Usnesení Evropského parlamentu ze dne 18. dubna 2013 o souhrnné monitorovací zprávě o Chorvatsku za rok 2012 (2012/2871(RSP))
Evropský parlament,
– s ohledem na návrh Smlouvy o přistoupení Chorvatské republiky k Evropské unii, na protokol a závěrečný akt,
– s ohledem na souhrnnou monitorovací zprávu Komise ze dne 10. října 2012 o stavu připravenosti Chorvatska na členství v EU (SWD(2012)0338),
– s ohledem na závěrečnou monitorovací zprávu Komise o přípravách Chorvatska na přistoupení ze dne 26. března 2013 (COM(2013)0171),
– s ohledem na pravidelné zprávy Komise o pokroku Chorvatska v přípravách na přistoupení v období let 2005–2011,
– s ohledem na závěry předsednictví ze zasedání Evropské rady, které se konalo v Soluni ve dnech 19.–20. června 2003, týkající se zemí západního Balkánu a rozšíření,
– s ohledem na všechna svá předchozí usnesení a zprávy o pokroku Chorvatska a procesu rozšiřování, především na usnesení ze dne 1. prosince 2011 o přistoupení Chorvatské republiky k Evropské unii(1), ze dne 1. prosince 2011 o žádosti Chorvatské republiky o členství v Evropské unii(2) a ze dne 22. listopadu 2012 o rozšiřování EU: politiky, kritéria a strategické zájmy(3),
– s ohledem na veškerá dosavadní doporučení Smíšeného parlamentního výboru EU–Chorvatsko,
– s ohledem na čl. 110 odst. 2 jednacího řádu,
A. vzhledem k tomu, že přistoupení Chorvatska k EU je stanoveno na 1 července 2013;
B. vzhledem k tomu, že některé členské státy EU dosud neukončily postup ratifikace Smlouvy o přistoupení;
C. vzhledem k tomu, že Chorvatsko směřuje ke splnění zbývajících požadavků v rámci závěrečných příprav na členství v EU;
D. vzhledem k tomu, že reformní úsilí musí pokračovat i po přistoupení, aby chorvatští občané mohli plně těžit z výhod členství v EU;
E. vzhledem k tomu, že proces přistoupení Chorvatska dokládá věrohodnost politiky rozšiřování EU a jejího transformačního účinku na žadatelské státy;
F. vzhledem k tomu, že členství Chorvatska Evropskou unii posílí, zvýší její bezpečnost, obohatí její kulturní dědictví a ostatním státům, které usilují o členství, důrazně připomene, že svědomité plnění závazků přináší hmatatelný a trvalý prospěch pro jejich občany;
G. vzhledem k tomu, že od Chorvatska se s ohledem na jeho jedinečné postavení očekává, že ve svém okolí sehraje konstruktivní úlohu, především propagací dalšího rozšiřování EU, upevňování demokracie, regionální spolupráce a smíření národů západního Balkánu, a zároveň bude usilovat o to, aby žádnému z těchto procesů nestály v cestě bilaterální otázky;
1. těší se na to, až 1. července 2013 přivítá Chorvatsko jako 28. členský stát EU, a to na základě právně závazného hlasování Evropského parlamentu ze dne 1. prosince 2011, jímž bylo přistoupení Chorvatska schváleno, a v souladu s termínem stanoveným Evropskou radou ve Smlouvě o přistoupení; je přesvědčen, že chorvatská demokracie i sociálně tržní hospodářství jsou silné a zralé a že Chorvatsko se hlásí k evropským hodnotám a je schopno plnit povinnosti spojené s členstvím v EU;
2. konstatuje, že Chorvatsko směřuje ke splnění zbývajících požadavků v rámci závěrečných příprav na členství v EU;
3. bere na vědomí, že Chorvatsko provedlo deset prioritních opatření vymezených Komisí v její souhrnné monitorovací zprávě;
4. vítá značný pokrok, kterého Chorvatsko dosáhlo při dokončování úkolů, na něž Komise zvláštně upozornila ve své souhrnné monitorovací zprávě, a vyzývá vládu a parlament, aby do 1. července 2013 vyřešily všechny zbývající otázky a pokročily i s ostatními nezbytnými reformami; vybízí Chorvatsko, aby dodrželo a splnilo všechny své závazky, které vyplynuly z přístupových jednání, a bylo tak plně připraveno stát se novým členským státem, neboť je to v zájmu Chorvatska i EU; zdůrazňuje, že tento proces by měl probíhat transparentním způsobem za účasti nejrůznějších aktérů a měl by být do něj v maximální možné míře zapojen chorvatský parlament i občanská společnost;
5. vyzývá ty členské státy EU, jež dosud neukončily proces ratifikace Smlouvy opřistoupení, aby tak včas učinily;
6. opakuje svůj názor, že přistoupení by nemělo být považováno za konec určitého procesu, ale spíše za jeden z kroků na cestě k modernizaci ekonomiky, státní správy a soudnictví a za příležitost, jejíž přínos bude možné plně využít pouze díky soustavné politické činnosti; vybízí Chorvatsko, aby nadále účinně využívalo finanční prostředky z NPP (nástroje předvstupní pomoci) a připravilo se tak na členství v EU a využívání strukturálních fondů a Fondu soudržnosti;
7. vyzývá chorvatské politické a sociální aktéry, aby zkoumali inovativní způsoby, jak udržet dynamiku a konsenzus, které jsou nutné k reformám, i v období po přistoupení a jak zajistit, aby se političtí činitelé museli zodpovídat z provádění závazků přijatých ve Smlouvě o přistoupení; v této souvislosti zdůrazňuje nepostradatelnou úlohu účinného parlamentního dohledu a občanské společnosti;
8. znovu připomíná ústřední úlohu nezávislé justice, profesionální, odpovědné anezávislé veřejné správy aprávního státu pro upevňování demokracie apodporu investic ihospodářské aktivity; vyzývá Chorvatsko, aby pokračovalo ve zlepšování nezávislosti, kontroly, nestrannosti, profesionality a efektivity systému soudnictví a soudců; mimo jiné by měl být snížen počet neuzavřených případů, měly by být novelizovány předpisy o výkonu soudních rozhodnutí, měl by zaveden nový systém majetkových přiznání soudců a měly by se dále zlepšit výsledky nového systému disciplinárních řízení; naléhavě vyzývá Chorvatsko, aby uskutečnilo novou strategii reformy soudnictví na období 2013–2018;
9. bere na vědomí, že Chorvatsko zavedlo uspokojivý institucionální a právní rámec pro boj s korupcí; vyzývá chorvatské orgány, aby zintenzívnily boj proti korupci, podvodům a špatnému finančnímu řízení; zdůrazňuje, že je nutné nadále striktně uplatňovat protikorupční opatření; dále vyzývá státní orgány, aby vedly záznamy o případech střetu zájmů, korupci a organizovaného zločinu a aby zlepšily provádění právního rámce pro zajišťování a zabavování výnosů z trestné činnosti;
10. vyzývá chorvatské orgány, aby plně využily stávajících protikorupčních nástrojů pro zajištění nepředpojatých a úspěšných soudních stíhání i soudních rozsudků, včetně věcí, v nichž figurují vysoce postavené osoby, s cílem upevnit důvěru občanů v právní stát a veřejné instituce; zdůrazňuje, že boj proti korupci a organizované trestné činnosti a reforma soudnictví, které by mělo v prvé řadě sloužit chorvatským občanům, vyžaduje opatření s trvalým účinkem; zdůrazňuje, že by měla být podporována nezávislá investigativní žurnalistika, která při odhalování korupce a organizovaného zločinu hraje zcela zásadní roli;
11. vyzývá Chorvatsko, aby pokračovalo v uplatňování nových, přísných právních přepisů v oblasti lobbyingu a přístupu k informacím, čímž upevní právní rámec pro prevenci korupce; konstatuje, že nově vytvořená Komise pro střety zájmů již zahájila své působení, a vyzývá chorvatské orgány, aby plně uplatnily balíček předpisů o veřejných zakázkách a o financování politických stran a volebních kampaních;
12. vyzývá chorvatské orgány, aby i nadále věnovaly maximální pozornost plnému dodržování základních práv a bojovaly proti veškerým formám diskriminace a projevům nesnášenlivosti vůči národnostním menšinám, romské komunitě, migrantům, lesbickým ženám, homosexuálům, bisexuálům a transsexuálům i jiným menšinám a ohroženým skupinám; dále vyzývá Chorvatsko, aby vytvářelo prostředí, které zajistí, že výše uvedené menšiny (např. lesbické ženy, homosexuálové, bisexuálové a transsexuálové) budou moci v souladu se zásadami Listiny základních práv EU svobodně vyjadřovat své názory a přesvědčení;
13. vybízí státní orgány, aby podporovaly svobodu projevu, včetně svobody a plurality sdělovacích prostředků; bere na vědomí, že v červenci 2012 byl přijat nový zákon o veřejnoprávních sdělovacích prostředcích; vybízí orgány, aby nadále usilovaly o to, aby veřejnoprávní televizní a rozhlasové stanice nemusely čelit politickému ani ekonomickému tlaku a aby se zvýšila jejich transparentnost;
14. poznamenává, že Chorvatsko je náležitě připraveno na to, že bude řídit a provádět operace financované ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti EU; vyzývá Chorvatsko, aby zajistilo vypracování projektů, které budou financovány z Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR); vybízí vládu, aby nadále posilovala správní kapacity odpovědných institucí, a to i na regionální a místní úrovni, v souladu s doporučeními zprávy Evropského účetního dvora z roku 2012; naléhavě vyzývá vládu, aby učinila vše pro minimalizaci rizika korupce, podvodů a nesrovnalostí v přidělování i využívání fondů EU;
15. v souvislosti s jednáním o VFR připomíná členským státům závazky, které má EU vůči Chorvatsku a jeho občanům, pokud jde o budoucí pomoc v oblasti hospodářského a regionálního rozvoje;
16. vyzývá Chorvatsko, aby provedlo další strukturální reformy, které povedou k hospodářskému růstu a oživí pracovní trh; vyzývá Chorvatsko, aby nadále zachovávalo stabilitu bankovního sektoru a pokračovalo ve fiskální konsolidaci v zájmu zvýšení konkurenceschopnosti; vítá, že od ledna 2013 se Chorvatsko účastní Evropského semestru; podporuje úsilí o včasné a efektivní využívání fondů EU a snahy o zlepšení dopravní infrastruktury v Chorvatsku a jejího propojení s členskými státy EU a s ostatními státy v regionu; vyzývá vládu, aby plně provedla legislativní rámec pro malé podniky, mimo jiné pomocí vhodných politických činností, zlepšením jejich přístupu k financování a podporou internacionalizace malých a středních podniků;
17. je toho názoru, že zvláštní důraz je třeba klást na sociální a environmentální rozměr modernizace ekonomiky; vybízí Chorvatsko, aby i nadále posilovalo sociální dialog a respektovalo sociální a odborová práva; vyzývá chorvatské orgány, aby zajistily transparentnost při posuzování rozsáhlých investičních projektů z hlediska životního prostředí; naléhavě vyzývá chorvatské orgány, aby ochranu životního prostředí vnímaly jako prioritu, zejména při územním plánování;
18. je znepokojen tím, že navrhovaný zákon o strategických investicích není v souladu s evropskými normami; vyzývá chorvatskou vládu a parlament, aby jej přezkoumaly v zájmu zlepšení ochrany základních práv, především vlastnických, a životního prostředí;
19. vyzývá členské státy, aby neomezovaly základní práva občanů Unie více, než je nezbytně nutné s ohledem na přechodná opatření uvedená v článku 18 Aktu o přistoupení; vyzývá členské státy zejména k tomu, aby přechodná ustanovení, která omezují volný pohyb osob, používala výlučně na základě faktických informací a pouze v případech závažného narušení pracovního trhu; připomíná, že se ukázalo, že omezení přístupu na trhy práce v přechodných obdobích po předcházejících kolech rozšíření mělo negativní vliv na prosperitu členských států ukládajících tato omezení;
20. bere na vědomí pokrok, jehož bylo dosaženo při výstavbě hraničních přechodů na Neumském koridoru;
21. vyzývá chorvatské orgány, aby učinily další kroky v zájmu včasného vstupu Chorvatska do schengenského prostoru, včetně sbližování právních předpisů, interinstitucionální spolupráce a správy hranic;
22. vybízí Chorvatsko, aby pokračovalo ve spolupráci s Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii a zintenzívnilo na svém území úsilí při vyšetřování a stíhání válečných zločinů, v souladu se strategií přijatou pro případy beztrestnosti; důrazně apeluje na Chorvatsko a Srbsko, aby v dobré víře spolupracovaly při stíhání válečných zločinů s cílem dosáhnout spravedlnosti a opravdového usmíření v regionu;
23. vyzývá chorvatské orgány, aby i nadále věnovaly zvláštní pozornost právům a sociálním podmínkám vracejících se uprchlíků a vysídlených osob v souladu s cíli sarajevského procesu; nadále podporuje iniciativu RECOM (Regionální komise pro pravdu a usmíření), která hledá způsoby, jak uznat utrpení a respektovat právo na pravdu a spravedlnost pro všechny oběti válečných zločinů;
24. vybízí Chorvatsko, aby hrálo aktivní úlohu v procesu stabilizace a evropské integrace zemí západního Balkánu; věří, že zkušenosti a poznatky, které Chorvatsko získalo v období transformace a přípravy na přistoupení, mají velkou hodnotu pro ostatní státy, které žádají či se chystají požádat o členství v EU; vybízí Chorvatsko, aby se o své zkušenosti podělilo s ostatními kandidátskými zeměmi či zeměmi, které by se jimi případně mohly stát, a aby posilovalo regionální spolupráci; zastává názor, že základem toho, že Chorvatsko prosazuje evropské hodnoty a další rozšiřování, jsou dobré sousedské vztahy a snahy o smíření;
25. apeluje na Chorvatsko ajeho sousedy, aby vsouladu smezinárodními závazky, zásadou dobrých sousedských vztahů aregionální spolupráce aktivně usilovali onalezení řešení zbývajících otázek; vítá proto kroky chorvatské asrbské vlády vedoucí ke zlepšení vzájemných vztahů a těší se na posílení jejich vzájemné spolupráce; vítá podepsání memoranda o porozumění mezi Slovinskem a Chorvatskem o nalezení konstruktivního řešení případu Lublaňské banky; vítá skutečnost, že slovinský parlament ratifikoval Smlouvu o přistoupení; připomíná, že otázky bilaterální povahy nesmí být využívány ke zpomalení integračního procesu zemí, které žádají či se chystají požádat očlenství vEU; vyzývá proto všechny členské státy, aby Smlouvu opřistoupení Chorvatska ratifikovaly včas;
26. vybízí Chorvatsko k tomu, aby nadále hrálo konstruktivní úlohu v regionální spolupráci; vyzývá chorvatské orgány, aby plně uplatnily prohlášení o podpoře evropských hodnot v jihovýchodní Evropě, které chorvatský parlament přijal dne 21. října 2011; vyzývá všechny státy v regionu, aby přijaly a uplatnily podobné postoje; vyzývá Komisi, aby v tomto ohledu poskytovala pomoc všem zemím v regionu; vyzývá Komisi, aby se poučila ze zkušeností nabytých v procesu rozšiřování, včetně procesu vstupu Chorvatska, a aby zemím v regionu pomáhala řešit jejich dvoustranné spory způsobem, který by nebyl v konfliktu s procesem vstupu, tj. vytvářením mechanismů pro pomoc a zprostředkování v rámci stávající institucionální struktury EU, kterých země v regionu budou moci využívat, pokud si tak budou přát;
27. vyjadřuje chorvatským pozorovatelům vEvropském parlamentu uznání za jejich činnost a konstruktivní přínos; vítá výsledky voleb chorvatských poslanců do Evropského parlamentu, které se konaly 14. dubna 2013, avšak vyjadřuje politování nad nízkou volební účastí; těší se, až po přistoupení Chorvatska k EU dne 1. července 2013 přivítá chorvatské poslance;
28. oceňuje práci Komise při usměrňování procesu přistoupení Chorvatska; žádá Komisi, aby zhodnotila výsledky tohoto procesu a vyvodila politické závěry pro budoucí kandidátské země, jako je využívání systému souhrnného monitorování v období mezi dokončením jednání a přistoupením; vyzývá Komisi, aby zhodnotila zapojení občanské společnosti a parlamentu do celého procesu přistoupení a mohla si tak z něj vzít ponaučení pro současná i budoucí jednání; v této konkrétní souvislosti žádá Komisi, aby vypracovala návrhy s cílem zlepšit zapojení občanské společnosti a parlamentů kandidátských zemí do procesu přistoupení;
29. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států a Chorvatské republiky.