Evropský parlament

–  s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie (SFEU) a zejména na článek 109 této smlouvy,

–  s ohledem na návrh nařízení Rady, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 659/1999, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 93 Smlouvy o ES, předložený Komisí (COM(2012)0725),

–  s ohledem na návrh nařízení Rady, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 994/98 ze dne 7. května 1998 o použití článků 92 a 93 Smlouvy o založení Evropského společenství na určité kategorie horizontální státní podpory a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1370/2007 ze dne 23. října 2007 o veřejných službách v přepravě cestujících po železnici a silnici předložený Komisí (COM(2012)0730),

–  s ohledem na sdělení Komise s názvem „Modernizace státní podpory v EU“ (COM(2012)0209),

–  s ohledem na stanovisko Výboru regionů přijaté na jeho 98. plenárním zasedání, které se konalo dne 29. listopadu 2012,

–  s ohledem na zvláštní zprávu Evropského účetního dvora č. 15/2011 „Zajišťují postupy Komise účelné řízení kontroly státní podpory?“,

–  s ohledem na rámcovou dohodu ze dne 20. října 2010 o vztazích mezi Evropským parlamentem a Evropskou komisí(1) (dále jen „rámcová dohoda“) a zejména na bod 15 této dohody,

–  s ohledem na otázku předloženou Komisi o modernizaci státní podpory (O-000213/2012 – B7-0102/2013),

–  s ohledem na čl. 115 odst. 5 a čl. 110 odst. 2 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že Komise předložila návrhy dvou nařízení, kterými se provádí program modernizace státní podpory a jejichž právním základem je článek 109 SFEU; vzhledem k tomu, že tento právní základ stanoví pouze konzultaci s Parlamentem, nikoli postup spolurozhodování;

B.  vzhledem k tomu, že cílem návrhů je soustředit zdroje na posuzování vážnějších případů podpory a nezabývat se drobnějšími případy a méně významnými stížnostmi, které nijak neovlivňují obchod mezi členskými státy;

C.  vzhledem k tomu, že návrhy a zejména změna procesního nařízení Rady (ES) č. 659/1999 se zabývají způsoby kontroly rozhodnutí přijímaných volenými celostátními a místními orgány ze strany Komise, a existuje tedy pádný důvod, aby Parlament na tyto texty demokraticky dohlížel;

D.  vzhledem k tomu, že Parlament by měl být zapojen do přípravy podobných návrhů, jak stanoví bod 15 rámcové dohody mezi Parlamentem a Komisí;

1.  vítá sdělení Komise o modernizaci státní podpory a nové návrhy nařízení, které Komise předložila; vyzývá nicméně Komisi, aby zajistila, aby podpora hospodářského růstu, která je jedním z celkových cílů této reformy, opět nevedla ke zvyšování veřejného dluhu;

2.  zdůrazňuje, že je třeba, aby státní podpora byla nižší, ale lépe zaměřená, aby kladla menší nároky na veřejné výdaje a nenarušovala hospodářskou soutěž a aby podporovala přechod ke znalostní společnosti;

3.  zdůrazňuje, že státní podpora musí být koncipována tak, aby podporovala vlastní rozvoj služeb, znalostí a infrastruktury, nikoli konkrétní společnosti;

4.  zdůrazňuje skutečnost, že primární úlohou kontroly státní podpory je zajistit spravedlivé podmínky na vnitřním trhu; vítá balíček opatření zaměřený na modernizaci státní podpory, který je základním kamenem probíhající modernizace politiky v oblasti hospodářské soutěže; vyzývá k včasnému provádění těchto reformních opatření;

5.  uznává úlohu státní podpory při řešení krize prostřednictvím zvláštního krizového režimu; uznává rovněž, že řádné využívání a kontrola státní podpory budou hrát významnou úlohu při plnění cílů růstové strategie EU 2020;

6.  zdůrazňuje, že politika v oblasti hospodářské soutěže musí umožňovat poskytování vhodné státní podpory pro ekologizaci hospodářství, zejména pro obnovitelné zdroje energie a energetickou účinnost, a že nové pokyny by měly vycházet z tohoto předpokladu;

7.  sdílí názor Komise, že postupy udělování státní podpory musí být rychlejší, aby umožňovaly soustředit se více na složité případy, které mají závažné dopady na hospodářskou soutěž na vnitřním trhu; bere na vědomí návrh Komise na zvýšení jejích pravomocí při rozhodování o postupu vyřizování stížností; vyzývá Komisi, aby v této souvislosti stanovila podrobná kritéria pro rozlišování mezi důležitými a méně důležitými případy; poukazuje na to, že vhodným řešením by bylo zvýšení prahů pro nařízení o státní podpoře de minimis a rozšíření horizontálních kategorií ve zmocňujícím nařízení a v obecném nařízení o blokových výjimkách;

8.  konstatuje, že tyto cíle byly stanoveny v minulosti již mnohokrát a byly základem pro minulé revize právních předpisů týkajících se státní podpory, ale nebylo jich zřejmě plně dosaženo, když jsou nyní nutné tyto nové návrhy;

9.  vyjadřuje naději, že tentokrát návrhy umožní dosáhnout stanovených cílů a nebudou stěžovatele odrazovat od toho, aby Komisi upozorňovali na závažné případy narušení hospodářské soutěže;

10.  bere na vědomí obecný úmysl Komise osvobodit od oznamovací povinnosti více kategorií; bere na vědomí zejména skutečnost, že podle návrhu Komise by se na podpory v oblasti kultury a přírodních katastrof vztahovalo zmocňující nařízení; zdůrazňuje nicméně, že členské státy budou muset zajistit ex ante soulad s pravidly pro poskytování státní podpory u podpor de minimis a režimů blokových výjimek, aby byla zachována dostatečná úroveň kontroly, zatímco Komise bude v těchto případech nadále vykonávat kontrolu ex post; zdůrazňuje, že to nesmí vést ke zvyšování státní podpory; vyzývá Komisi, aby zajistila dlouhodobé snižování státní podpory;

11.  zdůrazňuje skutečnost, že Komise musí zajistit lepší komunikaci s členskými státy, pokud jde o kvalitu a včasné podávání informací a přípravu oznámení; zdůrazňuje, že účinné vnitrostátní systémy musí zajišťovat, aby státní podpory vyňaté z oznamovací povinnosti ex ante byly v souladu s právními předpisy EU;

12.  konstatuje, že podstatné informace týkající se případů kontroly státní podpory dosud poskytovaly výlučně členské státy; žádá Komisi, aby posoudila, zda bude v budoucnu potřebovat další lidské zdroje pro rozšíření svých nástrojů pro sdílení informací a pro získávání přímých informací od účastníků trhu;

13.  je hluboce znepokojen zjištěním Účetního dvora, že Komise se nepokouší systematicky zjišťovat neoznámená opatření podpory nebo komplexně hodnotit dopad její kontroly poskytované státní podpory; požaduje další objasnění, pokud jde o 40 % případů poskytnuté státní podpory v rámci nařízení o blokových výjimkách, u nichž se mohou projevit problémy; zdůrazňuje, že z této situace vyplývají zvláštní obtíže pro nové účastníky trhu a pro malé a střední podniky, stejně jako narušení hospodářské soutěže;

14.  vyzývá naléhavě Komisi, aby v souvislosti s modernizací státní podpory řešila výše zmíněné otázky a aby zajistila, aby případné oslabení kontroly oznámení prováděné ex ante vyvažovala účinná a důsledná kontrola ex post prováděná jménem Komise, aby se zajistilo řádné dodržování právních předpisů;

15.  vyjadřuje politování nad skutečností, že právní základ nových návrhů, kterým je článek 109 SFEU, stanoví pouze konzultaci s Parlamentem, nikoli spolurozhodování, jak tomu je v případě jiných oblastí integrace trhu a hospodářské regulace po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost;

16.  domnívá se, že není možné tolerovat tento demokratický deficit v souvislosti s návrhy, které se týkají prostředků kontroly rozhodnutí a aktů celostátních a místních volených orgánů ze strany Komise, zejména pokud jde o služby obecného hospodářského zájmu související se základními právy;

17.  navrhuje, aby byl tento nedostatek vyřešen prostřednictvím interinstitucionálních dohod a napraven při příští změně Smlouvy;

18.  naléhavě vyzývá Komisi a Radu, aby prozatím co nejvíce přihlížely k pozměňovacím návrhům, které Parlament předkládá v rámci postupu konzultace;

19.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. L 304, 20.11.2010, s. 47.