu splňují zejména tyto požadavky: a) Všichni členové řídícího orgánu věnují dostatek času výkonu svých funkcí v investičním podniku. Počet funkcí v řídícím orgánu, které může člen řídícího orgánu zastávat zároveň, musí být posuzován s ohledem na konkrétní okolnosti a povahu, rozsah a složitost činností dotyčné instituce.
Členové řídícího orgánu nesmí zastávat zároveň funkci výkonného ředitele v investičním podniku a funkci výkonného ředitele v rámci regulovaného trhu, systému MTF nebo OTF ani v rámci téže skupiny. Písmeno a) obsahuje:
b) Řídící orgán má odpovídající úroveň kolektivních znalostí, dovedností a zkušeností, aby dokázal pochopit činnosti investičního podniku, a zejména hlavní rizika, která s těmito činnostmi souvisejí. c) Každý člen řídícího orgánu jedná čestně, bezúhonně a nezávisle, aby mohl účinně posuzovat a rozhodnutí vrcholového vedení a vznášet k němu připomínky i účinně kontrolovat a sledovat rozhodování vedoucích pracovníků. ▌Investiční podniky věnují dostatečné zdroje na zaškolení a odbornou přípravu členů řídícího orgánu. Pokud organizátor trhu, který žádá o povolení k provozování systému MTF nebo OTF, a osoby, které skutečně řídí činnost systému MTF nebo OTF, jsou totožné s členy řídícího orgánu regulovaného trhu, má se za to, že tyto osoby splňují požadavky stanovené v prvním pododstavci. 2. Členské státy vyžadují od investičních podniků, pokud to je vhodné a přiměřené s ohledem na povahu, rozsah a složitost jejich činnosti, aby zřídily nominační výbor, který posoudí soulad s prvním odstavcem a poskytne na základě svého posouzení v případě potřeby doporučení. Nominační výbor se skládá z členů řídícího orgánu, kteří nevykonávají žádnou výkonnou funkci v dotyčné instituci. Tento odstavec se nepoužije, pokud podle vnitrostátního práva nemá řídící orgán žádné pravomoci při jmenování svých členů. 3. Členské státy požadují, aby investiční podniky a jejich příslučné nominační výbory vyžadovaly při náboru členů do svých řídících orgánů širokou škálu schopností a dovedností. Zejména: a) investiční podniky budou jako hlavní kritérium při náboru členů vrcholového vedení požadovat profesionalitu, odpovědnost a snahu, čímž se zajistí, že jmenované osoby budou vůči instituci beze vší pochyby loajální. b) investiční podniky rovněž přijmou konkrétní kroky k zajištění vyváženějšího zastoupení v radách, například školení nominačních výborů, vytváření seznamů kompetentních kandidátů a zavedení procesu jmenování, v němž bude vždy figurovat alespoň jeden muž a alespoň jedna žena. c) za další pozitivní způsob, jímž lze podpořit rozmanitost, se považuje zastoupení zaměstnanců v řídícím orgánu, pokud se uplatňuje, jelikož dodává klíčovou perspektivu a zajišťuje skutečnou znalost vnitřního fungování instituce. Příslušné orgány vyžadují, aby investiční podniky uplatňovaly 1/3 kvótu pro zastoupení žen do ... (42). 4. Orgán ESMA vypracuje návrhy regulačních norem, které stanoví, jakým způsobem má instituce zohlednit tyto koncepty:
Orgán ESMA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do […](43)*. Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010. ▌ 5. Členské státy vyžadují, aby investiční podnik ohlašoval příslušnému orgánu údaje o všech členech svého řídícího orgánu a veškeré změny jejich členství spolu se všemi informacemi potřebnými k posouzení, zda podnik splňuje požadavky odstavců 1, 2 a 3. 6. Členské státy požadují, aby řídící orgán investičního podniku zajistil, aby byl podnik řízen řádně a obezřetně a způsobem, který podporuje integritu trhu a zájmy jeho klientů. Za tímto účelem řídící orgán:
Řídící orgán monitoruje a periodicky posuzuje účinnost organizace investičního podniku a vhodnost politik týkajících se poskytování služeb klientům a podniká patřičné kroky k nápravě jakýchkoli nedostatků. Členové řídícího orgánu v rámci své dohledové funkce mají přiměřený přístup k informacím a dokumentům, které jsou potřebné k dozoru nad rozhodováním vedení a při jeho sledování. 7. Příslušný orgán odmítne vydat povolení, pokud není přesvědčen o tom, že osoby, které budou skutečně řídit činnost investičního podniku, mají dostatečně dobrou pověst a dostatečné množství zkušeností, nebo pokud existují objektivní a prokazatelné důvody k domněnce, že řídící orgán podniku může představovat ohrožení jeho účinného, řádného a obezřetného řízení a patřičného zhodnocení zájmu jeho klientů a integrity trhu. 8. Členské státy vyžadují, aby řízení investičního podniku prováděly alespoň dvě osoby splňující podmínky uvedené v odstavci 1.
8a. Aniž by byly dotčeny jejich právní systémy, členské státy zajistí, aby, pokud existuje podezření, že člen správní rady porušil ustanovení této směrnice nebo nařízení (EU) č. .../... [MiFIR] nebo spáchal přestupek či trestný čin ve věci spadající do jejich působnosti, byl osobně podroben trestnímu nebo občanskoprávnímu řízení. 8b. Tímto článkem nejsou dotčena ustanovení o zastoupení zaměstnanců ve správních radách společností, která jsou stanovena vnitrostátními právními předpisy či zavedena v praxi. Článek 10 Akcionáři a členové s kvalifikovanou účastí 1. Příslušné orgány nevydají povolení k poskytování investičních služeb nebo výkonu investičních činností investičním podnikem, dokud nejsou informovány o totožnosti jeho akcionářů nebo členů, ať přímých či nepřímých, fyzických či právnických osob, které mají kvalifikované účasti, a o výši těchto kvalifikovaných účastí. Příslušné orgány odmítnou vydat povolení, pokud s ohledem na potřebu zajistit řádné a obezřetné řízení investičního podniku nejsou přesvědčeny o vhodnosti výše zmíněných akcionářů či členů s kvalifikovanou účastí. Pokud existují úzká propojení mezi investičním podnikem a jinými fyzickými nebo právnickými osobami, vydá příslušný orgán povolení pouze v případě, že tato propojení nebrání příslušnému orgánu v účinném dohledu. 2. Příslušný orgán odmítne vydat povolení, pokud právní a správní předpisy třetí země vztahující se na jednu nebo více fyzických či právnických osob, s nimiž je podnik úzce propojen, nebo obtíže spojené s jejich vymáháním brání příslušnému orgánu ve výkonu dohledu. 3. Členské státy vyžadují, aby v případech, kde by mohl vliv vykonávaný osobami uvedenými v odst. 1 prvním pododstavci poškodit řádné a obezřetné řízení investičního podniku, přijal příslušný orgán vhodná opatření, která by takové situaci zabránila. Taková opatření mohou spočívat v žádosti o soudní příkazy nebo uvalení sankcí vůči řídícím pracovníkům a osobám odpovědným za řízení podniku nebo v pozastavení výkonu hlasovacích práv spojených s akciemi v držení dotyčných akcionářů nebo členů. Článek 11 Oznámení navrhovaných nabytí 1. Členské státy stanoví, že každá fyzická či právnická osoba nebo takové osoby jednající ve vzájemné shodě („navrhovaný nabyvatel“), které přijaly rozhodnutí buď přímo nebo nepřímo nabýt kvalifikovanou účast v investičním podniku, nebo přímo nebo nepřímo takovou účast zvýšit, což by vedlo k tomu, že by podíl na hlasovacích právech nebo na základním kapitálu, který drží, dosáhl jedné z prahových hodnot 20 %, 30 % nebo 50 % nebo ji překročil anebo že by se investiční podnik stal jejich dceřiným podnikem („navrhované nabytí“), to musí nejprve písemně oznámit příslušným orgánům daného investičního podniku, ve kterém zamýšlejí nabýt nebo zvýšit kvalifikovanou účast, a uvést výši své zamýšlené účasti a významné informace, jak je uvedeno v čl. 13 odst. 4. Členské státy stanoví, že každá fyzická či právnická osoba, která přijala rozhodnutí přímo nebo nepřímo zcizit kvalifikovanou účast v investičním podniku, to musí nejprve písemně oznámit příslušným orgánům a uvést výši své zamýšlené účasti. Tato osoba musí rovněž oznámit příslušným orgánům každé rozhodnutí snížit svou kvalifikovanou účast tak, že by podíl na hlasovacích právech nebo na základním kapitálu, který drží, klesl pod 20 %, 30 % nebo 50 % anebo tak, že by daný investiční podnik přestal být jejich jejím dceřiným podnikem. Členské státy nemusí uplatňovat prahovou hodnotu 30 %, pokud v souladu s čl. 9 odst. 3 písm. a) směrnice 2004/109/ES uplatňují prahovou hodnotu ve výši jedné třetiny. Při zjišťování, zda jsou splněna kritéria pro kvalifikovanou účast podle článku 10 a tohoto článku, neberou členské státy v úvahu hlasovací práva ani podíly, které investiční podniky nebo úvěrové instituce případně drží v důsledku upsání finančních nástrojů nebo umístění finančních nástrojů na základě pevného závazku převzetí, zahrnutého v bodě 6 oddílu A přílohy I, pokud tato práva nejsou vykonávána ani jinak využívána k zasahování do řízení emitenta a pokud jsou zcizena do jednoho roku od nabytí. 2. Příslušné orgány se při posuzování podle čl. 13 odst. 1 („posouzení“) navzájem plně konzultují, pokud je navrhovaným nabyvatelem:
Příslušné orgány si bez zbytečného prodlení vzájemně poskytují veškeré informace, které jsou podstatné nebo relevantní pro posouzení. K tomuto účelu si na požádání vzájemně sdělují veškeré užitečné informace a z vlastního podnětu sdělují veškeré podstatné informace. V rozhodnutí příslušného orgánu, který vydal povolení investičnímu podniku, v němž je navrhováno nabytí, se uvedou veškeré názory nebo výhrady příslušného orgánu pověřeného dohledem nad navrhovaným nabyvatelem. 3. Členské státy vyžadují, aby investiční podnik v případě, že se dozví o nabytí nebo pozbytí majetkových účastí na svém základním kapitálu, v jehož důsledku majetkové podíly přesáhnou prahové hodnoty uvedené v odst. 1 prvním pododstavci nebo pod ně klesnou, bez prodlení uvědomil příslušný orgán. Alespoň jednou ročně rovněž investiční podniky sdělí příslušnému orgánu jména akcionářů a členů držících kvalifikované účasti a výši těchto účastí, jak vyplývá například z informací získaných na výroční valné hromadě akcionářů a členů nebo z plnění předpisů vztahujících se na společnosti, jejichž převoditelné cenné papíry jsou přijaty k obchodování na regulovaném trhu. 4. Členské státy vyžadují, aby příslušné orgány přijaly opatření podobná těm, která jsou uvedena v čl. 10 odst. 3, ve vztahu k osobám, jež neplní povinnost poskytovat předem informace o nabytí nebo zvýšení kvalifikované účasti. Pokud je účast nabyta navzdory námitkám příslušných orgánů, přijmou členské státy bez ohledu na jiné sankce, které lze přijmout, opatření, jimiž pozastaví výkon odpovídajících hlasovacích práv, prohlásí provedené hlasování za neplatné nebo je případně zruší. Článek 12 Lhůta pro posouzení 1. Příslušné orgány obratem a v každém případě do dvou pracovních dnů od obdržení oznámení podle čl. 11 odst. 1 prvního pododstavce a od případného následného obdržení informací uvedených v odstavci 2 tohoto článku písemně potvrdí jejich přijetí navrhovanému nabyvateli. Příslušné orgány ve lhůtě nejvýše šedesáti pracovních dnů počínaje dnem písemného potvrzení o přijetí oznámení a všech dokumentů, které mají být podle požadavku členského státu k oznámení přiloženy na základě seznamu uvedeného v čl. 13 odst. 4 („lhůta pro posouzení“), provedou posouzení. Příslušné orgány uvědomí navrhovaného nabyvatele při potvrzení přijetí o konci lhůty pro posouzení. 2. Pokud je to nutné, mohou příslušné orgány během lhůty pro posouzení, a nejpozději v její padesátý pracovní den, požádat o další informace nezbytné pro dokončení posouzení. Tato žádost je písemná a upřesňuje, které doplňující informace jsou třeba. Na dobu mezi dnem žádosti příslušného orgánu o informace a obdržením odpovědi na tuto žádost od navrhovaného nabyvatele se lhůta pro posouzení staví. Stavení nepřesáhne dvacet pracovních dnů. Příslušné orgány mohou podle svého uvážení vznést jakoukoli další žádost o doplnění nebo objasnění informací, to však nesmí vést ke stavení lhůty pro posouzení. 3. Příslušné orgány mohou prodloužit stavení lhůty pro posouzení podle odst. 2 druhého pododstavce až na 30 pracovních dnů, pokud je navrhovaný nabyvatel jednou z těchto osob :
4. Pokud se příslušné orgány po ukončení posuzování rozhodnou vyjádřit nesouhlas s navrhovaným nabytím, vyrozumí o tom písemně do dvou pracovních dnů a před uplynutím lhůty pro posouzení navrhovaného nabyvatele a své rozhodnutí zdůvodní. S výhradou vnitrostátního práva je možné náležité odůvodnění takového rozhodnutí na žádost navrhovaného nabyvatele zveřejnit. To nebrání členským státům, aby příslušnému orgánu umožnily zveřejnit toto odůvodnění bez žádosti navrhovaného nabyvatele. 5. Pokud příslušné orgány nevyjádří písemně nesouhlas s navrhovaným nabytím ve lhůtě pro posouzení, považuje se navrhované nabytí za schválené. 6. Příslušné orgány mohou stanovit a v případě potřeby prodloužit maximální lhůtu pro dokončení navrhovaného nabytí. 7. Členské státy nesmějí pro oznamování přímých nebo nepřímých nabytí hlasovacích práv nebo základního kapitálu příslušným orgánům a pro jejich schvalování těmito orgány stanovit požadavky přísnější, než jsou stanoveny v této směrnici. 8. Orgán ESMA vypracuje návrhy regulačních technických norem ke stanovení seznamu všech informací uvedených v odstavci 4, jež musí navrhovaní nabyvatelé zahrnout do svého oznámení, aniž je dotčen odstavec 2. Orgán ESMA předloží Komisi tyto návrhy regulačních technických norem do 1. ledna 2014. Komisi je svěřena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010. 8a. Orgán ESMA vypracuje návrhy prováděcích technických norem pro standardní formuláře, šablony a postupy pro konzultační proces mezi příslušnými orgány podle čl. 11 odst. 2. Orgán ESMA předloží Komisi tyto návrhy prováděcích technických norem do 1. ledna 2014. Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článku 15 nařízení (EU) č. 1095/2010. Článek 13 Posouzení 1. S ohledem na možný vliv navrhovaného nabyvatele na investiční podnik hodnotí příslušné orgány při posuzování oznámení uvedeného v čl. 11 odst. 1 a informací uvedených v čl. 12 odst. 2 za účelem zajištění řádného a obezřetného řízení investičního podniku, v němž je navrhováno nabytí, vhodnost navrhovaného nabyvatele a finanční rozumnost navrhovaného nabytí podle všech těchto kritérií:
Komise je zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 94, která upraví kritéria stanovená v prvním pododstavci tohoto odstavce. 2. Příslušné orgány mohou vyjádřit nesouhlas s navrhovaným nabytím pouze tehdy, pokud je to na základě kritérií stanovených v odstavci 1 důvodné nebo pokud informace předložené navrhovaným nabyvatelem nejsou úplné. 3. Členské státy nestanoví žádné předběžné podmínky co do výše podílu, kterého je třeba dosáhnout, ani neumožňují svým příslušným orgánům posuzovat navrhované nabytí z hlediska hospodářských potřeb trhu. 4. Členské státy zveřejní seznam informací, jež jsou nutné k provedení posouzení a jež je třeba poskytnout příslušným orgánům spolu s oznámením uvedeným v čl. 11 odst. 1. Požadované informace musí být přiměřené a musí odpovídat povaze navrhovaného nabyvatele a navrhovaného nabytí. Členské státy nepožadují informace, které pro obezřetnostní posuzování nemají význam. 5. Bez ohledu na čl. 12 odst. 1, 2 a 3, pokud byly příslušnému orgánu oznámeny dva nebo více návrhů na nabytí nebo zvýšení kvalifikované účasti ve stejném investičním podniku, přistupuje příslušný orgán ke všem navrhovaným nabyvatelům nediskriminačním způsobem. Článek 14 Členství v povoleném systému pro odškodnění investorů Příslušný orgán ověří, zda subjekt, který žádá o povolení jako investiční podnik, plní v době vydání povolení své povinnosti podle směrnice 97/9/ES. Tento článek se nevztahuje na strukturované vklady vydané úvěrovými institucemi, které jsou členy některého systému pojištění vkladů uznaného podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/19/ES ze dne 30. května 1994 o systému pojištění vkladů(44). Článek 15 Počáteční kapitál Členské státy zajistí, aby příslušné orgány nevydaly povolení, pokud investiční podnik nemá s ohledem na povahu dané investiční služby nebo činnosti dostatečný počáteční kapitál v souladu s požadavky směrnice 2006/49/ES . Článek 16 Organizační požadavky 1. Domovský členský stát vyžaduje, aby investiční podniky splňovaly organizační požadavky stanovené v odstavcích 2 až 8 tohoto článku a v článku 17. 2. Investiční podnik zavede vhodné strategie a postupy umožňující zajistit, že on sám i jeho řídící pracovníci, zaměstnanci a smluvní zástupci budou plnit povinnosti podle této směrnice a dodržovat odpovídající pravidla pro osobní transakce prováděné těmito osobami. 3. Investiční podnik udržuje a uplatňuje účinná organizační a administrativní opatření k tomu, aby přijímal veškerá přiměřené kroky k tomu, aby střety zájmů vymezené v článku 23 neměly záporný vliv na zájmy jeho klientů. Tato opatření zahrnují politiku i další kroky nezbytné k hodnocení souladu investičního produktu s potřebami klientů, kterým bude nabízen, a k dosažení toho, aby investiční produkty nebo strukturované vklady vytvořené podnikem k prodeji profesionálním nebo neprofesionálním klientům splňovaly potřeby stanoveného cílového trhu a aby investiční podnik, který investiční produkty uvádí na trh, zajistil, aby byl investiční produkt nabízen klientům v rámci stanovené cílové skupiny. Cíle prodeje a interní systémy odměňování nemotivují k prodeji produktů mimo cílovou skupinu. Investiční podnik, který vytváří investiční produkty, strukturované vklady nebo finanční nástroje, zavede zejména postup schvalování produktů a přijme veškerá nezbytná provozní a procedurální opatření k uplatnění tohoto postupu. Před uvedením investičních produktů a finančních nástrojů na trh či před zahájením jejich distribuce musí být tyto produkty a nástroje schváleny v souladu s uvedeným postupem schvalování. Jsou pečlivě posouzena veškerá související rizika a produkty a nástroje jsou na trh uvedeny nebo distribuovány pouze tehdy, je-li to v zájmu cílové skupiny klientů. Proces schvalování produktů zajistí, aby byly stávající produkty pravidelně přezkoumávány s cílem dosáhnout toho, aby i nadále splňovaly potřeby stanoveného cílového trhu. Postup schvalování produktů je každý rok přezkoumán. Investiční podnik je kdykoli schopen příslušnému orgánu poskytnout aktuální a podrobnou charakteristiku povahy a dílčích prvků postupu schvalování produktů. 4. Investiční podnik přijme přiměřená opatření k tomu, aby zajistil nepřerušené a řádné poskytování investičních služeb a výkon investičních činností. K tomuto účelu využívá vhodné a přiměřené systémy, zdroje a postupy. 5. Pokud investiční podnik pověří plněním provozních úkolů, které jsou zásadní pro poskytování nepřerušených a uspokojivých služeb klientům a nepřerušený a uspokojivý výkon investičních činností, třetí osobu, přijme přiměřená opatření k vyloučení nepřiměřeného zvýšení provozního rizika. Externí zajištění důležitých provozních funkcí nelze provádět způsobem, který by významně poškodil kvalitu vnitřní kontroly a schopnost osoby provádějící dohled sledovat, zda podnik řádně plní všechny povinnosti. Investiční podnik musí mít řádné administrativní a účetní postupy, mechanismy vnitřní kontroly, účinné postupy k posouzení rizik a účinná kontrolní a ochranná opatření pro systémy zpracovávání dat. 6. Investiční podnik zajistí, aby o všech jím prováděných službách a transakcích byly vedeny záznamy, které příslušnému orgánu umožní sledovat plnění požadavků této směrnice, a zejména ověřit, zda investiční podnik plní všechny povinnosti vůči klientům nebo potenciálním klientům. 7. Záznamy obsahují nahrávání telefonických hovorů či elektronické komunikace zahrnující alespoň transakce uzavřené při obchodování na vlastní účet a příkazy klientů, pokud se poskytují služby přijímání a předávání příkazů a provádění příkazů na účet klientů. Členské státy mohou investiční podnik osvobodit od povinnosti nahrávat telefonické hovory, pokud přijímání a předávání příkazů a provádění příkazů na účet klientů není jeho hlavní činností. Pokud jde o komunikaci mezi finančními institucemi a neprofesionálními klienty, mohou členské státy namísto záznamů uvedených v prvním pododstavci uznávat příslušnou dokumentaci obsahu těchto telefonických hovorů ve formě zápisu, který je podepsán klientem. Záznamy telefonních hovorů či elektronické komunikace provedené v souladu s prvním pododstavcem nebo zápis připravený v souladu s druhým pododstavcem se poskytují dotčeným klientům na jejich žádost ▌. Členské státy vyžadují, aby se tyto záznamy uchovávaly po dobu jednoho roku po skončení investice. Příslušné osoby investičního podniku mohou vést hovory a komunikaci ve smyslu prvního pododstavce pouze na zařízení poskytnutém dotyčným investičním podnikem, z něhož jsou uchovávány záznamy. 8. Pokud drží finanční nástroje, které patří klientům, přijme investiční podnik vhodná opatření, aby byla chráněna vlastnická práva klientů, především v případě nesolventnosti investičního podniku, a aby se zabránilo tomu, že investiční podnik použije těchto nástrojů na vlastní účet bez výslovného souhlasu klienta. 9. Pokud drží peněžní prostředky, které patří klientům, přijme investiční podnik vhodná opatření, aby byla chráněna práva klientů a zabránilo se investičnímu podniku, s výjimkou úvěrových institucí, používat peněžní prostředky klienta na vlastní účet. 10. Investiční podnik neuzavře s neprofesionálními klienty dohody o zajištění s převedením vlastnického práva za účelem zajištění nebo krytí současných nebo budoucích, skutečných, podmíněných či potenciálních závazků klientů. 11. V případě poboček investičních podniků vymáhá plnění povinnosti stanovené v odstavcích 6 a 7 , pokud jde o transakce prováděné pobočkou, příslušný orgán členského státu, ve kterém je pobočka umístěna, aniž je dotčena možnost příslušného orgánu domovského členského státu investičního podniku mít k příslušným záznamům přímý přístup. 12. Komise je zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 94 týkajících se opatření ▌ k upřesnění konkrétních organizačních požadavků stanovených v odstavcích 2 až 9 tohoto článku, jež jsou kladeny na investiční podniky a pobočky finančních institucí ze třetích zemí povolené v souladu s článkem 43, které poskytují různé investiční služby nebo vykonávají různé investiční činnosti a poskytují doplňkové služby nebo jejich kombinaci. Článek 17 Algoritmické a vysokofrekvenční obchodování 1. Investiční podnik, který se zabývá algoritmickým obchodováním má zavedeny účinné systémy a kontroly rizika, které jsou přiměřené ve vztahu k činnosti, kterou provozuje, a umožňují mu tak zajistit, že jeho obchodní systémy jsou odolné, mají dostatečnou kapacitu, podléhají vhodným prahovým hodnotám a limitům obchodování a brání zaslání chybného příkazu nebo fungování systému způsobem, který může způsobit narušení trhu nebo k němu přispět. Tento podnik má rovněž zavedeny účinné systémy a kontroly rizik, jimiž se zajistí, že obchodní systémy nemohou být využity pro žádný účel, který je v rozporu s nařízením (EU) č. .../... [MAR] nebo pravidly obchodního místa, s nímž je podnik propojen. Podnik má k dispozici účinná ujednání o obchodní kontinuitě pro případ, že dojde k nepředvídanému selhání jeho obchodních systémů, a zajistí, aby jeho systémy byly plně přezkoušeny a řádně sledovány, aby bylo zajištěno, že splňují požadavky uvedené v tomto odstavci. 2. Investiční podnik, který se zabývá algoritmickým obchodováním, poskytne svému domovskému příslušnému orgánu z vlastního podnětu alespoň jednou ročně a kdykoli na jeho žádost popis povahy svých strategií algoritmického obchodování, podrobnosti o parametrech nebo limitech obchodování, jimž systém podléhá, klíčové kontroly dodržování a rizik, jež má zavedeny pro splnění podmínek podle odstavce 1, a podrobnosti o zkoušení svých systémů. Investiční podnik je povinen příslušnému orgánu na jeho žádost předložit další informace o algoritmickém obchodování a systémech používaných pro toto obchodování. 2a. Investiční podnik, který se zabývá strategií vysokofrekvenčního obchodování, uchovává ve schválené podobě hrubou auditní stopu veškerých svých nabídek a obchodních aktivit realizovaných na veškerých obchodních platformách a na žádost příslušného vnitrostátního orgánu ji tomuto orgánu zpřístupní. 3. Investiční podnik, který se zabývá tvorbou trhu, a to i prostřednictvím účasti na režimu tvorby trhu nabízeném obchodní platformou, přistoupí na závaznou písemnou dohodu uzavřenou mezi tímto podnikem a danou obchodní platformou, v níž jsou stanoveny základní povinnosti vyplývající z tvorby trhu, a plní podmínky této dohody, včetně poskytování likvidity. Investiční podnik zavede účinné systémy a kontroly s cílem zajistit nepřetržité plnění povinností, které pro něho z uvedené dohody vyplývají. Jestliže investiční podnik použije strategii algoritmického obchodování, aby splnil své povinnosti tvůrce trhu, zajistí, aby daný algoritmus byl v nepřetržitém provozu během celé doby obchodování obchodní platformy, jíž zasílá příkazy nebo prostřednictvím jejíž systémů provádí transakce a parametry nebo limity tohoto algoritmu zajistí, že investiční podnik stanoví pevné kotace za konkurenceschopné ceny, díky čemuž je těmto obchodním platformám pravidelně, průběžně, nepřetržitě a nezávisle na podmínkách panujících na trhu poskytována likvidita, nestanoví-li písemná dohoda jinak. 4. Investiční podniky neposkytují sponzorovaný ani nechráněný přístup k obchodní platformě. Investiční podnik, který poskytuje přímý přístup na trh v rámci obchodní platformy, má zavedeny účinné systémy a kontroly, které zajistí řádné posouzení a přezkum způsobilosti osob využívajících tuto službu a zajistí, aby osoby využívající tuto službu nesměly překročit přiměřené předem stanovené obchodní a úvěrové limity, aby obchodování osob, které používají tuto službu, bylo řádně sledováno a aby patřičné kontroly rizik zabránily obchodování, které může ohrozit sám investiční podnik nebo které by mohlo vést nebo přispět k narušení trhu nebo být v rozporu s nařízením (EU) č. [MAR] nebo pravidly obchodního platformy. Investiční podnik zajistí, aby existovala závazná písemná dohoda mezi podnikem a danou osobou, pokud jde o základní práva a povinnosti vyplývající z poskytování této služby, a aby podnik podle dohody zůstal odpovědný za zajištění toho, že obchodování s využitím této služby splňuje požadavky této směrnice, nařízení (EU) č. .../... [MAR] a pravidel obchodní platformy. 5. Investiční podnik, který jedná jako všeobecný zúčtující člen pro jiné osoby, musí mít zavedeny účinné systémy a kontroly pro zajištění toho, aby se clearingové služby vztahovaly pouze na osoby, které jsou způsobilé a splňují jasná kritéria, a aby byly tyto osoby podrobeny příslušným požadavkům s cílem snížit rizika pro podnik a trh. Investiční podnik zajistí, aby existovala závazná písemná dohoda mezi podnikem a danou osobou, pokud jde o základní práva a povinnosti vyplývající z poskytování uvedené služby. 6. Komise je zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 94 týkajících se opatření k upřesnění podrobných organizačních požadavků stanovených v odstavcích 1 až 5, které mají být kladeny na investiční podniky, jež poskytují různé investiční služby a/nebo vykonávají různé investiční činnosti a poskytují doplňkové služby nebo jejich kombinaci. Článek 18 Postup obchodování a dokončování transakcí v systému MTF a OTF 1. Členské státy kromě splnění organizačních požadavků stanovených v článku 16 vyžadují, aby investiční podniky nebo organizátoři trhu provozující systém MTF nebo OTF stanovili transparentní pravidla a postupy pro spravedlivé a řádné obchodování a stanovili objektivní kritéria pro účinné provádění příkazů. Zavedou mechanismy k řádnému řízení technických operací systému, včetně účinných nouzových opatření pro případ narušení systémů. 2. Členské státy vyžadují, aby investiční podniky nebo organizátoři trhu provozující systém MTF nebo OTF stanovili transparentní pravidla pro kritéria určování finančních nástrojů, s nimiž lze v jejich systémech obchodovat. Členské státy vyžadují, aby v případě potřeby investiční podniky nebo organizátoři trhu provozující systém MTF nebo OTF poskytli dostatečné veřejně dostupné informace nebo umožnili k takovým informacím přístup, aby mohli uživatelé učinit investiční rozhodnutí, a to s přihlédnutím k povaze uživatelů i k typům obchodovaných nástrojů. 3. Členské státy vyžadují, aby investiční podniky nebo organizátoři trhu provozující systém MTF nebo OTF stanovili, zveřejnili a udržovali transparentní a nediskriminační pravidla založená na objektivních kritériích upravující přístup k jejich systému. 3a. Členské státy vyžadují, aby investiční podniky nebo organizátoři trhu provozující systém MTF nebo OTF zavedli opatření, na jejichž základě dojde k jasnému označení jakékoli střetu zájmů mezi zájmy systému MTF, OTF, jeho vlastníků nebo jeho organizátora a řádným fungováním systému MTF nebo OTF a k řešení případných negativních důsledků, které by pro provoz systému MTF nebo OTF nebo jeho účastníky mohl takovýto střet zájmů mít 4. Členské státy vyžadují, aby investiční podniky nebo organizátoři trhu provozující systém MTF nebo OTF jasně informovali uživatele o tom, jakou má každý z nich odpovědnost za vypořádání transakcí prováděných v systému. Členské státy dále vyžadují, aby investiční podniky nebo organizátoři trhu provozující systém MTF nebo OTF přijali nezbytná opatření umožňující efektivní vypořádávání transakcí uzavřených v rámci systémů MTF nebo OTF . 4a. Členské státy vyžadují, aby systém MTF nebo OTF měl alespoň tři významně aktivní členy či uživatele, z nichž každý může vstupovat do interakce se všemi ostatními, pokud jde o tvorbu cen. 5. Pokud je v systému MTF nebo OTF bez souhlasu emitenta obchodován i převoditelný cenný papír, který byl přijat k obchodování na regulovaném trhu, nepodléhá emitent žádné povinnosti týkající se počátečního, průběžného nebo jednorázového zveřejňování finančních údajů v souvislosti se systémem MTF nebo OTF . 6. Členské státy vyžadují, aby každý investiční podnik nebo organizátor trhu provozující systém MTF nebo OTF ihned splnil veškeré pokyny vydané příslušným orgánem podle čl. 72 odst. 1 k pozastavení obchodování s finančním nástrojem nebo jeho stažení z obchodování. 7. Členské státy vyžadují, aby investiční podniky a organizátoři trhu provozující systém MTF nebo OTF poskytli příslušnému orgánu a Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy podrobný popis fungování systému MTF nebo OTF, včetně veškerých vazeb na regulované trhy, systém MTF nebo OTF či systematického internalizátora ve vlastnictví téhož investičního podniku nebo organizátora trhu a jejich účasti na systému, a seznam jejich členů nebo uživatelů. Každé povolení vydané investičnímu podniku nebo organizátorovi trhu jako systém MTF je oznámeno orgánu Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy. Orgán ESMA vytvoří seznam všech systémů MTF a OTF v Evropské unii. Seznam obsahuje informace o službách, které systém MTF nebo OTF poskytuje, a uvádí jedinečný kód identifikující systém MTF a OTF pro použití ve zprávách v souladu s článkem 23 a články 5 a 9 nařízení (EU) č. …/…[MiFIR]. Seznam se pravidelně aktualizuje. Orgán ESMA zveřejňuje tento seznam na svých internetových stránkách a aktualizuje jej. 8. Orgán ESMA vypracuje návrhy prováděcích technických norem k určení obsahu a formátu popisu a oznámení uvedených v odstavci 8. Orgán ESMA tyto návrhy prováděcích technických norem předloží Komisi do [...](45). Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článku 15 nařízení (EU) č. 1095/2010. Článek 19 Zvláštní požadavky na systémy MTF 1. Členské státy kromě splnění požadavků stanovených v článcích 16 a 18 vyžadují, aby investiční podniky nebo organizátoři trhu provozující systém MTF stanovili a provedli pevná pravidla pro provádění příkazů v systému. 2. Členské státy vyžadují, aby pravidla uvedená v čl. 18 odst. 4 upravující přístup k systému MTF splňovala podmínky stanovené v čl. 55 odst. 3. 3. Členské státy vyžadují, aby investiční podniky nebo organizátoři trhu provozující systém MTF přijali opatření:
4. Členské státy požadují, aby systém MTF splňoval podmínky stanovené v článcích 51 a 51a a aby za tím účelem zavedl účinné systémy, postupy a ujednání▌. 5. Členské státy zajistí, aby se články 24, 25, 27 a 28 nevztahovaly na transakce uzavřené podle pravidel upravujících systém MTF mezi jeho členy či účastníky nebo mezi systémem MTF a jeho členy či účastníky v souvislosti s využíváním systému MTF. Členové nebo účastníci systému MTF však musí plnit povinnosti stanovené v článcích 24, 25, 27 a 28 ve vztahu ke svým klientům, pokud jednají na účet svých klientů a provádějí příkazy prostřednictvím systémů MTF. Článek 20 Zvláštní požadavky na systémy OTF 1. Členské státy vyžadují, aby investiční podniky a organizátoři trhu provozující systém OTF stanovili mechanismy, které zabrání provedení příkazů klienta v systému OTF za použití vlastního kapitálu investičního podniku nebo organizátora trhu provozujícího systém OTF nebo ze strany kteréhokoli subjektu, který je součástí téže korporátní skupiny nebo právnické osoby jako tento investiční podnik nebo organizátor trhu. Investiční podnik nebo organizátor trhu nebo kterýkoli subjekt, který je součástí téže korporátní skupiny nebo právnické osoby jako tento investiční podnik nebo organizátor trhu, nejedná jako systematický internalizátor v systému OTF, který se provozuje sám, a systém OTF se nesmí spojit se systematickým internalizátorem způsobem, který umožňuje interakci příkazů v systému OTF a příkazů či kotací v systematickém internalizátoru. Systém OTF se nesmí spojit s jiným systémem OTF způsobem, který umožňuje interakci příkazů v různých systémech OTF. 1a. Členské státy vyžadují, aby v případě, že jsou k obchodování na regulovaném trhu přijaty nebo v rámci systému MTF obchodovány dluhopisy, strukturované finanční produkty či emisní povolenky, investiční podniky a organizátoři trhu provozující systém OTF umožní v rámci tohoto systému OTF provedení pouze příkazů velkého rozsahu. 1b. Investiční podniky nebo organizátoři trhu provozující systém OTF mají právo rozhodovat o fungování daného systému OTF, pouze pokud jde o:
2. Žádost o povolení systému OTF obsahuje podrobné vysvětlení, proč systém neodpovídá regulovanému trhu, systému MTF nebo systematickému internalizátorovi a nemůže jako takový fungovat. Jakmile je systém OTF povolen, jeho organizátor předkládá každoročně příslušnému orgánu zprávu s aktualizovaným vysvětlením. 2a. Členské státy vyžadují, aby investiční podniky a organizátoři trhu provozující systém OTF přijali patřičná opatření umožňující zjišťovat a řešit střety zájmů vznikající v souvislosti s dohledem nad jejich systémem OTF a jeho provozem, které by mohly mít negativní dopad na členy nebo účastníky systému OTF. 3. Členské státy zajistí, aby se na transakce uzavřené v systému OTF uplatňovaly články 24, 25, 27 a 28. 4. Členské státy požadují, aby ▌systém OTF splňoval podmínky stanovené v článcích 51 a 51a a aby za tím účelem zavedl účinné systémy, postupy a mechanismy▌. KAPITOLA II PROVOZNÍ PODMÍNKY INVESTIČNÍCH PODNIKŮ Oddíl 1 Obecná ustanovení Článek 21 Pravidelný přezkum podmínek prvního povolení 1. Členské státy vyžadují, aby investiční podnik povolený na jejich území nepřetržitě plnil podmínky stanovené v prvním povolení podle kapitoly I této hlavy. 2. Členské státy vyžadují, aby příslušné orgány stanovily vhodné metody ke sledování toho, zda investiční podniky plní svou povinnost podle odstavce 1. Dále vyžadují, aby investiční podniky informovaly příslušné orgány o veškerých podstatných změnách podmínek prvního povolení. Orgán ESMA může vypracovat obecné pokyny pro metody sledování uvedené v tomto odstavci. Článek 22 Obecná povinnost trvalého dohledu ▌Členské státy zajistí, aby příslušné orgány sledovaly činnost investičních podniků, aby mohly posoudit plnění provozních podmínek stanovených v této směrnici. Členské státy dále zajistí, aby byla přijata vhodná opatření umožňující příslušným orgánům získat údaje nezbytné k posouzení toho, zda investiční podniky tyto povinnosti plní. Článek 23 Střet zájmů 1. Členské státy vyžadují, aby investiční podniky přijaly veškerá nezbytná opatření ke zjištění všech střetů zájmů mezi podnikem, včetně jeho řídících pracovníků, zaměstnanců a smluvních zástupců nebo jakoukoli osobou s ním přímo nebo nepřímo spojenou kontrolou, a jeho klienty nebo mezi dvěma klienty, který vznikne v průběhu poskytování investičních a doplňkových služeb nebo jejich kombinace, včetně těch, které jsou způsobeny přijetím stimulů třetích stran nebo vlastními systémy podniku pro odměňovaní a jiné pobídky. 2. Pokud organizační nebo administrativní opatření přijatá investičním podnikem v souladu s čl. 16 odst. 3 k řízení střetu zájmů a k předcházení jeho vzniku nejsou dostatečná k tomu, aby s přiměřenou jistotou zajistila, že rizikům poškození zájmů klientů bude zabráněno, sdělí jasně investiční podnik obecnou povahu nebo zdroje střetů zájmů klientovi předtím, než provede obchod jeho jménem. 3. Komise je v souladu s článkem 94 zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci za účelem:
Oddíl 2 Ustanovení k zajištění ochrany investorů Článek 24 Všeobecné zásady a informace pro klienty 1. Členské státy vyžadují, aby investiční podnik při poskytování investičních služeb nebo případných doplňkových služeb klientům jednal čestně, spravedlivě a profesionálně v souladu s nejlepšími zájmy svých klientů, a zejména dodržoval zásady stanovené v tomto článku a v článku 25. 1a. Členské státy zajistí, aby v případě, že investiční podniky navrhují investiční produkty nebo strukturované vklady k prodeji profesionálním nebo neprofesionálním klientům, byly tyto produkty navrženy tak, aby odpovídaly potřebám určeného cílového trhu podle příslušné kategorie klientů. Členské státy zajistí, aby investiční podniky učinily přiměřené kroky k zajištění toho, že každý investiční produkt je uváděn na trh a dále distribuován klientům v rámci cílové skupiny a že cíle prodeje a interní systémy odměňování či stimuly neposkytují pobídku pro to, aby daný investiční produkt byl uváděn na trh a distribuován mimo cílovou skupinu. Členské státy uloží investičním podnikům, které navrhují investiční produkty nebo strukturované vklady k prodeji profesionálním nebo neprofesionálním klientům, povinnost poskytovat třetí straně zastávající funkci distributora informace o zamýšleném cílovém trhu pro daný produkt. 1b. Členské státy zajistí, aby způsob, jímž investiční podnik odměňuje své zaměstnance, pověřené zástupce či jiné investiční podniky, mu nebránil v plnění jeho povinnosti jednat s ohledem na nejlepší zájmy klientů. Členské státy zajistí, aby v případě, že zaměstnanci poskytují poradenství ohledně investičních produktů, nabízejí je nebo prodávají neprofesionálním klientům, neměla dotyčná struktura odměňování vliv na schopnost těchto zaměstnanců poskytovat případná doporučení objektivním způsobem nebo poskytovat nestranné, jednoznačné a nezavádějící informace v souladu s odstavcem 2 a aby ani jiným způsobem nevedla k nepřípustným střetům zájmů.
1c. Členské státy zajistí, aby investiční podniky nebyly považovány za podniky plnící své povinnosti podle článku 23 nebo podle prvního odstavce tohoto článku, zejména tehdy, jestliže jakékoli osobě kromě klienta platí poplatek či provize nebo je poplatek či provize placen jim nebo jestliže v souvislosti s poskytováním investičních nebo doplňkových služeb poskytují nebo jsou jim jakoukoli stranou kromě klienta poskytovány jakékoli nepeněžité výhody, přičemž se nejedná o případ, kdy placení poplatku či provize nebo poskytování nepeněžité výhody má zvýšit kvalitu příslušné služby poskytované klientovi a nenarušuje povinnost podniku jednat čestně, spravedlivě a profesionálně v nejlepším zájmu klienta a:
2. Veškeré informace, včetně propagačních sdělení, určené investičním podnikem pro klienty nebo potenciální klienty, musí být korektní, jasné a neklamavé. Propagační sdělení musí být možné jako taková jasně určit. 3. Klientům nebo potenciálním klientům se poskytují v náležité době relevantní informace o:
Informace uvedené v prvním pododstavci zahrnují u všech investičních produktů celkovou výši nákladů na investici v podobě standardizovaného znázornění kumulativního dopadu všech srážek na výnos, včetně poplatků a nákladů, které nesouvisí s tržním rizikem, na základě standardizovaného odhadu před investicí vyjádřeného jako částka v hotovosti a nejméně jednou ročně pro každou uskutečněnou investici. 3a. V případě, že je poskytováno investiční poradenství nebo volná správa portfolia, sdělují se náležité informace uvedené v odstavci 3 před poskytnutím daného poradenství a zahrnují:
Informace uvedené v prvním pododstavci a v odst. 1c písm. c) jsou poskytnuty srozumitelně tak, aby klienti nebo potenciální klienti byli přiměřeně schopni pochopit povahu a rizika investiční služby i nabízeného určitého typu finančního nástroje, a následně učinit informované investiční rozhodnutí. Členské státy mohou vyžadovat, aby tyto informace byly poskytovány ve standardizované formě. 4. Pokud je investiční služba nabízena jako součást finančního produktu, který již podléhá jiným právním předpisům Evropské unie nebo společným normám Unie vztahujícím se na úvěrové instituce a spotřebitelské úvěry v souvislosti s požadavky na informace, nevztahují se na tuto službu další povinnosti podle odstavců 2, 3 a 3a. 5. Členské státy mohou dodatečně zakázat nebo dále omezit nabízení nebo přijímání poplatků, provize či nepeněžitých výhod v souvislosti s poskytováním investičního poradenství nebo volné správy portfolia. Mezi taková opatření může patřit stanovení požadavku, aby veškeré tyto poplatky, provize nebo nepeněžité výhody byly vráceny klientovi nebo kompenzovány poplatky, které uhradí klient. 5a. Členské státy požadují, aby v případě, že investiční podnik klienta informuje o tom, že investiční poradenství nebo volná správa portfolia jsou poskytovány nezávisle, investiční podnik posoudil dostatečně velké množství investičních produktů nebo finančních nástrojů dostupných na trhu, které jsou dostatečně diverzifikovány, pokud jde o jejich druh nebo emitenta či poskytovatele, aby bylo zajištěno, že investičních cílů klienta lze v přiměřené míře dosáhnout a že nebudou omezeny na finanční nástroje vydávané nebo poskytované subjekty, které jsou s investičním podnikem úzce propojeny. Pokud investiční podnik klienta informuje o tom, že investiční poradenství se poskytuje nezávisle, zajistí členské státy, aby bylo zakázáno přijímání jakýchkoliv poplatků, provizí nebo nepeněžitých výhod v souvislosti s investičním poradenstvím nebo volnou správou portfolia. [Pozměňovací návrh 6] 6. Členské státy vyžadují, aby investiční podnik poskytující volnou správu portfolia oznamoval v pravidelných zprávách veškeré stimuly, které v předchozím období vyplatil nebo přijal v souvislosti s poskytováním volné správy portfolia. Členské státy zajistí, aby investiční podnik neodměňoval své zaměstnance, zástupce či jiné přidružené investiční podniky ani nehodnotil jejich výkon takovým způsobem, který je v rozporu s jeho povinností jednat s ohledem na nejlepší zájmy klientů. [Pozměňovací návrh 7] 7. Pokud je investiční služba nabízena neprofesionálnímu klientovi spolu s jinou službou nebo produktem jakožto součást balíčku nebo podmínka pro stejnou dohodu či balíček, investiční podnik informuje klienta, zda lze koupit různé složky odděleně, a poskytne u každé složky oddělený důkaz o nákladech a poplatcích. Orgán ESMA ve spolupráci s evropským orgánem dohledu (Evropským orgánem pro bankovnictví) a evropským orgánem dohledu (Evropským orgánem pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění) prostřednictvím Společného výboru evropských orgánů dohledu vypracuje nejpozději do [...](46) a pravidelně aktualizuje pokyny pro posuzování křížového prodeje a dohled nad ním a uvede zejména situace, v nichž křížový prodej není v souladu s povinnostmi podle odstavce 1. 8. Komise je zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 94 týkajících se opatření zaručujících, že investiční podniky při poskytování investičních nebo doplňkových služeb svým klientům jednají v souladu se zásadami, jež jsou v tomto článku stanoveny, včetně podmínek, které musí tyto informace splňovat, aby byly nestranné, jednoznačné a nezavádějící, podrobností ohledně obsahu a formy informací poskytovaných klientům v souvislosti s investičními podniky a jejich službami, kritérií pro hodnocení jednotlivých emitentů a poskytovatelů pro účely poskytování nezávislého investičního poradenství, kritérií pro posouzení toho, zda podniky získávající stimuly plní povinnost jednat čestně, spravedlivě a profesionálně v nejlepším zájmu klienta. Tyto akty v přenesené pravomoci přihlédnou k: [Pozměňovací návrh 8]
Článek 25 Posouzení vhodnosti a způsobilosti a podávání zpráv klientům -1. Členské státy vyžadují, aby investiční podniky zajistily a prokázaly, že fyzické osoby poskytující jménem daného investičního podniku investiční poradenství nebo informace o investičních produktech a investičních nebo doplňkových službách klientům mají nezbytné znalosti a dovednosti, které jim umožní splnit jejich povinnosti podle článku 24 a tohoto článku, a aby zveřejnily kritéria pro posuzování takovýchto znalostí a dovedností. 1. Při poskytování investičního poradenství nebo správě portfolia získá investiční podnik nezbytné informace o znalostech a zkušenostech klienta nebo potenciálního klienta v oblasti investic, pokud jde o specifický druh produktu nebo služby, o jeho finanční situaci, včetně schopnosti nést ztráty, rizikové toleranci a o jeho investičních cílech, aby tak mohl klientovi nebo potenciálnímu klientovi doporučit investiční službu a finanční nástroje, které jsou pro něj vhodné, a zejména jsou v souladu s jeho rizikovou tolerancí a schopností nést ztráty. Členské státy zajistí, aby v případě, že investiční podnik poskytuje investiční poradenství, při němž je doporučován určitý balíček služeb nebo produktů v souladu s čl. 24 odst. 7, byla každá jeho jednotlivá složka pro daného klienta vhodná, stejně jako celkový balíček jako takový. 2. Členské státy zajistí, aby investiční podniky při poskytování investičních služeb jiných než služeb uvedených v odstavci 1 požádaly klienta nebo potenciálního klienta o poskytnutí informací o jeho znalostech a zkušenostech v oblasti investic v souvislosti s určitým nabízeným nebo požadovaným produktem nebo službou, aby tak mohly posoudit, zda jsou navrhovaná investiční služba nebo navrhovaný investiční produkt pro klienta vhodné. V případě, že se v souladu s čl. 24 odst. 7 předpokládá balíček služeb nebo produktů prodávaný jako jeden celek, posouzení by se mělo zaměřit na to, zda je vhodná každá jednotlivá složka balíčku, ale i celkový balíček jako takový. Pokud se investiční podnik na základě informací získaných podle předchozího pododstavce domnívá, že produkt nebo služba nejsou pro klienta nebo potenciálního klienta vhodné, upozorní jej. Toto upozornění lze poskytnout ve standardizované formě. Pokud klienti nebo potenciální klienti neposkytnou informace uvedené v prvním pododstavci nebo pokud o svých znalostech a zkušenostech poskytnou nedostatečné informace, upozorní je investiční podnik , že není schopen určit, zda jsou pro ně navrhovaný produkt nebo navrhovaná služba vhodné. Toto upozornění lze poskytnout ve standardizované formě. 3. Členské státy povolí investičním podnikům, aby při poskytování investičních služeb, které spočívají pouze v provádění nebo přijímání a předávání příkazů klientů spolu s doplňkovými službami nebo bez nich, s výjimkou doplňkové služby uvedené v bodě 1 oddílu B přílohy 1, poskytovaly tyto investiční služby svým klientům, aniž by musely získat informace nebo provést rozhodnutí uvedené v odstavci 2, jsou-li splněny tyto podmínky:
Pokud jsou splněny požadavky a postup stanovený podle čl. 4 odst. 1 třetího a čtvrtého pododstavce směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/71/ES ze dne 4. listopadu 2003 o prospektu, který má být zveřejněn při veřejné nabídce nebo přijetí cenných papírů k obchodování(47), pro účely tohoto písmene se trh třetí země považuje za rovnocenný regulovanému trhu.
4. Investiční podnik vytvoří záznamy, jejichž součástí jsou dokument nebo dokumenty sjednané mezi podnikem a klientem stanovující práva a povinnosti stran a další podmínky, za kterých podnik poskytuje služby klientovi. Práva a povinnosti smluvních stran lze začlenit odkazem na jiné dokumenty nebo právní texty. 5. Klient musí od investičního podniku získat přiměřené zprávy o službách, které podnik svým klientům poskytuje, a to formou záznamu na trvalém nosiči. Tyto zprávy zahrnují pravidelná sdělení klientům zohledňující druh a složitost dotčených finančních nástrojů a povahu služby poskytované klientovi a zahrnují podle potřeby náklady spojené s transakcemi a službami prováděnými jménem klienta. Při poskytování investičního poradenství neprofesionálním klientům investiční podnik poskytne klientovi záznam na trvalém nosiči s uvedením alespoň klientových cílů, příslušných doporučení a toho, jak je poskytované poradenství sladěno s osobními charakteristikami a cíli klienta. Jestliže investiční podnik poskytuje volnou správu portfolia a jestliže investiční podnik poskytující investiční poradenství sdělí klientovi, že mu bude pravidelně poskytovat hodnocení vhodnosti v souladu s čl. 24 odst. 3a písm. d), informuje klienta o četnosti tohoto hodnocení a související komunikace a daná zpráva musí obsahovat informace o výkonnosti příslušných investičních produktů a, je-li poskytováno investiční poradenství nebo volná správa portfolia, rovněž aktualizované hodnocení vhodnosti daných investičních produktů. 6. Komise je zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 94, kterými zajistí, že investiční podniky při poskytování investičních nebo doplňkových služeb svým klientům jednají v souladu se zásadami stanovenými v odstavcích 1 až 5. Tyto akty v přenesené pravomoci zejména stanoví kritéria pro hodnocení znalostí a dovedností, které jsou požadovány na základě článku 1, a přihlédnou k:
7. Orgán ESMA vypracuje do [...](48) a pravidelně aktualizuje pokyny pro posuzování finančních nástrojů, které mají strukturu, která ztěžuje klientovi porozumění souvisejícímu riziku v souladu s odst. 3 písm. a). Článek 26 Poskytování služeb prostřednictvím jiného investičního podniku Členské státy umožní, aby se investiční podnik, který prostřednictvím jiného investičního podniku obdrží příkaz k provedení investičních nebo doplňkových služeb jménem klienta, mohl spolehnout na informace klienta předané tímto jiným podnikem. Za úplnost a přesnost předávaných informací zůstává odpovědný investiční podnik, který příkazy zprostředkovává. Investiční podnik, který tímto způsobem obdrží příkaz k provedení služeb jménem klienta, se rovněž může spolehnout na veškerá doporučení o službě nebo transakci, která klientovi jiný investiční podnik poskytl. Za vhodnost poskytnutých doporučení či rad pro klienta zůstává odpovědný investiční podnik, který příkazy zprostředkovává. Investiční podnik, který obdrží příkazy nebo objednávky klienta prostřednictvím jiného investičního podniku, zůstává odpovědný za poskytnutí služby nebo uskutečnění transakce na základě těchto informací nebo doporučení v souladu s odpovídajícími ustanoveními této hlavy. Článek 27 Povinnost provádět příkazy za podmínek nejvýhodnějších pro klienta 1. Členské státy vyžadují, aby investiční podniky přijaly veškerá nezbytná opatření k tomu, aby při provádění příkazů dosáhly nejlepšího možného výsledku pro své klienty vzhledem k ceně, nákladům, rychlosti, pravděpodobnosti realizace a vypořádání, objemu, povaze nebo jinému aspektu souvisejícímu s provedením příkazu. Avšak pokaždé, kdy existuje ze strany klienta konkrétní pokyn, provede investiční podnik příkaz podle tohoto konkrétního pokynu. Pokud investiční podnik provádí příkaz jménem neprofesionálního klienta, nejlepší možný výsledek se určí z hlediska celkového plnění, jež se skládá z ceny finančního nástroje a nákladů spojených s provedením příkazu, kam patří i veškeré výlohy vzniklé klientovi, které přímo souvisejí s provedením příkazu, včetně poplatků pro vypořádací místa, poplatků za zúčtování a vypořádání a případné další poplatky hrazené třetím stranám zúčastněným na provedení příkazu. 1a. Investičnímu podniku není vyplácena žádná odměna ani mu není poskytován rabat či nepeněžitá výhoda v souvislosti se směrováním příkazů na určitou obchodní platformu či místo provádění. 2. Členské státy vyžadují, aby každé místo provádění zpřístupnilo veřejnosti bez poplatků alespoň čtvrtletně údaje o kvalitě provádění transakcí na tomto místě, a aby poté, co investiční podnik provede určitou transakci jménem klienta, investiční podnik klienta na jeho žádost informoval o tom, kde byl příkaz proveden. Pravidelné zprávy obsahují podrobné informace o ceně, rychlosti a pravděpodobnosti provedení u jednotlivých finančních nástrojů. 3. Členské státy vyžadují, aby investiční podniky zavedly a uplatňovaly účinná opatření k plnění odstavce 1. Členské státy zejména vyžadují, aby investiční podniky stanovily a používaly zásady provádění příkazů, které jim umožní v souladu s odstavcem 1 získat pro příkazy jejich klientů nejlepší možný výsledek. 4. Zásady provádění příkazů zahrnují pro každou kategorii nástrojů údaje o různých místech, kde investiční podniky příkazy svých klientů provádějí, a o faktorech ovlivňujících volbu místa provádění. Zahrnuje alespoň ta místa, která investičnímu podniku umožňují při provádění příkazů klientů trvale dosahovat nejlepšího možného výsledku. Členské státy vyžadují, aby investiční podniky poskytovaly svým klientům vhodné informace o svých zásadách provádění příkazů. Tyto informace vysvětlují jasně, dostatečně podrobně a takovým způsobem, aby klienti jednoduše pochopili, jak podnik příkazy pro klienta provede. Členské státy rovněž vyžadují, aby investiční podniky předem získaly souhlas svých klientů se zásadami provádění příkazů. Pokud zásady provádění příkazů stanoví možnost, že příkazy klienta lze provést mimo regulovaný trh, systém MTF či OTF, vyžadují členské státy, aby investiční podnik o této možnosti klienta zvlášť informoval. Členské státy vyžadují, aby investiční podniky získaly předem výslovný souhlas svých klientů, než jejich příkazy provedou mimo regulovaný trh nebo systém MTF či OTF. Investiční podniky mohou tento souhlas získat buď formou obecné dohody, nebo pro jednotlivé transakce. 4a. Členské státy požadují, aby investiční podniky čtvrtletně shrnuly a zveřejnily pro každou kategorii finančních nástrojů pět nejlepších míst provádění z hlediska odeslaných obchodních objemů, kde vykonávaly příkazy klientů v předchozím čtvrtletí, a údaje o dosažené kvalitě provádění. 5. Členské státy vyžadují, aby investiční podniky sledovaly účinnost svých opatření a zásad provádění příkazů za účelem zjištění a případné nápravy jakýchkoli nedostatků. Investiční podniky zejména pravidelně vyhodnocují, zda místa provádění příkazů uvedená v zásadách provádění příkazů poskytují klientům nejlepší možný výsledek nebo zda jsou v opatřeních týkajících se provádění příkazů nutné změny. Tato vyhodnocení se rovněž zaměří na to, jaké případné změny je ve světle informací zveřejněných v odstavcích 2 a 4a v politice třeba učinit. Členské státy dále vyžadují, aby investiční podniky informovaly klienty o všech podstatných změnách svých opatření pro provádění příkazů nebo zásad provádění příkazů. ▌ 6. Členské státy vyžadují, aby byly investiční podniky schopny svým klientům na požádání prokázat, že jejich příkazy provedly v souladu se svými zásadami provádění příkazů a s tímto článkem. 7. Komise je zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 94 týkajících se:
8. Orgán ESMA vypracuje návrhy regulačních technických norem, které stanoví:
Orgán ESMA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do [...](49). Komisi je svěřena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010. Článek 28 Pravidla pro zpracování příkazů klientů 1. Členské státy vyžadují, aby investiční podniky, jež mají povolení provádět příkazy na účet klientů, zavedly postupy a opatření zajišťující neprodlené, spravedlivé a urychlené provedení příkazů klientů ve vztahu k příkazům ostatních klientů nebo obchodním zájmům investičního podniku. Tyto postupy či opatření umožní provádění jinak srovnatelných příkazů klientů v závislosti okamžiku, kdy je investiční podnik obdržel. 2. Členské státy vyžadují, aby v případě limitního příkazu, který se týká akcií přijatých k obchodování na regulovaném trhu a který není za převažujících tržních podmínek okamžitě proveden, přijaly investiční podniky, pokud jim klient výslovně nedá jiný pokyn, opatření s cílem co nejdříve umožnit provedení tohoto příkazu okamžitým zveřejněním tohoto limitního příkazu klienta způsobem snadno přístupným ostatním účastníkům trhu. Členské státy mohou rozhodnout, že investiční podniky tuto povinnost splní převedením limitního příkazu klienta na regulovaný trh nebo systém MTF. Členské státy stanoví, že příslušné orgány mohou nevyžadovat zveřejnění limitního příkazu, který má ve srovnání s obvyklým tržním objemem určeným podle článku 4 nařízení (EU) č. …/…[MiFIR] velký rozsah. 3. Komise je zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 94 týkajících se opatření vymezujících:
Článek 29 Povinnosti investičních podniků při využívání smluvních zástupců 1. Členské státy umožní investičnímu podniku využívat smluvní zástupce pro účely podpory služeb investičního podniku, obstarávání obchodů nebo příjímání a předávání příkazů klientů nebo potenciálních klientů, umísťování finančních nástrojů a poskytování poradenství o finančních nástrojích a službách, které investiční podnik nabízí. 2. Členské státy vyžadují, aby v případě, že se investiční podnik rozhodne využít smluvního zástupce, byl tento podnik nadále plně a bezpodmínečně odpovědný za jakékoli jednání či opomenutí smluvního zástupce, pokud zástupce jedná na účet podniku. Členské státy dále vyžadují, aby investiční podnik zajistil, že smluvní zástupce ve styku s jakýmkoli klientem nebo potenciálním klientem nebo před obchodováním s ním sdělí, v jaké funkci jedná a který podnik zastupuje. Členské státy zakážou, aby smluvní zástupci registrovaní na jejich území nakládali s finančními prostředky a/nebo finančními nástroji klientů. Členské státy vyžadují, aby investiční podniky sledovaly činnost svých smluvních zástupců způsobem, který zajistí, že budou v jednání prostřednictvím smluvních zástupců nadále plnit podmínky této směrnice. 3. Smluvní zástupci se zapisují do veřejného rejstříku v členském státě, v němž jsou usazeni. Orgán ESMA zveřejní na svých internetových stránkách odkazy nebo hypertextové odkazy na veřejné rejstříky zřízené na základě tohoto článku členskými státy, které rozhodly, že investičním podnikům povolí využívat smluvní zástupce. Členské státy zajistí, aby smluvní zástupci byli do veřejného rejstříku zapsáni pouze tehdy, pokud je zjištěno, že mají dostatečně dobrou pověst a vhodné všeobecné, obchodní a odborné znalosti a dovednosti k tomu, aby mohli vykonat příslušnou investiční či doplňkovou službu a aby mohli klientovi nebo potenciálnímu klientovi přesně sdělovat veškeré potřebné informace týkající se navrhované služby. Členské státy mohou rozhodnout, že s výhradou přiměřené kontroly mohou investiční podniky, a nikoli tedy příslušné orgány ověřit, zda smluvní zástupci, které využívají, mají dostatečně dobrou pověst a znalosti podle třetího pododstavce. Rejstřík se pravidelně aktualizuje. Je veřejně přístupný. 4. Členské státy vyžadují, aby investiční podniky jmenující smluvní zástupce, přijaly vhodná opatření k tomu, aby předešly jakémukoli nepříznivému dopadu, který by činnost smluvního zástupce nespadající do oblasti působnosti této směrnice mohla mít na činnost prováděnou smluvním zástupcem na účet daného investičního podniku. Členské státy mohou příslušným orgánům povolit, aby při registraci smluvních zástupců a sledování toho, zda smluvní zástupci splňují požadavky odstavce 3, spolupracovaly s investičními podniky a úvěrovými institucemi, jejich sdruženími a jinými subjekty. Smluvní zástupci mohou být registrováni zejména investičním podnikem, úvěrovou institucí nebo jejich sdruženími a jinými subjekty pod dohledem příslušného orgánu. 5. Členské státy vyžadují, aby investiční podniky využívaly pouze smluvní zástupce zapsané ve veřejných rejstřících uvedených v odstavci 3. 5a. Členské státy vyžadují, aby investiční podniky poskytovaly smluvním zástupcům, které jmenují, aktuální informace o investičních produktech a cílovém trhu, jak je stanoveno v čl. 24 odst. 1, a aby zajistily, aby jejich smluvní zástupci poskytovali klientům informace v souladu s požadavky uvedenými v čl. 24 odst. 3. 6. Členské státy mohou zpřísnit požadavky stanovené v tomto článku nebo stanovit další požadavky na smluvní zástupce registrované na jejich území. Článek 30 Transakce se způsobilými protistranami 1. Členské státy zajistí, aby investiční podniky s povolením provádět příkazy na účet klientů a/nebo obchodovat na vlastní účet a/nebo přijímat a předávat příkazy mohly vyvolat nebo uzavírat transakce se způsobilými protistranami, aniž by musely pro tyto transakce nebo jakékoli doplňující služby s těmito transakcemi přímo související splňovat povinnosti podle článků 24 (s výjimkou odstavce 3), 25 (s výjimkou odstavce 5) a 27 a čl. 28 odst. 1. Členské státy zajistí, aby investiční podniky ve vztahu se způsobilými protistranami jednaly čestně, spravedlivě a profesionálně a komunikovaly korektně, jasně a neklamavě s ohledem na povahu způsobilé protistrany a její činnosti. 2. Pro účely tohoto článku členské státy uznají jako způsobilé protistrany investiční podniky, úvěrové instituce, pojišťovny, SKIPCP a jejich správcovské společnosti, penzijní fondy a jejich správcovské společnosti, jiné finanční instituce povolené nebo regulované podle práva Evropské unie nebo vnitrostátních právních předpisů členského státu, podniky, na které se podle čl. 2 odst. 1 písm. k) tato směrnice nevztahuje, vlády členských států a jejich orgány včetně veřejnoprávních subjektů pověřených správou veřejného dluhu na vnitrostátní úrovni, centrální banky a nadnárodní organizace. Zařazením subjektu mezi způsobilé protistrany podle prvního pododstavce nejsou dotčena práva těchto subjektů žádat obecně nebo pro jednotlivé obchody o stejné zacházení jako s klienty, jejichž obchodní vztahy s investičním podnikem se řídí články 24, 25, 27 a 28. 3. Členské státy mohou za způsobilé protistrany uznat i jiné podniky splňující předem určené přiměřené požadavky včetně množstevních prahových hodnot. V případě transakce, u níž se potenciální protistrany nacházejí v různých členských státech, se investiční podnik podřídí postavení druhého podniku, jak je vymezují platné právní předpisy či opatření členského státu, ve kterém je tento druhý podnik usazen. Členské státy zajistí, aby při uzavírání transakcí podle odstavce 1 s takovými podniky získal investiční podnik od budoucí protistrany výslovné potvrzení o tom, že souhlasí s tím, aby byla považována za způsobilou protistranu. Členské státy umožní, aby investiční podnik získal toto potvrzení buď formou obecné dohody, nebo pro každou jednotlivou transakci. 4. Členské státy mohou za způsobilé protistrany uznat subjekty ze třetích zemí rovnocenné kategoriím subjektů uvedeným v odstavci 2. Členské státy rovněž mohou za způsobilé protistrany uznat podniky ze třetích zemí, jak jsou uvedeny v odstavci 3, a to za stejných podmínek a se stejnými požadavky, jaké stanoví odstavec 3. 5. Komise je zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 94 k upřesnění opatření vymezujících:
Oddíl 3 Transparentnost a integrita trhu Článek 31 Sledování, zda jsou dodržována pravidla systému MTF nebo OTF a další právní povinnosti 1. Členské státy vyžadují, aby investiční podniky a organizátoři trhu provozující systém MTF nebo OTF ve vztahu k systému MTF nebo OTF stanovili a udržovali účinná opatření a postupy pro pravidelné sledování toho, zda uživatelé nebo klienti dodržují jejich pravidla. Členské státy zajistí, aby investiční podniky a organizátoři trhu provozující systém MTF nebo OTF sledovali zadané a zrušené příkazy a transakce prováděné uživateli nebo klienty v rámci svých systémů, aby odhalili porušování těchto pravidel, veškeré obchodní podmínky narušující řádné fungování trhu nebo veškeré chování, které by mohlo svědčit o zneužívání trhu, a využijí nezbytných prostředků k zajištění toho, aby toto sledování bylo účinné. 2. Členské státy vyžadují, aby investiční podniky a organizátoři trhu provozující systém MTF nebo OTF ohlašovali příslušnému orgánu významná porušení pravidel systému MTF nebo OTF nebo veškeré obchodní podmínky narušující řádné fungování trhu nebo veškeré chování, které by mohlo svědčit o zneužívání trhu. Členské státy také vyžadují, aby investiční podniky a organizátoři trhu provozující systém MTF nebo OTF neprodleně podávali informace orgánu pověřenému vyšetřováním a stíháním zneužití trhu a poskytovali tomuto orgánu veškerou pomoc při vyšetřování a stíhání zneužití trhu, ke kterému došlo v jeho systémech nebo jejich prostřednictvím. Článek 32 Pozastavení obchodování s nástroji a stažení nástrojů z obchodování v systému MTF nebo OTF 1. Aniž je dotčeno právo příslušných orgánů podle čl. 72 písm. d) a e) požadovat pozastavení obchodování s nástrojem nebo stažení nástroje z obchodování, může organizátor provozující systém MTF nebo OTF pozastavit obchodování s finančním nástrojem nebo stáhnout z obchodování finanční nástroj, který již nesplňuje pravidla systému MTF nebo OTF, pokud není pravděpodobné, že by takový krok závažně poškodil zájmy investorů nebo řádné fungování trhu. Členské státy požadují, aby investiční podnik nebo organizátor trhu provozující systém MTF nebo systém OTF, který pozastaví obchodování s finančním nástrojem nebo stáhne finanční nástroj z obchodování, toto rozhodnutí zveřejnil, sdělil ho regulovaným trhům, systémům MTF a systémům OTF obchodujícím se stejným finančním nástrojem a sdělil související informace příslušnému orgánu. Příslušný orgán uvědomí příslušné orgány ostatních členských států. Jestliže je pozastavení nebo stáhnutí důsledkem nezveřejnění informací o emitentovi či finančním nástroji, dotyčný příslušný orgán ve smyslu čl. 2 odst. 7 nařízení Komise (ES) č. 1287/2006 požaduje, aby ostatní regulované trhy a systémy MTF a OTF či jakékoli jiné obchodní mechanismy obchodující se stejným finančním nástrojem rovněž co nejdříve pozastavily obchodování s tímto finančním nástrojem nebo stáhly tento finanční nástroj z obchodování. Členské státy požadují, aby ostatní regulované trhy a systémy MTF a OTF sdělily svá rozhodnutí příslušnému orgánu a všem regulovaným trhům a systémům MTF a OTF obchodujícím se stejným finančním nástrojem, včetně vysvětlení v případě nepozastavení obchodování s finančním nástrojem či nestažení finančního nástroje z obchodování. 2. Orgán ESMA vypracuje návrhy prováděcích technických norem k určení formátu a časového rozvrhu oznámení a zveřejnění uvedených v článku 1. Orgán ESMA tyto návrhy prováděcích technických norem předloží Komisi do [...](50). Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článku 15 nařízení (EU) č. 1095/2010. ▌ 3. Komise je zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 94 k uvedení specifických situací, které představují závažné poškození zájmů investorů, za účelem:
Článek 34 Spolupráce a výměna informací u systémů MTF a OTF 1. Členské státy požadují, aby investiční podnik nebo organizátor trhu provozující systém MTF či OTF okamžitě informoval investiční podniky a organizátory trhu ostatních systémů MTF a OTF a regulovaných trhů o:
1a. Členské státy požadují, aby investiční podnik nebo organizátor trhu provozující systém MTF nebo OTF, který rozpozná jednání, jež by mohlo svědčit o zneužívání v rámci působnosti nařízení (EU) č. .../... [MAR], okamžitě informoval příslušné orgány určené článkem 16 uvedeného nařízení nebo subjekt, jemuž byly v souladu s článkem 17 uvedeného nařízení svěřeny pravomoci příslušného orgánu za účelem usnadnění dohledu napříč trhy v reálném čase. 2. Orgán ESMA vypracuje návrhy regulačních technických norem k určení specifických podmínek, z nichž vyplývá povinnost poskytnout informace, jak je uvedeno v odstavci 1. Orgán ESMA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do ...(51). Komisi je svěřena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010. Oddíl 4 Trhy malých a středních podniků Článek 35 Trhy malých a středních podniků 1. Členské státy zajistí, že provozovatel systému MTF může u svého domovského příslušného orgánu požádat o registraci systému MTF jako trhu pro malé a střední podniky. 2. Členské státy zajistí, že domovský příslušný orgán může zaregistrovat systém MTF jako trh malých a středních podniků, pokud obdrží žádost podle odstavce 1 a přesvědčí se, že požadavky v odstavci 3 jsou s ohledem na daný systém MTF splněny. 3. Na systém MTF se vztahují účinné předpisy, systémy a postupy, které zajišťují splnění následujících podmínek:
4. Kritérii v odstavci 3 není dotčeno dodržování ostatních závazků ze strany provozovatele systému MTF podle této směrnice, které jsou relevantní pro provoz systému MTF. Kritéria rovněž nebrání provozovateli systému MTF, aby vedle požadavků uvedených v daném odstavci zaváděl dodatečné požadavky. 5. Členské státy stanoví, že domovský příslušný orgán může zrušit registraci systému MTF jako trhu malých a středních podniků v těchto případech:
6. Členské státy požadují, aby domovský příslušný orgán v případě, že podle tohoto článku zaregistruje systém MTF jako trh malých a středních podniků nebo zruší jeho registraci, o tom co nejdříve uvědomil Orgán ESMA. Orgán ESMA na své internetové stránce zveřejní seznam trhů pro růst SME a pravidelně jej aktualizuje. 7. Členské státy požadují, aby v případech, kdy je finanční nástroj emitenta přijat k obchodování na jednom trhu malých a středních podniků, bylo možno s finančním nástrojem ▌obchodovat na jiném trhu malých a středních podniků pouze s výslovným souhlasem emitenta. V takovém případě se však na emitenta nevztahují žádné závazky týkající se správy a řízení společnosti nebo počátečního, průběžného nebo jednorázového zveřejňování v souvislosti s tímto jiným trhem malých a středních podniků. 8. Komise je zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 94 k dalšímu upřesnění požadavků uvedených v odstavci 3. Opatření zohlední potřebu požadavku na zachování vysoké úrovně ochrany investora, a podpoří tak investorovu důvěru v uvedené trhy a zároveň sníží administrativní zátěž pro emitenty na trhu. KAPITOLA III PRÁVA INVESTIČNÍCH PODNIKŮ Článek 36 Volný pohyb investičních služeb a činností 1. Členské státy zajistí, aby kterýkoli investiční podnik, který povolily a nad kterým vykonávají dohled příslušné orgány jiného členského státu v souladu s touto směrnicí a v případě úvěrových institucí v souladu se směrnicí 2006/48/ES mohl svobodně poskytovat investiční služby i doplňkové služby nebo vykonávat investiční činnost na jejich území, pokud tyto služby a činnosti spadají do oblasti, na kterou bylo povolení vydáno. Doplňkové služby lze poskytovat pouze společně s investiční službou nebo činností. Členské státy nekladou na takový investiční podnik nebo úvěrovou instituci žádné další požadavky týkající se věcí spadajících do oblasti působnosti této směrnice. 2. Investiční podnik, který má v úmyslu poprvé poskytnout služby nebo vykonat činnost na území jiného členského státu nebo který má v úmyslu změnit rozsah takto poskytovaných služeb nebo vykonaných činností, sdělí příslušným orgánům svého domovského členského státy tyto informace:
Pokud investiční podnik hodlá využívat smluvní zástupce, sdělí příslušný orgán domovského členského státu investičního podniku do jednoho měsíce od přijetí informací příslušnému orgánu hostitelského členského státu určenému jako kontaktní místo v souladu s čl. 83 odst. 1 totožnost smluvních zástupců, které hodlá investiční podnik využívat k poskytování služeb v tomto členském státě . Hostitelský členský stát tyto informace zveřejní. Orgán ESMA může požádat o přístup k těmto údajům v souladu s postupem a podmínkami stanovenými v článku 35 nařízení (EU) č. 1095/2010. 3. Příslušný orgán domovského členského státu předá tyto informace do jednoho měsíce od jejich obdržení příslušnému orgánu hostitelského členského státu určenému jako kontaktní místo v souladu s čl. 83 odst. 1. Investiční podnik pak může začít v hostitelském členském státě poskytovat danou investiční službu nebo služby. 4. V případě změny kteréhokoli z údajů sdělených v souladu s odstavcem 2 ohlásí investiční podnik tuto změnu písemně příslušnému orgánu domovského členského státu nejméně jeden měsíc před provedením změny. Příslušný orgán domovského členského státu o těchto změnách uvědomí příslušný orgán hostitelského členského státu. 5. Úvěrová instituce, která hodlá poskytovat investiční služby nebo činnosti, jakož i doplňkové služby podle odstavce 1 prostřednictvím smluvních zástupců, sdělí příslušnému orgánu ve svém domovském členském státu totožnost těchto smluvních zástupců. Pokud úvěrová instituce hodlá využít smluvních zástupců, sdělí příslušný orgán v domovském členském státu úvěrové instituce do jednoho měsíce od přijetí informací příslušnému orgánu hostitelského členského státu jmenovanému jako kontaktní místo v souladu s čl. 83 odst. 1 totožnost smluvních zástupců, které úvěrová instituce hodlá využívat k poskytování služeb v uvedeném členském státu. Hostitelský členský stát tyto informace zveřejní. 6. Členské státy umožní bez dalších právních nebo správních požadavků investičním podnikům a organizátorům trhu z jiných členských států, kteří provozují systémy MTF a OTF , aby na jejich území přijali vhodná opatření umožňující přístup k jejich systémům a jejich využití dálkovými uživateli nebo účastníky usazenými na území těchto členských států. 7. Investiční podnik nebo organizátor trhu, který provozuje systém MTF, sdělí příslušnému orgánu svého domovského členského státu, ve kterém členském státě hodlá tato opatření přijmout. Příslušný orgán domovského členského státu systému MTF tuto informaci do jednoho měsíce sdělí členskému státu, ve kterém systém MTF hodlá tato opatření přijmout. Příslušný orgán domovského členského státu systému MTF sdělí na žádost příslušného orgánu hostitelského členského státu systému MTF a v přiměřené lhůtě totožnost členů nebo účastníků systému MTF usazených v tomto členském státě. 8. Orgán ESMA vypracuje návrhy regulačních technických norem k upřesnění informací, jež mají být oznamovány, v souladu s odstavci 2, 4 a 7. Orgán ESMA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do [...](52). Komisi je svěřena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010. 9. Orgán ESMA vypracuje návrhy prováděcích technických norem pro standardní formuláře, šablony a postupy pro předávání informací v souladu s odstavci 3, 4 a 7. Orgán ESMA tyto návrhy prováděcích technických norem předloží Komisi do [31. prosince 2016]. Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článku 15 nařízení (EU) č. 1095/2010. Článek 37 Zřízení pobočky 1. Členské státy zajistí, aby investiční služby nebo činnosti i doplňkové služby mohly být na jejich území poskytovány nebo vykonávány v souladu s touto směrnicí a směrnicí 2006/48/ES prostřednictvím zřízení pobočky, pokud tyto služby a činnosti spadají do oblasti, na kterou bylo investičnímu podniku nebo úvěrové instituci v domovském členském státě vydáno povolení. Doplňkové služby lze poskytovat pouze společně s investiční službou nebo činností. Členské státy nekladou na organizaci a provoz takové pobočky žádné další požadavky týkající se věcí spadajících do oblasti působnosti této směrnice, mimo požadavky povolené podle odstavce 8. 2. Členské státy vyžadují, aby každý investiční podnik, který má v úmyslu zřídit pobočku na území jiného členského státu, nejprve uvědomil příslušný orgán svého domovského členského státu a poskytl mu tyto informace:
Pokud investiční podnik využívá smluvního zástupce usazeného v členském státě mimo domovský členský stát investičního podniku, je tento smluvní zástupce postaven na úroveň pobočky a vztahují se na něj proto ustanovení této směrnice, která se týkají se poboček. 3. Pokud příslušný orgán domovského členského státu nemá s přihlédnutím k předpokládaným činnostem žádný důvod zpochybnit přiměřenost správní struktury nebo finanční situaci investičního podniku, sdělí tyto informace do tří měsíců ode dne, kdy je obdrží, příslušnému orgánu hostitelského členského státu určenému v souladu s čl. 83 odst. 1 jako kontaktní místo a uvědomí v tomto smyslu dotyčný investiční podnik. 4. Kromě informací uvedených v odstavci 2 sdělí příslušný orgán domovského členského státu příslušnému orgánu hostitelského členského státu podrobné informace o akreditovaném systému odškodnění, jehož je investiční podnik členem v souladu se směrnicí 97/9/ES. Dojde-li ke změně těchto údajů, uvědomí příslušný orgán domovského členského státu o této skutečnosti příslušný orgán hostitelského členského státu. 5. Pokud příslušný orgán domovského členského státu odmítne sdělit informace příslušnému orgánu hostitelského členského státu, zdůvodní své odmítnutí dotyčnému investičnímu podniku do tří měsíců ode dne, kdy veškeré informace obdržel. 6. Jakmile pobočka obdrží sdělení příslušného orgánu hostitelského členského státu nebo pokud takové sdělení od tohoto orgánu neobdrží nejpozději dva měsíce po předání sdělení příslušným orgánem domovského členského státu, může být pobočka zřízena a může zahájit činnost. 7. Úvěrová instituce, která k poskytování investičních služeb nebo činností, jakož i doplňkových služeb v souladu s touto směrnicí hodlá využít smluvního zástupce usazeného v členském státě mimo svůj domovský členský stát, uvědomí příslušný orgán svého domovského členského státu. Pokud příslušný orgán domovského členského státu nemá žádný důvod zpochybnit přiměřenost správní struktury nebo finanční situaci úvěrové instituce, sdělí tyto informace do tří měsíců ode dne, kdy je obdrží, příslušnému orgánu hostitelského členského státu určenému v souladu s čl. 83 odst. 1 jako kontaktní místo a uvědomí v tomto smyslu dotyčnou úvěrovou instituci. Pokud příslušný orgán domovského členského státu odmítne sdělit informace příslušnému orgánu hostitelského členského státu, zdůvodní své odmítnutí dotyčné úvěrové instituci do tří měsíců ode dne, kdy veškeré informace obdržel. Jakmile smluvní zástupce obdrží sdělení příslušného orgánu hostitelského členského státu nebo pokud takové sdělení od tohoto orgánu neobdrží nejpozději dva měsíce po předání sdělení příslušným orgánem domovského členského státu, může zahájit činnost. Na uvedeného smluvního zástupce se vztahují ustanovení této směrnice týkající se poboček. 8. Příslušný orgán členského státu, ve kterém je pobočka umístěna, odpovídá za zajištění toho, že služby poskytované pobočkou na jeho území plní povinnosti stanovené v článcích 24, 25, 27 a 28 této směrnice a v článcích 13 až 23 nařízení (EU) č. …/… [MiFIR] a v opatřeních přijatých na jejich základě. Příslušný orgán členského státu, ve kterém se pobočka nachází, má právo prověřovat opatření přijatá pobočkou a požadovat změny, které jsou nezbytně nutné k tomu, aby příslušný orgán mohl vymáhat povinnosti podle článků 24, 25, 27 a 28 této směrnice a článků 13 až 23 nařízení (EU) č. …/… [MiFIR] a podle opatření přijatých na jejich základě týkajících se služeb nebo činností poskytovaných pobočkou na jeho území. 9. Každý členský stát zajistí, aby v případě, že investiční podnik s povolením v jiném členském státě zřídil pobočku na jeho území, mohl příslušný orgán domovského členského státu investičního podniku při výkonu svých úkolů a po informování příslušného orgánu hostitelského členského státu provádět kontroly této pobočky na místě. 10. Pokud dojde ke změně údajů sdělovaných v souladu s odstavcem 2, uvědomí investiční podnik o této změně písemně příslušný orgán domovského členského státu nejméně jeden měsíc předtím, než se tato změna uskuteční. Příslušný orgán domovského členského státu o této změně uvědomí příslušný orgán hostitelského členského státu. 11. Orgán ESMA vypracuje návrhy regulačních technických norem k upřesnění informací, jež mají být oznamovány, v souladu s odstavci 2, 4 a 10. Orgán ESMA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do [...](53). Komisi je svěřena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010. 12. Orgán ESMA vypracuje návrhy prováděcích technických norem pro standardní formuláře, šablony a postupy pro předávání informací v souladu s odstavci 3 a 10. Orgán ESMA tyto návrhy prováděcích technických norem předloží Komisi do [31. prosince 2016]. Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článku 15 nařízení (EU) č. 1095/2010. Článek 38 Přístup na regulované trhy 1. Členské státy vyžadují, aby investiční podniky z jiných členských států, které mají povolení k provádění příkazů klientů nebo k obchodování na vlastní účet, měly právo stát se členem regulovaných trhů vytvořených na jejich území nebo na tyto trhy měly přístup, a to prostřednictvím kteréhokoli z těchto opatření:
2. Členské státy nekladou na investiční podniky uplatňující právo podle odstavce 1 žádné další regulativní nebo správní požadavky týkající se věcí spadajících do oblasti působnosti této směrnice. Článek 39 Přístup k ústřední protistraně, systémům zúčtování a vypořádání a právo určení systému vypořádání 1. Členské státy vyžadují, aby investiční podniky z jiných členských států měly právo přístupu k ústřední protistraně a systémům zúčtování a vypořádání na jejich území pro účely dokončení nebo zajištění dokončení transakcí s finančními nástroji. Členské státy vyžadují, aby přístup těchto investičních podniků k těmto systémům podléhal stejným nediskriminačním, transparentním a objektivním kritériím, jaká platí pro místní účastníky. Členské státy neomezí využívání těchto systémů na zúčtování a vypořádání transakcí s finančními nástroji, se kterými se obchoduje na regulovaném trhu nebo v systému MTF nebo OTF na jejich území. 2. Členské státy vyžadují, aby regulované trhy na jejich území poskytly všem svým členům nebo účastníkům právo určit systém vypořádání transakcí s finančními nástroji, se kterými se na daném regulovaném trhu obchoduje, za těchto podmínek :
Tímto hodnocením ze strany příslušného orgánu regulovaného trhu nejsou dotčeny pravomoci národních centrálních bank jako orgánů dohledu nad systémy vypořádání nebo jiných orgánů dohledu nad těmito systémy. Příslušný orgán přihlíží i k dohledu nebo dozoru, který již tyto instituce vykonávají, aby předešel zbytečnému zdvojení kontroly. Článek 40 Ustanovení o ústřední protistraně a zúčtování a vypořádání pro systémy MTF 1. Členské státy nebrání investičním podnikům a organizátorům trhu provozujícím systém MTF v uzavírání vhodných dohod s ústřední protistranou nebo zúčtovacím střediskem a systémem vypořádání jiného členského státu za účelem zúčtování nebo vypořádání některých nebo všech obchodů uzavřených účastníky trhu v jejich systémech. 2. Orgán příslušný pro investiční podniky a organizátory trhu provozující systém MTF nesmí bránit využívání ústřední protistrany, zúčtovacích středisek nebo systémů vypořádání v jiném členském státě, pokud to není prokazatelně nezbytné pro udržení řádného fungování daného systému MTF a s přihlédnutím k podmínkám pro systémy vypořádání stanoveným v čl. 39 odst. 2. Aby nedocházelo ke zbytečnému zdvojení kontroly, přihlíží příslušný orgán i k dohledu a dozoru nad systémy zúčtování a vypořádání, který již vykonávají příslušné centrální banky jako orgány dohledu nad systémy vypořádání nebo jiné orgány dohledu nad těmito systémy. KAPITOLA IV Poskytování služeb podniky ze třetích zemí Oddíl 1 Poskytování služeb NEBO ČINNOSTÍ prostřednictvím zřízení pobočky Článek 41 Zřízení pobočky 1. Členské státy požadují, aby podnik ze třetí země, který hodlá poskytovat investiční služby nebo vykonávat investiční činnosti společně s jakýmikoli doplňkovými službami na jejich území prostřednictvím pobočky, získal předchozí souhlas příslušných orgánů těchto členských států v souladu s následujícími ustanoveními:
2. Členské státy požadují, aby podnik ze třetí země, který hodlá na území těchto členských států poskytovat investiční služby nebo činnosti společně s jakýmikoliv doplňkovými službami neprofesionálním klientům nebo profesionálním klientům ve smyslu oddílu II přílohy II, zřídil pobočku v Evropské unii. 3. Komise v souvislosti s třetí zemí přijme rozhodnutí přezkumným postupem podle čl. 95 odst. 2 s uvedením toho, zda právní mechanismy a mechanismy dohledu dané třetí země zajišťují, že podniky povolené v uvedené třetí zemi splňují právně závazné požadavky, které jsou rovnocenné požadavkům stanoveným v této směrnici, nařízení (EU) č. …/… [MiFIR] a směrnici 2006/49/ES a jejich prováděcím opatřením, a že dotyčná třetí země stanoví rovnocenně účinné a vzájemné uznávání obezřetnostního rámce platného pro investiční podniky povolené v souladu s touto směrnicí.
Komise může omezit svá rozhodnutí přijímaná na základě tohoto odstavce na investiční podniky nebo organizátory trhu poskytující jednu nebo více zvláštních investičních služeb nebo vykonávající jednu nebo více zvláštních investičních činností ve vztahu k jednomu nebo více finančních nástrojů. Podnik ze třetí země může být povolen pro účely odstavce 1 za předpokladu, že spadá do kategorie, na niž se toto rozhodnutí Komise vztahuje. 4. Podnik ze třetí země uvedený v odstavci 1 předloží svou žádost příslušnému orgánu členského státu, v němž hodlá pobočku zřídit, poté, co Komise přijme rozhodnutí uvádějící, že právní rámec a rámec dohledu ve třetí zemi, v níž má podnik ze třetí země povolení, je rovnocenný s požadavky uvedenými v odstavci 3. Článek 42 Povinnost poskytovat informace
Článek 43 Vydávání povolení 1. Příslušný orgán členského státu, v němž podnik ze třetí země zřídil nebo hodlá zřídit svou pobočku, vydá povolení pouze tehdy, jsou-li splněny tyto podmínky:
Příslušný orgán bude podnik ze třetí země do šesti měsíců ode dne podání úplné žádosti informovat, zda mu povolení bylo či nebylo vydáno. 2. Pobočka podniku ze třetí země, která získá povolení v souladu s odstavcem 1, splňuje požadavky stanovené v článcích 16, 17, 18, 19, 20, 23, 24, 25 a 27, čl. 28 odst.1 a v článcích 30, 31, 32 a 34 této směrnice a v článcích 3 až 23 nařízení (EU) č. …/… [MiFIR] a opatření přijatá podle uvedených ustanovení a podléhá dohledu vykonávanému příslušným orgánem v členském státě, v němž bylo povolení uděleno. Členské státy nekladou na organizaci a provoz pobočky žádné další požadavky týkající se věcí spadajících do oblasti působnosti této směrnice. Článek 44 Poskytování služeba vykonávání činnostív jiných členských státech 1. Podnik ze třetí země, kterému bylo vydáno povolení v souladu s článkem 43, může poskytovat služby a vykonávat činnosti, na něž se povolení vztahuje, v jiných členských státech Evropské unie, aniž by musel zřídit nové pobočky. Za tímto účelem sdělí příslušnému orgánu členského státu, v němž je pobočka zřízena, tyto informace:
Příslušný orgán členského státu, v němž je zřízena pobočka, předá tyto informace do jednoho měsíce od jejich obdržení příslušnému orgánu hostitelského členského státu určenému jako kontaktní místo v souladu s čl. 83 odst. 1. Podnik ze třetí země pak může začít v hostitelských členských státech poskytovat danou službu nebo služby. V případě změny kteréhokoli z údajů sdělených v souladu s prvním pododstavcem oznámí podnik ze třetí země tuto změnu písemně příslušnému orgánu členského státu, v němž je pobočka zřízena, nejméně jeden měsíc před provedením změny. Příslušný orgán členského státu, v němž je pobočka zřízena, o těchto změnách uvědomí příslušný orgán hostitelského členského státu. Podnik bude i nadále podléhat dohledu vykonávanému členským státem, v němž je pobočka zřízena v souladu s článkem 43. 2. Orgán ESMA vypracuje návrhy regulačních technických norem, které stanoví:
Orgán ESMA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do [...](54). Komisi je svěřena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010. 3. Orgán ESMA vypracuje návrhy prováděcích technických norem ke stanovení standardních formulářů, šablon a postupů pro poskytování informací a pro oznamování podle uvedených odstavců. Orgán ESMA tyto návrhy prováděcích technických norem předloží Komisi do [...](55). Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článku 15 nařízení (EU) č. 1095/2010. 4. Komise je zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 94 týkajících se opatření ke stanovení podmínek pro posouzení dostatečného počátečního kapitálu, který má pobočka volně k dispozici, s přihlédnutím k investičním službám nebo činnostem poskytovaným pobočkou a druhu klientů, kterým se služby mají poskytovat. Oddíl 2 Registrace a odnětí povolení Článek 45 Registrace Členské státy vedou rejstřík podniků ze třetích zemí, jimž bylo v souladu s článkem 41 vydáno povolení. Rejstřík je veřejně přístupný a obsahuje údaje o službách nebo činnostech, k jejichž poskytování a výkonu má podnik ze třetí země povolení. Seznam se pravidelně aktualizuje. Každé povolení se oznamuje Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy. Orgán ESMA vypracuje seznam všech podniků ze třetích zemí, které mají povolení k poskytování služeb a výkonu činností v Evropské unii. Seznam obsahuje údaje o službách nebo činnostech, pro něž má podnik ze třetí země povolení, a je pravidelně aktualizován. Orgán ESMA zveřejní tento seznam na své internetové stránce a aktualizuje ho. Článek 46 Odnětí povolení
Každé odnětí povolení se oznamuje orgánu Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy. Odnětí povolení se zveřejní na seznamu stanoveném v článku 45 na období pěti let. HLAVA III REGULOVANÉ TRHY Článek 47 Povolení a rozhodné právo 1. Členské státy vyhradí povolení působit jako regulovaný trh systémům, které splňují ustanovení této hlavy. Povolení působit jako regulovaný trh se vydá pouze tehdy, pokud se příslušný orgán přesvědčí, že jak organizátor trhu, tak systémy regulovaného trhu splňují přinejmenším požadavky stanovené v této hlavě. V případě regulovaného trhu, který je právnickou osobou a je řízen nebo provozován organizátorem trhu odlišným od regulovaného trhu samého, stanoví členské státy, jak mají být různé povinnosti uložené organizátorovi trhu podle této směrnice rozděleny mezi regulovaný trh a organizátora trhu. Organizátor regulovaného trhu poskytne veškeré informace, včetně plánu činnosti uvádějícího mimo jiné druhy předpokládaných obchodů a organizační strukturu, nutné k tomu, aby se mohl příslušný orgán přesvědčit, že regulovaný trh provedl k okamžiku prvního povolení veškerá opatření nutná k tomu, aby splnil své povinnosti podle této hlavy. 2. Členské státy vyžadují, aby organizátor regulovaného trhu plnil úkoly týkající se organizace a provozu regulovaného trhu pod dohledem příslušného orgánu. Členské státy zajistí, aby příslušné orgány pravidelně prověřovaly, zda regulované trhy dodržují ustanovení této hlavy. Rovněž zajistí, aby příslušné orgány sledovaly, zda regulované trhy plní nepřetržitě podmínky prvního povolení stanovené v této hlavě. 3. Členské státy zajistí, aby organizátor trhu odpovídal za zajištění toho, že regulovaný trh, který řídí, splňuje veškeré požadavky podle této hlavy. Členské státy se rovněž ujistí, že je organizátor trhu oprávněn vykonávat práva odpovídající regulovanému trhu, který na základě této směrnice řídí. 4. Aniž jsou dotčena veškerá použitelná ustanovení směrnice 2003/6/ES, řídí se obchody prováděné v systémech regulovaného trhu veřejným právem domovského členského státu regulovaného trhu. 5. Příslušný orgán může odejmout povolení vydané regulovanému trhu, pokud tento trh
6. Každé odnětí povolení se oznamuje Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy. Článek 48 Požadavky na řízení regulovaného trhu 1. ▌Členové řídícího orgánu jakéhokoliv organizátora trhu mají po celou dobu dostatečně dobrou pověst, dostatečné znalosti, dovednosti a zkušenosti a výkonu svých povinností věnují dostatek času.
b) Mají odpovídající úroveň kolektivních znalostí, dovedností a zkušeností, aby dokázali pochopit činnosti regulovaného trhu, a zejména hlavní rizika, která s těmito činnostmi souvisejí. c) Jednají čestně, bezúhonně a nezávisle a účinně posuzují a napadají rozhodnutí vrcholového vedení a účinně kontrolují a sledují rozhodování vedoucích pracovníků. ▌Organizátoři trhu věnují dostatečné zdroje na zaškolení a odbornou přípravu členů řídícího orgánu. ca) Zajišťují, aby byly přijaty účinné systémy k odhalování a řešení kolizí mezi organizátorem trhu a regulovaným trhem nebo jeho členy a aby byla stanovena a uplatňována vhodná opatření k oddělení různých obchodních funkcí. 2. Členské státy požadují, aby organizátoři regulovaného trhu vytvořili nominační výbor, který bude posuzovat dodržování ustanovení prvního odstavce a v případě potřeby předkládat doporučení na základě jejich posouzení. Nominační výbor se skládá z členů řídícího orgánu, kteří u dotyčného organizátora trhu nevykonávají žádnou výkonnou funkci. Příslušné orgány mohou s přihlédnutím k povaze, rozsahu a složitosti činností organizátora trhu organizátorovi trhu povolit, aby nezřizoval samostatný nominační výbor, za předpokladu, že jsou zavedeny rozumně srovnatelné alternativy. Tento odstavec se nepoužije, pokud podle vnitrostátního práva nemá řídící orgán žádné pravomoci při jmenování svých členů. 3. Členské státy požadují, aby organizátoři trhu a jejich příslušné nominační výbory vyžadovaly při náboru členů do svých řídících orgánů širokou škálu schopností a dovedností.
4. Orgán ESMA vypracuje návrhy regulačních norem, které stanoví, jakým způsobem má organizátor trhu zohlednit tyto koncepty:
Orgán ESMA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do [...](56). Komisi je svěřena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010. 5. Členské státy požadují, aby organizátor regulovaných trhů oznámil příslušnému orgánu totožnost všech členů svého řídícího orgánu a veškeré změny v jeho členské struktuře spolu se všemi informacemi nezbytnými k posouzení toho, zda podnik splňuje odstavce 1, 2 a 3. ▌ 7. Příslušný orgán odmítne vydat povolení, pokud není přesvědčen o tom, že osoby, které mají skutečně řídit činnost regulovaného trhu, mají dostatečně dobrou pověst a dostatečné zkušenosti, nebo pokud existují objektivní a prokazatelné důvody k domněnce, že řídící orgán organizátora trhu může ohrozit jeho účinné, řádné a obezřetné vedení a náležité zohlednění integrity trhu. Členské státy zajistí, aby byly při povolování regulovaného trhu osoba nebo osoby, které skutečně řídí činnosti a provoz regulovaného trhu již povoleného v souladu s ustanoveními této směrnice, považovány za osoby splňující požadavky stanovené v odstavci 1. 7a. Řídící orgán organizátora trhu je schopen zajistit, aby byl regulovaný trh řízen řádně a obezřetně a způsobem, který podporuje integritu trhu. Řídící orgán sleduje a pravidelně posuzuje účinnost organizace regulovaného trhu a přijímá vhodná opatření k řešení veškerých nedostatků. Členové řídícího orgánu v rámci své dohlížecí funkce mají přiměřený přístup k informacím a dokumentům, které jsou potřebné ke kontrole a sledovaní rozhodování vedoucích pracovníků. Řídící orgán vypracuje, bude udržovat a zveřejní prohlášení o politikách a postupech, o něž se při plnění požadavků tohoto odstavce opírá. 7b. Aniž by byly dotčeny jejich právní systémy, členské státy zajistí, aby v případě, že existuje podezření, že člen správní rady porušil ustanovení této směrnice nebo nařízení (EU) č. .../... [MiFIR] nebo spáchal přestupek či trestný čin ve věci spadající do jejich působnosti, byl osobně podroben trestnímu nebo občanskoprávnímu řízení. Článek 49 Požadavky na osoby s významným vlivem na řízení regulovaného trhu 1. Členské státy vyžadují, aby byly osoby, které mohou díky svému postavení vykonávat přímo nebo nepřímo významný vliv na řízení regulovaného trhu, vhodné. 2. Členské státy vyžadují, aby organizátor regulovaného trhu
3. Příslušný orgán odmítne schválit navrhované změny kontrolních podílů regulovaného trhu nebo organizátora trhu, pokud existují objektivní a prokazatelné důvody k domněnce, že by tyto změny ohrozily řádné a obezřetné řízení regulovaného trhu. Článek 50 Organizační požadavky
Článek 51 Odolnost systémů, přerušovací mechanismy a elektronické obchodování 1. Členské státy požadují, aby regulovaný trh zavedl účinné systémy, postupy a opatření navržené tak, aby zajistily, že jeho obchodní systémy jsou odolné, mají dostatečnou kapacitu na to, aby mohly zpracovat vysoké objemy příkazů a hlášení, mohou zajistit řádné obchodování za napjatých tržních podmínek, jsou plně testovány, aby se zajistilo, že takové podmínky jsou splněny i v době mimořádných výkyvů trhu, a že se na obchodní systémy vztahují účinná opatření pro obchodní kontinuitu zajišťující kontinuitu jeho služeb v případě, že dojde k nepředvídanému selhání jeho obchodních systémů. 1a. Členské státy vyžadují, aby regulovaný trh zavedl ujednání týkající se chování tvůrců trhu a zajistil, že se těmito ujednáními bude řídit dostatečný počet investičních podniků, které budou stanovovat pevné kotace za konkurenceschopné ceny, a budou tak pravidelně a průběžně zajišťovat likviditu po určitou minimální poměrnou část nepřetržité doby obchodování a s ohledem na platné tržní podmínky, pravidla a právní předpisy, pokud tento požadavek nebude v rozporu s povahou a rozsahem obchodování na daném regulovaném trhu. Členské státy vyžadují, aby regulovaný trh uzavřel závaznou písemnou dohodu mezi regulovaným trhem a investičním podnikem ve věci povinností vyplývajících z účasti v takovém systému, mimo jiné včetně ustanovení o likviditě. Regulovaný trh kontroluje a zajišťuje dodržování požadavků takových závazných písemných dohod ze strany investičních podniků. Regulovaný trh informuje příslušný orgán o obsahu závazné písemné dohody a ujistí tento příslušný orgán o dodržování požadavků uvedených v tomto odstavci. Orgán ESMA vypracuje pokyny, v nichž uvede, za jakých okolností je investiční podnik povinen uzavřít dohodu o tvorbě trhu uvedenou v tomto odstavci, a může vypracovat pokyny týkající se obsahu takovýchto dohod. 1b. Členské státy vyžadují, aby regulovaný trh zavedl účinné systémy, postupy a opatření, jimiž zajistí, aby veškeré příkazy zanesené do systému jednotlivými členy nebo účastníky byly platné alespoň 500 milisekund a nemohly být během této doby zrušeny nebo pozměněny. 2. Členské státy požadují, aby regulovaný trh zavedl účinné systémy, postupy a opatření pro zamítnutí příkazů, které přesahují předem určené prahové hodnoty pro objem a cenu nebo jsou zjevně chybné ▌. 2a. Členské státy zajistí, aby regulovaný trh byl schopen dočasně zastavit obchodování, pokud dojde během krátkého období k výraznému pohybu cen finančního nástroje na daném trhu nebo souvisejícím trhu, nebo jej v tomto smyslu informuje příslušný organizátor trhu, a ve výjimečném případě, aby byl schopen zrušit, změnit či opravit jakékoliv transakce. Členské státy vyžadují, aby regulovaný trh zajistil, aby tyto parametry pro zastavení obchodování byly nastaveny způsobem, který zohlední likviditu různých kategorií a podkategorií aktiv, povahu tržního modelu a typy účastníků a je dostatečný k tomu, aby nedošlo k výrazným narušením plynulosti obchodování. Členské státy dále zajistí, aby regulované trhy konzistentním a srovnatelným způsobem hlásily parametry pro zastavení obchodování a jakékoli podstatné změny těchto parametrů příslušnému orgánu, který je poté hlásí Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy. Orgán ESMA zveřejní parametry na svých internetových stránkách. Členské státy vyžadují, aby v případě, že regulovaný trh v kterémkoli členském státě, významný z hlediska likvidity pro daný nástroj, zastaví obchodování, disponovala daná obchodní platforma potřebnými systémy a postupy k zajištění toho, že bude informován příslušný orgán, který se ujme koordinace v rámci celého trhu a určí, zda je vhodné zastavit obchodování na jiných platformách, na nichž je daný nástroj obchodován, dokud se na původním trhu obchodování neobnoví. 3. Členské státy požadují, aby regulovaný trh zavedl účinné systémy, postupy a opatření, včetně stanovení povinnosti pro členy či účastníky provádět náležité testování algoritmů a vytvoření podmínek, které takovéto testování umožní, s cílem zajistit, aby algoritmické nebo vysokofrekvenční obchodní systémy nemohly vytvořit obchodní podmínky narušující řádné fungování trhu nebo přispět k vytvoření takových podmínek, a vypořádat se s jakýmikoli podmínkami narušujícími řádné fungování trhu, které vycházejí z takovýchto algoritmických nebo vysokofrekvenčních obchodních systémů, včetně systémů identifikujících všechny příkazy spojené s vysokofrekvenčním obchodováním, omezujících poměr mezi neprovedenými příkazy a transakcemi, které do systému může zanést člen či účastník, aby se zpomalil tok příkazů v případě, že existuje riziko, že kapacita systému byla vyčerpána, a aby se omezil a prosadil minimální krok kotace, který lze na trhu provést. 4. Členské státy požadují, aby regulované trhy zakázaly členům nebo účastníkům poskytování sponzorovaného a nechráněného přístupu. Členské státy požadují, aby regulovaný trh, který umožňuje přímý přístup na trh, zavedl účinné systémy, postupy a opatření, jimiž se zajistí, že členové či účastníci mohou poskytovat takové služby, pouze pokud se jedná o investiční podniky povolené podle této směrnice, že jsou stanovena a uplatňována přiměřená kritéria vhodnosti osob, kterým lze takový přístup poskytnout, a že člen či účastník si zachová odpovědnost za příkazy a obchodování vykonané prostřednictvím uvedené služby. Členské státy rovněž požadují, aby regulovaný trh zavedl přiměřené standardy týkající se kontrol rizik a prahových hodnot pro obchodování prostřednictvím takového přístupu a byl schopen rozlišit příkazy či obchodování prováděné osobou pomocí přímého přístupu na trh od příkazů či obchodování prováděného členem či účastníkem a v případě potřeby tyto příkazy nebo obchodování zastavit. 5. Členské státy požadují, aby regulovaný trh zajistil, že jeho pravidla pro služby společného umístění ▌jsou transparentní, spravedlivá a nediskriminační. 5a. Členské státy vyžadují, aby regulovaný trh zajistil, že jeho struktury poplatků včetně poplatků za provedení, vedlejších poplatků a případných slev budou transparentní, spravedlivé a nediskriminační a nebudou podněcovat k zadávání, změně nebo rušení příkazů či provádění transakcí způsobem, který přispívá ke vzniku obchodních podmínek narušujících řádné fungování trhu nebo ke zneužívání trhu. Členské státy zejména vyžadují, aby regulovaný trh ukládal povinnosti související s tvorbou trhu u jednotlivých akciích nebo vhodného koše akcií výměnou za případné poskytované slevy, ukládal za zadání příkazu, který je následně zrušen, vyšší poplatek než za příkaz, který je proveden, a ukládal vyšší poplatek účastníkům zadávajícím vysoký poměr zrušených vůči provedeným příkazům a účastníkům používajícím strategii vysokofrekvenčního obchodování, a to s cílem zohlednit dodatečnou zátěž pro kapacitu systému. Členské státy umožní, aby regulovaný trh uzpůsobil své poplatky za zrušené příkazy v závislosti na době, po kterou byl příkaz zachován, a stanovil výši poplatků pro jednotlivé finanční nástroje, na něž se uplatňují. 6. Členské státy požadují, aby regulovaný trh na žádost příslušného orgánu zpřístupnil příslušnému orgánu údaje týkající se evidence příkazů nebo mu k této evidenci umožnil přístup, aby příslušný orgán mohl obchodování kontrolovat. 7. Komise je zmocněna přijmout akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 94 týkající se požadavků stanovených v tomto článku a zejména:
Článek 51a Kroky kotace 1. Členské státy vyžadují, aby regulované trhy přijaly režimy kroků kotace pro akcie, depozitní certifikáty, fondy obchodované na burze, certifikáty a jiné podobné finanční nástroje, ale také pro jakékoli další finanční nástroje, pro které jsou v souladu s odstavcem 4 stanoveny regulační technické normy. 2. Režimy kroků kotace uvedené v odstavci 1:
3. Orgán ESMA vypracuje návrhy regulačních technických norem, jimiž určí minimální kroky kotace nebo režimy kroků kotace pro konkrétní depozitní certifikáty, fondy obchodované na burze, certifikáty a jiné podobné finanční nástroje, pokud je to nutné pro zajištění řádného fungování trhů v souladu s faktory uvedenými v odstavci 2 a s cenou, rozpětím a hloubkou likvidity daných nástrojů. Orgán ESMA předloží uvedené návrhy regulačních technických norem Komisi do […].(57) Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010. 4. Orgán ESMA může vypracovat návrhy regulačních technických norem, jimiž určí minimální kroky kotace nebo režimy kroků kotace i pro konkrétní finanční nástroje, jež nejsou uvedeny v odstavci 3, pokud je to nutné pro zajištění řádného fungování trhů v souladu s faktory uvedenými v odstavci 2 a s cenou, rozpětím a hloubkou likvidity daných nástrojů. Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010. Článek 51b Synchronizace obchodních hodin 1. Členské státy uloží povinnost, aby všechna obchodní místa a jejich účastníci synchronizovali obchodní hodiny, které používají k zaznamenávání data a času každé události, která musí být nahlášena. 2. Orgán ESMA vypracuje návrhy regulačních technických norem, které uvedou míru přesnosti, s jakou by tyto hodiny měly být synchronizovány v souladu s mezinárodními normami. Orgán ESMA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do […](58). Na Komisi je přenesena pravomoc přijmout regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.[Pozměňovací návrh 4] Článek 52 Přijímání finančních nástrojů k obchodování 1. Členské státy vyžadují, aby regulované trhy měly jasná a transparentní pravidla pro přijímání finančních nástrojů k obchodování. Tato pravidla zajistí, aby veškeré finanční nástroje přijaté k obchodování na regulovaném trhu mohly být obchodovány spravedlivě, řádně a efektivně a aby byly v případě převoditelných cenných papírů volně obchodovatelné. 2. V případě derivátů pravidla zejména zajistí, aby vlastnosti derivátové smlouvy umožňovaly řádné stanovení cen i efektivní vypořádání. 3. Kromě povinností stanovených v odstavcích 1 a 2 členské státy vyžadují, aby regulovaný trh vytvořil a udržoval účinné mechanismy ověření toho, zda emitenti převoditelných cenných papírů přijatých k obchodování na regulovaném trhu splňují povinnosti podle právních předpisů Evropské unie týkající se počátečního, průběžného nebo jednorázového účelového informování. Členské státy zajistí, aby regulovaný trh zavedl mechanismy, které usnadní jeho členům nebo účastníkům získat přístup k informacím, které byly zveřejněny podle právních předpisů Evropské unie. 4. Členské státy zajistí, aby regulované trhy vytvořily mechanismy nezbytné k pravidelnému prošetřování, zda finanční nástroje, které přijímají k obchodování, splňují požadavky pro přijetí k obchodování. 5. Převoditelný cenný papír, který byl přijat k obchodování na jednom regulovaném trhu, lze následně přijmout k obchodování na jiných regulovaných trzích, a to i bez souhlasu emitenta a v souladu s odpovídajícími ustanoveními směrnice 2003/71/ES. Tento jiný regulovaný trh uvědomí emitenta o tom, že jeho cenné papíry jsou na něm obchodovány. Emitent není povinen poskytovat informace požadované podle odstavce 3 přímo kterémukoli regulovanému trhu, který přijal jeho cenné papíry k obchodování bez jeho souhlasu. 6. Komise v souladu s článkem 94 přijme akty v přenesené pravomoci, kterými:
Článek 53 Pozastavení obchodování s nástroji a stažení nástrojů z obchodování 1. Aniž je dotčeno právo příslušných orgánů podle čl. 72 odst. 1 písm. d) a e) požadovat pozastavení obchodování s nástrojem nebo stažení nástroje z obchodování, může organizátor regulovaného trhu pozastavit obchodování s finančním nástrojem nebo stáhnout z obchodování finanční nástroj, který již nesplňuje pravidla regulovaného trhu, pokud není pravděpodobné, že by takový krok závažně poškodil zájmy investorů nebo řádné fungování trhu. Členské státy vyžadují, aby organizátor regulovaného trhu, který pozastaví obchodování s finančním nástrojem nebo stáhne finanční nástroj z obchodování, toto rozhodnutí zveřejnil, oznámil ho ostatním regulovaným trhům a systémům MTF a OTF obchodujícím se stejným finančním nástrojem a sdělil související informace příslušnému orgánu. Příslušný orgán o tom uvědomí příslušné orgány ostatních členských států. Příslušný orgán ve smyslu čl. 2 bodu 7 nařízení Komise (ES) č. 1287/2006 požaduje pozastavení obchodování s tímto finančním nástrojem nebo jeho stažení z obchodování na regulovaných trzích a v systémech MTF a OTF, které fungují pod jejich dohledem, a to co nejdříve, a taktéž požaduje pozastavení obchodování s tímto nástrojem nebo jeho stažení z obchodování v souladu s odstavcem 2, v případě, že je toto pozastavení nebo stažení důsledkem nezveřejnění informací o emitentovi či finančním nástroji. 2. Příslušný orgán, který požaduje pozastavení obchodování s finančním nástrojem nebo stažení finančního nástroje z obchodování na jednom nebo více regulovaných trzích nebo v jednom nebo více systémech MTF nebo OTF v souladu s odstavcem 1, své rozhodnutí ihned zveřejní a uvědomí o něm Orgán ESMA a příslušné orgány ostatních členských států. S výjimkou případů, kdy by to mohlo závažně poškodit zájmy investorů nebo řádné fungování trhu vyžadují příslušné orgány ostatních členských států pozastavení obchodování s tímto finančním nástrojem nebo stažení tohoto finančního nástroje z obchodování na regulovaných trzích a v systémech MTF, jež jsou provozovány pod jejich dohledem. 3. Orgán ESMA vypracuje návrhy prováděcích technických norem k určení formátu a časového rozvrhu oznámení a zveřejnění uvedených v odstavcích 1 a 2. Orgán ESMA tyto návrhy prováděcích technických norem předloží Komisi do [...](59). Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článku 15 nařízení (EU) č. 1095/2010. ▌ 4. Komise je zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 94 k upřesnění seznamu okolností, které představují závažné poškození zájmů investorů, k upřesnění pojmu „co nejdříve“ a řádného fungování vnitřního trhu podle odstavců 1 a 2, a k určení aspektů týkajících se nezveřejnění informací o emitentovi či finančním nástroji podle odstavce 1 včetně nezbytného postupu pro rušení pozastavení obchodování s finančním nástrojem. Článek 54 Spolupráce a výměna informací u regulovaných trhů 1. Členské státy požadují, aby organizátor regulovaného trhu v souvislosti s finančním nástrojem okamžitě uvědomil organizátory ostatních regulovaných trhů a systémů MTF a OTF o:
▌ a
1a. Členské státy požadují, aby organizátor regulovaného trhu, který rozpozná jednání, které by mohlo svědčit o zneužívání v rozsahu působnosti v rámci nařízení (EU) č. .../... [MAR] okamžitě informoval příslušné orgány určené článkem 16 uvedeného nařízení nebo subjekt, jemuž byly v souladu s článkem 17 uvedeného nařízení svěřeny pravomoci příslušného orgánu za účelem usnadnění dohledu napříč trhy v reálném čase. 2. Orgán ESMA vypracuje návrhy regulačních technických norem k určení specifických podmínek, z nichž vyplývá povinnost poskytnout informace, jak je uvedeno v odstavci 1. Orgán ESMA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do [...](60). Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci ▌podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010. Článek 55 Přístup na regulovaný trh 1. Členské státy vyžadují, aby regulovaný trh stanovil, prováděl a dodržoval transparentní a nediskriminační pravidla založená na objektivních kritériích upravující přístup na regulovaný trh nebo členství v něm. 2. Tato pravidla stanoví veškeré povinnosti členů nebo účastníků vyplývající
3. Regulované trhy mohou přijmout za členy nebo účastníky investiční podniky, úvěrové instituce povolené podle směrnice 2006/48/ES a jiné osoby, které
4. Členské státy zajistí, aby u transakcí uzavřených na regulovaném trhu nebyli členové a účastníci povinni vzájemně uplatňovat povinnosti stanovené v článcích 24, 25, 27 a 28. Členové nebo účastníci regulovaného trhu však povinnosti stanovené v článcích 24, 25, 27 a 28 uplatňují vůči svým klientům, pokud na jejich účet provádějí na regulovaném trhu jejich příkazy. 5. Členské státy zajistí, aby pravidla pro přístup na regulovaný trh nebo členství v něm stanovila přímou nebo dálkovou účast investičních podniků a úvěrových institucí. 6. Členské státy bez dalších právních nebo správních požadavků umožní regulovaným trhům z jiných členských států vytvořit na jejich území vhodné systémy usnadňující přístup na tyto trhy nebo obchodování na nich dálkovým členům nebo účastníkům usazeným na jejich území. Regulovaný trh sdělí příslušnému orgánu svého domovského členského státu, ve kterém členském státě hodlá takové systémy vytvořit. Příslušný orgán domovského členského státu tuto informaci sdělí do jednoho měsíce členskému státu, ve kterém daný regulovaný trh hodlá takové systémy vytvořit. Orgán ESMA může požádat o přístup k těmto údajům v souladu s postupem a podmínkami stanovenými v článku 35 nařízení (EU) č. 1095/2010. Příslušný orgán domovského členského státu regulovaného trhu sdělí na žádost příslušného orgánu hostitelského členského státu a v přiměřené lhůtě totožnost členů nebo účastníků regulovaného trhu usazených v tomto členském státě. 7. Členské státy vyžadují, aby organizátor regulovaného trhu pravidelně předával příslušnému orgánu regulovaného trhu seznam členů a účastníků regulovaného trhu. Článek 56 Sledování, zda jsou dodržována pravidla regulovaného trhu a další právní povinnosti 1. Členské státy vyžadují, aby regulované trhy stanovily a udržovaly účinná opatření a postupy pro pravidelné sledování toho, zda jejich členové či účastníci dodržují pravidla regulovaného trhu. Regulované trhy sledují zadané a zrušené příkazy a také transakce ▌prováděné svými členy či účastníky v rámci svých systémů, aby odhalily porušování těchto pravidel, jakékoli obchodní podmínky narušující řádné fungování trhu nebo jakékoli jednání, které by mohlo svědčit o zneužívání trhu, a využijí nezbytných prostředků k zajištění toho, aby toto sledování bylo účinné. 2. Členské státy vyžadují, aby organizátoři regulovaných trhů ohlašovali příslušnému orgánu regulovaného trhu významná porušení svých pravidel nebo jakékoli obchodní podmínky narušující řádné fungování trhu nebo jakékoli jednání, které by mohlo svědčit o zneužívání trhu. Členské státy také vyžadují, aby organizátor regulovaného trhu podával neprodleně související informace orgánu pověřenému vyšetřováním a stíháním zneužití trhu na regulovaném trhu a poskytoval tomuto orgánu veškerou pomoc při vyšetřování a stíhání zneužití trhu, ke kterému došlo na regulovaném trhu nebo prostřednictvím jeho systémů. Článek 57 Ustanovení o ústřední protistraně a o zúčtování a vypořádání 1. Členské státy nebrání regulovaným trhům v uzavírání vhodných dohod s ústřední protistranou nebo zúčtovacím střediskem a systémem vypořádání jiného členského státu za účelem zúčtování nebo vypořádání některých nebo všech obchodů uzavřených účastníky trhů v jejich systémech. 2. Příslušný orgán regulovaného trhu nesmí bránit využívání ústřední protistrany, zúčtovacích středisek nebo systémů vypořádání v jiném členském státě, pokud to není prokazatelně nezbytné pro udržení řádného fungování daného regulovaného trhu a s ohledem na podmínky pro systémy vypořádání stanovené v čl. 39 odst. 2. Aby nedocházelo ke zbytečnému zdvojení kontroly, přihlíží příslušný orgán i k dohledu nebo dozoru nad systémy zúčtování a vypořádání, který již vykonávají národní centrální banky jako orgány dohledu nad systémy vypořádání nebo jiné orgány dohledu nad těmito systémy. Článek 58 Seznam regulovaných trhů Každý členský stát vypracuje seznam regulovaných trhů, pro které je domovským členským státem, a předá tento seznam ostatním členským státům a Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy. Podobné sdělení se uskuteční při každé změně uvedeného seznamu. Orgán ESMA zveřejňuje seznam všech regulovaných trhů na svých internetových stránkách a aktualizuje jej. HLAVA IV LIMITY A KONTROLA POZIC A PODÁVÁNÍ ZPRÁV O POZICÍCH Článek 59 Limity a kontrola pozic 1. Členské státy zajistí, aby regulované trhy a provozovatelé systémů MTF a systémů OTF, kteří přijímají k obchodování komoditní deriváty nebo s nimi obchodují, uplatňovali limity na počet smluv nebo pozic, jež mohou členové nebo účastníci trhu uzavřít nebo které mohou držet za určité období, ▌uložené s cílem:
Limity uvedené v prvním pododstavci se vztahují na smlouvy vypořádávané v hotovosti i fyzicky a musí být transparentní a nediskriminační, uvádět osoby, na něž se vztahují, a veškeré výjimky a zohledňovat povahu a složení účastníků trhu a způsob, jakým využívají smlouvy přijaté k obchodování. Musí jasně specifikovat množstevní prahové hodnoty, jako je maximální čistá pozice, do níž mohou dané osoby vstoupit nebo kterou mohou držet v konkrétním období, a přihlížet k vlastnostem trhu s deriváty, včetně likvidity, a základního komoditního trhu, včetně modelů výroby, spotřeby a převozu na trh. Nevztahují se na pozice, které objektivně měřitelným způsobem snižují rizika přímo spojená s obchodními činnostmi. 1a. Pro pozice, které objektivně měřitelným způsobem snižují rizika přímo spojená s obchodními činnostmi, bude zaveden systém kontroly pozic. Tuto kontrolu provádějí regulované trhy a provozovatelé systémů MTF a OTF v souladu s následujícími body:
1b. Regulované trhy a provozovatelé systémů MTF a OTF, kteří přijímají k obchodování komoditní deriváty nebo s nimi obchodují, mohou zavést další opatření, pokud jde o smlouvy a pozice, na které jsou stanoveny limity v souladu s odstavcem 1, pokud je to nezbytné v zájmu zajištění integrity a řádného fungování dotčených trhů. Rovněž příslušné orgány mohou požadovat, aby regulované trhy a provozovatelé systémů MTF a OTF, kteří přijímají k obchodování komoditní deriváty nebo s nimi obchodují, zavedli tato další opatření, pokud je to nezbytné v zájmu zajištění integrity a řádného fungování dotčených trhů. 2. Regulované trhy, systémy MTF a systémy OTF uvědomí o podrobnostech limitů nebo kontrol pozic svůj příslušný orgán. Příslušný orgán sdělí tytéž informace Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy, který na svých internetových stránkách zveřejní a udržuje databázi s přehledy platných limitů pozic. 2a. Orgán ESMA pravidelně přezkoumává údaje přijaté v souladu s odstavcem 2 tohoto článku a s čl. 60 odst. 1 a čl. 60 odst. 1a a vyhodnocuje, jestli jsou v zájmu zajištění integrity a řádného fungování trhů nezbytná jakákoliv další opatření týkající se pozic, které objektivně měřitelným způsobem snižují rizika přímo spojená s obchodními činnostmi, mimo opatření stanovená v odstavci 1a tohoto článku. V případě, že považuje takováto opatření za nezbytná, předloží Orgán ESMA Komisi odůvodněnou zprávu, v níž nastíní navrhovaná opatření a to, proč jsou potřebná, a neprodleně předá tuto zprávu Evropskému parlamentu a Radě. 3. Orgán ESMA navrhne regulační technické normy, aby tak stanovil limity uvedené v odstavci 1 a aby dále upřesnil kontrolu pozic uvedenou v odstavci 1a, zejména limity na počet smluv, které může kdokoli uzavřít, nebo na čistou pozici, do níž může kdokoli vstoupit nebo kterou může držet v konkrétním období, způsoby kalkulace pozic, které osoby mají přímo nebo nepřímo, způsoby uplatňování těchto limitů včetně souhrnné pozice napříč obchodními platformami a kritéria určení toho, jestli pozice může být považována za pozici, která přímo snižuje rizika související s obchodními činnostmi. Limity, které rovněž rozlišují mezi kategoriemi účastníků trhu, a kontrola pozic musí zohlednit podmínky uvedené v odstavcích 1 a 1a a pravidla, která byla stanovena regulovanými trhy, systémy MTF a systémy OTF. Orgán ESMA po otevřené konzultaci tyto návrhy regulačních technických norem předloží Komisi nejpozději do […](61). Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010. Limity a kontrola pozic stanovené v regulačních technických normách mají rovněž přednost před opatřeními uloženými příslušnými orgány v souladu s čl. 72 písm. g) této směrnice. 4. Příslušné orgány neukládají limity ▌, které jsou restriktivnější než limity přijaté podle odstavce 3, až na výjimečné případy, kdy jsou objektivně opodstatněné a přiměřené s ohledem na likviditu konkrétního trhu a řádné fungování trhu. Omezení jsou platná během počátečního období nepřesahujícího šest měsíců od data zveřejnění na internetových stránkách příslušného orgánu. Takovéto omezení lze prodlužovat o další období, z nichž každé činí vždy nejvýše šest měsíců, jestliže důvody daného omezení platí i nadále. Pokud omezení po uvedeném šestiměsíčním období prodlouženo není, jeho platnost automaticky skončí. Jestliže příslušné orgány přijmou restriktivnější limity než limity přijaté podle odstavce 3, oznámí tuto skutečnost orgánu Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy. V oznámení musí být uvedeno zdůvodnění restriktivnějších limitů. Orgán ESMA vydá do 24 hodin stanovisko, zda je toho názoru, že dané opatření je k řešení výjimečného případu nutné. Stanovisko je zveřejněno na internetových stránkách Evropského orgán pro cenné papíry a trhy. Pokud příslušný orgán zavede limity, které jsou se stanoviskem Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy v rozporu, neprodleně na svých internetových stránkách zveřejní oznámení, ve kterém své jednání plně zdůvodní. Článek 60 Podávání zpráv o pozicích podle kategorií obchodníků 1. Členské státy zajistí, aby regulované trhy, systémy MTF a systémy OTF, které přijímají k obchodování komoditní deriváty nebo povolenky na emise či jejich deriváty nebo s nimi obchodují:
1a. Členské státy zajistí, aby investiční podniky obchodující s komoditními deriváty nebo povolenkami na emise či jejich deriváty mimo obchodní platformu poskytly na požádání příslušnému orgánu úplný rozpis svých pozic v souladu s článkem 23 nařízení (EU) č. .../... [MiFIR] a, pokud ho lze uplatnit, s článkem 8 nařízení (EU) č. 1227/2011. 2. S cílem umožnit zveřejnění zprávy uvedené v odst. 1 písm. a) členské státy požadují od členů a účastníků regulovaných trhů, systémů MTF a systémů OTF, aby příslušné obchodní platformě podali zprávu s podrobnými údaji o svých pozicích v reálném čase, včetně pozic, které drží na účet svých klientů. 3. Regulovaný trh, systém MTF nebo systém OTF klasifikuje členy, účastníky a jejich klienty jako obchodníky podle povahy jejich hlavní činnosti, a to s přihlédnutím k jakémukoliv platnému povolení provozovat činnost jako:
4. Orgán ESMA vypracuje návrhy prováděcích technických norem ke stanovení formátu zpráv uvedených v odst. 1 písm. a) a v odstavci 1a a obsahu informací, jež mají být poskytnuty v souladu s odstavcem 2. Orgán ESMA tyto návrhy prováděcích technických norem předloží Komisi do [...](62). Komisi je svěřena pravomoc k přijímání prováděcích technických norem uvedených v prvním pododstavci ▌podle článku 15 nařízení (EU) č. 1095/2010. V případě povolenek na emise či jejich derivátů není podáváním zpráv dotčena povinnost splňovat požadavky směrnice 2003/87/ES. 4a. Orgán ESMA vypracuje návrhy prováděcích technických norem pro upřesnění opatření ke stanovení požadavku, aby zprávy uvedené v odst. 1 písm. a) byly zasílány ve stanoveném týdenním termínu Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy, který je centrálně zveřejní. Orgán ESMA tyto návrhy prováděcích technických norem předloží Komisi do [...](63). Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článku 15 nařízení (EU) č. 1095/2010. 5. Komise je zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 94 týkajících se opatření ke stanovení prahových hodnot uvedených v odst. 1 posledním pododstavci a upřesnění kategorií členů, účastníků nebo klientů uvedených v odstavci 3. ▌ 5a. Orgán ESMA vypracuje návrhy prováděcích technických norem pro upřesnění opatření ke stanovení požadavku, aby zprávy uvedené v odst. 1 písm. a) byly zasílány ve stanoveném týdenním termínu Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy, který je centrálně zveřejní. Orgán ESMA tyto návrhy prováděcích technických norem předloží Komisi do [...]*. Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článku 15 nařízení (EU) č. 1095/2010. Hlava V Služby vykazování údajů Oddíl 1 Postupy udělování povolení poskytovatelům služeb vykazování údajů Článek 61 Požadavek na udělení povolení 1. Členské státy požadují, aby poskytování služeb vykazování údajů popsané v oddílu D přílohy I jako obvyklá činnost nebo podnikání podléhalo předchozímu povolení v souladu s ustanoveními tohoto oddílu. Toto povolení vydává příslušný orgán domovského členského státu určený v souladu s článkem 69. 2. Odchylně od odstavce 1 povolí členské státy kterémukoli organizátorovi trhu provozovat služby vykazování údajů schváleného systému zveřejňování (APA), poskytovatele konsolidovaných obchodních informací (CTP) a schváleného mechanismu hlášení (ARM), pokud bylo dříve ověřeno, že jsou v souladu s ustanoveními této kapitoly. Tato služba je zahrnuta do jeho povolení. 3. Členské státy vedou rejstřík všech poskytovatelů služeb vykazování údajů. Rejstřík je veřejně přístupný a obsahuje informace o službách, pro něž má poskytovatel služeb vykazování údajů povolení. Seznam se pravidelně aktualizuje. Každé povolení se oznamuje Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy. Orgán ESMA vytvoří seznam všech poskytovatelů služeb vykazování údajů v Evropské unii. Tento seznam obsahuje informace o službách, pro něž má poskytovatel služeb vykazování údajů povolení, a je pravidelně aktualizován. Orgán ESMA zveřejňuje tento seznam na svých internetových stránkách a aktualizuje jej. Pokud příslušný orgán povolení odejme v souladu s článkem 64, informace o tomto odejmutí se zveřejní v seznamu na dobu pěti let. Článek 62 Rozsah povolení 1. Domovský členský stát zajistí, aby v povolení byla uvedena služba vykazování údajů, kterou je poskytovatel služeb vykazování údajů oprávněn poskytovat. Poskytovatel služeb vykazování údajů, který chce svou podnikatelskou činnost rozšířit o další služby vykazování údajů, předloží žádost o rozšíření svého povolení. 2. Povolení je platné v celé Evropské unii a poskytovateli služeb vykazování údajů umožňuje poskytovat služby, pro které povolení získal, v celé Evropské unii. Článek 63 Postupy vydávání povolení a zamítnutí žádostí o povolení 1. Příslušný orgán povolení nevydá, dokud nebude plně přesvědčen, že žadatel splňuje veškeré požadavky stanovené předpisy přijatými na základě této směrnice. 2. Poskytovatel služeb vykazování údajů poskytne veškeré informace, včetně plánu činnosti, který uvádí mimo jiné typy předpokládaných služeb a organizační strukturu, nezbytné k tomu, aby se mohl příslušný orgán přesvědčit, že poskytovatel služeb vykazování údajů přijal k okamžiku vydání prvního povolení veškerá opatření nutná ke splnění povinností podle ustanovení této hlavy. 3. Žadatel je do šesti měsíců ode dne podání úplné žádosti informován, zda mu povolení bylo či nebylo vydáno. 4. Orgán ESMA vypracuje návrhy regulačních technických norem, které stanoví:
Orgán ESMA předloží návrhy regulačních technických norem uvedené v prvním pododstavci Komisi do [...]*. Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010. 5. Orgán ESMA vypracuje návrhy prováděcích technických norem ke stanovení standardních formulářů, šablon a postupů pro oznamování nebo poskytování informací stanovených v odstavci 2 a v čl. 65 odst. 4. Orgán ESMA tyto návrhy prováděcích technických norem předloží Komisi do [...](64). Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článku 15 nařízení (EU) č. 1095/2010. Článek 64 Odnětí povolení
Článek 65 Požadavky na řídící orgán poskytovatele služeb vykazování údajů 1. Členové řídícího orgánu poskytovatele služeb vykazování údajů musí mít po celou dobu dostatečně dobrou pověst, dostatečné znalosti, dovednosti a zkušenosti a musí výkonu svých povinností věnovat dostatek času. Řídící orgán musí mít odpovídající úroveň kolektivních znalostí, dovedností a zkušeností, aby dokázal porozumět činnostem poskytovatele služeb vykazování údajů. Každý člen řídícího orgánu musí jednat čestně, bezúhonně a nezávisle, aby mohl účinně posuzovat a napadat rozhodnutí vrcholového vedení. Pokud organizátor trhu žádá o povolení k provozování APA, CTP nebo ARM a členové řídícího orgánu APA, CTP nebo ARM jsou zároveň členy řídícího orgánu regulovaného trhu, má se u těchto osob za to, že splňují požadavek stanovený v prvním pododstavci. 2. Orgán ESMA vypracuje do [...](65) pokyny k posouzení vhodnosti členů řídícího orgánu popsaného v odstavci 1 s přihlédnutím k různým úlohám a funkcím, které plní a vykonávají, a k potřebě vyhnout se střetu zájmů mezi členy řídícího orgánu a uživateli APA, CTP nebo ARM. 2a. Aniž by byly dotčeny jejich právní systémy, členské státy zajistí, aby, pokud existuje podezření, že člen správní rady porušil ustanovení této směrnice nebo nařízení (EU) č. .../... [MiFIR] nebo spáchal přestupek či trestný čin ve věci spadající do jejich působnosti, byl osobně podroben trestnímu nebo občanskoprávnímu řízení. 3. Členské státy požadují, aby poskytovatel služeb vykazování údajů nahlásil příslušnému orgánu všechny členy svého řídícího orgánu a veškeré změny v jeho členské struktuře spolu se všemi informacemi nezbytnými k posouzení toho, zda daný subjekt splňuje odstavec 1 tohoto článku. 4. Řídící orgán poskytovatele služeb vykazování údajů musí být schopen zajistit, aby byl subjekt řízen řádně a obezřetně a způsobem, který podporuje integritu trhu a zájmy jeho klientů. 5. Příslušný orgán odmítne vydat povolení, pokud není přesvědčen o tom, že osoba nebo osoby, které budou skutečně řídit činnost poskytovatele služeb vykazování údajů, mají dostatečně dobrou pověst, nebo pokud existují objektivní a prokazatelné důvody k domněnce, že navrhované změny vedení poskytovatele ohrožují jeho řádné a obezřetné vedení a patřičné posouzení zájmu jeho klientů a integrity trhu. Oddíl 2 Podmínky pro systémy APA Článek 66 Organizační požadavky 1. Domovský členský stát požaduje, aby měl systém APA zavedeny odpovídající politiky a opatření ke zveřejnění informací požadovaných podle článků 19 a 20 nařízení (EU) č. …/… [MiFIR] v okamžiku, který je vzhledem k technickým možnostem co nejbližší reálnému času, a za přiměřených obchodních podmínek. Informace musí být poskytovány bezplatně 15 minut po zveřejnění transakce. Domovský členský stát požaduje, aby systém APA dokázal tyto informace účinně a jednotně šířit způsobem, který k nim zajistí rychlý přístup, bez diskriminace a ve formátu, jenž je umožní konsolidovat s podobnými údaji z jiných zdrojů. 1a. Informace zveřejňované systémem APA podle odstavce 1 zahrnují alespoň tyto údaje:
2. Domovský členský stát požaduje, aby systém APA provozoval a spravoval účinná správní opatření, jež mají zamezit střetu zájmů s klienty. Konkrétně systém APA, který je zároveň organizátorem trhu nebo investičním podnikem, nakládá se všemi shromážděnými informacemi nediskriminačním způsobem a provozuje a spravuje vhodná opatření k oddělení různých obchodních funkcí. 3. Domovský členský stát požaduje, aby měl mechanismus APA zavedeny řádné bezpečnostní mechanismy, jež zaručují bezpečnost prostředků pro přenos informací, minimalizují riziko poškození údajů a neoprávněného přístupu k nim a zamezují úniku informací před jejich zveřejněním. Systém APA spravuje přiměřené zdroje a má zavedeny záložní systémy, které mu umožní své služby nabízet a zajišťovat nepřetržitě. 4. Domovský členský stát požaduje, aby měl systém APA zavedeny systémy, které umožňují účinně kontrolovat úplnost obchodních zpráv, zjišťovat chybějící údaje a zjevné chyby a požadovat, aby takovéto chybné zprávy byly opraveny a předloženy znovu. 5. Pro zajištění jednotné harmonizace odstavce 1 Orgán ESMA vypracuje návrhy regulačních technických norem ke stanovení společných formátů, datových standardů a technických opatření, které usnadní konsolidaci informací uvedených v odstavci 1. Orgán ESMA předloží návrhy regulačních technických norem uvedené v prvním pododstavci Komisi do [...](66). Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010. 6. Komise je zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 94 objasňujících přiměřené obchodní podmínky pro zveřejnění informací uvedených v odstavci 1. 7. Komise je zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 94 upřesňujících:
Oddíl 3 Podmínky pro poskytovatele CTP Článek 67 Organizační požadavky 1. Domovský členský stát požaduje, aby měl poskytovatel CTP zavedeny odpovídající politiky a opatření ke shromažďování informací zveřejňovaných v souladu s články 5 a 19 nařízení (EU) č. …/… [MiFIR], ke konsolidaci těchto informací v souvislý tok elektronických dat a ke zveřejnění těchto informací v okamžiku, který je vzhledem k technickým možnostem co nejbližší reálnému času, a za přiměřených obchodních podmínek. Tyto informace zahrnují alespoň tyto údaje:
Informace musí být poskytovány bezplatně 15 minut po zveřejnění transakce. Domovský členský stát požaduje, aby poskytovatel CTP tyto informace dokázal účinně a jednotně šířit způsobem, který k těmto informacím zajistí rychlý přístup, bez diskriminace a ve formátech, jež jsou pro účastníky trhu snadno přístupné a použitelné. 2. Domovský členský stát požaduje, aby měl poskytovatel CTP zavedeny odpovídající politiky a opatření ke shromažďování informací zveřejňovaných v souladu s články 9 a 20 nařízení (EU) č. …/… [MiFIR], ke konsolidaci těchto informací v souvislý tok elektronických dat a ke zveřejnění těchto informací v okamžiku, který je vzhledem k technickým možnostem co nejbližší reálnému času, a za přiměřených obchodních podmínek. Tyto informace zahrnují alespoň tyto údaje:
Informace musí být poskytovány bezplatně 15 minut po zveřejnění transakce. Domovský členský stát požaduje, aby poskytovatel CTP tyto informace dokázal účinně a jednotně šířit způsobem, který k těmto informacím zajistí rychlý přístup, bez diskriminace a v obecně přijímaných formátech, jež jsou interoperabilní a pro účastníky trhu snadno přístupné a použitelné. 3. Domovský členský stát požaduje, aby poskytovatel CTP zajistil konsolidaci poskytnutých údajů ze všech regulovaných trhů, systémů MTF a systémů APA a pro finanční nástroje uvedené v aktech v přenesené pravomoci podle odst. 8 písm. c). 4. Domovský členský stát požaduje, aby poskytovatel CTP provozoval a spravoval účinná správní opatření, jež mají zamezit střetu zájmů. Konkrétně organizátor trhu nebo systém APA, kteří zároveň provozují službu konsolidovaných obchodních informací, nakládají se všemi shromážděnými informacemi nediskriminačním způsobem a provozují a spravují vhodná opatření k oddělení různých obchodních funkcí. 5. Domovský členský stát požaduje, aby měl poskytovatel CTP zavedeny řádné bezpečnostní mechanismy, jež zaručují bezpečnost prostředků pro přenos informací, minimalizují riziko poškození údajů a neoprávněného přístupu k nim. Domovský členský stát požaduje, aby mechanismus CTP spravoval přiměřené zdroje a měl zavedeny záložní systémy, které mu umožní své služby nabízet a zajišťovat nepřetržitě. 6. Pro zajištění jednotné harmonizace odstavců 1 a 2 Orgán ESMA vypracuje návrhy regulačních technických norem ke stanovení datových standardů a formátů pro informace, jež mají být zveřejněny v souladu s články 5, 9, 19 a 20 nařízení (EU) …/… [MiFIR] a jež zahrnují identifikaci nástroje, cenu, množství, dobu, cenovou notaci, identifikaci obchodního systému a ukazatelů pro zvláštní podmínky, jimž transakce podléhala, jakož i technická opatření na podporu účinného a jednotného šíření informací způsobem, který zajistí, aby tyto informace byly pro účastníky trhu snadno přístupné a použitelné podle odstavců 1 a 2, včetně určení dodatečných služeb, jež by poskytovatel CTP mohl vykonávat za účelem zvýšení účinnosti trhu. Orgán ESMA předloží návrhy regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci Komisi do [...](67) v souvislosti s informacemi zveřejněnými v souladu s články 5 a 19 nařízení (EU) č. …/… [MiFIR] a do [...](68)* v souvislosti s informacemi zveřejněnými v souladu s články 9 a 20 nařízení (EU) č. …/… [MiFIR]. Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010. 7. Komise přijme akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 94 týkající se opatření k objasnění přiměřených obchodních podmínek pro poskytnutí přístupu k datovým tokům uvedeným v odstavcích 1 a 2. 8. Komise je zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 94 týkajících se opatření, která upřesňují:
Článek 67a Jednotná konsolidovaná databáze 1. Orgán ESMA předloží do […](69) Evropskému parlamentu, Radě a Komisi stanovisko k dostupnosti vysoce kvalitních informací po uzavření obchodu zveřejňovaných postupem podle článků 5 a 19 nařízení (EU) č. .../... [MiFIR] v konsolidovaném formátu zachycujícím celý trh v souladu se snadno použitelnými normami za přijatelnou cenu. 2. Jestliže se Orgán ESMA bude domnívat, že informace po uzavření obchodu zveřejňované postupem podle článků 5 a 19 nejsou dostupné nebo nemají vysokou kvalitu či nezachycují celý trh, vydá Orgán ESMA záporné stanovisko. 3. Do tří měsíců od vydání záporného stanoviska podle odstavce 2 Komise přijme akt v přenesené pravomoci v souladu s článkem 94, týkající se opatření upřesňujících zřízení jediného subjektu provozujícího systém konsolidovaných obchodních informací po uzavření obchodu zveřejňovaných postupem podle článků 5 a 19. 4. Orgán ESMA poskytne do […](70)* Evropskému parlamentu, Radě a Komisi stanovisko ohledně dostupnosti vysoce kvalitních informací po uzavření obchodu zveřejňovaných postupem podle článků 9 a 20 nařízení (EU) č. .../... [MiFIR] v konsolidovaném formátu zachycujícím celý trh v souladu se snadno použitelnými normami za přijatelnou cenu. 5. Jestliže se Orgán ESMA bude domnívat, že informace po uzavření obchodu zveřejňované postupem podle článků 9 a 20 nejsou dostupné nebo nemají vysokou kvalitu či nezachycují celý trh, vydá Orgán ESMA záporné stanovisko. 6. Do tří měsíců od vydání záporného stanoviska podle odstavce 5 Komise přijme akt v přenesené pravomoci v souladu s článkem 94, týkající se opatření upřesňujících zřízení jediného subjektu provozujícího systém konsolidovaných obchodních informací po uzavření obchodu zveřejňovaných postupem podle článků 9 a 20. Oddíl 4 Podmínky pro mechanismy ARM Článek 68 Organizační požadavky 1. Domovský členský stát požaduje, aby měl mechanismus ARM zavedeny odpovídající politiky a opatření umožňující předkládat hlášení o informacích požadovaných podle článku 23 nařízení (EU) č. …/… [MiFIR] co nejrychleji, nejpozději však do konce následujícího pracovního dne. Hlášení o těchto informacích se předkládají v souladu s požadavky stanovenými v článku 23 nařízení (EU) č. …/… [MiFIR] za přiměřených obchodních podmínek. 2. Domovský členský stát požaduje, aby mechanismus ARM provozoval a spravoval účinná správní opatření, jež mají zamezit střetu zájmů s klienty. Konkrétně systém ARM, který je zároveň organizátorem trhu nebo investičním podnikem, nakládá se všemi shromážděnými informacemi nediskriminačním způsobem a provozuje a spravuje vhodná opatření k oddělení různých obchodních funkcí. 3. Domovský členský stát požaduje, aby měl mechanismus ARM zavedeny řádné bezpečnostní mechanismy, jež zaručují bezpečnost prostředků pro přenos informací, minimalizují riziko poškození údajů a neoprávněného přístupu k nim a zamezují úniku informací ▌. Domovský členský stát požaduje, aby mechanismus ARM spravoval přiměřené zdroje a měl zavedeny záložní systémy, které mu umožní své služby nabízet a zajišťovat nepřetržitě. 4. Domovský členský stát požaduje, aby měl mechanismus ARM zavedeny systémy, které umožňují účinně kontrolovat úplnost hlášení o transakcích, zjišťovat chybějící údaje a zjevné chyby a požadovat, aby takováto chybná hlášení byla opravena a předložena znovu. 5. Komise přijme akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 94 a opatření k objasnění přiměřených obchodních podmínek pro předkládání hlášení o informacích uvedených v odstavci 1. HLAVA VI PŘÍSLUŠNÉ ORGÁNY KAPITOLA I URČENÍ, PRAVOMOCI A POSTUPY PRO ZJEDNÁVÁNÍ NÁPRAVY Článek 69 Určení příslušných orgánů 1. Každý členský stát určí příslušné orgány pověřené plněním jednotlivých úkolů stanovených na základě různých ustanovení nařízení (EU) č. …/… [MiFIR] a touto směrnicí. Členské státy sdělí Komisi, Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy a příslušným orgánům ostatních členských států, které příslušné orgány jsou pověřené plněním těchto úkolů a případné rozdělení těchto úkolů. 2. Příslušné orgány uvedené v odstavci 1 jsou orgány veřejné moci, aniž je tím dotčena možnost případně přenést úkoly na jiné subjekty, pokud to výslovně umožňuje čl. 29 odst. 4. Žádné přenesení úkolů na subjekty jiné než orgány uvedené v odstavci 1 nesmí zahrnovat výkon veřejné moci nebo využití pravomocí volného rozhodování. Členské státy vyžadují, aby před přenesením úkolů přijaly příslušné orgány veškerá přiměřená opatření, aby zajistily, že subjekt, na který mají být úkoly přeneseny, má schopnosti a zdroje nezbytné k účinnému plnění všech úkolů a že k přenesení úkolů dojde pouze tehdy, pokud byl vytvořen jasně vymezený a dokumenty podložený rámec pro výkon kteréhokoli z přenesených úkolů, který uvádí úkoly, jež mají být plněny, a podmínky, za nichž mají být prováděny. Tyto podmínky zahrnují ustanovení zavazující dotčený subjekt jednat a být organizován tak, aby se předešlo střetu zájmů a aby informace získané při provádění svěřených úkolů nebyly využity nečestně nebo nebránily hospodářské soutěži. Konečná odpovědnost za dohled nad dodržováním této směrnice a prováděcích předpisů k ní spočívá na příslušném orgánu nebo orgánech určených v souladu s odstavcem 1. Členské státy uvědomí Komisi, Orgán ESMA a příslušné orgány ostatních členských států o všech ujednáních uzavřených v souvislosti s přenesením úkolů, včetně přesných podmínek tohoto přenesení. 3. Orgán ESMA zveřejní seznam všech příslušných orgánů podle odstavců 1 a 2 na svých internetových stránkách a aktualizuje jej. Článek 70 Spolupráce mezi orgány ve stejném členském státě Jestliže členský stát určí k vymáhání některého ustanovení této směrnice nebo nařízení (EU) č. …/… [MiFIR] více než jeden příslušný orgán, musí být úkoly každého z těchto orgánů jasně vymezeny a orgány musí úzce spolupracovat. Každý členský stát vyžaduje, aby tato spolupráce rovněž probíhala mezi příslušnými orgány pro účely této směrnice nebo nařízení (EU) č. …/… [MiFIR] a příslušnými orgány pověřenými v daném členském státě dohledem nad úvěrovými a jinými finančními institucemi, penzijními fondy, SKIPCP, zprostředkovateli pojištění a zajištění a pojišťovnami. Členské státy vyžadují, aby si příslušné orgány vyměňovaly informace nezbytné nebo užitečné pro výkon svých funkcí a úkolů. Článek 71 Pravomoci příslušných orgánů 1. Příslušné orgány musí mít veškeré dohlížecí a vyšetřovací pravomoci, které jsou pro výkon jejich úkolů nezbytné. V mezích stanovených vnitrostátním právem vykonávají tyto pravomoci:
2. Pravomoci uvedené v odstavci 1 jsou vykonávány v souladu s vnitrostátním právem a zahrnují přinejmenším právo:
3. Pokud žádost o telefonní záznamy nebo záznamy o datovém provozu ve formě dle čl. 16 odst. 7 uvedené v odst. 2 písm. d) vyžaduje podle vnitrostátních předpisů povolení soudního orgánu, musí být o toto povolení požádáno. O toto povolení může být požádáno i v rámci předběžného opatření. 4. Zpracování osobních údajů shromážděných při výkonu dohlížecích a vyšetřovacích pravomocí podle tohoto článku se provádí v souladu se směrnicí 95/46/ES. Článek 72 Opravné prostředky příslušných orgánů
Článek 73 Správní sankce 1. Členské státy zajistí, aby jejich příslušné orgány mohly přijmout vhodné správní sankce a opatření za porušení předpisů nařízení (EU) č. …/… [MiFIR] nebo vnitrostátních předpisů přijatých k provedení této směrnice , a zajistí , aby byla uplatněna . Členské státy zajistí, aby tato opatření byla účinná, přiměřená a odrazující. 2. Členské státy zajistí, aby v případě, že se na investiční podniky a organizátory trhu vztahují určité povinnosti, mohly být při jejich porušení uplatněny správní sankce a opatření na členy řídícího orgánu investičního podniku nebo organizátora trhu a kteroukoli jinou fyzickou nebo právnickou osobu, která je podle vnitrostátního práva za porušení odpovědná. 3. Členské státy poskytnou každoročně Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy souhrnné informace týkající se všech správních opatření a sankcí uložených v souladu s odstavci 1 a 2. Orgán pro cenné papíry a trhy tyto informace zveřejní ve své výroční zprávě. 4. Pokud příslušný orgán zveřejnil správní opatření nebo sankci, oznámí tuto skutečnost zároveň Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy. 5. V případě, že se zveřejněná sankce týká investičního podniku povoleného v souladu s touto směrnicí, připojí Orgán ESMA odkaz na zveřejněnou sankci v rejstříku investičních podniků zřízeném podle čl. 5 odst. 3. 5a. Orgán ESMA vypracuje návrhy prováděcích technických norem týkajících se postupů a forem předkládání informací uvedených v tomto článku. Orgán ESMA tyto návrhy prováděcích technických norem předloží Komisi do [...](71). Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článku 15 nařízení (EU) č. 1095/2010. Článek 74 Zveřejňování sankcí Členské státy stanoví, aby příslušný orgán zveřejnil bez zbytečného odkladu veškeré sankce nebo opatření, které byly uloženy za porušení ustanovení nařízení (EU) č. …/… [MiFIR] nebo vnitrostátních předpisů přijatých k provedení této směrnice, včetně typu a povahy tohoto porušení a totožnosti osob, které jsou za ně odpovědné, avšak pouze v případě, že toto zveřejnění významně nenaruší finanční trhy. Pokud by zveřejnění způsobilo zúčastněným stranám nepřiměřenou škodu, příslušné orgány sankce zveřejní anonymně. Článek 75 Porušení požadavku na udělení povolení a jiná porušení předpisů 1. Členské státy zajistí, aby jejich právní předpisy, nařízení nebo správní předpisy stanovily sankce přinejmenším pro:
2. Členské státy zajistí, aby v případech uvedených v odstavci 1 jejich právní či správní předpisy stanovily uplatnitelné správní sankce a opatření přinejmenším včetně těchto:
2a. Členské státy mohou oprávnit příslušné orgány, aby uložily dodatečné druhy sankcí nebo aby uložily sankce přesahující částky uvedené v odst. 2 písm. e), f) a g), za podmínky, že jsou v souladu s článkem 76. 2b. Členské státy oprávní příslušné orgány, aby uložily odrazující, účinné a přiměřené sankce za porušování této směrnice a nařízení EU č. …/… [MiFIR], které nejsou uvedené v odstavci 1. Článek 76 Účinné uplatňování sankcí 1. Členské státy zajistí, aby příslušné orgány zohlednily při určování druhu správních sankcí a opatření a úrovně správních peněžitých sankcí všechny relevantní okolnosti, včetně:
2. Orgán ESMA vydá do [...](72) pro příslušné orgány v souladu s článkem 16 nařízení (EU) č. 1095/2010 pokyny k druhům správních opatření a sankcí a úrovni správních peněžitých sankcí. 2a. Tímto článkem není dotčena pravomoc příslušných orgánů zahájit trestní řízení nebo uvalit trestněprávní postih, jsou-li k tomu oprávněny dle vnitrostátních právních předpisů. Jakýkoli uložený trestněprávní postih se zohlední při určování druhu a úrovně jakékoli správní sankce, pokud se kromě trestněprávního postihu navíc používá. Článek 77 Hlášení případů porušení předpisů 1. Členské státy zajistí, aby příslušné orgány zřídily účinné mechanismy, které podpoří hlášení potenciálních nebo skutečných případů porušení ustanovení nařízení …/… [MiFIR] a vnitrostátních prováděcích předpisů k této směrnici příslušným orgánům. Tato opatření zahrnují alespoň:
2. Členské státy požadují, aby finanční instituce měly zavedeny odpovídající postupy, které jejich zaměstnancům umožní hlásit případy porušení předpisů interně prostřednictvím zvláštního kanálu. 2a. Zaměstnanci nesmí v nahlášení porušení předpisů uvnitř finanční instituce bránit žádná pravidla utajení. Žádná informace, která přispěje k prokázání porušení předpisů uvnitř finanční instituce, již nebude považována za důvěrnou a její sdělení v dobré víře neznamená pro osoby sdělující takovou informaci jakoukoli odpovědnost. ▌ Článek 79 Opravné prostředky 1. Členské státy zajistí, aby každé rozhodnutí na základě ustanovení nařízení (EU) č. …/… [MiFIR] nebo na základě právních a správních předpisů přijatých v souladu s touto směrnicí bylo řádně odůvodněno a aby bylo možné proti němu podat opravný prostředek k soudu. Právo na podání opravného prostředku k soudu platí rovněž v případě, že do šesti měsíců od podání žádosti o povolení obsahující všechny požadované informace není vydáno žádné rozhodnutí. 2. Členské státy stanoví, že níže uvedené orgány určené vnitrostátním právem mohou v zájmu spotřebitelů a v souladu s vnitrostátním právem rovněž podat žalobu u soudů nebo příslušných správních orgánů, aby zajistily uplatňování nařízení (EU) č. …/… [MiFIR] a vnitrostátních předpisů k provedení této směrnice:
Článek 80 Mimosoudní mechanismy pro stížnosti investorů 1. Členské státy zajistí zavedení účinných postupů vyřizování stížností a zjednávání nápravy pro mimosoudní řešení spotřebitelských sporů v souvislosti s investičními a doplňkovými službami, které poskytují investiční podniky, popřípadě s využitím stávajících subjektů. Členské státy dále zajistí, aby všechny investiční podniky využívaly jeden nebo více takových subjektů, které tyto postupy vyřizování stížností a zjednávání nápravy provádějí. 2. Členské státy zajistí, aby tyto subjekty aktivně spolupracovaly se svými protějšky v jiných členských státech při řešení přeshraničních sporů. 3. Příslušné orgány oznámí Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy postupy vyřizování stížností a zjednávání nápravy podle odstavce 1, které jsou dostupné v rámci jejich působnosti. Orgán ESMA zveřejní seznam všech mimosoudních mechanismů na svých internetových stránkách a aktualizuje jej. Článek 81 Služební tajemství 1. Členské státy zajistí, aby příslušné orgány, všechny osoby, které pro příslušné orgány pracují nebo pracovaly, nebo subjekty, na které jsou přeneseny pravomoci podle čl. 69 odst., jakož i auditoři a experti pověření příslušnými orgány, byli vázáni povinností zachovat služební tajemství. Nesmějí sdělit žádné důvěrné informace, které se dozvědí při plnění svých povinností, s výjimkou souhrnné či celkové formy tak, aby nebylo možno určit totožnost jednotlivých investičních podniků, organizátorů trhu, regulovaných trhů nebo jiné osoby, aniž jsou dotčeny požadavky vnitrostátního trestního práva nebo jiných ustanovení této směrnice nebo nařízení (EU) č. .../... [MiFIR]. 2. Byl-li však na investiční podnik, organizátora trhu nebo regulovaný trh vyhlášen konkurs nebo nařízena likvidace, lze důvěrné informace, které se netýkají třetích osob, sdělit v občanskoprávním nebo obchodněprávním řízení, jestliže je to nutné k tomu, aby se řízení uskutečnilo. 3. Aniž jsou dotčeny požadavky vnitrostátního trestního práva, mohou příslušné orgány, subjekty nebo fyzické či právnické osoby jiné než příslušné orgány, které získají důvěrné informace podle této směrnice nebo nařízení (EU) č. .../... [MiFIR], tyto informace použít v případě příslušných orgánů v rámci působnosti této směrnice nebo nařízení (EU) č. .../... [MiFIR] pouze k plnění svých povinností a výkonu svých funkcí nebo v případě jiných orgánů, subjektů nebo fyzických či právnických osob k účelu, ke kterému jim byly poskytnuty, nebo v rámci správních nebo soudních řízení, která s výkonem těchto funkcí konkrétně souvisejí. Pokud s tím však příslušný orgán nebo jiný orgán, subjekt nebo osoba sdělující informace souhlasí, může orgán, který je obdržel, tyto informace použít pro jiné účely. 4. Veškeré důvěrné informace přijaté, vyměněné nebo předané podle této směrnice nebo nařízení (EU) č. .../... [MiFIR] podléhají služebnímu tajemství podle tohoto článku. Tento článek však nebrání příslušným orgánům ve výměně nebo předávání důvěrných informací v souladu s touto směrnicí nebo nařízením (EU) č. .../... [MiFIR] nebo jinými směrnicemi nebo nařízeními vztahujícími se na investiční podniky, úvěrové instituce, penzijní fondy, SKIPCP, zprostředkovatele pojištění a zajištění, pojišťovny, regulované trhy nebo organizátory trhů či jiné subjekty se souhlasem příslušného orgánu nebo jiného orgánu, subjektu, fyzické či právnické osoby, které informace poskytly. 5. Tento článek nebrání příslušným orgánům, aby si v souladu s vnitrostátním právem vyměňovaly nebo předávaly důvěrné informace, které neobdržely od příslušného orgánu jiného členského státu. Článek 82 Vztahy s auditory 1. Členské státy přinejmenším zajistí , aby každá osoba oprávněná ve smyslu osmé směrnice Rady 84/253/EHS ze dne 10. dubna 1984 o schvalování osob pověřených prováděním povinného auditu účetních dokumentů(73), která v investičním podniku plní úkol uvedený v článku 51 čtvrté směrnice Rady 78/660/EHS ze dne 25. července 1978 o ročních účetních závěrkách některých forem společností(74), článku 37 směrnice 83/349/EHS nebo článku 73 směrnice 2009/65/ES nebo jiný úkol stanovený právními předpisy, byla povinna bezodkladně sdělit příslušným orgánům každou skutečnost nebo rozhodnutí týkající se daného podniku, jež zjistí při plnění tohoto úkolu a jež by mohly:
Tato osoba má rovněž povinnost oznámit veškeré skutečnosti a rozhodnutí, jež zjistí při plnění jednoho z úkolů podle prvního pododstavce v podniku, který je v úzkém propojení s investičním podnikem, v němž tato osoba plní svůj úkol. 2. Sdělí-li osoby oprávněné ve smyslu směrnice 84/253/EHS v dobré víře příslušným orgánům jakékoli skutečnosti nebo rozhodnutí uvedené v odstavci 1, nepovažuje se to za porušení jakéhokoli omezení v poskytování informací, jak je stanoví smlouva nebo právní či správní předpis, a těmto osobám nevzniká žádná odpovědnost. KAPITOLA II SPOLUPRÁCE MEZI PŘÍSLUŠNÝMI ORGÁNY ČLENSKÝCH STÁTŮ A EVROPSKÝM ORGÁNEM PRO CENNÉ PAPÍRY A TRHY Článek 83 Povinnost spolupracovat 1. Příslušné orgány různých členských států vzájemně spolupracují, kdykoli je to nezbytné pro účely plnění jejich úkolů podle této směrnice nebo nařízení (EU) č. .../... [MiFIR], a využívají své pravomoci stanovené v této směrnici nebo v nařízení (EU) č. .../... [MiFIR] nebo ve vnitrostátním právu. Každý příslušný orgán poskytuje pomoc příslušným orgánům ostatních členských států. Zejména si vyměňují informace a spolupracují při vyšetřování nebo činnostech dohledu. K usnadnění a urychlení spolupráce, a zejména výměny informací, určí členské státy jediný příslušný orgán jako kontaktní místo pro účely této směrnice a nařízení (EU) č..…/… [MiFIR]. Členské státy sdělí Komisi, Evropskému orgánu dohledu (Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy) a ostatním členským státům názvy orgánů, které určí k přijímání žádostí o výměnu informací nebo o spolupráci podle tohoto odstavce. Orgán ESMA zveřejní seznam těchto orgánů na svých internetových stránkách a aktualizuje jej. 2. Pokud s přihlédnutím k situaci na trhu cenných papírů v hostitelském členském státě činnost regulovaného trhu, systému MTF a systému OTF, který v hostitelském členském státě vytvořil určité mechanismy, nabude značného významu pro fungování trhů cenných papírů a ochranu investorů v tomto v hostitelském členském státě, zavedou příslušné orgány regulovaného trhu domovského a hostitelského státu přiměřená ujednání o spolupráci. 3. Členské státy přijmou veškerá správní a organizační opatření, aby usnadnily pomoc stanovenou v odstavci 1. Příslušné orgány mohou využít pro účely spolupráce svých pravomocí i v případech, kdy vyšetřované jednání nezakládá porušení předpisu platného v daném členském státě. 4. Pokud má příslušný orgán závažné důvody se domnívat, že subjekty, které nespadají pod jeho dohled, jednají nebo jednaly na území jiného členského státu v rozporu s touto směrnicí nebo nařízením (EU) č..…/… [MiFIR], oznámí to v co nejpodrobnějším rozsahu příslušnému orgánu jiného členského státu a Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy. Příslušný orgán, který obdržel takové oznámení, přijme vhodná opatření. Vyrozumí rovněž příslušný orgán, který provedl oznámení, a Orgán ESMA o výsledku opatření a v rámci možností o zásadním vývoji, k němuž došlo v mezidobí. Tímto odstavcem není dotčena pravomoc příslušného orgánu, který provedl oznámení. 5. Aniž jsou dotčeny odstavce 1 a 4, příslušné orgány sdělí Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy a jiným příslušným orgánům podrobné informace o:
Oznámení musí případně zahrnovat podrobné údaje o žádosti podle čl. 72 odst. 1 písm. f), včetně totožnosti osoby nebo osob, jimž byla určena, a důvody této žádosti, jakož i rozsah omezení zavedených podle čl. 72 odst. 1 písm. g), včetně dotčené osoby nebo kategorie osob, použitelných finančních nástrojů, kvantitativních opatření nebo prahových hodnot, jako je maximální počet smluv, které osoby mohou uzavřít, nebo neuhrazených pozic před dosažením limitu, výjimky z nich a důvody pro ně. Oznámení musí být učiněna nejméně 24 hodin před okamžikem, k němuž mají opatření nabýt účinku. Za výjimečných okolností může příslušný orgán oznámení učinit méně než 24 hodin před okamžikem, k němuž mají opatření nabýt účinku, není-li oznámení 24 hodin předem možné. Příslušný orgán členského státu, který obdrží oznámení podle tohoto odstavce, může přijmout opatření v souladu s čl. 72 odst. 1 písm. f) nebo g), pokud je přesvědčen, že dané opatření je nezbytné k dosažení cíle jiného příslušného orgánu. Příslušný orgán rovněž podá oznámení v souladu s tímto odstavcem i v případě, že navrhne přijetí opatření. Jestliže se opatření podle písmen a) nebo b) vztahuje na velkoobchodní energetické produkty, příslušný orgán rovněž uvědomí Agenturu pro spolupráci energetických regulačních orgánů, zřízenou nařízením (ES) č. 713/2009. 6. V souvislosti s povolenkami na emise by příslušné orgány měly spolupracovat s orgány veřejné moci příslušnými pro dozor nad spotovými a dražebními trhy a s příslušnými orgány, správci rejstříků a jinými orgány veřejné moci pověřenými dohledem nad dodržováním směrnice 2003/87/ES, aby bylo zajištěno, že dokáží získat konsolidovaný přehled o trzích s povolenkami na emise. 7. Komise je po konzultaci s Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 94 týkajících se opatření ke stanovení kritérií, podle nichž by bylo možné považovat činnost regulovaného trhu v hostitelském členském státě za činnost se značným významem pro fungování trhů cenných papírů, a ochrany investorů v tomto v hostitelském členském státě. 8. Orgán ESMA vypracuje návrhy prováděcích technických norem pro standardní formuláře, šablony a postupy pro ujednání o spolupráci uvedené v odstavci 2. Orgán ESMA tyto návrhy prováděcích technických norem předloží Komisi do [...](75). Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článku 15 nařízení (EU) č. 1095/2010. Článek 84 Spolupráce mezi příslušnými orgány při činnostech dohledu, kontrole na místě nebo vyšetřování 1 Příslušný orgán jednoho členského státu může požádat o spolupráci příslušného orgánu jiného členského státu při dohledu nebo kontrole na místě nebo vyšetřování. U investičních podniků, které jsou dálkovými členy regulovaného trhu, se může příslušný orgán regulovaného trhu rozhodnout je oslovit přímo, a v tom případě o tom uvědomí příslušný orgán domovského členského státu dálkového člena.
2. S cílem sblížit postupy dohledu se může Orgán ESMA podílet na činnosti kolegií orgánů dohledu, včetně kontroly nebo vyšetřování na místě, které společně provádějí dva nebo více příslušných orgánů v souladu s článkem 21 nařízení (EU) č. 1095/2010. 3. Orgán ESMA vypracuje návrhy regulačních technických norem k upřesnění údajů, které si příslušné orgány vyměňují v rámci své spolupráce při dohledu, kontrole na místě a vyšetřování. Orgán ESMA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do [...](76). Komisi je svěřena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci ▌podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010. 4. Orgán ESMA vypracuje návrhy prováděcích technických norem pro standardní formuláře, šablony a postupy pro spolupráci příslušných orgánů při dohledu, kontrole na místě a vyšetřování. Orgán ESMA tyto návrhy prováděcích technických norem předloží Komisi do [...](77). Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článku 15 nařízení (EU) č. 1095/2010. Článek 85 Výměna informací 1. Příslušné orgány členských států, které byly pro účely této směrnice a nařízení (EU) č. …/… [MiFIR] v souladu s čl. 83 odst. 1 určeny jako kontaktní místa, si ihned vzájemně poskytnou informace vyžadované pro účely plnění úkolů příslušných orgánů určených v souladu s čl. 69 odst. 1 a stanovené v předpisech přijatých na základě této směrnice nebo nařízení (EU) č. …/… [MiFIR]. Příslušné orgány, které si podle této směrnice nebo nařízení (EU) č. …/… [MiFIR] vyměňují informace s jinými příslušnými orgány, mohou v okamžiku sdělení informací uvést, že tyto informace nesmějí být bez jejich výslovného souhlasu zveřejněny, a v tom případě lze výměnu těchto informací provádět výhradně pro účely, pro které tyto orgány daly souhlas. 2. Příslušný orgán určený jako kontaktní místo může předávat informace získané podle odstavce 1 a článků 82 a 92 orgánům uvedeným v článku 74. Jiným orgánům nebo fyzickým či právnickým osobám předá tyto informace pouze s výslovným souhlasem příslušných orgánů, které informace poskytly, a výhradně pro účely, pro které tyto orgány daly souhlas, s výjimkou řádně odůvodněných okolností. V tom případě kontaktní místo ihned informuje kontaktní místo, které informace zaslalo. 3. Orgány uvedené v článku 74 a jiné orgány nebo fyzické či právnické osoby, které obdrží důvěrné informace podle odstavce 1 tohoto článku nebo podle článků 82 a 92, mohou tyto informace použít pouze při plnění svých úkolů, zejména:
4. Orgán ESMA vypracuje návrhy prováděcích technických norem pro standardní formuláře, šablony a postupy pro výměnu informací. Orgán ESMA tyto návrhy prováděcích technických norem předloží Komisi do [...](78). Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článku 15 nařízení (EU) č. 1095/2010. 5. Tento článek, ani články 81 a 92 nebrání příslušnému orgánu, aby předával Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy, Evropské radě pro systémová rizika, centrálním bankám, ESCB a ECB jako měnovým orgánům a případně jiným orgánům veřejné moci příslušným pro dohled nad platebními systémy a systémy vypořádání důvěrné informace určené k plnění jejich úkolů; podobně mohou tyto orgány nebo instituce předávat příslušným orgánům informace, které mohou příslušné orgány potřebovat pro účely plnění svých funkcí podle této směrnice nebo podle nařízení (EU) č. .../... [MiFIR]. Článek 86 Závazné zprostředkování 1. Příslušné orgány mohou Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy oznámit případy, v nichž byly následující žádosti zamítnuty nebo jim nebylo v přiměřené lhůtě vyhověno:
Příslušné orgány mohou Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy postoupit i situace, kdy příslušný orgán nesouhlasí s postupem nebo obsahem činnosti nebo nečinnosti příslušného orgánu jiného členského státu v souvislosti s jakýmikoli ustanoveními této směrnice nebo nařízení (EU) č. .../... [MiFIR]. 2. V situacích uvedených v odstavci 1 může Orgán ESMA jednat v souladu s článkem 19 nařízení (EU) č. 1095/2010, aniž jsou dotčeny možnosti odmítnout vyhovět žádosti o informace uvedené v článku 87 a možnost Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy jednat v souladu s článkem 17 nařízení (EU) č. 1095/2010. Článek 87 Odmítnutí spolupráce Příslušný orgán může odmítnout vyhovět žádosti o spolupráci při provádění vyšetřování, kontroly na místě nebo dohledu podle článku 88 nebo o výměnu informací podle článku 85 pouze v případech, kdy:
V případě takového odmítnutí o něm příslušný orgán vyrozumí dožadující orgán a Orgán ESMA a poskytne co nejpodrobnější informace. Článek 88 Konzultace před vydáním povolení 1. Příslušné orgány členského státu jsou konzultovány před vydáním povolení investičnímu podniku, který je v jedné z těchto situací :
2. Příslušný orgán členského státu příslušný pro dohled nad úvěrovými institucemi nebo pojišťovnami je konzultován před vydáním povolení investičnímu podniku, který je:
3. Příslušné orgány uvedené v odstavcích 1 a 2 se vzájemně konzultují při posuzování vhodnosti akcionářů nebo členů a pověsti a zkušenosti osob, které skutečně řídí danou činnost a které se podílejí na vedení jiného subjektu ve stejné skupině. Vyměňují si veškeré informace o vhodnosti akcionářů nebo členů a o pověsti a zkušenosti osob, které skutečně řídí danou činnost, jež jsou významné pro jiné dotčené příslušné orgány, pro vydávání povolení i pro průběžné hodnocení toho, zda jsou dodržovány provozní podmínky. 4. Orgán ESMA vypracuje návrhy prováděcích technických norem pro standardní formuláře, šablony a postupy pro konzultace dalších příslušných orgánů před udělením povolení. Orgán ESMA tyto návrhy prováděcích technických norem předloží Komisi do [...](79). Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článku 15 nařízení (EU) č. 1095/2010. Článek 89 Pravomoci hostitelských členských států 1. Hostitelské členské státy stanoví, že příslušný orgán může pro statistické účely vyžadovat ode všech investičních podniků s pobočkami na jejich území, aby jim o činnosti těchto poboček podávaly pravidelné zprávy. 2. Při výkonu svých pravomocí podle této směrnice hostitelské členské státy stanoví, že příslušný orgán může od poboček investičních podniků vyžadovat, aby poskytovaly informace nezbytné ke kontrole dodržování norem hostitelského členského státu, které se na ně vztahují v případech stanovených v čl. 37 odst. 8. Tyto požadavky nesmějí být přísnější než povinnosti, které za účelem sledování toho, jak jsou dodržovány stejné normy, ukládá tento členský stát podnikům usazeným na jeho území. Článek 90 Bezpečnostní opatření přijímaná hostitelskými členskými státy 1. Pokud má příslušný orgán hostitelského členského státu jasné a prokazatelné důvody se domnívat, že investiční podnik činný na jeho území v rámci volného pohybu služeb porušuje povinnosti vyplývající z předpisů přijatých na základě této směrnice nebo že investiční podnik, který má na jeho území pobočku, porušuje povinnosti vyplývající z předpisů přijatých na základě této směrnice, které nesvěřují pravomoc příslušnému orgánu hostitelského členského státu, postoupí tato zjištění příslušnému orgánu domovského členského státu.
2. Pokud příslušné orgány hostitelského členského státu zjistí, že investiční podnik, který má na jeho území pobočku, nedodržuje právní nebo správní předpisy přijaté v dotyčném státě na základě této směrnice, které svěřují pravomoc příslušným orgánům hostitelského členského státu, vyžadují, aby dotyčný investiční podnik tuto protiprávní situaci ukončil. Pokud dotyčný investiční podnik nepodnikne potřebné kroky, přijmou příslušné orgány hostitelského členského státu veškerá vhodná opatření, aby zajistily, že dotyčný investiční podnik uvedenou protiprávní situaci ukončí. Povaha těchto opatření je sdělena příslušným orgánům domovského členského státu. Pokud i přes opatření přijatá hostitelským členským státem investiční podnik nadále porušuje právní nebo správní předpisy uvedené v prvním pododstavci platné v hostitelském členském státě, přijme příslušný orgán hostitelského členského státu poté, co informuje příslušný orgán domovského členského státu, veškerá vhodná opatření k ochraně investorů a řádného fungování trhů. Komise a Orgán ESMA jsou o těchto opatřeních neprodleně informovány. Kromě toho může příslušný orgán hostitelského členského státu na tuto záležitost upozornit Orgán ESMA, který může jednat v souladu s pravomocemi, jež jsou mu svěřeny podle článku 19 nařízení (EU) č. 1095/2010. 3. Pokud má příslušný orgán hostitelského členského státu regulovaného trhu, systému MTF nebo systému OTF jasné a prokazatelné důvody se domnívat, že tento regulovaný trh, systém MTF nebo systém OTF porušuje povinnosti vyplývající z předpisů přijatých na základě této směrnice, postoupí tato zjištění příslušnému orgánu domovského členského státu regulovaného trhu, systému MTF nebo systému OTF . Pokud i přes opatření přijatá příslušným orgánem domovského členského státu nebo proto, že se taková opatření ukáží jako nepřiměřená, jedná dotyčný regulovaný trh nebo systém MTF i nadále způsobem, který jasně poškozuje zájmy investorů hostitelského členského státu nebo řádné fungování trhů, přijme příslušný orgán hostitelského členského státu poté, co informuje příslušný orgán domovského členského státu, veškerá vhodná opatření k ochraně investorů a řádného fungování trhů, což zahrnuje možnost zabránit dotyčnému regulovanému trhu nebo systému MTF ve zpřístupnění jejich mechanismů dálkovým členům nebo účastníkům usazeným v hostitelském členském státě. Komise a Orgán ESMA jsou o těchto opatřeních neprodleně informovány. Kromě toho může příslušný orgán hostitelského členského státu na tuto záležitost upozornit Orgán ESMA, který může jednat v souladu s pravomocemi, jež jsou mu svěřeny podle článku 19 nařízení (EU) č. 1095/2010. 4. Každé opatření přijaté podle odstavců 1, 2 nebo 3, jež zahrnuje sankce nebo omezení činnosti investičního podniku nebo regulovaného trhu, musí být řádně odůvodněno a sděleno dotyčnému investičnímu podniku nebo dotyčnému regulovanému trhu. Článek 91 Spolupráce a výměna informací s Evropským orgánem pro cenné papíry a trhyv rámci Evropského systému finančního dohledu (ESFS) a s ESCB -1a. Příslušné orgány jako strany systému ESFS spolupracují s důvěrou a plným vzájemným respektem, zejména při zajišťování toku odpovídajících a spolehlivých informací mezi sebou a jinými stranami systému ESFS v souladu se zásadou loajální spolupráce podle čl. 4 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii. 1. Příslušné orgány pro účely této směrnice spolupracují s Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy v souladu s nařízením (EU) č. 1095/2010. 2. Příslušné orgány neprodleně poskytnou Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy veškeré informace nezbytné k tomu, aby mohl tento orgán plnit své povinnosti podle této směrnice a podle nařízení (EU) č. .../... [MiFIR] a v souladu s ▌nařízením (EU) č. 1095/2010 a dle potřeby poskytnou centrálním bankám v systému ESCB veškeré informace relevantní pro plnění jejich úkolů. Článek 91a Ochrana údajů Pokud jde o zpracování osobních údajů členskými státy v rámci této směrnice a nařízení (EU) č. .../... [MiFIR], použijí příslušné orgány ustanovení směrnice 95/46/ES a vnitrostátní pravidla k zajištění uplatňování této směrnice. Pokud jde o zpracování osobních údajů Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy v rámci této směrnice a nařízení (EU) č. .../... [MiFIR], řídí se Orgán ESMA ustanoveními nařízení (ES) č. 45/2001. Článek 91b Poradní výbor Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy pro vysokofrekvenční obchodování
Článek 91c Poradní výbor Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy pro technologie na finančních trzích
Jako výsledek posouzení uvedeného v odst.1 písm. c) vypracuje Orgán ESMA dodatečné pokyny týkající se osvědčených postupů napříč finančními trhy Unie. KAPITOLA III SPOLUPRÁCE SE TŘETÍMI ZEMĚMI Článek 92 Výměna informací se třetími zeměmi 1. Členské státy a v souladu s článkem 33 nařízení (EU) č. 1095/2010 také Orgán ESMA mohou uzavírat s příslušnými orgány třetích zemí dohody o spolupráci upravující výměnu informací pouze tehdy, pokud je s ohledem na sdělované informace zaručena ochrana služebního tajemství alespoň na stejné úrovni jako podle článku 81. Tato výměna informací musí být určena k plnění úkolů těchto příslušných orgánů. Členský stát předává osobní údaje do třetí země v souladu s kapitolou IV směrnice 95/46/ES. Orgán ESMA předává osobní údaje do třetí země v souladu s článkem 9 nařízení (ES) č. 45/2001.
Dohody o spolupráci uvedené ve třetím pododstavci mohou být uzavírány pouze tehdy, pokud je s ohledem na sdělované informace zaručena ochrana služebního tajemství alespoň na stejné úrovni jako podle článku 81. Výměna informací je určena k plnění úkolů uvedených orgánů či subjektů nebo fyzických či právnických osob. Pokud dohoda o spolupráci zahrnuje předávání osobních údajů členským státem, musí být v souladu s kapitolou IV směrnice 95/46/ES, nebo s nařízením (ES) č. 45/2001, je-li do předávání zapojen Orgán ESMA. 2. Pokud informace pocházejí z jiného členského státu, smějí být poskytovány jen s výslovným souhlasem příslušného orgánu, který tyto informace předal, a případně pouze pro účely, pro které dal souhlas. Totéž platí i pro informace poskytnuté příslušnými orgány třetí země. HLAVA VII
KAPITOLA 1 AKTY V PŘENESENÉ PRAVOMOCI ▌Článek 94 Výkon přenesené pravomoci 1. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci svěřená Komisi podléhá podmínkám stanoveným v tomto článku. 2. Přenesení pravomoci uvedené v čl. 2 odst. 3, čl. 4 odst. 2 bodě 1, odst. 3, 11, 12 a 27 až 33d, čl. 13 odst. 1, čl. 16 odst. 12, čl. 17 odst. 6, čl. 23 odst. 3, čl. 24 odst. 8, čl. 25 odst. 6, čl. 27 odst. 7, čl. 28 odst. 3, čl. 30 odst. 5, čl. 32 odst. 3, čl. 35 odst. 8, čl. 44 odst. 4, čl. 51 odst. 7, čl. 52 odst. 6, čl. 53 odst. 4, čl. 60 odst. 5, čl. 66 odst. 6 a 7, čl. 67 odst. 7 a 8, čl. 67a odst. 3 a 6, čl. 68 odst. 5 a čl. 83 odst. 7 je svěřeno na dobu neurčitou od...(80). 3. Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 2 odst. 3, čl. 4 odst. 1, 3, 11, 12 a 27 až 33d, čl. 13 odst. 1, čl. 16 odst. 12, čl. 17 odst. 6, čl. 23 odst. 3, čl. 24 odst. 8, čl. 25 odst. 6, čl. 27 odst. 7, čl. 28 odst. 3, čl. 30 odst. 5, čl. 32 odst. 3, čl. 35 odst. 8, čl. 44 odst. 4, čl. 51 odst. 7, čl. 52 odst. 6, čl. 53 odst. 4, čl. 60 odst. 5, čl. 66 odst. 6 a 7, čl. 67 odst. 7 a 8, čl. 67a odst. 3 a 6, čl. 68 odst. 5 nebo čl. 83 odst. 7 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který v něm je upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci. 4. Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě. 5. Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 2 odst. 3, čl. 4 odst. 1, 3, 11, 12 a 27 až 33d, čl. 13 odst. 1, čl. 16 odst. 12, čl. 17 odst. 6, čl. 23 odst. 3, čl. 24 odst. 8, čl. 25 odst. 6, čl. 27 odst. 7, čl. 28 odst. 3, čl. 30 odst. 5, čl. 32 odst. 3, čl. 35 odst. 8, čl. 44 odst. 4, čl. 51 odst. 7, čl. 52 odst. 6, čl. 53 odst. 4, čl. 60 odst. 5, čl. 66 odst. 6 a 7, čl. 67 odst. 7 a 8, čl. 67a odst. 3 a 6, čl. 68 odst. 5 a čl. 83 odst. 7 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě tří měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o tři měsíce. KAPITOLA 2 Prováděcí akty Článek 95 Postup projednávání ve výboru 1. Komisi je nápomocen Evropský výbor pro cenné papíry, zřízený rozhodnutím Komise 2001/528/ES(81). Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011(82). 2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011 ▌. KAPITOLA 3 ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ Článek 96 Zprávy a přezkum 1. Před [...]*(83) Komise předloží po konzultaci s Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy zprávu Evropskému parlamentu a Radě o:
Článek 96a Zaměstnanci a zdroje Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy Orgán ESMA posoudí do[...](84) personální a finanční potřeby vyplývající z toho, že se orgán ujme svých pravomocí a povinností v souladu s touto směrnicí a nařízením (EU) č. .../... [MiFIR], a předloží zprávu Evropskému parlamentu, Radě a Komisi. Článek 97 Provedení do vnitrostátního práva 1. Členské státy přijmou a zveřejní právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s články 1 až 5, 7, 9, 10, 13 až 25, 27 až 32, 34 až 37, 39, 41 až 46, 48, 51 až 54, 59 až 69a, 71 až 77, 79, 80, 83, 84, 85, 87 až 90, 92 až 99 a přílohami I a II [výčet všech článků, ve kterých byly učiněny významné změny oproti směrnici 2004/39/ES] do [...]*(85). Neprodleně sdělí Komisi jejich znění a srovnávací tabulku mezi těmito předpisy a touto směrnicí. Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy. Musí rovněž obsahovat prohlášení, že odkazy ve stávajících právních a správních předpisech na směrnice zrušené touto směrnicí se považují za odkazy na tuto směrnici. Způsob odkazu a znění prohlášení si stanoví členské státy. Členské státy tyto předpisy použijí od […]**(86) s výjimkou ustanovení provádějících do vnitrostátní práva čl. 67 odst. 2, který se použije od […](87)***. 2. Členské státy sdělí Komisi a Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice. Článek 98 Zrušení Směrnice 2004/39/ES ve znění aktů uvedených v části A přílohy IIa se zrušuje s účinkem od [...](88), aniž jsou dotčeny povinnosti členských států týkající se lhůt pro provedení směrnice 2004/39/ES uvedených v části B této směrnice do vnitrostátních právních předpisů. Odkazy na směrnici 2004/39/ES nebo na směrnici 93/22/EHS se považují za odkazy na tuto směrnici nebo na nařízení (EU) č. .../... [MiFIR] v souladu se srovnávacími tabulkami uvedenými v části A přílohy IIb pro směrnici 2004/39/ES nebo v části B uvedené přílohy pro směrnici 93/22/EHS. Odkazy na pojmy definované ve směrnici 2004/39/ES nebo ve směrnici 93/22/EHS nebo na jejich články se považují za odkazy na odpovídající pojmy definované v této směrnici nebo na odpovídající články této směrnice. Článek 98a Změna směrnice 98/26/ES Směrnice 98/26/ES se mění takto: V článku 1 se doplňuje tento odstavec:" Tato směrnice se nepoužije na povolenky na emise složené z jednotek, které jsou uznány na základě souladu se směrnicí 2003/87/ES Evropského parlamentu a Rady ze dne 13 října 2003 o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství+. + Úř. věst. L 275, 25.10.2003, s. 32. "Článek 99 Přechodná ustanovení Podniky ze třetích zemí mohou ▌poskytovat služby a provádět činnosti prostřednictvím poboček v členských státech v souladu s vnitrostátními režimy, do jednoho roku poté, co Komise přijme rozhodnutí ve vztahu k příslušné třetí zemi v souladu s čl. 41 odst. 3. ▌ Článek 100 Vstup v platnost Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie. Článek 101 Určení Tato směrnice je určena členským státům. V … dne … Za Evropský parlament předseda Za Radu předseda nebo předsedkyně PŘÍLOHA I SEZNAMY SLUŽEB, ČINNOSTÍ A FINANČNÍCH NÁSTROJŮ Oddíl A Investiční služby a činnosti 1) přijímání a předávání příkazů týkajících se jednoho nebo více finančních nástrojů; 2) provádění příkazů na účet klientů; 3) obchodování na vlastní účet; 4) správa portfolií; 5) investiční poradenství; 6) upisování finančních nástrojů nebo umisťování finančních nástrojů na základě pevného závazku převzetí; 7) umisťování finančních nástrojů bez pevného závazku převzetí; 8) provozování mnohostranných systémů obchodování; ▌ 10) provozování organizovaných obchodních systémů. Oddíl B Doplňkové služby -1a) úschova a správa finančních nástrojů na účet klientů včetně svěřenské správy a souvisejících služeb, jako je správa hotovosti nebo zajištění; 1) poskytování úvěrů nebo půjček investorovi za účelem umožnění transakce s jedním nebo více finančními nástroji v případech, kdy je společnost poskytující úvěr nebo půjčku do této transakce zapojena; 2) poradenská činnost podnikům v oblasti struktury kapitálu, průmyslové strategie a souvisejících záležitostí a poradenství a služby týkající se fúzí a nákupu podniků; 3) devizové služby, pokud jsou spojeny s poskytováním investičních služeb; 4) investiční výzkum a finanční analýza nebo jiné formy obecných doporučení týkajících se transakcí s finančními nástroji; 5) služby související s upisováním emisí; 6) investiční služby a činnosti i doplňkové služby typu uvedeného v oddíle A nebo B přílohy 1 související s podkladovým aktivem derivátů uvedených v oddíle C bodech 5, 6, 7 a 10, pokud jsou spojeny s poskytováním investičních nebo doplňkových služeb. Oddíl C Finanční nástroje 1) převoditelné cenné papíry; 2) nástroje peněžního trhu; 3) podílové jednotky subjektů kolektivního investování; 4) opce, futures, swapy, dohody o budoucích úrokových sazbách a jakékoli jiné derivátové smlouvy týkající se cenných papírů, měn, úrokových sazeb či výnosů nebo jiné derivátové nástroje, finanční indexy nebo finanční míry, které lze vypořádat fyzicky nebo v hotovosti; 5) opce, futures, swapy, dohody o budoucích úrokových sazbách a jakékoli jiné derivátové smlouvy týkající se komodit, které musejí být vypořádány v hotovosti nebo mohou být vypořádány v hotovosti na žádost jedné ze stran z jiného důvodu než z důvodu neplnění nebo z jiného důvodu ukončení. 6) opce, futures, swapy a jakékoli jiné derivátové smlouvy týkající se komodit, které nemají být vypořádány fyzicky za předpokladu, že jsou obchodovány na regulovaném trhu, v systému OTF nebo MTF; 6a) pojistné smlouvy spojené s investičními nástroji; 7) opce, futures, swapy, forwardy a jakékoli jiné derivátové smlouvy týkající se komodit, které nemají být vypořádány fyzicky, neuvedené jinak v oddíle C odstavci 6 a neurčené k obchodním účelům, které mají znaky jiných derivátových finančních nástrojů, mimo jiné s ohledem na to, zda jsou zúčtovány a vypořádány prostřednictvím uznávaných zúčtovacích středisek nebo pomocí výzvy k dodatkové úhradě; 8) derivátové nástroje k převodu úvěrového rizika; 9) finanční rozdílové smlouvy; 10) opce, futures, swapy, dohody o budoucích úrokových sazbách a jakékoli jiné derivátové smlouvy týkající se klimatických proměnných, sazeb přepravného, emisních povolenek nebo měr inflace či jiných oficiálních ekonomických statistických údajů, které musejí být vypořádány v hotovosti nebo mohou být vypořádány v hotovosti na žádost jedné ze stran z jiného důvodu než z důvodu neplnění nebo z jiného důvodu ukončení, i další derivátové smlouvy týkající se majetku, práv, závazků, indexů a měr neuvedených jinde v tomto oddílu, které mají znaky jiných derivátových finančních nástrojů, mimo jiné s ohledem na to, zda jsou obchodovány na regulovaném trhu, v systému OTF nebo MTF, zúčtovány a vypořádány prostřednictvím uznávaných zúčtovacích středisek nebo pomocí výzvy k dodatkové úhradě; 11) Povolenky na emise složené z jednotek, které jsou uznány na základě souladu se směrnicí 2003/87/ES (systém pro obchodování s emisemi); 11a) Další specifikace ve vztahu k bodům 7 a 10. 1. Pro účely bodu 7 se smlouva, která není spotovým kontraktem ve smyslu odstavce 2, a která nespadá do působnosti odstavce 4, považuje za smlouvu, která má vlastnosti jiných derivátových finančních nástrojů a neslouží ke komerčním účelům, jestliže splňuje tyto podmínky:
2. Spotovým kontraktem se pro účely odstavce 1 rozumí smlouva o prodeji komodity, aktiva nebo práva, podle jejichž podmínek je dodání naplánováno na pozdější z těchto termínů:
Smlouva však není spotovým kontraktem, jestliže se smluvní strany bez ohledu na výslovné podmínky smlouvy shodly na tom, že dodávka podkladového aktiva se odkládá a neuskuteční se ve lhůtě uvedené v prvním pododstavci. 3. Pro účely bodu 10 se má za to, že derivátová smlouva odvozená od podkladového aktiva, o němž se zmiňuje citovaný oddíl, má vlastnosti jiného derivátového finančního nástroje, jestliže je splněna jedna z těchto podmínek:
4. Pro účely bodu 7 se na smlouvu pohlíží jako na smlouvu sloužící ke komerčním účelům a jako na smlouvu, která nemá znaky jiných derivátových finančních nástrojů pro účely bodů 7 a 10, jestliže ji uzavřel provozovatel či správce energetické rozvodné sítě, mechanismu na vyrovnávání oběhu energie či sítě ropovodů a v daném čase je nutno udržovat rovnováhu mezi dodávkami a spotřebou energie. 5. Kromě derivátových smluv toho typu, uvedené v bodu 10, spadá do tohoto bodu i derivátová smlouva, která se týká některé z následujících možností, jestliže splňuje kritéria obsažená v uvedeném bodu i v odst. 3:
Oddíl D SEZNAM SLUŽEB VYKAZOVÁNÍ ÚDAJŮ 1) provozování schváleného systému zveřejňování; 2) provozování systému konsolidovaných obchodních informací; 3) provozování schváleného mechanismu hlášení. PŘÍLOHA II PROFESIONÁLNÍ KLIENTI PRO ÚČELY TÉTO SMĚRNICE Profesionální klient je klient, který má zkušenosti, znalosti a odborné schopnosti k tomu, aby činil vlastní investiční rozhodnutí a řádně vyhodnocoval rizika, která podstupuje. Aby byl považován za profesionálního klienta, musí splňovat tato kritéria: I. Kategorie klientů považovaných za profesionální
Výše uvedené subjekty se považují za profesionální. Musí však mít možnost požádat o zacházení jako s neprofesionálním klientem a investiční podniky mohou souhlasit s tím, že jim poskytnou vyšší stupeň ochrany. Pokud je výše uvedený subjekt klientem investičního podniku, musí jej investiční podnik před poskytnutím jakýchkoli investičních služeb informovat o tom, že na základě informací, které má podnik k dispozici, je klient považován za profesionálního klienta a bude k němu takto přistupováno, pokud se podnik a klient nedohodnou jinak. Podnik musí klienta rovněž informovat o tom, že klient může požádat o změnu podmínek dohody, aby získal vyšší stupeň ochrany. Pokud se klient, který je považován za profesionálního klienta, domnívá, že není schopen řádně vyhodnotit nebo řídit příslušná rizika, je jeho povinností požádat o vyšší stupeň ochrany. Tento vyšší stupeň ochrany bude poskytnut, pokud klient považovaný za profesionálního klienta uzavře s investičním podnikem písemnou dohodu o tom, že pro účely uplatňovaného režimu podnikání nebude považován za profesionálního klienta. Tato dohoda by měla uvést, zda se toto ujednání vztahuje na jednu nebo více konkrétních služeb či transakcí nebo na jeden nebo více druhů produktů či transakcí. II.1II. Klienti, s nimiž může být na požádání zacházeno jako s profesionálními klienty II.1. Identifikační kritéria Klienti jiní než ti, kteří jsou uvedeni v oddíle I, včetně orgánů veřejného sektoru kromě místních veřejných orgánů, obcí a včetně jednotlivých soukromých investorů, se mohou rovněž vzdát některých stupňů ochrany, které jim poskytují pravidla jednání. Investiční podniky by proto měly mít možnost přistupovat k jakýmkoli z těchto klientů jako k profesionálním za předpokladu, že budou splněny příslušná níže uvedená kritéria a příslušné níže uvedené postupy. Tito klienti by však neměli být považováni za klienty, kteří mají v souvislosti s trhem znalosti a zkušenosti srovnatelné se znalostmi a zkušenostmi klientů uvedených v oddíle I. Jakékoli takové vzdání se ochrany zajištěné standardními pravidly jednání se považuje za platné pouze tehdy, pokud vhodné posouzení odborných schopností, zkušeností a znalostí klienta provedené investičním podnikem dává vzhledem k předpokládaným transakcím nebo službám přiměřenou jistotu toho, že klient je schopen činit vlastní investiční rozhodnutí a chápe související rizika. Za příklad hodnocení odborných schopností a zkušeností by mohla být považována zkouška způsobilosti používaná pro manažery a vedoucí pracovníky subjektů s licencí podle směrnic z finanční oblasti. U malých subjektů by měla být hodnocena osoba, která je oprávněna jménem subjektu provádět transakce.
II.2. Postup
Než se investiční podniky rozhodnou žádost o vzdání se ochrany přijmout, musí být povinny provést veškeré přiměřené kroky k zajištění toho, že klient žádající o to, aby se s ním zacházelo jako s profesionálním klientem, splňuje příslušné požadavky stanovené v oddíle II.1. Pokud však již klienti byli zařazeni mezi klienty profesionální na základě kritérií a postupů podobných výše uvedeným kritériím a postupům, jejich vztahy s investičními podniky by neměly být ovlivněny jakýmikoli novými pravidly přijatými podle této přílohy. Podniky musí zavést vhodné písemné vnitřní strategie a postupy ke kategorizaci klientů. Profesionální klienti jsou povinni informovat podnik o jakékoli změně, která by mohla ovlivnit jejich aktuální zařazení do určité kategorie. Pokud se však investiční podnik dozví, že klient již nesplňuje původní podmínky, na základě kterých s ním mohlo být zacházeno jako s profesionálním klientem, musí investiční podnik přijmout příslušné opatření. PŘÍLOHA IIA Část A Zrušená směrnice a její následné změny (uvedené v článku 98) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES (Úř. věst. L 145, 30.4.2004, s. 1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/31/ES ze dne 5. dubna 2006 o trzích finančních nástrojů s ohledem na některé lhůty (Úř. věst. L 114, 27.4.2006, s. 60). Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/44/ES ze dne 5. září 2007 s ohledem na procesní pravidla a hodnotící kritéria pro obezřetnostní posuzování nabývání a zvyšování účastí ve finančním sektoru (Úř. věst. L 247, 21.9.2007, s. 1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/10/ES ze dne 11. března 2008 o trzích finančních nástrojů s ohledem na prováděcí pravomoci svěřené Komisi (Úř. věst. L 76, 19.3.2008, s. 33) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/78/EU ze dne 24. listopadu 2010 s ohledem na pravomoci Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění) a Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy) (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 120)
PŘÍLOHA IIB Srovnávací tabulky
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Trhy finančních nástrojů ***I |
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
(Řádný legislativní postup: první čtení) [Pozm. návrh 1 pokud není uvedeno jinak]
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE, s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 114 této smlouvy, s ohledem na návrh Evropské komise, po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům, s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru(3), v souladu s řádným legislativním postupem(4), vzhledem k těmto důvodům: (1) Nedávná finanční krize odhalila slabá místa, pokud jde o transparentnost finančních trhů, která mohou přispět ke škodlivým socio-ekonomickým důsledkům. Posílení transparentnosti je jednou ze společných zásad pro posílení finančního systému, jak potvrdilo také prohlášení čelných představitelů skupiny G-20 přijaté v Londýně dne 2. dubna 2009. Za účelem posílení transparentnosti a zlepšení fungování vnitřního trhu s finančními nástroji by měl být zaveden nový rámec stanovující jednotné požadavky na transparentnost transakcí na trzích s finančními nástroji. Tento rámec by měl stanovit komplexní pravidla pro širokou škálu finančních nástrojů. Měl by doplnit požadavky na transparentnost příkazů a transakcí s akciemi stanovené směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES ze dne 21. dubna 2004 o trzích finančních nástrojů(5). (2) Skupina na vysoké úrovni pro finanční dohled v EU pod předsednictvím Jacquese de Larosièra vyzvala Unii k vytvoření harmonizovanějšího souboru předpisů v oblasti finanční regulace. V souvislosti s budoucí evropskou dohledovou architekturou také zasedání Evropské rady ve dnech 18. a 19. června 2009 zdůraznilo potřebu vytvořit jednotný evropský soubor pravidel, který by se vztahoval na všechny finanční instituce na vnitřním trhu. (3) V důsledku toho by se nová legislativa měla skládat ze dvou různých právních nástrojů: směrnice a tohoto nařízení. Oba právní nástroje by měly společně tvořit právní rámec upravující požadavky na investiční podniky, regulované trhy a poskytovatele služeb hlášení údajů. Toto nařízení by tedy mělo být vykládáno společně s uvedenou směrnicí. Potřeba vytvořit jednotný soubor pravidel pro všechny instituce ohledně určitých požadavků a vyhnout se možné regulatorní arbitráži stejně jako poskytnout účastníkům trhu větší právní jistotu a snížit složitost regulace opodstatňuje použití právního základu, který dovoluje přijmout nařízení. Nařízení, které by zavedlo jednotná pravidla použitelná ve všech členských státech, je nezbytné přijmout proto, aby se odstranily zbývající překážky obchodu a významné narušení hospodářské soutěže, které pramení z rozdílností mezi vnitrostátními právními řády, a aby se zabránilo vzniku dalším možným překážkám obchodu a významným narušením hospodářské soutěže. Takovýto přímo použitelný právní akt má za cíl rozhodujícím způsobem přispět k hladkému fungování vnitřního trhu, a měl by tedy vycházet z ustanovení článku 114 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) vykládaného v souladu s ustálenou judikaturou Soudního dvora Evropské unie. (4) Směrnice 2004/39/ES stanovila pravidla pro předobchodní a poobchodní transparentnost obchodování s akciemi přijatými k obchodování na regulovaném trhu a pro ohlašování transakcí s finančními nástroji přijatými k obchodování na regulovaném trhu příslušným orgánům; uvedenou směrnici je nutné přepracovat s cílem vhodně reagovat na vývoj na finančních trzích a kvůli řešení slabých míst a vyplnění mezer, které se mimo jiné projevily během krize finančních trhů. (5) Ustanovení týkající se požadavků na transparentnost obchodů a transparentnost regulace by měla mít formu přímo použitelných právních předpisů uplatňovaných na všechny investiční podniky, které by se měly řídit jednotnými pravidly na všech trzích Unie, aby bylo zajištěno jednotné uplatňování jednotného regulačního rámce, aby se posílila důvěra v transparentnost trhů v celé Unii, aby se snížila složitost regulace a náklady podniků na dodržování předpisů, zejména u finančních institucí působících přeshraničně, a aby se přispělo k odstranění narušení hospodářské soutěže. Přijetí nařízení, které zajistí přímou použitelnost, je nejvhodnější pro dosažení uvedených cílů na poli regulace a pro zajištění jednotných podmínek tím, že zamezí vzniku lišících se vnitrostátních požadavků, k nimž by vedlo provedení směrnice. (6) Měly by být vyjasněny a nadále zůstat vzájemně úzce sladěny definice regulovaného trhu a systému MTF tak, aby bylo zřejmé, že účinně plní stejnou funkci organizovaného obchodování. Definice by měly vyloučit dvoustranné systémy, ve kterých investiční podnik vstupuje do každého obchodu na vlastní účet, a to i jako protistrana, jež nenese riziko a vstupuje mezi kupujícího a prodávajícího. Pojem „systém“ zahrnuje jak veškeré trhy, které jsou tvořeny souborem pravidel a platformou pro obchodování, tak trhy, jež fungují pouze na základě souboru pravidel. Regulované trhy a systém MTF nemusí být provozovateli „technického“ systému pro párování příkazů, ale mohou být provozovateli jiných obchodních protokolů, včetně systémů, v nichž uživatelé mohou požádat o kotace více poskytovatelů. Trh, který je tvořen pouze souborem pravidel, jenž upravuje aspekty týkající se členství, přijímání nástrojů k obchodování, obchodování mezi členy, povinnosti týkající se hlášení a případně transparentnosti, je regulovaným trhem nebo systémem MTF ve smyslu tohoto nařízení a transakce uzavřené podle uvedených pravidel se považují za uzavřené v systémech regulovaného trhu či v systému MTF. Uvedené definice vyžadují, aby se zájmy sdružovaly způsobem vedoucím k uzavření smlouvy, který proběhne podle pravidel systému nebo pomocí protokolů či vnitřních provozních postupů systému. Pojem „nákupní a prodejní zájmy“ je třeba chápat v širším smyslu, tedy tak, že zahrnuje příkazy, kotace a projevy zájmu. Jeden z důležitých požadavků se týká povinnosti, aby byly tyto zájmy sdružovány v systému prostřednictvím pevných pravidel stanovených organizátorem systému, znamená, že budou sdružovány podle pravidel systému nebo pomocí protokolů či vnitřních provozních postupů systému (včetně postupů obsažených v programovém vybavení počítačů). Pojmem „pevně stanovená pravidla“ se rozumí ▌pravidla, která neponechávají regulovanému trhu nebo orgánizátorům trhu nebo investičnímu podniku provozujícímu systém MTF žádnou volnost v rozhodování o tom, jak se mohou zájmy vzájemně ovlivňovat. (7) Aby se zvýšila transparentnost a účinnost evropských trhů a zajistily rovné podmínky pro různá obchodní místa nabízející mnohostranné služby, je třeba zavést novou kategorii organizovaného obchodního systému (dále jen „OTF“) pro dluhopisy, strukturované finanční produkty, emisní povolenky a deriváty a zajistit, aby byla vhodně regulována a uplatňovala nediskriminační pravidla týkající se přístupu k tomuto systému. Tato nová kategorie je široce vymezena, a měla by tak nyní i v budoucnosti pokrýt všechny typy organizovaného provádění a sjednávání obchodů, které neodpovídají funkcím či regulativním specifikacím stávajících obchodních míst. Je tedy třeba přijmout odpovídající organizační požadavky a pravidla transparentnosti, která podporují účinné určování cen. Do nové kategorie spadají i systémy křížení příkazů zadaných makléři (broker crossing systems), které lze popsat jako vnitřní elektronické srovnávací systémy provozované investičním podnikem a které provádí příkazy klientů proti příkazům jiných klientů. Do této nové kategorie spadají rovněž ty systémy, které by měly být způsobilé pro obchodování s deriváty způsobilými ke zúčtování a s dostatečně likvidními deriváty, ale které nesplňují vymezené charakteristiky stávajících obchodních míst. Ale naopak by sem neměly spadat nástroje, při kterých se nerealizuje či nesjednává žádný skutečný obchod, jako jsou například vývěsky používané k inzerci zájmu o prodeje či nákup, další subjekty shromažďující či sdílející možné zájmy o prodej či nákup nebo služby elektronického potvrzení po uzavření obchodu. (8) Tato nová kategorie organizovaného obchodního systému doplní stávající typy obchodních míst. Zatímco regulované trhy a mnohostranné obchodní systémy se vyznačují pevně stanoveným způsobem provádění transakcí, organizátor systému OTF by měl mít určitou míru volného uvážení ohledně způsobu provádění transakcí. Na transakce uzavírané v systému OTF organizovaném investičním podnikem či organizátorem trhu by se tedy měly vztahovat povinnosti v oblasti pravidel pro výkon činnosti, provedení za nejlepších podmínek a nakládání s příkazy klientů. Protože však OTF, i když je přístupný pouze pro své klienty, představuje skutečnou obchodní platformu, měl by být organizátor platformy neutrální. Organizátorovi systému OTF by tedy nemělo být povoleno provádět v OTF žádné transakce mezi vícečetnými zájmy třetích stran na nákupu či prodeji, včetně příkazů klientů sdružovaných v systému, a jeho vlastním kapitálem a měl by v oblasti řádného řízení případných střetů zájmů a nediskriminačního provádění podléhat stejným požadavkům. To by mělo zároveň vylučovat, aby organizátor systému OTF vystupoval jako systematický internalizátor v OTF, který organizuje. (9) Veškeré organizované obchodování by mělo probíhat v regulovaných systémech a mělo by být maximálně transparentní jak před uskutečněním, tak po uskutečnění obchodu. Vhodně nastavené požadavky transparentnosti by se tudíž měly vztahovat na všechny druhy obchodních míst a na všechny finanční nástroje, se kterými se v těchto systémech obchoduje. (10) Obchodování s depozitními certifikáty, fondy obchodovanými na burze, certifikáty, podobnými finančními nástroji a akciemi, které nebyly přijaty k obchodování na regulovaném trhu, probíhá ve velké míře stejným způsobem a plní takřka totožný hospodářský účel jako obchodování s akciemi přijatými k obchodování na regulovaném trhu. Ustanovení o transparentnosti použitelná pro akcie přijaté k obchodování na regulovaných trzích by tedy měla být rozšířena i na uvedené nástroje. (11) Přestože se v zásadě uznává potřebnost režimu výjimek z předobchodní transparentnosti pro podporu efektivního fungování trhů, u samotných ustanovení o výjimkách pro akcie, která jsou v současnosti použitelná na základě směrnice 2004/39/ES a nařízení (ES) č. 1287/2006 ze dne 10. srpna 2006, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES, pokud jde o evidenční povinnosti investičních podniků, hlášení obchodů, transparentnost trhu, přijímání finančních nástrojů k obchodování a o vymezení pojmů pro účely zmíněné směrnice(6), je nutné prověřit, zda jsou i nadále vhodná z hlediska rozsahu a použitelných podmínek. Aby bylo zajištěno jednotné uplatňování výjimek z předobchodní transparentnosti u akcií a nakonec i u dalších podobných nástrojů a nekapitálových produktů pro konkrétní tržní modely, jakož i druhy a objemy příkazů, měl by Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (ESMA) zřízenému nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010(7), posuzovat slučitelnost jednotlivých žádostí o použití výjimky s tímto nařízením a budoucími akty v přenesené pravomoci. Posouzení orgánem ESMA by mělo mít podobu stanoviska v souladu s článkem 29 nařízení (EU) č. 1095/2010. Kromě toho by měl ESMA ve vhodné lhůtě přezkoumat stávající výjimky pro akcie a měl by posoudit, zda jsou i nadále v souladu s pravidly obsaženými v tomto nařízení a v aktech v přenesené pravomoci. (12) Finanční krize odhalila konkrétní nedostatky ve způsobu, jakým mají účastníci trhu k dispozici informace o obchodních příležitostech a cenách u finančních nástrojů jiných než akcií, a to zejména pokud jde o načasování, rozčlenění, rovný přístup a spolehlivost. Měly by být tedy včas zavedeny požadavky předobchodní a poobchodní transparentnosti zohledňující různé vlastnosti a tržní struktury konkrétních druhů nástrojů jiných než akcie a měly by být podle potřeby změněny tak, aby byly funkční pro systémy žádostí o kotace, ať již automatizované či zahrnující verbální obchodování. Aby vznikl solidní rámec pro transparentnost všech příslušných nástrojů, měly by se tyto požadavky vztahovat na dluhopisy a strukturované finanční produkty, pro které byl vydán prospekt nebo které jsou buď přijaty k obchodování na regulovaném trhu, nebo se s nimi obchoduje v mnohostranném obchodním systému (dále jen „MTF“) či organizovaném obchodním systému (dále jen „OTF“), na deriváty, s nimiž se obchoduje nebo které jsou přijaty k obchodování na regulovaných trzích, v systému MTF a OTF nebo se považují za způsobilé k zúčtování ústřední protistranou, a v případě poobchodní transparentnosti také na deriváty ohlášené registrům obchodních údajů. Mimo působnost povinností týkajících se transparentnosti by tudíž zůstaly pouze finanční nástroje▌, které ▌mají nestandardizovanou podobu či nedostatečnou likviditu. (13) Je nezbytné zavést náležitou míru transparentnosti obchodů na trzích s dluhopisy, strukturovanými finančními produkty a deriváty s cílem napomoci oceňování produktů a přispět k efektivnosti tvorby cen. Strukturované finanční produkty by měly zejména zahrnovat cenné papíry zajištěné aktivy podle definice v čl. 2 odst. 5 nařízení (ES) č. 809/2004(8), k nimž patří mimo jiné zajištěné dluhové závazky. (13a) V zájmu právní jistoty je vhodné objasnit určité výjimky z rozsahu tohoto nařízení. I když je důležité regulovat měnové deriváty včetně měnových swapů, které způsobují navyšování vypořádání v penězích stanovené odkazem na měny s cílem zajistit transparentnost a integritu trhu, neměly by spotové měnové transakce spadat do působnosti tohoto nařízení. Podobně je důležité objasnit, že pojistné smlouvy v souvislosti s jakýmikoli činnostmi spadajícími do odvětví stanovených v příloze I směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES ze dne 25. listopadu 2009 o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu (Solventnost II)(9), nejsou pro účely tohoto nařízení deriváty, pokud byly uzavřeny s pojišťovnou či zajišťovnou Unie či ze třetí země. Dále vzhledem k tomu, že rizika pocházející z algoritmického obchodování by měla být regulována, používání algoritmů ve službách pro snížení poobchodního rizika nepředstavuje algoritmické obchodování. (14) Aby byly zajištěny jednotné podmínky použitelné pro obchodní místa, měly by se na různé druhy obchodních míst vztahovat stejné požadavky předobchodní a poobchodní transparentnosti. Požadavky na transparentnost by měly být přiměřené a měly být nastaveny pro různé druhy nástrojů, včetně kapitálových nástrojů, dluhopisů a derivátů, a měly by tak zohledňovat zájmy jak investorů, tak emitentů, včetně emitentů státních dluhopisů, a tržní likvidity. Tyto požadavky by měly být nastaveny pro různé druhy nástrojů, včetně systémů založených na knize příkazů, systémů založených na kotacích, jako jsou systémy žádostí o kotace, stejně jako systémů hybridního makléřství (hybrid brokering) a verbálního makléřství (voice brokering), a měly by zohlednit emise, objem transakcí a charakteristiky vnitrostátních trhů. (15) Aby bylo zajištěno, že obchodování formou OTC obchodů nebude ohrožovat efektivní určování cen ani rovné podmínky mezi prostředky obchodování, měly by se na investiční podniky obchodující na vlastní účet s finančními nástroji formou OTC obchodů vztahovat vhodné požadavky předobchodní transparentnosti, pokud obchodování provádějí jakožto systematičtí internalizátoři ve vztahu k akciím, depozitním certifikátům, fondům obchodovaným na burze, certifikátům či jiným podobným finančním nástrojům a dluhopisům, strukturovaným finančním produktům a derivátům způsobilým k zúčtování. (16) Investiční podnik provádějící příkazy klientů za použití svého vlastního kapitálu by se měl považovat za systematického internalizátora, nejsou-li příslušné transakce uskutečňovány mimo regulované trhy, systému MTF a OTF na ▌ účelovém a nepravidelném základě. Jako systematičtí internalizátoři by měly být definovány investiční podniky, které organizovaně, pravidelně a systematicky obchodují na vlastní účet, přičemž provádějí příkazy klientů bilaterálně mimo regulovaný trh, systém MTF nebo OTF. Aby bylo zajištěno objektivní a účinné uplatňování této definice na investiční podniky, mělo by se každé dvoustranné provádění příkazů klientů považovat za významné a kvantitativní kritéria stanovená finančními nástroji nebo kategorií aktiv by mohla doplňovat kvalitativní kritéria pro určování investičních podniků, které jsou povinny se zaregistrovat jako systematičtí internalizátoři, stanovená v článku 21 nařízení (ES) č. 1287/2006. Zatímco systém OTF je jakýkoli systém nebo zařízení, ve kterém uvnitř systému vzájemně reagují vícečetné zájmy třetích stran na nákupu či prodeji, systematickému internalizátorovi by nemělo být povoleno sdružovat zájmy třetích stran na nákupu či prodeji. S cílem zaručit kvalitu procesu utváření cen je vhodné omezit okolnosti, během nichž může být obchodní činnost OTC prováděna mimo systematického internalizátora a příslušné orgány by měly zajistit, aby v případě akcií žádný z účastníků v systému, v němž investiční společnost provádí příkazy klientů proti použití vlastního kapitálu, nebyl v privilegovaném postavení, pokud jde o provádění příkazu. (17) Systematičtí internalizátoři se mohou rozhodnout zpřístupnit své kotace pouze svým neprofesionálním klientům, pouze svým profesionálním klientům nebo oběma skupinám. Neměli by mít možnost rozlišovat uvnitř těchto kategorií klientů, ale měli by mít právo zohlednit rozdíly mezi klienty, například ve vztahu k úvěrovému riziku. Systematičtí internalizátoři nemají povinnost zveřejňovat pevné kotace pro transakce v oblasti kapitálových nástrojů přesahující standardní tržní objem a v oblasti nekapitálových nástrojů přesahující maloobchodní objem. Standardní tržní objem nebo maloobchodní objem by v žádné kategorii finančních nástrojů neměl být výrazně neúměrný kterémukoli finančnímu nástroji zařazenému do dané kategorie. (18) Je vhodné zajistit, aby se co nejvíce obchodů, k nimž dochází mimo regulovaná místa provádění, uskutečňovalo v organizovaných systémech, pro které platí požadavky na transparentnost a zároveň zajistit, aby mohly být prováděny rozsáhlé a nepravidelné transakce. Účelem tohoto nařízení není vyžadovat uplatňování pravidel předobchodní transparentnosti na transakce OTC zahrnující primární emisi, k jejichž znakům patří to, že nástroje mají nestandardizovanou podobu a jsou navrženy s ohledem na specifické požadavky příslušných finančních či nefinančních protistran a jsou součástí obchodního vztahu, který se sám vyznačuje obchody přesahujícími standardní tržní objemy nebo maloobchodní tržní objemy, přičemž se obchody uskutečňují mimo systémy obvykle užívané dotčeným podnikem pro jeho činnost systematického internalizátora. (19) Údaje o trhu by měly být snadno a rychle dostupné uživatelům v co nejvíce rozčleněné podobě, aby si investoři a poskytovatelé datových služeb, kteří jim slouží, mohli v co největší míře individuálně přizpůsobit datová řešení. Údaje o předobchodní a poobchodní transparentnosti by proto měly být zveřejňovány v nespojené formě, aby se snížily náklady účastníků trhu, kteří údaje nakupují a schválené systémy zveřejňování by navíc měly zajistit soudržnost a kvalitu těchto údajů a umožnit poskytování konsolidovaných poobchodních informací. (20) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů(10) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů(11) by měly být v plném rozsahu použitelné pro výměnu, předávání a zpracování osobních údajů členskými státy a orgánem ESMA pro účely tohoto nařízení, zejména jeho hlavy IV. (21) Vzhledem k dohodě dosažené účastníky summitu skupiny G-20 v Pittsburghu dne 25. září 2009 o přesunu obchodování se standardizovanými OTC derivátovými smlouvami na burzy, případně elektronické obchodní platformy by měl být stanoven formální regulační postup, kterým se uloží, aby obchodování mezi finančními protistranami a velkými nefinančními protistranami se všemi deriváty, které se pokládaly za způsobilé k zúčtování a jsou dostatečně likvidní, povinně probíhalo v řadě obchodních míst, jež podléhají srovnatelné regulaci ▌. Záměrem tohoto nařízení není zakazovat nebo omezovat používání nestandardizovaných derivátových smluv ani jejich přílišná nákladnost pro nefinanční instituce. Proto by posouzení dostatečné likvidity mělo zohlednit charakteristiky vnitrostátních trhů, včetně počtu a druhu účastníků daného trhu, a charakteristiky transakcí, jako jsou objem a frekvence transakcí na daném trhu. Záměrem tohoto nařízení dále není zamezovat používání služeb pro snížení poobchodního rizika. (22) Vzhledem k dohodě dosažené účastníky summitu skupiny G-20 v Pittsburghu dne 25. září 2009 o přesunu obchodování se standardizovanými OTC derivátovými smlouvami na burzy, případně elektronické obchodní platformy na jedné straně a k poměrně nižší likviditě různých OTC derivátů na straně druhé je třeba stanovit vhodnou řadu způsobilých obchodních míst, ve kterých může probíhat obchodování v souladu s uvedeným závazkem. Na všechna způsobilá obchodní místa by se měly vztahovat těsně sladěné regulační požadavky týkající se organizačních a provozních aspektů, opatření pro omezení střetu zájmů, dohledu nad veškerou obchodní činností a předobchodní a poobchodní transparentnosti nastavené podle finančních nástrojů ▌a obchodního modelu. V zájmu zlepšení podmínek pro uskutečňování transakcí a zvýšení likvidity by však mělo být organizátorům obchodních míst umožněno, aby transakce mezi jejich účastníky v souladu s uvedeným závazkem organizovali podle vlastního uvážení. (23) Obchodní povinnost, která se pro uvedené deriváty zavádí, by měla umožňovat efektivní hospodářskou soutěž mezi způsobilými obchodními místy. Tato obchodní místa by proto neměla mít možnost nárokovat si výlučná práva ve vztahu k jakýmkoli derivátům, na které se tato obchodní povinnost vztahuje, a bránit tak jiným obchodním systémům nabízet obchodování s těmito nástroji. Aby byla hospodářská soutěž mezi obchodními místy pro deriváty účinná, je třeba zajistit nediskriminační a transparentní přístup obchodních míst k ústředním protistranám. Nediskriminační přístup k ústřední protistraně znamená, že obchodní místo má právo na nediskriminační zacházení, pokud jde o způsob, jakým je se smlouvami obchodovanými na jeho platformě zacházeno v souvislosti s požadavky na kolaterál a vzájemné započtení ekonomicky rovnocenných smluv a křížové zajištění se souvisejícími smlouvami zúčtovanými stejnou ústřední protistranou, a pokud jde o nediskriminační poplatky za zúčtování. (24) S cílem zabezpečit řádné fungování a integritu finančních trhů, ochranu investorů, či finanční stabilitu je nezbytné poskytnout mechanismus monitorování návrhu investičních produktů a pravomocí zakázat či omezit uvádění na trh, distribuci a prodej kteréhokoli investičního produktu nebo finančního nástroje, který vzbuzuje vážné obavy o ochranu investorů, řádné fungování a integritu finančních trhů či stabilitu celého finančního systému nebo jeho části, přičemž orgánu ESMA by měly být svěřeny vhodné pravomoci v oblasti koordinace a zasahování v nouzových situacích. Výkon těchto pravomocí odpovědnými orgány a ve výjimečných případech orgánem ESMA, by měl podléhat splnění určitého počtu konkrétních podmínek. V případě, že jsou tyto podmínky splněny, měl by být příslušný orgán, či ve výjimečných případech orgán ESMA, schopen preventivně stanovit zákaz nebo omezení předtím, než je investiční produkt nebo finanční nástroj uveden na trh, distribuován nebo prodán klientům. (25) Příslušné orgány by měly orgánu ESMA oznamovat podrobné údaje o veškerých svých žádostech o snížení pozice ve vztahu k derivátové smlouvě, o veškerých jednorázových limitech, jakož i o veškerých limitech pozic ex ante za účelem lepší koordinace a většího sblížení způsobů uplatňování uvedených pravomocí. Podstatné podrobnosti o veškerých limitech pozic ex ante uložených příslušným orgánem by měly být zveřejňovány na internetových stránkách orgánu ESMA. (26) ESMA by měl mít možnost vyžádat si od kterékoli osoby informace o její pozici ve vztahu k derivátové smlouvě, požádat, aby tato pozice byla snížena, a také omezit možnost osob provádět jednotlivé transakce ve vztahu ke komoditním derivátům. ESMA by měl následně dotčeným příslušným orgánům oznámit opatření, která hodlá přijmout, a tato opatření by měl také zveřejnit. (27) Podrobnosti o transakcích s finančními nástroji by měly být ohlašovány příslušným orgánům prostřednictvím systému koordinovaného orgánem ESMA, aby tyto orgány mohly odhalovat a vyšetřovat případy možného zneužívání trhu a sledovat spravedlivé a řádné fungování trhů, jakož i činnosti investičních podniků. Do působnosti tohoto dohledu spadají všechny nástroje, které jsou přijaty k obchodování na regulovaném trhu, nebo jsou obchodovány v obchodním místě, a všechny nástroje, jejichž hodnota závisí na hodnotě takových nástrojů nebo hodnotu takových nástrojů ovlivňuje. V zájmu zamezení zbytečné administrativní zátěži pro investiční podniky by měly být od ohlašovací povinnosti osvobozeny finanční nástroje, se kterými se organizovaně neobchoduje a které nejsou ohroženy zneužíváním trhu. Zprávy by měly používat identifikátor právnického subjektu v souladu se závazky G-20. Komise by rovněž měla vypracovat zprávu o tom, zda je obsah a formát zpráv dostatečný k odhalování zneužívání trhu, o prioritách pro sledování s ohledem na velké množství vykazovaných údajů, o tom, zda je potřeba identita rozhodující osoby odpovědné za použití algoritmu, a o konkrétních opatřeních nezbytných k zabezpečení solidního oznamování dohod o půjčkách a zpětném odkoupení cenných papírů tak, aby bylo umožněno vykonávat dohled všem příslušným orgánům. (28) Aby hlášení o transakcích plnila svůj účel nástroje pro sledování trhu, měla by v nich být identifikována osoba, která přijala investiční rozhodnutí, i osoby odpovědné za jeho uskutečnění. Kromě režimu transparentnosti stanoveného v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 236/2012 ze dne 14. března 2012 o prodeji na krátko a některých aspektech swapů úvěrového selhání(12), hodnocení prodeje na krátko poskytuje užitečné dodatečné informace, které umožňují příslušným orgánům monitorovat úrovně prodeje na krátko. Investiční firmy musí uvést, zda se u prodeje akcií či dluhových nástrojů vydaných státním emitentem jedná o krátkodobý prodej. Příslušné orgány také potřebují mít plný přístup k záznamům ve všech fázích procesu provádění příkazů, od původního rozhodnutí obchodovat až po samotné provedení. Proto se investičním podnikům ukládá povinnost vést záznamy o všech jejich transakcích s finančními nástroji a organizátorům platforem povinnost vést záznamy o všech příkazech zadaných do jejich systémů. ESMA by měl koordinovat výměnu informací mezi příslušnými orgány s cílem zajistit, aby měly přístup ke všem záznamům o transakcích a příkazech, včetně těch zadaných v platformách působících mimo jejich území, jež se týkají finančních nástrojů podléhajících jejich dohledu. (29) Mělo by se zamezit dvojímu ohlašování týchž informací. Nemělo by být nutné, aby hlášení, která obsahují všechny informace požadované pro účely hlášení transakcí, podaná registrům obchodních údajů zaregistrovaným nebo uznaným pro příslušné nástroje v souladu s nařízením (EU) č. 648/2012 byla podávána příslušným orgánům, nýbrž by je příslušným orgánům měly předávat registry obchodních údajů. Nařízení (EU) č. 648/2012 by mělo být v tomto smyslu změněno. (30) Veškerá výměna nebo přenos informací příslušnými orgány by měly být v souladu s pravidly pro předávání osobních údajů stanovenými ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů(13). Veškerá výměna nebo přenos informací orgánem ESMA by měly být v souladu s pravidly pro předávání osobních údajů stanovenými v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů(14), které by mělo být v plném rozsahu použitelné pro zpracování osobních údajů pro účely tohoto nařízení. (31) Nařízení (EU) č. 648/2012 stanoví kritéria, podle nichž by kategorie OTC derivátů měly podléhat zúčtovací povinnosti. Zabraňuje také narušování hospodářské soutěže tím, že vyžaduje nediskriminační přístup k ústředním protistranám, které obchodním místům nabízejí zúčtování OTC derivátů, a nediskriminační přístup ústředních protistran nabízejících zúčtování OTC derivátů k údajům obchodních míst o obchodech. Jelikož OTC deriváty jsou definovány jako derivátové smlouvy, k jejichž realizaci nedochází na regulovaném trhu, je nutné tímto nařízením zavést obdobné požadavky pro regulované trhy. V případě, že deriváty, s nimiž se obchoduje na regulovaných trzích, podléhají podle orgánu ESMA tomuto nařízení, měla by se na ně vztahovat zúčtovací povinnost stejným způsobem jako na deriváty, s nimiž se obchoduje jinde. (32) Vedle požadavků směrnice 2004/39/ES, která členským státům brání v nepatřičném omezování přístupu k poobchodní infrastruktuře, jakou je ústřední protistrana a mechanismus vypořádání, je nezbytné, aby toto nařízení odstranilo různé další obchodní překážky, pomocí nichž lze zamezovat hospodářské soutěži v zúčtování převoditelných cenných papírů a nástrojů peněžního trhu. Aby se zabránilo veškerým diskriminačním praktikám, měly by ústřední protistrany přijímat k zúčtování transakce prováděné v různých obchodních místech, pokud vyhovují provozním a technickým požadavkům stanoveným ústřední protistranou. Přístup by měl být odepřen pouze, pokud by tento přístup jednoznačně a významně ohrozil hladké a řádné fungování ústřední protistrany nebo by ohrozil fungování finančních trhů, a to způsobem, který vede k systémovému riziku. (33) Obchodní místa by také měla mít povinnost poskytovat přístup, včetně přístupu k údajům, transparentním a nediskriminačním způsobem ústředním protistranám, které si přejí zúčtovávat transakce uskutečňované v daném obchodním místě, pokud by tento přístup ohrozil hladké nebo řádné fungování trhů. Právo přístupu ústřední protistrany k obchodnímu systému by mělo umožnit, aby více ústředních protistran používalo obchodní platformy téhož obchodního systému. Nemělo by to však vést k interoperabilitě pro účely zúčtování derivátů ani k roztříštění likvidity. Cílem odstranění překážek a diskriminačních praktik je zesílení hospodářské soutěže v oblasti zúčtování finančních nástrojů a obchodování s nimi v zájmu snížení investičních a výpůjčních nákladů, odstranění neefektivity a podpory inovace na trzích Unie. Komise by měla nadále pečlivě sledovat vývoj poobchodní infrastruktury a v případě potřeby zasáhnout, aby zabránila narušování hospodářské soutěže na vnitřním trhu. (34) Poskytování služeb podniky ze třetích zemí v Unii podléhá vnitrostátním režimům a požadavkům. Tyto režimy se navzájem velice liší a na podniky schválené podle těchto režimů v členských státech se vztahuje svoboda poskytovat služby a právo usazovat se pouze v členském státě, kde jsou usazeny. Je vhodné zavést společný právní rámec na úrovni Unie. Režim by měl harmonizovat stávající rozdrobený rámec, zabezpečit jistotu a jednotné zacházení s podniky ze třetích zemí, které chtějí působit v Unii, zabezpečit, aby Komise provedla předběžné posouzení účinné rovnocennosti s právním rámcem a rámcem dohledu třetích zemí, a také by měl poskytnout srovnatelnou úroveň ochrany klientům v EU, kteří využívají služeb podniků ze třetích zemí a reciproční přístup k trhům třetích zemí. Při uplatňování režimu by se Komise a členské státy měly zaměřit na oblasti, na něž se vztahují závazky skupiny G-20 a dohody s největšími obchodními partnery Unie, a měly by brát ohled na ústřední úlohu, kterou Unie sehrává na celosvětových finančních trzích, a zabezpečit, aby uplatňování požadavků třetích zemí nebránilo investorům a emitentům z Unie v investování či získávání finančních prostředků ze třetích zemí či investorům ze třetích zemí a emitentům v investování, získávání kapitálu nebo získávání jiných finančních služeb na unijních trzích, mimo případů, kdy je to nezbytné z objektivních a na důkazech založených obezřetnostních důvodů. (35) K poskytování služeb neprofesionálním klientům nebo neprofesionálním klientům, kteří si zvolili, aby s nimi bylo zacházeno jako s profesionálními klienty v Unii, by mělo být vždy nutné zřídit pobočku v Unii. Založení pobočky by mělo podléhat schválení a dohledu v Unii. Měla by být uzavřena odpovídající ujednání o spolupráci mezi dotčeným příslušným orgánem a příslušným orgánem ve třetí zemi. Poskytování služeb bez pobočky by se mělo omezit na způsobilé protistrany a na klienty, kteří si nezvolili, aby s nimi bylo zacházeno jako s profesionálními klienty. Mělo by podléhat registraci u orgánu ESMA a dohledu ve třetí zemi. Mezi orgánem ESMA a příslušnými orgány ve třetí zemi by měla existovat odpovídající ujednání o spolupráci. (36) Ustanovení tohoto nařízení, které upravuje poskytování služeb nebo provádění činností podniky ze třetích zemí na území Unie, by neměla mít vliv na to, aby osoby usazené v Unii mohly z vlastní výlučné iniciativy využívat investičních služeb podniku ze třetí země v Unii nebo aby investiční podniky nebo úvěrové instituce Unie mohly využívat investičních služeb nebo činností podniku ze třetí země nebo aby klienti tohoto investičního podniku mohli využívat investičních služeb nebo činností od podniku ze třetí země prostřednictvím takového investičního podniku nebo úvěrové instituce. Pokud podnik ze třetí země poskytuje služby z vlastní výlučné iniciativy osoby usazené na území Unie, neměly by tyto služby být považovány za služby poskytované na území Unie. V případě, že podnik ze třetí země nabízí své služby klientům či možným klientům v Unii, nebo pokud propaguje či inzeruje investiční služby nebo činnosti spolu s pomocnými službami v Unii, neměly by se tyto služby považovat za služby poskytované z vlastní výlučné iniciativy klienta. (37) Sekundární spotové trhy s emisními povolenkami zaznamenaly řadu podvodných praktik, které by mohly narušit důvěru v systém obchodování s emisemi podle směrnice 2003/87/ES; přijímají se opatření na posílení systému registrů emisních povolenek a podmínek pro otevření účtu za účelem obchodování s nimi. Aby byla posílena integrita těchto trhů a zabezpečeno jejich efektivní fungování, včetně komplexního dohledu nad obchodní činností, je vhodné doplnit opatření přijatá směrnicí 2003/87/ES tím, že se emisní povolenky plně zahrnou do oblasti působnosti tohoto nařízení a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/6/ES ze dne 28. ledna 2003 o obchodování zasvěcených osob a manipulaci s trhem (zneužívání trhu)▌ (15). (38) Pravomoc k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 290 SFEU by měla být přenesena na Komisi s ohledem na specifikaci některých definic; přesné povahy požadavků na transparentnost obchodů, podrobných podmínek pro poskytování výjimek z předobchodní transparentnosti, opatření pro odklad zveřejnění provedeného obchodu, kritérií pro uplatňování povinností předobchodní transparentnosti u systematických internalizátorů; zvláštních ustanovení týkajících se nákladů v souvislosti s dostupností údajů o trhu; kritérií pro poskytnutí či odmítnutí přístupu mezi obchodními systémy a ústředními protistranami; a dalšího určení podmínek, za kterých mohou hrozby pro ochranu investorů, řádné fungování a integritu finančních trhů či stabilitu celého finančního systému Unie nebo jeho části opodstatňovat přijetí opatření orgánem ESMA. Je obzvláště důležité, aby Komise během svých přípravných prací vedla příslušné konzultace, včetně konzultací na úrovni odborníků a zejména s orgánem ESMA. Při přípravě a vypracovávání aktů v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit souběžné, včasné a náležité předávání příslušných dokumentů Evropskému parlamentu a Radě. (39) ▌Aby byly zajištěny jednotné podmínky provádění tohoto nařízení, měly by být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto prováděcí pravomoci by se měly týkat přijímání rozhodnutí o rovnocennosti právních rámců a rámců dohledu třetích zemí pro poskytování služeb podniky ze třetích zemí a měly by být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí(16). (40) Vzhledem k tomu, že cíle tohoto nařízení, jimiž je je vytvořit jednotné požadavky vztahující se k finančním nástrojům ve vztahu k odhalování obchodních údajů veřejnosti, poskytování zpráv o transakcích odpovědným orgánům, obchodování s deriváty v organizovaných systémech, nediskriminační přístup ke clearingu, pravomoci v oblasti zásahů u produktů a řízení pozic, poskytování služeb nebo provádění činností podniky ze třetích zemí nemohou být členskými státy dosahovány dostatečným způsobem. Přestože jsou příslušné vnitrostátní orgány v lepší situaci pro sledování vývoje na trzích, celkový dopad problémů souvisejících s transparentností obchodů, s hlášením transakcí, s obchodováním s deriváty a se zákazy produktů a praktik je možné plně chápat pouze v měřítku celé Unie. Z toho důvodu může být cílů tohoto nařízení lépe dosaženo na úrovni Unie; Unie může přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů. (41) Technické normy v oblasti finančních služeb by měly zajišťovat dostatečnou ochranu vkladatelů, investorů a spotřebitelů v celé Unii. Vzhledem k vysoce odborným znalostem, jimiž disponuje ESMA, by bylo účinné a vhodné pověřit tento orgán vypracováním návrhů regulačních a prováděcích technických norem nezahrnujících politická rozhodnutí a jejich předložením Komisi. (42) Komise by měla přijmout návrhy regulačních technických norem vypracované orgánem ESMA ohledně obsahu a specifikací hlášení o transakcích, které stanoví typy derivátových smluv, jež mají přímý, podstatný a předvídatelný dopad v rámci Unie, a které také stanoví, zda by se s deklarovanou kategorií derivátů, na kterou se vztahuje zúčtovací povinnost podle nařízení (EU) č. 648/2012, nebo s jejími příslušnými částmi, mělo obchodovat pouze v organizovaných obchodních místech, ohledně kritérií likvidity, při jejichž splnění se na deriváty bude vztahovat obchodní povinnost v organizovaných obchodních systémech, ▌včetně informací, které žádající podnik ze třetí země poskytne orgánu ESMA ve své žádosti o registraci. Komise by měla tyto návrhy regulačních technických norem přijmout prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 290 SFEU a v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010. ▌ (44) Použití požadavků stanovených tímto nařízením by mělo být odloženo s cílem uvést jejich použitelnost do souladu s používáním provedených pravidel přepracované směrnice a zavést všechna zásadní prováděcí opatření. Celý soubor předpisů by se pak měl začít používat ve stejném okamžiku. Odloženo by nemělo být pouze použití zmocnění k přijetí prováděcích opatření, aby nezbytné kroky k vypracování a přijetí těchto prováděcích opatření mohly začít co nejdříve. (45) Toto nařízení dodržuje základní práva a ctí zásady uznané zejména Listinou základních práv Evropské unie, zvláště právo na ochranu osobních údajů (článek 8), právo na svobodu podnikání (článek 16), právo na ochranu spotřebitele (článek 38), právo na účinnou právní ochranu a spravedlivý proces (článek 47) a právo nebýt dvakrát trestně stíhán nebo trestán za stejný trestný čin (článek 50) a musí být uplatňováno v souladu s těmito právy a zásadami, (45a) Byl konzultován evropský inspektor ochrany údajů, PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ: Hlava I Předmět a oblast působnosti a definice Článek 1 Předmět a oblast působnosti 1. Toto nařízení stanoví jednotné požadavky v těchto oblastech:
2. Toto nařízení se vztahuje na úvěrové instituce povolené podle směrnice 2006/48/ES a na investiční podniky ▌ povolené podle směrnice .../.../EU [nová směrnice MiFID], pokud úvěrová instituce nebo investiční podnik poskytuje jednu nebo více investičních služeb nebo provádí investiční činnosti, a organizátorům trhu. 3. Hlava V tohoto nařízení se použije také na všechny finanční protistrany podle definice v čl. [2 odst. 8] nařízení (EU) č. 648/2012 a všechny nefinanční protistrany spadající do působnosti čl. 10 odst. 1 písm. b) ▌. 4. Hlava VI tohoto nařízení se použije také na ústřední protistrany a na osoby s vlastnickými právy k referenčním hodnotám. 4a. Hlava VII tohoto nařízení se použije rovněž na všechny finanční protistrany definované v čl. 2 odst. 8 nařízení (EU) č. 648/2012. 4b. Hlava VIII tohoto nařízení se použije na podniky ze třetích zemí poskytující investiční služby nebo činnosti v členském státě jinak, než prostřednictvím pobočky v tomto členském státě. Článek 2 Definice 1. Pro účely tohoto nařízení se rozumí:
2. Definice stanovené v čl. 4 odst. 2 směrnice .../.../EU [nová směrnice MiFID] se rovněž vztahují na toto nařízení. 3. Komise je zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci po konzultaci s orgánem ESMA v souladu s článkem 41 ▌upřesňujících některé technické prvky definic stanovených v bodech 3, 7, 10 až 16, 18 až 26a, 28 a 29 odstavce 1 tohoto článku, aby je přizpůsobila vývoji trhu. Článek 2a Povinnost obchodovat mimoburzovním obchodováním (OTC) prostřednictvím systematických internalizátorů 1. Veškeré transakce s akciemi, depozitními certifikáty, fondy obchodovanými na burze, certifikáty a jinými podobnými finančními nástroji, jež nejsou transakcemi uvnitř skupiny podle článku 3 nařízení (EU) č. 648/2012, které splňují prahy uvedené v článku 13 tohoto nařízení, a jež nejsou uzavřeny na regulovaném trhu nebo MTF se uzavírají prostřednictvím systematického internalizátora, nezahrnuje-li transakce primární emisi nástroje. Tato povinnost se nevztahuje na transakce, které jsou rozsahem větší, jak je stanoveno v souladu s článkem 4. 2. Veškeré transakce s dluhopisy, strukturovanými finančními produkty přijatými k obchodování na regulovaném trhu nebo pro něž byl vydán prospekt, s emisními povolenkami a s deriváty, které jsou způsobilé ke zúčtování či jsou přijaty k obchodování na regulovaném trhu nebo k obchodování v systému MTF či OTF a které nepodléhají obchodní povinnosti podle článku 26, jež nejsou uzavřeny na regulovaném trhu, v systémech MTF, OTF nebo v obchodních místech třetích zemí posuzovaných jako rovnocenné v souladu s čl. 26 odst. 4, a které splňují prahy uvedené v článku 17, jsou uzavřeny prostřednictvím systematického internalizátora, nezahrnuje-li transakce primární emisi nástroje. Tato povinnost se nevztahuje na transakce, které jsou rozsahem větší, jak je stanoveno v souladu s článkem 8. 3. V případech, kdy je finanční nástroj uvedený v článku 1 nebo 2 přijat k obchodování na regulovaném trhu nebo je obchodován na základě MTF či OTF a není k dispozici žádný systematický internalizátor, transakce mohou být provedeny na OTC základě jiným způsobem než prostřednictvím systematického internalizátora, pokud tato transakce je příležitostná a nepravidelná v případech, kdy:
Hlava II Transparentnost pro obchodní místa s mnohostrannými systémy Kapitola 1 Transparentnost pro kapitálové nástroje Článek 3 Požadavky předobchodní transparentnosti pro obchodní místa v souvislosti s akciemi, depozitními certifikáty, fondy obchodovanými na burze, certifikáty a jinými podobnými finančními nástroji 1. Regulované trhy a investiční podniky a organizátoři trhu provozující systém MTF ▌zveřejňují aktuální kupní a prodejní ceny, jakož i intenzitu obchodních zájmů na uvedených cenách, sdělované prostřednictvím jejich systémů pro akcie, depozitní certifikáty, fondy obchodované na burze, certifikáty a jiné podobné finanční nástroje přijaté k obchodování na regulovaném trhu či obchodované v systémech MTF ▌. Tento požadavek se také vztahuje na vykonavatelné projevy zájmu. Regulované trhy a investiční podniky a organizátoři trhu provozující systém MTF ▌ tyto informace průběžně zveřejňují během běžné doby obchodování. 2. Regulované trhy a investiční podniky a organizátoři trhu provozující systém MTF ▌umožní za přiměřených obchodních podmínek a na nediskriminačním základě investičním podnikům, které jsou povinny zveřejňovat své ceny akcií, depozitních certifikátů, fondů obchodovaných na burze, certifikátů a jiných podobných finančních nástrojů podle článku 13, přístup k mechanismům, jež využívají ke zveřejňování informací podle odstavce 1. Článek 4 ▌Výjimky pro kapitálové nástroje 1. Příslušné orgány mohou regulovaným trhům a investičním podnikům a organizátorům trhů provozujícím systém MTF ▌prominout povinnost zveřejňovat informace uvedené v čl. 3 odst. 1 na základě tržního modelu nebo druhu a velikosti příkazů v případech vymezených v souladu s odstavcem 3. Příslušné orgány mohou tuto povinnost prominout zejména: ▌
2. Před poskytnutím výjimky v souladu s odstavcem 1 příslušné orgány oznámí zamýšlené využití každé jednotlivé žádosti o výjimku orgánu ESMA a dalším příslušným orgánům a poskytnou vysvětlení k jejich fungování. Oznámení o záměru poskytnout výjimku se podá nejpozději čtyři měsíce před zamýšlenou dobou, kdy má výjimka nabýt účinku. Do dvou měsíců od obdržení oznámení vydá ESMA dotyčnému příslušnému orgánu nezávazné stanovisko, ve kterém posoudí slučitelnost každé výjimky s požadavky stanovenými v odstavci 1 a specifikovanými v aktu v přenesené pravomoci přijatém podle odst. 3 písm. b) a c). Příslušný orgán uděluje výjimky jedině na základě nezávislého stanoviska orgánu ESMA. Pokud daný příslušný orgán poskytne výjimku a příslušný orgán jiného členského státu s tím nesouhlasí, může daný příslušný orgán věc předložit zpět orgánu ESMA, který může jednat na základě pravomocí, jež mu svěřuje článek 19 nařízení (EU) č. 1095/2010. ESMA sleduje uplatňování výjimek a předkládá Komisi výroční zprávu o tom, jak jsou uvedené výjimky uplatňovány v praxi. 2a. Příslušný orgán může zrušit povolení používat výjimku udělenou podle odstavce 1, jak je stanoveno v odstavci 3, jestliže zjistí, že výjimka je používána způsobem, který se liší od jejího původního účelu, nebo pokud se domnívá, že výjimka je používána k obcházení pravidel stanovených v tomto článku. Před zrušením povolení využívat výjimku příslušný orgán co nejdříve oznámí svůj záměr orgánu ESMA a dalším příslušným orgánům a poskytnou jim k tomuto záměru podrobné vysvětlení. Do jednoho měsíce od obdržení oznámení vydá orgán ESMA dotyčnému příslušnému orgánu nezávazné stanovisko. Po obdržení stanoviska uvede příslušný orgán své rozhodnutí v účinnost. 3. Komise prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 41 přijme opatření, která stanoví:
4. Výjimky poskytnuté příslušnými orgány v souladu s čl. 29 odst. 2 a čl. 44 odst. 2 směrnice 2004/39/ES a články 18 až 20 nařízení Komise (ES) č. 1287/2006 před ... (18) tohoto nařízení přezkoumá ESMA do ... (19). ESMA vydá dotyčnému příslušnému orgánu stanovisko, ve kterém posoudí, zda jsou jednotlivé výjimky nadále slučitelné s požadavky stanovenými v tomto nařízení a v jakémkoliv aktu v přenesené pravomoci vycházejícím z tohoto nařízení. Článek 5 Požadavky poobchodní transparentnosti pro obchodní místa v souvislosti s akciemi, depozitními certifikáty, fondy obchodovanými na burze, certifikáty a jinými podobnými finančními nástroji 1. Regulované trhy a investiční podniky a organizátoři trhu provozující systém MTF ▌zveřejňují prostřednictvím schváleného systému zveřejňování (APA) cenu, objem a čas transakcí provedených s akciemi, depozitními certifikáty, fondy obchodovanými na burze, certifikáty a jinými podobnými finančními nástroji přijatými k obchodování na regulovaném trhu či obchodovanými v systému MTF ▌. Regulované trhy a investiční podniky a organizátoři trhu provozující systém MTF ▌zveřejňují podrobnosti o těchto transakcích v okamžiku co nejbližším reálnému času, jak je to jen technicky možné. 2. Regulované trhy a investiční podniky a organizátoři trhu provozující systém MTF ▌umožní za přiměřených obchodních podmínek a na nediskriminačním základě investičním podnikům, které jsou povinny zveřejňovat podrobnosti o svých transakcích s akciemi, depozitními certifikáty, fondy obchodovanými na burze, certifikáty a jinými podobnými finančními nástroji podle článku 19, účinný přístup k mechanismům, jež využívají ke zveřejňování informací podle odstavce 1. Článek 6 Povolení odkladu zveřejnění 1. Příslušné orgány mohou povolit regulovaným trhům odložit zveřejnění podrobností o transakcích na základě druhu nebo objemu těchto transakcí. Příslušné orgány mohou povolit odložit zveřejnění zejména u transakcí, které jsou rozsahem větší než obvyklý tržní objem pro dané akcie, depozitní certifikáty, fondy obchodované na burze, certifikáty či jiné podobné finanční nástroje nebo danou kategorii akcií, depozitních certifikátů, fondů obchodovaných na burze, certifikátů či jiných podobných finančních nástrojů. Regulované trhy a investiční podniky a organizátoři trhu provozující systém MTF ▌si předem opatří souhlas příslušného orgánu s navrhovanými opatřeními na odklad zveřejnění obchodu a tato opatření jasně sdělí účastníkům trhu a veřejnosti. ESMA sleduje uplatňování těchto opatření pro odklad zveřejnění obchodu a předkládá Komisi výroční zprávu o tom, jak jsou uvedená opatření uplatňována v praxi. Pokud příslušný orgán povolí odklad zveřejnění a příslušný orgán jiného členského státu s tím nebo s účinným uplatňováním uděleného povolení nesouhlasí, může daný příslušný orgán věc znovu předložit orgánu ESMA, který může jednat na základě pravomocí, jež mu svěřuje článek 19 nařízení (EU) č. 1095/2010. 2. Komise prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 41 přijme opatření, která stanoví:
Kapitola 2 Transparentnost pro nekapitálové nástroje Článek 7 Požadavky předobchodní transparentnosti pro obchodní místa v souvislosti s dluhopisy, strukturovanými finančními produkty, emisními povolenkami a deriváty 1. Regulované trhy a investiční podniky a organizátoři trhu provozující systém MTF podle provozovaného obchodního systému zveřejňují ceny, jakož i intenzitu obchodních zájmů na uvedených cenách, za příkazy či kotace sdělované prostřednictvím jejich systémů pro dluhopisy a strukturované finanční produkty, které byly přijaty k obchodování na regulovaném trhu nebo pro které byl vydán prospekt, a které jsou dostatečně likvidní, pro emisní povolenky a pro deriváty, které podléhají povinnosti obchodovat podle článku 24. Tento požadavek se také vztahuje na vykonavatelné projevy zájmu. Regulované trhy a investiční podniky a organizátoři trhu provozující systém MTF nebo OTF tyto informace průběžně zveřejňují během běžné doby obchodování. Tato povinnost zveřejňování se nevztahuje na derivátové transakce nefinančních protistran, které snižují objektivně měřitelné riziko přímo spojené s obchodní činností nebo financováním této protistrany nebo pokladními finančními operacemi nefinanční protistrany nebo této skupiny. Požadavky stanovené v prvním pododstavci jsou nastaveny podle velikosti emise a rozsahu transakce a zohlední zájmy jak vydavatelů, tak i investorů a finanční stabilitu. Požadavky stanovené v tomto článku se uplatní pouze na ty finanční nástroje, u nichž se určí, že jsou dostatečně likvidní, nebo pro které existuje likvidní trh. Pokud o transakcích jednají způsobilé protistrany a profesionální klienti verbálně, musí být zveřejněny předobchodní orientační ceny, které se podle možností co nejvíce blíží ceně transakce. 2. Regulované trhy a investiční podniky a organizátoři trhu provozující systém MTF nebo OTF umožní za přiměřených obchodních podmínek a na nediskriminačním základě investičním podnikům, které jsou povinny zveřejňovat své ceny dluhopisů, strukturovaných finančních produktů, emisních povolenek a derivátů podle článku 17, účinný přístup k mechanismům, jež využívají ke zveřejňování informací uvedených v odstavci 1. Článek 8 ▌ Výjimkytýkající se nekapitálových nástrojů 1. Příslušné orgány mohou regulovaným trhům a investičním podnikům a organizátorům trhu provozujícím systém MTF nebo OTF prominout povinnost zveřejňovat informace uvedené v čl. 7 odst. 1 pro zvláštní soubory produktů na základě ▌ likvidity a jiných kritérií stanovených v souladu s článkem 4. 2. Příslušné orgány mohou regulovaným trhům a investičním podnikům a organizátorům trhu provozujícím systém MTF nebo OTF prominout povinnost zveřejňovat informace uvedené v čl. 7 odst. 1 na základě druhu a velikosti příkazů a metody obchodování v souladu s odstavcem 4. Příslušné orgány mohou tuto povinnost prominout zejména u příkazů, které jsou rozsahem větší než obvyklý tržní objem pro dané dluhopisy, strukturované finanční produkty, emisní povolenky či deriváty nebo daný druh dluhopisů, strukturovaných finančních produktů, emisních povolenek či derivátů. 3. Před poskytnutím výjimky v souladu s odstavci 1 a 2 příslušné orgány oznámí zamýšlené využití výjimek orgánu ESMA a dalším příslušným orgánům a poskytnou vysvětlení k jejich fungování. Oznámení o záměru poskytnout výjimku se podá nejpozději čtyři měsíce před zamýšlenou dobou, kdy má výjimka nabýt účinku. Do dvou měsíců od obdržení oznámení vydá ESMA dotyčnému příslušnému orgánu nezávazné stanovisko, ve kterém posoudí slučitelnost každé jednotlivé žádosti o výjimku s požadavky stanovenými v odstavcích 1 a 2 a specifikovanými v aktu v přenesené pravomoci přijatém podle odst. 4 písm. b). Příslušný orgán uděluje výjimky jedině na základě nezávislého stanoviska orgánu ESMA. Pokud daný příslušný orgán poskytne výjimku a příslušný orgán jiného členského státu s tím nesouhlasí, může daný příslušný orgán věc předložit zpět orgánu ESMA, který může jednat na základě pravomocí, jež mu svěřuje článek 19 nařízení (EU) č. 1095/2010. ESMA sleduje uplatňování výjimek a předkládá Komisi výroční zprávu o tom, jak jsou uvedené výjimky uplatňovány v praxi. 3a. Příslušný orgán může zrušit výjimku udělenou podle odstavce 1, jak je stanoveno v odstavci 4, jestliže zjistí, že výjimka je používána způsobem, který se liší od jejího původního účelu, nebo pokud se domnívá, že výjimka je používána k obcházení pravidel stanovených v tomto článku. Před zrušením povolení využívat výjimku příslušné orgány co nejdříve oznámí svůj záměr orgánu ESMA a dalším příslušným orgánům a poskytnou jim k tomuto záměru podrobné vysvětlení. Do jednoho měsíce od obdržení oznámení vydá orgán ESMA dotyčnému příslušnému orgánu nezávazné stanovisko. Po obdržení stanoviska uvede příslušný orgán své rozhodnutí v účinnost. 3b. Pokud likvidita dluhopisu nebo kategorie dluhopisů nedosahuje prahové hodnoty určené v souladu s odst. 3c, povinnosti uvedené v čl. 7 odst. 1 mohou být příslušným orgánem odpovědným za jedno nebo více obchodních míst, v nichž jsou finanční nástroje obchodovány, dočasně pozastaveny. Uvedená prahová hodnota je stanovena na základě objektivních kritérií. Pozastavení platí na počáteční období nepřekračující tři měsíce ode dne, kdy bylo zveřejněno na internetových stránkách relevantního příslušného orgánu. Pozastavení může být prodlouženo o další období nepřekračující vždy tři měsíce, pokud důvody pro pozastavení nadále trvají. Není-li pozastavení prodlouženo po uplynutí uvedené tříměsíční lhůty, jeho platnost automaticky skončí. Před pozastavením nebo prodloužením pozastavení v souladu s tímto odstavcem v tomto odstavci oznámí relevantní příslušný orgán svůj návrh orgánu ESMA a poskytne podrobné vysvětlení. ESMA příslušnému orgánu co nejdříve vydá stanovisko k tomu, zda podle jeho názoru, nastaly podmínky uvedené v tomto odstavci. 3c. ESMA vypracuje návrhy regulačních technických norem, jimiž stanoví parametry a metody, které se použijí při výpočtu prahové hodnoty likvidity uvedené v 1. odstavci. Do ...(20) předloží ESMA návrhy uvedených regulačních technických norem Komisi. Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010. Parametry a metody, které členským státům umožní vypočítat prahovou hodnotu, se stanoví takovým způsobem, aby to v případě, že bude prahové hodnoty dosaženo, představovalo podstatný pokles obratu v obchodních místech, nad nimiž je orgánem, který podal oznámení, prováděn dohled, a to ve srovnání s průměrnou hodnotou obratu v těchto místech ve vztahu k dotčenému finančnímu nástroji. 4. Komise prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 41 přijme opatření, která stanoví:
Článek 9 Požadavky poobchodní transparentnosti pro obchodní místa v souvislosti s dluhopisy, strukturovanými finančními produkty, emisními povolenkami a deriváty 1. Regulované trhy a investiční podniky a organizátoři trhu provozující systém MTF nebo OTF zveřejňují, prostřednictvím schváleného systému zveřejňování (APA), cenu, objem a čas transakcí provedených s dluhopisy a strukturovanými finančními produkty, které byly přijaty k obchodování na regulovaném trhu nebo pro které byl vydán prospekt, pro emisní povolenky a pro deriváty přijaté k obchodování na regulovaném trhu nebo obchodované v systému MTF či OTF. Regulované trhy a investiční podniky a organizátoři trhu provozující systém MTF nebo OTF zveřejňují podrobnosti o těchto transakcích v okamžiku co nejbližším reálnému času, jak je to jen technicky možné. 2 Regulované trhy a investiční podniky a organizátoři trhu provozující systém MTF nebo OTF umožní za přiměřených obchodních podmínek a na nediskriminačním základě investičním podnikům, které jsou povinny zveřejňovat podrobnosti o svých transakcích s dluhopisy, strukturovanými finančními produkty, emisními povolenkami a deriváty podle článku 20, přístup k mechanismům, jež využívají ke zveřejňování informací podle odstavce 1. Článek 10 Povolení odkladu zveřejnění 1. Příslušné orgány mohou povolit regulovaným trhům a investičním podnikům a organizátorům trhu provozujícím systém MTF či OTF odložit zveřejnění podrobností o transakcích na základě jejich druhu nebo objemu a profilu likvidity finančního nástroje. Příslušné orgány mohou povolit odklad zveřejnění zejména u transakcí, které jsou nad 100 000 EUR nebo jsou jinak rozsahem větší než obvyklý tržní objem pro dané dluhopisy, strukturované finanční produkty, emisní povolenky či deriváty nebo danou kategorii dluhopisů, strukturovaných finančních produktů, emisních povolenek či derivátů, nebo kde likvidita klesne pod práh stanovený v souladu s čl. 8 odst. 3b. 2. Regulované trhy a investiční podniky a organizátoři trhu provozující systém MTF nebo OTF získají předem souhlas příslušného orgánu k navrhovanému opatření na odklad zveřejnění obchodu a tato opatření jasně sdělí účastníkům trhu a investorům obecně. ESMA sleduje uplatňování těchto opatření pro odklad zveřejnění obchodu a předkládá Komisi výroční zprávu o tom, jak jsou uvedená opatření využívána v praxi. 3. Komise prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 41 přijme opatření, která stanoví:
Kapitola 3 Povinnost nabízet údaje o obchodech samostatně a za přiměřených obchodních podmínek Článek 11 Povinnost poskytovat předobchodní a poobchodní údaje samostatně 1. Regulované trhy a organizátoři trhu a investiční podniky provozující systémy MTF a případně OTF zveřejňují informace zveřejňované v souladu s články 3 až 10 jako samostatně nabízené údaje o předobchodní a poobchodní transparentnosti. 2. Komise přijme po konzultaci s orgánem ESMA akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 41 opatření, která upřesní nabízení údajů o předobchodní a poobchodní transparentnosti, včetně úrovně členění údajů, které mají být zveřejněny, jak stanoví odstavec 1. Článek 12 Povinnost poskytovat předobchodní a poobchodní údaje za přiměřených obchodních podmínek 1 Regulované trhy, systémy MTF a případně OTF zveřejňují informace zveřejňované v souladu s články 3 až 10 za přiměřených obchodních podmínek a zajistí k informacím účinný a nediskriminační přístup. Informace jsou poskytovány bezplatně 15 minut po zveřejnění transakce. 2. Komise může přijmout akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 41 objasňujících přiměřené obchodní podmínky pro zveřejnění informací uvedených v odstavci 1. Hlava III Transparentnost pro systematické internalizátory a investiční podniky provozující mimoburzovní (OTC) obchody Článek 13 Povinnost investičních podniků zveřejňovat pevné kotace 1. Systematičtí internalizátoři akcií, depozitních certifikátů, fondů obchodovaných na burze, certifikátů a jiných podobných finančních nástrojů zveřejňují pevné kotace akcií, depozitních certifikátů, fondů obchodovaných na burze, certifikátů a jiných podobných finančních nástrojů přijatých k obchodování na regulovaném trhu nebo obchodovaných v systému MTF ▌, pro které jsou systematickými internalizátory a pro které existuje likvidní trh. V případě akcií, depozitních certifikátů, fondů obchodovaných na burze, certifikátů a jiných podobných finančních nástrojů, pro které neexistuje likvidní trh, sdělují systematičtí internalizátoři kotace svým klientům na požádání. 2. Tento článek a články 14, 15 a 16 se použijí na systematické internalizátory při obchodech s objemy nepřesahujícími standardní tržní objem. Na systematické internalizátory, kteří obchodují pouze objemy o velikosti přesahující standardní tržní objem, se tento článek nevztahuje. 3. Systematičtí internalizátoři mohou rozhodnout o objemu nebo objemech transakcí, jejichž ceny budou kotovat. Minimální kotovaný objem se rovná alespoň 10 % standardního tržního objemu akcie, depozitního certifikátu, fondu obchodovaného na burze, certifikátu nebo jiného podobného finančního nástroje. Pro konkrétní akcii, depozitní certifikát, fond obchodovaný na burze, certifikát či jiný podobný finanční nástroj zahrnuje každá kotace pevnou kupní nebo prodejní cenu pro objem nebo objemy až do velikosti standardního tržního objemu pro kategorii akcií, depozitních certifikátů, fondů obchodovaných na burze, certifikátů či jiných podobných finančních nástrojů, ke které daný finanční nástroj patří. Kotace rovněž odrážejí převažující tržní podmínky pro tuto akcii, depozitní certifikát, fond obchodovaný na burze, certifikát či jiný podobný finanční nástroj. 4. Akcie, depozitní certifikáty, fondy obchodované na burze, certifikáty a jiné podobné finanční nástroje se sdružují do kategorií na základě aritmetického průměru hodnoty příkazů prováděných pro tento finanční nástroj na trhu. Standardním tržním objemem každé kategorie akcií, depozitních certifikátů, fondů obchodovaných na burze, certifikátů a jiných podobných finančních nástrojů je objem představující aritmetický průměr hodnot příkazů provedených na trhu pro finanční nástroje patřící do každé kategorie. 5. Pro každou akcii, depozitní certifikát, fond obchodovaný na burze, certifikát nebo jiný podobný finanční nástroj se trh skládá ze všech příkazů provedených v souvislosti s daným finančním nástrojem v Evropské unii kromě příkazů, které ve srovnání s tržním objemem obvyklým pro daný finanční nástroj představují svým měřítkem velký rozsah. 6. Orgán příslušný pro trh nejrelevantnější z hlediska likvidity ve smyslu článku 23 stanoví nejméně jednou ročně na základě aritmetického průměru hodnot příkazů provedených na trhu pro danou akcii, depozitní certifikát, fond obchodovaný na burze, certifikát a jiný podobný finanční nástroj kategorii, ke které daný finanční nástroj patří. Tyto informace se zpřístupňují všem účastníkům trhu a předávají se orgánu ESMA, který je zveřejní na svých internetových stránkách. 7. K zajištění účinného oceňování akcií, depozitních certifikátů, fondů obchodovaných na burze, certifikátů a jiných podobných finančních nástrojů a k maximalizaci možnosti investičních podniků dosáhnout pro své klienty nejlepších podmínek přijme Komise prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 41 opatření, která stanoví prvky týkající se zveřejnění pevné kotace, jak je uvedeno v odstavci 1, a standardního tržního objemu, jak je uvedeno v odstavci 2. Článek 14 Provádění příkazů klientů 1. Systematičtí internalizátoři své kotace zveřejňují pravidelně a průběžně během obvyklé doby obchodování. Mohou své kotace kdykoli aktualizovat. Rovněž mohou za výjimečných podmínek na trhu své kotace stáhnout. Kotace se zveřejňuje způsobem snadno dostupným pro ostatní účastníky trhu za přiměřených obchodních podmínek. 2. Systematičtí internalizátoři provádějí při dodržení článku 27 směrnice .../.../EU [nová směrnice MiFID] příkazy, které obdrží od klientů v souvislosti s akciemi, depozitními certifikáty, fondy obchodovanými na burze, certifikáty a jinými podobnými finančními nástroji, pro které jsou systematickými internalizátory, za ceny kotované v okamžiku přijetí příkazu. V odůvodněných případech však mohou tyto příkazy provádět za cenu lepší, pokud tato cena spadá do zveřejněného rozpětí blízkého podmínkám trhu. 3. Systematičtí internalizátoři mohou také provádět příkazy, které obdrží od profesionálních klientů, za ceny odlišné od cen kotovaných, aniž by museli plnit požadavky stanovené v odstavci 2, a to u transakcí, u nichž je realizace několika cenných papírů součástí jedné transakce, nebo u příkazů, které podléhají podmínkám jiným než aktuální tržní cena. 4. Pokud systematický internalizátor, jenž uvádí pouze jednu kotaci nebo jehož nejvyšší kotace je nižší než standardní tržní objem, obdrží od klienta příkaz týkající se objemu vyššího, než je jím kotovaný objem, ale nižšího, než je standardní tržní objem, může se rozhodnout tu část příkazu, která přesahuje velikost jeho kotace, provést za předpokladu, že bude provedena za kotovanou cenu, není-li podle podmínek předchozích dvou odstavců dovoleno něco jiného. Pokud systematický internalizátor kotuje různé objemy a obdrží a rozhodne se provést příkaz spadající mezi tyto objemy, provede jej za jednu z kotovaných cen v souladu s článkem 28 směrnice …/…/EU [nová směrnice MiFID], není-li podle podmínek čl. 2 odst. 2 a 3 dovoleno něco jiného. 5. K zajištění účinného oceňování akcií, depozitních certifikátů, fondů obchodovaných na burze, certifikátů a jiných podobných finančních nástrojů a k maximalizaci možnosti investičních podniků dosáhnout pro jejich klienty nejlepších podmínek přijme Komise akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 41 opatření, která stanoví kritéria, kdy ceny spadají do zveřejněného rozpětí blízkého podmínkám trhu, jak je uvedeno v odstavci 2. 6. Komise je, po konzultaci s orgánem ESMA, zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 41objasňujících přiměřené obchodní podmínky pro zveřejňování kotací uvedených v odstavci 1. Článek 15 Povinnosti příslušných orgánů
Článek 16 Přístup ke kotacím 1 Systematičtí internalizátoři mohou na základě své obchodní politiky a objektivním a nediskriminačním způsobem rozhodnout, kterým investorům umožní přístup ke svým kotacím. Za tímto účelem musí mít jasná pravidla pro přístup ke svým kotacím. Systematičtí internalizátoři mohou odmítnout uzavřít nebo mohou ukončit obchodní vztahy s investory na základě obchodních důvodů, jakými jsou například solventnost investora, riziko protistrany a konečné vypořádání transakce. 2. K omezení rizika hromadění transakcí stejného klienta mohou systematičtí internalizátoři nediskriminačním způsobem omezit počet transakcí od téhož klienta, ke kterým se za zveřejněných podmínek zaváží. Rovněž mohou nediskriminačním způsobem a v souladu s článkem 28 směrnice …/…/EU [nová směrnice MiFID] omezit celkový počet současných transakcí různých klientů, avšak pouze v případě, kdy počet a/nebo objem příkazů ze strany klientů značně převyšuje normu. 3. K zajištění účinného oceňování akcií, depozitních certifikátů, fondů obchodovaných na burze, certifikátů a jiných podobných finančních nástrojů a k maximalizaci možnosti investičních podniků dosáhnout pro jejich klienty nejlepších podmínek přijme Komise, po konzultaci s orgánem ESMA, akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 41 opatření, jež stanoví:
Článek 17 Povinnost zveřejňovat pevné kotace dluhopisů, strukturovaných finančních produktů, emisních povolenek a derivátů 1. Systematičtí internalizátoři poskytují pevné kotace v dluhopisech a strukturované finanční produkty, které byly přijaty k obchodování na regulovaném trhu, nebo pro které byl vydán prospekt, emisní povolenky a deriváty, jež jsou způsobilé ke zúčtování či byly přijaty k obchodování na regulovaném trhu nebo jsou obchodovány v systému MTF či OTF, pro které jsou systematickými internalizátory a pro které existuje likvidní trh specifikovaný v článcích 7 a 8, jsou-li splněny tyto podmínky:
1a. Povinnost v odstavci 1 bude nastavena v souladu s čl. 7 odst. 1 a čl. 8 odst. 4 písm. aa) a od povinnosti lze upustit v případech, kdy jsou splněny podmínky stanovené v čl. 8 odst. 4 písm. b). 1b. Systematičtí internalizátoři jsou oprávněni své kotace kdykoli aktualizovat nebo je změnit, aby byli schopni reagovat na změnu tržních podmínek nebo napravení chyb. Rovněž mohou za výjimečných podmínek na trhu své kotace stáhnout. 2. Systematičtí internalizátoři poskytují pevné kotace poskytované podle odstavce 1 jiným klientům investičního podniku objektivním a nediskriminačním způsobem na základě své obchodní politiky, a to v souvislosti s kotovaným objemem, který nepřekročí nebo se pohybuje pod konkrétním maloobchodním objemem pro daný finanční nástroj. Systematičtí internalizátoři mohou odmítnout uzavřít nebo mohou ukončit obchodní vztahy s investory na základě zvážení činitelů obchodní povahy, jakými jsou například solventnost investora, riziko protistrany a vypořádací riziko. 3. Zaváží se k transakcím s jakýmkoli jiným klientem, kterému je kotace poskytnuta na základě jejich obchodní politiky, nepřekročí-li kotovaný objem konkrétní objem pro daný finanční nástroj. 4. Systematičtí internalizátoři mohou nediskriminačním a transparentním způsobem omezit počet transakcí s klienty, ke kterým se zaváží, podle jakékoli kotace. 5. Kotace vytvořené podle odstavce 1 v objemu uvedeném v odstavci 2 a 3, se zveřejňují způsobem snadno dostupným pro ostatní účastníky trhu za přiměřených obchodních podmínek. 6. Kotace zajistí, aby podnik splňoval své povinnosti podle článku 27 směrnice …/.../EU [nová směrnice MiFID], a případně odrážejí převažující tržní podmínky, pokud jde o ceny, za kterých jsou transakce uzavírány u stejných nebo podobných nástrojů na regulovaných trzích, v systému MTF nebo OTF. Článek 18 Sledování orgánem ESMA 1. Příslušné orgány a ESMA sledují uplatňování článku 17, pokud jde o objemy, jejichž kotace jsou poskytovány klientům investičního podniku a jiným účastníkům trhu v souvislosti s jinou obchodní činností podniku, a o to, do jaké míry kotace odrážejí převažující tržní podmínky v souvislosti s transakcemi se stejnými nebo podobnými nástroji, které se odehrávají na regulovaných trzích, v systému MTF či OTF. Do ...(21) od data vstupu v platnost předloží ESMA Komisi zprávu o uplatňování tohoto článku. V případě významné kotace a obchodní činnosti těsně nad prahovým objemem uvedeným v čl. 17 odst. 3 nebo mimo převažující tržní podmínky předloží orgánu ESMA Komisi zprávu před uplynutím této lhůty. 2. Komise po konzultaci s orgánem ESMA přijme prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 41 opatření, která stanoví objemy konkrétně se vztahující k finančnímu nástroji uvedené v čl. 17 odst. 2 a 3 pro transakce podniku s jakýmkoli jiným klientem, jemuž je kotace poskytnuta, poskytuje pevné kotace, které jsou k dispozici jiným klientům. Do té doby, dokud nebude stanoven vyšší práh prostřednictvím takových aktů v přenesené pravomoci pro konkrétní finanční nástroj, velikost konkrétního finančního nástroje je 100 000 EUR. 3. Komise přijme prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 41 opatření, která objasňují, co jsou přiměřené obchodní podmínky zveřejňování kotací uvedené v čl. 17 odst. 5. Článek 19 Zveřejnění informací prováděné investičními podniky, včetně systematických internalizátorů, po uskutečnění obchodu s akciemi, depozitními certifikáty, fondy obchodovanými na burze, certifikáty a jinými podobnými finančními nástroji 1. Investiční podniky, které uzavírají na vlastní účet nebo na účet klientů transakce s akciemi, depozitními certifikáty, fondy obchodovanými na burze, certifikáty či jinými podobnými finančními nástroji přijatými k obchodování na regulovaném trhu nebo obchodovanými v systému MTF ▌, zveřejňují v okamžiku, který je vzhledem k technickým možnostem co nejbližší reálnému času, objem a cenu těchto transakcí, jakož i čas, kdy byly uzavřeny. Tyto informace se zveřejňují prostřednictvím APA. 2. Informace zveřejňované v souladu s odstavcem 1 a lhůty, v nichž jsou zveřejňovány, splňují požadavky přijaté podle článku 6. Pokud opatření přijatá podle článku 6 stanoví pro určité kategorie transakcí s akciemi, depozitními certifikáty, fondy obchodovanými na burze, certifikáty či jinými podobnými finančními nástroji odklad v předávání zpráv, vztahuje se tato možnost obdobně na transakce uzavřené mimo regulované trhy nebo systémy MTF ▌. 3. Komise prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 41 může přijmout opatření, která stanoví následující:
Článek 20 Zveřejnění informací prováděné investičními podniky, včetně systematických internalizátorů, po uskutečnění obchodu s dluhopisy, strukturovanými finančními produkty, emisními povolenkami a deriváty 1. Investiční podniky, které uzavírají na vlastní účet nebo na účet klientů transakce s dluhopisy a strukturovanými finančními produkty přijatými k obchodování na regulovaném trhu nebo pro něž byl vydán prospekt, s emisními povolenkami a s deriváty, které jsou způsobilé ke zúčtování ▌nebo jsou přijaty k obchodování na regulovaném trhu v souladu s čl. 5 odst. 2 nařízení (EU) č. 648/2012 či jsou obchodovány v systému MTF nebo OTF, zveřejňují objem a cenu těchto transakcí, jakož i čas, kdy byly uzavřeny. Tyto informace se zveřejňují prostřednictvím APA. 2. Informace zveřejňované v souladu s odstavcem 1 a lhůty, v nichž jsou zveřejňovány, splňují požadavky přijaté podle článku 10. Pokud opatření přijatá podle článku 10 stanoví pro určité kategorie transakcí s dluhopisy, strukturovanými finančními produkty, emisními povolenkami nebo deriváty odklad předávání zpráv nebo souhrnné předávání zpráv nebo vynechání objemu transakcí, vztahuje se tato možnost obdobně na transakce uzavřené mimo regulované trhy, systémy MTF či OTF. 3. Komise prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 41 může přijmout opatření, která stanoví následující:
HLAVA IV PRAVIDLA PRO HLÁŠENÍ OBCHODŮ Článek 21 Povinnost zachovat integritu trhů Aniž je dotčeno rozdělení odpovědnosti za vynucování nařízení (EU) No …/… [nové nařízení o zneužívání trhu], příslušné orgány, které v souladu s článkem 31 nařízení (EU) č. 1095/2010 koordinuje ESMA, sledují činnosti investičních podniků k zajištění toho, aby jednaly čestně, poctivě, profesionálně a způsobem podporujícím integritu trhu. Článek 22 Povinnost vést záznamy 1. Investiční podniky uchovávají nejméně po dobu pěti let pro příslušný orgán příslušné údaje týkající se všech transakcí s finančními nástroji, které provedly na vlastní účet nebo na účet klienta. V případě transakcí provedených na účet klientů obsahují záznamy všechny informace a údaje o totožnosti klienta a informace požadované podle směrnice 2005/60/ES. ESMA může požádat o přístup k těmto údajům v souladu s postupem a podmínkami stanovenými v článku 35 nařízení (EU) č. 1095/2010. 2. Organizátor regulovaného trhu, systému MTF nebo OTF uchovává nejméně po dobu pěti let pro příslušný orgán příslušné údaje týkající se všech příkazů pro finanční nástroje sdělované prostřednictvím jejich systémů. Záznamy obsahují všechny údaje vyžadované pro účely čl. 23 odst. 1 a 3. Pokud jde o přístup příslušných orgánů k informacím podle ustanovení tohoto odstavce, je úkolem usnadňovat a koordinovat postupy pověřen orgán ESMA. Článek 23 Povinnost předkládat hlášení o transakcích 1. Investiční podniky, které provádějí transakce s finančními nástroji, předkládají hlášení obsahující podrobnosti o takových transakcích příslušnému orgánu co nejrychleji, nejpozději do konce následujícího pracovního dne. Příslušné orgány přijmou v souladu s článkem 89 směrnice …/…/EU [nová směrnice MiFID] opatření nezbytná k zajištění toho, že tyto informace obdrží rovněž orgán ESMA a orgán příslušný trhu nejrelevantnějšího z hlediska likvidity těchto finančních nástrojů. 2. Odstavec 1 se vztahuje na následující finanční nástroje, pokud jsou obchodovány mimo obchodní místo:
3. Hlášení obsahují zejména podrobnosti o druhu, kategorii aktiv, názvech a číslech nakoupených nebo prodaných nástrojů, množství, data a časy provedení a ceny transakcí, informace k identifikaci klientů, na jejichž účet investiční podnik transakci uskutečnil, informace k identifikaci osob a počítačových algoritmů v investičním podniku zodpovědných za investiční rozhodnutí a uskutečnění transakce a informace k identifikaci dotyčného investičního podniku a označení k určení krátkodobého prodeje akcií nebo druhového nástroje vydané státním emitentem jak je stanoveno v článku 3 nařízení (EU) č. 236/2012. U transakcí neprováděných na regulovaném trhu, v systému MTF nebo OTF hlášení také obsahují informace k identifikaci druhů transakcí v souladu s opatřeními, která mají být přijata podle čl. 19 odst. 3 písm. a) a čl. 20 odst. 3 písm. a). V případě komoditních derivátů zprávy rovněž uvedou, zda transakce objektivně měřitelným způsobem snižují rizika v souladu s článkem 59 směrnice .../.../EU [nová směrnice MiFID]. 4. Investiční podniky, které předávají příkazy, uvedou druh, kategorii aktiv, předání uvedeného příkazu všechny podrobnosti vyžadované pro účely odstavců 1 a 3. Místo uvedení informací k identifikaci klientů, jejichž jménem investiční podnik uvedený příkaz předal, nebo informací k identifikaci osob a počítačových algoritmů v investičním podniku zodpovědných za investiční rozhodnutí a uskutečnění transakce se může investiční podnik také rozhodnout ohlásit předávaný příkaz v souladu s požadavky podle odstavce 1. 5. Organizátoři regulovaného trhu, systémů MTF nebo OTF ohlásí podrobnosti transakcí s nástroji obchodovanými na jejich platformě, které prostřednictvím jejich systémů uskutečňuje podnik, na nějž se toto nařízení nevztahuje, v souladu s odstavci 1 a 3. 5a. Při podávání informací k identifikaci klientů, podle požadavku uvedeného v odstavcích 3 a 4, použijí investiční podniky identifikátor právnického subjektu zřízený pro účely identifikace klientů, které jsou právnickými osobami, ve tvaru 20-místného alfanumerického kódu. Orgán ESMA vypracuje pokyny s cílem zajistit, aby uplatňování identifikátorů právnického subjektu v rámci Unie bylo v souladu s mezinárodními normami, a to zejména s normami stanovenými Radou pro finanční stabilitu. 6. Hlášení vypracovává pro příslušný orgán investiční podnik sám či schválený mechanismus hlášení (ARM) jeho jménem nebo regulovaný trh, systém MTF či OTF, prostřednictvím jehož systémů byla transakce dokončena. Příslušný orgán může jako schválený mechanismus hlášení schválit systém párování obchodů nebo zpravodajský systém, včetně registrů obchodních údajů zaregistrovaných či uznaných v souladu s hlavou VI nařízení (EU) č. 648/2012▌. Pokud příslušnému orgánu podává hlášení o transakci přímo regulovaný trh, systém MTF, OTF nebo ARM, lze od povinnosti investičního podniku stanovené v odstavci 1 upustit. Pokud byly transakce ohlášeny registru obchodních údajů v souladu s článkem 9 nařízení (EU) č. 648/2012 a pokud tato hlášení obsahují údaje požadované podle odstavců 1 a 3, včetně příslušných regulačních technických norem ohledně formy a obsahu zpráv, a soustavně jsou předkládány relevantnímu příslušnému orgánu v časové lhůtě stanovené v odstavci 1, považuje se povinnost investičního podniku stanovená v odstavci 1 za splněnou. 6a. Příslušné orgány předají všechny přijaté informace pro ohlašování transakcí na úrovni Unie podle tohoto článku do jednotného systému, který stanoví orgán ESMA. Tento jednotný systém umožní relevantním příslušným orgánům přístup ke všem informacím ohlášeným podle tohoto článku. 7. Jestliže se v souladu s čl. 37 odst. 8 směrnice …/…/EU [nová směrnice MiFID] hlášení podle tohoto článku předávají příslušnému orgánu hostitelského členského státu, předá tento orgán tyto informace příslušným orgánům domovského členského státu investičního podniku, pokud se tyto nerozhodnou, že si uvedené informace obdržet nepřejí. 8. ESMA vypracuje návrhy regulačních technických norem, v nichž upřesní:
Orgán ESMA předá uvedené návrhy regulačních technických norem Komisi do ...(22). Komisi je svěřena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010. 9. ESMA do .... (23)* ▌předloží Komisi zprávu o fungování tohoto článku, včetně jeho návaznosti na další povinnosti spojené s předkládáním zpráv podle nařízení (EU) č. 648/2012 a toho, zda obsah a formát hlášení o transakcích obdržených a vyměňovaných mezi jednotným systémem uvedeným v odstavci 6a a mezi příslušnými orgány umožňuje komplexně sledovat činnosti investičních podniků v souladu s článkem 21 tohoto nařízení. Komise může přijmout kroky k navržení jakýchkoli změn, včetně ustanovení o předávání transakcí pouze jednotnému systému uvedenému v odstavci 6a nikoli příslušným orgánům ▌. Komise předá zprávu orgánu ESMA Evropskému parlamentu a Radě. Článek 23a Povinnost poskytnout referenční údaje o nástroji 1. Pokud jde o nástroje, které jsou přijaty k obchodování na regulovaných trzích nebo obchodované v systémech MTF nebo OTF, tato obchodní místa systematicky poskytují orgánu ESMA a příslušným orgánům identifikační referenční údaje o nástroji pro účely hlášení o transakcích podle článku 21. Tyto referenční údaje o daném nástroji se předkládají orgánu ESMA a příslušným orgánům před zahájením obchodování s daným nástrojem. Co se týče dalších nástrojů, ESMA a příslušné orgány zajistí, aby profesní sdružení a jiné podobné orgány, které shromažďují a distribuují referenční údaje o nástroji, dodávaly tyto údaje včetně příslušných referenčních údajů. 2. Povinnost uvedená v odstavci 1 tohoto článku se vztahuje pouze na finanční nástroje uvedené v čl. 23 odst. 2. Nevztahuje se tudíž na žádný jiný nástroj. 3. Referenční údaje o nástroji uvedené v odstavci 1 se případně aktualizují, aby byla zajištěna jejich vhodnost. 4. S cílem umožnit, aby příslušné orgány sledovaly v souladu s článkem 21 činnosti investičních podniků pro zajištění toho, že budou jednat čestně, poctivě, profesionálně a způsobem podporujícím integritu trhu, ESMA a příslušné orgány zavedou nezbytné mechanismy za účelem zajištění toho, že:
5. ESMA vypracuje návrhy regulačních technických norem, v nichž upřesní:
ESMA předloží návrhy uvedených regulačních technických norem Komisi do ...(24). Komisi je svěřena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010. HLAVA V deriváty Článek 24 Povinnost obchodovat na regulovaných trzích, v systému MTF nebo OTF 1. Finanční protistrany vymezené v čl. 2 odst. 8 nařízení (EU) č. 648/2012 a nefinanční protistrany, které splňují podmínky uvedené v čl. 10 odst. 1b tohoto nařízení, uzavírají transakce, jež nejsou transakcemi uvnitř skupiny vymezenými v článku 3 ani transakcemi, které spadají do přechodných ustanovení v článku 89 tohoto nařízení, s jinými finančními protistranami nebo nefinančními protistranami, které splňují podmínky uvedené v čl. 10 odst. 1b nařízení [] (EMIR), v souvislosti s deriváty náležejícími do třídy derivátů rovněž prohlášené za podléhající obchodní povinnosti v souladu s postupem stanoveným v článku 26 a zapsané v registru uvedeném v článku 27 pouze:
2. Obchodní povinnost se vztahuje také na protistrany uvedené v odstavci 1, které uzavírají transakce s deriváty náležejícími k derivátům prohlášeným za podléhající obchodní povinnosti s finančními institucemi třetích zemí nebo s jinými subjekty třetích zemí, jež by podléhaly zúčtovací povinnosti, kdyby byly usazeny v Unii. Obchodní povinnost se také vztahuje na subjekty třetích zemí, které by podléhaly zúčtovací povinnosti, kdyby byly usazeny v Unii, a které uzavírají transakce s deriváty náležejícími k derivátům prohlášeným za podléhající obchodní povinnosti, za předpokladu, že smlouva má přímý, podstatný a předvídatelný dopad v rámci Unie nebo je-li tato povinnost nutná nebo vhodná, aby se zabránilo obejití jakéhokoli ustanovení tohoto nařízení. Orgán ESMA pravidelně sleduje činnost s deriváty, které nebyly prohlášeny za podléhající obchodní povinnosti uvedené v čl. 24 odst. 1, aby určil případy, kde konkrétní kategorie smluv může představovat systémové riziko, a zabránil regulatorní arbitráži mezi derivátovými transakcemi podléhajícími a nepodléhajícími obchodní povinnosti a derivátové transakce, které nepodléhají obchodní povinnosti. 3. Deriváty prohlášené za podléhající obchodní povinnosti podle čl. 24 odst. 1 jsou způsobilé k přijetí k obchodování na regulovaném trhu nebo k obchodování v jakémkoli obchodním místě, jak je uvedeno v odstavci 1, a to nevýlučně a nediskriminačně. 4. Komise může přezkumným postupem uvedeným v čl. 42 odst. 2 přijímat rozhodnutí stanovující, že právní a dohledový rámec třetí země zajišťuje, že obchodní místo, které získalo povolení v této třetí zemi, splňuje právně závazné požadavky, které jsou rovnocenné požadavkům na obchodní místa uvedená v odst. 1 písm. a), b) a c) tohoto článku, vyplývajícím z tohoto nařízení, ze směrnice .../.../EU [nová směrnice MiFID] a z nařízení (EU) č. …/... . [nové nařízení o zneužívání trhu] a jejichž plnění v dané třetí zemi podléhá účinnému dohledu a vymáhání.
5. ESMA vypracuje návrhy regulačních technických norem, které stanoví typy smluv uvedených v odstavci 2, jež mají přímý, podstatný a předvídatelný dopad v rámci Unie, a případy, kdy je nutné nebo vhodné uložit obchodní povinnost, aby se zabránilo obcházení jakéhokoli ustanovení tohoto nařízení. ESMA předloží návrhy uvedených regulačních technických norem Komisi do ...(25). Komisi je svěřena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010. Kde je to možné, regulační technické normy uvedené v tomto odstavci jsou stejné, jako ty, které se přijímají v souladu s čl. 4 odst. 4 nařízení (EU) č. 648/2012. Článek 25 Zúčtovací povinnost pro deriváty obchodované na regulovaných trzích Organizátor regulovaného trhu zajistí, aby všechny transakce s deriváty, jež spadají do kategorie derivátů podléhajících zúčtovací povinnosti podle čl. 5 odst. 2 nařízení (EU) č. 648/2012 uzavřené na regulovaném trhu zúčtovala ústřední protistrana. Článek 26 Postup uložení obchodní povinnosti 1. ESMA vypracuje návrhy regulačních technických norem k určení:
ESMA předloží návrhy regulačních technických norem uvedené v prvním pododstavci Komisi do tří měsíců od doby, kdy Komise přijme regulační technické normy v souladu s čl. 5 odst. 2 nařízení (EU) č. 648/2012. Před předložením návrhů prováděcích technických norem Komisi ke schválení provede ESMA veřejnou konzultaci, a je-li to vhodné, může konzultovat s příslušnými orgány třetích zemí. Komisi je svěřena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010. 2. Aby obchodní povinnost nabyla účinku:
3. Při vypracovávání návrhů regulačních technických norem zmiňovaných v odstavci 1, považuje ESMA kategorii derivátů nebo její příslušnou podskupinu za dostatečně likvidní při zohlednění alespoň těchto kritérií:
ESMA rovněž určí, zda kategorie derivátů nebo její příslušná podskupina je dostatečně likvidní pouze v transakcích, které nepřekročí určitý objem. 4. ESMA z vlastního podnětu v souladu s kritérii stanovenými v odstavci 2 a po provedení veřejné konzultace určí a oznámí Komisi kategorie derivátů nebo jednotlivé derivátové smlouvy, které by měly podléhat obchodní povinnosti v místech uvedených v čl. 24 odst. 1, ale pro které ještě žádná ústřední protistrana neobdržela povolení podle článku 14 nebo 15 nařízení (EU) č. 648/2012 nebo které nejsou přijaty k obchodování na regulovaném trhu či obchodovány v místě uvedeném v čl. 24 odst. 1. Po oznámení uvedeném v prvním pododstavci orgán ESMA zveřejní výzvu k vypracování návrhů na obchodování dotyčných derivátů v místech uvedených v čl. 24 odst. 1. 5. ESMA v souladu s odstavcem 1 předloží Komisi nové návrhy regulačních technických norem, které pozměňují stávající regulační technické normy, pozastavují jejich platnost nebo je ruší, kdykoli dojde k podstatné změně kritérií stanovených v odstavci 2. Předtím může ESMA, je-li to vhodné, konzultovat s příslušnými orgány třetích zemí. Komisi je svěřena pravomoc pozměnit stávající regulační technické normy, pozastavit jejich platnost a zrušit je v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010. 6. ESMA vypracuje návrhy regulačních technických norem, které stanoví kritéria uvedená v odst. 2 (b).
Článek 27 Registr derivátů podléhajících obchodní povinnosti ESMA zveřejní a vede na své internetové stránce registr, který vyčerpávajícím a jednoznačným způsobem specifikuje deriváty, jež podléhají obchodní povinnosti v místech uvedených v čl. 24 odst. 1, místa, kde jsou přijaty k obchodování nebo obchodovány, a data, od kterých povinnost nabývá účinku. HLAVA VI Nediskriminační přístup k zúčtování pro finanční nástroje Článek 28 Nediskriminační přístup k ústřední protistraně 1. Aniž je dotčen článek 7 nařízení (EU) č. 648/2012, ústřední protistrana přijímá ke zúčtování převoditelné cenné papíry a nástroje peněžního trhu nediskriminačním a transparentním způsobem, včetně požadavků na kolaterál a poplatků za přístup, bez ohledu na obchodní místo, ve kterém je transakce provedena, pokud by tento přístup jednoznačně neohrozil hladké nebo řádné fungování ústřední protistrany nebo fungování finančních trhů způsobem, který vede k systémovým rizikům. Toto by obchodnímu místu zejména mělo zajistit právo na nediskriminační zacházení, pokud jde o způsob, jakým je se smlouvami obchodovanými na jeho platformě zacházeno ▌. Tento požadavek se nevztahuje na žádnou derivátovou smlouvu, která již podléhá povinnosti přístupu podle článku 7 nařízení (EU) č. 648/2012. Přístup obchodního místa k ústřední protistraně podle tohoto článku bude poskytnut, pouze pokud by tento přístup nevyžadoval interoperabilitu nebo pokud by neohrozil hladké nebo řádné fungování trhů nebo by nemohl nepříznivě ovlivnit systémové riziko. 2. Žádost o přístup k obchodnímu místu ústřední protistrana formálně předloží obchodnímu místu a jeho relevantnímu příslušnému orgánu. 3. Ústřední protistrana obchodnímu místu písemně do dvanácti měsíců odpoví, zda přístup povoluje pod podmínkou, že relevantní příslušný orgán nezamítl přístup podle odstavce 4, nebo nepovoluje. Ústřední protistrana může žádost o přístup zamítnout pouze na základě komplexní analýzy rizik a za podmínek specifikovaných v odstavci 6. Jestliže ústřední protistrana přístup zamítne, uvede ve své odpovědi plné zdůvodnění a písemně o svém rozhodnutí informuje svůj příslušný orgán. Ústřední protistrana přístup umožní do tří měsíců od poskytnutí kladné odpovědi na žádost o přístup. Jakékoli související náklady, které vyplynou z odstavců 1 až 3, nese obchodní místo, které o přístup žádá, nedohodne-li se ústřední protistrana a obchodní místo, které o přístup žádá, jinak. 4. Příslušný orgán ústřední protistrany může obchodnímu místu odepřít přístup k ústřední protistraně, pouze pokud by tento přístup ohrozil hladké nebo řádné fungování finančních trhů. Jestliže příslušný orgán odepře přístup na uvedeném základě, vydá své rozhodnutí do dvou měsíců od obdržení žádosti uvedené v odstavci 2 a poskytne ústřední protistraně a obchodnímu místu plné zdůvodnění včetně důkazů, ze kterých rozhodnutí vychází. 5. Obchodní místo usazené v třetí zemi může o přístup k ústřední protistraně usazené v Unii požádat, pouze jestliže Komise ve vztahu k dané třetí zemi přijala rozhodnutí v souladu s čl. 24 odst. 4, a za předpokladu, že právní rámec dotčené třetí země zajistí účinné rovnocenné uznání práva obchodních míst povolených podle směrnice …/…/EU [nová směrnice MiFID] požádat o přístup k ústředním protistranám usazeným v uvedené třetí zemi. 6. Orgán ESMA vypracuje návrhy regulačních technických norem, jimiž upřesní:
Komisi je svěřena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010. Článek 28 a Zúčtovací povinnost pro akciové nástroje a dluhopisy obchodované na regulovaných trzích, MTF a OTF Organizátor regulovaného trhu, MTF nebo OTF zajistí, aby všechny transakce s akciovými nástroji a dluhopisy, které jsou uzavřeny na regulovaném trhu, MTF či OTF, byly zúčtovány ústřední protistranou, pokud ústřední protistrana daný finanční nástroj k zúčtování přijme. Článek 29 Nediskriminační přístup k obchodnímu místu 1. Aniž je dotčen článek 8 nařízení (EU) č. 648/2012 poskytne pro převoditelné cenné papíry a nástroje peněžního trhu obchodní místo na požádání jakékoli ústřední protistraně povolené nebo uznané nařízením (EU) č. 648/2012, která si přeje zúčtovat finanční transakce prováděné v uvedeném obchodním místě, nediskriminačním a transparentním způsobem údaje o obchodech, včetně poplatků za přístup. Tento požadavek se nevztahuje na žádnou derivátovou smlouvu, která již podléhá povinnosti přístupu podle článku 8 nařízení (EU) č. 648./2012. 2. Žádost o přístup k obchodnímu místu ústřední protistrana formálně předloží obchodnímu místu a jeho relevantnímu příslušnému orgánu. 3. Obchodní místo ústřední protistraně písemně odpoví do tří měsíců, zda přístup povoluje pod podmínkou, že relevantní příslušný orgán nezamítl přístup podle odstavce 4, nebo nepovoluje. Obchodní místo může přístup odepřít pouze na základě komplexní analýzy rizik a za podmínek specifikovaných podle odstavců 4 a 6. Je-li přístup zamítnut, poskytne obchodní místo ve své odpovědi plné zdůvodnění a písemně o svém rozhodnutí informuje svůj příslušný orgán. Obchodní místo přístup umožní do tří měsíců od poskytnutí kladné odpovědi na žádost o přístup. 4. Příslušný orgán obchodního místa může ústřední protistraně odepřít přístup k obchodnímu místu týkající se převoditelných cenných papírů a nástrojů peněžního trhu, pouze pokud by tento přístup ohrozil hladké nebo řádné fungování trhů. [pozm. návrh 7] 4a. Jestliže příslušný orgán odepře přístup na uvedeném základě, vydá své rozhodnutí do dvou měsíců od obdržení žádosti uvedené v odstavci 2 a poskytne obchodnímu místu a ústřední protistraně plné zdůvodnění včetně důkazů, ze kterých jeho rozhodnutí vychází. 5. Ústřední protistrana usazená v třetí zemi může o přístup k obchodnímu místu v Unii požádat, je-li daná ústřední protistrana uznaná podle článku 25 nařízení (EU) č. 648/2012, a za předpokladu, že právní rámec uvedené třetí země stanoví účinné rovnocenné uznání práva ústřední protistrany povolené podle nařízení (EU) č. 648/2012 na přístup k obchodním místům usazeným v uvedené třetí zemi. 6. Orgán ESMA vypracuje návrhy regulačních technických norem, jimiž stanoví:
Komisi je svěřena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.[pozm. návrh 8] ▌ Hlava VII Dohledová opatření v oblasti zásahů u produktů a pozic Kapitola 1 Zásahy u produktů Článek 31 Pravomoci orgánu ESMA k zásahům ▌ -1. V souladu s čl. 9 odst. 2 nařízení (EU) č. 1095/2010 orgán ESMA sleduje investiční produkty, včetně strukturovaných vkladů a finančních nástrojů, které jsou uváděny, distribuovány nebo prodávány v Unii, a ve spolupráci s příslušnými orgány může aktivně prověřovat nové investiční produkty nebo finanční nástroje před uvedením na trh, distribucí nebo prodejem v Unii. 1. V souladu s čl. 9 odst. 5 nařízení (EU) č. 1095/2010 může ESMA, pokud se rozumně domnívá, že jsou splněny podmínky stanovené v odstavcích 2 a 3, v Unii dočasně zakázat nebo omezit:
Zákaz či omezení se může použít za okolností stanovených orgánem ESMA nebo může podléhat výjimkám stanoveným tímto orgánem. 2. ESMA přijme rozhodnutí podle odstavce 1, pokud jsou splněny všechny následující podmínky:
V případě, že jsou podmínky stanovené v prvním pododstavci splněny, může orgán ESMA preventivně stanovit zákaz nebo omezení podle odstavce 1 předtím, než je investiční produkt nebo finanční nástroj uveden na trh nebo prodán klientům. 3. Při přijímání opatření podle tohoto článku vezme ESMA v úvahu, v jakém rozsahu opatření:
Pokud příslušný orgán nebo příslušné orgány přijaly opatření podle článku 32, může ESMA přijmout kterékoli z opatření uvedených v odstavci 1, aniž by vydával stanovisko stanovené v článku 33. 4. Než ESMA rozhodne o přijetí jakéhokoli opatření podle tohoto článku, oznámí opatření, které navrhuje, příslušným orgánům. 4a. ESMA před přijetím rozhodnutí podle odstavce 1 oznámí svůj záměr stanovit zákaz nebo omezení investičního produktu či finančního nástroje, pokud nedojde k určitým změnám v rysech investičního produktu nebo finančního nástroje ve stanovené lhůtě. 5. ESMA zveřejní na své internetové stránce oznámení o každém rozhodnutí přijmout jakékoli opatření podle tohoto článku. Oznámení specifikuje podrobnosti zákazu nebo omezení a okamžik po zveřejnění oznámení, od kterého opatření nabudou účinku. Zákaz nebo omezení se vztahuje pouze na kroky uskutečněné poté, co opatření nabudou účinku. 6. Zákaz nebo omezení uložené podle odstavce 1 přezkoumává ESMA v přiměřených intervalech, nejméně však každé tři měsíce. ▌Není-li zákaz nebo omezení obnoveno po uplynutí uvedené tříměsíční lhůty, jeho platnost skončí. 7. Opatření přijaté orgánem ESMA podle tohoto článku má přednost před veškerými předchozími opatřeními, která přijal příslušný orgán. 8. Komise prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 41 přijme opatření stanovující kritéria a faktory, které ESMA zohlední při určování, zda nastaly hrozby pro ochranu investorů nebo pro řádné fungování a integritu finančních trhů a pro stabilitu celého finančního systému v Unii či jeho části uvedené v odst. 2 písm. a). Tyto akty v přenesené pravomoci umožní orgánu ESMA v případě potřeby jednat preventivně, přičemž nebude povinen před uložením opatření vyčkat na uvedení produktů nebo finančních nástrojů na trh nebo na provedení daného druhu finanční činnosti nebo praktiky. Článek 32 Zásahy příslušných orgánů u produktů -1. Příslušné orgány sledují investiční produkty, včetně strukturovaných vkladů a finančních nástrojů, které jsou uváděny, distribuovány nebo prodávány v jejich členském státě nebo z něj dále distribuovány či prodávány, a mohou aktivně prověřovat nové investiční produkty nebo finanční nástroje před uvedením na trh, distribucí nebo prodejem v členském státě nebo z něj. Zvláštní pozornost je věnována finančním nástrojů, jež nabízejí replikaci komoditního indexu. 1. Příslušný orgán může v členském státě nebo z členského státu zakázat či omezit:
2. Příslušný orgán může přijmout opatření uvedené v odstavci 1, pokud se rozumně domnívá, že:
V případě, že jsou splněny podmínky stanovené v prvním pododstavci, měl by být příslušný orgán schopen preventivně stanovit zákaz nebo omezení předtím, než je investiční produkt nebo finanční nástroj uveden na trh, distribuován nebo prodán klientům. Zákaz či omezení se může použít za okolností stanovených příslušným orgánem nebo podléhat výjimkám stanoveným tímto orgánem. 2a. Příslušný orgán před přijetím rozhodnutí dle odstavce 1 oznámí svůj záměr stanovit zákaz nebo omezení investičního produktu či finančního nástroje, pokud nedojde k určitým změnám v rysech investičního produktu nebo finančního nástroje ve stanovené lhůtě. 3. Příslušný orgán nestanoví zákaz či omezení podle tohoto článku, pokud nejméně jeden týden před přijetím opatření všem ostatním zapojeným příslušným orgánům a orgánu ESMA písemně nebo prostřednictvím jiného komunikačního prostředku dohodnutého mezi orgány neoznámil podrobnosti o:
3a. Pokud by čas potřebný pro konzultaci v souladu s odst. 2 písm. d) a odklad o jeden měsíc uvedený v odstavci 3 mohly spotřebitelům způsobit nevratné škody, může příslušný orgán přijmout dočasné opatření podle tohoto článku, a to na dobu nejvýše tří měsíců. V takovém případě příslušný orgán okamžitě uvědomí veškeré další orgány a orgán ESMA o podniknutých krocích. 4. Příslušný orgán na svých internetových stránkách zveřejní oznámení o každém rozhodnutí uložit zákaz nebo omezení uvedené v odstavci 1. Oznámení specifikuje podrobnosti zákazu nebo omezení, okamžik po zveřejnění oznámení, od kterého opatření nabudou účinku, a důkazy, podle nichž je přesvědčen, že je splněna každá z podmínek v odstavci 1. Zákaz nebo omezení se týká pouze opatření přijatých po zveřejnění oznámení. 5. Příslušný orgán zákaz nebo omezení zruší, jestliže podmínky v odstavci 1 již neplatí. 6. Komise prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 41 přijme opatření stanovující kritéria a faktory, které příslušné orgány zohlední při určování, zda nastaly hrozby pro ochranu investorů nebo pro řádné fungování a integritu finančních trhů a pro stabilitu celého finančního systému v Unii či jeho části uvedené v odst. 2 písm. a). Článek 33 Koordinace orgánem ESMA 1. ESMA usnadňuje a koordinuje opatření přijatá příslušnými orgány podle článku 32. ESMA zejména zajistí, aby opatření přijatá příslušným orgánem byla odůvodněná a přiměřená a aby příslušné orgány zaujímaly, je-li to vhodné, konzistentní přístup. 2. Poté, co obdrží oznámení podle článku 32 o opatření, které má být uloženo podle uvedeného článku, přijme ESMA stanovisko, v němž uvede, zda se domnívá, že jsou zákaz či omezení odůvodněné a přiměřené. Jestliže se ESMA domnívá, že je pro řešení rizika nutné, aby opatření přijaly i další příslušné orgány, rovněž to ve svém stanovisku uvede. Stanovisko se zveřejní na internetových stránkách orgánu ESMA. 3. Pokud příslušný orgán navrhne přijetí nebo přijme opatření v rozporu se stanoviskem orgánu ESMA podle odstavce 2 nebo odmítne přijmout opatření v rozporu s tímto stanoviskem, ihned na svých internetových stránkách zveřejní oznámení s úplným vysvětlením důvodů, které jej k tomu vedou. Kapitola 2 Pozice Článek 34 Koordinace vnitrostátních opatření pro řízení pozic a limitů pozic orgánem ESMA 1. ESMA usnadňuje a koordinuje opatření přijatá příslušnými orgány podle čl. 71 odst. 2 písm. i) a čl. 72 písm. f) a g) směrnice …/…/EU [nová směrnice MiFID]. ESMA zejména zajistí, aby příslušné orgány uplatňovaly jednotný přístup, pokud jde o to, kdy jsou tyto pravomoci vykonávány, o povahu a rozsah působnosti uložených opatření a o dobu trvání a návaznost případných opatření. 2. Poté, co ESMA obdrží oznámení o jakémkoli opatření podle čl. 83 odst. 5 směrnice …/…/EU [nová směrnice MiFID], toto opatření a jeho důvody zaznamená. V souvislosti s opatřeními podle čl. 72 odst. 1 písm. f) a g) směrnice …/…/EU [nová směrnice MiFID] vede a zveřejní na své internetové stránce databázi se souhrny platných opatření včetně podrobností o dotčené osobě nebo kategorii osob, příslušných finančních nástrojích, případných množstevních opatřeních nebo prahových objemech, jako je maximální čistá pozice, kterou osoby mohou uzavřít nebo udržet po dobu konkrétního časového období před dosažením limitu, o případných výjimkách a o důvodech, jež k tomu vedly. Článek 35 Pravomoci orgánu ESMA v souvislosti s řízením pozic 1. V souladu s čl. 9 odst. 5 nařízení (EU) č. 1095/2010 ESMA v případě, že je splněna jedna z podmínek uvedených v odstavci 2, přijme jedno nebo několik z těchto opatření: [pozm. návrh 2]
2. Orgán ESMA může přijímat rozhodnutí podle odstavce 1 ▌v případě, že je splněna jedna z těchto podmínek: [pozm. návrh 9]
Opatření, která se týkají velkoobchodních energetických produktů, se přijímají po konzultaci s Agenturou pro spolupráci energetických regulačních orgánů zřízenou podle nařízení (ES) č. 713/2009. 3. Při přijímání opatření uvedených v odstavci 1 vezme ESMA v úvahu, v jakém rozsahu opatření:
4. Předtím, než se rozhodne uložit nebo obnovit kterékoli z opatření uvedených v odstavci 1, oznámí ESMA relevantním příslušným orgánům opatření, které navrhuje. V případě žádosti podle odst. 1 písm. a) nebo b) obsahuje oznámení totožnost osoby či osob, kterým byla žádost určena, a její podrobnosti a důvody. V případě opatření podle odst. 1 písm. c) obsahuje oznámení podrobnosti o dotčené osobě nebo kategorii osob, příslušných finančních nástrojích, příslušných množstevních opatřeních, jako je maximální čistá pozice, kterou dotyčná osoba nebo kategorie osob může uzavřít, nebo udržet po dobu konkrétního časového období, a o důvodech, jež k tomu vedly. 5. Oznámení se podá nejpozději 24 hodin před zamýšlenou dobou, kdy má opatření nabýt účinku nebo být obnoveno. Za výjimečných okolností může ESMA podat oznámení později než 24 hodin před zamýšlenou dobou nabytí účinku opatření, pokud uvedenou 24hodinovou lhůtu není možné dodržet. 6. Orgán ESMA na svých internetových stránkách zveřejní oznámení o každém rozhodnutí uložit nebo obnovit opatření uvedené v odst. 1 písm. c). Oznámení obsahuje podrobnosti o dotčené osobě nebo kategorii osob, příslušných finančních nástrojích, příslušných množstevních opatřeních, jako je maximální čistá pozice, kterou dotyčná osoba nebo kategorie osob může uzavřít, nebo udržet po dobu konkrétního časového období, a o důvodech, jež k tomu vedly. 7. Opatření vstoupí v účinnost v okamžiku zveřejnění oznámení nebo v době uvedené v oznámení, která je pozdější než doba jeho zveřejnění, a použije se pouze pro transakce provedené poté, co opatření vstoupí v účinnost. 8 Opatření uvedená v odst. 1 písm. c) ESMA přezkoumává v přiměřených intervalech, nejméně však každé tři měsíce. Není-li opatření po uplynutí tohoto tříměsíčního období obnoveno, automaticky pozbývá platnosti. Na obnovování opatření se vztahují odstavce 2 až 8. 9. Opatření přijaté orgánem ESMA podle tohoto článku má přednost před veškerými předchozími opatřeními, která přijal příslušný orgán podle čl. 72 písm. f), g) a ha) směrnice .../.../EU [nová směrnice MiFID] . 10. Komise přijme prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 41 opatření stanovující kritéria a faktory, které ESMA zohlední při určování, zda nastala hrozba pro řádné fungování a integritu finančních trhů, mj. v souvislosti s opatřeními pro dodání fyzických komodit, nebo pro stabilitu celého finančního systému v Unii či jeho části uvedená v odst. 2 písm. a). Tato kritéria a faktory přihlédnou k návrhům regulačních technických norem vypracovaným v souladu s čl. 59 odst. 3 směrnice .../.../EU [nová směrnice MiFID] a rozliší situace, kdy ESMA přijímá opatření z důvodu nečinnosti příslušného orgánu, a situace, kdy ESMA reaguje na dodatečné riziko, které příslušný orgán není schopen řešit v rámci čl. 72 písm. f), g) a ha) směrnice .../.../EU [nová směrnice MiFID]. HLAVA VIII Poskytování služeb či provádění činností podniky z třetích zemí operujících bez pobočky Článek 36 Obecná ustanovení 1 Podnik z třetí země může bez založení pobočky poskytovat investiční služby či vykonávat činnosti způsobilým protistranám a profesionálním klientům usazeným v Unii ve smyslu oddílu I přílohy II směrnice .../...EU [nová směrnice MiFID] , pouze pokud je registrován v registru podniků z třetích zemí spravovaném orgánem ESMA v souladu s článkem 37. 2. ESMA zaregistruje podnik z třetí země, který zažádal o poskytování investičních služeb či vykonávání investičních činností v Unii v souladu s odstavcem 1 pouze tehdy, jestliže jsou splněny následující podmínky:
2a. Pokud je podnik ze třetí země zaregistrován v souladu s tímto článkem, členské státy nestanoví pro podnik ze třetí země žádné další požadavky týkající se záležitostí spadajících do oblasti působnosti tohoto nařízení či této směrnice …/…/EU [nová směrnice MiFID]. 3. Poté, co Komise přijme rozhodnutí uvedené v článku 37, které určí, že právní rámec a rámec dohledu třetí země, v níž má podnik z třetí země povolení, odpovídají požadavkům popsaným v čl. 37 odst. 1, podá dotčený podnik z třetí země uvedený v odstavci 1 žádost orgánu ESMA. Žádající podnik z třetí země poskytne orgánu ESMA všechny informace, které jsou nezbytné pro jeho registraci. ESMA ve lhůtě 30 pracovních dnů od obdržení žádosti posoudí, zda je žádost úplná. Není-li žádost úplná, stanoví ESMA lhůtu, v níž musí žádající podnik z třetí země informace doplnit. Rozhodnutí o registraci vychází z podmínek stanovených v odstavci 2. ESMA ve lhůtě 180 pracovních dnů od podání úplné žádosti žádající podnik ze země mimo EU písemně informuje s plně odůvodněným vysvětlením pro udělení či zamítnutí registrace. 4. Podniky z třetích zemí poskytující služby v souladu s tímto článkem informují před poskytnutím jakýchkoliv investičních služeb klienty usazené v Unii, že nesmí poskytovat služby jiným klientům, než způsobilým protistranám a profesionálním klientům usazeným v Unii ve smyslu oddílu I přílohy II směrnice .../...EU [nová směrnice MiFID] a že nepodléhají dohledu v Unii. Uvedou název a adresu příslušného orgánu dohledu v dotčené třetí zemi. Informace v prvním pododstavci se poskytují písemně a výrazně. Osoby usazené v Unii smějí využívat investičních služeb podniku z třetí země, který nemá registraci v souladu s odstavcem 1, pouze z vlastní výlučné iniciativy. Iniciativa fyzické osoby neopravňuje podnik z třetí země, aby uváděl na trh nové kategorie investičního produktu či služby pro tohoto jednotlivce. 5. Podniky z třetích zemí poskytující služby nebo vykonávající činnosti v souladu s tímto článkem nabízejí klientům usazeným v Unii před poskytnutím jakékoli investiční služby nebo vykonáním jakékoli investiční činnosti, aby se obrátili s jakýmikoli spory týkajícími se těchto služeb nebo činností na soud nebo rozhodčí tribunál spadající pod jurisdikci členského státu. 6. ESMA vypracuje návrhy regulačních technických norem upřesňujících informace, které žádající podnik z třetí země poskytne v souladu s odstavcem 3 orgánu ESMA ve své žádosti o registraci, a formát informací poskytovaných v souladu s odstavcem 4. ESMA předloží návrhy uvedených regulačních technických norem Komisi do ...(29). Komisi je svěřena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010. Článek 37 Rozhodnutí o rovnocennosti 1. Komise ve vztahu ke třetí zemi přijme rozhodnutí v souladu s přezkumným postupem uvedeným v čl. 42 odst. 2, pokud právní a dohledová opatření v uvedené třetí zemi zajišťují, že podniky povolené v dané třetí zemi odpovídají právně závazným požadavkům, které mají rovnocenný účinek jako požadavky stanovené směrnicí č. ..../.../EU [směrnice MiFID], tímto nařízením a směrnicí 2006/49/ES a jejich prováděcími opatřeními přijatými podle tohoto nařízení a těchto směrnic.
Rozhodnutí Komise podle tohoto odstavce může být omezeno na jednu či více kategorií investičních podniků nebo organizátorů trhu. Podnik ze třetí země může být registrován podle článku 36, jestliže spadá do kategorie, která se uvádí v rozhodnutí Komise. 2. ESMA uzavře s příslušnými orgány třetích zemí, jejichž právní a dohledové rámce byly v souladu s odstavcem 1 uznány jako rovnocenné, ujednání o spolupráci. Tato ujednání upřesní alespoň:
Článek 38 Registr ESMA registruje podniky z třetí země, které mohou v Unii poskytovat investiční služby či provádět investiční činnosti v souladu s článkem 36. Registr je veřejně přístupný na internetových stránkách orgánu ESMA a obsahuje informace o službách a činnostech, které podniky z třetí země mohou poskytovat či provádět a odkaz na příslušný orgán zodpovědný za dohled nad těmito podniky v dotčené třetí zemi. Článek 39 Zrušení registrace 1. ▌ESMA zruší registraci podniku z třetí země v registru zřízeném v souladu s článkem 38, když:
3. ESMA bezodkladně informuje Komisi o veškerých opatřeních přijímaných podle odstavce 1 a zveřejní své rozhodnutí na svých internetových stránkách. 4. Komise posoudí, zda ve vztahu k dotčené třetí zemi nadále trvají podmínky, za kterých bylo přijato rozhodnutí v souladu s čl. 37 odst. 1 HLAVA IX AKTY V PŘENESENÉ PRAVOMOCI A PROVÁDĚCÍ AKTY Kapitola 1 Akty v přenesené pravomoci Článek 40 Akty v přenesené pravomoci Komise je v souladu s článkem 41 zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci, které se týkají čl. 2 odst. 3, čl. 4 odst. 3, čl. 6 odst. 2, čl. 8 odst. 4, čl. 10 odst. 2, čl. 11 odst. 2, čl. 12 odst. 2, čl. 13 odst. 7, čl. 14 odst. 5 a 6, čl. 16 odst. 3, čl. 18 odst. 2 a 3, čl. 19 odst. 3, čl. 20 odst. 3, čl. 28 odst. 6, čl. 29 odst. 6, čl. 30 odst. 3, čl. 31 odst. 8, čl. 32 odst. 6 a čl. 35 odst. 10. Článek 41 Výkon přenesené pravomoci 1. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci svěřená Komisi podléhá podmínkám stanoveným v tomto článku. 2. Pravomoc k přijetí aktů v přenesené pravomoci uvedených v čl. 2 odst. 3, čl. 4 odst. 3, čl. 6 odst. 2, čl. 8 odst. 4, čl. 10 odst. 2, čl. 11 odst. 2, čl. 12 odst. 2, čl. 13 odst. 7, čl. 14 odst. 5 a 6, čl. 16 odst. 3, čl. 18 odst. 2 a 3, čl. 19 odst. 3, čl. 20 odst. 3, čl. 28 odst. 6, čl. 29 odst. 6, čl. 30 odst. 3, čl. 31 odst. 8, čl. 32 odst. 6 a čl. 35 odst. 10 platí na dobu neurčitou od data uvedeného v čl. 41 odst. 1. 3. Přenesení pravomoci podle čl. 2 odst. 3, čl. 4 odst. 3, čl. 6 odst. 2, čl. 8 odst. 4, čl. 10 odst. 2, čl. 11 odst. 2, čl. 12 odst. 2, čl. 13 odst. 7, čl. 14 odst. 5 a 6, čl. 16 odst. 3, čl. 18 odst. 2 a 3, čl. 19 odst. 3, čl. 20 odst. 3, čl. 28 odst. 6, čl. 29 odst. 6, čl. 30 odst. 3, čl. 31 odst. 8, čl. 32 odst. 6 a čl. 35 odst. 10 může Evropský parlament nebo Rada kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomocí v něm blíže určených. Nabývá účinku dnem následujícím po zveřejnění tohoto rozhodnutí v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Rozhodnutí nemá vliv na platnost žádných aktů v přenesené pravomoci, které jsou již v platnosti. 4. Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě. 5. Akt v přenesené pravomoci vstoupí v platnost, pouze pokud Evropský parlament ani Rada nevysloví ve lhůtě tří měsíců od oznámení aktu Evropskému parlamentu a Radě námitky nebo pokud před uplynutím této lhůty Evropský parlament i Rada Komisi uvědomí, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o tři měsíce. Kapitola 2 Prováděcí akty Článek 42 Postup projednávání ve výboru 1. Komisi je nápomocen Evropský výbor pro cenné papíry, zřízený rozhodnutím Komise 2001/528/ES. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011. 2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011▌. HLAVA X ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ Článek 43 Zprávy a přezkum 1. Do ... (30)„Komise po konzultaci s orgánem ESMA předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu o praktickém dopadu povinností týkajících se transparentnosti stanovených podle článků 3 až ▌12, zejména o uplatňování a další vhodnosti výjimek z povinností týkajících se předobchodní transparentnosti stanovených podle čl. 3 odst. 2 a čl. 4 odst. 2 a 3 a článku 8. 2. Do ...(31) „Komise po konzultaci s orgánem ESMA předloží Radě a Evropskému parlamentu zprávu o fungování článku 23, včetně toho, zda obsah a formát hlášení o transakcích obdržených a vyměňovaných mezi příslušnými orgány komplexně umožňuje sledovat činnosti investičních podniků v souladu s čl. 23 odst. 1. Komise může předložit jakékoli vhodné návrhy, včetně ustanovení o hlášení transakcí systému určenému orgánem ESMA, a nikoli příslušným orgánům, což relevantním příslušným orgánům umožní přistupovat ke všem informacím ohlášeným podle tohoto článku pro účely tohoto nařízení a této směrnice …/…/EU [nová směrnice MiFID] a odhalování zneužívání trhu ve formě obchodování zasvěcených osob a manipulace s trhem v souladu s nařízením (EU) č. …/… [MAR]. 2a. Do ...(32), Komise po konzultaci s orgánem ESMA předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu o proveditelnosti vytvoření Evropského nejlepšího systému nákupu a prodeje pro konsolidované kotace, která zároveň posoudí, zda by to bylo vhodné komerční řešení v zájmu omezení informačních asymetrií mezi účastníky trhu, a také nástroj, díky kterému by regulační orgány mohly lépe monitorovat cenové nabídky v obchodních místech. Do ... (33) Komise po konzultaci s orgánem ESMA předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu o pokroku při přesunu obchodování se standardizovanými OTC deriváty na burzy nebo elektronické obchodní platformy podle článků 22 a 24. Článek 44 Změna nařízení (EU) č. 648/2012 V nařízení (EU) č. 648/2012 se v čl. 81 odst. 3 doplňuje nový pododstavec, který zní:" Registr obchodních údajů předá údaje příslušným orgánům v souladu s požadavky podle článku 23 nařízení (EU)č .../...‚. [MiFIR]1 1 Úř. věst. L "Článek 45 Přechodné ustanovení Podniky ze třetích zemí mohou poskytovat služby a provádět činnosti v členských státech v souladu s vnitrostátními režimy do jednoho roku poté, co Komise přijme v souvislosti s danou třetí zemí rozhodnutí postupem podle čl. 41 odst. 3 směrnice .../.../EU [nová směrnice MiFID]. ▌ Článek 46 Vstup v platnost a použitelnost Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátý den po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie. Toto nařízení se použije od ... (34), s výjimkou čl. 2 odst. 3, čl. 4 odst. 3, čl. 6 odst. 2, čl. 8 odst. 4, čl. 10 odst. 2, čl. 11 odst. 2, čl. 12 odst. 2, čl. 13 odst. 7, čl. 14 odst. 5 a 6, čl. 16 odst. 3, čl. 18 odst. 2 a 3, čl. 19 odst. 3, čl. 20 odst. 3, čl. 23 odst. 8, čl. 24 odst. 5, článku 26, čl. 28 odst. 6, čl. 29 odst. 6, čl. 30 odst. 3 a článků 31, 32, 33, 34 a 35, které se použijí bezprostředně po vstupu tohoto nařízení v platnost. Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech. V … dne … Za Evropský parlament předseda Za Radu předseda nebo předsedkyně
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Evropský semestr pro koordinaci hospodářských politik: provádění priorit na rok 2012 |
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Evropský parlament, – s ohledem na své usnesení ze dne 1. prosince 2011 o evropském semestru pro koordinaci hospodářské politiky(1), – s ohledem na závěry zasedání Evropské rady, které se konalo ve dnech 28. a 29. června 2012, – s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 136 ve spojení s čl. 121 odst. 2 této smlouvy, – s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1175/2011 ze dne 16. listopadu 2011, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1466/97 o posílení dohledu nad stavy rozpočtů a nad hospodářskými politikami a o posílení koordinace hospodářských politik(2), – s ohledem na směrnici Rady 2011/85/EU ze dne 8. listopadu 2011 o požadavcích na rozpočtové rámce členských států(3), – s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1174/2011 ze dne 16. listopadu 2011 o donucovacích opatřeních k nápravě nadměrné makroekonomické nerovnováhy v eurozóně(4), – s ohledem na nařízení Rady (EU) č. 1177/2011 ze dne ze dne 8. listopadu 2011, kterým se mění nařízení (ES) č. 1467/97 o urychlení a vyjasnění postupu při nadměrném schodku(5), – s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1176/2011 ze dne 16. listopadu 2011 o prevenci a nápravě makroekonomické nerovnováhy(6), – s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1173/2011 ze dne 16. listopadu 2011 o účinném prosazování rozpočtového dohledu v eurozóně(7), – s ohledem na své usnesení ze dne 15. prosince 2011 o srovnávacím přehledu pro dohled nad makroekonomickou nerovnováhou: zamýšlený počáteční návrh(8), – s ohledem na přílohu I k závěrům zasedání Evropské rady, které se konalo ve dnech 24.–25. března 2011, nazvanou „Pakt euro plus: posílení koordinace hospodářských politik v zájmu konkurenceschopnosti a konvergence“(9), – s ohledem na sdělení Komise ze dne 23. listopadu 2011 o roční analýze růstu na rok 2012 (COM(2011)0815), – s ohledem na své usnesení ze dne 15. února 2012 o příspěvku k roční analýze růstu 2012(10), – s ohledem na doporučení Rady ze dne 10. července 2012 o provádění hlavních směrů hospodářských politik členských států, jejichž měnou je euro(11), – s ohledem na doporučení Rady ze dne 10. července 2012 k národnímu programu reforem Rakouska na rok 2012 a stanovisko Rady k programu stability Rakouska na období 2011-2016(12), – s ohledem na doporučení Rady ze dne 10. července 2012 k národnímu programu reforem Belgie na rok 2012 a stanovisko Rady k programu stability Belgie na období 2012–2015(13), – s ohledem na doporučení Rady ze dne 10. července 2012 k národnímu programu reforem Bulharska na rok 2012 a stanovisko Rady ke konvergenčnímu programu Bulharska na období 2012–2015(14), – s ohledem na doporučení Rady ze dne 10. července 2012 k národnímu programu reforem Kypru na rok 2012 a stanovisko Rady k programu stability Kypru na období 2012–2015(15), – s ohledem na doporučení Rady ze dne 10. července 2012 k národnímu programu reforem České republiky na rok 2012 a stanovisko Rady ke konvergenčnímu programu České republiky na období 2012–2015(16), – s ohledem na doporučení Rady ze dne 10. července 2012 k národnímu programu reforem Dánska na rok 2012 a stanovisko Rady ke konvergenčnímu programu Dánska na období 2012–2015(17), – s ohledem na doporučení Rady ze dne 10. července 2012 k národnímu programu reforem Estonska na rok 2012 a stanovisko Rady k programu stability Estonska na období 2012–2015(18), – s ohledem na doporučení Rady ze dne 10. července 2012 k národnímu programu reforem Finska na rok 2012 a stanovisko Rady k programu stability Finska na období 2012–2015(19), – s ohledem na doporučení Rady ze dne 10. července 2012 k národnímu programu reforem Francie na rok 2012 a stanovisko Rady k programu stability Francie na období 2012–2016(20), – s ohledem na doporučení Rady ze dne 10. července 2012 k národnímu programu reforem Německa na rok 2012 a stanovisko Rady k programu stability Německa na období 2012–2016(21), – s ohledem na doporučení Rady ze dne 10. července 2012 k národnímu programu reforem Řecka na rok 2012(22), – s ohledem na doporučení Rady ze dne 10. července 2012 k národnímu programu reforem Maďarska na rok 2012 a stanovisko Rady ke konvergenčnímu programu Maďarska na období 2012–2015(23), – s ohledem na doporučení Rady ze dne 10. července 2012 k národnímu programu reforem Irska na rok 2012 a stanovisko Rady k programu stability Irska na období 2012–2015(24), – s ohledem na doporučení Rady ze dne 10. července 2012 k národnímu programu reforem Itálie na rok 2012 a stanovisko Rady k programu stability Itálie na období 2012–2015(25), – s ohledem na doporučení Rady ze dne 10. července 2012 k národnímu programu reforem Lotyšska na rok 2012 a stanovisko Rady ke konvergenčnímu programu Lotyšska na období 2012–2015(26), – s ohledem na doporučení Rady ze dne 10. července 2012 k národnímu programu reforem Litvy na rok 2012 a návrh stanoviska Rady ke konvergenčnímu programu Litvy na období 2012–2015(27), – s ohledem na doporučení Rady ze dne 10. července 2012 k národnímu programu reforem Lucemburska na rok 2012 a stanovisko Rady k programu stability Lucemburska na období 2012–2015(28), – s ohledem na doporučení Rady ze dne 10. července 2012 k národnímu programu reforem Malty na rok 2012 a stanovisko Rady k programu stability Malty na období 2012-2015(29), – s ohledem na doporučení Rady ze dne 10. července 2012 k národnímu programu reforem Nizozemska na rok 2012 a stanovisko Rady k programu stability Nizozemska na období 2012–2015(30), – s ohledem na doporučení Rady ze dne 10. července 2012 k národnímu programu reforem Polska na rok 2012 a stanovisko Rady ke konvergenčnímu programu Polska na období 2012–2015(31), – s ohledem na doporučení Rady ze dne 10. července 2012 k národnímu programu reforem Portugalska na rok 2012 a stanovisko Rady k programu stability Portugalska na období 2012–2016(32), – s ohledem na doporučení Rady ze dne 10. července 2012 k národnímu programu reforem Rumunska na rok 2012 a stanovisko Rady ke konvergenčnímu programu Rumunska na období 2012–2015(33), – s ohledem na doporučení Rady ze dne 10. července 2012 k národnímu programu reforem Slovenska na rok 2012 a stanovisko Rady k programu stability Slovenska na období 2012–2015(34), – s ohledem na doporučení Rady ze dne 10. července 2012 k národnímu programu reforem Slovinska na rok 2012 a stanovisko Rady k programu stability Slovinska na období 2012–2015(35), – s ohledem na doporučení Rady ze dne 10. července 2012 k národnímu programu reforem Španělska na rok 2012 a stanovisko Rady k programu stability Španělska na období 2012–2015(36), – s ohledem na doporučení Rady ze dne 10. července 2012 k národnímu programu reforem Švédska na rok 2012 a stanovisko Rady ke konvergenčnímu programu Švédska na období 2012–2015(37), – s ohledem na doporučení Rady ze dne 10. července 2012 k národnímu programu reforem Spojeného království na rok 2012 a stanovisko Rady ke konvergenčnímu programu Spojeného království na období 2012–2017(38), – s ohledem na své usnesení ze dne 14. června 2012 o Aktu o jednotném trhu: další kroky k růstu(39), – s ohledem na své usnesení ze dne 20. května 2010 o vytvoření jednotného trhu pro spotřebitele a občany(40), – s ohledem na článek 48 jednacího řádu, – s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru a na stanoviska Výboru pro zaměstnanost a sociální věci, Rozpočtového výboru, Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů, Výboru pro ústavní záležitosti a Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (A7-0312/2012), A. vzhledem k tomu, že hospodářská, společenská a finanční krize a krize státního dluhu ještě neodezněly; B. vzhledem k tomu, že současná hospodářská situace prokázala, že je zapotřebí větší koordinace mezi makroekonomickými a rozpočtovými politikami členských států s cílem dosáhnout integrovanější a vyváženější hospodářské unie; C. vzhledem k tomu, že hospodářské souvislosti zůstávají nejisté, a vzhledem k tomu, že v roce 2010 se členské státy zavázaly k cílům strategie Evropa 2020 za účelem vytvoření inteligentního, udržitelného a inkluzivního hospodářství EU; vzhledem ale k tomu, že EU nemá nakročeno tak, aby cílů strategie Evropa 2020 v daném časovém rámci dosáhla, neboť kombinované vnitrostátní cíle jsou příliš nízké a přijatá opatření zatím nevedla k významnému pokroku, co se týče téměř všech cílů, zejména těch týkajících se energetické účinnosti, zaměstnanosti, zmírňování chudoby a výzkumu a vývoje; D. vzhledem k tomu, že rámec evropského semestru byl s konečnou platností kodifikován nařízením (EU) č. 1175/2011 ze dne 16. listopadu 2011 (zpráva Corien Wortmann-Koolové) a jako jeden z hlavních základních kamenů ekonomického a správního balíčku je nutný k tomu, aby vedl Unii při dalších krocích k dokončování hospodářské a měnové unie (HMU); E. vzhledem k tomu, že krize a narůstající rozdíly v konkurenceschopnosti od zavedení eura upozornily na potřebu posílené koordinace hospodářských politik a politik zaměstnanosti a zlepšení rozpočtových postupů; F. vzhledem k tomu, že evropský semestr je nyní poprvé plně prováděn, a vzhledem k tomu, že je třeba vyvodit potřebná ponaučení, aby mohl dosáhnout svého plného potenciálu; G. vzhledem k tomu, že Evropská rada se přijetím „Paktu pro růst a zaměstnanost“ důrazně snaží mobilizovat na každé úrovni správy v EU všechny páky, nástroje a politiky s cílem stimulovat inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění, účinně využívající zdroje a vytvářející pracovní místa; H. vzhledem k tomu, že závěry Evropské rady ze dne 30. ledna 2012 uvádí, že: „obnovení růstu a zvýšení zaměstnanosti bude dosaženo pouze v případě, že budeme uplatňovat soudržný a komplexní přístup, který v sobě bude spojovat inteligentní fiskální konsolidaci neomezující investice do budoucího růstu, zdravé makroekonomické politiky a strategii aktivní politiky zaměstnanosti, jež zachovává sociální soudržnost,“ a vzhledem k tomu, že by EU měla napomáhat členským státům při vytváření dynamického prostředí pro hospodářský růst a prosperitu prostřednictvím udržitelných politik; I. vzhledem k tomu, že Parlament ve svém usnesení ze dne 15. února 2012 o hledisku zaměstnanosti a sociálním hledisku v roční analýze růstu na rok 2012(41) učinil doporučení, v jejichž rámci požádal Radu, aby do svých pokynů pro evropský semestr 2012 začlenila následující priority: zajištění soudržnosti a zvýšení ambicí v rámci úsilí o splnění cílů strategie Evropa 2020, podporu udržitelného vytváření pracovních míst pomocí investic a daňových reforem, zlepšení kvality zaměstnanosti a podmínek pro větší účast na trhu práce, řešení nezaměstnanosti mládeže, boj s chudobou a sociálním vyloučením s důrazem na skupiny s žádnými nebo jen omezenými vazbami na trh práce a posílení demokratické legitimity, odpovědnosti a vlastnictví; J. vzhledem k tomu, že evropský semestr nabyl na významu a v rámci jeho procesu mají nyní členské státy předkládat mnoho dokumentů a poddokumentů (národní programy reforem, programy stability a konvergenční programy, zprávy o vnitrostátní sociální situaci a národní plány zaměstnanosti), a vzhledem k tomu, že se tyto dokumenty musí zabývat rostoucím počtem cílů; vzhledem k tomu, že počet těchto dokumentů a jejich vzájemný přesah snižují transparentnost a soudržnost procesu evropského semestru; vzhledem k tomu, že kvalita dokumentů předkládaných členskými státy a míra zapojení zúčastněných stran a vnitrostátních parlamentů do jejich vypracovávání se velmi liší; K. vzhledem k tomu, že od roku 2008 do poloviny roku 2012 se míra nezaměstnanosti ve 27 členských státech EU vyšplhala z přibližně 7 % na 10,4 %, což znamená zhruba 25 milionů nezaměstnaných; L. vzhledem k tomu, že v EU je více než 1 z pěti mladých lidí nezaměstnaný (22 %), přičemž nezaměstnanost mladých lidí v některých členských státech přesahuje 50 %; M. vzhledem k tomu, že 8,3 milionu Evropanů mladších 25 let není ani zapojeno do vzdělávacího procesu či odborné přípravy, ani nemá zaměstnání, a vzhledem k tomu, že toto číslo stále roste; N. vzhledem k tomu, že více než 115 milionům osob v EU-27 hrozí sociální vyloučení, protože čelí zvýšenému riziku chudoby, mají vážné materiální problémy nebo žijí v domácnostech s velmi nízkou intenzitou práce; O. vzhledem k tomu, že jednotný trh je nyní více potřebný než kdykoliv dříve coby prostředek k oživení evropského hospodářství, jehož pomocí bude možné konkrétně reagovat na krizi, a coby nástroj k podpoře konkurenceschopnosti a k ochraně sociálního zabezpečení; 1. vítá doporučení Rady jednotlivým státům eurozóny; připomíná, že v důsledku provádění nového ekonomického a správního balíčku mají tato doporučení poprvé makroekonomický scénář zahrnující celou eurozónu, a upozorňuje, že míra jejich podrobnosti je nyní na nové úrovni; je přesvědčen, že tato doporučení dosud nedosáhla svého plného potenciálu; 2. upozorňuje, že evropský semestr je náležitým rámcem pro zajištění efektivní správy ekonomických záležitostí členských států eurozóny, které jsou spojeny sdílenou odpovědností, a slučuje mnohostranný dohled nad rozpočtovými a makroekonomickými politikami s prováděním evropské strategie pro růst a zaměstnanost ztělesněné ve strategii EU 2020; 3. se znepokojením konstatuje, že v mnoha členských státech se vnitrostátní parlamenty, sociální partneři a občanská společnost neúčastnili procesu evropského semestru; naléhavě proto vyzývá Komisi, aby tomuto procesu zajistila větší demokratickou legitimitu zapojením vnitrostátních parlamentů, sociálních partnerů a občanské společnosti; 4. naléhavě žádá Komisi, aby se vyvarovala univerzálního přístupu k doporučením pro členské státy a zajistila, aby tato doporučení byla vypracována podle konkrétních potřeb dotčeného členského státu; 5. připomíná, že evropský semestr umožňuje nezbytný ex ante dohled a koordinaci v kontextu eurozóny, a to jak prostřednictvím výměny návrhů rozpočtu, tak prostřednictvím předcházející diskuse o všech plánech významných reforem hospodářské politiky, což umožní omezit a/nebo vyloučit veškeré možné negativní účinky, které mohou mít vnitrostátní opatření na jiné země nebo na eurozónu jako celek; 6. vítá navržená opatření a je přesvědčen, že by měla být postupně zlepšována v zájmu dosažení zdravých a udržitelných veřejných financí, minimalizace makroekonomických nerovnováh a podpory konkurenceschopnosti, která povede k vyššímu růstu a zaměstnanosti; zdůrazňuje potřebu řádného souladu mezi doporučeními jednotlivých členských států a v rámci jednotlivých doporučení, lepšího využití makroekonomického srovnávacího přehledu a zohlednění negativních účinků hospodářských politik jednotlivých členských států projevujících se v jiných státech; 7. bere na vědomí, že Komise trvá na provádění strukturálních reforem podporujících růst a konkurenceschopnost, aby se EU vypořádala s krizí a znovu zaujala čelní pozici ve světovém hospodářství; důrazně podporuje úsilí Komise o nápravu makroekonomické nerovnováhy v rámci eurozóny; vyzývá Komisi, aby zintenzivnila svou práci; 8. očekává specializovanou studii Komise o vzájemných propojeních deficitů a přebytků v eurozóně, jež má vyjít na podzim 2012; 9. vítá důraz kladený programy, jež jsou efektivní z hlediska vynaložených zdrojů, které mají výrazný potenciál v oblasti zaměstnanosti a zároveň prospívají životnímu prostředí, jsou zdrojem udržitelných pracovních míst a nabízejí jednoznačnou návratnost investic jak z veřejných, tak ze soukromých zdrojů; 10. podotýká, že většina strukturálních reforem se zaměřuje na malé spektrum oblastí, a to např. na trh práce (včetně určování mezd), daňový systém, bankovní sektor, důchodový systém, odvětví služeb (odstraněním neodůvodněných omezení u regulovaných živností a povolání), liberalizaci určitých odvětví, zvýšení efektivity a kvality v oblasti veřejných výdajů, omezování byrokracie, odstraňování zbytečných úrovní státní správy, boj proti daňovým únikům a reformu trhů s hypotékami a nemovitostmi; uznává, že je třeba ještě ujít velký kus cesty, a je přesvědčen, že musí být položeny správné základy a že stále existuje prostor pro zlepšení; 11. vyjadřuje své znepokojení nad skutečností, že v souvislosti s cíli strategie Evropa 2020 nebyla učiněna žádná doporučení těm členským státům, které mají program finanční pomoci; vyzývá Komisi, aby vyhodnotila dopad ekonomického ozdravného programu na pokrok při plnění hlavních cílů strategie Evropa 2020 a aby navrhla změny usilující o sladění tohoto programu s cíli této strategie; 12. bere na vědomí důraz, který Komise klade na reformy trhu práce s cílem zvýšit konkurenceschopnost eurozóny; domnívá se, že nárůst mezd by měl být v souladu s produktivitou; podobně souhlasí s tím, že Komise trvá na důležitosti dlouhodobé udržitelnosti důchodových systémů; 13. vyzývá Komisi, aby byla ve svých doporučeních konkrétnější, důkladnější a srozumitelnější, aby pokračovala ve sledování doporučení vydaných v minulosti, včetně podrobných vysvětlení a hodnocení u případů, kdy se Komise domnívá, že určitá země se doporučeními řídila pouze částečně, a aby plně zohledňovala rozdílné ekonomické a sociální podmínky každého členského státu; domnívá se, že by Komise měla členským státům předložit doporučení ve věci toho, jak minimalizovat negativní účinky jejich vnitřních politik na ostatní státy a usnadnit dodržování požadavků jiným členským státům; 14. bere na vědomí, že Komise v letošních doporučeních pro jednotlivé země vyzývá řadu členských států k restrukturalizaci vnitrostátních systémů pro tvorbu mezd a/nebo ke snížení vnitrostátních úrovní mezd; upozorňuje, že autonomie sociálních partnerů je klíčovým prvkem každého dobře fungujícího trhu práce a je třeba ji zohledňovat; 15. znovu opakuje, že Komise má jedinečnou možnost vypracovat skutečně podrobný evropský makroekonomický plán, který může podpořit růst a tvorbu pracovních míst, a naléhavě vyzývá Komisi, aby umožnila úpravy konkrétních doporučení, pokud se ukáží jako nedostačující k dosažení definovaných cílů; je přesvědčen, že k provádění tohoto plánu by Komise měla navrhnout, aby byly evropské fondy používány co nejúčinnějším způsobem, a měla by hledat způsoby, jak je přizpůsobit potřebám, kterým EU v současné době čelí, což vyžaduje dostatečné finanční prostředky; 16. s cílem zvýšit účinnost procesu zdůrazňuje, že je nutné lépe sladit načasování zveřejnění roční analýzy růstu (která se zaměřuje na skupinu EU-27 jako celek) a zprávy mechanismu varování, kterou zavádí balíček šesti právních aktů týkajících se správy ekonomických záležitostí (jež se zaměřuje jen na konkrétní členské státy); 17. upozorňuje na skutečnost, že roční analýza růstu vychází z prognóz, které Komise vypracovala na podzim; zdůrazňuje tedy nutnost přihlédnout k možným chybám prognóz, protože mohou mít důsledky pro rozpočtové korekce vyžadované od členských států; 18. poukazuje na to, že strukturální reformy mohou přinést výsledky jen ve střednědobém až dlouhodobém výhledu a nemohou samy o sobě vyřešit spirálu recese, v níž se EU v současné době nachází; 19. vyzývá Komisi, aby do evropského semestru zahrnula strategii EU 2020 a aby zajistila, že tato strategie bude více zohledněna v doporučeních pro jednotlivé země, jako např. v rámci politik usilujících o řešení nezaměstnanosti mládeže a boj s chudobou; konstatuje, že v mnoha zemích došlo jen k malému nebo vůbec žádnému pokroku při dosahování sociálních a environmentálních cílů strategie EU 2020, což znamená, že EU jako celek pravděpodobně cíle strategie EU 2020 nesplní; 20. vítá důležitou iniciativu Komise ze dne 27. června 2012 k posílení boje proti daňovým podvodům a únikům; zdůrazňuje, že zvýšené úsilí v této oblasti – na úrovni členských států i EU, jakož i ve vztahu ke třetím zemím – by mělo být zásadním prvkem v programech zaměřených na konsolidaci veřejných financí; požaduje, aby byly zvýšené ambice, které naznačuje iniciativa, plně ztělesněny v budoucích legislativních návrzích a aby se jasně odrazily v soustavné práci v rámci evropského semestru; 21. vybízí členské státy k tomu, aby striktně dodržovaly pravidla stanovená v Paktu o stabilitě a růstu ve znění balíčku šesti právních aktů týkajících se správy ekonomických záležitostí (tzv. six-pack), a to uplatňováním diferencované fiskální konsolidace podporující růst a zohledňující situaci jednotlivých zemí, a aby zvýšily odolnost veřejných financí, zajistily, že se evropské hospodářství stane udržitelnějším, a omezily tlak ze strany bankovního sektoru; je pevně přesvědčen, že udržitelnost fiskální disciplíny a fiskálních institucí na vnitrostátní i na nadnárodní úrovni by měla být posílena a že výdaje státu by měly být nasměrovány do dlouhodobých investic, což by podpořilo udržitelný růst; vyzývá členské státy, aby předešly nežádoucím negativním účinkům svých opatření v jiných členských státech tím, že ostatním členským státům usnadní dodržování požadavků, zvláště tak, že při přípravě svých vlastních politik vezmou řádně v úvahu doporučení určená jiným členským státům; 22. vítá ukončení postupu při nadměrném schodku v několika členských státech; doufá, že další postupy při nadměrném schodku budou moci být ukončeny v blízké budoucnosti; naléhavě vyzývá všechny čelní politické představitele, aby pokračovali v daném úsilí a dodržovali své závazky, přičemž však budou řádně přihlížet k makroekonomickému kontextu; 23. uznává velmi náročné úsilí, které bylo v posledních letech žádáno od všech evropských občanů; 24. naléhavě vyzývá všechny dotčené strany, aby se urychleně dohodly na souboru dvou právních aktů (tzv. two-pack), které doplní stávající právní předpisy přijaté postupem spolurozhodování; 25. požaduje, aby strany, které se podílely na přijetí rozhodnutí Rady, nezpochybňovaly daná rozhodnutí krátce poté, co byla přijata; 26. chválí dosavadní hospodářský dialog mezi Evropským parlamentem a zástupci členských států; zdůrazňuje význam tohoto dialogu s ohledem na dosažení plně funkčního rámce evropského semestru a zajištění nezbytné úrovně demokratické odpovědnosti, co se týče všech zúčastněných aktérů; opakuje svůj závazek vést další dialogy, které musí být důležitým prvkem posílené celoevropské debaty o hospodářských a sociálních prioritách a nástrojích; je přesvědčen, že hospodářský dialog představuje milník na cestě ke zvýšené demokratické odpovědnosti ve věci dohledu nad hospodářskou politikou a její koordinace v rámci HMU; 27. se znepokojením konstatuje, že Evropský parlament je ustavičně marginalizován v hlavních ekonomických rozhodnutích vyvolaných krizí, a domnívá se, že musí být zapojen, aby se zvýšila legitimita rozhodnutí, která se dotýkají všech občanů; 28. považuje za zásadní posílit legitimitu semestru a odstranit přetrvávající právní nejasnosti, které jinak mohou v budoucnu vést ke konfliktům mezi institucemi, včetně překrývání a zdvojování pravomocí a odpovědnosti, a k nedostatečné srozumitelnosti a větší komplikovanosti institucionálního rámce EU; 29. vyjadřuje politování nad tím, že parlamentní kontrola hraje v tomto procesu pouze malou úlohu, a zdůrazňuje, že evropský semestr nesmí žádným způsobem oslabovat výsady Evropského parlamentu a vnitrostátních parlamentů; 30. vyzývá Komisi, aby podávala zprávy o pokroku dosaženém v souvislosti s výzvou Evropského parlamentu, kterou učinil ve svém usnesení ze dne 1. prosince 2011 o evropském semestru pro koordinaci hospodářských politik, konkrétně aby Komise „požádala občanskou společnost a sociální partnery, aby se podíleli na výroční stínové zprávě o pokroku členských států v souvislosti se základními cíli a prováděním opatření navrhovaných v národních programech reforem“; 31. vyzývá Komisi a Radu, aby se dohodly na konkrétních opatřeních, jež by zlepšila participaci a zapojení sociálních partnerů, nevládních organizací a místních orgánů do tvorby a provádění udržitelných politik v rámci evropského semestru, a to jak na vnitrostátní, tak na evropské úrovni; vítá skutečnost, že kyperské předsednictví označilo tuto výzvu za jednu ze svých priorit; 32. zdůrazňuje, že je třeba posílit pracovní metody Euroskupiny s cílem zvýšit její celkovou odpovědnost vůči Evropskému parlamentu; dále se domnívá, že je zapotřebí posun k silnějšímu komunitárnímu přístupu; 33. zastává názor, že by hospodářský dialog měl být rozšířen podle modelu měnového dialogu s ECB, aby zahrnoval pravidelné diskuse mezi předsedy Evropského parlamentu, Komise a Rady pro hospodářské a finanční věci ohledně přípravy a pokračování roční analýzy růstu a doporučení pro jednotlivé země; 34. znovu opakuje, že je nezbytné do koordinace hospodářské politiky zapojit Parlament – jediný nadnárodní evropský orgán s legitimitou propůjčenou voliči; 35. připomíná, že Evropský parlament musí být uznán jako náležité evropské demokratické fórum, které v závěru evropského semestru poskytne celkové zhodnocení; je přesvědčen, že na znamení tohoto uznání by měli zástupci orgánů a institucí EU a hospodářských orgánů zapojených do tohoto procesu poskytovat poslancům Evropského parlamentu informace, budou-li o to požádáni; 36. opět naléhavě zdůrazňuje, že je třeba učinit kroky k posílení stability finančního systému v eurozóně, podpořit vytvoření skutečné hospodářské a měnové unie vybudované na posílené demokratické legitimitě a odpovědnosti a provést strategii EU 2020; připomíná, že tyto kroky jsou potřebné k obnovení stability na celém světě, neboť Unie patří k rozhodujícím globálním aktérům; naléhavě vyzývá všechny čelní politické představitele, aby přijali opatření nezbytná k dosažení tohoto cíle; 37. připomíná, že doporučení Komise jsou příspěvkem k jarnímu zasedání Rady; 38. připomíná, že každé rozhodnutí Rady o tom, že nebudou dodržena doporučení Komise, by mělo být řádně vysvětleno a doplněno úplným vysvětlujícím prohlášením; vítá zásadu „dodržet nebo vysvětlit“, kterou zavádí balíček šesti právních aktů týkajících se správy ekonomických záležitostí (tzv. six-pack) ve věci doporučení pro jednotlivé země; je přesvědčen, že takové ustanovení zvýší transparentnost a kontrolu procesu evropského semestru; 39. Komise by měla předložit rámcové nařízení navazující na evropský semestr pro koordinaci hospodářských politik (jak ji kodifikuje nařízení (ES) č. 1466/97), ve kterém upřesní úlohu (včetně časových harmonogramů) členských států a orgánů EU v rámci jednotlivých fází cyklu semestru; Oborové příspěvky k evropskému semestru pro rok 2012 40. vítá sdělení Komise nazvané „Na cestě k hospodářské obnově vedoucí k intenzivnímu růstu pracovních míst“ (COM(2012)0173) a související pracovní dokumenty útvarů Komise; vyzývá Komisi, aby v roční analýze růstu na rok 2013 stanovila jako klíčovou prioritu využití potenciálu tvorby pracovních míst v rámci zelené ekonomiky, zdravotní a sociální péče a odvětví informačních a komunikačních technologií; 41. hluboce lituje skutečnosti, že navzdory svým politickým závazkům přijatým při jarním zasedání Evropské rady v roce 2012 a pokynům Komise v balíčku opatření v oblasti zaměstnanosti nepředložila většina členských států v rámci svých národních programů reforem na rok 2012 národní plány zaměstnanosti; domnívá se, že je politováníhodné, že Komise tuto povinnost neoznačila za závazek, který musí dodržet všechny členské státy, a naléhavě ji vyzývá, aby členské státy požádala, aby své národní plány zaměstnanosti dodaly co nejdříve; vyzývá dále k tomu, aby národní plány zaměstnanosti obsahovaly komplexní opatření pro vytváření pracovních míst a zelené zaměstnanosti, vazbu mezi politikami zaměstnanosti a finančními nástroji, reformy trhů práce, jasný časový harmonogram pro postupné zavádění víceleté reformní agendy v příštích 12 měsících a označení oblastí i regionů, v nichž je nedostatek či přebytek pracovních sil s odbornou kvalifikací; vyzývá Komisi, aby navázala na svůj plán na vytvoření systému pro sledování trhu práce, který by vycházel z objektivních údajů, a individuálního sledovacího systému, jenž by byl používán u členských států, které nesplňují doporučení pro jednotlivé země; 42. navrhuje, aby Komise dohlížela na přípravu národních plánů zaměstnanosti; 43. upozorňuje, že podniky sociální ekonomiky jsou součástí evropského sociálního modelu a jednotného trhu, a zaslouží si proto silné uznání a podporu, a že jejich specifické rysy je třeba zohlednit při tvorbě evropských politik; opětovně vyzývá Komisi, aby vypracovala rámec pro sociální ekonomiku, který uzná její složky a zapojí členské státy i zúčastněné strany s cílem podpořit výměnu osvědčených postupů, neboť se jedná o důležitý prvek evropského sociálního modelu a jednotného trhu; 44. zdůrazňuje, že je důležité zajistit větší sociální soudržnost, aniž by byla ve snaze o dosažení tohoto cíle zanedbávána spolupráce ze strany podniků, která může být podporována především tím, že jim bude umožněno, aby své inovační a morální kroky v sociální oblasti propagovaly prostřednictvím určité značky, jež by přilákala nové investory a z dlouhodobého hlediska podpořila rozvoj evropského sociálního modelu; 45. vítá uznání významu, který má pro MSP přístup k financím, neboť tyto podniky jsou základním kamenem zaměstnanosti a tvorby pracovních míst v EU a mají důležitý potenciál, co se týče řešení nezaměstnanosti mládeže a nerovnováhy v zastoupení žen a mužů na trhu práce; naléhavě vyzývá členské státy, aby přístup MSP k financím učinily absolutní prioritou svých vnitrostátních plánů růstu; 46. lituje skutečnosti, že Rada nevzala v úvahu výzvu Parlamentu, aby se ve svých pokynech pro rok 2012 zaměřila na kvalitu pracovních míst; souhlasí s Komisí, že by všechny pracovní smlouvy měly pracovníkům poskytovat základní škálu práv, včetně důchodových práv, sociální ochrany a přístupu k celoživotnímu vzdělávání; vyzývá Komisi, aby do roční analýzy růstu na rok 2013 zahrnula kvalitu pracovních míst, odbornou přípravu a pokročilou odbornou přípravu a základní práva zaměstnanců a také podporu mobility na trhu práce, samostatné výdělečné činnosti a přeshraniční mobility posílením zabezpečení pracovníků při přechodu z jednoho zaměstnání do jiného; 47. vyzývá členské státy, aby bojovaly proti existenci a rozšířenému výskytu pracovních smluv nesplňujících kritéria pro důstojnou práci a fingované samostatné výdělečné činnosti a aby zajistily, že osoby s dočasnými pracovními smlouvami a osoby pracující na zkrácený úvazek a samostatně výdělečně činné požívají odpovídající sociální ochrany a mají přístup k odborné přípravě a, je-li to možné, i k pokročilé odborné přípravě, a aby provedly související rámcové dohody; 48. požaduje, aby byla zlepšena flexibilita pracovního trhu, a to zavedením moderních forem pracovních smluv; bere na vědomí, že práce na zkrácený úvazek je často volbou zaměstnance, a to zejména v případě žen; 49. vítá doporučení, která se zabývají nízkou účastí žen na trhu práce; konstatuje však, že chybí širší náhled na rovnost pohlaví, jenž by nezůstával u míry zaměstnanosti; vyzývá Komisi, aby se ve svých politických pokynech zabývala segregací na trhu práce, nerovným rozdělením pečovatelských povinností a dopady fiskální konsolidace na ženy; 50. vyzývá Komisi a členské státy, aby se zabývaly nízkou účastí znevýhodněných skupin na trhu práce, a to včetně příslušníků menšin (např. romské menšiny), kteří pochází z nejchudších mikroregionů nebo mají zdravotní postižení; vyzývá Komisi a členské státy, aby se rovněž zabývaly nerovným rozdělením pracovních míst mezi regiony a sociálními skupinami a dopady fiskální konsolidace na zranitelné sociální skupiny; 51. bere na vědomí, že některým členským státům byla učiněna doporučení týkající se mezd; zdůrazňuje, že mzdy jsou především příjmem, ze kterého musí pracovníci žít; zdůrazňuje, že postup Komise spočívající v určování tvorby mezd a výše mezd v zemích zapojených do programu může vést ke zvýšení rizika chudoby v důsledku nedostatečného odměňování v zaměstnání nebo ke mzdovým nerovnostem, které poškozují skupiny obyvatel s nízkými příjmy; vyzývá Komisi, aby posílila politické pokyny těm členským státům, v nichž mzdy ve srovnání s úrovní produktivity stagnovaly, a aby zároveň respektovala autonomii sociálních partnerů, kterou mimo jiné chrání článek 152 a čl. 153 odst. 5 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU); 52. vítá skutečnost, že se Komise a Rada více zaměřují na boj s nezaměstnaností mládeže; vyzývá Komisi aby, aniž budou dotčeny vnitrostátní právní předpisy, neprodleně předložila návrh závazné evropské záruky pro mládež, s cílem efektivně zlepšit situaci mladých lidí, kteří nejsou zapojeni do vzdělávacího procesu či odborné přípravy, ani nemají zaměstnání, a postupně vyřešit problém nezaměstnanosti mládeže v EU; zdůrazňuje, že evropská záruka pro mládež vyžaduje zvláštní finanční podporu z evropských zdrojů, a to zejména v těch členských státech, které mají nejvyšší míru nezaměstnanosti mládeže, a požaduje, aby byla k tomuto účelu využita část dosud nečerpaných strukturálních fondů; vyzývá Radu, aby urychleně přijala rozhodnutí ohledně návrhů obsažených v balíčku opatření v oblasti zaměstnanosti; 53. vítá skutečnost, že do pokynů pro rok 2012 bylo zahrnuto doporučení, které vyzývá k řešení sociálních dopadů krize, stejně jako zvýšenou pozornost, která je v doporučeních pro jednotlivé země věnována boji proti chudobě; je však hluboce znepokojen nárůstem chudoby (včetně chudoby v důsledku nedostatečného odměňování v zaměstnání a chudoby mezi staršími lidmi) a nezaměstnanosti v EU; vyzývá členské státy, aby zvýšily své ambice, posílily opatření, jež přijímají s cílem bojovat proti chudobě, a úzce se řídily doporučeními Komise; vyzývá Komisi, aby se chudobou v důsledku nedostatečného odměňování v zaměstnání, chudobou mezi lidmi s omezenými nebo žádnými vazbami na trh práce a chudobou mezi staršími lidmi zabývala v roční analýze růstu na rok 2013; zdůrazňuje, že v rámci všech opatření přijímaných v souvislosti s evropským semestrem je třeba zohledňovat článek 9 SFEU; 54. opakuje, že je třeba požadovat od členských států dodatečné závazky v sociální oblasti a uložit EU odpovědnost za provádění priorit zvolených v souvislosti s růstem a sociální soudržností v rámci jednotného trhu; 55. zdůrazňuje, že je naléhavě třeba vytvořit nové nástroje pro boj se sociální nerovnováhou a nezaměstnaností v Evropě; 56. vyzývá členské státy a Evropskou radu, aby do procesu evropského semestru zapojily ministry sociálních věcí a zdravotnictví, neboť by tak posílily úlohu Rady pro zaměstnanost, sociální politiku, zdraví a ochranu spotřebitele (EPSCO), což je nezbytné, protože otázky důchodů, mzdových politik a daňového zatížení práce spadají do její oblasti působnosti; 57. vyzývá Komisi, aby podala zprávu o využívání společných a jednotných srovnávacích ukazatelů v celé EU při vyhodnocování národních programů reforem; zdůrazňuje, že by normy a údaje měly kromě ekonomických údajů odrážet i sociální začlenění a environmentální udržitelnost; vyzývá Komisi, aby členské státy vybízela k používání sociálních ukazatelů a údajů, které měří pokrok a rozvoj přesahující HDP, neboť jen tak může být měřen pokrok při dosahování cílů strategie Evropa 2020; Rozpočtové politiky 58. naléhavě vyzývá Komisi, aby se v následující roční analýze růstu plně zaměřila na úlohu rozpočtu EU v procesu evropského semestru a zdůraznila její význam tím, že předloží pravdivé a konkrétní údaje o tom, jak prostředky EU stimulují celkové veřejné výdaje na místní, regionální a vnitrostátní úrovni, jak napomáhají jejich vzniku, jak působí ve vzájemné součinnosti a jak se s nimi doplňují; je navíc přesvědčen, že financování na úrovni EU může přinést úspory rozpočtům členských států, což je třeba zdůraznit; domnívá se, že při snaze o stimulaci růstu a podnícení vytváření pracovních míst a také o úspěšné snižování makroekonomické nerovnováhy v celé Unii má rozpočet EU zcela zásadní roli; 59. vyzývá Radu, aby během jednání o rozpočtu EU na rok 2013 souhlasila s vedením politické a veřejné diskuse o tom, jaká bude potřebná výše prostředků pro provádění Paktu pro růst a zaměstnanost, jejž Evropská rada přijala v červnu 2012; vyjadřuje hluboké znepokojení nad tím, že Rada opakovaně prosazuje umělé snížení výše prostředků na platby, jež bude mít rozpočet EU k dispozici, což by ohrozilo schopnost EU plnit své právní a politické závazky; znovu vyzývá Radu, aby se s Parlamentem a Komisí dohodla na společném postupu hodnocení skutečných potřeb v oblasti plateb; zdůrazňuje naléhavost situace, zejména v okruzích 1A a 1B (konkurenceschopnost pro růst a zaměstnanost / soudržnost pro růst a zaměstnanost) a ve fondech pro rozvoj venkova; 60. vyzývá členské státy, aby plně využily možností, které jim skýtá Pakt pro růst a zaměstnanost, a zvážily přesun prostředků v rámci svých přídělů ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti (55 miliard EUR) na podporu výzkumu a inovací, malých a středních podniků (včetně usnadnění jejich přístupu k prostředkům z fondů EU) a zaměstnanosti mládeže; žádá Komisi, aby ve své roční analýze růstu na rok 2013, kterou má zveřejnit v listopadu 2012, předložila celkový a úplný přehled výsledků dosažených v této oblasti; 61. kromě toho upozorňuje, že Pakt pro růst a zaměstnanost výslovně vyzývá členské státy, aby část svého přídělu ze strukturálních fondů využily k tomu, aby ve spolupráci s EIB vytvořily nástroje pro úvěrová rizika a úvěrové záruky určené pro oblast znalostí a dovedností, účinného využití zdrojů, strategické infrastruktury a přístupu k financování pro malé a střední podniky; zastává názor, že orgány členských států by se měly snažit co nejvíce zvýšit růstový potenciál dalších iniciativ EU financovaných z rozpočtu EU, které již byly schváleny, například pilotní fáze projektových dluhopisů a různých stávajících inovačních finančních nástrojů EU, které se používají od roku 2007 v oblasti inovace výzkumu, podpory malých a středních podniků nebo systémů poskytování mikroúvěrů; dále upozorňuje na zvýšení úvěrové kapacity EIB na období 2012–2015; je přesvědčen, že budou-li všechna tato opatření vhodně kombinována a náležitě provedena, mohla by vytvořit základ investičního programu EU pro budoucí léta a mít výrazný pozitivní vliv na HDP a zaměstnanost v EU-27 (někteří akademičtí odborníci odhadují, že by mohla zvýšit HDP o 0,56 % a vytvořit 1,2 milionu nových pracovních míst); 62. vyzývá proto členské státy, aby v rámci snah o konsolidaci nepovažovaly svůj příspěvek do rozpočtu EU vycházející z jejich HND za libovolně upravitelnou proměnnou a ani se v rozporu se svými politickými závazky, které učinily na nejvyšší úrovni, nesnažily uměle snížit objem výdajů rozpočtu EU určených na podporu růstu; je si však vědom ekonomického napětí mezi potřebou konsolidovat v krátkodobém výhledu veřejné finance a možným zvýšením příspěvku některých členských států vycházejícího z jejich HND v důsledku zvýšení plateb do rozpočtu EU; opakuje proto svoji důraznou výzvu, aby byla provedena reforma financování rozpočtu EU, na níž je třeba se dohodnout v rámci jednání o VFR 2014–2020, spočívající v tom, že se do roku 2020 sníží podíl příspěvků členských států do rozpočtu EU, který vychází z HND, o 40 %, a napomůže se tak jejich snahám o konsolidaci(42); 63. žádá navíc Komisi, aby prozkoumala možnost vyloučit příspěvek do rozpočtu EU vycházející z HND z výpočtu strukturálního schodku, jak jej vymezuje balíček týkající se správy ekonomických záležitostí sestávající ze dvou právních předpisů; 64. v souvislosti s jednáními o víceletém finančním rámci na období 2014–2020 upozorňuje, že snížení výše rozpočtu EU by vzhledem k jeho úloze katalyzátoru investic mělo negativní dopad na vytváření růstu a pracovních míst v Unii; Vnitřní trh 65. naléhavě žádá Komisi, aby správu jednotného trhu označila za jednu z klíčových priorit, jelikož podstatně přispívá k plnění cílů evropského semestru, zejména k vytváření udržitelného hospodářského růstu a zaměstnanosti; je toho názoru, že doporučení Komise pro jednotlivé země by měla členským státům zároveň nabídnout praktičtější řešení zaměřená na lepší fungování jednotného trhu, aby se zvýšila vstřícnost veřejnosti a politická angažovanost v otázce podpory jeho dokončení; 66. vyzývá Radu a Komisi, aby evropský semestr navázaly na Akt o jednotném trhu, a zajistily tak soudržnost evropské hospodářské politiky a zahájení udržitelného růstu; 67. zdůrazňuje, že iniciativy přijaté v rámci Aktu o jednotném trhu musí být konzistentní s plněním cílů sedmi stěžejních iniciativ strategie Evropa 2020 pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění a musí k plnění těchto cílů přispívat; 68. vyzývá Komisi, aby výroční zprávu o integraci jednotného trhu koordinovala s dalšími nástroji ke sledování jednotného trhu, například se srovnávacím přehledem výsledků v oblasti vnitřního trhu, a zamezila tak překrývání, vypracovala účelná a jasná doporučení a zajistila soudržnost evropské hospodářské politiky; 69. v této souvislosti chválí návrh Komise definovat doporučení pro jednotlivé země týkající se jednotného trhu, zejména doporučení ke správnému provedení právních předpisů ve vnitrostátních předpisech a k termínům tohoto provedení; vyzývá Komisi, aby rozhodným využíváním všech svých pravomocí posílila své úsilí o zajištění řádného provádění a prosazování právních předpisů EU v členských státech; 70. naléhavě žádá Komisi a členské státy, aby zařadily přijetí dvanácti klíčových opatření Aktu o jednotném trhu mezi své priority, jelikož by tak podstatně přispěly ke komplexnímu a vyváženému upevnění jednotného trhu; Ústavní záležitosti 71. domnívá se, že úzká spolupráce mezi Evropským parlamentem a vnitrostátními parlamenty podle článku 9 protokolu č. 1 je zásadní pro zavedení nezbytné demokratické legitimity a zásady vlastní odpovědnosti jednotlivých zemí v procesu evropského semestru; vyzývá k posílení dialogu mezi evropskou a vnitrostátní úrovní, přičemž je třeba respektovat dělbu práce mezi těmito úrovněmi; 72. domnívá se, že kromě zajištění spolupráce mezi parlamenty je také nezbytné vyvinout větší úsilí týkající se komunikace s občany a aktivního zapojení občanů do tohoto procesu; 73. zastává názor, že mají-li se zmírnit obavy týkající se legitimity, měly by vnitrostátní parlamenty hrát v procesu aktivnější úlohu, a navrhuje, aby členské státy přizpůsobily své vnitřní postupy tak, aby mohly být vnitrostátní parlamenty zapojeny do diskuse o fiskálních a reformních plánech svých zemí před tím, než budou tyto plány předloženy EU; Práva žen a rovnost pohlaví 74. znovu připomíná svou výzvu, aby členské státy zařadily hledisko rovnosti pohlaví do průběhu evropského semestru a více se zaměřily na odbornou přípravu v rámci politik trhu práce, a to tak, že při provádění pokynů uvedených v roční analýze růstu přihlédnou k potřebám a situaci žen; vyjadřuje uznání těm členským státům, které zohlednily problematiku rovného postavení žen a mužů ve svých národních programech reforem, vyjadřuje však politování nad tím, že mnoho členských států tuto problematiku zcela opomenulo; vyzývá Komisi, aby členským státům navrhla jednotný formát a kritéria pro začlenění hlediska rovnosti pohlaví do národních programů reforem; 75. vyzývá členské státy, aby ve svých národních programech reforem stanovily konkrétní kvantitativní cíle v souladu se statistikami zaměstnanosti žen a aby rovněž přijaly konkrétní opatření zaměřená na zranitelné skupiny žen (např. mladé ženy, migrantky, ženy se zdravotním postižením a svobodné matky); 76. připomíná, že rozdíly v odměňování žen a mužů jsou v EU stále problémem a že tato skutečnost ovlivňuje také výši důchodu, který ženy později pobírají, což může v důsledku vést k tomu, že se ocitnou pod hranicí chudoby; vyzývá proto členské státy, aby ve svých národních programech reforem stanovily kvalitativní cíle týkající se odstranění tohoto rozdílu, a omezily tak jak nespravedlivé zacházení se ženami v důchodu, tak ohrožení chudobou u žen v pokročilém věku; o 77. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Evropské radě, vládám členských států, Komisi, vnitrostátním parlamentům a Evropské centrální bance.
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Obchodní vztahy EU - Rusko v návaznosti na přistoupení Ruska k WTO |
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Evropský parlament, – s ohledem na svá předchozí usnesení o Rusku, zejména na usnesení ze dne 14. prosince 2011 o nadcházejícím summitu EU-Rusko konaném dne 15. prosince 2011(1) a na usnesení ze dne 9. června 2011 o summitu EU-Rusko(2) konaném ve dnech 9.–10. června 2011, – s ohledem na dohodu o partnerství a spolupráci mezi EU a Ruskou federací(3), na jednání zahájená v roce 2008 o nové dohodě mezi EU a Ruskem a na „partnerství pro modernizaci“ zahájené v roce 2010, – s ohledem na zprávu pracovní skupiny pro přistoupení Ruské federace k WTO(4) a k dodatku této zprávy(5) ze dne 17. listopadu 2011, – s ohledem na rozhodnutí Rady ze dne 14. prosince 2011 o postoji, který má Evropská unie zaujmout v příslušných orgánech Světové obchodní organizace k přistoupení Ruské federace ke Světové obchodní organizaci(6), – s ohledem na svůj postoj ze dne 4. července 2012 o návrhu rozhodnutí Rady o uzavření dohody mezi Evropskou unií a vládou Ruské federace o zachování závazků týkajících se obchodu službami obsažených ve stávající dohodě o partnerství a spolupráci mezi EU a Ruskem(7), – s ohledem na svůj postoj ze dne 4. července 2012 o návrhu rozhodnutí Rady o uzavření dohody mezi Evropskou unií a vládou Ruské federace o obchodu s částmi a součástmi motorových vozidel mezi Evropskou unií a Ruskou federací(8), – ohledem na svůj postoj ze dne 4. července 2012 o návrhu rozhodnutí Rady o uzavření dohody ve formě výměny dopisů mezi Evropskou unií a Ruskou federací o zavedení nebo zvýšení vývozních cel na suroviny(9), – s ohledem na návrh legislativního usnesení o návrhu rozhodnutí Rady o uzavření dohody ve formě výměny dopisů mezi Evropskou unií a Ruskou federací o správě celních kvót na vývoz dřeva z Ruské federace do Evropské unie a Protokolu mezi Evropskou unií a vládou Ruské federace o technických modalitách podle uvedené dohody(10), – s ohledem na zprávu Komise Evropské radě nazvanou Zpráva o překážkách obchodu a investic (2011) – zapojení našich strategických hospodářských partnerů do úsilí o zlepšení přístupu na trh: priority pro opatření k odstranění překážek obchodu (COM(2011)0114), – s ohledem na zprávu Komise Evropské radě nazvanou „Zpráva o překážkách obchodu a investic (2012)“ (COM(2012) 0070), – s ohledem na čl. 110 odst. 2 jednacího řádu, A. vzhledem k tomu, že Ruská federace uzavřela dne 10. listopadu 2011 po 18 letech svá jednání o přístupu k WTO a dne 16. prosince 2011 byla oficiálně přijata za jejího člena; B. vzhledem k tomu, že vyvíjející se společná zahraniční, bezpečnostní a energetická politika EU by v souladu se zásadou podmíněnosti měla zahrnovat Rusko, které je důležitým partnerem, a to za předpokladu, že budou sdíleny a prosazovány základní hodnoty, na nichž je Unie založena, mimo jiné demokracie, právní stát, univerzalita a nedělitelnost lidských práv a základních svobod, respektování lidské důstojnosti, zásady rovnosti a solidarity a dodržování zásad Charty OSN a mezinárodního práva; C. vzhledem k tomu, že pro Rusko je EU strategickým obchodním partnerem, hlavním a stále významnější zdrojem importu, hlavní exportní destinací a klíčovým investičním partnerem (pokud jde o přímé zahraniční investice do ruského hospodářství), přičemž toto obchodní partnerství představuje 47,1 % celkového ruského obchodu; vzhledem k tomu, že se tento vztah stále prohlubuje a Rusko se pro EU stalo rovněž druhým nejvýznamnějším zdrojem importu (158,6 miliardy EUR) a čtvrtou nejvýznamnější exportní destinací (86,1 miliardy EUR) (údaje za rok 2011); D. vzhledem k tomu, že EU dováží z Ruska především energetické produkty a nerostná paliva (79,5 %), zatímco charakter jejího vývozu do této země je velice pestrý, ať už jde o téměř veškerou strojírenskou techniku a dopravní zařízení (44,7 %), hotové zboží, potraviny či živá zvířata (údaje za rok 2010); E. vzhledem k tomu, že EU a Rusko spolu začaly na summitu v Chanty-Mansijsku konaném ve dnech 26.–27. června 2008 jednat o nové dohodě o partnerství a spolupráci, která by měla nahradit jejich stávající dohodu o partnerství a spolupráci a zajistit aktualizovaný smluvní rámec pro jejich vztahy v nadcházejících letech, včetně právně závazných opatření týkajících se obchodu, investic a energetiky; F. vzhledem k tomu, že Evropská unie je stále odhodlána dále prohlubovat a rozvíjet své vztahy s Ruskem a naplňovat zásady partnerství pro modernizaci, a to na základě společných zájmů a důrazného prosazování všeobecně platných hodnot a demokratických zásad, dodržování základních a lidských práv a principů právního státu; 1. vítá přistoupení Ruska k WTO, které ruská Státní duma ratifikovala dne 10. července 2012; je přesvědčen, že začlenění Ruska do mnohostranného obchodního systému a jeho pravidel představuje další krok směrem ke zlepšení dvoustranných vztahů mezi Ruskem a EU; 2. se znepokojením však konstatuje, že v období, jež bezprostředně předcházelo přistoupení Ruska k WTO, tato země nejednala zcela v souladu se svými budoucími povinnostmi vyplývajícími z členství ve WTO, neboť zavedla nebo rozšířila řadu opatření, která potenciálně omezují obchod, mj. zákaz dovozu živých zvířat z EU, právní předpisy zvýhodňující při zadávání veřejných zakázek domácí výrobce, rozhodnutí o zavedení sezónních dovozních cel u některých druhů cukru a nové právní předpisy týkající se režimu recyklace vozidel; 3. vyzývá Rusko, aby zrušilo neopodstatněná dočasná zákazová opatření, jednostranné dočasné zvýšení cel a protekcionistická opatření a překážky otevřeného a spravedlivého obchodu, na něž skupina G–20 poukázala ve své zprávě o obchodních a investičních opatřeních vydávané každého půl roku a Komise ve své zprávě o obchodních a investičních překážkách, neboť tato opatření značně poškozují unijní vývozce; 4. zdůrazňuje, že EU a Rusko jsou vzájemně závislými obchodními partnery, zejména co se týče surovin a důležitých zdrojů energie; domnívá se, že jejich hospodářské vztahy mají velký potenciál a že přistoupení Ruska k WTO jejich spolupráci ještě více posílí; 5. očekává, že opatření, která se Rusko v daných lhůtách zavázalo v rámci svého členství ve WTO přijmout, budou zahrnovat výrazné snížení cel na zboží a služby a stanovení jejich závazné výše; vyzývá Rusko, aby všechny své závazky bezodkladně a důsledně plnilo, aby ze svého členství ve WTO mohlo čerpat veškeré možné výhody; 6. je velmi znepokojen skutečností, že v Rusku jsou stále vyráběny a prodávány padělané výrobky; vyzývá Ruskou federaci, aby přijala opatření v oblasti ochrany práv duševního vlastnictví a aby co nejdříve v plné míře splnila své závazky, které v rámci WTO přijala v souvislosti s podpisem dohody TRIPS; 7. domnívá se, že Rusko by tím dalo najevo silné odhodlání posílit svou úlohu a zapojení svých firem v mnohostranném obchodním systému; otevření ruské ekonomiky širšímu mezinárodnímu obchodu a investicím vnímá jako další podnět pro ruskou vládu, aby energicky pokračovala v probíhajících reformách, důrazně potírala korupci, uplatňovala zásady právního státu a vytvářela příznivější prostředí pro podnikatelskou činnost; 8. vyzývá Komisi a Evropskou službu pro vnější činnost (ESVČ), aby podpořila snahu Ruska o získání členství v OECD, které obnáší přijetí závazku k dodržování řady obchodních pokynů a zásad týkajících se mj. otevřeného trhu, boje proti korupci, vývozních úvěrových agentur či správy státem vlastněných podniků; naléhavě vyzývá Rusko, aby se připojilo i k jiným dohodám uzavřeným v rámci WTO, zejména k dohodě o veřejných zakázkách, pro níž má již nyní status pozorovatele; 9. naléhavě Rusko vyzývá, aby přispělo k zahájení dvoustranných jednání o nové dohodě o partnerství a spolupráci; trvá na tom, aby tato jednání probíhala pouze mezi EU a Ruskem; domnívá se, že budou-li k nim přizváni další členové celní unie, kteří nejsou členy WTO, jednání se tím zbrzdí; 10. domnívá se, že důsledné dodržování pravidel WTO a postupné plnění závazků ze strany Ruska je nezbytným předpokladem dalších jednání, jejichž cílem je stanovit společná pravidla ve dvanácti hlavních regulačních oblastech, včetně vzájemných závazků týkajících se nepreferenčního obchodu se zbožím a službami, sanitárních a fytosanitárních předpisů, práv duševního vlastnictví, zadávání veřejných zakázek, hospodářské soutěže, energetiky a investic; 11. vyzývá Komisi, aby při těchto jednáních kladla hlavní důraz na:
12. kromě toho vyzývá k zajištění snadnějšího pohybu kapitálu mezi oběma stranami, při dodržování mezinárodních úmluv o praní špinavých peněz; podporuje jednání o dvoustranné investiční dohodě mezi EU a Ruskem obsahující ustanovení o státních investicích a případně i o urovnání sporů mezi investory a státem s cílem harmonizovat a sjednotit podmínky podnikání pro všechny investory EU a posílit a upevnit právní rámec pro evropské investice v Rusku; 13. vyzývá Komisi, aby pozorně sledovala provádění různých plánů pro jednotlivá odvětví v Rusku s cílem odhalit ustanovení, která by mohla narušit obchod nebo by mohla být diskriminující, jako jsou subvenční prvky a požadavky na místní podíl na veřejných zakázkách a investicích, a naléhavě žádá Komisi, aby se aktivně zapojila do dialogu s Ruskem s cílem zajistit, aby Rusko ihned poté, co se stane řádným členem WTO, plnilo veškeré své závazky vyplývající z tohoto členství; v tomto ohledu se domnívá, že by se Komise měla v případě potřeby znovu uchýlit k nástrojům na ochranu obchodu slučitelným s pravidly WTO; 14. zastává názor, že partnerství pro modernizaci mezi EU a Ruskem je vhodnou iniciativou pro posílení nových hospodářských a obchodních vztahů mezi těmito dvěma stranami, ať už v rámci WTO nebo na dvoustranné bázi; zdůrazňuje nutnost, aby Evropská komise a ruská vláda zajistily účinné využívání finančních prostředků na projekty, které se v rámci jejich partnerství pro modernizaci budou realizovat; je toho názoru, že budou-li posíleny synergie mezi obchodními a investičními strategiemi obou stran, bude možné účinněji realizovat plný potenciál modernizace a diversifikace ruské ekonomiky; 15. vyzývá ruskou vládu, aby provedla nezávislé a nestranné vyšetřování ve věci Yoko; 16. považuje provedení „společných kroků směrem k bezvízovému styku“ za součást obchodních a investičních vztahů mezi EU a Ruskem a bere na vědomí poslední vývoj jednání o zrušení vízové povinnosti mezi těmito dvěma stranami; 17. vyjadřuje své znepokojení nad tím, že celní unie mezi Ruskem, Kazachstánem a Běloruskem by mohla představovat další překážku pro obchod s Ruskem, což by bylo v rozporu s pravidly WTO a závazky, které Rusko v rámci WTO přijalo; 18. vyzývá Rusko, aby své členství ve WTO využilo k tomu, aby spolu s EU a dalšími východoevropskými zeměmi, které jsou rovněž členy této multilaterální obchodní organizace, podpořilo Bělorusko při zavádění pravidel a postupů slučitelných s pravidly WTO v zájmu získání členství v této organizaci v co možná nejkratší lhůtě; 19. domnívá se, že přistoupení Ruska k WTO může usnadnit obchodní toky mezi EU a Ruskem a zároveň stimulovat hospodářský růst a vytváření pracovních míst na obou stranách; považuje případné uzavření nové dohody o partnerství a spolupráci za další příležitost k podpoře posíleného partnerství mezi těmito dvěma stranami a udržitelného rozvoje v rámci celého společného regionu; 20. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Evropské komisi a vládě a parlamentu Ruské federace.
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Volby v Bělorusku |
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Evropský parlament, – s ohledem na svá předchozí usnesení o Bělorusku, zejména na usnesení ze dne 5. července 2012(1), 29. března 2012(2), 16. února 2012(3), 15. září 2011(4), 12. května 2011(5), 10. března 2011(6), 20. ledna 2011(7), 10. března 2010(8) a 17. prosince 2009(9), – s ohledem na prohlášení předsedy Schulze ze dne 24. září 2012, prohlášení místopředsedy Protasiewicze, pana Broka a pana Kaczmareka ze dne 24. září 2012, pana Vigenina ze dne 25. září 2012 a delegace pro vztahy s Běloruskem ze dne 26. září 2012, která se všechna týkala parlamentních voleb v Bělorusku, – s ohledem na prohlášení vysoké představitelky EU Catherine Ashtonové a komisaře Štefana Füleho ze dne 24. září 2012 o parlamentních volbách v Bělorusku, – s ohledem na závěry Rady týkající se Běloruska, (3191. zasedání Rady pro zahraniční věci, Lucemburk, 15. října 2012), – s ohledem na závěry Evropské rady z 1.–2. března 2012, v nichž Evropská rada vyjádřila hluboké znepokojení nad dále se zhoršující situací v Bělorusku, – s ohledem na rozhodnutí Rady 2012/126/CFSP ze dne 28. února 2012, kterým se provádí rozhodnutí 2010/639/CFSP o omezujících opatřeních proti Bělorusku(10), – s ohledem na závěry Rady o zahájení evropského dialogu o modernizaci s běloruskou společností, (3157. zasedání Rady ve složení pro zahraniční věci, Brusel, 23. března 2012), – s ohledem na nařízení Rady (EU) č. 354/2012 ze dne 23. dubna 2012, kterým se mění nařízení (ES) č. 765/2006 o omezujících opatřeních vůči Bělorusku, – s ohledem na prohlášení vysoké představitelky Catherine Ashtonové ze dne 28. února 2012 týkající se jejího rozhodnutí a rozhodnutí polské vlády odvolat z Minsku vedoucího delegace EU a polského velvyslance v Bělorusku, – s ohledem na rezoluci Parlamentního shromáždění Rady Evropy č. 1857(2012) ze dne 25. ledna 2012 o situaci v Bělorusku, která odsuzuje pokračující pronásledování členů opozice a zastrašování aktivistů občanské společnosti, nezávislých sdělovacích prostředků a bojovníků za lidská práva v Bělorusku, – s ohledem na zprávu vysoké komisařky OSN pro lidská práva ze dne 10. dubna 2012 a na rezoluci Rady OSN pro lidská práva č. 17/24 ze dne 17. června 2011 o stavu lidských práv v Bělorusku, – s ohledem na deklaraci přijatou na summitu o Východním partnerství, který se konal v Praze ve dnech 7.–9. května 2009, a na deklaraci o situaci v Bělorusku přijatou na summitu o Východním partnerství ve Varšavě dne 30. září 2011, – s ohledem na společné prohlášení ministrů zahraničních věcí Visegrádské skupiny a Estonska, Lotyšska a Litvy vydané v Praze dne 5. března 2012, – s ohledem na článek 19 Všeobecné deklarace lidských práv, na článek 19 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech a na článek 11 Listiny základních práv EU, – s ohledem na zprávu o analýze potřeb pro předčasné parlamentní volby ze dne 16.–18. července 2012, průběžnou zprávu ze dne 14. září a oznámení o předběžných zjištěních a závěrech předložených Úřadem pro demokratické instituce a lidská práva Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE/ODIHR) a Parlamentním shromážděním OBSE ze dne 24. září 2012 ohledně konání parlamentních voleb v Bělorusku, – s ohledem na předběžnou zprávu kampaně „Bojovníci za lidská práva za svobodné volby“ o parlamentních volbách v Bělorusku konaných dne 23. září 2012, – s ohledem na čl. 110 odst. 2 a 4 jednacího řádu, A. vzhledem k tomu, že žádné parlamentní ani prezidentské volby konané v Bělorusku od roku 1995 neuznala OBSE za svobodné a regulérní; B. vzhledem k tomu, že parlamentní volby konané dne 23. září 2012 – zejména provedení těchto voleb a jejich pluralitní charakter – vnímala EU jako novou příležitost pro Bělorusko prokázat, že ctí demokratické hodnoty a evropské standardy; C. vzhledem k tomu, že podle mezinárodní mise pro sledování voleb Úřadu pro demokratické instituce a lidská práva OBSE (ODIHR) a Parlamentního shromáždění OBSE nebyla v těchto parlamentních volbách dodržena řada závazků OBSE – včetně práva občanů se sdružovat, kandidovat a svobodně vyjadřovat svůj názor – ačkoli byla patrná určitá zlepšení volebního práva obecně; D. vzhledem k tomu, že je zjevné, že jelikož nebyl zvolen žádný kandidát demokratické opozice do vnitrostátního parlamentu a že mnoho politických vězňů je stále ve vazbě, běloruské orgány nedbaly na četné výzvy mezinárodního společenství a namísto toho se rozhodly učinit další krok směrem od demokracie a směrem k další izolaci své země; E. vzhledem k tomu, že velkému počtu kandidátů demokratické pozice byla odepřena registrace z důvodu drobných nepřesností v jejich prohlášeních o příjmech a majetku nebo neuznáním jejich podpisů pro přístup k volbám; vzhledem k tomu, že mnohým z nich nebyla povolena účast ve volebních komisích; F. vzhledem k tomu, že registrace kandidátů byla provedena diskriminačním způsobem; vzhledem k tomu, že většina těch, jimž bylo odepřeno právo se registrovat, byla přijata skupinami provádějícími iniciativy na podporu Mikoly Statkeviče a Alese Michaleviče; vzhledem k tomu, že právo registrovat se jako kandidáti bylo zamítnuto mimo jiné Aljaksandru Milinkeviči, předsedovi Hnutí za svobodu, a Michailu Paškeviči, aktivistovi kampaně „Mluv pravdu“; G. vzhledem k tomu, že kandidátům bylo umožněno přednést pouze předem natočené vystoupení v délce maximálně pěti minut ve státních sdělovacích prostředcích; vzhledem k tomu, že vysílací čas byl odepřen četným kandidátům, zejména těm, kteří vyzývali k bojkotu voleb, což mělo za následek, že mnozí kandidáti opozičních stran nemohli sdělit své názory voličům; H. vzhledem k tomu, že nehledě na svobodu slova zaručenou v běloruské ústavě, zůstává svoboda tisku v Bělorusku velmi omezená a nezávislé sdělovací prostředky se potýkají s neustálým zastrašováním a kritické hlasy jsou agresivně umlčovány; vzhledem k tomu, že zpravodajství o pokojných demonstracích proti prezidentu Lukašenkovi a informace sdělovacích prostředků o zhoršující se hospodářské situaci byly omezovány; vzhledem k tomu, že kritika vlády země a prezidenta je považována za trestný čin; I. vzhledem k tomu, že mnozí studenti a zaměstnanci státních společností byli nuceni k předčasné volbě pod pohrůžkou vyloučení ze školy nebo ztráty zaměstnání; vzhledem k tomu, že voliči v ozbrojených silách byli nevhodně nuceni, aby volili předčasně; J. vzhledem k tomu, že běloruské orgány pozvaly misi OBSE pro sledování průběhu voleb za účelem pozorování voleb bez jakýchkoli restrikcí a omezení; vzhledem k tomu, že pouhý týden před parlamentními volbami byl dvěma členům mise – jednomu německému a jednomu litevskému poslanci – odepřen vstup do Běloruska, aniž by bylo poskytnuto dostatečné vysvětlení či objasnění, což vyvolává pochybnosti o prohlášeních běloruských orgánů a podrývá atmosféru důvěry mezi oběma stranami; K. vzhledem k tomu, že EU uvítala zapojení pozorovatelů OBSE/ODIHR a zdůraznila důležitost zajištění skutečného přístupu těchto pozorovatelů ke všem fázím volebního procesu, včetně sčítání hlasů, a zdůraznila především důležitost zajištění práv opozice, a to jak její právo kandidovat ve volbách, tak právo mít přístup do volebních komisí a sdělovacích prostředků; L. vzhledem k tomu, že podle předběžných zjištění a závěrů OBSE/ODIHR nebyla v těchto volbách konkurence a docházelo k mnoha případům, kdy byl porušen běloruský volební zákon, který měl zlepšovat možnosti kampaně; vzhledem k tomu, že volby proběhly v přísně kontrolovaném prostředí s prakticky neznatelnou volební kampaní a byly poznamenány nedostatečnou transparentností během sčítání hlasů a shromažďování výsledků z různých volebních místností; M. vzhledem k tomu, že v Bělorusku zůstává zadrženo dvanáct politických vězňů včetně obránce lidských práv a místopředsedy Mezinárodní federace pro lidská práva Alese Bjaljatského, který byl kandidátem na Nobelovu cenu a byl jmenován na udělení Sacharovovy ceny Evropského parlamentu za svobodu myšlení, a rovněž bývalého kandidáta na úřad prezidenta Mikalaje Statkeviče a vedoucího představitele mládežnické organizace „Malady Front“ Zmicera Daškeviče; N. vzhledem k tomu, že 26. září 2012 byl propuštěn z vězení význačný opoziční aktivista Sjarhej Kavalenka, poté co požádal o milost v důsledku stále rostoucího tlaku ze strany vězeňských orgánů, které ho držely v izolaci a vydíraly ho; vzhledem k tomu, že političtí vězni nejsou propouštěni bezpodmínečně, neboť jsou soustavně sledováni veřejnými orgány a musí pravidelně informovat policii o tom, kde se zdržují; O. vzhledem k tomu, že Bělorusko zůstává jedinou zemí v Evropě, která stále ukládá trest smrti a vykonává popravy; vzhledem k tomu, že podle aktivistů bojujících za lidská práva bylo od roku 1991 v Bělorusku popraveno přibližně 400 osob; P. vzhledem k tomu, že Bělorusko schválilo pražskou deklaraci ze summitu o Východním partnerství konaného ve dnech 7.–9. května 2009, čímž opětovně potvrdilo svůj závazek respektovat zásady mezinárodního práva a základní hodnoty, včetně demokracie, právního státu a dodržování lidských práv a základních svobod; 1. hluboce lituje, že průběh parlamentních voleb v Bělorusku opět neodpovídal mnoha základním standardům stanoveným OBSE, což vedlo – bez ohledu na některá drobná zlepšení v právním rámci voleb – k nespravedlivým, nesvobodným, netransparentním a nevyváženým konzultacím; 2. je přesvědčen, že parlament zvolený v Bělorusku neodpovídá demokratické legitimitě a že proto Evropský parlament bude pokračovat ve své politice jeho neuznávání jak ve svých dvoustranných vztazích s Běloruskem, tak v rámci parlamentního shromáždění Euronest; s politováním konstatuje, že v této fázi Parlamentní shromáždění Euronest nemá důvod pozvat oficiální zástupce běloruského zákonodárného sboru, aby v tomto shromáždění zasedli, a že vzhledem k jejich nepřítomnosti přijde Východní partnerství o jeden důležitý nástroj pro přiblížení Běloruska k demokratickým hodnotám EU; 3. zdůrazňuje, že EU doufala, že při organizování voleb dojde ke zlepšení vzhledem k tomu, že přetrvávající neschopnost uspořádat svobodné a spravedlivé volby představuje pro Bělorusko další překážku a bude i nadále závažným problémem ve vztazích mezi Běloruskem a EU; 4. odsuzuje zadržování novinářů jako taktiku zjevně zaměřenou na kontrolu svobodného toku informací, neboť novinářům je tak znemožněno vykonávání jejich běžných pracovních povinností, a tím dochází k porušování jedné z nejzákladnějších svobod, svobody projevu; 5. lituje rozhodnutí běloruských orgánů, které během několika posledních let opakovaně odmítly vystavit vstupní víza poslancům Evropského parlamentu a vnitrostátních parlamentů; vyzývá běloruské orgány, aby nevytvářely další překážky, které by delegaci Evropského parlamentu pro vztahy s Běloruskem bránily v návštěvě této země; 6. naléhavě vyzývá běloruské orgány, aby přezkoumaly své akce, zlepšily a zmodernizovaly volební právní předpisy a uskutečnily nové svobodné a spravedlivé parlamentní volby v souladu s mezinárodními standardy; naléhavě je rovněž vyzývá, aby okamžitě a bezpodmínečně propustily a rehabilitovaly všechny politické vězně, aniž by je nutily podepisovat falešná doznání a žádosti o milost, a aby respektovaly svůj vlastní národ tím, že budou chránit jejich základní svobody a umožní jim požívat jejich základních práv; vyjadřuje hluboké znepokojení nad opakujícími se zprávami o úmyslně zavedených nelidských podmínkách věznění, zejména pokud jde o Alese Bjaljatského, Mikolu Statkeviče a Dmitrije Daškeviče; 7. vyzývá v této souvislosti běloruskou vládu, aby učinila kroky směřující k zajištění toho, aby v budoucnu byly uspořádány skutečně demokratické volby v souladu s mezinárodními demokratickými standardy, a to pomocí zavedení změn ve volebním právu a ve volebních postupech, např. aby:
8. naléhavě vyzývá běloruskou vládu, aby respektovala lidská práva s cílem ukončit dobrovolnou izolaci země od zbytku Evropy a výrazně zlepšit vztahy mezi EU a Běloruskem tím, že:
9. opětovně naléhavě vyzývá Bělorusko jako jedinou evropskou zemi, která stále provádí trest smrti, aby zavedla okamžité moratorium na popravy a neprodleně vyhlásila moratorium na trest smrti jakožto první krok k jeho úplnému zrušení; 10. připomíná, že Evropská unie prohlásila, že je připravena obnovit své vztahy s Běloruskem a jeho občany v rámci evropské politiky sousedství, jakmile běloruská vláda prokáže, že ctí demokratické hodnoty a respektuje základní práva běloruských občanů; 11. vítá evropský dialog o modernizaci s běloruskou společností týkající se reforem nezbytných pro modernizaci Běloruska a souvisejícího potenciálního rozvoje vztahů s EU a také související informační kampaň v Bělorusku; s uspokojením konstatuje, že evropský dialog pomohl stimulovat konstruktivní a podstatnou diskusi mezi představiteli běloruské společnosti v Minsku o konkrétních myšlenkách souvisejících s potřebami reformy země; 12. vyzývá Radu a Komisi, aby podporovaly iniciativy zaměřené na rozvoj běloruské občanské společnosti, které by mohly vést k většímu zapojení občanů do politického života a které by mohly přispět k tomu, aby si občané více uvědomovali nutnost změny; vyzývá k vytvoření soudržného dlouhodobého programu podpory a posílení běloruských opozičních organizací a k navázání a prohloubení dialogu s běloruskou občanskou společností; je přesvědčen, že úsilí o zlepšení postavení běloruských občanů je klíčovým mezníkem a nejúčinnějším nástrojem na cestě k demokracii a právnímu státu v Bělorusku; 13. vyzývá ESVČ, Radu a Komisi, aby s Běloruskem vedly nadále rozhovory a pokračovaly v utváření jasnější politiky vůči této zemi v režimu přísné podmíněnosti, který bude založen na postupném přístupu, referenčních hodnotách a harmonogramech a bude zahrnovat i ustanovení o přezkumu a příslušné finanční zdroje; 14. vyzývá Radu a Komisi, aby přijaly další, v případě nutnosti i jednostranná, opatření směřující ke zjednodušení a uvolnění postupů udělování víz běloruským občanům, neboť takové kroky jsou nezbytně nutné pro splnění hlavního cíle politiky EU vůči Bělorusku, kterým je usnadnit a zintenzívnit kontakty mezi lidmi a demokratizovat tuto zemi; důrazně je v této souvislosti vyzývá, aby zvážily, zda by bylo možné snížit poplatky za udělování víz běloruským občanům, kteří cestují do schengenského prostoru, což je jediný způsob, jak zabránit rostoucí izolaci Běloruska a jeho občanů; 15. opětovně vyjadřuje politování nad vytvořením seznamu osob, kterým je zakázáno cestovat do zahraničí, ze strany běloruské vlády, jež několika odpůrcům režimu a lidskoprávním aktivistům zakazuje opustit zemi; vyjadřuje svou solidaritu všem osobám uvedeným na seznamu a vyzývá orgány v Minsku, aby ukončily tuto praxi, která porušuje základní svobody běloruských občanů; 16. znovu žádá Komisi, aby finančními i politickými prostředky podporovala úsilí běloruské občanské společnosti, nezávislých sdělovacích prostředků (včetně televizní stanice Belsat, Evropského rádia pro Bělorusko, rozhlasové stanice Radio Racyja a dalších) a nevládních organizací v Bělorusku při prosazování demokracie; žádá, aby byla věnována zvýšená pozornost ochraně digitálních svobod v Bělorusku, které jsou nástrojem pro uplatňování dalších lidských práv, zejména svobody projevu a svobody shromažďování; naléhavě vyzývá běloruské orgány, aby zajistily, že bloggeři a správci webové sítě nebudou stíháni za své aktivity v oblasti lidských práv; 17. vyzývá Radu a Komisi, aby zvážily, zda by nebylo vhodné přijmout opatření ke zlepšení podnikatelského prostředí, obchodu, investic, energetické a dopravní infrastruktury a přeshraniční spolupráce mezi EU a Běloruskem s cílem přispět k zajištění dobrých životních podmínek a prosperity běloruských občanů a umožnit jim v této souvislosti komunikovat s EU a svobodně do EU cestovat; 18. vyzývá mezinárodní sportovní organizace, aby vzaly v úvahu situaci v oblasti lidských práv v této zemi, pokud běloruským orgánům umožní hostit významné mezinárodní sportovní události, aby tak vyvíjely tlak na režim, dokud jasně neprokáže svůj závazek dodržovat demokratické zásady a základní svobody; 19. vyzývá Bělorusko, pokud jde o plánovanou výstavbu nové jaderné elektrárny, aby plně dodržovalo Aarhuskou úmluvu a aby striktně uplatňovalo veškeré normy úmluvy ESPOO o posuzování vlivů na životní prostředí přesahujících hranice států; 20. vyzývá členské státy, aby nepoužívaly stávající postupy v oblasti víz takovým způsobem, který by byl v rozporu nebo směřoval proti úsilí Rady a Komise o posílení běloruské občanské společnosti; 21. vyzývá Radu a členské státy EU, aby ve světle četných nedávných incidentů v souvislosti se spoluprací mezi běloruskými orgány a orgány EU podstatně zlepšily spolupráci a sdílení informací uvnitř EU a aby neprodleně upustily od spolupráce s běloruskými orgány v oblasti policejního výcviku s cílem předcházet jakémukoli dalšímu ohrožení aktivistů běloruské občanské společnosti; 22. vyjadřuje politování nad tím, že čtyřem úředníkům polského ministerstva školství byla odmítnuta víza na cestu do Běloruska, kde se měli zúčastnit konference o výuce polského jazyka, již dne 13. října 2012 pořádalo Unie Poláků v Baranavichy v Brestské oblasti; 23. vyjadřuje politování nad rozhodnutím běloruských orgánů nespolupracovat s nově jmenovaným zvláštním zpravodajem OSN v oblasti lidských práv pro Bělorusko a vyzývá je, aby mu umožnily vykonávat jeho mandát a navštívit v případě potřeby zemi; 24. vybízí všechny běloruské demokratické politické síly a aktivisty z řad občanské společnosti, aby postupovali jednotně, což jim umožní, aby zvýšili účinnost své činnosti a vytvořili konkrétní programy politické změny v zájmu zlepšení a demokratizace životů běloruského obyvatelstva; 25. vyzývá orgány EU, aby využily poznatků získaných v rámci debaty o Bělorusku u kulatého stolu, která se dne 17. října 2012 uskutečnila v Evropském parlamentu, a provedly široké a komplexní posouzení současné situace tamější opozice a možných budoucích scénářů pro Bělorusko; 26. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, ESVČ, vládám a parlamentům členských států, generálnímu tajemníkovi Organizace spojených národů, parlamentním shromážděním OBSE a Rady Evropy, sekretariátu SNS a běloruským orgánům.
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Volby v Gruzii |
| |||||||||
Evropský parlament, – s ohledem na svá předchozí usnesení a zprávy, zejména na své usnesení ze dne 17. listopadu 2011 obsahující doporučení Radě, Komisi a ESVČ k jednáním o dohodě o přidružení Gruzie k EU(1), – s ohledem na Dohodu o partnerství a spolupráci mezi Gruzií a Evropskou unií, která vstoupila v platnost dne 1. července 1999, – s ohledem na společný akční plán evropské politiky sousedství (EPS) EU-Gruzie, který dne 14. listopadu 2006 schválila Rada pro spolupráci mezi EU a Gruzií a který stanoví strategické cíle založené na závazcích ke společným hodnotám a účinnému provádění politických, hospodářských a institucionálních reforem, – s ohledem na dohodu o příměří ze dne 12. srpna 2008, kterou zprostředkovala EU a kterou podepsaly Gruzie a Ruská federace, a na prováděcí dohodu ze dne 8. září 2008, – s ohledem na společné prohlášení vysoké představitelky Catherine Ashtonové a komisaře Štefana Füleho ze dne 2. října 2012 o výsledcích parlamentních voleb v Gruzii, – s ohledem na oznámení o předběžných zjištěních a na závěry mezinárodní mise pro sledování průběhu parlamentních voleb v Gruzii, jež se konaly dne 1. října 2012, – s ohledem na závěry zasedání Rady o Gruzii ze dne 15. října 2012, – s ohledem na zprávu o pokroku Gruzie dosaženém v rámci evropské politiky sousedství, která byla zveřejněna dne 15. května 2012, – s ohledem na společné prohlášení přijaté na vrcholné schůzce Východního partnerství, která se konala v Praze dne 7. května 2009, – s ohledem na čl. 110 odst. 2 a 4 jednacího řádu, A. vzhledem k tomu, že aktivní zapojení Gruzie a její vázanost společnými hodnotami a zásadami, včetně demokracie, právního státu, řádné správy věcí veřejných a dodržování lidských práv, má zásadní význam pro pokrok v evropském integračním procesu a pro zajištění úspěšného jednání o dohodě o přidružení a její následné uplatňování; vzhledem k tomu, že stabilita na gruzínské domácí politické scéně a důraz na vnitřní reformy jsou nutnými předpoklady pro další rozvoj vztahů mezi EU a Gruzií; B. vzhledem k tomu, že Gruzie je jedním ze zakládajících členů Východního partnerství; vzhledem k tomu, že na varšavském summitu představitelé EU a zemí Východního partnerství znovu potvrdili, že Východní partnerství je založeno na společných hodnotách a na zásadách svobody, demokracie, dodržování lidských práv a základních svobod a právního státu; C. vzhledem k tomu, že poslední parlamentní volby, které se v Gruzii konaly dne 1. října 2012, byly svobodné a spravedlivé a proběhly v souladu s mezinárodně uznávanými normami; vzhledem k tomu, že svoboda shromažďování, sdružování a projevu byla obecně dodržena a gruzínští občané svobodně vyjádřili svou vůli, a to i navzdory velmi polarizované předvolební kampani; D. vzhledem k tomu, že Rada a Evropský parlament vzaly na vědomí předběžné hodnocení průběhu gruzínských parlamentních voleb konaných dne 1. října 2012, které vypracoval Úřad pro demokratické instituce a lidská práva (ODIHR); E. vzhledem k tomu, že ještě zbývá dořešit některé klíčové problémy volebního zákona, zejména s ohledem na určitá důležitá doporučení OBSE/ODIHR a Benátské komise, která poukazují například na nepoměr mezi počtem obyvatel v jednotlivých jednomandátových volebních obvodech; F. vzhledem k tomu, že Gruzie jakožto významný partner EU projevila během těchto parlamentních voleb rozhodné úsilí o dodržení demokratických norem; G. vzhledem k tomu, že gruzínská separatistická území Jižní Osetie a Abcházie jsou nadále de facto okupována ruskými ozbrojenými silami; vzhledem k tomu, že navzdory šestibodové dohodě o příměří podepsané Ruskou federací a Gruzií v roce 2008 je pozorovatelské misi EU stále bráněno v přístupu do Jižní Osetie a Abcházie; H. vzhledem k tomu, že EU je i nadále odhodlána plně podporovat gruzínskou územní celistvost a svrchovanost a mírové řešení konfliktů v Gruzii, a že na tomto svém postoji neustále setrvávala; I. vzhledem k tomu, že odvysílání videonahrávek zobrazujících mučení vězňů v gruzínských věznicích vyvolalo všeobecnou vlnu nevole a odhalilo závažné zneužívání úřední moci ve vládních agenturách odpovědných za právo a pořádek; vzhledem k tomu, že kvůli tomuto skandálu odstoupili dva ministři; 1. blahopřeje gruzínskému lidu k tomu, že učinil výrazný krok směrem ke konsolidaci demokracie ve své zemi; vítá demokratické parlamentní volby ze dne 1. října 2012, které proběhly v souladu se závazky přijatými v rámci OBSE a Rady Evropy, přestože je ještě třeba vyřešit některé problémy; zdůrazňuje, že tyto volby představují důležitý krok k demokratickému vývoji Gruzie a budoucímu politickému vývoji země; vítá tento první případ předání moci na základě demokratických, svobodných a spravedlivých voleb, který se v Gruzii odehrál; 2. zdůrazňuje, že jedním z cílů zahraniční politiky EU je posílit a podpořit vztahy s Gruzií; 3. vítá pokrok ve vztazích mezi EU a Gruzií a znovu připomíná význam hodnot, zásad a závazků, jako jsou demokracie, právní stát, dodržování lidských práv a základních svobod, tržní hospodářství, udržitelný rozvoj a řádná správa věcí veřejných; 4. vyzývá všechny gruzínské politické strany, aby během nadcházejícího přechodného období i po jeho skončení konstruktivně spolupracovaly a zajistily tak stabilitu, právní stát, dodržování lidských práv i řádnou správu věcí veřejných na základě plného souladu s demokraticky vyjádřenou vůlí gruzínského lidu; 5. vyzývá všechny politické síly, aby projevily zdrženlivost, a věří, že během očekávaného období společné vlády obou politických táborů bude v Gruzii docházet ke konstruktivní spolupráci mezi výkonnou a zákonodárnou mocí; podotýká, že období ústavní „kohabitace“ vyžaduje společné úsilí při hledání politických kompromisů a dohody, přičemž musí být plně dodržována gruzínská ústava a základní zákony; zdůrazňuje, že konstruktivní vztahy mezi prezidentem, vládou a parlamentem jsou pro demokratický kredit Gruzie a tamní správu věcí veřejných zásadní; 6. vítá prohlášení prezidenta Sakašviliho, že přijímá porážku své strany ve volbách, a zdůrazňuje, že toto prohlášení vydané tak brzy po volbách je pozitivním znamením pro demokracii v Gruzii; domnívá se, že se jedná o výjimečnou událost v zemi a regionu, v němž se jiní postsovětští čelní představitelé vzdali svého úřadu v mnoha případech pouze pod tlakem masových protestů nebo hrozby občanské války; 7. vyzývá gruzínské orgány, aby se plně věnovaly nápravě všech nedostatků volebního zákona, které odhalila mezinárodní mise pro sledování průběhu voleb, a to včetně doporučení OBSE/ODIHR a Benátské komise; 8. vítá uplatňování zásad „povinného plnění“ a „povinné nabídky“, které výrazně přispěly k pluralitě sdělovacích prostředků před volbami; 9. konstatuje, že i přes polarizovanou a napjatou volební atmosféru byla svoboda projevu, sdružování a shromažďování obecně dodržena; je si však vědom toho, že atmosféru kampaně několikrát narušily případy pronásledování a zastrašování stranických aktivistů a stoupenců; 10. zdůrazňuje význam, který má pro správně fungující demokracii přijetí a zavedení přísného a účinného zákona o financování politických stran a také zákona o potenciálních a skutečných střetech zájmů, který stanoví jasnou hranici mezi soukromými a veřejnými zájmy osob zastávajících veřejné funkce; 11. naléhavě vyzývá gruzínské orgány, aby vyšetřily všechny případy špatného zacházení a mučení v gruzínských věznicích a aby zahájily příslušná soudní stíhání a vyzývá také k hloubkové a účinné reformě vězeňského systému, v souladu s Listinou základních práv Evropské unie; vítá rozhodnutí gruzínského ministra vězeňství vytvořit kontrolní skupinu s cílem umožnit aktivistům v oblasti lidských práv a sdělovacím prostředkům návštěvu těchto zařízení a kontrolu podmínek, které tam panují; 12. trvá na tom, aby nová vláda pokračovala v boji proti korupci a provádění politických reforem zahájených současnou vládou; 13. vyzývá Radu a Komisi, aby nové vládě zajistily nezbytnou podporu a pokračovaly v probíhajícím dialogu s cílem zajistit kontinuitu a zachovat dynamiku vyjednávání dohody o přidružení, a aby na tuto skutečnost nahlížely v souladu se zásadou „více pro více“, aby se zintenzívnilo úsilí dokončit vyjednávání o bezvízovém režimu mezi Gruzií a EU, a to v souvislosti s prohloubenou a komplexní dohodou o volném obchodu; 14. znovu potvrzuje, že EU podporuje svrchovanost a územní celistvost Gruzie; doufá, že jak Gruzie, tak Rusko se budou i nadále aktivně podílet na řešení sporu, aniž by kladly předběžné podmínky; doufá, že se Gruzie bude dále angažovat v ženevských mezinárodních jednáních a bude prosazovat účinnou politiku ve vztazích se separatistickými oblastmi; 15. vyzývá vysokou představitelku, místopředsedkyni Komise, aby vyvinula další úsilí s cílem vybízet Rusko k plnění šestibodového Sarkozyho plánu na stabilizaci a řešení konfliktu v Gruzii; vyzývá v této souvislosti Rusko, aby stáhlo své jednotky z gruzínských separatistických území Jižní Osetie a Abcházie a aby pozorovatelské misi Evropské unie umožnilo neomezený přístup do těchto dvou provincií; 16. zdůrazňuje, že je nezbytné, aby nová vláda pokračovala v konstruktivní účasti Gruzie na mezinárodních ženevských jednáních; v tomto ohledu vyjadřuje politování nad tím, že jednání mezi oběma stranami probíhají pomalu a že během ženevských jednání o bezpečnosti a stabilitě na jižním Kavkazu nedošlo k žádnému výraznému pokroku, a vyzývá k většímu úsilí obou stran, aby se podařilo beze zbytku naplnit všech šest bodů dohody o příměří podepsané v září 2008; bere na vědomí pozvání představitelů koalice Gruzínský sen k účasti na 21. kole mezinárodně zprostředkovaných mírových rozhovorů o konfliktech v Gruzii, které se uskuteční v Ženevě; 17. se zájmem očekává, jak s ohledem na evropsky orientované ambice Gruzie dopadnou jednání o nové dohodě o přidružení mezi EU a Gruzií, a zdůrazňuje význam procesu začleňování Gruzie do evropských struktur pro pokračování hospodářské, sociální a politické reformy; vítá závazek EU zavést bezvízový cestovní styk a očekává, že obě strany v této věci dosáhnou zásadního pokroku; 18. očekává, že nová většina bude pokračovat ve spolupráci s EU a NATO, a doufá, že vztahy mezi EU a Gruzií zůstanou silné; vítá skutečnost, že nastupující gruzínská vláda výslovně vyjádřila své odhodlání pokračovat v úsilí o integraci do euroatlantických struktur a hodlá stavět na výsledcích dobré práce, kterou odvedly předchozí orgány; 19. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států, prezidentovi, vládě a parlamentu Gruzie, generálnímu tajemníkovi NATO a OBSE.
| ||||||||||
| Právní upozornění - Ochrana soukromí |