Usnesení Evropského parlamentu ze dne 7. února 2013 o soudním vzdělávání – soudních koordinátorech (2012/2864(RSP))
Evropský parlament,
– s ohledem na články 81 a 82 Smlouvy o fungování Evropské unie, v nichž se stanoví, že jsou řádným legislativním postupem přijímána opatření, která mají za cíl zajistit „podporu dalšího vzdělávání soudců a soudních zaměstnanců“,
– s ohledem na svá usnesení ze dne 10. září 1991 o zřízení Akademie evropského práva(1), svůj postoj ze dne 24. září 2002 k přijetí rozhodnutí Rady o zřízení Evropské sítě pro justiční vzdělávání(2) a na své usnesení ze dne 9. července 2008 o úloze vnitrostátního soudce v evropském soudním systému(3) a své doporučení Radě ze dne 7. května 2009 o rozvoji prostoru trestního soudnictví v EU(4),
– s ohledem na sdělení Komise ze dne 20. dubna 2010 o akčním plánu provádění Stockholmského programu (COM(2010)0171),
– s ohledem na své usnesení ze dne 25. listopadu 2009 o sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě o prostoru svobody, bezpečnosti a práva ve službách občanům – Stockholmský program(5),
– s ohledem na sdělení Komise ze dne 13. září 2011 s názvem „Budování důvěry v celoevropskou justici – nový rozměr evropského justičního vzdělávání“ (COM(2011)0551),
– s ohledem na pilotní projekt týkající soudního vzdělávání, který navrhl Parlament v roce 2011,
– s ohledem na srovnávací studii o soudním vzdělávání v členských státech, jejíž vypracování zadal Parlament Akademii evropského práva (ERA) společně s Evropskou sítí pro justiční vzdělávání (EJTN)(6),
– s ohledem na svá usnesení ze dne 17. června 2010(7) a 14. března 2012(8) o soudním vzdělávání,
– s ohledem na zkušenosti s projektem Eurinfra a sítí soudních koordinátorů pro evropské právo v Nizozemsku, jehož příkladu začínají následovat i další členské státy, především Itálie rámci svého projektu European Gaius, Dánsko, Rumunsko a Bulharsko, a který se skládá ze tří pilířů: a) zlepšování dostupnosti informačních zdrojů o evropském právu za využití internetu b) zlepšování znalostí evropského práva mezi soudci a c) vytvoření a provoz sítě soudních koordinátorů pro evropské právo;
– s ohledem na obrovský pokrok v oblasti informačních technologií, díky němuž lze například v rostoucí míře využívat elektronického vzdělávání jakožto flexibilního nástroje k dosažení většího počtu koncových uživatelů, a to bez ohledu na čas či místo, přičemž pokročilé technologie – především sofistikované vyhledávače – lze využívat ke sběru informací za účelem zlepšování dostupnosti práva;
– s ohledem na otázku Komisi o soudní sítí pro další vzdělávání – soudních koordinátorech (O-000186/2012 – B7-0112/2013),
– s ohledem na čl. 115 odst. 5 a čl. 110 odst. 2 jednacího řádu,
A. vzhledem k tomu, že kořeny našich právních systémů jsou složité, takže podle jedné z nedávných akademických prací(9) by se na římské právo mělo nahlížet spíše jako na multikulturní projekt a nikoli specifický výsledek vývoje jedné kultury, přičemž common law – bez ohledu na jeho prétorskou sestru, zvykové právo, a vliv kanonického práva – je asi ve větší míře známo jakožto „anglo-normanské“ právo; vzhledem k tomu, že právní stát je věc, kterou máme společnou, a představuje jednu z hodnot, které evropské právo světu přineslo; vzhledem k tomu, že je třeba, aby právníci a pracovníci v soudnictví zaujímali celostní přístup;
B. vzhledem k tomu, že nelze žádným způsobem omluvit neznalost evropského práva ze strany vnitrostátních soudců, kteří jsou a musí být evropskými soudci, jež by měli plnit zásadní úlohu v situaci, kdy bude nutné posílit evropskou dimenzi; vzhledem k tomu, že to nebrání podpoře evropské justiční kultury, v rámci níž je rozmanitost pozitivně vnímána jako společná hodnota;
C. vzhledem k tomu, že každý vnitrostátní soud je soudem práva EU;
D. vzhledem k tomu, že zvýšení počtu členských států a rostoucí zátěž Evropského soudního dvora znamenají, že vnitrostátní soudy musí využívat veškerých prostředků, které mají k dispozici, aby zajistily účinný a rychlý přístup ke spravedlnosti;
E. vzhledem k tomu, že je zapotřebí nákladově účelných způsobů, jak zlepšit vzdělávání soudců a jejich přístup k právu;
F. vzhledem k tomu, že by bylo nesmírným přínosem, pokud by se podpořila myšlenka koordinátorů vnitrostátních soudů pro evropského právo a jejich propojení na evropské úrovni; vzhledem k tomu, že by hlavní funkcí propojené sítě soudních koordinátorů bylo umožnit soudcům, aby si mohli snadno v rámci každodenní práce vyměňovat se svými protějšky v členských státech znalosti ohledně takových otázek, jako je interpretace konkrétních pojmů v rozhodném evropském právu (směrnici nebo nařízení), a to v rámci bezpečného digitálního prostředí (prostřednictvím pro tento účel vytvořeného sociálního média nebo portálu elektronického soudnictví); vzhledem k tomu, že takovéto „okruhy soudržnosti“ by přispěly k větší jednotnosti při uplatňování práva EU a současně by omezily počet řízení o předběžné otázce, aniž by se snižovala úloha Soudního dvora;
G. vzhledem k tomu, že Parlament již stanovil, že jeden ze způsobů, jak vyřešit dané problémy (náklady, jazykové vzdělávání, účinné vynakládání prostředků), spočívá ve využívání moderních technologií a financování tvorby on-line aplikací (tzv.apps, počítačových aplikací pro použití na osobních počítačích, mobilních telefonech, tabletech atd.);
H. vzhledem k tomu, že by bylo možné začít s obecnou částí práva EU, neboť elektronické řízení znalostí umožňuje rozsáhlý přístup k většině nejaktuálnějších informací;
I. vzhledem k tomu, že v případě, že by každý členský stát začal vyvíjet svou vlastní technologii a své vlastní digitální struktury, by zajištění poskytování digitálních nástrojů bylo mrháním časem a finančními prostředky, zejména za současné napjaté hospodářské situace;
J. vzhledem k tomu, že je třeba zamezit zdvojování činností a je třeba podporovat kvalitní projekty v oblasti vzdělávání; vzhledem k tomu, že takovýto přístup vyžaduje propojení členských států v oblasti řízení znalostí v oblasti práva EU;
K. vzhledem k tomu, že především při vývoji vyhledávačů určených k vyhledávání soudních rozhodnutí, stanovisek a právních předpisů EU obecně by měly členské státy zvážit, zda by tato technologie nebyla přínosem také pro soudnictví dalších členských států, přičemž v takovémto případě by bylo možné ji sdílet, koordinovat a vyvíjet společně;
L. vzhledem k tomu, že by měl být vyvinut systém pro opětovné využití vzdělávacích produktů, například prostřednictvím záznamu a překladu/dabování/titulkování přednášek na základě spolufinancování;
M. vzhledem k tomu, že veškeré tyto činnosti by měly být spojeny v hlavním plánu řízení znalostí v oblasti soudnictví, a to případně za využití portálu elektronického soudnictví (e-justice);
N. vzhledem k tomu, že společná evropská právní úprava prodeje poskytne po svém schválení řádný základ pro síť koordinátorů pro evropské právo tím, že nabídne příležitost k dosažení horizontální soudržnosti mezi vnitrostátními soudci v oblastech, kde byla vydána jen omezená nebo žádná judikatura Evropského soudního dvora, aniž by samozřejmě došlo ke zdvojování specializovaných sítí v této oblasti;
O. vzhledem k tomu, že zájem o jiné systémy, nezaujatý přístup – včetně využívání nových technologií a metod – a dialog musí být hlavními zásadami v Evropě i ve světě, kde právo a právníci budou muset být inovativnější ve svém přístupu k řízení znalostí;
P. vzhledem k tomu, že toto opatření může mít pozitivní dopad na to, jak veřejnost vnímá Evropskou unii, neboť bude volně k dispozici více fakty podložených informací, nebude popřáno sluchu mýtům a klamným informacím o Unii jako takové, o jejím právu a práci a vytvoří se větší prostor pro otevřenou debatu a politickou diskusi(10);
Q. vzhledem k tomu, že tato iniciativa představuje další aspekt budování evropské soudní kultury, nicméně sama o sobě je nedostačující; vzhledem k tomu, že nové vzdělávací metody a nové osnovy, které kladou důraz na jazykové vzdělávání a podporu studia komparativního práva a mezinárodního práva, je třeba rozšířit na univerzity a právní fakulty, přičemž Erasmus (pro studenty práv a soudce) představoval pouze začátek;
R. vzhledem k tomu, že je nejvyšší čas pokročit a zahájit otevřenou diskuzí o právním vzdělávání soudců a právníků a právním vzdělání v rámci fóra, do nějž by byli zapojeni soudci, příslušné vnitrostátní orgány (včetně rad pro soudnictví a vzdělávacích institucí pro soudce) a Akademie evropského práva (ERA), Evropská síť pro justiční vzdělávání (EJTN), Evropská síť rad pro justici (ENCJ) a Institut evropského práva (ELI);
1. připomíná a znovu potvrzuje svá výše uvedená usnesení ze dne 17. června 2010 a 14. března 2012 o soudním vzdělávání;
2. vyzývá Komisi, aby urychlila udělování zakázek v rámci tohoto pilotního projektu;
3. vyzývá Komisi, aby podpořila a finančně zaštítila koordinátory vnitrostátních soudů pro evropské právo a rozvíjející se propojení vnitrostátních sítí soudních koordinátorů a aby současně podpořila myšlenky uvedené v bodech odůvodnění tohoto nařízení a v usneseních Parlamentu ze dne 17. června 2010 a 14. března 2012;
4. poukazuje na případné přínosy pro hospodářství, zejména pro malé a střední podniky, které by měly vývoj a využívání elektronického učení a nových technologií, především vyhledávačů;
5. domnívá se, že v rámci profesního rozvoje právníků by se měl klást důraz na potřebu společných standardů v oblasti profesionální etiky, na nezávislost a nestrannost soudců a na to, že je třeba, aby se v rámci přístupu k evropským předpisům respektovala rozmanitost, neboť to je jediný způsob, jak dosáhnout skutečné vzájemné důvěry;
6. konstatuje, že právní systémy členských států vycházejí navzdory své rozmanitosti ze společných zásad a sdílí společné kořeny; připomíná, že ještě před několika staletími se u právnické profese v Evropě přepokládalo, že ji tvoří jednotná skupina odborníků, kteří jsou schopni poskytnout poradenství, připravit právní dokumenty a poskytovat právní zastoupení v kterékoli části Evropy; domnívá se, že politika v oblasti právního vzdělávání v Evropské unii by se měla inspirovat touto skutečností, která prokazuje, že plná mobilita právníků je možná;
7. na závěr navrhuje, aby Komise v létě 2013 uspořádala fórum, jakousi „Mesinskou konferenci“ pro budování evropské soudní kultury, na němž by se mohli soudci všech úrovní a služebního postavení setkat a diskutovat o aktuální oblasti či oblastech, které jsou z hlediska práva kontroverzní či složité s cílem podpořit diskusi, navázat kontakty, vytvořit komunikační kanály a vybudovat vzájemnou důvěru a porozumění; domnívá se, že takové fórum by rovněž mohlo příslušným orgánům a odborníkům, včetně vysokých škol a profesních subjektů, poskytnout příležitost k diskusím o politice v oblasti soudního vzdělávání a o budoucnosti právního vzdělávání v Evropě;
8. pověřuje svého předsedu , aby předal toto usnesení Komisi.
P.G. Monateri, Black Gaius. A Quest for the Multicultural Origins of the „Western Legal Tradition“, Hastings Law Journal 51, 2000, 479 et seq.; na http://www.jus.unitn.it/cardozo/users/pigi/blackgaius/bge.pdf
Viz., například pokud jde o mylné představy ohledně zapojení EU v oblastí trestního práva, výborná práce „Opting out of EU Criminal law:What is actually involved“ , Hinarejos, Spencer a Peers, pracovní dokument CELS, nová edice, č. 1, http://www.cels.law.cam.ac.uk/publications/working_papers.php