Evropský parlament,

–  s ohledem na výroční zprávu Evropské investiční banky (EIB) za rok 2011,

–  s ohledem na články 15, 126, 175, 208, 209, 271, 308 a 309 Smlouvy o fungování Evropské unie a na její protokol č. 5 o statutu EIB,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 29. března 2012 o výroční zprávě Evropské investiční banky (EIB) za rok 2010(1),

–  s ohledem na závěry ze zasedání Evropské rady konaného ve dnech 28. a 29. června 2012, a zejména na to, že podle těchto závěrů by měl být kapitál EIB navýšen o 10 miliard EUR,

–  s ohledem na závěry evropského summitu ze dne 29. června 2012,

–  s ohledem na zprávu předsedy Evropské rady s názvem „Směrem ke skutečné hospodářské a měnové unii“, zveřejněnou dne 26. června 2012,

–  s ohledem na zprávu o nástrojích pro sdílení rizika (dokument podléhající postupu spolurozhodování, jenž byl přijat v loňském roce), a zejména na stanovisko Hospodářského a měnového výboru,

–  s ohledem na navýšení kapitálu Evropské banky pro obnovu a rozvoj (EBRD), zejména v souvislosti s otázkou vztahů mezi EIB a EBRD a možného překrývání jejich činnosti,

–  s ohledem na rozhodnutí o rozšíření oblasti působnosti EBRD do Středomoří,

–  s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění rozhodnutí č. 1639/2006/ES, kterým se zavádí rámcový program pro konkurenceschopnost a inovace (2007–2013), a s ohledem na nařízení (ES) č. 680/2007, kterým se stanoví obecná pravidla pro poskytování finanční pomoci Společenství v oblasti transevropských dopravních a energetických sítí (COM(2011)0659), jimiž se zavádí pilotní fáze iniciativy projektových dluhopisů v rámci strategie Evropa 2020,

–  s ohledem na návrh nařízení Rady, kterým se Evropské centrální bance svěřují zvláštní úkoly týkající se politik, které se vztahují k obezřetnostnímu dohledu nad úvěrovými institucemi (COM(2012)0511), a s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) č. 1093/2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), pokud jde o jeho vztah k nařízení Rady (EU) č. …/…, kterým se Evropské centrální bance svěřují zvláštní úkoly týkající se politik, které se vztahují k obezřetnostnímu dohledu nad úvěrovými institucemi (COM(2012)0512), jehož cílem je vytvoření evropské bankovní unie,

–   s ohledem na rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady 1080/2011/EU ze dne 25. října 2011, kterým se Evropské investiční bance poskytuje záruka EU na pokrytí ztráty z úvěrů a ze záruk na úvěry na projekty mimo Unii, a kterým se zrušuje rozhodnutí č. 633/2009/ES(2),

–  s ohledem na článek 48 a čl. 119 odst. 2 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru a stanovisko Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A7-0016/2013),

A.  vzhledem k tomu, že omezování veřejných rozpočtů, nadměrné státní dluhy a související nápravná opatření, která mají nepříznivý vliv na celkovou poptávku, v kombinaci s nepřiměřenou regulací finančních institucí v některých případech vyvolávají hospodářský pokles na úrovni EU a tlak na snižování investic, zejména u malých a středních podniků, a mají negativní dopad na růst, konkurenceschopnost a vytváření pracovních míst v Unii;

B.  vzhledem k tomu, že EIB byla zřízena Římskou smlouvou a její úlohou je být „bankou Evropské unie“ s cílem pomáhat uskutečňovat priority Unie výběrem ekonomicky životaschopných projektů vhodných pro investice ze strany EU; vzhledem k tomu, že jakožto nezisková banka doplňuje rovněž činnost komerčních bank a celkový finanční rámec tím, že řeší selhání trhu;

C.  vzhledem k tomu, že současná dluhová, hospodářská a finanční krize vážně narušila hospodářský rozvoj mnoha členských států a zhoršila sociální podmínky, a podnítila zároveň členské státy k tomu, aby odpovídajícím způsobem reagovaly opatřeními zaměřenými na hospodářskou obnovu a vytvoření pevného základu pro budoucí růst a zaměstnanost; vzhledem k tomu, že EIB může prostřednictvím zvýšené míry poskytování půjček a účasti v hospodářsky rentabilních investičních projektech a vzhledem k omezenému množství veřejných zdrojů přispívat k sociální soudržnosti a hospodářskému růstu členských států, které se dostaly do finančních problémů;

D.  vzhledem k tomu, že operace, které EIB uskutečňuje za hranicemi Evropské unie, mají podporovat hospodářsky životaschopné projekty, které jsou v souladu s jejími vnějšími politikami;

E.  vzhledem k tomu, že EIB vyvíjí usilovnou činnost, avšak v kontextu nedostatečně regulovaných, netransparentních či nespolupracujících jurisdikcí, a mimo jiné 1) prověřuje způsobilost finančních zprostředkovatelů používaných ke zprostředkovávání půjčky k boji proti praní peněz a financování terorismu, aby byli schopni přesně zjistit konečné příjemce prostředků z EIB v souladu s platnými směrnicemi EU o boji proti praní peněz a financování terorismu nebo se standardy Finančního akčního výboru (FATF), a 2) monitoruje vyplacené částky z EIB prostřednictvím těchto jurisdikcí;

F.  vzhledem k tomu, že v zájmu zajištění udržitelnosti veřejného dluhu byl v EU, a to zvláště v eurozóně, zaveden nový soubor pravidel hospodářského dohledu a fiskální a rozpočtové a kázně;

G.  vzhledem k tomu, že je naléhavě nutné doplnit tento soubor pravidel opatřeními na podporu hospodářství, průmyslu, růstu, konkurenceschopnosti, inovací a zaměstnanosti, což vyžaduje uvolnění prostředků z rozpočtu EU a mobilizaci úvěrových kapacit EIB včetně jejích odborných znalostí;

H.  vzhledem k tomu, že je velmi důležité zajistit, aby si EIB zachovala rating AAA, a udržela si tak přístup k příznivým podmínkám financování na světových kapitálových trzích, jež bude moci následně poskytovat koncovým předkladatelům projektů; vzhledem k tomu, že je rovněž nutné, aby její investice byly v souladu s politikami EU, a to se zvláštním zřetelem na růst a zaměstnanost;

I.  vzhledem k tomu, že v roce 2011 klesly úvěry poskytované EIB ze 72 miliard EUR v roce 2010 na 61 miliard EUR, protože obrovské navýšení objemu úvěrů v letech 2009 a 2010 v reakci na první vlnu krize vedlo k vyčerpání její kapitálové základny;

1.  vítá rozhodnutí guvernérů EIB o navýšení kapitálu banky o 10 miliard EUR, což by jí umožnilo zvýšit v období 2013–2015 úvěrovou kapacitu až o 60 miliard EUR a investovat celkové prostředky ve výši zhruba 180 miliard EUR; konstatuje nicméně, že tyto investice by i v případě, že by byly zvýšeny výše uvedeným způsobem, činily ročně 0,5 % HDP EU; domnívá se však, že další navýšení tohoto kapitálu by Unii významně prospělo vzhledem k potřebě hospodářského růstu;

2.  vyzývá EIB, aby vyhodnotila účinnost a udržitelnost krizových opatření z let 2009 a 2010, přičemž se na základě výsledků tohoto hodnocení bude rozhodovat o budoucích prioritách navyšování kapitálu v investičních plánech;

3.  doporučuje, aby byla nová úvěrová kapacita využita v souladu s prioritami EU, kterými je stimulace růstu a vytváření pracovních míst, aby se zaměřila především na čtyři oblasti (iniciativu EU pro přístup malých a středních podniků k financování, iniciativu EU pro rozvoj inovací a dovedností, iniciativu EU pro energetickou účinnost a iniciativu EU pro strategickou infrastrukturu) a zahrnula všechny členské státy, ale věnovala se zejména méně rozvinutým regionům a zachovala přitom diverzifikované investiční portfolio;

4.  podporuje využívání rizikového kapitálu a prostředků získaných z dřívějších finančních nástrojů pro nové investice, které jsou v souladu s půjčkovým mandátem EIB;

5.  připomíná, že organizovaná spolupráce mezi subjekty EU (Komisí a EIB) zahrnující i další instituce bude pravděpodobně účinnější než jejich vzájemná konkurence;

6.  požaduje, aby EIB v rámci svého mandátu strategicky zaměřovala své zdroje na specifické potřeby každého členského státu;

7.  zdůrazňuje nutnost využívat k financování malých a středních podniků více současné společné iniciativy Komise a skupiny EIF/EIB, jako je JEREMIE, a kombinovat je se strukturálními fondy (i nástroji ELENA nebo EPEC) s cílem nabídnout služby technického a finančního poradenství i nástroje jako je PROGRESS a JASMINE pro poskytování prostředků na mikrofinancování projektů, zejména v těch regionech EU, kde mají nezaměstnaní mimořádné problémy s nalezením pracovního místa; současně vybízí Komisi, aby pro tyto účely poskytla EIB/EIF přiměřené rozpočtové prostředky s cílem zvýšit počet projektů financovaných těmito programy;

8.  znovu připomíná, že je důležité, aby se EIB dobrovolně přizpůsobila nynějším kapitálovým požadavkům dohody Basilej II a doporučuje, aby plnila i nadcházející závazky plynoucí z dohody Basilej III, přičemž je nutné zohlednit specifickou povahu její činnosti;

9.  domnívá se, že EIB jako banka, která si musí zachovat svůj rating AAA, nesmí být vystavována finančním intervencím, jež se obvykle provádějí v rámci investičního oddílu veřejného rozpočtu, který v rozpočtu Evropské unie není;

10.  připomíná svůj požadavek, který opakovaně vznáší již několik let, že je nutný obezřetnostní bankovní dohled nad EIB;

11.  navrhuje, aby tento regulační dohled:

12.  žádá Komisi, aby poskytla Parlamentu záruku, že činnosti EIB dodržují pravidla hospodářské soutěže, zejména vzhledem k ostatním úvěrovým institucím;

13.  opakuje svůj návrh, aby se Evropská unie stala členem EIB;

14.  má za to, že během tohoto období a do té doby, dokud se úrokové sazby pro podniky budou v jednotlivých členských státech eurozóny výrazně lišit, má činnost EIB v rámci úsilí EU vypořádat se s tímto problémem stále větší význam;

15.  domnívá se, že vytvoření společných finančních nástrojů EIB a EU vyžaduje, aby byl včas zaveden vhodný rámec pro sledování činnosti EIB a zvýšení její demokratické odpovědnosti zapojením Parlamentu a Rady; tento rámec by měl EIB umožnit, aby v zájmu zajištění dlouhodobě udržitelného využití svých kapitálových zdrojů hodnotila projekty z hlediska jejich přínosu, a měl by řešit potřebu zabránit nepřiměřené administrativní zátěži řídících subjektů, finančních zprostředkovatelů a konečných příjemců;

16.  doporučuje, aby se provádění finančních nástrojů EIB/EU opíralo o předem vytyčené politické cíle a kritéria v kombinaci s transparentním a účinným systémem následného podávání zpráv, jenž zachová nezávislost EIB při výběru projektů a náležitou péči;

17.  vítá iniciativu projektových dluhopisů v rámci strategie Evropa 2020 a vyzývá k rychlejšímu zlepšení pilotní fáze a neprodlenému vyhodnocení jejích výsledků, aby mohla být zahájena druhá fáze projektových dluhopisů; je přesvědčen, že tato iniciativa by měla přispět k vyváženému rozvoji průmyslu a infrastruktury ve všech členských státech a neměla by vést k prohlubování rozdílů mezi více a méně pokročilými projekty partnerství veřejného a soukromého sektoru a projekty finančních trhů EU;

18.  je přesvědčen, že EIB by měla přispívat k potírání korupce a nedostatečné transparentnosti v členských státech EU a třetích zemích, v nichž působí, a to zejména shromažďováním podstatných informací o příjemcích a finančních zprostředkovatelích, přičemž by měla věnovat pozornost zejména dosažitelnosti úvěrů pro malé a střední podniky a jejich vazbám na místní hospodářství a zveřejňovat informace o celkové výši vydaných částek, počet a jména příjemců těchto prostředků, zejména pokud jde o malé a střední podniky, a rovněž regiony a odvětví, do kterých byly přiděleny; dále EIB vyzývá, aby jednala v souladu s čl. 3 odst. 5 Smlouvy o EU, který – jak potvrdil Evropský soudní dvůr dne 21. prosince 2011 ve svém rozsudku ve věci ATAA – vyžaduje, aby Unie přispívala k přísnému dodržování mezinárodního práva, a zejména zásad charty OSN;

19.  vybízí EIB, aby se v rámci svých finančních operací nadále snažila nevyužívat extrateritoriální finanční střediska či nespolupracující jurisdikce; v této souvislosti vítá doporučení Komise týkající se kritérií, která se mají uplatňovat při určování třetích zemí, které nesplňují minimální standardy řádné správy v daňové oblasti; je přesvědčen, že by Komise měla navázat dialog s EIB s cílem zajistit, aby tato kritéria byla při výběru projektů, příjemců a zprostředkovatelů řádně uplatňována; v návaznosti na nedávný případ v těžebním průmyslu vyzývá EIB, aby určila, které postupy a normy lze v budoucnu v takových případech přijmout;

20.  připomíná, že nedostatek financí představuje pro investice pouze jednu z možných překážek a že realizaci investic často může zdržet nedostatečná kapacita v oblasti řízení projektů a v administrativě; vyzývá proto EIB, aby dále rozšířila poskytování technického a finančního poradenství, vybídla bankovní partnery a další finanční zprostředkovatele k rozvíjení vlastních služeb technického a finančního poradenství a aby zvážila vypracování návodů vycházejících z osvědčených postupů;

21.  připomíná, že hlavním problémem řady členských států je nedostatek finančních prostředků, zvláště pro malé a střední podniky; vyzývá k tomu, aby EIB posílila své činnosti na podporu financování malých a středních podniků, podnikání a vývozu, jelikož jsou klíčem k hospodářské obnově; je toho názoru, že veškerá opatření ke zlepšení finančních podmínek pro malé a střední podniky by měla zahrnovat tři následující hlavní kritéria: 1) dostatečnou hustotu sítě poboček; 2) co největší účinnost preferenčních sazeb u půjček EIB malým a středním podnikům, 3) soulad se specifickými potřebami jednotlivých zemí a s cíli politik EU;

22.  vyzývá EIB, aby ve spolupráci s Komisí pokračovala v rozvoji nástrojů sdílení rizik s cílem optimalizovat schopnost EU nést riziko a úvěrovou kapacitu EIB;

23.  domnívá se, že vnitrostátní veřejné finanční instituce mají kapacitu k zajištění co největší účinnosti preferenčních sazeb u půjček EIB, které jsou určeny malým a středním podnikům; navrhuje proto, aby EIB pokračovala v uplatňování finančních nástrojů pro malé a střední podniky prostřednictvím vnitrostátních veřejných finančních institucí, pokud splňují její požadavky na poskytování úvěrů; vítá činnost Klubu dlouhodobých investorů, jejímž cílem je rozšířit spolupráci mezi EIB a klíčovými vnitrostátními veřejnými institucemi;

24.  vybízí Komisi a EIB, aby kromě toho vytvořily finanční nástroj EIB pro poskytování úvěrů malým a středním podnikům, jenž bude sloužit těmto partnerům s cílem rozšířit půjčky EIB malým a středním podnikům na tyto menší finanční zprostředkovatele (a menší malé a střední podniky), jejichž služeb se zejména z důvodu jejich omezeného úvěrového profilu v současnosti málo využívá;

25.  v zájmu udržení současné životní úrovně v době, kdy členské státy provádějí restrukturalizaci veřejných financí, vybízí skupinu EIB a Komisi, aby pokračovaly v podpoře sociální ekonomiky a mladých podnikatelů pomocí různých iniciativ, jako jsou úvěry a systémy záruk na míru; vítá zvláště vytvoření nové investiční platformy, která zpřístupňuje financování sociálním podnikům, jež se prostřednictvím svých obchodních modelů zaměřují na řešení aktuálních sociálních problémů, a vyzývá EIB k užší spolupráci s Komisí a se zástupci tohoto odvětví v rámci iniciativy pro sociální podnikání;

26.  vyzývá EIB, aby mimo jiné podporovala ty členské státy, které byly nejvíce postiženy krizí, a to financováním realizovatelných činností vedoucích k podpoře zaměstnanosti a oživení hospodářského růstu; připomíná, že spolupráce mezi EIB a strukturálními fondy v postižených členských státech je nutná k realizaci udržitelných a účinných veřejných a soukromých investic a projektů zaměřených na infrastrukturu;

27.  vítá rámec EIB týkající se úvěrů pro strukturální programy, který významně přispívá ke spolufinancování z vnitrostátních rozpočtů v rámci strukturálních fondů EU; vybízí EIB, aby tuto podporu rozšířila s cílem vytvořit nezbytné investice v těch členských státech, které těžce zasáhla hospodářská krize; upozorňuje nicméně, že by toto opatření mělo zůstat oddělené od programů strukturálních fondů a mělo by být postupně ukončováno s tím, jak bude krize končit;

28.  vítá úlohu EIB při přípravě zvláštního finančního nástroje pro kulturní, vzdělávací a tvůrčí odvětví a domnívá se, že by měla i nadále rozvíjet iniciativy na podporu kulturních a vzdělávacích činností;

29.  vybízí EIB, aby v souvislosti s nedostatkem veřejných zdrojů nadále finančně podporovala zdravotnictví a aby pomáhala zejména při výstavbě, nahrazování a modernizaci nemocniční infrastruktury;

30.  podporuje snahu EIB pokračovat v investicích do projektů v oblasti výzkumu a inovací, a to zejména prostřednictvím finančního nástroje pro sdílení rizik a z hlediska programu Horizont 2020, přičemž hodlá klást důraz na zavádění nových technologií na trh a rovněž zohlednit ekologické technologie; vyzývá EIB, aby pokračovala v činnostech, jejichž cílem je překlenout rozdíly v úrovni výzkumu a inovací v hospodářství jednotlivých států EU, jelikož z dlouhodobého hlediska brání řádnému fungování jednotného trhu;

31.  vybízí EIB, aby společně s Komisí pokračovala ve svém úsilí o rozvoj inovativních finančních nástrojů za účelem co nejúčinnějšího využití omezených rozpočtových zdrojů EU, mobilizace soukromých finančních zdrojů a podpory nástrojů sdílení rizik pro financování klíčových investic EU, a zohlednila přitom mimo jiné i oblasti jako zemědělství, opatření v oblasti klimatu, energetická účinnost, účinné využívání zdrojů, obnovitelné zdroje, udržitelné způsoby dopravy, inovace, transevropské sítě, vzdělávání a výzkum, tj. oblasti, které by Unii pomohly v přechodu k růstu založenému na znalostech a udržitelném rozvoji a udržitelné konkurenceschopnosti;

32.  zvláště s ohledem na účinné využívání energetických zdrojů vítá stále aktivnější přístup EIB k tomuto odvětví v posledních letech a vyzývá Komisi a EIB, aby spolupracovaly při hledání synergií a spouštění nových společných iniciativ, zvláště s ohledem na investiční potřeby a příležitosti, které vytvořila nedávno přijatá směrnice o energetické účinnosti; vyzývá EIB, aby při vytyčování nové společné iniciativy týkající se energetické účinnosti zvážila mimo jiné i zvláštní úlohu, kterou hrají poskytovatelů energetických služeb;

33.  vítá přezkum mandátu EIB pro operace mimo Unii; podporuje zaměření EIB na investice do dlouhodobé prosperity a stability v sousedství EU, zejména ve Středomoří a v zemích připravujících se na členství v EU prostřednictvím finanční podpory v oblasti propojení, růstu, změny klimatu, evropských přímých zahraničních investic a malých a středních podniků;

34.  doporučuje, aby se zajistil lepší přístup EIB jako banky EU ke grantům Unie a aby se posílila součinnost s nástroji EU v rámci nového mandátu, a vyzývá k podpoře širšího využívání inovativních finančních nástrojů mimo EU, včetně kapitálových nástrojů a nástrojů sdílení rizik pro malé střední podniky, a k tomu, aby se zajistily možnosti poskytování mikroúvěrů;

35.  vítá iniciativy, které EIB vyvíjí na regionální úrovni, zejména v regionu Baltského moře a v dunajském regionu, a jejichž záměrem je celkově zlepšit udržitelnost a konkurenceschopnost těchto regionů; domnívá se, že tyto iniciativy představují osvědčený postup, pokud jde o možnost rozšířit podporu i na další regiony EU;

36.  vítá účast EIB na „vídeňské“ iniciativě pro evropskou bankovní koordinaci, jejímž cílem je zabránit rozsáhlému a nekoordinovanému odchodu přeshraničních bankovních skupin ze střední a východní Evropy a pobaltského regionu, i na ohlášeném společném akčním plánu mezinárodních finančních institucí pro obnovu a růst členských států střední, východní a jihovýchodní Evropy a kandidátských zemí;

37.  vybízí EIB k tomu, aby vynakládala větší úsilí na provádění úvěrových operací mimo EU a zintenzívnila svou spolupráci s dalšími rozvojovými bankami, které působí na celosvětové i regionální úrovni, a s rozvojovými finančními agenturami členských států s cílem snížit náklady a dosáhnout účinnějšího využívání zdrojů;

38.  domnívá se, že v rámci budoucí platformy EU pro vnější spolupráci a rozvoj, kterou má navrhnout Komise, by měla EIB jako „banka EU“ a přirozený partner EK/ESVČ hrát zvláštní úlohu při podpoře cílů vnější politiky EU v souvislosti s platformou a při poskytování technické a finanční pomoci;

39.  připomíná, že v souvislosti s kombinovanými nástroji je důležité co nejvíce společně využívat omezené rozpočtové prostředky, a to nejen z rozpočtu EU, ale také z jiných zdrojů, a zajistit jejich soulad s politikami a normami EU;

40.  vyzývá EIB, aby tam, kde je to možné, plně využívala možné součinnosti prostřednictvím úzké spolupráce s EBRD;

41.  s ohledem na současný nedostatek kapitálu pro ekologické investice vítá činnosti EIB podporující přechod Evropy k inteligentnějšímu, ekologičtějšímu a udržitelnějšímu hospodářství;

42.  vyzývá EIB, aby dostála požadavkům Aarhuské úmluvy a nařízení (ES) č. 1367/2006 a (ES) č. 1049/2001 vytvořením veřejně přístupných rejstříků dokumentů, jelikož jsou nutné k zaručení práva na přístup k dokumentům, a to i pokud jde o konečné příjemce globálních úvěrů EIB;

43.  připomíná, že povinností EIB je mimo jiné chránit evropské acquis v oblasti životního prostředí, pracovních a sociálních práv, transparentnosti, veřejných zakázek a lidských práv;

44.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, Evropské investiční bance a vládám a parlamentům členských států.

(1) Přijaté texty, P7_TA(2012)0119. (2) Úř. věst. L 280, 27.10.2011, s. 1. (3) COM(2012)0510.