Evropský parlament,

–  s ohledem na článek 194 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na sdělení ze dne 10. listopadu 2010 nazvané „Energie 2020 – strategie pro konkurenceschopnou, udržitelnou a bezpečnou energii“(COM(2010)0639),

–  s ohledem na sdělení ze dne 15. prosince 2011 nazvané „Energetický plán do roku 2050“ (COM(2011)0885),

–  s ohledem na návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o energetické účinnosti a o zrušení směrnic 2004/8/ES a 2006/32/ES (COM(2011)0370),

–  s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro regionální rozvoj a stanovisko Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (A7–0437/2012),

A.  vzhledem k tomu, že společnými cíli evropské energetické politiky jsou bezpečnost dodávek, udržitelnost a konkurenceschopnost;

B.  vzhledem k tomu, že evropská energetická politika by měla rovněž zajišťovat spolehlivé zdroje energie, diverzifikaci dodávek a dostupné ceny pro koncového uživatele;

C.  vzhledem k tomu, že primárními cíli evropské politiky soudržnosti jsou hospodářská, sociální a územní soudržnost evropských regionů prostřednictvím investování do růstu a pracovních míst;

D.  vzhledem k tomu, že investice v oblasti energie v rámci politiky soudržnosti by měly přispět k uskutečňování cílů obou politik;

E.  vzhledem k tomu, že by tyto investice měly podporovat růst ve všech regionech a tvorbu pracovních míst v těchto lokalitách a zároveň zajistit využívání udržitelných energetických zdrojů a bezpečnost dodávek energie po celé EU;

F.  vzhledem k tomu, že trhy s energií v Evropské unii stále častěji přesahují státní hranice a tento trend bude v dalším období zřejmě ještě výraznější;

G.  vzhledem k tomu, že podle původního návrhu Komise by mělo alespoň 80 % prostředků z EFRR v rozvinutějších regionech a 50 % v méně rozvinutých regionech směřovat do nízkouhlíkového hospodářství;

H.  vzhledem k tomu, že v této souvislosti se požaduje, aby bylo nejméně 20 % vyčleněno na energetickou účinnost a 6 % na obnovitelné zdroje energie, což představuje významnou výši finančních prostředků;

I.  vzhledem k tomu, že ceny energie v minulých letech významně vzrostly a dosáhly svých historických hodnot, což způsobuje evropskému průmyslu značné problémy;

J.  vzhledem k tomu, že minimální částka pro způsobilý projekt v rámci nástroje ELENA je 50 milionů EUR a v rámci programu pro inteligentní energii je minimální částka vyšší než 6 milionů EUR, což představuje více, než dosahují mnohé projekty v malých a venkovských společenstvích;

K.  vzhledem k tomu, že podle energetického plánu do roku 2050 mají obnovitelné zdroje energie významnou úlohu v budoucí energetické politice;

Obecný přístup

1.  vítá obecné spojování politiky soudržnosti s cíli strategie Evropa 2020 a předními iniciativami za účelem společného postupu na cestě k inteligentnímu a udržitelnému růstu podporujícímu začlenění a podpory přechodu na energeticky účinné hospodářství s nízkými emisemi uhlíku v rámci všech odvětví; připomíná, jak důležité jsou strukturální fondy a Fond soudržnosti pro dosažení těchto krátkodobých i dlouhodobých cílů v souladu se solidaritou mezi členskými státy, jak stanovuje Lisabonská smlouva, a pro boj proti energetické chudobě v méně rozvinutých oblastech EU a nejzranitelnějších domácnostech;

2.  s ohledem na negativní dopady stávající krize, které prohlubují místní a regionální rozdíly v Evropě, zdůrazňuje potřebu silné podpory hospodářské, sociální a územní soudržnosti ze strany EU;

3.  je přesvědčen, že evropské energetické projekty by mohly přispět k regionálnímu rozvoji a posílení přeshraniční spolupráce tím, že podpoří schopnost regionů spravovat energetické zdroje; je dále přesvědčen, že investice do nízkoemisních nebo obnovitelných zdrojů energie a energetické účinnosti povedou na regionální úrovni k podpoře růstu a tvorby pracovních míst;

4.  zdůrazňuje, že je potřeba rozlišovat mezi cíli politiky soudržnosti, které přispívají k plnění strategie Evropa 2020, a cíli obecněji pojaté energetické politiky EU, jejichž důsledky jsou znatelné i v zemích, které jsou způsobilé k čerpání podpory z Fondu soudržnosti; poukazuje na to, že prostředky z Fondu soudržnosti lze použít jako dodatečný zdroj financování projektů v oblasti energetiky pouze v případě, kdy konkrétní projekt přispívá k plnění cílů politiky soudržnosti;

5.  je přesvědčen, že evropské regiony by měly prosazovat inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění, který přihlíží k místním zvláštnostem a podmínkám a který evropským regionům ponechává dostatečnou flexibilitu, aby se mohly soustředit na takové energetické zdroje, jež jsou pro místní a regionální podmínky a zdroje nejvhodnější, a to za účelem splnění cílů pro rok 2020, a že EU by měla začít poměřovat a provádět evropské energetické cíle v celoevropském měřítku;

6.  doporučuje, aby se přihlíželo ke skutečnosti, že evropské trhy s energií jsou uspořádány do regionálních seskupení, a domnívá se, že by měla být nadále věnována větší pozornost zvláštním rysům národních a regionálních trhů, aby se mohlo zajistit řádné uplatňování legislativních předpisů;

7.  domnívá se, že Evropská unie by měla co nejrychleji přijmout opatření pro zajištění budoucnosti energetiky a chránit své zájmy v této oblasti, což vyžaduje více naléhat na místní a regionální představitele, aby byla plněna ustanovení EU; domnívá se, že EU by jim zároveň měla poskytovat značnou finanční pomoc při vypracovávání projektů;

8.  zdůrazňuje, že očekávané zvýšení cen energie může občany méně rozvinutých regionů EU dostat do zvláště nevýhodného postavení; žádá proto, aby tato skutečnost byla při plánování politiky soudržnosti zohledněna a aby členské státy přijaly další opatření k omezení těchto dopadů, zejména na chráněné spotřebitele;

Budování kapacit

9.  zdůrazňuje, že základem stávajících cílů v oblasti klimatu a energetiky a veškerých budoucích cílů po roce 2020 by mělo být spravedlivé sdílení zátěže mezi jednotlivými evropskými regiony, které by měly mít možnost budoucího rozvoje, jehož je zapotřebí;

10.  poukazuje na to, že kvůli přílišným administrativním požadavkům a nedostatečně jasným postupům při vyřizování žádostí je obtížné získat prostředky z Fondu soudržnosti a strukturálních fondů a že tyto překážky odrazují od podání žádosti o čerpání těchto prostředků subjekty, které je nejvíce potřebují; podporuje proto zjednodušení pravidel a postupů, odstranění byrokratické zátěže a zavedení flexibilnějšího přidělování těchto prostředků jak na úrovni EU, tak na úrovni jednotlivých členských států; je přesvědčen, že díky takovému zjednodušení se finanční prostředky budou efektivněji přidělovat a více využívat, sníží se počet chyb, zkrátí výplatní lhůty a nejchudší členské státy budou moci tyto finanční nástroje, jejichž cílem je zmenšovat rozdíly mezi regiony a státy, plně využívat; domnívá se, že je zapotřebí dosáhnout rovnováhy mezi zjednodušením pravidel a postupů a jejich stabilitou;

11.  zdůrazňuje, že na regionální a místní úrovni členských států a mezi zainteresovanými subjekty je velmi důležité zvýšit administrativní kapacitu tak, aby však nedošlo ke zvýšení administrativní zátěže, což umožní dosáhnout úplného a účinného využívání prostředků vyčleněných na projekty v oblasti energetiky (včetně projektů v oblasti energetické účinnosti a obnovitelných zdrojů energie) v rámci politiky soudržnosti, překonat překážky, které brání efektivní součinnosti strukturálních a ostatních fondů, a podpořit vytváření a realizaci účinných politických opatření; vyzývá členské státy, aby se v ještě větší míře snažily zaměstnávat v oblasti správy související s fondy EU kvalifikované zaměstnance a udržet si je;

12.  s ohledem na rozsáhlé energetické projekty poukazuje na případné nedostatečné kapacity různých regionálních a místních orgánů, které by mohly být vážnou překážkou jejich provádění; je proto přesvědčen, že by měly být posíleny nejen iniciativy JESSICA, ELENA a IEE-MLEI, ale že by do roku 2018 mělo být přezkoumáno veškeré přidělování finančních prostředků tematickému zaměření na hospodářství s nízkými emisemi v rámci politiky soudržnosti s ohledem na míru jejich využití a mělo by být řádně přizpůsobeno nejpozději v rámci budoucího celkového přezkumu víceletého finančního rámce;

13.  vítá zahájení evropského inovačního partnerství Inteligentní města a obce a vyzývá příslušné partnery, kteří se podílí na plánování udržitelného městského rozvoje, aby lépe propagovali a ve větší míře využívali podporu, kterou lze na místní investice do udržitelné energetiky získat v rámci iniciativ JESSICA a ELENA, aby tak pomohli městům a regionům uskutečnit proveditelné investiční projekty v oblasti energetické účinnosti, obnovitelných zdrojů energie a udržitelné městské dopravy;

14.  zdůrazňuje, že je důležité pravidelně hodnotit přidělování prostředků z Fondu soudržnosti na realizaci projektů v oblasti energetiky, aby bylo možné zvýšit míru využívání prostředků a směřovat je na programy, u nichž se prokázalo, že je využívají, vytvářejí přidanou hodnotu a jsou efektivní;

15.  podporuje nové finanční nástroje (půjčky, úvěrové záruky a kapitál) a zdůrazňuje, že by měly být doplňkem k přímým grantům a spolufinancování energetických projektů, a nikoli tyto granty a spolufinancování nahrazovat;

16.  upozorňuje členské státy a Komisi na skutečnost, že města, zejména malá a střední města a venkovská společenství, by měla být způsobilá pro přímou finanční pomoc v oblasti energetické účinnosti a renovačních projektů, stejně jako transregionálních a přeshraničních projektů, neboť je pravděpodobné, že jim bude chybět administrativní kapacita nezbytná pro plné využití jiných finančních nástrojů; navrhuje v této souvislosti Komisi, že by bylo vhodné vypracovat strategii energetické účinnosti pro menší města;

17.  domnívá se, že iniciativy na podporu místních a regionálních kapacit týkající se úspor energie by měly být podporovány mimo jiné investicemi z EFRR a ESF;

18.  vyzývá Komisi, aby za účelem účinnější spolupráce mezi regiony s vysokou mírou využívání prostředků z fondů EU a regiony, kde je míra jejich využívání nízká, a s cílem usnadnit šíření osvědčených postupů zavedla program spolupráce v rámci celé Evropské unie založený na zkušenostech s partnerskými programy;

Dohody o partnerství

19.  konstatuje, že pro řádné provádění projektů by měly být provedeny konzultace s regionálními a místními orgány o dohodách o partnerství tak, aby jim byla poskytnuta skutečná možnost ovlivnit své cíle, obsah výdajů a jejich uplatnění; požaduje proto, aby tato zásada partnerství byla posilována;

20.  podporuje proto víceúrovňový a decentralizovaný přístup k energetické politice a energetické účinnosti, včetně Paktu primátorů a dalšího rozvoje iniciativy „inteligentní města“, jakož i nejlepší řešení na místní a regionální úrovni prostřednictvím informačních kampaní;

21.  poukazuje na to, že mechanismy financování v rámci politiky soudržnosti by měly zajistit, aby byly plně zohledněny odlišné hospodářské, sociální a územní rysy jednotlivých regionů; zdůrazňuje v této souvislosti úlohu regionů nacházejících se na vnějších hranicích Evropské unie;

22.  je přesvědčen, že obecné vyčlenění a další tematické cíle stanovené v nařízení o společných ustanoveních by měly být uplatňovány flexibilně v rámci dohod o partnerství tak, aby členské státy a jejich regiony mohly splnit cíle EU pro rok 2020 a cíle politiky soudržnosti co nejúčinnějším způsobem;

23.  zdůrazňuje potřebu uplatňovat široká kritéria pro posuzování energetických projektů, které jsou navrhovány na financování v rámci politiky soudržnosti; konstatuje zejména, že odlišné zeměpisné podmínky neumožňují uplatňovat ve všech regionech jednotnou energetickou politiku;

Návrhy v oblasti provádění a politik

24.  konstatuje, že zatímco členské státy mění svou skladbu zdrojů energie v souladu s klimatickými cíli EU, mnohé regiony jsou stále závislé na fosilních palivech; je proto přesvědčen, že všechny tyto regiony je třeba vybízet k tomu, aby využívaly zdroje energie, které jsou v souladu s cíli inteligentního a udržitelného růstu podporujícího začlenění;

25.  zdůrazňuje, že místní zdroje energie je třeba volit obezřetně a takovým způsobem, aby se zajistilo, že co nejlépe vyhovují povaze místní krajiny;

26.  je toho názoru, že je třeba zavést na evropské úrovni jednotná pravidla a mechanismus, který umožní příslušným orgánům přístup k informacím z celé Unie s cílem důkladně porozumět změnám na trhu s energií;

27.  domnívá se, že politika soudržnosti může hrát klíčovou úlohu při využívání potenciálu inovací, výzkumu a vývoje, takže budoucí změny v energetice mohou být příležitostí pro oživení ekonomické síly Unie;

28.  podporuje využívání fondů politiky soudržnosti a energetické politiky pro přeshraniční projekty s partnerskými třetími zeměmi a propojení národních sítí; zdůrazňuje, že příhraniční regiony by měly být co možná nejvíce začleněny do systému EU s cílem zajistit udržitelný rozvoj na obou stranách hranice; zdůrazňuje, že na toto financování by se měla vztahovat pravidla EU pro energetický trh, včetně třetího souboru předpisů v oblasti energetiky;

29.  vítá nový návrh o nástroji pro propojení Evropy, který má posílit a doplňovat politiku soudržnosti, řešit potřebu rozsáhlých investic do modernizace a rozšíření evropské energetické infrastruktury, a přispět tak k plnění cílů strategie Evropa 2020; naléhavě žádá Komisi, aby co nejvíce posílila koordinaci strukturálních fondů a Fondu soudržnosti na straně jedné a nástroje pro propojení Evropy na straně druhé;

30.  podporuje zavádění přeshraničních strategií pro efektivní výrobu, distribuci a využívání energie v rámci cíle evropské územní spolupráce a nástroje pro propojení Evropy; zdůrazňuje, že je důležité přizpůsobit předpisy EU týkající se správců energetických infrastruktur přeshraničnímu kontextu;

31.  je přesvědčen, že finanční prostředky v rámci politiky soudržnosti by měly být k dispozici pro účely strukturovaného předávání informací místním a regionálním orgánům, malým a středním podnikům a jednotlivcům v oblasti vnitrostátních systémů obnovitelné energie; konstatuje, že je to zapotřebí zejména v těch členských státech, kde byl schválen systém osvědčení o původu, což by mohlo zvýhodňovat pouze rozsáhlé projekty v oblasti energií;

32.  vyzývá k tomu, aby při financování energetických projektů bylo plně využito synergií mezi veřejnými a soukromými finančními prostředky;

33.  podporuje přezkum směrnice EU 2006/112/ES o DPH tak, aby umožňovala snížení sazby DPH na regionální, místní a přeshraniční projekty, jejichž cílem je zvyšovat energetickou účinnost, a na nákup produktů nejvyšší třídy energetické účinnosti podle směrnice 2010/30/EU;

34.  je přesvědčen, že vyloučení projektů, jejichž cílem je snížení emisí skleníkových plynů, z EFRR a z FS se musí týkat pouze zařízení uvedených na seznamu v příloze I směrnice 2003/87/ES, aby nemělo nepřiměřený účinek na méně rozvinuté regiony a nezpomalilo jejich přechod mezi regiony s nízkými emisemi; žádá Komisi, aby dále vyjasnila a vymezila, která odvětví energetiky by nebyla způsobilá pro financování v rámci politiky soudržnosti a aby zrušila toto vyloučení u projektů probíhajících v konvergenčních regionech;

35.  konstatuje, že ústřední vytápění a zařízení na kombinovanou výrobu elektřiny a tepla jsou velmi rozšířená zejména ve střední a východní Evropě; je přesvědčen, že modernizace těchto zařízení a modernizace jejich distribuční sítě a případně zahájení provozu nových vysoce účinných zařízení by mělo kladný vliv na životní prostředí, a mělo by proto být podporováno z prostředků politiky soudržnosti;

Energetická účinnost, obnovitelné zdroje a infrastruktura

36.  souhlasí s tím, že energetická účinnost je pro cíle EU v oblasti energie nanejvýš důležitá a že by měla být prosazována především v rámci struktury tematického zaměření a operačních programů; je přesvědčen, že opatření EU by měla podporovat energetickou účinnost jak ve fázi výroby, tak ve fázi distribuce a spotřeby;

37.  považuje za věc prvořadého významu, aby investice směřovaly do energetické účinnosti a využívání obnovitelných zdrojů energie, zejména v oblasti bydlení;

38.  je toho názoru, že inteligentní využívání finančních prostředků Společenství v nadcházejícím programovém období 2014–2020 umožní dosáhnout 20% cíle v oblasti energetické účinnosti, a tak splnit i cíle Evropské unie v oblasti udržitelnosti a konkurenceschopnosti; zdůrazňuje, že snižování spotřeby prostřednictvím energetické účinnosti je nejudržitelnější způsob, jak omezovat závislost na fosilních palivech, což umožní snížit dovoz o přibližně 25 %;

39.  zdůrazňuje význam politiky soudržnosti a finančních prostředků na ni vyčleněných pro plné rozvinutí infrastruktury a sítí na skladování a přenos energie – zejména pak inteligentních sítí a distribučních systémů – mezi členskými státy a všemi regiony EU, včetně těch nejvzdálenějších, pro doplnění a fungování vnitřního energetického trhu, pro zajištění cenově dostupných, bezpečných a udržitelných dodávek energie a pro splnění cíle sblížení mezi jednotlivými regiony EU s přihlédnutím ke zvláštním potřebám občanů EU v jednotlivých členských státech; zdůrazňuje, že po roce 2015 by žádný region v členských státech neměl zůstat odříznut od plynových a elektrických sítí nebo trpět nedostatečným napojením na energetické sítě;

40.  zdůrazňuje, že je třeba rozvíjet integrovaný a navzájem propojený energetický systém a místní a regionální inteligentní distribuční a přenosové sítě pro elektřinu a plyn, a to společně se zařízeními pro její skladování; je přesvědčen, že tematické zaměření v oblasti energií by mělo podpořit budování a obnovu sítě pro obnovitelné zdroje energie, tj. udržitelnou výrobu bioplynu;

41.  poukazuje na to, že politika soudržnosti by měla přispívat k vyvážení energetických toků přes hranice členských států s cílem zabránit možné hrozbě výpadku elektřiny (např. prostřednictvím transformátorů);

42.  konstatuje nutnost energetické účinnosti a rozvoje obnovitelné energie ve venkovských oblastech; zdůrazňuje rostoucí potenciál pro úspory energie v domácnostech ve venkovských oblastech, což by mohlo vyžadovat inovační systémy financování, neboť v těchto společenstvích neexistují nezbytné finanční instituce schopné podporovat podobné projekty; podporuje kroky, které by usnadnily přístup venkovských oblastí k novým technologiím, zejména v oblasti mikrogenerace;

43.  žádá Komisi, aby zajistila přizpůsobení politiky v oblasti energetiky venkovským oblastem prostřednictvím komplexnějšího a koordinovaného řešení problémů, kterým venkovské oblasti čelí a využívání příležitostí, pokud jde o využívání a výrobu energie;

44.  poukazuje na to, že se dosud nevyužívá potenciál energetické účinnosti ve stavebnictví a v dopravě, kde investice do vytápění budov a energeticky účinné veřejné dopravy představují příležitost pro zvýšení počtu pracovních míst v těchto odvětvích; domnívá se, že by v tomto ohledu měly být stanoveny víceleté cíle;

45.  upozorňuje na nevyváženost ve využívání udržitelných zdrojů mezi jednotlivými členskými státy; zdůrazňuje možné úspory z rozsahu, kterých lze dosáhnout díky přeshraniční spolupráci v oblasti udržitelného využívání zdrojů a energetické účinnosti; je toho názoru, že by měla být zintenzívněna opatření na podporu účinnosti zdrojů a recyklace materiálů; zdůrazňuje riziko přesouvání zdrojů emisí CO2 a jeho dopad na regionální rozvoj a sociální soudržnost, a domnívá se proto, že je třeba zajistit rovnováhu mezi uplatňováním cílů v oblasti klimatu a zajištěním zásobování evropských regionů energií, což je nezbytná podmínka pro udržitelný a konkurenceschopný růst;

46.  zdůrazňuje, že je velmi přínosné využívat strukturální fondy a Fond soudržnosti k vytváření informačních a komunikačních sítí potřebných k rozvoji zabezpečené a stabilní inteligentní energetické sítě v EU;

Konkurenceschopnost, pracovní místa a boj s energetickou chudobou

47.  zdůrazňuje, že investice do energetické infrastruktury a energeticky účinného stavebnictví a dopravy přímo povedou k vytváření nových pracovních míst;

48.  vyzývá k celoevropské výměně osvědčených postupů, aby bylo možné sledovat dopad energetických politik na energetickou chudobu;

49.  zdůrazňuje, že roztříštěnost trhu s energií v EU je nutné řešit odstraněním překážek a nedostatků, které se týkají příslušných právních rámců a systému přístupu k veřejným i soukromým prostředkům, jež jsou určeny na vypracování a realizaci projektů;

o
o   o

50.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a Výboru regionů.