Evropský parlament,

–  s ohledem na článek 162 Smlouvy o fungování EU, který popisuje cíle Evropského sociálního fondu a mimo jiné odkazuje na jeho záměr usnadňovat přizpůsobování se změnám v průmyslu a ve výrobních systémech,

–  s ohledem na články 174 a následující články Smlouvy o fungování EU, které stanovují cíl hospodářské, sociální a územní soudržnosti a k jeho dosažení určují strukturální finanční nástroje,

–  s ohledem na článek 176 Smlouvy o fungování EU, který se týká Evropského fondu pro regionální rozvoj a mimo jiné odkazuje na rozvoj a strukturální změny zaostávajících regionů a na přeměnu upadajících průmyslových oblastí,

–  s ohledem na článek 173 (hlava XVII) Smlouvy o fungování EU, který se týká průmyslové politiky EU a mimo jiné zmiňuje konkurenceschopnost průmyslu Unie,

–  s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady předložený Komisí dne 11. září 2011 o společných ustanoveních ohledně Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu, Fondu soudržnosti, Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova a Evropského námořního a rybářského fondu, jichž se týká společný strategický rámec, o obecných ustanoveních ohledně Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu a Fondu soudržnosti a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 (COM(2012)0496),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 20. května 2010 o provádění součinnosti fondů na podporu výzkumu a inovace v nařízení (ES) č. 1080/2006 o Evropském fondu pro regionální rozvoj a sedmém rámcovém programu pro výzkum a rozvoj ve městech a regionech a také v členských státech a v Unii(1),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 20. května 2010 o přispění politiky soudržnosti k dosahování cílů Lisabonské strategie a strategie EU 2020(2),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 15. června 2010 o inovační politice Společenství v měnícím se světě(3),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 16. června 2010 o strategii EU 2020(4),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 7. října 2010 o regionální politice a politice soudržnosti EU po roce 2013(5),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 9. března 2011 o průmyslové politice pro éru globalizace(6),

–  s ohledem na závěry ze zasedání Rady (3057. zasedání Rady pro konkurenceschopnost (vnitřní trh, průmysl, výzkum a vesmír)), které se konalo dne 10. prosince 2010 v Bruselu a týkalo se „průmyslové politiky pro éru globalizace“,

–  s ohledem na šestou zprávu o pokroku v oblasti hospodářské a sociální soudržnosti − Tvořivé a inovativní regiony (COM(2009)0295) ze dne 25. června 2009,

–  s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 30. července 2009 o „Evropském průmyslu v měnícím se světě – aktuální přehled pro jednotlivá odvětví (SEC(2009)1111),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 23. září 2009 s názvem „Příprava na budoucnost: vývoj společné strategie pro klíčové technologie v EU“ (COM(2009)0512),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 3. března 2010 nazvané „Evropa 2020 – Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“ (COM(2010)2020),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 6. října 2010 nazvané „Stěžejní iniciativa strategie Evropa 2020: Unie inovací“ (COM(2010)0546),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 28. října 2010 nazvané „Integrovaná průmyslová politika pro éru globalizace – konkurenceschopnost a udržitelnost ve středu zájmu“ (COM(2010)0614),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 9. listopadu 2010 nazvané „Závěry páté zprávy o hospodářské, sociální a územní soudržnosti: budoucnost politiky soudržnosti“ (COM(2010)0642),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 14. října 2011 s názvem „Průmyslová politika: posilování konkurenceschopnosti – politiky členských států a jejich výkonnost v oblasti konkurenceschopnosti“ (COM(2011)0642),

–  s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 14. března 2012 nazvaný „Prvky společného strategického rámce na období 2014 až 2020: Evropský fond pro regionální rozvoj, Evropský sociální fond, Fond soudržnosti, Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova a Evropský námořní a rybářský fond“ (SWD(2012)0061),

–  s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 24. dubna 2012 o „zásadě partnerství při využívání fondů společného strategického rámce – články evropského kodexu chování v oblasti partnerství“ (SWD(2012)0106),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 10. října 2012 s názvem „Silnější evropský průmysl pro růst a hospodářskou obnovu. Aktualizace sdělení o průmyslové politice“ (COM(2012)0582),

–  s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 10. října 2012 o trendech a problémech na trhu práce (SWD(2012)0299),

–  s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise s názvem „Srovnávací přehled průmyslu, politiky členských států a jejich výkonnost v oblasti konkurenceschopnosti“, (SWD(2012)0298),

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 26. května 2010 k tématu „Nezbytnost uplatňovat integrovaný přístup k obnově měst“(7),

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ke sdělení Komise nazvanému „Integrovaná průmyslová politika pro éru globalizace: konkurenceschopnost a udržitelnost v popředí zájmu“ (CCMI/083 – CESE 808/2011),

–  s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro regionální rozvoj a stanovisko Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (A7-0145/2013),

A.  vzhledem k tomu, že pojem „průmysl“ není jednoznačně vymezen a že může zahrnovat celou řadu odvětví;

B.  vzhledem k tomu, že průmysl představuje bezpochyby jednu z našich hlavních předností v mezinárodní konkurenceschopnosti, neboť bez ní by EU nehrála tak důležitou roli ve světové rovnováze hospodářských sil;

C.  vzhledem k tomu, že průmyslové odvětví by v EU mohlo hrát významnou úlohu, neboť podle odhadů Komise lze na každých 100 pracovních míst vytvořených v průmyslu vytvořit 60 až 200 nových pracovních míst v ostatních oblastech hospodářství; vzhledem k tomu, že však v letech 2008 až 2011 došlo k poklesu průmyslové výroby z 20 % na 16 % HDP Unie a že počet pracovních míst v tomto odvětví se snížil o 11 %;

D.  vzhledem k tomu, že Komise má v úmyslu zvrátit sestupný trend průmyslu v EU a zvýšit úroveň jeho podílu na HDP do roku 2020 z přibližně 16 % v současnosti na 20 %; vzhledem k tomu, že průmysl představuje hlavní oblast, do níž směřují soukromé a veřejné investice v oblasti výzkumu, vývoje a inovací;

E.  vzhledem k tomu, že politika v oblasti soudržnosti může pomoci vyřešit strukturální výzvy, jimž čelí průmyslové odvětví v Unii, a přispět tak k dosažení ambiciózních cílů strategie Evropa 2020, jako je přechod na udržitelné, nízkouhlíkové, energeticky účinné hospodářství, které podporuje začlenění, zaměstnanost a znalosti;

F.  vzhledem k tomu, že řada tradičních průmyslových oblastí v Evropě se potýká s podobnými problémy a v minulosti prošla dlouhými obdobími růstu, po nichž následoval prudký hospodářský pokles v posledních letech;

G.  vzhledem k tomu, že přeshraniční regiony se často potýkají s podobnými průmyslovými výzvami, tak jak je tomu v případě důlních či ocelářských oblastí nebo v odvětví textilní výroby, a to z důvodu jejich společných územích charakteristik a vzájemné hospodářské provázanosti;

H.  vzhledem k tomu, že průmyslová politika se spíše zaměřuje na konkrétní každodenní problémy v této oblasti a že značný vliv průmyslu na regiony je proto často přehlížen;

I.  vzhledem k tomu, že z výzkumu vyplynulo, že restrukturalizace tradičních průmyslových oblastí vyžaduje široký přístup a že tomu mohou bránit administrativní překážky;

J.  vzhledem k tomu, že členské státy, regiony a města v EU čelí finančním omezením; vzhledem k tomu, že především oblasti s dlouhou průmyslovou tradicí často nemají natolik dobré postavení, aby získaly dostatečné finanční prostředky na přeměnu; vzhledem k tomu, že k podpoře regionálních a přeshraničních postupů jsou nutné finanční prostředky EU určené na podporu úsilí o přeměnu a restrukturalizaci;

K.  vzhledem k tomu, že města jsou nositeli inovací a udržitelného růstu a že jedním z důležitých úkolů, které jim náleží, je vypořádat se s výzvami, jež představují bývalé průmyslové zóny;

L.  vzhledem k tomu, že je nutné zaujmout nové a inovativní integrované přístupy, což mimo jiné usnadní vhodné legislativní rámce politik a strategie inteligentní specializace, a pomoci tak regionům a městům využít svůj inovační potenciál a přesměrovat své průmyslové statky na nově vznikající průmyslová odvětví a služby a na globalizované trhy;

M.  vzhledem k tomu, že v rámci různých politik v oblasti nové industrializace není dostatečně zohledňován potenciál kulturních a tvůrčích odvětví, přestože tato odvětví skrývají značný potenciál pro růst, inovace a zaměstnanost a jsou faktorem sociální soudržnosti a účinným prostředkem boje proti současné recesi;

1.  upozorňuje na stávající zdroje dostupné prostřednictvím politiky soudržnosti a strukturálních fondů, posílení systémů finančního inženýrství zavedených Evropskou investiční bankou v rámci politiky soudržnosti i vnitrostátních, regionálních a komunálních politik hospodářského rozvoje na podporu přeměny tradičních průmyslových oblastí a novou industrializaci průmyslových oblastí postižených krizí, s cílem provést novou moderní a udržitelnou industrializaci; s politováním však konstatuje, že tyto možnosti se často nedotýkají skutečných problémů dané oblasti a že v době, kdy se průmysl naplno potýká s krizí, nejsou prostředky strukturálních fondů členskými státy a regiony dostatečně využívány;

2.  poukazuje na to, že je nutné vynaložit další prostředky na podporu tradičních průmyslových oblastí, zejména monoindustriálních zón, aby mohly úspěšně nalézt nové cesty rozvoje zaměřené na kulturní a tvůrčí odvětví a mohly podpořit využívání nevyužívaných prostor, jež by mohly hrát klíčovou úlohu v rozvoji opuštěných a chátrajících průmyslových objektů;

3.  žádá, aby k průmyslové obnově a regionálnímu rozvoji byl zaujat ucelenější a systematičtější přístup a aby různé politiky na úrovni EU, na vnitrostátní, regionální, meziregionální a přeshraniční úrovni byly soudržnější, a to v zájmu zajištění rozvoje potenciálu, který evropský průmysl skýtá; zdůrazňuje, že je třeba vytvořit hospodářské zóny regionálního zájmu a technologické parky založené na partnerství veřejného a soukromého sektoru a přispět k lepšímu využívání místních a regionálních lidských a hospodářských zdrojů, a využívat přitom nejnovějších technologií;

4.  zdůrazňuje, že úspěch této průmyslové obnovy spojené s regionálním rozvojem bude záviset na efektivitě politik v oblastech, jako je politika soudržnosti a správa hospodářských záležitostí, konkurenceschopnost, výzkum a inovace, energetika, digitální agenda, udržitelný rozvoj, kulturní a tvůrčí odvětví, nové kvalifikace a pracovní místa atd.;

5.  domnívá se, že tradiční průmyslové oblasti se potýkají s následujícími největšími výzvami:

6.  zdůrazňuje, že regionální strategie pro průmyslové oblasti by měly jako hlavní bod zahrnovat opatření na ochranu kvality půdy, vody a ovzduší a na ochranu regionální a místní biologické rozmanitosti a přírodních zdrojů i na vyčištění půdy a vody tak, aby se do přírodního prostředí již nedostávaly škodlivé látky;

7.  považuje za důležité, aby strategie pro průmyslové oblasti zahrnovaly komplexní zaměření na udržitelné možnosti dopravy z těchto oblastí a do nich, a to i pro suroviny, zboží i zaměstnance, i na nezbytnou infrastrukturu, ať plánovanou nebo již existující, a aby tak napomáhaly omezování dopadu průmyslových a městských oblastí na životní prostředí a zajistily, že budou uspokojeny potřeby místního společenství a zároveň budou chráněny přírodní zdroje a kapitál, což bude ku prospěchu lidskému zdraví;

8.  zastává názor, že v důsledku procesu rozšíření EU se prohloubily regionální rozdíly, což způsobilo odklonění pozornosti a povědomí veřejnosti od tradičních průmyslových oblastí, neboť ty neskýtají dostatečné investiční příležitosti pro specifické strategie regionálního rozvoje;

9.  vyzývá Komisi, aby posoudila stávající situaci tradičních průmyslových oblastí, určila jejich hlavní problémy a těmto regionům poskytla informace a poradenství, aby mohly demokraticky na základě širokého partnerství rozvíjet regionální strategie, které mohou pomoci zlepšit vyhlídky těchto regionů na udržitelný rozvoj na základě jejich vnitřního potenciálu;

10.  zdůrazňuje, že posílení průmyslové základny hospodářství je nezbytné k podpoře hospodářského růstu a vytváření pracovních míst i pro dosažení cílů strategie EU 2020, že aktiva průmyslu v podobě kulturního, historického a architekturálního dědictví a odborných znalostí, jež nabízí tradiční průmyslové oblasti, k tomu mohou být nenahraditelným základem, je třeba je chránit a přizpůsobovat novým potřebám;

11.  konstatuje, že mnoho bývalých průmyslových oblastí má velký potenciál ke zvýšení energetické účinnosti uplatňováním moderních technologií a stavebních postupů, což bude mít příznivý dopad na příslušné regionální ekonomiky i životní prostředí;

12.  připomíná, že tradiční průmyslové oblasti, které se zkusily zabývat novými možnostmi regionálního rozvoje a jejich strategie přitom vycházely z rysů, výhod daných území, průmyslového dědictví, zkušeností a schopností z minulosti, byly nanejvýš úspěšné;

13.  zdůrazňuje, že městské oblasti hrají významnou úlohu, pokud jde o inovace a udržitelný růst, a že úsilí o přeměnu nemůže být úspěšné bez dostatečných investic v této oblasti, neboť bez opatření týkajících se budov a městské dopravy nebudou cíle EU splněny;

14.  zastává názor, že oslabení většiny tradičních průmyslových oblastí je částečně způsobeno přílišným využíváním monostruktur; domnívá se, že hospodářství založené jenom na monostrukturách je kontraproduktivní a že diverzifikované hospodářství je mimořádně důležitým základem pro udržitelný růst a vytváření pracovních míst;

15.  vyzývá Komisi, aby vypracovala politické koncepce a nástroje, v nichž se propojí Fond soudržnosti a strukturální fondy s přístupy průmyslové politiky, a tím podpořila strukturální přeměnu z tradičních průmyslových regionů na moderní průmyslové regiony;

16.  domnívá se, že regionální průmyslové strategie musí být založeny na integrovaném přístupu zahrnujícím otázky zaměstnanosti, odborné přípravy a vzdělávání s cílem podporovat růstová odvětví, která dokáží vytvářet místní a regionální pracovní příležitosti, zejména pro mladé, například inovativní MSP, jako součást programu pro konkurenceschopnost podniků a MSP (COSME); zdůrazňuje specifickou úlohu měst při rozvoji strategií regionálního rozvoje pro průmyslové zóny; domnívá se v této souvislosti, že města mají zásadní úlohu při zavádění inteligentního růstu; zdůrazňuje proto, že města, která mají starší průmyslovou základnu, skrývají obrovský potenciál, který by EU měla plně využít; žádá Komisi, aby zahájila úzký dialog s dotčenými městy, tak aby tato města získala důvěryhodné postavení přímých partnerů EU;

17.  zdůrazňuje, že zejména podpora energeticky účinných rekonstrukcí budov v regionech napomůže snížit emise uhlíku, vytvářet lokální pracovní místa a šetřit spotřebitelům peníze při placení účtů za topení;

18.  vyzývá Komisi, aby využila součinnosti politiky soudržnosti s průmyslovou politikou, podpořila tak konkurenceschopnost a růst a pomohla členským státům, regionům a městům k nalezení základny pro strategie průmyslového rozvoje v jednotlivých regionech;

19.  domnívá se, že neexistuje žádný konkrétní plán pro regionální strategie v průmyslových oblastech pro EU jako celek a že místní a regionální přístup je pro rozvoj regionálních strategií nejvhodnější; vyzývá Komisi, aby podpořila hospodářský výzkum na regionální úrovni v rámci iniciativy Horizont 2020, který umožňuje rozvoj regionálně uzpůsobených strategií v dalších tradičních průmyslových regionech;

20.  zdůrazňuje skutečnost, že při plánování strategie regionálního rozvoje je nutné zohledňovat charakteristické rysy jednotlivých regionů; v této souvislosti a s ohledem na vzor strategie rozvoje měst (LEADER), která existuje pro venkovské oblasti, se domnívá, že by měly být v rámci místního rozvoje podporovány iniciativy založené na přístupu „zdola nahoru“ také v oblastech městských;

21.  vyzývá Komisi, aby využila předchozí zkušenosti z městských oblastí, jako je Manchester ve Spojeném království, Lille ve Francii, Essen a Porúří v Německu a Bilbao ve Španělsku, kde finanční prostředky EU přispěly k přeměně a restrukturalizaci tradičních průmyslových regionů, s cílem rozvíjet strategie pro další regiony EU v budoucnu;

22.  15a. vítá pozitivní dopady přidělování statutu Evropského hlavního města kultury pro města, jako jsou Glasgow a Lille a další města a aglomerace, jež byly v minulosti postiženy propadem průmyslu, a zdůrazňuje význam kultury a tvorby jakožto klíčových katalyzátorů regenerace měst a atraktivity regionů;

23.  zdůrazňuje, že udržitelná obnova tradičních průmyslových regionů trvá desítky let, je velmi nákladná a často přesáhne administrativní a finanční možnosti veřejných orgánů na místě; z tohoto důvodu trvá na nutnosti vybudovat při orgánech samosprávy a regionální a místní správy technickou podporu;

24.  zdůrazňuje, že nový nástroj pro „integrované územní investice“, jejž navrhuje článek 99 návrhu nařízení o společných ustanoveních na nové finanční období 2014–2020, by mohl nabídnout příležitost pro rozvoj regionálních strategií napříč administrativními hranicemi;

25.  vyzývá členské státy, aby se vyvarovaly příliš složitých pravidel pro příjemce; znovu opakuje, že v oblastech upravených pravidly EU je možné zrušit pravidla vnitrostátní a předejít tak existenci zdvojených nebo protikladných pravidel;

26.  vyzývá Komisi, aby vytvořila databázi údajů, podle níž budou klasifikovány stávající průmyslové parky a regionální oblasti činnosti s cílem určit nejlepší modely, které by rovněž mohly být uplatněny v jiných oblastech, a provázat je s dlouhodobými místními a regionálními rozvojovými strategiemi, a poskytovala poradenství ohledně toho, jak využívat finanční prostředky na usnadnění procesu přeměny;

27.  domnívá se, že je zapotřebí více podporovat rozvoj podnikání mladých lidí prostřednictvím přístupu k evropským fondům a poskytování poradenství podnikům;

28.  vyzývá členské státy, aby tradičním průmyslovým regionům zajistily úplné využití vnitrostátních a evropských fondů, a EU tak umožnily zahájení „nové “průmyslové revoluce„;

29.  zdůrazňuje, že je nutné podporu politiky soudržnosti více soustředit na průmyslovou přeměnu v regionech, a to v následujících oblastech: inovace v oblasti podnikání a investice do podnikání, sociální začlenění, integrované přístupy k rozvoji měst a obnova měst;

30.  vyzývá členské státy, aby podporovaly své regiony v zaujetí přístupu založeného na inteligentní specializaci; znovu opakuje, že, mají-li být regiony úspěšné, musí mít zavedeny strategie udržitelného rozvoje přizpůsobené svým potřebám; konstatuje, že v řadě případů nemohou místní veřejné orgány získat nezbytné know-how a zkušenosti bez podpory Komise a členských států;

31.  zastává názor, že je nutno vytvořit průmyslové zóny přispívající k rozvoji měst; domnívá se, že by měl být kladen větší důraz na činnosti v oblasti výzkumu, inovací a vzdělávání a v této souvislosti připomíná tvůrčí úlohu vysokých škol; podporuje vytváření sítí pro inovace, konkurenceschopnost a podnikatelskou činnost na regionální úrovni, které by podporovaly lepší součinnost vysokých škol, podniků a znalostních center, a tak posilovaly nové průmyslové aktivity zaměřené na rozvoj strategií odvětvové spolupráce a tvorbu průmyslových clusterů; vyzývá Komis a dotyčné členské státy, aby vyžadovaly větší transparentnost při přidělování prostředků příslušným zúčastněným stranám;

32.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a členským státům.

(1) Úř. věst. C 161 E, 31.5.2011, s. 104. (2) Úř. věst. C 161 E, 31.5.2011, s. 120. (3) Úř. věst. C 236 E, 12.8.2011, s. 41. (4) Úř. věst. C 236 E, 12.8.2011, s. 57. (5) Úř. věst. C 371 E, 20.12.2011, s. 39. (6) Úř. věst. C 199 E, 7.7.2012, s. 131. (7) Úř. věst. C 21, 21.1.2011, s. 1.