Usnesení Evropského parlamentu ze dne 13. března 2013 o složení Evropského parlamentu s ohledem na volby v roce 2014 (2012/2309(INL))
Evropský parlament,
– s ohledem na čl. 14 odst. 2 Smlouvy o Evropské unii (Smlouva o EU),
– s ohledem na protokol (č. 36) o přechodných ustanoveních,
– s ohledem na Smlouvu o přistoupení Chorvatské republiky k Evropské unii,
– s ohledem na články 41, 48 a 74f jednacího řádu,
– s ohledem na své usnesení ze dne 11. října 2007 o složení Evropského parlamentu(1),
– s ohledem na zprávu Výboru pro ústavní záležitosti (A7-0041/2013),
A. vzhledem k tomu, že na konci volebního období 2009–2014 vyprší platnost ustanovení čl. 2 odst. 1 a 2 protokolu č. 36;
B. vzhledem k tomu, že se očekává, že Chorvatská republika přistoupí k Unii před volbami do Evropského parlamentu, které se mají konat na jaře roku 2014, a vzhledem k tomu, že na konci volebního období 2009–2014 vyprší platnost ustanovení čl. 19 odst. 1 Aktu o podmínkách přistoupení Chorvatské republiky a o úpravách Smlouvy o Evropské unii, Smlouvy o fungování Evropské unie a Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii;
C. vzhledem k tomu, že by měly být zohledněny demografické změny, k nimž došlo od posledních voleb do Evropského parlamentu;
D. vzhledem k tomu, že v rámci celkové reformy orgánů a institucí Unie, která bude definována na konventu svolaném podle čl. 48 odst. 3 Smlouvy o EU, by spolu s revizí systému hlasování v Radě bylo vhodné posoudit zavedení trvalého „systému“ rozdělení míst v Evropském parlamentu, a vzhledem k tomu, že tato reforma by měla uznat že, jak vyplývá ze Smluv, základem demokracie Unie je zastupování jak občanů, tak členských států;
E. vzhledem k tomu, že rozdělení míst pro příští volební období by nemělo být libovolné, ale mělo by se naopak zakládat na objektivních a pragmaticky uplatněných kritériích, a vzhledem k tomu, že toto rozdělení by mělo kompenzovat získání dalšího počtu míst ztrátami tak, aby byla ztráta míst omezena maximálně na jedno místo na členský stát;
1. předkládá Evropské radě v příloze návrh rozhodnutí Evropské rady, kterým se stanoví složení Evropského parlamentu na volební období 2014–2019, a to na základě svého práva na podnět v souladu s čl. 14 odst. 2 Smlouvy o EU;
2. zdůrazňuje, že je naléhavě třeba toto rozhodnutí vyžadující jeho souhlas přijmout, jakmile vstoupí v platnost Smlouva o přistoupení Chorvatské republiky k Evropské unii, aby členské státy mohly včas přijmout nezbytná vnitrostátní opatření týkající se pořádání voleb do Evropského parlamentu na období 2014–2019;
3. zavazuje se, že brzy předloží návrh, jehož cílem je zlepšit praktická opatření pro konání voleb v roce 2014;
4. zavazuje se, že do konce roku 2015 předloží nový návrh rozhodnutí Evropské rady s cílem zavést s dostatečným předstihem před začátkem volebního období 2019–2024 trvalý a transparentní systém, který v budoucnu umožní před každými dalšími volbami do Evropského parlamentu přidělovat místa jednotlivým členským státům objektivním způsobem na základě zásady sestupné poměrnosti v souladu s článkem 1 přiloženého návrhu rozhodnutí a s přihlédnutím k případné změně jejich počtu a k demografickému vývoji jejich obyvatelstva, které budou řádně potvrzeny, aniž by byla vyloučena možnost vyhradit určitý počet míst pro poslance zvolené na základě nadnárodních seznamů;
5. podotýká, že nový systém přidělování míst v Evropském parlamentu by měl být zaveden spolu s přezkumem systému hlasování v Radě, který by byl součástí nezbytné revize Smluv; je rozhodnut předložit v této souvislosti návrhy na příštím konventu, který bude svolán podle čl. 48 odst. 3 Smlouvy o EU;
6. pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení a k němu připojený návrh rozhodnutí Evropské rady spolu s výše uvedenou zprávou Výboru pro ústavní záležitosti předal Evropské radě, vládě a parlamentu Chorvatské republiky a pro informaci rovněž Komisi a vládám a parlamentům členských států.
Úř. věst. C 227 E, 4.9.2008, s. 132 (Lamassourova-Severinova zpráva).
PŘÍLOHA K USNESENÍ evropského parlamentu
Návrh rozhodnutí Evropské rady, kterým se stanoví složení Evropského parlamentu
EVROPSKÁ RADA,
s ohledem na Smlouvu o Evropské unii, a zejména na čl. 14 odst. 2 této smlouvy,
s ohledem na čl. 2 odst. 3 protokolu (č. 36) o přechodných ustanoveních,
s ohledem na podnět Evropského parlamentu,
s ohledem na souhlas Evropského parlamentu,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) Na konci volebního období 2009–2014 vyprší platnost čl. 2 odst. 1 a 2 protokolu (č. 36) o přechodných ustanoveních.
(2) Na konci volebního období 2009–2014 vyprší platnost čl. 19 odst. 1 Aktu o podmínkách přistoupení Chorvatské republiky a o úpravách Smlouvy o Evropské unii, Smlouvy o fungování Evropské unie a Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii.
(3) Ustanovení čl. 2 odst. 3 protokolu (č. 36) je nezbytné neprodleně dodržet, a tudíž je zapotřebí přijmout rozhodnutí uvedené v čl. 14 odst. 2 druhém pododstavci Smlouvy o Evropské unii, aby členské státy mohly včas přijmout nezbytná vnitrostátní opatření týkající se pořádání voleb do Evropského parlamentu na období 2014–2019.
(4) Toto rozhodnutí splňuje podmínky uvedené v čl. 14 odst. 2 prvním pododstavci Smlouvy o Evropské unii, a sice že celkový počet zástupců občanů Unie nesmí překročit 750 poslanců, nepočítaje předsedu, přičemž toto zastoupení musí být poměrně sestupné s minimálním počtem 6 poslanců na členský stát a žádnému členskému státu nesmí být přiděleno více než 96 míst,
PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:
Článek 1
Při uplatňování zásady sestupné poměrnosti, uvedené v čl. 14 odst. 2 prvním pododstavci Smlouvy o Evropské unii, jsou dodržována následující pravidla:
–
přidělení míst v Evropském parlamentu plně využije minimální a maximální počet, který Smlouva stanoví, aby rozdělení míst v Evropském parlamentu co nejlépe odráželo počty obyvatel členských států;
–
poměr mezi počtem obyvatel a počtem míst jednotlivých členských států před zaokrouhlením na celá čísla se liší v závislosti na lidnatosti státu tak, aby každý poslanec Evropského parlamentu z lidnatějšího členského státu zastupoval více občanů než poslanec z méně lidnatého státu a naopak, aby platilo, že čím je členský stát lidnatější, tím má nárok na více míst;
Článek 2
Celkový počet obyvatel členských států vypočítá Komise (Eurostat) na základě údajů poskytnutých členskými státy podle metodiky stanovené nařízením Evropského parlamentu a Rady.
Článek 3
Na základě článku 1 je počet zástupců volených do Evropského parlamentu v jednotlivých členských státech s účinností od začátku volebního období 2014–2019 stanoven následovně:
Belgie
21
Bulharsko
17
Česká republika
21
Dánsko
13
Německo
96
Estonsko
6
Irsko
11
Řecko
21
Španělsko
54
Francie
74
Chorvatsko
11
Itálie
73
Kypr
6
Lotyšsko
8
Litva
11
Lucembursko
6
Maďarsko
21
Malta
6
Nizozemsko
26
Rakousko
18
Polsko
51
Portugalsko
21
Rumunsko
32
Slovinsko
8
Slovensko
13
Finsko
13
Švédsko
20
Spojené království
73
Článek 4
Toto rozhodnutí bude revidováno s dostatečným předstihem před začátkem volebního období 2019–2024, aby bylo v budoucnu možné před každými dalšími volbami do Evropského parlamentu přidělovat místa jednotlivým členským státům objektivním, spravedlivým, dlouhodobě platným a transparentním způsobem na základě zásady sestupné poměrnosti v souladu s článkem 1 a s přihlédnutím k případné změně jejich počtu a k demografickému vývoji jejich obyvatelstva, které budou řádně potvrzeny, a na základě systému hlasování v Radě.
Článek 5
Toto rozhodnutí vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.