Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2011/0195(COD)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A7-0008/2013

Předložené texty :

A7-0008/2013

Rozpravy :

PV 05/02/2013 - 3
CRE 05/02/2013 - 3

Hlasování :

PV 06/02/2013 - 7.1
CRE 06/02/2013 - 7.1
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P7_TA(2013)0040

Přijaté texty
PDF 1020kWORD 183k
Středa, 6. února 2013 - Štrasburk
Společná rybářská politika ***I
P7_TA(2013)0040A7-0008/2013
Usnesení
 Úplné znění
 Příloha
 Příloha
 Příloha

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 6. února 2013 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o společné rybářské politice (COM(2011)0425 – C7-0198/2011 – 2011/0195(COD))

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2011)0425),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a čl. 43 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C7-0198/2011),

–  s ohledem na stanovisko Výboru pro právní záležitosti k navrhovanému právnímu základu,

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 28. března 2012(1),

–  s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 4. května 2012(2),

–  s ohledem na články 55 a 37 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rybolov a stanoviska Výboru pro rozvoj, Rozpočtového výboru, Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin a Výboru pro regionální rozvoj (A7-0008/2013),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  připomíná své usnesení ze dne 8. června 2011 o „investování do budoucnosti: nový víceletý finanční rámec (VFR) pro konkurenceschopnou, udržitelnou a inkluzívní Evropu“(3); opakuje, že v příštím VFR je třeba zajistit dostatek dodatečných zdrojů, které Unii umožní plnit její stávající politické priority a nové úkoly stanovené v Lisabonské smlouvě a také reagovat na nepředvídané události; vyzývá Radu, aby v případě, že nebude sdílet tento přístup, jasně stanovila, od kterých z jejích politických priorit či projektů by bylo možné navzdory jejich prokazatelné evropské přidané hodnotě zcela upustit;

3.  zdůrazňuje, že odhadovaný finanční dopad tohoto návrhu je pro zákonodárný orgán pouze orientačním údajem a lze jej přesně stanovit až poté, co bude dosaženo dohody ohledně návrhu nařízení, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020;

4.  vyzývá Komisi, aby věc opětovně postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

5.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi a vnitrostátním parlamentům.

(1) Úř. věst. C 181, 21.6.2012, s. 183.
(2) Úř. věst. C 225, 27.7.2012, s. 20.
(3) Úř. věst. C 380 E, 11.12.2012, s. 89


Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 6. února 2013 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. …/2013 o o společné rybářské politice amending Council Regulations (EC) No 1954/2003 and (EC) No 768/2005 and repealing Council Regulations (EC) No 2371/2002 and (EC) No 639/2004 and Council Decision 2004/585/EC.
P7_TC1-COD(2011)0195

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 43 odst. 2 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru(1),

s ohledem na stanovisko Výboru regionů(2),

v souladu s řádným legislativním postupem(3),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)  Nařízením Rady (ES) č. 2371/2002(4) byl zaveden systém Společenství pro zachování a udržitelné využívání rybolovných zdrojů v rámci společné rybářské politiky.

(2)  Působnost společné rybářské politiky zahrnuje zachování, řízení a využívání biologických mořských zdrojů a řízení rybolovu zaměřeného na tyto zdroje. Kromě toho se Působnost společné rybářské politiky v souvislosti s tržními opatřeními a finančními opatřeními na podporu jejích cílů zahrnuje rovněž na biologické sladkovodní zdroje a akvakulturučinnosti akvakultury, jakož i na zpracování a uvádění produktů rybolovu a akvakultury na trh, pokud takové činnosti probíhají na území členských států nebo ve vodách Unie, včetně činností prováděných rybářskými plavidly plujícími pod vlajkou třetích zemích a v těchto zemích zapsanými nebo rybářskými plavidly Unie nebo státními příslušníky členských států, aniž je dotčena prvořadá odpovědnost státu vlajky, vzhledem k ustanovením článku 117 Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu. [pozm. návrh 2]

(3)  Společná rybářská politika by měla zajistit, aby rybolovné a akvakulturní činnosti přispívaly k dlouhodobě udržitelným environmentálním, hospodářským a sociálním podmínkám. Mimoto by měla přispívat ke zvýšení produktivity, dlouhodobé environmentální, hospodářské a sociální udržitelnosti. Měla by zahrnovat pravidla, jejichž cílem zajištění sledovatelnosti, bezpečnosti a kvality produktů dovážených do Unie, přiměřenou životní úrovniúroveň odvětví rybolovu, stabilním trhům, bezpečnost potravin, stabilní trhy a zajistit dostupnost zdrojů a to aby se dodávky potravin dostaly ke spotřebitelům za rozumné ceny. [pozm. návrh 3]

(4)  Unie je smluvní stranou Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu ze dne 10. prosince 1982 (Unclos)(5) a ratifikovala dohodu Organizace spojených národů o provedení ustanovení Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu ze dne 10. prosince 1982 o zachování a řízení tažných populací ryb a vysoce stěhovavých rybích populací ze dne 4. srpna 1995 („dohoda OSN o rybích populacích“)(6). Přijala rovněž Dohodu Organizace spojených národů pro výživu a zemědělství k podpoře dodržování mezinárodních opatření na zachování a řízení rybářskými plavidly na volném moři ze dne 24. listopadu 1993 („dohoda FAO o dodržování opatření“)(7). Tyto mezinárodní nástroje převážně stanoví povinnosti týkající se zachování, včetně povinnosti přijmout opatření na zachování a řízení, jejichž cílem je udržet nebo obnovit mořské zdroje na úrovních, které zaručují maximální udržitelný výnos v mořských oblastech spadajících pod vnitrostátní právní předpisy i na volném moři, jakož i povinnosti spolupracovat za tímto účelem s jinými státy, povinnosti intenzivně uplatňovat při zachování, řízení a využívání rybích populací přístup založený na předběžné opatrnosti, povinnosti zajistit slučitelnost opatření na zachování a řízení, pokud se mořské zdroje vyskytují v mořských oblastech, které mají z hlediska právních přepisů odlišný status, a povinnosti řádně zohlednit jiné zákonné způsoby využití moří. Společná rybářská politika by měla přispět k tomu, aby Unie řádně plnila své mezinárodní závazky v rámci těchto mezinárodních nástrojů. Členské státy, které přijmou opatření na zachování a řízení na základě svých pravomocí stanovených v rámci společné rybářské politiky, by měly rovněž jednat plně v souladu s mezinárodními závazky v oblasti zachování a spolupráce stanovenými výše uvedenými mezinárodními nástroji.

(5)  Na Světovém summitu o udržitelném rozvoji v Johannesburgu v roce 2002 se Evropská unie a její členské státy zavázaly postupovat proti pokračujícímu úbytku populací ryb. Unie by tedy měla vylepšit svou společnou rybářskou politiku, aby do roku 2015 prioritně zajistila, že prioritně budou úrovně využívání biologických mořských zdrojů do roku 2015 obnoveny a udrženy na úrovních schopných vytvářet maximální udržitelný výnos ze stavů lovených populací.stanovení míry úmrtnosti dané rybolovem na úrovních, které by nejpozději do roku 2020 umožnily obnovení rybích populací nad úrovněmi, při nichž lze dosáhnout maximálního udržitelného výnosu, a které by obnovené populace na těchto úrovních udržely. Jestliže je k dispozici méně vědeckých informací, může to pro maximální udržitelný výnos vyžadovat využití zprostředkovaných informací. [pozm. návrh 5]

(5a)  Koncepce maximálního udržitelného výnosu, jak je zakotvena v úmluvě Unclos, je právně závazným cílem v oblasti řízení rybolovu, který musí Unie plnit od ratifikace této úmluvy v roce 1998. [pozm. návrh 6]

(5b)  Stanovení nižší míry úmrtnosti způsobené rybolovem, než je míra nutná pro zachování početnějších rybích populací, než jsou populace, které zajistí maximální udržitelný výnos, je jediným způsobem, jak zabezpečit, že se rybolov stane v dlouhodobém výhledu hospodářsky životaschopným odvětvím bez závislosti na veřejné podpoře. [pozm. návrh 232]

(5c)  Víceleté plány by měly být hlavním nástrojem k zajištění toho, aby míry úmrtnosti dané rybolovem byly do roku 2015 stanoveny na úrovních, které by nejpozději do roku 2020 umožnily obnovu rybích populací nad úrovněmi, při nichž lze dosáhnout maximálního udržitelného výnosu a které by obnovené populace na těchto úrovních udržely. Pouze jasný a pevný závazek k dodržení těchto lhůt může zajistit, aby se okamžitě začalo jednat a aby se již neoddaloval proces obnovy. V případě populací, pro něž nebyl víceletý plán dosud přijat, je naprosto nezbytné zajistit, aby se Rada při stanovování rybolovných práv pro tyto populace plně držela cílů společné rybářské politiky. [pozm. návrh 7]

(5d)  S cílem vytvořit stabilnější podmínky pro odvětví rybolovu by víceleté plány rovněž mohly obsahovat ustanovení, která omezují roční výkyvy celkových přípustných odlovů obnovených populací. Měly být i uvádět přesné limity těchto výkyvů. [pozm. návrh 8]

(5e)  Při řídících rozhodnutích o maximálním udržitelném výnosu ve smíšených lovištích je třeba vzít v úvahu problémy související se souběžným rybolovem všech populací ve smíšeném lovišti na maximálním udržitelném výnosu v případech, kdy vědecké doporučení uvádí, že je velmi těžké vyhnout se vedlejším úlovkům ohrožených druhů tím, že budou používána selektivnější lovná zařízení. V takových případech by měly být Mezinárodní rada pro průzkum moří (ICES) a Vědeckotechnický a hospodářský výbor pro rybářství (VTHVR) vyzvány k vydání doporučení ohledně vhodné míry úmrtnosti dané rybolovem. [pozm. návrh 9]

(5f)  Pokud je během přechodného období nezbytné zásadně omezit rybolovná práva v zájmu dosažení maximálního udržitelného výnosu, Unie a členské státy by měly zajistit, aby byla přijata odpovídající sociální a finanční opatření, tak aby byl v celém výrobním řetězci zachován dostatečný počet podniků s cílem udržet rovnováhu mezi kapacitou loďstev a dostupnými zdroji, když je dosaženo maximálního udržitelného výnosu. [pozm. návrh 10]

(6)  Cíle v oblasti rybolovu byly stanoveny v rozhodnutí konference smluvních stran Úmluvy o biologické rozmanitosti o strategickém plánu pro biologickou rozmanitost pro období 2011–2020(8), společná rybářská politika by měla zajistit soudržnost s cíli v oblasti biologické rozmanitosti přijatými Evropskou radou(9) a s cíli sdělení Komise „Naše životní pojistka, náš přírodní kapitál: strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2020“(10), a to zejména s cílem dosáhnout maximálního udržitelného výnosu do roku 2015.

(7)  Udržitelné využívání biologických mořských zdrojů by mělo být vždy založeno na přístupu předběžné opatrnosti, který má být odvozen ze zásady obezřetnosti uvedené v čl. 191 odst. 2 prvním pododstavci Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“), a to se zřetelem k dostupným vědeckým údajům. [pozm. návrh 12]

(8)  Společná rybářská politika by měla přispívat k ochraně mořského prostředí, k udržitelnému řízení všech komerčně využívaných druhů a zejména k dosažení dobrého stavu prostředí nejpozději do roku 2020, jak je stanoveno v čl. 1 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/56/ES ze dne 17. června 2008, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti mořské environmentální politiky (rámcová směrnice o strategii pro mořské prostředí)(11). [pozm. návrh 13]

(8a)  Společná rybářská politika by také měla přispět k zásobování trhu Unie vysoce výživnými potravinami a ke snížení potravinové závislosti vnitřního trhu, jakož i k přímému a nepřímému vytváření pracovních míst a k hospodářskému rozvoji v pobřežních oblastech. [pozm. návrh 14]

(9)  K řízení rybolovu musí být zaveden ekosystémový přístup, dopady rybolovných činností na životní prostředí by měly být omezeny a nežádoucíjenž pomůže zajistit, aby byl minimalizován dopad lidské činnosti na mořský ekosystém, aby se předcházelo nežádoucím úlovkům, aby se tyto úlovky by měly být minimalizovány aminimalizovaly a případně zcela odstranily a aby se postupně odstraněny.dosáhlo vykládání veškerých úlovků na pevninu. [pozm. návrh 15]

(10)  Je důležité, aby řízení společné rybářské politiky postupovalo podle zásad řádné správy. Tyto zásady zahrnují rozhodování založené na nejlepším dostupném vědeckém poradenství, široké zapojení zúčastněných stran a dlouhodobý náhled. Úspěšné řízení společné rybářské politiky závisí rovněž na jasné definici odpovědností na úrovni Unie, na vnitrostátní, regionální a místní úrovni a také na vzájemné slučitelnosti a soudržnosti přijatých opatření s ostatními politikami Unie.

(11)  Podle potřeby by společná rybářská politika měla brát v plné míře ohledy na zdraví zvířat, dobré životní podmínky zvířat a na bezpečnost potravin a krmiv.

(12)  Společná rybářská politika by měla být uplatňována způsobem, který je obecně v souladu s dalšími politikami Unie(12) a který zejména zohledňuje vzájemné vztahy s ostatními akcemi Unie v jiných oblastech námořní politiky, jimiž se zabývá integrovaná námořní politika, s uznáním, že všechny záležitosti týkající se evropských oceánů a moří jsou vzájemně propojené, včetně územního plánování námořních prostor. Soudržnost a integrace by měly být zajištěny v řízení různých odvětvových politik v rámci Baltského moře, Severního moře, Keltského moře, Biskajského zálivu, pobřeží Iberského poloostrova, povodí Středozemního a Černého moře. [pozm. návrh 17]

(13)  Rybářská plavidla Unie by měla mít rovný přístup do vod Unie a ke zdrojům, které podléhají pravidlům SRP.

(14)  Platná pravidla omezující přístup ke zdrojům v pásmu 12 námořních mil od linií členských států fungovala dostatečně uspokojivě a omezila intenzitu rybolovu v nejcitlivější části vod Unie. Tato pravidla rovněž zachovala tradiční rybářské činnosti, na kterých je do velké míry závislý hospodářský a sociální rozvoj některých pobřežních komunit. Tato pravidla by tedy měla platit i nadále a měla by být pokud možno posílena, aby zajišťovala přednostní přístup drobným, řemeslným nebo pobřežním rybářům. [pozm. návrh 18]

(14a)  Je nutné rozšířit definici drobného rybolovu tak, aby byla vzata v úvahu další kritéria ke kritériu velikosti plavidla, včetně mimo jiného převládající povětrnostní podmínky, dopad rybolovných postupů na mořský ekosystém, doba pobytu na moři nebo vlastnosti hospodářské jednotky, která zdroje využívá. Zvláštní pozornosti by se mělo dostat malým pobřežním ostrovům závislým na rybolovu a měly být podporovány jak finančně, tak přidělením dodatečných zdrojů, aby byla do budoucna zajištěna jejich životaschopnost a prosperita. [pozm. návrh 19]

(15)  Biologické mořské zdroje v oblasti Azor, Madeiry a Kanárských ostrovů by měly být nadále pod zvláštní ochranou, neboť přispívají k zachování místního hospodářství těchto ostrovů, s ohledem na strukturální, sociální a hospodářskou situaci těchto ostrovů. Omezení určitých rybolovných činností v těchto vodách na rybářská plavidla zapsaná v přístavech Azorských ostrovů, Madeiry a Kanárských ostrovů by tedy mělo být zachováno.

(16)  Cíle udržitelného využívání biologických mořských zdrojů se účinněji dosáhne prostřednictvím víceletého přístupu k řízení rybolovu. stanovujícího jakožto priorituČlenské státy by za tímto účelem měly v těsné spolupráci s veřejnými orgány a poradními sbory vytvořit – i na místní úrovni – podmínky pro udržitelné využívání zdrojů a prioritně stanovit víceleté plány, které odrážejíbudou odrážet zvláštnosti různých rybolovných oblastí. Toho lze dosáhnout pomocí společných opatření na regionální úrovni a rozhodovacími postupy směřujícími k vypracování závaznějších víceletých plánů. [pozm. návrh 20]

(17)  Víceleté plány by se měly pokud možno vztahovat k více populacím, pokud jsou tyto populace využívány společně. Víceleté plány by měly stanovit základ pro stanovení rybolovných práv a vyčíslitelné cíle pro udržitelné využívání dotčených populací a mořských ekosystémů tím, že definují jasné časové rámce a ochranné mechanismy pro nepředvídaný vývoj. Víceleté plány by se měly rovněž řídit přesně stanovenými cíli pro řízení zdrojů, aby přispěly k udržitelnému využívání příslušných rybích populací a mořských ekosystémů. Pokud by způsob řízení mohl mít socioekonomický dopad na dotčené regiony, měly by být tyto plány upraveny po poradě se subjekty působícími v odvětví rybolovu, vědeckými pracovníky a institucionálními partnery. [pozm. návrh 21]

(18)  Jsou zapotřebí opatření ke snížení a odstranění současných vysokých úrovní nežádoucích úlovků a k postupnému odstranění výmětů. Nežádoucí úlovky aDřívější právní předpisy naneštěstí rybáře často nutily k provádění výmětů cenných zdroj. Výměty ve skutečnosti představují značné plýtvání a mají negativní dopad na udržitelné využívání biologických mořských zdrojů a mořských ekosystémů, jakož i finanční dostupnost rybolovu. Měla by být stanovena a postupně prováděna povinnost vykládky všech úlovků řízených populací ulovených během rybolovných činností ve vodách Unie nebo rybářskými plavidly Unie. Prioritním úkolem by mělo být vypracování, podpora a prosazování opatření a pobídek zaměřených na to, jak se vyhnout nežádoucím úlovkům. [pozm. návrh 22]

(18a)  Povinnost vykládky všech úlovků by měla být zaváděna individuálně pro jednotlivá loviště. Rybáři by měli mít možnost nadále provádět výměty u druhů, které podle nejlepšího dostupného vědeckého poradenství vykazují vysokou míru přežití při vypuštění do moře za přesně stanovených podmínek stanovených pro dané loviště. [pozm. návrh 23]

(18b)  Má-li povinná vykládka všech úlovků fungovat a mají-li být zmírněny důsledky proměnlivého ročního složení úlovků, mělo by být členským státům povoleno převádět meziročně určité procento kvót. [pozm. návrh 24]

(19)  Vykládky nežádoucích úlovků by neměly vést k plnému ekonomickému zvýhodnění daného hospodářského subjektu. Způsoby využití vykládek úlovků ryb, které nedosahují minimální referenční velikosti pro zachování zdrojů, by měly být omezené a neměly by zahrnovat prodej pro lidskou spotřebu. Každý členský stát by měl mít možnost sám rozhodnout, zda povolí bezúplatnou distribuci vyložených ryb k dobročinným nebo charitativním účelům. [pozm. návrh 25]

(20)  Z důvodu zachování populací a adaptibility loďstev a lovišť by měly být uplatňovány pro určitá technická opatření uplatňovány jasné cíle a úroveň správy by se měla odvíjet od požadavků na řízení. [pozm. návrh 26]

(21)  U populací, pro které nebyl stanoven žádný víceletý plán, by měla být stanovením omezení úlovků nebo intenzity rybolovu zajištěna míra využívání vytvářející maximální udržitelný výnos. Pokud není k dispozici dostatek údajů, měla by být loviště řízena na základě zástupných norem. [pozm. návrh 27]

(21a)  Unie by měla zvýšit úsilí o navázání účinné mezinárodní spolupráce a řízení populací v mořích, které sousedí jak s členskými státy, tak s třetími zeměmi, a případně pro tyto oblasti zajistit vytvoření regionálních organizací pro řízení rybolovu. Unie by se měla zejména zasazovat o vytvoření regionální organizace pro řízení rybolovu v oblasti Černého moře. [pozm. návrh 28]

(22)  S ohledem na nejistý hospodářský stav části odvětví rybolovu a závislost některých pobřežních komunit na rybářství je nutné zajistit relativní stabilitu rybolovných činností rozdělením rybolovných práv mezi členské státy na základě předvídatelného podílu populací pro každý členský stát. [pozm. návrh 29]

(23)  Tato relativní stabilita rybolovných činností by vzhledem k prozatímní biologické situaci populací měla zajistit zvláštní potřeby regionů, kde je místní obyvatelstvo obzvláště závislé na rybolovu a činnostech s ním souvisejících, jak o tom rozhodla Rada ve svém usnesení ze dne 3. listopadu 1976 o některých vnějších aspektech vytvoření rybolovného pásma ve Společenství o šířce 200 mil(13) s účinkem od 1. ledna 1977, a zejména v příloze VII tohoto usnesení. Proto je třeba rozumět pojmu relativní stability v tomto smyslu.

(24)  Členské státy by měly mít možnost podávat opodstatněné žádosti Komisi, aby vypracovala v rámci společné rybářské politiky opatření, která členské státy považují za nezbytná pro plnění povinností, pokud jde o zvláště chráněné oblasti podle článku 4 směrnice Rady 2009/147/ES ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně volně žijících ptáků(14), zvláštní oblasti ochrany podle článku 6 směrnice Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin(15) a chráněné mořské oblasti podle čl. 13 odst. 4 směrnice 2008/56/ES.

(25)  Komise by po konzultaci s příslušnými poradními sbory a dotčenými členskými státy měla mít možnost přijmout prozatímní opatření v případě vážného ohrožení biologických mořských zdrojů nebo mořského ekosystému v důsledku rybolovných činností, které vyžaduje okamžitou akci. Tato opatření by měla být zavedena ve stanovených lhůtách a platit po určenou dobu. [pozm. návrh 30]

(26)  Členské státy by poté, co řádně zohlední stanoviska příslušných poradních sborů a zúčastněných stran, měly mít možnost přijmout ochranná a technická opatření pro provádění společné rybářské politiky a umožnit tak, aby politika lépe řešila situace a zvláštnosti různých mořských i jednotlivých rybolovných oblastí a aby se zvýšilo dodržování politiky. [pozm. návrh 31]

(26a)  Členské státy by měly být vybízeny k regionální spolupráci. [pozm. návrh 32]

(27)  Členským státům je třeba v jejich pásmech o šířce 12 námořních mil povolit přijímat opatření pro zachování zdrojů a řízení platná pro všechna rybářská plavidla Unie za předpokladu, že pokud se tato opatření použijí na rybářská plavidla z jiných členských států, musí být přijatá opatření nediskriminační a musí jim předcházet konzultace s ostatními dotčenými členskými státy, a za předpokladu, že Unie nepřijala opatření, která se výslovně zabývají zachováním zdrojů a řízením v tomto pásmu 12 námořních mil.

(28)  Členským státům je třeba povolit přijímat opatření pro zachování a řízení populací ve vodách Unie platná pouze pro rybářská plavidla Unie plující pod jejich vlajkou.

(28a)  Přístup k rybolovu by měl být založen na transparentních a objektivních environmentálních a sociálních kritériích vedoucích k odpovědnému rybolovu, jejichž prostřednictvím by byla zajištěna podpora těm, kdo provozují rybolov nejšetrněji k životnímu prostředí a s největším přínosem pro společnost. [pozm. návrh 234]

(29)  Nejpozději 31. prosince 2013 je třeba zavést systém převoditelných koncesí k rybolovu pro většinu populací řízených v rámci společné rybářské politiky pro všechna plavidla o délce 12 metrů a více a všechna ostatní plavidla lovící s vlečným zařízením. Členské státy mohou ze systému převoditelných koncesí k rybolovu vyloučit jiná plavidla o délce do 12 metrů, než plavidla lovící s vlečným zařízením. Tento systém by měl přispět k odvětvově způsobenému snížení rybářských loďstev a zlepšení hospodářské výkonnosti a zároveň vytvořit právně bezpečné a výhradní převoditelné rybolovné koncese ročních rybolovných práv členského státu. Vzhledem k tomu, že biologické mořské zdroje jsou společným majetkem, převoditelné koncese k rybolovu by měly pouze stanovit nároky uživatele na část ročních rybolovných práv členského státu, které mohou být v souladu se stanovenými pravidly zrušeny. [pozm. návrh 33]

(29a)  V souladu se zásadou subsidiarity by mělo být každému členskému státu povoleno, aby si sám zvolil metodu pro rozdělení rybolovných práv, která mu byla přidělena, a na úrovni Unie by neměl být zaveden žádný distribuční systém. Členské státy budou mít takto možnost zavést – či naopak nezavést – systém převoditelných koncesí k rybolovu. [pozm. návrh 37]

(30)  Koncese k rybolovu by měly být převoditelné a pronajímatelné, aby se decentralizovalo řízení rybolovných práv směrem k odvětví rybolovu a zajistilo, že rybáři odcházející z odvětví nebudou potřebovat spoléhat na veřejnou finanční pomoc v rámci společné rybářské politiky.[pozm. návrh 35]

(31)  Specifické vlastnosti a socioekonomická zranitelnost některých malých loďstev jsou důvodem k omezení povinného systému převoditelných rybolovných koncesí na velká plavidla. Systém převoditelných koncesí k rybolovu by se měl používat na populace, pro které jsou udělena rybolovná práva.[pozm. návrh 36]

(31a)  Komise by měla vyhodnotit stav rybářského loďstva, aby získala spolehlivé a přesné údaje o nadměrné kapacitě na úrovni Unie, na základě čehož by bylo možné navrhnout vhodné a cílené nástroje k jejímu snížení. [pozm. návrh 34]

(31b)  Měl by být zaveden závazný systém posuzování rejstříků loďstev a ověřování stropů kapacity s cílem zajistit, aby každý členský stát dodržoval přidělené stropy, a posílit systém kontroly rybolovu, aby rybolovná kapacita odpovídala dostupným zdrojům. [pozm. návrh 38]

(32)  Pro rybářská plavidla Unie nepůsobící v rámci systému převoditelných koncesí k rybolovu lzeV některých případech musí členské státy nicméně přijmout zvláštní opatření tak, aby se přizpůsobil počet rybářských plavidel Uniejejich rybolovné kapacity odpovídaly dostupným zdrojům. Tato opatření by měla stanovit povinné maximální stropy kapacity loďstev a stanovit vnitrostátní režimy vstupu a výstupu v souvislosti s finančními prostředky určenými na vyřazování plavidel z provozu poskytnutými v rámci Evropského rybářského fondu. Měla by se proto posoudit kapacita každé populace a mořské oblasti v Unii. Toto posouzení by mělo být založeno na společných zásadách. Každý členský stát by měl mít možnost zvolit si opatření a nástroje, které hodlá přijmout ke snížení nadměrné rybolovné kapacity. [pozm. návrh 39]

(33)  Členské státy by měly zaznamenávat nejnutnější informace o vlastnostech a činnostech rybářských plavidel Unie plujících pod jejich vlajkou. Tyto záznamy je třeba zpřístupnit Komisi pro účely sledování velikosti kapacity loďstev členských států.

(34)  Řízení rybolovu založené na nejlepším dostupnémkompletním a přesném vědeckém poradenství vyžaduje harmonizované, spolehlivé a přesné soubory údajů. Členské státy by proto měly shromažďovat údaje o loďstvech a jejich rybolovných činnostech, zejména biologické údaje o úlovcích, včetně výmětů, informace ze zjišťování o populacích ryb a o možných ekologických dopadech rybolovných činností na mořský ekosystém. Komise by měla zabezpečit podmínky nezbytné pro harmonizaci údajů v zájmu prosazování ekosystémové interpretace zdrojů. [pozm. návrh 40]

(35)  Shromažďování údajů by mělo zahrnovat údaje, které usnadní hospodářské posouzení všech podniků působících v odvětví rybolovu, v akvakultuře a v odvětví zpracování produktů rybolovu a akvakultury bez ohledu na jejich velikost a údaje o vývoji zaměstnanosti v těchto odvětvích a údaje o důsledcích tohoto vývoje pro rybářské komunity. [pozm. návrh 41]

(36)  Je třeba, aby členské státy spravovaly shromážděné údaje a zpřístupňovaly je konečným uživatelům vědeckých údajů na základě víceletého programu Unie a aby relevantní výsledky poskytovaly zúčastněným stranám. Do shromažďování údajů by měly být aktivněji zapojeny regionální orgány. Rovněž je třeba, aby členské státy spolupracovaly mezi sebou při koordinování činností shromažďování údajů. Rovněž je třeba, aby členské státy případně spolupracovaly ohledně shromažďování údajů s třetími zeměmi v rámci téhož povodí moře.a to pokud možno v rámci regionálního subjektu, který bude pro tento účel zřízen, a s ohledem na nezbytnost dodržování mezinárodního práva a zejména úmluvy Unclos. [pozm. návrh 42]

(37)  Je třeba posílit vědu v odvětví rybářství zaměřenou na rozvoj politik prostřednictvím shromažďování vnitrostátních vědeckých údajů o rybolovu, pomocí nezávislých programů pro výzkum a inovaci v koordinaci s ostatními členskými státy, jakož i pomocí rámcových nástrojů Unie pro výzkum a inovaci a nezbytné harmonizace a systematizace údajů, kterou má provést Komise. [pozm. návrh 43]

(38)  Unie by měla podporovat cíle společné rybářské politiky na mezinárodní úrovni. K tomu účelu by se Unie měla snažit zlepšit výkonnost regionálních a mezinárodních organizací při zachování a udržitelném řízení mezinárodních populací ryb tím, že podpoří rozhodování, které je založené na vědě, a zlepší dodržování pravidel, zvýší transparentnost a zapojenímzaručí efektivní zapojení zúčastněných stran i potíránímpotírání nezákonných, nehlášených a neregulovaných (NNN) rybolovných činností. [pozm. návrh 44]

(39)  Dohody o udržitelném rybolovu uzavřené s třetími zeměmi by měly zajistit, že jsou rybolovné činnosti Unie ve vodách třetí země založené na nejlepším dostupném vědeckém poradenství, čímž se zajistí udržitelné využívání a zachování biologických mořských zdrojů a současně dodržování zásady nadbytku, kterou obsahuje úmluva Unclos. Tyto dohody, které poskytují přístupová práva výměnou za finanční příspěvek od Unie, by měly přispět ke stanoveník vytvoření vysoce kvalitního systému shromažďování vědeckých údajů a vysoce kvalitního vysoce kvalitního rámce správy, aby se tak zajistila zejména účinná opatření ke sledování, kontrole a dohledu. [pozm. návrh 45]

(40)  Vložení doložky o lidských právech do dohod o udržitelném rybolovu by mělo být plně v souladu s celkovými cíli politiky Unie v oblasti rozvoje.

(41)  Dodržování demokratických zásad a lidských práv stanovených ve Všeobecné deklaraci lidských práv a jiných příslušných mezinárodních nástrojích týkajících se lidských práv a dodržování zásady právního státu by mělo tvořit základní prvek dohod o udržitelném rybolovu a měla by se na něj vztahovat zvláštní doložka o lidských právech.

(41a)  Vzhledem k vážnému problému pirátství, které ohrožuje ta plavidla Unie, jež provozují rybolov ve vodách třetích zemí na základě dvoustranných nebo mnohostranných dohod a s ohledem na to, že tato plavidla jsou snadným terčem pirátů, by měla být posílena opatření a operace na jejich ochranu. [pozm. návrh 46]

(42)  Akvakultura by měla přispět k zachování udržitelného potenciálu produkce potravin v celé Unii, tak aby se pro evropské obyvatele dlouhodobě zajistilo dlouhodobé zabezpečení a dodávky potravin, jakož i růst a zaměstnanost a aby se přispělo se k rostoucí světové poptávce po potravinách z vodních organismů. [pozm. návrh 47]

(43)  Strategie Komise pro udržitelný rozvoj evropské akvakultury(16) přijatá v roce 2009, kterou uvítala a podpořila Rada a uvítal Evropský parlament, zmínila potřebu vytvoření a podpory rovnocenných podmínek pro akvakulturu jako základ pro její udržitelný rozvoj.

(44)  Společná rybářská politika by měla přispět ke strategii Evropa 2020 pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění a napomoci dosažení cílů stanovených v této strategii(17).

(45)  Činnosti v oblasti akvakultury v Unii jsou ovlivňovány různými podmínkami přesahujícími vnitrostátní hranice, i pokud jde o udělování povolení hospodářským subjektům, je třeba vypracovat strategické směry Unie pro vnitrostátní strategické plány s cílem zvýšit konkurenceschopnost průmyslu akvakultury, podpořit jeho rozvoj a inovace a podnítit hospodářskou činnost, diverzifikaci a zlepšení kvality života v pobřežních a venkovských oblastech, a rovněž je třeba vytvořit mechanismy výměny informací a osvědčených postupů mezi členskými státy prostřednictvím otevřené metody koordinace vnitrostátních opatření týkajících se bezpečnosti podnikání, přístupu do vod a prostoru Unie a zjednodušení správních postupů udělování licencí.

(46)  Zvláštní povaha akvakultury vyžaduje poradní sbor ke konzultaci se zúčastněnými stranami o prvcích politik Unie, které by mohly mít dopad na akvakulturu.

(46a)  Vzhledem ke zvláštnímu charakteru nejvzdálenějších regionů, zejména k jejich zeměpisné odlehlosti a k významu rybolovu pro jejich hospodářství, by měl být vytvořen poradní výbor pro nejvzdálenější regiony, jenž by byl rozdělen do tří podvýborů týkajících se oblasti západního Atlantiku, východního Atlantiku a jihozápadního Indického oceánu. Jedním z cílů tohoto poradního výboru by mělo být přispívání k přijímání opatření na celosvětové potírání nelegálního, nehlášeného a neregulovaného rybolovu. [pozm. návrh 48]

(47)  Je třeba posílit konkurenceschopnost odvětví rybolovu a akvakultury Unie a volá se po zjednodušení, které by podpořilo lepší řízení činností tohoto odvětví v oblasti produkce a uvádění na trh. Současně je nezbytné zajistit reciprocitu obchodních výměn se třetími zeměmi tak, aby byly na unijním trhu vytvořeny rovné podmínky, a to nejen z hlediska udržitelnosti rybolovných oblastí, ale i z hlediska zdravotních kontrol; společná organizace trhu pro produkty rybolovu a akvakultury by měla zajistit rovné podmínky pro všechny produkty rybolovu a akvakultury na unijním trhu bez ohledu na to, zda pocházejí z Unie nebo ze třetích zemí, měla by umožnit spotřebitelům lépe se rozhodovatpřijímat informovanější rozhodnutí na základě dostupných informacísledovatelnosti produktů a podpořit odpovědnou spotřebu a měla by zlepšit hospodářské znalosti a vědomosti o trzích Unie v rámci celého zásobovacího řetězce. Část tohoto nařízení, týkající se společné organizace trhů, by měla obsahovat ustanovení, která dovoz produktů rybolovu a akvakultury podmíní dodržováním mezinárodně uznávaných sociálních a environmentálních norem. [pozm. návrh 49]

(48)  Společná organizace trhu by měla být provedena v souladu s mezinárodními závazky Unie, zejména co se týče ustanovení Světové obchodní organizace. Úspěch společné rybářské politiky vyžaduje účinný režim kontrol, inspekce a vynucování, včetně boje proti NNN rybolovným činnostem. V důsledku toho by měly být účinně uplatňovány stávající právní předpisy v této oblasti a měl by být stanoven režim Unie pro kontrolu, inspekci a vynucování tak, aby se zajistilo dodržování pravidel společné rybářské politiky. [pozm. návrh 50]

(49)  V rámci režimu Unie pro kontrolu, inspekci a vynucování je třeba podpořit používání moderních a účinných technologií. Je třeba, aby členské státy nebo Komise měly možnost provádět pilotní projekty týkající se nových kontrolních technologií a systémů pro správu údajů. [pozm. návrh 51]

(50)  Aby se zajistilo zapojení dotčených hospodářských subjektů do režimu Unie pro kontrolu, inspekci a vynucování, je třeba, aby členské státy měly možnost od jejichprovozovatelů vyžadovat od držitelů licence k rybolovu vydané pro rybářská plavidla Unie o délce 12 metrů nebo více, která plují pod jejich vlajkou, aby přiměřeně přispívali na provozní náklady tohoto režimu.[pozm. návrh 196]

(51)  Cílů společné rybářské politiky nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států z důvodů obtíží, s nimiž se potýkají při rozvoji odvětví rybolovu a jeho řízení, a z důvodu omezených finančních prostředků členských států. S cílem přispět k dosažení těchto cílů by proto měla být poskytnuta víceletá finanční pomoc zaměřená na priority společné rybářské politiky Unie a uzpůsobená zvláštním rysům odvětví rybolovu v jednotlivých členských státech, aby se přispělo k dosažení těchto cílů. [pozm. návrh 52]

(51a)  Finanční pomoc Unie by měla usnadnit vytváření veřejných statků a služeb v odvětví rybolovu, a zejména podpořit kontrolní a monitorovací opatření, shromažďování informací, výzkum a vyvíjení činností s cílem zajistit zdravý mořský ekosystém. [pozm. návrh 245]

(52)  Je třeba, aby byla finanční pomoc Unie podmíněna dodržováním pravidel společné rybářské politiky členskými státy i hospodářskými subjekty včetně majitelů plavidel. Je tedy třeba, aby v případech nedodržování pravidel společné rybářské politiky členskými státy a vážných porušení těchto pravidel hospodářskými subjekty byla tato finanční pomoc přerušena, zastavena nebo opravena. [pozm. návrh 53]

(53)  Dialog se zúčastněnými stranami se ukázal být zásadní pro dosažení cílů společné rybářské politiky. S přihlédnutím k rozdílným podmínkám v celých vodách Unie a větší regionalizaci společné rybářské politiky je třeba, aby poradní sbory umožnily společné rybářské politice využívat znalosti a zkušenosti všech zúčastněných stran zejména při vytváření víceletých plánů. [pozm. návrh 54]

(54)  Zdá se být vhodné, aby byla Komise prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci oprávněnaS ohledem na zvláštní charakter nejvzdálenějších regionů, akvakultury, vnitrozemského rybolovu, trhů a Černého moře je vhodné pro každou tuto oblast vytvořit nový poradní sbor. a změnit oblasti působnosti sborů stávajících, zejména s ohledem na zvláštnosti Černého moře.[pozm. návrh 55]

(55)  Za účelem dosažení cílů společné rybářské politiky je třeba, aby byla v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty, aby bylo možno specifikovat opatření související s rybolovem v zájmu zmírnění dopadu rybolovných činností ve zvláštních oblastech ochrany, přizpůsobeníkteré ve zvláště závažných a naléhavých případech umožňují zmírnit vážné nebezpečí, které ohrožuje zachování biologických mořských zdrojů nebo mořských ekosystémů, přizpůsobit povinnosti vykládky všech úlovků za účelem souladu s mezinárodními závazky Unie, přijímat opatření pro zachování zdrojů v případě neplnění povinností v rámci víceletých plánů nebo technických opatření, nových výpočtů stropů kapacity loďstev, definování údajůdefinovat údaje o vlastnostech a činnosti pro rybářských plavidel Unie, pravidela přijímat pravidla pro provádění pilotních projektů týkajících se nových kontrolních technologií a systémů pro správu údajů, změn přílohy III v souvislosti s oblastmi působnosti poradních sborů a složení a fungování poradních sborů. [pozm. návrh 56]

(56)  Zvláště je důležité, aby při přípravě a vypracovávání aktů v přenesené pravomoci Komise vedla vhodné konzultace, včetně konzultací s odborníky.

(57)  Při přípravě a vypracovávání aktů v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit vhodný způsob včasného a soustavného předávání příslušných dokumentů Evropskému parlamentu a Radě.

(58)  Pro zajištění jednotných podmínek pro provádění technickoprovozních požadavků na postupy předávání údajů týkajících se rejstříků rybářských plavidel a požadavků na údaje pro řízení rybolovu je třeba udělit Komisi prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí(18).

(59)  K dosažení základního cíle společné rybářské politiky, kterým je zajistit dlouhodobě udržitelné environmentální, hospodářské a sociální podmínky pro odvětví rybolovu a akvakultury a přispět k dostupnosti dodávek potravin, je nezbytné a vhodné stanovit pravidla pro zachování a využívání biologických mořských zdrojů a pro zajištění hospodářské a sociální udržitelnosti odvětví rybolovu a lovu měkkýšů v Unii a případně poskytnout dostatečné financování. [pozm. návrh 57]

(60)  V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii toto nařízení nepřekračuje rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle.

(61)  Rozhodnutí Rady č. 2004/585/ES ze dne 19. července 2004, kterým se zřizují regionální poradní sbory v rámci společné rybářské politiky(19), by mělo být zrušeno poté, co vstoupí v platnost příslušná pravidla podle tohoto nařízení.

(62)  Nařízení Rady (ES) č. 199/2008 ze dne 25. února 2008 o vytvoření rámce Společenství pro shromažďování, správu a využívání údajů v odvětví rybolovu a pro podporu vědeckého poradenství pro společnou rybářskou politiku(20) by mělo být zrušeno, avšak mělo by nadále platit pro vnitrostátní programy přijaté pro shromažďování a správu údajů na období let 2011–2013.[pozm. návrh 58]

(63)  Z důvodu množství změn a z hlediska jejich významu by mělo být zrušeno nařízení Rady (ES) č. 2371/2002,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

ČÁST I

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Oblast působnosti

1.  Společná rybářská politika se vztahuje na:

   a) zachování, řízení a využívání mořských biologických zdrojů; a a udržitelné využívání a řízení rybolovu, který se na tyto zdroje zaměřuje;
   b) biologické sladkovodní zdroje, akvakulturu a na zpracování a uvádění produktů rybolovu a akvakultury na trh v souvislosti s opatřeními v oblasti tržních a finančních opatření na podporu společné rybářské politiky, strukturální opatření a řízení kapacity loďstva;
   ba) sociální a ekonomickou životaschopnost rybolovných činností, podporu zaměstnanosti v pobřežních komunitách a rozvoje těchto komunit a na zvláštní problémy drobného a řemeslného rybolovu a akvakultury. [pozm. návrh 59]

2.  Společná rybářská politika se vztahuje na činnosti uvedené v odstavci 1, pokud jsou prováděny:

   a) na území členských států; nebo
   b) ve vodách Unie, včetně činností prováděných rybářskými plavidly plujícími pod vlajkou třetích zemí nebo v těchto zemích registrovanými; nebo
   c) rybářskými plavidly Unie mimo vody Unie; nebo
   d) státními příslušníky členských států, aniž je dotčena prvořadá odpovědnost státu vlajky.

Článek 2

Obecné cíle

1.  Společná rybářská politika musí zajistit, aby činnosti rybolovu a akvakultury zajistilybyly dlouhodobě udržitelné environmentální,z hlediska životního prostředí a byly řízeny tak, aby byly přínosné v hospodářské a sociální oblasti a v oblasti zaměstnanosti podmínky a přispěly k dostupnosti dodávek potravin a udělování práv na rekreační rybolov, aby pamatovaly na zpracovatelský průmysl a činnosti na pevnině bezprostředně navazující na rybolovnou činnost a aby současně zohledňovaly zájmy spotřebitelů i producentů.

2.  Společná rybářská politika musí uplatňovat přístup předběžné opatrnosti v oblasti řízení rybolovu a jejím cílem je zajistit, aby využívání živých biologických mořských zdrojůmíry úmrtnosti dané rybolovem byly do roku 2015 obnovilo a zachovalo stavy lovených druhů nad úrovně, které mohou vytvářetstanoveny na úrovních, které by nejpozději do roku 2020 umožnily obnovu rybích populací nad úrovně, jež budou schopny zaručit maximální udržitelný výnos, a jež by umožnily zachování všech obnovených populací na těchto úrovních.

3.  Společná rybářská politika musí provádět ekosystémový přístup k řízení rybolovu, a akvakultury aby zajistila, aby rybolov a akvakultura přispívaly k minimalizaci dopadu lidskýchdopady rybolovných činností na mořský ekosystém budou omezenénepodílely se na zhoršování mořského prostředí a byly účinně uzpůsobeny jednotlivým rybolovným oblastem a regionům.

3a.  Společná rybářská politika podporuje udržitelný rozvoj a dobré životní podmínky pobřežních komunit, zaměstnanost, dobré pracovní podmínky a bezpečnost provozovatelů rybolovu.

4.  Do společné rybářské politikySpolečná rybářská politika musí být začleněny požadavky vyplývající z právních předpisův souladu s právními předpisy Unie pro oblast životního prostředí a s dalšími politikami Unie.

4a.  Společná rybářská politika musí zajistit, aby rybolovné kapacity loďstev odpovídaly úrovním využívání v souladu s odstavcem 2.

4b.  Společná rybářská politika musí přispívat ke shromažďování komplexních a spolehlivých vědeckých údajů.[pozm. návrh 60]

Článek 3

Specifické cíle

Za účelem dosažení obecných cílů stanovených v článku 2 musí společná rybářská politika, zejména:

   a) předcházet nežádoucím úlovkům, minimalizovat je a pokud možno je odstranit nežádoucí úlovky populací lovených ke komerčním účelům a postupně zajistit, že jsou vykládány všechny úlovky těchto populací;
   aa) s ohledem na nejlepší vědecké poradenství zajistit vykládku všech úlovků lovených a regulovaných populací a zabránit vytváření nových trhů nebo rozšiřování trhů stávajících;
   b) zajistit v Unii podmínky pro účinné a environmentálně udržitelné rybolovné činnosti v rámciv zájmu obnovy hospodářsky životaschopného a konkurenceschopného odvětví rybolovu čímž vytvoří rovné podmínky na vnitřním trhu;
   c) podporovat rozvoj akvakulturních činností Uniea souvisejících odvětví a zajistit, aby byly environmentálně udržitelné a přispívaly k zabezpečení potravin a vytváření pracovních příležitostí v pobřežních a venkovských oblastech;
   d) podporovat spravedlivé rozdělování mořských zdrojů s cílem přispívat k přiměřené životní úrovni pro ty, kdo závisejí na rybolovných činnostech;
   e) zohlednit zájmy spotřebitelů;
   f) zajistit systematické a harmonizované pravidelné a spolehlivé shromažďování údajů a jejich transparentní správu a zabývat se problémy vyplývajícími z řízení populací, jež není dostatečně podloženo údaji;
   fa) podporovat drobný pobřežní rybolov
   fb) přispívat k dosažení a udržování dobrého stavu prostředí, jak je stanoveno v čl. 1 písm. 1) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/56/ES; [pozm. návrhy 61 a 235]

Článek 4

Zásady řádné správy

Společná rybářská politika se musí řídit následujícími zásadamiuplatňuje následující zásady řádné správy:

   a) jasné definování odpovědností na úrovni Unie a na regionální, vnitrostátní, regionální a místní úrovni respektující ústavní uspořádání každého členského státu;
   aa) decentralizované a regionalizované řízení rybolovu;
   b) stanovení opatření v souladu s nejlepším dostupným vědeckým poradenstvím;
   c) dlouhodobý výhled;
   ca) snížení administrativních nákladů;
   d) širokévhodné zapojení zúčastněných stran zejména poradních sborů a sociálních partnerů, ve všech fázích od vypracování po provádění opatření čímž se zajistí zachování regionálních zvláštností prostřednictvím regionalizovaného přístupu;
   e) prvořadá odpovědnost státu vlajky;
   f) soulad s integrovanou námořní politikou a s ostatními politikami Unie.
   fa) provádění environmentálních a strategických hodnocení dopadu;
   fb) rovnocennost vnitřního a vnějšího rozměru společné rybářské politiky, takže normy a donucovací mechanismy uplatňované v Unii jsou případně uplatňovány rovněž navenek;
   fc) transparentní zpracování údajů a rozhodování v souladu s Úmluvou Evropské hospodářské komise OSN o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně ve věcech životního prostředí („Aarhuská úmluva“), která byla jménem Unie schválena rozhodnutím Rady 2005/370/ES(21). [pozm. návrhy 62 a 220]

Článek 5

Definice

Pro účely tohoto nařízení se:

   1) „vodami Unie“ rozumí vody a mořské dno spadající pod svrchovanost nebo do jurisdikce členských států s výjimkou vod a mořského dna přiléhajících k územím uvedeným v příloze II Smlouvy; [pozm. návrh 63]
   2) „biologickými mořskými zdroji“ rozumějí dostupné a dosažitelné živé mořské vodní druhy, včetně anadromních a katadromních druhů během všech stádií jejich životního cyklu;
   3) „biologickými sladkovodními zdroji“ rozumějí dostupné a dosažitelné živé sladkovodní druhy;
   4) „rybářským plavidlem“ rozumí jakékoli plavidlo vybavené pro účely obchodního využívání biologických mořských druhů;
   5) „rybářským plavidlem Unie“ rozumí rybářské plavidlo plující pod vlajkou členského státu a zapsané v Unii;
   5a) „rybářem“ rozumí každá osoba, která vykonává profesionální rybolov, jak je chápán daným členským státem, na palubě provozovaného rybářského plavidla, nebo která provádí profesionální sběr mořských živočichů, jak je chápán daným členským státem, bez plavidla; [pozm. návrh 64]
   5b) „vstupem do rybářského loďstva“ rozumí zápis rybářského plavidla do rejstříku rybářských plavidel členského státu; [pozm. návrh 65]
   6) „maximálním udržitelným výnosem“ rozumí maximální odlovnejvyšší teoretický vyvážený výnos, který je možné nepřetržitě (v průměru) odebírat z populace ryb bez omezeníza stávajících (průměrných) environmentálních podmínek, aniž by byl významně narušen proces reprodukce; [pozm. návrh 66]
   6a) „lovenými druhy“ rozumějí druhy podléhající tlaku rybolovu/využívání, včetně druhů, jež jsou chyceny jako vedlejší úlovek, nebo druhů, na něž má rybolov dopad, avšak nejsou vyloveny; [pozm. návrh 67]
   7) „přístupem předběžné opatrnosti v oblasti řízení rybolovu“ rozumí, v souladu s článkem 6 dohody OSN o rybích populacích, přístup, podle kterého by nedostatek příslušných vědeckých údajů neměl být důvodem k odložení nebo nepřijetí řídicích opatření pro zachování cílových druhů, přidružených nebo závislých druhů a necílových druhů a jejich životního prostředí; [pozm. návrh 68]
   8) „ekosystémovým přístupem k řízení rybolovu“ rozumí přístup, který zajistí, aby přínosy plynoucí z živých vodních zdrojů byly velké, zatímco přímé a nepřímé dopady rybolovných činností na mořské ekosystémy byly malé a nenarušovaly budoucí fungování, rozmanitost a celistvost těchto ekosystémů;byly při rozhodování zohledňovány dopady rybolovu, jiných lidských činností a environmentální faktory na cílové populace a všechny ostatní druhy patřící do stejného ekosystému, spojené s cílovými populacemi nebo na nich závislé a bylo tak zajištěno, že souhrnný tlak těchto činností je udržován na úrovni slučitelné s dosažením dobrého stavu prostředí; [pozm. návrh 237]
   9) „mírou úmrtnosti danou rybolovem“ rozumí odlovy za dané období ve srovnání s průměrným stavem populace dostupné pro rybolov v tomto období;míra, v níž se v rámci rybolovné činnosti odloví z populace biomasa a jedinci jednotlivých druhů; [pozm. návrh 70]
   9a) „FMSY“ rozumí míra úmrtnosti daná rybolovem, která je v souladu s koncepcí maximálního udržitelného výnosu; [pozm. návrh 71]
   10) „populací“ rozumí biologické mořské zdroje s charakteristickými vlastnostmi, které se vyskytují v dané oblasti řízení; [pozm. návrh 72]
   11) „omezením odlovu“ rozumí množstevní omezení pro vykládkyodlov populace ryb nebo skupiny populací ryb za dané období; [pozm. návrh 73]
   11a) „nežádoucími úlovky“ rozumí úlovky druhů pod minimální referenční velikostí pro zachování zdrojů nebo pod minimální velikostí při vykládce, zakázaných či chráněných druhů nebo neobchodovatelných druhů či jednotlivců obchodovatelných druhů, jež nevyhovují požadavkům vymezeným v právních předpisech Unie v oblasti rybolovu, které stanoví technická, monitorovací a ochranná opatření; [pozm. návrh 74]
   12) „referenčními body pro zachování“ rozumějí hodnoty parametrů rybí populace (jako je biomasa (B), biomasa reprodukující se populace (SSB) nebo míra úmrtnosti daná rybolovem(F)) používané při řízení rybolovu, například pokud jde o přijatelnou úroveňk definici přijatelné úrovně biologického rizika nebo požadovanou úroveňpožadované úrovně výnosu; [pozm. návrh 75]
   12a) „mezním referenčním bodem“ rozumí hodnoty parametrů rybí populace (jako je biomasa nebo míra úmrtnosti daná rybolovem) používané při řízení rybolovu k označení hranice, nad nebo pod níž je řízení rybolovu v souladu s některým cílem řízení, jako je např. přijatelná úroveň biologického rizika nebo požadovaná úroveň výnosu; [pozm. návrh 76]
   12b) „populací v rámci bezpečných biologických limitů“ rozumí populace, u níž je vysoce pravděpodobné, že její odhadovaná biomasa reprodukující se populace na konci předchozího roku je nad hranicí referenčního bodu biomasy (Blim) a její míra úmrtnosti daná rybolovem v předchozím roce je pod hranicí referenčního bodu míry úmrtnosti dané rybolovem (Flim); [pozm. návrh 77]
   13) „ochranou“ rozumějí preventivní opatření, jejichž cílem je zabránit nežádoucím situacím nebo předcházet tomu, aby se něco nežádoucího stalo; [pozm. návrh 78]
   14) „technickými opatřeními“ rozumějí opatření, která regulují druhové a velikostní složení odlovů a dopady na části ekosystémů či jejich fungování v důsledku rybolovných činností tím, že ukládají podmínky používání a strukturuvlastnosti lovných zařízení a tím, že ukládají časová či územní omezení přístupu do rybolovných oblastí; [pozm. návrh 79]
   14a) „nezbytnými rybími stanovišti“ rozumí zranitelná mořská stanoviště, která je nutné chránit kvůli jejich životně důležité úloze při naplňování ekologických a biologických potřeb rybích druhů, včetně vytíracích, chovných a potravních teritorií; [pozm. návrh 80]
   14b) „chráněnou rybolovnou oblastí“ rozumí geograficky vymezená mořská oblast, v níž jsou dočasně nebo trvale zakázány či omezeny všechny nebo některé rybolovné činnosti v zájmu lepšího využívání a ochrany živých vodních zdrojů nebo ochrany mořských ekosystémů;[pozm. návrh 81]
   15) „rybolovným právem“ rozumí kvantifikovaný právní nárok na lov určité populace ryb, vyjádřený maximálními odlovy nebonebo maximální intenzitou rybolovu a podmínkami, které jsou s nimi funkčně spojeny a které je třeba kvantifikovat nav určité úrovnioblasti řízení; [pozm. návrh 82]
   16) „intenzitou rybolovu“ rozumí součin kapacity a činnosti rybářského plavidla; pro skupinu plavidel součet intenzit rybolovu všech plavidel ve skupině;
   17) „převoditelnými koncesemi k rybolovu“ rozumějí odvolatelné nároky uživatele na konkrétní část rybolovných práv přidělených členskému státu nebo stanovených v plánech řízení přijatých členským státem v souladu s článkem 19 nařízení (ES) č. 1967/2006(22), které může držitel převést na jiné způsobilé držitele takových převoditelných koncesí k rybolovu;[pozm. návrh 83]
   18) „jednotlivými rybolovnými právy“ rozumějí roční rybolovná práva přidělená držitelům převoditelných koncesí k rybolovu v členském státě na základě podílu rybolovných práv náležících tomuto členskému státu;[pozm. návrh 84]
   19) „rybolovnou kapacitou“ rozumí prostornostschopnost plavidla lovit ryby měřená na základě vlastností plavidla, včetně jeho prostornosti v GT (hrubá prostornost) a jeho výkon v kW (kilowatty), jak jsou definovány v článcích 4 a 5 nařízení Rady (EHS) č. 2930/86 ze dne 22. září 1986 o vymezení charakteristických znaků rybářských plavidel(23)a typu a velikosti jeho lovných zařízení a jakéhokoli jiného parametru, který má vliv na schopnost plavidla lovit ryby; [pozm. návrh 85]
   19a) „obytnou kapacitou“ rozumí prostory na palubě lodi, které jsou určené výhradně pro pobyt a odpočinek posádky; [pozm. návrh 86]
   20) „akvakulturou“ rozumí pěstování nebo chov vodních organismů za použití postupů určených ke zvýšení produkce těchto organismů nad přirozenou kapacitu životního prostředí přičemž tyto organismy zůstávají po dobu pěstování nebo chovu majetkem fyzické nebo právnické osoby až do doby svého sběru; [pozm. návrh 87]
   21) „licencí k rybolovu“ rozumí licence uvedená v čl. 4 odst. 9 nařízení Rady (ES) č. 1224/2009 ze dne 20. listopadu 2009 o zavedení kontrolního režimu Společenství k zajištění dodržování pravidel společné rybářské politiky(24);
   22) „povolením k rybolovu“ rozumí povolení uvedené v čl. 4 odst. 10 nařízení (ES) č. 1224/2009;
   23) „rybolovem“ rozumí sběr nebo lov vodních organismů žijících ve svém přirozeném prostředí nebo úmyslné používání jakýchkoli prostředků umožňujících tento sběr nebo lov;
   24) „produkty rybolovu“ rozumějí vodní organismy vzešlé z jakékoli rybolovné činnosti;
   25) „hospodářským subjektem“ rozumí fyzická nebo právnická osoba, která provozuje nebo vlastní jakýkoli podnik vykonávající jakékoli činnosti související s jakoukoli fází výroby, zpracování, uvádění na trh, distribuce a maloobchodního prodeje produktů rybolovu a akvakultury, nebo jakákoli jiná organizace zastupující profese v odvětví rybolovu, která je právně uznaným subjektem a je odpovědná za řízení přístupu k rybolovným zdrojům, profesionální rybolovné činnosti a akvakultury; [pozm. návrh 88]
   26) „závažným protiprávním jednáním“ rozumí protiprávní jednání definované v čl. 42 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 1005/2008 ze dne 29. září 2008, kterým se zavádí systém Společenství pro předcházení, potírání a odstranění nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu(25) a čl. 90 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 1224/2009;
   27) „konečným uživatelem vědeckých údajů“ rozumí výzkumný nebo řídící subjekt se zájmem o vědeckou analýzu údajů v odvětví rybolovu pro účely výzkumu nebo řízení; [pozm. návrh 89]
   28) „přebytky přípustného odlovu“ rozumí ta část přípustného odlovu, na jejíž odlov nemá pobřežní stát v určitém časovém období rybolovnou kapacitu takže celková míra využívání jednotlivých populací zůstává pod úrovněmi, které umožňují samoobnovu a udržení populací lovených druhů nad úrovněmi, při nichž je možné vytvářet maximální udržitelný výnos; [pozm. návrh 90]
   29) „produkty akvakultury“ rozumějí vodní organismy v jakémkoli stadiu svého životního cyklu vzešlé z jakékoli činnosti akvakultury;
   30) „biomasou reprodukující se populace“ rozumí odhad hmotnosti ryb z konkrétního zdroje, která je v určenou dobu reprodukuje, včetně samců i samiček a včetně ryb, které se rozmnožují živorodým způsobemdostatečně vyspělá k reprodukci; [pozm. návrh 91]
   31) „smíšenými lovišti“ rozumějí loviště, kdyv nichž se v lovenédané oblasti vyskytuje více druhů a jsou ohroženy ulovením, které mohou být uloveny ve stejném odlovu; [pozm. návrh 92]
   32) „dohodami o udržitelném rybolovu“ rozumějí mezinárodní dohody, uzavřenékteré byly uzavřeny s jiným státem za účelem získání přístupu ke zdrojům nebo do vod s cílem udržitelně využívat určitou část přebytku mořských biologických zdrojů výměnou za finanční kompenzaci od Unie, která je určena na podporu místního odvětví rybolovu se zvláštním důrazem na shromažďování vědeckých údajů, sledování a kontrolu, nebo za účelem získání vzájemného přístupu ke zdrojům nebo do vod výměnou rybolovných práv mezi Unií a třetí zemí [pozm. návrh 93]
   32a) „vedlejším úlovkem“ rozumí ulovení jakéhokoli necílového organismu, bez ohledu na to, zda se uchová a vyloží, nebo zda se provede výmět; [pozm. návrh 95]
   32b) „úlovkem“ rozumí veškeré biologické mořské zdroje, které jsou uloveny v rámci rybolovu; [pozm. návrh 96]
   32c) „rybolovem s malým dopadem“ rozumí používání selektivních rybolovných postupů, jež mají minimální škodlivý dopad na mořské ekosystémy a vyznačují se nízkými hodnotami emisí z paliv; [pozm. návrh 97]
   32d) „selektivním rybolovem“ rozumí rybolov pomocí postupů či zařízení, jež v průběhu rybolovu umožňují cíleně lovit organismy podle jejich velikosti a druhu a umožňují, aby necílové druhy nebyly loveny nebo aby byly bez újmy vráceny zpět do moře; [pozm. návrh 98]

ČÁST II

PŘÍSTUP DO VOD

Článek 6

Obecná pravidla pro přístup do vod

1.  Rybářská plavidla Unie musí mít rovný přístup do vod a ke zdrojům ve všech jiných vodách Unie, než jsou vody uvedené v odstavcích 2 a 3, s výhradou opatření přijatých podle části III.

2.  Členské státy jsou od 1. ledna 2013 do 31. prosince 2022 oprávněny ve vodách do 12 námořních mil od základních linií, které jsou pod jejich svrchovaností nebo jurisdikcí, omezit rybolov rybářských plavidel, která tradičně operují v těchto vodách z přístavů na přilehlém pobřeží, aniž jsou dotčena pravidla pro rybářská plavidla Unie plující pod vlajkou jiných členských států podle stávajících sousedských vztahů mezi členskými státy a opatření uvedená v příloze I, která pro každý členský stát stanoví zeměpisné oblasti v rámci pobřežních pásem jiných členských států, kde se tyto činnosti provozují, a druhy, kterých se tyto činnosti týkají. Členské státy mohou umožnit výhradní nebo přednostní přístup pro drobné, tradiční a pobřežní rybáře, při zohlednění sociálních a environmentálních faktorů včetně potenciálního přínosu vyplývajícího z přiznání výhradního nebo přednostního přístupu místním podnikům nebo mikropodnikům a rybářům uplatňujícím selektivní rybolovné metody s malým dopadem. Členské státy informují Komisi o omezeních zavedených podle tohoto článku. [pozm. návrh 251]

3.  Ve vodách až do 100 námořních mil od linie pobřeží Azorských ostrovů, Madeiry a Kanárských ostrovů mohou dotyčné členské státy od 1. ledna 2013 do 31. prosince 2022 omezit rybolov na plavidla zapsaná v přístavech těchto ostrovů. Výjimku tvoří plavidla Unie, která tradičně loví v těchto vodách, pokud tato plavidla nepřekračují tradičně používanou intenzitu rybolovu. Členské státy informují Komisi o omezeních zavedených podle tohoto článku.

3a.  Status stávajících biologicky citlivých oblastí ve smyslu článku 6 nařízení Rady (ES) č. 1954/2003 ze dne 4. listopadu 2003 o řízení intenzity rybolovu některých rybolovných oblastí a zdrojů Společenství(26) je zachován ve své současné podobě. [pozm. návrh 99]

4.  Ustanovení, která budou následovat po režimu stanoveném v odstavcích 2 a 3, budou přijata do 31. prosince 2022.

ČÁST III

OPATŘENÍ PRO ZACHOVÁNÍA UDRŽITELNÉ VYUŽÍVÁNÍBIOLOGICKÝCH MOŘSKÝCH ZDROJŮ[pozm. návrh 100]

HLAVA I

DRUHY OPATŘENÍ

Článek -7

Obecná ustanovení týkající se opatření pro zachování zdrojů

1.  Unie přijme za účelem splnění obecných cílů společné rybářské politiky stanovených v článku 2 opatření pro zachování a udržitelné využívání biologických mořských zdrojů, jak stanoví články 7 a 8. Tato opatření se přijmou zejména v podobě víceletých plánů v souladu s články 9, 10 a 11.

2.  Tato opatření jsou v souladu s cíli stanovenými v článcích 2 a 3 a při jejich přijetí se zohlední nejlepší dostupné vědecké poradenství a stanoviska obdržená od příslušných poradních sborů.

3.  Členské státy jsou zmocněny přijímat opatření pro zachování zdrojů v souladu s články 17 až 24 a jinými příslušnými ustanoveními tohoto nařízení. [pozm. návrh 101]

Článek 7

Druhy opatření pro zachování zdrojů

Opatření pro zachování a udržitelné využívání biologických mořských zdrojů mohou zahrnovat:

   a) přijetí víceletých plánů podle článků 9–11;
   b) stanovení cílů pro udržitelné využívání a zachování populací a ochranu mořského prostředí před dopadem rybolovných činností;
   c) přijetí opatření za účelem přizpůsobení počtu rybářských plavidel nebo typů rybářských plavidel dostupným rybolovným právům;
   d) zavedení pobídek, včetně pobídek hospodářské povahy, na podporu selektivnějšího rybolovu nebo rybolovu s malým dopadema rybolovných metod, které mají malý dopad na mořský ekosystém a rybolovné zdroje, včetně přednostního přístupu k rybolovným právům určitého státu a pobídek hospodářské povahy;
   e) přijetí opatření na stanovení a přidělování rybolovných práv a přidělování;
   f) přijetí technických opatření uvedených v článkučláncích 8 a 14;
   g) přijetí opatření týkajících se povinnosti vykládky všech úlovkůza účelem plnění cílů stanovených v článku 15;
   h) provádění pilotních projektů týkajících se alternativních způsobů řízení rybolovu a lovných zařízení, které zvyšují selektivitu nebo minimalizují dopad rybolovných činností na mořské prostředí.
   ha) přijetí opatření, která členským státům pomáhají plnit povinnosti vyplývající z právních předpisů na ochranu životního prostředí;
   hb) přijetí dalších opatření přispívajících k dosažení cílů uvedených v článcích 2 a 3. [pozm. návrh 102]

Článek 7a

Zřízení oblastí na obnovu rybích populací

1.  V zájmu zachování živých vodních zdrojů a mořských ekosystémů a v rámci přístupu předběžné opatrnosti vytvoří členské státy soudržnou síť oblastí na obnovu rybích populací, v nichž budou zakázány veškeré rybolovné činnosti a jež budou zejména zahrnovat oblasti, které jsou důležité pro reprodukci ryb.

2.  Členské státy určí a vymezí oblasti, které jsou zapotřebí k vytvoření soudržné sítě oblastí na obnovu rybích populací. [pozm. návrh 103]

Článek 8

Druhy technických opatření

Technická opatření mohou zahrnovat:

   a) velikost okdefinici vlastností rybolovných zařízení a pravidla týkající se jejich používání rybolovných zařízení;
  b) omezení v oblasti konstrukcepožadavky na konstrukci rybolovných zařízení, včetně
   i) úprav nebo doplňkových zařízení na zlepšení selektivity nebo sníženíminimalizaci negativního dopadu na bentické pásmoekosystém;
   ii) úprav nebo doplňkových zařízení ke snížení vedlejších úlovků ohrožených, bezprostředně ohrožených a chráněných druhů a dalších nežádoucích úlovků;
   c) zákazy nebo omezení pro používání určitých lovných zařízení v určitých oblastech nebo obdobích;nebo jiného technického vybavení;
   d) zákaz nebo omezení rybolovných činností v určitých pásmech nebonebo obdobích;
   e) požadavky na rybářská plavidla na ukončení činnosti v určitéve vymezené oblasti po vymezenou minimální dobu za účelem ochrany dočasného nepostradatelných rybích stanovišť, dočasných nahromadění zranitelného mořského zdroje, ohrožených druhů, ryb ve tření či nedospělých jedinců;
   f) konkrétní opatření ke sníženík omezení negativního dopadu rybolovných činností na a necílové druhy;biologickou rozmanitost moří a mořské ekosystémy na minimum, zejména na ty, které se považují za biogeograficky citlivé, jako jsou podmořské hory kolem nejvzdálenějších regionů, jejichž zdroje by měly být využívány místním loďstvem používajícím selektivní rybolovné zařízení šetrné k životnímu prostředí, včetně opatření, která by zabránila, omezila a pokud možno zcela vyloučila nežádoucí úlovky;
   g) jiná technická opatření zaměřená na ochranu biologické rozmanitosti moří.[pozm. návrh 104 a 295]

HLAVA II

OPATŘENÍ UNIE

Článek 9

Víceleté plány

1.  Jako prioritu je potřeba stanovit víceleté plány stanovujícíEvropský parlament a Rada prioritně přijmou řádným legislativním postupem nejpozději do …(27) víceleté plány, které se budou řídit vědeckým poradenstvím poskytnutým Vědeckotechnickým a hospodářským výborem pro rybářství (VTHVR) a Mezinárodní radou pro průzkum moří (ICES) a které budou zahrnovat ochranná opatření s cílem zachovat a obnovit populace ryb nad úrovněmi, které zaručují maximální udržitelný výnos v souladu s čl. 2 odst. 2. Víceleté plány rovněž umožní splnění dalších cílů uvedených v článcích 2 a 3.

2.  Víceleté plány stanoví:

   a) základ pro stanovení rybolovných práv pro dotčené rybí populace na základě předem stanovených referenčních bodů pro zachování; nebo mezní referenční body, které odpovídají cílům uvedeným v článku 2 a jsou v souladu s vědeckým poradenstvím; a
   b) opatření schopná účinně zabránit tomu, aby byly mezní referenční body pro zachování překračovány, a sloužící k dosažení referenčních bodů pro zachování.

3.  Víceleté plány se musí pokud možno vztahovat buď na rybolov využívající jednu rybí populaci, nebo na rybolov využívající smíšené populace, s náležitým zohledněním vzájemného působení populací a lovišť a mořských ekosystémů.

4.  Víceleté plány jsou založeny na přístupu předběžné opatrnosti v oblasti řízení rybolovu a vědecky opodstatněným způsobem zohlední omezení dostupných údajů a metody hodnocení, včetně hodnocení populací, která nejsou dostatečně podložena údaji, a veškeré kvantifikované zdroje nejistoty. [pozm. návrh 105]

Článek 10

Cíle víceletých plánů

1.  Víceleté plány stanoví úpravy míryúpravu měr úmrtnosti danédaných rybolovem vedoucí k takové míře úmrtnosti dané rybolovem, která obnoví a zachová všechny populace nad úrovněmi, které do roku 2015 zaručítak, aby tyto míry byly do roku 2015 stanoveny na úrovních, které nejpozději do roku 2020 umožní obnovu rybích populací nad úrovně, jež by měly být schopny zaručit maximální udržitelný výnos a zachování všech obnovených populací na těchto úrovních.

2.  V případech, kdy není možné určit míru úmrtnosti dané rybolovem, která obnoví a zachová populace nad úrovněmi, které zaručí maximální udržitelný výnos, jak stanoví odstavec 1, uplatní víceleté plány stanoví preventivník řízení rybolovných oblastí přístup předběžné opatrnosti a stanoví zástupné normy a opatření, která by zajistilazajistí alespoň srovnatelný stupeň zachování příslušných populací.

2a.  Aniž jsou dotčena ustanovení odstavců 1 a 2, jsou opatření, která mají být zahrnuta do víceletých plánů, i časový harmonogram jejich provádění přiměřené sledovaným cílům a úkolům a plánovanému časovému rámci. Předtím, než jsou tato opatření zahrnuta do víceletých plánů, zohlední se jejich pravděpodobný hospodářský a sociální dopad. S výjimkou naléhavých případů jsou tato opatření prováděna postupně.

2b.  Víceleté plány mohou obsahovat ustanovení, která se zabývají zvláštními problémy smíšených lovišť v souvislosti se zachováním a obnovou populací nad úrovněmi zaručujícími maximální udržitelný výnos, pokud vědecké poradenství naznačuje, že není možné dosáhnout větší selektivity, jež by zabránila vedlejším úlovkům ohrožených druhů. [pozm. návrh 106 a 107]

Článek 11

Obsah víceletých plánů

1.  Víceletý plán zahrnuje:

   a) oblast působnosti z hlediska zeměpisné oblasti populací, lovištělovišťa mořského ekosystému a mořských ekosystémů, na které bude víceletý plán uplatňován;
   b) cíle, které jsou v souladu s cíli stanovenými v článcích 2 a 3 a s příslušnými ustanoveními článků 7a, 9 a 10;
   ba) posouzení kapacity loďstev a v případě, že rybolovná kapacita není ve skutečné rovnováze s dostupnými rybolovnými právy, plán na snížení kapacity včetně časového harmonogramu a konkrétních opatření, která musí každý dotčený členský stát přijmout v závazné lhůtě za účelem přizpůsobení těchto rybolovných kapacit dostupným rybolovným právům; aniž jsou dotčeny povinnosti stanovené v článku 34, mělo by toto posouzení zahrnovat také hodnocení socioekonomického významu posuzovaného loďstva;
   bb) posouzení socioekonomického dopadu opatřeních přijatých v rámci víceletého plánu;
  c) vyčíslitelné cíle vyjádřené:
   i) mírou úmrtnosti danou rybolovem, nebo
   ii) biomasou reprodukující se populace, a
   iia) maximálním procentním podílem nežádoucích a nepovolených úlovků; a
   iib) maximálními ročními změnami v rybolovných právech;
   iii) stabilitou odlovů;
   d) jasné časové rámce pro dosažení všech vyčíslitelných cílů;
   da) ustanovení o systematickém omezování rybolovných práv v případě poklesu kvality nebo množství informací z dané rybolovné oblasti;
   e) ochranná a technická opatření, včetně opatření týkajících se odstranění nežádoucích úlovkůkterá je třeba přijmout k dosažení cílů stanovených v článku 15 tohoto nařízení, a opatření, která mají zabránit nežádoucím úlovkům a pokud možno tyto úlovky zcela odstranit;
   f) vyčíslitelné ukazatele pro pravidelné monitorování a hodnocení pokroku souvisejícího s dosažením cílů víceletého plánu a jeho socioekonomického dopadu;
   g) případně konkrétní opatření a cíle pro sladkovodní část životního cyklu anadromních a katadromních druhů;
   h) minimalizaci dopadůopatření ke zmírnění dopadu rybolovu na ekosystém;
   i) ochranu a kritéria, která tuto ochranu aktivují;
   ia) opatření k zajištění souladu s víceletým plánem;
   j) jakákoli jiná vhodná a přiměřená opatření vhodná pro dosažení cílů víceletých plánů.

1a.  Víceleté plány obsahují ustanovení o pravidelném přezkumu s cílem zhodnotit pokrok při plnění jejich cílů. Tyto pravidelné přezkumy zohledňují především nové prvky, jako jsou změny ve vědeckém poradenství, aby umožnily nezbytné průběžné úpravy. [pozm. návrh 108 a 239]

Článek 12

Plnění povinností v rámci právních předpisů Unie v oblasti životního prostředív souvislosti s chráněnými oblastmi

1.  Ve zvláštních oblastech ochrany ve smysluSpolečná rybářská politika a všechna následná opatření přijatá členskými státy pro zvláštní oblasti ochrany jsou v plném souladu se směrnicí 92/43/EHS, směrnicí 2009/147/ES a směrnicí 2008/56/ES. Pokud členský stát stanovil oblasti uvedené v článku 6 směrnice 92/43/EHS, článku 4 směrnice 2009/147/ES a čl. 13 odst. 4 směrnice 2008/56/ES provádějí členské státy rybolovné činnosti takovým způsobem, aby se v nich zmírnil dopad těchto činností., reguluje po konzultaci s Komisí, poradními sbory a dalšími příslušnými zúčastněnými stranami rybolovnou činnost, tak aby plně odpovídala cílům uvedených směrnic. [pozm. návrh 109]

1a.  Všechny kroky přijaté Unií a členskými státy v rámci SRP musí být v plném souladu s Aarhuskou úmluvou o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí, rezolucemi 61/105, 64/72 a 66/68 Valného shromáždění Organizace spojených národů a Dohodou o provádění ustanovení Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu ze dne 10. prosince 1982 o zachování a řízení tažných populací ryb a vysoce stěhovavých rybích populací. [pozm. návrh 257]

1b.  Pokud se rybolov provádí výhradně ve vodách spadajících pod svrchovanost a jurisdikci jediného členského státu, je dotyčný členský stát oprávněn přijmout opatření nezbytná pro plnění jeho povinností v souladu s právními předpisy Unie o životním prostředí ve vztahu k chráněným oblastem. Taková opatření musí být v souladu s cíli stanovenými v článku 2 a nesmí být méně přísná než stávající právní předpisy Unie. [pozm. návrh 258]

1c.  Členské státy, které mají přímý rybolovný zájem v oblastech, na něž se mají vztahovat opatření uvedená v odstavci 1, spolu vzájemně spolupracují v souladu s čl. 21 odst. 1a. Kterýkoli z těchto členských států může Komisi požádat, aby přijala opatření uvedená v odstavci 1. [pozm. návrh 111]

1d.  Aby Komise jednala na základě žádosti uvedené v odstavci 1c, žádající členský stát či členské státy jí poskytnou veškeré příslušné informace o požadovaných opatřeních, včetně odůvodnění žádosti, vědeckých údajů a podrobných informací o praktickém provádění těchto opatření. Komise při přijímáni těchto opatření zohlední veškerá relevantní vědecká doporučení, které má k dispozici. [pozm. návrh 260]

2.  Komise je oprávněna přijmout v souladu s článkem 55 akty v přenesené pravomoci, aby bylo možno specifikovat opatření související s rybolovem, a zmírnit tak dopad rybolovných činností ve zvláštních oblastech ochrany. [pozm. návrh 114]

2a.  Evropský parlament a Rady mohou řádným legislativním postupem na návrh Komise přijímat opatření na snížení možných negativních sociálních a hospodářských dopadů vyplývajících z dodržování povinností uvedených v odstavci 1. [pozm. návrh 262]

Článek 13

Opatření Komise v případě vážného ohrožení biologických mořských zdrojů

1.  Komise může na základě důkazůPokud na základě spolehlivých vědeckých údajů existují důkazy o vážném ohrožení zachování biologických mořských zdrojů nebo mořského ekosystému, které vyžaduje okamžitý zásah, a na základě odůvodněné žádosti členského státu nebo z vlastního podnětu rozhodnout o prozatímních opatřeníchje Komise oprávněna v souladu s článkem 55 přijmout akty v přenesené pravomoci ke zmírnění ohrožení.

Tyto akty v přenesené pravomoci přijímá pouze ve zvláště závažných a naléhavých případech postupem stanoveným v článku 55a.

2.  Členský stát sdělí odůvodněnou žádost uvedenou v odstavci 1 současně Komisi, ostatním členským státům a dotčeným poradním sborům. [pozm. návrh 115]

Článek 13a

Nouzová opatření členských států

1.  Pokud existuje důkaz o vážné a nepředvídané hrozbě pro zachování živých vodních zdrojů nebo mořského ekosystému v důsledku rybolovných činností ve vodách pod svrchovaností nebo jurisdikcí některého členského státu a pokud by zbytečné prodlení mělo za následek škodu, kterou by bylo možné jen obtížně napravit, může tento členský stát přijmout nouzová opatření s platností maximálně tři měsíce.

2.  Členské státy, které mají v úmyslu přijmout nouzová opatření, oznámí před jejich přijetím svůj záměr Komisi, ostatním členským státům a příslušným poradním sborům o jejich úmyslech tak učinit, a to zasláním návrhu těchto opatření společně s odůvodněním.

3.  Dotčené členské státy a příslušné poradní sbory mohou Komisi předložit písemné námitky do pěti pracovních dnů ode dne oznámení. Komise přijme prováděcí akty, jimiž tato opatření potvrdí, zruší či pozmění. Tyto prováděcí akty přijímá přezkumným postupem uvedeným v čl. 56 odst. 2.

V řádně odůvodněných a naléhavých případech spojených s vážnou a nepředvídatelnou hrozbou pro zachování živých vodních zdrojů či mořského ekosystému v důsledku rybolovných činností přijme Komise okamžitě použitelné prováděcí akty postupem uvedeným v čl. 56 odst. 3. [pozm. návrh 116]

Článek 14

Rámce technických opatření

Je třeba stanovit rámce technických opatření k zajištění ochrany biologických mořských zdrojů a snížení dopadů rybolovných činností na populace ryb a mořské ekosystémy. Rámce technických opatření:

   a) přispívají k zachování nebo obnovení populací ryb nad úrovněmi, které zaručují maximální udržitelný výnos prostřednictvím zlepšení selekce velikosti a případně selekce druhů;
   b) snižují odlovy podměrečných jedinců z populací ryb;
   c) snižují odlovy nežádoucích mořských organismů;
   d) zmírňujíomezují dopady lovných zařízení na ekosystém a mořské životní prostředí na minimum se zvláštním ohledem na ochranu biologicky citlivých populací a ohrožených biotopů, zejména těch, které se považují za biogeograficky citlivé, jako jsou podmořské hory kolem nejvzdálenějších regionů, jejichž zdroje mají být využívány místním loďstvem používajícím selektivní rybolovné zařízení šetrné k životnímu prostředí. [pozm. návrh 296]

Článek 14a

Předcházení nežádoucím odlovům a jejich minimalizace

1.   Před zavedením povinnosti vykládky všech úlovků ulovených v příslušném lovišti v souladu s článkem 15 provedou členské státy, pokud je to nezbytné, pilotní projekty, které budou založeny na nejlepším dostupném vědeckém poradenství a které zohlední stanoviska příslušných poradních sborů. Tyto projekty mají za cíl zevrubně posoudit všechny použitelné metody pro předcházení nežádoucím úlovkům, jejich minimalizaci a odstranění v určitém lovišti. Tyto pilotní projekty jsou případně prováděny organizacemi producentů. Výsledky těchto pilotních projektů se odrazí ve víceletých plánech řízení každého loviště v podobě dodatečných pobídek k používání co nejselektivnějších zařízení a metod rybolovu. Členské státy také vytvoří „atlas výmětů“ zachycující úroveň výmětů v každém lovišti, na něž se vztahuje čl. 15 odst. 1. Tento atlas musí vycházet z objektivních a reprezentativních údajů.

2.  Unie poskytne finanční podporu na vytvoření a provádění pilotních projektů zahájených v souladu s odstavcem 1 a na používání selektivních lovných zařízení za účelem snížení nežádoucích a nepovolených úlovků. Při schvalování opatření finanční podpory se zvláštní pozornost věnuje rybářům, kterých se týká povinnost vykládky všech úlovků a kteří působí ve smíšených lovištích. [pozm. návrh 118]

Článek 15

Povinnost vykládky všech úlovkůlovených a regulovaných druhů

1.  Všechny úlovky následujících populací ryb, na které se vztahuje omezení odlovu, lovených a regulovaných druhů ulovené v následujících lovištích během rybolovných činností ve vodách Unie nebo rybářskými plavidly Unie mimo vody Unie musí být vyloveny a uchovávány na palubě rybářských plavidel a zaznamenány a vyloženy, s výjimkou případů, kdy se používají jako živá návnada, v souladu s následujícím časovým rámcem:

a)  nejpozději od 1. ledna 2014:

   makrela obecná, sleď obecný, kranas obecný, treska modravá, drsnatec obecný, sardel obecná, stříbrnice evropská, sardinka, huňáček severnídrobný pelagický rybolov, tj. rybolov makrely obecné, sledě obecného, kranase obecného, tresky modravé, sardele obecné, stříbrnice evropské, sardinky obecné, šprota obecného;
   tuňák obecný, mečoun obecný, tuňák křídlatý, tuňák velkooký, ostatní plachetníkovitípelagický rybolov ve velkém rozsahu, tj. rybolov tuňáka obecného, mečouna obecného, tuňáka křídlatého, tuňáka velkookého, ostatních plachetníkovitých;
   komerční rybolov, mimo jiné rybolov huňáčka severního, smačkovitých a tresky Esmarkovy;
   losos v Baltském moři;

b)  nejpozději od 1. ledna 2015: treska obecná, štikozubec obecný, jazyk obecný; 2016:

   níže uvedený rybolov ve vodách Unie severního Atlantského oceánu:

Severní moře
Severozápadní vody
Jihozápadní vody
   rybolov tresky obecné, tresky jednoskvrnné, tresky bezvousé a tresky tmavé;
   rybolov humra severského;
   rybolov jazyka obecného a platýse velkého;
   rybolov štikozubce obecného;
   rybolov garnáta severního;
   rybolov dalších druhů bude dále analyzován;
   rybolov v Baltském moři jiných druhů než lososa;
   rybolov tresky obecné, tresky jednoskvrnné, tresky bezvousé a tresky tmavé;
   rybolov humra severského;
   rybolov jazyka obecného a platýse velkého;
   rybolov štikozubce obecného;
   rybolov dalších druhů bude dále analyzován;
   rybolov tresky obecné, tresky jednoskvrnné, tresky bezvousé a tresky tmavé;
   rybolov humra severského;
   rybolov jazyka obecného a platýse velkého;
   rybolov štikozubce obecného;
   rybolov dalších druhů bude dále analyzován;

c)  nejpozději od 1. ledna 2016: treska jednoskvrnná, treska bezvousá, pakambala průsvitná, ďas mořský, platýs evropský, mník mořský, treska tmavá, treska sajda, platýs červený, pakambala velká, pakambala východoatlantská, mník modrý, tkaničnice tmavá, hlavoun tuponosý, červenice obecná, platýs černý, mníkovec bělolemý, okouník a středomořské populace žijící při dně.2017 rybolov neuvedený v odst. 1 písm. a) ve vodách Unie a ve vodách mimo Unii.

1a.   Jakmile bude v některé rybolovné oblasti zavedena povinnost vykládky všech úlovků, veškeré úlovky druhů, na které se vztahuje tato povinnost, jsou zaznamenávány a tam, kde je to vhodné, odečteny z kvóty příslušných rybářů, organizace producentů nebo sdružení pro společné řízení, s výjimkou druhů, které mohou být vypuštěny do moře podle odstavce 1b;

1b.   Následující druhy jsou vyňaty z povinnosti vykládky stanovené v odstavci 1:

   druhy ulovené pro použití jako živá návnada;
   druhy, u nichž dostupné vědecké informace ukazují na vysokou míru přežití úlovku, se zřetelem k povaze rybolovného zařízení, rybolovným postupům a rybolovným oblastem.

1c.   V zájmu zjednodušení a harmonizace provádění povinnosti vykládky všech úlovků a s cílem zabránit nevhodnému narušení cílových lovišť a snížit množství nežádoucích úlovků, víceleté plány uvedené v článku 9 nebo v konkrétních právních aktech Unie o provádění povinnosti vykládky nebo v jiných právních aktech přijatých Unií případně stanoví

  a) seznam necílových druhů s nízkým přirozeným výskytem, které se mohou započítávat do kvóty cílového druhu daného loviště, pokud:
   je vnitrostátní roční kvóta pro tento necílový druh zcela vyčerpána;
   úhrn úlovků necílových druhů nepřesáhne 3 % celkových úlovků cílových druhů; a
   populace necílových druhů se nachází v rámci bezpečných biologických limitů;
   b) pravidla pro pobídky s cílem odradit od odlovu nedospělých ryb, včetně zvýšení kvót odečítaných z kvót rybáře, pokud uloví nedospělé ryby.

2.  Pro populace ryb, které podléhají povinnosti vykládky všech úlovků, stanovené v odstavci 1, a v případě potřeby s cílem chránit nedospělé ryby odrazováním od jejich záměrného odlovu, jsou stanoveny minimální referenční velikosti odrážející věk a velikost pro první reprodukci pro zachování zdrojů založené na nejlepším dostupném přesném a aktuálním vědeckém poradenství. Prodej úlovkůÚlovky těchto populací ryb o velikosti menší, než je referenční velikost pro zachování, bude omezen pouze kebudou omezeny na jiné použití než k lidské spotřebě, jako je zpracování na rybí moučku nebo, rybí tuk, krmiva pro domácí zvířata nebo návnadu. Dotčený členský stát může také povolit darování těchto ryb k veřejně prospěšným nebo dobročinným účelům.

3.  U populací, které podléhají povinnosti vykládky, mohou členské státy využít meziroční rozpětí flexibility až do výše 5 % jejich povolené vykládky, aniž je dotčena vyšší míra flexibility stanovená v konkrétních právních předpisech. Obchodní podmínky a obchodní pravidla týkající se úlovků ryb přesahujících stanovená rybolovná práva se stanoví v souladu s článkem 2739 nařízení (EU) č. …/2013 Evropského parlamentu a Rady ze dne …o společné organizaci trhů s produkty rybolovu a akvakultury(28)(29).

4.  Členské státy zajistí, aby byla rybářská plavidla Unie plující pod jejich vlajkou vybavena tak, aby zajistila úplnou dokumentaci všech rybolovných a zpracovatelských činností za účelem sledování plnění povinnosti vykládky všech úlovků. Členské státy při tom dodrží zásadu účinnosti a proporcionality.

5.  Odstavec 1 se nedotýká mezinárodních závazků.

6.  Komise je zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 55 s cílem vymezit, kterými se provádějí opatření stanovená odstavcem 1 za účelem souladu s mezinárodními závazky Unie. [pozm. návrh 119]

Článek 16

Rybolovná práva

1.  Při stanovování a přidělování rybolovných práv postupuje Rada v souladu s články 2, 9, 10 a 11, uplatňuje dlouhodobé hledisko a řídí se nejlepším dostupným vědeckým poradenstvím. Rybolovná práva přidělená členským státům zajistíse mezi členské státy rozdělí způsobem, který každému členskému státuz nich zajistí relativní stabilitu rybolovu pro každou populaci ryb nebo loviště. Při rozdělování nových rybolovných práv budou zohledněny zájmy každého členského státu.

Rada stanoví rybolovná práva dostupná pro třetí země ve vodách Unie a přidělí tato práva těmto třetím zemím.

Přidělování rybolovných práv členskému státu nebo třetí zemi je podmíněno dodržováním pravidel společné rybářské politiky.

1a.  Při rozhodování o každoročním přidělování kvót Rada plně zohlední regiony, kde je místní obyvatelstvo obzvláště závislé na rybolovu a činnostech s ním souvisejících, jak o tom rozhodla Rada ve svém usnesení ze dne 3. listopadu 1976 o některých vnějších aspektech vytvoření rybolovného pásma ve Společenství o šířce 200 mil s účinkem od 1. ledna 1977, a zejména v příloze VII tohoto usnesení.

2.  Rybolovná práva na vedlejší úlovky mohou být vyhrazena v rámci celkových rybolovných práv.

3.  Rybolovná práva musí být v souladu s vyčíslitelnými cíli týkajícími se úlovků, časovými rámci a rozpětími stanovenými ve víceletých plánech v souladu s čl. 9 odst. 2 a čl. 11 písm. b), c) a h). Pokud nebudou schváleny odpovídající víceleté plány komerčního využití rybolovných zdrojů, Rada zajistí, aby do roku 2015 byly celkové přípustné odlovy stanoveny na úrovních, jež by měly umožnit, aby se nejpozději do roku 2020 rybí populace obnovily nad úrovně, které mohou vytvářet maximální udržitelný výnos, a umožnit, aby všechny obnovené populací byly na těchto úrovních zachovány.

3a.   Při přijímání rozhodnutí o rybolovných právech Radou jsou přítomny delegace z Evropského parlamentu a poradních sborů.

3b.   V případě, kdy pro dané populace není možné v důsledku nedostatku údajů stanovit míru využití, která umožňuje maximální udržitelný výnos:

   i) se při řízení lovišť uplatní přístup předběžné opatrnosti;
   ii) se přijmou zástupné normy založené na metodikách stanovených v bodech 3.1 a 3.2 části B přílohy k rozhodnutí Komise 2010/477/EU ze dne 1. září 2010 o kritériích a metodických normách pro dobrý stav prostředí mořských vod (30) a úmrtnost daná rybolovem se dále omezí v souladu se zásadou předběžné opatrnosti nebo, pokud existují náznaky, že je stav dané populace uspokojivý, na základě stabilního vývoje;
   iii) Komise a členské státy vyhodnotí překážky v oblasti výzkumu a získávání znalostí a podniknou kroky s cílem umožnit, aby byly bez prodlení dodány další údaje o populacích a ekosystémech

3c.   Každý členský stát rozhodne v případě plavidel plujících pod jeho vlajkou o způsobu přidělení rybolovných práv, která mu byla v souladu s právními předpisy Unie přiznána. Uvědomí Komisi o daném způsobu přidělování.

4.  Členské státy si mohou poté, co informují Komisi, vzájemně vyměnit všechna rybolovná práva, která jim byla přidělena, nebo jejich část.

4a.  Pokud dojde Komise k závěru, coby výsledku hodnocení podle článku 19 nebo 23,, že členský stát nedosáhl přijetí vhodných opatření v souladu s články 17 - 24, dojde v následujícím roce nebo následujících letech k omezení rybolovných práv, která Unie přiděluje tomuto členskému státu, a k přerušení nebo pozastavení plateb tomuto členskému státu nebo k provedení finanční opravy finanční pomoci Unie poskytované v rámci společné rybářské politiky podle článku 50. Tato opatření jsou přiměřená povaze, rozsahu, délce trvání a opakování nedodržování.

4b.  Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě výroční zprávu s posouzením, zda se pomocí stávajících rybolovných práv daří účinně obnovovat a udržovat stavy lovených druhů nad úrovněmi, díky nimž lze dosáhnout cíle stanoveného v čl. 2 odst. 2. [pozm. návrh 120, 264, 293 a 301]

Článek 16a

Kritéria pro přidělování rybolovných práv členským státům

Při přidělování rybolovných práv, která mají k dispozici uvedené v článku 16, členské státy uplatňují transparentní a objektivní environmentální a sociální kritéria, jako je například dopad rybolovu na životní prostředí, dosavadní dodržování předpisů a přínos pro místní hospodářství. Lze uplatnit i další kritéria, jako například dosavadní objemy úlovků. V rámci rybolovných práv, která získaly, poskytnou členské státy pobídky rybářským plavidlům, jež používají selektivní lovná zařízení nebo rybolovné postupy s menším dopadem na životní prostředí, například s menší spotřebou energie či menší mírou poškození přírodních stanovišť. [pozm. návrh 227]

HLAVA III

REGIONALIZACE

KAPITOLA I

VÍCELETÉ PLÁNY

Článek 17

Opatření pro zachování zdrojů přijatá v souladu s víceletými plány

1.  Členské státy mohou býtsdílející dotčené loviště jsou ve víceletém plánu stanoveném podle článků 9, 10 a 11 podle postupů popsaných v tomto článku zmocněny v souladu s uvedeným plánem přijímat opatření, která stanoví opatření pro zachování zdrojů pro plavidla plující pod jejich vlajkou, pokud jde o populace ve vodách Unie, ke kterým jim byla přidělena rybolovná práva.

2.  Členské státy zajistí, aby opatření pro zachování zdrojů přijatá podle odstavce 1:

   a) byla v souladu s cíli stanovenými v článcích 2 a 3 a se zásadami řádné správy stanovenými v článku 4;
   b) byla v souladu s oblastí působnosti a cíli víceletých plánů;
   c) účinně splňovala cíle a vyčíslitelné cíle stanovené ve víceletém plánu v určeném časovém rámci; a
   d) nebyla méně přísná než opatření stanovená ve stávajících právních předpisech Unie.

2a.  Členské státy spolupracují s cílem zajistit přijetí kompatibilních opatření, která budou splňovat cíle stanovené ve víceletých plánech, a navzájem koordinují uplatňování těchto opatření. Za tímto účelem využívají členské státy, pokud je to proveditelné a vhodné, stávající struktury a mechanismy regionální institucionální spolupráce, včetně struktur a mechanismů v rámci regionálních úmluv pro mořské prostředí vztahujících se na příslušné oblasti nebo loviště.

Koordinační úsilí mezi členskými státy sdílejícími loviště je způsobilé pro financování v rámci Evropského námořního a rybářského fondu v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. xx/2013 ze dne … o Evropském námořním a rybářském fondu(31)(32).

2b.  Členské státy konzultují s příslušnými poradními sbory, jakož i s ICES nebo VTHVR a zašlou jim návrh opatření, jež mají být přijaty, opatřený důvodovou zprávou. O těchto návrzích je zároveň informována Komise a ostatní členské státy sdílející loviště. Členské státy vyvinou veškeré úsilí, aby do těchto konzultací hned v počáteční fázi otevřeným a transparentním způsobem zapojily i další zúčastněné strany v dotčeném lovišti s cílem získat v průběhu přípravy zamýšlených opatření názory a návrhy všech příslušných stran.

Členské státy zpřístupní veřejnosti shrnutí návrhů opatření pro zachování zdrojů, která navrhují ke schválení.

2c.  Členské státy patřičně zohlední stanoviska příslušných poradních sborů, ICES nebo VTHVR, a pokud se přijatá opatření od těchto stanovisek liší, uvedou podrobné důvody, proč se liší.

2d.  Pokud chtějí členské státy pozměnit přijatá opatření, použijí se rovněž odstavce 2 až 2c.

2e.  Komise přijme pokyny, ve kterých podrobně stanoví postupy, jimiž se řídí uplatňování odstavců 2a, 2b a 2c, s cílem zajistit, aby přijatá opatření byla koherentní, koordinována na regionální úrovni a v souladu s přijatými víceletými plány. Tyto pokyny mohou také určit nebo zavést administrativní rámce, jako jsou regionální pracovní skupiny pro rybolov, s cílem organizovat spolupráci mezi členskými státy na praktické úrovni, zejména s ohledem na prosazování a usnadňování přijímání opatření každým členským státem.

2f.  Členské státy, které sdílejí určité loviště, se mohou dohodnout a spolupracovat při provádění společných opatření podle víceletých plánů přijatých do roku 2014 v souladu s postupem uvedeným v článku 25.

2g.  Pokud se rybolov provádí výhradně ve vodách spadajících pod svrchovanost a jurisdikci jediného členského státu, vytvoří dotčený členský stát jeden či více výborů společného řízení, zahrnujících všechny příslušné zúčastněné strany. Tyto výbory jsou v otázce přijímaných opatření konzultovány. Pokud se členský stát hodlá jakýmkoliv způsobem odchýlit od doporučení, které od těchto výborů obdrží, zveřejní posouzení, v němž podrobně popíše důvody, proč se od doporučení odchyluje. [pozm. návrh 121]

Článek 18

Oznámení opatření pro zachování zdrojů prováděné členským státem

Členské státy, které přijmou opatření pro zachování zdrojů podle čl. 17 odst. 1,tato opatření zveřejní auvědomí o těchto opatřeních.nichKomisi, ostatní dotčené členské státy a příslušné poradní sbory. [pozm. návrh 122]

Článek 19

Posouzení

1.  Komise může kdykoli posoudit slučitelnost a účinnost opatření pro zachování zdrojů přijatých členskými státy podle čl. 17 odst. 1.a v každém případě provede posouzení těchto skutečností a vypracuje o nich zprávu, a to alespoň každé tři roky, nebo podle potřeby vyplývající z příslušného víceletého plánu. Posouzení bude vycházet z nejlepšího dostupného vědeckého poradenství.

Členské státy v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2007/2/ES ze dne 14. března 2007 o zřízení Infrastruktury pro prostorové informace v Evropském společenství (Inspire)(33)a z důvodu pomoci Komisi při jejím prováděním společné rybářské politiky poskytnou práva pro přístup k dokumentaci a údajům připraveným v souvislosti s formulováním a schválením vnitrostátních opatření pro zachování zdrojů podle článku 17 a pro jejich využívání.

Pokud jde o přístup k informacím v oblasti životního prostředí, použijí se směrnice 2003/4/ES(34) a nařízení (ES) č. 1049/2001(35) a (ES) č. 1367/2006(36). [pozm. návrh 123]

1a.  Komise zveřejní každé hodnocení provedené v souladu s tímto článkem a zpřístupní je veřejnosti na příslušných internetových stránkách nebo prostřednictvím přímého hypertextového odkazu na toto hodnocení. Pokud jde o přístup k informacím o životním prostředí, použijí se nařízení (ES) č. 1049/2001 a (ES) č. 1367/2006. [pozm. návrh 124]

Článek 20

Opatření pro zachování zdrojů přijatá v rámci víceletých plánů v případě neplnění povinností

1.  Komise je zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 55 za účelem stanovení opatření pro zachování zdrojů pro loviště, na která se vztahuje víceletý plán, pokud členský stát oprávněný přijímat opatření v souladu s článkem 17 o těchto opatřeních Komisi neinformuje během doby stanovené ve víceletém plánu nebo, pokud tak neučiní, do tříšesti měsíců ode dne vstupu víceletého plánu v platnost.

2.  Pokud Komise je zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 55 za účelem stanovení opatření pro zachování zdrojů pro loviště, na která se vztahuje víceletý plán, pokudzastává názor, že

   a) nejsou opatření členského státu považována zanejsou slučitelná s cíli víceletého plánu na základě posouzení provedeného podle článku 19 nebo
   b) se má na základě posouzení provedeného podle článku 19 za to, že opatření členského státu nesplňují účinně cíle a vyčíslitelné cíle stanovené ve víceletém plánu, nebo
   c) byla aktivována ochrana podle čl. 11 písm. i),
  

uvědomí dotčený členský stát a uvede důvody.

2a.  Pokud Komise vydá stanovisko podle odstavce 2, dotčený členský stát má tři měsíce na to, aby svá opatření změnil tak, aby byla slučitelná s víceletým plánem a splňovala cíle tohoto plánu.

2b.  Pokud členský stát nezmění svá opatření podle odstavce 2a, Komise je zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 55, v nichž zavádí opatření pro zachování zdrojů pro loviště, na která se vztahuje víceletý plán.

3.  Opatření pro zachování zdrojů přijatá Komisí musí zajišťovat splnění cílů a úkolů stanovených víceletým plánem. Poté, co jsou Komisí přijaty akty v přenesené pravomoci, pozbudou opatření členských států účinnosti.

3a.  Komise před přijetím aktů v přenesené pravomoci uvedených v tomto článku konzultuje s příslušnými poradními sbory, jakož i s ICES nebo VTHVR návrh opatření, která mají být přijata, opatřený důvodovou zprávou.[pozm. návrh 125]

KAPITOLA II

TECHNICKÁ OPATŘENÍ

Článek 21

Technická opatření

1.  Členské státy mohou být v rámci technických opatření stanovených podle článku 14 zmocněny v souladu s uvedeným rámcem přijímat opatření, která stanoví technická opatření pro plavidla plující pod jejich vlajkou, pokud jde o populace v jejich vodách, ke kterým jim byla přidělena rybolovná práva. Členské státy zajistí, aby tato technická opatření:

   a) byla v souladu s cíli stanovenými v článcích 2 a 3;
   b) byla v souladu s cíli stanovenými v opatřeních přijatých v souladu s článkem 14;
   c) účinně splňovala cíle stanovené v opatřeních přijatých v souladu s článkem 14; a
   d) nebyla v rozporu s opatřeními stanovenými ve stávajících právních předpisech Unie a nebyla méně přísná než uvedenáopatření stanovená ve stávajících právních předpisech Unie.

1a.  Členské státy spolupracují, aby zajistily přijetí kompatibilních opatření s cílem dosáhnout cílů stanovených v rámcích technických opatření, a navzájem koordinují provádění těchto opatřeních. Za tímto účelem využívají členské státy, pokud je to proveditelné a vhodné, stávající struktury a mechanismy regionální institucionální spolupráce, včetně struktur a mechanismů v rámci regionálních úmluv pro mořské prostředí vztahujících se na příslušné oblasti nebo loviště.

1b.  Při vypracování návrhu opatření opatřeného důvodovou zprávou konzultují členské státy s příslušnými poradními sbory, jakož i s ICES nebo VTHVR. O těchto návrzích je zároveň informována Komise a ostatní členské státy sdílející loviště. Členské státy vyvinou veškeré úsilí, aby do těchto konzultací hned v počáteční fázi otevřeným a transparentním způsobem zapojily i další zúčastněné strany v dotčeném lovišti s cílem získat v průběhu přípravy zamýšlených opatření názory a návrhy všech příslušných stran.

1c.  Členské státy patřičně zohlední stanoviska příslušných poradních sborů, ICES nebo VTHVR, a pokud se přijatá opatření od těchto stanovisek liší, předloží podrobné vysvětlení důvodů, které k odchylce vedly.

1d.  Pokud chtějí členské státy pozměnit přijatá opatření, použijí se rovněž odstavce 1a, 1b a 1c.

1e.  Komise přijme pokyny, ve kterých se podrobně stanoví postupy, jimiž se řídí uplatňování odstavců 1a až 1c s cílem zajistit, aby přijatá opatření byla soudržná, koordinovaná na regionální úrovni a v souladu s přijatými rámci technických opatření. Tyto pokyny mohou také určit nebo zavést administrativní rámce, jako jsou regionální pracovní skupiny pro rybolov, s cílem organizovat spolupráci mezi členskými státy na praktické úrovni, zejména s ohledem na prosazování a usnadňování přijímání opatření každým členským státem.[pozm. návrh 126]

Článek 22

Oznámení technických opatření členského státu

Členské státy, které přijmou technická opatření podle článku 21,tato opatření zveřejní a informují o nich Komisi, ostatní dotčené členské státy a příslušné poradní sbory.[pozm. návrh 127]

Článek 23

Posouzení

1.  Komise může kdykoli posoudit slučitelnost a účinnost technických opatření přijatých členskými státy podle článku 21 a v každém případě provede posouzení těchto skutečností a vypracuje o nich zprávu, a to alespoň každé tři roky, nebo podle potřeby vyplývající z příslušného rámce technických opatření.

1a.  V souladu se směrnicí 2007/2/ES a za účelem poskytnutí pomoci Komisi při jejím provádění společné rybářské politiky členské státy poskytnou práva pro přístup k dokumentaci a údajům připraveným v souvislosti s formulováním a schválením technických opatření podle článku 21 a pro jejich využívání.

Pokud jde o přístup k informacím v oblasti životního prostředí, použijí se směrnice 2003/4/ES a nařízení (ES) č. 1049/2001 a (ES) č. 1367/2006. [pozm. návrh 128]

1b.  Komise zveřejní každé posouzení provedené v souladu s tímto článkem a zpřístupní je veřejnosti na příslušných internetových stránkách nebo prostřednictvím přímého hypertextového odkazu na toto posouzení. Pokud jde o přístup k informacím o životním prostředí, použijí se nařízení (ES) č. 1049/2001 a (ES) č. 1367/2006. [pozm. návrh 129]

Článek 24

Opatření přijatá v rámci technických opatření v případě neplnění povinností

1.  Komise je zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 55 za účelem stanovení technických opatření, na která se vztahuje rámec technických opatření, pokud členský stát oprávněný přijímat opatření v souladu s článkem 21 o těchto opatřeních Komisi neinformuje ve lhůtě stanovené v rámci technických opatření nebo, není-li tato lhůta stanovena, do tříšesti měsíců ode dne vstupu rámce technických opatření v platnost.

2.  Pokud Komise je zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 55 za účelem stanovení technických opatření, pokud se má na základě posouzení provedeného podle článku 23 za tozastává názor, že opatření členského státu:

   a) nejsou slučitelná s cíli uvedenými v rámci technických opatření nebo
   b) účinně nesplňují cíle stanovené v tomto rámci technických opatření.
  

uvědomí dotčený členský stát a uvede důvody.

2a.  Pokud Komise vydá stanovisko podle odstavce 2, dotčený členský stát má tři měsíce na to, aby svá opatření změnil tak, aby byla slučitelná s cíli rámce technických opatření a splňovala cíle tohoto rámce.

2b.  Pokud členský stát nezmění svá opatření podle odstavce 2a, Komise je zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 55 za účelem stanovení technických opatření, na která se vztahuje rámec technických opatření.

3.  Účelem technických opatření přijatých Komisí je zajistit plnění cílů rámce technických opatření. Poté, co jsou Komisí přijaty akty v přenesené pravomoci, pozbudou opatření členského státu účinnosti.

3a.  Komise před přijetím aktů v přenesené pravomoci uvedených v tomto článku konzultuje návrh opatření opatřený důvodovou zprávou s příslušnými poradními sbory, jakož i s ICES a VTHVR. [pozm. návrh 130]

HLAVA IV

VNITROSTÁTNÍ OPATŘENÍ

Článek 25

Opatření členských států platná pouze pro mořská plavidla plující pod jejich vlajkou

1.  Členský stát může přijmout opatření pro zachování populací ryb ve vodách Unie pod podmínkou, že tato opatření:

   a) budou platit pouze pro rybářskávšechna plavidla plující pod vlajkou tohoto členského státu nebo pro osoby usazené na území v případě rybolovných činností, které nejsou prováděny rybářským plavidlem;provozující rybolov v souvislosti s populacemi v jejich vodách, ke kterým jim byla přidělena rybolovná práva; [pozm. návrh 131]
   b) jsou v souladu s cíli stanovenými v článcích 2 a 3 a
   c) nejsou méně přísná než opatření stanovená ve stávajících právních předpisech Unie.

1a.  Členský stát informuje za účelem kontroly další dotčené členské státy o ustanoveních přijatých podle odstavce 1. [pozm. návrh 132]

1b.  Členské státy zpřístupní veřejnosti informace týkající se opatření přijatých v souladu s tímto článkem. [pozm. návrh 133]

Článek 26

Opatření členského státu v pásmu 12 námořních mil

1.  Členský stát může přijmout nediskriminační opatření pro zachování a řízení populací ryb a minimalizaci vlivu rybolovu nasplnění cílů týkajících se jiných živých vodních zdrojů a udržení nebo zlepšení stavu zachování mořského ekosystému v pásmu 12 námořních mil od svých základních linií za předpokladu, že Unie nepřijala opatření, která řeší otázky zachování a řízení zdrojů výslovně pro danou oblast nebo která řeší konkrétně problém označený dotčeným členským státem. Opatření členského státu musí být v souladu s cíli stanovenými v článcích 2 a 3 a nesmí být méně přísná než stávající opatření stanovená v právních předpisech Unie. [pozm. návrh 134]

2.  Pokud by opatření, která má členský stát přijmout k zachování a řízení zdrojů, mohla mít vliv na rybářská plavidla ostatních členských států, musí být tato opatření přijata teprve po konzultaci s Komisí, dotčenými členskými státy a příslušnými poradními sbory ohledně návrhu opatření opatřeného důvodovou zprávou.poté, co jsou Komise, dotčené členské státy a příslušné poradní sbory uvědoměny o těchto opatřeních s přiložením důvodové zprávy, s níž také vyplývá, že tato opatření nejsou diskriminační. [pozm. návrh 135]

2a.  Členské státy zpřístupní veřejnosti informace týkající se opatření přijatých v souladu s tímto článkem. [pozm. návrh 136]

ČÁST IV

PŘÍSTUP KE ZDROJŮM

Článek 27

Stanovení systémů převoditelných koncesí k rybolovu

1.  Nejpozději 31. prosince 2013 každý členský stát stanoví systém převoditelných koncesí k rybolovu pro

   a) všechna rybářská plavidla o celkové délce 12 metrů nebo více; a
   b) všechna rybářská plavidla o celkové délce menší než 12 metrů lovící vlečným zařízením.

2.  Členské státy mohou rozšířit systém převoditelných koncesí k rybolovu na rybářská plavidla o celkové délce menší než 12 metrů používající jiné druhy zařízení než vlečné zařízení a uvědomí o tom Komisi.

Článek 28

Přidělování převoditelných koncesí k rybolovu

1.  Převoditelná koncese k rybolovu stanovuje nárok na využití jednotlivých rybolovných práv přidělených v souladu s čl. 29 odst. 1.

2.  Každý členský stát přidělí na základě transparentních kritérií převoditelné koncese k rybolovu pro každou populaci nebo skupinu populací, pro kterou jsou přidělena rybolovná práva v souladu s článkem 16, vyjma rybolovných práv získaných v rámci dohod o udržitelném rybolovu.

3.  Při rozdělování převoditelných koncesí k rybolovu týkajících se smíšených lovišť členské státy zohlední pravděpodobné složení úlovků plavidel účastnících se takových rybolovů.

4.  Převoditelné koncese k rybolovu mohou být přiděleny pouze členským státem vlastníkovi rybářského plavidla plujícího pod vlajkou tohoto státu nebo právnické či fyzické osobě pro účely použití na takovém plavidle. Převoditelné koncese k rybolovu mohou být sloučeny dohromady pro společné řízení právnickými nebo fyzickými osobami nebo uznanými organizacemi producentů. Členské státy mohou na základě transparentních a objektivních kritérií omezit způsobilost pro získání převoditelných koncesí k rybolovu.

5.  Členské státy mohou omezit dobu platnosti převoditelných koncesí k rybolovu na dobu nejméně 15 let za účelem přerozdělení těchto koncesí. Pokud členské státy neomezí dobu platnosti převoditelných koncesí k rybolovu, mohou tyto koncese zrušit s výpovědí nejméně 15 let.

6.  Členské státy mohou zrušit převoditelné koncese k rybolovu s kratší výpovědí v případě zjištěného závažného protiprávního jednání, kterého se dopustil držitel koncesí. Toto zrušení musí být provedeno takovým způsobem, aby se plně projevilo z hlediska společné rybářské politiky, zásady proporcionality a v případě potřeby mělo okamžitý účinek.

7.  Odchylně od odstavců 5 a 6 mohou členské státy zrušit převoditelné koncese k rybolovu, které nebyly využívány na rybářském plavidle po dobu tří po sobě následujících let.

Článek 29

Přidělování jednotlivých rybolovných práv

1.  Členské státy přidělí jednotlivá rybolovná práva držitelům převoditelných koncesí k rybolovu uvedených v článku 28 na základě rybolovných práv přidělených členským státům nebo stanovených v plánech řízení přijatých členskými státy v souladu s článkem 19 nařízení (ES) č. 1967/2006.

2.  Členské státy stanoví rybolovná práva, která mohou být na základě nejlepšího dostupného vědeckého poradenství přidělena rybářským plavidlům plujícím pod jejich vlajkou, pro druhy, pro které Rada nestanovila rybolovná práva.

3.  Rybářská plavidla provádějí rybolovnou činnost pouze tehdy, pokud mají dostatek jednotlivých rybolovných práv, která by pokryla všechny jejich případné úlovky.

4.  Členské státy mohou vyhradit až 5 % rybolovných práv. Musí stanovit cíle a transparentní kritéria pro rozdělení takto vyhrazených rybolovných práv. Tato rybolovná práva mohou být přidělena pouze způsobilým držitelům převoditelných koncesí k rybolovu, jak je stanoveno v čl. 28 odst. 4.

5.  Při přidělování převoditelných koncesí k rybolovu v souladu s článkem 28 a při přidělování rybolovných práv v souladu s odstavcem 1 tohoto článku může členský stát v rámci rybolovných práv, která byla tomuto členskému státu přiznána, poskytnout pobídky pro rybářská plavidla používající selektivní lovná zařízení, která odstraňují nežádoucí vedlejší úlovky.

6.  Členské státy mohou stanovit poplatky za využívání jednotlivých rybolovných práv, které přispějí na náklady spojené s řízením rybolovu.

Článek 30

Rejstřík převoditelných koncesí k rybolovu a jednotlivých rybolovných práv

Členské státy zřídí a vedou rejstřík převoditelných koncesí k rybolovu a jednotlivých rybolovných práv.

Článek 31

Převod převoditelných koncesí k rybolovu

1.  V rámci členského státu lze převoditelné koncese k rybolovu plně nebo částečně převádět mezi způsobilými držiteli těchto koncesí.

2.  Členský stát může povolit převod převoditelných rybolovných koncesí do jiných členských států a z těchto států.

3.  Členské státy mohou regulovat převod převoditelných koncesí k rybolovu tím, že stanoví podmínky pro jejich převod na základě transparentních a objektivních kritérií.

Článek 32

Pronájem jednotlivých rybolovných práv

1.  V rámci členského státu lze jednotlivá rybolovná práva částečně nebo plně pronajímat.

2.  Členský stát může povolit pronájem jednotlivých rybolovných práv do jiných členských států a z těchto států.

Článek 33

Přidělování rybolovných práv, na která se nevztahuje systém převoditelných koncesí k rybolovu

1.  Každý členský stát rozhodne o způsobu, jak mohou být rybolovná práva, která mu byla přiznána v souladu s článkem 16 a na která se nevztahuje systém převoditelných rybolovných koncesí, přidělena rybářským plavidlům plujícím pod jeho vlajkou. Uvědomí Komisi o metodě přidělování. [pozm. návrh 137]

ČÁST V

ŘÍZENÍ RYBOLOVNÉ KAPACITY

Článek 34

Úprava rybolovné kapacity

1.  Členské státy v případě potřeby zavedou opatření, kterými se upravuje rybolovná kapacita jejich loďstev, aby dosáhly účinné, s cílem dosáhnout stabilní a trvalé rovnováhy mezi touto rybolovnou kapacitou a svými rybolovnými právyv souladu s obecnými cíli stanovenými v článku 2.

1a.  V zájmu dosažení cíle uvedeného v odstavci 1 provedou členské státy každoročně do 30. května roční posouzení kapacity a výsledky tohoto posouzení předají Komisi. Posouzení kapacity zahrnuje analýzu celkové kapacity loďstva pro jednotlivá loviště a části loďstev v době posouzení a dále analýzu jejich dopadu na populace a širší mořský ekosystém. Posouzení kapacity zahrnuje rovněž analýzu dlouhodobé rentability loďstva. S cílem zajistit společný přístup k těmto posouzením ve všech členských státech musejí být posouzení provedena v souladu s pokyny Komise pro lepší analýzu rovnováhy mezi kapacitou loďstva a rybolovnými právy a také zohledňovat rentabilitu loďstva. Posouzení se zveřejňují.

1b.  Ukáže-li posouzení rozpor mezi jejich rybolovnou kapacitou a jejich rybolovnými právy, přijmou členské státy do jednoho roku podrobný program, včetně závazného časového rozvrhu, pro jakékoli nutné úpravy rybolovné kapacity jejich loďstva týkající se počtu lodí a jejich vlastností, s cílem dosáhnout stabilní a trvalé rovnováhy mezi svou rybolovnou kapacitou a svými rybolovnými právy. Tento program předají Evropskému parlamentu, Komisi a ostatním členským státům.

1c.  Není-li takové posouzení předloženo, nebo pokud je členský stát požádán o přijetí programu ke snížení kapacity a neučiní tak, nebo pokud členský stát takový program neprovede, bude to mít za následek přerušení finanční pomoci Unie poskytované tomuto členskému státu v rámci společné rybářské politiky.

Jako poslední možnost, pokud se provedení jakéhokoliv z kroků uvedených v prvním pododstavci zpozdí o dva roky nebo více, může Komise pozastavit rybolovná práva dotčených částí loďstva.

2.  Výstup z loďstva s poskytnutím veřejné podpory poskytnuté Evropským rybářským fondem na programové období 2007–2013 se povoluje pouze tehdy, pokud mu předcházelo odebrání licence k rybolovu a oprávnění k rybolovu.

3.  Rybolovná kapacita odpovídající rybářským plavidlům staženým s veřejnou podporou nebude nahrazena.

4.  Členské státy zajistí, že od 1. ledna 2013 rybolovná kapacita jejich loďstev nikdy nepřesáhne stropy rybolovné kapacity stanovené v souladu s článkem 35.

4a.  Plavidla Unie musí být držiteli platného osvědčení o motoru vystaveného v souladu s nařízením (ES) č. 1224/2009, aby jim bylo možné vydat licenci nebo oprávnění k rybolovu. [pozm. návrhy 138 a 241]

Článek 34a

Plán vstupu/výstupu

Členské státy řídí vstupy do jejich loďstva a výstupy z jejich loďstva takovým způsobem, aby byl vstup nové kapacity do loďstva bez veřejné podpory vyrovnán předcházejícím stažením alespoň stejně velkého podílu kapacity bez veřejné podpory. [pozm. návrh 139]

Článek 35

Řízení rybolovné kapacity

1.  Na loďstvo každého členského státu se vztahují přísné stropy rybolovné kapacity stanovené v příloze II.

2.  Členské státy mohou požádat Komisi o vyloučení rybářských plavidel, na která se vztahuje systém převoditelných koncesí k rybolovu stanovený v souladu s článkem 27, ze stropů rybolovné kapacity stanovených v souladu s odstavcem 1. V tomto případě budou stropy rybolovné kapacity přepočítány, tak aby byla zohledněna rybářská plavidla, na která se nevztahuje systém převoditelných rybolovných koncesí.Do 30. prosince …(37) předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě návrh na změnu přílohy II tohoto nařízení a nařízení Rady (EHS) 2930/86 s cílem definovat kapacitu s ohledem na jakýkoli měřitelný parametr plavidla, který by mohl ovlivnit schopnost plavidla lovit ryby.

Touto novou definicí se zohlední sociální a ekonomická kritéria, jakož i kontrolní činnosti prováděné členskými státy. V tomto návrhu se kapacita loďstva každého členského státu rozdělí podle skupin loďstva, včetně rozdělení na plavidla působící v nejvzdálenějších regionech a plavidla působící výhradně mimo vody Unie.

3.  Komise je zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 55, které se týkají přepočítání stropů rybolovné kapacity uvedených v odstavcích 1 a 2.[pozm. návrh 140]

Článek 36

Rejstříky rybářských loďstev

1.  Členské státy zaznamenávají u rybářských plavidel Unie plujících pod jejich vlajkou údaje o majitelích, vlastnostech a rybolovných zařízeních plavidla a o činnosti, které jsou potřebné pro řízení opatření stanovených v rámci tohoto nařízení, a tyto údaje zveřejní, přičemž zároveň zajistí, aby osobní údaje byly odpovídajícím způsobem chráněny.

2.  Členské státy zpřístupnípředloží Komisi údaje uvedené v odstavci 1.

3.  Komise zřídí rejstřík rybářských loďstev Unie obsahující údaje, které získá podle odstavce 2.

4.  Údaje obsažené v rejstříku rybářských loďstev Unie budou zpřístupněny všem členským státům. a Evropskému parlamentu. Komise je zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 55, které se týkají definování údajů uvedených v odstavci 1.

5.  Komise přijme prováděcí akty, v nichž stanoví technickoprovozní požadavky pro postupy předávání údajů uvedených v odstavcích 2, 3 a 4. Tyto prováděcí akty jsou přijímány v souladu s přezkumným řízením uvedeným v čl. 56 odst. 2. [pozm. návrh 141]

ČÁST VI

VĚDECKÁ ZÁKLADNA PRO ŘÍZENÍ RYBOLOVU

Článek 37

Požadavky na údaje pro řízení rybolovu

1.  Zachování, řízení a udržitelné využívání mořských biologických zdrojů musí být založeno na nejlepších dostupných informacích. Za tímto účelem shromažďují členské státy shromažďují biologické, technické, environmentální, technické, hospodářské a sociální údaje potřebné pro řízení rybolovu založenérybolov založený na ekosystémovém přístupu, spravují je a zpřístupňují konečným uživatelům vědeckých údajů, včetně subjektů, které určí Komise. Unie poskytne z Evropského námořního a rybářského fondu příslušný finanční příspěvek, který je dostatečný pro financování získání těchto údajů. Tyto údaje umožňují zejména vyhodnocení: [pozm. návrh 142]

   a) současného stavu využívaných biologických mořských zdrojů, [pozm. návrh 143]
   b) úrovně rybolovu, u nichž je třeba jasně odlišovat průmyslový rybolov od neprůmyslového, a dopadu rybolovných činností na biologické mořské zdroje a na mořské ekosystémy, a [pozm. návrh 224]
   c) současnou sociální a hospodářskou výkonnost rybolovu, akvakultury a zpracovatelských odvětví ve vodách a mimo vody Unie. [pozm. návrh 144]

2.  Členské státy:

   a) zajistí, aby byly shromážděné údaje přesné,a spolehlivé a úplné a aby byly ve všech členských státech shromažďovány včas a harmonizovaným způsobem; [pozm. návrh 145]
   aa) zajistí, aby vědecké údaje a metodiky při shromažďování údajů zohledňovaly faktory, jako je acidifikace a teploty moří, čímž se zaručí shromažďování údajů z různých regionů v průběhu celého roku; [pozm. návrh 146]
   b) zabránízavedou koordinační mechanismy s cílem zabránit zdvojování shromažďování údajů pro různé účely; [pozm. návrh 147]
   c) zajistí bezpečné uchovávání shromážděných údajů a případně vhodnou ochranuzpřístupní je veřejnosti kromě výjimečných okolností, kdy je požadována vhodná ochrana a důvěrnost shromážděných údajů; a za podmínky, že jsou uvedeny důvody pro taková omezení; [pozm. návrh 148]
   d) zajistí, aby Komise nebo subjekty určené Komisí měly přístup k veškerým vnitrostátním databázím a systémům používaným ke zpracování shromážděných údajů pro účely ověření existence a kvality údajů. [pozm. návrh 149]
   da) zpřístupní zúčastněným stranám relevantní údaje a příslušné metodiky jejich získávání, přičemž zohlední jakékoli doplňkové údaje, které mohou tyto strany poskytnout. [pozm. návrh 150]

2a.  Členské státy Komisi každoročně předkládají souhrnné zprávy se seznamem rybolovných oblastí, o nichž musejí shromažďovat údaje, a v každé kategorii a každém případě uvedou, zda byl požadavek splněn. Souhrnná zpráva se zpřístupní veřejnosti. [pozm. návrh 151]

3.  Členské státy zajistí vnitrostátní koordinaci shromažďování a správy vědeckých údajů pro řízení rybolovu, včetně hospodářských a sociálních údajů. Za tímto účelem určí národního zpravodaje a organizují každoročně vnitrostátní koordinační zasedání. Evropský parlament a Komise je informovánajsou informovány o vnitrostátních koordinačních činnostech a je zvánajsou zvány na koordinační zasedání. [pozm. návrh 152]

4.  Členské státy koordinují v úzké spolupráci s Komisí své činnosti shromažďování údajů s ostatními členskými státy ve stejném regionu a vyvíjejí veškeré úsilí o koordinaci svých akcí s třetími zeměmi se svrchovaností nebo jurisdikcí nad vodami ve stejném regionu. [pozm. návrh 153]

5.  Shromažďování, správa a využívání údajů bude realizováno v rámci víceletého programu od roku 2014. Takový víceletý program zahrnuje cíle ohledně přesnosti shromažďovaných údajů a úrovně agregace pro shromažďování, správu a využívání těchto údajů.

6.  Komise je zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 55 za účelem stanovení cílů ohledně přesnosti shromažďovaných údajů a za účelem vymezení úrovní agregace pro shromažďování, správu a využívání těchto údajů pro víceletý program uvedený v odstavci 5, aby byla zajištěna koordinace mezi členskými státy, pokud jde o shromažďování a předkládání údajů. [pozm. návrh 154]

7.  Komise stanoví technickoprovozní požadavky pro postupy předávání shromážděných údajů. Tyto prováděcí akty jsou přijímány v souladu s přezkumným řízením uvedeným v článku 56.

7a.  Pokud členský stát nedodrží požadavky na shromažďování údajů, bude mu odebrána veřejná podpora a Komise mu následně uloží další sankce. [pozm. návrh 155]

Článek 37a

Konzultace s vědeckými subjekty

Komise konzultuje v pravidelných intervalech s příslušnými vědeckými subjekty záležitosti týkající se zachování a řízení rybolovných zdrojů, včetně biologických, ekonomických, environmentálních, sociálních a technických hledisek, přičemž zohledňuje řádné hospodaření s veřejnými prostředky, s cílem zabránit zdvojování činnosti různými vědeckými subjekty. [pozm. návrh 156]

Článek 38

Výzkumné programy

1.  Členské státy přijmou vnitrostátní programy v oblasti shromažďování vědeckých údajů a výzkumné a inovační programy. Koordinují své činnosti shromažďování údajů z oblasti rybolovu a akvakultuře a výzkumné a inovační činnosti s rámciv kontextu rámců Unie pro výzkum a inovace ostatních členských států a Unie, s ostatními členskými státy v úzké spolupráci s Komisí a případně se zapojením příslušných poradních sborů.Unie zaručí náležité financování těchto programů z dostupných nástrojů pro výzkum a rybolov. [pozm. návrh 157 a 285]

2.  Členské státy za účasti důležitých vědeckých zúčastněných stran zajistí dostupnost příslušných pravomocí a lidských zdrojů, které mají být zapojeny do vědeckého poradenského procesu. [pozm. návrh 158]

2a.  Členské státy Komisi předkládají výroční zprávy o pokroku při provádění vnitrostátních programů v oblasti shromažďování vědeckých údajů, výzkumu a inovací. [pozm. návrh 159]

2b.  Poznatky získané v rámci výzkumných programů se zpřístupňují celé evropské vědecké obci. [pozm. návrh 160]

ČÁST VII

VNĚJŠÍ POLITIKA

HLAVA I

MEZINÁRODNÍ RYBÁŘSKÉ ORGANIZACE

Článek 39

Cíle

1.  S ohledem na zajištění udržitelného využívání a řízení mořských biologických zdrojů Unie se účastní činnostíprosazuje účinné provádění mezinárodních nástrojů a nařízení v oblasti rybolovu a podporuje činnost mezinárodních organizací zabývajících se rybolovem, včetně regionálních organizací pro řízení rybolovu (RFMO)), a účastní se jejich činnosti. Unie při tom jedná v souladu s mezinárodními závazky povinnostmi a cíli politiky a v souladu s cíli stanovenými v článcích 2,a 3 a 4 tohoto nařízení a dalšími politikami Unie.

2.  Postoje Unie v mezinárodních organizacích zabývajících se rybolovem a v RFMO jsou založeny na nejlepším dostupném vědeckém poradenství, aby bylo zajištěno zachování nebo obnovení rybolovných zdrojů nad úrovněmi, které mohou vytvářet maximální udržitelný výnos.Unie zejména:

   a) aktivně podporuje a prosazuje rozvoj nejlepších dostupných vědeckých poznatků a podílí se na něm;
   b) podporuje opatření, která mají zajistit zachování rybolovných zdrojů v souladu s cíli článku 2, zejména s jeho odstavci 2, a článku 4;
   c) podporuje vznik a posilování kontrolních výborů RFMO, pravidelné nezávislé kontroly plnění a příslušná nápravná opatření, včetně odrazujících a účinných postihů, které je třeba provádět transparentně a nediskriminačně;
   d) zlepšuje politickou soudržnost iniciativ Unie, zejména s ohledem na činnosti v oblasti životního prostředí, rozvoje a obchodu;
   e) na všech mezinárodních fórech prosazuje a podporuje opatření nezbytná k vymýcení NNN rybolovu, přičemž za tímto účelem zajistí, aby se na trh Unie nedostaly žádné produkty NNN rybolovu, a tím přispívá k udržitelným rybolovným činnostem, které jsou hospodářsky životaschopné a které podporují zaměstnanost v Unii;
   f) podporuje společný boj mezinárodního společenství proti námořnímu pirátství a aktivně se jej účastní s cílem zajistit bezpečnost lidí na moři a předejít narušení mořského rybolovu;
   g) podporuje účinné provádění mezinárodních nástrojů a nařízení v oblasti rybolovu;
   h) zajišťuje, aby rybolovné činnosti mimo vod Unie byly založeny na stejných zásadách a normách, jaké platí ve vodách Unie, a zároveň v rámci RFMO podporuje uplatňování stejných zásad a norem, jaké jsou uplatňovány ve vodách Unie.

2a.  Unie aktivně podporuje vypracování spravedlivého a transparentního systému přidělování rybolovných práv.

3.  Unie účinně přispívá k rozvoji a podporuje rozvoj vědeckých poznatků a poradenství v RFMO a mezinárodních organizacích.[pozm. návrh 161]

3a.  Unie podporuje spolupráci mezi jednotlivými RFMO s cílem sladit, harmonizovat a rozšířit rámec pro vícestranná opatření, podporuje rozvoj vědeckých poznatků a poradenství v RFMO a mezinárodních organizacích a řídí se výslednými doporučeními. [pozm. návrh 162]

Článek 40

Dodržování mezinárodních ustanovení

Unie za pomoci Evropské agentury pro kontrolu rybolovu spolupracuje s třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi zabývajícími se rybolovem, včetně RFMO, s cílem posílit dodržování opatření přijatých těmito mezinárodními organizacemi, zejména opatření pro potírání NNN rybolovu, aby se zajistilo přísné dodržování těchto opatření.

Členské státy zajistí, aby jejich provozovatelé dodržovali opatření uvedená v prvním odstavci. [pozm. návrh 163]

HLAVA II

DOHODY O UDRŽITELNÉM RYBOLOVU

Článek 41

Zásady a cíle dohod o udržitelném rybolovu

1.  Dohody o udržitelném rybolovu s třetími zeměmi stanoví rámec správy v právní, hospodářské a environmentální oblasti pro rybolovné činnosti prováděné rybářskými plavidly Unie ve vodách třetí země v souladu s příslušnými opatřeními přijatými mezinárodními organizacemi, včetně RFMO. Tyto rámce mohou zahrnovat:

   a) rozvoj a podporu nezbytných vědeckých a výzkumných institucí;
   b) kapacity pro sledování, kontrolu a dohled a
   c) další prvky budování kapacit, které se týkají rozvoje politiky udržitelného rybolovu v dané třetí zemi.

Rovněž zahrnou opaření s cílem zajisti, aby byly rybolovné činnosti prováděny v podmínkách právní jistoty. [pozm. návrh 164]

1a.  V zájmu zajištění udržitelného využívání živých mořských zdrojů se Unie řídí zásadou, že dohody o udržitelném rybolovu s třetími zeměmi mají být uzavírány k oboustrannému prospěchu a mají přispívat k pokračování činnosti loďstev Unie tak, že loďstva Unie získají podíl na přebytku třetí země, který je úměrný jejich zájmům. [pozm. návrh 165]

2.  Rybářská plavidla Unie loví pouze přebytky přípustného odlovu stanoveného třetí zemí uvedeného v čl. 62 odst. 2 Unclos a jasně a transparentně určeného na základě nejlepšího dostupného vědeckého poradenství a výměny příslušných informací mezi Unií a danou třetí zemí o celkové intenzitě rybolovu dotčených populací veškerým loďstvem, tak aby se zajistilo, že rybolovné zdroje zůstanou nad úrovněmi, které mohou vytvářet maximální udržitelný výnos. [pozm. návrh 166]

2a.  Dohody o udržitelném rybolovu a dohody o vzájemném přístupu obsahují:

   a) požadavek na dodržení zásady omezení přístupu ke zdrojům, u nichž je vědecky potvrzeno, že jde o přebytek lovné kapacity pobřežního státu, v souladu s Únclos;
   b) doložku, která zakazuje udělit různým loďstvům lovícím v těchto vodách výhodnější podmínky, než jsou podmínky poskytnuté hospodářským subjektům Unie, včetně podmínek týkajících se zachování, rozvoje a řízení zdrojů, nebo finanční dohody, poplatky a jiná práva, vztahující se na vydávání povolení k rybolovu;
   c) podmiňovací doložku, která podmiňuje dohodu dodržováním lidských práv v souladu s mezinárodními smlouvami o lidských právech; a
   d) doložku o výlučnosti.[pozm. návrh 167]

2b.  Dohody o udržitelném rybolovu a dohody o vzájemném přístupu zajistí, aby rybářská plavidla Unie mohla působit ve vodách třetí země, s níž byla uzavřena dohoda, pouze pokud mají povolení k rybolovu, které bylo vydáno v souladu s postupem schváleným oběma stranami dohody. [pozm. návrh 168]

2c.  Plavidlům plujícím pod vlajkou Unie, která dočasně opustí z rejstříku členského státu, aby usilovala o rybolovná práva jinde, není po dobu 24 měsíců dovoleno využívat rybolovná práva v rámci dohod o udržitelném rybolovu nebo protokolů platných v době, kdy byla vyřazena z rejstříku, pokud se nechají následně znovu registrovat v některém rejstříku v Unii. Stejná zásada platí pro plavidla, která dočasně změní vlajku, jež provozují rybolov v rámci RFMO. [pozm. návrh 169]

2d.  Dohody o udržitelném rybolovu stanoví, že se jakákoli povolení k rybolovu udělí pouze novým rybářským plavidlům a těm, která alespoň 24 měsíců před podáním žádosti o povolení k rybolovu působila pod vlajkou Unie a která se chtějí zaměřit na druhy zahrnuté v dohodě o udržitelném rybolovu. [pozm. návrh 170]

2e.  U dohod, které se vztahují na tažné a vysoce stěhovavé populace ryb, se při stanovování rybolovných práv náležitě zohlední vědecká posouzení vypracovaná na regionální úrovni a opatření pro řízení a zachování rybolovných zdrojů přijatá RFMO. [pozm. návrh 171]

2f.  Na úrovni Unie je vyvíjeno úsilí o monitorování činností rybářských plavidel Unie, která operují ve vodách třetích zemí mimo rámec dohod o udržitelném rybolovu. Tato plavidla dodržují tytéž hlavní zásady, které platí pro plavidla lovící ve vodách Unie. [pozm. návrh 172]

2g.  Rybářská plavidla Unie, která provozují rybolov mimo vody Unie, jsou vybavena průmyslovými kamerami či podobným zařízením, aby mohla v plném rozsahu dokumentovat rybolovné postupy a úlovky. [pozm. návrh 173]

2h.  Před tím, než je Komisi udělen mandát pro jednání o následujících protokolech, se pro každý protokol vypracuje nezávislé hodnocení dopadu, jehož součástí budou informace o úlovcích a rybolovné činnosti. Tato hodnocení se zpřístupní veřejnosti. [pozm. návrh 174]

2i)  S cílem zajistit udržitelné řízení populací ryb, které Unie sdílí se sousedními zeměmi, a proto je nezbytné, aby se na ně vztahovalo toto nařízení; [pozm. návrh 175]

Článek 42

Finanční pomoc

Unie poskytne prostřednictvím dohod o udržitelném rybolovu třetím zemím finanční pomoc s cílem:

   a) nést část nákladů na přístup k rybolovným zdrojům ve vodách třetí země;
   b) stanovit rámec správy včetně vytvoření a zachování potřebných vědeckých a výzkumných institucí, kapacit určených k sledování, kontrole a dozoru, mechanismů pro transparentnost, účast a odpovědnost a jiných složek budujících možnosti, které spadají pod rámec politiky udržitelného rybolovu realizované třetí zemí. Tato finanční pomoc je podmíněna dosažením konkrétních sociálních a hospodářských výsledků a výsledků v oblasti životního prostředí a doplňuje rozvojové projekty a programy uskutečňované v dané třetí zemi a je s nimi v souladu. [pozm. návrh 176]

Článek 42a

Rybolovná činnost Unie mimo působnost dohod o udržitelném rybolovu

Členské státy získávají informace o jakýchkoli dohodách mezi státními příslušníky členského státu a třetí zemí, které umožňují rybářským plavidlům plujícím pod vlajkou tohoto členského státu provozovat rybolovné činnosti ve vodách v rámci jurisdikce nebo svrchovanosti třetí země, a údaje o těchto plavidlech a jejich činnosti. Členské státy o nich informují Komisi. [pozm. návrh 230]

ČÁST VIII

AKVAKULTURA

Článek 43

Podpora udržitelné akvakultury[pozm. návrh 177]

1.  Komise stanoví do roku 2013 nezávazné strategické směry Unie v oblasti společných priorit a cílů pro rozvoj činností udržitelné akvakultury s cílem podpořit udržitelnost a přispět k zabezpečení potravin, zásobování potravinami růstu a zaměstnanosti. Tyto strategické směry rozliší akvakulturu v malém a středním měřítku na straně jedné a průmyslovou akvakulturu na straně druhé, zohlední příslušné výchozí pozice a rozdílné podmínky v rámci celé Unie, utvoří základ pro víceleté vnitrostátní strategické plány a zaměří se na: [pozm. návrh 178]

   a) zvýšení konkurenceschopnosti odvětví akvakultury a podporu jeho rozvoje a inovace;zjednodušení právních předpisů v odvětví a omezení administrativní zátěže na úrovni Unie;
   b) podporu hospodářské činnostipropagaci využívání nemasožravých druhů a omezení využívání produktů rybolovu jako rybího krmiva;
   c) diverzifikaci a zlepšení kvality života v pobřežních a venkovských oblastechzačlenění činností akvakultury do ostatních politik, jako jsou např. politiky pro pobřežní zóny, námořní strategie a pokyny pro plánování námořních prostor, provádění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky(38) (rámcová směrnice o vodě), a politiky v oblasti životního prostředí.
   d) zajištění rovných podmínek pro hospodářské subjekty, pokud jde o přístup do vod a prostoru.

2.  Členské státy stanoví víceletý vnitrostátní strategický plán pro rozvoj činností akvakultury na svých územích do roku 2014.Unie podporuje produkci a spotřebu udržitelných produktů akvakultury pocházejících z Unie:

   a) vytvořením transparentních a obecných kritérií kvality pro akvakulturu do roku 2014 s cílem posoudit a minimalizovat dopady činností akvakultury a zemědělství na životní prostředí
   b) zajištěním dodávek spotřebitelům za rozumné ceny;
   c) stanovením pravidel týkajících se sledovatelnosti, bezpečnosti a kvality produktů akvakultury Unie a dovážených produktů akvakultury, a to prostřednictvím náležitého vyznačení nebo označení, jak je stanoveno v článku 42 nařízení (EU) č. …/2013 ze dne [o společné organizaci trhu s produkty rybolovu a akvakultury](39); [pozm. návrh 179 a 242]

3.  Víceletý strategický plán zahrnuje cíle členského státu a opatření a časové rozvrhy nezbytné k jejich dosažení. [pozm. návrh 180]

4.  Víceleté strategické plány se zaměří zejménakonkrétně na potřebu:

   a) omezení byrokracie a zjednodušení správních postupů, zejména co se týče udělování licencí;
   b) jistotu pro hospodářské subjekty v odvětví akvakultury v souvislosti s přístupem k vodám a prostoru v souladu s politikou Unie týkající se správy pobřežních zón a námořního územního plánování;
   c) ukazatele kvality a environmentální, hospodářské a sociální udržitelnosti;
   ca) opatření, která zajistí, aby činnosti akvakultury byly plně v souladu se stávajícími právními předpisy Unie v oblasti životního prostředí;
   d) hodnocení jiných možných přeshraničních vlivů na biologické mořské zdroje a mořské ekosystémy a na sousední členské státy;
   da) podporu výzkumu, vývoje a inovací a spolupráci odvětví akvakultury s vědeckou obcí;
   db) zabezpečení potravin;
   dc) zdraví a blaho zvířat;
   dd) udržitelnost životního prostředí. [pozm. návrh 181]

5.  Členské státy si vyměňují informace a osvědčené postupy prostřednictvím otevřené metody koordinace vnitrostátních opatření obsažených ve víceletých strategických plánech.

Článek 44

Konzultace poradních sborů

V souladu s článkem 53 bude zřízen poradní sbor pro akvakulturu.

ČÁST IX

SPOLEČNÁ ORGANIZACE TRHU

Článek 45

Cíle

1.  Bude stanovena společná organizace trhu s produkty rybolovu a akvakultury, která:

   a) přispěje k dosažení cílů stanovených v článcích 2 a 3;
   b) umožní odvětví rybolovu a akvakultury uplatňovat společnou rybářskou politiku na příslušné úrovni;
   c) posílí konkurenceschopnost a podpoří politiky kvality vodvětví rybolovu a akvakultury Unie tím, že zlepší plány produkce a uvádění na trh, přičemž se zaměří zejména producentůna producenty; [pozm. návrh 183]
   d) zlepší transparentnost a stabilitu trhů, zejména pokud jde o hospodářské poznatky a porozumění unijním trhům s produkty rybolovu a akvakultury v rámci zásobovacího řetězce, bude prosazovat spravedlivé rozdělení přidané hodnoty v celém hodnotovém řetězci odvětví a informovanost a a povědomí spotřebitelů a to prostřednictvím oznámení nebo označení poskytujících komplexní informace; [pozm. návrh 184]
   e) přispěje k zajištění rovných podmínek včetně stejných zdravotních, sociálních a environmentálních požadavků, pro všechny produkty uváděné na trh v Unii podporou udržitelného využívání rybolovných zdrojů. [pozm. návrh 185]
   ea) zajistí, aby měli spotřebitelé pestrou nabídku produktů rybolovu a akvakultury ověřené kvality a původu a zároveň dostatečné informace, aby jejich rozhodnutí přispívala k dosažení cílů stanovených tímto nařízením.
   eb) zajistí, aby produkty dovážené z třetích zemí pocházely z lovišť a odvětví, která splňují stejné environmentální, ekonomické, sociální a zdravotní požadavky, jako jsou požadavky vyžadované od loďstev a podniků Unie, a aby byly výsledkem zákonného, hlášeného a regulovaného rybolovu, prováděného v souladu se stejnými normami, jako jsou normy vyžadované od plavidel Unie;
   ec) zajistí sledovatelnost všech produktů rybolovu a akvakultury v rámci zásobovacího řetězce, poskytne ověřitelné a přesné informace o původu produktu a způsobu jeho výroby a zajistí příslušné označení produktu, přičemž bude kladen důraz na spolehlivé ekoznačení; [pozm. návrhy 186 a 270]

2.  Společná organizace trhů se použije na produkty rybolovu a akvakultury uvedené v příloze I k nařízení (EU) č../2013 [o společné organizaci trhů s produkty rybolovu a akvakultury](40), které jsou uváděny na trh v Unii.

3.  Společná organizace trhů zahrnuje zejména:

   a) organizaci odvětví, včetně opatření ke stabilizaci trhu;
   b) společné obchodní normy s ohledem na zvláštní charakteristiky místních společenství. [pozm. návrh 187]
   ba) společná pravidla s cílem zavést systém ekoznačení pro unijní produkty rybolovu a akvakultury.
   bb) informace pro spotřebitele;
   bc) přijímání obchodních opatření proti třetím zemím, které nepraktikují udržitelné rybolovné postupy. [pozm. návrh 188]

ČÁST X

KONTROLA A VYNUCOVÁNÍ

Článek 46

Cíle

1.  Dodržování pravidel společné rybářské politiky musí být zajišťováno účinným režimem Unie pro kontrolu rybolovu, včetně boje proti NNN rybolovu.

2.  Režim Unie pro kontrolu rybolovu je založen zejména na:

   a) globálním a integrovaném přístupu, jenž by měl vést k určitému počtu kontrol podle velikosti loďstev v jednotlivých členských státech; [pozm. návrh 225]
   b) efektivnějším využívání systémů, které se již nacházejí na palubě každé rybářské lodi, a v případě potřeby na používání moderních technologií kontroly pro dostupnost a kvalitu údajů o rybolovu a akvakultuře; [pozm. návrh 189]
   ba) harmonizaci pravidel pro kontroly a postihy v celé Unii; [pozm. návrh 190]
   bb) vzájemně se doplňujících kontrolách na moři a na souši; [pozm. návrh 191]
   c) strategii zohledňující míru rizika zaměřené na systematické a automatické křížové kontroly všech dostupných vhodných údajů;
   d) rozvoji kultury spoluodpovědnosti, dodržování pravidel a spolupráce mezi hospodářskými subjektyvšemi provozovateli rybářských plavidel, vlastníky plavidel a rybáři; [pozm. návrh 192]
   da) standardizovaném režimu dodržování a vynucování pravidel pro každý členský stát. [pozm. návrh 193]
   e) stanovení účinných, přiměřených a odrazujících sankcí.
   ea) rovných podmínkách včetně obchodních sankcí, je-li prokázáno nezodpovědné chování třetích zemí. [pozm. návrh 226]

2a.  Členské státy zajistí stanovení účinných, přiměřených a odrazujících sankcí, včetně zmrazení finančních prostředků z Evropského námořního a rybářského fondu (EMFF), přičemž zohlední poměr nákladů a přínosů a zásadu proporcionality. [pozm. návrh 195]

Článek 46a

Kontrolní výbor

1.  Je vytvořen kontrolní výbor Unie, jehož členy jsou zástupci členských států, Komise a Evropské agentury pro kontrolu rybolovu.

2.  Tento výbor:

   a) provádí každoroční přezkum s cílem odhalit případy neplnění SRP ze strany jednotlivých členských států;
   b) provádí přezkum opatření přijatých v souvislosti s odhalenými případy neplnění; a
   c) předává své závěry Evropskému parlamentu a Radě. [pozm. návrh 243]

Článek 47

Pilotní projekty v oblasti nových technologií kontroly a systémů pro správu údajů

1.  Komise a členské státy mohou uskutečňovat pilotní projekty v oblasti nových technologií kontroly a systémů správy údajů.

2.  Komise je zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 55, které se týkají pravidel provádění pilotních projektů v oblasti nových technologií kontroly a systémů pro správu údajů.

Článek 48

Příspěvek na náklady kontroly, inspekce a vynucování

Členské státy mohou po držitelích licence k rybolovu pro rybářská plavidla o celkové délce 12 metrů nebo více a plující pod jejich vlajkousvých hospodářských subjektech požadovat, aby přiměřeně přispěly na provozní náklady provádění režimu Unie pro kontrolu rybolovu a shromažďování údajů. [pozm. návrh 196]

ČÁST XI

FINANČNÍ NÁSTROJE

Článek 49

Cíle

Za účelem dosažení dlouhodobých cílů v oblasti environmentální, hospodářské a sociální udržitelnosti stanovených v článcích 2 a 3 lze poskytnout finanční pomoc Unie. Finanční pomoc Unie nepodporuje činnosti, které ohrožují udržitelnost a zachování mořských biologických zdrojů, biologické rozmanitosti, přírodních stanovišť a ekosystémů. [pozm. návrh 197]

Článek 50

Podmínky poskytnutí finanční pomoci pro členské státy

1.  Finanční pomoc Unie pro členské státy je transparentní a je podmíněna dodržováním pravidel společné rybářské politiky a směrnic v oblasti životního prostředí uvedených v článku 12 a uplatňováním zásady předběžné opatrnosti ze strany členských států.

2.  Nedodržování pravidel společné rybářské politiky členskými státy může, právních aktů uvedených v odstavci 1 a neuplatňování zásady předběžné opatrnosti ze strany členských států bude mít okamžitě za následek přerušení nebo pozastavení plateb nebo provedení finanční opravy finanční pomoci Unie poskytované v rámci společné rybářské politiky. Tato opatření jsou přiměřená povaze, rozsahu, délce trvání a opakování nedodržování těchto předpisů a této zásady. Pro všechny členské státy se proto zavede metodika, včetně cílů, ukazatelů a stejnorodých a transparentních měření.[pozm. návrh 302]

Článek 51

Podmínky finanční pomoci pro hospodářské subjekty

1.  Finanční pomoc Unie pro hospodářské subjekty je podmíněna dodržováním pravidel společné rybářské politiky a vnitrostátních právních předpisů provádějících směrnice týkající se životního prostředí uvedené v článku 12 ze strany hospodářských subjektů. Finanční pomoc nebude poskytnuta na činnost, která ohrožuje udržitelnost a zachování mořských biologických zdrojů, biologické rozmanitosti, přírodních stanovišť nebo ekosystémů.

2.  Závažná porušení pravidel společné rybářské politiky a vnitrstátních právních předpisů uvedených v odstavci 1, kterých se dopustí hospodářské subjekty, mají za následek dočasný nebo trvalý zákaz přístupu k finanční pomoci Unie nebo provedení finančních snížení. Tato opatření přijatá členským státem jsou odrazující, účinná a přiměřená povaze, rozsahu, délce trvání a opakování závažných protiprávních jednání.

3.  Členské státy zajistí, že je finanční pomoc Unie poskytována pouze tehdy, pokud nebyly dotčenému hospodářskému subjektu uloženy žádné sankce za závažná protiprávníse dotčený hospodářský subjekt nedopustil závažného protiprávního jednání v období nejméně tří let před datem podání žádosti o finanční pomoc Unie. [pozm. návrh 199]

ČÁST XII

PORADNÍ SBORY

Článek 52

Poradní sbory

1.  Pro každou ze zeměpisných oblastí nebo oblastí působnosti stanovených v příloze III jsou zřízeny poradní sbory s cílem podpořit vyvážené zastoupení všech zúčastněných stran v souladu s čl. 54 odst. 1 a přispět k dosažení cílů stanovených v článcích 2 a 3.

1a.  Konkrétně se v souladu s přílohou III zřizují tyto nové poradní sbory:

   a) poradní sbor pro nejvzdálenější regiony, rozdělený do tří sekcí pro každou z těchto tří mořských oblastí: západní Atlantik, východní Atlantik a Indický oceán
   b) poradní sbor pro akvakulturu a vnitrozemský rybolov
   c) poradní sbor pro trhy
   d) poradní sbor pro Černé moře

2.  Komise je zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 55, které se týkají změn uvedené přílohy v souvislosti se změnami oblastí působnosti, s vytvořením nových oblastí působnosti poradních sborů nebo s vytvořením nových poradních sborů.

3.  2 Každý poradní sbor stanoví svůj jednací řád. [pozm. návrh 200]

Článek 53

Úkoly poradních sborů

-1.  Před dokončením interních buď postupů vedoucích v souladu s řádným legislativním postupem k předložení návrhu podle čl. 43 odst. 2 Smlouvy o fungování EU, jako například návrh víceletého plánu či rámce technických opatření, nebo postupů vedoucích k přijetí aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 55 si Komise vyžádá stanovisko příslušného poradního sboru. Touto konzultací není dotčena konzultace s ICES nebo jinými vhodnými vědeckými subjekty.

1.  Poradní sbory mohou:

   a) předkládat Komisi neboa dotčeným členským státům doporučení a návrhy ohledně otázek týkajících se řízení rybolovu a sociálních a ekonomických aspektů rybolovu a akvakultury;
   b) informovat Komisi a členské státy o problémech týkajících se řízení, sociálních a ekonomických aspektů a zachování rybolovu a případně akvakultury v jejich oblasti nebo oblasti působnosti, a navrhovat řešení k překonání těchto problémů;
   c) v úzké spolupráci s vědci přispívat ke shromažďování, předávání a analýze údajů potřebných pro vypracování opatření pro zachování zdrojů.
   ca) vydávat stanoviska k návrhům opatření pro zachování zdrojů, které jsou uvedeny v čl. 17 (odst. 2b), a k návrhům technických opatření, které jsou uvedeny v čl. 21 (1b), a předkládat je Komisi a těm členským státům, jichž se daný rybolov či oblast přímo týkají.

2.  Komise a případně dotčené členské státy náležitě zohlední stanoviska doporučení, návrhy nebo jakékoli informace poradních sborů obdržené podle odstavce -1 a 1 a odpovědí v přiměřené době na každé doporučení, návrh nebo informace, které obdrží podle odstavce 1.tato podání nejpozději do 30 pracovních dnů, a v každém případě před přijetím konečných opatření. Pokud se přijatá konečná opatření liší od stanovisek, doporučení a návrhů poradních sborů obdržených podle odstavců -1 a 1, Komise nebo dotčený členský stát uvede podrobné důvody, proč se liší. [pozm. návrh 201]

Článek 54

Složení, fungování a financování poradních sborů

1.  Poradní sbory jsou složeny z

   a) organizací zastupujících hospodářské subjekty působící v odvětví rybolovu a ostatní zájmové skupiny dotčenéa případně v odvětví akvakultury;
   b) ostatních zájmových skupin dotčených společnou rybářskou politikou, jako jsou organizace zabývající se ochranou životního prostředí a spotřebitelské skupiny.
     S ohledem na písm. a) musí mít zaměstnavatelé, samostatně výdělečně činní rybáři a zaměstnanci, jakož i různá povolání v odvětví rybolovu, řádné zastoupeni.

Zástupcům vnitrostátních a regionálních správ, které mají rybolovné zájmy v dané oblasti, a výzkumným pracovníkům z vědeckých a rybářských výzkumných ústavů členských států a z mezinárodních vědeckých institucí, kteří radí Komisi, je umožněno účastnit se jako pozorovatelé.

1a.  Schůzí poradních sborů se jako pozorovatelé mohou účastnit i zástupci Evropského parlamentu a Komise. Jsou-li projednávány otázky, jež se jich týkají, mohou být zástupci odvětví rybolovu a dalších zájmových skupin ze třetích zemí, včetně zástupců regionálních rybolovných organizací, které mají rybolovný zájem v dané oblasti nebo v rybolovných zdrojích v působnosti některého poradního sboru, pozváni k účasti na schůzích těchto poradních sborů jako pozorovatelé.

2.  Každý poradní sbor se skládá z valné hromady a výkonného výboru a přijímá opatření potřebná pro jeho organizaci a pro zajištění transparentnosti a dodržování všech vyjádřených stanovisek.

3.  Poradní sbory se mohou ucházet o finanční pomoc Unie jakožto subjekty, které sledují cíl obecného evropského zájmu.

4.  Komise je zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 55, které se týkají složení a fungování poradních sborů. Těmito akty v přenesené pravomoci nejsou dotčeny odstavce 1 a 1a. [pozm. návrh 202]

ČÁST XIII

PROCESNÍ USTANOVENÍ

Článek 55

Výkon přenesení pravomoci

1.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci svěřená Komisi podléhá podmínkám stanoveným v tomto článku.

2.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 12 odst. 2, čl. 13 odst. 1, čl. 15 odst. 6, čl. 20 odst. 1 a 2b, čl. 24 odst. 1 a 2b, čl. 35 odst. 3, čl. 36 odst. 4, čl. 37 odst. 6, čl. 47 odst. 2, čl. 52 odst. 2 a v čl. 54 odst. 4 je svěřena na dobu neurčitou od 1. ledna 2013.

3.  Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 12 odst. 2,čl. 13 odst. 1, čl. 15 odst. 6, čl. 20 odst. 1 a 2b, čl. 24 odst. 1 a 2b, čl. 35 odst. 3, čl. 36 odst. 4, čl. 37 odst. 6, čl. 47 odst. 2, čl. 52 odst. 2 a čl. 54 odst. 4 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomocí v něm blíže určených. Nabývá účinku dnem následujícím po zveřejnění tohoto rozhodnutí v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.  Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

5.  Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 12 odst. 3, čl. 13 odst. 1, čl. 15 odst. 4odst. 6, čl. 20 odst. 1 a 2b, čl. 24 odst. 1 a 2b, čl. 35 odst. 3, čl. 36 odst. 4, čl. 37 odst. 7,odst. 6, čl. 47 odst. 2, čl. 52 odst. 2 a čl. 54 odst. 4 vstoupí v platnost, pouze pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví ve lhůtě dvou měsíců od oznámení aktu Evropskému parlamentu a Radě námitky nebo pokud Evropský parlament a Rada před uplynutím této lhůty Komisi informují, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady je tato lhůta prodloužena o dva měsíce. [pozm. návrh 203]

Článek 55a

Postup pro naléhavé případy

1.  Akty v přenesené pravomoci přijaté podle tohoto článku vstoupí v platnost bezodkladně a platí, s výhradou odstavce 2, po dobu šesti měsíců. V oznámení aktu v přenesené pravomoci Evropskému parlamentu a Radě se uvedou důvody použití postupu pro naléhavé případy.

2.  Evropský parlament nebo Rada mohou proti aktu v přenesené pravomoci vyslovit námitky postupem uvedeným v čl. 55 odst. 5. V takovém případě Komise tento akt poté, co Evropský parlament nebo Rada oznámí rozhodnutí vyslovit námitku, neprodleně zruší. [pozm. návrh 204]

Článek 56

Provádění

1.  Při provádění pravidel společné rybářské politiky je Komisi nápomocen Výbor pro rybolov a akvakulturu. Uvedený výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2.  Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

3.  Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 8 nařízení (EU) č. 182/2011 ve spojení s článkem 5 uvedeného nařízení. [pozm. návrh 205]

Část XIV

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 57

Zrušení

1.  Nařízení (ES) č. 2371/2002 se zrušuje.

Odkazy na zrušené nařízení se považují za odkazy na toto nařízení.

2.  Rozhodnutí. 2004/585/ES se zrušuje ode dne vstupu předpisů přijatých podle čl. 51 odst. 4 a čl. 52 odst. 4 čl. 54 odst. 4 v platnost. [pozm. návrh 206]

3.  Článek 5 nařízení (ES) č. 1954/2003 se vypouští.

4.  Nařízení (ES) č. 199/2008 se zrušuje. [pozm. návrh 207]

5.  Nařízení (ES) č. 639/2004 se zrušuje.

Článek 57a

Změny nařízení (ES) č. 768/2005

Nařízení (ES) č. 768/2005 se mění takto:

V článku 16 se doplňuje následující odstavec:"

3.   Evropská agentura pro kontrolu rybolovu je operačním orgánem určeným pro výměnu údajů v elektronické podobě a s posílenou kapacitou pro dohled na moři.

"

[pozm. návrh 273]

Článek 58

Přechodná opatření

Aniž je dotčen čl. 57 odst. 4, nařízení (ES) č. 199/2008 se i nadále použije pro vnitrostátní programy přijaté v oblasti shromažďování a správy údajů pro období let 2011–2013.[pozm. návrh 208]

Článek 58a

Přezkum

1.  Komise provede každých pět let přezkum ustanovení obsažených v článcích 1 až 5 a předloží v souladu s řádným legislativním postupem podle čl. 43 odst. 2 Smlouvy o fungování EU Evropskému parlamentu a Radě návrhy na začlenění pokroku a osvědčených postupů do řízení rybolovu.

2.  Do konce roku 2022 předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o fungování společné rybářské politiky. [pozm. návrh 209]

Článek 58b

Výroční zpráva

Komise zveřejní výroční zprávu, ve které informuje veřejnost o situaci v odvětví rybolovu v Unii, včetně informací o úrovni biomasy rybích populací, udržitelnosti míry využívání a dostupnosti vědeckých údajů.[pozm. návrh 210]

Článek 59

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem následujícím po dni vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. ledna 2013.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V …

Za Evropský parlament

předseda

Za Radu

předseda nebo předsedkyně

(1) Úř. věst. C 181, 21.6.2012, s. 183.
(2) Úř. věst. C 225, 27.7.2012, s. 20.
(3) Postoj Evropského parlamentu ze dne 6. února 2013.
(4) Úř. věst. L 358, 31.12.2002, s. 59.
(5) Úř. věst. L 179, 23.6.1998, s. 1.
(6) Úř. věst. L 189, 3.7.1998, s. 14.
(7) Úř. věst. L 177, 16.7.1996, s. 24.
(8) Rozhodnutí COP X/2
(9) Dokumenty EUCO 7/10 ze dne 26. března 2010.
(10) KOM(2011)0244.
(11) Úř. věst. L 164, 25.6.2008, s. 19.
(12) Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů o integrované námořní politice pro Evropskou unii KOM(2007) 575 v konečném znění.
(13) Úř. věst. C 105, 7.5.1981, s. 1.
(14) Úř. věst. L 20, 26.1.2010, s. 7.
(15) Úř. věst. L 206, 22.7.1992, s. 7.
(16) KOM(2009)0162.
(17) KOM(2010)2020.
(18) Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13.
(19) Úř. věst. L 256, 3.8.2004, s. 17.
(20) Úř. věst. L 60, 5.3.2008, s. 1.
(21) Úř. věst. L 124, 17.5.2005, s. 1.
(22) Úř. věst. L 409, 30.12.2006, s. 11.
(23) Úř. věst. L 274, 25.9.1986, s. 1.
(24) Úř. věst. L 343, 22.12.2009, s. 1.
(25) Úř. věst. L 286, 29.10.2008, s. 1.
(26) Úř. věst. L 289, 7.11.2003, s. 1.
(27)* Čtyři roky po vstupu tohoto nařízení v platnost.
(28) Úř. věst. L…
(29)* Číslo, datum a název tohoto nařízení (2011/0194(COD)).
(30) Úř. věst. L 232, 2.9.2010, s. 14.
(31) Úř. věst.
(32)+ Číslo, datum a název tohoto nařízení (2011/0380(COD)).
(33) Úř. věst. L 108, 25.4.2007, s. 1.
(34) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/4/EC ze dne 28. ledna 2003 o přístupu veřejnosti k informac ím o životním prostředí (Úř. věst. L 41, 14.2.2003, s. 26).
(35) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 z dne 30. Května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise (Úř. věst. L 145, 31.5.2001, s. 43).
(36) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1367/2006 ze dne 6. září 2006 o použití ustanovení Aarhuské úmluvy o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí na orgány a subjekty Společenství(Úř. věst. L 264, 25.9.2006, s. 13).
(37)* Rok následující po roku vstupu tohoto nařízení v platnost.
(38) Úř. věst. L 327, 22.12.2000, s. 1.
(39)+ Číslo tohoto nařízení (2011/0194(COD)).
(40)+ Číslo tohoto nařízení (2011/0194(COD)).


PŘÍLOHA I

PŘÍSTUP DO POBŘEŽNÍCH VOD VE SMYSLU ČL. 6 ODST. 2

1.  POBŘEŽNÍ VODY SPOJENÉHO KRÁLOVSTVÍ

A.  PŘÍSTUP PRO FRANCII

Zeměpisná oblast

Druh

Význam nebo zvláštní vlastnosti

Pobřeží Spojeného království (6 až 12 námořních mil)

1. Berwick-upon-Tweed východním směrem

Coquet Island východním směrem

Sleď obecný

Bez omezení

2. Flamborough Head východním směrem

Spurn Head východním směrem

Sleď obecný

Bez omezení

3. Lowestoft východním směrem

Lyme Regis jižním směrem

Všechny druhy

Bez omezení

4. Lyme Regis jižním směrem

Eddystone jižním směrem

Druhy žijící při dně

Bez omezení

5. Eddystone jižním směrem

Longships jihozápadním směrem

Druhy žijící při dně

Hřebenatkovití

Humr

Langusta

Bez omezení

Bez omezení

Bez omezení

Bez omezení

6. Longships jihozápadním směrem

Hartland Point severozápadním směrem

Druhy žijící při dně

Langusta

Humr

Bez omezení

Bez omezení

Bez omezení

7. Od Hartland Point k linii severně od Lundy Island

Druhy žijící při dně

Bez omezení

8. Od linie přímo na západ od Lundy Island po Cardigan Harbour

Všechny druhy

Bez omezení

9. Point Lynas severním směrem

Morecambe Light Vessel východním směrem

Všechny druhy

Bez omezení

10. County Down

Druhy žijící při dně

Bez omezení

11. New Island severovýchodním směrem

Sanda Island jihozápadním směrem

Všechny druhy

Bez omezení

12. Port Stewart severním směrem

Barra Head západním směrem

Všechny druhy

Bez omezení

13. 57°40' severní šířky

Butt of Lewis západním směrem

Všechny druhy

Kromě korýšů a měkkýšů

Bez omezení

14. St Kilda, Flannan Islands

Všechny druhy

Bez omezení

15. Západně od linie spojující maják Butt of Lewis s bodem 59°30'severní šířky – 5°45' západní délky

Všechny druhy

Bez omezení

B.  PŘÍSTUP PRO IRSKO

Zeměpisná oblast

Druh

Význam nebo zvláštní vlastnosti

Pobřeží Spojeného království (6 až 12 námořních mil)

1. Point Lynas severním směrem

Mull of Galloway jižním směrem

Druhy žijící při dně

Humr

Bez omezení

Bez omezení

2. Mull of Oa západním směrem

Barra Head západním směrem

Druhy žijící při dně

Humr

Bez omezení

Bez omezení

C.  PŘÍSTUP PRO NĚMECKO

Zeměpisná oblast

Druh

Význam nebo zvláštní vlastnosti

Pobřeží Spojeného království (6 až 12 námořních mil)

1. Východně od Shetland a Fair Isle mezi liniemi vedoucími přímo na jihovýchod od majáku Sumbrugh Head, přímo na severovýchod od majáku Skroo a přímo na jihozápad od majáku Skadan

Sleď obecný

Bez omezení

2. Berwick-upon-Tweed východním směrem, maják Whitby High východním směrem

Sleď obecný

Bez omezení

3. Maják North Foreland východním směrem, nový maják Dungeness jižním směrem

Sleď obecný

Bez omezení

4. Pásmo okolo St Kilda

Sleď obecný

Makrela

Bez omezení

Bez omezení

5. Maják Butt of Lewis západním směrem k linii spojující maják Butt of Lewis a bod 59°30' severní šířky –5°45' západní délky

Sleď obecný

Bez omezení

6. Pásmo okolo North Rona a Sulisker (Sulasgeir)

Sleď obecný

Bez omezení

D.  PŘÍSTUP PRO NIZOZEMSKO

Zeměpisná oblast

Druh

Význam nebo zvláštní vlastnosti

Pobřeží Spojeného království (6 až 12 námořních mil)

1. Východně od Shetland a Fair Isle mezi liniemi vedoucími přímo na jihovýchod od majáku Sumburgh Head, přímo na severovýchod od majáku Skroo a přímo na jihozápad od majáku Skadan

Sleď obecný

Bez omezení

2. Berwick upon Tweed východním směrem, Flamborough Head východním směrem

Sleď obecný

Bez omezení

3. North Foreland východním směrem, nový maják Dungeness jižním směrem

Sleď obecný

Bez omezení

E.  PŘÍSTUP PRO BELGII

Zeměpisná oblast

Druh

Význam nebo zvláštní vlastnosti

Pobřeží Spojeného království (6 až 12 námořních mil)

1. Berwick upon Tweed východním směrem

Coquer Island východním směrem

Sleď obecný

Bez omezení

2. Cromer severním směrem

North Foreland východním směrem

Druhy žijící při dně

Bez omezení

3. North Foreland východním směrem

Nový maják Dungeness jižním směrem

Druhy žijící při dně

Sleď obecný

Bez omezení

Bez omezení

4. Nový maják Dungeness jižním směrem, Selsey Bill jižním směrem

Druhy žijící při dně

Bez omezení

5. Straight Point jihovýchodním směrem, South Bishop severozápadním směrem

Druhy žijící při dně

Bez omezení

2.  POBŘEŽNÍ VODY IRSKA

A.  PŘÍSTUP PRO FRANCII

Zeměpisná oblast

Druh

Význam nebo zvláštní vlastnosti

Pobřeží Irska (6 až 12 námořních mil)

1. Erris Head severozápadním směrem

Sybil Point západním směrem

Druhy žijící při dně

Humr

Bez omezení

Bez omezení

2. Mizen Head jižním směrem

Stags jižním směrem

Druhy žijící při dně

Humr

Makrela

Bez omezení

Bez omezení

Bez omezení

3. Stags jižním směrem

Cork jižním směrem

Druhy žijící při dně

Humr

Makrela

Sleď obecný

Bez omezení

Bez omezení

Bez omezení

Bez omezení

4. Cork jižním směrem, Carnsore Point jižním směrem

Všechny druhy

Bez omezení

5. Carnsore Point jižním směrem, Haulbowline jihovýchodním směrem

Všechny druhy,

kromě korýšů a měkkýšů

Bez omezení

B.  PŘÍSTUP PRO SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ

Zeměpisná oblast

Druh

Význam nebo zvláštní vlastnosti

Pobřeží Irska (6 až 12 námořních mil)

1. Mine Head jižním směrem

Hook Point

Druhy žijící při dně

Sleď obecný

Makrela

Bez omezení

Bez omezení

Bez omezení

2. Hook Point

Carlingford Lough

Druhy žijící při dně

Sleď obecný

Makrela

Humr

Hřebenatkovití

Bez omezení

Bez omezení

Bez omezení

Bez omezení

Bez omezení

C.  PŘÍSTUP PRO NIZOZEMSKO

Zeměpisná oblast

Druh

Význam nebo zvláštní vlastnosti

Pobřeží Irska (6 až 12 námořních mil)

1. Stags jižním směrem

Carnsore Point jižním směrem

Sleď obecný

Makrela

Bez omezení

Bez omezení

D.  PŘÍSTUP PRO NĚMECKO

Zeměpisná oblast

Druh

Význam nebo zvláštní vlastnosti

Pobřeží Irska (6 až 12 námořních mil)

1. Old Head of Kinsale jižním směrem

Carnsore Point jižním směrem

Sleď obecný

Bez omezení

2. Cork jižním směrem

Carnsore Point jižním směrem

Makrela

Bez omezení

E.  PŘÍSTUP PRO BELGII

Zeměpisná oblast

Druh

Význam nebo zvláštní vlastnosti

Pobřeží Irska (6 až 12 námořních mil)

1. Cork jižním směrem

Carnsore Point jižním směrem

Druhy žijící při dně

Bez omezení

2. Wicklow Head východním směrem

Carlingford Lough jihovýchodním směrem

Druhy žijící při dně

Bez omezení

3.  POBŘEŽNÍ VODY BELGIE

Zeměpisná oblast

Členský stát

Druh

Význam nebo zvláštní vlastnosti

3 až 12 námořních mil

Nizozemsko

Všechny druhy

Bez omezení

Francie

Sleď obecný

Bez omezení

4.  POBŘEŽNÍ VODY DÁNSKA

Zeměpisné oblasti

Členský stát

Druh

Význam nebo zvláštní vlastnosti

Pobřeží Severního moře (od dánsko-německé hranice až po Hanstholm)

(6 až 12 námořních mil)

Německo

Platýsovité ryby

Garnáti a krevety

Bez omezení

Bez omezení

Od dánsko-německé hranice až po Blåvands Huk

Nizozemsko

Platýsovité ryby

Ryby jiné platýsovité

Bez omezení

Bez omezení

Od Blåvands Huk až po Bovbjerg

Belgie

Treska obecná

Bez omezení pouze během června a července

Treska jednoskvrnná

Bez omezení pouze během června a července

Německo

Platýsovité ryby

Bez omezení

Nizozemsko

Platýs velký

Bez omezení

Jazyk obecný

Bez omezení

Od Thyborøn až po Hanstholm

Belgie

Treska bezvousá

Bez omezení pouze během června a července

Platýs velký

Bez omezení pouze během června a července

Německo

Platýsovité ryby

Bez omezení

Šprot obecný

Bez omezení

Treska obecná

Bez omezení

Treska tmavá

Bez omezení

Treska jednoskvrnná

Bez omezení

Makrela

Bez omezení

Sleď obecný

Bez omezení

Treska bezvousá

Bez omezení

Nizozemsko

Treska obecná

Bez omezení

Platýs velký

Bez omezení

Jazyk obecný

Bez omezení

Skagerrak

(od Hanstholm až po Skagen)

(4 až 12 námořních mil)

Belgie

Německo

Nizozemsko

Platýs velký

Platýsovité ryby

Šprot obecný

Treska obecná

Treska tmavá

Treska jednoskvrnná

Makrela

Sleď obecný

Treska bezvousá

Treska obecná

Platýs velký

Jazyk obecný

Bez omezení pouze během června a července

Bez omezení

Bez omezení

Bez omezení

Bez omezení

Bez omezení

Bez omezení

Bez omezení

Bez omezení

Bez omezení

Bez omezení

Bez omezení

Kattegat

(3 až 12 námořních mil)

Německo

Treska obecná

Bez omezení

Platýsovité ryby

Bez omezení

Humr

Bez omezení

Sleď obecný

Bez omezení

Severně od Zeeland k rovnoběžce se zeměpisnou šířkou procházející majákem Forsnæs

Německo

Šprot obecný

Bez omezení

Baltské moře

(včetně Velkého a Malého Beltu, Soundu, Bornholmu) 3 až 12 námořních mil

Německo

Platýsovité ryby

Bez omezení

Treska obecná

Bez omezení

Sleď obecný

Bez omezení

Šprot obecný

Bez omezení

Úhoř

Bez omezení

Losos obecný

Bez omezení

Treska bezvousá

Bez omezení

Makrela

Bez omezení

Skagerrak

(4 až 12 námořních mil)

Švédsko

Všechny druhy

Bez omezení

Kattegat

(3 (*) až 12 námořních mil)

Švédsko

Všechny druhy

Bez omezení

Baltské moře

(3 až 12 námořních mil)

Švédsko

Všechny druhy

Bez omezení

(*) Měřeno od pobřežní linie.

5.  POBŘEŽNÍ VODY NĚMECKA

Zeměpisná oblast

Členský stát

Druh

Význam nebo zvláštní vlastnosti

Pobřeží Severního moře

(3 až 12 námořních mil)

Všechna pobřeží

Dánsko

Druhy žijící při dně

Bez omezení

Šprot obecný

Bez omezení

Smáček menší

Bez omezení

Nizozemsko

Druhy žijící při dně

Bez omezení

Garnáti a krevety

Bez omezení

Od dánsko-německé hranice až po severní výběžek ostrova Amrum na 54°43′ severní šířky

Dánsko

Garnáti a krevety

Bez omezení

Pásmo okolo Helgolandu

Spojené království

Treska obecná

Bez omezení

Platýs velký

Bez omezení

Baltské pobřeží

(3 až 12 námořních mil)

Dánsko

Treska obecná

Bez omezení

Platýs velký

Bez omezení

Sleď obecný

Bez omezení

Šprot obecný

Bez omezení

Úhoř

Bez omezení

Treska bezvousá

Bez omezení

Makrela

Bez omezení

6.  POBŘEŽNÍ VODY FRANCIE A ZÁMOŘSKÝCH DEPARTEMENTŮ

Zeměpisná oblast

Členský stát

Druh

Význam nebo zvláštní vlastnosti

Severovýchodní pobřeží Atlantského oceánu (6 až 12 námořních mil)

Od belgicko-francouzské hranice až po východní část departementu Manche (ústí Vire-Grandcamp les Bains 49° 23' 30„ severní šířky – 1° 2 'západní délky severoseverovýchodním směrem)

Belgie

Druhy žijící při dně

Bez omezení

Hřebenatkovití

Bez omezení

Nizozemsko

Všechny druhy

Bez omezení

Dunkerque (2° 20' východní délky) k mysu Antifer (0° 10' východní délky)

Německo

Sleď obecný

Bez omezení pouze od října do prosince

Od belgicko-francouzské hranice až po mys Alprech západním směrem (50° 42' 30„ severní šířky ‐ 1° 33' 30“ východní délky)

Spojené království

Sleď obecný

Bez omezení

Pobřeží Atlantského oceánu (6 až 12 námořních mil)

Od španělsko-francouzské hranice až po 46° 08′ severní šířky

Španělsko

Sardelovití

Cílený rybolov, bez omezení pouze od 1. března do 30. června

Rybolov na živou návnadu pouze od 1. července do 31. října

Sardinka obecná

Bez omezení pouze od 1. ledna do 28. února a od 1. července do 31. prosince

Mimoto musí být činnosti týkající se výše uvedených druhů provozovány v souladu s činnostmi provozovanými během roku 1984 a v rámci jejich omezení pro tento rok

Pobřeží Středozemního moře (6 až 12 námořních mil)

Španělská hranice / mys Leucate

Španělsko

Všechny druhy

Bez omezení

7.  POBŘEŽNÍ VODY ŠPANĚLSKA

Zeměpisná oblast

Členský stát

Druh

Význam nebo zvláštní vlastnosti

Pobřeží Atlantského oceánu (6 až 12 námořních mil)

Od francouzsko-španělské hranice až k majáku na mysu Mayor (3° 47' západní délky)

Francie

Pelagické druhy

Bez omezení v souladu s činnostmi provozovanými během roku 1984 a v rámci jejich omezení pro tento rok

Pobřeží Středozemního moře (6 až 12 námořních mil)

Francouzská hranice/mys Creus

Francie

Všechny druhy

Bez omezení

8.  POBŘEŽNÍ VODY NIZOZEMSKA

Zeměpisná oblast

Členský stát

Druh

Význam nebo zvláštní vlastnosti

(3 až 12 námořních mil) celé pobřeží

Belgie

Všechny druhy

Bez omezení

Dánsko

Druhy žijící při dně

Šprot obecný

Smáček menší

Kranas obecný

Bez omezení

Bez omezení

Bez omezení

Bez omezení

Německo

Treska obecná

Garnáti a krevety

Bez omezení

Bez omezení

(6 až 12 námořních mil) celé pobřeží

Francie

Všechny druhy

Bez omezení

Jižní bod Texelu, západním směrem až po nizozemsko-německou hranici

Spojené království

Druhy žijící při dně

Bez omezení

9.  POBŘEŽNÍ VODY FINSKA

Zeměpisná oblast

Členský stát

Druh

Význam nebo zvláštní vlastnosti

Baltské moře (4 až 12 námořních mil) (*)

Švédsko

Všechny druhy

Bez omezení

(*) 3 až 12 námořních mil okolo ostrovů Bogskär.

10.  POBŘEŽNÍ VODY ŠVÉDSKA

Zeměpisná oblast

Členský stát

Druh

Význam nebo zvláštní vlastnosti

Skagerrak (4 až 12 námořních mil)

Dánsko

Všechny druhy

Bez omezení

Kattegat (3 (*) až 12 námořních mil)

Dánsko

Všechny druhy

Bez omezení

Baltské moře (4 až 12 námořních mil)

Dánsko

Všechny druhy

Bez omezení

Finsko

Všechny druhy

Bez omezení

(*) Měřeno od pobřežní linie

20130206-P7_TA(2013)0040_CS-p0000001.jpg


PŘÍLOHA II

STROPY RYBOLOVNÉ KAPACITY

Stropy kapacity (na základě situace ke dni 31. prosince 2010)

Členský stát

GT (hrubá prostornost)

kW

Belgie

18 911

51 585

Bulharsko

8 448

67 607

Dánsko

88 528

313 341

Německo

71 114

167 089

Estonsko

22 057

53 770

Irsko

77 254

210 083

Řecko

91 245

514 198

Španělsko (včetně nejvzdálenějších regionů)

446 309

1 021 154

Francie (včetně nejvzdálenějších regionů)

219 215

1 194 360

Itálie

192 963

1 158 837

Kypr

11 193

48 508

Lotyšsko

49 067

65 196

Litva

73 489

73 516

Malta

15 055

96 912

Nizozemsko

166 384

350 736

Polsko

38 376

92 745

Portugalsko (včetně nejvzdálenějších regionů)

115 305

388 054

Rumunsko

1 885

6 716

Slovinsko

1 057

10 974

Finsko

18 187

182 385

Švédsko

42 612

210 744

Spojené království

235 570

924 739

Nejvzdálenější regiony EU

GT (hrubá prostornost)

kW

Španělsko

Kanárské ostrovy: D< 12 m. Vody EU

2 649

21 219

Kanárské ostrovy: D > 12 m. Vody EU

3 059

10 364

Kanárské ostrovy: D > 12 m. Mezinárodní vody a vody třetí země

28 823

45 593

Francie

Ostrov Réunion: Druhy žijící při dně a pelagické druhy. D < 12 m

1 050

19 320

Ostrov Réunion: Pelagické druhy. D > 12 m

10 002

31 465

Francouzská Guyana: Druhy žijící při dně a pelagické druhy. Délka < 12 m

903

11 644

Francouzská Guyana: Plavidla lovící garnáta obecného.

7 560

19 726

Francouzská Guyana: Pelagické druhy. Příbřežní plavidla.

3 500

5 000

Martinik: Druhy žijící při dně a pelagické druhy. D < 12 m

5 409

142 116

Martinik: Pelagické druhy. D > 12 m

1 046

3 294

Guadeloupe: Druhy žijící při dně a pelagické druhy. D < 12 m

6 188

162 590

Guadeloupe: Pelagické druhy. D > 12 m

500

1 750

Portugalsko

Madeira: Druhy žijící při dně. D < 12 m

617

4 134

Madeira: Druhy žijící při dně a pelagické druhy. D > 12 m

4 114

12 734

Madeira: Pelagické druhy. Vlečná síť. D > 12 m

181

777

Azory: Druhy žijící při dně. D < 12 m

2 626

29 895

Azory: Druhy žijící při dně a pelagické druhy. D > 12 m

12 979

25 721

D je celková délka


PŘÍLOHA III

PORADNÍ SBORY

Název poradního sboru

Oblast působnosti

Baltské moře

Oblasti ICES(1) IIIb, IIIc a IIId

Středozemní moře

Mořské vody Středozemního moře na východ od 5°36' západní délky

Severní moře

Oblasti ICES IV a IIIa

Severozápadní vody

Oblasti ICES V (kromě Va a pouze vody Unie ve Vb), VI a VII

Jihozápadní vody

Oblasti ICES VIII, IX a X (vody v oblasti Azor) a oblasti CECAF(2) 34.1.1, 34.1.2 a 34.2.0 (vody v oblasti Madeiry a Kanárských ostrovů)

Pelagické populace (treska modravá, makrela obecná, kranas obecný, sleď obecný)

Všechny oblasti působnosti (kromě Baltského moře, Středozemního moře a akvakultury)

Oceánské/zámořské loďstvo

Všechny vody mimo Unie

Akvakultura a vnitrozemský rybolov

Akvakultura, jak je vymezena v článku 5 a všechny vnitrozemské vody členských států Evropské unie

Nejvzdálenější regiony rozdělené do tří mořských oblastí: západní Atlantik, východní Atlantik, Indický oceán

Všechny oblasti ICES pokrývající vody okolo nejvzdálenějších regionů, zejména mořské vody Guadeloupu, Francouzské Guyany, Martiniku, Kanárských ostrovů, Azorů, Madeiry a Réunionu

Poradní sbor pro Černé moře

Zeměpisná podoblast GFCM definovaná v usnesení GFCM/33/2009/2

Poradní sbor pro oblast trhů

Všechny oblasti trhu

[pozm. návrh 211]

(1) Oblasti ICES (Mezinárodní rada pro průzkum moří) jsou vymezené v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 218/2009 (Úř. věst. L 87, 31.3.2009, s. 70).
(2) Oblasti CECAF (středovýchodní Atlantik nebo hlavní rybolovná oblast FAO 34) jsou vymezené v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 216/2009 (Úř. věst. L 87, 31.3.2009, s. 1).

Právní upozornění - Ochrana soukromí