Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 21. listopadu 2012, kterým se schvaluje jmenování Tonia Borga členem Komise

Evropský parlament,

–  s ohledem na čl. 246 druhý pododstavec Smlouvy o fungování Evropské unie a článek 106a Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii,

–  s ohledem na bod 6 rámcové dohody o vztazích mezi Evropským parlamentem a Evropskou komisí(1),

–  s ohledem na rezignaci pana Johna Dalliho na funkci člena Evropské komise, kterou podal dne 16. října 2012,

–  s ohledem na dopis ze dne 25. října 2012, kterým konzultovala Rada Evropský parlament ve věci rozhodnutí o jmenování Tonio Borga členem Komise, které má být přijato po vzájemné dohodě s předsedou Komise,

–  s ohledem na slyšení Tonio Borga vedené dne 13. listopadu 2012 ve Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin, do něhož byly zapojeny i Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů a Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova, a na hodnotící zprávy těchto výborů,

–  s ohledem na čl. 106 a přílohu XVII jednacího řádu,

1.  schvaluje jmenování pana Tonia Borga členem Komise na zbývající funkční období Komise do 31. října 2014;

2.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí Radě, Komisi a vládám členských států.

(1) Úř. věst. L 304, 20.11.2010, s. 47.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 21. listopadu 2012 o postoji Rady k návrhu opravného rozpočtu č. 5/2012 Evropské unie na rozpočtový rok 2012, oddíl III – Komise (16398/2012 – C7-0383/2012 – 2012/2242(BUD))

P7_TA(2012)0433 A7-0381/2012

Evropský parlament,

–  s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 314 této smlouvy, a na Smlouvu o založení Evropského společenství pro atomovou energii, a zejména na článek 106a této smlouvy,

–  s ohledem na nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství(1) (dále jen „finanční nařízení“), a zejména na články 37 a 38 tohoto nařízení,

–  s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2012, schválený s konečnou platností dne 1. prosince 2011(2),

–  s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 17. května 2006 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení(3),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 12. června 2012 o postoji Rady k návrhu opravného rozpočtu č. 2/2012 Evropské unie na rozpočtový rok 2012, oddíl III – Evropská komise(4), a zejména na bod 2 tohoto usnesení,

–  s ohledem na společné prohlášení o prostředcích na platby, na němž se dohodly všechny tři orgány v rámci rozpočtového procesu na rok 2012;

–  s ohledem na návrh opravného rozpočtu Evropské unie č. 5/2012 na rozpočtový rok 2012, který Komise předložila dne 19. září 2012 (COM(2012)0536),

–  s ohledem na postoj Rady k návrhu opravného rozpočtu č. 5/2012, který Rada přijala dne 20. listopadu 2012 (16398/2012 – C7-0383/2012),

–  s ohledem na články 75b a 75e jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru (A7-0381/2012),

A.  vzhledem k tomu, že návrh opravného rozpočtu č. 5/2012 se týká uvolnění prostředků z Fondu solidarity EU ve výši 670 192 359 EUR v prostředcích na závazky a na platby v souvislosti se sérií zemětřesení v oblasti Emilia-Romagna v Itálii, k nimž došlo v květnu 2012,

B.  vzhledem k tomu, že cílem návrhu opravného rozpočtu č. 5/2012 je formálně zapsat tuto rozpočtovou úpravu do rozpočtu na rok 2012 a změnit rozpočtovou položku 16 05 03 01 – Přípravná akce – Evropský rok dobrovolnictví 2011: nahradit „pomlčku“ v kolonce plateb označením „pour mémoire“ (p.m.), aby bylo možné provést konečné platby,

C.  vzhledem k tomu, že návrh opravného rozpočtu č. 5/2012, jak jej předložila Komise, navrhuje navýšení úrovně prostředků na platby, vezme-li se v úvahu celkový nedostatek prostředků na platby na rok 2012,

D.  vzhledem k tomu, že ve svém usnesení o postoji Rady k návrhu opravného rozpočtu č. 2/2012 ze dne 12. června 2012, které se týká jiného uvolnění prostředků z Fondu solidarity EU, Parlament odsoudil skutečnost, že v tomto konkrétním případě uvolnění prostředků z Fondu solidarity EU vyčkávala druhá složka rozpočtového orgánu 8 týdnů, než zaujala postoj, přičemž se držela svého výkladu protokolu č. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie (lhůta pro informování vnitrostátních parlamentů),

1.  bere na vědomí návrh opravného rozpočtu č. 5/2012, jak jej předložila Komise;

2.  je toho názoru, že rychlé uvolnění finanční pomoci z prostředků Fondu solidarity EU pro osoby postižené přírodními katastrofami je velmi důležité, a tudíž vřele vítá skutečnost, že italské orgány pohotově podaly žádost o finanční pomoc z Fondu solidarity EU, i to, že Komise okamžitě předložila návrh o uvolnění prostředků z Fondu solidarity EU;

3.  vyzývá všechny zúčastněné strany v členských státech, na místní i regionální úrovni, a vnitrostátní orgány, aby u případných budoucích žádostí o prostředky z Fondu solidarity EU dále zlepšily posouzení potřeb a koordinaci, aby se tak uvolňování prostředků z Fondu solidarity EU co nejvíce urychlilo;

4.  důrazně opakuje svoji výzvu Radě, aby v této citlivé a naléhavé záležitosti neškodila těmto snahám o pohotovější poskytnutí pomoci Unie jakýmkoli bezdůvodným odkládáním svého rozhodnutí;

5.  připomíná, že v případě předchozí žádosti o uvolnění prostředků z Fondu solidarity EU (opravný rozpočet č. 2/2012 týkající se povodní v Ligurii a Toskánsku v říjnu 2011) nemusel rozpočtový orgán poskytnout nové finanční prostředky jen proto, že se objevily nečekané zdroje, které bylo možné přerozdělit tak, že se dosáhlo požadované částky; zdůrazňuje skutečnost, že současný nedostatek prostředků na platby, který se již teď dotýká řady programů, zejména těch, na které značně spoléhá Pakt pro růst a zaměstnanost přijatý Evropskou radou dne 29. června 2012, zásadně vylučuje, že by se v tomto případě dalo počítat s jakýmkoli podobným přerozdělením;

6.  schvaluje postoj Rady k návrhu opravného rozpočtu č. 5/2012 beze změny;

7.  pověřuje svého předsedu, aby prohlásil opravný rozpočet č. 5/2012 za přijatý s konečnou platností a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie;

8.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vnitrostátním parlamentům.

(1) Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1. (2) Úř. věst. L 56, 29.2.2012. (3) Úř. věst. C 139, 14.6.2006, s. 1. (4) Přijaté texty, P7_TA(2012)0232.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 21. listopadu 2012 o návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o mobilizaci Fondu solidarity Evropské unie podle bodu 26 interinstitucionální dohody ze dne 17. května 2006 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení (COM(2012)0538 – C7-0300/2012 – 2012/2237(BUD))

P7_TA(2012)0434 A7-0380/2012

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2012)0538 – C7-0300/2012),

–  s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 17. května 2006 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení(1), a zejména na bod 26 uvedené dohody,

–  s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 2012/2002 ze dne 11. listopadu 2002, kterým se zřizuje Fond solidarity Evropské unie(2),

–  s ohledem na společné prohlášení Evropského parlamentu, Rady a Komise o Fondu solidarity EU přijaté v rámci dohodovacího řízení dne 17. července 2008,

–  s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru (A7-0380/2012),

1.  schvaluje rozhodnutí uvedené v příloze k tomuto usnesení;

2.  pověřuje svého předsedu, aby podepsal toto rozhodnutí spolu s předsedou Rady a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení a jeho přílohu Radě a Komisi.

PŘÍLOHA

ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o mobilizaci Fondu solidarity Evropské unie podle bodu 26 interinstitucionální dohody ze dne 17. května 2006 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení

(Znění této přílohy zde není uvedeno, neboť odpovídá konečnému znění finálního aktu, rozhodnutí 2013/108/EU.)

(1) Úř. věst. C 139, 14.6.2006, s.1. (2) Úř. věst. L 311, 14.11.2002, s. 3.

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 21. listopadu 2012 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o provádění dohod uzavřených EU na základě jednání v rámci článku XXVIII GATT 1994 týkajících se změny a doplnění přílohy I nařízení (EHS) č. 2658/87 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku (COM(2012)0115 – C7-0079/2012 – 2012/0054(COD))

P7_TA(2012)0435 A7-0351/2012

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2012)0115),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a čl. 207 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C7-0079/2012),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 19. listopadu 2012 zavázal schválit postoj Evropského parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 55 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro mezinárodní obchod (A7-0351/2012),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 21. listopadu 2012 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. .../2012 o provádění dohody ve formě výměny dopisů mezi Evropskou unií a Brazílií podle článku XXVIII Všeobecné dohody o clech a obchodu (GATT) 1994, pokud jde o změnu koncesí u zpracovaného drůbežího masa stanovených v seznamu EU, který je připojený ke GATT 1994, a dohody ve formě výměny dopisů mezi Evropskou unií a Thajskem podle článku XXVIII Všeobecné dohody o clech a obchodu (GATT) 1994, pokud jde o změnu koncesí u zpracovaného drůbežího masa stanovených v seznamu EU, který je připojený ke GATT 1994, a o změně a doplnění přílohy I nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) č. 1218/2012.)

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 21. listopadu 2012 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o přidělování celních kvót na vývoz dřeva z Ruské federace do Evropské unie (COM(2012)0449 – C7-0215/2012 – 2012/0217(COD))

P7_TA(2012)0436 A7-0329/2012

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2012)0449),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a článek 207 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C7-0215/2012),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 19. listopadu 2012 zavázal schválit postoj Evropského parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na články 55 a 46 odst. 1 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro mezinárodní obchod (A7-0329/2012),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  vyzývá Komisi, aby věc opětovně postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 21. listopadu 2012 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. .../2012 o přidělování celních kvót na vývoz dřeva z Ruské federace do Evropské unie

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) č. 1217/2012.)

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 21. listopadu 2012 k návrhu rozhodnutí Rady o uzavření dohody ve formě výměny dopisů mezi Evropskou unií a Brazílií podle článku XXVIII Všeobecné dohody o clech a obchodu (GATT) 1994, pokud jde o změnu koncesí u zpracovaného drůbežího masa stanovených v seznamu EU, který je připojen ke GATT 1994, a dohody ve formě výměny dopisů mezi Evropskou unií a Thajskem podle článku XXVIII Všeobecné dohody o clech a obchodu (GATT) 1994, pokud jde o změnu koncesí u zpracovaného drůbežího masa stanovených v seznamu EU, který je připojen ke GATT 1994 (07883/2012 – C7-0171/2012 – 2012/0046(NLE))

P7_TA(2012)0437 A7-0350/2012

(Souhlas)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (07883/2012),

–  s ohledem na návrh dohody ve formě výměny dopisů mezi Evropskou unií a Brazílií podle článku XXVIII Všeobecné dohody o clech a obchodu (GATT) 1994, pokud jde o změnu koncesí u zpracovaného drůbežího masa stanovených v seznamu EU, který je připojen ke GATT 1994 (07884/2012),

–  s ohledem na návrh dohody ve formě výměny dopisů mezi Evropskou unií a Thajskem podle článku XXVIII Všeobecné dohody o clech a obchodu (GATT) 1994, pokud jde o změnu koncesí u zpracovaného drůbežího masa stanovených v seznamu EU, který je připojen ke GATT 1994 (07885/2012),

–  s ohledem na žádost o souhlas, kterou předložila Rada v souladu s čl. 207 odst. 4 prvním pododstavcem a čl. 218 odst. 6 druhým pododstavcem písm. a) bodem v) Smlouvy o fungování Evropské unie (C7-0171/2012),

–  s ohledem na článek 81 a čl. 90 odst. 7 jednacího řádu,

–  s ohledem na doporučení Výboru pro mezinárodní obchod (A7-0350/2012),

1.  uděluje svůj souhlas s uzavřením dohody;

2.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států a Brazilské federativní republiky a Thajského království.

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 21. listopadu 2012 k návrhu rozhodnutí Rady o uzavření dohody ve formě výměny dopisů mezi Evropskou unií na jedné straně a Státem Izrael na straně druhé, kterou se mění přílohy k protokolům 1 a 2 Evropsko-středomořské dohody zakládající přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Státem Izrael na straně druhé (07433/2012 – C7-0157/2012 – 2011/0457(NLE))

P7_TA(2012)0438 A7-0318/2012

(Souhlas)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (07433/2012),

–  s ohledem na návrh dohody ve formě výměny dopisů mezi Evropskou unií na jedné straně a Státem Izrael na straně druhé, kterou se mění přílohy k protokolům 1 a 2 Evropsko-středomořské dohody zakládající přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Státem Izrael na straně druhé (07470/2012),

–  s ohledem na žádost o souhlas, kterou předložila Rada v souladu s čl. 207 odst. 4 první pododstavec a čl. 218 odst. 6 druhým pododstavcem písm. a) Smlouvy o fungování Evropské unie (C7-0157/2012),

–  s ohledem na článek 81 a čl. 90 odst. 7 jednacího řádu,

–  s ohledem na doporučení Výboru pro mezinárodní obchod (A7-0318/2012),

1.  uděluje svůj souhlas s uzavřením dohody;

2.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států a Státu Izrael.

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 21. listopadu 2012 k návrhu rozhodnutí Rady o uzavření Dohody ve formě výměny dopisů mezi Evropskou unií a Ruskou federací o správě celních kvót na vývoz dřeva z Ruské federace do Evropské unie a Protokolu mezi Evropskou unií a vládou Ruské federace o technických modalitách podle uvedené dohody (16775/1/2011 – C7-0515/2011 – 2011/0322(NLE))

P7_TA(2012)0439 A7-0177/2012

(Souhlas)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (16775/1/2011),

–  s ohledem na návrh Dohody ve formě výměny dopisů mezi Evropskou unií a Ruskou federací o správě celních kvót na vývoz dřeva z Ruské federace do Evropské unie (16776/2011),

–  s ohledem na žádost o souhlas, kterou předložila Rada v souladu s čl. 207 odst. 4 prvním pododstavcem a čl. 218 odst. 6 druhým pododstavcem písm. a) Smlouvy o fungování Evropské unie (C7-0515/2011),

–  s ohledem na článek 81 a čl. 90 odst. 7 jednacího řádu,

–  s ohledem na doporučení Výboru pro mezinárodní obchod (A7-0177/2012),

1.  uděluje svůj souhlas s uzavřením dohody a protokolu;

2.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států a Ruské federace.

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 21. listopadu 2012 o návrhu nařízení Rady o přechodu z Schengenského informačního systému (SIS 1+) na Schengenský informační systém druhé generace (SIS II) (přepracované znění) (11142/1/2012 – C7-0330/2012 – 2012/0033A(NLE))

P7_TA(2012)0440 A7-0368/2012

(Konzultace – přepracované znění)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Rady (11142/1/2012),

–  s ohledem na článek 74 Smlouvy o fungování Evropské unie, podle kterého Rada konzultovala s Parlamentem (C7-0330/2012),

–  s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 28. listopadu 2001 o systematičtějším využívání metody přepracování právních aktů(1),

–  s ohledem na dopis, který dne 12. října 2012 zaslal Výbor pro právní záležitosti Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci podle čl. 87 odst. 3 jednacího řádu,

–  s ohledem na články 87 a 55 a čl. 46 odst. 2 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A7-0368/2012),

A.  vzhledem k tomu, že podle poradní skupiny složené z právních služeb Evropského parlamentu, Rady a Komise daný návrh neobsahuje žádné jiné věcné změny než ty, které byly jako takové v návrhu označeny, a vzhledem k tomu, že pokud jde o nezměněná ustanovení stávajících znění, je návrh jejich prostou kodifikací bez jakékoli změny jejich věcného obsahu;

1.  schvaluje pozměněný návrh Rady ve znění upraveném podle doporučení poradní skupiny složené z právních služeb Evropského parlamentu, Rady a Komise;

2.  vyzývá Radu, aby informovala Parlament, bude-li mít v úmyslu odchýlit se od znění schváleného Parlamentem;

3.  vyzývá Radu, aby znovu konzultovala s Parlamentem, bude-li mít v úmyslu podstatně změnit svůj návrh;

4.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi.

Návrh Rady   Pozměňovací návrh Pozměňovací návrh 1 Návrh nařízení Bod odůvodnění 6 (6)  Je třeba, aby vývoj SIS II pokračoval a byl dokončen v rámci celkového harmonogramu SIS II schváleného Radou dne 6. června 2008 a následně pozměněného v říjnu roku 2009 v souladu se směry vytyčenými Radou pro SVV dne 4. června 2009. Stávající znění celkového harmonogramu SIS II Komise předložila Radě a Evropskému parlamentu v říjnu roku 2010. (6)  Je třeba, aby vývoj SIS II pokračoval a byl dokončen nejpozději do 30. června 2013. Pozměňovací návrh 2 Návrh nařízení Bod odůvodnění 16 (16)  Komise by měla na podporu členských států při výběru nejvýhodnějšího technického a finančního řešení zahájit bez prodlení proces přijímání tohoto nařízení tím, že navrhne takový právní režim pro přechod, ve kterém se bude lépe odrážet přístup k technickému přechodu, jak jej nastiňuje Plán přechodu pro projekt SIS (dále jen „plán přechodu“) přijatý Komisí dne 23. února 2011 po kladném výsledku hlasování ve Výboru pro SIS-VIS. vypouští se Pozměňovací návrh 3 Návrh nařízení Bod odůvodnění 17 (17)  Plán přechodu popisuje, že v průběhu období přepojování provedou všechny členské státy postupně přepojení svých vnitrostátních aplikací ze systému SIS 1+ na systém SIS II. Z technického hlediska je žádoucí, aby členské státy, které přepojení provádějí, mohly používat SIS II v plném rozsahu již od přepojení a nemusely čekat až přepojení provedou i ostatní členské státy. Proto je nutné uplatňovat nařízení (ES) č. 1987/2006 a rozhodnutí 2007/533/SVV již od zahájení přepojení prvního státu. V zájmu právní jistoty by přepojování mělo trvat co nejkratší dobu a nemělo by překročit 12 hodin. Uplatňování nařízení (ES) č. 1987/2006 a rozhodnutí 2007/533/SVV nebrání členským států, které přepojení ještě neprovedly nebo které přepojení musely z technických důvodů přerušit, používat v průběhu intenzivního monitorování funkce SIS II, které jsou omezeny na SIS 1+. Aby byly na záznamy, zpracování údajů a ochranu údajů ve všech členských státech uplatňovány tytéž normy a podmínky, je nutné použít právní rámec SIS II na operační činnosti SIS členských států, které dosud přepojení neprovedly. (17)  Předpokládá se, že v průběhu období přepojování provedou všechny členské státy postupně přepojení svých vnitrostátních aplikací ze systému SIS 1+ na systém SIS II. Z technického hlediska je žádoucí, aby členské státy, které přepojení provádějí, mohly používat SIS II v plném rozsahu již od přepojení a nemusely čekat, až přepojení provedou i ostatní členské státy. Proto je nutné uplatňovat nařízení (ES) č. 1987/2006 a rozhodnutí 2007/533/SVV již od zahájení přepojení prvního státu. V zájmu právní jistoty by přepojování mělo trvat co nejkratší dobu a nemělo by překročit 12 hodin. Uplatňování nařízení (ES) č. 1987/2006 a rozhodnutí 2007/533/SVV nebrání členským státům, které přepojení ještě neprovedly nebo které přepojení musely z technických důvodů přerušit, používat v průběhu intenzivního monitorování funkce SIS II, které jsou omezeny na SIS 1+. Aby byly na záznamy, zpracování údajů a ochranu údajů ve všech členských státech uplatňovány tytéž normy a podmínky, je nutné použít právní rámec SIS II na operační činnosti SIS členských států, které dosud přepojení neprovedly. Pozměňovací návrh 4 Návrh nařízení Bod odůvodnění 19 (19)  Nařízení (ES) č. 1987/2006 a rozhodnutí 2007/533/SVV stanoví, že pro centrální SIS II by se na základě analýzy nákladů a přínosů měla použít nejlepší dostupná technologie. Příloha závěrů Rady o dalším směřování SIS II ze dne 4. a 5. června 2009 uvádí mezníky, které by měly být splněny v zájmu pokračování ve stávajícím projektu SIS II. Současně byla provedena studie týkající se vypracování alternativního technického scénáře pro vývoj SIS II na základě rozvoje SIS 1+ (SIS 1+ RE) jako pohotovostního plánu pro případ, že testy prokáží neplnění požadavků týkajících se mezníků. Na základě těchto parametrů může Rada rozhodnout, že vyzve Komisi, aby přešla na alternativní technický scénář. (19)  Nařízení (ES) č. 1987/2006 a rozhodnutí 2007/533/SVV stanoví, že pro centrální SIS II by se na základě analýzy nákladů a přínosů měla použít nejlepší dostupná technologie. Příloha závěrů Rady o dalším směřování SIS II ze dne 4. a 5. června 2009 uvádí mezníky, které by měly být splněny v zájmu pokračování ve stávajícím projektu SIS II. Současně byla provedena studie týkající se vypracování alternativního technického scénáře pro vývoj SIS II na základě rozvoje SIS 1+ (SIS 1+ RE) jako pohotovostního plánu pro případ, že testy prokáží neplnění požadavků týkajících se mezníků. Na základě těchto parametrů může Rada rozhodnout, že vyzve Komisi, aby přešla na alternativní technický scénář. V takovém případě by Komise měla předložit návrh na revizi tohoto nařízení. Pozměňovací návrh 5 Návrh nařízení Bod odůvodnění 31 (31)  Evropský inspektor ochrany údajů je odpovědný za sledování a zajišťování uplatňování nařízení (ES) č. 45/2001 a má pravomoc sledovat činnosti orgánů a institucí Unie související se zpracováváním osobních údajů. Tímto nařízením by neměla být dotčena specifická ustanovení Schengenské úmluvy, jakož i nařízení (ES) č. 1987/2006 a rozhodnutí 2007/533/SVV o ochraně a bezpečnosti osobních údajů. (31)  Evropský inspektor ochrany údajů je odpovědný za sledování a zajišťování uplatňování nařízení (ES) č. 45/2001 a má pravomoc sledovat činnosti orgánů a institucí Unie související se zpracováváním osobních údajů. Za dohled na funkci technické podpory stávajícího SIS 1+ odpovídá až do doby, kdy vstoupí v platnost právní rámec SIS II, Společný kontrolní orgán. Za dohled nad zpracováváním údajů v rámci SIS 1+ na území jednotlivých členských států odpovídají příslušné vnitrostátní orgány dohledu a tyto orgány zůstanou nadále odpovědné za sledování zákonnosti zpracovávání osobních údajů SIS II na území členských států.Tímto nařízením by neměla být dotčena specifická ustanovení Schengenské úmluvy, jakož i nařízení (ES) č. 1987/2006 a rozhodnutí 2007/533/SVV o ochraně a bezpečnosti osobních údajů. Právní rámec SIS II stanoví, že vnitrostátní orgány dohledu a evropský inspektor ochrany údajů zajišťují koordinovaný dohled nad SIS II. Pozměňovací návrh 6 Návrh nařízení Bod odůvodnění 43 a (nový) (43a)  Toto nařízení rozvíjí ustanovení schengenského acquis, jehož součástí jsou Bulharsko a Rumunsko v souladu s čl. 4 odst. 2 aktu o přistoupení z roku 2005 a v návaznosti na rozhodnutí Rady 2010/365/EU ze dne 29. června 2010 o uplatňování ustanovení schengenského acquis týkajících se Schengenského informačního systému v Bulharské republice a Rumunsku.1 1. Úř. věst. L 166, 1.7.2010, s. 17. Pozměňovací návrh 7 Návrh nařízení Čl. 7 – odst. 6 6.  Činnosti uvedené v odstavcích 1 až 3 jsou koordinovány Komisí a členskými státy, které se účastní SIS 1+, činnými v rámci Rady. 6.  Činnosti uvedené v odstavcích 1 až 3 jsou koordinovány Komisí a členskými státy, které se účastní SIS 1+, činnými v rámci Rady. Evropský parlament je o těchto činnostech pravidelně informován. Pozměňovací návrh 8 Návrh nařízení Čl. 11 – odst. -1 (nový) -1.  Členské státy ještě před přechodem ověří, že veškeré osobní údaje, jež mají být přeneseny do SIS II, jsou správné, aktuální a zákonné dle rozhodnutí 2007/533/SVV. Veškeré údaje, jež nemohou být ověřeny před zahájením přechodu, budou ověřeny nejpozději ve lhůtě šesti měsíců od zahájení přechodu. Pozměňovací návrh 9 Návrh nařízení Čl. 11 – odst. 1 1.  Pro přechod z C.SIS na centrální SIS II Francie zpřístupní databázi SIS 1+ a Komise vloží databázi SIS 1+ do centrálního SIS II. Údaje z databáze SIS 1+ uvedené v čl. 113 odst. 2 Schengenské úmluvy se do centrální SIS II nepřenášejí. 1.  Pro přechod z C.SIS na centrální SIS II Francie zpřístupní databázi SIS 1+ a Komise vloží databázi SIS 1+ do centrálního SIS II. Údaje z databáze SIS 1+ uvedené v čl. 113 odst. 2 Schengenské úmluvy se do centrální SIS II nepřenášejí. Tyto údaje budou vymazány nejpozději jeden měsíc po skončení období intenzivního monitorování. Pozměňovací návrh 10 Návrh nařízení Čl. 11 – odst. 3 – pododstavec 1 3.  Přechod vnitrostátního systému ze SIS 1+ na SIS II začíná načtením údajů N.SIS II, s tím, že N.SIS II má obsahovat datový soubor, vnitrostátní kopii, obsahující kompletní nebo částečnou kopii databáze SIS II. 3.  Přechod vnitrostátního systému ze SIS 1+ na SIS II začíná načtením údajů N.SIS II, s tím, že N.SIS II má obsahovat datový soubor, vnitrostátní kopii, obsahující kompletní nebo částečnou kopii databáze SIS II. Členské státy zajistí, aby veškeré osobní údaje načtené do N.SIS II byly správné, aktuální a zákonné dle rozhodnutí 2007/533/SVV. Pozměňovací návrh 11 Návrh nařízení Čl. 11 – odst. 4 a (nový) 4a.  Na základě informací poskytnutých členskými státy a příslušnými orgány dohledu předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o dokončení přechodu, zejména o přepojení členských států na SIS II. Tato zpráva potvrdí, zda přechod a zejména přepojení členských států proběhly v plném souladu s tímto nařízením, a to na centrální i vnitrostátní úrovni, a že zpracování osobních údajů během celého přechodu bylo v souladu s nařízením (ES) č. 45/2001 a směrnicí Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů¹. 1 Úř. věst. L 281, 23.11.1995, s. 31. Pozměňovací návrh 12 Návrh nařízení Čl. 11 – odst. 4 b (nový) 4b.  Po uplynutí jednoho měsíce od konce intenzivního monitorování budou databáze SIS 1+, všechny údaje v databázi SIS 1+ bez ohledu na nosič či umístění, C.SIS, N.SIS členských států a veškeré jejich kopie s konečnou platností vymazány. Pozměňovací návrh 13 Návrh nařízení Článek 11 a (nový) Článek 11a Přechod kanceláří SIRENE Přechod kanceláří SIRENE do sítě s-TESTA bude proveden souběžně s přepojením uvedeným v čl. 11 odst. 3 a bude ukončen bezprostředně po tomto přepojení. Pozměňovací návrh 14 Návrh nařízení Čl. 12 – pododstavec 2 Od přepojení prvního členského státu z N.SIS na N.SIS II podle druhého pododstavce čl. 11 odst. 3 tohoto nařízení se použije rozhodnutí 2007/533/SVV. Od úspěšného přepojení prvního členského státu z N.SIS na N.SIS II podle druhého pododstavce čl. 11 odst. 3 tohoto nařízení se použije rozhodnutí 2007/533/SVV. Pozměňovací návrh 15 Návrh nařízení Čl. 15 – odst. -1 (nový) -1.  Kromě záznamů z automatizovaného vyhledávání členské státy a Komise zajistí, aby během přechodu, který je v souladu s tímto nařízením, byla plně respektována platná pravidla pro ochranu údajů a aby úkoly stanovené v čl. 3 písm. f) a článku 11 byly náležitě zaznamenány na centrální SIS II. Zaznamenání těchto činností zajistí zejména celistvost a zákonnost údajů během přechodu a přepojení na SIS II. Pozměňovací návrh 16 Návrh nařízení Čl. 15 – odst. 4 4.  Záznamy obsahují zejména datum a čas přenosu údajů, údaje použité pro provedení vyhledávání, odkaz na předávané údaje a název příslušného orgánu odpovědného za zpracování údajů. 4.  Záznamy obsahují zejména datum a čas přenosu údajů, údaje použité pro provedení vyhledávání, odkaz na předávané údaje, název příslušného orgánu odpovědného za zpracování údajů a jméno koncového uživatele. Pozměňovací návrh 17 Návrh nařízení Čl. 15 – odst. 5 5.  Záznamy lze použít pouze k účelům uvedeným v odstavci 1 a vymaží se nejdříve po uplynutí jednoho roku a nejpozději po třech letech od jejich vytvoření. (Netýká se této jazykové verze.) Pozměňovací návrh 18 Návrh nařízení Čl. 15 – odst. 7 7.  Příslušné orgány pověřené kontrolou, zda je vyhledávání zákonné či nikoli, sledováním zákonnosti zpracování údajů, vlastní kontrolou a zajištěním řádného fungování centrálního SIS II, neporušenosti údajů a jejich zabezpečení, mají v rozsahu své pravomoci a na základě žádosti do této evidence přístup za účelem plnění svých úkolů. 7.  Příslušné orgány uvedené v čl. 60 odst. 1 a čl. 61 odst. 1 rozhodnutí 2007/533/SVV pověřené kontrolou, zda je vyhledávání zákonné či nikoli, sledováním zákonnosti zpracování údajů, vlastní kontrolou a zajištěním řádného fungování centrálního SIS II, neporušenosti údajů a jejich zabezpečení, mají v souladu s ustanoveními rozhodnutí 2007/533/SVV, v rozsahu své pravomoci a na základě žádosti do této evidence přístup za účelem plnění svých úkolů. Pozměňovací návrh 19 Návrh nařízení Čl. 15 – odst. 7 a (nový) 7a.  Veškeré orgány ochrany údajů s odpovědností za SIS 1+ nebo SIS II jsou úzce zapojeny do všech fází přechodu z SIS 1+ na SIS II. Pozměňovací návrh 20 Návrh nařízení Článek 19 Komise vždy po šesti měsících a poprvé po uplynutí prvních šesti měsíců roku 2009 předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu o pokroku týkající se rozvoje systému SIS II a přechodu ze Schengenského informačního systému (SIS 1+) na Schengenský informační systém druhé generace (SIS II). Komise vždy po šesti měsících a poprvé po uplynutí prvních šesti měsíců roku 2009 předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu o pokroku týkající se rozvoje systému SIS II a přechodu ze Schengenského informačního systému (SIS 1+) na Schengenský informační systém druhé generace (SIS II). Komise informuje Evropský parlament o výsledcích testů uvedených v článcích 8, 9 a 10. Pozměňovací návrh 21 Návrh nařízení Článek 21 Toto nařízení vstupuje v platnost den po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie. Jeho platnost vyprší po zakončení přechodu podle třetího pododstavce čl. 11 odst. 3. Nelze-li toto datum dodržet v důsledku přetrvávajících technických potíží souvisejících s procesem přechodu, platnost nařízení skončí ke dni, který stanoví Rada podle čl. 71 odst. 2 rozhodnutí 2007/533/SVV. Toto nařízení vstupuje v platnost den po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie. Jeho platnost vyprší po zakončení přechodu podle třetího pododstavce čl. 11 odst. 3. Nelze-li toto datum dodržet v důsledku přetrvávajících technických potíží souvisejících s procesem přechodu, platnost nařízení skončí ke dni, který stanoví Rada podle čl. 71 odst. ¨2 rozhodnutí 2007/533/SVV, nejpozději však 30. června 2013.

(1) Úř. věst. C 77, 28.3.2002, s. 1.

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 21. listopadu 2012 o návrhu nařízení Rady o přechodu z Schengenského informačního systému (SIS 1+) na Schengenský informační systém druhé generace (SIS II) (přepracovaném znění) (11143/1/2012 – C7-0331/2012 – 2012/0033B(NLE))

P7_TA(2012)0441 A7-0370/2012

(Konzultace – přepracované znění)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Rady (11143/1/2012),

–  s ohledem na článek 74 Smlouvy o fungování Evropské unie, podle kterého Rada konzultovala s Parlamentem (C7-0331/2012),

–  s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 28. listopadu 2001 o systematičtějším využívání metody přepracování právních aktů(1),

–  s ohledem na dopis, který dne 12. října 2012 zaslal Výbor pro právní záležitosti Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci podle čl. 87 odst. 3 jednacího řádu,

–  s ohledem na články 87 a 55 a čl. 46 odst. 2 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A7-0370/2012),

A.  vzhledem k tomu, že podle poradní skupiny složené z právních služeb Evropského parlamentu, Rady a Komise daný návrh neobsahuje žádné jiné věcné změny než ty, které byly jako takové v návrhu označeny, a vzhledem k tomu, že pokud jde o nezměněná ustanovení stávajících znění, je návrh jejich prostou kodifikací bez jakékoli změny jejich věcného obsahu;

1.  schvaluje pozměněný návrh Rady ve znění upraveném podle doporučení poradní skupiny složené z právních služeb Evropského parlamentu, Rady a Komise;

2.  vyzývá Radu, aby informovala Parlament, bude-li mít v úmyslu odchýlit se od znění schváleného Parlamentem;

3.  vyzývá Radu, aby znovu konzultovala s Parlamentem, bude-li mít v úmyslu podstatně změnit svůj návrh;

4.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi.

Návrh Rady   Pozměňovací návrh Pozměňovací návrh 1 Návrh nařízení Bod odůvodnění 6 (6)  Je třeba, aby vývoj SIS II pokračoval a byl dokončen v rámci celkového harmonogramu SIS II schváleného Radou dne 6. června 2008 a následně pozměněného v říjnu roku 2009 v souladu se směry vytyčenými Radou pro SVV dne 4. června 2009. Stávající znění celkového harmonogramu SIS II Komise předložila Radě a Evropskému parlamentu v říjnu roku 2010. (6)  Je třeba, aby vývoj SIS II pokračoval a byl dokončen nejpozději do 30. června 2013. Pozměňovací návrh 2 Návrh nařízení Bod odůvodnění 16 (16)  Komise by měla na podporu členských států při výběru nejvýhodnějšího technického a finančního řešení zahájit bez prodlení proces přijímání tohoto nařízení tím, že navrhne takový právní režim pro přechod, ve kterém se bude lépe odrážet přístup k technickému přechodu, jak jej nastiňuje Plán přechodu pro projekt SIS (dále jen „plán přechodu“) přijatý Komisí dne 23. února 2011 po kladném výsledku hlasování ve Výboru pro SIS-VIS. vypouští se Pozměňovací návrh 3 Návrh nařízení Bod odůvodnění 17 (17)  Plán přechodu popisuje, že v průběhu období přepojování provedou všechny členské státy postupně přepojení svých vnitrostátních aplikací ze systému SIS 1+ na systém SIS II. Z technického hlediska je žádoucí, aby členské státy, které přepojení provádějí, mohly používat SIS II v plném rozsahu již od přepojení a nemusely čekat až přepojení provedou i ostatní členské státy. Proto je nutné uplatňovat nařízení (ES) č. 1987/2006 a rozhodnutí 2007/533/SVV již od zahájení přepojení prvního státu. V zájmu právní jistoty by přepojování mělo trvat co nejkratší dobu a nemělo by překročit 12 hodin. Uplatňování nařízení (ES) č. 1987/2006 a rozhodnutí 2007/533/SVV nebrání členským států, které přepojení ještě neprovedly nebo které přepojení musely z technických důvodů přerušit, používat v průběhu intenzivního monitorování funkce SIS II, které jsou omezeny na SIS 1+. Aby byly na záznamy, zpracování údajů a ochranu údajů ve všech členských státech uplatňovány tytéž normy a podmínky, je nutné použít právní rámec SIS II na operační činnosti SIS členských států, které dosud přepojení neprovedly. (17)  Předpokládá se, že v průběhu období přepojování provedou všechny členské státy postupně přepojení svých vnitrostátních aplikací ze systému SIS 1+ na systém SIS II. Z technického hlediska je žádoucí, aby členské státy, které přepojení provádějí, mohly používat SIS II v plném rozsahu již od přepojení a nemusely čekat, až přepojení provedou i ostatní členské státy. Proto je nutné uplatňovat nařízení (ES) č. 1987/2006 a rozhodnutí 2007/533/SVV již od zahájení přepojení prvního státu. V zájmu právní jistoty by přepojování mělo trvat co nejkratší dobu a nemělo by překročit 12 hodin. Uplatňování nařízení (ES) č. 1987/2006 a rozhodnutí 2007/533/SVV nebrání členským státům, které přepojení ještě neprovedly nebo které přepojení musely z technických důvodů přerušit, používat v průběhu intenzivního monitorování funkce SIS II, které jsou omezeny na SIS 1+. Aby byly na záznamy, zpracování údajů a ochranu údajů ve všech členských státech uplatňovány tytéž normy a podmínky, je nutné použít právní rámec SIS II na operační činnosti SIS členských států, které dosud přepojení neprovedly. Pozměňovací návrh 4 Návrh nařízení Bod odůvodnění 19 (19)  Nařízení (ES) č. 1987/2006 a rozhodnutí 2007/533/SVV stanoví, že pro centrální SIS II by se na základě analýzy nákladů a přínosů měla použít nejlepší dostupná technologie. Příloha závěrů Rady o dalším směřování SIS II ze dne 4. a 5. června 2009 uvádí mezníky, které by měly být splněny v zájmu pokračování ve stávajícím projektu SIS II. Současně byla provedena studie týkající se vypracování alternativního technického scénáře pro vývoj SIS II na základě rozvoje SIS 1+ (SIS 1+ RE) jako pohotovostního plánu pro případ, že testy prokáží neplnění požadavků týkajících se mezníků. Na základě těchto parametrů může Rada rozhodnout, že vyzve Komisi, aby přešla na alternativní technický scénář. (19)  Nařízení (ES) č. 1987/2006 a rozhodnutí 2007/533/SVV stanoví, že pro centrální SIS II by se na základě analýzy nákladů a přínosů měla použít nejlepší dostupná technologie. Příloha závěrů Rady o dalším směřování SIS II ze dne 4. a 5. června 2009 uvádí mezníky, které by měly být splněny v zájmu pokračování ve stávajícím projektu SIS II. Současně byla provedena studie týkající se vypracování alternativního technického scénáře pro vývoj SIS II na základě rozvoje SIS 1+ (SIS 1+ RE) jako pohotovostního plánu pro případ, že testy prokáží neplnění požadavků týkajících se mezníků. Na základě těchto parametrů může Rada rozhodnout, že vyzve Komisi, aby přešla na alternativní technický scénář. V takovém případě by Komise měla předložit návrh na revizi tohoto nařízení. Pozměňovací návrh 5 Návrh nařízení Bod odůvodnění 31 (31)  Evropský inspektor ochrany údajů je odpovědný za sledování a zajišťování uplatňování nařízení (ES) č. 45/2001 a má pravomoc sledovat činnosti orgánů a institucí Unie související se zpracováváním osobních údajů. Tímto nařízením by neměla být dotčena specifická ustanovení Schengenské úmluvy, jakož i nařízení (ES) č. 1987/2006 a rozhodnutí 2007/533/SVV o ochraně a bezpečnosti osobních údajů. (31)  Evropský inspektor ochrany údajů je odpovědný za sledování a zajišťování uplatňování nařízení (ES) č. 45/2001 a má pravomoc sledovat činnosti orgánů a institucí Unie související se zpracováváním osobních údajů. Za dohled na funkci technické podpory stávajícího SIS 1+ odpovídá až do doby, kdy vstoupí v platnost právní rámec SIS II, Společný kontrolní orgán. Za dohled nad zpracováváním údajů v rámci SIS 1+ na území jednotlivých členských států odpovídají příslušné vnitrostátní orgány dohledu a tyto orgány zůstanou nadále odpovědné za sledování zákonnosti zpracovávání osobních údajů SIS II na území členských států. Tímto nařízením by neměla být dotčena specifická ustanovení Schengenské úmluvy, jakož i nařízení (ES) č. 1987/2006 a rozhodnutí 2007/533/SVV o ochraně a bezpečnosti osobních údajů. Právní rámec SIS II stanoví, že vnitrostátní orgány dohledu a evropský inspektor ochrany údajů zajišťují koordinovaný dohled nad SIS II. Pozměňovací návrh 6 Návrh nařízení Bod odůvodnění 43 a (nový) (43a)  Toto nařízení rozvíjí ustanovení schengenského acquis, jehož součástí jsou Bulharsko a Rumunsko v souladu s čl. 4 odst. 2 aktu o přistoupení z roku 2005 a v návaznosti na rozhodnutí Rady 2010/365/EU ze dne 29. června 2010 o uplatňování ustanovení schengenského acquis týkajících se Schengenského informačního systému v Bulharské republice a Rumunsku1. 1. Úř. věst. L 166, 1.7.2010, s. 17. Pozměňovací návrh 7 Návrh nařízení Čl. 7 – odst. 6 6.  Činnosti uvedené v odstavcích 1 až 3 jsou koordinovány Komisí a členskými státy, které se účastní SIS 1+, činnými v rámci Rady. 6.  Činnosti uvedené v odstavcích 1 až 3 jsou koordinovány Komisí a členskými státy, které se účastní SIS 1+, činnými v rámci Rady. Evropský parlament je o těchto činnostech pravidelně informován. Pozměňovací návrh 8 Návrh nařízení Čl. 11 – odst. -1 (nový) -1.  Členské státy ještě před přechodem ověří, že veškeré osobní údaje, jež mají být přeneseny do SIS II, jsou správné, aktuální a zákonné dle nařízení (ES) č. 1987/2006. Veškeré údaje, jež nemohou být ověřeny před zahájením přechodu, budou ověřeny nejpozději ve lhůtě šesti měsíců od zahájení přechodu. Pozměňovací návrh 9 Návrh nařízení Čl. 11 – odst. 1 1.  Pro přechod z C.SIS na centrální SIS II Francie zpřístupní databázi SIS 1+ a Komise vloží databázi SIS 1+ do centrálního SIS II. Údaje z databáze SIS 1+ uvedené v čl. 113 odst. 2 Schengenské úmluvy se do centrální SIS II nepřenášejí. 1.  Pro přechod z C.SIS na centrální SIS II Francie zpřístupní databázi SIS 1+ a Komise vloží databázi SIS 1+ do centrálního SIS II. Údaje z databáze SIS 1+ uvedené v čl. 113 odst. 2 Schengenské úmluvy se do centrální SIS II nepřenášejí. Tyto údaje budou vymazány nejpozději jeden měsíc po skončení období intenzivního monitorování. Pozměňovací návrh 10 Návrh nařízení Čl. 11 – odst. 3 – pododstavec 1 3.  Přechod vnitrostátního systému ze SIS 1+ na SIS II začíná načtením údajů N.SIS II, s tím, že N.SIS II má obsahovat datový soubor, vnitrostátní kopii, obsahující kompletní nebo částečnou kopii databáze SIS II. 3.  Přechod vnitrostátního systému ze SIS 1+ na SIS II začíná načtením údajů N.SIS II, s tím, že N.SIS II má obsahovat datový soubor, vnitrostátní kopii, obsahující kompletní nebo částečnou kopii databáze SIS II. Členské státy zajistí, aby veškeré osobní údaje načtené do N.SIS II byly správné, aktuální a zákonné dle nařízení (ES) č. 1987/2006. Pozměňovací návrh 11 Návrh nařízení Čl. 11 – odst. 4 a (nový) 4a.  Na základě informací poskytnutých členskými státy a příslušnými orgány dohledu předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o dokončení přechodu, zejména o přepojení členských států na SIS II. Tato zpráva potvrdí, zda přechod a zejména přepojení členských států proběhly v plném souladu s tímto nařízením, a to na centrální i vnitrostátní úrovni, a že zpracování osobních údajů během celého přechodu bylo v souladu s nařízením (ES) č. 45/2001 a směrnicí Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů¹. 1 Úř. věst. L 281, 23.11.1995, s. 31. Pozměňovací návrh 12 Návrh nařízení Čl. 11 – odst. 4 b (nový) 4b.  Po uplynutí jednoho měsíce od konce intenzivního monitorování budou databáze SIS 1+, všechny údaje v databázi SIS 1+ bez ohledu na nosič či umístění, C.SIS, N.SIS členských států a veškeré jejich kopie s konečnou platností vymazány. Pozměňovací návrh 13 Návrh nařízení Článek 11 a (nový) Článek 11a Přechod kanceláří SIRENE Přechod kanceláří SIRENE do sítě s-TESTA bude proveden souběžně s přepojením uvedeným v čl. 11 odst. 3 a bude ukončen bezprostředně po tomto přepojení. Pozměňovací návrh 14 Návrh nařízení Čl. 12 – pododstavec 2 Od přepojení prvního členského státu z N.SIS na N.SIS II podle druhého pododstavce čl. 11 odst. 3 tohoto nařízení se použije nařízení (ES) č. 1987/2006. Od úspěšného přepojení prvního členského státu z N.SIS na N.SIS II podle druhého pododstavce čl. 11 odst. 3 tohoto nařízení se použije nařízení (ES) č. 1987/2006. Pozměňovací návrh 15 Návrh nařízení Čl. 15 – odst. -1 (nový) -1.  Kromě záznamů z automatizovaného vyhledávání členské státy a Komise zajistí, aby během přechodu, který je v souladu s tímto nařízením, byla plně respektována platná pravidla pro ochranu údajů a aby úkoly stanovené v čl. 3 písm. f) a článku 11 byly náležitě zaznamenány na centrální SIS II. Zaznamenání těchto činností zajistí zejména celistvost a zákonnost údajů během přechodu a přepojení na SIS II. Pozměňovací návrh 16 Návrh nařízení Čl. 15 – odst. 4 4.  Záznamy obsahují zejména datum a čas přenosu údajů, údaje použité pro provedení vyhledávání, odkaz na předávané údaje a název příslušného orgánu odpovědného za zpracování údajů. 4.  Záznamy obsahují zejména datum a čas přenosu údajů, údaje použité pro provedení vyhledávání, odkaz na předávané údaje, název příslušného orgánu odpovědného za zpracování údajů a jméno koncového uživatele. Pozměňovací návrh 17 Návrh nařízení Čl. 15 – odst. 5 5.  Záznamy lze použít pouze k účelům uvedeným v odstavci 1 a vymažou se nejdříve po uplynutí jednoho roku a nejpozději po třech letech od jejich vytvoření. (Netýká se této jazykové verze.) Pozměňovací návrh 18 Návrh nařízení Čl. 15 – odst. 7 7.  Příslušné orgány pověřené kontrolou, zda je vyhledávání zákonné či nikoli, sledováním zákonnosti zpracování údajů, vlastní kontrolou a zajištěním řádného fungování centrálního SIS II, neporušenosti údajů a jejich zabezpečení, mají v rozsahu své pravomoci a na základě žádosti do této evidence přístup za účelem plnění svých úkolů. 7.  Příslušné orgány uvedené v čl. 44 odst. 1 a čl. 45 odst. 1 nařízení (ES) č. 1987/2006 a pověřené kontrolou, zda je vyhledávání zákonné či nikoli, sledováním zákonnosti zpracování údajů, vlastní kontrolou a zajištěním řádného fungování centrálního SIS II, neporušenosti údajů a jejich zabezpečení, mají v souladu s ustanoveními nařízení (ES) č. 1987/2006 v rozsahu své pravomoci a na základě žádosti do této evidence přístup za účelem plnění svých úkolů. Pozměňovací návrh 19 Návrh nařízení Čl. 15 – odst. 7 a (nový) 7a.  Veškeré orgány ochrany údajů s odpovědností za SIS 1+ nebo SIS II jsou úzce zapojeny do všech fází přechodu z SIS 1+ na SIS II. Pozměňovací návrh 20 Návrh nařízení Článek 19 Komise vždy po šesti měsících a poprvé po uplynutí prvních šesti měsíců roku 2009 předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu o pokroku týkající se rozvoje systému SIS II a přechodu ze Schengenského informačního systému (SIS 1+) na Schengenský informační systém druhé generace (SIS II). Komise vždy po šesti měsících a poprvé po uplynutí prvních šesti měsíců roku 2009 předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu o pokroku týkající se rozvoje systému SIS II a přechodu ze Schengenského informačního systému (SIS 1+) na Schengenský informační systém druhé generace (SIS II). Komise informuje Evropský parlament o výsledcích testů uvedených v článcích 8, 9 a 10. Pozměňovací návrh 21 Návrh nařízení Článek 21 Toto nařízení vstupuje v platnost den po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie. Jeho platnost vyprší po zakončení přechodu podle třetího pododstavce čl. 11 odst. 3. Nelze-li toto datum dodržet v důsledku přetrvávajících technických potíží souvisejících s procesem přechodu, platnost nařízení skončí ke dni, který stanoví Rada podle čl. 55 odst. 2 nařízení (ES) č. 1987/2006. Toto nařízení vstupuje v platnost den po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie. Jeho platnost vyprší po zakončení přechodu podle třetího pododstavce čl. 11 odst. 3. Nelze-li toto datum dodržet v důsledku přetrvávajících technických potíží souvisejících s procesem přechodu, platnost nařízení skončí ke dni, který stanoví Rada podle čl. 55 odst. 2 nařízení (ES) č. 1987/2006, nejpozději však 30. června 2013.

(1) Úř. věst. C 77, 28.3.2002, s. 1.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 21. listopadu 2012 o dvacáté osmé výroční zprávě o kontrole uplatňování práva EU (2010) (2011/2275(INI))

P7_TA(2012)0442 A7-0330/2012

Evropský parlament,

–  s ohledem na Dvacátou osmou výroční zprávu o kontrole uplatňování práva Evropské unie (2010) (KOM(2011)0588),

–  s ohledem na zprávu Komise nazvanou „Zpráva o hodnocení projektu “EU Pilot„“ (KOM(2010)0070),

–  s ohledem na zprávu Komise nazvanou „Druhá zpráva o hodnocení projektu “EU Pilot„“ (KOM(2011)0930),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 5. září 2007 nazvané „Evropa přinášející výsledky – uplatňování práva Společenství“ (KOM(2007)0502),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 20. března 2002 týkající se vztahů se stěžovateli ve věcech porušení práva Společenství (KOM(2002)0141),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 2. dubna 2012 nazvané „Aktualizace sdělení o vztazích se stěžovatelem v případech uplatňování práva Unie“ (COM(2012)0154),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 14. září 2011 o dvacáté sedmé výroční zprávě Komise o kontrole uplatňování práva Evropské unie (2009)(1),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 25. listopadu 2010 o 26. výroční zprávě Komise o kontrole uplatňování práva Evropské unie (2008)(2),

–  s ohledem na pracovní dokumenty útvarů Komise SEK(2011)0193, SEK(2011)0194 a SEK(2011)1626),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 14. září 2011 o činnosti Petičního výboru v průběhu roku 2010(3),

–  s ohledem na článek 48 a čl. 119 odst. 2 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti a stanoviska Výboru pro ústavní záležitosti a Petičního výboru (A7-0330/2012),

A.  vzhledem k tomu, že Lisabonská smlouva zavedla řadu nových právních základů, které mají usnadnit provádění, uplatňování a prosazování práva EU;

B.  vzhledem k tomu, že podle článku 298 SFEU se při plnění svých úkolů orgány, instituce a jiné subjekty Unie opírají o otevřenou, efektivní a nezávislou evropskou správu;

C.  vzhledem k tomu, že oblastmi, v nichž dochází nejsnáze k nesplnění povinnosti, jsou životní prostředí, vnitřní trh a zdanění, které představují 52 % všech případů nesplnění povinnosti;

1.  připomíná, že článek 17 SEU stanoví základní úlohu Komise jako „strážkyně Smluv“; v této souvislosti konstatuje, že pravomoc a povinnost Komise zahájit řízení o nesplnění povinnosti proti členskému státu, který nesplnil povinnost podle Smluv(4), je základním kamenem právního řádu Unie a je v souladu s koncepcí Unie založené na principech právního státu;

2.  zdůrazňuje zásadní význam právního státu jakožto podmínky pro legitimitu jakékoli formy demokratické správy věcí veřejných a dále pro to, aby bylo občanům v plném rozsahu zaručeno, že mohou požívat svých práv podle zákona;

3.  podporuje přístup Komise usilující o „inteligentní regulaci“, který se zaměřuje na začlenění kontroly uplatňování práva EU do širšího cyklu tvorby politiky, což výbor považuje za klíčové preventivní opatření;

4.  konstatuje, že řízení o nesplnění povinnosti má dvě fáze: fázi administrativní (šetření) a fázi soudní před Soudním dvorem; domnívá se, že pokud jde o zajištění souladu s právem Unie na místě, připadá v administrativní fázi mimořádně důležitá úloha občanům jako stěžovatelům;

5.  vítá, že Komise využívá pro usnadnění procesu provádění předpisů do vnitrostátního práva velký počet nástrojů (kontrolní seznamy pro provádění, příručky nebo vysvětlivky), a vybízí Komisi, aby ještě důkladněji sledovala provádění směrnic do vnitrostátního práva před koncem lhůty pro provedení, zejména v případě členských států se „špatnými výsledky“ v této oblasti, aby mohla pohotově zasáhnout;

6.  upozorňuje na to, že jsou-li ustanovení směrnic dostatečně přesná a nepodmíněná, jsou podle konsolidované judikatury Soudního dvora přímo použitelná (tzv. přímý účinek);

7.  vyzývá Komisi a členské státy, aby jednaly společně a jednotně s cílem řešit problém překračování norem vyžadovaných směrnicí (tzv. „gold-plating“).

8.  konstatuje, že Komise nedávno zveřejnila nové sdělení o vztazích se stěžovatelem v případech uplatňování práva Unie (COM(2012)0154), v němž přepracovala podmínky, za nichž se registrují stížnosti, a tím ovlivnila podobu řízení o nesplnění povinnosti; naléhavě vyzývá Komisi, aby pro řízení o nesplnění povinnosti nepoužívala právně nevynutitelné předpisy (soft law), ale navrhla nařízení(5), které by umožnilo, aby byl v tomto důležitém bodě právního řádu EU v plné míře zahrnut Parlament jako spolutvůrce právních předpisů;

9.  vyjadřuje však politování nad obrovským počtem případů týkajících se nesdělení přijatých opatření (470 nevyřešených případů v roce 2010);

10.  lituje, že ve výše uvedeném novém sdělení chybí jakýkoli odkaz na projekt „EU Pilot“, který je podle Komise samotné „zavedenou pracovní metodou“(6), již používá při řešení stížností jako první krok v řízení o nesplnění povinnosti ve všech případech, kdy by mohlo být toto řízení zahájeno(7); konstatuje, že ve sdělení není dokonce zmíněn ani název projektu „EU Pilot“ a že zde není zmínka o žádném z práv ani o ochraně, které jsou stěžovateli podle tohoto projektu přiznány; dochází tudíž k závěru, že všechna rozhodnutí Komise, která předchází řízení o nesplnění povinnosti nebo jej vylučují, se neřídí pravidly transparentnosti a odpovědnosti a Komise je provádí sama podle svého zcela volného uvážení;

11.  vyzývá Komisi, aby vyjasnila status systému EU Pilot a jasně vymezila rámec a pravidla jeho používání takovým způsobem, aby jim občané porozuměli;

12.  poukazuje na počet členských států, jež se účastní projektu EU Pilot (18 na konci roku 2010), a na velký počet případů uzavřených poté, co byla odpověď členského státu ohodnocena jako přijatelná (81 % případů); zdůrazňuje význam kvality těchto hodnocení, jak pokud jde o platné a ověřené informace, tak pokud jde o dodržování obecných zásad správního práva, jež uznal Soudní dvůr;

13.  opakuje svůj názor, že diskreční pravomoc ve věci řízení o nesplnění povinnosti, kterou Komisi svěřují Smlouvy, musí být vykonávána v souladu s principy právního státu a právní jasnosti, požadavky transparentnosti a otevřenosti a zásadou proporcionality a nic nesmí za žádných okolností ohrozit základní účel této pravomoci, kterým je včasné a správné uplatnění práva Unie(8);

14.  všímá si povzbudivých údajů, podle nichž 88 % případů nesplnění povinnosti uzavřených v roce 2010 se nedostalo před Soudní dvůr, jelikož členské státy napravily právní problém, na který upozornila Komise, ještě před tím, než bylo nutné pokročit do další fáze řízení o nesplnění povinnosti; zastává však názor, že je zásadní pokračovat v pečlivém monitorování opatření členských států, neboť některé petice se týkají problémů, které přetrvávají i poté, co byla věc uzavřena (viz např. petice 0808/2006, 1322/2007, 0492/2010, 1060/2010 a 0947/2011);

15.  celkově zdůrazňuje, že je třeba vynaložit další úsilí na zvýšení transparentnosti a posílení vzájemných vztahů, pokud jde o komunikaci mezi Parlamentem a Komisí; podotýká například, že by bylo možno poskytnout lepší přístup k informacím o stížnostech, spisech týkajících se řízení o nesplnění povinnosti a o dalších mechanismech prosazování práva, aniž by byl ohrožen účel vyšetřování, a že převažující veřejný zájem by mohl ospravedlnit přístup k těmto informacím, zejména pak v případech, kdy se jedná o ohrožení lidského zdraví a nevratné poškození životního prostředí;

16.  konstatuje, že v rámci realizace projektu EU Pilot Komise vytvořila „důvěrnou on-line databázi“ určenou ke komunikaci mezi jejími útvary a orgány členských států; opět upozorňuje na nedostatek transparentnosti vůči stěžovatelům v rámci projektu „EU Pilot“ a opakuje svou žádost o přístup k této databázi, ve které jsou registrovány všechny stížnosti, aby tak mohl plnit svou úlohu, která spočívá v dohledu nad tím, jak Komise vykonává úkol strážkyně Smluv;

17.  lituje, že nebyly podniknuty žádné kroky v návaznosti na výše zmíněné usnesení Parlamentu o dvacáté sedmé výroční zprávě, a zejména na jeho výzvu k přijetí procesního právního předpisu ve formě nařízení podle článku 298 SFEU, který by upravil různé aspekty řízení o nesplnění povinnosti a řízení ve fázi jemu předcházející, včetně oznámení, závazných časových lhůt, práva na slyšení, povinnosti odůvodnit rozhodnutí a práva každé osoby na přístup ke své složce, a to za účelem posílení práv občanů a zaručení transparentnosti;

18.  vyzývá proto opět Komisi, aby navrhla „procesní právní předpis“ ve formě nařízení založeného na novém právním základu článku 298 SFEU;

19.  bere v této souvislosti na vědomí odpověď Komise na žádost Parlamentu týkající se procesního právního předpisu, ve které Komise vyjadřuje pochybnosti nad možností přijmout jakékoli další nařízení založené na článku 298 SFEU s ohledem na diskreční pravomoc při úpravě způsobu vedení řízení o nesplnění povinnosti a související práce za účelem řádného uplatňování práva EU, které jí přiznávají Smlouvy; je přesvědčen, že procesní právní předpis by v žádném případě neomezil diskreční pravomoc Komise, pouze by zaručil, že by Komise při jejím výkonu dbala na zásadu „otevřené, efektivní a nezávislé evropské správy“, na kterou odkazuje článek 298 SFEU, a na právo na řádnou správu, které je zakotveno v článku 41 Listiny základních práv Evropské unie;

20.  zdůrazňuje, že při řízení o nesplnění povinnosti je velmi důležitá transparentnost, v neposlední řadě s ohledem na to, aby mohl Parlament kontrolovat uplatňování práva Unie; v této souvislosti připomíná, že v revidované rámcové dohodě o vztazích s Parlamentem se Komise zavazuje, že „poskytne Parlamentu souhrnné informace o veškerých řízeních pro porušení povinnosti ze strany členských států zasláním formálního dopisu o otázkách, jichž se takové řízení týká“, a očekává, že toto ustanovení bude v dobré víře uplatňováno v praxi;

21.  zdůrazňuje, že petice je vhodným nástrojem k tomu, aby občané, organizace občanské společnosti a podniky ohlašovali nedodržování práva EU ze strany orgánů členských států na různých úrovních; v tomto ohledu vyzývá Komisi, aby zachovala transparentnost stávajících řízení o porušení povinnosti tím, že bude včas a řádně informovat občany o opatřeních přijatých na základě jejich žádosti;

22.  poukazuje na to, že občané a organizace občanské společnosti nadále využívají petiční mechanismus především k tomu, aby upozornili na nedodržování právních předpisů EU ze strany orgánů členských států na různých úrovních a aby na ně podali stížnost; s ohledem na to zdůrazňuje zásadní roli Petičního výboru jakožto účinného spojení mezi občany, Parlamentem a Komisí;

23.  vítá skutečnost, že v dvacáté osmé výroční zprávě je na základě požadavku Parlamentu obsažen zvláštní oddíl o peticích, ve kterém Komise předkládá přehled nových petic, jež obdržela; vítá, že ve zprávě Komise se uvádí, že v několika oblastech „petice předložené Evropskému parlamentu vedly k zahájení řízení o nesplnění povinnosti“; zdůrazňuje, že i když se petice netýkají nesplnění povinnosti, poskytují Parlamentu a Komisi významné informace o problémech občanů;

24.  poukazuje na značný počet petic obdržených k otázkám týkajícím se právních předpisů v oblasti životního prostředí, a zejména pak s ohledem na ustanovení o nakládání s odpady; připomíná body, které v průběhu konference Komise o uplatňování právních předpisů EU v oblasti životního prostředí konané dne 15. června 2011 zdůraznil předseda a které se týkají časté absence řádného posouzení vlivů na životní prostředí, lhostejnosti vůči veřejným konzultacím a různých dalších nedostatků při provozování systémů nakládání s odpady;

25.  připomíná, že původně byla Listina určena ke kodifikaci základních práv občanů EU a že hlavy států a předsedové vlád opakovaně slavnostně deklarovali, že Listina stanoví práva občanů EU; vyzývá všechny členské státy, aby znovu zvážily nezbytnost článku 51 Listiny, a vybízí je, aby jednostranně deklarovaly, že nebudou v rámci své jurisdikce omezovat práva jednotlivců na základě ustanovení tohoto článku;

26.  zdůrazňuje, že když občané předkládají petici Evropskému parlamentu, očekávají, že se na ně bude vztahovat ochrana plynoucí z ustanovení Listiny, a to bez ohledu na to, v jakém členském státě pobývají a zda se uplatňují právní předpisy EU či nikoli; v tomto ohledu je i nadále znepokojen tím, že občané se cítí být špatně informováni o skutečné oblasti působnosti Listiny; považuje proto za nezbytné řádně vysvětlit zásadu subsidiarity a objasnit oblast působnosti Listiny z hlediska Parlamentu na základě článku 51 Listiny;

27.  zdůrazňuje, že značná část petic souvisejících se základními právy se týká volného pohybu osob a že – jak je jasně patrné ze zprávy o občanství EU za rok 2010 – práva plynoucí z občanství EU jsou důležitým předpokladem pro plné využívání vnitřního trhu občany; zdůrazňuje, že toto posílené využívání ze strany občanů může uvolnit značný růstový potenciál vnitřního trhu, a vzhledem ke stávajícím hospodářským výzvám v Evropě tudíž opakuje svůj požadavek vůči Komisi a členským státům, aby zvýšily úsilí o úplné a včasné provádění práva EU v této oblasti;

28.  dále zdůrazňuje, že občané se stejně tak cítí být špatně informováni o použitelnosti práva Společenství v případech opožděného provedení právních předpisů do vnitrostátního práva; poukazuje na smutnou skutečnost, že občané, kteří nemohou využít platný právní předpis Společenství, jelikož dotčený členský stát ho ještě neprovedl do svého práva, se ocitají v situaci, kdy nemají k dispozici žádný mechanismus nápravy;

29.  podporuje názor právní služby Evropského parlamentu, že s ohledem na přípustnost petic je oblast činností Evropské unie širší než její pravomoci; zdůrazňuje, že tento názor by měl sloužit jako základ pro to, jakým způsobem se Parlament a Komise peticemi zabývají;

30.  opakuje, že individuální stížnosti občanů a podniků jsou nadále uznávány za nejdůležitější zdroj informací o porušování práva EU a následně pro zahájení řízení pro porušení povinnosti; požaduje tudíž zavedení účinnějších, právně závazných správních předpisů, které by měly jistě a spolehlivě vymezit procesní vztahy mezi Komisí a stěžovateli před řízením o nesplnění povinnosti, během něj i po něm, a posílit tak především postavení jednotlivých stěžovatelů;

31.  vítá nový prvek obsažený v článku 260 SFEU, který Komisi v okamžiku předložení věci Soudnímu dvoru podle článku 258 SFEU umožňuje požádat Soudní dvůr o uložení finančních sankcí členskému státu z důvodu zpoždění v provedení směrnice;

32.  vítá závazek Komise k soustavnému využívání čl. 260 odst. 3 SFEU v případech nesplnění povinnosti, kterou ukládá toto ustanovení a jež se týká provádění směrnic přijatých legislativním postupem;

33.  má za to, že je nanejvýš důležité, aby Komise této možnosti využívala, a to společně s dalšími prostředky k zajištění toho, aby členské státy prováděly právní předpisy Unie včas a správně; členské státy, které mají zpoždění a neprovedly směrnice do svého vnitrostátního práva včas, by měly být jmenovitě uvedeny;

34.  upozorňuje na to, že od doby, kdy byla tato zpráva vydána, dosáhly Parlament, Rada, Komise a členské státy v otázce informativních dokumentů dohody, která stanoví vztah mezi jednotlivými složkami směrnice a příslušnými částmi vnitrostátních nástrojů přijatých za účelem provedení směrnice do vnitrostátního práva (srovnávací tabulky); podotýká, že tyto tři orgány a členské státy se dohodly, že do směrnic budou začleňovat bod odůvodnění, v němž se prohlašuje, že dotčený členský stát musí předložit srovnávací tabulku v určitém případě, kdy je to nezbytné a přiměřené;

35.  zdůrazňuje, že srovnávací tabulky jsou neocenitelným nástrojem, který Komisi a Parlamentu umožňuje dohlížet na to, zda členské státy správně provádějí a uplatňují právo Unie, jelikož vztah mezi směrnicí a příslušnými vnitrostátními ustanoveními je často velmi složitý a někdy je téměř nemožné ho zpětně vysledovat;

36.  vyzývá Komisi, aby Evropskému parlamentu předložila jasná pravidla o vytváření, začleňování a uplatňování srovnávacích tabulek do práva Společenství, a rovněž provedla transparentní hodnocení, které významnou měrou přispěje k posouzení provádění těchto právních předpisů na úrovni členských států;

37.  konstatuje, že klíčovou úlohu při uplatňování práva EU hrají vnitrostátní soudy, a plně podporuje úsilí EU posílit a koordinovat odborná školení pro právní, soudní a správní orgány a právní odborníky, úředníky a státní zaměstnance vnitrostátních správních orgánů a také regionálních a místních orgánů na evropské úrovni;

38.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, Soudnímu dvoru, evropskému veřejnému ochránci práv a parlamentům členských států.

(1) Přijaté texty, P7_TA(2011)0377. (2) Úř. věst. C 99 E, 3.4.2012, s. 46. (3) Přijaté texty, P7_TA(2011)0382. (4) Články 258 a 260 SFEU stanoví pravomoc Komise zahájit řízení o nesplnění povinnosti proti členskému státu. Zejména článek 258 stanoví, že Komise vydá odůvodněné stanovisko, pokud se domnívá, že členský stát nesplnil povinnost, která pro něj vyplývá ze Smluv. (5) Viz bod 7, v němž je výzva k přijetí „procesního právního předpisu“. (6) Druhá zpráva Komise o hodnocení projektu „EU Pilot“ (SEC(2011)1626), s. 7. (7) Viz výše zmíněnou zprávu, s. 3. Viz výše zmíněné usnesení ze dne 25. listopadu 2010. (8) Parlament ve svém výše uvedeném usnesení ze dne 25. listopadu 2010 uvedl, že „absolutní pravomoc ve spojení s naprostým nedostatkem transparentnosti je v zásadním rozporu s právním řádem“.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 21. listopadu 2012 o dopadech těžby břidlicového plynu a břidličné ropy na životní prostředí (2011/2308(INI))

P7_TA(2012)0443 A7-0283/2012

Evropský parlament,

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 94/22/ES ze dne 30. května 1994 o podmínkách udělování a užívání povolení k vyhledávání, průzkumu a těžbě uhlovodíků(1),

–  s ohledem na směrnici Rady 92/91/EHS ze dne 3. listopadu 1992 o minimálních požadavcích na zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců v těžebním vrtném průmyslu(2),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2006/21/ES ze dne 15. března 2006 o nakládání s odpady z těžebního průmyslu (směrnice o důlních odpadech) a o změně směrnice 2004/35/ES(3),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES ze dne 19. listopadu 2008 o odpadech a o zrušení některých směrnic(4),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2011/92/EU ze dne 13. prosince 2011 o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí(5),

–  s ohledem na směrnici Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (směrnice o stanovištích)(6),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU ze dne 24. listopadu 2010 o průmyslových emisích (integrované prevenci a omezování znečištění)(7),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2004/35/ES ze dne 21. dubna 2004 o odpovědnosti za životní prostředí v souvislosti s prevencí a nápravou škod na životním prostředí (směrnice o odpovědnosti za životní prostředí)(8),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000, kterou se stanovuje rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky (rámcová směrnice o vodě)(9),

–  s ohledem na směrnici Rady 98/83/ES ze dne 3. listopadu 1998 o jakosti vody určené k lidské spotřebě (směrnice o pitné vodě)(10),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2006/118/ES ze dne 12. prosince 2006 o ochraně podzemních vod před znečištěním a zhoršováním stavu (směrnice o podzemních vodách)(11),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ze dne 13. října 2003 o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů (v pozměněném znění)(12) a rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 406/2009/ES ze dne 23. dubna 2009 o úsilí členských států snížit emise skleníkových plynů, aby byly splněny závazky Společenství v oblasti snížení emisí skleníkových plynů do roku 2020(13),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 ze dne 18. prosince 2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek (REACH), o zřízení Evropské agentury pro chemické látky, o změně směrnice 1999/45/ES a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 793/93, nařízení Komise (ES) č. 1488/94, směrnice Rady 76/769/EHS a směrnic Komise 91/155/EHS, 93/67/EHS, 93/105/ES a 2000/21/ES (nařízení REACH)(14),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 ze dne 16. prosince 2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí (která harmonizuje stávající právní předpisy EU s globálně harmonizovaným systémem OSN (GHS))(15),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 98/8/ES ze dne 16. února 1998 o uvádění biocidních přípravků na trh (směrnice o biocidních přípravcích)(16)

–  s ohledem na směrnici 96/82/ES Rady ze dne 9. prosince 1996 o kontrole nebezpečí závažných havárií s přítomností nebezpečných látek (směrnice Seveso II)(17),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 13. září 2011 o řešení otázky bezpečnosti těžby ropy a plynu v pobřežních vodách(18),

–  s ohledem na zprávu na téma nekonvenčního plynu v Evropě ze dne 8. listopadu 2011, kterou zadalo generální ředitelství pro energii Komise(19),

–  s ohledem na sdělení, které dne 26. ledna 2012 předalo generální ředitelství pro životní prostředí Komise poslancům Evropského parlamentu ohledně právního rámce EU v environmentální oblasti uplatnitelného na projekty břidlicového plynu,

–  s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů nazvané „Energetický plán do roku 2050“(COM(2011)0885),

–  s ohledem na petici 886/2011 (ve věci rizik spojených s průzkumem a těžbou břidlicového plynu v Bulharsku) a petici 1378/2011 (ve věci těžby břidlicového plynu v Polsku),

–  s ohledem na studii Dopady těžby břidlicového plynu a břidličné ropy na životní prostředí a lidské zdraví, kterou v červnu 2011 vypracovalo Generální ředitelství Evropského parlamentu pro vnitřní politiky, Tematický odbor A: Hospodářská a vědecká politika,

–  s ohledem na články 4, 11, 191, 192, 193 a 194 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin a stanoviska Výboru pro rozvoj a Výboru pro právní záležitosti (A7-0283/2012),

A.  vzhledem k tomu, že technologický pokrok posledních let již v některých částech světa nastartoval rychlou těžbu nekonvenčních fosilních paliv v obchodním měřítku; vzhledem k tomu, že se v EU doposud neprovádí těžba v obchodním měřítku a dostupnost zdrojů a možné dopady na životní prostředí a veřejné zdraví je nutné ještě prozkoumat;

B.  vzhledem k tomu, že rozvoj těžby břidlicového plynu je v EU a ve světě kontroverzní otázkou, a proto je nutné důkladně prozkoumat veškeré dopady (na životní prostředí, veřejné zdraví a změnu klimatu) dříve, než bude tato technologie dále rozvíjena;

C.   vzhledem k tomu, že energetický plán do roku 2050 naznačuje, že břidlicový plyn a jiné nekonvenční zdroje by se mohly stát potenciálním novým důležitým zdrojem dodávek v Evropě a jejím sousedství; vzhledem k tomu, že nahrazení uhlí a ropy plynem by ve krátkodobém až střednědobém horizontu mohlo v závislosti na jejich životním cyklu přispět ke snížení emisí skleníkových plynů .

D.   vzhledem k tomu, že plyn lze používat jako základní surovinu při výrobě energie a rovněž jej lze používat jako spolehlivý záložní zdroj pro různé zdroje energie, např. větrnou a solární, což snižuje technické obtíže s vyvážením sítě; vzhledem k tomu, že plyn je také účinným palivem pro vytápění/chlazení a poskytuje celou řadu dalších možností průmyslového využití, což zvyšuje konkurenceschopnost EU;

E.   vzhledem k tomu, že dvě hlavní techniky rozšířené při odhalování potenciálu nekonvenčních fosilních paliv – břidlicového plynu a metanu v uhelném podloží – , tj. horizontální vrty a hydraulické štěpení (frakturace), jsou v této kombinaci využívány pouze deset let a neměly by být kvůli svému kombinovanému využívání a rozsahu zásahů zaměňovány s technikami stimulace vrtu používanými při těžbě konvenčních fosilních paliv;

F.   vzhledem k tomu, že se EU zavázala k dosažení právně závazného cíle snížit emise skleníkových plynů a zvýšit podíl energie z obnovitelných zdrojů; vzhledem k tomu, že veškerá rozhodnutí o využívání nekonvenčních fosilních paliv by měla být přijímána v souvislosti s nutností snížit emise;

G.  vzhledem k tomu, že stále není k dispozici žádná (rámcová) směrnice EU, která by upravovala těžební činnosti,

H.  vzhledem k tomu, že nejsou k dispozici dostatečné údaje o chemických látkách používaných při štěpení a o environmentálních a zdravotních rizicích spojených s hydraulickým štěpením; vzhledem k tomu, že stále ještě probíhá důležitá analýza různých možností a že je stále více třeba dále pokračovat ve výzkumu; vzhledem k tomu, že existence a transparentnost údajů, odebírání vzorků a provádění zkoušek má pro vysoce kvalitní výzkum, od nějž by se odvíjela regulace ochraňující veřejné zdraví a životní prostředí, mimořádný význam;

I.  vzhledem k tomu, že těžba všech druhů fosilních paliv a nerostů s sebou přináší možné ohrožení lidského zdraví a životního prostředí; vzhledem k tomu, že je nezbytné, aby se na jakákoli rozhodnutí o rozvoji zdrojů fosilních paliv v budoucnu v Evropě uplatňovala zásada předběžné opatrnosti a zásada „znečišťovatel platí“ a aby se přihlédlo k případným dopadům všech fází procesu průzkumu a těžby;

J.  vzhledem k tomu, že některé členské státy EU, např. Francie a Bulharsko, již kvůli obavám týkající se životního prostředí a veřejného zdraví uvalily moratorium na těžbu břidlicového plynu;

K.  vzhledem k tomu, že projekty těžby břidlicového plynu obvykle nejsou předmětem posuzování vlivu na životní prostředí, přestože pro životní prostředí představují hrozbu;

L.  vzhledem k tomu, že úlohou EU je zajistit ve všech svých politikách a činnostech vysokou úroveň ochrany lidského zdraví;

M.  vzhledem k tomu, že celá řada evropských vlád, např. ve Francii, Bulharsku, německém Severním Porýní-Vestfálsku, švýcarských kantonech Fribourg a Vaud, a také řada států USA (Severní Karolína, New York, New Jersey a Vermont a více než 100 místních správ) a další země po celém světě (Jihoafrická republika, kanadský Quebec, australský Nový Jižní Wales) již zavedly zákaz nebo moratorium na používání hydraulického štěpení při těžbě ropy nebo břidlicového plynu nebo jiných nepropustných horninových formací;

N.  vzhledem k tomu, že řada členských států, např. Česká republika, Rumunsko a Německo, v současnosti uvažují o uvalení moratoria na průzkum a těžbu ropy a břidlicového plynu nebo jiných nepropustných horninových formací;

O.  vzhledem k tomu, že směrnice o odpovědnosti za životní prostředí nezavazuje provozovatele k uzavření vhodného pojistného krytí z důvodu vysokých nákladů, které jsou spojeny s nehodami v odvětvích těžebního průmyslu;

Obecný rámec – právní předpisy, provádění, sledování a spolupráce

1.  rozumí průzkumem a těžbou břidlicového plynu nekonvenční uhlovodíkový průzkum a těžbu využívající metody horizontálních vrtů a vysokoobjemového hydraulického štěpení, které se uplatňují v odvětvích fosilních paliv na celém světě;

2.  zdůrazňuje, že bez ohledu na výlučné přednostní právo členských států těžit své energetické zdroje by jakýkoli rozvoj nekonvenčních fosilních paliv měl zajistit spravedlivé a rovné podmínky pro všechny v celé Unii, a to při bezvýhradném dodržení příslušných právních předpisů EU v oblasti bezpečnosti a ochrany životního prostředí;

3.  domnívá se, že je zapotřebí provést důkladnou analýzu právního rámce, zejména pokud jde o průzkum a těžbu nekonvenčních fosilních paliv; vítá v této souvislosti připravované dokončení řady studií Komise o určení rizik, životního cyklu emisí skleníkových plynů, chemických látkách, vodě, využívání půdy a dopadech břidlicového plynu na trhy s energií v EU; naléhavě žádá členské státy, aby v otázce dalších kroků v oblasti nekonvenčních fosilních paliv až do ukončení probíhající analýzy regulačního rámce postupovaly obezřetně a účinně prováděly veškeré platné právní předpisy, neboť je to velmi důležité pro snížení rizika činností souvisejících s těžbou plynu;

4.  vyzývá Komisi, aby v návaznosti na dokončení svých studií, provedla na základě evropského regulačního rámce pro ochranu zdraví a životního prostředí řádné hodnocení a navrhla co nejdříve a v souladu s zásadami Smlouvy vhodná opatření a pokud to bude nutné také legislativní opatření;

5.   zdůrazňuje, že s těžbou nekonvenčních fosilních paliv jsou stejně jako s těžbou konvenčních fosilních paliv spojena rizika; je přesvědčen, že by tato rizika neměla být podceňována a že je třeba je v rámci účinného regulačního rámce zmírnit prostřednictvím preventivních opatření, včetně náležitého plánování, zkoušek, nových a nejlepších dostupných technologií, osvědčených postupů v tomto průmyslovém odvětví a nepřetržitého shromažďování údajů, sledování a podávání zpráv; považuje za nutné před zahájením činností spojených s nekonvečními fosilními palivy vyžadovat alespoň měření výchozí úrovně přirozeně se vyskytujícího metanu a chemických látek v podzemních vodách ve vodonosné vrstvě a stávající úrovně kvality ovzduší na místech potenciálních vrtů; dále se domnívá, že pravidelné zapojování výrobců původního zařízení nebo rovnocenného zařízení by mohlo zajistit, aby hlavní bezpečnostní zařízení a zařízení na ochranu životního prostředí stále fungovaly účinným způsobem a aby byly dodržovány bezpečnostní normy;

6.  bere na vědomí předběžné posouzení právního rámce EU v environmentální oblasti uplatnitelného na hydraulické štěpení, které provedla Komise; naléhavě vyzývá Komisi, aby využila své pravomoci ohledně řádného provádění a uplatňování klíčových právních předpisů EU v oblasti životního prostředí ve všech členských státech a aby neprodleně vydala pokyny ohledně stanovení výchozích údajů týkajících se vody nutných pro posouzení vlivu průzkumu a těžby břidlicového plynu na životní prostředí a určila kritéria, která mají být použita pro posouzení dopadů hydraulického štěpení na zásoby podzemních vod v různých geologických formacích, včetně případného úniku, a kumulativních dopadů;

7.  vyzývá Komisi, aby zavedla celoevropský rámec pro řízení rizik spojených s průzkumem a těžbou nekonvenčních fosilních paliv s cílem zajistit, aby harmonizovaná ustanovení o ochraně lidského zdraví a životního prostředí byla uplatňována ve všech členských státech;

8.  vyzývá Komisi, aby ve spolupráci s členskými státy a příslušnými regulačními orgány zavedla průběžné sledování vývoje v této oblasti a přijala potřebná opatření pro doplnění a rozšíření stávajících právních předpisů EU týkajících se životního prostředí;

9.  konstatuje, že metan je silným skleníkovým plynem, jehož emise musejí být v plném rozsahu podchyceny buď podle směrnice 2003/87/ES (ETS) nebo podle rozhodnutí č. 406/2009/ES („rozhodnutí o sdíleném úsilí“);

10.  zdůrazňuje, že účinnost úpravy průzkumu a těžby nekonvenčních fosilních paliv, která je zcela v souladu se stávajícími právními předpisy EU, jednoznačně závisí na snaze a zdrojích příslušných vnitrostátních orgánů; vyzývá proto členské státy, aby zajistily dostatečné lidské a technické kapacity v oblasti sledování, inspekcí a vymáhání povolených činností, včetně patřičné odborné přípravy pro pracovníky příslušných vnitrostátních orgánů;

11.   poukazuje na záslužnou práci, již odvedly renomované instituce, především Mezinárodní energetická agentura, aby připravily pokyny uvádějící osvědčené postupy v oblasti předpisů upravujících nekonvenční plyn a hydraulické štěpení;

12.  vyzývá k tomu, aby byl vypracován komplexní soubor evropských referenčních dokumentů uvádějících nejlepší dostupné techniky štěpení na základě solidních vědeckých technických postupů;

13.  vyzývá vnitrostátní orgány, které povolily těžbu nekonvenčních fosilních paliv, aby přezkoumaly platnou vnitrostátní právní úpravu pro budování vrtů pro konvenční fosilní paliva a tato ustanovení novelizovaly tak, aby pokrývala zvláštnosti těžby nekonvenčních fosilních paliv;

14.   uznává, že odvětví nese primární odpovědnost za předcházení nehodám a za účinnou reakci na nehody; vyzývá Komisi, aby zvážila začlenění činností spojených s hydraulickým štěpením do přílohy III směrnice o odpovědnosti za životní prostředí a povinnost příslušných orgánů vyžadovat od provozovatelů finanční záruky odpovědnosti za životní prostředí a občanskoprávní odpovědnosti v dostatečné výši, které pokryjí náklady v případě nehody nebo nečekaných negativních dopadů způsobených jejich vlastními činnostmi nebo činnostmi, jimiž byly pověřeny třetí strany; zastává názor, že dojde-li ke znečištění životního prostředí, měla by se uplatňovat zásada „znečišťovatel platí“; vítá pokrok, k němuž v odvětví došlo s ohledem na vysoké normy ochrany životního prostředí a bezpečnosti; zdůrazňuje, že je důležité, aby se jejich dodržování sledovalo prostřednictvím pravidelných inspekcí uskutečňovaných vyškolenými a nezávislými odborníky;

15.  vyzývá energetické společnosti působící v oblasti těžby nekonvenčních fosilních paliv, aby investovaly do výzkumu s cílem zlepšovat technologie nekonvenčních fosilních paliv z hlediska jejich vlivu na životní prostředí; naléhavě vyzývá podniky a akademické instituce se sídlem v EU, aby rozvinuly odpovídající programy spolupráce v oblasti výzkumu a vývoje, které by zajistily lepší porozumění otázkám bezpečnosti a rizik při průzkumu a těžbě nekonvenčních fosilních paliv;

16.  opakuje svou výzvu určenou Komisi a členským státům, kterou vyjádřil ve svém usnesení ze dne 15. března 2012 k plánu přechodu na konkurenceschopné nízkouhlíkové hospodářství do roku 2050, aby se zasazovaly o rychlejší plnění dohody G-20 o odstraňování dotací na fosilní paliva; domnívá se, že na průzkum a těžbu zdrojů fosilních paliv, včetně nekonvenčních zdrojů, nesmí být poskytovány dotace z veřejných prostředků;

17.  zastává názor, že vzájemné dohody o zachování důvěrnosti ve věci škod na životním prostředí a na zdraví lidí a zvířat, které platily mezi vlastníky půdy v bezprostřední blízkosti vrtů břidlicového plynu a provozovateli v oboru břidlicového plynu ve Spojených státech amerických, by nebyly v souladu s povinnostmi EU a členských států vyplývajícími z Aarhuské úmluvy, směrnice o přístupu k informacím (2003/4/ES) a směrnice o odpovědnosti za životní prostředí;

Environmentální aspekty hydraulického štěpení

18.  uznává, že průzkum a těžba břidlicového plynu mohou vést ke složitým a vzájemně provázaným interakcím s okolním životním prostředím, zejména v důsledku používaných technologií hydraulického štěpení, složení těžební tekutiny, hloubky a provedení vrtů, jakož i rozlohy zasaženého povrchu;

19.  uznává, že pro plánování a metodu těžby jsou určující typy hornin přítomné v daném regionu; požaduje, aby dříve, než bude uděleno povolení, bylo povinné provést výchozí analýzu podzemních vod a geologickou analýzu hlubinné i mělké geologie potenciální břidlicové oblasti, které by zahrnovaly zprávy o veškeré minulé či současné těžební činnosti v daném regionu;

20.  zdůrazňuje, že je nutné vypracovat vědecké studie týkající se dlouhodobých dopadů znečištění ovzduší a kontaminace vody, které jsou spojeny se štěpením, na lidské zdraví;

21.  vyzývá Komisi, aby zajistila účinné provádění ustanovení o posouzení dopadů těžby na životní prostředí ve vnitrostátních právních předpisech; zároveň zdůrazňuje, že každé posouzení dopadů je třeba provést v rámci otevřeného a transparentního procesu;

22.  připomíná, že „pokyny Komise k uplatňování směrnice 85/337/EHS na projekty spojené s výzkumem a těžbou nekonvenčních uhlovodíků“ (Ares (2011) 1339393), které dne 12. prosince 2011 vydalo GŘ pro životní prostředí Evropské komise, potvrzují, že směrnice Rady 85/337/EHS ve znění pozměněném a kodifikovaném směrnicí 2011/92/EU o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých projektů na životní prostředí (známá jako směrnice o posuzování vlivů na životní prostředí či směrnice EIA) upravuje průzkum a těžbu nekonvenčních uhlovodíků; dále připomíná, že jakákoli uplatňovaná metoda hydraulického štěpení je součástí všech činností týkajících se průzkumu a těžby konvenčních a nekonvenčních uhlovodíků, které upravují výše uvedené právní předpisy EU v oblasti životního prostředí a směrnice 94/22/ES Evropského paramentu a Rady ze dne 30. května 1994 o podmínkách udělování a užívání povolení k vyhledávání, průzkumu a těžbě uhlovodíků;

23.  vyzývá Komisi, aby předložila návrhy, jejichž cílem bude zajistit, aby ustanovení směrnice o posuzování vlivů na životní prostředí odpovídajícím způsobem zahrnovala i specifické rysy průzkumu a těžby břidlicového plynu, břidličné ropy a metanu v uhelném podloží; trvá na tom, aby předchozí posouzení vlivů na životní prostředí zahrnovalo i dopady na kvalitu ovzduší, půdy a vody, na geologickou stabilitu, využívání půdy a hlukové znečištění během celého životního cyklu;

24.  vyzývá, aby do přílohy I směrnice o posuzování vlivů na životní prostředí byly začleněny projekty, které zahrnují hydraulické štěpení;

25.  konstatuje, že existuje riziko seismických otřesů, jak dokazuje průzkum ložisek břidlicového plynu v severovýchodní Anglii; souhlasí s doporučeními obsaženými ve zprávě, jejíž vypracování zadala britská vláda, podle které by provozovatelé měli splňovat určité normy pro stanovení seismických a mikroseismických účinků;

26.  připomíná, že udržitelnost břidlicového plynu nebyla dosud prokázána; vyzývá Komisi a členské státy, aby důkladně posoudily emise skleníkových plynů vznikající během celého procesu těžby a produkce s cílem prokázat jejich ekologickou nezávadnost;

27.  domnívá se, že je v souvislosti s odpovědností vhodné přesunout důkazní břemeno na provozovatele v oblasti břidlicového plynu v případech, kdy s ohledem na povahu narušení a jeho negativní účinky, jiné možné příčiny a jakékoli jiné okolnosti posouzení pravděpodobnosti naznačují, že činnost související s břidlicovým plynem byla příčinou škod na životním prostředí;

28.  vyzývá Komisi, aby předložila návrhy na výslovné začlenění štěpných kapalin jakožto „nebezpečného odpadu“ do přílohy III evropské směrnice o odpadech (2008/98/ES);

29.   připouští, že hydraulické štěpení vyžaduje použití poměrně značných objemů vody, přičemž je voda v EU obzvláště citlivým zdrojem; zdůrazňuje, že je zapotřebí předem vytvořit plány na získávání vody vycházející z hydrologické situace daného místa a zohlednit místní zdroje vody, potřeby místních uživatelů vody a kapacity čištění odpadních vod;

30.  vyzývá Komisi, aby zajistila dodržování platných evropských norem v oblasti ochrany životního prostředí v jejich plném rozsahu, zejména pokud jde o vodu používanou při hydraulickém štěpení, a odpovídající postih v případě jejich nedodržení;

31.  připomíná, že rámcová směrnice o vodě požaduje, aby členské státy provedly opatření nutná k prevenci zhoršování stavu všech podzemních vod, včetně znečištění z bodových zdrojů, jako je průzkum a těžba uhlovodíků;

32.   vyzývá průmyslové podniky, aby v rámci transparentní spolupráce s vnitrostátními regulačními úřady, environmentálními skupinami a komunitami přijaly nezbytná opatření pro prevenci zhoršení stavu všech příslušných podzemních vod a tím zachovaly dobrý stav podzemních vod, jak je vymezen v rámcové směrnici o vodě a směrnici o podzemních vodách;

33.   připouští, že hydraulické štěpení probíhá hluboko pod úrovní zásobáren podzemních vod; je proto přesvědčen, že jelikož ropné vrty protínají zdroje pitné vody, hlavním problémem v oblasti znečištění podzemních vod integrita je vrtu, kvalita pláště a cementace a jejich schopnost odolávat vysokému tlaku vstřikované kapaliny a otřesům půdy slabší intenzity;

34.  požaduje, aby bylo hydraulické štěpení ze zásady zakázáno v některých citlivých a zvláště ohrožených oblastech, např. ve vymezených ochranných pásmech vodních zdrojů a v jejich okolí a v oblastech těžby uhlí;

35.   zdůrazňuje, že účinná prevence vyžaduje soustavné sledování přísného dodržování nejvyšších norem a postupů při budování vrtné sondy a její údržbě; domnívá se, že by provozovatelé měli odpovědným orgánům předkládat zprávy o řádném dokončení vrtů; zdůrazňuje, že jak v rámci odvětví, tak ze strany odpovědných orgánů by měla být ve všech fázích zajištěna pravidelná kontrola kvality integrity pláště a cementace a rovněž kvality podzemních vod prostřednictvím odběru vzorků pro kontrolu kvality pitné vody, a to v úzké spolupráci s vodohospodářskými společnostmi; poukazuje na to, že kontrola vyžaduje značné lidské zdroje a odborné znalosti na všech úrovních;

36.  vyzývá Komisi, aby neprodleně vydala pokyn týkající se stanovení základních údajů o sledování vody nutných pro posouzení dopadů průzkumu a těžby břidlicového plynu na životní prostředí a stanovila kritéria, která mají být použita pro posouzení dopadů hydraulického štěpení na zásobárny podzemních vod v různých geologických formacích, včetně případného úniku a kumulativních dopadů;

37.  doporučuje, aby provozovatelé, regulační orgány a záchranné složky společně vypracovali standardizované plány pro reakci na krizové situace a vytvořili specializované týmy pro reakci na tyto situace;

38.  domnívá se, že recyklace vody v uzavřeném oběhu v místě při využití ocelových skladovacích nádrží představuje z hlediska životního prostředí nejšetrnější způsob, jak nakládat se zpětně vytékající vodou a snížit její objem, omezit nebezpečí povrchových úniků, náklady, přepravu a poškození silnic při převozu vody za účelem jejího vyčištění; je přesvědčen, že tento druh recyklace by se měl uplatňovat v co největší míře; v souladu s ustanoveními rámcové směrnice o vodě odmítá vpouštění zpětně vytékající odpadní vody v rámci její likvidace do geologických formací;

39.  požaduje, aby byly provozovatelé ve spolupráci s vodohospodářskými společnostmi a příslušnými orgány přísně dodržovali platné normy pro čištění odpadních vod a povinné vodohospodářské plány; zdůrazňuje však, že stávající čističky odpadních vod jsou pro čištění odpadních vod vznikajících při hydraulickém štěpení nedostatečně vybaveny a mohou z nich do řek a vodních toků unikat znečišťující látky; domnívá se proto, že odpovědné orgány by měly v dotčených členských státech provést úplné posouzení všech příslušných čističek odpadních vod;

40.  zdůrazňuje, že mezi vrtnými plochami a studnami by měla být zachována minimální bezpečná vzdálenost;

41.  domnívá se, že celá řada současných sporů o nekonvenčních fosilních palivech je zčásti důsledkem toho, že průmyslové subjekty zprvu odmítaly zveřejnit chemické složení těžebních kapalin; zastává názor, že je nutné, aby byla zajištěna plná transparentnost a bezpodmínečná povinnost všech provozovatelů zveřejňovat veškeré informace týkající se chemického složení a koncentrace těžebních kapalin a dodržování platných předpisů EU v rámci nařízení REACH;

42.  zastává názor, že vzájemné dohody o zachování důvěrnosti ve věci škod na životním prostředí a na zdraví lidí a zvířat, například dohody, které platily mezi vlastníky půdy v bezprostřední blízkosti vrtů břidlicového plynu a podnikateli v oblasti břidlicového plynu ve Spojených státech amerických, by nebyly v souladu se závazky EU a členských států vyplývajícími z Aarhuské úmluvy, ze směrnice o přístupu k informacím (2003/4/ES) a směrnice o odpovědnosti za životní prostředí;

43.  konstatuje, že vrtné plochy s více horizontálními vrty z jednoho vrtného řetězce snižují využívání půdy a narušení krajiny;

44.  konstatuje, že pro vrty břidlicového plynu ve Spojených státech je charakteristické, že jejich objem produkce po prvních dvou letech prudce klesá, což vede k vyšší intenzitě těžby u nových vrtů; konstatuje, že skladovací nádrže, kompresorové stanice a potrubní infrastruktura dále zvyšují negativní dopady činností související s těžbou břidlicového plynu na využívání půdy;

45.  vyzývá členské státy, které se rozhodnou rozvíjet těžbu břidlicového plynu nebo zdrojů jiných nekonvečních fosilních paliv, aby Komisi zaslaly své vnitrostátní plány, ve kterých podrobně uvedou, jakým způsobem je těžba těchto zdrojů harmonizována s jejich vnitrostátními cíli v oblasti snižování emisí v souladu s rozhodnutím EU o sdíleném úsilí;

46.  uznává, že soustavný technologický pokrok v oblasti hydraulického štěpení a horizontálních vrtů přispívá ke zvyšování bezpečnosti těžby nekonvenčních fosilních paliv a snížení případných vlivů na životní prostředí; vyzývá průmyslové subjekty, aby i nadále usilovaly o pokrok v oblasti rozvoje technologií a zdrojů nekonvenčních fosilních paliv využívaly ta nejlepší technologická řešení;

47.  vyzývá příslušné vnitrostátní geologické úřady, aby provedly základní sledování seismické aktivity v seismicky citlivých oblastech, v nichž byla vydána povolení k těžbě břidlicového plynu, s cílem stanovit přirozenou seismickou aktivitu, což by umožnilo posoudit, zda může dojít k vyvolání otřesů, a jaký by byl jejich případný dopad;

48.  upozorňuje, že jakýkoli příznivý výsledek srovnání bilance životního cyklu emisí skleníkových plynů pocházejících z břidlicového plynu a uhlí vychází z jejich životnosti v atmosféře po dobu 100 let; domnívá se, že jelikož je nutné zajistit, aby celosvětové emise dosáhly nejvyšších hodnot nejpozději v roce 2020, je opodstatněné provést posouzení v kratší lhůtě, např. 20 let; vyzývá k dalšímu vědeckému výzkumu fugitivních emisí metanu s cílem zlepšit jejich zúčtování v kontextu vykazování ročních inventur členských států a cílů podle rozhodnutí EU o sdíleném úsilí;

49.  vyzývá Komisi, aby předložila legislativní návrhy, v nichž by stanovila povinnost používat u všech vrtů břidlicového plynu v EU zařízení pro spalování unikajícího plynu s cílem omezit spalování na případy, kdy existují obavy o bezpečnost, a zcela zakázat větrání všech vrtů břidlicového plynu ve snaze omezit fugitivní emise metanu a těkavých organických sloučenin spojených s břidlicovým plynem;

Účast veřejnosti a místní podmínky

50.  uznává, že těžební činnost může zhoršit životní podmínky; proto vyzývá k tomu, aby tato skutečnost byla zohledněna v okamžiku přidělování nezbytných povolení k průzkumu a těžbě zdrojů uhlovodíků a aby byla přijata veškerá potřebná opatření, zejména ze strany průmyslových subjektů prostřednictvím využívání nejlepších dostupných technik a ze strany orgánů veřejné správy prostřednictvím uplatňování přísných předpisů k co možná největšímu snížení nepříznivých důsledků této činnosti;

51.  vyzývá průmyslové subjekty, aby zapojily místní komunity a projednávaly společná řešení s cílem minimalizovat dopady rozvoje těžby břidlicového plynu na dopravu, kvalitu silnic a hladinu hluku v místech, kde je tato těžební činnost prováděna;

52.  žádá členské státy, aby orgány místní správy byly plně informovány a začleněny, zejména pokud jde o fázi posuzování žádostí o povolení k průzkumu a těžbě; požaduje zejména plný přístup ke studiím dopadu na životní prostředí, zdraví obyvatel a místní hospodářství;

53.  domnívá se, že by účast veřejnosti měla být zajištěna prostřednictvím vhodného informování veřejnosti a veřejných konzultací před zahájením každé fáze těžby a průzkumu; požaduje větší transparentnost, pokud jde o dopady a používané chemické látky a technologie, a rovněž větší transparentnost veškerých inspekcí a kontrolních opatření s cílem zajistit pochopení řízení těchto činností a důvěru veřejnosti;

54.  uznává, že řešení všech otázek spojených s nekonvenčními fosilními palivy vyžaduje lepší výměny informací mezi průmyslovými subjekty, regulačními orgány a veřejností;

55.  v této souvislosti vítá prostředky, které byly na tento dialog s veřejností přiděleny v rámci rozpočtu EU na rok 2012, a vybízí členské státy, aby tyto finanční prostředky využily pro zajištění lepší informovanosti občanů, kteří žijí v oblastech s potenciálem pro těžbu nekonvenčních fosilních paliv, a jejich skutečné účasti na přijímání rozhodnutí v rámci struktur veřejné správy na místní a vnitrostátní úrovni;

Mezinárodní aspekty

56.  domnívá se, že používání břidlicového plynu a dalších fosilních paliv musí být v souladu s článkem 2 Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu (UNFCCC), který vyzývá ke „stabilizaci koncentrací skleníkových plynů v atmosféře na úrovni, která by umožnila předejít nebezpečným důsledkům vzájemného působení lidstva a klimatického systému“, a zdůrazňuje, že velká závislost na infrastrukturách využívajících fosilní palivo, jako je břidlicový plyn, by dosažení tohoto mezinárodního cíle mohla znemožnit;

57.  domnívá se, že celosvětové zvýšení průzkumu a produkce břidlicového plynu povede ke značnému nárůstu fugitivních emisí metanu a že dosud nebyl posouzen celkový potenciál břidlicového plynu z hlediska globálního oteplování; zdůrazňuje proto, že těžba ropy a plynu z nekonvenčních zdrojů by mohla zbrzdit dosažení sedmého rozvojového cíle tisíciletí, který se týká zajištění ekologické udržitelnosti, a ohrozit nejnovější mezinárodní závazky v oblasti změny klimatu zakotvené v Kodaňské dohodě; konstatuje, že změna klimatu již nyní nejvíce postihuje chudé země; dále zdůrazňuje, že kromě přímých dopadů na zdraví a životní prostředí představuje těžba nekonvenčního plynu a ropy i značnou hrozbu pro obživu jednotlivců, a to zejména v afrických zemích, kde jsou místní společenství z velké části závislá na přírodních zdrojích v zemědělství a rybolovu;

58.  trvá na tom, že v oblasti těžby břidlicového plynu je třeba poučit se ze zkušeností USA; se zvláštním znepokojením konstatuje, že těžba břidlicového plynu vyžaduje velmi velké množství vody, což může ztížit dosažení sedmého rozvojového cíle tisíciletí, pokud jde o přístup k čisté vodě a zajištění dodávek potravin, a to zejména v chudých zemích, které již nyní čelí velkému nedostatku vody;

59.  připomíná, že získávání půdy za účelem těžby ropy a plynu má největší podíl na záborech půdy v rozvojových zemích, což může představovat významnou hrozbu pro domorodé komunity, zemědělce a chudé lidi po celém světě, pokud jde o přístup k vodě, úrodné půdě a potravinám; konstatuje, že po zhroucení finančních trhů v roce 2008 došlo k výraznému zrychlení globálních investic do těžebního průmyslu ze strany zajišťovacích a penzijních fondů, což povzbudilo další těžbu; zdůrazňuje tudíž, že veškeré evropské hospodářské subjekty by měly o otázkách pronájmu či koupě půdy jednat vždy transparentně a konzultovat je v úzké spolupráci se všemi relevantními správními orgány a místními komunitami;

60.  konstatuje, že jelikož není jasné, zda současný regulační rámec právních předpisů EU poskytuje odpovídající záruky ve vztahu k rizikům pro životní prostředí a lidské zdraví, které vyplývají z činností souvisejících s těžbou břidlicového plynu, provádí Komise v současnosti řadu studií, jehož předložení se očekává později v letošním roce; domnívá se, že výsledky těchto studií o těžbě břidlicového plynu a s nimi související doporučení musí být plně zohledněny evropskými společnostmi v rozvojových zemích; je znepokojen dopady činnosti ropných společností na životní prostředí, zdraví a rozvoj, zejména v subsaharské Africe, a to vzhledem k tomu, že kapacita v některých zemích tohoto regionu, pokud jde o provádění a vymáhání dodržování právních předpisů v oblasti ochrany životního prostředí a zdraví, je omezená; dále uvádí, že by evropské společnosti měly uplatňovat odpovědné průmyslové normy bez ohledu na místo, kde působí;

61.  vyjadřuje znepokojení nad potenciálními investicemi evropských společností do nekonvenčních zdrojů ropy či plynu v rozvojových zemích;

62.  zdůrazňuje, že je nutné dodržovat závazek EU, pokud jde o zajištění soudržnosti politik ve prospěch rozvoje, jak je zakotvena v článku 208 SFEU; je toho názoru, že pokud jde o domácí společnosti, které investují do těžebních činností, měla by EU ovlivňovat jejich chování a vybízet je k používání udržitelnějších postupů, např. zpřísněním norem pro řízení společností a nařízení platných pro banky a fondy, které tyto společnosti financují, a to včetně uplatňování zásad pro financování rozvojových projektů (tzv. equator principles), zásad pro odpovědné investování a pravidel Evropské investiční banky a Bazilejského výboru pro bankovní dohled;

63.  připomíná, že mezinárodní ropné společnosti podléhají kromě právních předpisů zemí, kde působí, rovněž jurisdikci soudů v těch zemích, kde jsou kótovány na burze cenných papírů; domnívá se, že právní úprava domovské země by měla poskytovat účinné prostředky na ochranu lidských práv v situacích, kdy existují nedostatky v odpovědnosti, a to po vzoru ustanovení „Alien Tort Claims Acts“ platných v USA;

64.  konstatuje, že existují mnohé nástroje, které by mohly negativní sociální a ekologické dopady těžebního průmyslu řešit, např. globální iniciativa pro podávání zpráv (GRI), iniciativa OSN Global Compact a pokyny OECD pro nadnárodní podniky; poukazuje však na to, že pokyny, jejichž dodržování je dobrovolné, nejsou pro zmírnění negativních důsledků těžby dostatečné;

65.  připomíná, že směrnice EU o účetnictví a transparentnosti jsou v současné době předmětem přezkumu, což je příležitostí k předejití daňovým únikům a korupci ze strany těžebního průmyslu;

66.  naléhavě vyzývá Komisi, aby nalezla nové možnosti, jak zpřísnit normy odpovědnosti nadnárodních společností ve vztahu k sociálním právům a právům v oblasti životního prostředí a možné prostředky jejich provádění;

67.  vyjadřuje znepokojení nad skutečností, že ve světě působí společnosti těžící nekonvenční ropu a plyn, které se řídí různými standardy bezpečnosti; vyzývá členské státy, aby požadovaly po společnostech, jejichž ústředí se nachází v EU, aby normy EU uplatňovaly celosvětově v rámci veškeré své činnosti;

o
o   o

68.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi a parlamentům členských států.

(1) Úř. věst. L 164, 30.6.1994, s. 3. (2) Úř. věst. L 348, 28.11.1992, s. 9. (3) Úř. věst. L 102, 11.4.2006, s. 15. (4) Úř. věst. L 312, 22.11.2008, s. 3. (5) Úř. věst. L 26, 28.1.2012, s. 1. (6) Úř. věst. L 206, 22.7.1992, s. 7. (7) Úř. věst. L 334, 17.12.2010, s.17. (8) Úř. věst. L 143, 30.4.2004, s. 56. (9) Úř. věst. L 327, 22.12.2000, s. 1. (10) Úř. věst. L 330, 5.12.1998, s. 32. (11) Úř. věst. L 372, 27.12.2006, s. 12. (12) Úř. věst. L 275, 25.10.2003, s. 32. (13) Úř. věst. L 140, 5.6.2009, s. 136. (14) Úř. věst. L 396, 30.12.2006, s. 1. (15) Úř. věst. L 353, 31.12.2008, s. 1. (16) Úř. věst. L 123, 24.4.1998, s. 1. (17) Úř. věst. L 10, 14.1.1997, s. 13. (18) Přijaté texty, P7_TA(2011)0366. (19) TREN/R1/350-2008 lot 1, http://ec.europa.eu/energy/studies/doc/2012_unconventional_gas_in_europe.pdf.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 21. listopadu 2012 o průmyslových, energetických a ostatních hlediscích břidlicového plynu a ropy (2011/2309(INI))

P7_TA(2012)0444 A7-0284/2012

Evropský parlament,

–  s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie (SFEU) a zejména na článek 194 této smlouvy, který stanoví, že uplatňováním jeho ustanovení, na jejichž základě se přijímají opatření Unie v oblasti energetiky, není mimo jiné dotčeno použití jiných ustanovení Smluv, zejména čl. 192 odst. 2;

–  s ohledem na své usnesení ze dne 25. listopadu 2010 nazvané „Směrem k nové energetické strategii pro Evropu 2011–2020“(1);

–  s ohledem na své usnesení ze dne 29. září 2011 o vypracování společného postoje EU před zahájením konference Organizace Spojených národů o trvale udržitelném rozvoji (Rio+20)(2);

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 94/22/ES ze dne 30. května 1994 o podmínkách udělování a užívání povolení k vyhledávání, průzkumu a těžbě uhlovodíků(3);

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 994/2010 ze dne 20. října 2010 o opatřeních na zabezpečení dodávek zemního plynu a o zrušení směrnice 2004/67/ES(4);

–  s ohledem na právní předpisy EU v oblasti životního prostředí, které se týkají rozvoje těžby břidlicového plynu, včetně: směrnice Rady 85/337/EHS ze dne 27. června 1985 o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí(5); směrnice 2001/42/ES o posuzování vlivů některých plánů a programů na životní prostředí(6); směrnice 2006/21/ES o nakládání s odpady z těžebního průmyslu(7); směrnice 2000/60/ES, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky(8); nařízení (ES) č.1907/2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek(9); směrnice 98/8/ES o uvádění biocidních přípravků na trh(10); směrnice 96/82/ES o kontrole nebezpečí závažných havárií s přítomností nebezpečných látek(11); směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/35/ES ze dne 21. dubna 2004 o odpovědnosti za životní prostředí v souvislosti s prevencí a nápravou škod na životním prostředí(12); směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU ze dne 24. listopadu 2010 o průmyslových emisích (integrované prevenci a omezování znečištění)(13); směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ze dne 13. října 2003 o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství(14) a rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 406/2009/ES ze dne 23. dubna 2009 o úsilí členských států snížit emise skleníkových plynů, aby byly splněny závazky Společenství v oblasti snížení emisí skleníkových plynů do roku 2020(15);

–  s ohledem na závěry Evropské rady ze dne 4. února 2011;

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 24. listopadu 2011 o posílení vnějšího rozměru energetické politiky EU;

–  s ohledem na sdělení Komise o energetickém plánu do roku 2050(16);

–  s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o hlavních směrech transevropské energetické infrastruktury a o zrušení rozhodnutí č. 1364/2006/ES(17), vypracovaný Komisí;

–  s ohledem na článek 48 jednacího řádu,;

–  s ohledem na zprávu Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (A7-0284/2012);

A.  vzhledem k tomu, že Mezinárodní energetická agentura očekává, že celková kapacita zkapalňování vzroste z 380 miliard m3 v roce 2011 na 540 miliard m3 v roce 2020;

B.  vzhledem k tomu, že členské státy mají podle Smluv EU právo určovat svou vlastní skladbu zdrojů energie;

C.  vzhledem k tomu, že rozvoj těžby břidlicového plynu může mít značný dopad na dynamiku trhu se zemním plynem a na jeho ceny a na výrobu energie;

D.  vzhledem k tomu, že chemické látky používané při hydraulickém štěpení musí být registrované u Evropské agentury pro chemické látky a nemohou být schváleny, pokud není zaručeno, že nepoškozují životní prostředí nebo že je toto poškození omezeno (v souladu s nařízením REACH);

E.  vzhledem k tomu, že nekonvenční plyn ve formě plynu ze skalních ložisek, břidlicového plynu a metanu v uhelném podloží přispívá více než z poloviny k výrobě plynu v USA, přičemž největší nárůst zaznamenal břidlicový plyn;

F.  vzhledem k tomu, že v Estonsku se již ropa vyrábí z ropné břidlice a že v Pařížské pánvi byl proveden průzkum ložisek břidlicových formací za účelem těžby ropy;

Energetická hlediska
Potenciální zdroje

1.  konstatuje, že byly vypracovány různé odhady zdrojů břidlicového plynu v Evropě, včetně odhadů Úřadu USA pro energetické informace a Mezinárodní energetické agentury, a že se v několika členských státech nacházejí zásoby břidlicového plynu; uznává, že ačkoli jsou tyto odhady ze své podstaty nepřesné, poukazují na případnou existenci významných domácích zdrojů energie, i když ne ve všech případech by se těžba vyplatila; dále shledává, že některé členské státy mají zásoby břidlicové ropy a že další zdroje pro nekonvenční získávání ropy je nutné ještě důkladněji prozkoumat;

2.  domnívá se, že mají-li tvůrci politik přijímat informovaná rozhodnutí, měli by mít k dispozici přesnější, aktuálnější a obsáhlejší vědecké údaje; souhlasí proto s Evropskou radou, že by měl být posouzen a zmapován potenciál Evropy pro udržitelnou těžbu břidlicového plynu a břidlicové ropy a jejich využívání, aniž by přitom byla ohrožena dostupnost a kvalita vodních zdrojů, a že by případně měla být posílena bezpečnost dodávek; vítá hodnocení provedená členskými státy a vybízí je, aby v této práci pokračovaly; žádá Komisi, aby přispěla k hodnocení potenciálních zásob břidlicového plynu a břidlicové ropy v EU tím, že shromáždí výsledky hodnocení členských států a dostupné výsledky z průzkumných projektů a provede analýzu a hodnocení hospodářských, průmyslových, energetických, environmentálních a zdravotních aspektů domácí produkce břidlicového plynu;

Energetické trhy

3.  upozorňuje na to, že rozmach používání břidlicového plynu v USA již měl značně pozitivní dopad na trh se zemním plynem a na ceny plynu a elektřiny, který se projevil zejména tím, že v jeho důsledku byly přesměrovány dodávky zkapalněného zemního plynu, které byly původně určeny pro trh v USA; konstatuje, že okamžité ceny v USA klesly na historicky nejnižší úroveň, což zvyšuje cenové rozdíly mezi USA a Evropou, která je vázána dlouhodobými smlouvami, a ovlivňuje konkurenceschopnost evropských ekonomik a průmyslu;

4.  konstatuje, že Úřad USA pro energetické informace předpokládá, že domácí produkce bude do roku 2035 zajišťovat 46 % dodávek plynu v USA;

5.  konstatuje, že ceny plynu v USA stále klesají, což pro EU znamená další výzvy z hlediska konkurenceschopnosti;

6.  konstatuje, že trh s plynem se stále více globalizuje a propojuje, takže rozvoj těžby břidlicového plynu zvýší celosvětovou soutěž mezi různými druhy plynu, a bude tedy i nadále značně ovlivňovat ceny; upozorňuje na to, že břidlicový plyn pomůže posílit postavení spotřebitelů vůči dodavatelům, a měl by tedy vést ke snížení cen;

7.  na druhé straně konstatuje, že k vybudování veškeré nezbytné infrastruktury pro vrtné plošiny, skladování, přepravu a opětovné zpracování plynu a štěpící kapaliny jsou zapotřebí další značné investice, přičemž veškeré náklady musí nést průmysl;

8.  vyzývá Komisi, aby se v souvislosti s vývojem trhu s plynem a posílením centrálního stanovování cen v Evropě na příštím zasedání Rady EU-USA pro energetiku zabývala případným dopadem celosvětového rozvoje těžby břidlicového plynu na trh se zkapalněným zemním plynem (LNG) a zrušení případných omezení celosvětového obchodu s LNG;

9.  zdůrazňuje, že zásada subsidiarity, která se na úrovni EU uplatňuje na určování skladby zdrojů energie, se vztahuje i na průzkum ložisek břidlicového plynu a/nebo jeho těžbu; konstatuje však, že průzkum ložisek břidlicového plynu může mít přeshraniční rozměr, zejména tehdy, když jsou vrty prováděny v blízkosti pozemních hranic s jiným členským státem nebo když ovlivňují kvalitu podzemní vody, ovzduší nebo půdy více než jednoho státu; požaduje, aby byly před získáním koncesí a v jejich průběhu plně zpřístupňovány informace o všech technických a environmentálních otázkách týkajících se průzkumu ložisek břidlicového plynu a aby byla zajištěna náležitá spolupráce se všemi zúčastněnými stranami;

10.  konstatuje, že světová spotřeba zemního plynu v současné době roste a že Evropa i nadále patří mezi regiony s největším objemem dovozu; konstatuje, že Mezinárodní energetická agentura předpokládá, že domácí produkce plynu bude v Evropě klesat a že naopak poroste poptávka, což do roku 2035 zvýší dovoz plynu na asi 450 miliard m3; uznává proto, že významnou úlohou celosvětové produkce břidlicového plynu je ve střednědobém až dlouhodobém výhledu zajistit energetickou bezpečnost a rozmanitost zdrojů energie a dodavatelů; vzhledem k tomu, že členské státy jsou závislé na dovozu zemního plynu ze třetích zemí, si uvědomuje, že domácí produkce břidlicového plynu by mohla některým členským státům poskytnout příležitost k další diverzifikaci jejich zdrojů zemního plynu; uznává, že v důsledku rostoucí produkce zemního plynu z břidlice v USA jsou nyní pro potřeby Evropy k dispozici větší dodávky LNG a že kombinace vyšších domácích dodávek zemního plynu a dostupnosti většího objemu LNG představuje lákavou možnost, jak diverzifikovat dodávky plynu;

11.  zdůrazňuje však, že v dlouhodobém horizontu je stěžejní přijmout další opatření a politiky pro zabezpečení dodávek, jako je významné zvýšení podílu obnovitelných zdrojů energie, zvýšení energetické účinnosti, dosažení úspor energie, a současně zajistit dostatečnou infrastrukturu a vyhovující skladovací zařízení, diverzifikaci dodávek plynu a přepravních tras a vybudování spolehlivých partnerství s dodavatelskými a tranzitními zeměmi a zeměmi spotřeby na základě transparentnosti, vzájemné důvěry a nediskriminace v souladu se zásadami energetické charty a s třetím energetickým balíčkem EU;

12.  žádá opět Komisi, aby do konce roku 2013 vypracovala analýzu budoucího vývoje trhu se zemním plynem na celosvětové úrovni a na úrovni EU, včetně hodnocení dopadu již naplánovaných projektů týkajících se plynárenské infrastruktury (jako jsou např. projekty vypracované v souvislosti s jižním koridorem), nových terminálů LNG, dopadu břidlicového plynu na trh se zemním plynem v USA (zejména na potřeby dovozu LNG) a dopadu možného rozvoje těžby břidlicového plynu v EU na budoucí zabezpečení dodávek plynu a na ceny; věří, že analýza by měla zohlednit a považovat za výchozí bod současný stav rozvoje infrastruktury a cíle, které si EU do roku 2020 stanovila pro emise CO2; zdůrazňuje, že by měly být vedeny konzultace se všemi příslušnými zainteresovanými stranami;

13.  zdůrazňuje, že zásadní význam má rovněž plně fungující, propojený a integrovaný vnitřní trh EU s energií, a to i v zájmu plného využívání výhod případné produkce břidlicového plynu v EU, která by neměla mít negativní dopad na životní prostředí a na místní komunity v blízkosti ložisek a výrobních zařízení; vyzývá Komisi a členské státy, aby tento cíl důsledně sledovaly, a to zejména tak, že v zájmu sjednocení a plné liberalizace evropských trhů s energií do roku 2014 zajistí bezproblémový přechod k požadavkům třetího balíčku opatření EU týkajících se vnitřního trhu s energií a balíčku opatření pro energetickou infrastrukturu a jejich uplatňování;

Přechod k bezuhlíkovému hospodářství

14.  souhlasí s Komisí v tom, že plyn bude mít značný význam pro transformaci energetického systému, jak je uvedeno ve výše zmíněném plánu, protože představuje rychlý, dočasný a nákladově efektivní způsob snížení závislosti na jiných, méně čistých fosilních palivech, do doby, než přejdeme na plně udržitelnou výrobu energie s nízkými emisemi uhlíku, a tedy i emisemi skleníkových plynů zejména v těch členských státech, které používají k výrobě energie velké množství uhlí, pokud posouzení dopadů ukážou, že toto využívání nemá negativní dopad na životní prostředí, především na podzemní vody a místní komunity žijící v blízkosti ložisek;

15.  s ohledem na nedostatek komplexních celoevropských údajů o uhlíkové stopě břidlicového plynu vyzývá Společné výzkumné středisko Komise, aby rychle dokončilo analýzu emisí skleníkových plynů z těžby a produkce břidlicového plynu během jeho celého životního cyklu s cílem zajistit, aby byly v budoucnu správně zohledněny;

16.  dále poznamenává, že některé druhy obnovitelné energie – například větrná energie – jsou nestálé a vyžadují vytváření rezerv nebo vyvažování spolehlivými a flexibilními technologiemi pro výrobu energie; vyjadřuje názor, že k tomuto účelu by mohl jako jedna z dostupných možností posloužit zemní plyn – včetně břidlicového plynu – a že další řešení představuje např. lepší propojení, lepší řízení a kontrola systému prostřednictvím inteligentních sítí na všech úrovních sítě, lepší skladování energie a řízení poptávky; uznává význam technologie pro zachycování a skladování uhlíku pro zajištění dlouhodobé udržitelnosti zemního plynu jako zdroje energie;

17.  vyzývá Komisi, aby v případě plynu vypracovala analýzu hospodářského zhodnocení technologie pro zachycování a skladování uhlíku s cílem urychlit její rozvoj a využívání; dále Komisi vyzývá, aby prozkoumala, jaké dopady bude tato technologie mít na flexibilitu výroby energie z plynu, a tím i na jeho úlohu podpůrného zdroje ve vztahu k obnovitelným zdrojům energie;

18.  vyzývá Komisi, aby v souladu s energetickým plánem EU do roku 2050 posoudila hospodářské a ekologické důsledky a vyhlídky zavedení nekonvenčního plynu v EU a přihlédla k tomu, co lze převzít ze zkušeností a právní úpravy této oblasti v USA, přičemž by měla uznávat zásadu, že o míře využívání nekonvenčního plynu v EU nakonec rozhodne trh a členské státy, které jednají v rámci dlouhodobých cílů EU v oblasti klimatu a energetiky;

19.  vyzývá veřejné orgány, aby posoudily dopady na podzemní zdroje v jednotlivých regionech s cílem dosáhnout optimálního přidělování prostředků na geotermální energii, břidlicový plyn a další podzemní zdroje, a zajistit tak maximální přínosy pro společnost;

20.  vyzývá Komisi, aby Evropskou agenturu pro životní prostředí (EEA) pověřila vypracováním kompletní vědecké environmentální analýzy zaměřené na využívání břidlicového plynu a břidlicové ropy a případné dopady dostupných technik;

Průmyslová a hospodářská hlediska nekonvenční ropy a nekonvenčního plynu
Prostředí průmyslu

21.  připomíná, že rozsáhlý nárůst produkce břidlicového plynu v USA je podporován zavedeným průmyslovým prostředím, jehož součástí je dostatečný počet vrtných plošin, potřebná pracovní síla a zkušené a dobře vybavené služby; je si vědom toho, že v EU nějakou dobu potrvá, než si odvětví potřebných služeb vybuduje dostatečné kapacity a než podniky získají vybavení a zkušenosti, což také pravděpodobně v krátkodobém horizontu povede k nárůstu nákladů; podporuje spolupráci mezi příslušnými společnostmi v EU a USA v zájmu používání zařízení pro spalování plynu, který uniká při těžbě, nejlepších dostupných technologií a ekologických průmyslových postupů při současném snížení nákladů; domnívá se, že bychom měli mít realistická očekávání, pokud jde o tempo rozvoje těžby břidlicového plynu v EU, a že případná komerční těžba by měla být postupně zaváděna v jednotlivých fázích a krocích, aby se předešlo hospodářským cyklům rozmachu a útlumu se značnými negativními dopady na místní úrovni;

22.  upozorňuje na to, že stabilní regulační rámec má zásadní význam jednak pro vytvoření vhodného prostředí pro investice plynárenských společností do tolik potřebné infrastruktury a výzkumu a vývoje, jednak pro prevenci narušení trhu;

23.  naléhavě vyzývá členské státy, které mají zájem o rozvoj těžby břidlicového plynu, aby do svých systémů vzdělávání a odborné přípravy zařazovaly potřebné dovednosti a aby tak připravily potřebnou kvalifikovanou pracovní sílu;

24.  upozorňuje na to, že průzkum potenciálu břidlicového plynu a břidlicové ropy se neomezuje pouze na Evropu, ale že i různé země a regiony v Asii, Severní Americe, Latinské Americe, Africe a Austrálii mají obrovský zájem o rozvoj nových zdrojů plynu a ropy jakožto způsobu, jak zlepšit svou energetickou a hospodářskou konkurenceschopnost; zdůrazňuje, že je nutné zahrnout otázku břidlicového plynu a břidlicové ropy do dvoustranných dialogů a partnerství EU se zeměmi, které nekonvenční zdroje již rozvíjejí nebo se o jejich rozvoj a/nebo využívání zajímají, aby docházelo k výměně znalostí a osvědčených postupů;

25.  zdůrazňuje, že je nutné, abychom v energetickém výzkumu zůstali otevření vůči všem novým budoucím technologiím; vyzývá k dalšímu výzkumu a vývoji nástrojů a technologií, včetně technologií pro zachycování a skladování uhlíku, s cílem prozkoumat možnost udržitelnějšího a bezpečnějšího rozvoje těžby nekonvenčního plynu; uznává proto, že technologie a inovace v plynárenském odvětví mohou v EU více přispívat k budování odborné základny a zajištění konkurenceschopnosti;

26.  všímá si technologického rozvoje v Rakousku, kde se v tomto odvětví navrhuje používat štěpící kapaliny, které obsahují pouze vodu, písek a kukuřičný škrob; doporučuje ostatním členským státům a Komisi, aby prozkoumaly možnost těžby břidlicového plynu bez použití chemických látek, a vyzývá k dalšímu výzkumu a vývoji těchto technik a/nebo postupů, které by omezily případné negativní dopady na životní prostředí;

27.  naléhavě vyzývá Komisi, aby připravila doporučení pro všechny vrty břidlicového plynu v EU s cílem omezit fugitivní emise metanu;

Rámec pro udělování licencí

28.  vyzývá členské státy, aby zavedly pevný regulační rámec a zajistily zdroje potřebné pro správu a monitorování udržitelného rozvoje všech činností souvisejících s břidlicovým plynem, včetně činností, které jsou požadovány v právních předpisech EU týkajících se ochrany životního prostředí a klimatu; připomíná, že v souladu se zásadou subsidiarity má každý stát právo přijímat vlastní rozhodnutí ohledně využívání břidlicového plynu a břidlicové ropy;

29.  konstatuje, že stávající postup udělování licencí na průzkum ložisek břidlicového plynu je upraven všeobecnými právními předpisy pro těžbu nebo uhlovodíky; shledává, že podle závěrečné zprávy o nekonvenčním plynu v Evropě ze dne 8. listopadu 2011, která byla vyhotovena pro Komisi, a podle sdělení o environmentálním právním rámci EU použitelném na projekty zabývající se břidlicovým plynem, které Komise předložila dne 26. ledna 2012, se právní rámec EU všechny vztahuje na všechny aspekty udělování licencí, prvotního průzkumu a výroby břidlicového plynu; konstatuje však, že rozsáhlá těžba břidlicového plynu může vyžadovat zevrubné přepracování všech současných příslušných právních předpisů EU, včetně nařízení REACH, tak aby pokryly i specifické rysy těžby nekonvenčních fosilních paliv; vyzývá Komisi a veřejné orgány členských států, aby neprodleně prověřily a případně zdokonalily regulační rámce, aby byly vhodné pro projekty týkající se břidlicového plynu a břidlicové ropy, zejména máme-li být v Evropě připraveni na možné zahájení produkce v komerčním rozsahu a na řešení environmentálních rizik;

30.  zdůrazňuje význam transparentnosti a rozsáhlých konzultací s veřejností, zejména v souvislosti se zavedením nového přístupu k průzkumu ložisek plynu; upozorňuje na skutečnost, že v některých členských státech není veřejnost dostatečně konzultována ve fázi schvalování; vyzývá členské státy, aby posoudily, zda jejich právní předpisy toto hledisko náležitě zohledňují a zda jsou plně uplatňována ustanovení Aarhuské úmluvy a odpovídající ustanovení právních předpisů EU;

31.  vyjadřuje názor, že členské státy, které realizují projekty týkající se břidlicového plynu, by měly vytvořit jednotné kontaktní místo pro schvalování, udělování licencí a prověřování souladu s předpisy v oblasti životního prostředí (včetně povinného posouzení vlivu na životní prostředí), což je v některých členských státech obvyklý postup pro všechny energetické projekty;

32.  žádá Komisi a členské státy, aby zaručily, aby k provedení změn právního rámce nezbytného k udělení licencí na průzkum ložisek břidlicového plynu bylo nutné získat schválení dotčených místních orgánů;

Veřejné mínění a osvědčené postupy
Postoj veřejnosti

33.  je si dobře vědom toho, že postoj veřejnosti k rozvoji těžby břidlicového plynu se v jednotlivých členských státech liší a že negativní postoje mohou být způsobeny nedostatečnými nebo nesprávnými informacemi; žádá, aby byla veřejnost o činnostech souvisejících s břidlicovým plynem lépe informována transparentním a objektivním způsobem, a podporuje vytvoření portálů poskytujících přístup k široké škále veřejných informací o těchto činnostech; naléhavě vyzývá společnosti, které zvažují těžbu břidlicového plynu v EU, aby před zahájením vrtů poskytly úplné informace o svých činnostech a vedly konzultace s místními komunitami a orgány a aby po prozkoumání ložisek břidlicových formací zveřejnily, jaké chemické látky používají při hydraulickém štěpení a v jakých koncentracích;

34.  domnívá se, že nejlepší způsob, jak smysluplně a včas zapojit místní komunity, je povinně provádět posouzení vlivu na životní prostředí, zajistit vysokou úroveň transparentnosti a vést veřejné konzultace o návrzích projektů týkajících se břidlicového plynu bez ohledu na dobu jejich trvání či jejich rozsah;

35.  považuje za obzvláště důležité, aby provozovatelé v EU, kteří se specializují na břidlicový plyn, v každé fázi svých činností jednali s místními komunitami a vytvářeli s nimi pevná partnerství, protože v EU je větší hustota obyvatelstva než v USA a majitelé pozemků v Evropě nevlastní podzemní zdroje, takže nemají přímý prospěch z těžby jako v USA; vyzývá v této souvislosti k zavedení rámců, které v tomto odvětví zajistí hospodářskou soutěž a současně umožní, aby občané dotčeného státu a místní komunity měli prospěch ze zdrojů břidlicového plynu; dále vyzývá společnosti zabývající se břidlicovým plynem, aby si počínaly společensky odpovědně, aby místním komunitám zajistily prospěch z rozvoje těžby břidlicového plynu, aby dodržovaly zásadu „znečišťovatel platí“ a aby hradily výlohy za veškeré přímé či nepřímé škody, které případně způsobí;

36.  uznává, že v přípravné i monitorovací fázi by měl být kladen důraz na transparentní a otevřený dialog s občanskou společností, který by měl být založen na dostupných vědeckých důkazech a měl by se jasně zabývat otázkami úniku plynu a dopadu těžby břidlicového plynu na podzemní vody, krajinu, zemědělství a cestovní ruch; připomíná, že rozpočet EU na rok 2012 obsahuje položku určenou na financování pilotních projektů a dalších podpůrných činností s cílem povzbudit takový dialog; domnívá se, že by tento dialog měl být veden neutrální formou a v úzké spolupráci s členskými státy, včetně vnitrostátních orgánů, místních komunit, široké veřejnosti, podniků a nevládních organizací;

37.  zdůrazňuje význam transparentní správy a řízení plynárenských a ropných společností, které provozují činnosti související s břidlicovým plynem a břidlicovou ropou;

Osvědčené postupy

38.  zdůrazňuje, že při průzkumu a výrobě břidlicového plynu je důležité uplatňovat nejpřísnější bezpečnostní normy, používat nejlepší dostupné technologie a nejlepší provozní postupy a průběžně tyto technologie a postupy zdokonalovat a minimalizovat nepříznivé dopady; zdůrazňuje v tomto ohledu, že je důležité, aby průmyslové subjekty vkládaly do výzkumu a vývoje značné investice; vítá iniciativy Mezinárodní energetické agentury a sdružení producentů ropy a plynu k vymezení osvědčených postupů pro průzkum ložisek břidlicového plynu a břidlicové ropy a jejich produkci;

39.  domnívá se, že obavy z toho, že rozvoj těžby břidlicového plynu může kvůli úniku plynů z vrtů poškodit zdroje vody, lze vyřešit přijetím osvědčených postupů pro projektování a výstavbu vrtných plošin, zejména pokud jde o pažnice, cementaci a řízení tlaku, současně s tlakovými zkouškami zacementovaných pažnic a nejmodernější cementlog k posílení izolace; vyzývá členské státy, aby při rozvoji těžby břidlicového plynu zajistily dodržování těchto postupů, mimo jiné i kontrolami na místě;

40.  zdůrazňuje, že provozovatelé a služby díky rozvoji lepších technologií a postupů založených na důkladných právních předpisech nejen zlepší přijímání projektů v oblasti břidlicového plynu ze strany veřejnosti, ale rovněž získají obchodní příležitosti a lepší možnosti vývozu vzhledem k celosvětovým environmentálním problémům souvisejícím s průzkumem ložisek nekonvenčního plynu; doporučuje proto členským státům, aby po zveřejnění rozsáhlého referenčního dokumentu Mezinárodní energetické agentury o nejlepších dostupných technologiích co nejdříve zohlednily doporučení týkající se hydraulického štěpení;

41.  zdůrazňuje, že jsou nutné co nejpřísnější bezpečnostní a environmentální normy a pravidelné inspekce v těch fázích výstavby vrtů a hydraulického štěpení, které jsou kritické z hlediska bezpečnosti; zdůrazňuje, že provozovatelé by měli především omezit spalování a odvětrávání, přičemž tento plyn by měl být využíván k dalšímu zpracování, dále by měli zachycovat fugitivní emise a znovu používat nebo čistit odpadní vody; vyzývá EU, aby v otázce environmentálních norem pro těžbu břidlicového plynu metodou hydraulického štěpení následovala příkladu USA, které společnostem ukládají, aby zachycovaly metan a další znečišťující emise plynu v souladu s požadavky Agentury USA pro ochranu životního prostředí;

42.  dále vyzývá provozovatele zařízení pro těžbu a zpracování břidlicového plynu, aby před zahájením provozu i v jeho průběhu prováděli zkoušky místních studní, které se nacházejí v blízkosti jejich vrtů, a aby výsledné údaje zveřejnili přístupným, srozumitelným a transparentním způsobem;

43.  zdůrazňuje, že je důležité, aby provozovatelé prováděli rekultivaci a sanaci použité půdy a po ukončení činnosti monitorovali poprovozní stav;

44.  naléhavě vyzývá k výměně osvědčených postupů a informací mezi členskými státy EU i mezi EU, USA a Kanadou; zejména vybízí k párování evropských a severoamerických měst a obcí, které objevily břidlicový plyn; zdůrazňuje, že je důležité, aby průmyslový sektor předával místním komunitám poznatky o břidlicovém plynu;

45.  naléhavě vyzývá odvětví zabývající se těžbou a zpracováním břidlicového plynu a břidlicové ropy, aby všichni provozovatelé jednotně uplatňovali co nejpřísnější ekologické a bezpečnostní normy bez ohledu na to, v které části světa provozují svou činnost; vyzývá Komisi, aby přezkoumala, jaké mechanismy by byly případně vhodné k zajištění toho, aby společnosti se sídlem v EU dodržovaly v celém světě nejpřísnější normy; zastává názor, že v tomto ohledu by měla jednu z klíčových úloh hrát i odpovědnost podniků a že členské státy by měly při udělování licencí brát v potaz rozsáhlé havárie způsobené podniky, které se ucházejí o licenci, pokud byly tyto havárie důkladně vyšetřeny;

46.  zdůrazňuje, že je důležité podpořit a spolufinancovat činnosti usilující o vytvoření nezávislých platforem složených ze zástupců dotčeného odvětví a vědecké obce, které by měly by za úkol vydávat stanoviska a určovat osvědčené čisté technologie těžby břidlicového plynu;

47.  připomíná, že na činnosti související s těžbou a zpracováním břidlicového plynu a břidlicové ropy je nutné důsledně uplatňovat zásadu „znečišťovatel platí“ a že společnosti musí být plně odpovědné za veškeré škody, které přímo či nepřímo způsobí; naléhavě vyzývá Komisi, aby posoudila, zda je nutné předložit návrhy na začlenění hydraulického štěpení a dalších činností spojených s těžbou břidlicového plynu do směrnice o odpovědnosti za životní prostředí, aby provozovatelé zařízení pro břidlicový plyn byli povinni poskytnout povinné finanční záruky pro případ, že v důsledku jejich činnosti dojde k poškození životního prostředí – nebo aby pro tento případ stanovila požadavky na pojištění – s cílem poskytnout dotčeným obyvatelům právní jistotu;

o
o   o

48.  vyzývá předsedu, aby toto usnesení předal Radě, Komisi a vládám členských států.

(1) Úř. věst. C 99 E, 3.4.2012, s. 64. (2) Přijaté texty, P7_TA(2011)0430. (3) Úř. věst. L 164, 30.6.1994, s. 3. (4) Úř. věst. L 295, 12.11.2010, s. 1. (5) Úř. věst. L 175, 5.7.1985, s. 40. (6) Úř. věst. L 197, 21.07.2001, s. 30. (7) Úř. věst. L 102, 11.04.2006, s. 15. (8) Úř. věst. L 327, 22.12.2000, s. 1. (9) Úř. věst. L 396, 30.12.2006, s. 1. (10) Úř. věst. L 123, 24.04.1998, s. 1. (11) Úř. věst. L 10, 14.01.1997, s. 13. (12) Úř. věst. L 143, 30.04.2004, s. 56. (13) Úř. věst. L 334, 17.12.2010, s. 17. (14) Úř. věst. L 275, 25.10.2003, s. 32. (15) Úř. věst. L 140, 5.6.2009, s. 136. (16) COM(2011)0885. (17) COM(2011)0658.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 21. listopadu 2012 o činnosti Petičního výboru za rok 2011 (2011/2317(INI))

P7_TA(2012)0445 A7-0240/2012

Evropský parlament,

–  s ohledem na předchozí usnesení o jednáních Petičního výboru,

–  s ohledem na články 10 a 11 Smlouvy o Evropské unii,

–  s ohledem na články 24, 227, 228, 258 a 260 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 48 a čl. 202 odst. 8 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Petičního výboru (A7-0240/2012),

A.  vzhledem k tomu, že protokol č. 30 připojený k Listině základních práv Evropské unie se stal právně závazným se vstupem Lisabonské smlouvy v platnost; vzhledem k tomu, že Lisabonská smlouva také zavádí právní základ pro přistoupení EU k Evropské úmluvě o lidských právech a pro evropskou občanskou iniciativu;

B.  vzhledem k tomu, že dne 1. dubna 2012 vstoupilo v platnost nařízení o evropské občanské iniciativě(1) a vzhledem k tomu, že Parlament zodpovídá za organizaci veřejných slyšení úspěšných iniciativ, které si zajistily více než milion podpisů občanů alespoň ze sedmi členských států;

C.  vzhledem k tomu, že povinností Petičního výboru je neustále přezkoumávat svoji úlohu a tam, kde je to možné, ji posilovat se zřetelem k rozvoji demokratických zásad, jako je např. posilování účasti občanů na rozhodovacím procesu EU a rozvoj transparentnosti a odpovědnosti; vzhledem k tomu, že Výbor při své běžné činnosti úzce spolupracuje s členskými státy, Komisí, evropským veřejným ochráncem práv a dalšími orgány s cílem zajistit, aby byla plně dodržována litera i duch práva EU;

D.  vyjadřuje spokojenost s vytvořením centrálního kontaktního místa na internetové stránce „Uplatňování Vašich práv v Evropské unii“ určeného všem občanům, kteří si přejí získat informace nebo podat stížnost či žalobu;

E.  vítá judikaturu Soudního dvora Evropské unie týkající se výkladu článku 51 Listiny základních práv, jež v rozhodnutí o otázce ERT zdůraznil, že orgány členských států jsou přednostně vázány základními právy Unie i v případě, že zamýšlejí omezit základní svobody, které zaručuje SFEU, ustanoveními vnitrostátního práva;

F.  vzhledem k tomu, že evropští občané a obyvatelé oprávněně očekávají, že problémy, které předloží Petičnímu výboru, lze bez zbytečných prodlev vyřešit v právním rámci Evropské unie, o němž předpokládají, že umožní uplatnění práv, která mají jakožto občané Unie, a zejména bude chránit jejich životní prostředí, zdraví, svobodu pohybu, důstojnost a základní práva a svobody;

G.  vzhledem k tomu, že evropské orgány by měly občanům EU poskytovat více informací a být ve vztahu k nim transparentnější;

H.  vzhledem k tomu, že za přípustné bylo prohlášeno 998 petic, z nichž 649 bylo v souladu s články 258 a 260 Smlouvy předáno Komisi k dalšímu šetření, a 416 petic bylo prohlášeno za nepřípustné;

I.  vzhledem k tomu, že petiční postup může doplnit ostatní evropské nástroje, které mají občané k dispozici, například možnost podat stížnost evropskému veřejnému ochránci práv nebo Evropské komisi;

J.  vzhledem k tomu, že počet nepřípustných petic byl i v roce 2011 značný, což opět svědčí o tom, že Evropský parlament by měl vynaložit ještě větší úsilí, aby informoval občany o mezích své působnosti v oblasti petičního práva; vzhledem k tomu, že jednotlivci, místní komunity a dobrovolná, charitativní a profesní sdružení mají dobré předpoklady posoudit, jak jsou evropské právní předpisy ve vztahu k nim účinné, a upozornit občany na možné mezery, které je třeba analyzovat, aby se zajistilo lepší a srovnatelnější provádění právních předpisů EU ve všech členských státech;

K.  vzhledem k tomu, že podle statistické analýzy, která je součástí této zprávy, nejvíce petic i nadále předkládají němečtí občané, i když jejich podíl se snižuje, a za nimi následují předkladatelé petic ze Španělska a Itálie;

L.  vzhledem k tomu, že působnost a způsob uplatnění petičního práva, které všem občanům a obyvatelům Evropské unie přiznávají ustanovení Smlouvy, se liší od ostatních možností nápravy, jichž mohou občané využít, například od podání stížnosti Komisi nebo veřejnému ochránci práv; vzhledem k tomu, že členské státy využívají krizi jako záminku pro to, aby toto právo čím dál tím více zanedbávaly, což je pro evropské občany významným zdrojem obav;

M.  vzhledem k tomu, že v obecném tematickém okruhu životního prostředí se občané obávali zejména toho, že směrnice o posuzování vlivů na životní prostředí (EIA)(2) a rámcová směrnice o odpadech(3) jsou na úrovni členských států a na nižší než celostátní úrovni uplatňovány nedostatečně a mnohdy chybným způsobem; vzhledem k tomu, že v peticích oznamujících porušení směrnice o volně žijících ptácích a směrnice o stanovištích jsou často vyjadřovány obavy ze závažné ztráty biologické rozmanitosti v důsledku rozsáhlých projektů plánovaných v oblastech, které jsou součástí sítě Natura 2000, a vzhledem k tomu, že díky peticím týkajícím se řízení vodních zdrojů byly odhaleny závažné případy znečištění a bylo poukázáno na možné dopady určitých projektů na udržitelnost a kvalitu vodních zdrojů;

N.  vzhledem k právě probíhajícímu přezkumu směrnice EIA a vzhledem k tomu, že zpráva Petičního výboru o otázkách týkajících se nakládání s odpady poukazuje na závažné nedostatky v některých členských státech; vzhledem k tomu, že uvedená směrnice je prováděna nedostatečně a tento problém nelze vyřešit pouhým přezkumem, nýbrž účinnější kontrolou ze strany Evropské komise;

O.  vzhledem k tomu, že pro mnoho tisíc evropských občanů a obyvatel i nadále představuje právo na zákonně nabytý majetek palčivou otázku, jak dokládají petice, které v této záležitosti Petiční výbor stále dostává, a vzhledem k tomu, že nebude-li tento problém příslušnými orgány vyřešen, není pravděpodobné, že by byla obnovena právní jistota a důvěra v přeshraniční trh s bydlením, což by mělo závažné dopady na naděje v hospodářskou obnovu; vzhledem k tomu, že v roce 2011 čekalo na vyřízení 70 petic vztahujících se ke španělskému zákonu o ochraně pobřeží (Ley de Costas), přičemž 51 z nich pocházelo podle uvedených údajů od španělských občanů nebo jejich skupin a 19 od osob jiné státní příslušnosti:

P.  vzhledem k tomu, že Petiční výbor ve své předcházející výroční zprávě vysoce ocenil úzkou spolupráci s Komisí a s evropským veřejným ochráncem práv v oblasti vyřizování petic a stížností a že opakovaně žádal, aby jej Komise průběžně informovala o stavu probíhajících řízení o nesplnění povinnosti, jejichž předmět je shodný s předmětem petic;

Q.  vzhledem k tomu, že mnoho petic uvádí, že došlo k nesprávnému využití nebo zneužití fondů EU, a jiné poukazují na údajné nedostatky ve fungování unijní veřejné správy, včetně střetů zájmů v rámci vlivných agentur, nebo se zasazují o změny politik EU;

R.  vzhledem k tomu, že zpráva Komise o občanství EU za rok 2010(4) potvrzuje nedostatky a problémy, kterým lidé čelí v důsledku špatného fungování vnitřního trhu, jak dokládají petice, a to zejména pokud jde o volný pohyb občanů Unie a jejich rodinných příslušníků, pod podmínkou, že v Unii pobývají zcela oprávněně, o přístup k nárokům na sociální zabezpečení, vzájemné uznávání kvalifikací, překážky, s nimiž se potýkají osoby se zdravotním postižením, otázky rodinného práva, případy hromadného vyhoštění na základě etnického či národního původu postihující například Romy a také o otázky dvojího zdanění;

S.  vzhledem k tomu, že i v roce 2011 předložili občané značné množství petic, v nichž poukazují na to, že je třeba zamezit nevratným ztrátám biologické rozmanitosti, pokud jde o místa zahrnutá do sítě Natura 2000, a zajistit ochranu oblastí vymezených směrnicí o stanovištích;

T.  vzhledem k tomu, že se Tribunál EU ve svém rozhodnutí ze dne 14. září 2011 ve věci T-308/07 zastal stížnosti, kterou předkladatel petice podal proti rozhodnutí Výboru prohlásit jeho petici za nepřípustnou, a tím stanovil jasný rámec pro nakládání s peticemi, které jsou prohlášeny za nepřípustné a u nichž musí Parlament své rozhodnutí řádně zdůvodnit;

U.  vzhledem k tomu, že účinnost práce Petičního výboru je z velké části dána rychlostí a důkladností, avšak lze ji ještě zlepšit, a to zejména optimalizací lhůt stanovených pro vyřízení petic a systematizací postupů jejich vyhodnocování;

1.  konstatuje, že i petice předložené v roce 2011 jsou stále zaměřeny na údajná porušení právních předpisů Evropské unie v oblastech životního prostředí, spravedlnosti a vnitřního trhu, což odráží názor občanů na to, do jaké míry evropské právní předpisy, tak jak jsou prováděny a uplatňovány členskými státy, skutečně přinášejí očekávané výsledky a jsou v souladu s právem EU;

2.  bere na vědomí rostoucí počet petic a jiných podání, v nichž občané požadují právní a finanční nápravu u otázek, které podle článku 227 Smlouvy a článku 51 Listiny základních práv nespadají do působnosti Evropské unie, jako je například kontrola způsobu, jakým byla vypočtena výše vnitrostátního starobního důchodu, zrušení rozhodnutí přijatých vnitrostátními soudy, podpora návrhům na stanovení nových evropských hranic, přinucení banky k udělení osobní půjčky atd.; plně podporuje opatření, která přijímají příslušná generální ředitelství Parlamentu, aby zajistila vyřízení těchto petic s ohledem na povinnosti, které Parlamentu přísluší v oblasti komunikace s občany;

3.  je přesvědčen, že úloha a úkoly Petičního výboru by byly prováděny nejlepším možným způsobem a jeho viditelnost, účinnost, odpovědnost a transparentnost nejvíce posíleny, pokud by byly posíleny prostředky, které mu umožňují předkládat otázky, které jsou pro evropské občany podstatné, plenárnímu zasedání a byly rozšířeny jeho možnosti pořádat slyšení s dotčenými osobami, provádět šetření a organizovat slyšení na místě;

4.  připomíná, že pokud jde o postupy organizování veřejných slyšení týkajících se úspěšných evropských občanských iniciativ, jak stanoví článek 11 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 211/2011, Parlament rozhodl, že Petiční výbor bude automaticky přidružen ke každému slyšení společně s příslušným výborem, který má v dané oblasti legislativní pravomoc; považuje to za potvrzení své úlohy jakožto orgánu s největší zkušeností s přímým stykem s občany a za prvek zajišťující u všech úspěšných občanských iniciativ jednotný postup; vyzývá Konferenci předsedů, aby v tomto ohledu schválila vyjasnění oblasti působnosti Výboru vymezené v příloze VII bodu XX jednacího řádu; zdůrazňuje také, že rozdíl mezi peticí podle článku 227 SFEU a občanskou iniciativou musí být jasně vysvětlen veřejnosti;

5.  vítá rozhodnutí Parlamentu vybudovat na svých webových stránkách praktičtější a viditelnější petiční portál, který v mezích stanovených článkem 227 Smlouvy, článkem 202 jednacího řádu Evropského parlamentu a článkem 51 Listiny základních práv občanům usnadní přístup k petičnímu procesu, bude je informovat, umožní jim předkládat petice v uživatelsky přívětivějším prostředí a používat při jejich podepisování elektronický podpis; domnívá se, že tento portál by měl nabízet také užitečné odkazy na další možnosti nápravy, které jsou k dispozici na evropské, celostátní nebo regionální úrovni, a rovněž by měl uvádět přehled pravomocí Petičního výboru a definovat určitý procesní rámec pro orgány veřejné správy, a to podle vzoru stránky CURIA – oficiálního portálu, na němž jsou zveřejňovány rozsudky Soudního dvora Evropské unie;

6.  potvrzuje své odhodlání i nadále v úzké spolupráci s Komisí a příslušnými orgány členských států Unie podporovat a chránit základní práva a svobody občanů, a za tímto účelem u přípustných případů, které mohou být Výboru předloženy, využívat svého politického vlivu;

7. vyzývá Petiční výbor, aby posoudil dopady judikatury Soudního dvora Evropské unie o otázce ERT na spolehlivost petic a aby přezkoumal konkrétní překážky, kterým čelí občané Evropské unie, kteří se chtějí prostřednictvím žádostí o rozhodnutí o předběžné otázce podaných Soudnímu dvoru domoci spolehlivého výkladu klíčových otázek evropského práva ve věcech probíhajících u vnitrostátních soudů;

8.  považuje za důležité posílit vzájemnou spolupráci s parlamenty a vládami členských států, a bude-li třeba, vybízet orgány členských států, aby právní předpisy EU provedly ve svém právu a uplatňovaly je zcela transparentně;

9.  poukazuje na význam spolupráce mezi Komisí a členskými státy a lituje určité nedbalosti ze strany některých členských států, pokud jde o provádění a uplatňování evropských právních předpisů v oblasti životního prostředí;

10.  domnívá se, že petiční postup by neměl být členskými státy instrumentalizován ani využíván k politickým účelům, ale že by měl být naopak objektivní a měl by odrážet postoj Evropského parlamentu;

11.  vítá konstruktivní spolupráci mezi Petičním výborem a útvary evropského veřejného ochránce práv a znovu opakuje, že je připraven podpořit veřejného ochránce práv při odhalování případů nesprávných úředních postupů jak ze strany orgánů EU, tak při jednání namířeném proti orgánům EU;

12.  žádá Komisi, aby Petičnímu výboru poskytla bližší údaje o stížnostech evropských občanů, které prošetřuje, a jejich statistické analýzy, a to včetně výsledků, jichž bylo dosaženo, a země původu předkladatele stížnosti;

13.  je přesvědčen, že Komise by měla zajistit, aby se při řízení o nesplnění povinnosti podle článků 258 a 260 SFEU přistupovalo k peticím předloženým Parlamentu a stížnostem předloženým Komisi se stejnou vážností;

14.  je toho názoru, že zavedením podrobnějších písemných procesních pravidel stanovujících vnitřní postupy ve Výboru upravující přípravu, uskutečňování a vyhodnocování návštěv delegací lze dosáhnout zvýšení účinnosti a soudržnosti práce Petičního výboru;

15.  soudí, že je velmi důležité, aby všechny členské státy správně provedly rámcovou směrnici o odpadech; vybízí proto zejména členské státy, které se potýkají s problémy při nakládání s odpady, aby jednaly rázně a rychle;

16.  jako už mnohokrát v minulosti, opět vyzývá členské státy, aby dodržovaly své povinnosti vyplývající ze směrnice 2004/38/ES (volný pohyb osob) o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území Evropské unie; připomíná členským státům jejich povinnost usnadnit bez jakékoli diskriminace vstup a pobyt i párům téhož pohlaví a jejich dětem, Romům a dalším menšinovým skupinám;

17.  plně podporuje základní cíl zákona o ochraně pobřeží, totiž chránit přírodní prostředí španělského pobřeží před nekontrolovatelnou urbanizací, a uchovat tak toto pobřeží pro volně žijící živočichy, planě rostoucí rostliny a budoucí generace; je však znepokojen tím, že tento zákon i nadále způsobuje obtíže některým předkladatelům petic, zejména pak španělským občanům; podporuje úsilí předkladatelů petic o vyřešení problémů spojených s tímto zákonem a jeho uplatňováním, a v této souvislosti zvláště upozorňuje na rozhodnutí Petičního výboru ustavit pracovní skupinu, jejímž úkolem je podrobněji tuto otázku přezkoumat;

18.  je přesvědčen, že za současné situace je v hospodářském zájmu všech zajistit, aby byla rozptýlena právní nejistota obklopující nemovitosti, na něž se může vztahovat zákon o ochraně pobřeží; vítá prohlášení španělské vlády, že hodlá revidovat zákon o ochraně pobřeží s cílem zajistit soulad mezi ochranou španělského pobřeží do budoucna a hospodářským růstem, a zaručit tak držitelům práv větší právní jistotu; naléhavě vybízí španělskou vládu, aby osoby, které v těchto oblastech v dobré víře získaly majetek, a společenství, jež v minulosti vždy žila v udržitelné rovnováze s mořem, ujistila o tom, že jejich zájmy budou ochráněny; obzvláště ji vybízí, aby vyřešila konkrétní otázku uplatňování tohoto zákona způsobem, který nebude podporovat přijímání svévolných, retroaktivních či asymetrických rozhodnutí, ale naopak zajistí řádný proces, právo na odvolání, odpovídající náhradu a přístup k informacím;

19.   připomíná, že podle názoru Parlamentu(5) má zákon o ochraně pobřeží nepřiměřený dopad na jednotlivce vlastnící nemovitosti a zároveň má nedostatečný dopad na skutečné viníky, kteří ničí pobřeží, neboť jsou v mnoha případech zodpovědní za neúměrně rozsáhlý územní rozvoj podél pobřeží; naléhavě vyzývá španělskou vládu, aby zajistila, že osoby, jejichž podvodná činnost způsobila, že řada občanů EU je ve složité situaci v důsledku ztráty nebo možné ztráty bydlení, budou řádně stíhány a nuceny zaplatit za škody, které způsobily;

20.  vyzývá Komisi, aby zajistila posílení směrnice o posuzování vlivů na životní prostředí a stanovila za tím účelem jednoznačné parametry pro nezávislost odborných posudků, společné mezní hodnoty EU, maximální dobu trvání řízení včetně efektivní konzultace s veřejností, požadavek, aby rozhodnutí byla zdůvodněna, povinné posouzení reálných alternativ a mechanismus kontroly kvality;

21.  žádá rovněž Komisi, aby zaručila, že budou členské státy uplatňovat a dodržovat směrnici o stanovištích a směrnici o volně žijících ptácích a že budou lépe provádět a uplatňovat směrnici 2004/38/ES o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států;

22.  připomíná, že značné množství předkladatelů podalo Petičnímu výboru jednotlivé petice týkající se německé politiky sociálního zabezpečení v oblasti mládeže a rodiny, zejména v souvislosti s německým úřadem péče o mládež, a zdůrazňuje, že Petiční výbor si přeje v rámci svých pravomocí a pravomocí Evropské unie konstruktivně přispět k vyšetření sporů mezi předkladateli petic a příslušnými orgány; zdůrazňuje, že přitom nesmí dojít ke vměšování do nezávislých vnitřních postupů správních orgánů členských států;

23.  je odhodlán zajistit, aby byl petiční postup účinnější, transparentnější a nestranný a aby zohledňoval práva členů Petičního výboru na účast, tak aby i celý postup vyřizování petic mohl ve všech svých stádiích vyhovět požadavkům soudního přezkumu;

24.  zdůrazňuje, že je třeba zajistit, aby vyřizování petic pokračovalo i po ukončení volebních období a personálních změnách, které jsou s ním spojeny;

25.  domnívá se, že účast poslanců Parlamentu na vyšetřovacích misích nelze považovat jen za právo parlamentní účasti, ale i za povinnost vůči předkladatelům petic;

26.  požaduje, aby byl v rámci snah o zdokonalení práce Výboru zaveden postup sledování vyšetřovacích misí, kterým se zaručí jak uplatnění práva každého z členů mise na předložení vlastního postoje ke skutečnostem, tak i zapojení všech členů Výboru do rozhodování o závěrech, které má Petiční výbor učinit;

27.  zdůrazňuje, že jako i některé další instituce a orgány, k nimž patří vyšetřovací výbory, evropská občanská iniciativa a evropský veřejný ochránce práv, má Petiční výbor nezávislou a jasně vymezenou úlohu kontaktního místa, na které se může obrátit kterýkoli občan;

28.  žádá Konferenci předsedů, aby zvážila, v jakém rozsahu by bylo vhodné provést revizi jednacího řádu za účelem uplatnění zmíněných formálních požadavků týkajících se petičního postupu;

29.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení a zprávu Petičního výboru Radě, Komisi, evropskému veřejnému ochránci práv, vládám a parlamentům členských států, jejich petičním výborům a jejich veřejným ochráncům práv nebo obdobným příslušným orgánům.

(1) Nařízení (EU) č. 211/2011 (Úř. věst. L 65, 11.3.2011, s. 1). (2) Směrnice 2011/92/EU o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí, Úř. věst. L 26, 28.1.2012, s. 1. (3) Směrnice 2008/98/ES o odpadech, Úř. věst. L 312, 22.11.2008, s. 3. (4) Zpráva o občanství EU za rok 2010: Odstranit překážky pro výkon práv občanů EU (COM(2010)0603). (5) Viz usnesení ze dne 26. března 2009, bod odůvodnění Q a odstavec 17 (Úř. věst. C 117 E, 6.5.2010, s. 189.)