Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2012/2257(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A7-0024/2013

Předložené texty :

A7-0024/2013

Rozpravy :

PV 05/02/2013 - 11
CRE 05/02/2013 - 11

Hlasování :

PV 07/02/2013 - 5.3
CRE 07/02/2013 - 5.3
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P7_TA(2013)0053

Přijaté texty
PDF 526kWORD 59k
Čtvrtek, 7. února 2013 - Štrasburk
Evropský semestr pro koordinaci hospodářské politiky: aspekty zaměstnanosti a sociální aspekty roční analýzy růstu za rok 2013
P7_TA(2013)0053A7-0024/2013
Usnesení
 Příloha

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 7. února 2013 o Evropském semestru pro koordinaci hospodářských politik: hledisko zaměstnanosti a sociální hledisko v roční analýze růstu na rok 2013 (2012/2257(INI))

Evropský parlament,

  s ohledem na článek 3 Smlouvy o Evropské Unii (SEU),

  s ohledem na články 9, 151 a 153 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

  s ohledem na články 145, 148, 152 a čl. 153 odst. 5 SFEU,

  s ohledem na článek 28 Listiny základních práv Evropské unie,

  s ohledem na sdělení Komise ze dne 28. listopadu 2012 o roční analýze růstu na rok 2013 (COM(2012)0750) a na návrh společné zprávy o zaměstnanosti, který je k ní připojen,

  s ohledem na sdělení Komise ze dne 23. listopadu 2011 o roční analýze růstu na rok 2012 (COM(2011)0815) a na návrh společné zprávy o zaměstnanosti, který je k ní připojen,

  s ohledem na své usnesení ze dne 26. října 2012 o evropském semestru pro koordinaci hospodářských politik: provádění priorit na rok 2012(1),

  s ohledem na své usnesení ze dne 1. prosince 2011 o evropském semestru pro koordinaci hospodářských politik(2),

  s ohledem na sdělení Komise ze dne 3. března 2010 nazvané „Evropa 2020: Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“ (COM(2010)2020),

  s ohledem na svůj postoj ze dne 8. září 2010 o návrhu rozhodnutí Rady o hlavních zásadách politiky zaměstnanosti členských států: část II integrovaných hlavních směrů strategie Evropa 2020(3),

  s ohledem na rozhodnutí Rady 2010/707/EU ze dne 21. října 2010 o hlavních směrech politik zaměstnanosti členských států(4),

  s ohledem na sdělení Komise ze dne 18. dubna 2012 nazvané „Na cestě k hospodářské obnově vedoucí k intenzivnímu růstu pracovních míst“ (COM(2012)0173),

  s ohledem na otázku k ústnímu zodpovězení O-000120/2012 předloženou Komisi a na své usnesení ze dne 14. června 2012 na téma „Na cestě k hospodářské obnově vedoucí k intenzivnímu růstu pracovních míst“, které s ní souvisí(5),

  s ohledem na sdělení Komise ze dne 23. listopadu 2010 nazvané „Agenda pro nové dovednosti a pracovní místa: evropský příspěvek k plné zaměstnanosti“ (COM(2010)0682)(6),

  s ohledem na své usnesení ze dne 26. října 2011 o Agendě pro nové dovednosti a pracovní místa(7),

  s ohledem na sdělení Komise ze dne 16. prosince 2010 nazvané „Evropská platforma pro boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení: evropský rámec pro sociální a územní soudržnost“ (COM(2010)0758),

  s ohledem na své usnesení ze dne 15. listopadu 2011 o Evropské platformě pro boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení(8),

  s ohledem na doporučení Komise 2008/867/ES ze dne 3 října 2008 o aktivním začleňování osob vyloučených z trhu práce(9),

  s ohledem na sdělení Komise s názvem „Iniciativa “Příležitosti pro mladé„“ (COM(2011)0933),

  s ohledem na otázku k ústnímu zodpovězení B7-0113/2012 předloženou Komisi a na své usnesení ze dne 24. května 2012 o iniciativě „Příležitosti pro mladé“, které s ní souvisí(10),

  s ohledem na sdělení Komise ze dne 15. září 2010 s názvem „Mládež v pohybu: Iniciativa zaměřená na rozvinutí potenciálu mladých lidí, aby mohla Evropa růst rozumným a udržitelným způsobem, ze kterého budou mít prospěch všichni“ (COM(2010)0477),

  s ohledem na své usnesení ze dne 12. května 2011 o iniciativě Mládež v pohybu: rámec pro zlepšení evropských systémů vzdělávání a odborné přípravy(11),

  s ohledem na své usnesení ze dne 6. července 2010 o podpoře přístupu mladých lidí na trh práce, posílení statusu praktikantů, stáží a odborné přípravy(12),

  s ohledem na své usnesení ze dne 7. září 2010 o rozvíjení potenciálu k tvorbě pracovních příležitostí v novém udržitelném hospodářství(13),

  s ohledem na směrnici Rady 2000/78/ES ze dne 27. listopadu 2000, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání(14),

  s ohledem na své usnesení ze dne 20. listopadu 2012 o Agendě pro nové dovednosti a pracovní místa(15),

  s ohledem na Evropský pakt pro rovnost žen a mužů (2011–2020), který přijala Rada dne 7. března 2011,

  s ohledem na směrnici Rady 1999/70/ES ze dne 28. června 1999 o rámcové dohodě o pracovních poměrech na dobu určitou uzavřené mezi organizacemi EKOS, UNICE a CEEP(16),

  s ohledem na směrnici Rady 97/81/ES ze dne 15. prosince 1997 o rámcové dohodě o částečném pracovním úvazku uzavřené mezi organizacemi UNICE, CEEP a EKOS(17),

  s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

  s ohledem na zprávu Výboru pro zaměstnanost a sociální věci a na stanovisko Výboru pro regionální rozvoj (A7-0024/2013),

A.  vzhledem k tomu, že krize má obrovské důsledky v oblasti zaměstnanosti a v sociální oblasti a v současnosti je ještě zhoršuje dopad fiskální konsolidace zavedené některými státy v reakci na krizi státního dluhu a tuhou měnovou politiku v eurozóně, která je v ostrém kontrastu s politikou, již provádějí ostatní hlavní hospodářské regiony, a nemůže dát účinnou odpověď na krizi státního dluhu ani podpořit růst; vzhledem k tomu, že krize má negativní dopady na kvalitu a kvantitu sociálních investic v Evropě; vzhledem k tomu, že eurozóna je v recesi a EU je jediným z hlavních světových regionů, v němž stále roste nezaměstnanost;

B.  vzhledem k tomu, že situace v oblasti zaměstnanosti se v roce 2012 zhoršuje a vyhlídky na rok 2013 jsou nepříznivé; vzhledem k tomu, že segmentace trhu práce nadále roste, že dlouhodobá nezaměstnanost dosahuje znepokojivé míry, že chudoba pracujících je stále velkým problémem, že v mnoha členských státech klesají průměrné příjmy domácností a z ukazatelů je patrný rostoucí trend míry chudoby a sociálního vyloučení  a prohlubování jejich forem, přičemž v mnoha členských státech narůstá chudoba pracujících a sílí sociální polarizace;

C.  vzhledem k tomu, že se od roku 2008 výrazně zvýšila nezaměstnanost a počet nezaměstnaných v EU dosáhl 25 milionů osob, což představuje 10,5 % populace v produktivním věku; vzhledem k tomu, že jen za posledních 12 měsíců počet nezaměstnaných osob vzrostl o 2 miliony; vzhledem k tomu, že v těch zemích, v nichž dochází k silnější fiskální konsolidaci, je pokles zaměstnanosti výraznější;

D.  vzhledem k tomu, že situace na trhu práce je obzvláště kritická pro mladé lidi bez ohledu na úroveň jejich vzdělání, kteří jsou často nuceni přijmout nejisté pracovní smlouvy a neplacené stáže; vzhledem k tomu, že obtížná situace mladých lidí je částečně důsledkem nesouladu získaných dovedností s poptávkou na trhu práce, omezené geografické mobility, předčasného ukončování školní docházky bez kvalifikace, nedostatku příslušných dovedností a pracovních zkušeností, omezených možností odborné přípravy a neúčinných aktivních politik trhu práce;

E.  vzhledem k tomu, že v celé EU je více než pětina mladých lidí nezaměstnaná (22,8 %), přičemž nezaměstnanost mladých lidí v některých členských státech přesahuje 50 %; vzhledem k tomu, že více než 7 milionů Evropanů mladších 25 let nepracuje ani se neúčastní procesu vzdělávání nebo odborné přípravy (NEET); vzhledem k tomu, že tyto hodnoty se nadále zvyšují a hrozí, že vyroste ztracená generace; vzhledem k tomu, že náklady na nečinnost týkající se mladých lidí, kteří nepracují, neúčastní se procesu vzdělávání nebo odborné přípravy (NEETs), se v celé EU odhadují na 153 miliard EUR;

F.  vzhledem k tomu, že po zasedání Evropské rady dne 30. ledna 2012 Komise vyzvala v rámci své iniciativy „Příležitosti pro mladé“ členské státy, aby rozvíjely a zaváděly komplexní iniciativy v oblasti zaměstnanosti, vzdělávání a dovedností mladých lidí a aby v rámci svých národních programů reforem rozvíjely plány týkající se pracovních míst pro mladé lidi; vzhledem k tomu, že tyto iniciativy je ovšem ve většině členských států teprve třeba předložit;

G.  vzhledem k tomu, že osoby blížící se důchodovému věku, dlouhodobě nezaměstnaní, pracovníci pocházející ze zemí mimo EU a pracovníci s nízkou kvalifikací patří rovněž do skupiny osob nejhůře postižených krizí;

H.  vzhledem k tomu, že nezbytné reformy by měly být provedeny tak, aby zaručily udržitelnost penzijních systémů; vzhledem k tomu, že je v této souvislosti možné zvýšit skutečný věk odchodu do důchodu bez zvyšování povinného věku odchodu do důchodu tím, že se sníží počet lidí odcházejících z trhu práce předčasně; vzhledem k tomu, že pro úspěšné zvýšení skutečného věku odchodu do důchodu musí být reformy důchodových systémů doprovázeny politikami, které vytvoří pro starší pracovníky pracovní příležitosti s přístupem k celoživotnímu učení, zavedou politiky daňových zvýhodnění s pobídkami pro delší setrvání v pracovním procesu a podpoří aktivní a zdravé stárnutí;

I.  vzhledem k tomu, že v druhém čtvrtletí roku 2012 dosáhla dlouhodobá nezaměstnanost alarmujících hodnot a podle příslušných údajů bylo po dobu delší než 12 měsíců nezaměstnaných 11,1 milionu osob, což představuje 4,6 % aktivní populace; vzhledem k tomu, že pravděpodobnost, že nezaměstnaní najdou práci, se ve většině členských států zmenšila, a to zvláště v těch, které se podrobily výrazným opatřením v oblasti fiskální konsolidace;

J.  vzhledem k tomu, že zhruba 120 milionům osob v EU-27 hrozí sociální vyloučení, protože čelí zvýšenému riziku chudoby, trpí vážnou materiální deprivací nebo žijí v domácnostech s velmi nízkou účastí na trhu práce;

K.  vzhledem k tomu, že téměř ve všech členských státech klesly výdaje na sociální ochranu, a vzhledem k tomu, že Výbor pro sociální ochranu varuje, že kvůli dopadu opatření fiskální konsolidace roste počet osob ohrožených příjmovou chudobou, dětskou chudobou, vážnou materiální deprivací a sociálním vyloučením;

L.  vzhledem k tomu, že pro hospodářskou obnovu, fiskální konsolidaci a dlouhodobou udržitelnost sociálního státu a veřejných financí je nezbytné dosáhnout růstu a vysoké míry zaměstnanosti;

M.  vzhledem k tomu, že cílené sociální investice by měly představovat hlavní součást reakce členských států na krizi, neboť jsou klíčem k dosažení cílů strategie Evropa 2020 v oblasti zaměstnanosti, v sociální oblasti a v oblasti vzdělávání;

N.  vzhledem k tomu, že Evropská rada ve svém prohlášení ze dne 30. ledna 2012 uvedla, že „obnovení růstu a zvýšení zaměstnanosti bude dosaženo pouze v případě, že budeme uplatňovat soudržný a komplexní přístup, který v sobě bude spojovat inteligentní fiskální konsolidaci neomezující investice do budoucího růstu, zdravé makroekonomické politiky a strategii aktivní politiky zaměstnanosti, jež zachovává sociální soudržnost“;

O.  vzhledem k tomu, že fiskální konsolidace musí pokračovat s ohledem na vysokou úroveň zadlužení a dlouhodobé výzvy v oblasti veřejných financí, ovšem s náležitým ohledem na skutečnost, že musí být střednědobým až dlouhodobým cílem; vzhledem k tomu, že fiskální konsolidace může mít z krátkodobého hlediska negativní vliv na růst a zaměstnanost, zvláště v zemích, které se nacházejí v recesi nebo dosahují nepatrného růstu, a ohrozit tak budoucí růstový potenciál a potenciál v oblasti tvorby pracovních míst; vzhledem k tomu, že fiskální konsolidace proto musí být řízena způsobem podporujícím růst, tak aby nepoškodila růstový potenciál hospodářství ani jeho sociální strukturu;

P.  vzhledem k tomu, že napětí na finančních trzích je stále vysoké a že mezi jednotlivými členskými státy převládá nevyrovnanost v přístupu k financování; vzhledem k tomu, že vysoká pojistná rizika nepřiměřeně zvyšují zátěž státního dluhu, neboť vyžadují silnější fiskální konsolidaci, prohlubují krizi a brání tak růstu a tvorbě pracovních míst;

Q.  vzhledem k tomu, že Evropské unii se nedaří dosáhnout téměř žádného z cílů strategie Evropa 2020 a že pokrok členských států při plnění cílů strategie Evropa 2020 je navzdory naléhavé situaci velmi neuspokojivý; vzhledem k tomu, že závazky stanovené v národních programech reforem na rok 2012 nedostačují k tomu, aby mohla být většina cílů na úrovni EU splněna;

R.  vzhledem k tomu, že do vzdělávání a odborné přípravy, výzkumu a inovací, tedy do oblastí, jež jsou klíčové pro hospodářský růst a tvorbu pracovních míst, v EU dosud plyne menší objem investic než v zemích, které jsou jejími hlavními hospodářskými partnery a konkurenty; vzhledem k tomu, že produktivní investice do těchto oblastí jsou nezbytné pro udržitelné východisko z krize, ale i pro konsolidaci hospodářství EU na cestě ke konkurenceschopnosti a k produktivitě;

S.  vzhledem k tomu, že pro dosažení hlavních cílů strategie Evropa 2020 je zásadní genderový rozměr, neboť ženy představují největší zdroj dosud nevyužité pracovní síly; vzhledem k tomu, že většinu osob, jež v EU žijí v chudobě, představují ženy; vzhledem k tomu, že škrty ve veřejných službách, jako je péče o děti a jiné závislé osoby, budou mít negativní dopad na ženy, a tudíž na jejich schopnost podílet se na trhu práce; vzhledem k tomu, že v celém procesu evropského semestru je proto třeba věnovat zvláštní pozornost začleňování hlediska rovnosti žen a mužů a konkrétním politikám zaměřeným na ženy; vzhledem k tomu, že zákonný věk odchodu do důchodu u žen je nezbytné sladit s důchodovým věkem mužů;

T.  vzhledem k tomu, že v rámci evropského semestru je třeba zajistit větší míru vzájemného působení mezi politikou zaměstnanosti, sociální politikou a hospodářskou politikou, jak je stanoveno v článcích 121 a 148 SFEU;

U.  vzhledem k tomu, že je nezbytné posílit demokratickou kontrolu, odpovědnost a legitimitu všech aktérů zapojených do procesu evropského semestru; vzhledem k tomu, že to není možné bez náležitého zapojení Evropského parlamentu;

V.  vzhledem k tomu, že vnitrostátní parlamenty zastupují práva, jež občané nabyli a přenesli je na ně, a ručí za ně; vzhledem k tomu, že zavedení evropského semestru by mělo být plně v souladu s výsadními pravomocemi vnitrostátních parlamentů;

Klíčová sdělení pro jarní zasedání Evropské rady

1.  naléhavě žádá Evropskou radu, aby zajistila začlenění následujících sdělení do politických pokynů na evropský semestr 2013, a pověřuje svého předsedu, aby tento postoj obhajoval na jarním zasedání Evropské rady ve dnech 14.–15. března 2013; poukazuje zejména na konkrétní doporučení, která má Evropská rada zohlednit ve svých politických pokynech, které tvoří přílohu tohoto usnesení;

2.  vyjadřuje politování nad tím, že priority stanovené během loňského cyklu evropského semestru, zejména priority v oblasti tvorby pracovních míst, kvality pracovních míst, boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení, nepřinesly očekávané výsledky;

3.  poukazuje na to, že hospodářská situace a sociální důsledky krize se během tohoto roku dále zhoršily, a zdůrazňuje tudíž, že je důležité zpřísnit závazek členských států, že se budou řídit politickými pokyny na rok 2013, zejména v oblasti zaměstnanosti a sociální politiky;

I.  Cíle strategie Evropa 2020

4.  vyzývá Evropskou radu, aby zajistila, že roční politické pokyny, které se stanovují na základě roční analýzy růstu, se plně zaměří na dosažení všech cílů strategie Evropa 2020 pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění; vyjadřuje politování nad tím, že žádná zpráva o pokroku z oblasti strategie Evropa 2020 nebyla zahrnuta do roční analýzy růstu na rok 2013; vyzývá Komisi, aby tuto zprávu předložila včas před jarním zasedáním Evropské rady;

5.  vyjadřuje politování nad tím, že pokud jde o dosažení cílů vytyčených ve strategii Evropa 2020, politické pokyny na rok 2012 ani jejich provádění nebyly dostatečně účinné; vyjadřuje politování nad skutečností, že některé členské státy se vzdalují od cílů strategie Evropa 2020;

6.  vyjadřuje politování nad tím, že závazky stanovené v národních programech reforem na rok 2012 nedostačují k tomu, aby mohla být většina cílů na úrovni EU splněna; zdůrazňuje, že je znepokojen tím, že stávající vnitrostátní cíle nestačí k dosažení hlavních cílů strategie Evropa 2020 týkajících se zaměstnanosti, vzdělání a zmírňování chudoby;

7.  vyzývá členské státy, aby v národních programech reforem na rok 2013 přijaly závazky, jež jsou nezbytné k tomu, aby mohly být splněny cíle strategie Evropa 2020;

8.  vyzývá Evropskou radu, aby ve svých politických pokynech zajistila, že na dosažení cílů strategie Evropa 2020 budou určeny finančních prostředky EU v dostatečné výši; naléhavě vyzývá členské státy, aby účelněji vyčleňovaly prostředky na dosažení cílů strategie Evropa 2020;

II.  Tvorba pracovních míst prostřednictvím strukturálních reforem a investic zaměřených na růst

9.  považuje za politováníhodné, že v uplynulém roce většina členských států nedodržela svůj závazek a nepředložila v rámci svých národních programů reforem na rok 2012 národní plány zaměstnanosti; vyzývá členské státy, aby v roce 2013 tento závazek dodržely; zdůrazňuje, že je třeba, aby národní plány zaměstnanosti obsahovaly komplexní opatření pro vytváření pracovních míst a zelené zaměstnanosti, vazbu mezi politikami zaměstnanosti a finančními nástroji, reformy trhů práce, jasný časový harmonogram pro postupné zavádění víceleté reformní agendy v příštích 12 měsících a označení oblastí i regionů, v nichž je nedostatek či přebytek pracovních sil s odbornou kvalifikací;

10.  vyjadřuje politování nad tím, že Komise nestanovila předložení národních plánů zaměstnanosti jako povinný požadavek, a vyzývá Komisi, aby každý rok v rámci cyklu evropského semestru dohlédla na jejich přípravu;

11.  vyzývá členské státy, aby přijaly opatření, jež budou příznivá pro tvorbu pracovních míst, například reformy zdanění práce, jež podpoří zaměstnanost, skutečnou a dobrovolnou samostatnou výdělečnou činnost a zakládání nových podniků, zlepšily rámec pro podnikání, případně malým a středním podnikům usnadnily přístup k financování, přeměnily neformální a nehlášenou práci na řádné zaměstnání, reformovaly trh práce tak, aby byl adaptabilnější, dynamičtější, konkurenceschopnější a inkluzivnější a zároveň byla zajištěna odpovídající bezpečnost zaměstnanců, dále aby zaměstnavatelům a zaměstnancům poskytly dovednosti a nástroje, které jim umožní přizpůsobit se potřebám měnícího se trhu práce, aby modernizovaly systémy stanovování mezd – s aktivní účastí sociálních partnerů v rámci sociálního dialogu a s ohledem na rozmanitost národních modelů průmyslových vztahů, aby bylo dosaženo souladu mezi vývojem mezd a produktivity v mezích mezd umožňujících důstojné životní podmínky a aby k vytváření udržitelných a kvalitních pracovních míst využily vysokého potenciálu pro zaměstnanost v odvětvích, jako je například zelená ekonomika, sociální a zdravotní péče a v odvětví informačních a komunikačních technologií;

III.  Zaměstnanost mladých lidí

12.  vyzývá Evropskou radu, aby v politických pokynech na rok 2013 učinila z nezaměstnanosti mladých lidí prioritu;

13.  vyzývá členské státy, aby přijaly energická opatření pro boj proti nezaměstnanosti mladých lidí včetně cílených opatření aktivní politiky trhu práce a opatření, která budou řešit nesoulad získaných dovedností s poptávkou na trhu práce, a to zejména tím, že zamezí předčasnému ukončování školní docházky nebo učňovského vzdělávání a zajistí, aby vzdělávací systém a systém odborné přípravy mladé lidi účinně vybavily potřebnými dovednostmi, a energická opatření na podporu podnikání, účinnou podporu rozvoje podnikání pro mladé lidi a podporu rámců, které zabezpečí přechod z procesu vzdělávání na trh práce;

14.  rozhodně podporuje návrh Komise týkající se systému záruk pro mladé lidi; žádá, aby byl okamžitě proveden a aby na něj byly poskytnuty dostatečné finanční prostředky; domnívá se, že ESF by měl v systému záruk pro mladé lidi hrát klíčovou úlohu a že mezi finančními prostředky EU a členských států by se mělo usilovat o přiměřenou rovnováhu;

15.  naléhavě vyzývá členské státy, aby vypracovaly komplexní strategie pro mladé lidi, kteří nepracují ani se neúčastní procesu vzdělávání nebo odborné přípravy (NEET); naléhavě je rovněž žádá, aby při vypracovávání těchto strategií projevily finanční solidaritu vůči členským státům s omezenými fiskálními možnostmi;

IV.  Adaptabilnější, dynamičtější a inkluzivnější trhy práce a kvalitnější pracovní místa

16.  vyjadřuje politování nad tím, že roční analýza růstu na rok 2013 se nezabývá kvalitou pracovních míst a že se věnuje velmi nepatrná pozornost otázce zavedení podmínek, jež jsou nutné ke zvýšení účasti na trhu práce, a to zejména v případě žen, pracovníků nad 45 let, zdravotně postižených osob a nejchudších osob;

17.  připomíná, že vnitřní rozdíly mezi členskými státy, zejména v ukazatelích zaměstnanosti a sociálních ukazatelích se prohlubují; poukazuje na to, že členské státy s relativně nesegmentovanými trhy práce, rozvinutými systémy sociálního zabezpečení a schopností dočasně upravit pracovní hodiny či pracovní dobu a dalšími flexibilními pracovními ujednáními (vnitřní flexibilita) a účinné modely kolektivního vyjednávání prokazují větší odolnost vůči sociálním důsledkům krize a jejímu dopadu na zaměstnanost;

18.  vyzývá k tomu, aby byly trhy práce adaptabilnější a dynamičtější, tedy schopné se přizpůsobit narušení hospodářské situace bez nutnosti propouštění pracovníků, a inkluzivnější, tedy příznivé pro vyšší účast na trhu práce, a to zvláště v případě zranitelných a zdravotně postižených osob;

19.  zdůrazňuje, že úsporná opatření by neměla ohrožovat kvalitu pracovních míst ani sociální ochrany a zdravotních a bezpečnostních norem; vybízí členské státy, aby podporovaly identifikaci společností a malých a středních podniků, které se snaží o lepší sociální podmínky, než o pouhé dodržování minimálních zákonných požadavků;

V.  Investice do vzdělávání a odborné přípravy

20.  zdůrazňuje, že vzdělávání a odborná příprava mají klíčovou úlohu pro dosažení cílů strategie Evropa 2020;

21.  zdůrazňuje význam snížení míry předčasného ukončování školní docházky, aby se zmenšil počet těch, kdo nepracují ani se neúčastní procesu vzdělávání nebo odborné přípravy;

22.  vyzývá členské státy, aby při provádění udržitelné, růst podporující a diferencované konsolidace zajistily účinné a dostatečné investice do vzdělávání, odborné přípravy a celoživotního učení, aby se podařilo splnit veškeré závazky dohodnuté ve strategii Evropa 2020;

23.  vyzývá členské státy, aby do opatření v rámci evropského semestru zahrnuly evropské výměnné programy pro vzdělávání, odbornou přípravu, mládež a sporty;

VI.  Zajištění kvality veřejných služeb a boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení

24.  je hluboce znepokojen tím, že od posledního cyklu evropského semestru v roce 2012 mezi všemi věkovými skupinami vzrostla chudoba a nezaměstnanost;

25.  vítá skutečnost, že analýza růstu na rok 2013 se zabývá chudobou, sociálním vyloučením a řešením sociálních důsledků krize; žádá Komisi, aby na tato opatření položila důraz v doporučeních pro jednotlivé země a aby se zabývala zejména chudobou pracujících, chudobou mezi lidmi s omezenými nebo žádnými vazbami na trh práce a chudobou mezi staršími lidmi; žádá Evropskou radu, aby tyto pokyny schválila jako prioritu;

26.  žádá, aby provádění integrovaných strategií aktivního začleňování bylo ústředním prvkem agendy sociální politiky na úrovni EU i na úrovni jednotlivých členských států;

VII.  Úsilí o přiměřenou diferencovanou konsolidaci veřejných financí s příznivými dopady pro růst při současném zajištění hospodářské obnovy a tvorby pracovních míst

27.  uznává, že v zájmu vyvarování se negativního krátkodobého, střednědobého a dlouhodobého vlivu na růst a zaměstnanost je nezbytné provést přiměřenou a diferencovanou fiskální konsolidaci podporující růst a současně přitom zajistit udržitelnost veřejných financí; zdůrazňuje, že dopad programů fiskální konsolidace by měl být hodnocen na základě jejich krátkodobých vlivů na růst, zaměstnanost a sociální začlenění, a to zejména v zemích, které se nacházejí v recesi nebo dosahují nepatrného růstu; vyzývá Komisi a Evropskou radu, aby plně využily flexibilitu v dobách hospodářského poklesu, kterou stanoví nařízení (EU) č. 1175/2011 a (EU) č. 1177/2011;

28.  zdůrazňuje, že Komise by měla více přihlížet ke specifickým místním, regionálním a celostátním trendům a k možným chybám v předpovědích, které jsou podkladem pro roční analýzu růstu;

29.  domnívá se, že fiskální konsolidace by měla být prováděna tak, aby byla přiměřená a podporovala růst, a její tempo v jednotlivých zemích bylo rozdílné podle jejich fiskálních možností a možností širšího evropského hospodářství, aby se předešlo negativním vlivům na růst a zaměstnanost a aby byla současně zajištěna udržitelnost dluhu;

30.  vyzývá Komisi, aby přizpůsobila své modely dopadu multiplikačního účinku fiskálního snižování rozpočtů členských států na růst a vytváření pracovních míst v souladu s nedávnými revizemi MMF;

31.  vyzývá Evropskou radu, aby ve svých politických pokynech zajistila soudržnost mezi různými prioritami, aby nebyl ohrožen udržitelný růst a potenciál v oblasti tvorby pracovních míst, nezvyšovala se chudoba a sociální vyloučení ani se nebránilo všeobecnému přístupu k poskytování kvalitních veřejných služeb; je přesvědčen, že hlavní prioritou musí být zavedení integrovaných reformních opatření a investice, které podpoří růst a tvorbu pracovních míst za současného zajištění udržitelnosti veřejných financí;

32.  vyzývá Evropskou radu, aby v případě, že schválí první prioritu roční analýzy růstu, jíž je „diferencovaná fiskální konsolidace podporující růst“, konkrétně vysvětlila, jak může být zaváděna v plném souladu s cílem zvýšit sociální soudržnost a bojovat proti chudobě, jak je uvedeno ve čtvrté prioritě „řešení nezaměstnanosti a sociálních dopadů krize“;

33.  zdůrazňuje, že je potřebné dosáhnout plné soudržnosti mezi rozpočtovou konsolidací a hospodářskými opatřeními na jedné straně a opatřeními v oblasti sociální politiky a zaměstnanosti a prorůstovými opatřeními na druhé straně;

34.  poukazuje na to, že v době výrazných rozpočtových omezení a snížené kapacity soukromého sektoru v oblasti poskytování úvěrů představují strukturální fondy a Fond soudržnosti díky svému finančnímu rozsahu a sledovaným cílům hlavní páku, kterou mají členské státy k dispozici a jíž mohou stimulovat hospodářství a napomoci dosažení cílů růstu a zaměstnanosti vytyčených ve strategii Evropa 2020; v této souvislosti zdůrazňuje, že politika soudržnosti by vzhledem ke své klíčové roli, kterou hraje v rozvoji vnitrostátních programů v rámci evropského semestru, měla být hlavním předmětem zájmu roční analýzy růstu a měl by se jí věnovat prostor v rámci výroční rozpravy o růstu a pracovních příležitostech v EU;

VIII.  Demokratická legitimita a zapojení občanské společnosti

35.  je znepokojen skutečností, že úloha Evropského parlamentu, vnitrostátních parlamentů, sociálních partnerů a občanské společnosti v evropském semestru zůstává nadále nedostatečná; upozorňuje na to, že politické pokyny v rámci roční analýzy růstu, jež navrhla Komise a mají být schváleny Evropskou radou, vznikly bez spolupráce s Parlamentem a s občanskou společností, a proto postrádají demokratickou legitimitu;

36.  domnívá se, že při zajišťování nezbytné demokratické legitimity hraje Evropský parlament zásadní úlohu; soudí, že v situaci, kdy není k dispozici právní základ pro to, aby v rámci roční analýzy růstu mohl být uplatněn řádný legislativní postup, by Evropská rada v zájmu zajištění demokratické legitimity měla při schvalování politických pokynů zohlednit připomínky Parlamentu;

37.  žádá Komisi, aby po členských státech požadovala záruku maximální transparentnosti při přípravě národních programů reforem a široké zapojení vnitrostátních parlamentů a sociálních partnerů do tohoto procesu;

Další úsilí, které je třeba vyvíjet v oblasti zaměstnanosti a sociálních věcí
Tvorba pracovních míst prostřednictvím strukturálních reforem a investic zaměřených na růst

38.  připomíná, že pro posílení růstu, který povede k intenzivnímu vytváření pracovních míst, jsou třeba takové politiky zaměstnanosti, které nastaví příznivé podmínky pro vytváření pracovních míst, usnadní pozitivní přechody z jednoho pracovního místa na jiné a ze stavu nezaměstnanosti do zaměstnání, zvýší nabídku pracovní síly a přizpůsobí její zeměpisné rozložení i dovednosti potřebám trhu práce;

39.  zdůrazňuje, že jsou zapotřebí reformy trhu práce, které zvýší produktivitu práce a její účelnost, a tím zvýší konkurenceschopnost hospodářství EU a umožní udržitelný růst a tvorbu pracovních míst při přísném dodržování litery a ducha evropského sociálního acquis a jeho zásad; je přesvědčen, že reformy trhu práce by měly být provedeny tak, aby podpořily kvalitu pracovních míst;

40.  navrhuje, aby členské státy, pokud jim to fiskální podmínky dovolí, snížily zdanění práce, a to zejména v případě pracovníků s nízkými platy a nízkou kvalifikací a zranitelných skupin; domnívá se, že velmi účinnou pobídkou pro vytváření pracovních míst je vhodně cílené dočasné snížení příspěvků na sociální zabezpečení nebo systémy subvencování pracovních míst pro nové zaměstnance, zejména osoby s nízkou kvalifikací nebo dlouhodobě nezaměstnané;

41.  poukazuje na to, že demografické změny mají jednoznačný dopad na zajištění sociální infrastruktury, což představuje vážný problém pro všechny generace v celé EU; v této souvislosti zdůrazňuje, že úloze politik soudržnosti by při řešení závažných demografických problémů měla být v analýze Komise věnována větší pozornost;

42.  zdůrazňuje, že je třeba provést nezbytné reformy, které zajistí udržitelnost důchodových systémů; domnívá se, že věk odchodu do důchodu by mohl být posuzován na základě vývoje průměrné délky života, ale připomíná, že skutečný věk odchodu do důchodu je možné zvýšit bez zvyšování povinného věku odchodu do důchodu tím, že se sníží počet lidí, kteří odcházejí do důchodu předčasně; je přesvědčen, že v zájmu úspěšného zvýšení skutečného věku odchodu do důchodu musí být reformy důchodových systémů doprovázeny politikami, které omezí přístup k režimům předčasného odchodu do důchodu a další možnosti předčasného odchodu do důchodu, vytvoří pro starší pracovníky pracovní příležitosti, zaručí přístup k celoživotnímu učení, zavedou politiky daňových zvýhodnění s pobídkami pro delší setrvání v pracovním procesu a podpoří aktivní a zdravé stárnutí;

43.  vyzývá Komisi, aby se společně s členskými státy snažila zajistit, aby programy úsporných opatření neomezovaly opatření pro tvorbu pracovních míst a prorůstové politiky a nesnižovaly sociální ochranu; vyzývá členské státy, aby se přednostně zaměřily na výdaje podporující růst, jako jsou výdaje na vzdělávání, celoživotní učení či výzkum a energetickou účinnost, a současně aby zajistily účinnost těchto výdajů;

44.  souhlasí s názorem Komise, že inovativní finanční nástroje EU mohou posloužit k urychlení cílených investic, k dosažení multiplikačního efektu rozpočtu EU a ke zvýšení růstového potenciálu EU; naléhavě proto vyzývá Komisi, aby členským státům a regionům poskytla podrobné informace, další pomoc a pokyny týkající se širšího využití finančních nástrojů v rámci politiky soudržnosti v roce 2013 a v příštím programovém období (2014–2020); vyzývá členské státy, aby následovaly Komisi a také ve svých vnitrostátních programech reforem jasně uvedly, jakým způsobem mají v úmyslu využít strukturální fondy k tomu, aby za použití finančních nástrojů podpořily priority spočívající ve zvýšení růstu a zaměstnanosti;

45.  vítá skutečnost, že v rámci priorit v roční analýze růstu na rok 2013 Komise věnovala pozornost využití potenciálu tvorby pracovních míst v klíčových odvětvích, jako jsou například inovativní odvětví, služby, zelená ekonomika, zdravotní a sociální péče (bílý sektor) a odvětví informačních a komunikačních technologií; vyzývá Komisi a členské státy, aby podpořily iniciativy, které napomohou rozvoji těchto odvětví s vysokým potenciálem pro zaměstnanost;

46.  připomíná, že plné využití potenciálu tvorby pracovních míst v těchto nových odvětvích bude vyžadovat přizpůsobení se novým požadavkům, zejména ze strany osob s nízkou kvalifikací a starších pracovníků, a nové dovednosti; vyzývá Komisi a členské státy, aby předjímaly potřeby těchto nových odvětví v oblasti dovedností a zaručily nezbytné investice do vzdělávání a odborné přípravy nezbytné k jejich zajištění;

47.  vyjadřuje politování nad tím, že mezi prioritami v roční analýze růstu na rok 2013 nejsou vůbec zmíněna opatření k začleňování hlediska rovnosti žen a mužů; domnívá se, že klíčem k dosažení hlavního cíle strategie Evropa 2020 týkajícího se míry zaměstnanosti je podstatné zvýšení účasti žen na trhu práce; vyzývá Komisi a členské státy, aby přijaly nezbytná opatření na podporu vyšší míry zaměstnanosti žen, jako je například zajištění dostupnosti pečovatelských služeb a péče o děti, přiměřené systémy mateřské, otcovské a rodičovské dovolené, flexibilní pracovní doba a flexibilita, pokud jde o místo vykonávání práce;

48.  vyzývá členské státy, aby zlepšily podmínky pro podnikání, zejména malých a středních podniků, a žádá Komisi a Evropskou radu, aby zintenzívnily úsilí o zlepšení jednotného trhu a posílení digitálního hospodářství a více se zaměřily na inteligentní regulaci s cílem omezit zbytečnou byrokracii; vítá Akt o jednotném trhu II a vyzývá k jeho rychlému provedení v plném rozsahu;

49.  vyzývá Komisi, aby správu jednotného trhu označila za jednu z klíčových priorit, jelikož podstatně přispívá k plnění cílů evropského semestru, zejména k vytváření udržitelného hospodářského růstu a zaměstnanosti; je toho názoru, že doporučení Komise pro jednotlivé země by měla členským státům zároveň nabídnout praktičtější řešení zaměřená na lepší fungování jednotného trhu, aby se zvýšila vstřícnost veřejnosti a politická angažovanost v otázce podpory jeho dokončení;

50.  vítá uznání významu, který má pro malé a střední podniky přístup k financím, neboť tyto podniky jsou základním kamenem zaměstnanosti a tvorby pracovních míst v EU a mají důležitý potenciál, co se týče řešení nezaměstnanosti mládeže a nerovnováhy v zastoupení žen a mužů na trhu práce; naléhavě vyzývá členské státy, aby přístup MSP k financím učinily absolutní prioritou svých vnitrostátních plánů růstu; naléhavě žádá členské státy, aby umožnily snadný přístup k evropským fondům určeným k tomuto účelu;

51.  uznává význam vyšší úvěrové kapacity EIB a doporučuje, aby byla tato kapacita sladěna s prioritami EU zaměřenými na odstranění regionálních nerovností; vyzývá Komisi, aby požádala členské státy, aby část finančních prostředků ze strukturálních fondů použily ke sdílení úvěrového rizika EIB a aby poskytly úvěrové záruky pro malé a střední podniky a mikropodniky, a posílily tak hospodářskou aktivitu ve všech odvětvích a regionech, zajistily další pracovní příležitosti a překonaly problém nedostatečné dostupnosti úvěrů, která v současné době tíží malé a střední podniky;

52.  vyzývá členské státy, aby stimulovaly a podporovaly podnikání včetně sociálního podnikání a zakládání nových podniků, a to zejména prostřednictvím programů pro rozvoj podnikání a přístupu k financování;

53.  vyzývá Komisi k zajištění silné podpory sociálního podnikání v rámci víceletého rámce 2014–2020, neboť tato oblast má zjevný vysoký potenciál tvorby nových pracovních míst a inovačního růstu;

54.  naléhavě žádá Komisi, aby plně mobilizovala nástroje EU a finanční podporu pro dosažení cílů strategie Evropa 2020; vyzývá členské státy, aby plně využívaly strukturálních fondů k posílení zaměstnatelnosti lidí a účinnému boji proti strukturální a dlouhodobé nezaměstnanosti a nezaměstnanosti mladých lidí;

55.  upozorňuje na skutečnost, že politika soudržnosti jakožto hlavní investiční nástroj EU, který plní ve strategii Evropa 2020 důležitou funkci a cíleně se zaměřuje na investiční potřeby na místní, regionální a celostátní úrovni, přispívá nejen ke snižování rozdílů mezi regiony, ale také k hospodářské obnově členských států, k úspěšnému dosažení udržitelného růstu a k vytváření pracovních míst v členských státech a celé Unii; podotýká, že z těchto důvodů je politika soudržnosti jedním z nejlepších dostupných nástrojů k tomu, aby byla obnova doprovázena intenzivním růstem pracovních míst, jak předpokládá Komise v roční analýze růstu na rok 2013; v tomto ohledu se domnívá, že jakékoli škrty v rozpočtu na politiku soudržnosti by měly na cíle strategie EU 2020 výrazně negativní dopady, a trvá na tom, aby v novém programovém období byly na politiku soudržnosti přiděleny přiměřené zdroje alespoň v tom objemu, který byl schválen pro současné programové období let 2007 až 2013, a aby se vztahovaly na všechny regiony EU;

56.  vítá skutečnost, že Komise v rámci roční analýzy růstu na rok 2013 uznala, že pro zajištění rychlejšího rozdělování dosud nepřidělených prostředků ze strukturálních fondů je zapotřebí dalšího posílení administrativní kapacity; poukazuje na to, že toto úsilí by se mělo zaměřit na orgány na vnitrostátní, regionální a místní úrovni; zdůrazňuje, že rychlejší rozdělování nepřidělených prostředků ze strukturálních fondů může napomoci k dosažení větší likvidity na trhu;

57.  vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistili, že regionální politika bude nadále hrát důležitou roli při rozvoji vnitrostátních programů v rámci evropského semestru a že bude ve středně- až dlouhodobém horizontu představovat klíčový nástroj pro dosažení stanovených cílů v oblasti sociálních politik a zaměstnanosti;

58.  považuje za zásadní, aby politika soudržnosti svou schopností přizpůsobit se specifickým podmínkám a potřebám na místní, regionální a vnitrostátní úrovni přispívala ke snižování vnitřních nerovností v oblasti hospodářské soutěže a strukturální nerovnováhy; v tomto kontextu vítá iniciativu Komise, která v rámci možností usiluje o přerozdělení dosud nevyužitých prostředků ze strukturálních fondů ve prospěch účinného využívání energetických zdrojů, zaměstnanosti mladých a ve prospěch malých a středních podniků, jelikož při plnění cílů strategie EU 2020 budou hrát významnou roli; žádá, aby byl o provádění této iniciativy na vnitrostátní úrovni i nadále náležitě informován;

Zaměstnanost mladých lidí

59.  vyzývá členské státy, aby přijaly opatření, která usnadní přechod mladých lidí z procesu vzdělávání a odborné přípravy na trh práce; poukazuje v této souvislosti na úspěch „duálního odborného vzdělávání“ zavedeného v některých členských státech, jež vedlo k nejvyšší míře zaměstnanosti mladých lidí v Evropské unii;

60.  domnívá se, že je důležité pomoci mladým lidem získat dovednosti účinnějším způsobem, což vyžaduje větší spolupráci a komunikaci mezi společnostmi, vládami a poskytovateli vzdělání;

61.  vítá oznámení Komise, že předloží balíček opatření  týkající se zaměstnanosti mladých lidí; vyzývá členské státy, aby v úzké spolupráci se sociálními partnery podpořily a vytvořily záruku pro mladé lidi, jejímž cílem je nabídnout každému mladému člověku v EU pracovní či učňovské místo, další odbornou přípravu nebo kombinaci práce a vzdělávání, a to nejpozději do čtyř měsíců od počátku nezaměstnanosti; domnívá se, že financování ze strany Unie a zejména pak z ESF by mělo hrát v systému záruk pro mladé lidi klíčovou úlohu; vyzývá Komisi, aby v zájmu rozvoje systémů záruk pro mladé lidi poskytla členským státům a regionům technickou pomoc na jejich provádění a pro účinné využití prostředků ESF; zdůrazňuje, že vnitrostátní odvětvoví partneři by měli hrát klíčovou úlohu v provádění systémů záruky pro mladé lidi v úzké spolupráci s místními a regionálními orgány;

62.  uvádí, že systémy záruky pro mladé lidi by měly být doplněny kvalitním rámcem, aby zajistily, že kvalita těchto nabízených systémů a této odborné přípravy, učňovského vzdělávání a zaměstnání bude zahrnovat odpovídající pracovní podmínky a zdravotní a bezpečnostní normy; domnívá se, že v tomto rámci by všichni mladí lidé měli dostat personalizované hodnocení svých potřeb a mít k dispozici přizpůsobené a personalizované služby;

63.  vítá návrh Komise vybudovat prostřednictvím Výboru pro zaměstnanost mnohostranný dohled nad prováděním programů záruky pro mladé lidi a žádá, aby byl přidružen i Evropský parlament;

64.  vítá iniciativu Komise předložit návrh doporučení Rady o systémech záruk pro mladé lidi; vyzývá členské státy a regiony, aby podporovaly podnikání a samostatnou výdělečnou činnost mladých lidí a aby zavedly programy podpory rozvoje podnikání zacílené konkrétně na mladé lidi;

65.  zdůrazňuje, že v lednu 2012 Evropská rada navrhla pilotní akci, která by pomohla osmi členským státům s nejvyšší mírou nezaměstnanosti mladých lidí přerozdělit některé příspěvky z jejich strukturálních fondů EU na řešení nezaměstnanosti mladých lidí; vyjadřuje politování nad tím, že v květnu 2012 Komise podstatně snížila odhady týkající se fondů, u nichž může dojít k přerozdělení, z 82 miliard EUR na 29,8 milionů EUR, čímž zmenšila rozsah pilotních akcí; lituje toho, že jen malá část těchto fondů byla doposud přesměrována na pomoc mladým lidem při hledání práce;

66.  vítá návrh, aby se v programovém období 2014–2020 více využily prostředky Evropského sociálního fondu na opatření v oblasti zaměstnanosti mladých lidí; žádá, aby využití prostředků ESF na opatření pro mladé lidi bylo zaměřeno zvláště na učňovské vzdělávání / odbornou přípravu a na podnikání; vítá přesun nevyužitých prostředků strukturálních fondů z finančního období EU 2007–2013 na řešení vysoké míry nezaměstnanosti mladých lidí a podporu malých a středních podniků;

Investice do vzdělávání a odborné přípravy

67.  zdůrazňuje, že je důležité zlepšit sledování dovedností v konkrétních odvětvích nebo regionech a řešit co nejrychleji nesoulad získaných dovedností s poptávkou na trhu práce; vyzývá Komisi a členské státy, aby spolupracovaly na vypracování přehledu dovedností EU, a vytvořily tak komplexní přehled o potřebách EU v oblasti dovedností;

68.  vyzývá EU a členské státy, aby podporovaly spolupráci a součinnost mezi odvětvím vzdělávání a odborné přípravy a podniky, jež umožní předvídat potřeby v oblasti dovedností a přizpůsobit systém vzdělávání a odborné přípravy potřebám trhu práce, a zajistit tak pracovní sílu s potřebnými dovednostmi odpovídajícími proměnlivému pracovnímu prostředí a individuálním potřebám stárnoucí pracovní síly a usnadnit přechod z procesu vzdělávání a odborné přípravy do zaměstnání;

69.  vyzývá členské státy, aby prioritně zajistily investice do vzdělávání, odborné přípravy, podpory podnikatelských dovedností a celoživotního učení pro všechny věkové skupiny, a to nejen prostřednictvím formálního vzdělávání, ale také prostřednictvím rozvoje neformálního a informálního učení; varuje před sociálními a hospodářskými důsledky škrtů v rozpočtech na vzdělávání a odbornou přípravu, jež ztěžují překonání krize a snižují konkurenceschopnost ekonomik členských států;

70.  poukazuje na to, že důležitou úlohu v oblasti zvýšení zaměstnatelnosti může hrát využití nových příležitostí k učení a co nejlepší využití znalostí, dovedností a schopností nabytých jinak než prostřednictvím formálního vzdělávání; zdůrazňuje význam uznávání platnosti neformálního a informálního učení; vítá návrh doporučení Rady předložený Komisí, který vybízí členské státy, aby do roku 2015 zavedly systémy uznávání neformálního a informálního učení spojené s evropským rámcem kvalifikací, jež by mimo jiné zahrnovaly možnost získat na základě neformálního nebo informálního učení plnou nebo částečnou kvalifikaci;

71.  vybízí k efektivnímu zavádění vnitrostátních rámců kvalifikací jako nástroje podporujícího rozvoj celoživotního učení; opakuje svoji výzvu Komisi, aby realizovala myšlenku Evropského znalostního pasu, jenž zajistí transparentnost a podpoří přeshraniční mobilitu pracovníků;

72.  zdůrazňuje, že je zapotřebí zvýšit kvalitu, odbornou způsobilost a postavení učitelů, neboť to je nezbytnou podmínkou pro vytvoření vysoce výkonného evropského systému vzdělávání a odborné přípravy; žádá Komisi a členské státy, aby na tento účel vynaložily nezbytné úsilí a zdroje;

Adaptabilnější, dynamičtější a inkluzivnější trhy práce a kvalitnější pracovní místa

73.  je přesvědčen, že reformy trhu práce by se měly zaměřit na zvýšení produktivity a konkurenceschopnosti při zachování kvality pracovních míst; vyzývá Evropskou radu, aby v politických pokynech na rok 2013 věnovala pozornost kvalitě pracovních míst, zejména pokud jde o to, zda pracovníci mají zajištěn přístup k základnímu souboru pracovních práv, jež jsou zakotvena ve Smlouvách, aniž jsou tím dotčeny právní předpisy členských států;

74.  je přesvědčen, že strukturální reformy trhu práce by měly zavést vnitřní flexibilitu, aby se i v časech narušení hospodářství udržela zaměstnanost a zajistila kvalita pracovních míst, bezpečný přechod mezi zaměstnáními, systémy dávek v nezaměstnanosti založené na aktivačních požadavcích a vázané na reintegrační politiky, které zachovají pobídky k práci a zároveň zajistí dostatečný příjem, a smluvní ujednání s cílem bojovat proti segmentaci trhu práce, předvídat a předjímat hospodářské restrukturalizace a zajistit přístup k celoživotnímu učení;

75.  vyzývá členské státy, aby bojovaly proti existenci a rozšiřování nejistých pracovních podmínek a falešné samostatné výdělečné činnosti a aby zajistily, že osoby s dočasnými pracovními smlouvami nebo pracující na zkrácený úvazek či osoby samostatně výdělečně činné požívají odpovídající sociální ochrany a mají přístup k odborné přípravě;

76.  vyzývá členské státy, aby podle potřeby a s cílem prosazovat stabilní zaměstnanecké vztahy zkvalitnily právní předpisy v oblasti zaměstnanosti a podpořily a vytvořily podmínky pro nabízení flexibilnějších pracovních dohod společně s příslušnou úrovní sociálního zabezpečení zvláště pro starší a mladé pracovníky a prostřednictvím systému podpory mobility podpořily dobrovolnou mobilitu pracovníků;

77.  vyzývá Komisi a členské státy, aby se zabývaly nízkou účastí znevýhodněných skupin na trhu práce, a to včetně příslušníků menšin (např. Romů) a zdravotně postižených osob, a vždy braly zřetel na mzdy zajišťující důstojný život;

78.  vyzývá členské státy, aby v úzké spolupráci se sociálními partnery zvýšily rozsah a účinnost aktivních politik trhu práce, jež se budou vzájemně podporovat aktivačními pobídkami, jako jsou programy zaměřené na usnadnění přechodu od sociálních dávek zpět na trh práce, a vhodnými systémy sociálních dávek s cílem udržet zaměstnatelnost lidí, podporovat je v jejich návratu do pracovního procesu a zajistit jim důstojné životní podmínky;

79.  vyzývá členské státy, aby předjímaly restrukturalizační procesy s cílem zachránit pracovní místa, podpořit vnitřní i vnější mobilitu a minimalizovat jejich možné negativní dopady; vyzývá členské státy, aby za náležitého dodržení zásady subsidiarity účinně uplatňovaly vnitrostátní právní předpisy a platné směrnice EU, například směrnici o hromadném propouštění, směrnici o převodech podniků a rámcovou směrnici o informování zaměstnanců a projednávání se zaměstnanci; domnívá se, že finanční prostředky EU by měly hrát důležitou úlohu při předcházení možným negativním důsledkům restrukturalizačních procesů nebo jejich minimalizaci či zmírňování;

80.  žádá Komisi a členské státy, aby zajistily účinné prosazování směrnice 2000/78/ES, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání;

81.  vyzývá Komisi a členské státy, aby podnikly kroky ke zvýšení mobility uvnitř trhu práce i mezi trhy práce jednotlivých členských států s cílem prohloubit integraci evropského trhu práce a aby odstranily právní a administrativní překážky volného pohybu pracovníků v EU, jako jsou přechodná omezení trhu práce pro pracovníky z Rumunska a Bulharska, a aby zkvalitnily práva na sociální zabezpečení a pracovní podmínky pracovníků při využití jejich práva na volný pohyb; vyzývá členské státy, aby více využívaly síť EURES, a tak zlepšily zprostředkování pracovních míst přeshraničním žadatelům o pracovní místa;

82.  upozorňuje na nárůst chudoby a nezaměstnanosti u všech věkových skupin; vyzývá proto Komisi a členské státy, aby proto přijaly nové závazky s cílem řešit tuto situaci, zejména chudobu pracujících, chudobu mezi lidmi s omezenými nebo žádnými vazbami na trh práce, včetně dlouhodobě nezaměstnaných starších pracovníků, a chudobu mezi staršími lidmi;

83.  vyzývá členské státy, aby zajistily, že nepříznivé dopady fiskální konsolidace na rovnost žen a mužů, zaměstnanost a chudobu žen budou odvráceny díky zaujetí přístupu zohledňování problematiky rovnosti žen a mužů ve státních rozpočtech, řešení důraznějších doporučení pro členské státy zohledňujících aspekt rovnosti žen a mužů a rozčlenění hlavních cílů strategie Evropa 2020 a odpovídajících vnitrostátních cílů podle pohlaví;

Zajištění kvality veřejných služeb a boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení

84.  vyzývá členské státy, aby zvýšily přiměřenost a účinnost systémů sociální ochrany a zajistily, že budou dále fungovat jako záchranná síť proti chudobě a sociálnímu vyloučení; zároveň upozorňuje, že evropský sociální model vyžaduje modernizaci, pokud jde o aktivaci sociálních států, které investují do lidí a poskytují nástroje a pobídky s cílem vytvářet udržitelná pracovní místa a růst a předcházet narušení sociální oblasti;

85.  vyzývá členské státy, aby uskutečňovaly strategie aktivního začleňování a zavedly přiměřené a cenově dostupné vysoce kvalitní služby a individuálně zaměřené přístupy ke kvalitnímu zaměstnání s cílem zabránit marginalizaci skupin s nízkými příjmy a zranitelných skupin;

86.  vyzývá členské státy, aby ve svých národních programech reforem přesně uvedly, jak budou prostředky z fondů EU využity k podpoře splnění národních cílů v oblasti boje proti chudobě a dalších cílů v oblasti sociálních věcí, zaměstnanosti a vzdělávání, jimiž by se mělo zajistit dosažení cílů strategie Evropa 2020;

87.  vyzývá EU a členské státy, aby zajistily, že všechny reformy týkající se zdravotnických systémů se zaměří na zlepšování kvality, zajištění přiměřenosti, dostupnosti a všeobecného přístupu k péči a zajištění jejich udržitelnosti;

88.  je přesvědčen, že cílené dotace na nábor nových pracovníků ze znevýhodněných skupin jsou účinným způsobem, jak zvýšit míru jejich účasti na trhu práce;

89.  vyzývá členské státy a Komisi, aby zajistily slučitelnost fiskální konsolidace se sociálním rozměrem a rozměrem zaměstnanosti ve strategii Evropa 2020;

90.  je znepokojen sociálním dopadem krize na chudobu mezi ženami; vyzývá Komisi, aby posoudila dopady fiskální konsolidace na rovnost mezi ženami a muži a zaměstnanost žen;

91.  žádá členské státy, aby vypracovaly opatření ke snížení chudoby pracujících, například opatření na podporu dostatečné míry účasti domácností na trhu práce a na usnadnění přechodu k lepším zaměstnáním pro osoby s nízkými příjmy nebo s nejistými pracovními místy; vyzývá členské státy, aby bojovaly proti chudobě pracujících tím, že budou uplatňovat politiky trhu práce, jejichž cílem je zajištění mezd zabezpečujících důstojný život pro ty, kdo pracují;

92.  vyzývá Komisi, aby příslušným výborům Parlamentu každý rok na začátku listopadu předložila roční analýzu růstu za každý rok počínaje 4.–5. listopadem 2013, aby měl Parlament dostatek času představit svá stanoviska v rámci následných evropských semestrů;

Další úsilí potřebné ke zlepšení správy a posílení závazku a demokratické legitimity

93.  vyzývá Evropskou radu a členské státy, aby zajistily, že se do provádění a sledování politických pokynů v rámci strategie Evropa 2020 a procesu správy ekonomických záležitostí úzce zapojí vnitrostátní a regionální parlamenty, sociální partneři, veřejnoprávní orgány a občanská společnost, a zaručily tak jejich spoluúčast;

94.  vyzývá Evropskou radu a Komisi, aby začlenily sledování a hodnocení zaměstnanosti, sociálních a vzdělávacích cílů strategie Evropa 2020 do evropského semestru 2013 efektivněji;

95.  opakovaně vyzývá ke zvýšení demokratické legitimity v rámci evropského semestru; vyzývá Evropskou radu, aby při přijímání politických pokynů na rok 2013 zohlednila připomínky a návrhy Evropského parlamentu;

96.  žádá, aby byl Parlament náležitě zapojen do procesu evropského semestru, a mohl tak zastupovat zájmy občanů a posílit legitimitu sociálních politik, které mají provádět členské státy;

97.  přeje si, aby se posílila úloha vnitrostátních parlamentů, pokud jde o jejich zapojení do procesu vytváření hospodářské a sociální politiky v rámci evropského semestru, a tak se zvýšila legitimita přijatých rozhodnutí;

98.  vyzývá k zapojení sociálních partnerů a občanské společnosti s cílem zvýšit přiměřenost a efektivitu sociálních politik;

o
o   o

99.  pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předal Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.

(1) Přijaté texty P7_TA(2012)0408.
(2) Přijaté texty P7_TA(2011)0542.
(3) Úř. věst. C 308 E, 20.10.2011, s. 116.
(4) Úř. věst. L 308, 24.11.2010, s. 46.
(5) Přijaté texty P7_TA(2012)0260.
(6) Viz opravené znění ze dne 26. listopadu 2010.
(7) Přijaté texty P7_TA(2011)0466.
(8) Přijaté texty P7_TA(2011)0495.
(9) Úř. věst. L 307, 18.11.2008, s. 11.
(10) Přijaté texty P7_TA(2012)0224.
(11) Přijaté texty P7_TA(2011)0230.
(12) Úř. věst. C 351 E, 2.12.2011, s. 29.
(13) Úř. věst. C 308 E, 20.10.2011, s. 6.
(14) Úř. věst. L 303, 2.12.2000, s. 16.
(15) Přijaté texty P7_TA(2012)0419.
(16) Úř. věst. L 175, 10.7.1999, s. 43.
(17) Úř. věst. L 14, 20.1.1998, s. 9.


PŘÍLOHA

ZVLÁŠTNÍ DOPORUČENÍ, JEŽ MÁ EVROPSKÁ RADA PŘIJMOUT V RÁMCI SVÝCH POLITICKÝCH POKYNŮ

Cíle strategie Evropa 2020

Doporučení 1: Plnění cílů strategie Evropa 2020

Evropský parlament se domnívá, že roční politické pokyny přijaté Evropskou radou na základě roční analýzy růstu by měly mít za cíl následující:

Splnit všechny cíle strategie Evropa 2020 – strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění.

Závazky stanovené v národních programech reforem na rok 2013 musí být dostatečné, aby umožnily splnit cíle strategie Evropa 2020.

Členské stát by měly účinněji využít vnitrostátní rozpočty k dosažení cílů strategie Evropa 2020.

Zajistit, aby na dosažení cílů strategie Evropa 2020 byla vyčleněna dostatečná část prostředků EU.

Tvorba pracovních míst prostřednictvím strukturálních reforem a investic zaměřených na růst

Doporučení 2.1 k národním plánům zaměstnanosti

Evropský parlament se domnívá, že roční politické pokyny přijaté Evropskou radou na základě roční analýzy růstu by měly mít za cíl následující:

Členské státy by jako součást svých národních plánů reforem na rok 2013 měly předložit národní plány zaměstnanosti.

Národní plány zaměstnanosti musí obsahovat:

   komplexní opatření na podporu tvorby pracovních míst a zelené zaměstnanosti, zejména v odvětvích, kde existuje vysoký potenciál pro tvorbu pracovních míst,
   vazbu mezi politikami zaměstnanosti a finančními nástroji,
   v případě potřeby reformy trhů práce,
   aktivní politiky trhu práce zaměřené na nezaměstnané mladé lidi, na dlouhodobě nezaměstnané, na nezaměstnané seniory a další zranitelné skupiny,
   jasný časový harmonogram pro postupné zavádění víceleté reformní agendy v příštích 12 měsících a označení oblastí i regionů, v nichž je nedostatek či přebytek pracovních sil s odbornou kvalifikací.

Doporučení 2.2 k reformám zdanění práce

Evropský parlament se domnívá, že roční politické pokyny přijaté Evropskou radou na základě roční analýzy růstu by měly mít za cíl následující:

Členské státy by měly přijmout reformy zdanění práce, které budou stimulovat zaměstnanost.

Členské státy by měly zvážit snížení zdanění práce, zvláště prostřednictvím vhodně zacíleného dočasného snížení příspěvků na sociální zabezpečení nebo zavedením systémů subvencování pracovních míst pro nové zaměstnance, zejména pro osoby s nízkými mzdami nebo s nízkou kvalifikací, pro dlouhodobě nezaměstnané a pro další zranitelné skupiny, přičemž by měly zajistit dlouhodobou udržitelnost veřejných důchodových systémů.

Doporučení 2.3: k boji proti nehlášené práci

Evropský parlament se domnívá, že roční politické pokyny přijaté Evropskou radou na základě roční analýzy růstu by měly mít za cíl následující:

Přeměnit nehlášenou práci v řádné zaměstnání, mimo jiné i zvýšením kapacity inspekcí práce.

Doporučení 2.4: k systémům stanovování mezd

Evropský parlament se domnívá, že roční politické pokyny přijaté Evropskou radou na základě roční analýzy růstu by měly mít za cíl následující:

Modernizovat systémy stanovování mezd – v rámci sociálního dialogu s aktivním zapojením sociálních partnerů a při respektování rozmanitosti národních modelů průmyslových vztahů – za účelem dosažení souladu mezi vývojem mezd a produktivitou v mezích mezd umožňujících důstojné životní podmínky.

Doporučení 2.5: k reformám, jež zajistí udržitelnost důchodových systémů

Evropský parlament se domnívá, že roční politické pokyny přijaté Evropskou radou na základě roční analýzy růstu by měly mít za cíl následující:

Zavést nezbytné reformy k zajištění udržitelnosti důchodových systémů spočívající:

  v tom, že věk odchodu do důchodu by mohl být posuzován ve vztahu k vývoji průměrné délky života,

  ve zvýšení skutečného věku odchodu do důchodu zlepšením pracovních podmínek, snížením četnosti předčasných odchodů z trhu práce (například zavedením politik daňového zvýhodnění s pobídkami pro delší setrvání v pracovním procesu) a umožněním, aby pracovníci pružně přecházeli z práce do důchodu,

  v tom, že politiky rozšiřující pracovní příležitosti pro starší pracovníky, přístup k celoživotnímu učení a aktivní a zdravé stárnutí musí být hlavní součástí reforem prováděných v důchodových systémech, aby u starších pracovníků nedocházelo k delším obdobím nezaměstnanosti.

Doporučení 2.6 k investicím zacíleným na růst

Evropský parlament se domnívá, že roční politické pokyny přijaté Evropskou radou na základě roční analýzy růstu by měly mít za cíl následující:

Programy úsporných opatření by neměly brzdit opatření pro tvorbu pracovních míst, prorůstové politiky ani ohrozit sociální ochranu.

Členské státy by měly upřednostnit investice podporující růst do vzdělávání, celoživotního učení a inovací a energetické účinnosti.

Doporučení 2.7: k využití potenciálu tvorby pracovních míst v klíčových odvětvích, jako jsou zelená ekonomika, zdravotní a sociální péče a informační a komunikační technologie

Evropský parlament se domnívá, že roční politické pokyny přijaté Evropskou radou na základě roční analýzy růstu by měly mít za cíl následující:

Komise a členské státy by měly podpořit iniciativy a investice, které napomohou rozvoji odvětví s vysokým potenciálem pro zaměstnanost, jako jsou inovační průmysl, zelená ekonomika, služby, zdravotní a sociální péče a informační a komunikační technologie.

Vyzývá Komisi a členské státy, aby předjímaly potřeby těchto nových odvětví v oblasti dovedností a investice do vzdělávání a odborné přípravy nezbytné k jejich zajištění, které napomohou přizpůsobení pracovníků těmto potřebám, a to zejména v případě osob s nízkou kvalifikací a starších pracovníků.

Doporučení 2.8: ke strukturálním reformám na podporu tvorby pracovních míst pro ženy

Evropský parlament se domnívá, že roční politické pokyny přijaté Evropskou radou na základě roční analýzy růstu by měly mít za cíl následující:

V politických pokynech, které přijme Evropská rada, uplatnit začleňování hlediska rovnosti žen a mužů.

Přijmout nezbytná opatření na podporu vyšší míry zaměstnanosti žen, jako je například zajištění dostupnosti pečovatelských služeb a péče o děti, přiměřené systémy mateřské, otcovské a rodičovské dovolené, flexibilní pracovní doba a flexibilita, pokud jde o místo vykonávání práce.

Doporučení 2.9: k dokončení jednotného trhu

Evropský parlament se domnívá, že roční politické pokyny přijaté Evropskou radou na základě roční analýzy růstu by měly mít za cíl následující:

Komise a Evropská rada by měly intenzivněji usilovat o zlepšení jednotného trhu a posílení digitálního hospodářství a více se zaměřit na inteligentní regulaci s cílem omezit zbytečnou byrokracii. Akt o jednotném trhu II je třeba provést bez jakýchkoliv odkladů.

Doporučení Komise pro jednotlivé země by měla členským státům zároveň nabídnout praktičtější řešení zaměřená na lepší fungování jednotného trhu, aby se zvýšila vstřícnost veřejnosti a politická angažovanost v otázce podpory jeho dokončení.

Doporučení 2.10 ke zlepšení podnikatelského prostředí, zejména pro malé a střední podniky

Evropský parlament se domnívá, že roční politické pokyny přijaté Evropskou radou na základě roční analýzy růstu by měly mít za cíl následující:

Členské státy by měly učinit nezbytné legislativní a administrativní kroky ke zlepšení rámce pro podnikání, zejména malých a středních podniků.

Komise a členské státy by měly jako absolutní prioritu svého politického programu přijmout zajištění přístupu k financování pro malé a střední podniky.

Členské státy by měly stimulovat a podporovat podnikání včetně sociálního podnikání a zakládání nových podniků, a to zejména prostřednictvím programů pro rozvoj podnikání a přístupu k financování.

Doporučení 2.11 k plné mobilizaci finančních prostředků EU

Evropský parlament se domnívá, že roční politické pokyny přijaté Evropskou radou na základě roční analýzy růstu by měly mít za cíl následující:

Členské státy by měly plně využívat strukturální fondy k posílení zaměstnatelnosti, k účinnému boji proti nezaměstnanosti mladých lidí a strukturální a dlouhodobé nezaměstnanosti a k dosažení cílů strategie Evropa 2020.

Evropský parlament vyzývá Komisi, aby prozkoumala způsoby, jak zvýšit míru spolufinancování ze strukturálních fondů v případě členských států s nejvyšší mírou nezaměstnanosti s cílem pomoci jim v rámci manévrovacího prostoru vnitrostátních politik tento nedostatek kompenzovat a financovat aktivní politiky trhu práce; vyzývá Evropskou komisi, aby zvážila, zda je možné pro tento účel vyhledat dodatečné prostředky z jiných zdrojů financování.

Vyzývá k tomu, aby bylo na ESF v rámci programového období 2014 – 2020 vyčleněno alespoň 25 % z Fondu soudržnosti.

Zaměstnanost mladých lidí

Doporučení 3.1: týkající se zaměstnanosti mladých lidí jako priority

Evropský parlament se domnívá, že roční politické pokyny přijaté Evropskou radou na základě roční analýzy růstu by měly mít za cíl následující:

Evropská rada by v politických pokynech na rok 2013 měla učinit z nezaměstnanosti mladých lidí prioritu. Členské státy musí v rámci národních plánů zaměstnanosti předložit plány zaměstnanosti mladých lidí a Evropská komise musí v rámci těchto plánů sledovat politické cíle.

Opatření pro boj proti nezaměstnanosti mladých lidí by měla zahrnovat:

   cílená opatření aktivní politiky trhu práce;

  Členské státy a regiony by v úzké spolupráci se sociálními partnery měly zavést systémy záruky pro mladé lidi, jejímž cílem je nabídnout každému člověku v EU, kterému je méně než 25 let, kvalitní zaměstnání, trvalé vzdělávání, učňovské místo či stáž, a to nejpozději do čtyř měsíců od počátku nezaměstnanosti nebo od ukončení formálního vzdělávání. Financování ze strany Unie a zejména pak z ESF by mělo ve  financování těchto systémů hrát klíčovou úlohu;

   opatření, která budou řešit nesoulad získaných dovedností s poptávkou na trhu práce, a to zejména tím, že zamezí předčasnému ukončování školní docházky nebo učňovského vzdělávání a zajistí, aby vzdělávací systém a systém odborné přípravy mladé lidi účinně vybavily potřebnými dovednostmi;
   rámce, které zabezpečí přechod z procesu vzdělávání a odborné přípravy na trh práce;
   podporu podnikání a samostatné výdělečné činnosti a zavedení programů podpory rozvoje podnikání zacílené konkrétně na mladé lidi.

Doporučení 3.2: týkající se mladých lidí, kteří nepracují ani se neúčastní procesu vzdělávání nebo odborné přípravy (NEET)

Evropský parlament se domnívá, že roční politické pokyny přijaté Evropskou radou na základě roční analýzy růstu by měly mít za cíl následující:

Členské státy s podporou orgánů EU by měly vypracovat komplexní strategie pro mladé lidi, kteří nepracují ani se neúčastní procesu vzdělávání nebo odborné přípravy (NEET).

Členské státy a regiony by v úzké spolupráci se sociálními partnery měly podpořit a vytvořit záruku pro mladé lidi, jejímž cílem je nabídnout každému člověku v EU, kterému je méně než 25 let, pracovní či učňovské místo, další odbornou přípravu nebo kombinaci práce a vzdělávání, a to nejpozději do čtyř měsíců od počátku nezaměstnanosti.

Komise by členským státům a regionům měla poskytnout technickou pomoc týkající se vhodného využití prostředků ESF k vytvoření systémů záruky pro mladé lidi.

Doporučení 3.3: týkající se většího využití finančních prostředků EU k boji proti nezaměstnanosti mladých lidí

Evropský parlament se domnívá, že roční politické pokyny přijaté Evropskou radou na základě roční analýzy růstu by měly mít za cíl následující:

V programovém období 2014–2020 více využít prostředky Evropského sociálního fondu na opatření v oblasti zaměstnanosti mladých lidí.

Zaměřit využití prostředků ESF na opatření pro mladé lidi zvláště na učňovské vzdělávání / odbornou přípravu a na podnikání.

Investice do vzdělávání a odborné přípravy

Doporučení 4.1: týkající se řešení nesouladu získaných dovedností s poptávkou na trhu práce

Evropský parlament se domnívá, že roční politické pokyny přijaté Evropskou radou na základě roční analýzy růstu by měly mít za cíl následující:

Důkladněji sledovat potřeby konkrétních odvětví a/nebo regionů v oblasti dovedností a rychle napravovat nesoulad získaných dovedností s poptávkou na trhu práce.

Komise a členské státy by měly spolupracovat na vypracování přehledu dovedností EU s cílem vytvořit komplexní přehled o potřebách EU v oblasti dovedností.

Podporovat spolupráci a součinnost mezi odvětvím vzdělávání a odborné přípravy a podniky, aby bylo možno předvídat potřeby v oblasti dovedností a přizpůsobit systém vzdělávání a odborné přípravy potřebám trhu práce s cílem zajistit pracovní sílu s potřebnými dovednostmi a usnadnit přechod z procesu vzdělávání a odborné přípravy do zaměstnání.

Podporovat přístup k celoživotnímu učení pro všechny věkové skupiny, a to nejen prostřednictvím formálního vzdělávání, ale také prostřednictvím rozvoje neformálního a informálního učení.

Zavést do roku 2015 systém uznávání neformálního a informálního učení spojený s evropským rámcem kvalifikací.

Účinně zavést národní rámec kvalifikací a realizovat myšlenku Evropského znalostního pasu.

Doporučení 4.2: k investicím do vzdělávání a odborné přípravy

Evropský parlament se domnívá, že roční politické pokyny přijaté Evropskou radou na základě roční analýzy růstu by měly mít za cíl následující:

Zajistit při úsilí o konsolidaci veřejných financí účinné investice do vzdělávání a odborné přípravy.

Přijmout opatření a zajistit zdroje ke zvýšení kvality a odborné způsobilosti učitelů a zlepšení jejich postavení.

Adaptabilnější, dynamičtější a inkluzivnější trhy a kvalitnější pracovní místa

Doporučení 5.1 k reformám trhu práce

Evropský parlament se domnívá, že roční politické pokyny přijaté Evropskou radou na základě roční analýzy růstu by měly mít za cíl následující:

Podpořit strukturální reformy trhu práce, které zvýší produktivitu práce a její účelnost, a tak zvýší konkurenceschopnost hospodářství EU a zajistí udržitelný růst a tvorbu pracovních míst.

Základní prvky reforem trhu práce by měly být následující:

   zavedení vnitřní flexibility společně s odpovídajícím stupněm sociálního zabezpečení, aby zůstala zachována zaměstnanost i v období hospodářských potíží,
   stanovení podmínek pro kombinaci práce a povinností v oblasti péče,
   usnadnění pozitivních a bezpečných přechodů z jednoho pracovního místa na jiné pracovní místo a ze stavu nezaměstnanosti do zaměstnání,
   systémy dávek v nezaměstnanosti vázané na aktivačních požadavcích a vázaných na účinné aktivní politiky zaměstnanosti, které zachovají pobídky k práci a zároveň zajistí dostatečný příjem,
   přísné dodržování pracovních a sociálních práv zaměstnanců,
   boj proti segmentaci trhu práce a nejisté práci,
   posílení koordinace sociálního dialogu na úrovni EU,
   předjímání hospodářské restrukturalizace,
   zajištění přístupu k celoživotnímu učení,
   řešení nízké účasti znevýhodněných skupin na trhu práce, a to včetně příslušníků menšin (např. Romů) a zdravotně postižených osob,
   zlepšení nabídky pracovní síly lepším přizpůsobením jejího zeměpisného rozložení i jejích dovedností potřebám trhu práce,
   zvýšení rozsahu a účinnosti aktivních politik trhu práce (v úzké spolupráci se sociálními partnery), jež se budou vzájemně podporovat aktivními politikami trhu práce, jako jsou programy zaměřené na usnadnění přechodu od sociálních dávek zpět na trh práce, a vhodnými systémy sociálních dávek s cílem udržet zaměstnatelnost lidí, podporovat je v jejich návratu do pracovního procesu a zajistit jim důstojné životní podmínky,
   zkvalitnění právních předpisů v oblasti zaměstnanosti a podpora a vytvoření podmínek pro flexibilnější pracovní dohody, zvláště pro starší a mladé pracovníky.

Doporučení 5.2: k podpoření mobility pracovníků

Evropský parlament se domnívá, že roční politické pokyny přijaté Evropskou radou na základě roční analýzy růstu by měly mít za cíl následující:

Přijmout politiky a opatření na podporu mobility uvnitř trhu práce i mezi trhy práce jednotlivých členských států například prostřednictvím systému podpory mobility.

Odstranit právní a administrativní překážky a zlepšit pracovní podmínky a sociální zabezpečení za účelem podpory volného pohybu pracovníků v EU s cílem prohloubit integraci evropského trhu práce.

Členské státy by měly více využívat síť EURES, aby zlepšily zprostředkování pracovních míst přeshraničním žadatelům o pracovní místa.

Doporučení 5.3 ke kvalitě pracovních míst

Evropský parlament se domnívá, že roční politické pokyny přijaté Evropskou radou na základě roční analýzy růstu by měly mít za cíl následující:

Evropská rada by v politických pokynech na rok 2013 měla věnovat pozornost kvalitě pracovních míst, zejména pokud jde o to, zda pracovníci mají zajištěn přístup k základnímu souboru pracovních práv, jež jsou zakotvena ve Smlouvách, aniž jsou tím dotčeny právní předpisy členských států.

Zajistit, aby reformy trhu práce byly provedeny tak, aby podpořily kvalitu pracovních míst.

Bojovat proti existenci a rozšiřování nejistých pracovních podmínek a falešné samostatné výdělečné činnosti a zajistit, aby osoby s dočasnými pracovními smlouvami nebo pracující na zkrácený úvazek či osoby samostatně výdělečně činné požívaly odpovídající sociální ochranu a měly přístup k odborné přípravě.

Zajistit účinné prosazování směrnice 2000/78/ES, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání.

Zajištění kvality veřejných služeb a boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení

Doporučení 6.1: týkající se zajištění kvality veřejných služeb

Evropský parlament se domnívá, že roční politické pokyny přijaté Evropskou radou na základě roční analýzy růstu by měly mít za cíl následující:

Zajistit, aby fiskální konsolidace byla slučitelná se sociálním rozměrem a rozměrem zaměstnanosti ve strategii Evropa 2020 a nebránila poskytování vysoce kvalitních veřejných služeb.

Reformy zdravotnických systémů by se měly zaměřit na zlepšování kvality, zajištění přiměřenosti, cenové dostupnosti a všeobecného přístupu k péči a zajištění jejich udržitelnosti.

Doporučení 6.2: týkající se boje proti chudobě a podpory sociálního začlenění

Evropský parlament se domnívá, že roční politické pokyny přijaté Evropskou radou na základě roční analýzy růstu by měly mít za cíl následující:

Evropská rada by měla učinit z boje proti chudobě a nezaměstnanosti mezi všemi věkovými skupinami, zvláště chudobě pracujících, chudobě mezi lidmi s omezenými nebo žádnými vazbami na trh práce a chudobě mezi staršími lidmi prioritu v rámci svých politických pokynů.

Zvýšit přiměřenost a účinnost systémů sociální ochrany a zajistit, aby dále fungovaly jako záchranná síť proti chudobě a sociálnímu vyloučení.

Uskutečňovat strategie aktivního začleňování a zavést přiměřené a cenově dostupné vysoce kvalitní služby a individuálně zaměřené přístupy ke kvalitnímu zaměstnání s cílem zabránit marginalizaci skupin s nízkými příjmy a zranitelných skupin.

Komise by měla posoudit dopady fiskální konsolidace na rovnost mezi ženami a muži a na zaměstnanost a chudobu žen.

Zajistit, aby negativní dopady fiskální konsolidace na rovnost žen a mužů, zaměstnanost žen a chudobu byly odvráceny díky zaujetí přístupu zohledňování problematiky rovnosti žen a mužů ve vnitrostátních rozpočtech a rozdělováním hlavních cílů strategie Evropa 2020 v rámci odpovídajících vnitrostátních cílů podle pohlaví.

Vypracovat opatření ke snížení chudoby pracujících, například opatření na podporu dostatečné míry účasti domácností na trhu práce a na usnadnění přechodu k lepším zaměstnáním pro osoby chycené v pasti nízkých příjmů nebo nejistých pracovních míst.

Členské státy by měly bojovat proti chudobě pracujících tím, že budou uplatňovat politiky trhu práce, jejichž cílem je zajištění mezd zabezpečujících důstojný život pro ty, kdo pracují.

Členské sáty by měly uvažovat o zavedení cílených dotací na nábor nových pracovníků ze znevýhodněných skupin.

Členské státy by ve svých národních programech reforem měly přesně uvést, jak budou prostředky z fondů EU využity k podpoře národních cílů v oblasti boje proti chudobě a dalších cílů v oblasti sociálních věcí, zaměstnanosti a vzdělávání a k zajištění dosažení cílů strategie Evropa 2020.

Úsilí o přiměřenou diferencovanou konsolidaci veřejných financí s příznivými dopady pro růst při současném zajištění hospodářské obnovy a tvorby pracovních míst

Doporučení 7: Úsilí o přiměřenou diferencovanou konsolidaci veřejných financí s příznivými dopady pro růst při současném zajištění hospodářské obnovy a tvorby pracovních míst

Evropský parlament se domnívá, že roční politické pokyny přijaté Evropskou radou na základě roční analýzy růstu by měly mít za cíl následující:

provádět programy fiskální konsolidace s cílem zajistit udržitelnost veřejných financí, ale přiměřeným tempem a pomocí diferencované fiskální konsolidace podporující růst, a umožnit investovat tak, aby bylo dosaženo cíle strategie Evropa 2020 a aby byla plně využita flexibilita, kterou nabízí Pakt o stabilitě a růstu.

Přezkoumat fiskální multiplikátory, aby nedocházelo k systematickému podceňování účinku fiskální konsolidace na růst a tvorbu pracovních míst v souvislosti s recesí.

Přezkoumat tempo konsolidace, aby se v jednotlivých zemích lišilo podle jejich fiskálních možností, aby se zabránilo potenciálním negativním dopadům na růst a zaměstnanost a aby přitom byla zaručena udržitelnost dluhu.

Zajistit v politických pokynech soudržnost mezi různými prioritami, aby fiskální konsolidace neohrožovala udržitelný růst a potenciál v oblasti tvorby pracovních míst, nezvyšovala chudobu a sociální vyloučení ani nebránila poskytování kvalitních veřejných služeb.

Dosáhnout plného souladu mezi rozpočtovou konsolidací a navrhovanými reformními hospodářskými opatřeními na jedné straně a snížením chudoby a zvýšením míry zaměstnanosti na druhé straně.

Další úsilí potřebné ke zlepšení správy a posílení závazku a demokratické legitimity

Doporučení 8: Zvýšení demokratické legitimity evropského semestru

Evropský parlament se domnívá, že roční politické pokyny přijaté Evropskou radou na základě roční analýzy růstu by měly mít za cíl následující:

Zajistit, aby do provádění a sledování politických pokynů v rámci strategie Evropa 2020 a správy ekonomických záležitostí byly úzce zapojeny vnitrostátní a regionální parlamenty, sociální partneři, veřejnoprávní orgány a občanská společnost, a zaručit tak jejich spoluúčast.

Evropský parlament by se měl náležitým způsobem podílet na procesu evropského semestru.

Evropská rada při přijímání politických pokynů na rok 2013 musí zohlednit připomínky a návrhy Parlamentu.

Právní upozornění - Ochrana soukromí