Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2012/2065(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A7-0025/2013

Předložené texty :

A7-0025/2013

Rozpravy :

Hlasování :

PV 14/03/2013 - 8.6
CRE 14/03/2013 - 8.6
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P7_TA(2013)0093

Přijaté texty
PDF 438kWORD 44k
Čtvrtek, 14. března 2013 - Štrasburk
Ohrožení zdraví při práci v souvislosti s azbestem a výhledy na zrušení všech používaných azbestů
P7_TA(2013)0093A7-0025/2013

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 14. března 2013 o ohrožení zdraví při práci v souvislosti s azbestem a výhledech na odstranění veškerého použitého azbestu (2012/2065(INI))

Evropský parlament,

  s ohledem na Smlouvu o Evropské unii, a zejména na preambuli a články 3 a 6 této smlouvy,

  s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na články 6, 9, 151, 153, 156 a 168 této smlouvy,

  s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie, a zejména na články 1, 3, 6, 31, 37 a 35 této listiny,

  s ohledem na usnesení Mezinárodní organizace práce ze dne 1. června 2006 o azbestu,

  s ohledem na úmluvu Mezinárodní organizace práce ze dne 16. června 1989 o bezpečnosti při používání azbestu,

  s ohledem na prohlášení WHO o azbestu,

  s ohledem na Prohlášení o ochraně pracovníků, které bylo přijato na konferenci o azbestu v Drážďanech (2003),

  s ohledem na usnesení Rady ze dne 29. června 1978 o akčním programu Evropských společenství pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci, a zejména na odstavec 4(1),

  s ohledem na směrnici Rady 89/391/EHS ze dne 12. června 1989 o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců při práci (dále jen „rámcová směrnice“)(2),

  s ohledem na směrnici Rady 92/57/EHS ze dne 24. června 1992 o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví na dočasných nebo mobilních staveništích(3),

  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/148/ES ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí azbestu při práci(4),

  s ohledem na doporučení Komise 90/326/EHS členským státům ze dne 22. května 1990 o přijetí evropského seznamu nemocí z povolání(5),

  s ohledem na sdělení Komise nazvané „Zlepšení kvality a produktivity práce: strategie Společenství pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci na období 2007–2012“ (KOM(2007)0062),

  s ohledem na pracovní dokument útvarů Evropské komise ze dne 24. dubna 2011 nazvaný „Přezkum evropské strategie pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci na období 2007–2012 v polovině období“ (SEK(2011)0547),

  s ohledem na své usnesení ze dne 15. ledna 2008 o strategii Společenství pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci na období 2007–2012(6),

  s ohledem na své usnesení ze dne 7. května 2009 o návrhu nařízení Komise, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek (REACH), pokud jde o přílohu XVII(7),

  s ohledem na své usnesení ze dne 15. prosince 2011 o přezkumu evropské strategie pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci na období 2007–2012 v polovině období(8),

  s ohledem na zprávu Výboru vrchních inspektorů práce (SLIC) o Evropské kampani o azbestu (2006),

  s ohledem na zprávu WHO „Zdravé životní prostředí jako prevence vzniku onemocnění – o nezbytnosti opatření proti chemickým látkám, které představují závažný problém z hlediska veřejného zdraví“(9),

  s ohledem na svazek 100C monografií Mezinárodní agentury pro výzkum rakoviny (IARC) nazvaný „Arzén, kovy, vlákna a prach – přezkum humánních karcinogenů“ (2012)(10),

  s ohledem na prohlášení Mezinárodní komise pro ochranu zdraví při práci (ICOH) „Celosvětový zákaz azbestu a vymýcení nemocí, které souvisejí s azbestem“(11),

  s ohledem na publikaci Komise „Informativní přehled nemocí z povolání – návod pro stanovení diagnózy“ (2009)(12),

  s ohledem na analytickou zprávu organizace Eurogip 24/E (duben 2006) nazvanou „Nemoci z povolání související s azbestem v Evropě: uznávání – statistika – konkrétní systémy“(13),

  s ohledem na zprávu organizace Eurogip 08-E (srpen 2004) nazvanou „Náklady na nemoci z povolání v Evropě a jejich financování“(14),

  s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

  s ohledem na zprávu Výboru pro zaměstnanost a sociální věci a stanovisko Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (A7-0025/2013),

A.  vzhledem k tomu, že všechny druhy azbestu jsou nebezpečné a jejich nebezpečný vliv je doložen a je předmětem regulace; vzhledem k tomu, že většina škodlivých zdravotních účinků vdechnutých azbestových vláken se projeví až desítky let po expozici;

B.  vzhledem k tomu, že již v roce 1977 došla skupina odborníků pověřených Evropskou komisí k závěru, že „neexistuje žádný hypotetický důkaz prahové hodnoty expozice, pod níž nedochází k výskytu rakoviny. Bezpečná míra expozice pro azbest nebyla stanovena“, vzhledem k tomu, že toto stanovisko potvrdily v průběhu let všechny významné vědecké poradní orgány, a vzhledem k tomu, že soudy obecně uznávají, že není známa prahová hodnota expozice, pod níž azbest nepředstavuje riziko rakoviny;

C.  vzhledem k tomu, že směrnice 1999/77/ES uvádí, že „dosud nebyla stanovena žádná úroveň expozice, pod níž chrysotilový azbest nevykazuje karcinogenní riziko“ a že „účinný způsob ochrany lidského zdraví je zákaz používání vláken chrysotilového azbestu a výrobků, které je obsahují“;

D.  vzhledem k tomu, že u obyvatel, kteří byli vystaveni velmi nízké míře kontaktu s azbestovými vlákny včetně vláken chrysotilu, bylo zjištěno zvýšené riziko vzniku rakoviny;

E.  vzhledem k tomu, že odvážení azbestového odpadu na skládky se nejeví jako nejbezpečnější způsob, jak definitivně ukončit uvolňování azbestových vláken do životního prostředí (zejména do vzduchu a podzemních vod), a vzhledem k tomu, že by proto bylo daleko vhodnější dát přednost zařízením na inertizaci azbestu;

F.  vzhledem k tomu, že vytváření skládek azbestového odpadu je pouze dočasným řešením problému, který je tímto způsobem přenechán k řešení budoucím generacím, protože azbestová vlákna jsou v čase prakticky nezničitelná;

G.  vzhledem k tomu, že i přes zákaz používání se azbest stále vyskytuje v mnoha plavidlech, vlacích, strojích, bunkrech, tunelech, chodbách, potrubích ve veřejných i soukromých vodovodních sítích a zejména budovách, včetně mnoha veřejných i soukromých budov;

H.  vzhledem k tomu, že i přes tento zákaz není možné při stávajícím dozoru nad trhem zajistit, že azbest nebude na evropský trh dovážen;

I.  vzhledem k tomu, že mnoho členských států poskytuje odborné školení pracovníkům provádějícím demolici nebo stavebním dělníkům, údržbářům a dalším pracovníkům, kteří se podílejí na odstraňování materiálů obsahujících azbest;

J.  vzhledem k tomu, že mnoho pracovníků je při práci vystaveno působení azbestu, především v odvětví údržby a dekontaminace;

K.  vzhledem k tomu, že cílem by mělo být vytváření pracovních míst a poskytování pracovních podmínek, které podporují zdraví a duševní pohodu jednotlivců a potažmo i sociální pokrok jako výsledek jejich práce;

L.  vzhledem k tomu, že tento problém má kromě lidského rozměru nedostatečné bezpečnosti a ochrany zdraví na pracovišti nepříznivý dopad také na ekonomiku; přesněji řečeno jsou problémy související s bezpečností a ochranou zdraví při práci překážkou pro růst a konkurenceschopnost a současně způsobují neúměrný nárůst nákladů na sociální zabezpečení;

M.  vzhledem k tomu, že mladší pracovníci a stavební dělníci při provádění renovačních prací nebo demolice azbest v budovách vždy nerozpoznají, a to zejména v mnoha členských státech, ve kterých již dlouhou dobu platí zákaz používání azbestu;

N.  vzhledem k tomu, že mnoho materiálů obsahujících azbest bylo odstraněno, zataveno nebo zapouzdřeno a že mnohé podniky a vlastníci budov mají velmi přesně zdokumentováno, z jakých míst má být azbest odstraněn;

O.  vzhledem k tomu, že odstraňování materiálů obsahujících azbest z budov představuje pro jejich vlastníky zejména v méně hospodářsky rozvinutých členských státech a ve venkovských oblastech finanční zátěž, a proto by se mu mělo i nadále dostávat na vnitrostátní úrovni a na úrovni EU aktivní podpory;

P.  vzhledem k tomu, že materiály obsahující azbest mají životní cyklus obvykle 30 až 50 let; vzhledem k tomu, že to bude do budoucna znamenat nárůst renovačních a stavebních projektů, a tudíž i zvýšení počtu pracovníků vystavených působení azbestu;

Q.  vzhledem k tomu, že úspěšnost předpisů upravujících problematiku azbestu v členských státech je omezená v důsledku nedostatečných znalostí o výskytu materiálů obsahujících azbest a souvisejících rizicích a také v důsledku nedostatečné odborné přípravy a kvalifikace stavebních dělníků a pracovníků údržby včetně stavebních profesí, v jejichž rámci přijdou pracovníci do styku s azbestem jen výjimečně;

R.  vzhledem k tomu, že místní společenství postrádají zkušenosti a mají závažné nedostatky v plnění úkolů souvisejících s prevencí, dohledem a prosazováním, které jsou často příliš roztříštěné;

S.  vzhledem k tomu, že materiály obsahující azbest se často vyskytují na skrytých nebo neznámých místech a znalost o tom, kde tato místa jsou, se s postupem času rychle vytrácí;

T.  vzhledem k tomu, že povinný audit výskytu azbestu v budovách, lodích, vlacích, strojích, bunkrech, tunelech, chodbách, potrubích ve veřejných i soukromých vodovodních sítích a na skládkách by vnitrostátním, regionálním a evropským programům odstranění azbestu poskytl solidní informační bázi;

U.  vzhledem k tomu, že EU vypracovala ambiciózní politiku energetické účinnosti a že se očekává, že přepracované znění směrnice o energetické účinnosti v jednotlivých členských státech určí dlouhodobou strategii renovace budov, ale tato politika není spojena se strategiemi odstraňování azbestu;

V.  vzhledem k tomu, že nejistota o tom, zda se v konkrétních budovách nachází azbest nebo zda byl zapouzdřen či odstraněn, může vést ke konfliktu mezi zaměstnavateli a zaměstnanci, a vzhledem k tomu, že předem získané poznatky o výskytu azbestu umožní zajistit mnohem bezpečnější pracovní podmínky, zejména při renovaci;

W.  vzhledem k tomu, že v souladu se směrnicí 92/57/EHS(15) musí být v místech, kde dochází k nebezpečným situacím, zajištěna možnost uložit pracovní oděvy odděleně od vlastního oblečení a osobních věcí pracovníků;

X.  vzhledem k tomu, že zapouzdření nebo zatavení materiálů obsahujících azbest by mělo být povoleno pouze tehdy, pokud budou tyto materiály náležitě vybaveny výstražným označením;

Y.  vzhledem k tomu, že tři členské státy dosud povolují, aby kyvety pro elektrolýzu obsahovaly azbestová vlákna, i když existují jiná technická řešení, která se úspěšně používají v ostatních zemích;

Z.  vzhledem k tomu, že mezi jednotlivými členskými státy dosud existují nepřijatelné rozdíly, pokud jde o to, které nemoci související s azbestem uznávají jako nemoci z povolání;

AA.  vzhledem k tomu, že hlavní překážkou léčby osob postižených nemocemi souvisejícími s azbestem je nedostatečné vykazování těchto nemocí;

AB.  vzhledem k tomu, že vnitrostátní programy zdravotního dohledu nad pracovníky vystavenými působení azbestu se v rámci EU velmi liší, zejména pokud jde o lékařský dohled po ukončení činnosti v dané profesi;

AC.  vzhledem k tomu, že expozice azbestu ohrožuje všechny obyvatele a je uznanou příčinou vzniku nemocí(16);

AD.  vzhledem k tomu, že podle odhadů WHO se v EU ročně vyskytne 20 000–30 000 případů nemocí souvisejících s azbestem, přičemž dosud nebylo dosaženo maxima;

AE.  vzhledem k tomu, že následkem velmi dlouhé doby latence a nedostatečných znalostí zdravotnického personálu se obětem často od poskytovatelů zdravotní péče nedostane včasné a náležité pomoci;

AF.  vzhledem k tomu, že Polsko je jediným členským státem, který přijal akční plán pro zemi bez azbestu;

AG.  vzhledem k tomu, že mnoho členských států omezuje inspekce práce a že zaváděním větší deregulace se zvyšují rizika spojená s azbestem;

AH.  vzhledem k tomu, že mnoho stavebních dělníků a uživatelů budov zůstává nechráněno vůči vysoké míře expozice azbestu;

AI.  vzhledem k tomu, že i po zákazu azbestu zůstávají v budovách miliony tun azbestu a nebyl vytvořen žádný rejstřík s údaji o tom, kde všude se azbest nachází a kolik je ho třeba odstranit;

AJ.  vzhledem k tomu, že jakýkoli nový legislativní návrh musí brát v úvahu stávající právní předpisy na národní a evropské úrovni a musí mu předcházet detailní studie o možných dopadech, stejně jako analýza jeho nákladů a přínosů;

Kontrola výskytu azbestu a jeho evidence

1.  vyzývá EU, aby vypracovala, realizovala a podporovala model pro kontrolu výskytu azbestu a jeho evidenci v souladu s článkem 11 směrnice 2009/148/ES a požadovala po majitelích veřejných nebo obchodních budov, aby:

a) v budovách provedli kontroly výskytu materiálů s obsahem azbestu;

b) připravili plány na řízení rizik, jež tyto materiály představují;

c) zajistili, aby byly tyto informace dostupné pracovníkům, kteří mohou s těmito materiály přijít do styku;

d) došlo ke zvýšení efektivity povinných režimů kontroly v případě členských států, které již tyto režimy uplatňují;

   2. naléhavě vyzývá EU, aby vytvořila vzory pro monitorování výskytu azbestu ve veřejných a soukromých budovách včetně bytových i nebytových domů, půdy, infrastruktury, logistiky a potrubí;
   3. vyzývá EU, aby vypracovala vzory pro monitorování výskytu azbestových vláken ve vzduchu na pracovištích, v zastavěných oblastech a na skládkách a vláken přítomných v pitné vodě dodávané azbestocementovým potrubím;
   4. naléhavě vyzývá EU, aby provedla posouzení dopadu a analýzu nákladů a přínosů možného vypracování akčních plánů pro bezpečné odstranění azbestu z veřejných budov a budov poskytujících služby, které musí být pravidelně přístupné veřejnosti, do roku 2028 a aby poskytla informace a pokyny, které přimějí majitele soukromých domů, aby si nechali účinně zkontrolovat své domy na přítomnost materiálů obsahujících azbest a posoudit jejich rizika, stejně jako tomu je v Polsku; v případě komplexních vnitrostátních akčních plánů na odstranění azbestu by měli daná opatření koordinovat příslušní ministři a odpovědné orgány daného členského státu by měly kontrolovat dodržování místních plánů na odstranění azbestu;
   5. naléhavě vyzývá Komisi, aby otázku azbestu začlenila do dalších politik, např. politiky EU v oblasti energetické účinnosti a odpadů;
   6. navrhuje, aby strategie renovace budov, jejímž cílem je zvýšit jejich energetickou účinnost, byla spojena s postupným odstraňováním veškerého azbestu;
   7. naléhavě vyzývá Komisi, aby členským státům doporučila vytvoření veřejných rejstříků azbestu, které by pracovníkům a zaměstnavatelům sloužily jako zdroj důležitých informací o rizicích spojených s azbestem ještě před zahájením prací na opravách a doplnily by stávající požadavky na bezpečnost a ochranu zdraví, které vyplývají z právních předpisů EU;
   8. naléhavě vyzývá Komisi, aby ve spolupráci s členskými státy zajistila účinné a ničím nerušené provádění evropských právních předpisů týkajících se azbestu a aby posílila úřední kontroly;
   9. vyzývá Komisi, aby s ohledem na nedostatek informací týkajících se azbestu pro zaměstnavatele i zaměstnance spolupracovala s členskými státy a příslušnými zúčastněnými stranami, včetně sociálních partnerů, na vytváření a rozvoji služeb poskytujících poradenství a průběžné informace;
   10. vyzývá Komisi, aby ve spolupráci s vnitrostátními orgány poskytovala potřebnou podporu s cílem zajistit ochranu všech zaměstnanců v EU, vzhledem k tomu, že malé a střední podniky, které zaměstnávají většinu evropské pracovní síly, jsou obzvlášť vystaveny potížím při provádění hygienických a bezpečnostních předpisů;
   11. naléhavě vyzývá členské státy, aby řádně prováděly a dodržovaly požadavky směrnice 2009/148/ES a aby zajistily, že odpovědné orgány členských států budou řádně informovány o plánovaných pracích s materiály obsahujícími azbest;
   12. žádá generální tajemníky orgánů a institucí EU, aby zajistili, že bude k dispozici úplný rejstřík výskytu materiálů obsahujících azbest v budovách v EU, jenž by měl být přístupný veřejnosti; vyzývá orgány EU, aby šly příkladem a vytvořily veřejné rejstříky výskytu azbestu;
   13. naléhavě vyzývá EU, aby stanovila povinnost rozlišovat mezi drolivým a nedrolivým azbestem;
   14. vyzývá Komisi, aby podporovala zřizování středisek pro zpracování a inertizaci odpadu obsahujícího azbest po celé EU a současně aby postupně utlumovala dodávky tohoto odpadu na skládky;

Zajištění kvalifikace a odborné přípravy

15.  žádá Komisi, aby ve spolupráci s členskými státy vytvořila pracovní skupinu, která stanoví minimální kvalifikační požadavky týkající se azbestu pro stavební inženýry, architekty a zaměstnance registrovaných podniků provádějících odstraňování azbestu a kvalifikační požadavky týkající se azbestu pro odborné školení ostatních pracovníků, kteří mohou být vystaveni působení azbestu, jako jsou například zaměstnanci loďařského průmyslu nebo zemědělci, s důrazem na osoby, které se zabývají odstraňováním azbestu v terénu, a to posílením jejich odborného školení, ochranných prostředků a zpřísněním kontrol jejich činnosti prováděných příslušnými orgány členských států;

16.  vyzývá EU, aby společně se sociálními partnery a jinými zainteresovanými stranami vypracovala programy a osvětové činnosti týkající se rizik spojených s azbestem a potřeby vhodného školení všech zaměstnanců, kteří mohou přijít do styku s materiály obsahujícími azbest, podle čl. 14 odst. 1 směrnice 2009/148/ES a aby zlepšila informace o stávajících právních předpisech týkajících se azbestu a poskytovala praktické rady o tom, jak tyto předpisy dodržet;

17.  zdůrazňuje, že odborné školení pro všechny, kdo se podílejí na práci, která může zahrnovat (nebo zahrnuje) nakládání s azbestem (zaměstnavatelé, dohlížející orgány a pracovníci), by se mělo týkat vlastností azbestu a jeho účinků na zdraví, včetně synergického účinku kouření; typů materiálů nebo výrobků, které mohou obsahovat azbest, a kde se mohou vyskytovat; toho, jak stav materiálu nebo výrobků ovlivňuje snadnost uvolňování vláken, a jak postupovat, pokud se tyto osoby setkají s materiály, u nichž existuje podezření na obsah azbestu;

18.  žádá Komisi, aby ve spolupráci s členskými státy předložila návrh zvláštní směrnice obsahující minimální požadavky na odbornou přípravu stavebních dělníků a pracovníků údržby včetně manažerů a stavebních profesí, v jejichž rámci přijdou pracovníci do styku s azbestem jen výjimečně, stejně jako zaměstnanců na skládkách, které likvidují odpady obsahující azbest, nebo ve střediscích specializujících se na zpracování, bezpečné odstranění a likvidaci azbestového odpadu, a také aby spolupracovala se sociálními partnery a dalšími zúčastněnými stranami a podporovala je při zlepšování provádění čl. 14 odst. 2 směrnice 2009/148/ES prostřednictvím zvyšování povědomí o potřebě náležitého odborného školení a při vypracovávání potřebných informací a materiálů za tímto účelem; takovéto odborné školení musí být poskytováno v pravidelných intervalech a musí být pro pracovníky bezplatné;

19.  žádá EU, aby prostřednictvím SLIC a vnitrostátních inspektorátů práce zajistila, že inspektoři práce budou vyškoleni v problematice materiálů obsahujících azbest a že inspektoři práce v terénu obdrží odpovídající ochranné pomůcky;

20.  vyzývá členské státy, aby zajistily, že pracovní lékaři budou řádně vyškoleni v problematice azbestu a budou tudíž schopni poskytnout pracovníkům pod svým dohledem potřebné informace;

Vypracování programů odstranění azbestu

21.  vybízí EU, aby spolupracovala se sociálními partnery a dalšími zúčastněnými stranami na evropské, vnitrostátní a regionální úrovni při vypracování a sdílení akčních plánů nakládání s azbestem a jeho odstraňování; tyto plány by měly zahrnovat: návrhy právních předpisů; vzdělávání a poskytování informací, školení státních zaměstnanců, vnitrostátní a mezinárodní odbornou přípravu, programy s cílem financovat odstraňování azbestu; osvětovou činnost týkající se odstraňování azbestu a produktů obsahujících azbest ( a to i během jeho odstraňování z budov), veřejné infrastruktury a areálů bývalých továren na azbest; čištění areálů, budování zařízení na likvidaci azbestu a sutě obsahující azbest; sledování účinnosti stávajících právních požadavků; hodnocení expozice zaměstnanců, kteří jsou ohroženi; a ochranu zdraví;

22.  vyzývá členské státy, aby pokročily s postupným odstraňováním azbestu v co nejkratším časovém horizontu;

23.  zdůrazňuje, že je nezbytné vypracovat bezpečné pracovní postupy včetně správného používání osobních ochranných prostředků pro pracovníky, kteří mohou pracovat v blízkosti materiálů obsahujících azbest;

24.  vyzývá Komisi, aby provedla výzkum s cílem přezkoumat stávající mezní hodnoty povoleného množství azbestových vláken, přičemž jakékoliv případné snížení této hodnoty a konkrétní stanovená výše musí vycházet ze solidních vědeckých důkazů;

25.  naléhavě vyzývá EU, aby nahradila metodu optické mikroskopie s fázovým kontrastem (PCOM) metodou transmisní elektronové mikroskopie (ATEM), která je přesnější a umožňuje lepší detekci tenkých částic;

26.  žádá EU, aby stanovila plán, jak dosáhnout pracovišť a životního prostředí bez azbestu, jenž bude vycházet ze zásad stanovených WHO(17);

27.  žádá EU, aby prostřednictvím SLIC a vnitrostátních inspektorátů práce zajistila, že bude v plné míře vymáháno dodržování evropských a vnitrostátní předpisů týkajících se azbestu;

28.  žádá Komisi, aby do připravované strategie Společenství v oblasti bezpečnosti a zdraví na období 2014–2020 zahrnula koordinovanou strategii týkající se azbestu a poskytla Evropské agentuře pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci účinné nástroje, které jí umožní zlepšit shromažďování a šíření technických, vědeckých a ekonomických informací v členských státech, a usnadnila vypracování a provádění vnitrostátních politik zaměřených na ochranu bezpečnosti a zdraví pracovníků;

29.  vyzývá Komisi, aby posoudila pokrok dosažený ve vývoji membrán neobsahujících chrysotil, používaných v zařízeních pro elektrolýzu, v souladu s nařízením REACH, přílohou XVII, částí 6, a aby zajistila nahrazení před uplynutím desetiletého období platnosti výjimek dohodnutého v roce 2009;

30.  vyzývá EU, aby posílila předběžné hodnocení výrobků nahrazujících azbest;

31.  vyzývá Komisi, aby podpořila výzkumnou a asanační činnost zaměřenou na to, aby se zabránilo opětovnému uvolňování jednotlivých azbestových vláken a došlo ke zničení vláknité krystalové mřížky azbestu;

32.  konstatuje, že pokud jde o zacházení s azbestovým odpadem, je nutné také přijmout opatření – se souhlasem dotčených obyvatel – na podporu výzkumu a technologií používajících ekologicky bezpečné alternativy a zajištění postupů, jako je inertizace odpadu obsahujícího azbest, aby se deaktivovala aktivní azbestová vlákna a přeměnila se v materiály, které neohrožují veřejné zdraví;

33.  vyzývá Komisi a členské státy, aby posílily kontroly potřebné k tomu, aby přiměly všechny dotčené zúčastněné strany, zejména ty, které jsou zapojeny do nakládání s odpady obsahujícími azbest na skládkách, k dodržování veškerých ustanovení o ochraně zdraví, jak vyžaduje směrnice 2009/148/ES, a aby zajistily, aby byl veškerý odpad s obsahem azbestu, nezávisle na množství azbestových vláken, označen za nebezpečný v souladu s aktualizovaným rozhodnutím 2000/532/ES; zdůrazňuje, že takovýto odpad musí být uložen pouze na zvláštních skládkách pro nebezpečný odpad, jak stanoví směrnice 1999/31/ES, nebo, pokud je to povoleno, zpracován ve zvláštních vyzkoušených a bezpečných zařízeních na zpracování a inertizaci odpadu, a dotčené obyvatelstvo o tom musí být informováno;

Uznání nemocí souvisejících s azbestem

34.  uznává, že dvě doporučení o nemocech z povolání nevedla k harmonizaci vnitrostátních standardů a postupů identifikace, oznamování a uznávání nemocí souvisejících s azbestem a poskytování odškodnění v případě těchto onemocnění, a že se tudíž vnitrostátní systémy stále velmi liší;

35.  naléhavě vyzývá Komisi, aby pozměnila doporučení 2003/670/ES tak, aby zohlednilo pokrok v lékařském výzkumu a zahrnulo rakovinu hrtanu a vaječníků mezi nemoci související s azbestem;

36.  vyjadřuje politování nad nedostatkem informací od několika členských států, který brání spolehlivým předpovědím úmrtnosti na mezoteliom v Evropě, přičemž podle Světové zdravotnické organizace je jen v Evropské unii každoročně zaznamenáno mezi 20 000 a 30 000 případů onemocnění spojených s azbestem a očekává se, že do roku 2030 zemře v EU na mezoteliom více než 300 000 občanů; v tomto kontextu přikládá velký význam informování a školení občanů a výměně osvědčených postupů mezi členskými státy, pokud jde o diagnózu nemocí spojených s azbestem;

37.  zdůrazňuje, že všechny druhy onemocnění souvisejících s azbestem, jako jsou rakovina plic a plicní mezoteliom, jež jsou způsobeny inhalací azbestových vláken, která jsou tak tenká, že se dostanou až do alveolů, a tak dlouhá, že přesahují velikost makrofágů, a také různé druhy rakoviny způsobené nejen inhalací vláken ze vzduchu, ale také požíváním vody obsahující tato vlákna z azbestových potrubí, byly uznány jako nebezpečné pro lidské zdraví a mohou se projevit až po několika desetiletích, v některých případech i po čtyřiceti letech;

38.  naléhavě vyzývá členské státy, aby zajistily, že veškeré případy azbestózy, mezoteliomu a souvisejících onemocnění budou registrovány prostřednictvím systematického sběru údajů o nemocech z povolání a jiných nemocech způsobených azbestem, aby kategorizovaly a oficiálně registrovaly pleurální plaky coby nemoc spojenou s azbestem a aby za pomoci k tomu určených sledovacích středisek poskytly spolehlivé údaje o tom, kde se azbest vyskytuje; zdůrazňuje, že tento registr a mapa na úrovni EU by měly zahrnovat přesné umístění veřejných a soukromých prostor obsahujících azbest a poskytovat jasné údaje o skládkách azbestového odpadu, aby nedocházelo k nevědomé manipulaci s těmito materiály uloženými do země a přispělo se k prevenci a nápravným opatřením;

39.  vyzývá Komisi a členské státy, aby provedly kvantitativní a kvalitativní výzkumnou studii zabývající se psychologickými dopady, které lze na klinické úrovni zjistit v komunitách EU a které jsou způsobeny chorobami, jež lze přičítat pouze působení azbestu(18);

40.  vyzývá pojišťovny a subjekty poskytující odškodnění, aby přijaly společný přístup, pokud jde o uznávání nemocí z povolání souvisejících s azbestem a odškodňování v případě těchto onemocnění;

41.  požaduje zjednodušení a usnadnění postupů uznávání;

42.  vyzývá Komisi, aby urychleně předložila návrh na změnu směrnice 2004/37/ES o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí karcinogenům a mutagenům při práci, která zajistí ochranu a bezpečnost zdraví pracovníků vystavených riziku expozice karcinogenům, a to díky podpoře a výměně osvědčených postupů v oblasti prevence a diagnostiky;

43.  žádá EU, aby zajistila, že všechny nemoci související s azbestem, včetně pleurálních plaků, budou uznány jako nemoci z povolání;

44.  uznává, že v důsledku dlouhé doby latence nejsou oběti působení azbestu často schopny doložit příčinnou souvislost své nemoci s expozicí azbestu při práci;

45.  žádá členské státy, aby důkazní břemeno nepřenášely na oběti onemocnění souvisejících s azbestem, ale aby stanovily širší práva na nárok na odškodnění, jak navrhuje doporučení Komise 2003/670/ES(19);

46.  žádá EU, aby členským státům doporučila postupy, které zajistí, že všechny případy nemocí z povolání souvisejících s azbestem budou identifikovány, budou vykazovány příslušným orgánům a budou přezkoumány odborníky;

47.  požaduje stíhání a trestání pachatelů, a proto vyzývá k tomu, aby byly nalezeny a odstraněny veškeré překážky, jež těmto postihům brání a které mohou být součástí vnitrostátního trestního práva;

48.  žádá Komisi, aby šířila osvědčené postupy týkající se vnitrostátních pokynů a metod pro vnitrostátní postupy uznávání nemocí souvisejících s azbestem;

49.  žádá Komisi, aby podpořila výměnu osvědčených postupů školení zdravotnického personálu v oblasti diagnostikování nemocí souvisejících s azbestem;

50.  vyzývá příslušné agentury EU, aby za pomoci nezávislých lékařských a technických odborníků vymezily nezbytný vědecký důkaz, že určité pracovní podmínky způsobily nemoc související s azbestem;

Podpora skupinám sdružujícím oběti azbestu

51.  vyzývá Komisi, aby podporovala konference, které poskytují profesionální poradenství skupinám sdružujícím oběti azbestu a které poskytují podporu jejich členům;

52.  vyzývá Komisi, aby podporovala evropskou síť obětí azbestu;

Strategie pro dosažení celosvětového zákazu azbestu

53.  zdůrazňuje, že bez ohledu na zdroj azbestu, kterému byly dané osoby vystaveny, nebo na jejich zaměstnanecký status mají všechny oběti azbestu v EU a jejich příbuzní právo na urychleně poskytnuté příslušné lékařské ošetření a odpovídající finanční podporu z vnitrostátního zdravotního systému;

54.  vyzývá EU, aby společně s mezinárodními organizacemi razila cestu pro zavedení nástrojů, které umožní trh s azbestem označit za obchod s toxickými látkami;

55.  v obecnější rovině žádá, aby vnitrostátní právní předpisy zohlednily pojem zdraví a bezpečnosti zaměstnanců a aby tento pojem pro zaměstnavatele znamenal povinnost jednat, s ohledem na rámcovou směrnici 89/391/EHS;

56.  vyzývá EU, aby svojí hlavní prioritou učinila zařazení chrysotilu do seznamu látek v příloze III Rotterdamské úmluvy;

57.  žádá EU, aby na fórech, na nichž se projednávají obchodní dohody, především ve WTO, jednala o otázce nepřijatelného vyvážení azbestu do rozvojových zemí a aby vyvíjela diplomatický a finanční tlak na země, které vyvážejí azbest, aby ukončily činnost odvětví těžby azbestu a skončily s nezákonnou a neetickou praxí vývozu vyřazených lodí obsahujících azbest;

58.  vyzývá EU, aby ve spolupráci se Světovou zdravotnickou organizací, třetími zeměmi a dalšími mezinárodními orgány podporovala celosvětově vysokou úroveň bezpečnosti a ochrany zdraví na pracovišti, například pojmenováním problémů spojených s azbestem a podporou řešení vedoucích k ochraně zdraví;

59.  vyzývá EU, aby rozvíjela a podporovala vývoz neazbestových technologií a poznatků o azbestu do rozvojových zemí;

60.  odsuzuje evropské finanční investice do celosvětových průmyslových odvětví zpracovávajících azbest;

61.  vyzývá Komisi, aby zajistila, že plavidla převážející azbest jako tranzitní náklad nebudou moci zajíždět do doků ani využívat přístavní zařízení v rámci EU nebo zde své zboží dočasně uskladňovat;

o
o   o

62.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Rozvíjet preventivní a ochranná opatření týkající se látek, které byly uznány za karcinogenní, stanovením expozičních limitů, požadavků na odběr vzorků, metod měření a uspokojivých hygienických podmínek na pracovišti a v případě potřeby vymezením zákazů.
(2) Úř. věst. L 183, 29.6.1989, s. 1.
(3) Úř. věst. L 245, 26.8.1992, s. 6.
(4) Úř. věst. L 330, 16.12.2009, s. 28.
(5) Úř. věst. L 160, 26.6.1990, s. 39.
(6) Úř. věst. C 41 E, 19.2.2009, s. 14.
(7) Úř. věst. C 212 E, 5.8.2010, s. 106.
(8) Přijaté texty, P7_TA(2011)0589.
(9) http://www.who.int/ipcs/features/10chemicals_en.pdf
(10) http://monographs.iarc.fr/ENG/Monographs/vol100C/mono100C.pdf
(11) http://www.icohweb.org/site_new/multimedia/news/pdf/ICOH%20Statement%20on%20global%20asbestos%20ban.pdf
(12) http://ec.europa.eu/social/BlobServlet?docId=3155&langId=en
(13) http://www.eurogip.fr/en/docs/EUROGIP-24E-AsbestosOccDiseases.pdf
(14) http://www.europeanforum.org/pdf/Eurogip-08_E-cost.pdf
(15) Směrnice 92/57/EHS, příloha IV, část A Obecné minimální požadavky na pracoviště 14.1.2. „Pokud to okolnosti vyžadují (např. nebezpečné látky, vlhkost, špína), musí být zajištěno, aby byly v zařízeních pracovní oděvy uloženy odděleně od vlastního oblečení a osobních věcí pracovníků.
(16) Parlamentní výbor došel v roce 1978 po 18měsíčním zkoumání k závěru, že azbest představuje „nebezpečí jak pro pracovníky v odvětvích používajících azbest, tak pro pracovníky, kteří jsou mu vystaveni v jiných situacích“ (Evropský parlament 1978).
(17) WHO – „Global Health Risks: Mortality and burden of disease attributable to selected major risks“ (Celosvětová zdravotní rizika: úmrtnost a výskyt nemocí, které lze připsat vybraným významným rizikům) – http://www.who.int/healthinfo/global_burden_disease/GlobalHealthRisks_report_full.pdf a http://www.who.int/ipcs/assessment/public_health/asbestos/en/
(18) S případy mezoteliomu se oběti i jejich rodiny vyrovnávají velmi těžce, a to nejen z psychologického hlediska. Podle výzkumu, který provedla Turínská univerzita (profesorka A. Granieriová) ve městě Casale Monferrato, vykazují osoby postižené mezoteliomem a jejich rodinní příslušníci nejrůznější psychologické symptomy, které odpovídají vědecky akceptované definici posttraumatické stresové poruchy.
(19) Úř. věst. L 238, 25.9.2003, s. 28.

Právní upozornění - Ochrana soukromí