Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2011/0280(COD)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : B7-0079/2013

Předložené texty :

B7-0079/2013

Rozpravy :

PV 12/03/2013 - 14
CRE 12/03/2013 - 14
PV 13/03/2013 - 6
CRE 13/03/2013 - 6

Hlasování :

PV 13/03/2013 - 8.7
CRE 13/03/2013 - 8.7
Vysvětlení hlasování
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P7_TA(2013)0084

Přijaté texty
PDF 790kWORD 97k
Středa, 13. března 2013 - Štrasburk
Přímé platby zemědělcům v režimech podpory v rámci společné zemědělské politiky (Rozhodnutí o zahájení interinstitucionálních jednání)
P7_TA(2013)0084B7-0079/2013

Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 13. března 2013 o zahájení interinstitucionálních jednání o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví pravidla pro přímé platby zemědělcům v režimech podpory v rámci společné zemědělské politiky (COM(2011)0625 – C7-0336/2011 – COM(2012)0552 – C7-0311/2012 – 2011/0280(COD)2013/2528(RSP))

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova,

–  s ohledem na čl. 70 odst. 2 a článek 70a jednacího řádu,

  vzhledem k tomu, že finanční krytí uvedené v legislativním návrhu je pouze orientačním údajem pro zákonodárný orgán a nelze jej přesně stanovit, dokud nebude dosaženo dohody ve věci návrhu nařízení o víceletém finančním rámci na období 2014–2020;

se rozhodl zahájit interinstitucionální jednání na základě tohoto mandátu:

MANDÁT

Znění navržené Komisí   Pozměňovací návrh
Pozměňovací návrh 1
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 1
(1)  Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Budoucnost SZP do roku 2020: Řešení problémů v oblasti potravin a přírodních zdrojů a územní problematiky„ uvádí možné úkoly, cíle a orientaci společné zemědělské politiky (SZP) pro roce 2013. Na základě diskuze o tomto sdělení by měla být SZP reformována s účinností od 1. ledna 2014. Tato reforma by měla zahrnovat všechny hlavní nástroje SZP, včetně nařízení Rady (ES) č. 73/2009 ze dne 19. ledna 2009, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce a kterým se mění nařízení (ES) č. 1290/2005, (ES) č. 247/2006, (ES) č. 378/2007 a zrušuje nařízení (ES) č. 1782/2003. S ohledem na rozsah reformy je vhodné zrušit nařízení (ES) č. 73/2009 a nahradit je novým zněním. Reforma by rovněž měla co nejvíce zefektivnit a zjednodušit předpisy.
(1)  Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionůBudoucnost SZP do roku 2020: Řešení problémů v oblasti potravin a přírodních zdrojů a územní problematiky“ se zabývá potenciálními problémy, cíli a směry společné zemědělské politiky (SZP) po roce 2013. Na základě diskuze o tomto sdělení by měla být SZP reformována s účinností od 1. ledna 2014. Tato reforma by měla zahrnovat všechny hlavní nástroje SZP, včetně nařízení Rady (ES) č. 73/2009 ze dne 19. ledna 2009, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce a kterým se mění nařízení (ES) č. 1290/2005, (ES) č. 247/2006, (ES) č. 378/2007 a zrušuje nařízení (ES) č. 1782/2003. S ohledem na rozsah reformy je vhodné zrušit nařízení (ES) č. 73/2009 a nahradit je novým zněním. Reforma by rovněž měla zefektivnit a zjednodušit předpisy.
Pozměňovací návrh 2
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 1 a (nový)
(1a)  Je nezbytné, aby existovala silná SZP zaštítěná rozpočtem. jehož je třeba k tomu, aby byl v období let 2007–2013 vytvářen reálný růst s cílem umožnit Evropské unii kdykoli produkovat potřebné množství a různé druhy vysoce kvalitních potravin a napomáhat podpoře zaměstnanosti, dále zachovat a produkovat environmentální zboží, bojovat proti změně klimatu a dobře obhospodařovat území. Navíc by SZP měla být založena na předpisech, které budou snadno srozumitelné zemědělcům, dalším zúčastněným stranám a obecně občanům s cílem zajistit transparentnost při provádění, umožnit dozor a snížit provozovatelům a správcům náklady.
Pozměňovací návrh 3
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 1 b (nový)
(1b)  Jedním z hlavních cílů a klíčových požadavků reformy SZP je snížení administrativní zátěže. Tento cíl je třeba mít stále na zřeteli při vytváření příslušných ustanovení pro režim přímé podpory. Počet režimů podpory by neměl překročit nezbytnou míru a zemědělci a členské státy by měli být schopni plnit příslušné požadavky a povinnosti bez přílišné byrokracie. Míry tolerance orientované na praxi, přiměřené limity de minimis a vhodná vyváženost důvěry a kontrol by v budoucnu měly omezit administrativní zátěž členských států a příjemců.
Pozměňovací návrh 4
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 8
(8)  Aby bylo možno zohlednit nové právní předpisy týkající se režimů podpory, které mohou být přijaty po vstupu tohoto nařízení v platnost, měla by být za účelem změn seznamu režimů podpory, na které se toto nařízení vztahuje, na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290.
(8)  Aby bylo možno zohlednit nové právní předpisy týkající se režimů podpory, které mohou být přijaty po vstupu tohoto nařízení v platnost, měla by být za účelem změn seznamu režimů podpory, které jsou uvedeny v příloze I tohoto nařízení, na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy.
Pozměňovací návrh 5
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 9
(9)  S ohledem na specifické nové prvky a v zájmu zajištění ochrany práv příjemců by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy za účelem stanovení dalších definic týkajících se přístupu k podpoře podle tohoto nařízení, stanovení rámce, v němž budou členské státy definovat minimální činnost prováděnou na plochách přirozeně ponechávaných ve stavu vhodném k pastvě nebo pro pěstování plodin, a rovněž kritérií, která musí zemědělci splňovat, aby mohla být jejich povinnost udržovat zemědělskou plochu ve stavu vhodném pro produkci považována za splněnou, a kritérií pro stanovení převahy trav a jiných zelených pícnin, pokud jde o trvalé travní porosty.
(9)  S ohledem na specifické nové prvky a v zájmu zajištění ochrany práv příjemců by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy za účelem stanovení kritérií, které budou členské státy dodržovat při definování minimální činnosti prováděné na plochách přirozeně ponechávaných ve stavu vhodném k pastvě nebopěstování plodin, a rovněž rámce, v němž budou členské státy vymezovat kritéria, která musí zemědělci splňovat, aby mohla být jejich povinnost udržovat zemědělskou plochu ve stavu vhodnémprodukci považována za splněnou.
Pozměňovací návrh 6
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 10
(10)  V zájmu zajištění ochrany práv příjemců by měla být pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy přenesena na Komisi za účelem přijetí pravidel týkajících se základu pro výpočet snížení, která mají členské státy použít při uplatňování finanční kázně u zemědělců.
vypouští se
Pozměňovací návrh 7
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 13
(13)  Zkušenosti z uplatňování různých režimů podpory určených zemědělcům ukazují, že podpora byla v řadě případů poskytnuta příjemcům, jejichž podnikatelská činnost se nezaměřovala na zemědělskou činnost nebo se na ni zaměřovala pouze okrajově (letiště, železnice, realitní společnosti a společnosti spravující sportovní hřiště). V zájmu lepšího zacílení podpor by členské státy neměly poskytovat přímé platby těmto fyzickým a právnickým osobám. Naproti tomu menší zemědělci na částečný úvazek přispívají přímo k životaschopnosti venkovských oblastí a z toho důvodu by měli mít možnost pobírat přímé platby.
(13)  Zkušenosti z uplatňování různých režimů podpory určených zemědělcům ukazují, že podpora byla v řadě případů poskytnuta fyzickým a právnickým osobám, jejichž podnikatelská činnost se nezaměřovala na zemědělskou činnost nebo se na ni zaměřovala pouze okrajově. V zájmu lepšího zacílení podpor a co největšího možného zohlednění vnitrostátní situace je důležité, aby byla odpovědnost za vypracování definice „aktivního zemědělce“ svěřena členským státům. Neměly by proto poskytovat přímé platby subjektům, jako jsou dopravní společnosti, letiště, realitní společnosti, společnosti spravující sportovní hřiště, provozovatelé tábořišť a těžební společnosti; pokud tyto subjekty nemohou prokázat, že splňují kritéria, jimiž je definován aktivní zemědělec. Naproti tomu menší zemědělci na částečný úvazek přispívají přímo k životaschopnosti venkovských oblastí a z toho důvodu by měli mít možnost pobírat přímé platby.
Pozměňovací návrh 8
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 15
(15)  Pro rozdělování přímé podpory příjmů mezi zemědělce je charakteristické přidělování nepoměrných částek spíše malému počtu velkých příjemců. Vzhledem k úsporám z rozsahu nepotřebují větší příjemci stejnou míru jednotné podpory, aby mohli účinně dosáhnout cíle, kterým je podpora příjmů. Navíc mohou větší příjemci díky svému potenciálu přizpůsobit se fungovat s nižší mírou jednotné podpory. Je tedy spravedlivé zavést pro velké příjemce systém, kdy bude výše podpory postupně snižována a nakonec omezena, aby se zlepšilo rozdělování plateb mezi zemědělce. Tento systém by však měl brát do úvahy náročnost práce odměňované pevným platem, aby nedocházelo k nepřiměřeným dopadům na velké zemědělské podniky s vysokým počtem zaměstnanců. Tyto maximální limity by se neměly vztahovat na platby poskytované zemědělcům uplatňujícím zemědělské postupy příznivé pro klima a životní prostředí, neboť by se tím mohly snížit užitečné cíle, které sledují. Aby bylo toto omezování podpor účinné, měly by členské státy stanovit některá kritéria, jak zabránit zemědělcům ve snahách toto omezení obcházet. Zisky plynoucí ze snižování a omezení podpor velkým příjemcům by měly zůstat v členských státech, v nichž byly vytvořeny, a měly by být využity na financování projektů, které významně přispívají k inovacím podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. […] o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) [rozvoj venkova].
(15)  Pro rozdělování přímé podpory příjmů mezi zemědělce je charakteristické přidělování nepoměrných částek spíše malému počtu velkých příjemců. Vzhledem k úsporám z rozsahu nepotřebují větší příjemci stejnou míru jednotné podpory, aby mohli účinně dosáhnout cíle, kterým je podpora příjmů. Navíc mohou větší příjemci díky svému potenciálu přizpůsobit se fungovat s nižší mírou jednotné podpory. Je tedy spravedlivé zavést pro velké příjemce systém, kdy bude výše podpory postupně snižována a nakonec omezena, aby se zlepšilo rozdělování plateb mezi zemědělce. Tento systém by však měl brát do úvahy zaměstnané pracovní síly, včetně mezd a nákladů na dodavatele, aby nedocházelo k nepřiměřeným dopadům na velké zemědělské podniky s vysokým počtem zaměstnanců. Tyto maximální limity by se neměly vztahovat na platby poskytované zemědělcům uplatňujícím zemědělské postupy příznivé pro klima a životní prostředí, neboť by se tím mohly snížit užitečné cíle, které sledují. Aby bylo toto omezování podpor účinné, měly by členské státy stanovit některá kritéria, jak zabránit zemědělcům ve snahách toto omezení obcházet. Zisky plynoucí ze snižování a omezení podpor velkým příjemcům by měly zůstat v členských státech, v nichž byly vytvořeny, a měly by být využity na financování projektů, které významně přispívají k inovacím a rozvoji venkova podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. […] o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) [rozvoj venkova]. Členské státy tak budou moci přidělit částky pocházející z omezení větším příjemcům, kteří podléhali výkonu omezení, na investice do inovací.
Pozměňovací návrh 9
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 20
(20)  Aby bylo zajištěno lepší rozdělování podpory mezi zemědělské pozemky v Unii, včetně těch členských států, které uplatňují režim jednotné platby na plochu podle nařízení (ES) č. 73/2009, by režim jednotné platby, jenž byl zaveden nařízením Rady (ES) č. 1782/2003 ze dne 29. září 2003, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce, a jenž pokračoval podle nařízení (ES) č. 73/2009, které spojilo dříve existující mechanismy podpory do jednotného režimu přímých plateb oddělených od produkce, měl nahradit nový režim základní platby. Tato změna s sebou nese uplynutí doby platnosti platebních nároků získaných podle uvedených nařízení a přiznání nároků nových, nicméně stále založených na počtu způsobilých hektarů, které mají zemědělci k dispozici v prvním roce provádění režimu.
(20)  Aby bylo zajištěno lepší rozdělování podpory mezi zemědělské pozemky v Unii, včetně těch členských států, které uplatňují režim jednotné platby na plochu podle nařízení (ES) č. 73/2009, by režim jednotné platby, jenž byl zaveden nařízením Rady (ES) č. 1782/2003 ze dne 29. září 2003, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce, a jenž pokračoval podle nařízení (ES) č. 73/2009, které spojilo dříve existující mechanismy podpory do jednotného režimu přímých plateb oddělených od produkce, měl nahradit nový režim základní platby. Členské státy by měly upravit své stávající systémy podpor tak, aby je uvedly v soulad s tímto nařízením, aniž by nutně rušily své stávající modely přímých plateb.
Pozměňovací návrh 139
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 21
(21)  Vzhledem k postupnému zapojování různých odvětví do režimu jednotné platby a k následnému období poskytnutého zemědělcům na přizpůsobení je stále obtížnější odůvodnit existenci výrazných individuálních rozdílů ve výši podpory na hektar vyplývající z používání historických referenčních údajů. Přímá podpora příjmu by proto měla být rozdělena mezi členské státy spravedlivěji, a to omezením jejího napojení na historické referenční údaje a s ohledem na celkový rámec rozpočtu Unie. Aby se zajistilo rovnoměrnější rozdělování přímých podpor a současně se zohlednily rozdíly existující ve výši mezd a ve vstupních nákladech, měly by se částky přímých podpor na hektar upravovat postupně. Členské státy, kde jsou přímé platby pod hranicí 90 % průměru, by měly tento rozdíl mezi jejich současnou úrovní a tímto průměrem snížit o třetinu. Toto sbližování hodnot by měly financovat poměrným dílem všechny členské státy s přímými platbami vyššími, než je průměr Unie. Kromě toho by v roce 2019 měly mít všechny platební nároky aktivované v členském státě nebo v regionu jednotnou jednotkovou hodnotu a za tím účelem by mělo během přechodného období dojít k lineárnímu sbližování na tuto hodnotu. Aby se však zabránilo ničivým finančním důsledkům pro zemědělce, měly by členské státy, které používaly režim jednotné platby, a zejména historický model, mít možnost při výpočtu hodnoty platebních nároků v prvním roce uplatňování nového režimu částečně zohledňovat historické faktory. Diskuze o příštím víceletém finančním rámci na období od roku 2021 by se měla zaměřit také na cíl, kterým je dokončit v daném období sbližování rovnoměrným rozdělováním přímé podpory v celé Evropské unii.
(21)  Kromě sbližování výše podpor v jednotlivých státech a regionech je třeba přizpůsobit také vnitrostátní prostředky na přímé platby, tak aby se u členských států, jejichž je současná výše přímých plateb na hektar nižší než 70 % průměru Unie, tento rozdíl oproti průměru zmenšil o 30 %. V případě členských států, jejichž výše přímých plateb se pohybuje mezi 70 % a 80 % průměru, by se měl rozdíl zmenšit o 25 % a u členských států, jejichž výše přímých plateb je vyšší než 80 % průměru, by se měl tento rozdíl zmenšit o 10 %. Po použití těchto mechanizmů by žádný členský stát neměl dostávat méně než 55 % průměru Unie v roce 2014 a 75 % průměru Unie v roce 2019. V případě členských států, jejichž výše podpor je vyšší než průměr Unie, by snaha o sbližování výše podpor neměla vést k jejich poklesu pod průměr Unie. Toto sbližování hodnot by měly financovat poměrným dílem všechny členské státy, jejichž přímé platby jsou vyšší, než je průměr Unie.
Pozměňovací návrh 11
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 21 a (nový)
(21a)  Kromě sbližování výše finančních podpor na celostátní a regionální úrovni je třeba přizpůsobit také vnitrostátní finanční rámce pro přímé platby tak, aby byl v členských státech, v nichž je současná výše přímých plateb na hektar nižší než 70 % průměru Unie, tento schodek oproti průměru snížen o 30 %. V případě členských států, jejichž výše přímých plateb se pohybuje mezi 70 % a 80 % průměru, by se měl rozdíl zmenšit o 25 % a u členských států, jejichž výše přímých plateb je vyšší než 80 % průměru, by se měl tento rozdíl zmenšit o 10 %. Po uplatnění těchto úprav by výše přímých plateb v žádném členském státě neměla být nižší než 65 % průměru Unie. V případě členských států, jejichž výše podpor je vyšší než průměr Unie, by snaha o sbližování výše podpor neměla vést ke snížení výše podpor pod průměr Unie. Toto sbližování hodnot by měly financovat poměrným dílem všechny členské státy s přímými platbami vyššími, než je průměr Unie.
Pozměňovací návrh 12
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 22
(22)  Zkušenosti z používání režimu jednotné platby ukazují, že některé z jeho hlavních prvků by měly být zachovávány, včetně stanovení vnitrostátních stropů, aby bylo zajištěno, že celková úroveň podpory nepřesáhne současná rozpočtová omezení. Členské státy by rovněž měly dále spravovat vnitrostátní rezervu, která by se měla využívat pro usnadnění účasti nových mladých zemědělců v režimu nebo kterou by mělo být možno využívat pro zohlednění zvláštních potřeb v určitých regionech. Pravidla týkající se převodu a využívání platebních nároků by měla být zachována, ale tam, kde to bude možné, zjednodušena.
(22)  Zkušenosti z používání režimu jednotné platby ukazují, že některé z jeho hlavních prvků by měly být zachovávány, včetně stanovení vnitrostátních stropů, aby bylo zajištěno, že celková úroveň podpory nepřesáhne současná rozpočtová omezení. Členské státy by rovněž měly alespoň v prvním roce nového režimu základní platby dále spravovat vnitrostátní rezervu, kterou lze spravovat na regionální úrovni a která by se měla využívat pro usnadnění účasti mladých zemědělců v režimu nebo kterou by mělo být možno využívat pro zohlednění zvláštních potřeb v určitých regionech. Pravidla týkající se převodu a využívání platebních nároků by měla být zachována, ale tam, kde to bude možné, zjednodušena.
Pozměňovací návrh 13
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 22 a (nový)
(22a)  Členským státům by mělo být umožněno stanovit koeficient krácení, který by bylo možné stanovit jako hodnotu nula, aby měly možnost zmenšit plochy způsobilé pro podporu s nižším potenciálem výnosů nebo pro zvláštní produkci.
Pozměňovací návrh 14
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 23
(23)  S cílem zaručit ochranu práv příjemců a vysvětlit specifické situace, které by mohly nastat při uplatňování režimu základní platby, by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy, aby mohla přijímat akty o způsobilosti a přístupu zemědělců k režimu základní platby v případě dědictví a předpokládaného dědictví, dědictví v pronájmu, změny právního postavení nebo názvu a v případě fúze nebo rozdělení hospodářství; přijímat pravidla pro výpočet hodnoty a počtu či zvýšení hodnoty platebních nároků v souvislosti s přiznáním platebních nároků, včetně pravidel týkajících se možnosti prozatímní hodnoty a počtu či prozatímního zvýšení platebních nároků přiznaných na základě žádosti zemědělce, podmínek pro stanovení prozatímní a konečné hodnoty a počtu platebních nároků a případů, kdy by mohla přiznání platebních nároků ovlivnit smlouva o prodeji či pronájmu; přijímat pravidla pro stanovení a výpočet hodnoty a počtu platebních nároků získaných z vnitrostátní rezervy; přijímat pravidla pro úpravu jednotkové hodnoty platebních nároků v případě částí platebních nároků a kritéria pro přiznání platebních nároků na základě využívání vnitrostátní rezervy a v případě zemědělců, kteří v roce 2011 o podporu nepožádali.
(23)  S cílem zaručit ochranu práv příjemců a vysvětlit specifické situace, které by mohly nastat při uplatňování režimu základní platby, by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy, aby mohla přijímat akty o způsobilosti a přístupu zemědělců k režimu základní platby v případě dědictví a předpokládaného dědictví, dědictví v pronájmu, změny právního postavení nebo názvu a v případě fúze nebo rozdělení hospodářství; přijímat pravidla pro výpočet hodnoty a počtu či zvýšení hodnoty platebních nároků v souvislosti s přiznáním platebních nároků, včetně pravidel týkajících se možnosti prozatímní hodnoty a počtu či prozatímního zvýšení platebních nároků přiznaných na základě žádosti zemědělce, podmínek pro stanovení prozatímní a konečné hodnoty a počtu platebních nároků a případů, kdy by mohla přiznání platebních nároků ovlivnit smlouva o prodeji či pronájmu; přijímat pravidla pro stanovení a výpočet hodnoty a počtu platebních nároků získaných z vnitrostátní rezervy; přijímat pravidla pro úpravu jednotkové hodnoty platebních nároků v případě částí platebních nároků a kritéria pro přiznání platebních nároků na základě využívání vnitrostátní rezervy a v případě zemědělců, kteří v období 2009 až 2011 o podporu nepožádali.
Pozměňovací návrh 15
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 24 a (nový)
(24a)  Členským státům by mělo být umožněno rozhodnout, že část svých vnitrostátních stropů použijí na doplňkovou roční platbu na první hektary pro zemědělce, aby lépe zohlednily rozmanitost zemědělských podniků s ohledem na jejich ekonomickou velikost, volbu produkce a počet zaměstnanců.
Pozměňovací návrh 16
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 26
(26)  Jedním z cílů nové SZP je posílení environmentálního profilu zavedením povinné „ekologické“ složky přímých plateb, která podpoří používání zemědělských postupů příznivých pro klima a životní prostředí v celé Unii. Pro tento účel by členské státy měly použít část svých vnitrostátních stropů na přímé platby a poskytovat k základní platbě každoroční platbu na povinné postupy, které musí zemědělci dodržovat, jestliže se prioritně zaměřují na cíle v oblasti klimatu a v oblasti životního prostředí. Tyto postupy by měly mít podobu jednoduchých, všeobecných, mimosmluvních každoročních opatření, která by šla nad rámec podmíněnosti a byla spojená se zemědělstvím, např. diverzifikace plodin, zachování trvalých travních porostů a plocha využívaná v ekologickém zájmu. Povinný charakter těchto postupů by se měl vztahovat i na zemědělce, jejichž zemědělské podniky se plně nebo částečně nacházejí v lokalitách sítě „Natura 2000“, na něž se vztahuje směrnice Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/147/ES ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně volně žijících ptáků, pokud jsou tyto postupy slučitelné s cíli uvedených směrnic. Zemědělci, kteří splňují podmínky stanovené v nařízení Rady (ES) č. 834/2007 ze dne 28. června 2007 o ekologické produkci a označování ekologických produktů a o zrušení nařízení (EHS) č. 2092/91, by měli mít vzhledem k uznávané prospěšnosti systémů ekologického zemědělství pro životní prostředí možnost využívat výhod „ekologické“ složky, aniž by museli splňovat nějakou další povinnost. Nedodržování „ekologické“ složky by mělo vést k uložení sankcí na základě článku 65 nařízení (EU) č. […] [horizontální nařízení].
(26)  Jedním z cílů nové SZP je posílení environmentálního profilu . Pro tento účel by členské státy měly použít část svých vnitrostátních stropů na přímé platby a poskytovat každoroční platbu na povinné postupy, které musí zemědělci dodržovat, jestliže se prioritně zaměřují na cíle v oblasti klimatu a v oblasti životního prostředí. Tyto postupy by měly mít podobu jednoduchých, všeobecných, mimosmluvních každoročních opatření, která by šla nad rámec podmíněnosti a byla spojená se zemědělstvím, např. diverzifikace plodin, zachování trvalých travních porostů a stálých pastvin a plocha využívaná v ekologickém zájmu. Zemědělci, kteří splňují podmínky stanovené v nařízení Rady (ES) č. 834/2007 ze dne 28. června 2007 o ekologické produkci a označování ekologických produktů a o zrušení nařízení (EHS) č. 2092/91, příjemci agroenvironmentálně-klimatických plateb podle článku 29 nařízení (EU) č. [...] [rozvoj venkova] a zemědělci, jejichž zemědělské podniky se nacházejí v lokalitách sítě „Natura 2000“, by měli mít možnost využívat výhod „ekologické“ složky, aniž by museli splňovat nějakou další povinnost. Výhod „ekologické“ složky mohou za určitých podmínek využívat i zemědělci, jejichž zemědělskému podniku bylo v rámci vnitrostátního systému ekologické certifikace uděleno osvědčení. Od povinnosti diverzifikace plodin a povinností spojených s plochou využívanou v ekologickém zájmu by měli být osvobozeni zemědělci, jejichž zemědělská plocha je z minimálně 75 % pokryta trvalými travními porosty nebo stálými pastvinami nebo plodinami pěstovanými ve vodě. Tato výjimka by se měla uplatnit pouze tehdy, pokud orná půda zbývající zemědělské půdy, která je způsobilá pro podporu, nepřekračuje 50 hektarů.
Pozměňovací návrh 17
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 28
(28)  Ve snaze zajistit, aby zemědělci zachovávali půdu s trvalými travními porosty jako takovou, by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy, aby mohla přijmout pravidla týkající se uplatňování tohoto opatření.
(28)  Ve snaze zajistit, aby členské státy zachovávaly půdu s trvalými travními porosty a stálými pastvinami jako takovou, by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy, aby mohla přijmout pravidla týkající se uplatňování tohoto opatření.
Pozměňovací návrh 18
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 29
(29)  K zajištění účinného a koherentního uplatňování opatření „plocha využívaná v ekologickém zájmu“ a zároveň s přihlédnutím ke zvláštnostem členských států by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy, aby mohla přesněji definovat druhy ploch využívaných v ekologickém zájmu uvedené v tomto opatřenídoplnit a definovat další druhy ploch využívaných v ekologickém zájmu, které je možno zohlednit v zájmu dodržení procentního podílu uvedeného v tomto opatření.
(29)  K zajištění účinného a koherentního uplatňování opatření „plocha využívaná v ekologickém zájmu“ a zároveň s přihlédnutím ke zvláštnostem členských států by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy, aby mohla přesněji definovat druhy ploch využívaných v ekologickém zájmu uvedené v tomto opatření, doplnit a definovat další druhy ploch využívaných v ekologickém zájmu, které je možno zohlednit v zájmu dodržení procentního podílu uvedeného v tomto opatření, a stanovit celounijní rámec váhových koeficientů pro účely výpočtu hektarů u jednotlivých druhů ploch využívaných v ekologickém zájmu.
Pozměňovací návrh 104
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 29 a (nový)
(29a)  V zájmu zlepšení životního prostředí, boje proti změnám klimatu a zlepšení agronomických podmínek by Komise měla bezodkladně předložit strategický plán na dodávání rostlinných bílkovin, což zároveň umožní snížit vysokou závislost Unie na vnějších dodavatelských zdrojích. Plán by měl také zajistit, aby se v rámci společné zemědělské politiky pěstovalo více bílkovinných olejnatých plodin a luštěnin a měl by podpořit zemědělský výzkum udržitelných a výnosných odrůd.
Pozměňovací návrh 19
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 33
(33)  Členským státům by mělo být povoleno, aby u jasně definovaných případů v určitých odvětvích použily část svých vnitrostátních stropů na přímé platby pro podporu vázanou na produkci. Výše prostředků, které mohou být použity na podporu vázanou na produkci, by měla být přiměřeně omezena a tuto podporu by mělo být možno poskytovat v členských státech nebo v jejich konkrétních regionech, kde se uplatňují z hospodářských, environmentálních a/nebo sociálních důvodů mimořádně důležité zvláštní druhy zemědělské činnosti nebo zvláštní zemědělská odvětví. Členské státy by měly mít možnost použít na tuto podporu až 5 % svých vnitrostátních stropů, nebo případně až 10 % , pokud výše podpory vázané na produkci překročila alespoň v jednom roce v období 2010–2013 hodnotu 5 %. V řádně odůvodněných případech, kdy byly v regionu prokázány určité citlivé potřeby, by však mělo být členským státům po schválení Komisí povoleno použít více než 10 % jejich vnitrostátního stropu. Podpora vázaná na produkci by měla být poskytnuta pouze v míře nezbytné pro vytvoření motivace pro zachování současných úrovní produkce v uvedených regionech. Tato podpora by rovněž měla být k dispozici zemědělcům, jimž ke dni 31. prosince 2013 náležejí zvláštní platební nároky přiznané podle nařízení (ES) č. 1782/2003 a nařízení (ES) č. 73/2009 a kteří nemají hektary způsobilé pro aktivaci platebních nároků. Pokud jde o schvalování nepovinné podpory vázané na produkci, která je vyšší než 10 % ročního vnitrostátního stropu stanoveného pro jednotlivé členské státy, měla by být Komise zmocněna přijímat prováděcí akty bez použití nařízení (EU) č. 182/2011.
(33)  Členským státům by mělo být povoleno, aby u jasně definovaných případů v určitých odvětvích použily část svých vnitrostátních stropů na přímé platby pro podporu vázanou na produkci. Výše prostředků, které mohou být použity na podporu vázanou na produkci, by měla být přiměřeně omezena a tuto podporu by mělo být možno poskytovat v členských státech nebo v jejich konkrétních regionech, kde se uplatňují z hospodářských, environmentálních a/nebo sociálních důvodů mimořádně důležité zvláštní druhy zemědělské činnosti nebo zvláštní zemědělská odvětví. Členské státy by měly mít možnost použít na tuto podporu až 15 % svých vnitrostátních stropů. Tento procentuální podíl může být navýšen o tři procentní body pro ty členské státy, které se rozhodnou použít alespoň 3 % svého vnitrostátního stropu pro účely podpory produkce bílkovinných plodin. Podpora vázaná na produkci by měla být poskytnuta pouze v míře nezbytné pro vytvoření motivace pro zachování současných úrovní produkce v uvedených regionech, s výjimkou případů, kdy je účel podpory environmentální povahy. Tato podpora by rovněž měla být k dispozici zemědělcům, jimž ke dni 31. prosince 2013 náležejí zvláštní platební nároky přiznané podle nařízení (ES) č. 1782/2003 a nařízení (ES) č. 73/2009 a kteří nemají hektary způsobilé pro aktivaci platebních nároků. Pokud jde o schvalování nepovinné podpory vázané na produkci, měla by být pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci svěřena Komisi v souladu s článkem 290 SFEU.
Pozměňovací návrh 20
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 38
(38)   Měl by být zaveden jednoduchý režim zaměřený konkrétně na malé zemědělce, aby se snížily administrativní náklady na řízení a kontrolu přímé podpory. Pro tento účel by měla být stanovena paušální platba, která nahradí všechny přímé platby. Měla by být zavedena pravidla, která se zaměří na zjednodušení formalit pro malé zemědělce a mimo jiné zredukují jejich povinnosti, např. povinnosti vztahující se k žádosti o podporu, k zemědělským postupům příznivým pro klima a životní prostředí, k podmíněnosti a ke kontrolám stanoveným v nařízení (EU) č. […] [horizontální nařízení], aniž by bylo ohroženo dosahování celkových cílů reformy, samozřejmě s tím, že se na malé zemědělce vztahují právní předpisy Unie uvedené v příloze II nařízení (EU) č. […] [horizontální nařízení]. Cílem uvedeného režimu by měla být podpora stávající zemědělské struktury malých hospodářství v Unii, která by nebránila rozvoji směrem ke konkurenceschopnějším strukturám. Z toho důvodu by se měl přístup k režimu omezit na stávající podniky.
(38)   Členským státům by mělo být umožněno zavést jednoduchý režim zaměřený konkrétně na malé zemědělce, aby se snížily administrativní náklady na řízení a kontrolu přímé podpory. Pro tento účel by mělo být členským státům umožněno stanovit paušální platbu nebo pevnou roční platbu na příjemce, která by nahradila všechny přímé platby. Zemědělci, jimž je poskytována roční platba nepřesahující 1 500 EUR, by měli být do tohoto režimu zahrnuti automaticky. Mělo by být možné, aby byla zavedena pravidla, která se zaměří na zjednodušení formalit pro malé zemědělce a mimo jiné zredukují jejich povinnosti, např. povinnosti vztahující se k žádosti o podporu, k zemědělským postupům příznivým pro klima a životní prostředí, k podmíněnosti a ke kontrolám stanoveným v nařízení (EU) č. […] [horizontální nařízení], aniž by bylo ohroženo dosahování celkových cílů reformy, samozřejmě s tím, že se na malé zemědělce vztahují právní předpisy Unie uvedené v příloze II nařízení (EU) č. […] [horizontální nařízení]. Cílem uvedeného režimu by měla být podpora stávající zemědělské struktury malých hospodářství v Unii, která by nebránila rozvoji směrem ke konkurenceschopnějším strukturám. Z toho důvodu by se měl přístup k režimu omezit na stávající podniky.
Pozměňovací návrh 21
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 40
(40)  V zájmu zjednodušení a zohlednění zvláštní situace nejvzdálenějších regionů by se měly přímé platby v těchto regionech spravovat v rámci podpůrných programů podle nařízení (ES) č. 247/2006. V důsledku toho by se na tyto oblasti neměla vztahovat ustanovení tohoto nařízení týkající se režimu základní platby a souvisejících plateb a rovněž podpory vázané na produkci.
(40)  V zájmu zjednodušení a zohlednění zvláštní situace nejvzdálenějších regionů by se měly přímé platby v těchto regionech spravovat v rámci podpůrných programů podle nařízení (ES) č. 247/2006. V důsledku toho by se na tyto oblasti neměla vztahovat ustanovení tohoto nařízení týkající se režimu základní platby a souvisejících plateb a rovněž podpory vázané na produkci. Je však třeba vypracovat posouzení dopadů, které by případné změny tohoto nařízení mohly mít na tyto regiony.
Pozměňovací návrh 22
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 40 a (nový)
(40a)  V určitých izolovaných oblastech vyžaduje různorodost zemědělského odvětví společně s neúčinnými systémy produkce, aby byly používány specifické nástroje zemědělské politiky, s nimiž má Evropská unie dostatečné zkušenosti a které by umožnily silnější orientaci odvětví na trh, snížily dopady na životní prostředí ukončením zemědělských činností a ochránily venkovské komunity, a to v souladu s cílem udržitelnosti. Je třeba důkladně přezkoumat specifická opatření v případě ostrovních území Unie, která sdílejí podobné charakteristiky s územími, v nichž se takovéto nástroje zemědělské politiky osvědčily.
Pozměňovací návrh 23
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 43
(43)  S ohledem na posílení jejich politiky rozvoje venkova by měl být členským státům umožněn převod finančních prostředků z jejich stropů přímých plateb do jejich podpor určených na rozvoj venkova. Zároveň by měla být členským státům, ve kterých úroveň přímé podpory zůstává nižší než 90 % průměrné výše podpory v Unii, dána možnost převádět prostředky z jejich podpory určené na rozvoj venkova do stropů jejich přímých plateb. Tato volba by měla proběhnout jednorázově a za určitých podmínek a měla by platit po celou dobu použitelnosti tohoto nařízení.
(43)  S ohledem na posílení jejich politiky rozvoje venkova by měl být členským státům umožněn převod finančních prostředků z jejich stropů přímých plateb do jejich podpor určených na rozvoj venkova. Všechny členské státy by měly mít možnost navýšit tento převod o částku úměrnou částkám nevyčerpaným na „ekologizaci“ s cílem poskytnout dodatečnou podporu určenou na agroenvironmentálně-klimatická opatření. Zároveň by měla být členským státům, ve kterých úroveň přímé podpory zůstává nižší než 90 % průměrné výše podpory v Unii, dána možnost převádět prostředky z jejich podpory určené na rozvoj venkova do stropů jejich přímých plateb. Tato volba by měla proběhnout za určitých podmínek a měla by být přezkoumána do 1. srpna 2015 nebo 1. srpna 2017.
Pozměňovací návrh 24
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – písm. b – bod iii a (nový)
(iiia) nového režimu plateb pro včelstva ve včelařském odvětví financovaného EU;
Pozměňovací návrh 25
Návrh nařízení
Článek 2
Komise se zmocňuje k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 55, aby mohla měnit seznam režimů podpory uvedený v příloze I.

V zájmu zajištění právní jistoty se Komise zmocňuje k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 55, aby mohla měnit seznam režimů podpory uvedený v příloze I, a to v rozsahu nezbytném k zohlednění změn zavedených novými legislativními akty týkajícími se režimů podpor, jež mohou být přijaty po vstupu tohoto nařízení v platnost.

Pozměňovací návrh 26
Návrh nařízení
Čl. 4 – odst. 1 – písm. c – odrážka 1
- chov zvířat nebo pěstování zemědělských produktů, včetně sklizně, dojení, plemenářské činnosti a chovu zvířat pro zemědělské účely,
– zemědělská produkce, která zahrnuje chov zvířat nebo pěstování zemědělských produktů, včetně sklizně, dojení, plemenářské činnosti a chovu zvířat pro zemědělské účely,
Pozměňovací návrh 27
Návrh nařízení
Čl. 4 – odst. 1 – písm. c – odrážka 2
- udržování zemědělských ploch ve stavu vhodném pro pastvu nebo pěstování plodin bez zvláštní přípravy, která jde nad rámec tradičních způsobů zemědělské produkce a použití strojů, nebo
udržování zemědělských ploch ve stavu vhodném pro pastvu nebo pěstování plodin, přičemž takovéto udržování předpokládá v případě zemědělských ploch přirozeně uchovávaných v takovémto stavu minimální činnost, kterou stanoví členské státy;
Pozměňovací návrh 28
Návrh nařízení
Čl. 4 – odst. 1 – písm. c – odrážka 3
– provádění minimální činnosti, kterou stanoví členské státy a která je prováděna na zemědělské ploše přirozeně ponechávané ve stavu vhodném pro pastvu nebo pěstování plodin;
– provádění minimální činnosti – případně založené na minimální intenzitě chovu –, kterou stanoví členské státy a která je prováděna na zemědělské ploše přirozeně ponechávané ve stavu vhodném pro pastvu nebo pěstování plodin;
Pozměňovací návrh 29
Návrh nařízení
Čl. 4 – odst. 1 – písm. e
e) „zemědělskou plochou“ se rozumí jakákoli plocha orné půdy, trvalých travních porostů nebo trvalých kultur;
e) „zemědělskou plochou“ se rozumí jakákoli plocha orné půdy, trvalých travních porostů a trvalých pastvin nebo trvalých kultur;
Pozměňovací návrh 30
Návrh nařízení
Čl. 4 – odst. 1 – písm. g
g) „trvalými kulturami“ se rozumějí kultury jiné než trvalé travní porosty, které nejsou pěstované systémem střídání plodin, jsou na dané půdě pěstovány nejméně pět let a poskytují opakované sklizně, včetně školek, a rychle rostoucí dřeviny pěstované ve výmladkových plantážích;
g) „trvalými kulturami“ se rozumějí kultury jiné než trvalé travní porosty a trvalé pastviny, které nejsou pěstované systémem střídání plodin, jsou na dané půdě pěstovány nejméně pět let a poskytují opakované sklizně, včetně školek, tradiční sady a rychle rostoucí dřeviny pěstované ve výmladkových plantážích;
Pozměňovací návrh 31
Návrh nařízení
Čl. 4 – odst. 1 – písm. h
h) „trvalými travními porosty“ se rozumí půda využívaná k pěstování trav nebo jiných zelených pícnin na přírodních (přirozený osev) nebo uměle vytvořených (umělý osev) plochách, která nebyla zahrnuta do střídání plodin v hospodářství po dobu pěti a více let; mohou sem patřit i jiné druhy vhodné pro pastvu, pokud trávy a jiné zelené pícniny i nadále převažují;
h) „trvalými travními porosty a stálými pastvinami“ se rozumí půda využívaná k pěstování zelených pícnin, křovin a/nebo stromů či jakýchkoli jiných druhů vhodných pro pastvu na přírodních (přirozený osev) nebo uměle vytvořených (umělý osev) plochách, která není zahrnuta do střídání plodin v hospodářství a není zorána po dobu sedmi a více let; mohou sem patřit i jiné významné rysy, které půdu charakterizují jako stálou pastvinu;
Pozměňovací návrh 32
Návrh nařízení
Čl. 4 – odst. 1 – písm. i
i) „trávami nebo jinými zelenými pícninami“ se rozumí všechny byliny obvykle se vyskytující na přírodních pastvinách nebo běžně obsažené v osevných směsích pro pastviny nebo louky v členském státě (bez ohledu na to, zda jsou využity pro pastvu dobytka či nikoliv);
vypouští se
Pozměňovací návrh 33
Návrh nařízení
Čl. 4 – odst. 1 – písm. j a (nové)
ja) „tradičními sady“ se rozumí půda, na níž rostou ovocné stromy a která má environmentální a kulturní význam;
Pozměňovací návrh 34
Návrh nařízení
Čl. 4 – odst. 2 – písm. a
a) vypracování dalších definic týkajících se přístupu k podpoře podle tohoto nařízení;
vypouští se
Pozměňovací návrh 35
Návrh nařízení
Čl. 4 – odst. 2 – písm. b
b) vytvoření rámce, ve kterém členské státy definují minimální činnosti, které mají být provedeny na plochách přirozeně ponechaných ve stavu vhodném pro pastvu nebo pěstování plodin;
b) stanovení kritérií, jejichž prostřednictvím členské státy definují minimální činnosti, které mají být provedeny na plochách přirozeně ponechaných ve stavu vhodném pro pastvu nebo pěstování plodin;
Pozměňovací návrh 36
Návrh nařízení
Čl. 4 – odst. 2 – písm. c
c) stanovení kritérií, která musí zemědělci splňovat, aby mohla být jejich povinnost udržovat zemědělské plochy ve stavu vhodném pro pastvu nebo pěstování plodin podle odst. 1 písm. c) považována za splněnou;
c) stanovení rámce, v němž členské státy definují kritéria, která musí zemědělci splňovat, aby mohla být jejich povinnost udržovat zemědělské plochy ve stavu vhodném pro pastvu nebo pěstování plodin podle odst. 1 písm. c) považována za splněnou;
Pozměňovací návrh 37
Návrh nařízení
Čl. 4 – odst. 2 – písm. d
d) stanovení kritérií pro určení převahy trav a jiných zelených pícnin pro účely odst. 1 písm. h).
vypouští se
Pozměňovací návrh 38
Návrh nařízení
Čl. 7 – odst. 2
2.  Pro každý členský stát a pro každý rok jsou odhadované prostředky získané z omezení podle článku 11, které se odrážejí v rozdílu mezi vnitrostátními stropy stanovenými v příloze II, k nimž se připočte částka dostupná v souladu s článkem 44, a čistými stropy stanovenými v příloze III, k dispozici jako podpora Unie na opatření v rámci programů rozvoje venkova, která jsou financována v rámci EZFRV podle nařízení (EU) č. […] [rozvoj venkova].
2.  Pro každý členský stát a pro každý rok jsou odhadované prostředky získané z omezení podle článku 11, které se odrážejí v rozdílu mezi vnitrostátními stropy stanovenými v příloze II, k nimž se připočte částka dostupná v souladu s článkem 44, a čistými stropy stanovenými v příloze III, k dispozici jako podpora Unie na opatření v rámci programů rozvoje venkova, která jsou stanovována daným členským státem a jsou financována v rámci EZFRV podle nařízení (EU) č. […] [rozvoj venkova].
Pozměňovací návrh 197
Návrh nařízení
Čl. 8 – odst. 1
1.  Míra úpravy stanovená v souladu s článkem 25 nařízení (EU) č. […] [horizontální nařízení] se vztahuje pouze na přímé platby nad 5 000 EUR poskytované zemědělcům v příslušném kalendářním roce.
1.  Míra úpravy stanovená v souladu s článkem 25 nařízení (EU) č. […] [horizontální nařízení] se vztahuje na veškeré přímé platby poskytované zemědělcům v příslušném kalendářním roce.
Pozměňovací návrh 39
Návrh nařízení
Čl. 8 – odst. 3
3.  Komise se zmocňuje k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 55, pokud jde o pravidla týkající se základu pro výpočet snížení, která mají být uplatněna členskými státy na zemědělce podle odstavců 1 a 2 tohoto článku.
vypouští se
Pozměňovací návrh 40
Návrh nařízení
Článek 9
Článek 9

Článek 9

Aktivní zemědělec

Aktivní zemědělec

1.  Přímé platby se neposkytují fyzickým nebo právnickým osobám, nebo skupinám fyzických nebo právnických osob, pokud platí jedna z těchto skutečností:
1.  Členské státy vypracují právní rámec a definice na základě objektivních a nediskriminačních kritérií, aby v případě potřeby zajistily, že přímé platby budou poskytovány pouze zemědělcům, jejichž zemědělské plochy jsou převážně plochy přirozeně ponechávané ve stavu vhodném k pastvě nebo k pěstování plodin, za předpokladu, že na uvedených plochách vykonávají minimální činnost stanovenou členskými státy podle čl. 4 odst. 1 písm. c).
a) roční částka přímých plateb je nižší než 5 % celkových příjmů, které získaly z nezemědělské činnosti v posledním účetním období; or
b) jejich zemědělské plochy jsou převážně plochy přirozeně ponechávané ve stavu vhodném k pastvě nebo k pěstování plodin a na uvedených plochách nevykonávají minimální činnost stanovenou členskými státy podle čl. 4 odst. 1 písm. c).
Subjekty, jako jsou dopravní společnosti, letiště, realitní společnosti, společnosti spravující sportoviště, provozovatelé tábořišť, těžební společnosti a další nezemědělské podniky, které v souladu s objektivními a nediskriminačními kritérii definují členské státy, nejsou a priori považovány za aktivní zemědělce ani nejsou příjemci jakékoli přímé platby. Na základě rozhodnutí členských států mohou tyto subjekty žádat o uznání způsobilosti, pokud předloží ověřitelné důkazy, že jejich zemědělské činnosti tvoří významnou část jejich celkových hospodářských činností nebo jejich hlavní předmět obchodní nebo podnikatelské činnosti spočívá ve vykonávání zemědělských činností.

Členské státy mohou rozhodnout, že na svůj seznam způsobilých subjektů připojí nebo z něj odstraní jiné subjekty, než jsou subjekty uvedené v druhém pododstavci, pokud o tom předem řádně informují Komisi a pokud toto rozhodnutí objektivním a nediskriminačním způsobem zdůvodní.

2.   Odstavec 1 se nevztahuje na zemědělce, kteří získali za předchozí rok méně než 5 000 EUR přímých plateb.
2.   Členské státy mohou rozhodnout, že se tento článek nevztahuje na zemědělce, kteří získali za předchozí rok méně než 5 000 EUR přímých plateb.
3.  Komise se zmocňuje přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 55 pro účely stanovení:
3.  Komise se zmocňuje přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 55 pro účely stanovení kritérií, podle nichž se určí, zda je zemědělská plocha považována převážně za plochu přirozeně ponechávanou ve stavu vhodném k pastvě nebo k pěstování plodin.
a) kritérií pro stanovení výše přímých plateb pro účely odstavců 1 a 2, zejména v prvním roce přiznání platebních nároků, pokud není hodnota platebních nároků zatím definitivně stanovena, a rovněž u nových zemědělců;
b) výjimek z pravidla, že je třeba zohlednit příjmy z posledního účetního období, pokud nejsou příslušné údaje k dispozici; a
c) kritérií, kdy má být zemědělská plocha považována za plochu převážně přirozeně ponechávanou ve stavu vhodném k pastvě nebo k pěstování plodin.
Pozměňovací návrh 41
Návrh nařízení
Čl. 11 – odst. 1 – odrážka 3 a (nová)
– po uvedených sníženích činí maximální výše plateb 300 000 EUR.
Pozměňovací návrh 42
Návrh nařízení
Čl. 11 – odst. 1 – odrážka 4
- o 100 % u tranše vyšší než 300 000 EUR.
vypouští se
Pozměňovací návrh 43
Návrh nařízení
Čl. 11 – odst. 1 a (nový)
1a.  Odstavec 1 se nevztahuje na družstva a jiné právnické subjekty, které sdružují několik zemědělců pobírajících přímé platby a které přijímají a řídí platby předtím, než je zcela rozdělí svým členům, kteří jako jednotlivci podléhají ustanovení odstavce 1.
Pozměňovací návrh 44 a 105
Návrh nařízení
Čl. 11 – odst. 2
2.  Částka uvedená v odstavci 1 se vypočte odečtením mezd skutečně vyplacených a ohlášených zemědělcem v předcházejícím roce, včetně daní a sociálních příspěvků na zaměstnanost, od celkové částky přímých plateb, která původně náležela zemědělci, aniž by byly brány v úvahu platby, které mají být poskytnuty v souladu s hlavou III kapitolou 2 tohoto nařízení.
2.  Částka uvedená v odstavci 1 se vypočte odečtením mezd skutečně vyplacených a ohlášených zemědělcem v předcházejícím roce, včetně daní a sociálních příspěvků na zaměstnanost, a nákladů spjatých s využíváním dodavatelů na specifické zemědělské činnosti od celkové částky přímých plateb, která původně náležela zemědělci, aniž by byly brány v úvahu platby, které mají být poskytnuty v souladu s hlavou III kapitolou 2 tohoto nařízení.
Pozměňovací návrh 45
Návrh nařízení
Čl. 11 – odst. 3 a (nový)
3a.  Všechny finanční prostředky získané z postupného snižování či omezování zůstanou v regionu nebo členském státě, v němž byly získány, a použijí se na opatření v rámci druhého pilíře;
Pozměňovací návrh 46
Návrh nařízení
Článek 14
Článek 14

Článek 14

Flexibilita mezi pilíři

Flexibilita mezi pilíři

1. Před 1. srpnem 2013 mohou členské státy rozhodnout, že uvolní až 10 % svého ročního vnitrostátního stropu stanoveného v příloze II tohoto nařízení na kalendářní roky 2014 až 2019 jako dodatečnou podporu na opatření v rámci programů rozvoje venkova, která jsou financována v rámci EZFRV podle nařízení (EU) č. […] [rozvoj venkova]. V důsledku toho již odpovídající částka nebude k dispozici pro poskytování přímých plateb.
1. Před 1. srpnem 2013 mohou členské státy rozhodnout, že uvolní až 15 % svého ročního vnitrostátního stropu stanoveného v příloze II tohoto nařízení na kalendářní roky 2014 až 2019 jako dodatečnou podporu na opatření v rámci programů rozvoje venkova, která jsou financována v rámci EZFRV podle nařízení (EU) č. […] [rozvoj venkova]. V důsledku toho již odpovídající částka nebude k dispozici pro poskytování přímých plateb.
Rozhodnutí uvedené v prvním pododstavci oznámí členské státy Komisi do data uvedeného ve zmíněném pododstavci.

Procentní podíl oznámený v souladu s druhým pododstavcem je stejný pro roky uvedené v prvním pododstavci.

1a.  Členské státy mohou prostředky, které nebyly přiděleny v rámci plateb podle článku 33, přidat k převodům ve prospěch opatření pro rozvoj venkova uvedených v prvním odstavci, a to v podobě podpory Unie na agroenvironmentálně-klimatická opatření v rámci programů rozvoje venkova, která jsou financována z EZFRV podle nařízení (EU) č. […] [nařízení o rozvoji venkova].
2. Před 1. srpnem 2013 mohou Bulharsko, Estonsko, Finsko, Litva, Lotyšsko, Polsko, Portugalsko, Rumunsko, Slovensko, Spojené království, Španělsko a Švédsko rozhodnout, že uvolní v období 2015–2020 až 5 % částky přidělené na opatření podpory v rámci programů rozvoje venkova financované z EZFRV podle nařízení (EU) č. […] [rozvoj venkova] jako prostředky na přímé platby podle tohoto nařízení v období 2015–2020. V důsledku toho již odpovídající částka nebude k dispozici na podpory v rámci programů rozvoje venkova.
2. Před 1. srpnem 2013 mohou Bulharsko, Estonsko, Finsko, Litva, Lotyšsko, Polsko, Portugalsko, Rumunsko, Slovensko, Spojené království, Španělsko a Švédsko rozhodnout, že uvolní v období 2015–2020 až 10 % částky přidělené na opatření podpory v rámci programů rozvoje venkova financované z EZFRV podle nařízení (EU) č. […] [rozvoj venkova] jako prostředky na přímé platby podle tohoto nařízení v období 2015–2020. V důsledku toho již odpovídající částka nebude k dispozici na podpory v rámci programů rozvoje venkova.
Rozhodnutí uvedené v prvním pododstavci oznámí členské státy Komisi do data uvedeného ve zmíněném pododstavci.

Rozhodnutí uvedené v prvním pododstavci oznámí členské státy Komisi do data uvedeného ve zmíněném pododstavci.

Procentní podíl oznámený v souladu s druhým pododstavcem je stejný pro roky uvedené v odst. 1 prvním pododstavci.

2a.  V případě, že provádění probíhá na regionální úrovni, mohou se pro každý region uplatňovat jiné procentní sazby.
2b.  Členské státy mohou do 1. srpna 2015 nebo 1. srpna 2017 rozhodnout, že přezkoumají svá rozhodnutí uvedená v tomto článku s účinností od následujícího roku.
Pozměňovací návrh 47
Návrh nařízení
Čl. 15 – odst. -1 (nový)
- 1.  S cílem vyhodnotit novou SZP vypracuje Komise do konce roku 2017 přezkum zavádění reforem a jejich dopadu na životní prostředí a zemědělskou výrobu.
Pozměňovací návrh 48
Návrh nařízení
Článek 15
Režimy podpor uvedené v příloze I se použijí, aniž je dotčen případný přezkum, který se provádí kdykoli s ohledem na hospodářský vývoj a stav rozpočtu.

Režimy podpor uvedené v příloze I se použijí, aniž je dotčen případný přezkum, který se provádí kdykoli formou legislativního aktu s ohledem na hospodářský vývoj a rozpočtovou situaci.

Pozměňovací návrh 49
Návrh nařízení
Článek 18
Článek 18

Článek 18

Platební nároky

Platební nároky

1.  Podpora v rámci režimu základní platby se zemědělcům poskytne, pokud získají platební nároky podle tohoto nařízení na základě přiznání podle čl. 17b odst. 4, na základě prvního přiznání podle článku 21, z vnitrostátní rezervy podle článku 23 nebo převodem podle článku 27.
1.  Podpora v rámci režimu základní platby může být zemědělcům poskytnuta, pokud získají platební nároky podle tohoto nařízení na základě přiznání podle čl. 17b odst. 4, prvního přiznání podle článku 21, z vnitrostátní rezervy podle článku 23 nebo převodem podle článku 27.
2.   Platnost platebních nároků získaných v rámci režimu jednotné platby v souladu s nařízením (ES) č. 1782/2003 a s nařízením (ES) č. 73/2009 uplyne dne 31. prosince 2013.
2.   Odchylně od odstavce 1:
a) členské státy, které k 31. prosinci 2013 uplatňují režim jednotné platby na základě regionálního modelu uvedeného v článku 59 nařízení (ES) č. 1782/2003, mohou do 1. srpna 2013 rozhodnout, že ponechají v platnosti platební nároky přiznané v souladu s nařízením (ES) č. 1782/2003 a/nebo nařízením (ES) č. 73/2009,
b) členské státy, které k 31. prosinci 2013 uplatňují režim jednotné platby na plochu, mohou do 1. srpna 2013 rozhodnout, že ponechají v platnosti stávající režim jakožto přechodný systém do 31. prosince 2020.
Pozměňovací návrh 50
Návrh nařízení
Článek 19
Článek 19

Článek 19

Strop v režimu základní platby

Strop v režimu základní platby

1.  Komise stanoví každoročně prostřednictvím prováděcích aktů vnitrostátní strop pro režim základní platby tak, že odečte od ročního vnitrostátního stropu stanoveného v příloze II roční částky, které se stanoví v souladu s články 33, 35, 37 a 39. Tyto prováděcí akty se přijímají v souladu s přezkumným postupem podle čl. 56 odst. 2.
1.  Komise přijímá prováděcí akty, kterými pro každý členský stát každoročně stanoví vnitrostátní strop pro režim základní platby tak, že od ročního vnitrostátního stropu stanoveného v příloze II odečte roční částky, které se stanoví v souladu s články 33, 35, 37 a 39. Tyto prováděcí akty se přijímají v souladu s přezkumným postupem podle čl. 56 odst. 2.
2.  Pro každý členský stát a každý rok se celková hodnota všech přiznaných platebních nároků a vnitrostátní rezervy rovná příslušnému vnitrostátnímu stropu, který Komise přijala podle odstavce 1.
2.  Pro každý členský stát a každý rok se celková hodnota všech přiznaných platebních nároků a vnitrostátní rezervy rovná příslušnému vnitrostátnímu stropu, který Komise přijala podle odstavce 1.
3.  V případě změny stropu, který Komise přijala podle odstavce 1, oproti předchozímu roku musí členský stát lineárně snížit nebo zvýšit hodnotu všech platebních nároků, aby zajistil soulad s odstavcem 2.
3.  V případě změny stropu, který Komise přijala podle odstavce 1, oproti předchozímu roku musí členský stát lineárně snížit nebo zvýšit hodnotu všech platebních nároků, aby zajistil soulad s odstavcem 2.
První pododstavec se nepoužije, pokud je tato úprava důsledkem použití čl. 17b odst. 2.
První pododstavec se nepoužije, pokud je tato úprava důsledkem použití čl. 17b odst. 2.

Pozměňovací návrh 51
Návrh nařízení
Článek 20
Článek 20

Článek 20

Regionální rozdělení vnitrostátních stropů

Regionální rozdělení vnitrostátních stropů

1.  Členské státy se mohou před 1. srpnem 2013 rozhodnout, že budou uplatňovat režim základní platby na regionální úrovni. V tom případě členské státy určí regiony podle objektivních a nediskriminačních kritérií, jako jsou jejich agronomické a ekonomické rysy a jejich regionální zemědělský potenciál, nebo jejich institucionální nebo administrativní struktura.
1.  Členské státy se mohou před 1. srpnem 2013 rozhodnout, že budou uplatňovat režim základní platby na regionální úrovni. V tom případě členské státy určí regiony podle objektivních a nediskriminačních kritérií, jako jsou jejich agronomické, environmentálnísocio-ekonomické rysy a jejich regionální zemědělský potenciál, nebo jejich institucionální nebo administrativní struktura.
2.  Členské státy rozdělí vnitrostátní strop uvedený v čl. 19 odst. 1 mezi regiony podle objektivních a nediskriminačních kritérií.
2.  Členské státy rozdělí vnitrostátní strop uvedený v čl. 19 odst. 1 mezi regiony podle objektivních a nediskriminačních kritérií.
3.  Členské státy mohou rozhodnout o podrobení těchto regionálních stropů postupným ročním úpravám v souladu s předem stanovenými ročními kroky a objektivními a nediskriminačními kritérii, jako jsou zemědělský potenciál a environmentální kritéria.
3.  Členské státy mohou rozhodnout o podrobení těchto regionálních stropů postupným ročním úpravám v souladu s předem stanovenými ročními kroky a objektivními a nediskriminačními kritérii, jako jsou zemědělský potenciál a environmentální kritéria.
4.  Pokud je to nutné pro dodržení platných regionálních stropů stanovených v souladu s odstavci 2 a 3, provedou členské státy v jednotlivých regionech lineární snížení nebo zvýšení hodnoty platebních nároků.
4.  Pokud je to nutné pro dodržení platných regionálních stropů stanovených v souladu s odstavci 2 a 3, provedou členské státy v jednotlivých regionech lineární snížení nebo zvýšení hodnoty platebních nároků.
5.  Členské státy oznámí Komisi před 1. srpnem 2013 rozhodnutí podle odstavce 1 spolu s opatřeními přijatými pro účely použití odstavců 2 a 3.
5.  Členské státy oznámí Komisi před 1. srpnem 2013 rozhodnutí podle odstavce 1 spolu s opatřeními přijatými pro účely použití odstavců 2 a 3.
Pozměňovací návrhy 52 a 161
Návrh nařízení
Článek 21
Článek 21

Článek 21

První přiznání platebních nároků

První přiznání platebních nároků

1.  S výhradou odstavce 2 se platební nároky přiznají zemědělcům, pokud požádají o přiznání platebních nároků v režimu základní platby do 15. května 2014, s výjimkou případu vyšší moci a mimořádných okolností.
1.  S výhradou odstavce 2 tohoto článku a aniž je dotčen čl. 18 odst. 2, se platební nároky přiznají zemědělcům, pokud požádají o přiznání platebních nároků v režimu základní platby do 15. května 2014, s výjimkou případu vyšší moci a mimořádných okolností.
2.Zemědělci, kteří v roce 2011 nebo v případě Chorvatska v roce 2013 aktivovali alespoň jeden platební nárok v režimu jednotné platby nebo požádali o podporu v režimu jednotné platby na plochu, v obou případech v souladu s nařízením (ES) č. 73/2009, obdrží platební nároky v prvním roce použití režimu základní platby za předpokladu, že mají nárok na poskytnutí přímých plateb v souladu s článkem 9.“
2.  Zemědělci, kteří:
– buď v roce 2009 nebo 2010 nebo 2011, dle výběru členských států, nebo v případě Chorvatska v roce 2013 aktivovali alespoň jeden platební nárok v režimu jednotné platby nebo požádali o podporu v režimu jednotné platby na plochu, v obou případech v souladu s nařízením (ES) č. 73/2009, nebo
– v roce 2012 získali platební nároky podle článků 41 a 63 nařízení (ES) č. 73/2009, nebo
– předložili důkazy o aktivní zemědělské produkci a v roce 2011 provozovali chov zvířat nebo pěstovali zemědělské produkty, včetně sklizně, dojení, plemenářské činnosti a chovu zvířat pro zemědělské účely, obdrží platební nároky v prvním roce použití režimu základní platby za předpokladu, že mají nárok na poskytnutí přímých plateb v souladu s článkem 9.
Odchylně od prvního pododstavce obdrží zemědělci platební nároky v prvním roce použití režimu základní platby, pokud mají nárok na poskytnutí přímých plateb v souladu s článkem 9 a pokud v roce 2011:

Odchylně od prvního pododstavce obdrží zemědělci platební nároky v prvním roce použití režimu základní platby, pokud mají nárok na poskytnutí přímých plateb v souladu s článkem 9 a pokud v roce 2011:

a) neaktivovali v režimu jednotné platby žádný nárok, ale produkovali výhradně ovoce, zeleninu a/nebo obhospodařovali výhradně vinice;
a) neaktivovali v režimu jednotné platby žádný nárok, ale produkovali výhradně ovoce, zeleninu, sadbové a konzumní brambory, okrasné plodiny a/nebo obhospodařovali výhradně vinice;
b) nepožádali v režimu jednotné platby na plochu o žádnou podporu a měli pouze zemědělskou půdu, která nebyla ke dni 30. června 2003 v dobrém zemědělském stavu podle čl. 124 odst. 1 nařízení (ES) č. 73/2009.
b) nepožádali v režimu jednotné platby na plochu o žádnou podporu a měli pouze zemědělskou půdu, která nebyla ke dni 30. června 2003 v dobrém zemědělském stavu podle čl. 124 odst. 1 nařízení (ES) č. 73/2009.
S výjimkou případu vyšší moci nebo mimořádných okolností se počet platebních nároků přiznaných jednomu zemědělci musí rovnat počtu hektarů, na něž lze poskytnout podporu, ve smyslu čl. 25 odst. 2, které zemědělec ohlásí v souladu s čl. 26 odst. 1 na rok 2014.

S výjimkou případu vyšší moci nebo mimořádných okolností se počet platebních nároků přiznaných jednomu zemědělci musí rovnat počtu hektarů, na něž lze poskytnout podporu, ve smyslu čl. 25 odst. 2, které zemědělec ohlásí v souladu s čl. 26 odst. 1 na rok 2014.

Odchylně od předchozího pododstavce mohou členské státy omezit počet platebních nároků, které mají být přiznány v roce 2014, na 145 % celkového počtu hektarů ohlášených v roce 2009 v souladu s článkem 35 nařízení (ES) č. 73/2009, pokud celkový počet hektarů ohlášených v členském státě v souladu s čl. 26 odst. 1 na rok 2014 představuje větší než 45% zvýšení celkového počtu hektarů, na které lze poskytnout podporu, ohlášených v roce 2009 v souladu s článkem 35 nařízení (ES) č. 73/2009.

Využijí-li členské státy této možnosti, přiznají zemědělcům nižší počet platebních nároků, který se vypočte uplatněním poměrného snížení na dodatečný počet hektarů, na které lze poskytnout podporu, ohlášených jednotlivými zemědělci v roce 2014 ve srovnání s počtem hektarů, na které lze poskytnout podporu, v souladu s čl. 34 odst. 2 nařízení (ES) č. 73/2009, který zemědělci uvedli v žádosti o podporu v roce 2011 v souladu s článkem 19 nařízení (ES) č. 73/2009.

3.  V případě prodeje nebo pronájmu svého podniku nebo jeho části mohou fyzické nebo právnické osoby, které splňují odstavec 2, na základě smlouvy podepsané před 15. květnem 2014 převést právo na platební nároky podle odstavce 1 pouze na jednoho zemědělce, pokud tento splňuje podmínky uvedené v článku 9.
3.  V případě prodeje, sloučení, rozdělení nebo pronájmu svého podniku nebo jeho části mohou zemědělci, kteří splňují podmínky odstavce 2, na základě smlouvy podepsané před 15. květnem 2014 převést právo na platební nároky podle odstavce 1 na zemědělce, na něž přechází podnik nebo jeho část, pokud tito splňují podmínky uvedené v článku 9.
4.  Komise přijme prostřednictvím prováděcích aktů pravidla týkající se žádostí o přiznání platebních nároků předložených v roce přiznání platebních nároků, pokud nemohly být tyto nároky dosud definitivně stanoveny a pokud je přiznání ovlivněno zvláštními okolnostmi. Tyto prováděcí akty se přijímají v souladu s přezkumným postupem podle čl. 56 odst. 2.
4.  Komise přijme prostřednictvím prováděcích aktů pravidla týkající se žádostí o přiznání platebních nároků předložených v roce přiznání platebních nároků, pokud nemohly být tyto nároky dosud definitivně stanoveny a pokud je přiznání ovlivněno zvláštními okolnostmi. Tyto prováděcí akty se přijímají v souladu s přezkumným postupem podle čl. 56 odst. 2.
Pozměňovací návrh 53
Návrh nařízení
Článek 22
Článek 22

Článek 22

Hodnota platebních nároků a její sbližování

Hodnota platebních nároků a její sbližování

1.  Pro každý příslušný rok se jednotková hodnota platebních nároků vypočítá vydělením vnitrostátního nebo regionálního stropu stanoveného v souladu s články 19 nebo 20 po uplatnění lineárního snížení podle čl. 23 odst. 1 počtem platebních nároků přiznaných na vnitrostátní nebo regionální úrovni podle čl. 21 odst. 2 pro rok 2014.
1.  Pro každý příslušný rok se jednotková hodnota platebních nároků vypočítá vydělením vnitrostátního nebo regionálního stropu stanoveného v souladu s články 19 nebo 20 po uplatnění lineárního snížení podle čl. 23 odst. 1 počtem platebních nároků přiznaných na vnitrostátní nebo regionální úrovni podle čl. 21 odst. 2 pro rok 2014.
2.  Členské státy, které použily režim jednotné platby podle nařízení (ES) č. 73/2009, mohou omezit výpočet jednotkové hodnoty platebních nároků podle odstavce 1 na částku, která odpovídá nejméně 40 % vnitrostátního nebo regionálního stropu stanoveného v souladu s články 19 nebo 20 po uplatnění lineárního snížení podle čl. 23 odst. 1.
2.  Členské státy, které použily režim jednotné platby podle nařízení (ES) č. 73/2009, mohou omezit výpočet jednotkové hodnoty platebních nároků podle odstavce 1 na částku, která odpovídá nejméně 10 % vnitrostátního nebo regionálního stropu stanoveného v souladu s články 19 nebo 20 po uplatnění lineárního snížení podle čl. 23 odst. 1.
3.  Členské státy, které využijí možnosti uvedené v odstavci 2, použijí část stropu, která zůstává po použití uvedeného odstavce, ke zvýšení hodnoty platebních nároků v případech, kdy celková hodnota platebních nároků zemědělce v režimu základní platby vypočtená podle odstavce 2 je nižší než celková hodnota platebních nároků, včetně zvláštních nároků, jejichž držitelem byl zemědělec ke dni 31. prosince 2013 v rámci režimu jednotné platby v souladu s nařízením (ES) č. 73/2009. Za tím účelem se vnitrostátní nebo regionální jednotková hodnota každého platebního nároku dotyčného zemědělce zvýší o část rozdílu mezi celkovou hodnotou platebních nároků v režimu základní platby vypočtenou podle odstavce 2 a celkovou hodnotou platebních nároků, včetně zvláštních nároků, jejichž držitelem byl zemědělec ke dni 31. prosince 2013 v rámci režimu jednotné platby v souladu s nařízením (ES) č. 73/2009.
3.  Členské státy, které využijí možnosti uvedené v odstavci 2, použijí část stropu, která zůstává po použití uvedeného odstavce, ke zvýšení hodnoty platebních nároků v případech, kdy celková hodnota platebních nároků zemědělce v režimu základní platby vypočtená podle odstavce 2 je nižší než celková hodnota platebních nároků, včetně zvláštních nároků, jejichž držitelem byl zemědělec ke dni 31. prosince 2013 v rámci režimu jednotné platby v souladu s nařízením (ES) č. 73/2009. Za tím účelem se vnitrostátní nebo regionální jednotková hodnota každého platebního nároku dotyčného zemědělce zvýší o část rozdílu mezi celkovou hodnotou platebních nároků v režimu základní platby vypočtenou podle odstavce 2 a celkovou hodnotou platebních nároků, včetně zvláštních nároků, jejichž držitelem byl zemědělec ke dni 31. prosince 2013 v rámci režimu jednotné platby v souladu s nařízením (ES) č. 73/2009.
Pro výpočet zvýšení může členský stát vzít také v úvahu podporu poskytnutou v kalendářním roce 2013 podle článku 52, čl. 53 odst. 1 a čl. 68 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 73/2009 za předpokladu, že členský stát rozhodne nepoužít v příslušných odvětvích nepovinnou podporu vázanou na produkci podle hlavy IV tohoto nařízení.

Pro výpočet zvýšení může členský stát vzít také v úvahu podporu poskytnutou v kalendářním roce 2013 podle článku 52, čl. 53 odst. 1 a čl. 68 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 73/2009 za předpokladu, že členský stát rozhodne nepoužít v příslušných odvětvích nepovinnou podporu vázanou na produkci podle hlavy IV tohoto nařízení.

Pro účely prvního pododstavce se má za to, že zemědělec je držitelem platebních nároků ke dni 31. prosince 2013, pokud platební nároky byly tomuto zemědělci přiznány nebo na něj byly trvale převedeny do uvedeného data.

Pro účely prvního pododstavce se má za to, že zemědělec je držitelem platebních nároků ke dni 31. prosince 2013, pokud platební nároky byly tomuto zemědělci přiznány nebo na něj byly trvale převedeny do uvedeného data.

4.  Pro účely odstavce 3 může členský stát na základě objektivních kritérií stanovit, že v případě prodeje, postoupení či skončení pronájmu zemědělských ploch v celém či v částečném rozsahu po dni stanoveném podle článku 35 nařízení (ES) č. 73/2009 a před dnem stanoveným podle článku 26 tohoto nařízení, se zvýšení nebo část zvýšení hodnoty platebních nároků, které by byly dotyčnému zemědělci přiděleny, převedou do vnitrostátní rezervy, pokud by toto zvýšení vedlo k neočekávaným ziskům pro dotyčného zemědělce.
4.  Pro účely odstavce 3 může členský stát na základě objektivních kritérií stanovit, že v případě prodeje, postoupení či skončení pronájmu zemědělských ploch v celém či v částečném rozsahu po dni stanoveném podle článku 35 nařízení (ES) č. 73/2009 a před dnem stanoveným podle článku 26 tohoto nařízení, se zvýšení nebo část zvýšení hodnoty platebních nároků, které by byly dotyčnému zemědělci přiděleny, převedou do vnitrostátní rezervy, pokud by toto zvýšení vedlo k neočekávaným ziskům pro dotyčného zemědělce.
Uvedená objektivní kritéria musí být stanovena tak, aby bylo zajištěno rovné zacházení se zemědělci a aby se zabránilo narušení trhu a hospodářské soutěže, a zahrnují alespoň následující:

Uvedená objektivní kritéria musí být stanovena tak, aby bylo zajištěno rovné zacházení se zemědělci a aby se zabránilo narušení trhu a hospodářské soutěže, a zahrnují alespoň následující:

a) minimální dobu trvání pronájmu;
a) minimální dobu trvání pronájmu;
b) poměrnou část obdržené platby, která se převede do vnitrostátní rezervy.
b) poměrnou část obdržené platby, která se převede do vnitrostátní rezervy.
5.  Nejpozději od roku podání žádosti 2019 musí mít veškeré platební nároky v členském státě, nebo v případě použití článku 20 v regionu, jednotnou jednotkovou hodnotu.
5.  Nejpozději od roku podání žádosti 2019 musí veškeré platební nároky v členském státě, nebo v případě použití článku 20 v regionu splňovat tyto podmínky:
a) musí mít jednotnou jednotkovou hodnotu;
b) mohou se od průměrné jednotkové hodnoty odchýlit maximálně o 20 %.
V případě uplatňování odstavců 2, 3 a tohoto odstavce mohou členské státy přijmout opatření, aby zajistily, že v případě snížení platebních nároků na úrovni zemědělského podniku nebudou tyto platební nároky aktivované v roce 2019 ve srovnání s platebními nároky aktivovanými v roce 2014 nižší o více než 30 %.

6.  Při použití odstavců 2 a 3 uskuteční členské státy v souladu s obecnými zásadami práva Unie kroky ke sbližování hodnot platebních nároků na vnitrostátní nebo regionální úrovni. Za tímto účelem stanoví členské státy do 1. srpna 2013 kroky, které mají být přijaty. Tyto kroky zahrnují každoroční postupné úpravy platebních nároků v souladu s objektivními a nediskriminačními kritérii.
6.  Při použití odstavců 2 a 3 uskuteční členské státy v souladu s obecnými zásadami práva Unie kroky ke sbližování hodnot platebních nároků na vnitrostátní nebo regionální úrovni. Za tímto účelem stanoví členské státy do 1. srpna 2013 kroky, které mají být přijaty. Tyto kroky zahrnují každoroční postupné úpravy platebních nároků v souladu s objektivními a nediskriminačními kritérii.
Kroky uvedené v prvním pododstavci oznámí členské státy Komisi do data uvedeného ve zmíněném pododstavci.

Kroky uvedené v prvním pododstavci oznámí členské státy Komisi do data uvedeného ve zmíněném pododstavci.

Pozměňovací návrh 54
Návrh nařízení
Článek 22 a (nový)
Článek 22a

Vnitřní konvergence

1.  Odchylně od článku 22 členské státy mohou zaokrouhlit hodnotu platebních nároků na vnitrostátní nebo regionální úrovni, aby se jednotková hodnota nároků částečně, avšak ne zcela, přesunula směrem k jednotným vnitrostátním nebo regionálním hodnotám od roku podání žádosti 2021. Využijí-li členské státy této možnosti, mohou vzorec použít pro vnější sbližování mezi sebou. Toto sbližování bude financováno snížením hodnoty nároků v roce 2013 přesahujících prahovou hodnotu stanovenou členskými státy nebo vnitrostátní průměr.
2.  Členské státy, které využijí výjimky uvedené v odstavci 1, mohou rozhodnout, že platba na zemědělské postupy příznivé pro klima a životní prostředí podle hlavy III kapitoly 2, která v souladu s čl. 33 odst. 1 představuje 30 % vnitrostátního stropu, se poskytuje zemědělcům jako procentní podíl jejich základní platby.
3.  Při uplatnění výjimky podle odstavce 1 stanoví členské státy v souladu s obecnými zásadami práva Unie do 1. srpna 2013 kroky, které mají být učiněny. Tyto kroky zahrnují postupné úpravy platebních nároků v souladu s objektivními a nediskriminačními kritérii.
Kroky uvedené v prvním pododstavci oznámí členské státy Komisi do 1. srpna 2013.

Pozměňovací návrh 55
Návrh nařízení
Článek 23
Článek 23

Článek 23

Zřízení a využívání vnitrostátní rezervy

Zřízení a využívání vnitrostátní rezervy

1.  Každý členský stát zřídí vnitrostátní rezervu. Za účelem vytvoření této vnitrostátní rezervy přistoupí členské státy v prvním roce uplatňování režimu základní platby k lineárnímu procentnímu snížení stropu režimu základní platby na vnitrostátní úrovni. Toto snížení nesmí být vyšší než 3 % s výjimkou případu, kdy je to nutné pro potřeby přiznání platebních nároků podle odstavce 4 pro rok 2014.
1.  Každý členský stát zřídí vnitrostátní rezervu. Za účelem vytvoření této vnitrostátní rezervy přistoupí členské státy v prvním roce uplatňování režimu základní platby k lineárnímu procentnímu snížení stropu režimu základní platby na vnitrostátní úrovni. Toto snížení nesmí být v roce 2014 vyšší než 3 % s výjimkou případu, kdy je to nutné pro potřeby přiznání platebních nároků podle odstavce 4. V následujících letech mohou členské státy každoročně stanovit strop snížení na základě potřeb přiznání platebních nároků.
2.  Členské státy mohou spravovat vnitrostátní rezervu na regionální úrovni.
2.  Členské státy mohou spravovat vnitrostátní rezervu na regionální úrovni.
3.  Členské státy stanoví výši platebních nároků z vnitrostátní rezervy v souladu s objektivními kritérii a takovým způsobem, aby bylo zajištěno rovné zacházení se zemědělci a aby se zabránilo narušení trhu a hospodářské soutěže.
3.  Členské státy stanoví výši platebních nároků z vnitrostátní rezervy v souladu s objektivními kritérii a takovým způsobem, aby bylo zajištěno rovné zacházení se zemědělci a aby se zabránilo narušení trhu a hospodářské soutěže.
4.  Členské státy použijí vnitrostátní rezervu k přiznání platebních nároků prioritně mladým zemědělcům, kteří zahajují zemědělskou činnost.
4.  Členské státy použijí vnitrostátní rezervu k přiznání platebních nároků prioritně mladým zemědělcům a novým zemědělcům, kteří zahajují zemědělskou činnost.
Pro účely prvního pododstavce se „mladými zemědělci, kteří zahajují zemědělskou činnost“ rozumí zemědělci, kteří splňují podmínky stanovené v čl. 36 odst. 2 a během pěti let předcházejících zahájení nové zemědělské činnosti neprovozovali zemědělskou činnost svým jménem a na svůj účet ani nevykonávali kontrolu nad právnickou osobou provozující zemědělskou činnost. V případě právnické osoby nesmějí fyzické osoby, které vykonávají kontrolu nad právnickou osobu, po dobu pěti let před zahájením zemědělské činnosti právnickou osobou provozovat jakoukoliv zemědělskou činnost svým jménem a na svůj účet nebo vykonávat kontrolu nad právnickou osobou provozující zemědělskou činnost.

Pro účely prvního pododstavce se „mladými zemědělci, kteří zahajují zemědělskou činnost“ rozumí zemědělci, kteří splňují podmínky stanovené v čl. 36 odst. 2 a během pěti let předcházejících zahájení nové zemědělské činnosti neprovozovali zemědělskou činnost svým jménem a na svůj účet ani nevykonávali kontrolu nad právnickou osobou provozující zemědělskou činnost. V případě právnické osoby nesmějí fyzické osoby, které vykonávají kontrolu nad právnickou osobu, po dobu pěti let před zahájením zemědělské činnosti právnickou osobou provozovat jakoukoliv zemědělskou činnost svým jménem a na svůj účet nebo vykonávat kontrolu nad právnickou osobou provozující zemědělskou činnost.

Pro účely prvního pododstavce se „novými zemědělci, kteří zahajují zemědělskou činnost“ rozumí fyzické osoby, jimž nikdy nebyly přiznány nároky. Členské státy mohou určit další objektivní a nediskriminační kritéria, která musí noví zemědělci splnit a jež se týkají zejména náležitých dovedností, zkušeností a/nebo požadavků na odbornou přípravu.

5.  Členské státy mohou použít vnitrostátní rezervu, aby:
5.  Členské státy mohou použít vnitrostátní rezervu, aby:
a) přiznaly platební nároky zemědělcům v oblastech, na něž se vztahují restrukturalizační programy a/nebo programy rozvoje v souvislosti s nějakou formou veřejné intervence, aby nedocházelo k opouštění půdy a/nebo aby se zemědělcům kompenzovaly zvláštní nevýhody v uvedených oblastech;
a) přiznaly platební nároky zemědělcům v oblastech, na něž se vztahují restrukturalizační programy a/nebo programy rozvoje v souvislosti s nějakou formou veřejné intervence, aby nedocházelo k opouštění půdy a/nebo aby se zemědělcům kompenzovaly zvláštní nevýhody v uvedených oblastech;
aa) přiznaly platební nároky zemědělcům, jejichž podnik se nachází na území členského státu, který se rozhodl využít možnosti uvedené v čl. 18 odst. 2, a jimž nebyl přiznán platební nárok ani podle nařízení (ES) č. 1782/2003, ani nařízení (ES) č. 73/2009, pokud v roce 2014 ohlásí zemědělskou plochu způsobilou pro podporu;
ab) přiznaly platební nároky zemědělcům, kteří zemědělskou činnost zahájili po roce 2011 a provozují ji ve zvláštních odvětvích zemědělství, která stanoví členské státy na základě objektivních a nediskriminačních kritérií;
ac) zvýšily hodnotu platebních nároků v režimu základní platby až na vnitrostátní nebo regionální průměrnou jednotkovou hodnotu platebních nároků zemědělcům, kteří se ocitli ve zvláštní situaci v důsledku přechodu k režimu základní platby z důvodu nízké hodnoty jejich historických platebních nároků, jejichž držiteli jsou v rámci režimu jednotné platby v souladu s nařízením (ES) č. 73/2009, nebo zvýšily hodnotu platebních nároků zemědělců, kteří byli ke dni 31. prosince 2013 držiteli zvláštních nároků;
ad) poskytly zemědělcům každoročně odškodnění, které lze v případě malých zemědělců navýšit o dodatečnou platbu, za zrušení příspěvku ve výši 5000 EUR stanoveného v čl. 7 odst. 1 nařízení (ES) č. 73/2009.
b) lineárně zvýšily hodnotu platebních nároků v režimu základní platby na vnitrostátní nebo regionální úrovni, jestliže vnitrostátní rezerva překročí 3 % v kterémkoli daném roce a pokud zůstane k dispozici dostatečná částka pro přiznání nároků podle odstavce 4, písmene a) tohoto odstavce a podle odstavce 7.
b) lineárně zvýšily hodnotu platebních nároků v režimu základní platby na vnitrostátní nebo regionální úrovni, jestliže vnitrostátní rezerva překročí 3 % v kterémkoli daném roce a pokud zůstane k dispozici dostatečná částka pro přiznání nároků podle odstavce 4, písmene a) tohoto odstavce a podle odstavce 7. Zvýší-li však hodnotu platebních nároků podle tohoto písmena, mohou se členské státy rozhodnout, že použijí jinou než lineární metodu.
6.  Při uplatňování odstavce 4 a odst. 5 písm. a) stanoví členské státy hodnotu platebních nároků přiznaných zemědělcům na základě vnitrostátní nebo regionální průměrné hodnoty platebních nároků v roce jejich přiznání.
6.  Při uplatňování odstavce 4 a odst. 5 písm. a) stanoví členské státy hodnotu platebních nároků přiznaných zemědělcům na základě vnitrostátní nebo regionální průměrné hodnoty platebních nároků v roce jejich přiznání.
7.  Pokud má zemědělec nárok na získání platebních nároků nebo zvýšení hodnoty stávajících nároků na základě konečného soudního rozhodnutí nebo na základě konečného správního aktu příslušného orgánu členského státu, obdrží zemědělec počet a hodnotu platebních nároků stanovené ve zmíněném rozhodnutí nebo aktu ke dni, který určí členský stát. Toto datum však nesmí být pozdější než datum pro podání žádosti v režimu základní platby následující po dni soudního rozhodnutí nebo správního aktu, s přihlédnutím k uplatňování článků 25 a 26.
7.  Pokud má zemědělec nárok na získání platebních nároků nebo zvýšení hodnoty stávajících nároků na základě konečného soudního rozhodnutí nebo na základě konečného správního aktu příslušného orgánu členského státu, obdrží zemědělec počet a hodnotu platebních nároků stanovené ve zmíněném rozhodnutí nebo aktu ke dni, který určí členský stát. Toto datum však nesmí být pozdější než datum pro podání žádosti v režimu základní platby následující po dni soudního rozhodnutí nebo správního aktu, s přihlédnutím k uplatňování článků 25 a 26.
Pozměňovací návrh 56
Návrh nařízení
Čl. 25 – odst. 1
1.  Podpora v režimu základní platby se poskytuje zemědělcům po aktivaci platebních nároků na hektar, na který lze poskytnout podporu, prostřednictvím ohlášení v souladu s čl. 26 odst. 1 v členském státě, kde byla přiznána. Aktivované platební nároky opravňují k vyplacení stanovených ročních částek, aniž je dotčeno uplatňování finanční kázně, postupného snižování a omezení, lineárních snížení v souladu s článkem 7, čl. 37 odst. 2 a čl. 51 odst. 1 a jakéhokoli snížení a vyloučení uložených podle nařízení (EU) č. […] [horizontální nařízení].
1.  Podpora v režimu základní platby se poskytuje zemědělcům po aktivaci platebních nároků na hektar, na který lze poskytnout podporu, prostřednictvím ohlášení v souladu s čl. 26 odst. 1 v členském státě, kde byla přiznána. Aktivované platební nároky opravňují k vyplacení stanovených ročních částek, aniž je dotčeno uplatňování finanční kázně, postupného snižování a omezení, lineárních snížení v souladu s článkem 7, čl. 37 odst. 2 a čl. 51 odst. 1 a jakéhokoli snížení a vyloučení uložených podle nařízení (EU) č. […] [horizontální nařízení]. Odchylně od první věty mohou členské státy, které uplatňují režim jednotné platby na plochu v roce 2013, nadále uplatňovat model pro provádění režimu základní platby.
Pozměňovací návrh 57
Návrh nařízení
Čl. 25 – odst. 2 – pododstavec 3 a (nový)
Pro účely prvního pododstavce písm. a) mohou členské státy při určování rozlohy způsobilé zemědělské plochy na základě objektivních a nediskriminačních kritérií použít koeficient krácení pro plochy s nižším potenciálem výnosů nebo zvláštní produkce.

Pozměňovací návrh 58
Návrh nařízení
Čl. 27 – odst. 2 a (nový)
2a.  Pokud jsou platební nároky prodány bez půdy, mohou se členské státy, v souladu se všeobecnými zásadami práva Unie, rozhodnout, že část prodaných platebních nároků bude převedena do vnitrostátní rezervy nebo že jejich jednotková hodnota bude snížena ve prospěch vnitrostátní rezervy.
Pozměňovací návrh 59
Návrh nařízení
Čl. 28 – odst. 1 – písm. e
e) kritéria, která mají členské státy použít při přiznávání platebních nároků zemědělcům, kteří v roce 2011 neaktivovali žádný nárok ani v roce 2011 nepožádali o podporu v režimu jednotné platby na plochu podle čl. 21 odst. 2, a při přiznávání platebních nároků v případě použití smluvního ustanovení podle čl. 21 odst. 3;
e) kritéria, která mají členské státy použít při přiznávání platebních nároků zemědělcům, kteří v roce 2009, 2010 nebo 2011 neaktivovali žádný nárok ani v roce 2009, 2010 nebo 2011 nepožádali o podporu v režimu jednotné platby na plochu podle čl. 21 odst. 2, a při přiznávání platebních nároků v případě použití smluvního ustanovení podle čl. 21 odst. 3, s výjimkou nových zemědělců a mladých zemědělců;
Pozměňovací návrh 60
Návrh nařízení
Čl. 28 – písm. g
g) pravidla pro ohlašování a aktivaci platebních nároků;
g) pravidla pro obsah ohlašování a požadavky na aktivaci platebních nároků;
Pozměňovací návrh 61
Návrh nařízení
Kapitola 1 a (nová)
KAPITOLA 1A

DOPLŇKOVÁ PLATBA NA PRVNÍ HEKTARY

Článek 28a

Obecná pravidla

1.  Členské státy mohou rozhodnout, že poskytnou doplňkovou roční platbu zemědělcům, kteří mají nárok na platbu v režimu základní platby podle kapitoly 1.
2.  Členské státy stanoví počet prvních hektarů, na něž lze poskytnout podporu z této platby a jež odpovídají počtů nároků, které zemědělec aktivoval v souladu s čl. 26 odst. 1, maximálně však 50 ha.
3.  Na financování této platby použijí členské státy částku v maximální výši 30 % svého ročního vnitrostátního stropu stanoveného v příloze II.
4.  Členské státy vypočítají každý rok částku doplňkové platby na první hektary vydělením částky uvedené v odstavci 3 celkovým počtem hektarů, na něž se tato platba přiděluje.
5.  Členské státy zajistí, aby zemědělcům, u nichž je zjištěno, že po zveřejnění tohoto návrhu nařízení Komise uměle vytvořili podmínky, aby získali platbu podle tohoto článku, nebyly vyplaceny žádné platby.
6.  Členské státy oznámí Komisi před 1. srpnem 2013 rozhodnutí podle odstavce 1, 2 a 3.
Pozměňovací návrh 63
Návrh nařízení
Článek 30
Článek 30

Článek 30

Diverzifikace plodin

Diverzifikace plodin

1.  Pokud orná půda zemědělce zahrnuje více než 3 hektary a po významnou část roku není zcela využívána k produkci trávy (seté nebo přírodní), neleží zcela ladem nebo není zcela oseta plodinami pěstovanými ve vodě, musí na ní být pěstovány alespoň tři různé plodiny. Žádná z těchto tří plodin nesmí pokrývat méně než 5 % orné půdy a hlavní plodina nesmí přesáhnout 70 % orné půdy.
1.  Pokud orná půda zemědělce výměr od 10 do 30 hektarů, musí na ní být pěstovány alespoň dvě různé plodiny. Žádná z těchto plodin nesmí pokrývat více než 80 % orné půdy.
Pokud orná půda zemědělce zahrnuje více než 30 hektarů, musí na ní být pěstovány alespoň tři různé plodiny, s výjimkou zemědělských podniků, které se nacházejí severně od 62. rovnoběžky. Hlavní plodina nesmí přesáhnout 75 % orné půdy a dvě hlavní plodiny nesmějí společně zabírat více než 95 % orné půdy.

2.  Komise se zmocňuje k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 55, kterými se stanoví definice „plodin“ a pravidla týkající se používání přesného výpočtu podílu různých plodin.
2.  Komise se zmocňuje k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 55, kterými se stanoví definice „plodin“ a pravidla týkající se používání přesného výpočtu podílu různých plodin.
Pozměňovací návrh 64
Návrh nařízení
Článek 31
Článek 31

Článek 31

Trvalé travní porosty

Trvalé travní porosty a stálé pastviny

1.   Zemědělci musí zachovávat plochy v jejich podniku, které v žádosti podle čl. 74 odst. 1 nařízení (EU) č. XXX (HZ) pro rok 2014 ohlásili jako trvalé travní porosty, dále jen „referenční plochy s trvalými travními porosty“, jako trvalé travní porosty.
1.   Členské státy zajistí, aby byl zachován poměr plochy s trvalými travními porosty a stálými pastvinami k celkové zemědělské ploše. Členské státy mohou tuto povinnost uplatňovat na vnitrostátní, regionální nebo subregionální úrovni.
Pro účely prvního pododstavce odpovídá plocha s trvalými travními porosty a stálými pastvinami plochám v podniku, které v žádosti podle čl. 74 odst. 1 nařízení (EU) č. XXX (HZ) pro rok 2014 zemědělci ohlásili jako trvalé travní porosty a stálé pastviny, dále jen „referenční plochy s trvalými travními porosty a stálými pastvinami“, jako trvalé travní porosty a stálé pastviny.

Referenční plochy s trvalými travními porosty se zvětší v případech, kdy je povinností zemědělce přeměnit plochy na trvalé travní porosty v roce 2014 a/nebo 2015 v souladu s článkem 93 nařízení (EU) č. […] horizontální nařízení.

Referenční plochy s trvalými travními porosty se zvětší v případech, kdy je povinností zemědělce přeměnit plochy na trvalé travní porosty v roce 2014 a/nebo 2015 v souladu s článkem 93 nařízení (EU) č. […] horizontální nařízení.

2.   Zemědělci mohou přeměnit maximálně 5 % svých referenčních ploch s trvalými travními porosty. Uvedený limit se nepoužije v případě vyšší moci nebo mimořádných okolností.
2.   Lze přeměnit maximálně 5 % referenčních ploch s trvalými travními porosty a stálými pastvinami, s výjimkou půd bohatých na uhlík, mokřadů a polopřirozených travních porostů a pastvin. Za výjimečných okolností lze tento procentní podíl zvýšit na 7 %.
3.  Komise se zmocňuje k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 55, kterými se stanoví prováděcí pravidla týkající se zvětšení referenčních ploch s trvalými travními porosty podle odst. 1 druhého pododstavce, obnovy trvalých travních porostů, přeměny zemědělské plochy na plochy s trvalými travními porosty v případě, že je překročen povolený procentní podíl uvedený v odstavci 2, jakož i změny referenčních ploch s trvalými travními porosty v případě převodu pozemku.
3.  Komise se zmocňuje k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 55, kterými se stanoví prováděcí pravidla týkající se zvětšení referenčních ploch s trvalými travními porosty a stálými pastvinami podle odst. 1 třetího pododstavce, obnovy trvalých travních porostů a stálých pastvin, přeměny zemědělské plochy na plochy s trvalými travními porosty a stálými pastvinami v případě, že je překročen povolený procentní podíl uvedený v odstavci 2, výjimečných okolností uvedených v odstavci 2, jakož i změny referenčních ploch s trvalými travními porosty a stálými pastvinami v případě převodu pozemku.
Pozměňovací návrh 65
Návrh nařízení
Článek 32
Článek 32

Článek 32

Plocha využívaná v ekologickém zájmu

Plocha využívaná v ekologickém zájmu

1.  Zemědělci zajistí, aby nejméně 7 % hektarů, na něž lze poskytnout podporu podle čl. 25 odst. 2, s výjimkou ploch porostlých trvalými travními porosty, bylo plochou využívanou v ekologickém zájmu, jako jsou např. pozemky ležící ladem, terasy, krajinné znaky, ochranné pásy a zalesněné oblasti uvedené v čl. 25 odst. 2 písm. b) bod ii).
1.   Pokud má orná půda výměr více než 10 hektarů, zemědělci zajistí, aby nejméně 3 % hektarů, na něž lze poskytnout podporu podle čl. 25 odst. 2, s výjimkou ploch porostlých trvalými travními porosty a se stálými pastvinami a trvalými kulturami, bylo v prvním roce provádění stávajícího nařízení plochou využívanou v ekologickém zájmu, jako jsou např. pozemky ležící ladem, terasy, krajinné znaky, včetně živých plotů, příkopů, kamenných zídek, stromů v poli a rybníků, pozemků s kulturami, které vážou dusík, ochranné pásy a zalesněné oblasti uvedené v čl. 25 odst. 2 písm. b) bod ii). Zemědělci mohou toto opatření použít na svůj celý zemědělský podnik.
Zemědělci mohou plochu využívanou v ekologickém zájmu využívat k produkci bez použití pesticidů či hnojiv.

Od 1. ledna 2016 se procentní podíl uvedený v prvním pododstavci zvýší na 5 %.

1a.  Komise nejpozději do 31. března 2017 předloží Evropskému parlamentu a Radě hodnotící zprávu o opatřeních podle odstavce 1 spolu s nezbytnými legislativními návrhy, aby v případě potřeby zvýšila procentní podíl uvedený v odstavci 1 na 7 % pro rok 2018 a následující, přičemž přihlédne k dopadu na životní prostředí a zemědělskou produkci.
1b.  Odchylně od odstavce 1 mohou od 1. ledna 2016 členské státy rozhodnout, že až tři procentní body ploch využívaných v ekologickém zájmu uplatní na regionální úrovni, aby tak získaly vzájemně sousedící plochy využívané v ekologickém zájmu.
1c.  Zemědělci si mohou od místních orgánů zpětně pronajmout zemědělskou plochu s vysokou přírodní hodnotou, která se v důsledku pozemkových úprav nebo podobných postupů stala součástí veřejného majetku, a označit ji za plochu využívanou v ekologickém zájmu za předpokladu, že tato plocha splňuje kritéria stanovená v odstavci 1.
1d.  Plochy využívané v ekologickém zájmu lze násobit koeficientem na základě jejich významu pro životní prostředí. Komise schválí soubor váhových koeficientů, které jí předloží členské státy, přičemž přihlédne ke srovnatelným kritériím úrovně vlivu na životní prostředí a klima.
2.  Komise se zmocňuje k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 55, aby mohla přesněji definovat druhy ploch využívaných v ekologickém zájmu podle odstavce 1 tohoto článkudoplnit a definovat další druhy ploch využívaných v ekologickém zájmu, které lze vzít v úvahu při dodržování procentního podílu uvedeného ve zmíněném odstavci.
2.  Komise se zmocňuje k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 55, aby mohla přesněji definovat druhy ploch využívaných v ekologickém zájmu podle odstavce 1, stanovit celounijní rámec váhových koeficientů pro účely výpočtu hektarů u jednotlivých druhů ploch využívaných v ekologickém zájmu uvedených v odstavci 1d, doplnit a definovat další druhy ploch využívaných v ekologickém zájmu, které lze vzít v úvahu při posuzování procentního podílu uvedenéhoodstavci 1 tohoto článku a definování regionální úrovně uvedené v odstavci 1b tohoto článku.
Pozměňovací návrh 66
Návrh nařízení
Čl. 34 – odst. 4
4.  Platba na hektar uvedená v odstavci 1 se vypočítá vydělením částky vyplývající z použití článku 35 počtem způsobilých hektarů ohlášených v souladu s čl. 26 odst. 1, které se nacházejí v oblastech, u nichž členské státy rozhodly o poskytnutí platby v souladu s odstavcem 2 tohoto článku.
4.  Platba na hektar uvedená v odstavci 1 se vypočítá vydělením částky vyplývající z použití článku 35 počtem způsobilých hektarů ohlášených v souladu s čl. 26 odst. 1, u nichž členské státy rozhodly o poskytnutí platby v souladu s odstavcem 2.
Pozměňovací návrh 67
Návrh nařízení
Čl. 34 – odst. 4 – pododstavec 1a (nový)
Členské státy mohou na základě objektivních a nediskriminačních kritérií upravit částku placenou na hektar.

Pozměňovací návrh 68
Návrh nařízení
Čl. 34 – odst. 4 – pododstavec 1 b (nový)
V případě, že uplatní první pododstavec, mohou členské státy stanovit maximální počet hektarů na zemědělský podnik, které jsou vztahy v úvahu při rozhodování o platbě.

Pozměňovací návrh 69
Návrh nařízení
Čl. 35 – odst. 2
2.  Podle procentního podílu vnitrostátního stropu, který mají členské státy podle odstavce 1 použít, stanoví Komise každoročně prostřednictvím prováděcích aktů odpovídající strop pro tuto platbu. Tyto prováděcí akty se přijímají v souladu s přezkumným postupem podle čl. 56 odst. 2.
2.  Podle procentního podílu vnitrostátního stropu, který mají členské státy podle odstavce 1 použít, bude Komise v souladu s článkem 55 zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci, prostřednictvím kterých každoročně stanoví odpovídající strop pro tuto platbu.
Pozměňovací návrh 70
Návrh nařízení
Článek 36
Článek 36

Článek 36

Obecná pravidla

Obecná pravidla

1.  Členské státy poskytnou roční platbu mladým zemědělcům, kteří mají nárok na platbu v režimu základní platby podle kapitoly 1.
1.  Členské státy v souladu s podmínkami stanovenými v této kapitole poskytnou roční platbu mladým zemědělcům, kteří mají nárok na platbu v režimu základní platby podle kapitoly 1.
2.  Pro účely této kapitoly se „mladými zemědělci“ rozumějí:
2.  Pro účely této kapitoly se „mladými zemědělci“ rozumějí:
a) fyzické osoby, které poprvé zahajují činnost zemědělského podniku jako jeho vedoucí, nebo kteří již zřídili takový podnik během pěti let před prvním předložením žádosti v režimu základní platby podle čl. 73 odst. 1 nařízení (EU) č. […] [horizontální nařízení], a
a) fyzické osoby, které poprvé zahajují činnost zemědělského podniku jako jeho vedoucí, nebo kteří již zřídili takový podnik během pěti let před prvním předložením žádosti v režimu základní platby podle čl. 73 odst. 1 nařízení (EU) č. […] [horizontální nařízení], a
b) kteří jsou v okamžiku předložení žádosti uvedené v písmenu a) mladší 40 let.
b) kteří jsou v okamžiku předložení žádosti uvedené v písmenu a) mladší 40 let.
ba)  Členské státy mohou určit další objektivní a nediskriminační kritéria, která musí mladí zemědělci splnit a jež se týkají zejména náležitých dovedností, zkušeností nebo požadavků na odbornou přípravu.
3.  Aniž je dotčeno uplatňování finanční kázně, postupného snižování a omezení, lineárních snížení uvedených v článku 7 a veškerých snížení a vyloučení uložených podle článku 65 nařízení (EU) č. […] [horizontální nařízení], poskytuje se každoročně platba uvedená v odstavci 1 tohoto článku po aktivaci platebních nároků zemědělce.
3.  Aniž je dotčeno uplatňování finanční kázně, postupného snižování a omezení, lineárních snížení uvedených v článku 7 a veškerých snížení a vyloučení uložených podle článku 65 nařízení (EU) č. […] [horizontální nařízení], poskytuje se každoročně platba uvedená v odstavci 1 po aktivaci platebních nároků zemědělce.
4.  Platba uvedená v odstavci 1 se poskytuje jednomu zemědělci po dobu nejvýše pěti let. Tato doba se zkracuje o počet let, které uplynuly od zřízení podniku do prvního podání žádosti uvedené v odst. 2 písm. a).
4.  Platba uvedená v odstavci 1 se poskytuje jednomu zemědělci po dobu nejvýše pěti let. Tato doba se zkracuje o počet let, které uplynuly od zřízení podniku do prvního podání žádosti uvedené v odst. 2 písm. a).
5.  Členské státy vypočítají každý rok částku platby uvedené v odstavci 1 vynásobením hodnoty, která odpovídá 25 % průměrné hodnoty platebních nároků, jejichž držitelem je zemědělec, počtem nároků, které aktivoval v souladu s čl. 26 odst. 1.
5.  Členské státy vypočítají každý rok částku platby uvedené v odstavci 1 vynásobením hodnoty, která odpovídá 25 % průměrné hodnoty platebních nároků v dotčeném členském státě nebo regionu, počtem nároků, které zemědělec aktivoval v souladu s čl. 26 odst. 1.
Při použití prvního pododstavce členské státy dodržují tyto maximální limity u počtu aktivovaných platebních nároků, které mají být vzaty v úvahu:

Při použití prvního pododstavce členské státy stanoví limit, který může činit nejvýše 100 hektarů.

a) v členských státech, v nichž je průměrná velikost zemědělských podniků podle přílohy VI menší než 25 hektarů nebo je této velikosti rovna, činí maximální limit 25;
b) v členských státech, v nichž průměrná velikost zemědělských podniků podle přílohy VI překračuje 25 hektarů, se tento limit může pohybovat mezi 25 (minimálně) a průměrnou velikostí (maximálně).
6.  Komise se zmocňuje k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 55 týkajících se podmínek, za jakých může být právnická osoba považována za způsobilou k získání platby uvedené v odstavci 1, zejména uplatňování věkového limitu podle odst. 2 písm. b) na jednu nebo více fyzických osob, které tvoří právnickou osobu.
6.  Komise se zmocňuje k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 55 týkajících se podmínek, za jakých může být právnická osoba považována za způsobilou k získání platby uvedené v odstavci 1, zejména uplatňování věkového limitu podle odst. 2 písm. b) na jednu nebo více fyzických osob, které tvoří právnickou osobu.
Pozměňovací návrh 71
Návrh nařízení
Článek 37
Článek 37

Článek 37

Finanční ustanovení

Finanční ustanovení

1.  Na financování platby uvedené v článku 36 použijí členské státy procentní podíl ročního vnitrostátního stropu stanoveného v příloze II, který nesmí být vyšší než 2 %. Odhadovaný procentní podíl potřebný k financování uvedené platby oznámí Komisi do 1. srpna 2013 .
1.  Na financování platby uvedené v článku 36 použijí členské státy 2 % ročního vnitrostátního stropu stanoveného v příloze II.
Je-li odhadovaný procentní podíl nezbytný k financování platby uvedené v článku 36 nižší než 2 %, mohou členské státy přidělit zbývající část příslušných částek, aby lineárně zvýšily hodnotu platebních nároků z vnitrostátní rezervy, přičemž upřednostní mladé zemědělce a nové zemědělce v souladu s čl. 23 odst. 4.

Odchylně od prvního pododstavce mohou členské státy rozhodnout, že zvýší procentní podíl uvedený ve zmíněném pododstavci, aby mohly na základě objektivních a nediskriminačních kritérií upřednostnit příjemce vybrané na vnitrostátní úrovni. Toto rozhodnutí oznámí do 1. srpna 2013 Komisi.

Členské státy mohou do 1. srpna 2016 přezkoumat svůj odhadovaný procentní podíl s účinkem od 1. ledna 2017. Tento přezkoumaný procentní podíl oznámí Komisi do 1. srpna 2016.

Členské státy mohou do 1. srpna 2016 přezkoumat svůj odhadovaný procentní podíl nezbytný k financování platby uvedené v článku 36 s účinkem od 1. ledna 2017. Tento přezkoumaný procentní podíl oznámí Komisi do 1. srpna 2016.

2.  Aniž je dotčen 2% limit stanovený v odstavci 1, použijí členské státy lineární snížení na všechny platby, které mají být poskytnuty všem zemědělcům v souladu s článkem 25, pokud celková částka platby, o niž je zažádáno v členském státě v daném roce, překročí strop stanovený podle odstavce 4 a pokud je tento strop nižší než 2 % ročního vnitrostátního stropu stanoveného v příloze II.
2.  Aniž je dotčen 2% limit stanovený v odstavci 1, použijí členské státy lineární snížení na všechny platby, které mají být poskytnuty všem zemědělcům v souladu s článkem 25, pokud celková částka platby, o niž je zažádáno v členském státě v daném roce, překročí strop stanovený podle odstavce 4 a pokud je tento strop nižší než 2 % ročního vnitrostátního stropu stanoveného v příloze II.
3.  Pokud celková částka platby, o niž je zažádáno v členském státě v daném roce, překročí strop stanovený podle odstavce 4 a pokud tento strop činí 2 % ročního vnitrostátního stropu stanoveného v příloze II, použijí členské státy lineární snížení u částek, které mají být vyplaceny v souladu s článkem 36, aby byl tento strop dodržen.
3.  Pokud celková částka platby, o niž je zažádáno v členském státě v daném roce, překročí strop stanovený podle odstavce 4 a pokud tento strop činí 2 % ročního vnitrostátního stropu stanoveného v příloze II, použijí členské státy lineární snížení u částek, které mají být vyplaceny v souladu s článkem 36, aby byl tento strop dodržen.
4.  Na základě odhadovaného procentního podílu oznámeného členskými státy podle odstavce 1 stanoví Komise každoročně prostřednictvím prováděcích aktů odpovídající strop pro platbu podle článku 36. Tyto prováděcí akty se přijímají v souladu s přezkumným postupem podle čl. 56 odst. 2.
4.  Na základě odhadovaného procentního podílu oznámeného členskými státy podle odstavce 1 stanoví Komise každoročně prostřednictvím prováděcích aktů odpovídající strop pro platbu podle článku 36. Tyto prováděcí akty se přijímají v souladu s přezkumným postupem podle čl. 56 odst. 2.
Pozměňovací návrh 72
Návrh nařízení
Čl. 38 – odst. 1 – pododstavec 2
Podpora vázaná na produkci může být poskytnuta na tato odvětví a tyto produkty: obiloviny, olejnatá semena, bílkovinné plodiny, luskoviny pěstované na zrno, len, konopí, rýži, skořápkové ovoce, brambory určené pro výrobu škrobu, mléko a mléčné výrobky, osiva, skopové a kozí maso, hovězí a telecí maso, olivový olej, bource morušového, sušená krmiva, chmel, cukrovou řepu, cukrovou třtinu a čekanku, ovoce a zeleninu a rychle rostoucí dřeviny pěstované ve výmladkových plantážích.

Podpora vázaná na produkci může být poskytnuta na odvětví a produkty uvedené v příloze I Smlouvy s výjimkou produktů rybolovu.

Pozměňovací návrh 73
Návrh nařízení
Čl. 38 – odst. 1 – pododstavec 2 a (nový)
Prostředky vyhrazené na platby vázané na produkci budou přednostně přiděleny výrobám, s ohledem na něž byly provedeny platby vázané na produkci v období 2010–2013 v souladu s články 68, 101 a 111 nařízení (ES) č. 73/2009.

Pozměňovací návrh 74
Návrh nařízení
Čl. 38 – odst. 3 a (nový)
3a.  Členské státy mohou nezávisle na základní platbě uvedené v hlavě III kapitole 1 udělit zemědělcům, kterým byly v roce 2010 přiznány zvláštní nároky v souladu s články 60 a 65 nařízení (ES) č. 73/2009, udělit podporu vázanou na produkci.
Pozměňovací návrh 75
Návrh nařízení
Čl. 38 – odst. 3 b (nový)
3b.  Členské státy mohou udělit podporu vázanou na produkci chovatelům hospodářských zvířat, kteří nevlastní většinu půdy, kterou obhospodařují.
Pozměňovací návrh 76
Návrh nařízení
Čl. 38 – odst. 3 c (nový)
3c.  Komise je v souladu s článkem 55 oprávněna přijímat akty v přenesené pravomoci, jimiž pro tyto zemědělce stanoví přechodná opatření.
Pozměňovací návrh 77
Návrh nařízení
Čl. 38 – odst. 4 – pododstavec 1 a (nový)
Odchylně od prvního pododstavce může být limit podpory vázané na produkci zvýšen nad rámec zachování stávající úrovně produkce, pokud se jedná o podporu vázanou na produkci spojenou s ochranou životního prostředí. Dotčený členský stát tento limit stanoví s ohledem na určené environmentální cíle a problémy. O takto stanoveném limitu informuje v souladu s článkem 40 Komisi a tento limit je schvalován v souladu s článkem 41.

Pozměňovací návrh 78
Návrh nařízení
Čl. 39 – odst. 1
1.  Členské státy mohou rozhodnout do 1. srpna roku předcházejícího prvnímu roku provádění této podpory, že na financování nepovinné podpory vázané na produkci použijí až 5 % svého ročního vnitrostátního stropu stanoveného v příloze II.
1.  Členské státy mohou rozhodnout do 1. srpna roku předcházejícího prvnímu roku provádění této podpory, že na financování nepovinné podpory vázané na produkci použijí až 15 % svého ročního vnitrostátního stropu stanoveného v příloze II.
Pozměňovací návrh 79
Návrh nařízení
Čl. 39 – odst. 1 a (nový)
1a.  Procentuální podíl z vnitrostátního stropu stanoveného v odstavci 1 může být navýšen o tři procentní body pro ty členské státy, které se rozhodnou použít alespoň 3 % svého vnitrostátního stropu stanoveného v příloze II za účelem podpory bílkovinných plodin podle této kapitoly.
Pozměňovací návrh 80
Návrh nařízení
Čl. 39 – odst. 2
2.  Odchylně od odstavce 1 mohou členské státy rozhodnout, že použijí až 10 % ročního vnitrostátního stropu stanoveného v příloze II za předpokladu, že:
vypouští se
a) používají do 31. prosince 2013 režim jednotné platby na plochu podle hlavy V nařízení (ES) č. 73/2009, nebo financují opatření podle článku 111 uvedeného nařízení, nebo se na ně vztahuje odchylka stanovená v čl. 69 odst. 5, nebo v případě Malty, v čl. 69 odst. 1 uvedeného nařízení; a/nebo
b) v průběhu alespoň jednoho roku v období 2010–2013 přidělily více než 5 % částky, kterou měly k dispozici na poskytnutí přímých plateb podle hlav III, IV a V nařízení (ES) č. 73/2009, s výjimkou hlavy IV kapitoly 1 oddílu 6, na financování opatření uvedených v hlavě III kapitole 2 oddíle 2 nařízení (ES) č. 73/2009, podpory uvedené v čl. 68 odst. 1 písm. a) bodech i) až iv) a v čl. 68 odst. 1 písm. b) a e) uvedeného nařízení nebo opatření kapitoly 1, s výjimkou hlavy IV oddílu 6 uvedeného nařízení.
Pozměňovací návrh 82
Návrh nařízení
Čl. 39 – odst. 4 – návětí
4.  Členské státy mohou do 1. srpna 2016 přezkoumat své rozhodnutí podle odstavců 1, 23 a rozhodnout s účinkem od roku 2017:
4.  Členské státy mohou do 1. srpna 2016 přezkoumat své rozhodnutí podle odstavců 11a a rozhodnout s účinkem od roku 2017, že:
Pozměňovací návrh 83
Návrh nařízení
Čl. 39 – odst. 4 – písm. a
a) že zvýší procentní podíl stanovený v souladu s odstavci 1 a 2, případně v rámci omezení stanovených tamtéž, a pokud je to vhodné, upraví podmínky pro poskytnutí podpory;
a) že zvýší procentní podíl stanovený v souladu s odstavci 1 a 1a, případně v rámci omezení stanovených tamtéž, a pokud je to vhodné, upraví podmínky pro poskytnutí podpory;
Pozměňovací návrh 84
Návrh nařízení
Čl. 39 – odst. 5
5.  Na základě rozhodnutí přijatého jednotlivými členskými státy podle odstavců 1 4 ohledně podílu vnitrostátního stropu, který má být použit, stanoví Komise každoročně prostřednictvím prováděcích aktů odpovídající strop pro podpory. Tyto prováděcí akty se přijímají v souladu s přezkumným postupem podle čl. 56 odst. 2.
5.  Na základě rozhodnutí přijatého jednotlivými členskými státy podle odstavců 1, 1a a 4 ohledně podílu vnitrostátního stropu, který má být použit, je Komise zmocněna v souladu s článkem 55 přijímat akty v přenesené pravomoci, aby tak každoročně stanovila odpovídající strop pro podpory.
Pozměňovací návrh 85
Návrh nařízení
Článek 39 a (nový)
Článek 39a

Volitelná dodatečná vnitrostátní podpora

1.  Členské státy, které se v souladu s článkem 38 rozhodnout zavést dobrovolnou podporu vázanou na produkci v odvětví krav bez tržní produkce mléka, mohou udělit dodatečnou vnitrostátní prémii zemědělcům, aby tak doplnily podporu vázanou na produkci, kterou tito zemědělci obdrží za ten stejný kalendářní rok.
2.  Členské státy uvědomí zemědělce o podmínkách udělení této dodatečné vnitrostátní podpory zároveň a za použití stejných ujednání jako v případě podpory vázané na produkci.
Pozměňovací návrh 86
Návrh nařízení
Čl. 41 – odst. 1 – návětí
1.  Komise schvaluje prováděcím aktem rozhodnutí uvedené v čl. 39 odst. 3, nebo případně v čl. 39 odst. 4 písm. a), pokud se prokáže jedna z následujících potřeb v dotčeném regionu nebo odvětví:
1.  Komise je v souladu s článkem 55 zmocněna přijmout akt v přenesené pravomoci za účelem schválení rozhodnutí uvedeného v čl. 39 odst. 4 písm. a), pokud se prokáže jedna z následujících potřeb v dotčeném regionu nebo odvětví:
Pozměňovací návrh 87
Návrh nařízení
Článek 47
Článek 47

Článek 47

Obecná pravidla

Obecná pravidla

1.  Zemědělci, kterým přísluší platební nároky přidělené v roce 2014 podle článku 21 a splňující minimální požadavky stanovené v čl. 10 odst. 1, se mohou rozhodnout pro účast na zjednodušeném režimu za podmínek stanovených v této hlavě, dále jen „režim pro malé zemědělce“.
1.   Členské státy mohou zavést zjednodušený režim pro malé zemědělce v souladu s podmínkami stanovenými v této hlavě. Pokud členský stát tento režim uplatní, zemědělci, kterým přísluší platební nároky přidělené v roce 2014 podle článku 21 a splňující minimální požadavky stanovené v čl. 10 odst. 1, se mohou účastnit zjednodušeného režimu za podmínek stanovených v této hlavě, dále jen „režim pro malé zemědělce“.
Zemědělci, kteří mají nárok na platby do výše 1 500 EUR na základě hlavy III a IV, jsou automaticky zahrnuti do režimu pro malé zemědělce.

2.  Platby v režimu pro malé zemědělce nahradí platby, které mají být poskytnuty na základě hlavy III a IV.
2.  Platby v režimu pro malé zemědělce nahradí platby, které mají být poskytnuty na základě hlavy III a IV.
3.  Zemědělci účastnící se režimu pro malé zemědělce jsou osvobozeni od dodržování zemědělských postupů uvedených v hlavě III kapitole 2.
3.  Zemědělci účastnící se režimu pro malé zemědělce jsou osvobozeni od dodržování zemědělských postupů uvedených v hlavě III kapitole 2.
4.  Členské státy zajistí, aby zemědělcům, u nichž je zjištěno, že po zveřejnění tohoto návrhu nařízení Komise rozdělili svůj zemědělský podnik za jediným účelem, a to využít režimu pro malé zemědělce, nebyly vyplaceny žádné platby. Výše uvedené se vztahuje i na zemědělce, jejichž podniky vznikly tímto rozdělením.
4.  Členské státy zajistí, aby zemědělcům, u nichž je zjištěno, že po zveřejnění tohoto návrhu nařízení Komise rozdělili svůj zemědělský podnik za jediným účelem, a to využít režimu pro malé zemědělce, nebyly vyplaceny žádné platby. Výše uvedené se vztahuje i na zemědělce, jejichž podniky vznikly tímto rozdělením.
Pozměňovací návrh 88
Návrh nařízení
Článek 48
Článek 48

Článek 48

Účast

Účast

Zemědělci, kteří se chtějí účastnit režimu pro malé zemědělce, podají žádost do 15. října 2014.

Seznam zemědělců podle čl. 47 odst. 1 oznámí vnitrostátní orgány Komisi do 15. října 2014.

Zemědělci, kteří nepožádali o účast v režimu pro malé zemědělce do 15. října 2014 nebo se rozhodli žádost po tomto datu stáhnout, nebo kteří byli vybráni k podpoře podle čl. 20 odst. 1 písm. c) nařízení (EU) č. […] [rozvoj venkova], nemají dále právo účastnit se uvedeného režimu.

Zemědělci podle čl. 47 odst. 1, kteří se rozhodli vystoupit z režimu pro malé zemědělce po tomto datu, nebo kteří byli vybráni k podpoře podle čl. 20 odst. 1 písm. c) nařízení (EU) č. […] [rozvoj venkova], nemají dále právo účastnit se uvedeného režimu.

Pozměňovací návrh 89
Návrh nařízení
Článek 49
Článek 49

Článek 49

Výše platby

Výše platby

1.  Členské státy stanoví částku roční platby v režimu pro malé zemědělce na jedné z těchto úrovní, s výhradou odstavců 2 a 3:
1.  Členské státy stanoví částku roční platby v režimu pro malé zemědělce na jedné z těchto úrovní, s výhradou odstavců 2 a 3:
a) částka nepřesahující 15 % vnitrostátní průměrné platby na jednoho příjemce;
a) částka nepřesahující 25 % vnitrostátní průměrné platby na jednoho příjemce;
b) částka odpovídající vnitrostátní průměrné platbě na jeden hektar vynásobená počtem maximálně tří hektarů.
b) částka odpovídající vnitrostátní průměrné platbě na jeden hektar vynásobená počtem maximálně pěti hektarů.
Odchylně od prvního pododstavce mohou členské státy rozhodnout, že výše roční platby se rovná částce, na niž by měl zemědělec nárok podle článků 18, 29, 34, 36 a 38 v roce, kdy se zapojil do režimu, ale nesmí být vyšší než 1 500 EUR.

Vnitrostátní průměr uvedený v prvním pododstavci písm. a) určují členské státy na základě vnitrostátního stropu stanoveného v příloze II pro kalendářní rok 2019 a počtu zemědělců, kteří obdrželi platební nároky podle čl. 21 odst. 1.

Vnitrostátní průměr uvedený v prvním pododstavci písm. a) určují členské státy na základě vnitrostátního stropu stanoveného v příloze II pro kalendářní rok 2019 a počtu zemědělců, kteří obdrželi platební nároky podle čl. 21 odst. 1.

Vnitrostátní průměr uvedený v prvním pododstavci písm. b) určují členské státy na základě vnitrostátního stropu stanoveného v příloze II pro kalendářní rok 2019 a počtu způsobilých hektarů ohlášených v souladu s článkem 26 v roce 2014.

Vnitrostátní průměr uvedený v prvním pododstavci písm. b) určují členské státy na základě vnitrostátního stropu stanoveného v příloze II pro kalendářní rok 2019 a počtu způsobilých hektarů ohlášených v souladu s článkem 26 v roce 2014.

2.  Částky uvedené v odstavci 1 nesmí být nižší než 500 EUR a nesmí být vyšší než 1 000 EUR. Aniž je dotčen čl. 51 odst. 1, pokud povede uplatňování odstavce 1 k částce nižší než 500 EUR nebo vyšší než 1 000 EUR, zaokrouhluje se částka nahoru nebo dolů tak, aby bylo dosaženo minimální nebo maximální částky.
2.  Částky uvedené v odstavci 1 nesmí být nižší než 500 EUR a nesmí být vyšší než 1.500 EUR. Aniž je dotčen čl. 51 odst. 1, pokud povede uplatňování odstavce 1 k částce nižší než 500 EUR nebo vyšší než 1.500 EUR, zaokrouhluje se částka nahoru nebo dolů tak, aby bylo dosaženo minimální nebo maximální částky.
3.  Odchylně od odstavce 2 může být v Chorvatsku, na Kypru a Maltě částka uvedená v odstavci 1 stanovena na nižší hodnotu než 500 EUR, ale ne méně než 200 EUR.
3.  Odchylně od odstavce 2 může být v Chorvatsku, na Kypru a Maltě částka uvedená v odstavci 1 stanovena na nižší hodnotu než 500 EUR, ale ne méně než 200 EUR.
Pozměňovací návrh 90
Návrh nařízení
Článek 51
Článek 51

Článek 51

Finanční ustanovení

Finanční ustanovení

1.  Na financování platby uvedené v této hlavě si členské státy z celkové částky, která je k dispozici pro příslušné platby, odečtou částky odpovídající částkám, na které by měl nárok malý zemědělec jako na základní platbu podle hlavy III kapitoly 1, jako na platbu na zemědělské postupy příznivé pro klima a životní prostředí podle hlavy III kapitoly 2 a případně jako na platbu na oblasti s přírodními omezeními podle hlavy III kapitoly 3, jako na platbu pro mladé zemědělce podle hlavy III kapitoly 4 a jako na podporu vázanou na produkci podle hlavy IV.
1.  Na financování platby uvedené v této hlavě si členské státy z celkové částky, která je k dispozici pro příslušné platby, odečtou částky odpovídající částkám, na které by měl nárok malý zemědělec jako na základní platbu podle hlavy III kapitoly 1, jako na platbu na zemědělské postupy příznivé pro klima a životní prostředí podle hlavy III kapitoly 2 a případně jako na platbu na oblasti s přírodními omezeními podle hlavy III kapitoly 3, jako na platbu pro mladé zemědělce podle hlavy III kapitoly 4 a jako na podporu vázanou na produkci podle hlavy IV.
Rozdíl mezi součtem všech plateb v režimu pro malé zemědělce a celkovou částkou financovanou v souladu s prvním pododstavcem je financován uplatněním lineárního snížení na všechny platby, které mají být poskytnuty v souladu s článkem 25.

Rozdíl mezi součtem všech plateb v režimu pro malé zemědělce a celkovou částkou financovanou v souladu s prvním pododstavcem je financován uplatněním lineárního snížení na všechny platby, které mají být poskytnuty v souladu s článkem 25.

Členské státy, které využijí možnosti uvedené v čl. 20 odst. 1, mohou na regionální úrovni uplatnit různou míru snížení.

Prvky, na jejichž základě se stanovují částky uvedené v prvním pododstavci, zůstávají stejné pro celou dobu trvání účasti zemědělce v režimu.

Prvky, na jejichž základě se stanovují částky uvedené v prvním pododstavci, zůstávají stejné pro celou dobu trvání účasti zemědělce v režimu.

2.  Pokud celková částka plateb v režimu pro malé zemědělce překročí 10 % ročního vnitrostátního stropu stanoveného v příloze II, použijí členské státy lineární snížení na částky, které mají být vyplaceny v souladu s touto hlavou, aby byl dodržen uvedený procentní podíl.
2.  Pokud celková částka plateb v režimu pro malé zemědělce překročí 15 % ročního vnitrostátního stropu stanoveného v příloze II, použijí členské státy lineární snížení na částky, které mají být vyplaceny v souladu s touto hlavou, aby byl dodržen uvedený procentní podíl.
Pozměňovací návrh 91
Návrh nařízení
Čl. 53 – bod 2 – písm. d a (nové)
da) režimy pro správu oznamovaných informací a pravidla týkající se obsahu, formy, časového rozvrhu, četnosti a lhůt oznámení;
Pozměňovací návrh 92
Návrh nařízení
Čl. 53 – odst. 3 – pododstavec 1 – písm. b
b) režimy pro správu oznamovaných informací a pravidla týkající se obsahu, formy, časového rozvrhu, četnosti a lhůt oznámení;
vypouští se
Pozměňovací návrh 93
Návrh nařízení
Čl. 54 – odst. 1
1.  K řešení zvláštních problémů přijímá Komise prostřednictvím prováděcích aktů opatření nezbytná a odůvodněná v mimořádných situacích. Tato opatření se mohou odchýlit od tohoto nařízení, avšak pouze v míře a po dobu, jež jsou nezbytně nutné. Tyto prováděcí akty se přijímají v souladu s přezkumným postupem podle čl. 56 odst. 2.
1.  K řešení zvláštních problémů je Komise v mimořádných situacích oprávněna k příjímání nezbytných a odůvodněných aktů v přenesené pravomoci podle článku 55. Tyto akty v přenesené pravomoci se mohou odchýlit od tohoto nařízení, avšak pouze v míře a po dobu, jež jsou nezbytně nutné.
Pozměňovací návrh 94
Návrh nařízení
Čl. 54 – odst. 2
2.   V řádně odůvodněných závažnýchnaléhavých případech vztahujících se na opatření uvedená v odstavci 1 přijme Komise okamžitě příslušné prováděcí akty postupem uvedeným v čl. 56 odst. 3.
2.   Ve zvláště závažných naléhavých případech se na akty v přenesené pravomoci přijaté podle odstavce 1 použije postup stanovený v článku 55a.
Pozměňovací návrh 95
Návrh nařízení
Čl. 55 – odst. 2
2.  Přenesení pravomoci uvedené v tomto nařízení na Komisi platí na dobu neurčitou ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost.
2.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v článcích [...] je Komisi svěřena na dobu pěti let ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost. Komise předloží zprávu o výkonu přenesení pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.
Pozměňovací návrh 96
Návrh nařízení
Článek 55 a (nový)
Článek 55a

Postup pro naléhavé případy

1.  Akty v přenesené pravomoci přijaté podle tohoto článku vstupují v platnost bezodkladně a jsou použitelné, pokud proti nim není vyslovena námitka podle odstavce 2. V oznámení aktu v přenesené pravomoci Evropskému parlamentu a Radě se uvedou důvody použití postupu pro naléhavé případy.
2.  Evropský parlament nebo Rada mohou proti aktu v přenesené pravomoci vyslovit námitky postupem uvedeným v čl. 55 odst. 5. V takovém případě Komise tento akt poté, co Evropský parlament nebo Rada oznámí rozhodnutí vyslovit námitku, neprodleně zruší.
Pozměňovací návrh 97
Návrh nařízení
Článek 58 a (nový)
Článek 58a

Zprávy

Do 1. března 2017 Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu o provádění tohoto nařízení, která bude v případě nutnosti doplněna příslušnými legislativními návrhy.

Pozměňovací návrh 98
Návrh nařízení
Příloha II

Znění navržené Komisí

(v tisících EUR)

Kalendářní rok

2014

2015

2016

2017

2018

2019 a další rok

Belgie

553 521

544 065

534 632

525 205

525 205

525 205

Bulharsko

655 661

737 164

810 525

812 106

812 106

812 106

Česká republika

892 698

891 875

891 059

890 229

890 229

890 229

Dánsko

942 931

931 719

920 534

909 353

909 353

909 353

Německo

5 275 876

5 236 176

5 196 585

5 156 970

5 156 970

5 156 970

Estonsko

108 781

117 453

126 110

134 749

134 749

134 749

Irsko

1 240 652

1 239 027

1 237 413

1 235 779

1 235 779

1 235 779

Řecko

2 099 920

2 071 481

2 043 111

2 014 751

2 014 751

2 014 751

Španělsko

4 934 910

4 950 726

4 966 546

4 988 380

4 988 380

4 988 380

Francie

7 732 611

7 694 854

7 657 219

7 619 511

7 619 511

7 619 511

Chorvatsko

111 900

130 550

149 200

186 500

223 800

261 100

Itálie

4 023 865

3 963 007

3 902 289

3 841 609

3 841 609

3 841 609

Kypr

52 273

51 611

50 950

50 290

50 290

50 290

Lotyšsko

163 261

181 594

199 895

218 159

218 159

218 159

Litva

396 499

417 127

437 720

458 267

458 267

458 267

Lucembursko

34 313

34 250

34 187

34 123

34 123

34 123

Maďarsko

1 298 104

1 296 907

1 295 721

1 294 513

1 294 513

1 294 513

Malta

5 316

5 183

5 050

4 917

4 917

4 917

Nizozemsko

806 975

792 131

777 320

762 521

762 521

762 521

Rakousko

707 503

706 850

706 204

705 546

705 546

705 546

Polsko

3 038 969

3 066 519

3 094 039

3 121 451

3 121 451

3 121 451

Portugalsko

573 046

585 655

598 245

610 800

610 800

610 800

Rumunsko

1 472 005

1 692 450

1 895 075

1 939 357

1 939 357

1 939 357

Slovinsko

141 585

140 420

139 258

138 096

138 096

138 096

Slovensko

386 744

391 862

396 973

402 067

402 067

402 067

Finsko

533 932

534 315

534 700

535 075

535 075

535 075

Švédsko

710 853

711 798

712 747

713 681

713 681

713 681

Spojené království

3 624 384

3 637 210

3 650 038

3 662 774

3 662 774

3 662 774

Pozměňovací návrh

 

2014

2015

2016

2017

2018

2019 a další rok

Belgie

554 701

548 646

542 261

535 640

535 640

535 640

Bulharsko

657 571

735 055

805 495

814 887

814 887

814 887

Česká republika

891 307

892 742

893 686

894 054

894 054

894 054

Dánsko

940 086

929 824

919 002

907 781

907 781

907 781

Německo

5 237 224

5 180 053

5 119 764

5 057 253

5 057 253

5 057 253

Estonsko

113 168

125 179

137 189

149 199

149 199

149 199

Irsko

1 236 214

1 235 165

1 233 425

1 230 939

1 230 939

1 230 939

Řecko

2 098 834

2 075 923

2 051 762

2 026 710

2 026 710

2 026 710

Španělsko

4 939 152

4 957 834

4 973 833

4 986 451

4 986 451

4 986 451

Francie

7 655 794

7 572 222

7 484 090

7 392 712

7 392 712

7 392 712

Chorvatsko

111 900

130 550

149 200

186 500

223 800

261 100

Itálie

4 024 567

3 980 634

3 934 305

3 886 268

3 886 268

3 886 268

Kypr

52 155

51 585

50 985

50 362

50 362

50 362

Lotyšsko

176 500

206 565

236 630

266 695

266 695

266 695

Litva

402 952

426 070

449 189

472 307

472 307

472 307

Lucembursko

33 943

33 652

33 341

33 015

33 015

33 015

Maďarsko

1 295 776

1 297 535

1 298 579

1 298 791

1 298 791

1 298 791

Malta

5 365

5 306

5 244

5 180

5 180

5 180

Nizozemsko

809 722

800 883

791 561

781 897

781 897

781 897

Rakousko

706 071

706 852

707 242

707 183

707 183

707 183

Polsko

3 079 652

3 115 887

3 152 121

3 188 356

3 188 356

3 188 356

Portugalsko

582 466

598 550

614 635

630 719

630 719

630 719

Rumunsko

1 485 801

1 707 131

1 928 460

2 002 237

2 002 237

2 002 237

Slovinsko

140 646

139 110

137 491

135 812

135 812

135 812

Slovensko

391 608

397 576

403 543

409 511

409 511

409 511

Finsko

533 451

535 518

537 295

538 706

538 706

538 706

Švédsko

709 922

712 820

715 333

717 357

717 357

717 357

Spojené království

3 652 541

3 655 113

3 657 684

3 660 255

3 660 255

3 660 255

Právní upozornění - Ochrana soukromí