Evropský parlament,

–  s ohledem na sdělení Komise nazvané „Akční plán ke zlepšení přístupu malých a středních podniků k financování“ (COM(2011)0870),

–  s ohledem na sdělení Komise nazvané „Evropa 2020: Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“ (COM(2010) 2020),

–  s ohledem na zprávu Komise nazvanou „Snížení regulační zátěže malých a středních podniků na minimum. Přizpůsobení právních předpisů EU potřebám mikropodniků“ (COM(2011)0803),

–  s ohledem na program Komise pro konkurenceschopnost podniků s důrazem na malé a střední podniky („program COSME“) (COM(2011)0834),

–  s ohledem na „Small Business Act“ pro Evropu (COM(2008)0394), který uznává ústřední úlohu, kterou malé a střední podniky (MSP) hrají v hospodářství EU, a usiluje o posílení této úlohy a o podporu jejich růstu a potenciálu pro tvorbu pracovních míst zmírňováním mnoha problémů, o nichž se má za to, že rozvoji MSP brání,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 23. února 2011 o přezkumu iniciativy „Small Business Act“ pro Evropu (COM(2011)0078) a na usnesení Parlamentu na toto téma ze dne 12. května 2011(1),

–  s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o evropských fondech rizikového kapitálu (COM(2011)0860), který předložila Komise,

–  s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o evropských fondech sociálního podnikání (COM(2011)0862), který předložila Komise,

–  s ohledem na studii Komise a Evropské centrální banky z roku 2011 o průzkumu týkajícím se přístupu MSP k financování,

–  s ohledem na zvláštní zprávu Účetního dvora 2/2012 o finančních nástrojích pro malé a střední podniky spolufinancovaných Evropským fondem pro regionální rozvoj,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 7. září 2010 o rozvíjení potenciálu k tvorbě pracovních příležitostí v novém udržitelném hospodářství(2),

–  s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru a stanoviska Výboru pro zaměstnanost a sociální věci, Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů, Výboru pro regionální rozvoj a Výboru pro právní záležitosti (A7-0001/2013),

A.  vzhledem k tomu, že špatně koncipovaná regulace finančního průmyslu v kombinaci se závažnými a všudypřítomnými dopady finanční, hospodářské a dluhové krize může způsobit obtížnější přístup k financování pro MSP;

B.  vzhledem k tomu, že je zásadně důležité vytvořit a rozvíjet potřebné nástroje a stanovit vhodné podmínky s cílem umožnit Unii oživit růst v eurozóně a v Unii jako celku;

C.  vzhledem k tomu, že bankovní úvěry jsou pro MSP v Evropské unii hlavním zdrojem financování;

D.  vzhledem k tomu, že podle údajů ECB jsou v úvěrových sazbách pro MSP mezi členskými státy velké rozdíly a že existují nerovnosti v přístupu k likviditě s vysokou mírou zamítnutí, pokud jde o úvěry na obchodní projekty v některých zemích;

E.  vzhledem k tomu, že MSP tvoří více než 98 % evropských podniků a poskytují více než 67 % pracovních míst v Unii; vzhledem k tomu, že jsou tudíž páteří hospodářství Evropské unie a důležitými hybateli dlouhodobého hospodářského růstu v Evropě a udržitelné tvorby pracovních míst ve 27 členských státech;

F.  vzhledem k tomu, že 85 % veškerých nových pracovních míst v EU vytvořily v období 2002–2010 MSP, a především pak nové firmy; vzhledem k tomu, že 32,5 milionu osob v EU jsou osoby samostatně výdělečně činné;

G.  vzhledem k tomu, že existují různé druhy MSP, které mají různé potřeby;

H.  vzhledem k tomu, že činnosti na podporu MSP a podnikání upravuje iniciativa „Small Business Act“ pro Evropu, k jejímuž provádění se členské státy spolu s Evropskou komisí zavázaly;

Obecné otázky

1.  vítá akční plán Komise a jeho širokou škálu návrhů a doporučení týkajících se MSP;

2.  souhlasí s Komisí, že hospodářský úspěch, excelence a soudržnost Evropské unie do velké míry závisí na udržitelném růstu a tvorbě pracovních míst vycházejících z MSP, které jsou odhodlány poskytovat kvalitní produkty a služby; zdůrazňuje význam oživení hospodářského růstu v celém spektru společností; zdůrazňuje, že MSP jsou součástí širšího „ekosystému“ podniků; bere na vědomí, že v rámci tohoto „ekosystému“ je rovněž třeba zajistit, aby stejná pozornost byla věnována zlepšování přístupu k financování mikropodnikům i jednočlenným společnostem; bere na vědomí, že větší společnosti jsou do značné míry závislé na široké síti menších MSP;

3.  zdůrazňuje, že kvůli negativním dopadům finanční a hospodářské krize má mnoho MSP potíže s přístupem k financování a že tento druh podniků musí nyní splňovat nová a někdy přísnější regulační kritéria než dříve; zdůrazňuje, že je třeba, aby pro bankovní instituce, které během krize využívaly státní podporu a jiná nepřímá opatření finanční podpory, jako jsou státní záruky a podpora v oblasti likvidity ze strany centrálních bank a Evropské centrální banky, byly stanoveny cíle, pokud jde o výši finančních prostředků a podmínky, které poskytují MSP; vybízí Komisi, aby pokračovala ve svém úsilí prosadit uplatňování zásady „zelenou malým a středním podnikům“ na vnitrostátní úrovni, což s sebou nese další zjednodušování regulačního a správního prostředí pro MSP;

4.  zdůrazňuje skutečnost, že při zjednodušování regulačního a správního prostředí pro MSP je třeba zajistit odpovídající ochranu zaměstnanců v oblasti sociálního zabezpečení a bezpečnosti a ochrany zdraví při práci; vyzývá Komisi a členské státy, aby potíraly případnou diskriminaci v přístupu k financování, pokud se jedná o MSP provozované znevýhodněnými osobami nebo sociálními skupinami;

5.  bere na vědomí, že v posledních letech bylo vynaloženo značné úsilí na snížení administrativní zátěže;

6.  zdůrazňuje význam posílení místního bankovního systému; zdůrazňuje odpovědnost bank, od celoevropských až po lokální banky, za uvážlivé investice do hospodářství a konkrétněji do MSP, a úlohu, kterou v tomto směru hrají; bere na vědomí rozdíly mezi členskými státy, co se týče výpůjčních nákladů MSP a přístupu MSP k financování, jež plynou z nepříznivé makroekonomické situace a mohou mít negativní dopad na konkurenceschopnost v příhraničních oblastech; zdůrazňuje, že ačkoli se problémy MSP, co se týče přístupu k úvěrům, v jednotlivých členských státech stále liší, ukazují výsledky průzkumu bankovních půjček z října 2011 provedeného ECB značné zpřísnění úvěrových standardů u úvěrů poskytovaných malým a středním podnikům, a dokazují tak, že snižování investic na minimum může vést k úvěrové krizi; dále uznává, že v EU existuje značná poptávka po mikroúvěrech;

7.  znovu připomíná, že revidovaná pravidla pro přidělování veřejných zakázek a koncesních smluv by neměla v přístupu na trh s veřejnými zakázkami bránit MSP a mikropodnikům;

8.  připomíná, že v Evropě je hlavním zdrojem financování MSP bankovní sektor; je přesvědčen, že z důvodu roztříštěnosti bankovního sektoru a z toho vyplývajících velkých rozdílů úvěrových sazeb a nabídek úvěrů mezi jednotlivými zeměmi je nutné ke zlepšování přístupu MSP k financování zaujmout diferencovaný přístup, přičemž je třeba zohlednit specifickou situaci jednotlivých zemí;

Různorodost malých a středních podniků

9.  připomíná Komisi, že MSP jsou v Evropě velmi různorodé, od velmi tradičních rodinných firem k rychle rostoucím podnikům, společnostem s moderním technologickým vybavením, mikropodnikům, sociálním podnikům a začínajícím podnikům, a že přístupy k jejich podpoře musí být stejně různorodé;

10.  upozorňuje, že v současné situaci, kdy nedostatečný přístup k vhodným zdrojům rizikového kapitálu, zejména v raném stádiu, představuje stále jedno z nejzávažnějších omezení pro vytváření a rozvoj firem orientovaných na růst, klade akční plán Komise velký důraz na spekulativní kapitál jako na možný způsob financování podporujícího růst; zdůrazňuje nicméně, že tento způsob financování je přiměřený pouze pro malý počet MSP a že hlavním zdrojem financování zůstávají bankovní úvěry;

11.  zdůrazňuje, že neexistuje univerzální způsob financování, a vyzývá Komisi, aby podporovala rozvoj široké škály programů, nástrojů a iniciativ vycházejících z individuálních potřeb, od kapitálových nástrojů – jako jsou neformální investoři („business angels“), skupinové financování („crowd funding“) a mnohostranné obchodní systémy – po kvazikapitálové nástroje (jako je mezaninové financování) a dluhové nástroje (jako jsou malé emise podnikových dluhopisů, záruční prostředky a platformy), a to za spolupráce s bankami a jinými subjekty zapojenými do financování MSP (odborníky působícími v oblasti účetnictví, sdruženími podniků nebo malých a středních podniků nebo obchodními komorami), s cílem podpořit podniky v jejich počáteční fázi, fázi růstu a převodu, a to při zohlednění jejich velikosti, obratu a finančních potřeb;

12.  zdůrazňuje, že by Komise měla vyzdvihnout významnou úlohu, kterou mohou akciové trhy hrát při zlepšování přístupu k likviditě pro MSP i pro investory v různých fázích; znovu připomíná, že akciové trhy vytvořené speciálně pro MSP již v eurozóně fungují a že vznikly v reakci na zvláštní požadavky v oblasti trhu a financování;

Zranitelnost MSP

13.  vyzývá Komisi, aby nové předpisy týkající se MSP podrobila celkovému a inkluzivnímu hodnocení dopadu, včetně komplexního testu, při němž bude přihlédnuto k potřebám MSP a k výzvám, jimž tyto podniky musí čelit;

14.  zdůrazňuje skutečnost, že MSP jsou často na konci dlouhého dodavatelského řetězce, a jsou tak nejvíce postiženy pozdními platbami a krátkými platebními lhůtami; vítá proto iniciativu Komise, která důrazně vybízí členské státy, aby urychlily provádění směrnice o opožděných platbách;

15.  zdůrazňuje skutečnost, že podle průzkumů Komise je nejen přístup k financování, ale také přístup k dovednostem, včetně manažerských dovedností a finančních a účetních znalostí, pro MSP klíčový pro získání finančních prostředků a zajištění inovací, konkurenceschopnosti a růstu; je přesvědčen, že poskytnutí finančních nástrojů EU by proto mělo být doprovázeno zajištěním vhodných systémů poradenství a odborné přípravy a podnikatelských služeb založených na znalostech;

16.  pokládá za nutné podporovat MSP na místní úrovni s cílem rozvinout politiky na podporu podnikatelské činnosti, zlepšit situaci malých a středních podniků v průběhu jejich existence a pomoci jim získat přístup k novým trhům; je přesvědčen, že klíčovým prvkem této politiky je uznávání a výměna osvědčených postupů;

Profesionalizace podnikání

17.  konstatuje, že nedostatek základních vědomostí podnikatelů o financích omezuje kvalitu podnikatelských plánů, a tudíž také úspěch žádostí o úvěr; žádá proto členské státy, aby potenciálním podnikatelům poskytovaly podporu v oblasti odborného vzdělávání a aby podporovaly partnerství mezi bankami, obchodními komorami, sdruženími podniků a odborníky působícími v oblasti účetnictví;

18.  je přesvědčen, že podnikání žen je nevyužitým zdrojem růstu a konkurenceschopnosti EU, který by měl být podporován a rozšiřován, a že veškeré překážky, kterým ženy čelí na trhu práce, by měly být odstraněny;

19.  domnívá se, že by do základních vzdělávacích systémů mělo být zařazeno rozvíjení podnikatelských dovedností a programy o fungování a interakci trhu, ekonomiky a finančního systému; domnívá se, že prvním krokem k lepšímu přístupu k finančním prostředkům a životaschopnosti podniku je dobře připravený podnikatelský plán; vyzývá Komisi a členské státy, aby do svých vzdělávacích programů neprodleně zařadily finanční vzdělávání; podporuje v této souvislosti program „Erasmus pro mladé podnikatele“, jehož cílem je prosazovat kulturu podnikání a rozvíjet jednotný trh a konkurenceschopnost;

20.  domnívá se, že je zapotřebí zvláštní strategie pro zakládání podniků a finančních nástrojů pro zavádění inovačních projektů a rozvíjení kreativity mladých podnikatelů;

21.  zdůrazňuje skutečnost, že v některých členských státech již existují určité osvědčené postupy týkající se zlepšování přípravy podnikatelů; vyzývá Komisi, aby podporovala provádění těchto postupů v dalších členských státech;

22.  zdůrazňuje, že je nezbytné zjednodušené a pravidelné informování podnikatelů, potenciálních podnikatelů a bank o iniciativách v oblasti odborné přípravy, financování z EU a programech pro MSP na vnitrostátní, regionální a místní úrovni, neboť je třeba, aby využívali všech dostupných příležitostí a opatření; vyzývá Komisi, aby zajistila,že vnitrostátní organizace MSP budou řádně informovány o iniciativách a politických návrzích EU;

23.  vyzývá k většímu úsilí o komunikaci ze strany skupiny EIB s cílem prosazovat finanční plány týkající se MSP ve spolupráci s organizacemi MSP;

24.  upozorňuje, že je nezbytné poskytovat poradenství podnikatelům, kteří vyhlásili úpadek, neboť 15 % podniků, které ukončí svou činnost, tak činí z důvodu úpadku; podporuje zjednodušení a zkrácení úpadkového řízení, aby dotčení podnikatelé dostali druhou šanci, neboť ti, kdo začínají podnikat znovu, mohou mít lepší výsledky;

Transparentnost

25.  konstatuje, že znalosti věřitelů v oblasti úvěrových nástrojů jsou všeobecně lepší než znalosti podnikatelů a že by podnikatelé měli s věřiteli lépe komunikovat o svém obchodním plánu a dlouhodobé strategii; zdůrazňuje, že toto zamlčování informací vytváří problémy při projednávání žádosti o úvěr; uznává, že je nutné, aby MSP získaly jim uzpůsobené poradenství v oblasti možností získání úvěru; vyzývá Komisi, aby podporovala sdílení osvědčených postupů týkajících se konkrétních řešení pro dialog, spolupráci a výměnu informací mezi věřiteli a podnikateli; vyzývá Komisi, aby posílila dialog a spolupráci mezi podnikateli a věřiteli;

26.  zdůrazňuje, že by věřitelé měli stanovit jasná a konkrétní kritéria pro podávání žádostí o financování transparentním způsobem; zdůrazňuje, že pokud věřitel úplně nebo částečně zamítne žádost o úvěr, musí podnikatele odpovídajícím a konstruktivním způsobem informovat o důvodech pro toto zamítnutí; žádá Komisi, aby stanovila jasné pokyny pro tento konstruktivní přístup k transparentnosti;

27.  konstatuje, že pokud MSP splatí úvěr předčasně, musí věřiteli uhradit ztrátu financování a často mu navíc zaplatit pokutu, což vede k příliš vysokým celkovým nákladům; vyzývá Komisi, aby navrhla větší transparentnost ve všech smlouvách o předčasném splacení uzavíraných s MSP a aby se zabývala možností stanovit strop, který by omezoval náklady na tento druh operací;

28.  konstatuje, že MSP, chtějí-li získat financování od úvěrových institucí, čelí neustále se zpřísňujícím požadavkům, včetně osobních záruk; konstatuje, že zvýšené úrokové sazby by mohly vést ke zvýšení necenových požadavků a podmínek, včetně osobních záruk; domnívá se proto, že legislativa nutná k regulaci finančního průmyslu musí výslovně chránit a podněcovat efektivní poskytování úvěrů reálné ekonomice, zejména MSP;

29.  vyzývá členské státy, aby omezily administrativní zátěž spojenou se zahájením činnosti i s fungováním MSP, a to s ohledem na rozdíly mezi zeměmi v této oblasti, které brání dokončení jednotného trhu; zdůrazňuje, že je důležité snížit počet dnů, jichž je zapotřebí k založení nového podniku; žádá Komisi, aby prostudovala osvědčené potenciální postupy, jež by měly být zavedeny v členských státech; vyzývá Komisi, aby vyhodnotila možnost zavést pro MSP jediné identifikační číslo uložené v jediné evropské databázi MSP obsahující veškeré finanční údaje, jež by MSP usnadňovalo podávání přihlášek do evropských a vnitrostátních programů a žádostí o financování; upozorňuje, že při zavádění tohoto identifikačního čísla pro MSP je nezbytné věnovat pozornost zásadám na ochranu údajů;

30.  vítá návrh Komise na podporu používání kvalitativního úvěrového hodnocení coby nástroje na doplnění standardního kvantitativního hodnocení úvěruschopnosti MSP;

Nové způsoby financování

31.  vítá nové programy financování Komise, které zohledňují zvláštní charakteristiky MSP; vyzývá Komisi, aby dále rozvíjela financování EU uzpůsobené pro MSP; zdůrazňuje skutečnost, že je třeba zabránit roztříštěnosti financování a že financování může být efektivní pouze tehdy, je-li schopné pokrýt podstatnou část potřeb daného MSP;

32.  je pevně přesvědčen o tom, že finanční prostředky dluhových a kapitálových nástrojů financování v rámci programu COSME a Horizont 2020 by měly být podstatně navýšeny a přístup MSP k těmto nástrojům by se měl výrazně zlepšit;

33.  zastává názor, že by Komise měla prozkoumat způsoby, jak by bylo možné zlepšit evropský kvazikapitálový trh, zejména mezaninové financování; doporučuje, aby se Komise zabývala tím, jak posílit mezaninový nástroj růstu EIF, a aby prozkoumala nové mezaninové produkty, jako je ručení za mezaninové úvěry; doporučuje rovněž, aby byly poskytnuty údaje a analýzy týkající se finančních nástrojů za účelem omezení překážek pro finanční zprostředkovatele, kteří mohou mít zájem zabývat se úvěrovým trhem pro mezaninový kapitál v EU;

34.  vyzývá k tomu, aby nejméně 20 % prostředků z rozpočtu programu Horizont 2020 bylo přiděleno MSP;

35.  konstatuje, že kapitálové záruky jsou obecně oceňovány a využívány MSP i úvěrovými institucemi; vítá úsilí Komise v této věci; vyzývá členské státy, aby pro kapitálové záruky zavedly vhodný rámec;

36.  vyzývá Komisi, aby poskytla vhodný a přizpůsobený regulační rámec pro poskytovatele financování MSP, který by pro ně nebyl zatěžující a který by rovněž získal důvěru investorů (v rámci evropských právních předpisů o účetních standardech, směrnice o prospektu, směrnice o transparentnosti, směrnice o zneužívání trhu a směrnice o trzích finančních nástrojů);

37.  vítá dohodu uzavřenou v Evropské radě ve dnech 28. a 29. června 2012 o navýšení kapitálu Evropské investiční banky (EIB) o 10 miliard EUR, což skupině EIB umožní zvýšit svou úvěrovou kapacitu v rámci Unie o přibližně 60 miliard EUR v období 2012–2015 a využít pákového efektu přibližně 180 miliard EUR celkových investic, díky čemuž bude plnit vítanou úlohu v rámci společného úsilí o oživení evropského hospodářství; vítá skutečnost, že EIB ve svých úvěrových prioritách konkrétně uvádí potřebu rozšířit spektrum bankovních partnerů pro poskytování úvěrů MSP tak, aby zahrnovalo nové zprostředkovatele tradičních i netradičních finančních úvěrů; zdůrazňuje, že tento nový závazek nesmí narušovat paralelní snahy o posílení a zlepšení společných nástrojů financovaných EIB a z rozpočtu Unie, které jsou využívány pro sdílení rizik a kapitálovou účast; v této souvislosti vyzývá Komisi, aby posílila a optimalizovala nástroje pro sdílení rizik Evropské investiční banky a programy Evropského investičního fondu týkající se portfolií kapitálového nebo mezaninového financování, které poskytují finanční instituce (zprostředkovatelé) MSP; uznává, že politika soudržnosti je jedním z hlavních zdrojů finanční podpory MSP v EU a že programy financování v rámci strukturálních fondů, snížení administrativní zátěže a zvýšení rychlosti a účinnosti jsou nezbytné pro podporu obnovy hospodářství EU a jeho konkurenceschopnosti;

38.  vyzývá Komisi, aby zřídila stálou platformu evropských záruk v rámci Evropského investičního fondu pro usnadnění přístupu MSP k financování, což urychlí rozvoj záruk a úvěrových produktů založených na evropských zárukách a sníží kapitálové požadavky bank a rizika pro finanční zprostředkovatele;

39.  vybízí EIB, aby dále rozvíjela svou iniciativu mikrofinancování projektů, a posilovala tak svůj příspěvek k plnění priorit politik EU v oblasti sociálního začlenění;

40.  konstatuje, že v některých členských státech dosahují rekordní výše úspory domácností na bankovních účtech, zatímco v jiných členských státech se vklady snižují z důvodu dopadů krize; zdůrazňuje, že vytvoření řádného rámce pobídek s cílem aktivovat tyto úspory domácností by mělo usnadnit přístup MSP k financování, jak v rámci jejich státu, tak přeshraničně, a oživit hospodářství EU; vyzývá Komisi, aby předložila návrh na aktivaci těchto úspor, např. zavedením pobídek, které budou vycházet z osvědčených postupů existujících v členských státech;

41.   bere na vědomí, že MSP přispívají k pracovnímu zapojení obyvatelstva v regionech, kde je míra zaměstnanosti nižší, neboť stimulují její zvýšení a pomáhají při naplňování aktuálních potřeb obyvatel, což má pozitivní dopad na rozvoj místních společenství; domnívá se proto, že rozvíjení MSP je jedním ze způsobů snižování rozdílů na vnitrostátní úrovni;

42.   vítá podporu poskytovanou MSP a mikropodnikům prostřednictvím iniciativ, jako jsou PSCI, program Tvůrčí Evropa (včetně facility pro záruky za půjčky v kulturním a tvůrčím odvětví), COSME a Horizont 2020, které nabízejí nová řešení, jak zlepšit znalosti a rozvíjet dovednosti, jež MSP a mikropodnikům umožňují rozvíjet se dynamickým způsobem;

43.   vyzývá Komisi a členské státy, aby nalezly způsob, jak zlepšit přístup k financování pro MSP, které zamýšlejí poskytovat veřejnému sektoru inovační díla, dodávky nebo služby; žádá zejména o přijetí opatření, která zlepší podmínky financování tím, že zajistí, aby rizikový kapitál a další relevantní zdroje financování plně uznávaly růstový potenciál inovačních podniků, které spolupracují s partnery veřejného sektoru jak na projektech veřejných zakázek v předobchodní fázi, tak v rámci inovačních partnerství;

44.  zdůrazňuje, že je nezbytné vytvořit spravedlivý, otevřený a transparentní regulační rámec EU pro zadávání veřejných zakázek a přiměřené, transparentní a nediskriminační prosazování směrnice Evropského parlamentu a Rady 96/71/ES ze dne 16. prosince 1996 o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb(3), aby měly MSP lepší přístup k veřejným zakázkám a byly skutečně schopné tyto zakázky uskutečnit;

45.  dodává, že je třeba přijmout opatření k zajištění toho, aby zjednodušení přeshraniční činnosti MSP současně neusnadňovalo přeshraniční fiktivní samostatnou výdělečnou činnost, zejména ve stavebnictví;

o
o   o

46.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Evropské centrální bance, Evropské investiční bance, Komisi a vládám a parlamentům členských států.

(1) Úř. věst. C 377 E, 7.12.2012, s. 102. (2) Úř. věst. C 308 E, 20.10.2011, s. 6. (3) Úř. věst. L 18, 21.1.1997, s. 1.