Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2011/2312(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A7-0421/2012

Předložené texty :

A7-0421/2012

Rozpravy :

PV 14/01/2013 - 22
CRE 14/01/2013 - 22

Hlasování :

PV 15/01/2013 - 9.2
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P7_TA(2013)0002

Přijaté texty
PDF 327kWORD 35k
Úterý, 15. ledna 2013 - Štrasburk Konečné znění
Úloha územního rozvoje v politice soudržnosti
P7_TA(2013)0002A7-0421/2012

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. ledna 2013 o optimalizaci úlohy územního rozvoje v politice soudržnosti (2011/2312(INI))

Evropský parlament,

–  s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na její hlavu XVIII,

–  s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 ze dne 11. července 2006 o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudržnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1260/1999(1),

–  s ohledem na rozhodnutí Rady 2006/702/ES ze dne 6. října 2006 o strategických obecných zásadách Společenství pro soudržnost(2),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 5. července 2011 o páté zprávě Komise o soudržnosti a o strategii politiky soudržnosti po roce 2013(3),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 23. června 2011 o současné situaci a budoucí součinnosti mezi EFRR a ostatními strukturálními fondy v zájmu větší účinnosti(4),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 8. června 2011 o investování do budoucnosti: nový víceletý finanční rámec (VFR) pro konkurenceschopnou, udržitelnou a inkluzivní Evropu(5),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 23. června 2011 o evropské městské agendě a její budoucnosti v politice soudržnosti(6),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 23. června 2011 k cíli 3: výzva k územní spolupráci: budoucí program přeshraniční, nadnárodní a meziregionální spolupráce(7),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 7. října 2010 o regionální politice a politice soudržnosti EU po roce 2013(8),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 20. května 2010 o přispění politiky soudržnosti k dosahování cílů Lisabonské strategie a strategie EU 2020(9),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 20. května 2010 o provádění součinnosti fondů na podporu výzkumu a inovací v nařízení (ES) č. 1080/2006 o Evropském fondu pro regionální rozvoj a o sedmém rámcovém programu pro výzkum a rozvoj ve městech a regionech a také v členských státech a v Unii(10),

–  s ohledem na studii nazvanou „Politika soudržnosti po roce 2013: kritické posouzení legislativních návrhů“, kterou zveřejnil Evropský parlament,

–  s ohledem na závěry polského předsednictví ze dne 24. a 25. listopadu 2011 o územním rozměru evropské politiky a budoucí politice soudržnosti(11),

–  s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady ze dne 6. října 2011 o společných ustanoveních ohledně Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu, Fondu soudržnosti, Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova a Evropského námořního a rybářského fondu, jichž se týká společný strategický rámec, o obecných ustanoveních ohledně Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu a Fondu soudržnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1083/2006 (COM(2011)0615),

–  s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady ze dne 6. října 2011 o zvláštních ustanoveních týkajících se Evropského fondu pro regionální rozvoj a cíle Investice pro růst a zaměstnanost a o zrušení nařízení (ES) č. 1080/2006 (COM(2011)0614),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 9. listopadu 2010 nazvané „Závěry páté zprávy o hospodářské, sociální a územní soudržnosti: budoucnost politiky soudržnosti“ (COM(2010)0642),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 19. října 2010 nazvané „Přezkum rozpočtu EU“ (COM(2010)0700) a jeho technické přílohy (SEC(2010)7000),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 6. října 2010 nazvané „Příspěvek regionální politiky k inteligentnímu růstu v rámci strategie Evropa 2020“ (COM(2010)0553),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 31. března 2010 nazvané „Politika soudržnosti: Strategická zpráva 2010 o provádění programů na období 2007–2013“ (COM(2010)0110),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 3. března 2010 nazvané „Evropa 2020: Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“, (COM(2010)2020),

–  s ohledem na nezávislou zprávu „Program pro reformovanou politiku soudržnosti – místní přístup k naplnění výzev a očekávání Evropské unie“, kterou v dubnu 2009 na žádost komisařky pro regionální politiku Danuty Hübnerové vypracoval Fabrizio Barca,

–  s ohledem na čl. 48 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro regionální rozvoj a na stanovisko Výboru pro zaměstnanost a sociální věci (A7-0421/2012),

A.  vzhledem k tomu, že cílem politiky soudržnosti je snížit rozdíly mezi regiony EU posílením hospodářské, sociální a územní soudržnosti, a vzhledem k tomu, že politika soudržnosti prostřednictvím sociálního a hospodářského rozvoje účinně podporuje evropskou integraci;

B.  vzhledem k tomu, že nařízení o společných ustanoveních stanovuje společná pravidla vztahující se na všech pět evropských programů financování (Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR), Evropský sociální fond (ESF), Fond soudržnosti, Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV), Evropský námořní a rybářský fond) zřízených za účelem provádění politiky soudržnosti, politiky rozvoje venkova a rybářské politiky;

C.  vzhledem k tomu, že se společný strategický rámec zaměřuje na mechanismy, jejichž cílem je dosáhnout větší koordinace mezi fondy, na něž se vztahuje nařízení o společných ustanoveních (EFRR, ESF, Fond soudržnosti, EZFRV, Evropský námořní a rybářský fond), a jejich lepší integrace s dalšími oblastmi politiky EU;

D.  vzhledem k tomu, že územní rozměr je průřezovým aspektem politiky soudržnosti a umožňuje evropským regionům, aby v úsilí o splnění cílů politiky soudržnosti využily místní územní potenciál;

E.  vzhledem k tomu, že podle Lisabonské smlouvy patří územní soudržnost mezi základní cíle EU;

Jednotící zájem: posílit územní cíl

1.  uznává, že zjednodušený systém víceúrovňové správy je v rámci politiky soudržnosti nedílnou součástí procesu rozhodování, přičemž plánování, vypracování a provádění programů financování z evropských prostředků ve všech fázích vyžaduje spolupráci na evropské, celostátní, regionální a místní úrovni; žádá Komisi, aby zajistila, aby tato skutečnost byla zohledněna při vypracování jasných a přesně formulovaných smluv o partnerství;

2.  zdůrazňuje, že evropský kodex chování je pro členské státy, regiony a místní orgány během přípravy, provádění a monitorování programů financování důležitý; uznává, že v zájmu dosažení takovéto spolupráce, je důležité zajistit, aby rozhodnutí byla přijímána na úrovni, která bude co nejblíže občanům;

3.  zdůrazňuje, že i přes značný pokrok v oblasti sbližování v rámci EU, nerovnosti mezi regiony EU (např. pokud jde o dostupnost) stále existují a i nadále se zvětšují; zdůrazňuje, že po roce 2013 musí být alespoň zachována současná výše rozpočtu politiky soudržnosti, s cílem zajistit, aby podpora i nadále směřovala do oblastí, které potřebují hospodářskou a sociální obnovu ve všech regionech EU;

4.  vítá návrhy Komise zaměřit se na měřitelné výsledky, které politika soudržnosti přinesla, aby se tak zvýšila udržitelnost investic a zaručila účinnost programů financování; zdůrazňuje, že je zapotřebí zaměřit se na systém orientovaný na výsledky s cílem zahrnout flexibilitu na národní, regionální a místní úrovni, přičemž je třeba vzít v úvahu zjednodušování, priority plánování a partnerství, aby systémy orientované na výsledky byly specifické pro jednotlivé regiony;

5.  podporuje návrhy Komise na snížení administrativní zátěže, které jsou jednotící myšlenkou nařízení o společných ustanoveních; zdůrazňuje proto, že hned od začátku musí být jasně stanovena pravidla, kontroly a podmínky způsobilosti a že úspěšného zjednodušení administrativních postupů lze dosáhnout integrovaným přístupem k poskytování finančních prostředků;

6.   zdůrazňuje, že z hlediska koncepce a realizace politiky soudržnosti je důležité zajistit patřičnou rovnováhu mezi nezbytnými kontrolami využívání fondů a jejich účinností;

7.  zdůrazňuje, že je třeba zajistit flexibilní přístup ke stanovení místních a regionálních cílů a zapojit ve všech fázích zúčastněné strany na regionální úrovni, aby bylo zaručeno, že evropské programy financování budou odpovídat potřebám v oblasti překonávání sociálních a hospodářských rozdílů;

8.  zdůrazňuje, že součástí této flexibility by mělo být umožnit, aby se projekty častěji realizovaly v rámci více fondů, na něž se vztahuje nařízení o společných ustanoveních, a že větší flexibilita by přispěla ke zjednodušení realizace projektů a posílení doplňkovosti a průřezového charakteru evropského financování;

9.  zdůrazňuje, že cíle územní soudržnosti jsou neoddělitelně spjaty s hospodářskými a sociálními výzvami a uznává, že politika soudržnosti může významně přispět k uskutečnění cílů strategie Evropa 2020, zejména pak v oblasti zaměstnanosti, vzdělávání a snižování chudoby, a to tím, že do evropské strategie růstu vnese územní rozměr;

10.  upozorňuje na to, že v rámci úsilí o plnění cílů strategie Evropa 2020 by měla být vzata v úvahu rovněž možnost využít jiné programy financování (např. Horizont 2020), případně i v součinnosti s financováním v rámci politiky soudržnosti;

11.  uznává, že je třeba více se soustředit na velká města a městské oblasti, jež jsou hnací silou hospodářského růstu;

12.  zdůrazňuje, že je důležité posilovat stávající a prosazovat nové vazby mezi městy a venkovem; zdůrazňuje, že tato skutečnost vyžaduje důrazné víceúrovňové zaměření a spolupráci venkovských a městských zúčastněných stran a dále nutnost vytvořit příslušné podmínky a to tím, že dojde k posílení partnerství a sítí, aby se podpořila účast venkova na integrovaných činnostech dané funkční geografické jednotky;

13.  zdůrazňuje, že je třeba účinněji propojit programy územní spolupráce a územní strategie a upozorňuje na potenciál úlohy evropského seskupení pro územní spolupráci (ESÚS), pokud jde o dosažení tohoto cíle;

14.  zdůrazňuje, že kvůli rozdílné velikosti, zdrojům a sociálním a hospodářským hlediskům měst a městských oblastí v EU, je třeba definovat tyto oblasti na úrovni členského státu;

15.  zdůrazňuje, že územní soudržnost se týká i soudržnosti v rámci území, to znamená, že musí zajistit hospodářský přínos celé oblasti, nejen velkých měst, a zdůrazňuje, že by neměl být opomíjen potenciál malých a středně velkých měst ve venkovských oblastech významně přispívat danému regionu;

16.  zdůrazňuje, že je třeba uzavírat jasné a přesně formulované smlouvy o partnerství, a to z toho důvodu, aby bylo možné vyřešit průřezový charakter územní soudržnosti s cílem vytvářet na regionální úrovni hmatatelné výsledky a plně využívat individuálního potenciálu regionů; zdůrazňuje, že tohoto cíle je možné dosáhnout jedině tehdy, pokud se zapojí subjekty na místní a regionální úrovni, aby všechny strany mohly přispívat k přípravě a realizaci programů; upozorňuje na to, že tato skutečnost je obzvláště důležitá, jde-li o podporu oblastí, které se potýkají se specifickými problémy, jako jsou přeshraniční, horské, ostrovní nebo nejvzdálenější regiony;

Větší integrace evropských fondů v období 2014–2020

17.  vítá skutečnost, že návrhy nařízení o společných ustanoveních podporují lepší koordinaci a užší integraci programů financování, aby byl zajištěn větší účinek finančních prostředků, a větší důraz na územní rozměr politiky soudržnosti v rámci na období 2014–2020;

18.  zdůrazňuje, že pozitivním způsobem, jak zajistit, aby prostředky směřovaly na řešení evropských dlouhodobých sociálních a hospodářských problémů, je důslednější a integrovanější územní přístup k evropskému financování, spolu s příslušným budováním kapacit a zapojením sociálních partnerů a partnerů z občanské společnosti na místní i regionální úrovni, a to jak ve venkovských, tak v městských oblastech;

19.  zdůrazňuje, že lepší harmonizace politiky soudržnosti s ostatními oblastmi politiky, kterou popisuje nařízení o společných ustanoveních, umožní evropským regionům další hospodářský rozvoj na základě využití jejich silných stránek;

20.  za příklad dává Velšský úřad pro evropské financování (WEFO) a jeho záměr integrovat ve Walesu financování z evropských fondů vytvořením zastřešujícího „portálu“, který umožní přístup k informacím o všech fondech, na něž se vztahuje nařízení o společných ustanoveních; poukazuje na to, že „portál“ WEFO má potenciál stát se společnou platformou všech fondů, na něž se vztahuje nařízení o společných ustanoveních, s jednotným postupem pro podávání žádostí, platby, monitorování a hodnocení; zdůrazňuje, že tento přístup by umožnil snáze identifikovat možnou součinnost a integraci mezi toky financování, a sladit tak a zjednodušit postup podávání žádostí o prostředky z evropských fondů;

21.  zdůrazňuje, že vzhledem ke společným rysům fondů, na něž se vztahuje nařízení o společných ustanoveních, a dalších programů financování (např. Horizont 2020, LIFE+) by se účinnost evropského financování mohla zlepšit prozkoumáním možností sladění těchto fondů;

Mechanismy integrace evropských fondů

22.  vítá návrhy regulačního rámce zaměřeného na místní integrovaný rozvoj realizovaný formou „místního rozvoje se zapojením místních komunit“ a prostřednictvím „společných akčních plánů“ a „integrovaných územních investic“;

23.  zdůrazňuje, že na základě návrhů Komise musí být veškeré investice v souladu s místními potřebami a nesmí se překrývat s jinými projekty;

24.  vyzývá, aby přístup vztahující se na příslušné realizační nástroje (místní rozvoj se zapojením místních komunit, integrované územní investice, společné akční plány) byl plně integrován, a umožnil tak místním partnerstvím zvolit si případně různé kombinace těchto nástrojů v souladu s jejich individuálními potřebami, a aby se s ohledem na zvláštní potřeby členských států a regionů zvážila možnost uplatňovat flexibilní pravidla za účelem soustředění zdrojů;

25.  upozorňuje, že je nezbytné, aby používání navrhovaného nástroje bylo co nejjednodušší, neboť je třeba zabránit nárůstu administrativní zátěže místních orgánů a zajistit soulad s cíli zjednodušování;

26.  domnívá se, že institucionální kapacita na různých úrovních intervence je významným prvkem zajišťujícím úspěšné uplatňování územního přístupu;

27.  poukazuje na příklad přenesení pravomocí na rady v Nizozemsku, kdy regionální orgány přenesly pravomoci týkající se částí programů financování (např. EFRR) na místní orgány, přičemž příslušná opatření se provádějí na místní úrovni, a zaměřují se tak na místní potřeby; zdůrazňuje, že přenesením odpovědnosti za řízení na místní orgány se zvyšuje možnost, že při integraci fondů bude dosaženo kombinace nejlépe přizpůsobené místním potřebám; zdůrazňuje, že využitím již existujících řídicích struktur na místní úrovni by tento přístup mohl být užitečný při provádění integrovaných územních investic na místní nebo nižší než místní úrovni;

Místní rozvoj se zapojením místních komunit

28.  podporuje návrhy Komise týkající se místního rozvoje se zapojením místních komunit, neboť se jedná o důležitý prvek nařízení o společných ustanoveních zaměřený na rozvoj součinnosti mezi všemi fondy, na které se vztahuje nařízení o společných ustanoveních;

29.  domnívá se, že tento nástroj vynikajícím způsobem podpoří účast vycházející zdola, jež zahrne průřez subjektů místního společenství usilujících o realizaci udržitelných územních cílů; vítá v této souvislosti další posílení administrativní kapacity na regionální a místní úrovni, pokud jde o opatření budování kapacit, které se zaměřují na posílení účasti místních i regionálních orgánů a sociálních partnerů;

30.  uznává, že program Leader jakožto významný nástroj realizace politiky rozvoje venkova byl v minulosti úspěšný, a věří, že prostřednictvím místního rozvoje se zapojením místních komunit může být tento prováděcí mechanismus vhodným nástrojem k řešení místních a regionálních problémů; podporuje také využívání místního rozvoje se zapojením místních komunit v oblasti rozvoje měst;

31.  vyzývá Komisi, aby své návrhy týkající se místního rozvoje se zapojením místních komunit ve fázi provádění upřesnila, aby umožnila potenciálním účastníkům jasně stanovit pravděpodobný účel, rozsah a účinek místního rozvoje se zapojením místních komunit; se zájmem očekává zveřejnění pokynů k místnímu rozvoji se zapojením místních komunit určených řídicím orgánům;

32.  uznává, že pokrok, jehož bylo od roku 2007 dosaženo při spolupráci místních akčních skupin v oblasti rybolovu s místními akčními skupinami Leader, je příkladem toho, jak by budoucí místní rozvoj se zapojením místních komunit mohl na místní úrovni kombinovat prostředky z fondů, na které se vztahuje nařízení o společných ustanoveních; poukazuje na příklad 11 místních partnerství v Dánsku, která jak prostředky EZFRV (Leader), tak i Evropského rybářského fondu (osa 4) financují projekty využívající tentýž systém realizace a tutéž správu;

33.  zdůrazňuje, že v budoucím programovém období je potřeba v příkladech, jako je integrované využití prostředků z EZFRV a Evropského rybářského fondu v rámci místního rozvoje se zapojením místních komunit, vidět způsob, jak rozvíjet součinnost mezi všemi fondy, na které se vztahuje nařízení o společných ustanoveních;

Společné akční plány

34.  podporuje návrhy nařízení o společných ustanoveních na zavedení společných akčních plánů, které umožní, aby byly skupiny projektů financovány více než jedním operačním programem;

35.  uznává, že společné akční plány jsou v souladu s jedním z ústředních cílů politiky soudržnosti po roce 2013 správným krokem k řízení orientovanému na výsledky;

36.  zdůrazňuje, že je důležité zajistit, aby byly tyto nástroje vyvíjeny souběžně s místním rozvojem se zapojením místních komunit, a to s cílem zajistit, aby místní rozvoj se zapojením místních komunit nebyl pouze strategickým nástrojem rozvoje kapacity na místní úrovni, nýbrž byl spíše sám o sobě investičním cílem, přičemž by podporoval mimo jiné sociální začlenění a boj proti chudobě;

37.  žádá o upřesnění oblasti působnosti a míry integrace společných akčních plánů a o upřesnění toho, zda budou využívány k realizaci celých programů nebo jen jejich částí;

38.  uznává, že společné akční plány mohou nabídnout účinnou pomoc, jak dosáhnout vyváženého začlenění mladých lidí na trhu práce; nicméně poukazuje na to, že by se mělo zabránit nepřiměřeně dlouhým rozhodovacím procesům a správním postupům;

Integrované územní investice

39.  vítá návrhy týkající se integrovaných územních investic, jež by mohly velkým městům umožnit uspokojit své konkrétní potřeby využitím financování z více prioritních os, aby operační programy prováděla integrovaně;

40.  vítá další upřesnění oblasti působnosti integrovaných územních investic a možnost použít tento nástroj i v jiných než městských a příměstských oblastech za využití všech fondů, na něž se vztahuje nařízení o společných ustanoveních, pokud to bude v souladu s místními potřebami; zdůrazňuje, že je třeba zajistit soudržnost integrovaných územních investic s regionálními strategiemi udržitelného rozvoje, aby se zlepšila hospodářská a sociální soudržnost, nejen mezi regiony, ale také mezi městskými a jinými než městskými oblastmi v rámci regionů;

41.  poukazuje na příklad navrhovaného modelu integrovaných územních investic z metropolitní oblasti Velký Manchester, který integruje financování z co největšího počtu relevantních zdrojů, aby se investice lépe zhodnotily; upozorňuje na to, že tento model se dále vyvíjí a mohl by být případně využit k podpoře strategie, která bude mít pro metropolitní oblast mnoho hospodářských a sociálních přínosů; zdůrazňuje, že navrhované integrované územní investice by propojily priority EFRR s opatřeními ESF a že vzhledem k většímu zaměření EFRR na malé a střední podniky a inovace je zde možnost, že se v budoucnu vytvoří vazby mezi integrovanými územními investicemi a projekty Horizont 2020;

Finanční nástroje

42.  vítá návrhy Komise na rozšíření využití a oblasti působnosti finančních nástrojů tím, že se stanoví jednodušší a jasnější pravidla, která zajistí větší účinnost v rámci všech pěti fondů, na něž se vztahuje nařízení o společných ustanoveních;

43.  zdůrazňuje potenciál finančních nástrojů, včetně mikroúvěrů, zpřístupnit široké škále subjektů alternativní zdroje financování, které doplňují tradiční způsoby financování; zdůrazňuje, že v budoucím rámci financování by finanční nástroje měly být schopny zajistit soukromé financování a poskytnout členským státům a regionům možnost flexibilně přizpůsobit cílová odvětví a metody provádění jejich konkrétním potřebám;

44.  zdůrazňuje, že finanční nástroje jakožto mechanismy umožňující spolupráci podniků, organizací veřejného sektoru a vzdělávacích institucí by měly být podporovány také jako prostředek rozvoje integrovaného přístupu k financování;

Integrace fondů, na něž se vztahuje nařízení o společných ustanoveních, s jinými politikami a nástroji EU

45.  vítá návrhy ve společném strategickém rámci, aby smlouvy o partnerství nastínily možné sladění fondů, na něž se vztahuje nařízení o společných ustanoveních, a jiných programů financování, např. rámcového programu EU pro výzkum a inovace (dříve 7. rámcový program, dnes Horizont 2020), LIFE + nebo nástroje pro propojení Evropy;

46.  uznává, že na excelenci jsou primárně zaměřeny programy financování jako například Horizont 2020, nicméně strukturální fondy již dříve dosáhly úspěchu v oblasti „budování kapacit“ , když financovaly rozvoj podniků a organizací, které se pak staly partnery v rámci projektů sedmého rámcového programu nebo programu pro konkurenceschopnost a inovace;

47.  zdůrazňuje, že stávající součinnost fondů, na něž se vztahuje nařízení o společných ustanoveních, a Horizontu 2020 znamená, že by případně při úsilí o realizaci doplňujících se tematických cílů bylo možné využívat oba finanční zdroje;

Zaměstnanost a sociální otázky

48.  zdůrazňuje, že politika zaměstnanosti a sociální politika hrají významnou úlohu z hlediska udržitelného a sociálně vyváženého územního rozvoje a mohou významnou měrou přispět ke zmírňování regionálních nerovností, zvyšování blahobytu a vytváření rovných příležitostí pro všechny občany;

49.  zdůrazňuje, že boj s chudobou zahrnuje boj proti vyloučení a že se venkovské oblasti s nízkou hustotou obyvatel nebo stárnoucím obyvatelstvem musejí potýkat s nedostatečným poskytováním zdravotnických služeb, což by do určité míry mohl vyvážit lepší přístup k širokopásmovým technologiím a podpora telemedicíny;

50.  domnívá se, že územní přístup by se měl projevit jakožto účinný mechanismus, který bude podporovat malé a střední podniky při tvorbě nových udržitelných pracovních míst a při zahajování či rozvíjení programů odborné přípravy; zastává názor, že podnikatelská činnost zaměřená na růst a zaměstnanost a využívání potenciálu může fungovat napříč územněsprávními hranicemi, a vyzývá členské státy, aby zlepšily stávající podmínky pro nové podnikatele, aby mohli lépe využít svého vysokého potenciálu k vytváření nových udržitelných pracovních míst;

51.  zdůrazňuje, že vytváření pevného propojení mezi politikou soudržnosti a dalšími evropskými politikami má význam z hlediska zajištění účinnosti této politiky při řešení současných problémů v oblasti zaměstnanosti a v sociální oblasti;

52.  poukazuje na to, že územní spolupráce a makroregionální strategie by se mohly stát účinnými nástroji ke zjišťování a odstraňování regionálních nerovností, jako je přístup ke vzdělání a pracovním příležitostem, a pro podporu konvergence mezi evropskými regiony;

53.  věří, že dobrovolná mobilita pracovníků a mladých absolventů v EU by mohla představovat řešení nedostatku pracovních sil na regionálních a místních trzích práce, a vybízí členské státy a regiony, aby této možnosti využívaly účinnějším způsobem, a podpořily tak regionální rozvoj a soudržnost;

54.  domnívá se, že má-li být možné vytvořit účinný územní přístup, je velmi důležité koordinovat činnosti podporované z prostředků ESF, které probíhají na různých politických úrovních; je zejména toho názoru, že je nutné propojit služby v oblasti vzdělávání s potřebami místního trhu práce;

55.  domnívá se, že prvořadý význam má podpora výměny osvědčených postupů mezi členskými státy, která by měla probíhat v rámci promyšleného a účinného dlouhodobého plánu územního rozvoje a formou podpory udržitelné zaměstnanosti za důstojných podmínek s cílem předcházet chudobě a nezaměstnanosti a bojovat proti nim;

o
o   o

56.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. L 210, 31.7.2006, s. 25.
(2) Úř. věst. L 291, 21.10.2006, s. 11.
(3) Přijaté texty, P7_TA(2011)0316.
(4) Úř. věst. C 390 E, 18.12.2012, s. 27.
(5) Úř. věst. C 380 E, 11.12.2012, s. 89.
(6) Úř. věst. C 390 E, 18.12.2012, s. 10.
(7) Úř. věst. C 390 E, 18.12.2012, s. 18.
(8) Úř. věst. C 371 E, 20.12.2011, s. 39.
(9) Úř. věst. C 161 E, 31.5.2011, s. 120.
(10) Úř. věst. C 161 E, 31.5.2011, s. 104.
(11) Závěry polského předsednictví o uzemním rozměru evropské politiky a budoucí politice soudržnosti nazvané „Na cestě k integrované, územně diferencované a inteligentní institucionální reakci na výzvy EU“, 24.–25. listopadu 2011, Poznaň.

Právní upozornění - Ochrana soukromí