Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2012/2258(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A7-0029/2013

Předložené texty :

A7-0029/2013

Rozpravy :

PV 04/02/2013 - 19
CRE 04/02/2013 - 19

Hlasování :

PV 06/02/2013 - 7.7
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P7_TA(2013)0046

Přijaté texty
PDF 338kWORD 39k
Středa, 6. února 2013 - Štrasburk
Evropské inovační partnerství v oblasti aktivního a zdravého stárnutí
P7_TA(2013)0046A7-0029/2013

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 6. února 2013 o evropském inovačním partnerství v oblasti aktivního a zdravého stárnutí (2012/2258(INI))

Evropský parlament,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 29. února 2012 nazvané „Realizace strategického prováděcího plánu pro evropské inovační partnerství v oblasti aktivního a zdravého stárnutí“ (COM(2012)0083),

–  s ohledem na Madridský mezinárodní akční plán pro problematiku stárnutí z dubna 2002,

–  s ohledem na rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 940/2011/EU ze dne 14. září 2011 o Evropském roku aktivního stárnutí a mezigenerační solidarity,

–  s ohledem na dokument „Realizace strategického prováděcího plánu pro evropské inovační partnerství v oblasti aktivního a zdravého stárnutí“ ze dne 17. listopadu 2011;

–  s ohledem na stanovisko Výboru regionů k programu „Aktivní stárnutí: inovace – inteligentní zdravotnictví – lepší život“ z května 2012(1),

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k programu „Horizont 2020: plány týkající se problematiky stárnutí“ z května 2012(2),

–  s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin a stanovisko Výboru pro zaměstnanost a sociální věci (A7-0029/2013),

1.  vítá návrh Komise na zřízení evropského inovačního partnerství, jehož cílem bude propagovat nový pohled na problematiku stárnutí, aby nebylo vnímáno jako zátěž pro společnost, nýbrž jako příležitost pro budoucnost; dále zdůrazňuje, že tato příležitost by se neměla omezovat jen na technické (IKT) inovace a jejich potenciál pro vnitřní trh, průmyslová odvětví EU a podniky; jelikož technická řešení (IKT) by měla být zaměřena na uživatele a měla by být uživatelsky vstřícná, zejména pokud jde o starší osoby; domnívá se, že návrh by měl také zahrnovat jasnou a jednoznačnou strategii, která se, bez stigmat a diskriminace, zaměří na sociální cíle, jimiž jsou podpora a oficiální uznání úlohy starých lidí, hodnoty jejich zkušeností a přínosu pro společnost a ekonomiku;

2.  podotýká, že tato strategie by se měla týkat i výzkumu v oblasti nových forem zaměstnání vhodného a přiměřeného pro starší osoby; domnívá se, že by se mělo blíže prozkoumat, jaké možnosti a jakou přidanou hodnotu zaměstnávání starších osob skýtá, s cílem vypracovat pokyny zahrnující řešení vhodná a přijatelná pro všechny; zdůrazňuje, že demografická dividenda starších generací nabízí významnou společenskou hodnotu;

3.  vyzývá Komisi, aby do své strategie zaměřené na aktivní a zdravé stárnutí oficiálně začlenila aspekt genderu a věku s cílem nastolit rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem starších osob;

4.  poznamenává, že stárnutí společnosti souvisí s demografickou změnou (poklesem míry porodnosti);

5.  zdůrazňuje, že starší lidé jsou nejrychleji se rozšiřující věkovou skupinou v Evropě; v této souvislosti doufá, že v zájmu co nejrychlejšího vybudování infrastruktury a rozvoje služeb a nástrojů, které budou schopny na tuto sociální přeměnu reagovat, bude Komise i nadále spolupracovat s vládami, vnitrostátními i místními správními orgány, organizací WHO a co možná největším množstvím zainteresovaných stran na zavádění opatření pro zvyšování informovanosti o tomto jevu;

6.   poukazuje na velmi rozdílné demografické složení populace jednotlivých členských států a na významné národní, politické a kulturní rozdíly ve vnímání demografických problémů, a zejména způsobů jejich řešení a souvisejícího plánování; všímá si neustálého prodlužování průměrné délky života v každém členském státě a značného nárůstu počtu osob pracujících i po odchodu do důchodu, např. míra zaměstnanosti u pracovníků ve věku 65–74 let se v letech 2006–2011 zvýšila o 15 %;

7.  zdůrazňuje nutnost starším lidem naslouchat, což lze zajistit na základě sociálních programů, které zprostředkují starším lidem společnost mladých, kteří od nich budou moci převzít jejich hodnoty a zkušenosti; domnívá se, že podpora evropského inovačního partnerství ze strany občanské společnosti je nezbytná, neboť nadace a sdružení zajišťují rozsáhlejší péči;

8.  zdůrazňuje, že také starší členové společnosti mají základní právo na účast za rovných podmínek;

9.   poukazuje na to, že pro zajištění aktivního a zdravého stárnutí jsou nezbytné příležitosti k získání zaměstnání a dobrovolné práce a také opatření sociální ochrany;

10.   zdůrazňuje, že starší lidé potřebují různé formy podpory a péče, a proto se musí jednotlivé služby a řešení vždy orientovat na konkrétní osoby a řídit se poptávkou;

11.   zdůrazňuje nutnost bojovat proti diskriminaci na základě věku v pracovní oblasti, aby se zajistilo, že starší pracovníci si budou moci zachovat svá pracovní místa nebo budou mít přístup k pracovním příležitostem;

12.   zdůrazňuje důležitou úlohu místních a regionálních subjektů při modernizaci, zlepšování a racionalizaci poskytování zdravotnických služeb a služeb sociální péče s cílem vytvořit modely, které budou dosahovat lepších výsledků pro jednotlivce na pracovním trhu;

13.   zdůrazňuje, že je třeba vytvořit vhodné rámcové podmínky pro to, aby lidé mohli pokračovat v účasti na pracovním trhu a aby zůstávali produktivní, a to jak na základě větší flexibility pracovního trhu prostřednictvím zavedení celoživotních účtů a možností zkrácených úvazků, tak na základě ustanovení různých forem pracovních smluv vhodných pro starší pracovníky i flexibilních ujednání o odchodu do důchodu, například prostřednictvím částečných důchodů nebo bonusových roků, přičemž musí být zajištěno, aby vždy existovala odpovídající sociální ochrana;

14.  podporuje návrh Komise na přijetí definice aktivního a zdravého stárnutí, tak jak ji formulovala WHO; zdůrazňuje, že aktivní a zdravé stárnutí se týká celé doby života a že definice by měla zahrnovat specifické charakteristiky platné v kontextu EU, a to zejména priority EU, pokud jde o zdravé a ekologicky udržitelné vnější životní podmínky, povědomí o zdravotním stavu, zdravotní prevenci, včasnou diagnostiku a účinnou léčbu, zdravotní gramotnost, elektronické zdravotnictví (eHealth), fyzickou aktivitu, bezpečnost potravin a dostatečnou výživu, rovnost žen a mužů, systémy sociálního zabezpečení (včetně systému zdravotní péče a zdravotního pojištění) a systémy sociální ochrany; poznamenává, že věk ze zásady s nemocemi nesouvisí, a neměl by proto být chápán jako faktor závislosti či handicap a ani by neměl být se závislostí či handicapem spojován;

15.  podporuje návrh Komise, aby součástí cílů program Horizont 2020 bylo zvýšení průměrné délky života občanů EU prožité ve zdraví o dva roky, a oceňuje pokrok v oblasti lékařství, který k tomuto zvýšení napomáhá; zdůrazňuje však, že má-li se tohoto ambiciózního cíle dosáhnout, je zapotřebí k dané problematice přistupovat z perspektivy celého života; zdůrazňuje, že přístup k prevenci a primární péči by se měl stát prioritou a že by se měl vypracovat vhodný mechanismus pro řešení neblahého vlivu chronických onemocnění na aktivní a zdravé stárnutí, a to během celého života;

16.  vyzývá Komisi a členské státy, aby ke zdraví přistupovaly jako k horizontální problematice a aby v rámci tohoto přístupu začlenily problémy související s oblastí zdraví do všech souvisejících politik EU, včetně politiky v oblasti sociálního zabezpečení a sociální ochrany, zaměstnanosti a hospodářství, do politiky na podporu rovnosti žen a mužů a do antidiskriminačních opatření;

17.  vyzývá Komisi, aby sledovala výskyt onemocnění a (chronických) chorob a aby o nich poskytovala doložené, kompletní a volně přístupné údaje a aby tyto údaje zakomponovala do strategií a pokynů týkajících se osvědčených postupů v oblasti aktivního a zdravého stárnutí;

18.  vyzývá členské státy, aby vypracovaly účinné postupy kontroly a monitorování špatného zacházení se staršími občany a jeho dopadu na jejich zdraví a celkový stav a aby vypracovaly přístupné postupy pro to, jak obětem tohoto špatného zacházení pomáhat a jak je chránit;

19.  zdůrazňuje, že otázky týkající se zdraví by měly být zahrnuty do všech politik Evropské unie, tedy i do politiky v oblasti sociálního zabezpečení a sociální ochrany, zaměstnanosti a hospodářství, do politiky na podporu rovnosti žen a mužů a do antidiskriminačních opatření;

20.  vybízí Komisi, aby i nadále zdůrazňovala, že zvýšení průměrné délky života občanů prožité ve zdraví o dva roky je hlavním cílem a že veškerá zvolená opatření by měla znatelně přispět k dosažení tohoto cíle;

21.  podporuje návrh Komise, že bude působit jako zprostředkovatel a koordinátor evropského inovačního partnerství v oblasti aktivního a zdravého stárnutí, do něhož se zapojí zúčastněné strany jak na straně poptávky, tak na straně nabídky; zdůrazňuje, že by Komise měla zajistit, aby bylo evropské inovační partnerství prospěšné pro všechny občany EU a především pak pro občany, kteří jsou nedostatečně zastoupeni nebo kteří jsou ohroženi vyloučením; vítá skutečnost, že ve sdělení COM(2012)0083 byla uznána úloha, kterou evropské inovační partnerství sehrává při dosahování cílů vytčených v rámci iniciativ Unie inovací, Digitální agenda, Nové dovednosti pro nová pracovní místa, Evropská platforma pro boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení a v rámci strategie EU v oblasti zdraví, pokud jde, mimo jiné, o plnění hlavních cílů strategie Evropa 2020;

22.  vyzývá Komisi, aby stanovila ukazatele, které mohou poskytnout údaje o chronických onemocněních a stárnutí a které by byly srovnatelné, komplexní a snadno dostupné, aby bylo možné rozvíjet účinnější strategie a sdílet osvědčené postupy na úrovni EU i na úrovni jednotlivých členských států;

23.  podporuje návrh Komise na rozšíření účasti starších osob na procesech rozhodování a tvorbě politik a na stimulaci správy na regionální a místní úrovni; zdůrazňuje však, že participativní přístup zdola nahoru doprovázený soustavnou účastí starších osob na sociálním a kulturním životě vyžaduje důkladnější základní posouzení a pravidelné monitorování současných a budoucích potřeb a požadavků starších osob a poskytovatelů neformální a formální péče;

24.  vyzdvihuje skutečnost, že informace a údaje shromážděné na místní úrovni a na základě participativního přístupu zdola nahoru poskytnou tvůrcům politik poznatky nutné pro stanovení politik přijatelných a vhodných pro místní komunity; vyzývá tudíž Komisi, aby stanovila jako nutnost používat při sběru informací participativní přístup zdola nahoru a dále vypracovávat příslušné ukazatele a indexy s cílem zmapovat a monitorovat současné potřeby účinných politik, programů a služeb;

25.  připomíná Komisi skutečnost, že omezení týkající se zdravotní péče, pečovatelských služeb, sociálního zabezpečení a sociální ochrany, která přijala a zavedla Komise nebo členské státy ve snaze dosáhnout finančních a rozpočtových úspor, a dále škrty veřejných výdajů (v oblasti zdravotní péče a sociálního zabezpečení) související se stávající hospodářskou a finanční krizí, by v žádném případě neměly zasáhnout do základních lidských potřeb a lidské důstojnosti nebo jakkoli tyto potřeby a lidskou důstojnost negativně ovlivnit; zdůrazňuje, že pokud je nebudou doprovázet pečlivě promyšlené reformy zaměřené na potřeby pacientů, mohou tyto úspory a škrty prohloubit nerovnosti v sociální a zdravotní sféře a vést k sociálnímu vyloučení; vyzdvihuje skutečnost, že tyto úspory a škrty zhorší celkové výsledky v oblasti zdravotní péče, prohloubí nerovnosti v sociální a zdravotní sféře a přispějí k dalšímu sociálnímu vyloučení, což ohrozí solidaritu mezi generacemi i uvnitř generací samých; vyzývá proto členské státy, aby vytvořily generační pakt obsahující jasnou a jednoznačnou strategii, která zabezpečí sociální soudržnost, zlepší celkové výsledky ve zdravotnictví a bude řešit otázku nerovnosti v oblasti zdravotní péče; zdůrazňuje, že tato strategie by měla usilovat o optimální finanční dosažitelnost, dostupnost a přístupnost systémů zdravotní a sociální péče;

26.  zdůrazňuje v této souvislosti, že je nezbytné vynakládat na místní, regionální, národní a unijní úrovni dostatečné finanční prostředky na podporu malých a středních podniků a sociálních podniků; vyjadřuje své pochybnosti nad tím, že prostředky, které má evropské inovační partnerství v oblasti aktivního a zdravého stárnutí k dispozici od zainteresovaných subjektů, jsou dostatečné, a vyzývá Komisi, aby pro tento projekt zajistila nutné financování; vítá plánované sloučení unijních nástrojů financování s cílem optimalizovat efekt financování a vyzývá ke spuštění a pokračování projektů, jako jsou CASA, „Delší život – lepší život“ a další, které podporují interoperabilitu a výměnu poznatků, informací a osvědčených postupů; domnívá se, že rozhodnutí stanovit „Inovace pro zdravější a aktivnější stárnutí“ jako jedno z prioritních témat pro vlnu znalostních a inovačních komunit Evropského a inovačního technologického institutu (EIT) v letech 2014 až 2015 je krokem správným směrem, který je třeba doplnit konkrétními finančními nástroji, např. na základě víceletého finančního rámce pro období 2014–2020, včetně Evropského sociálního fondu, Evropského fondu pro regionální rozvoj, programu Evropské unie pro sociální změnu a inovace, programu pro rozvoj a inovace a programu Horizont 2020;

27.  je přesvědčen o tom, že různé finanční nástroje, jako je Evropský fond sociálního podnikání, Evropský fond rizikového kapitálu a Evropský fond neformálních investorů (tzv. „European Angels Fund“), jsou nezbytné, aby se zlepšil přístup sociálních podniků na finanční trhy;

28.   očekává, že členské státy budou při využívání strukturálních fondů věnovat větší pozornost životním a pracovním podmínkám starší generace, aby do roku 2020 společně vybudovaly Evropu přátelskou ke všem generacím, a že rozšíří svou sociální infrastrukturu tak, aby mohly bojovat proti chudobě seniorů;

První pilíř: prevence, screening a včasná diagnóza

29.  vítá přístup, který Komise zaujala k prevenci špatného zdraví a zhoršujících se fyzických funkcí; vybízí Komisi, aby v oblasti prevence uplatnila celostní přístup; poukazuje na soustavný vzájemný vztah mezi socioekonomickým postavením a výsledky v oblasti zdraví v průběhu celého života; vyzývá Komisi a členské státy, aby se zabývaly řešením strukturálních otázek, včetně zdravotní gramotnosti, a řešily socioekonomické nerovností (jež vedou k nerovnostem v oblasti zdraví); dále pak, přestože uznává, že individuální odpovědnost je pro zlepšování zdravotního stavu důležitá, nesouhlasí s tím, že je v otázce zlepšování zdravotního stavu vyvíjen tlak na jednotlivce, aniž by byly řešeny strukturální otázky; vyzývá proto Komisi a členské státy, aby vytvořily strukturální podmínky, jež budou řešit strukturální a zdravotní nerovnosti, včetně zdravotní negramotnosti, a aby poskytly potřebné finanční prostředky na další zkoumání toho, jakou úlohu mohou hrát společenství při vypořádávání se s těmito nerovnostmi;

30.  vyzývá Komisi a příslušné orgány členských států, aby uznaly, podporovaly a financovaly veškeré formy prevence, tj. podporu zdravého životního stylu, pravidelná vyšetření zaměřená na konkrétní nemoci, včasnou prevenci za účelem zpomalení či zvrácení průběhu onemocnění v jeho raném stádiu, a rozvoj preventivních opatření, jejichž cílem by bylo zpomalit zhoršování stavu pacientů postižených chronickými onemocněními;

31.  poukazuje na skutečnost, že duševní flexibilitu lze zvýšit tím, že i v pozdějších etapách života budou mít lidé přístup k celoživotnímu vzdělávání, čímž se podpoří boj proti demenci;

32.  podporuje přístup Komise v oblasti podpory zdraví založený na integrovaných programech; zdůrazňuje však, že by se tyto programy měly opírat o empirická zjištění (zohledňovat současné a budoucí potřeby stárnoucího obyvatelstva); dále zdůrazňuje, že by tyto programy měly zahrnovat náležitý přístup v otázkách, které (výhradně nebo přímo) nesouvisejí s individuálním chováním, například pokud jde o stav životního prostředí (kvalita ovzduší, kvalita vody, snížení hluku, nakládání s odpadem), bezpečnost a ochranu zdraví při práci (zohlednění věku) a ochranu spotřebitelů (normy marketingu a reklamy, bezpečnost potravin, práva spotřebitelů);

33.  podporuje přístup Komise, pokud jde o zvýšení úrovně fyzické aktivity obyvatelstva s cílem zlepšit aktivní a zdravé stárnutí, a připomíná, že nedostatek pravidelného pohybu vyvolává různé zdravotní problémy, které jsou podle WHO čtvrtým nejběžnějším rizikovým faktorem způsobujícím smrt; je znepokojen tím, že většina občanů EU denně nevěnuje pohybu doporučené množství času;

34.   podporuje užší propojení zdravého stárnutí s tím, že se lidé v rámci vzdělávacích programů začnou všeobecněji věnovat fyzické aktivitě; zdůrazňuje význam každodenní volby (fyzická aktivita, strava atd.) pro prevenci zdravotních problémů; vyzývá Komisi a příslušné orgány členských států, aby přijaly opatření pobízející lidi všech věkových skupin k tomu, aby se více věnovali fyzické aktivitě jakožto prostředku ke zlepšení zdraví jednotlivců, což se projeví zvýšením počtu let v dobré zdravotní kondici i značným prospěchem pro společnost ve formě celkového veřejného zdraví i finančních výsledků;

35.   vítá strategický prováděcí plán pro evropské inovační partnerství v oblasti aktivního a zdravého stárnutí, zejména jeho zaměření na spolupráci mezi Komisí, členskými státy, průmyslem a podniky, zúčastněnými stranami z veřejného a soukromého sektoru, pracovníky ve zdravotnictví a pečovatelských službách a organizacemi zastupujícími seniory a pacienty, jeho zaměření na výměnu a předávání dobrých nápadů a osvědčených postupů (např. digitální platforma „Marketplace“) a na optimalizaci stávajících nástrojů financování; zdůrazňuje, že stárnutí musí být vnímáno jako příležitost, a ne jako břemeno, a že musí být uznána a propagována hodnota seniorů, jejich zkušenosti a trvalý přínos pro společnost; vítá přístup Komise, který jasně směřuje k propagaci vitality a důstojnosti seniorů v Evropě prostřednictvím inovací, které jsou pro ně významné, posílení „kultury aktivního stárnutí“ v Evropě vstřícné vůči všem generacím a skutečnosti, že je tento proces veden společně s partnery uznávanými ve světě výzkumu a v občanské společnosti;

36.   připomíná, že je třeba plnohodnotněji uznat informální a neformální vzdělání starších pracovníků, zejména vzdělání získané prostřednictvím dobrovolnické činnosti nebo neformální péče;

37.  vyzývá Komisi, aby upřednostnila faktory které mohou ovlivnit to, jak lidé v Evropě stárnou, jako je např. vysoká míra spotřeby alkoholu a tabákových výrobků;

Druhý pilíř: péče a léčba

38.  podporuje cíl Komise dále rozvíjet systémy integrované péče a léčby; vzhledem k tomu, nakolik jsou vhodné stávající, upřednostňované a budoucí systémy péče a léčby v souvislosti s jejich dalším vývojem, a s náležitým ohledem na zásadu subsidiarity v oblasti veřejného zdraví vyzývá členské státy a příslušné orgány, aby vytvořily národní, regionální a místní systémy péče a léčby, které zahrnují celostní a integrovaný přístup k léčbě nemocí souvisejících se stářím; vyzývá Komisi, aby v tomto ohledu napomáhala členským státům a přitom respektovala regionální a místní rozdíly v očekáváních, normách a hodnotách občanů; vybízí Komisi, aby využila práci Evropské agentury pro léčivé přípravky týkající se léků pro starší osoby a zohlednila ji s cílem zlepšit přístup starších pacientů k bezpečným a vhodným lékům;

39.  vítá záměr Komise uplatnit individualizované systémy řízení a plány péče; uznává, že přístup zaměřený na klienta/pacienta je nezbytný, domnívá se však, že náklady na tento přístup související s nasazením kvalifikovaných poskytovatelů péče a použitím vhodných „nástrojů“ by neměly být hrazeny pouze konkrétními jednotlivci, ale měly by být považovány za záležitost společenské odpovědnosti zajišťující mezigenerační solidaritu i solidaritu v rámci jedné generace; domnívá se, že by se měly zvážit nové podoby solidarity využívající skrytého potenciálu starší generace, které by měly být součástí řešení souvisejících s péčí a léčbou;

40.  podporuje ambice Komise v oblasti elektronického zdravotnictví (eHealth), pokud jde o to, učinit z něj významný a podstatný aspekt budoucích systémů péče a léčby; uznává však, že pokud by elektronické zdravotnictví (eHealth) mělo nahradit lidskou interakci, spíše než doplnit přístup založený na přímém styku mezi pacienty a kvalifikovanými poskytovateli zdravotní péče, nemusí navzdory výhodám, které s sebou přináší, vést k výrazně lepším výsledkům v oblasti zdraví, včetně duševní pohody; domnívá se, že technologie elektronického zdravotnictví (eHealth) by neměly oslabovat důležitost vztahu mezi staršími lidmi a kvalifikovanými poskytovateli zdravotní péče založeného na důvěře;

41.  oceňuje záměr Komise přispět k větší nákladové efektivitě systémů péče a léčby; zdůrazňuje však, že pokračující růst celkových nákladů na zdravotní péči a sociální podporu nelze připisovat pouze stárnutí obyvatelstva; uznává, že narůstající výskyt chronických onemocnění hraje významnou roli, pokud jde o navyšování nákladů na zdravotní péči a sociální podporu, poznamenává však, že pokud břemeno nákladů na zdravotní péči stále větší měrou nesou jednotlivci, může vzniknout začarovaný kruh, který ohrožuje zdraví a dobré životní podmínky lidí tím, že tyto lidi nutí změnit využití jejich často omezených zdrojů nebo odložit, či dokonce ukončit léčbu nebo dočasně, či dokonce trvale se vzdát pomoci a přiměřené výživy, což se zase odrazí v ještě větším nárůstu nákladů na zdravotní péči a sociální podporu jak pro jednotlivce, tak pro společnost;

42.  oceňuje cíl Komise vypořádat se s právními nejasnostmi a nejasnostmi v oblasti regulace a roztříštěností trhu, zdůrazňuje však, že veškeré nezbytné reformy trhu by měly zohlednit důležitost zachování cenové dostupnosti zdravotní péče pro občany a že je třeba uznat a respektovat pravomoci celostátních a regionálních vlád a místních orgánů, co se týče zdraví a sociální ochrany, a řídit se jimi, aniž by byla zpochybněna nutnost investovat do systémů komunitní péče;

43.   trvá na tom, že další reformy důchodových systémů jsou nezbytné pro to, aby tyto systémy zůstaly odpovídající, udržitelné a bezpečné, přičemž je třeba věnovat zvláštní pozornost zmenšení rozdílů v odměňování žen a mužů v práci a následně i v důchodu, a také trvá na tom, že výše důchodů musí zůstat předvídatelná i pro budoucí generace; za tímto účelem vyzývá k většímu sladění skutečného věku odchodu do důchodu, oficiálního věku odchodu do důchodu a naděje dožití; vyzývá členské státy, které zvýšily nebo budou zvyšovat zákonem stanovený věk pro odchod do důchodu, aby podpořily práci seniorů, např. prostřednictvím výjimek z daňových povinností a povinností v oblasti sociálního zabezpečení;

44.  vyzývá Komisi, aby provedla všeobecnou analýzu potenciálu evropského zdravotnictví ve vztahu k vnitrostátnímu potenciálu členských států, a to vzhledem k vážnému nedostatku pracovníků ve zdravotnictví v určitých členských státech způsobenému tím, že pracovní podmínky v jiných evropských zemích jsou atraktivnější;

45.  vyzývá Komisi, aby vypracovala strategii, jejímž cílem je dosáhnout rovnosti příležitostí pro všechny evropské občany v oblasti zdravotnictví, a vytvořit tak systém spolupráce mezi těmi evropskými státy, které přicházejí o značný počet pracovníků ve zdravotnictví, a těmi, které mají ze služeb těchto pracovníků prospěch;

46.   trvá na tom, že politiky podporující rovnováhu mezi pracovním a rodinným životem umožňují ženám lépe se vyrovnat se stárnutím vzhledem k tomu, že práce zlepšuje kvalitu života; domnívá se, že tyto politiky ženám rovněž umožňují vyhnout se rozdílům v odměňování žen a mužů, a tudíž i riziku chudoby v pozdějším věku v případech, kdy za účelem dosažení rovnováhy mezi pracovním a rodinným životem byly ženy nuceny zvolit práci na zkrácený úvazek, příležitostnou nebo jinak atypickou práci, což má vliv na výši příspěvků na důchodové zabezpečení;

47.   domnívá se, že je nutno posílit přiměřenost důchodů prostřednictvím boje proti diskriminaci na základě pohlaví na pracovním trhu, zejména snížením rozdílů v kariérním postupu a odměňování mužů a žen;

48.   zdůrazňuje potřebu osobní odpovědnosti, a to vzhledem k tomu, že jednotlivci musí myslet i na to, co mohou udělat pro to, aby se zajistili na důchod; zdůrazňuje také klíčovou roli rodiny a mezigenerační solidarity;

Třetí pilíř: aktivní stárnutí a nezávislý život

49.  vítá přístup Komise k aktivnímu stárnutí a nezávislému životu a zejména její komplexní pohled na úlohu a význam „místa v procesu stárnutí“, neboť s tím, jak lidé stárnou, se stále více zmenšuje rozsah či šíře prostoru, v němž žijí, a starší lidé dávají přednost možnosti žít co nejdéle nezávisle a zůstat v rámci své komunity aktivní; zdůrazňuje, že je třeba podporovat starší občany, aby co nejdéle nezávisle žili ve svých domovech, přejí-li si to, aby tak docházelo k minimálnímu psychickému a fyzickému narušení jejich zvyků; dále zdůrazňuje, že řešení spočívá spíše než pouze v domovech důchodců v mezigenerační spolupráci a v úplném aktivním zapojení okolí; považuje společný program „Asistované žití v přirozeném prostředí“ za důležitý nástroj, který umožní zapojit technické prostředky, a usnadnit tak každodenní život;

50.  vybízí Komisi, aby při hodnocení řešení, která podporují nezávislé žití, vzala na vědomí problémy, jež vyplývají z různé střední délky života bez onemocnění a nejednotného důchodového věku v jednotlivých členských státech, což může vést k tomu, že mnoho lidí nebude po určitou dobu již schopno vykonávat práci, avšak zároveň nebude ještě moci plně uplatňovat svá důchodová práva;

51.   připomíná, že senioři jsou pro naši společnost přínosem a je nezbytné využít jejich znalostí a zkušeností ve všech oblastech života a podporovat je v samostatném životě, jak nejdéle je to možné;

52.   domnívá se, že je naprosto nezbytné bojovat proti informační izolaci starší generace a že jedním ze zásadních nástrojů pro aktivní a zdravé stárnutí a sociální začlenění seniorů je přístup k novým technologiím a jejich používání;

53.  vyzývá Komisi, aby propagovala přístupné a cenově dostupné materiální vybavení okolí a takové přizpůsobení domovů starších lidí, které podpoří jejich nezávislost; zdůrazňuje, že úprava domovů je nejlepším způsobem, jak zamezit domácím nehodám, jež mohou vést k vážnému postižení, které finančně výrazně zatěžuje sektor veřejných služeb a rodinu, a ztěžuje zajištění aktivního stárnutí v dobrém zdravotním stavu;

54.  podporuje cíl Komise vytvořit prostředí přizpůsobené věku, aby okolí nebylo na překážku potenciálu starších osob a (zbývajícím) schopnostem, a pomoci tak starším osobám uchovat si co nejdéle své fyzické a kognitivní schopnosti a žít ve známém a bezpečném prostředí a zároveň předcházet sociálnímu vyčlenění; vyzývá Komisi, aby podporovala vytváření prostředí dle koncepce „design pro všechny“, zdůrazňuje však, že toto prostředí je třeba chápat v širším smyslu, ne pouze jako zastavěné městské a venkovské prostředí s pohodlnými, bezpečnými a přístupnými domy, chodníky, městskými částmi atd., ale také jako sociální, psychologické, ekologické, kulturní a přírodní prostředí, jež nabízí různé druhy aktivit, které každému jednotlivci poskytují příležitost k osobnímu naplnění a možnost sdílet svou motivaci; klade důraz na to, že takové městské prostředí by mělo starším lidem zajistit lepší přístup k výhodám, které jsou spojeny se životem v hustě osídlené oblasti, jelikož v takových oblastech by nezbytné služby měly být přístupnější, a poukazuje na to, že navzdory probíhající urbanizaci stále mnoho lidí žije na venkově, tudíž i zde je nutné zavádět inovační řešení;

55.  dále zdůrazňuje význam uzpůsobení vnitřního prostředí obydlí starších osob tak, aby se lépe předcházelo nehodám v domácnosti a pádům, a prodloužila se tak doba nezávislého života; vyzývá členské státy, aby zajistily nárok starších lidí čerpat na úpravu svých domovů finanční prostředky; podporuje opatření, která zamezí odloučení starších lidí a občanů upoutaných doma a která prolomí stigma spojené s nemocemi, nehledě na to, zda tyto nemoci souvisejí se stářím či nikoli;

56.  zdůrazňuje, že v oblasti péče o starší lidi je třeba dosáhnout rovnováhy mezi městskými a venkovskými oblastmi; věří, že technologické inovace spojené s informačními a komunikačními technologiemi by se měly zaměřit na výzvy, které souvisejí s mobilitou starších lidí žijících na venkově;

57.   zdůrazňuje, že je třeba věnovat zvláštní pozornost začlenění stárnoucích osob žijících v odlehlých oblastech nebo několikanásobně znevýhodněných;

58.  podporuje úsilí Komise vytvořit prostředí přizpůsobené starším osobám, jehož cílem je zajistit, aby potenciál a (zbývající) schopnosti starších lidí nebyly omezovány prostředím, ve kterém tyto osoby žijí; zdůrazňuje však, že toto prostředí je třeba chápat v širším smyslu, ne pouze s ohledem na zastavěné prostředí, ale také jako sociální, psychologické, kulturní a přírodní prostředí; vybízí Komisi, aby v této souvislosti navrhla také evropský právní předpis o přístupnosti;

59.  vyzývá Komisi, aby přezkoumala možná řešení a osvědčené postupy, jež se týkají nového přístupu k aktivnímu stárnutí a vytvoření komplexního a srovnatelného systému aktivního stárnutí ve všech členských státech;

60.  navrhuje, aby politiky EU v rámci hlavy XII Smlouvy o fungování Evropské unie týkající se vzdělávání a sportu zahrnovaly také část věnovanou aktivnímu stárnutí;

61.  zdůrazňuje, že odstranění architektonických prvků, které pro osoby se zdravotním postižením představují překážku, se pozitivně odráží na mobilitě starších lidí a umožňuje jim žít delší dobu aktivně a samostatně; považuje tedy za důležité, aby takové překážky byly odstraněny i v malých městech, kde žije mnoho starších lidí;

62.  navrhuje, aby byla přijata opatření podporující odchod do důchodu, který je doprovázen určitým druhem aktivity;

63.   vyzývá Komisi, aby předložila návrhy týkající se boje proti diskriminaci seniorů v přístupu na pracovní trh, na pracovišti a při výkonu práce s cílem dosáhnout pracovního prostředí přátelského ke všem generacím;

64.   vyzývá zaměstnavatele, aby v případě potřeby zvýšili úsilí o přizpůsobení pracovních podmínek zdravotnímu stavu a schopnostem starších pracovníků a aby podporovali pozitivnější obraz starších občanů na pracovišti;

65.   poukazuje na to, že stárnutí neznamená jen problémy, ale nabízí také možnosti, zejména inovační příležitosti, které by v dlouhodobém horizontu mohly přispět k vytváření pracovních míst a rostoucí hospodářské prosperitě v Evropě;

Horizontální otázky

66.   vítá přístup Komise, pokud jde o finanční nástroje, procesy normalizace, rozvoj zdrojů, součinnost, usnadnění spolupráce a sdílení osvědčených postupů mezi členskými státy; zdůrazňuje však, že nezbytnou podmínkou je spojit tyto cíle se současnými potřebami a požadavky (tj. zajistit, aby se politiky, programy a služby opíraly o empirická zjištění, a byly tudíž podloženy reprezentativním posouzením a pravidelným monitorováním, a usnadnily a urychlily tak vytváření EU vstřícné vůči starším osobám); vyzývá proto Komisi, aby začala rozvíjet nástroje umožňující standardizované posuzování a sledování k získání údajů, které jsou zapotřebí vzhledem k tomu, že doporučení, programy, vývoj a poskytování služeb (v oblasti zdravotnictví / péče) mají být založeny na objektivní skutečnosti;

67.  podporuje přístup Komise v oblasti inovací přizpůsobených věku; vyzývá však Komisi k zajištění toho, aby tyto inovace byly zaměřeny na uživatele a byly uživatelsky vstřícné a umožnily aktivně zapojit jejich potenciál; vybízí proto Komisi, aby vypracovala metodologii, jež umožní vyhodnotit současné a budoucí potřeby starších osob, a aby do svých politik a programů financování více zapojovala konečné uživatele; připomíná, že prvky přizpůsobené potřebám starších lidí jsou obvykle přínosné rovněž pro všechny generace;

68.   domnívá se, že je třeba lépe koordinovat různé úrovně subjektů, jež spoluvytvářejí řešení pro zdravé a aktivní stárnutí, a zdůrazňuje potřebu víceúrovňové správy této oblasti; domnívá se, že místní a regionální orgány by neměly být vnímány jakou subjekty, které opatření pouze provádějí, ale měly by se zapojit do celého procesu rozhodování a vyhodnocování;

69.   zdůrazňuje důležitou roli místních a regionálních subjektů v rámci modernizace, zlepšování a racionalizace poskytování zdravotnických služeb a služeb sociální péče s cílem vytvořit modely, které dosahují lepších výsledků pro jednotlivce na pracovním trhu;

70.  vítá stávající iniciativy v oblasti dostupnosti, jako je např. ocenění „Access City Award“ udělované městům, která usilují o lepší dostupnost pro osoby s omezenou schopností pohybu a orientace; vyzývá Komisi, aby přijala ambiciózní Evropský akt přístupnosti, a rozvinula tak trh se souvisejícím zbožím a službami;

71.  podporuje možnost nabízet mladším generacím neformální vzdělání, které jim umožní poskytovat starším lidem běžné pečovatelské služby;

72.   poukazuje na zásadní význam větších investic a vyšších výdajů v oblasti vzdělání, odborné přípravy a dalšího vzdělávání, a to přednostně do celoživotního učení a podpory zdravého životního stylu, aby se vytvořilo pracovní prostředí přátelské ke všem generacím a aby se starším pracovníkům umožnilo vyrovnat se s měnícím se technologickým prostředím; v tomto směru naléhavě vyzývá k zásadnímu zaměření na celoživotní učení v rámci programu „Erasmus pro všechny“, který představuje účinný nástroj na podporu vzdělávání a neustálého profesního vývoje pro občany Unie všech věkových kategorií;

73.   zdůrazňuje potřebu uceleného přístupu ke stárnutí a komplexního vývoje a reforem nejen v oblasti celoživotního učení a pracovního trhu, ale také v přístupu k nim, včetně takových faktorů, jako je doprava, infrastruktura a budovy;

74.   zdůrazňuje, že je třeba vytvořit podpůrné systémy pro osoby pečující o rodinné příslušníky;

75.  podporuje Komisi v jejím přístupu k vytváření prostředí přizpůsobeného věku, které významným způsobem podporuje aktivní a zdravé stárnutí po celý život; poukazuje však na skutečnost, že pouhé vytváření prostředí, které je přizpůsobené starším osobám, nemusí nutně vést ke skutečnému zlepšení v oblastech jako jsou např. mobilita lidí, okolí přizpůsobené pro chodce, zařízení pro sociální integraci v rámci komunit, také přístup ke kvalitním a cenově dostupným službám zdravotnictví a péče a k náležitému a cenově dostupnému bydlení;

76.   vítá cíl ve formě propagace prostředí přátelského k seniorům jakožto zásadní nástroj na podporu starších pracovníků a uchazečů o práci a prosazení inkluzívní společnosti, která nabízí rovné příležitosti všem;

77.   zdůrazňuje význam zajištění zdraví a bezpečnosti při práci jakožto předpokladu pro udržitelný pracovní život a aktivní stárnutí, zejména v případě pracovníků s postižením nebo chronickými problémy; poukazuje na to, že důležitou roli by mohly sehrát IKT a stroje, neboť by naší stárnoucí pracovní síle usnadnily fyzické úkoly; vyzývá Komisi a členské státy, aby ve vhodných případech takové technologie podporovaly; vítá uznání významu prevence v prvním pilíři strategického prováděcího plánu; je přesvědčen, že prevence také sehrává důležitou roli v práci tím, že zlepšuje ochranu zdraví při práci, a v důsledku toho snižuje tlak na zdravotnictví a systémy dlouhodobé péče;

78.   je přesvědčen o tom, že jsou nezbytné komplexní reformy, aby se zabránilo a předešlo vážným nedostatkům v přístupu k trhům práce, které by vedly k dalšímu zpomalení ekonomiky a ohrožení prosperity v Evropě; v tomto ohledu zdůrazňuje, že je třeba rozvinout širokou perspektivu, která zohledňuje takové záležitosti, jako jsou hospodářské politiky, zaměstnanost, sociální zabezpečení, sociální ochrana, rovnost mužů a žen a diskriminace;

79.  vítá stávající iniciativy v oblasti standardizace, jako např. mandáty v rámci konceptu „design pro všechny“, dostupnost IKT a zastavěné prostředí; podotýká, že Komise se zavázala rozvinout podobné iniciativy v oblasti evropských norem týkajících se elektronického zdravotnictví (eHealth) a nezávislého života; vyzývá Komisi a normalizační orgány, aby do těchto iniciativ více zapojovaly uživatele, a mohly tak lépe uspokojit jejich potřeby;

80.   vyzývá Komisi a členské státy, aby zahájily kampaně, které zlepší uvažování veřejnosti o příspěvku a produktivitě starších pracovníků, zejména pracovníků s postižením nebo chronickými problémy;

81.   domnívá se, že senioři potřebují odpovídající příjem, bydlení, přístup k různým zdravotním, sociálním a kulturním službám a silné sociální sítě, aby se zlepšila kvalita jejich života, a také potřebují příležitosti k tomu, aby se mohli dále podílet na pracovním trhu, pokud si to přejí, aniž by byli diskriminováni na základě svého věku;

82.   zdůrazňuje, že je důležité podporovat a usnadňovat práci starších dobrovolníků a mezigenerační dobrovolnickou činnost; domnívá se, že dobrovolnická činnost a iniciativy „senioři pro seniory“ mohou být pro stárnoucí populaci způsobem začlenění a zároveň rozumným příspěvkem k udržitelnosti systémů dlouhodobé péče; proto podporuje vývoj a inovace v této oblasti;

o
o   o

83.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. C 225, 27.7.2012, s. 46.
(2) Úř. věst. C 229, 31.7.2012, s. 13.

Právní upozornění - Ochrana soukromí