Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 22. listopadu 2012 k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví víceletý plán pro populaci lososa žijící v Baltském moři a rybolov této populace (COM(2011)0470 – C7-0220/2011 – 2011/0206(COD))

P7_TA(2012)0446 A7-0239/2012

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2011)0470),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a čl. 43 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C7-0220/2011),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 18. ledna 2012(1),

–  s ohledem na článek 55 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rybolov a stanovisko Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (A7-0239/2012),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 22. listopadu 2012 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. .../2012, kterým se stanoví víceletý plán pro populaci lososa žijící v Baltském moři a rybolov této populace

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 43 odst. 2 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru(2),

v souladu s řádným legislativním postupem(3),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)  Platnost akčního plánu pro populace lososa přijatého Mezinárodní komisí pro rybolov v Baltském moři v roce 1997 skončila v roce 2010. Smluvní strany Komise na ochranu baltského mořského prostředí (HELCOM) se zasadily o to, aby Unie vypracovala dlouhodobý plán řízení populace lososa žijící v Baltském moři.

(2)  V nejnovějších vědeckých doporučeních Mezinárodní rady pro průzkum moří (ICES) a Vědeckotechnického a hospodářského výboru pro rybářství (VTHVR) se uvádí, že některé populace lososa volně žijící v řekách se nacházejí mimo bezpečné biologické limity a že je třeba vypracovat víceletý plán na evropské úrovni.

(3)  Podle čl. 3 odst. 1 písm. d) Smlouvy o fungování Evropské unie disponuje Unie výlučnou pravomocí v oblasti zachování biologických mořských zdrojů. Vzhledem k tomu, že losos patří mezi anadromní druhy, nelze zachovat populace lososa žijící v Baltském moři, aniž by byla přijata opatření k ochraně těchto populací v období, kdy žijí v řekách. Tato opatření tedy také spadají do výlučné pravomoci Unie s cílem zajistit účinnou ochranu mořských druhů v průběhu celého cyklu jejich migrace a měla by být zahrnuta do víceletého plánu.

(4)  Směrnice Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin(4) uvádí lososa obecného jako druh v zájmu Unie a opatření přijatá podle této směrnice musí být navržena tak, aby bylo zajištěno, že jejich využívání bude v souladu s odpovídajícím stavem z hlediska jejich ochrany. Je tedy nutné zajistit, aby opatření k ochraně lososa přijatá dle tohoto nařízení byla konzistentní a koordinovaná s opatřeními přijatými dle zmíněné směrnice. Zákaz rybolovu pomocí unášených dlouhých lovných šňůr představuje rovněž důležitý způsob, jak posílit populace lososa, neboť se sníží výměty podměrečného lososa.[pozm. návrh 1]

(5)  Cílem směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000, kterou se stanoví rámec pro činnost EU v oblasti vodní politiky(5), je ochránit, zachovat a zlepšit vodní prostředí, kde losos po část svého života pobývá. K dosažení těchto cílů směrnice 2000/60/ES by měl přispět víceletý plán pro populace baltského lososa. Opatření touto směrnicí již vyžadovaná, jako jsou plány povodí, by neměla být identická s opatřeními přijatými na základě tohoto nařízení, nicméně je třeba zajistit koordinaci a konzistentnost mezi opatřeními přijatými dle tohoto nařízení a dle již zmíněné směrnice na ochranu a zlepšení stanovišť lososů ve vnitrozemských vodách.

(6)  V prováděcím plánu odsouhlaseném na světovém summitu o udržitelném rozvoji v Johannesburgu v roce 2002 se uvádí, že do roku 2015 je třeba obnovit všechny komerční populace na úroveň, která přinese maximální udržitelný výnos. Mezinárodní rada pro průzkum moříToto je právní požadavek podle Úmluvy OSN o mořském právu od roku 1994. Komise na ochranu baltského mořského prostředí usuzuje, že u populací lososa žijících v baltických řekách tato úroveň u různých řek s volně žijícími populacemi lososa odpovídá úrovni produkci strdlic mezi 60 a 75 %ve výši 80 % potenciální kapacity produkce strdlic. Takové vědecké doporučení by mělo sloužit jako východisko pro stanovení hlavních a vedlejších cílů víceletého plánu. [pozm. návrh 2]

(6a)  Kapacita produkce strdlic je pouze přibližným ukazatelem zdraví populace lososa v dané řece. Než je však možné použít produkci strdlic jako ukazatel, je nezbytné splňovat řadu předpokladů. Úroveň produkce strdlic je navíc ovlivněna dalšími faktory, následkem čehož je korelaci mezi produkcí strdlic a zdravím populace lososa obtížné určit. Úroveň návratu samiček lososa do řek je třeba používat jako druhý ukazatel zdraví populace lososa.[pozm návrh 3]

(7)  Vědecké doporučení naznačuje, že genetické znečištění populace lososa žijící v Baltském moři může snížit míru přežití a hojnost původních populací a narušit genetickou obranyschopnost vůči nemocem a měnícím se místním environmentálním podmínkám. Zachování genetické integrity a rozmanitosti populací lososa v Baltském moři tudíž hraje rozhodující úlohu v jejich ochraně a musí se stát cílem víceletého plánu.

(8)  Stanovení míry úmrtnosti způsobené rybolovem v moři a v řekách by mělo přinést velikost volně žijící populace lososa, která přináší maximální udržitelný výnos v souladu se stanovenými cíli a termíny. Míra úmrtnosti způsobená rybolovem v moři se stanoví na základě doporučení VTHVR.

(9)  Za účelem účinnějšího provádění plánu a s cílem lépe přizpůsobit reakci zvláštnostem populací lososa v jednotlivých řekách by měly být dotčené členské státy oprávněny stanovit úroveň míry úmrtnosti způsobené rybolovem, celkové přípustné odlovy a některá technická opatření pro zachování zdrojů v souladu s čl. 2 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“).

(10)  Při přijímání opatření v rámci tohoto nařízení by členské státy měly v plném rozsahu respektovat své mezinárodní závazky, zejména závazky odvozené z článku 66 Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu ze dne 10. prosince 1982(6), který mimo jiné vyžaduje, aby stát původu anadromních populací a další dotčené státy spolupracovaly s cílem zachovat a řídit tyto populace.

(11)  Je třeba přijmout opatření, která by umožnila Komisi pravidelně přezkoumat vhodnost a účinnost opatření přijatých členskými státy na základě hlavních a vedlejších cílů stanovených ve víceletém plánu.

(12)  Vědecké doporučení uvádí, že nevhodné postupy vysazování mohou významně ovlivnit genetickou rozmanitost populace lososa žijící v Baltském moři. a přinášíExistuje také riziko, že velké množství uměle chovaných ryb každoročně vypuštěných do Baltského moře postihnemůže ovlivnit genetickou integritu populací volně žijícího lososa. Doporučuje se tyto postupy postupně ukončit. V tomtoProto je nutné vysazování lososa ve větší míře kontrolovat. Kromě toho by ve víceletém plánu by proto měly být pro vypouštění lososa stanoveny podmínky získávání genetického materiálu pro chov a kultivaci materiálu pro vysazování lososa a podmínky vysazování takovým způsobem, aby prováděné vysazování nemělo negativní dopad na genetickou rozmanitost. [pozm. návrh 4]

(13)  Přímé vysazování v řekách s potenciálem pro výskyt lososa je považováno za zvláštních podmínek za opatření pro zachování zdrojů, neboť bude mít pozitivní dopad na celkový počet jedinců lososa a rybolov, jelikož lze tímto způsobem obnovit samovolně udržitelné populace lososa. Je třeba přijmout opatření, která by výslovně povolila přímé vysazování, které splňuje tyto podmínky pro získání finančních zdrojů v souladu s čl. 38 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 1198/2006 ze dne 27. července 2006 o Evropském rybářském fondu(7).

(14)  Nicméně vzhledem k tomuVypouštění lososa pro jiné účely, než je vysazování a přímé vysazování, by však nemělo být nadále povoleno po uplynutí 10 let , pokud do konce tohoto období produkce strdlic volně žijícího lososa dosáhne 80 % potenciální kapacity produkce strdlic v dané řece. Pokud této úrovně nebude dosaženo, je možné vypouštění lososa pro jiné účely, než je vysazování a přímé vysazování, provádět dalších 10 let, poté co členský stát zjistí a odstraní příčiny, které brání dosažení této úrovně. Je možné, že vypouštění lososa může být v současnosti v některých členských státech je v současnosti vypouštění lososa povinné, a ve snazea je nutné poskytnout členským státům čas na přizpůsobení se těmto požadavkům. mělo by vypouštění lososa pro účely jiné, než je vysazování a přímé vysazování, zůstat povoleno v průběhu přechodného období sedmi let po vstupu tohoto nařízení v platnost.[pozm. návrh 5]

(15)  Aby se zaručilo, že jsou opatření stanovená tímto nařízením dodržována, měla by být kromě kontrolních opatření stanovených v nařízení Rady (ES) č. 1224/2009 ze dne 20. listopadu 2009 o zavedení kontrolního režimu Společenství k zajištění dodržování pravidel společné rybářské politiky(8) přijata zvláštní kontrolní opatření.

(15a)  S cílem dosáhnout udržitelného rybolovu musí být zvýšena důvěra a zdokonaleny metody komunikace mezi zúčastněnými stranami.[pozm. návrh 6]

(16)  Délka většiny pobřežních plavidel pro odlov lososa nepřesahuje 10 m. Z tohoto důvodu by povinnost používat lodní deník rybolovu dle článku 14 a podávat předchozí oznámení dle článku 17 nařízení č. (ES) 1224/2009 měla být rozšířena tak, aby se vztahovala na všechna plavidla komerčního rybolovu a obslužná plavidla. [pozm. návrh 7]

(17)  S cílem zajistit, že úlovky lososa nejsou nesprávně vykázány jako úlovky pstruha obecného, čímž by unikly řádné kontrole, je nutné povinnost předkládat předchozí oznámení v souladu s článkem 17 nařízení (ES) č. 1224/2009 rozšířit i na všechna plavidla, která uchovávají na palubě pstruha obecného.

(17a)  Členské státy by měly zvýšit kontrolu a posílit systémy předchozího oznamování pro rekreační plavidla používaná pro lov na udici a další způsoby rybolovu s cílem zajistit jednoduchý a účinný systém a podporovat udržitelný rybolov.[pozm. návrh 8]

(17b)  Měla by být stanovena minimální velikost při vykládce jak pro pstruha mořského (Salmo trutta), tak pro lososa obecného (Salmo salar) v subdivizích ICES 22-32, odchylně od článku 14 přílohy IV nařízení Rady (ES) č. 2187/2005 ze dne 21. prosince 2005 , kterým se stanoví technická opatření pro zachování rybolovných zdrojů ve vodách Baltského moře, Velkého a Malého Beltu a Øresundu(9).[pozm. návrh 9]

(18)  K získání lepších a rozsáhlejších vědeckých údajů o populacích lososa by měl být povolen odlov elektrickým proudem.

(19)  V nejnovějším vědeckém doporučení se uvádí, že rekreační rybolov lososa v moři významně ovlivňuje jeho populace, přestože přesnost údajů v této oblasti není příliš vysoká. Zejména rekreační rybolov prováděný z plavidel, která provozují podniky nabízející tyto služby jako placené, se může významně podílet na úlovcích lososa žijícího v Baltském moři. Proto je pro fungování víceletého plánu vhodné zavést konkrétní správní opatření k řízení těchto činností rekreačního rybolovu. [pozm.návrh 10]

(19a)  V zájmu usnadnění vykazování je třeba vybízet ke zřizování internetových systémů vykazování v členských státech nebo mezi nimi a podporovat je. Informace o hlášených úlovcích by měly být veřejně přístupné. Konkrétní loviště úlovku by však nemělo být zveřejněno, neboť je třeba zabránit podněcování rybářů k tomu, aby se zaměřili na toto konkrétní loviště.[pozm. návrh 11]

(20)  Aby bylo možné efektivním způsobem naplnit vedlejší cíle stanovené v tomto nařízení a rychle reagovat na změny v populacích, je třeba pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU u určitých nepodstatných prvků tohoto nařízení, uvedených v článcích 6, 7, 11 a 25, přenést na Komisi. Na základě těchto pravomocí by mělo být možné změnit míru úmrtnosti způsobenou rybolovem, změnit seznam řek s volně žijícími populacemi lososa a některé technické informace obsažené v přílohách tohoto nařízení a přijímat opatření pro populace žijící v baltických řekách, nejsou-li členskými státy přijata opatření, k nimž jsou dle bodu 9 odůvodnění oprávněny, nebo jsou přijatá opatření považována za neúčinná.

(20a)  Komise by měla zajistit, aby členské státy přijaly správní či trestní opatření nezbytná k řešení problému nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu.[pozm. návrh 12]

(21)  Při přípravě a vypracovávání aktů v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit souběžné, včasné a náležité předávání příslušných dokumentů Evropskému parlamentu a Radě.

(22)  Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení ustanovení článku 12 tohoto nařízení o vysazování lososa by měly být prováděcí pravomoci svěřeny Komisi. Uvedené pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí(10),

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I

PŘEDMĚT, OBLAST PŮSOBNOSTI A DEFINICE

Článek 1

Předmět

Tímto nařízením se stanoví víceletý plán pro zachování a řízení populace lososa žijící v Baltském moři (dále jen „plán“).

Článek 2

Oblast působnosti

Tento plán se vztahuje na komerční a rekreační rybolov v Baltském moři a řekách s ním propojeným na území členských států (dále jen „dotčené členské státy“), [pozm.návrh 13]

Článek 3

Definice

1.  Pro účely tohoto nařízení se použijí definice stanovené v článku 3 nařízení Rady (ES) č. 2371/2002 ze dne 20. prosince 2002 o zachování a udržitelném využívání rybolovných zdrojů v rámci společné rybářské politiky(11), článku 2 směrnice 2000/60/ES a článku 4 nařízení (ES) č. 1224/2009.

2.  Rovněž se použijí tyto definice:

KAPITOLA II

HLAVNÍ CÍLE

Článek 4

Hlavní cíle

KAPITOLA III

VEDLEJŠÍ CÍLE

Článek 5

Vedlejší cíle pro populace lososa volně žijící v řekách

1.  U řek s volně žijícími populacemi lososa, kde do ...(12) bylo dosaženo úrovně 50 % potenciální kapacity produkce strdlic, dosáhne v každé řece za ...*(13) produkce volně žijících strdlic 7580 % potenciální kapacity produkce strdlic. [pozm. návrh 16]

2.  U řek s volně žijícími populacemi lososa, kde k okamžiku ...(14) nebylo dosaženo úrovně 50 % potenciální kapacity produkce strdlic, dosáhne v každé řece produkce volně žijících strdlic 50 % potenciální kapacity produkce strdlic ...(15)* a 7580 % za ...(16)** deset . [pozm. návrh 17]

3.  Za ...***deset bude v každé řece s volně žijícími populacemi lososa produkce strdlic volně žijícího lososa udržována na úrovni alespoň 7580 % potenciální kapacity produkce strdlic. [pozm. návrh 18]

4.  Dotčené členské státy mohou pro každou řeku s volně žijícími populacemi lososa stanovit další přísnější cíle, jako například cíle vycházející z počtu vracejících se jikernaček. [pozm. návrh 19]

Dotčené členské státy poskytují a zveřejňují údaje o počtu vracejících se samiček lososa do jejich řek.[pozm. návrh 20]

KAPITOLA IV

PRAVIDLA ODLOVU

Článek 6

Stanovení celkových přípustných odlovů v řekách

1.  Roční celkové přípustné odlovy populace lososa v řekách s volně žijícími populacemi lososa nepřekročí úroveň odpovídající míře úmrtnosti způsobené rybolovem, která je uvedena v odstavci 2.

2.  Míru úmrtnosti způsobenou rybolovem pro populace lososa v řekách s volně žijícími populacemi lososa stanoví každý členský stát v souladu s vedlejšími cíli stanovenými v článku 5 a odbornými názory Vědeckotechnického a hospodářského výboru pro rybářství a Mezinárodní rady pro průzkum moří, které jsou pravidelně těmito orgány přezkoumávány, jakmile jsou k dispozici další informace nebo se změní charakteristické vlastnosti řeky. Za tímo účelem zohlední členské státy potenciální kapacitu produkce strdlic vypočítanou Mezinárodní radou pro průzkum moří pro každou řeku na základě příslušných parametrů specifických pro jednotlivé řeky a pravidelně přezkoumávaných tímto orgánem, jakmile jsou k dispozici další informace nebo se změní charakteristické vlastnosti řeky.

3.  Nejpozději do ...(17) dotčené členské státy na svých veřejně přístupných úředních internetových stránkách zřízených v souladu s článkem 114 nařízení (ES) č. 1224/2009 zveřejní míru úmrtnosti způsobenou rybolovem v řekách s volně žijícími populacemi lososa a odpovídající celkové přípustné odlovy lososa a budou tyto ukazatele každoročně přezkoumávat.

4.  Každé tři roky Komise s ohledem na hlavní a vedlejší cíle uvedené v článcích 4 a 5 posoudí každý rok slučitelnost a účinnost opatření přijatých členskými státy dle tohoto článku. [pozm. návrh 21]

5.  Komise je zmocněna k přijetí aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 26, kterými stanoví míru úmrtnosti dané rybolovem nebo odpovídající celkový přípustný odlov v řekách s volně žijícími populacemi lososa nebo rozhodne o uzavření loviště, pokud dotčené členské státy nezveřejní taková opatření v souladu s odstavci 1, 2 a 3 ve stanoveném termínu po vstupu tohoto nařízení v platnost.

6.  Komise je zmocněna k přijetí aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 26, kterými stanoví míru úmrtnosti dané rybolovem nebo odpovídající celkový přípustný odlov v řekách s volně žijícími populacemi lososa nebo rozhodne o uzavření loviště, pokud na základě hodnocení provedeného dle odstavce 4 jsou opatření členských států shledána jako nedostatečná pro dosažení hlavních a vedlejších cílů stanovených v článcích 4 a 5.

7.  Komise přijímá tato opatření s cílem zajistit, aby hlavní a vedlejší cíle stanovené v článcích 4 a 5 byly splněny. Jakmile Komise přijme akt v přenesené pravomoci, opatření členského státu pozbývají platnosti.

Článek 7

Stanovení celkových přípustných odlovů v moři

1.  Roční celkové přípustné odlovy populace lososa v moři nepřekročí úroveň míry úmrtnosti způsobené rybolovem rovnu 0,1.

2.  Pokud existují jasné známky toho, že došlo ke změně stavu populace nebo že stávající míra úmrtnosti způsobená rybolovem není přiměřená k dosažení cílů stanovených v článku 4, je Komise prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci přijatých v souladu s článkem 26 oprávněna změnit hodnotu míry úmrtnosti způsobené rybolovem v moři uvedenou v odstavci 1.

3.  V případě náhlého propuknutí nákaz, kriticky nízké míry přežití jedinců starších dvou let nebo jiných nepředvídaných situací stanoví Rada celkové přípustné odlovy, které jsou nižší než celkové přípustné odlovy vycházející z míry úmrtnosti způsobené rybolovem uvedené v odstavci 1.

Článek 8

Využití vnitrostátní kvóty obslužnými plavidlypro rekreační rybolov[pozm. návrh 22]

Losos ulovený v moři z obslužných plavidelv rámci rekreačního a rekreačního pobřežního a říčního rybolovu se započítá do vnitrostátní kvóty. [pozm. návrh 23]

KAPITOLA IVA

MINIMÁLNÍ VELIKOST LOSOSA A PSTRUHA OBECNÉHO PŘI VYKLÁDCE

Článek 8a

Odchylně od článku 14 nařízení (ES) č. 2187/2005 by minimální velikost při vykládce pro lososa obecného měla činit 60 cm a minimální velikost při vykládce pro pstruha mořského 50 cm, a to ve všech subdivizích uvedených v čl. 3 odst. 2 písm. a).[pozm. návrh 26]

KAPITOLA V

TECHNICKÁ OPATŘENÍ PRO ZACHOVÁNÍ ZDROJŮ

Článek 9

Opatření členských států k ochraně oslabených populací lososa v řekách

1.  Pro řeky s volně žijícími populacemi lososa, kde do ...(18) nebylo dosaženo úrovně 50 % potenciální kapacity produkce strdlic, zavedou dotčené členské státy zavedou, ponechají v platnosti, a v případě potřeby zlepší stávající vnitrostátní technická opatření pro zachování zdrojů, a to nejpozději do dvou let po vstupu tohoto nařízení v platnost...(19)* . [pozm. návrh 24]

2.  Technická opatření pro zachování zdrojů uvedená v odstavci 1 vychází ze zvláštních nároků jednotlivých řek s cílem přiměřeně přispět k dosažení hlavních a vedlejších cílů stanovených v článcích 4 a 5. Místo uplatnění takových opatření vychází z nejlepších dostupných informací o migračních trasách lososů v moři.

Článek 10

Opatření k ochraně dalších populací lososa žijících v řekách

Členské státy mohou ve svých baltických řekách pro populace lososa žijící v řekách nezahrnutých do článku 9 zavést vnitrostátní technická opatření pro zachování zdrojů. Tato opatření přispějí k dosažení hlavních a vedlejších cílů stanovených v článcích 4 a 5.

Komise přezkoumá pokyny o státní podpoře s cílem rozšířit možnosti členských států kompenzovat škody způsobené tuleni a kormorány. [pozm. návrh 25]

Článek 11

Opatření přijímaná Komisí

1.  Každé tři roky Komise s ohledem na hlavní a vedlejší cíle uvedené v článcích 4 a 5 každý rok posoudí slučitelnost a účinnost opatření přijatých členskými státy dle článků 9 a 10, a to zejména v případech, kdy řeky s volně žijícími populacemi lososa protékají několika členskými státy. [pozm. návrh 27]

2.  Komise je zmocněna k přijetí aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 26, kterými stanoví potřebná technická opatření pro zachování zdrojů, pokud dotčené členské státy nepřijmou taková opatření v souladu s článkem 9 ve stanoveném termínu po vstupu tohoto nařízení v platnost.

3.  Komise je zmocněna k přijetí aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 26, kterými stanoví potřebná technická opatření pro zachování zdrojů, pokud na základě hodnocení provedeného dle odstavce 1 jsou opatření členského státu shledána jako nedostatečná pro dosažení hlavních a vedlejších cílů stanovených v článcích 4 a 5.

4.  Komise přijímá tato opatření s cílem zajistit, aby hlavní a vedlejší cíle stanovené v článcích 4 a 5 byly splněny. Jakmile Komise přijme akt v přenesené pravomoci, opatření členského státu pozbývají platnosti.

KAPITOLA VI

VYPOUŠTĚNÍ

Článek 12

Vysazování

1.  Vysazovat lososa lze pouze do řek s volně žijícími populacemi lososa, Počet strdlic vypuštěných do každé řeky nepřekročí odhadovanou potenciální kapacitu produkce strdlic této řeky.a to v případech, kdy je to nutné k tomu, aby se zabránilo vyhubení místní populace. [pozm. návrh 28]

2.  Vysazování ryb je třeba provádět způsobem, který zaručí genetickou rozmanitost odlišných populací lososa žijících v řekách při zohlednění stávajících společenství ryb v řekách, kam je násada umísťována, a v řekách sousedících, a to při maximalizaci účinku vysazování. Strdlice pochází z co možná nejbližší volně žijící populace lososa.[pozm. návrh 29]

2a.  Strdlice lososa určené k zarybňování se označují zastřižením tukové ploutve (finclipping).[pozm. návrh 30]

3.  Komise může prováděcímipřijme prováděcí předpisy, které stanoví  podrobná pravidla pro uplatnění tohoto článku do...(20). Tyto prováděcí akty přijatýmise přijímají v souladu s přezkumným postupem podle čl. 28 odst. 2. stanovit prováděcí pravidla pro uplatnění tohoto článku.[pozm. návrh 31]

Článek 13

Přímé vysazování ryb

Při obnově vodních cest je rozhodující zásada „znečišťovatel platí“. Přímé vysazování dle odstavce 1 je rovněž považováno za opatření pro zachování zdrojů ve smyslu čl. 38 odst. 2 nařízení (ES) č. 1198/2006. [pozm. návrh 36]

Článek 13a

Původ dospělých ryb a strdlic

Dospělé ryby a strdlice musí pocházet pokud možno ze stejné řeky s volně žijícími populacemi lososa, v opačném případě pak z co možná nejbližšího povodí s volně žijícími populacemi lososa.[pozm. návrh 33]

Článek 14

Přechodné období

Lososi smí být vypouštěniVypouštění lososa jiným způsobem než podle článků 12 a 13 až do 7 let po vstupu tohoto nařízení v platnost.lze provádět do...(21), a je předmětem důkladného hodnocení. Při postupném ukončování vypouštění je uplatňován přístup, jenž přihlíží ke specifickým vlastnostem každé řeky. Uvedený proces spravují místní, regionální nebo celostátní agentury členských států a účastní se jej i místní zúčastněné subjekty, jejichž způsobilosti jsou využívány při obnově přírodních stanovišť a v rámci dalších opatření. Právně závazná vnitrostátní rozhodnutí o používání ekonomických zdrojů používaných v současné době při vysazování se přesměrují na podporu rybářů, na něž může mít postupné ukončování vypouštění nepříznivý dopad.[pozm. návrh 37]

KAPITOLA VII

KONTROLA A PROSAZOVÁNÍ

Článek 15

Vztah k nařízení (ES) č. 1224/2009

Kromě kontrolních opatření stanovených v nařízení (ES) č. 1224/2009 se použijí kontrolní opatření stanovená v této kapitole, nestanoví-li články v této kapitole odlišně.

Kromě toho se také čl. 55 odst. 3 nařízení Rady (ES) č. 1224/2009 a články 64 a 65 prováděcího nařízení Komise (EU) č. 404/2011 ze dne 8. dubna 2011 o prováděcích pravidlech k nařízení Rady (ES) č. 1224/2009(22) použijí obdobně na veškerý rekreační rybolov lososa v Baltském moři.[pozm. návrh 38]

Článek 16

Lodní deníky

Odchylně od článku 14 nařízení (ES) č. 1224/2009 velitelé rybářských plavidel Evropské unie všech délek s oprávněním k rybolovu lososa a velitelé obslužných plavidel, jež jsou používána pro lov na udici a pro další způsoby rybolovu, vedou lodní deník o svých činnostech v souladu s pravidly stanovenými v článku 14 nařízení (ES) č. 1224/2009. [pozm. návrh 39]

Článek 17

Předchozí oznámení

Odchylně od úvodní věty čl. 17 odst. 1 nařízení (ES) č. 1224/2009 velitelé všech rybářských plavidel Evropské unie všech délek, jakož i velitelé obslužných plavidel, která uchovávají na palubě lososa obecného nebo pstruha obecného, oznamují příslušným orgánům svého členského státu vlajky bezprostředně po ukončení rybářských činností informace uvedené v čl. 17 odst. 1 nařízení (ES) č. 1224/2009. [pozm. návrh 40]

Článek 18

Oprávnění ke zvláštní činnosti

1.  Obslužná plavidla musí mít oprávnění ke zvláštní činnosti pro rybolov lososa vydané v souladu s přílohou II tohoto nařízení.

2.  Dotčené členské státy zahrnou oprávnění ke zvláštní činnosti do seznamu oprávnění k rybolovu obsaženého v elektronické databázi zřízené v souladu s čl. 116 odst. 1 písm. d) nařízení (ES) č. 1224/2009. Mimoto zahrnou údaje o oprávnění ke zvláštní činnosti i do počítačového systému potvrzování údajů upraveného článkem 109 nařízení (ES) č. 1224/2009.

Článek 19

VýkazVýkazy úlovků u rekreačního rybolovu[pozm. návrh 41]

1.  Velitel obslužného plavidlaU všech typů rekreačního rybolovu se vyplní výkaz úlovků v souladu s přílohou III a k poslednímu dni každého měsíce jejse předloží zpráva příslušným orgánům svého členského státu vlajky. obslužného plavidla. [pozm. návrh 42]

2.  Do patnáctého dne v měsíci dotčené členské státy zapíší informace uvedené ve výkazech úlovků za předchozí měsíc do své elektronické databáze zřízené dle čl. 116 odst. 1 písm. f) nařízení (ES) č. 1224/2009 a do jejich počítačového systému potvrzování údajů uvedeného v článku 109 nařízení (ES) č. 1224/2009. Elektronické údaje a výkazy úlovků jsou uchovávány po dobu tří let.

Článek 20

Inspekce vykládky

Dotčené členské státy inspekcemi vykládky ověří přesnost informací zapsaných ve výkazech úlovků. Tyto inspekce vykládky zkontrolují minimálně 10 %20 % celkového počtu vykládek. Evropská agentura pro kontrolu rybolovu provádí účinné kontroly a vybízí členské státy, aby prováděly soustředěnější a cílenější inspekce v oblastech, v nichž existuje podezření z nezákonného, neregulovaného a nehlášeného rybolovu nebo v nichž byl takový rybolov hlášen.[pozm. návrh 43]

Článek 20a

Kontrola rekreačního rybolovu

Opatření určená ke kontrole rekreačního rybolovu pro účely tohoto nařízení vycházejí zejména z článku 55 nařízení (ES) č. 1224/2009 a z článků 64 a 65 nařízení (EU) č. 404/2011.[pozm. návrh 44]

Článek 21

Národní kontrolní akční programy

KAPITOLA VIII

SBĚR ÚDAJŮ

Článek 22

Pro účely sběru údajů lze každou kohortu mladých jedinců lososa obecného ve všech řekách s volně žijícími populacemi lososa před smoltifikací zkoumat s využitím odlovu elektrickým proudem.

Komise může přijmout prováděcí akty, jimiž stanoví podrobná pravidla pro odlov elektrickým proudem, která budou vycházet z nejnovějších vědeckých poznatků. Tyto prováděcí akty se přijímají  přezkumným postupem podle čl. 28 odst. 2.[pozm. návrh 46]

Článek 22a

Nejpozději do …(23) předloží Komise Parlamentu a Radě výsledky vědeckého výzkumu na téma vlivu dravců, zejména tuleňů a kormoránů, na populace lososa v Baltském moři. Na základě výsledků tohoto výzkumu vypracuje Komise plán řízení populací dravců, kteří mají vliv na populace lososa v Baltském moři, jehož vstoupí v platnost nejpozději v roce 2016.[pozm. návrh 47]

Článek 22b

Nejpozději do …(24) předá Komise Parlamentu a Radě výsledky vědeckého výzkumu provedeného v souvislosti s výměty a vedlejšími úlovky lososa v rámci veškerého příslušného rybolovu v Baltském moři. [pozm. návrh 48]

KAPITOLA IX

DALŠÍ POSTUP

Článek 23

Hlášení podávaná členskými státy

1.  V třetím roce po vstupu tohoto nařízení v platnost a každé tři roky poté ohlásí Dotčené členské státy ohlásí Komisi technická opatření pro zachování zdrojů přijatá v souladu s kapitolou V a plnění cílů stanovených v článku 5 dne….(25)* a poté každý rok. [pozm. návrh 49]

2.  V šestém ...(26) a každých šest letkaždé tři roky poté informují dotčené členské státy Komisi o provádění tohoto nařízení a plnění cílů stanovených v článku 5. Zpráva členských států zahrne zejména následující informace:

[pozm.návrh 50]

Článek 24

Vyhodnocení plánu

Na základě zpráv členských států podávaných podle článku 23 tohoto nařízení a na základě vědeckého doporučení posoudí Komise dopad správních opatření na populace lososa žijící v Baltském moři a na rybolov využívající tyto populace v roce následujícím po roce, v němž obdrží zprávy členských států.

KAPITOLA X

ZMĚNY PŘÍLOH

Článek 25

Změny příloh

1.  Komise může akty v přenesené pravomoci přijatými v souladu s článkem 26 změnit seznam řek s volně žijícími populacemi lososa uvedený v příloze I, aby jej udržovala v aktuálním stavu vzhledem k vědeckým poznatkům.

2.  Ve snaze dosáhnout účinné kontroly může Komise akty v přenesené pravomoci přijatými v souladu s článkem 26 změnit přílohy II a III.

KAPITOLA XI

PROCESNÍ USTANOVENÍ

Článek 26

Výkon přenesené pravomoci

1.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci svěřená Komisi podléhá podmínkám stanoveným v tomto článku.

2.  Pravomoci přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v článcích 6, 7, 11 a 25 jsou svěřeny Komisi na dobu neurčitou.

3.  Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomocí uvedené v článcích 6, 7, 11 a 25 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomocí v něm blíže určených. Nabývá účinku dnem následujícím po zveřejnění tohoto rozhodnutí v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.  Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

5.  Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článků 6, 7, 11 a 25 vstoupí v platnost, pouze pokud Evropský parlament a Rada nevysloví ve lhůtě dvou měsíců od oznámení aktu Evropskému parlamentu a Radě námitky, nebo pokud Evropský parlament a Rada před uplynutím této lhůty Komisi informují, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Článek 27

Zrušení oprávnění

Pokud do stanoveného termínu dotčené členské státy nestanoví nebo nezveřejní opatření stanovená v článcích 6 nebo 11, nebo pokud jsou podle hodnocení provedeného podle čl. 6 odst. 4 nebo čl. 11 odst. 1 shledána tato opatření jako nedostatečná nebo neúčinná, může Komise zrušit oprávnění dotčeného členského státu uvedená v článcích 6 nebo 11. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomocí v něm blíže určených. Nabývá účinku dnem následujícím po zveřejnění tohoto rozhodnutí v Úředním věstníku Evropské unienebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. [pozm. návrh 51]

Článek 28

Postup projednávání ve výboru

1.  Komisi je nápomocen Výbor pro rybolov a akvakulturu zřízený článkem 30 nařízení (ES) č. 2371/2002. Uvedený výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2.  Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

KAPITOLA XII

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 29

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení se použije ode dne ...

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V  dne ….

Za Evropský parlament

předseda

Za Radu

předseda nebo předsedkyně

PŘÍLOHA I

Baltické řeky s volně žijícími populacemi lososa

Finsko

–  Simojoki

Finsko/Švédsko

–  Tornionjoki/Torneälven

Švédsko

–  Kalixälven, Råneälven, Piteälven, Åbyälven, Byskeälven, Rickleån, Sävarån, Ume/Vindelälven, Öreälven, Lögdeälven, Emån, Mörrumsån, Ljungan

Estonsko

–  Pärnu, Kunda, Keila, Vasalemma

Lotyšsko

–  Salaca, Vitrupe, Peterupe, Irbe, Uzava, Saka

Lotyšsko/Litva

–  Barta/Bartuva

Litva

–  Povodí řeky Nemunas (Zeimena)

PŘÍLOHA II

NEJNUTNĚJŠÍ ÚDAJE PRO OPRÁVNĚNÍ KE ZVLÁŠTNÍ ČINNOSTI

1.  ÚDAJE O PLAVIDLE

Název plavidla(27)

Stát vlajky

Přístav registrace (název a národní kód)

Vnější označení

Mezinárodní rádiová volací značka (IRCS(28))

2.  DRŽITEL OPRÁVNĚNÍ, VLASTNÍK PLAVIDLA A VELITEL(29)

Jméno fyzické osoby nebo název právnické osoby a jejich adresa

3.  VLASTNOSTI PLAVIDLA

Výkon motoru (kW)(30)

Prostornost (GT)

Celková délka

4.  PODMÍNKY RYBOLOVU

1.  Datum vydání:

2.  Doba platnosti:

3.  Podmínky oprávnění včetně případných druhů, oblasti rybolovu a lovného zařízení:

PŘÍLOHA III

VÝKAZ ÚLOVKŮ

(1) Úř. věst. C 68, 6.3.2012, s. 47. (2) Úř. věst. C 68, 6.3.2012, s. 47. (3) Postoj Evropského parlamentu ze dne 22. listopadu 2012. (4) Úř. věst. L 206, 22.7.1992, s. 7. (5) Úř. věst. L 327, 22.12.2000, s. 1. (6) Úř. věst. L 179, 23.6.1998, s. 1. (7) Úř. věst. L 223, 15.8.2006, s. 1. (8) Úř. věst. L 343, 22.12.2009, s. 1. (9) Úř. věst. L 349, 31.12.2005, s. 1. (10) Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13. (11) Úř. věst. L 358, 31.12.2002, s. 59. (12) * Datum vstupu tohoto nařízení v platnost. (13) ** Datum odpovídající sedmi letům od data vstupu tohoto nařízení v platnost (14) * Datum vstupu tohoto nařízení v platnost. (15) ** Pět let od vstupu tohoto nařízení v platnost. (16) *** Dvanáct let od vstupu tohoto nařízení v platnost. (17) * Jeden rok po vstupu tohoto nařízení v platnost. (18) * Datum vstupu tohoto nařízení v platnost. (19) ** Dva roky po vstupu tohoto nařízení v platnost. (20) * Tři roky po vstupu tohoto nařízení v platnost. (21) * Deset let po vstupu tohoto nařízení v platnost. (22) Úř. věst. L 112, 30.4.2011, s. 1. (23) * Tři roky po vstupu tohoto nařízení v platnost. (24) * Tři roky po vstupu tohoto nařízení v platnost. (25) ** Jeden rok po vstupu tohoto nařízení v platnost. (26) * Tři roky po vstupu tohoto nařízení v platnost (27) Pro plavidla, která mají název. (28) Pro plavidla, která jsou povinna mít IRCS. (29) Uveďte pro každou příslušnou osobu. (30) V souladu s nařízením Rady (EHS) č. 2930/86 (Úř. věst. L 274, 25.9.1986, s. 1).

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 22. listopadu 2012 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění některá nařízení týkající se společné obchodní politiky, pokud jde o svěření přenesených pravomocí k přijímání určitých opatření (COM(2011)0349 – C7-0162/2011 – 2011/0153(COD))

P7_TA(2012)0447 A7-0096/2012

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2011)0349),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a článek 207 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C7-0162/2011),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 55 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro mezinárodní obchod (A7-0096/2012),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi a vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 22. listopadu 2012 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. …/2012, kterým se mění některá nařízení týkající se společné obchodní politiky, pokud jde o svěření přenesených a prováděcích pravomocí k přijímání určitých opatření [pozm. návrh 1]

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 207 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

v souladu s řádným legislativním postupem(1),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)  Několik základních nařízení týkajících se společné obchodní politiky stanoví, že akty mají být přijímány na základě postupů stanovených v rozhodnutí Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi(2).

(2)  Za účelem zajištění soudržnosti s ustanoveními zavedenými Lisabonskou smlouvou je nutné provést přezkum platných právních aktů, které před vstupem uvedené smlouvy v platnost nebyly přizpůsobeny regulativnímu postupu s kontrolou. V určitých případech je vhodné takové právní akty změnit tak, aby byly Komisi svěřeny přenesené pravomoci podle článku 290 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“). Je rovněž vhodné v některých případech použít některé postupy stanovené v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí(3). [pozm. návrh 2]

(3)  Proto by měla být odpovídajícím způsobem změněna následující nařízení:

(4)  K zajištění právní jistoty je nezbytné, aby postupy pro přijetí opatření, které byly započaty, avšak nikoli dokončeny před vstupem tohoto nařízení v platnost, nebyly tímto nařízením dotčeny,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Nařízení uvedená v příloze se v souladu s touto přílohou přizpůsobují článku 290 Smlouvy o fungování EU nebo použitelným ustanovením nařízení (EU) č. 182/2011. [pozm. návrh 5]

Článek 2

Odkazy na ustanovení nařízení uvedených v příloze se považují za odkazy na zmíněná ustanovení v jejich znění změněná tímto nařízením.

Článek 3

Tímto nařízením nejsou dotčeny postupy pro přijímání opatření podle nařízení uvedených v příloze, které byly započaty, avšak nikoli dokončeny před vstupem tohoto nařízení v platnost.

Článek 4

Toto nařízení vstupuje v platnost třicátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V …dne

Za Evropský parlament

předseda/předsedkyně

Za Radu

předseda/předsedkyně

PŘÍLOHA

Seznam nařízení z oblasti společné obchodní politiky přizpůsobených článku 290 Smlouvy o fungování EU nebo použitelná ustanovení nařízení (EU) č. 182/2011.

1.  Nařízení Rady (EHS) č. 3030/93 ze dne 12. října 1993 o společných pravidlech dovozu některých textilních výrobků pocházejících ze třetích zemí(14)

Za účelem zajištění náležitého fungování systému pro řízení dovozu některých textilních výrobků by v případě nařízení (EHS) č. 3030/93 měla být pravomoc přijímat akty podle článku 290 Smlouvy o fungování EU přenesena na Komisi, pokud jde o nezbytné změny příloh nařízení. Dále by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci přijímat opatření nezbytná k provádění tohoto nařízení v souladu s nařízením (EU) č. 182/2011.

Nařízení (EHS) č. 3030/93 se proto mění takto:

-1.  V  nařízení (EHS) č. 3030/93 se odkazy na „článek 17“ nahrazují odkazem na „čl. 17 odst. 2“. [pozm. návrh 7]

-1a.  Vkládají se nové body odůvodnění 15a a 15b, které zní:"

vzhledem k tomu, že za účelem zajištění náležitého fungování systému pro řízení dovozu některých textilních výrobků by měla být pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o změny příloh nařízení zaručující dodatečné možnosti dovozu, zavedení nebo úpravu kvantitativních omezení a zavedení ochranných opatření a systému dohledu v souladu s tímto nařízením, svěřena Komisi. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni. Při přípravě a vypracovávání aktů v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit, aby byly dokumenty předány souběžně, včas a vhodným způsobem Evropskému parlamentu a Radě. V souvislosti se svou prací na přípravě a provádění aktů v přenesené pravomoci by Komise měla poskytnout veškeré informace a dokumentaci ze svých schůzek s odborníky z členských států. V tomto ohledu by Komise měla zajistit, aby byl Evropský parlament do věci řádně zapojen, a vycházet přitom z postupů, jež se osvědčily v předchozích zkušenostech z jiných politických oblastí, s cílem vytvořit co nejlepší podmínky pro budoucí přezkum aktů v přenesené pravomoci Evropským parlamentem; [pozm. návrh 6]

vzhledem k tomu, že provádění tohoto nařízení vyžaduje jednotné podmínky pro přijímání několika opatření. Tato opatření by měla být přijata Komisí v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí*;

* Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13.‚

[pozm. návrh 8]

1.  V článku 2 se odstavec 6 nahrazuje tímto:

‚6.  Komise je zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 16a za účelem úpravy definice množstevních limitů stanovených v příloze V a kategorií výrobků, na které se tyto limity vztahují, jestliže je to nezbytné k zajištění toho, aby jakékoli následné změny kombinované nomenklatury (KN) nebo jakákoli rozhodnutí měnící zařazení uvedených výrobků nevedly ke snížení těchto množstevních limitů.

2.  V článku 6 se odstavec 2 nahrazuje tímto:"

2.  Komise je zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 16a k provádění změn v přílohách za účelem nápravy situace uvedené v odstavci 1 a s patřičným zřetelem k podmínkám obsaženým v příslušných dvoustranných dohodách.

V případě, že by prodlení při ukládání opatření způsobilo těžko napravitelnou škodu, a je to tudíž nutné ze závažných naléhavých důvodů, použije se na akty v přenesené pravomoci přijaté podle tohoto odstavce postup stanovený v článku 16b.

3.  Článek 8 se mění takto:

4.  Článek 10 se mění takto:

5.  Článek 10a se mění takto:

6.  V čl. 13 odst. 3 se druhý pododstavec mění takto:"

Komise rozhodne o zavedení systému předběžného nebo následného dohledu. Komise je zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 16a, pokud jde o zavedení systému předběžného dohledu.

V případě, že by prodlení při ukládání opatření způsobilo těžko napravitelnou škodu, a je to tudíž nutné ze závažných naléhavých důvodů, použije se na akty v přenesené pravomoci přijaté podle druhého pododstavce postup stanovený v článku 16b.‚

7.  Článek 15 se mění takto:

7a.  V čl. 16 odst. 1 se návětí nahrazuje tímto:"

1.  Komise vede poradním postupem podle čl. 17 odst. 1a konzultace uvedené v tomto nařízení podle těchto pravidel:‚.

[pozm. návrh  9]

8.  Vkládají se nové články 16a a 16b, které znějí:

‚Článek 16a

Výkon přenesené pravomoci

1.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci svěřená Komisi podléhá podmínkám stanoveným v tomto článku.

2.  Přenesená pravomoc uvedená v čl. 2 odst. 6, čl. 6 odst. 2, článku 8, čl. 10 odst. 13, čl. 10a odst. 3, čl. 13 odst. 3, čl. 15 odst. 3 a 5 a článku 19 tohoto nařízení a v čl. 4 odst. 3 přílohy IV a článku 2, čl. 3 odst. 1 a 3 přílohy VII tohoto nařízení je Komisi svěřena na dobu neurčitou5 let od…(15). Komise předloží zprávu o přenesení pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období. [pozm. návrh 10]

3.  Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 2 odst. 6, čl. 6 odst. 2, článku 8, čl. 10 odst. 13, čl. 10a odst. 3, čl. 13 odst. 3, čl. 15 odst. 3 a 5 a článku 19 tohoto nařízení a v čl. 4 odst. 3 přílohy IV a článku 2, čl. 3 odst. 1 a 3 přílohy VII tohoto nařízení kdykoliv zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.  Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

5.  Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 2 odst. 6, čl. 6 odst. 2, článku 8, čl. 10 odst. 13, čl. 10a odst. 3, čl. 13 odst. 3, čl. 15 odst. 3 a 5 a článku 19 tohoto nařízení a čl. 4 odst. 3 přílohy IV a článku 2, čl. 3 odst. 1 a 3 přílohy VII tohoto nařízení vstoupí v platnost, pouze pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví ve lhůtě dvou měsíců od oznámení aktu Evropskému parlamentu a Radě námitky nebo pokud před uplynutím této lhůty Evropský parlament i Rada uvědomí Komisi, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsícečtyři měsíce. [pozm. návrh 11]

Článek 16b

Postup pro naléhavé případy

1.  Akty v přenesené pravomoci přijaté podle tohoto článku vstupují v platnost bezodkladně a jsou použitelné, pokud proti nim není vyslovena námitka v souladu s odstavcem 2. V oznámení aktu v přenesené pravomoci Evropskému parlamentu a Radě se uvedou důvody použití postupu pro naléhavé případy.

2.  Evropský parlament nebo Rada mohou proti aktu v přenesené pravomoci vyslovit námitky v souladu s postupem uvedeným v čl. 16a odst. 5. V takovém případě Komise akt poté, co ji Evropský parlament nebo Rada uvědomí o svém rozhodnutí vyslovit proti aktu námitky, neprodleně zruší.

8a.  V článku 17 se druhý odstavec nahrazuje tímto:"

1a.  Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 4 nařízení (EU) č. 182/2011. Poradní výbor předloží své stanovisko ve lhůtě jednoho měsíce ode dne postoupení aktu. [pozm. návrh 12]

2.  Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011. Přezkumný výbor předloží své stanovisko ve lhůtě jednoho měsíce ode dne postoupení aktu.‚ [pozm. návrh 13]

2a.  Má-li být o stanovisku výboru rozhodnuto písemným postupem, ukončuje se tento postup bez výsledku, pokud o tom ve lhůtě pro vydání stanoviska rozhodne předseda výboru nebo pokud o to požádá většina členů výboru.

[Pozměňovací návrh 14]

8b.  Článek 17a se zrušuje. [pozm. návrh  15]

9.  Článek 19 se nahrazuje tímto:

Článek 19

Komise je zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 16a za účelem provedení nezbytných změn příslušných příloh tak, aby zohledňovaly uzavření, změnu nebo uplynutí doby platnosti dohod, protokolů nebo ujednání se třetími zeměmi, anebo změny provedené v předpisech Unie o statistice, celních režimech nebo společných pravidlech dovozu

9a.  Vkládá se nový článek, který zní:"

Článek 19a

Podávání zpráv

1.  Komise předkládá Evropskému parlamentu každých šest měsíců zprávu o uplatňování tohoto nařízení.

2.  Součástí zprávy jsou informace o provádění tohoto nařízení.

3.  Evropský parlament může ve lhůtě jednoho měsíce ode dne, kdy Komise tuto zprávu předloží, pozvat Komisi na zvláštní schůzi svého příslušného výboru, aby přednesla a objasnila veškeré otázky spojené s prováděním tohoto nařízení.

4.  Komise tuto zprávu zveřejní nejpozději šest měsíců po jejím předložení Evropskému parlamentu.‚.

[pozm. návrh 16]

10.  V článku 4 přílohy IV se odstavec 3 nahrazuje tímto:

‚3.  Jestliže se zjistí, že ustanovení tohoto nařízení byla porušena, Komise je za souhlasu příslušné dodavatelské země nebo příslušných dodavatelských zemí zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 16a tohoto nařízení, pokud jde o změny příslušných příloh tohoto nařízení, které jsou nezbytné k zabránění opakovaného výskytu tohoto porušování.

V případě, že by prodlení při ukládání opatření způsobilo těžko napravitelnou škodu, a je to tudíž nutné ze závažných naléhavých důvodů, použije se na akty v přenesené pravomoci přijaté podle tohoto odstavce postup stanovený v článku 16b tohoto nařízení.

11.  V příloze VII se článek 2 nahrazuje tímto:"

Článek 2

Komise je zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 16a tohoto nařízení za účelem podrobení zpětného dovozu, na který se nevztahuje tato příloha, zvláštním množstevním limitům, pokud dotčené výrobky podléhají množstevním limitům stanoveným v článku 2 tohoto nařízení.

V případě, že by prodlení při ukládání opatření způsobilo těžko napravitelnou škodu, a je to tudíž nutné ze závažných naléhavých důvodů, použije se na akty v přenesené pravomoci přijaté podle tohoto odstavce postup stanovený v článku 16b tohoto nařízení.

12.  V příloze VII se článek 3 mění takto:

2.  Nařízení Rady (ES) č. 517/94 ze dne 7. března 1994 o společných pravidlech dovozu textilních výrobků pocházejících z některých třetích zemí, na které se nevztahují dvoustranné dohody, protokoly nebo jiná ujednání ani jiná zvláštní pravidla dovozu Společenství(16)

Za účelem zajištění náležitého fungování systému pro řízení dovozu některých textilních výrobků, na které se nevztahují dvoustranné dohody, protokoly nebo jiná ujednání ani jiná zvláštní pravidla dovozu Unie, by v případě nařízení (ES) č. 517/94 měla být pravomoc přijímat akty podle článku 290 Smlouvy o fungování EU přenesena na Komisi, pokud jde o nezbytné změny příloh nařízení. Dále by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci přijímat opatření nezbytná k provádění tohoto nařízení v souladu s nařízením (EU) č. 182/2011.

Nařízení (ES) č. 517/94 se proto mění takto:

- 1.  Vkládají se nové body odůvodnění 22a, 22b a 22c, které zní:"

Vzhledem k tomu, že za účelem zajištění náležitého fungování systému pro řízení dovozu některých textilních výrobků, na které se nevztahují dvoustranné dohody, protokoly nebo jiná ujednání ani jiná zvláštní pravidla dovozu Unie, by měla být pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o nezbytné změny příloh nařízení, změny dovozních pravidel a uplatňování ochranných opatření a opatření dohledu v souladu s tímto nařízením, přenesena na Komisi. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni. Při přípravě a vypracovávání aktů v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit, aby byly dokumenty předány souběžně, včas a vhodným způsobem Evropskému parlamentu a Radě. V souvislosti se svou prací na přípravě a provádění aktů v přenesené pravomoci by Komise měla poskytnout veškeré informace a dokumentaci ze svých schůzek s odborníky z členských států. V tomto ohledu by Komise měla zajistit, aby byl Evropský parlament do věci řádně zapojen, a vycházet přitom z postupů, jež se osvědčily v předchozích zkušenostech z jiných politických oblastí, s cílem vytvořit co nejlepší podmínky pro budoucí přezkum aktů v přenesené pravomoci Evropským parlamentem; [pozm. návrh 17]

‚Vzhledem k tomu, že provádění tohoto nařízení vyžaduje jednotné podmínky pro přijímání několika opatření. Tato opatření by měla být přijata Komisí v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí*; [pozm. návrh 18]

vzhledem k tomu, že by se se k přijímání kontrolních opatření měl používat poradní postup, a to s ohledem na účinky těchto opatření a jejich logiku postupného přijímání konečných ochranných opatření;‚ [pozm. návrh 19]

* Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s.13.

1.  V článku 3 se odstavec 3 nahrazuje tímto:"

3.  Každý textilní výrobek uvedený v příloze V, který pochází ze zemí uvedených v citované příloze, může být do Unie dovezen za předpokladu, že je Komisí stanoven roční množstevní limit. Komise je zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 25a k provedení změn příslušných příloh, pokud jde o stanovení takových ročních množstevních limitů.

2b.  V článku 8 se odstavec 2 nahrazuje tímto:"

‚2.  Usoudí-li Komise, že nejsou nutná žádná kontrolní ani ochranná opatření, zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie oznámení o tom, že šetření je skončeno a uvede jeho hlavní závěry.‚.

[pozm. návrh 23]

2c.  Článek 11 se mění takto:

[pozm. návrh  25]

4.  Článek 13 se nahrazuje tímto:"

Článek 13

Tam, kde je to nutné z mimořádně naléhavých důvodů v případě, že Komise z vlastního podnětu nebo na žádost členského státu shledá, že jsou podmínky stanovené v čl. 12 odst. 1 a 2 splněny, a usoudí, že daná kategorie výrobků uvedených v příloze I, nepodléhajících žádnému množstevnímu omezení, by měla podléhat množstevním limitům nebo prvotnímu nebo následnému dohledu, je Komise zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 25b za účelem uložení opatření uvedených v čl. 12 odst. 1 a 2.

4a.  V článku 15 se návětí nahrazuje tímto:"

Je-li pravděpodobné, že nastane situace uvedená v čl. 12 odst. 2, může Komise na žádost členského státu nebo z vlastního podnětu v souladu s poradním postupem podle čl. 25 odst. 1a:‚

[pozm. návrh 28]

5.  V článku 16 se třetí odstavec nahrazuje tímto:

‚Komise je zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 25a, pokud jde o opatření uvedená v prvním odstavci.

V případě, že by prodlení při ukládání opatření způsobilo těžko napravitelnou škodu, a je to tudíž nutné ze závažných naléhavých důvodů, použije se na akty v přenesené pravomoci přijaté podle třetího pododstavce postup stanovený v článku 25b.‚.

6.  V článku 25 se odstavce 2,3 a 4 nahrazují tímto:"

‚1a.  Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 4 nařízení (EU) č. 182/2011. Poradní výbor předloží své stanovisko ve lhůtě jednoho měsíce ode dne postoupení aktu. [pozm. návrh 29]

2.  Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011. Přezkumný výbor předloží své stanovisko ve lhůtě jednoho měsíce ode dne postoupení aktu. [pozm. návrh 30]

3.  Má-li být o stanovisku výboru rozhodnuto písemným postupem, ukončuje se tento postup bez výsledku, pokud o tom ve lhůtě pro vydání stanoviska rozhodne předseda výboru nebo pokud o to požádá většina členů výboru.

[pozm. návrh 31]

7.  Vkládají se nové články, které znějí:

Článek 25a

1.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci svěřená Komisi podléhá podmínkám stanoveným v tomto článku.

2.  Přenesená pravomoc uvedená v čl. 3 odst. 3, čl. 5 odst. 2, čl. 12 odst. 3, článku 13, 16 a 28 je Komisi svěřena na dobu neurčitoupěti let od …(17). Komise předloží zprávu o přenesení pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období. [pozm. návrh 32]

3.  Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 3 odst. 3, čl. 5 odst. 2, čl. 12 odst. 3, článku 13, 16 a 28 kdykoliv zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.  Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

5.  Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 3 odst. 3, čl. 5 odst. 2, čl. 12 odst. 3, článku 13, 16 a 28 vstoupí v platnost, pouze pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví ve lhůtě dvou měsíců od oznámení aktu Evropskému parlamentu a Radě námitky nebo pokud před uplynutím této lhůty Evropský parlament i Rada uvědomí Komisi, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsícečtyři měsíce. [pozm. návrh 33]

Článek 25b

1.  Akty v přenesené pravomoci přijaté podle tohoto článku vstupují v platnost bezodkladně a jsou použitelné, pokud proti nim není vyslovena námitka v souladu s odstavcem 2. V oznámení aktu v přenesené pravomoci Evropskému parlamentu a Radě se uvedou důvody použití postupu pro naléhavé případy.

2.  Evropský parlament nebo Rada mohou proti aktu v přenesené pravomoci vyslovit námitky v souladu s postupem uvedeným v čl. 25a odst. 5. V takovém případě Komise akt poté, co ji Evropský parlament nebo Rada uvědomí o svém rozhodnutí vyslovit proti aktu námitky, neprodleně zruší.

7a.  Vkládá se nový článek, který zní:"

Článek 26a

1.  Komise předkládá Evropskému parlamentu každých šest měsíců zprávu o uplatňování tohoto nařízení.

2.  Součástí zprávy jsou informace o provádění tohoto nařízení.

3.  Evropský parlament může ve lhůtě jednoho měsíce ode dne, kdy Komise tuto zprávu předloží, pozvat Komisi na zvláštní schůzi svého příslušného výboru, aby přednesla a objasnila veškeré otázky spojené s prováděním tohoto nařízení.

4.  Komise tuto zprávu zveřejní nejpozději šest měsíců po jejím předložení Evropskému parlamentu.‚.

[pozm. návrh 34]

8.  Článek 28 se nahrazuje tímto:

‚Článek 28

Komise je zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 25a za účelem provedení nezbytných změn příslušných příloh tak, aby zohledňovaly uzavření, změnu nebo uplynutí doby platnosti dohod nebo ujednání se třetími zeměmi, anebo změny provedené v předpisech Unie o statistice, celních režimech nebo společných pravidlech dovozu

3.  Nařízení Rady (ES) č. 953/2003 ze dne 26. května 2003 k zamezení přesměrování obchodu s některými klíčovými léky do Evropské unie(18)

U nařízení (ES) č. 953/2003 by pro potřebu doplňování přípravků na seznam přípravků, na něž se uvedené nařízení vztahuje, měla být pravomoc přijímat akty podle článku 290 Smlouvy o fungování EU přenesena na Komisi za účelem provádění změn přílohy uvedeného nařízení.

Nařízení (ES) č. 953/2003 se proto mění takto:

-1.  Bod odůvodnění 12 se nahrazuje takto:"

(12)  Za účelem zařazení přípravků na seznam přípravků, na něž se vztahuje toto nařízení, by měla být pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o změny příloh, svěřena Komisi. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni. Při přípravě a vypracovávání aktů v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit, aby byly dokumenty předány souběžně, včas a vhodným způsobem Evropskému parlamentu a Radě. V souvislosti se svou prací na přípravě a provádění aktů v přenesené pravomoci by Komise měla poskytnout veškeré informace a dokumentaci ze svých schůzek s odborníky z členských států. V tomto ohledu by Komise měla zajistit, aby byl Evropský parlament do věci řádně zapojen, a vycházet přitom z postupů, jež se osvědčily v předchozích zkušenostech z jiných politických oblastí, s cílem vytvořit co nejlepší podmínky pro budoucí přezkum aktů v přenesené pravomoci Evropským parlamentem;‚

[pozm. návrhy 35 a 36]

1.  Článek 4 se mění takto:

‚3.  Komise je zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 5 za účelem určení, zda přípravek splňuje kritéria stanovená tímto nařízením.

V případě, že by prodlení způsobilo těžko napravitelnou škodu, a je to tudíž nutné ze závažných naléhavých důvodů, použije se na akty v přenesené pravomoci přijaté podle tohoto odstavce postup stanovený v článku 5a.

4.  Pokud jsou splněny požadavky stanovené tímto nařízením, je Komise zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 5 za účelem zařazení dotčeného přípravku do přílohy I při nejbližší aktualizaci. Žadatel je o rozhodnutí Komise informován do 15 dnů.

V případě, že by prodlení způsobilo těžko napravitelnou škodu, a je to tudíž nutné ze závažných naléhavých důvodů, použije se na akty v přenesené pravomoci přijaté podle tohoto odstavce postup stanovený v článku 5a.

2.  Článek 5 se nahrazuje tímto:"

Článek 5

1.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci svěřená Komisi podléhá podmínkám stanoveným v tomto článku.

2.  Přenesená pravomoc uvedená v článku 4 je Komisi svěřena na dobu neurčitoupěti let od …(19). Komise předloží zprávu o přenesení pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období. [pozm. návrh 37]

3.  Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v článku 4 kdykoliv zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.  Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

5.  Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článku 4 vstoupí v platnost, pouze pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví ve lhůtě dvou měsíců od oznámení aktu Evropskému parlamentu a Radě námitky nebo pokud před uplynutím této lhůty Evropský parlament i Rada Komisi uvědomí, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsícečtyři měsíce.

[pozm. návrh 38]

3.  Vkládá se nový článek 5a, který zní:"

Článek 5a

1.  Akty v přenesené pravomoci přijaté podle tohoto článku vstupují v platnost bezodkladně a jsou použitelné, pokud proti nim není vyslovena námitka v souladu s odstavcem 2. V oznámení aktu v přenesené pravomoci Evropskému parlamentu a Radě se uvedou důvody použití postupu pro naléhavé případy.

2.  Evropský parlament nebo Rada mohou proti aktu v přenesené pravomoci vyslovit námitky v souladu s postupem uvedeným v čl. 5 odst. 5. V takovém případě Komise akt poté, co ji Evropský parlament nebo Rada uvědomí o svém rozhodnutí vyslovit proti aktu námitky, neprodleně zruší.

4.  V článku 11 se odstavec 2 nahrazuje tímto:"

2.  Komise pravidelně podává každých šest měsíců Evropskému parlamentu a Radě zprávu o objemech vývozu uskutečněného za odstupňovanou cenu i o objemech vývozu v rámci partnerských dohod mezi výrobcem a vládou cílové země. Ve zprávě se přezkoumají rozsah zemí a onemocnění a obecná kritéria pro provedení článku 3. [pozm. návrh 39]

3.  Evropský parlament může ve lhůtě jednoho měsíce ode dne, kdy Komise tuto zprávu předloží, pozvat Komisi na zvláštní schůzi svého příslušného výboru, aby přednesla a objasnila veškeré otázky spojené s prováděním tohoto nařízení. [pozm. návrh 40]

4.  Komise tuto zprávu zveřejní nejpozději šest měsíců po jejím předložení Evropskému parlamentu a Radě.‚.

[pozm. návrh 41]

4.  Nařízení Rady (ES) č. 673/2005 ze dne 25. dubna 2005 o stanovení dodatečných cel na dovoz některých produktů pocházejících ze Spojených států amerických(20)

U nařízení (ES) č. 673/2005 by za účelem provádění nezbytných úprav opatření stanovených v uvedeném nařízení měla být pravomoc přijímat akty podle článku 290 Smlouvy o fungování EU přenesena na Komisi, pokud jde o uvedené úpravy.

Nařízení (ES) č. 673/2005 se proto mění takto:

-1.  Bod odůvodnění 7 se nahrazuje tímto:

‚(7) Za účelem provedení nezbytných úprav opatření uvedených v tomto nařízení by měla být pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o změny výše dodatečných cel nebo seznamů uvedených v přílohách I a II v souladu s tímto nařízením, svěřena Komisi. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni. Při přípravě a vypracovávání aktů v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit, aby byly dokumenty předány souběžně, včas a vhodným způsobem Evropskému parlamentu a Radě. V souvislosti se svou prací na přípravě a provádění aktů v přenesené pravomoci by Komise měla poskytnout veškeré informace a dokumentaci ze svých schůzek s odborníky z členských států. V tomto ohledu by Komise měla zajistit, aby byl Evropský parlament do věci řádně zapojen, a vycházet přitom z postupů, jež se osvědčily v předchozích zkušenostech z jiných politických oblastí, s cílem vytvořit co nejlepší podmínky pro budoucí přezkum aktů v přenesené pravomoci Evropským parlamentem;‘.

[pozm. návrh 42]

1.  V článku 3 se odstavec 3 nahrazuje tímto:

‚3.  Komise je zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 4 za účelem provedení úprav a změn podle tohoto článku.

Vyžadují-li to při úpravách a změnách příloh závažné naléhavé důvody, použije se na akty v přenesené pravomoci přijaté podle tohoto odstavce postup stanovený v článku 4a.

2.  Článek 4 se nahrazuje tímto:"

Článek 4

1.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci svěřená Komisi podléhá podmínkám stanoveným v tomto článku.

2.  Přenesená pravomoc uvedená v čl. 3 odst. 3 je Komisi svěřena na dobu neurčitou ..pěti let od ….(21) Komise předloží zprávu o přenesení pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období. [pozm. návrh 43]

3.  Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 3 odst. 3 kdykoliv zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.  Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

5.  Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 3 odst. 3 vstoupí v platnost, pouze pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví ve lhůtě dvou měsíců od oznámení aktu Evropskému parlamentu a Radě námitky nebo pokud před uplynutím této lhůty Evropský parlament i Rada Komisi uvědomí, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsícečtyři měsíce.‚

[pozm. návrh 44]

3.  Vkládá se nový článek, který zní:"

‚Článek 4a

1.  Akty v přenesené pravomoci přijaté podle tohoto článku vstupují v platnost bezodkladně a jsou použitelné, pokud proti nim není vyslovena námitka v souladu s odstavcem 2. V oznámení aktu v přenesené pravomoci Evropskému parlamentu a Radě se uvedou důvody použití postupu pro naléhavé případy.

2.  Evropský parlament nebo Rada mohou proti aktu v přenesené pravomoci vyslovit námitky v souladu s postupem uvedeným v čl. 4 odst. 5. V takovém případě Komise akt poté, co ji Evropský parlament nebo Rada uvědomí o svém rozhodnutí vyslovit proti aktu námitky, neprodleně zruší.

3a.  Článek 7 se nahrazuje tímto:"

Článek 7

Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě návrh na zrušení tohoto nařízení, jakmile Spojené státy americké plně provedou doporučení Orgánu pro řešení sporů Světové obchodní organizace.‚.

[pozm. návrh 45]

5.  Nařízení Rady (ES) č. 1342/2007 ze dne 22. října 2007 o správě určitých omezení dovozu některých výrobků z oceli z Ruské federace(22)

K umožnění účinné správy formou přijímání změn omezení dovozu určitých výrobků z oceli by u nařízení (ES) č. 1342/2007 měla být pravomoc přijímat akty podle článku 290 Smlouvy o fungování EU přenesena na Komisi, pokud jde o změny přílohy V.

Nařízení (ES) č. 1342/2007 se proto mění takto:

-1.  Vkládá se nový bod odůvodnění, který zní:

‚(10a)Za účelem účinné správy formou přijímání úprav omezení dovozu určitých výrobků z oceli by měla být pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o změny přílohy V, svěřena Komisi. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni. Při přípravě a vypracovávání aktů v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit, aby byly dokumenty předány souběžně, včas a vhodným způsobem Evropskému parlamentu a Radě. V souvislosti se svou prací na přípravě a provádění aktů v přenesené pravomoci by Komise měla poskytnout veškeré informace a dokumentaci ze svých schůzek s odborníky z členských států. V tomto ohledu by Komise měla zajistit, aby byl Evropský parlament do věci řádně zapojen, a vycházet přitom z postupů, jež se osvědčily v předchozích zkušenostech z jiných politických oblastí, s cílem vytvořit co nejlepší podmínky pro budoucí přezkum aktů v přenesené pravomoci Evropským parlamentem;‘

[pozm. návrh 46]

1.  Článek 5 se nahrazuje tímto:

‚Článek 5

Pro účely použití čl. 3 odst. 3 a 4 a čl. 10 odst. 1 druhého pododstavce dohody je Komise zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 31a tohoto nařízení za účelem provedení nezbytných úprav množstevních limitů stanovených v příloze V.

V případě, že by prodlení způsobilo těžko napravitelnou škodu, a je to tudíž nutné ze závažných naléhavých důvodů, použije se na akty v přenesené pravomoci přijaté podle tohoto článku postup stanovený v článku 31b.

2.  V článku 6 se odstavec 3 nahrazuje tímto:"

3.  Pokud Unie a Ruská federace nedospějí k uspokojivému řešení a pokud Komise zjistí, že existují jasné důkazy obcházení předpisů, je Komise zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 31a týkající se úprav přílohy V za účelem toho, aby od množstevních limitů odečetla stejný objem výrobků pocházejících z Ruské federace.

V případě, že by prodlení způsobilo těžko napravitelnou škodu, a je to tudíž nutné ze závažných naléhavých důvodů, použije se na akty v přenesené pravomoci přijaté podle tohoto odstavce postup stanovený v článku 31b.

3.  Článek 12 se nahrazuje tímto:"

Pokud rozhodnutí o zařazení přijaté v souladu s platnými postupy Unie uvedenými v článku 11 zahrnuje skupinu výrobků, která podléhá množstevnímu limitu, zahájí Komise, je-li to nutné, neprodleně konzultace podle článku 9 s cílem dospět k dohodě o nutných úpravách příslušných množstevních limitů stanovených v příloze V. Za tímto účelem je Komise zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 31a týkající se úprav přílohy V.

4.  Za nadpis kapitoly IV se vkládají nové články 31a a 31b, které znějí:"

Článek 31a

1.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci svěřená Komisi podléhá podmínkám stanoveným v tomto článku.

2.  Přenesená pravomoc uvedená v článku 5, čl. 6 odst. 3 a článku 12 je Komisi svěřena na dobu neurčitou.pěti let od ….(23) Komise předloží zprávu o přenesení pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období. [pozm. návrh 47]

3.  Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v článku 5, čl. 6 odst. 3 a článku 12 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.  Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

5.  Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článku 5, čl. 6 odst. 3 a článku 12 vstoupí v platnost, pouze pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví ve lhůtě dvou měsíců od oznámení aktu Evropskému parlamentu a Radě námitky nebo pokud před uplynutím této lhůty Evropský parlament i Rada Komisi uvědomí, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsícečtyři měsíce. [pozm. návrh 48]

Článek 31b

1.  Akty v přenesené pravomoci přijaté podle tohoto článku vstupují v platnost bezodkladně a jsou použitelné, pokud proti nim není vyslovena námitka v souladu s odstavcem 2. V oznámení aktu v přenesené pravomoci Evropskému parlamentu a Radě se uvedou důvody použití postupu pro naléhavé případy.

2.  Evropský parlament nebo Rada mohou proti aktu v přenesené pravomoci vyslovit námitky v souladu s postupem uvedeným v čl. 31a odst. 5. V takovém případě Komise akt poté, co ji Evropský parlament nebo Rada uvědomí o svém rozhodnutí vyslovit proti aktu námitky, neprodleně zruší.

6.  Nařízení Rady (ES) č. 1528/2007 ze dne 20 prosince 2007 o uplatňování režimu stanoveného v dohodách zakládajících hospodářské partnerství nebo vedoucích k jeho založení na produkty pocházející z některých států, které jsou součástí skupiny afrických, karibských a tichomořských států (AKT)(24)

U nařízení (ES) č. 1528/2007 by za účelem provádění technických úprav režimu uplatňovaného na produkty pocházející z některých států, které jsou součástí skupiny afrických, karibských a tichomořských států (AKT), měla být pravomoc přijímat akty podle článku 290 Smlouvy o fungování EU přenesena na Komisi, pokud jde o technické změny uvedeného nařízení.

Nařízení (ES) č. 1528/2007 se proto mění takto:

-1.  Vkládá se nový bod odůvodnění, který zní:"

(16a)  Za účelem přijetí ustanovení, jež jsou nezbytná pro uplatňování tohoto nařízení, by měla být pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o změny přílohy I s cílem zařadit do ní nebo z ní vyjmout regiony nebo státy a s ohledem na zavedení technických změn do přílohy II, jež jsou nezbytné v důsledku použití uvedené přílohy, svěřena Komisi. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni. Při přípravě a vypracovávání aktů v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit, aby byly dokumenty předány souběžně, včas a vhodným způsobem Evropskému parlamentu a Radě. V souvislosti se svou prací na přípravě a provádění aktů v přenesené pravomoci by Komise měla poskytnout veškeré informace a dokumentaci ze svých schůzek s odborníky z členských států. V tomto ohledu by Komise měla zajistit, aby byl Evropský parlament do věci řádně zapojen, a vycházet přitom z postupů, jež se osvědčily v předchozích zkušenostech z jiných politických oblastí, s cílem vytvořit co nejlepší podmínky pro budoucí přezkum aktů v přenesené pravomoci Evropským parlamentem;‚.

[pozm. návrh 49]

-1a.  Článek 2 se mění takto:

‚2.  Komise prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 24a změní přílohu I zařazením regionů nebo států ze skupiny států AKT, které uzavřely jednání o dohodě mezi Unií a tím regionem nebo státem, který přinejmenším splňuje požadavky článku XXIV GATT 1994.‚

[pozm. návrh 50]

‚3.  Tento region nebo stát zůstane na seznamu v příloze I, dokud Komise nepřijme akt v přenesené pravomoci v souladu s článkem 24a, kterým změní přílohu I, aby region nebo stát z přílohy vyjmula, zejména když‚

[pozm. návrh 51]

1.  V článku 4 se odstavec 3 nahrazuje tímto:

Komise, jíž je nápomocen Výbor pro celní kodex, zřízený nařízením Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství* sleduje provádění a uplatňování přílohy II.

4.  Komise je zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem [vloží se číslo(a) článku(ů), který(é) stanoví postup pro přijímání aktů v přenesené pravomoci, v současnosti články 24a až 24c návrhu KOM(2011) 82 v konečném znění]článkem 24a, pokud jde o technické změny přílohy II, jejichž provedení je nezbytné v důsledku uplatňování uvedené přílohy. [pozm. návrh 52]

5.  Rozhodnutí týkající se správy přílohy II se mohou přijmout v souladu s postupem uvedeným v článku 247 a 247a nařízení (EHS) č. 2913/92(*).

(*) Úř. věst. L 302, 19.10.1992, s. 1.

2.  Článek 23 se nahrazuje tímto:"

Článek 23

Přizpůsobení technickému vývoji

Komise je zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem [vloží se číslo(a) článku(ů), který(é) stanoví postup pro přijímání aktů v přenesené pravomoci, v současnosti články 24a až 24c návrhu KOM(2011) 82 v konečném znění]článkem 24a, pokud jde o technické změny článku 5 a článků 8 až 22, jichž může být zapotřebí v důsledku rozdílů mezi tímto nařízením a dohodami podepsanými a prozatímně uplatňovanými anebo uzavřenými v souladu s článkem 218 Smlouvy o fungování EU s regiony nebo státy uvedenými v příloze I.

[pozm. návrh 53]

2a.  Vkládá se nový článek, který zní:"

Článek 24a

Výkon přenesené pravomoci

1.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.  Přenesení pravomoci uvedené v čl. 2 odst. 2 a 3, čl. 4 odst. 4 a článku 23 je svěřeno Komisi na dobu pěti let od …(25). Komise předloží zprávu o přenesení pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.

3.  Přenesení pravomoci uvedené v čl. 2 odst. 2 a 3, čl. 4 odst. 4 a článku 23 může Evropský parlament nebo Rada kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.  Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

5.  Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 2 odst. 2 a 3, čl. 4 odst. 4 a článku 23 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o čtyři měsíce.‚

[pozm. návrh 54]

7.  Nařízení Rady (ES) č. 55/2008 ze dne 21. ledna 2008 o zavedení autonomních obchodních preferencí pro Moldavsko a o změně nařízení (ES) č. 980/2005 a rozhodnutí Komise 2005/924/ES(26)

Aby bylo možné upravovat nařízení (ES) č. 55/2008, měla by být v jeho případě pravomoc přijímat akty podle článku 290 Smlouvy o fungování EU přenesena na Komisi, pokud jde o změny, které je třeba provést v návaznosti na změny celních kódů nebo na uzavření dohod s Moldavskem.

Nařízení (ES) č. 55/2008 se proto mění takto:

-1.  Vkládá se nový bod odůvodnění, který zní:"

  ‚(12a)Za účelem umožnění úpravy tohoto by měla být pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o změny, které je třeba provést v návaznosti na změny celních kódů nebo na uzavření dohod s Moldavskem, svěřena Komisi. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni. Při přípravě a vypracovávání aktů v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit, aby byly dokumenty předány souběžně, včas a vhodným způsobem Evropskému parlamentu a Radě V souvislosti se svou prací na přípravě a provádění aktů v přenesené pravomoci by Komise měla poskytnout veškeré informace a dokumentaci ze svých schůzek s odborníky z členských států. V tomto ohledu by Komise měla zajistit, aby byl Evropský parlament do věci řádně zapojen, a vycházet přitom z postupů, jež se osvědčily v předchozích zkušenostech z jiných politických oblastí, s cílem vytvořit co nejlepší podmínky pro budoucí přezkum aktů v přenesené pravomoci Evropským parlamentem;‘.

[pozm. návrh 55]

1.  Článek 7 se nahrazuje tímto:

‚Článek 7

Svěření pravomocí

2.  Vkládá se nový článek, který zní:"

Článek 8b

Výkon přenesené pravomoci

1.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci svěřená Komisi podléhá podmínkám stanoveným v tomto článku.

2.  Přenesená pravomoc uvedená v článku 7 je Komisi svěřena na dobu neurčitou. pěti let od …(27). Komise předloží zprávu o přenesení pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.[pozm. návrh 56]

3.  Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v článku 7 kdykoliv zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.  Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

5.  Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článku 7 vstoupí v platnost, pouze pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví ve lhůtě dvou měsíců od oznámení aktu Evropskému parlamentu a Radě námitky nebo pokud před uplynutím této lhůty Evropský parlament i Rada Komisi uvědomí, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsícečtyři měsíce.

[pozm. návrh 57]

2a.  Vkládá se nový článek, který zní:"

Článek 12a

Podávání zpráv

1.  Komise předkládá Evropskému parlamentu každých šest měsíců zprávu o uplatňování tohoto nařízení.

2.  Součástí zprávy jsou informace o provádění tohoto nařízení.

3.  Evropský parlament může ve lhůtě jednoho měsíce ode dne, kdy Komise tuto zprávu předloží, pozvat Komisi na zvláštní schůzi svého příslušného výboru, aby přednesla a objasnila veškeré otázky spojené s prováděním tohoto nařízení.

4.  Komise tuto zprávu zveřejní nejpozději šest měsíců po jejím předložení Evropskému parlamentu.‚.

[pozm. návrh 58]

8.  Nařízení Rady (ES) č. 732/2008 ze dne 22. července 2008 o uplatňování systému všeobecných celních preferencí pro období od 1. ledna 2009 do 31. prosince 2011 a o změně nařízení (ES) č. 552/97, č. 1933/2006 a nařízení Komise (ES) č. 1100/2006 a č. 964/2007(28)

V případě nařízení (ES) č. 732/2008, za účelem přizpůsobení jeho příloh aktuálnímu vývoji, by měla být pravomoc přijímat akty podle článku 290 Smlouvy o fungování Evropské unie přenesena na Komisi, jedná-li se o určité úpravy příloh. Obzvláště důležité je, aby Komise v průběhu přípravných prací vedla náležité konzultace, včetně konzultací s odborníky.

Při přípravě a vypracovávání aktů v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit souběžné, včasné a náležité předávání příslušných dokumentů Evropskému parlamentu a Radě.

Nařízení (ES) č. 732/2008 se proto mění takto:

1.  V článku 10 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

‚2.  Komise je zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 27a za tím účelem, aby po posouzení žádosti rozhodla, zda žádající zemi poskytne zvláštní pobídkový režim pro udržitelný rozvoj a řádnou správu věcí veřejných, a odpovídajícím způsobem změnila přílohu I.

V případě, že by prodlení způsobilo těžko napravitelnou škodu, a je to tudíž nutné ze závažných naléhavých důvodů, použije se na akty v přenesené pravomoci přijaté podle tohoto odstavce postup stanovený v článku 27b.

2.  V článku 11 se odstavec 8 nahrazuje tímto:"

8.  Pokud OSN vyřadí určitou zemi ze seznamu nejméně rozvinutých zemí, bude tato země vyňata i ze seznamu zemí využívajících tento režim. Komise je zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 27a, aby změnou přílohy I danou zemi z režimu vyňala a stanovila nejméně tříleté přechodné období.

3.  Článek 25 se nahrazuje tímto:"

Článek 25

4.  Vkládají se nové články 27a a 27b, které znějí:"

Článek 27a

Výkon přenesené pravomoci

1.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci svěřená Komisi podléhá podmínkám stanoveným v tomto článku.

2.  Přenesená pravomoc uvedená v čl. 10 odst. 2, čl. 11 odst. 8 a článku 25 je Komisi svěřena na dobu neurčitou.

3.  Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 10 odst. 2, čl. 11 odst. 8 a článku 25 kdykoliv zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.  Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

5.  Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 10 odst. 2, čl. 11 odst. 8 a článku 25 vstoupí v platnost, pouze pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví ve lhůtě dvou měsíců od oznámení aktu Evropskému parlamentu a Radě námitky nebo pokud před uplynutím této lhůty Evropský parlament i Rada Komisi uvědomí, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Článek 27b

Postup pro naléhavé případy

1.  Akty v přenesené pravomoci přijaté podle tohoto článku vstupují v platnost bezodkladně a použijí se, pokud proti nim není vyslovena námitka v souladu s odstavcem 2. V oznámení aktu v přenesené pravomoci Evropskému parlamentu a Radě se uvedou důvody použití postupu pro naléhavé případy.

2.  Evropský parlament nebo Rada mohou proti aktu v přenesené pravomoci vyslovit námitky v souladu s postupem uvedeným v čl. 27a odst. 5. V takovém případě Komise akt poté, co ji Evropský parlament nebo Rada uvědomí o svém rozhodnutí vyslovit proti aktu námitky, neprodleně zruší.‚

[pozm. návrh 59]

9.  nařízení Rady (ES) č. 1340/2008 ze dne 8. prosince 2008 o obchodu s některými výrobky z oceli mezi Evropským společenstvím a Republikou Kazachstán(29)

K umožnění účinné správy určitých omezení by u nařízení (ES) č. 1340/2008 měla být pravomoc přijímat akty podle článku 290 Smlouvy o fungování EU přenesena na Komisi, pokud jde o změny přílohy V.

Nařízení (ES) č. 1340/2008 se proto mění takto:

-1.  Vkládá se nový bod odůvodnění, který zní:"

  ‚(9a) Za účelem umožnění účinné správy určitých omezení by měla být pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o změny přílohy V, svěřena Komisi. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni. Při přípravě a vypracovávání aktů v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit, aby byly dokumenty předány souběžně, včas a vhodným způsobem Evropskému parlamentu a Radě. V souvislosti se svou prací na přípravě a provádění aktů v přenesené pravomoci by Komise měla poskytnout veškeré informace a dokumentaci ze svých schůzek s odborníky z členských států. V tomto ohledu by Komise měla zajistit, aby byl Evropský parlament do věci řádně zapojen, a vycházet přitom z postupů, jež se osvědčily v předchozích zkušenostech z jiných politických oblastí, s cílem vytvořit co nejlepší podmínky pro budoucí přezkum aktů v přenesené pravomoci Evropským parlamentem.‘.

[pozm. návrh 60]

1.  V článku 5 se odstavec 3 nahrazuje tímto:

‚3.  Pokud Unie a Republika Kazachstán nedospějí k uspokojivému řešení a pokud Komise zjistí, že existují jasné důkazy obcházení předpisů, je Komise zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 16a za účelem toho, aby od množstevních limitů odečetla stejný objem výrobků pocházejících z Republiky Kazachstán a odpovídajícím způsobem změnila přílohu V.

V případě, že by prodlení způsobilo těžko napravitelnou škodu, a je to tudíž nutné ze závažných naléhavých důvodů, použije se na akty v přenesené pravomoci přijaté podle tohoto odstavce postup stanovený v článku 16b.

2.  Vkládají se nové články 16a a 16b, které znějí:"

Článek 16a

1.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci svěřená Komisi podléhá podmínkám stanoveným v tomto článku.

2.  Přenesená pravomoc uvedená v čl. 5 odst. 3 je Komisi svěřena na dobu neurčitoupěti let od ….(30) Komise předloží zprávu o přenesení pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období. [pozm. návrh 61]

3.  Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 5 odst. 3 kdykoliv zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.  Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

5.  Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 5 odst. 3 vstoupí v platnost, pouze pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví ve lhůtě dvou měsíců od oznámení aktu Evropskému parlamentu a Radě námitky nebo pokud před uplynutím této lhůty Evropský parlament i Rada Komisi uvědomí, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsícečtyři měsíce. [pozm. návrh 62]

Článek 16b

1.  Akty v přenesené pravomoci přijaté podle tohoto článku vstupují v platnost bezodkladně a jsou použitelné, pokud proti nim není vyslovena námitka v souladu s odstavcem 2. V oznámení aktu v přenesené pravomoci Evropskému parlamentu a Radě se uvedou důvody použití postupu pro naléhavé případy.

2.  Evropský parlament nebo Rada mohou proti aktu v přenesené pravomoci vyslovit námitky v souladu s postupem uvedeným v čl. 16a odst. 5. V takovém případě Komise akt poté, co ji Evropský parlament nebo Rada uvědomí o svém rozhodnutí vyslovit proti aktu námitky, neprodleně zruší.

10.  Nařízení Rady (ES) č. 1215/2009 ze dne 30. listopadu 2009, kterým se zavádějí mimořádná obchodní opatření pro země a území účastnící se procesu stabilizace a přidružení zavedeného Evropskou unií či s tímto procesem spjaté(31)

Aby bylo možné upravovat nařízení (ES) č. 1215/2009, měla by být v jeho případě pravomoc přijímat akty podle článku 290 Smlouvy o fungování Evropské unie přenesena na Komisi, pokud jde o změny, které je třeba provést v návaznosti na změny celních kódů nebo na uzavření dohod se zeměmi nebo územími, na něž se uvedené nařízení vztahuje. Obzvláště důležité je, aby Komise v průběhu přípravných prací vedla náležité konzultace, včetně konzultací s odborníky.

Při přípravě a vypracovávání aktů v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit souběžné, včasné a náležité předávání příslušných dokumentů Evropskému parlamentu a Radě.

Nařízení (ES) č. 1215/2009 se proto mění takto:

1.  Článek 7 se nahrazuje tímto:"

Článek 7

Svěření pravomocí

2.  Vkládá se nový článek 8b, který zní:"

‚Článek 8b

Výkon přenesené pravomoci

1.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci svěřená Komisi podléhá podmínkám stanoveným v tomto článku.

2.  Přenesená pravomoc uvedená v článku 7 je Komisi svěřena na dobu neurčitou.

3.  Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v článku 7 kdykoliv zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.  Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

5.  Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článku 7 vstoupí v platnost, pouze pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví ve lhůtě dvou měsíců od oznámení aktu Evropskému parlamentu a Radě námitky nebo pokud před uplynutím této lhůty Evropský parlament i Rada Komisi uvědomí, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

[pozm. návrh 63]

(1) Postoj Evropského parlamentu ze dne 22. listopadu 2012. (2) Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23. (3) Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13. (4) Úř. věst. L 275, 8.11.1993, s. 1. (5) Úř. věst. L 67, 10.3.1994, s. 1. (6) Úř. věst. L 135, 3.6.2003, s. 5. (7) Úř. věst. L 110, 30.4.2005, s. 1. (8) Úř. věst. L 300, 17.11.2007, s. 1. (9) Úř. věst. L 348, 31.12.2007, s. 1. (10) Úř. věst. L 20, 24.1.2008, s. 1. (11) Úř. věst. L 211, 6.8.2008, s. 1. (12) Úř. věst. L 348, 24.12.2008, s. 1. (13) Úř. věst. L 328, 15.12.2009, s. 1. (14) Úř. věst. L 275, 8.11.1993, s. 1. (15) + Den vstupu tohoto nařízení v platnost. (16) Úř. věst. L 67, 10.3.1994, s. 1. (17) + Datum vstupu tohoto nařízení v platnost. (18) Úř. věst. L 135, 3.6.2003, s. 5. (19) + Datum vstupu tohoto nařízení v platnost. (20) Úř. věst. L 110, 30.4.2005, s. 1. (21) + Datum vstupu tohoto nařízení v platnost. (22) Úř. věst. L 300, 17.11.2007, s. 1. (23) + Datum vstupu tohoto nařízení v platnost. (24) Úř. věst. L 348, 31.12.2007, s. 1. (25) + Datum vstupu tohoto nařízení v platnost. (26) Úř. věst. L 20, 24.1.2008, s. 1. (27) + Datum vstupu tohoto nařízení v platnost. (28) Úř. věst. L 211, 6.2.2008, s. 1. (29) Úř. věst. L 348, 24.12.2008, s. 1. (30) + Datum vstupu tohoto nařízení v platnost. (31) Úř. věst. L 328, 15.12.2009, s. 1.

Pozměňovací návrhy přijaté Evropským parlamentem dne 22. listopadu 2012 k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 850/98 o zachování rybolovných zdrojů pomocí technických opatření na ochranu nedospělých mořských živočichů a ruší nařízení Rady (ES) č. 1288/2009 (COM(2012)0298 – C7-0156/2012 – 2012/0158(COD))(1)

P7_TA(2012)0448 A7-0342/2012

(Řádný legislativní postup: první čtení)

[pozm. návrh 32]

POZMĚŇOVACÍ NÁVRH PARLAMENTU(2)

P7_TA(2012)0448 A7-0342/2012

k návrhu Komise

P7_TA(2012)0448 A7-0342/2012

---------------------------------

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY
kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 850/98 o zachování rybolovných zdrojů pomocí technických opatření na ochranu nedospělých mořských živočichů a nařízení Rady (ES) č. 1434/98, kterým se stanoví podmínky vykládky sledě obecného pro jiné průmyslové účely než k přímé lidské spotřebě

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 43 odst. 2 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru(3),

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

1)  Nařízení Rady (ES) č. 1288/2009 ze dne 27. listopadu 2009, kterým se stanoví přechodná technická opatření od 1. ledna 2010 do 30. června 2011(4), a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 579/2011(5), stanoví, že i nadále se budou přechodně do 31. prosince 2012 uplatňovat některá technická opatření stanovená v nařízení Rady (ES) č. 43/2009 ze dne 16. ledna 2009, kterým se na rok 2009 stanoví rybolovná práva a související podmínky pro některé populace ryb a skupiny populací ryb, platné ve vodách Společenství a pro plavidla Společenství ve vodách podléhajících omezením odlovů(6).

2)   V rámci probíhající reformy společné rybářské politiky (SRP) se očekává nový rámec technických opatření pro zachování zdrojů. Skutečnost, že tento nový rámec pravděpodobně nebude zaveden do konce roku 2012, je důvodem pro prodloužení doby uplatňování těchto přechodných technických opatření.

3)  Aby bylo nadále zajištěno náležité zachování a řízení mořských biologických zdrojů, , mělo by být nařízení (ES) č. 850/98(7) aktualizováno tím, že do něj boudou včleněna přechodná technická opatření.

3a)  Aby bylo nadále zajištěno náležité zachování a řízení mořských biologických zdrojů v Černém moři, měla by být v případě lovení pakambaly velké do nařízení (ES) č. 850/98 zahrnuta minimální velikost při vykládce a minimální velikost ok sítí, jak bylo již dříve stanoveno v právu Unie.

▌

5)  V zájmu snížení výmětů u druhů podléhajících kvótě by měl být zachován zákaz odlovu nejkvalitnější části populace ryb ve všech oblastech ICES.

5a)  Na základě konzultací mezi Unií, Norskem a Faerskými ostrovy, které proběhly v roce 2009, by pro omezení počtu nežádoucích úlovků měl být zaveden zákaz týkající se vypuštění či uvolnění určitých druhů, jakož i požadavek, aby se plavidlo, jehož úlovek obsahuje 10 % podměrečných ryb, přemístilo do jiného loviště.

5b)  Na základě doporučení Vědeckotechnického a hospodářského výboru pro rybářství (VTHVR) by měla být zachována omezení týkající se vykládky nebo uchovávání na palubě sledě obecného odloveného v divizi ICES IIa.

6)  Na základě doporučení VTHVR již není k zajištění udržitelného využívání sledě obecného v divizi ICES VIa zapotřebí uzavření oblasti za účelem ochrany tohoto druhu během tření, a proto by toto uzavření mělo být zrušeno.

7)  Na základě doporučení VTHVR, které spojuje málo úspěšné líhnutí racků tříprstých s nízkými stavy populace smačkovitých, by mělo být v podoblasti ICES IV zachováno uzavření oblasti, s výjimkou každoročně omezeného rybolovu za účelem monitorování populace.

8)  Na základě doporučení VTHVR by v některých oblastech, kde je zakázán rybolov humra severského, mělo být povoleno používat zařízení, která humra severského neloví.

▌

11)  Na základě doporučení VTHVR by mělo být zachováno uzavření oblasti na ochranu nedospělých jedinců tresky jednoskvrnné v divizi ICES VIb.

11a)  Na základě doporučení ICES a VTHVR by se měla i nadále uplatňovat některá technická opatření pro zachování rybolovných zdrojů ve vodách západně od Skotska (divize ICES VIa) zaměřená na ochranu populací tresky obecné, tresky jednoskvrnné a tresky bezvousé, aby se přispělo k zachování rybích populací.

11b)  Na základě doporučení VTHVR by se mělo povolit používání ručních lovných šňůr a automatických přívlačů k rybolovu tresky tmavé v divizi ICES VIa.

11c)  Na základě doporučení VTHVR o prostorovému rozmístění tresky obecné v divizi ICES VIa, ze kterého vyplývá, že velká většina úlovků tresky obecné pochází z oblasti severně od 59° s. š., by používání tenatových sítí mělo být povoleno na jih od této rovnoběžky.

11d)  Na základě doporučení VTHVR by se mělo povolit používání tenatových sítí k rybolovu máčky skvrnité v divizi ICES VIa.

11e)  Vhodnost vlastností lovných zařízení uvedených v odchylce umožňující rybolov vlečnými sítěmi, vlečnými sítěmi pro lov při dně nebo podobnými lovnými zařízeními v divizi ICES VIa by měla být na základě vědeckých doporučení pravidelně přezkoumávána s cílem tato ustanovení pozměnit nebo zrušit.

11f)  Na základě doporučení VTHVR by mělo být zavedeno uzavření oblasti za účelem ochrany nedospělých jedinců tresky obecné v divizi ICES VIa.

11g)  Vhodnost zákazu odlovu tresky obecné, tresky jednoskvrnné a tresky bezvousé v podoblasti ICES VI by měla být na základě vědeckých doporučení pravidelně přezkoumávána s cílem tento zákaz pozměnit nebo zrušit.

11h)  Na základě doporučení ICES a VTHVR by měla být zachována opatření na ochranu populací tresky obecné v Keltském moři (divize ICES VIIf, VIIg).

12)  Na základě doporučení VTHVR by měla být zachována opatření na ochranu tření mníka modrého v divizi ICES VIa.

13)  Opatření zavedená v roce 2011 Komisí pro rybolov v severovýchodním Atlantiku (NEAFC) na ochranu okouníka v mezinárodních vodách podoblastí ICES I a II by měla být zachována.

14)  Opatření stanovená NEAFC v roce 2011 na ochranu okouníka v Irmingerově moři a přilehlých vodách by měla být zachována.

15)  Na základě doporučení VTHVR by měl být za určitých podmínek v divizích ICES IVc a IVb jih i nadále povolen rybolov s výložníkovými vlečnými sítěmi, jež používají pulzní elektrický proud.

16)  Na základě konzultací mezi Unií, Norskem a Faerskými ostrovy, které proběhly v roce 2009, by měla být některá opatření k omezení kapacity zpracování a vykládky úlovků plavidel pro pelagický rybolov zaměřených na lov makrel, sleďů a kranasů v severovýchodním Atlantiku ▌ zavedena trvale..

17)  Na základě doporučení ICES by se měla i nadále uplatňovat technická opatření pro zachování zdrojů na ochranu dospělých populací tresky obecné v Irském moři během období tření.

17a)  Na základě doporučení VTHVR by se mělo povolit používání třídících mřížek v oblasti omezeného rybolovu v divizi ICES VIIa.

18)  Na základě doporučení VTHVR by měl být rybolov pomocí tenatových sítí v divizích ICES IIIa, VIa, VIb, VIIb, VIIc, VIIj, VIIk a v podoblastech ICES VIII, IX, X a XII východně od 27° západní délky ve vodách o zaznamenané hloubce větší než 200 m, avšak menší než 600 m, povolen pouze za určitých podmínek, které zajistí ochranu biologicky citlivým hlubinným druhům.

18a)  Je důležité objasnit interakci mezi různými režimy, které se vztahují na rybolov pomocí tenatových sítí, zejména v podoblasti ICES VII. Zejména by mělo být vyjasněno, že se konkrétní odchylka pro rybolov pomocí tenatových sítí o velikosti ok 100 mm a větší v divizích ICES IIIa, IVa, Vb, VIa, VIb, VIIb, c, j a k a rovněž zvláštní podmínky, které s touto odchylkou souvisí, uplatňují pouze vodách se zaznamenanou hloubkou větší než 200 m a menší než 600 m a že v důsledku toho se pravidla týkající se velikosti ok a složení úlovku uvedená nařízení (ES) č. 850/98 uplatní v divizích ICES VIIa, VIId, VIIe, VIIf, VIIg a VIIh a ve vodách, jejichž zaznamenaná hloubka je menší než 200 m v divizích ICES IIIa, IVa, Vb, VIa, VIb, VIIb, c, j a k.

18b)  Na základě doporučení VTHVR by mělo být povoleno používání třístěnných tenatových sítí v podoblasti ICES IX ve vodách o zaznamenané hloubce větší než 200 m, avšak menší než 600 m.

19)  Mělo by být nadále povoleno používání některých selektivních zařízení v Biskajském zálivu, aby se zajistilo udržitelné využívání populací štikozubce a humra severského a snížily výměty těchto druhů.

20)  Omezení rybolovu v některých oblastech za účelem ochrany ohrožených hlubinných stanovišť v oblasti upravené předpisy NEAFC, přijatá NEAFC v roce 2004, a v některých oblastech v divizích ICES VIIc, j a k a divizi ICES VIIIc, přijatá Unií v roce 2008, by měla zůstat v platnosti.

21)  V souladu s doporučením společné pracovní skupiny Unie a Norska zabývající se technickými opatřeními již zákaz rybolovu sleďů, makrel nebo šprotů pomocí vlečných sítí nebo košelkových nevodů ve Skagerraku a Kattegatu o víkendu nepřispívá v důsledku změn ve způsobu rybolovu k zachování populace pelagických ryb., ▌Tento zákaz by proto by měl být na základě konzultací mezi Unií, Norskem a Faerskými ostrovy, které proběhly v roce 2011, zrušen.

22)  V zájmu jasnosti a lepší právní úpravy by měla být zrušena některá zastaralá ustanovení.

22a)  V důsledku změn ve způsobu rybolovu a přijetí selektivnějších zařízení je třeba zachovat rozmezí velikosti ok, cílové druhy a požadované procentní podíly úlovků pro Skagerrak a Kattegat .

23)  S ohledem na biologické údaje by měla být pozměněna minimální velikost tapesky filipínské.

24)  S cílem přispět k ochraně chobotnice pobřežní a zejména k ochraně nedospělých živočichů byla stanovena minimální velikost chobotnice pobřežní v úlovcích odlovených ve vodách pod svrchovaností nebo jurisdikcí třetích zemí, které se nacházejí v oblasti Výboru pro rybolov ve středovýchodním Atlantiku (CECAF).

24a)  Mělo by být zavedeno opatření, jež by bylo rovnocenné opatření týkající se minimální velikosti při vykládce sardely obecné, neboť by to zjednodušilo práci na palubě plavidel zaměřených na lov tohoto druhu a usnadnilo kontrolní opatření na břehu.

25)  Specifikace pro třídící mřížku, která se má používat za účelem snížení počtu vedlejších úlovků při rybolovu humra severského v divizi ICES IIIa, podoblasti ICES VI a divizi ICES VIIa, by měly být zachovány ▌ ▌.

26)  Specifikace dílců se čtvercovými oky, které se mají použít za určitých podmínek při rybolovu za použití některých vlečných zařízení v Biskajském zálivu, by měly být zachovány.

27)  ▌V oblasti omezeného rybolovu v divizi ICES VIa by u plavidel o výkonu motoru nižším než 112 kW mělo být povoleno použití dvoumetrových dílců se čtvercovými oky.

27a)  Po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost dne 1. prosince 2009 je třeba změnit výraz „Společenství“ používaný v normativní části nařízení (ES) č. 850/98.

27b)  Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení pravidel pro používání lovných zařízení s rovnocenně vysokou selektivností při rybolovu humra severského v divizi ICES VIa a pravidel pro vyloučení konkrétních druhů rybolovu určitého členského státu ze zákazu používání tenatových a třístěnných tenatových sítí v podoblastech ICES VIII, IX a X, pokud je úroveň vedlejších úlovků žraloků a výmětů velmi nízká, by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány, aniž by se uplatňovalo nařízení (EU) č. 182/2011(8).

▌

29)  Nařízení (ES) č. 850/98 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

29a)  Nařízení Rady (ES) č. 1434/98 stanoví konkrétní podmínky vykládky sledě obecného pro jiné průmyslové účely než k přímé lidské spotřebě. Do tohoto nařízení by měla být začleněna zvláštní odchylka od podmínek pro vykládku vedlejších úlovků sledě obecného při rybolovu s použitím sítí s oky malé velikosti v divizi ICES IIIa, podoblasti IV, divizi VIId a ve vodách EU divize IIa, která byla již dříve zahrnuta do jiných právních předpisů Unie. Nařízení (ES) č. 1434/98 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Změny nařízení (ES) č. 850/98

Nařízení (ES) č. 850/98 se mění takto:

-1a)  Vkládá se nový článek, který zní:"

Článek 1a

V čl. 4 odst. 2 písm. c), čl. 46 odst. 1 písm. b) a poznámce pod čarou 5 přílohy I se slovo ‚Společenství‘ ve všech mluvnických tvarech nahrazuje slovem ‚Unie‘ v odpovídajícím mluvnickém tvaru a provedou se nezbytné mluvnické úpravy.

-1b)  V článku 2 se doplňuje nové písmeno, které zní:"

i)  Region 9

Všechny vody Černého moře odpovídající zeměpisné podoblasti 29, jak je definována v příloze I nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1343/2011 ze dne 13. prosince 2011 o některých ustanoveních pro rybolov v oblasti dohody GFCM (Generální komise pro rybolov ve Středozemním moři)*a v usnesení GFCM/33/2009/2.

* Úř. věst. L 347, 30.12.2011, str. 44

-1c)  V čl. 11 odst. 1 se doplňuje nový pododstavec, který zní:"

Použitím této odchylky není dotčen čl. 34b odst. 2 písm. c).

-1d)  Vkládá se nový článek, který zní:

Článek 11a

V regionu 9 činí minimální velikost ok tenatových sítí používaných pro lov pakambaly velké při dně 400 mm.

1d)  Článek 17 se nahrazuje tímto:"

Mořský živočich nemá požadovanou velikost, jsou-li jeho rozměry menší než minimální rozměry stanovené pro daný druh a zeměpisnou oblast v příloze XII a příloze XIIa.

1e)  V článku 19 se doplňuje nový odstavec, který zní:"

4.  Odstavce 2 a 3 se nevztahují na region 9.

2)  Vkládá se nová hlava, která zní:"

HLAVA IIIa

OPATŘENÍ KE SNÍŽENÍ VÝMĚTŮ

Článek 19a

Zákaz odlovu nejkvalitnější části populace ryb

1.  V regionech 1,2,3 a 4 jsou během rybolovných operací zakázány výměty u druhů podléhajících kvótě, které mohou být zákonně vyloženy.

2.  Ustanovení uvedená v odstavci 1 se použijí, aniž jsou dotčeny povinnosti stanovené v tomto nařízení nebo v jakýchkoli jiných právních předpisech Unie v oblasti rybolovu.

Článek 19b

Ustanovení týkající se opuštění oblasti a zákaz týkající se uvolnění určitých druhů

1.  Pokud množství podměrečných makrel, sleďů nebo kranasů v regionech 1,2,3 a 4 přesáhne 10 % celkového množství úlovků při jediném vytažení sítě, plavidlo se přemístí do jiného loviště.

2.  V regionech 1,2,3 a 4 je zakázáno vypouštět makrely, sledě nebo kranase dříve, než je síť zcela vytažena na palubu rybářského plavidla, což by mělo za následek ztráty v podobě mrtvých nebo umírajících ryb.

3)  V čl. 20 odst. 1 se zrušuje písmeno d).

3a)  Vkládá se nový článek, který zní:"

Článek 20a

Omezení odlovu sledě obecného ve vodách Unie divize ICES IIa

Zakazuje se vykládat nebo uchovávat na palubě sledě obecného odloveného ve vodách Umie divize ICES IIa v obdobích od 1. ledna do 28. února a od 16. května do 31. prosince.

4)  Článek 29a se nahrazuje tímto:"

Článek 29a

Uzavření oblasti pro rybolov smačkovitých v podoblasti ICES IV

1.  Zakazuje se vykládat nebo uchovávat na palubě smačkovité ulovené v zeměpisné oblasti ohraničené východním pobřežím Anglie a Skotska a loxodromami postupně spojujícími níže uvedené souřadnice, které se měří podle systému WGS84:

2.  Povoluje se rybolov pro vědecký výzkum za účelem sledování populace smačkovitých v dané oblasti a účinků uzavření.‚

5)  V článku 29b se odstavec 3 nahrazuje tímto:"

3.  Odchylně od zákazu stanoveného v odstavci 1 se povoluje odlov pomocí košů, který se netýká humra severského, v zeměpisných oblastech a během období uvedených v uvedeném odstavci.

6)  Vkládají se nové články, které znějí:"

Článek 29c

Oblast Rockall pro tresku jednoskvrnnou v podoblasti ICES VI

1.  V oblastech ohraničených loxodromami postupně spojujícími níže uvedené souřadnice, které se měří podle systému WGS84, se zakazuje se veškerý rybolov tresky jednoskvrnnéz oblasti Rockall s výjimkou rybolovu prováděného pomocí dlouhých lovných šňůr:

Článek 29d

Omezení odlovu tresky obecné, tresky jednoskvrnné a tresky bezvousé v podoblasti ICES VI

1.  V části divize ICES VIa, která se nachází východně nebo jižně od loxodrom postupně spojujících níže uvedené souřadnice, které se měří podle systému WGS84, se zakazuje provádět jakékoliv rybolovné činnosti týkající se tresky obecné, tresky jednoskvrnné a tresky bezvousé:

2.  Na každém rybářském plavidle nacházejícím se v oblasti uvedené v odstavci 1 tohoto řlánku se zajistí, že lovná zařízení na palubě budou přivázána a uložena v souladu s článkem 47 nařízení Rady (ES) č. 1224/2009 ze dne 20. listopadu 2009 o zavedení kontrolního režimu Společenství k zajištění dodržování pravidel společné rybářské politiky*..

3.  Odchylně od odstavce 1 se povoluje provádět rybolovné činnosti v oblastech stanovených v uvedeném odstavci za použití pevných sítí upevněných skobami, drapáků pro lov hřebenatkovitých, drapáků pro lov mušlí, ručních lovných šňůr, mechanizovaných přívlačí, tažených sítí a plážových nevodů, krytých vrší a košů za předpokladu, že:

4.  Odchylně od odstavce 1 se povoluje provádět rybolovné činnosti v oblasti stanovené v uvedeném odstavci za použití sítí o velikosti ok menší než 55 mm za předpokladu, že:

4a.  Odchylně od odstavce 1 se povoluje provádět rybolovné činnosti v oblasti stanovené v uvedeném odstavci za použití tenatových sítí o velikosti ok větší než 120mm za předpokladu, že:

4b.  Odchylně od odstavce 1 se povoluje provádět rybolovné činnosti v oblasti stanovené v uvedeném odstavci za použití tenatových sítí o velikosti ok větší než 90 mm za předpokladu, že:

5.  Odchylně od odstavce 1 je v oblasti stanovené v uvedeném odstavci povolen lov humra severského za předpokladu, že:

Komise na základě kladného stanoviska VTHVR přijme prováděcí akty určující, která zařízení se mají považovat za zařízení s rovnocenně vysokou selektivností pro účely písmene a).

6.  Odstavec 5 se nepoužije v oblasti ohraničené loxodromami postupně spojujícími níže uvedené souřadnice, které se měří podle systému WGS84:

7.  Odchylně od odstavce 1 se povoluje rybolov vlečnými sítěmi, včetně vlečných sítí pro lov při dně, nebo podobnými lovnými zařízeními v oblasti stanovené v uvedeném odstavci za předpokladu, že:

7a.  Nejpozději do 1. ledna 2015 a poté nejpozději každé dva roky Komise posoudí na základě vědeckých doporučení VTHVR vlastnosti lovných zařízení uvedené v odstavci 7 a případně předloží Evropskému parlamentu a Radě návrh na změnu odstavce 7.

8.  Odstavec 7 se nepoužije v oblasti ohraničené loxodromami postupně spojujícími níže uvedené souřadnice, které se měří podle systému WGS84:

8a.  Od 1. ledna do 31. března a od 1. října do 31. prosince každého roku se zakazuje provádět jakékoli rybolovné činnosti za použití jakéhokoli ze zařízení uvedených v příloze I nařízení Rady (ES) č. 1342/2008 ze dne 18. prosince 2008, kterým se zavádí dlouhodobý plán pro populace tresky obecné a lov těchto populací**, v oblasti vymezené v rámci oblasti ICES VIAa a ohraničené loxodromami postupně spojujícími níže uvedené souřadnice:

Velitel rybářského plavidla ani žádná jiná osoba na palubě nenařídí ani nedovolí komukoli na palubě, aby se pokusil o odlov, vykládku, překládku nebo uchování ryb, jež byly uloveny ve vymezené oblasti, na palubě.

9.  Každý dotčený členský stát provede program pro pozorovatele na palubě od 1. ledna do 31. prosince každého roku s cílem odebrat vzorky z úlovků a výmětů plavidel, která využívají odchylek stanovených v odstavcích 4a, 4b, 5 a 7. Programy pro pozorovatele se provádějí, aniž jsou dotčeny povinnosti podle příslušných pravidel, a jejich cílem je odhadovat úlovky a výměty tresky obecné, tresky jednoskvrnné a tresky bezvousé s nejméně 20% přesností.

10.  Dotčené členské státy ▌vypracují zprávu o celkovém počtu úlovků a výmětů plavidel podléhajících programu pro pozorovatele během každého kalendářního roku a předloží ji Komisi nejpozději do ▌1. února následujícího kalendářního roku.

10a.  Nejpozději dne 1. ledna 2015 a poté nejpozději každé dva roky Komise posoudí na základě vědeckého doporučení VTHVR stav populací tresky obecné, tresky jednoskrvrnné a tresky bezvousé v oblasti stanovené v odstavci 1 a případně předloží Evropskému parlamentu a Radě návrh na změnu tohoto článku.

Článek 29e

Omezení odlovu tresky obecné v podoblasti ICES VII

1.  Od 1. února do 31. března každého roku je zakázáno provádět rybolovnou činnost v podoblasti ICES VII v  oblasti, kterou tvoří statistické obdélníky ICES: 4, 31E4, 32E3. Tento zákaz neplatí v oblasti do šesti námořních mil od základní linie.

2.  Odchylně od odstavce 1 se v oblasti a v obdobích stanovených v uvedeném odstavci povoluje provádět rybolovné činnosti za použití pobřežních pevných sítí upevněných skobami, drapáků pro lov hřebenatkovitých, drapáků pro lov mušlí, tažených sítí a plážových nevodů, ručních lovných šňůr, mechanizovaných přívlačí, krytých vrší a košů za předpokladu, že:

3.  Odchylně od odstavce 1 se povoluje provádět rybolovné činnosti v oblasti stanovené v uvedeném odstavci za použití sítí o velikosti ok menší než 55 mm za předpokladu, že:

Článek 29f

Zvláštní pravidla na ochranu mníka modrého

1.  Od 1. března do 31. května každého roku se v oblastech ohraničených loxodromami postupně spojujícími níže uvedené souřadnice, které se měří podle systému WGS84, zakazuje uchovávat na palubě mníka modrého v množství přesahujícím 6 tun na jeden rybářský výjezd v divizi ICES VIa:

2.  Při vplutí do oblastí uvedených v odstavci 1 a vyplutí z nich velitel rybářského plavidla zaznamenává v lodním deníku datum, čas a místo vplutí a vyplutí.

3.  V obou dvou oblastech uvedených v odstavci 1, pokud plavidlo dosáhne množství 6 tun mníka modrého:

4.  Pozorovatelé uvedení v článku 8 nařízení Rady (ES) č. 2347/2002 ze dne 16. prosince 2002, kterým se stanoví zvláštní podmínky přístupu k rybolovu hlubinných populací a s tím spojené požadavky***, kteří jsou přidělení rybářským plavidlům nacházejícím se v jedné z oblastí uvedených v odstavci 1 kromě svých úkolů uvedených v odstavci 4 uvedeného článku provedou u příslušných vzorků úlovku mníka modrého měření ryb ve vzorku a stanoví fázi pohlavní dospělosti ryb v podvzorku. Členské státy zavedou na základě doporučení VTHVR podrobné protokoly o odběru vzorků a pravidla shromažďování výsledků.

5.  Od 15. února do 15. dubna každého roku se v oblasti ohraničené loxodromami postupně spojujícími níže uvedené souřadnice, které se měří podle systému WGS84, zakazuje používat vlečné sítě pro lov při dně, dlouhé lovné šňůry a tenatové sítě:

Článek 29g

Opatření pro lov okouníka v mezinárodních vodách podoblastí ICES I a II

1.  Cílený lov okouníka v mezinárodních vodách podoblastí ICES I a II je povolen pouze v období od 15. srpna do 30. listopadu každého roku plavidly, která se předtím účastnila lovu okouníka v oblasti upravené předpisy NEAFC, jak je definována v čl. 3 bodu 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1236/2010 ze dne 15. prosince 2010, kterým se stanoví systém kontroly a vynucování platný v oblasti vymezené Úmluvou o budoucí multilaterální spolupráci při rybolovu v severovýchodním Atlantiku****.

2.  Plavidla omezí své vedlejší úlovky okouníka v rámci jiného rybolovu na nejvýše 1 % celkového úlovku uchovávaného na palubě.

3.  Převodní koeficient používaný pro okouníka uloveného při tomto rybolovu, vykuchaného, bez hlavy, včetně japonské úpravy, je 1,70.

4.  Odchylně od čl. 9 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) č. 1236/2010 podávají velitelé rybářských plavidel účastnících se tohoto rybolovu hlášení o svých úlovcích denně.

5.  Kromě ustanovení článku 5 nařízení (EU) č. 1236/2010 navíc platí, že oprávnění k lovu okouníka je platné pouze v případě, že hlášení podaná plavidly v souladu s čl. 9 odst. 1 uvedeného nařízení se zaznamenávají podle čl. 9 odst. 3 uvedeného nařízení.

6.  Členské státy zajistí, že na palubě plavidel plujících pod jejich vlajkou jsou vědeckými pozorovateli shromažďovány vědecké údaje. Shromažďované údaje zahrnou alespoň kompozitní reprezentativní údaje podle hloubek týkající se pohlaví, stáří a velikosti. Tyto údaje hlásí ICES příslušné orgány v členských státech.

7.  Komise informuje členské státy o dni, k němuž sekretariát NEAFC informoval smluvní strany NEAFC, že celkový přípustný odlov (TAC) byl plně využit. Členské státy zakážou cílený lov okouníka plavidly plujícími pod jejich vlajkou od uvedeného dne.

Článek 29h

Opatření pro lov okouníka v Irmingerově moři a přilehlých vodách

1.  Zakazuje se lov okouníka ▌v mezinárodních vodách podoblasti ICES V a ve vodách Unie podoblastí ICES XII a XIV, s výjimkou období od 11. května do 31. prosince každého roku a pouze v oblasti ohraničené loxodromami postupně spojujícími níže uvedené souřadnice, které se měří podle systému WGS84 (dále jen ‚oblast ochrany okouníka‘):

1a.  Bez ohledu na odstavec 1 může být lov okouníka povolen právním aktem Unie mimo oblast ochrany okouníka v Irmingerově moři a přilehlých vodách od 11. května do 31. prosince každého roku na základě vědeckého doporučení a za předpokladu, že NEAFC stanovila plán obnovy týkající se populací okouníka v uvedené oblasti. Tohoto rybolovu se mohou zúčastnit pouze plavidla Unie s řádným oprávněním vydaným příslušnými členskými státy, která byla oznámena Komisi v souladu s článkem 5 nařízení (EU) č. 1236/2010.

2.  Je zakázáno používat vlečné sítě o velikosti ok menší než 100 mm.

3.  Převodní koeficient používaný pro okouníka uloveného při tomto rybolovu, vykuchaného, bez hlavy, včetně japonské úpravy, je 1,70.

4.  Velitelé rybářských plavidel provozujících rybolov mimo oblast ochrany okouníka podávají hlášení o úlovcích uvedené v čl. 9 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) č. 1236/2010 denně po ukončení rybolovných operací prováděných během příslušného kalendářního dne. Uvedou v něm úlovky na palubě, které byly uloveny od podání posledního hlášení.

5.  Kromě ustanovení článku 5 nařízení (EU) č. 1236/2010 navíc platí, že oprávnění k lovu okouníka je platné pouze v případě, že hlášení podaná plavidly jsou v souladu s čl. 9 odst. 1 uvedeného nařízení a zaznamenávají se podle čl. 9 odst. 3 uvedeného nařízení.

6.  Hlášení podle odstavce 5 se podávají v souladu s příslušnými pravidly.

* Úř. věst. L 343, 22.12.2009, s. 1.

** Úř. věst. L 348, 24.12.2008, s. 20.

*** Úř. věst. L 351, 28.12.2002, s. 6.

**** Úř. věst. L 348, 31.12.2010, s. 17.

6a)  V článku 30 se vkládá nový odstavec, který zní:"

1a)  Odstavec jedna se nevztahuje na region 9.

7)  Vkládá se nový článek, který zní:"

Článek 31a

Rybolov pomocí elektrického proudu v divizích ICES IVc a IVb

1.  Odchylně od článku 31 je v divizích ICES IVc a IVb jižně od loxodromy spojující níže uvedené body, které se měří podle souřadnicového systému WGS84, povolen rybolov s vlečnou sítí vlečenou pomocí výložníků na bocích plavidla, která používá pulzní elektrický proud:

2.  Rybolov za použití pulzního elektrického proudu se povoluje pouze pokud:

8)  Vkládá se nový článek, který zní:"

Článek 32a

Omezení při zpracování a vykládce úlovků na plavidlech pro pelagický rybolov

1.  Maximální prostor mezi tyčemi separátoru vody na palubě plavidel pro pelagický rybolov zaměřených na lov makrel, sleďů a kranasů, která provádějí rybolovné činnosti v oblasti úmluvy NEAFC podle definice uvedené v čl. 3 bodu 2 nařízení (EU) č. 1236/2010, činí 10 mm.

Tyče se přivaří. Pokud jsou v separátoru vody použity místo tyčí otvory, nesmí maximální průměr otvorů překročit 10 mm. Průměr otvorů ve výpustech umístěných před separátorem vody nesmí překročit 15 mm.

2.  Plavidlům pro pelagický rybolov, která provádějí rybolovné činnosti v oblasti úmluvy NEAFC, se zakazuje vypouštět ryby pod hladinou ponoru plavidla z vyrovnávacích nádrží nebo chladírenských nádrží s mořskou vodou.

3.  Plány zařízení na zpracování a vykládku úlovků plavidel pro pelagický rybolov zaměřených na lov makrel, sleďů a kranasů v oblasti úmluvy NEAFC, které jsou potvrzeny příslušnými orgány členských států vlajky, jakož i změny těchto plánů, zasílá velitel plavidla orgánům členského státu vlajky příslušným pro oblast rybolovu. Příslušné orgány členského státu vlajky plavidel provádějí pravidelná ověřování přesnosti předložených plánů. Jejich kopie musí být neustále na palubě plavidla.

9)  Vkládají se nové články, které znějí:"

Článek 34a

Technická opatření pro zachování zdrojů v Irském moři

1.  Od 14. února do 30. dubna je zakázáno používat jakékoli vlečné sítě pro lov při dně, nevody nebo podobné tažené sítě, jakékoli tenatové sítě, třístěnné tenatové sítě nebo podobné pevné sítě nebo jakékoli lovné zařízení s háčky v části divize ICES VIIa ohraničené:

2.  Odchylně od odstavce 1 v rámci oblasti a v časovém období stanovených v uvedeném odstavci:

Článek 34b

Použití tenatových sítí v divizích ICES IIIa, IVa, Vb, VIa, VIb, VIIb, VIIc, VIIj, VIIk a podoblastech ICES VIII, IX, X a XII východně od 27o z. d.

1.  Plavidla Unie nesmějí používat v divizích ICES IIIa, IVa, Vb, VIa, VIb, VIIb, VIIc, VIIj, VIIk, podoblasti ICES XII východně od 27o z. d. a podoblastech ICES VIII, IX a X tenata nastražená u dna, tenatové sítě a třístěnné tenatové sítě na žádném místě, kde zaznamenaná hloubka přesahuje 200 metrů.

▌

3.  Odchylně od odstavce 1 je povoleno používat tato zařízení:

4.  Tato odchylka se však nepoužije v oblasti upravené předpisy NEAFC.

4a.  Všem plavidlům, která nasazují tenata nastražená u dna, tenatové sítě nebo třístěnné tenatové sítě v divizích ICES IIIa, IVa, Vb, VIa, VIb, VIIb, c, j, k a podoblasti ICES XII východně od 27o z. d. a podoblastech ICES VIII, IX a X v jakémkoli místě, kde zaznamenaná hloubka přesahuje 200 metrů, musí být vydáno oprávnění k rybolovu v souladu s článkem 7 nařízení (ES) č. 1224/2009.

5.  Na palubě lze mít v daný okamžik pouze jeden z typů zařízení uvedených v odst. 3 písm. a), ▌b) nebo d). Plavidla mohou na palubě převážet sítě o celkové délce o 20 % větší, než je maximální délka souborů sítí, které mohou být nasazeny současně.

6.  Velitel plavidla s oprávněním k rybolovu uvedeným v odstavci 4a zaznamenává v lodním deníku počet a délku zařízení přepravovaných plavidlem před vyplutím z přístavu a po návratu do přístavu a musí vysvětlit jakýkoli rozdíl mezi oběma záznamy.

▌

8.  Příslušné orgány mají právo odstranit zařízení ponechané bez dohledu ve vodě v divizích ICES IIIa, IVa, Vb, VIa, VIb, VIIb, c, j, k a podoblasti ICES XII východně od 27o z. d. a podoblastech ICES VIII, IX a X v těchto případech:

9.  Velitel plavidla s oprávněním k rybolovu uvedeným v odstavci 4a zaznamenává během každého rybářského výjezdu v lodním deníku tyto informace:

10.  Plavidlům lovícím s oprávněním k rybolovu uvedeným v odstavci 4a se povoluje provést vykládku pouze v přístavech určených členskými státy v souladu s článkem 7 nařízení (ES) č. 2347/2002

11.  Množství žraloků uchovávaných na palubě plavidlem, které používá typ zařízení popsaný v odst. 3 písm. b) a d), nesmí představovat více než 5 % živé hmotnosti celkového množství mořských organismů uchovávaných na palubě.

11a.  Komise může po konzultaci s VTHVR přijmout prováděcí akty, kterými vyjme některé konkrétní druhy rybolovu členského státu v podoblastech ICES VIII, IX, X, z uplatňování odstavců 1 až 10, pokud informace předložené členskými státy ukazují, že výsledkem těchto rybolovných činností je velmi nízká úroveň vedlejších úlovků žraloků a výmětů.

Článek 34c

Podmínky rybolovu za použití některých vlečných zařízení povolených v Biskajském zálivu

1.  Odchylně od ustanovení čl. 5 odst. 2 nařízení Komise (ES) č. 494/2002 ze dne 19. března 2002, kterým se stanoví doplňková technická opatření pro obnovu populace štikozubce obecného v podoblastech ICES III, IV, V, VI a VII a divizích ICES VIII a, b, d a e ** se v oblasti vymezené v čl. 5 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 494/2002 povoluje provádět rybolovné činnosti, při kterých se používají vlečné sítě, dánské nevody a podobná zařízení, kromě vlečných sítí vlečených pomocí výložníků na bocích plavidla, o velikosti ok v rozmezí 70–99 mm, pokud je příslušné lovné zařízení vybaveno dílcem se čtvercovými oky v souladu s přílohou XIVb.

2.  V rámci rybolovu v divizích ICES VIIIa a VIIIb se povoluje používání třídící mřížky a k ní připevněných zařízení v přední části kapsy zatahovací sítě nebo dílce se čtvercovými oky o velikosti ok 60 mm a větší ve spodní části prodloužení v přední části kapsy zatahovací sítě. Pokud jde o část vlečné sítě, v níž jsou tato třídící zařízení vložena, nepoužijí se čl. 4 odst. 1, článek 6 a čl. 9 odst. 1 tohoto nařízení ani čl. 3 písm. a) a b) nařízení (ES) č. 494/2002.

Článek 34d

Opatření na ochranu ohrožených hlubinných stanovišť v oblasti upravené předpisy NEAFC

1.  V oblastech ohraničených loxodromami postupně spojujícími níže uvedené souřadnice, které se měří podle systému WGS84, se zakazuje provádět rybolovné činnosti pomocí vlečných sítí pro lov při dně a pomocí pevného zařízení, včetně tenatových sítí a dlouhých lovných šňůr pro lov při dně:

▌

2.  Pokud při rybolovné činnosti v nových a stávajících oblastech rybolovu při dně v rámci oblasti upravené předpisy NEAFC přesáhne množství živých korálů nebo živých mořských hub, které bylo uloveno během jednoho ponoření lovného zařízení, 60 kg živých korálů nebo 800 kg živých mořských hub, plavidlo informuje svůj stát vlajky, zastaví rybolov a přesune se nejméně dvě námořní míle od pozice, která je podle důkazních materiálů nejblíže k přesnému místu, v němž byl tento odlov proveden.

Článek 34e

Opatření na ochranu ohrožených hlubinných stanovišť v divizích ICES VIIc, VIIj a VIIk

1.  V oblastech ohraničených loxodromami postupně spojujícími níže uvedené souřadnice, které se měří podle souřadnicového systému WGS84, se zakazuje provádět rybolovné činnosti pomocí vlečných sítí pro lov při dně a pomocí pevného zařízení, včetně tenatových sítí a dlouhých lovných šňůr pro lov při dně:

2.  Všechna plavidla pro pelagický rybolov lovící v chráněných oblastech ohrožených hlubinných stanovišť uvedených v odstavci 1 tohoto článku musí být uvedena na schváleném seznamu plavidel a musí jim být vydáno ▌oprávnění k rybolovu v souladu s článkem 7 nařízení (ES) č. 1224/2009▌. Plavidla uvedená na seznamu schválených plavidel musí mít na palubě lovné zařízení výhradně pro pelagický rybolov.

3.  Plavidla pro pelagický rybolov zamýšlející lovit v chráněné oblasti ohrožených hlubinných stanovišť uvedených v odstavci 1 tohoto článku musí svůj záměr vplout do chráněné oblasti zranitelných hlubinných stanovišť oznámit čtyři hodiny předem irskému středisku pro sledování rybolovu ve smyslu definice v čl. 4 bodu 15 nařízení (ES) č. 1224/2009. Současně musí ohlásit množství ryb uchovávaných na palubě.

4.  Plavidla pro pelagický rybolov lovící v chráněné oblasti ohrožených hlubinných stanovišť uvedených v odstavci 1 musí mít fungující, plně zprovozněný bezpečný systém sledování plavidel (VMS), který je plně v souladu s příslušnými pravidly, kdykoli se nacházejí v chráněné oblasti ohrožených hlubinných stanovišť.

5.  Plavidla pro pelagický rybolov lovící v chráněné oblasti ohrožených hlubinných stanovišť uvedených v odstavci 1 podávají každou hodinu zprávu prostřednictvím VMS.

6.  Plavidla pro pelagický rybolov, která ukončila lov v chráněné oblasti ohrožených hlubinných stanovišť uvedených v odstavci 1, informují irské středisko pro sledování rybolovu o odplutí z dané oblasti. Současně musí ohlásit množství ryb uchovávaných na palubě.

7.  Rybolov pelagických druhů v chráněné oblasti ohrožených hlubinných stanovišť uvedených v odstavci 1 se omezuje na rybolov sítěmi o velikosti ok v rozmezí od 16 do 31 mm nebo od 32 do 54 mm nebo na uchovávání takových sítí na palubě.

Článek 34f

Opatření na ochranu ohrožených hlubinných stanovišť v divizi ICES VIIIc

1.  V oblasti ohraničené loxodromami postupně spojujícími níže uvedené souřadnice, které se měří podle systému WGS84, se zakazuje provádět rybolovné činnosti pomocí vlečných sítí pro lov při dně a pomocí pevného zařízení, včetně tenatových sítí a dlouhých lovných šňůr pro lov při dně:

2.  Odchylně od zákazu stanoveného v odstavci 1 mohou plavidla, která v letech 2006, 2007 a 2008 prováděla rybolovné činnosti pomocí dlouhých lovných šňůr pro lov při dně zaměřené na mníkovce velkookého, obdržet od svých rybolovných orgánů ▌oprávnění k rybolovu v souladu s článkem 7 nařízení (ES) č. 1224/2009, které jim umožní pokračovat v provádění tohoto druhu rybolovné činnosti v oblasti jižně od 44o00.00' s. š. Všechna plavidla, která toto ▌oprávnění k rybolovu obdržela, musí bez ohledu na svou celkovou délku používat při provádění rybolovných činností v oblasti stanovené v odstavci 1 funkční, plně fungující bezpečný systém sledování plavidel, který je v souladu s příslušnými pravidly.

* Úř. věst. L 41, 13.2.2002, s. 1.

** Úř. věst. L 77, 20.3.2002, s. 8.

10)  Článek 38 se zrušuje.

11)  Článek 47 se zrušuje.

11a)  Přílohy I, IV, XII a XIV nařízení (ES) č. 850/98 se mění v souladu s přílohou tohoto nařízení.

11b)  Vkládají se nové přílohy XIIa, XIVa, XIVb, XIVc a XIVd v souladu s přílohou tohoto nařízení.

▌

Článek 2

Změna nařízení (ES) č. 1434/98

V článku 2 nařízení (ES) 1434/98 se doplňuje nový odstavec, který zní:"

1a.  Odstavec 1 se nepoužije pro sledě obecného odloveného v divizi ICES IIIa, podoblasti IV, divizi VIId a ve vodách EU divize ICES IIa.

Článek 3

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. ledna 2013.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V … dne

Za Evropský parlament

předseda

Za Radu

předseda nebo předsedkyně

PŘÍLOHA

3)  Tabulka v příloze XII se mění takto:

4)  Vkládá se příloha, která zní:"

PŘÍLOHA XIIa

MINIMÁLNÍ VELIKOSTI PRO REGION 9

5)  V příloze XIV se vkládají tyto položky v odpovídajícím abecedním pořadí běžných názvů:"

6)  Vkládají se nové přílohy, které znějí:"

PŘÍLOHA XIVa

SPECIFIKACE TŘÍDÍCÍ MŘÍŽKY

-1.  Třídící mřížka pro daný druh je připevněna k vlečné síti pomocí kapsy zatahovací sítě s celými čtvercovými oky o velikosti ok 70 mm nebo větší a menší než 90 mm. Je zakázáno používat jakoukoli vlečnou síť s více než 100 čtvercovými oky kdekoli po obvodu kapsy, s výjimkou spojení či lemových švů. Kapsa zatahovací sítě se čtvercovými oky se požaduje pouze ve Skagerraku a Kattegatu.

1.  Mřížka je obdélníková. Příčky roštu jsou rovnoběžné s podélnou osou mřížky. Rozestup příček mřížky nesmí být větší než 35 mm. Povoluje se používat jeden nebo více závěsů za účelem usnadnění jejího skladování na bubnu sítě.

2.  Mřížka je připevněna k vlečné síti úhlopříčně, směrem zezdola dozadu, a to buď těsně před kapsou zatahovací sítě anebo kdekoli dále až po přední konec nezúžené části. Všechny strany mřížky jsou připojeny k vlečné síti.

3.  Ve vrchním panelu vlečné sítě se nachází nezablokovaný otvor pro ryby, který je bezprostředně spojen s horní částí mřížky. Otvor výstupu pro ryby má stejnou šířku zadní strany jako je šířka mřížky a přední část podél příček ok se po obou stranách mřížky sbíhá do špice.

4.  Před mřížku se smí upevnit vývod, kterým jsou ryby vedeny na dno vlečné sítě a na mřížku. Minimální velikost ok vývodu je 70 mm. Minimální svislý otvor vývodu vedoucího k mřížce je 15 cm. Šířka vývodu vedoucího k mřížce je stejná jako šířka mřížky.

Schematické zobrazení vlečné sítě s třídící mřížkou podle velikosti a druhů. Vstupující ryby jsou vedeny na dno vlečné sítě a na mřížku pomocí vývodu. Větší ryby jsou tak pomocí mřížky vyvedeny z vlečné sítě, zatímco menší ryby a humr severský proplouvají mřížkou a dostávají se do kapsy. Kapsa zatahovací sítě s celými čtvercovými oky umožňuje únik malých ryb a podměrečného humra severského. Kapsa zatahovací sítě se čtvercovými oky znázorněná na nákresu se požaduje pouze ve Skagerraku a Kattegatu.

PŘÍLOHA XIVb

PODMÍNKY PRO RYBOLOV ZA POUŽITÍ NĚKTERÝCH VLEČNÝCH ZAŘÍZENÍ POVOLENÝCH V BISKAJSKÉM ZÁLIVU

1.  Specifikace vrchního dílce se čtvercovými oky

Dílec je obdélníková část ze síťoviny. Existuje pouze jeden dílec. Dílec nesmí být žádným způsobem ucpáván vnějšími nebo vnitřními díly, které jsou k němu připevněny.

2.  Umístění dílce

Dílec se vsouvá doprostřed vrchního panelu zužující se zadní části vlečné sítě, těsně před nezužující se část tvořenou nástavcem a kapsou.

Dílec je umístěn nejvýše 12 ok od kapsy zatahovací sítě od ručně kroucené řady ok mezi nástavcem a zužující se zadní částí vlečné sítě.

3.  Velikost dílce

Dílec musí být alespoň 2 m dlouhý a nejméně 1 m široký.

4.  Síťovina dílce

Oka mají minimální velikost otevření 100 mm. Oka mají čtvercový tvar, tj. všechny čtyři strany síťoviny dílce jsou tvořeny šikmo přetnutými oky sítě.

Síťovina je připevněna tak, že strany ok jsou rovnoběžné a kolmé k podélné ose kapsy.

Síťovina je z jednoduchého vlákna. Síla vlákna nesmí být větší než 4 mm.

5.  Vložení dílce do síťoviny s kosočtvercovými oky

Je povoleno připevnit obrubu ke čtyřem stranám dílce. Průměr této obruby nesmí být větší než 12 mm.

Délka dílce v nataženém stavu musí být stejná jako délka kosočtvercových ok v nataženém stavu připevněných k podélné straně dílce.

Počet kosočtvercových ok horního panelu připojených k nejmenší straně dílce (tj. 1 m dlouhá strana, která je kolmá na podélnou osu kapsy) se rovná nejméně počtu celých kosočtvercových ok připojených k podélné straně dílce vydělenému 0,7.

6.  Vložení dílce do sítě je zobrazeno níže.

PŘÍLOHA XIVc

DÍLEC SE ČTVERCOVÝMI OKY PRO PLAVIDLA DELŠÍ NEŽ 15 M

1.  Specifikace vrchního dílce se čtvercovými oky

Dílec je obdélníková část ze síťoviny. Síťovina je z jednoduchého vlákna. Oka jsou čtvercového tvaru, tj. všechny čtyři strany síťoviny dílce jsou tvořeny šikmo přetnutými oky sítě. Velikost ok sítí je 120 mm a větší. Dílec je dlouhý nejméně 3 metry, s výjimkou umístění do sítí vlečených plavidly o výkonu motoru nižším než 112 kW, kdy je dlouhý alespoň 2 metry.

2.  Umístění dílce

Dílec je vložen do horního panelu kapsy sítě. Zadní okraj panelu nesmí být dále než 12 m od zatahovací šňůry definované v článku 8 nařízení Komise (EHS) č. 3440/84 ze dne 6. prosince 1984 o připevňování zařízení k vlečným sítím, dánským nevodům a podobným sítím*.

3.  Vložení dílce do síťoviny s kosočtvercovými oky

Mezi podélnou stranou dílce a sousedícím lemovým švem nesmějí být více než dvě otevřená kosočtvercová oka.

Délka dílce v nataženém stavu musí být stejná jako délka kosočtvercových ok v nataženém stavu připevněných k podélné straně dílce. Vzor pro spojení kosočtvercových ok horního panelu kapsy sítě a nejmenší strany dílce jsou tři kosočtvercová oka na jedno čtvercové oko na 80 mm kapsy sítě nebo dvě kosočtvercová oka na jedno čtvercové oko na 120 mm kapsy sítě, s výjimkou krajních řad dílce po obou stranách.

PŘÍLOHA XIVd

DÍLEC SE ČTVERCOVÝMI OKY PRO PLAVIDLA KRATŠÍ NEŽ 15 M

1.  Specifikace vrchního dílce se čtvercovými oky

Dílec je obdélníková část ze síťoviny. Síťovina je z jednoduchého vlákna. Oka jsou čtvercového tvaru, tj. všechny čtyři strany síťoviny dílce jsou tvořeny šikmo přetnutými oky sítě. Velikost ok sítí je 110 mm a větší. Dílec je dlouhý nejméně 3 metry, s výjimkou umístění do sítí vlečených plavidly o výkonu motoru nižším než 112 kW, kdy je dlouhý alespoň 2 metry.

2.  Umístění dílce

Dílec je vložen do horního panelu kapsy sítě. Zadní okraj panelu nesmí být dále než 12 m od zatahovací šňůry definované v článku 8 nařízení (EHS) č. 3440/84.

3.  Vložení dílce do síťoviny s kosočtvercovými oky

Mezi podélnou stranou dílce a sousedícím lemovým švem nesmějí být více než dvě otevřená kosočtvercová oka. Délka dílce v nataženém stavu musí být stejná jako délka kosočtvercových ok v nataženém stavu připevněných k podélné straně dílce. Vzor pro spojení kosočtvercových ok horního panelu kapsy sítě a nejmenší strany dílce jsou tři kosočtvercová oka na jedno čtvercové oko, s výjimkou krajních řad dílce po obou stranách.

* Úř. věst. L 318, 7.12.1984, s. 23.

(1) Věc byla vrácena příslušnému výboru k opětovnému projednání podle čl. 57 odst.2) druhého pododstavce (A7-0342/2012). (2) * Pozměňovací návrhy: nový text či text nahrazující původní znění je označen tučnou kurzívou; vypuštění textu je označeno symbolem ▌. (3) Úř. věst. C 351, 15.11.2012, s. 83  . (4) Úř. věst. L 347, 24.12.2009, s. 6. (5) Úř. věst. L 165, 24.6.2011, s. 1. (6) Úř. věst. L 22, 26.1.2009, s. 1. (7) Úř. věst. L 125, 27.4.1998, s. 1. (8) Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13.

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 22. listopadu 2012 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1185/2003 o odstraňování žraločích ploutví na palubě plavidel (COM(2011)0798 – C7-0431/2011 – 2011/0364(COD))

P7_TA(2012)0449 A7-0295/2012

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Parlamentu a Radě (COM(2011)0798),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a čl. 43 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C7-0431/2011),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 28. března 2012(1),

–  s ohledem na článek 55 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rybolov a stanovisko Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (A7-0295/2012),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

3.  pověřuje svého předsedu, aby postoj Parlamentu předal Radě, Komisi a vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 22. listopadu 2012 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. .../2013, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1185/2003 o odstraňování žraločích ploutví na palubě plavidel

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) č. 605/2013.)

(1) Úř. věst. C 181, 21.6.2012, s. 195..

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 22. listopadu 2012 o prohlášení členských států, že v zájmu Evropské unie souhlasí s přistoupením osmi třetích zemí k Úmluvě o občanskoprávních aspektech mezinárodních únosů dětí z roku 1980 (2012/2791(RSP))

P7_TA(2012)0450 B7-0497/2012

Evropský parlament,

–  s ohledem na čl. 2 odst. 2, čl. 3 odst. 2, čl. 4 odst. 2 písm. j), čl. 81 odst. 3, čl. 216 odst. 1 a čl. 218 odst. 6 písm. b) Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na judikaturu Soudního dvora Evropské unie, zejména na případy 22/70(1) a C-467/98(2) a na stanovisko 1/03(3),

–  s ohledem na návrhy Komise týkající se rozhodnutí Rady o prohlášení členských států, že v zájmu Evropské unie souhlasí s přistoupením Gabunu(4), Andorry(5), Seychel(6), Ruské federace(7), Albánie(8), Singapuru(9), Maroka(10) a Arménie(11) k Haagské úmluvě o občanskoprávních aspektech mezinárodních únosů dětí z roku 1980,

–  s ohledem na to, že Rada dosud nepožádala Parlament o souhlas s těmito rozhodnutími,

–  s ohledem na otázku Komise o prohlášení členských států, že v zájmu Evropské unie souhlasí s přistoupením osmi třetích zemí k Úmluvě o občanskoprávních aspektech mezinárodních únosů dětí z roku 1980 (O-000159/2012 – B7-0367/2012),

–  s ohledem na čl. 115 odst. 5 a čl. 110 odst. 2 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že Haagská úmluva ze dne 25. října 1980 o občanskoprávních aspektech mezinárodních únosů dětí je nesmírně důležitá, protože vytváří systém, který zúčastněným státům umožňuje spolupracovat na hledání řešení případů mezinárodních únosů dětí, neboť stanoví, které soudy jsou příslušné a jaké právo se použije pro určení státu, v němž má dítě pobývat;

B.  vzhledem tedy k tomu, že tato úmluva umožňuje rychlý návrat unesených dětí do země, kde se nachází jejich řádné bydliště;

C.  vzhledem k tomu, že Úmluva se vztahuje pouze na případy týkající se zemí, které ji ratifikovaly nebo k ní přistoupily;

D.  vzhledem k tomu, že s přistoupením nových států musí souhlasit státy, které již jsou stranami úmluvy, aby se úmluva mohla uplatnit na případy týkající se těchto států;

E.  vzhledem k tomu, že z tohoto důvodu je velmi důležité, aby signatářské státy vyjádřily souhlas s přistoupením nových států;

F.  vzhledem k tomu, že Evropská unie již na svém území vykonává pravomoc v oblasti mezinárodních únosů dětí, a to zejména na základě nařízení Rady (ES) č. 2201/2003 o příslušnosti a uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské zodpovědnosti(12) ;

G.  vzhledem k tomu, že z výše uvedeného plyne, že Evropská unie získala výlučnou vnější pravomoc v oblasti mezinárodních únosů dětí;

H.  vzhledem k tomu, že protože úmluva neumožňuje členství mezinárodních organizací, měla by Evropská unie zmocnit členské státy k tomu, aby při vyjadřování souhlasu s přistoupením uvedených států jednaly v jejím zájmu;

I.  vzhledem k tomu, že Rada by proto měla přijmout co nejrychleji kroky k přijetí rozhodnutí, jejichž návrhy předložila Komise, přičemž by měla neprodleně konzultovat s Parlamentem;

J.  vzhledem k tomu, že ačkoli je tato záležitost zjevně naléhavá a z právního hlediska jednoznačná, Rada se rozhodla konzultaci s Parlamentem a přijetí uvedených rozhodnutí odložit a napadnout podstatu těchto rozhodnutí z právních důvodů;

1.  předkládá Radě tato doporučení:

2.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Rada a pro informaci Komisi a stálému úřadu Haagské konference mezinárodního práva soukromého.

(1) Věc 22/70 Komise v. Rada (ERTA), Recueil 1971, s. 263, odstavec 16. (2) Věc C-467/98, Komise v. Dánsko, Recueil 2002, s. I-9519, bod 77. (3) Stanovisko 1/03 o pravomoci Společenství uzavřít novou Luganskou úmluvu o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech) [2006] Sb. rozh. I-1145. (4) COM(2011)0904. (5) COM(2011)0908. (6) COM(2011)0909. (7) COM(2011)0911. (8) COM(2011)0912. (9) COM(2011)0915. (10) COM(2011)0916. (11) COM(2011)0917. (12) Úř. věst. L 338, 23.12.2003, s. 1.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 22.listopadu 2012 o nadcházející Světové konferenci o mezinárodních telekomunikacích (WCIT–2012) v rámci Mezinárodní telekomunikační unie a o případném rozšíření oblasti působnosti mezinárodních telekomunikačních předpisů (2012/2881(RSP))

P7_TA(2012)0451 RC-B7-0498/2012

Evropský parlament,

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/140/ES ze dne 25. listopadu 2009(1), kterou se mění směrnice 2002/21/ES o společném předpisovém rámci pro sítě a služby elektronických komunikací, směrnice 2002/19/ES o přístupu k sítím elektronických komunikací a přiřazeným zařízením a o jejich vzájemném propojení a směrnice 2002/20/ES o oprávnění pro sítě a služby elektronických komunikací,

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/136/ES ze dne 25. listopadu 2009(2), kterou se mění směrnice 2002/22/ES o univerzální službě a právech uživatelů týkajících se sítí a služeb elektronických komunikací, směrnice 2002/58/ES o zpracování osobních údajů a ochraně soukromí v odvětví elektronických komunikací a nařízení (ES) č. 2006/2004 o spolupráci mezi vnitrostátními orgány příslušnými pro vymáhání dodržování zákonů na ochranu zájmů spotřebitele,

–  s ohledem na směrnici Komise 2002/77/ES ze dne 16. září 2002(3) o hospodářské soutěži na trzích sítí a služeb elektronických komunikací,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 17. listopadu 2011 o otevřeném internetu a neutralitě sítí v Evropě(4),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 15. června 2010 o řízení internetu: další kroky(5),

–  s ohledem na rezoluci Rady OSN pro lidská práva A/HRC/20/L13,

–  s ohledem na Komisí předložený návrh rozhodnutí Rady o stanovení postoje k přezkumu mezinárodních telekomunikačních předpisů, který má EU zaujmout na Světové konferenci o mezinárodních telekomunikacích nebo v jejích přípravných orgánech (COM(2012)0430),

–  s ohledem na čl. 110 odst. 2 a 4 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že mezinárodní telekomunikační předpisy byly přijaty na Světové konferenci o administrativní telegrafii a telefonii v Melbourne v roce 1988 a od té doby nedošlo k jejich revizi;

B.   vzhledem k tomu, že 27 členských států Evropské unie patří k signatářům těchto předpisů;

C.  vzhledem k tomu, že Mezinárodní telekomunikační unie (ITU) vyzvala k uspořádání konference, která se má konat od 3. do 14. prosince 2012 v Dubaji pod názvem Světová konference o mezinárodních telekomunikacích (WCIT) a jejímž cílem je dosáhnout dohody na novém znění těchto mezinárodních telekomunikačních předpisů;

1.  vyzývá Radu a Komisi, aby zajistily, aby veškeré změny mezinárodních telekomunikačních předpisů byly slučitelné s acquis EU a prosazovaly cíl a zájem Unie spočívající v propagaci internetu jakožto skutečně veřejného místa, kde jsou respektována lidská práva a základní svobody, zejména svoboda projevu a shromažďování, a které zaručuje dodržování zásad volného trhu, neutralitu sítí a možnosti k podnikání;

2.  vyjadřuje politování nad tím, že jednání v rámci WCIT–12 nebyla dostatečně transparentní a inkluzivní, přestože by výsledky této konference mohly mít značný dopad na veřejné zájmy;

3.   domnívá se, že ITU či jakákoli jednotlivá a centralizovaná mezinárodní instituce není vhodným subjektem k uplatňování regulačních pravomocí v oblasti správy internetu nebo informačních toků;

4.   zdůrazňuje, že některé návrhy na reformu mezinárodních telekomunikačních předpisů, by měly nepříznivý dopad na internet, jeho strukturu, operace na něm probíhající, jeho obsah a bezpečnost, obchodní vztahy, jeho správu a na volný tok informací online;

5.   věří, že v důsledku některých předložených návrhů by se sama ITU mohla stát dominantní silou v různých oblastech internetu, což by mohlo zapříčinit ukončení současného modelu organizace fungující zdola nahoru, do níž je zapojena řada zainteresovaných stran; vyjadřuje své znepokojení nad tím, že pokud budou tyto návrhy přijaty, mohou vážně zasáhnout rozvoj online služeb pro koncové uživatele a jejich přístup k těmto službám, jakož i digitální ekonomiku jako celek; domnívá se, že správa internetu a související regulační otázky by měly být i nadále definovány na komplexní úrovni za účasti řady zainteresovaných stran;

6.   obává se toho, že návrhy na reformu ITU zahrnují i vytvoření nových ziskových mechanismů, které by mohly vzhledem ke zvyšování cen, obtížnému zavádění inovací a omezenému přístupu vážně ohrozit otevřený a konkurenční charakter internetu; připomíná, že internet by měl zůstat nezávislý a otevřený;

7.  podporuje jakékoli návrhy na zachování stávající oblasti působnosti mezinárodních telekomunikačních předpisů a současného mandátu ITU; staví se proti všem návrhům, které by rozšířily oblast působnosti na místa, jako je internet, včetně doménového jména, přidělení IP adresy, směrování internetového provozu a záležitostí souvisejících s obsahem;

8.  vyzývá členské státy, aby zabránily jakýmkoli změnám mezinárodních telekomunikačních předpisů, které by měly negativní vliv na otevřenost internetu, neutralitu sítí, zásadu komunikace typu konec-konec, povinnost poskytovat univerzální službu a participativní správu svěřenou mnoha aktérům, jako např. vládám, nadnárodním institucím, nevládním organizacím, velkým i malým podnikům, technologickému společenství a všeobecně internetovým uživatelům a spotřebitelům;

9.  vyzývá Komisi, aby jménem Evropské unie na základě souhrnných podnětů od celé škály zainteresovaných stran koordinovala jednání o revizi mezinárodních telekomunikačních předpisů, a to prostřednictvím strategie, jejímž prvořadým cílem bude zajistit a zachovat otevřený charakter internetu a chránit práva a svobody uživatelů internetu uplatňované online;

10.  připomíná, že je důležité zajistit rozsáhlé služby typu „best-effort“, podporovat inovace a svobodu projevu, zaručit hospodářskou soutěž a vyhnout se vzniku nové digitální propasti;

11.  zdůrazňuje, že v mezinárodních telekomunikačních předpisech (ITR) by mělo být uvedeno, že doporučení ITU jsou nezávazné dokumenty, které podporují osvědčené postupy;

12.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.

(1) Úř. věst. L 337, 18.12.2009, s. 37. (2) Úř. věst. L 337, 18.12.2009, s. 11. (3) Úř. věst. L 249, 17.9.2002, s. 21. (4) Přijaté texty, P7_TA(2011)0511. (5) Úř. věst. C 236 E, 12.8.2011, s. 33.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 22. listopadu 2012 o konferenci o změně klimatu v katarském Dohá (COP 18) (2012/2722(RSP))

P7_TA(2012)0452 B7-0496/2012

Evropský parlament,

–  s ohledem na Rámcovou úmluvu Organizace spojených národů o změně klimatu (UNFCCC) a na Kjótský protokol k této úmluvě,

–  s ohledem na výsledky konference OSN o změně klimatu, která se konala na Bali v roce 2007, a na akční plán z Bali (rozhodnutí 1/COP 13),

–  s ohledem na 15. konferenci smluvních stran (COP 15) úmluvy UNFCCC a pátou konferenci smluvních stran, na které se setkaly smluvní strany Kjótského protokolu (COP/MOP 5), konané v dánské Kodani ve dnech 7. až 18. prosince 2009, a s ohledem na Kodaňskou dohodu,

–  s ohledem na 16. konferenci smluvních stran (COP 16) úmluvy UNFCCC a šestou konferenci smluvních stran, na níž se setkávají smluvní strany Kjótského protokolu (COP/MOP 6), konanou ve dnech 29. listopadu až 10. prosince 2010 v mexickém Cancúnu, a s ohledem na cancúnské dohody,

–  s ohledem na 17. konferenci smluvních stran (COP 17) úmluvy UNFCCC a na sedmou konferenci smluvních stran, na níž se setkávají smluvní strany Kjótského protokolu (COP/MOP 7), konanou ve dnech 28. listopadu až 9. prosince 2011 v jihoafrickém Durbanu, a zejména s ohledem na přijatá rozhodnutí, včetně Durbanské platformy pro posílenou činnost,

–  s ohledem na nadcházející 18. konferenci smluvních stran (COP 18) úmluvy UNFCCC a na 8. konferenci smluvních stran, na níž se setkávají smluvní strany Kjótského protokolu (COP/MOP 8), která se bude konat ve dnech 26. listopadu až 8. prosince 2012 v katarském Dohá,

–  s ohledem na balíček opatření EU v oblasti klimatu a energetiky z prosince 2008,

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2008/101/ES ze dne 19. listopadu 2008, kterou se mění směrnice 2003/87/ES za účelem začlenění činností v oblasti letectví do systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství(1),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 4. února 2009 nazvané „2050: Budoucnost začíná dnes – doporučení pro budoucí integrovanou politiku EU v oblasti změny klimatu“(2),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 25. listopadu 2009 o strategii EU pro konferenci o změně klimatu v Kodani (COP 15)(3), na usnesení ze dne 10. února 2010 o výsledku kodaňské konference o změně klimatu (COP 15)(4), na usnesení ze dne 25. listopadu 2010 o konferenci o změně klimatu v Cancúnu (COP 16)(5), a na usnesení ze dne 16. listopadu 2011 o konferenci o změně klimatu v Durbanu (COP 17)(6)

–  s ohledem na své usnesení ze dne 15. března 2012 k plánu přechodu na konkurenceschopné nízkouhlíkové hospodářství do roku 2050(7),

–  s ohledem na závěry ze zasedání Rady ze dne 9. března 2012 o činnosti navazující na 17. konferenci smluvních stran (COP 17) Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (UNFCCC) a s ohledem na 7. zasedání smluvních stran Kjótského protokolu (CMP 7) konané ve dnech 28. listopadu až 9. prosince 2011 v jihoafrickém Durbanu,

–  s ohledem na závěry zasedání Rady ze dne 15. května 2012 o změnách klimatu – financování rychlého startu,

–  s ohledem na závěry zasedání Rady ze dne 18. července 2011 o klimatické diplomacii EU,

–  s ohledem na souhrnnou zprávu Programu OSN pro životní prostředí (UNEP) nazvanou „Bridging the Emissions Gap“,

–  s ohledem na společné prohlášení Rady, zástupců vlád členských států zasedajících v Radě, Evropského parlamentu a Komise ze dne 20. prosince 2005 o rozvojové politice Evropské unie nazvané „Evropský konsensus“, zejména s ohledem na jeho body 22, 38, 75, 76 a 105(8),

–  s ohledem na Deklaraci tisíciletí Organizace spojených národů ze dne 8. září 2000, v níž jsou stanoveny rozvojové cíle tisíciletí jako cíle vypracované společně mezinárodním společenstvím ve snaze odstranit chudobu,

–  s ohledem na závazky přijaté na summitu G20 v Pittsburghu ve dnech 24.–25. září 2009 na snížení dotací na fosilní paliva ve střednědobém horizontu a poskytnutí cílené podpory, aby se umožnilo nejchudším zemím přizpůsobit se změně klimatu,

–  s ohledem na jedenácté zasedání Konference smluvních stran (COP 11) o biologické rozmanitosti, které proběhlo v indickém Hajdarabádu ve dnech 8. až 19. října 2012,

–  s ohledem na otázky k ústnímu zodpovězení (O-000160/2012 - B7-0364/2012 a O-000161/2012 - B7-0365/2012), které podle článku 115 jednacího řádu položil Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin, a s ohledem na prohlášení Rady a Komise,

–  s ohledem na čl. 115 odst. 5 a čl. 110 odst. 2 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že rozhodnutí učiněná v rámci Durbanské platformy pro posílenou činnost (Durbanský soubor opatření) uznávají, že změny klimatu jsou pro lidskou společnost a naši planetu naléhavou hrozbou, která může být nevratná, a že je tedy zapotřebí, aby se jimi zabývaly všechny smluvní strany na mezinárodní úrovni;

B.  vzhledem k tomu, že Durbanský soubor opatření v zásadě položil základy k tomu, aby bylo do roku 2015 dosaženo ucelené, ambiciózní, mezinárodní právně závazné dohody všech smluvních stran, která má být uplatněna do roku 2020;

C.  vzhledem k tomu, že konference v Dohá (COP 18) musí navázat na dynamiku, které bylo dosaženo v Durbanu, a zajistit tak, aby se i nadále usilovalo o celosvětovou právně závaznou dohodu a aby jí do roku 2015 bylo dosaženo;

D.  vzhledem k tomu, že taková celosvětová, právně závazná dohoda musí být v souladu se zásadou „společné, ale rozlišené odpovědnosti a příslušných schopností“, ale zároveň musí uznat, že je zapotřebí, aby všichni hlavní producenti emisí přijali ambiciózní a dostatečné cíle a odpovídající politická opatření v oblasti snižování emisí skleníkových plynů odrážející vývoj schopností;

E.  vzhledem k tomu, že Durbanský soubor opatření neodráží dostatečně potřebné kroky pro zmírňování změny klimatu do roku 2020 a že stávající závazky a přísliby nejsou dostatečné, má-li být dosaženo „cíle 2 ºC“ ve srovnání s předindustriální úrovní, tj. omezení celkového nárůstu průměrné roční teploty zemského povrchu na 2 ºC, a proto se konference v Dohá musí těmito otázkami zabývat zcela prioritně,

F.  vzhledem k tomu, že podle vědeckých důkazů, které předložil Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC), cíl 2 °C vyžaduje, aby celosvětové emise skleníkových plynů dosáhly vrcholu nejpozději v roce 2015 a byly do roku 2050 sníženy alespoň o 50 % ve srovnání s hodnotami z roku 1990 a poté nadále klesaly; vzhledem k tomu, že EU by tedy měla prosazovat konkrétní opatření pro všechny hlavní producenty emisí a jejich skutečné zavádění nejpozději do roku 2020;

G.  vzhledem k tomu, že z nedávných vědeckých poznatků vyplývá, že účinky změny klimatu jsou rychlejší a výraznější, než se dříve předpokládalo, například v oblasti Arktidy;

H.  vzhledem k tomu, že podle Mezinárodní energetické agentury se počítá se zvýšením celosvětové poptávky po energii mezi roky 2010 a 2035 o jednu třetinu; vzhledem k tomu, že převážná část rostoucí poptávky a emisí bude pocházet z rozvíjejících se ekonomik; vzhledem k tomu, že na nehospodárnou spotřebu fosilních paliv jsou vypláceny dotace ve výši 400 miliard USD;

I.  vzhledem k tomu, že dekarbonizace odvětví energetiky a průmyslu prostřednictvím uplatňování inovací by představovala výhodu pro EU, která je průkopníkem na rostoucím celosvětovém trhu se zbožím a službami souvisejícími s energií;

J.  vzhledem k tomu, že celosvětové inovace v odvětví udržitelné energie (jak na úrovni produkce, tak na úrovni uživatelů) vytvářejí pracovní místa, podporují hospodářský růst, zvyšují energetickou nezávislost a napomáhají péči o čistší svět, v němž bude zmírňována změna klimatu a budou zajištěny dostatečné dodávky energie;

K.  vzhledem k tomu, že investice do energetiky mají často životnost 30 let i více a že plánování nových projektů a politik je dlouhodobé, což podtrhuje celosvětovou naléhavost nových opatření v odvětví energetiky;

L.  vzhledem k tomu, že prospěšné inovace v oblasti energetických a dopravních systémů vyžadují rozsáhlejší výzkum;

M.  vzhledem k tomu, že by EU s ohledem na své technologické a hospodářské možnosti měla zaujmout vůdčí úlohu v ochraně klimatu, aby tak dokázala vážnost, s níž přistupuje ke svému úsilí;

N.  vzhledem k tomu, že bez dosažení shody ohledně spravedlivého rozdělení dlouhodobého úsilí o zmirňování změny klimatu nelze v roce 2015 dosáhnout právně závazné dohody;

O.  vzhledem k tomu, že se vyspělé země na konferenci COP 16 v Cancúnu (2010)zavázaly , že do roku 2020 poskytnou 100 miliard USD „nových a dodatečných“ finančních prostředků ročně na potřeby boje proti změně klimatu v rozvojových zemích; vzhledem k tomu,že se však dosud nedospělo k mezinárodně schválené definici toho, co skutečně znamenají „nové a dodatečné“;

P.  vzhledem k tomu, že pro roce 2012 jakožto posledního roku financování rychlého startu (30 miliard USD po dobu tří let podle závazku z Kodaně), není jisté, do jaké míry budou poskytovány finance na boj proti změně klimatu;

Q.  vzhledem k tomu, že celosvětově pochází přibližně 20 % emisí skleníkových plynů z odlesňování a jiných forem využívání půdy a změn ve využívání půdy; a vzhledem k tomu, že agrolesnictví omezuje emise CO2 vyšším ukládáním uhlíku a diverzifikací příjmů místních komunit snižuje chudobu;

R.  vzhledem k tomu, že zlepšení lesní správy je nezbytným předpokladem k tomu, aby se trvale zamezovalo odlesňování;

Durbanská platforma pro posílenou činnost

1.  vítá zřízení pracovní skupiny ad hoc pro Durbanskou platformu pro posílenou činnost a poukazuje na to, že dle rozhodnuti 1/CP 17 je zapotřebí, aby tato skupina začala co nejdříve pracovat na vzniku protokolu, právního nástroje nebo dohody s právním účinkem v rámci Úmluvy vztahující se na všechny smluvní strany, a aby svou práci dokončila co nejdříve, nejpozději však do roku 2015; dále poukazuje na to, že práce této skupiny se musí opírat o informace uvedené v páté hodnotící zprávě Mezinárodního panelu pro změnu klimatu (IPCC), která má být vypracována do roku 2014; rovněž vítá proces vedoucí ke zvýšení cílových úrovní smluvních stran před rokem 2020;

2.  zdůrazňuje, že pokud má Durbanská platforma pro posílenou činnost splnit své poslání v oblasti klimatu, musí její jádro tvořit spravedlivě rozdělené a společné, byť rozlišné odpovědnosti a příslušné schponosti;

3.  poukazuje na to, že dle Durbanského souboru opatření je také zapotřebí, aby bylo dohod pracovní skupiny ad hoc pro dlouhodobou spolupráci (AWG–LCA) dosaženo před konferencí v Dohá;

4.  zdůrazňuje, že je třeba, aby nový právní nástroj zajišťoval opatření na zmírnění změny klimatu, která budou v souladu s celosvětovým uhlíkovým rozpočtem a budou splňovat požadavek udržení změny klimatu pod hranicí 2 °C v porovnání s hodnotami před industrializací, spolu s prostředky pro nezbytná opatření v oblasti klimatu v rozvojových zemích stejně jako důsledné účetnictví, monitorování a podávání zpráv a důsledné režimy vymáhání a dodržování;

5.  se značným znepokojením poukazuje na to, že určité smluvní strany svým postojem během rozhovorů v Bonnu, konaných v květnu 2012, pokroku brání, nicméně vítá malý, ale znatelný pokrok při sbližování názorů, kterého bylo dosaženo během neformálního dodatečného zasedání v thajském Bangkoku ve dnech 30. srpna až 5. září 2012;

6.  vyzývá, aby před vytvořením pracovní skupiny ad hoc pro dlouhodobou spolupráci došlo k dalšímu vyjasnění a dohodě o srovnatelnosti úsilí a společném účetnictví rozvinutých smluvních stran, které nepřistoupily ke Kjótskému protokolu;

7.  zdůrazňuje, že EU musí jít příkladem prováděním svých závazků a demonstrací cílů v oblasti zmírňování změny klimatu i v oblasti financování; je proto přesvědčen, že je odpovědností všech orgánů EU, aby se před uskutečněním konference v Dohá zapojily do intenzivní diplomatické činnosti v oblasti klimatu a budování mezinárodních aliancí, aby zajistily dodržení závazků vyplývajících z Durbanského souboru opatření, zefektivnění procesu UNFCCC a dosažení dohody o novém mnohostranném režimu do roku 2015; zdůrazňuje, že je důležité vyjasnit, jakým způsobem budou zásady úmluvy uplatňovány po roce 2020, aby všechny smluvní strany mohly přijmout závazky; zastává názor, že nový na trhu založený mechanismus stanovený v rámci COP 17 je v této souvislosti zvláště důležitý, a doufá, že pracovní skupina ad hoc pro dlouhodobou spolupráci při vypracovávání postupů a procesů pro tento mechanismus uspěje;

Kjótský protokol - druhé kontrolní období

8.  bere na vědomí rozhodnutí smluvních stran tak, jak se odráží v durbanském souboru opatření, společně zahrnující přibližně 15 % celosvětových emisí, jež je důvodem, proč musí EU zintenzívnit své úsilí o nalezení řešení pro společná opatření zahrnující všechny hlavní aktéry na místě, aby se dohodly, jako na dalším kroku, na druhém kontrolním období Kjótského protokolu, které začne dne 1. ledna 2013 jako přechod k novému, účinnějšímu a souhrnnějšímu právně závaznému mezinárodnímu režimu zavazujícímu všechny smluvní strany, jenž by vstoupl v platnost do roku 2020;

9.  bere na vědomí neúčast USA, Ruska, Japonska a Kanady na případném druhém kontrolním období Kjótského protokolu a nejistou účast Austrálie a Nového Zélandu; konstatuje přetrvávající absenci cílů na snížení emisí v rozvojových zemích, jako např. v Číně, Indii, Brazílii a Indonésii;

10.  vyzývá k přijetí nezbytných změn během konference v Dohá, aby ihned mohlo být přechodně zahájeno druhé kontrolní období Kjótského protokolu;

11.  poukazuje na závazek, který je součástí rozhodnutí 1/CMP 7 Durbanského souboru opatření a podle kterého má být na konferenci v Dohá stanoven termín ukončení druhého kontrolního období, podporuje osmileté kontrolní období, které skončí dne 31. prosince 2020,

12.  zdůrazňuje, že je třeba, aby kvantifikované cíle na omezení nebo snížení emisí (QELRO v rámci aktuálně funkční struktury Kjótského protokolu), které měly být předloženy smluvními stranami do května 2012, byly v souladu s rozhodnutím 1/CMP 7 na konferenci v Dohá přijaty jako změny Kjótského protokolu; vyzývá ty smluvní strany přílohy B, jež tak dosud neučinily, aby předložily své kvantifikované cíle na omezení nebo snížení emisí, a vítá v tomto směru úvodní předložení ze strany EU; zdůrazňuje, že převod jednotek přiděleného množství (AAU) do druhého kontrolního období by narušil celistvost Kjótského protokolu; zdůrazňuje, že budou-li členské státy moci převádět jednotky přiděleného množství, nebude mít Kjótský protokol reálný dopad na zmírnění změny klimatu;

13.  vítá návrh Skupiny 77 a Číny účinně omezit a minimalizovat využívání přebytku; konstatuje, že EU dosud nepředložila návrh na řešení přebytků jednotek přiděleného množství; připomíná, že Lisabonská smlouva stanoví, že Rada Evropské unie se usnáší kvalifikovanou většinou při schvalování obecných opatření (článek 16 Smlouvy o EU) a během postupu projednávání mezinárodních smluv a přistupování k nim (článek 218 Smlouvy o fungování EU);

14.  znovu opakuje svoji výzvu, aby byl reformován mechanismus čistého rozvoje (CDM) tím, že budou stanovena přísná pravidla kvality zajišťující, aby s ním spojené projekty měly dostatečně vysokou úroveň a pomohly spolehlivě, ověřitelně, skutečně a dodatečně snižovat emise, přispívaly k udržitelnému rozvoji rozvojových zemí a předcházely nenáležitému využívání tohoto mechanismu projekty infrastruktury s vysokými emisemi uhlíku; domnívá se, že se CDM musí do budoucna omezit na nejméně rozvinuté země;

Nedostatečná úroveň zmírňování

15.  zdůrazňuje naléhavou potřebu, aby všechny smluvní strany především splnily své závazky, ale rovněž zvýšily své cílové úrovně od současnosti do roku 2020 s cílem zaručit, aby nedošlo k překročení cíle 2 °C; zejména opakuje, že je naléhavě potřeba dosáhnout pokroku při překonání „gigatunového rozdílu“ mezi vědeckými zjištěními a současnými závazky smluvních stran a přijmout závazné závazky a kroky zaměřené na ambicióznější snížení emisí, než je snížení obsažené v kodaňské dohodě a založené na zásadě „společné ale rozlišené odpovědnosti a příslušných schopností“, znamenající, že nejchudší země by měly, prostřednictvím finanční a technologické pomoci, ale rovněž pomocí opatření na budování kapacit být schopny přímého přechodu k vyspělým nízkouhlíkových energetickým a hospodářským systémům; zejména vyzývá smluvní strany. aby přijaly naléhavá opatření nejpozději s účinkem v roce 2015 na snížení emisí z mezinárodní letecké a námořní dopravy a z dalších příslušných odvětví a na snížení částečně fluorovaných uhlovodíků (HFCs), elementárního uhlíku, methanu a dalších látek s krátkodobým dopadem na klima, s cílem snížit nesoulad s cílem 2 ºC;

16.  vyzývá, aby bylo v Dohá přijato rozhodnutí, kterým se stanoví rozsah globálního deficitu a trvalé sledování umožňující přijmout potřebná opatření k překonání tohoto deficitu;

17.  naléhavě vyzývá Komisi a kyperské předsednictví, aby nalezly spojence pro překonání „gigatunového rozdílu“, tj. rozdílu mezi stávajícími úrovněmi cílových hodnot a úrovněmi potřebnými k udržení globálního oteplování pod hranicí 2 °C;

18.  uznává, že účinné snižování dotací na fosilní paliva by významným způsobem přispělo k překonání deficitu v oblasti zmírňování;

19.  připomíná, že podle poznatků uvedených ve čtvrté hodnotící zprávě Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) musí průmyslové země do roku 2020 snížit objem svých vnitrostátních emisí o 25–40 % oproti hodnotám z roku 1990 a rozvojové země by jako celek měly dosáhnout podstatně nižší míry růstu emisí oproti současným předpovědím, řádově o 15–30 % do roku 2020; připomíná dále, že celkové globální emise musí dosáhnout svého vrcholu před rokem 2020 a vyzývá k zahájení otevřené diskuse o účinnějších politických strategií k překonání deficitu v oblasti zmírňování;

20.  zdůrazňuje, že je třeba se opírat o spolehlivou vědeckou základnu, již poskytuje IPCC, jehož struktura i postupy prošly zásadní reformou, a v této souvislosti zdůrazňuje význam závěrů páté hodnotící zprávy (IPCC AR5), která má být vypracována do roku 2014;

21.  připomíná, že je v zájmu EU usilovat o cíl v oblasti ochrany klimatu ve výši 30 % do roku 2020, a vytvořit tak udržitelný růst, nová pracovní místa a snížit závislost na dovozech energie;

22.  vítá navrhované začlenění cancúnských dohod do právních předpisů EU, kterým se pro smluvní strany, které jsou rozvinutými zeměmi, vytváří strategie rozvoje nízkouhlíkového hospodářství a zdůrazňuje význam poskytování finanční a technické podpory smluvním stranám, které jsou rozvojovými státy, na podporu přijetí a provádění plánů rozvoje nízkouhlíkového hospodářství; konstatuje, že tyto plány a strategie by měly určovat směr vývoje politik a činností zahrnujících včasná opatření na vnitrostátní úrovni s cílem předejít patové situaci, kdy budou jednotlivé země blokovány investicemi a infrastrukturami s vysokými emisemi uhlíku, i krátkodobé a střednědobé cíle v oblasti energetické účinnosti a energie z obnovitelných zdrojů;

Financování opatření v oblasti klimatu

23.  zdůrazňuje, že je naléhavě nutné zabránit poklesu financování po roce 2012 (kdy končí období financování rychlého startu) a snažit se najít způsob, jak zajistit financování opatření týkajících se klimatu v období mezi roky 2013–2020 z různých zdrojů; vyjadřuje přesvědčení, že zásadní pro urychlení procesu transformace jsou konkrétní závazky financování na období 2013–2020, jež umožní mnoha rozvojovým zemím vyhnout se závislosti na fosilních palivech a podpoří úsilí těchto zemí o zmírnění změny klimatu a o přizpůsobení se této změně; připomíná, že většina členských států stále nepřijala žádné závazky týkající se financování opatření v oblasti klimatu po roce 2013;

24.  se znepokojením konstatuje, že i když se rozvinuté země zavázaly poskytnout 100 miliard USD ročně na financování boje proti změně klimatu do roku 2020, zdaleka neexistuje mezinárodně schválená definice, co tyto „nové a dodatečné“ prostředky skutečně znamenají;

25.  zdůrazňuje, že měření, ověřování a sledování prostředků na boj proti změně klimatu, spolu s tím, že budou skutečně dodatečnými, je zásadní a vyžaduje mezinárodně schválenou definici; vyzývá EU, aby vyvinula společný přístup k zajištění toho, aby oficiální rozvojová pomoc (OSA) nebyla odkloněna od stávajících rozvojových cílů, ale byla skutečně dodatečná;

26.  vítá úsilí, které věnuje pracovní program dlouhodobého financování oblasti zdrojů dlouhodobého financování a potřebě financování v rozvojových zemí, a s potěšením očekává projednávání zprávy spolupředsedů v Dohá;

27.  domnívá se, že financování opatření v oblasti klimatu v rozvojových zemích musí řešit negativní dopad změny klimatu, které tyto země již v současnosti pociťují, napomáhat větší odolnosti, zejména v nejchudších a nejzranitelnějších zemích a přispívat k nápravě nedostatečného plnění cílů v oblasti zmírňování do roku 2020 a k udržitelnému rozvoji;

28.  v této souvislosti zdůrazňuje, že je třeba nalézt inovativní dodatečné zdroje financování (mezinárodní daně z finančních transakcí a mezinárodní daně z letecké a lodní dopravy);

29.  vyzývá Komisi, aby zajistila, aby bylo takové financování nové a dodatečné a aby dále podpořila inovativní zdroje financování;

30.  zdůrazňuje potenciál, který v sobě nese zrušení dotací na fosilní paliva, významně snížit jak náklady, tak i emise skleníkových plynů; vyzývá k tomu, aby byly v Dohá přijaty plány na postupné snižování dotací na fosilní paliva v rozvinutých i rozvojových zemích, především v zemích uvedených v příloze I;

31.  vítá vytvoření výboru Zeleného klimatického fondu (GCF) a očekává rozhodnutí o sídle sekretariátu Zeleného klimatického fondu v Dohá; konstatuje, že na konferenci v Dohá je třeba přijmout další rozhodnutí, aby mohl GCF fungovat, jak bylo odsouhlaseno v cancúnských dohodách, zejména pokud jde o jeho vybavení počátečním kapitálem, a zdůrazňuje, že je třeba, aby smluvní strany poskytly finanční podporu pro zprovoznění GCF; uznává, že pro schopnost nejméně rozvinutých zemí zmirňovat změnu klimatu a přizpůsobovat se jí, je zásadně Zelený klimatický fond zcela zásadní a že je nesmírně důležité přijmout v této oblasti konkrétní finanční závazky;

32.  zdůrazňuje, že v cancúnských dohodách je jasně stanoveno, že prostředky poskytované rozvojovým zemím prostřednictvím GCF mají být „nové “ a „dodatečné“ ke stávající rozvojové pomoci;

33.  připomíná, že i když chudé země přispěly ke zvýšení koncentrací skleníkových plynů v atmosféře nejméně, jsou změnou klimatu nejvíce ohroženy a mají nejméně možností se této změně přizpůsobit;

34.  zdůrazňuje, že zajištění soudržnosti politik a zohledňování životního prostředí v rozvojových projektech je klíčem k účinné strategii EU pro zmírňování dopadů změny klimatu a přizpůsobení se této změně;

35.  vyzývá EU a její členské státy, aby podporovaly zásahy ve prospěch chudých v rozvojových zemích, které by zvýšily životní úroveň nejchudších obyvatel; naléhavě žádá zejména, aby EU zajistila dostupnost finančních prostředků pouze pro podporu těch cest rozvoje, jež jsou šetrné k životnímu prostředí, což znamená, že bude postupně docházet k účinnému omezování přímé nebo nepřímé pomoci EU odvětví fosilních paliv (tj. prostřednictvím úvěrových záruk od EIB, vývozních úvěrových agentur atd.) v souladu se závazkem, který EU přijala v roce 2009 na vrcholné schůzce skupiny G20 v Pittsburghu;

36.  zdůrazňuje, že současná hospodářská krize se nesmí stát záminkou pro nečinnost nebo odmítnutí finančních prostředků na opatření zaměřená na přizpůsobení se změně klimatu v rozvojových zemích; poukazuje na to, že vytvoření nízkouhlíkového hospodářství je ve skutečnosti jedním z důležitých kroků k řešení krize;

37.  vyzývá průmyslově vyspělé země, aby rozvojovým zemím poskytly odpovídající finanční a technologickou podporu pro zavádění udržitelných, účinných technologií;

38.  vyjadřuje přesvědčení, že tato opatření musí respektovat zájmy a priority rozvojových zemí, zahrnovat místní znalosti, podporovat spolupráci mezi jižními zeměmi a úlohu drobného a středního zemědělství, respektovat přírodu a životní prostředí;

39.  zdůrazňuje, že financování opatření na ochranu klimatu by mělo být realizováno ve formě nového doplňkového financování, které rozšiřuje stávající rozvojovou pomoc;

40.  připomíná EU a jejím členským státům, že oficiální rozvojová pomoc je pro hlavní potřeby rozvoje, jakými jsou zdraví či vzdělání, klíčovým způsobem financování, a tudíž by neměla být přesměrována na financování opatření v oblasti změn klimatu; vyzývá EU a její členské státy, aby zajistily dostatečné finanční prostředky pro dosažení rozvojových cílů tisíciletí a zároveň pro zmírnění změny klimatu a přizpůsobení se této změně;

Využívání půdy, změny ve využívání půdy a lesnictví (LULUCF)

41.  vítá přijetí rozhodnutí 2/CMP.7 na konferenci v Durbanu a považuje ho za důležitý krok vpřed při zavádění přísných účetních předpisů v oblasti využívání půdy, změny ve využívání půdy a lesnictví (LULUCF); poukazuje na to, že tímto rozhodnutím je ustanoven dvouletý pracovní program, který má prověřit potřebu ucelenějšího účetnictví s cílem zajistit ekologicky vyvážený příspěvek tohoto odvětví ke snižování emisí;

42.  připomíná, že značné množství emisí skleníkových plynů v rozvojových zemích vzniká kvůli změnám ve využívání půdy a v důsledku zemědělské činnosti; vyzývá EU k podpoře agrolesnictví nebo ekologického zemědělství, především v nejméně rozvinutých zemích, jelikož obě tato odvětví přispívají k diverzifikaci zdrojů příjmů místních společenství, a tím pomáhají zmírňovat dopady změny klimatu a chudobu;

43.  připomíná, že výroba agropaliv z potravinářských plodin (jakými jsou např. olejnatá semena, palmový olej, cukrová řepa a pšenice) by případně mohla vést k obrovské poptávce po půdě a ohrozit obyvatele chudých zemí, jejichž živobytí závisí na přístupu k půdě a přírodním zdrojům;

44.  považuje za politováníhodné, že „kritéria udržitelnosti“ uvedená ve směrnici o energiích z obnovitelných zdrojů a směrnici o jakosti paliv s ohledem na biopaliva jsou ve svém rozsahu omezená a nedostatečná, a tudíž se nemohou vyrovnat s negativními důsledky rozšiřování agropaliv, zejména prostřednictvím nepřímé změny využívání půdy (ILUC); vyzývá EU, aby zdokonalila svá kritéria udržitelnosti a certifikace s ohledem na biopaliva s cílem zajistit konzistentnost s jejím závazkem bojovat proti změně klimatu a s její právní povinností, pokud jde o soudržnost politik ve prospěch rozvoje, jak je upravena v článku 208 Lisabonské smlouvy;

45.  opakuje, že rostoucí využívání biomasy by mohlo vést k intenzivnější těžbě dřeva a ke snížení zásob uhlíku v lesích, což by mohlo ohrozit cíl EU omezit růst teploty na 2°C; žádá EU a její členské státy, aby uznaly pouze ta agropaliva, která výrazně snižují emise skleníkových plynů, nezpůsobují žádné významné problémy, co se týče využívání půdy, neohrožují potravinovou bezpečnost obyvatel a nepředstavují nebezpečí ve formě zakonzervování konfliktů; v této souvislosti naléhavě vyzývá Komisi, aby pro biomasu vytvořila právně závazná kritéria udržitelnosti s cílem začlenit výpočty ILUC do stávajících kritérií udržitelnosti pro agropaliva a zahrnout výpočty ILUC a uhlíkového dluhu do kritérií udržitelnosti pro bioenergii;

Snižování emisí z odlesňování a znehodnocování lesů v rozvojových zemích (REDD+)

46.  vítá rozhodnutí ohledně financování, ochranných opatření a referenčních úrovní, která byla přijata v Durbanu; je přesvědčen, že se v Dohá musí pokročit především v otázkách technického posouzení referenčních hodnot pro lesy; dále konstatuje, že REDD+ zastává důležitou úlohu při řešení problému nedostatečné úrovně zmírňování do roku 2020;

47.  zdůrazňuje, že v souladu s Rámcovou úmluvou OSN o změně klimatu se bude REDD+ financovat z veřejných zdrojů a vyzývá smluvní strany, aby daly jasně najevo svůj silný politický závazek najít pro financování inovativní řešení;

48.  nesouhlasí s obchodováním s emisemi souvisejícími s lesním hospodářstvím a začleněním REDD+ na trh s uhlíkem, což by vedlo k přidělení nadměrného počtu povolenek a k dalšímu snížení ceny uhlíku;

49.  zdůrazňuje, že úspěšné provádění REDD+ závisí na transparentnosti a rozvoji přísných systémů monitorování;

50.  uznává, že ve vypořádání se s emisemi z lesního hospodářství hraje REDD+ důležitou roli; trvá na tom, že REDD+ by nemělo mařit jakýkoli pokrok dosud učiněný prostřednictvím koncepce FLEGT (prosazování práva, správa a obchod v oblasti lesnictví), obzvlášť pokrok týkající se správy v oblasti lesnictví a vyjasnění a uznání zvykové držby; vyzývá EU, aby usilovala o silnější a podrobnější sociální záruky a záruky týkající se správy a životního prostředí pro projekty REDD+, včetně ochranných mechanismů, které by zajistily, že nebude docházet k porušování práv obyvatel žijících v lesích;

51.  zastává názor, že systém financování ochrany lesů musí být zvlášť stabilní a dlouhodobý; zdůrazňuje, že ke zhoršování kvality lesů může docházet opětovně, pokud míra financování klesne pod určitou úroveň;

Mezinárodní letecká a námořní doprava

52.  opakuje své výzvy k vytvoření mezinárodních nástrojů, včetně celosvětových cílů v oblasti snižování emisí, s cílem omezit klimatický dopad mezinárodní letecké a námořní dopravy; nadále podporuje začlenění letectví do evropského systému pro obchodování s emisemi;

53.  vyzývá členské státy, aby všechny příjmy z dražby povolenek pro letectví využily od roku 2013 v rozvojových zemích jako příspěvky k navýšení finančních prostředků na opatření v oblasti klimatu;

Ochrana klimatu, zejména v době hospodářské krize

54.  zdůrazňuje, že současná hospodářská krize jednoznačně prokázala, že blahobyt může z dlouhodobého hlediska zajistit pouze udržitelné hospodářství a že jedním z hlavních pilířů tohoto udržitelného hospodářství je ochrana klimatu; zdůrazňuje, že dosud nikdy nebylo tak důležité vyjasnit důvody přijetí politických opatření v oblasti ochrany klimatu, tzn. umožnit většímu počtu lidí vysokou životní úroveň a zároveň zajistit zdroje a prostor pro rozvoj i pro budoucí generace;

55.  znovu opakuje, že úkoly v oblasti změny klimatu nelze řešit izolovaně, nýbrž výhradně v kontextu udržitelného rozvoje, průmyslové politiky a politiky v oblasti zdrojů;

Strukturální reforma

56.  je toho názoru, že jedním z důvodů úspěchu Durbanské konference bylo, že položila základ k překonání dřívějšího důsledného rozlišování mezi „smluvními stranami“ a „pozorovateli“, mezi „rozvinutými zeměmi“ a „rozvojovými zeměmi“, jakož i mezi „zeměmi, které jsou zahrnuty do přílohy I“ a „zeměmi, které do přílohy I zahrnuty nejsou“, a žádá proto všechny účastníky, aby usilovali o vytvoření nové celostní a komplexnější struktury budoucích jednání;

57.  je toho názoru, že stávající systém „závazků a přezkumu“ nepřinese zásadní změny, které jsou pro boj proti změně klimatu z dlouhodobého hlediska zásadní, a naléhavě proto vyzývá všechny smluvní strany, aby zvážily i jiné přístupy;

58.  zdůrazňuje, že problém změny klimatu nemá žádné zázračné řešení, a proto připomíná řadu možností jak dosáhnout potřebného snížení emisí, a co je důležitější, potřebné změny smýšlení; vítá v této souvislosti skutečnost, že řada zemí již přijala ambiciózní opatření na zmírnění změny klimatu a vyzývá, aby Rámcová úmluva OSN o změně klimatu představovala platformu k posílení transparentnosti vývoje na místě;

Transformace směrem k udržitelnému hospodářství a průmyslu

59.  je znepokojen skutečností, že podle údajů IAE dosáhly v roce 2011 emise CO2 vzniklé spalováním fosilních paliv rekordní výše; připomíná, že plánované globální zvýšení spotřeby energie bude založeno na rozvoji všech energetických zdrojů; domnívá se proto, že má-li EU stavět na své konkurenční výhodě v udržitelných technologiích a odborných znalostech, nesmí polevit v úsilí o přeměnu svého hospodářství v udržitelné hospodářství; věří, že by EU měla podpořit mezinárodní šíření technologií šetrných k životnímu prostředí, včetně technologií v odvětví energie z obnovitelných zdrojů, inovativních a účinných technologií v oblasti fosilních paliv a zejména energeticky účinných technologií;

60.  vyzývá k užší koordinaci mezi Radou, Komisí a Evropskou službou pro vnější činnost (ESVČ), což umožní EU vystupovat jednotně v rámci mezinárodních organizací jako např. IEA (Mezinárodní energetická agentura), IRENA (Mezinárodní agentura pro obnovitelné zdroje energie), IPEEC (Mezinárodní partnerství pro spolupráci v oblasti energetické účinnosti) a MAAE (Mezinárodní agentura pro atomovou energii), a sehrávat tak aktivnější a významnější úlohu zejména při prosazování politik v oblasti udržitelné energie a energetické bezpečnosti;

61.  zdůrazňuje, že řada zemí přijímá opatření směřující k ekologizaci hospodářství z různých důvodů, např. ochrany klimatu, nedostatku zdrojů a jejich účinného využívání, energetické bezpečnosti, inovací a konkurenceschopnosti; poukazuje například na investiční programy určené na transformaci energetiky v zemích, jako jsou Čína a Jižní Korea, a vyzývá Komisi, aby přezkoumala tyto programy i jejich dopady na konkurenceschopnost příslušných odvětví v EU;

62.  vítá tento vývoj a znovu opakuje, že mezinárodně koordinovaná činnost by přispěla k řešení úniku uhlíku a obav dotčených odvětví ohledně konkurenceschopnosti, zvláště pak energeticky náročných odvětví; vyzývá k uzavření dohody, která by na mezinárodní úrovni zajistila rovné podmínky pro průmyslová odvětví s vysokými emisemi uhlíku;

63.  je znepokojen rostoucí úrovní tzv. dovezených emisí, kdy je nárůst emisí z dováženého zboží rychlejší než „domácí“ snižování emisí založených na produkci; je přesvědčen, že pokud by EU byla schopna lépe sledovat vývoj v oblasti dovezených emisí a zvyšovat povědomí o tomto vývoji, mohla by tím povzbudit průmyslové konkurenty, aby přistoupili k přísnějšímu režimu snižování emisí v zájmu zajištění lepšího přijetí jejich výrobků na trhu EU;

64.  zdůrazňuje, že finanční a rozpočtová krize, která EU postihla, by neměla snižovat úroveň cílů EU a jejích průmyslových odvětví, spotřebitelů a členských států, co se týče mezinárodních jednání o změně klimatu v Dohá; domnívá se, že EU ve svém úsilí o hospodářskou transformaci nesmí polevit, aby zabránila úbytku pracovních míst, a zvláště zelených pracovních míst, a že EU musí své partnery na celém světě, včetně Číny a Spojených států, přesvědčit o výhodách přistoupení k mezinárodní dohodě a o tom, že snižování emisí je proveditelné i bez ztráty konkurenceschopnosti a pracovních míst, zejména je-li prováděno kolektivně;

65.  zdůrazňuje, že je třeba rozvíjet a co nejdříve také realizovat ucelenou strategii v oblasti surovin a zdrojů, která by se týkala i účinného využívání zdrojů ve všech hospodářských odvětvích, a to jak ve vyspělých, tak i v rozvojových zemích, s cílem dosáhnout dlouhodobě udržitelného hospodářství, a vyzývá EU a její členské státy, aby šly v tomto ohledu příkladem; vyzývá EU a její členské státy, aby podpořily rozvojové země na vnitrostátní i místní úrovni tím, že jim zpřístupní odborné znalosti v oblasti udržitelné těžby, vyšší účinnosti využívání zdrojů a opětovného používání a recyklace;

66.  domnívá se, že odvětvové přístupy kombinované s limity platnými pro celé hospodářství v průmyslových zemích mohou přispět k opatřením v oblasti změny klimatu, konkurenceschopnosti a hospodářskému růstu; v souvislosti s mezinárodními jednáními zdůrazňuje význam přijetí odvětvového přístupu k průmyslovým emisím zejména v rozvíjejících se zemích; vyjadřuje naději, že by tento přístup mohl být také součástí mezinárodního rámce pro opatření v oblasti změny klimatu po roce 2012;

67.  konstatuje, že ceny různých zdrojů energie hrají zásadní úlohu při určování chování tržních subjektů, včetně průmyslových odvětví a spotřebitelů, a konstatuje, že neschopnost stávajícího mezinárodního politického rámce plně internalizovat externí náklady zachovává neudržitelné modely spotřeby; dále opakuje, že světový trh s emisemi uhlíku by byl solidním základem pro dosažení výrazného snížení objemu emisí a vytvoření rovných podmínek v oblasti průmyslu; vyzývá EU a její partnery, aby v nejbližší době nalezli co nejúčinnější způsob, jak podpořit vazby mezi systémem EU ETS a dalšími obchodními režimy s cílem vytvořit celosvětový trh s emisemi uhlíku, zajistit rozmanitější možnosti snižování objemu emisí, rozšířit tento trh a zvyšovat likviditu, transparentnost a konečně také účinnějším způsobem přidělovat zdroje odvětvím energetiky a průmyslu;

Výzkum a technologie

68.  považuje za politováníhodné, že na summitu Rio+20 v Riu de Janeiru nebylo dosaženo zásadního pokroku, pokud jde o klíčové otázky související s udržitelností; odsuzuje nedostatek konkrétních cílů, měřitelných činností a závazků ze strany předních světových představitelů; bere na vědomí výsledek Durbanského setkání, včetně pokroku Durbanské platformy, pokračování Kjótského protokolu, vytvoření Zeleného klimatického fondu ve výši 100 miliard USD i další rozvoj výkonného výboru pro technologie pro šíření nízkouhlíkových technologií;

69.  zdůrazňuje, že vývoj a zavádění průlomových technologií je klíčem k boji proti změně klimatu i k přesvědčení partnerů EU na celém světě o tom, že emise lze snižovat, aniž by docházelo k poklesu konkurenceschopnosti a úbytku pracovních míst; vyzývá k přijetí mezinárodních závazků ke zvýšení investic do výzkumu a vývoje průlomových technologií v příslušných odvětvích; považuje za velmi důležité, aby EU šla příkladem a sama podstatnou měrou zvýšila výdaje určené na výzkum průmyslových a energetických technologií, které by byly šetrné ke klimatu a energeticky účinné, a aby EU na tomto poli rozvíjela úzkou vědeckou spolupráci s mezinárodními partnery, jako jsou země BRIC a USA;

70.  domnívá se, že inovace jsou klíčem k tomu, aby se globální oteplování podařilo udržet pod úrovní 2 °C, a konstatuje, že inovace lze v tržním hospodářství podporovat různými způsoby; vyzývá Komisi, aby posoudila různé mechanismy odměňování novátorských podniků, které se odlišují schopnostmi zavádět inovace a přispívat k přenosu a zavádění technologií v celosvětovém měřítku; vyzývá k tomu, aby bylo uznáno právo rozvojových zemí plně těžit z flexibility, kterou poskytuje Dohoda o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví (TRIPS);

71.  zdůrazňuje význam navázání těsnější spolupráce mezi EU a nejméně rozvinutými zeměmi; domnívá se, že EU by měla podpořit úsilí, které umožní nejméně rozvinutým zemím nalézt partnery a finanční prostředky pro investice do energie z obnovitelných zdrojů a zelených technologií, a vyzývá Komisi, aby předložila plány na společné výzkumné programy v oblasti alternativních zdrojů energie a způsobů, jak může EU povzbudit spolupráci v rámci různých průmyslových odvětví mezi rozvinutými a rozvojovými zeměmi;

Energetika, energetická účinnost a účinné využívání zdrojů

72.  konstatuje, že z nedávné analýzy IEA vyplývá, že zvýšení účinnosti představuje nejschůdnější cestu k dosažení lepšího hospodaření s energií v nadcházejících desetiletích, která nabízí trojnásobnou návratnost investičních prostředků při uplatňování postupů šetrných ke klimatu do roku 2050, podmínkou jsou však rozhodná politická opatření a pobídky na úrovni vlád;

73.  považuje za politováníhodné, že otázka potenciálu v oblasti úspor energie není dostatečným způsobem řešena ani na mezinárodní úrovni, ani na úrovni EU; zdůrazňuje, že úspory energie napomáhají tvorbě pracovních míst, hospodářským úsporám, dále energetické bezpečnosti, konkurenceschopnosti a snižování objemu emisí; vyzývá EU, aby otázce úspor energie věnovala na mezinárodních jednáních větší pozornost, ať už v souvislosti s diskuzemi o přenosu technologií, plánech rozvoje pro rozvojové země či o finanční pomoci; zdůrazňuje, že v zájmu důvěryhodnosti musí EU a její členské státy plnit své vlastní cíle;

74.  poukazuje na skutečnost, že přibližně 2 miliardy lidí na celém světě stále nemají přístup k udržitelné a cenově dostupné energii; zdůrazňuje, že problém energetické chudoby je třeba řešit v souladu s cíli politiky v oblasti změny klimatu; poukazuje na to, že existují energetické technologie, které řeší jak s celosvětovou ochranu životního prostředí, tak potřeby místního rozvoje;

75.  považuje za politováníhodné, že neexistuje dostatečná koordinace mezi Rámcovou úmluvou OSN o změně klimatu a Úmluvou o biologické rozmanitosti, v důsledku čehož dochází k plýtvání se zdroji a chybí alternativní politické možnosti; zdůrazňuje, že různé studie, např. studie s názvem Ekonomie ekosystémů a biologické rozmanitosti (TEEB), jasně uvádějí, že činnosti spočívající v ochraně ekosystémů za využití udržitelných postupů jsou často levnější než nutnost nahrazovat ztracené funkce prostřednictvím investic do alternativní hmotné infrastruktury a technologických řešení; naléhavě vyzývá EU a její členské státy, aby na nadcházejícím 11. zasedání smluvních stran (COP 11) v Hajdarábádu úzce propojily své cíle v oblasti změny klimatu s cíli v oblasti ochrany biologické rozmanitosti;

76.  zdůrazňuje, že podpora lepšího přístupu k technologiím šetrným k životnímu prostředí a šíření těchto technologií, je nezbytná všude, zejména však v rozvojových zemích, a to za účelem zlepšení přístupu k technologickým informacím, předkládání a zpřístupňování spolehlivých údajů o stávajících patentech a technologiích, usnadnění a rozvoje sdílení, výměny a shromažďování práv duševního vlastnictví prostřednictvím transparentních a bezpečných mechanismů a za účelem vývoje nových mechanismů určených k prosazování výzkumu, který nebrání přístupu k inovacím; vyzývá proto EU a její členské státy, aby se zabývaly otázkou práv duševního vlastnictví s cílem účinně a rychle vytvářet a rozšiřovat inovace, které jsou pro postavení se změnám klimatu a pro boj s těmito změnami klíčové;

Diplomacie v oblasti klimatu

77.  zdůrazňuje, že EU musí během mezinárodních jednání o problematice klimatu i nadále jednat konstruktivně a že je třeba, aby všechny orgány EU před konferencí v Dohá, pod záštitou ESVČ, dále rozvíjely diplomatickou činnost EU v oblasti klimatu tak, aby politika EU pro klima dostala jasnější obrysy, vnesla do mezinárodních jednání o problematice klimatu nový impuls a povzbudila partnery z celého světa, zejména největší producenty emisí, aby zavedli závazná, srovnatelná a účinná opatření na snižování emisí a přijali vhodná opatření pro zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně;

78.  považuje za politováníhodné, že plán EU v oblasti zmírňování neodpovídá přijatému cíli 2 ºC a nákladově efektivnímu způsobu řešení, pokud jde o záměr snížit do roku 2050 emise skleníkových plynů;

79.  zdůrazňuje význam (subglobálních) aliancí nejprogresivnějších států jakožto prostředku k vytvoření další pobídky k jednání a zajištění, aby byly přijaty ambiciózní a dostatečné plány na snížení emisí skleníkových plynů ze strany největších producentů emisí;

80.  v této souvislosti zdůrazňuje, že je důležité, aby vzhledem ke svému významnému postavení EU na konferenci v Dohá vystupovala při pokusu dosáhnout pokroku týkajícího se mezinárodní dohody jednotně a aby jednotný postoj v tomto ohledu zachovávala i nadále;

81.   vyzývá smluvní strany, aby uznali zásadní důležitost zapojení tvůrců právních předpisů pro dosažení úspěchu mezivládního procesu směřujícího k dosažení celosvětové dohody do roku 2015, vzhledem k tomu, že pokrok při tvorbě vnitrostátních právních předpisů smluvních stran v oblasti klimatu vytváří politické podmínky pro vícestranná jednání a může napomoci přijetí celkově ambicioznějších cílů;

82.  zdůrazňuje zcela zásadní postavení obou hostitelských států – Kataru jako jednoho z nejvýznamnějších producentů ropy a zemního plynu na světě, jenž se v současnosti snaží těžbu omezit, avšak má i nadále jedny z nejvyšších emisí uhlíku na osobu na světě, stejně jako Jižní Koreje, která zastává vůdčí postavení v oblasti zelených technologií a jako první asijská země přijala právní předpisy v oblasti změny klimatu a zavedla politiky uplatňující stropy obchodování s emisemi, a vybízí obě země, které v současnosti nejsou zahrnuty v příloze I, aby šly příkladem a pomáhaly vytvářet nové aliance;

83.  vyjadřuje obavy, že neformální praxe čekání na souhlas všech delegací Rady oddaluje přijetí neodkladných opatření v oblasti klimatu, a proto naléhavě vyzývá Radu, aby se vždy usnášela kvalifikovanou většinou v souladu se Smlouvami, zejména v případě obecných opatření podle čl. 16 odst. 3 SEU a zvláště podle čl. 218 odst. 8 SFEU „v průběhu celého postupu“ projednávání mezinárodních smluv;

84.  konstatuje, že Komise navrhla plán přechodu na bezuhlíkové hospodářství v Evropě do roku 2050, což je velmi ambiciózní, ale dosažitelný cíl; v této souvislosti znovu potvrzuje svůj závazek snížit emise skleníkových plynů i nad rámec mezinárodní dohody;

85.  konstatuje, že globální oteplování zvýrazňuje vzájemnou závislost všech zemí; domnívá se proto, že je nezbytné dosáhnout globální dohody a zabránit tak katastrofální změně, která by zásadním způsobem postihla celé lidstvo;

Delegace Evropského parlamentu

86.  je přesvědčen, že delegace EU hraje v jednáních o změně klimatu zcela zásadní úlohu, a pokládá proto za nepřijatelné, že se poslanci Evropského parlamentu nemohli zúčastnit koordinačních schůzí EU na předchozích konferencích smluvních stran; očekává, že se koordinačních schůzí EU v Dohá bude smět zúčastnit přinejmenším předseda delegace Parlamentu;

87.  poznamenává, že podle rámcové dohody z listopadu 2010 uzavřené mezi Komisí a Parlamentem musí Komise usnadnit začlenění poslanců Parlamentu jakožto pozorovatelů do delegací Unie vyjednávajících mnohostranné dohody; připomíná, že podle Lisabonské smlouvy (článek 218 SFEU) musí Parlament vyslovit souhlas s uzavřením dohod mezi Unií a třetími zeměmi nebo mezinárodními organizacemi;

o
o   o

88.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států a sekretariátu UNFCCC s žádostí, aby byla rozeslána všem smluvním stranám, které nejsou členy EU.

(1) Úř. věst. L 8, 13.1.2009, s. 3. (2) Úř. věst. C 67 E, 18.3.2010, s. 44. (3) Úř. věst. C 285 E, 21.10.2010, s. 1. (4) Úř. věst. C 341 E, 16.12.2010, s. 25 (5) Úř. věst. C 99 E, 3.4.2012, s. 77. (6) Přijaté texty, P7_TA(2011)0504 (7) Přijaté texty, P7_TA(2012)0086. (8) Úř. věst. C 46, 24.2.2006, s. 1.