Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2012/2259(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A7-0135/2013

Předložené texty :

A7-0135/2013

Rozpravy :

PV 20/05/2013 - 16
CRE 20/05/2013 - 16

Hlasování :

PV 21/05/2013 - 6.11
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P7_TA(2013)0201

Přijaté texty
PDF 372kWORD 45k
Úterý, 21. května 2013 - Štrasburk
Obnovitelná energie na evropském trhu s energií
P7_TA(2013)0201A7-0135/2013

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 21. května 2013 k současným výzvám a možnostem obnovitelné energie na evropském trhu s energií (2012/2259(INI))

Evropský parlament,

  s ohledem na sdělení Komise s názvem „Obnovitelná energie: významný činitel na evropském trhu s energií“ a příslušné pracovní dokumenty (COM(2012)0271),

  s ohledem na čl. 194 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie,

  s ohledem na sdělení Komise o energetickém plánu do roku 2050 (COM(2011)0885),

  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES ze dne 23. dubna 2009 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů a o změně a následném zrušení směrnic 2001/77/ES a 2003/30/EC(1),

  s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise k návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (SEC(2008)0057),

  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1227/2011 ze dne 25. října 2011 o integritě a transparentnosti velkoobchodního trhu s energií(2),

  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/72/ES ze dne 13. července 2009 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou a o zrušení směrnice 2003/54/ES(3),

  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/73/ES ze dne 13. července 2009 o společných pravidlech pro vnitřní trh se zemním plynem a o zrušení směrnice 2003/55/ES(4),

  s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

  s ohledem na zprávu Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a na stanoviska Výboru pro mezinárodní obchod, Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin, Výboru pro regionální rozvoj a Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova (A7-0135/2013),

A.  vzhledem k tomu, že podíl obnovitelné energie v evropské energetické skladbě vzrůstá z krátkodobého, střednědobého i dlouhodobého hlediska, a vzhledem k tomu, že obnovitelné zdroje energie jsou pro Evropu významným přínosem, pokud jde o zajištění bezpečné, nezávislé a diverzifikované dodávky energie s nízkými emisemi;

B.  vzhledem k tomu, že ještě zdaleka nebyl vyčerpán energetický potenciál obnovitelných zdrojů energie v rámci EU;

C.  vzhledem k tomu, že narůstající podíl obnovitelných zdrojů energie v evropské energetické skladbě nutně vyžaduje rozšíření stávající rozvodné sítě a IT infrastruktury;

D.  vzhledem k tomu, že diverzifikace skladby našich zdrojů energie využívá celou škálu technologií v oblasti obnovitelných zdrojů (vodní, geotermální a sluneční energie, energie moří a větru, tepelná čerpadla, biomasa, biopaliva) a nabízí různé služby ve formě řešení pro dodávky elektrické energie, vytápění, chlazení a dopravu;

E.  vzhledem k tomu, že energetická politika musí vždy usilovat o to, aby cíle zabezpečení dodávek, konkurenceschopnosti, hospodárnosti a šetrnosti k životnímu prostředí zůstaly v rovnováze;

F.  vzhledem k tomu, že EU je v současnosti z více než poloviny své konečné spotřeby energie závislá na dovozu energie;

G.  vzhledem k tomu, že cílem energetické politiky Unie je v duchu solidarity mezi členskými státy při uskutečňování myšlenky vnitřního trhu a s ohledem na nutnost zachování a zlepšení současného stavu životního prostředí mimo jiné také podpora rozvoje nových a stávajících obnovitelných forem energie;

H.  vzhledem k tomu, že dokončení vnitřního trhu s energií do roku 2014 by mělo umožnit vstup na trh novým subjektům a zapojení většího množství jeho účastníků, včetně narůstajícího počtu malých a středních podniků vyrábějících energii z obnovitelných zdrojů;

I.  vzhledem k tomu, že liberalizace a hospodářská soutěž hrají ve vztahu ke snižování cen energie pro všechny spotřebitele EU stěžejní úlohu;

J.  vzhledem k tomu, že podle evropských smluv spadá právo členského státu stanovit podmínky pro využívání svých energetických zdrojů, jeho volba mezi různými energetickými zdroji a obecná skladba jeho zásobování energií do příslušnosti členských států, ačkoli zásady posílené spolupráce a komunikace jsou nepostradatelné; vzhledem, k tomu, že závěry energetického plánu Komise do roku 2050 uvádějí, že je žádoucí, aby v  evropském energetickém systému tvořila výrazně vyšší podíl energie z obnovitelných zdrojů;

K.  vzhledem k tomu, že EU je podle odhadů na dobré cestě ke splnění svého cíle, jímž je dosáhnout 20% podílu energie z obnovitelných zdrojů v energetické skladbě do roku 2020;

L.  vzhledem k tomu, že v posledních letech bylo v oblasti výroby energie z obnovitelných zdrojů dosaženo technologického pokroku, a vzhledem k tomu, že Evropská unie zaujímá v této oblasti vedoucí postavení ve světě;

M.  vzhledem k tomu, že hospodářská a dluhová krize v Evropě ještě nebyla překonána a veřejné rozpočty a důvěra investorů stojí před velkými výzvami; vzhledem k tomu, že krize by měla být vnímána jako příležitost k provedení nezbytných investic do čistých technologií s cílem vytvořit pracovní místa a povzbudit ekonomický růst;

N.  vzhledem k tomu, že na evropských liberalizovaných trzích s energií závisí růst obnovitelné energie na investicích soukromého sektoru, jež zase závisejí na stabilitě politiky v oblasti obnovitelné energie;

O.  vzhledem k tomu, že investoři potřebují jistotu a kontinuitu pro své budoucí investice i po roce 2020;

P.  vzhledem k tomu, že je zapotřebí snížit spotřebu energie a naopak zvýšit účinnost její výroby, přenosu i využívání;

Q.  vzhledem k tomu, že technologie vytápění a chlazení pomocí obnovitelných zdrojů energie budou hrát klíčovou úlohu při odstraňování emisí uhlíku způsobených odvětvím energetiky;

R.  vzhledem k tomu, že energetický plán uznává, že „plyn bude pro přeměnu energetického systému klíčový“, neboť umožňuje výrobu energie při proměnlivém i základním zatížení, což podporuje obnovitelné zdroje energie;

S.  vzhledem k tomu, že Komise vypočítala, že optimální obchod s energií z obnovitelných zdrojů by mohl ušetřit až 8 miliard EUR ročně;

T.  vzhledem k tomu, že stávající právní nástroje upravující obhospodařování lesů vymezily dostatečný rámec, aby se prokázala udržitelnost lesní biomasy vyprodukované v Evropské unii;

Přínos využívání energie z obnovitelných zdrojů

1.  souhlasí s Komisí, že obnovitelné zdroje energie jsou spolu s opatřeními v oblasti energetické účinnosti a flexibilní a inteligentní infrastrukturou jednoznačně nejlepší volbou, a že obnovitelné zdroje energie v Evropě budou v budoucnosti tvořit stále větší podíl na zásobování energií, což se týká jak dodávek elektřiny, vytápění (na které připadá téměř polovina celkové poptávky po energii v EU), chlazení a odvětví dopravy, a že energetická závislost Evropy na konvenčních zdrojích energie se bude snižovat; dodává, že na období do roku 2050 je zapotřebí vymezit cíle a milníky, jež zaručí, aby byly obnovitelné zdroje energie v rámci EU spolehlivým energetickým zdrojem i v budoucnu; připomíná, že všechny scénáře, které Komise představila v energetickém plánu do roku 2050 předpokládají, že podíl energie z obnovitelných zdrojů v rámci energetické skladby EU bude tvořit nejméně 30 %; navrhuje proto, aby EU usilovala o dosažení ještě vyššího podílu a vyzývá Komisi, aby navrhla závazný cíl EU v oblasti obnovitelných zdrojů energie do roku 2030, přičemž by se zohlednila vzájemná provázanost s dalšími možnými cíli v oblasti klimatu a energetické politiky, zejména s cílem v oblasti snížení emisí skleníkových plynů, jakož i dopad na konkurenceschopnost průmyslu EU, včetně odvětví průmyslu obnovitelných zdrojů energie;

2.  zdůrazňuje, že energie z obnovitelných zdrojů napomáhá nejen v boji proti změně klimatu a při zvyšování energetické nezávislosti Evropy, ale přináší i další významné výhody v oblasti životního prostředí tím, že se podílí na snižování znečištění ovzduší, vzniku odpadu a spotřeby vody, ale i na omezování dalších rizik spojených s jinými způsoby výroby energie;

3.  zdůrazňuje, že bezpečné, cenově dostupné a udržitelné dodávky energie jsou nezbytné pro konkurenceschopnost evropského hospodářství a ekonomiky; zdůrazňuje, že přibližně polovinu elektráren v EU bude třeba v nadcházejícím desetiletí nahradit a že systém dodávek energie je nutno modernizovat a zajistit, aby byl pružnější a vyhovoval očekávanému růstu podílu energie z obnovitelných zdrojů; poukazuje na to, že podíl energie z obnovitelných zdrojů na výrobě elektřiny, vytápění, chlazení a v odvětví dopravy je třeba zvýšit nákladově efektivním způsobem a zohlednit přitom výhody obnovitelných zdrojů a plné náklady na ně, včetně systémových nákladů, při zabezpečení dodávek; uznává, že konkurenceschopnost technologií v oblasti obnovitelných zdrojů se zvyšuje, a zdůrazňuje, že obnovitelné zdroje energie a čisté technologie jsou důležitými hnacími silami pro růst evropské konkurenceschopnosti, mají obrovský potenciál pro vytváření pracovních míst a výrazným způsobem přispívají k rozvoji nových odvětví průmyslu a vývozního trhu;

4.  konstatuje, že inenzivnější rozvoj obnovitelných zdrojů energie v členských státech pravděpodobně povede ke zvýšenému využívání biomasy, což bude následně vyžadovat vytvoření rámce, který pro plynnou a pevnou biomasu podrobně vymezí kritéria udržitelnosti;

5.  poukazuje na to, že v rámci odvětví obnovitelných zdrojů energie by se měl současný a očekávaný přínos z biomasy a dalších kontrolovatelných zdrojů energie pro všechny zainteresované strany ještě více zviditelnit, s cílem posílit principy spravedlivého a vyváženého rozhodovacího procesu;

6.  vyzývá EU, aby zaručila, že podpora výroby a využívání obnovitelných zdrojů energie neohrozí zásobování potravinami ani udržitelnou výrobu vysoce kvalitních potravin a konkurenceschopnost zemědělství;

7.  konstatuje, že některé prvky potravinářského systému jsou citlivé na zvyšování energetických nákladů a že by toto zvyšování nákladů mohlo mít pro výrobce i spotřebitele nepříznivé důsledky;

8.  uznává, že potenciál ke snížení emisí oxidu uhličitého prostřednictvím zvýšeného využívání biometanu ve vozidlech na krátké i dlouhé vzdálenosti, zejména u těžkých nákladních vozidel, a využívání elektřiny ve vozidlech na krátké vzdálenosti ve městech, je značný;

9.  je přesvědčen, že příležitosti pro další rozvoj energie z obnovitelných zdrojů a dosažení cílů evropského energetického plánu nabízí recyklace odpadu;

10.  poukazuje na to, že některé obnovitelné zdroje energie, jako jsou např. geotermální zdroje energie, mohou poskytovat teplo a elektřinu lokálně a nepřetržitě; je toho názoru, že tyto místní zdroje energie zvyšují energetickou nezávislost, a to i pro izolovaná společenství;

11.  zdůrazňuje, že udržitelná vodní energie ve všech svých formách přispívá k zajištění dodávek obnovitelné energie v budoucnu a má kromě výroby energie i jiné cenné funkce, jako je ochrana před povodněmi a příspěvek k zajištění dodávek pitné vody; vyzývá Komisi a členské státy, aby šířily osvětu o rozmanitých pozitivech vodní energie;

12.  vyzývá Komisi a členské státy, aby věnovaly více pozornosti všeobecně nevyužívanému potenciálu obnovitelných zdrojů energie v odvětví vytápění a chlazení a vzájemné provázanosti zvýšeného využívání energie z obnovitelných zdrojů a provádění směrnic o energetické účinnosti na jedné straně a energetické náročnosti budov na straně druhé a z nich vyplývajícím příležitostem;

13.  upozorňuje na úspory, kterých je možné dosáhnout, pokud při vývoji obnovitelných zdrojů energie zohledníme průchod Slunce různými časovými zónami Evropy;

14.  konstatuje, že v rámci směrnice EU 2009/28/ES o obnovitelných zdrojích energie podporují v současné době členské státy energii z obnovitelných zdrojů nezávisle ve velice odlišných správních regulačních rámcích, což zvyšuje rozdíly v rozvoji, jelikož potenciál pro rozvoj obnovitelných energií se liší podle technických, přírodních a jiných podmínek, vzhledem k různým konkurenčním výhodám jednotlivých regionů; poukazuje na to, že fungující vnitřní trh by mohl přispět k vyrovnání rozdílů v oblasti obnovitelných zdrojů energie a nerovnoměrného rozložení přírodního bohatství; je přesvědčen, že většina oblastí může přispět k využívání obnovitelných zdrojů energie; konstatuje, že je však třeba vytvořit pobídky pro investice do obnovitelných zdrojů energie tam, kde mají největší potenciál, s cílem zajistit účinné využívání veřejného financování;

15.  konstatuje, že společenské i politické přijetí sítí a zařízení na výrobu energie se různí, tak jako je tomu u většiny jiných druhů výroby energie a infrastruktury; konstatuje, že existují značné rozdíly v dostupnosti veřejných a soukromých finančních prostředků uvolněných na podporu této energie; zdůrazňuje, že přístup k investičním prostředkům je pro další rozvoj obnovitelné energie klíčový, zejména v souvislosti s finanční krizí, která vedla ke značnému rozptýlení investovaného kapitálu; domnívá se, že v případě zjištěných nedostatků na trhu nebo v případě, že výrobci mají omezený přístup k bezpečnému tržně založenému financování, by měl být pro účely rozvoje udržitelných zdrojů energie usnadněn přístup k většímu kapitálu; doporučuje, aby Komise spolu s Evropskou investiční bankou a vnitrostátními veřejnými institucemi přezkoumala možnosti vyvinutí nových finančních nástrojů pro účely finanancování projektů v oblasti obnovitelné energie, zatímco trhy s emisemi uhlíku by měly hrát úlohu při vytváření pobídek pro investice do projektů v oblasti obnovitelných zdrojů energie;

16.  konstatuje, že v podmínkách tržního hospodářství je na trhu s energií konkurenceschopná pouze část energie z obnovitelných zdrojů, kdežto tržním cenám se blíží i jiné technologie; souhlasí s Komisí, že je nutno využít všechny vhodné, finančně udržitelné prostředky ke snížení nákladů a dalšímu zvýšení konkurenceschopnosti obnovitelných zdrojů energie v podmínkách tržního hospodářství;

17.  domnívá se, že je zapotřebí postupně zrušit dotace, jež narušují hospodářskou soutěž, a rovněž ty, které podporují fosilní paliva poškozující životní prostředí;

Energie z obnovitelných zdrojů na evropském vnitřním trhu s energií

18.  konstatuje, že vnitřní trh s plynem a elektřinou, jenž má být dokončen do roku 2014, bude mít klíčový význam pro integraci obnovitelných zdrojů a bude z hlediska nákladů sloužit jako účinný prostředek pro vyrovnávání proměnlivosti výroby elektřiny; vítá zprávu Komise o situaci ohledně dokončování vnitřního trhu s energií a provádění třetího souboru předpisů; vyzývá Komisi, aby využila všech dostupných nástrojů, včetně vymáhání odpovědnosti členských států před Soudním dvorem, aby k dokončení vnitřního trhu s energií došlo co nejdříve; vyzývá Komisi, aby řešila problémy nevhodné koncetrace trhu tam, kde narušuje hospodářskou soutěž; vyzývá členské státy, aby pokračovaly v úplném provádění právních předpisů upravujících vnitřní trh s energií, propojování energetických soustav a také v odstraňování izolovaných energetických ostrovů a výpadků energie;

19.  konstatuje, že v důsledku rozdílů mezi vnitrostátními trhy, rozdílného potenciálu a různé úrovně a vyspělosti technologických systémů existuje v Unii v současné době řada různých mechanismů podpory energie obnovitelných zdrojů; zdůrazňuje, že tato různorodost vyostřuje problémy pro vnitřní trh s energií například tím, že vede k nedostatečné účinnosti v přehraničním obchodu s elektřinou; vítá pokyny vytvořené Komisí týkající se reformy mechanismů podpory;

20.  konstatuje, že největší zisk z dokončení vnitřního trhu s energií budou mít spotřebitelé; podporuje názor Komise, že i v případě energie z obnovitelných zdrojů je třeba ve chvíli, kdy dosáhnou dostatečného stupně vyspělosti a ekonomické životaschopnosti, uplatnit pravidla hospodářské soutěže, protože ta jsou nejlepší motivací k rychlým pokrokům v oblasti inovací a ke snižování nákladů; zdůrazňuje, že zachování regulace cen na maloobchodní úrovni ohrožuje schopnost spotřebitelů plně uplatňovat právo výběru;

21.  bere na vědomí, že dosud téměř nebyly využívány mechanismy spolupráce vytvořené směrnicí 2009/28/ES o podpoře využívání energie z obnovitelných zdraojů, ale řada programů spoupráce se v současnosti plánuje; poukazuje za zjištění Komise, podle nichž by mohlo přinést lepší využívání stávajících možností spolupráce značný užitek, například podpořit obchod; vítá, že Komise uvádí, že vypracuje pokyny ke spolupráci v rámci EU, které by stanovily, jak využívat mechanismy spolupráce v praxi, nastínily výzvy, které s sebou spolupráce přináší, a způsoby jejich řešení; vyzývá Komisi k zajištění toho, aby členské státy uplatňovaly pokyny EU; vyzývá Komisi, aby do této směrnice zahrnula výklad článku 13 směrnice o obnovitelných zdrojích energie (2009/28/ES), aby bylo zajištěno správné uplatnování směrnice v členských státech, a aby se veřejným orgánům zabránilo v používání certifikačních postupů a ve vydávání licencí způsobem, který by narušoval hospodářskou soutěž; vyzývá členské státy, aby následně tam, kde je to vhodné, využívaly lépe mechanismů spolupráce a zároveň zintenzivnily vzájemnou komunikaci;

22.  vítá skutečnost, že se zlepšily prognostické metody používané k posouzení větrné kapacity, které by měly být dostupné na vnitrodenních trzích, což umožňuje lepší integraci elektřiny z proměnných obnovitelných zdrojů energie; vítá rovněž nové kodexy sítě vypracované podle požadavků třetího balíčku opatření pro vnitřní trh s energií, na nichž v současné době pracují příslušné subjekty, jelikož vedou ke stabilizované frekvenci, čímž přispívají také k lepší integraci elektrické energie z obnovitelných zdrojů;

23.  zdůrazňuje, že pomocí vhodných tržních opatření je nutné usnadnit postupnou integraci energie z obnovitelných zdrojů do evropského vnitřního trhu s energií ve všech členských státech, a to co nejdříve, a že v dlouhodobém horizontu musí různé druhy obnovitelných zdrojů energie v souladu se svými vlastnostmi a kapacitami plnit funkce a úkoly ve prospěch stability systému, které dosud zajišťovaly konvenční zdroje energie; zdůrazňuje, že v EU existují slibné příklady takových trhů; vyzývá v této souvislosti k tomu, aby při plánování a provádění byly ve větší míře zohledněny pozitivní, negativní, přímé i nepřímé vedlejší dopady energie z obnovitelných zdrojů, zejména pokud jde o stávající infrastrukturu, jako např. o přenosové a rozvodné soustavy, přírodní prostředí, biologickou rozmanitost a ochranu přírody; vyzývá Komisi a členské státy, aby zvýšily povědomí veřejnosti o možných dopadech různých technologií pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů;

24.  vyzývá Komisi, aby na základě analýzy nákladů a přínosů zvážila, jaký dopad budou mít stávající právní předpisy v oblasti životního prostředí, např. rámcová směrnice o vodě nebo směrnice o ptácích, na rozvoj obnovitelných zdrojů energie;

Požadavky na infrastrukturu

25.  konstatuje, že v některých případech decentralizované dodávky energie z obnovitelných zdrojů, jež je vyráběna na vzdáleném místě a její produkce je závislá na počasí a proměnlivá, do sítí, vyžadují jinou infrastrukturu, než jaká se v současnosti používá a která byla vytvořena výhradně na základě konvenčních energetických zdrojů; zdůarazňuje, že modernizace energetické sítě vyžaduje přizpůsobení se změnám v oblasti výrobních, přenosových, rozvodných a vyrovnávacích technologií jako součásti energetického systému jako celku; zdůrazňuje, že některé obnovitelné zdroje energie mohou rovněž vyrovnávat proměnlivé zdroje energie a zmírnit potřebu dodatečné síťové infrastruktury; zdůrazňuje, že rozvoj infrastruktury je naléhavým požadavkem a rozhodujícím faktorem úspěchu jednotného trhu a integrace energie z obnovitelných zdrojů; konstatuje, že provádění souboru předpisů pro energetickou infrastrukturu má v tomto ohledu zásadní význam, zejména pokud jde o urychlené vybudování nové infrastruktury s přeshraničním dopadem; zdůrazňuje, že je třeba urychlit postupy schvalování projektů v oblasti energetické infrastruktury;

26.  zdůrazňuje, že mnohá zařízení vhodná pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů nejsou využívána v rozsahu, který umožňuje jejich plánovaná kapacita, neboť síť nedokáže absorbovat elektřinu vyrobenou tímto způsobem;

27.  konstatuje, že v zájmu zabezpečení dodávek bude rozvoj obnovitelných zdrojů energie s kolísavým výkonem vyžadovat pružné vyrovnávání výkyvů a pružný záložní systém v podobě integrované a propojené evropské elektrické sítě, která umožní přeshraniční obchodování, reakci na poptávku, skladování energie a pružnost elektráren; vyzývá Komisi k tomu, aby posoudila, zda v EU existuje problém v oblasti kapacity, a stanovila, jak vysoká je pevná kapacita proměnlivých obnovitelných zdrojů energie v integrované energetické síti EU a zároveň její možný možný dopad na přiměřenost výroby; souhlasí s analýzou Komise, z níž vyplývá, že tvorba rezervních kapacit obnáší značné náklady a může zkreslovat cenové signály; bere na vědomí, že je stále naléhavěji nutné, aby byl k dispozici stabilní politický rámec, který by poskytl hospodářské záruky týkající se dostupnosti těchto zdrojů, a také systémové a vyrovnávací služby; odmítá soutěž o dotace mezi energetickými zdroji a členskými státy a vyzývá k vytvoření takové struktury trhu s energií, která by byla zaměřena na dlouhodobé politické cíle Unie v oblasti energetiky a klimatu, což by umožnilo začlenit na vnitřní trh s energiemi technologie na výrobu energie z obnovitelných zdrojů, uznává však, že státní podpora byla v minulosti nezbytná pro rozvoj všech zdrojů energie;

28.  zdůrazňuje význam nákladově efektivního využívání energie z obnovitelných zdrojů supersítě a rozvodné sítě v Severním moři; v souvislosti s ohlášením projektu větrných elektráren na otevřeném moři s kapacitou přesahující 140 GW zdůrazňuje význam iniciativy pro rozvodnou síť v zemích v oblasti Severního moře; vyzývá členské státy a Komisi, aby pro iniciativu rozvodné sítě v zemích Severního moře vytvářely další pobídky;

29.  připomíná, že investice do obnovitelných zdrojů energie představují více než polovinu všech investic do nových výrobních kapacit za uplynulých deset let a že tyto investice se budou i nadále zvyšovat; zdůrazňuje, že pokud bude podíl obnovitelných zdrojů energie na energetické skladbě vysoký, bude stávající síťová infrastruktura postavena před mimořádné výzvy, a že pro řešení těchto výzev jsou nutné investice; konstatuje, že vyšší napájení energií z obnovitelných zdrojů v některých členských státech, v nichž nedošlo k rozvoji energetické infrastruktury, zabezpečení dodávek komplikuje; zdrůrazňuje, že podle sítě ENTSO souvisí významná část všech problémů v evropských energetických sítích s napájením sítí energií z obnovitelných zdrojů; zdůrazňuje, že je důležité, aby byly zavedeny nové přístupy k překonávání problémů souvisejících s distribučními soustavami, které nelze vždy řešit rozšířením či posílením rozvodné sítě; je přesvědčen, že přínosy modernizace evropských rozvodových sítí, které musí probíhat zároveň s vytvářením jednotného trhu s elektřinou, mohou vyrovnat vzniklé náklady tím, že umožní účinnější provoz energetické soustavy EU; vyzývá provozovatele přenosových sítí, aby aktualizovali politiku rozvoje sítí s cílem vypořádat se se zapojením výrobní kapacity obnovitelných zdrojů energie tak, aby přitom byly i nadále zabezpečeny dodávky, a aby rozšířili spolupráci s provozovateli distribučních sítí;

30.  konstatuje, že ačkoli většina nejlepších a nejvíce konkurenceschopných lokalit v EU, pokud jde o obnovitelné zdroje energie, je často značně zeměpisně vzdálena od spotřebitelských center, což vede k tomu, že tyto lokality je možné využívat pouze za předpokladu, že budou vybudovány přenosové a distribuční sítě a že bude rozšířeno přeshraniční propojení; bere rovněž na vědomí výhody decentralizovaných dodávek obnovitelné energie do blízkých center spotřeby; zdůrazňuje, že pokud bude k dispozici příslušná infrastruktura, bude možné snížit náklady, vyhnout se rozšiřování sítě a zamezit jejímu přetížení; zdůrazňuje, že Komise by měla usnadnit rozvoj odpovídajících počítačových modelů za účelem určení optimální skladby vzdálených a velkých elektráren a zařízení na úrovni distribuce; zdůrazňuje potenciál integrovaného přístupu k energetickému systému, který by zahrnoval hledisko poptávky a nabídky elektřiny i tepla; bere rovněž na vědomí význam místní výroby energie z obnovitelných zdrojů, jako je mikrovýroba energie nebo družstva občanů, kteří společně investují do výroby a dodávek obnovitelné energie, např. do geotermálního vytápění a výroby sluneční energie, jak je uvedeno ve sdělení Komise;

31.  konstatuje, že nedostatečná kapacita sítě, omezené možnosti skladování energie a nedostatečná spolupráce provozovatelů přenosových sítí mohou vyvolat nekoordinované přeshraniční toky energie (loop flows), jež mohou v ostatních členských státech vyvolat závažné poruchy, a pokud nebude tento rozvoj provázen nezbytnou optimalizací (jako je sledování teploty vedení) a rozvojem sítě v členských státech, bude v zájmu zabezpečení dodávek potřeba stále častěji v těchto členských státech zasahovat proti přetěžování sítě; je znepokojen situací ohledně budování a udržby síťové infrastruktury v členských státech; vyzývá členské státy, aby urychlily budování přenosových a distribučních sítí a podporovaly užší spolupráci provozovatelů přenosových sítí;

32.  zdůrazňuje potenciál inteligentních sítí, nástroje řízení poptávky a technologie pro skladování energie, které umožní co nejúplnější integraci energie z obnovitelných zdrojů a současně budou vyrovnávat výkyvy v síti; připomíná, že je naléhavě nutné provádět další výzkum a usilovat o praktické rozšíření skladování elektrické energie, mimo jiné na základě spolupráce s přečerpávacími vodními elektrárnami; zdůrazňuje, že je zejména zapotřebí provádět další výzkum technologií pro skladování energie s variabilní rychlostí, neboť tato zařízení umožňují vyšší flexibilitu při regulaci rychlosti skladování a tím i rychlejší a cílenější připojení; vyzývá členské státy, aby zamezily dvojímu zdanění provozovatelů skladovacích zařízení elektřiny;

33.  domnívá se, že je nutné vytvořit přeshraniční trhy služeb pro vyrovnávání poptávky po elektřině a rychle vybudovat evropský přenosový systém, který umožní přeshraniční integraci přečerpávacích elektráren, zejména ve Skandinávií, v Pyrenejích a v Alpách;

34.  zdůrazňuje, že ústřední úlohu v plánovaném rozvoji obnovitelných zdrojů energie musí hrát vodní energie, primárně k vyvažování rostoucích fluktuací v produkci energie z obnovitelných zdrojů, avšak také jako způsob skladování elektrické energie metodou přečerpávání; zdůrazňuje proto, že je třeba plně využít potenciál rozvoje vodních elektráren a přečerpávacích zařízení v EU;

35.  uznává, že významnou úlohu v rozvoji obnovitelné energie v celé Evropě bude hrát plynárenská infrastruktura; poukazuje na to, že bioplyn jako obnovitelný zdroj energie je možné snado využívat ve stávající plynárenské infrastruktuře a že nové technologie, jako je například „power-to-hydrogen“ a „power-to-gas“ budou v budoucnu těžit z rámce nízkoúhlíkové ekonomiky a budou využívat stávající a novou infrastrukturu, která by měla být podporována a rozvíjena;

36.  je toho názoru, že informační a komunikační technologie budou přispívat k řízení poptávky po energii a dodávek energie a také ke zvýšení aktivity spotřebitelů na tomto trhu; vyzývá Komisi, aby v souladu se střetím souborem předpisů v oblasti energetického trhu v právních předpisech členských států urychleně předložila návrhy na budování, podporu a standardizaci inteligentních elektrických sítí a měřicích přístrojů, neboť tak bude v rostoucí míře možné zapojit více tržních subjektů a podpořit potenciální výstavbu, rozvoj a údržbu telekomunikačních a energetických sítí; vyzývá Komisi, aby poskytovala zvláštní podporu na výzkum a rozvoj v této oblasti; zdůrazňuje, že přitom kromě jistoty při plánování na straně poskytovatelů musí hrát důležitou úlohu také přijetí inteligentních měřičů ze strany spotřebitelů, kteří by z nich měli mít největší užitek a jejichž práva na ochranu údajů je nutno zajistit v souladu s novou směrnicí o ochraně údajů; naléhavě žádá Komisi, aby pečlivě vyhodnotila národní analýzy nákladů a přínosů zavedení inteligetních měřičů a jejich dopad na různé skupiny spotřebitelů; uznává, že zapojení spotřebitelů je pro úspěch zavedení inteligentních měřičů klíčové;

37.  zdůrazňuje, že vzorem energetické účinnosti a podpory energie z obnovitelných zdrojů se může stát samotné odvětví IKT, které je jedním z významných odběratelů elektrické energie, neboť datová centra v EU odebírají až 1,5 % celkové spotřeby elektřiny a spotřebitelé si rostoucí měrou uvědomují uhlíkovou stopu služeb IKT a cloud computingu, které využívají;

38.  poukazuje na to, že v některých regionech, zejména v malých komunitách a na malých ostrovech, se výstavba větrných elektráren setkala s nesouhlasem veřejnosti; zdůrazňuje, že panuje přesvědčení, že větrné elektrárny a fotovoltaické panely mají negativní vliv na cestovní ruch i na přírodu a krajinný ráz venkova i ostrovů;

39.  zdůrazňuje, že pokud občané vlastní zařízení pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů prostřednictvím družstev nebo komunit, budou obnovitelné zdroje lépe přijaty ve společnosti, což snižuje čas na plánování zavádění a podporu porozumění energetickému přechodu ze strany občanů;

40.  zdůrazňuje, že další rozvoj obnovitelných zdrojů energie a výstavba všech jiných zařízení na výrobu energie a infrastruktury změní evropskou krajinu; je přesvědčen, že to nemusí vést k ekologickým škodám, ani škodám na stanovištích Natura 2000 a v chráněných krajinných oblastech; zdůrazňuje, že společenského přijetí infrastruktury energie z obnovitelncýh zdrojů lze dosáhnout transparentním plánováním a koordinací i transparentními postupy výstavby a udělování povolení a včasným konzultacemi s veřejností, do nichž budou od počátku zapojeny všechny zúčastněné strany, a to i na místní úrovni; zdůrazňuje, že účast občanů a dotčených stran, například družstev, může stejně jako informování o možných přínosech pro místní hospodářství přispět ke získání podpory veřejnosti;

Posílení pozice spotřebitelů

41.  vnímá potřebu dalších aktivit za účelem zvýšení ochoty společnosti přijímat obnovitelné zdroje energie; konstatuje zároveň, že za tímto účelem by efektivní kroky spočívaly v zavedení celistvého přístupu k výrobci/spotřebiteli, kteří by byli schopni řídit proces výroby energie;

42.  uznává význam výroby energie v malém rozsahu pro zvýšení podílu energie z obnovitelných zdrojů; uznává, že rozvoj malých obnovitelných zdrojů energie představuje příležitost pro jednotlivé domácnosti, podniky i komunity, aby se staly výrobci energie, a tím získaly povědomí o efektivních způsobech výroby a spotřeby energie; zdůrazňuje význam mikrovýroby energie pro zvýšení energetické účinnosti; zdůrazňuje, že používání obnovitelných zdrojů energie v malém měřítku může vést k výrazným úsporám nákladů na energii, ke vzniku nových obchodních modelů a k vytváření pracovních příležitostí;

43.  v této souvislosti poukazuje na to, že pro zvyšování účasti občanů, zlepšování dostupnosti obnovitelné energie a vytváření finančních investic má velký význam podpora místních družstev na výrobu energie z obnovitelných zdrojů;

44.  zdůrazňuje, že promyšlená kombinace obnovitelných zdrojů energie v malém měřítku, řízení na straně poptávky a energetická účinnost mohou vést k nižšímu využívání místních sítí v době špiček a tím i ke snížení celkových investičních nákladů, které nesou provozovatelé distribučních sítí;

45.  konstatuje, že základním předpokladem účinné místní spotřeby a produkce energie z hlediska spotřebitele i distribuční sítě, je používání inteligentních měřičů a obecněji rozvoj inteligentních sítí;

46.  vítá oznámení Komise, že předloží sdělení o technologiích a inovacích v oblasti energetiky zaměřujících se na mikrovýrobu;

47.  domnívá se, že regionální politika EU hraje důležitou úlohu při podpoře produkce obnovitelné energie a energetické účinnosti v celé Evropě a také v oblasti služeb dodávky elektřiny a přepravy energie; vítá skutečnost, že působnost iniciativ v oblasti politiky soudržnosti a regionální politiky, které podporují využívání obnovitelné energie, se i nadále rozšiřuje s cílem zajistit, aby energie z obnovitelných zdrojů plně přispívala k cílům energetické politiky EU a aby se cíle EU v oblasti energetiky realizovaly v celé EU; považuje zejména za důležité, aby evropská politika směřovala k tomu, aby míra financování v příštím období 2014–2020 byla dostatečná;

48.  podporuje víceúrovňové řízení a decentralizovaný přístup k energetické politice a obnovitelným energiím, který by měl zahrnovat mimo jiné Pakt primátorů a další rozvoj iniciativy „inteligentní města“, jakož i prosazování nejlepších řešení na regionální a místní úrovni prostřednictvím informačních kampaní;

49.  poukazuje na to, že zemědělství a venkovské oblasti jsou schopny zajišťovat významný podíl výroby energie z obnovitelných zdrojů, a proto je toho názoru, že by tuto výrobu energie z obnovitelných zdrojů měla podporovat nová zemědělská politika a politika pro rozvoj venkova;

50.  uznává význam prosazování a podpory rozvoje využívání alternativní energie ze zdrojů dostupných v rámci zemědělských podniků, zejména v malém měřítku, a šíření odpovídajících postupů mezi zemědělce i spotřebitele;

51.  zdůrazňuje přínos, jež by mohla mít spolupráce mezi zemědělci pro úspěšný výsledek politiky prosazování obnovitelných zdrojů;

52.  vyzývá Evropskou investiční banku, aby vytvořila průběžně financované fondy umožňující za pomoci finančních zprostředkovatelů čerpat prostředky poskytující kapitálovou a technickou podporu nezbytnou pro zahájení mikrokapacitní a nízkokapacitní výroby elektřiny a tepla z obnovitelných zdrojů v zemědělských podnicích či ve vlastnictví místních společenství, jejíž výnosy by mohly být znovu investovány do dalších systémů;

Mezinárodní spolupráce a obchod

53.  připomíná, že záporná obchodní bilance EU, která je výsledkem dovozu fosilních paliv, bude podle předpokladů v příštích letech narůstat a že závislost na fosilních palivech s sebou nese rostoucí politická, hospodářská a ekologická rizika; poukazuje v této souvislosti na úlohu, kterou mají obnovitelné zdroje energie z hlediska zajištění dodávek energie a obnovení kladné obchodní bilance ve vztahu k zemím vyvážejícím ropu a zemní plyn, a zdůrazňuje, že by se proto na obnovitelné zdroje energie měl při zabezpečení energetických dodávek pro EU klást větší důraz;

54.  je si vědom toho, že světové trhy s energií z obnovitelných zdrojů rostou, což bude mít příznivý vliv na evropský průmysl, tvorbu pracovních míst, ceny a další rozvoj stávajících a nových technologií a na hospodářství v EU i v celosvětovém měřítku, pokud politický a regulační rámec pro obnovitelné zdroje energie bude i nadále předvídatelný a pomůže firmám podnikajícím v oblasti obnovitelných zdrojů energie a čistých technologií zachovat si svou konkurenční výhodu vůči svým globálním konkurentům; uznává, že země, které nejsou členy OECD, jsou významnými obchodními partnery, neboť mají velký potenciál v oblasti obnovitelných zdrojů energie;

55.  zdůrazňuje, že nepovolené narušování hospodářské soutěže na trhu je nepřijatelné, neboť přiměřenou úroveň cen technologií v oblasti obnovitelných zdrojů energie v EU lze zajistit pouze spravedlivou hospodářskou soutěží; vyzývá Komisi, aby co nejdříve dokončila probíhající jednání o nekalých obchodních praktikách; zdůrazňuje, že ty nejlepší podmínky pro růst výroby energie z obnovitelných zdrojů nabízejí svobodné a otevřené celosvětové trhy; zdůrazňuje, že je nutno dále odstraňovat omezení obchodu; vyzývá Komisi, aby nezaváděla žádné nové překážky obchodu týkající se hotových výrobků nebo jejich součástí, které se využívají v technologiích pro oblast energie z obnovitelných zdrojů; vyzývá Komisi, aby podnikla kroky pro odstranění překážek obchodu, a zaručila tak spravedlivou hospodářskou soutěž, aby pomohla podnikům EU při vstupu na trhy mimo EU a při řešení údajných deformací trhu, mj. s ohledem na nelegální státní podpory;

56.  naléhavě vyzývá Komisi, aby také aktivně sledovala uplatňování neodůvodněných necelních překážek, dotací a dumpingových opatření ze strany obchodních partnerů EU v této oblasti;

57.  vyzývá Komisi, aby vzala na vědomí dohodu Světové obchodní organizace o informačních technologiích a zabývala se možností iniciovat dohodu o volném obchodu v oblasti environmentálních technologií, což by umožnilo bezcelní obchodování s produkty vyvinutými v této oblasti;

58.  zdůrazňuje, že tato strategie by měla rovněž vytvářet stimulující podmínky pro usnadnění obchodu a podporovat snahy rozvojových zemí v této konkrétní oblasti a umožnit využívání obnovitelných zdrojů energie jako obchodních komodit;

59.  zdůrazňuje významnou úlohu obchodu pro zajištění udržitelné výroby a financování energie z obnovitelných zdrojů; připomíná, že dovážená bioenergie a agropaliva by měly splňovat kritéria EU pro udržitelnost a že by tato kritéria měla být jasně definována; vybízí Komisi, aby za tímto účelem zavedla jako další kritérium nepřímé využívání půdy; doporučuje, aby obchodní dohody obsahovaly ustanovení, jež by řešila problém odlesňování a znehodnocování lesů a vybízela k řádnému hospodaření s půdními a vodními zdroji; vybízí Komisi, aby s příslušnými třetími zeměmi nadále sjednávala dobrovolné dohody o partnerství zakazující nelegální těžbu dřeva;

60.  zdůrazňuje, že je nutné zinteznivnit spolupráci se sousedními státy EU v oblasti energetické politiky, včetně oblasti obnovitelných zdrojů energie, a účinněji využít obchodního potenciálu v oblasti obnovitelných zdrojů; zdůrazňuje potřebu dostatečné infrastruktury, která usnadní spolupráci, jak v rámci EU, tak se sousedními zeměmi; poukazuje na to, že spolupráce v oblasti obnovitelné energie by měla zahrnovat příslušné cíle politiky EU; zdůrazňuje, že zejména oblast Středomoří skýtá velké příležitosti k výrobě elektřiny z obnovitelných zdrojů energie; připomíná potenciál jiných než tuzemských projektů, jako jsou Desertec, Medgrid a Helios, a rovněž potenciál dalšího rozvoje využívání vodní energie v Norsku a ve Švýcarsku, a to i možnosti vyrovnávání poptávky a nabídky; poukazuje rovněž na významný místní přínos těchto rozsáhlých projektů v oblasti obnovitelných zdrojů energie;

61.  zdůrazňuje, že v zájmu zvýšení stability a spolehlivosti mezinárodní spolupráce je nezbytné, aby byla založena na pevném regulačním rámci a právních předpisech Unie týkajících se obnovitelných zdrojů energie, například v rámci Energetického společenství;

62.  vyzývá ke koordinování činností s jinými vedoucími státy v oblasti technologií (USA a Japonskem), aby bylo možné reagovat na nové výzvy, jako je nedostatek surovin a vzácných zemin, což negativně ovlivňuje zavádění technologií v oblasti obnovitelných zdrojů energie;

63.  klade důraz na to, že by EU měla rozvíjet úzkou vědeckou spolupráci s mezinárodními partnery, zejména se zeměmi BRICS, a uplatňovat jednoznačnou politiku spolupráce s těmito zeměmi při výzkumu a inovacích v oblasti obnovitelných zdrojů energie;

Inovace, výzkum a vývoj a průmyslová politika

64.  konstatuje, že má-li Evropa i nadále zastávat vedoucí postavení v oblasti technologií pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů, musí se snažit rozšířit své průmyslové kapacity a možnosti v oblasti výzkumu a vývoje; zdůrazňuje, že je nutné usnadnit vytvoření konkurenčního prostředí, v němž by malé a střední podniky mohly fungovat a působit na mezinárodní úrovni, a snažit se o omezení byrokratických překážek při těchto činnostech; podtrhuje, že přední postavení na trzích s technologiemi pro energii z obnovitelných zdrojů mohou Evropě zajistit jedině inovace zaváděné díky výzkumu a vývoji; zdůrazňuje, že je nutné poskytnout soukromým investorům jistotu; vyzývá Komisi, aby podpořila průmyslovou strategii pro technologie v oblasti energie, mimo jiné zejména technologie v oblasti obnovitelných zdrojů energie, aby si EU uchovala vedoucí pozici v této oblasti;

65.  poukazuje na vedoucí úlohu průmyslu EU v oblasti výroby větrné energie na pevnině a na značný potenciál evropského průmyslu v oblasti výroby větrné energie na moři, které mohou přispět k reindustrializaci členských států hraničících s Baltským a Severním mořem;

66.  zdůrazňuje, že hlavní prioritou jsou vzdělávací instituce, které by byly schopny zajišťovat kvalifikovanou pracovní sílu a další generaci vědeckých pracovníků a novátorů v oblasti technologií pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů; připomíná v této souvislosti velký význam programu Horizont 2020 a Evropského inovačního a technologického institutu pro překlenutí propasti mezi vzděláváním a výzkumem v odvětví energetiky a zaváděním jeho výsledků do praxe;

67.  zvláštní význam přikládá součinnosti evropských mechanismů na ochranu patentů v oblasti obnovitelných zdrojů energie s cílem umožnit přístup k cennému a nevyužitému duševnímu vlastnictví; zdůrazňuje, že je nutné, aby se přednostně zavedl plánovaný evropský patent v oblasti obnovitelných zdrojů energie;

68.  domnívá se, že je na základě stávajících nástrojů nutné zefektivnit cílený výzkum a rozvoj, a je znepokojen tím, že v některých oblastech odvětví obnovitelných zdrojů energie byl výzkum a vývoj zanedbáván, což v některých případech vedlo k hospodářským potížím; zdůrazňuje, že je nutno investovat do dalšího rozvoje inovativních, nových i stávajících technologií a také integrace mezi dopravními a energetickými systémy, aby zůstaly konkurenceschopné nebo aby konkurenceschopnosti dosáhly a zajistit udržitelnost životního cyklu stávajících technologií; zdůrazňuje potřebu investic do výzkumu a vývoje v oblasti obnovitelných zdrojů energie, zejména se zaměřením na zvyšování jejich kapacity a účinnosti a na omezování jejich vlivu na krajinný ráz;

69.  vyzývá Komisi a členské státy, aby investovaly do výzkumu založeného na využívání obnovitelné energie pomocí průmyslových aplikací, např. v odvětví automobilového průmyslu;

70.  vítá oznámení Komise, že roku 2013 předloží sdělení o politice v oblasti energetických technologií; vyzývá Komisi, aby se při uplatňování příslušných částí strategického plánu pro energetické technologie (SET) zaměřila na technologie, které zvyšují konkurenceschopnost obnovitelných zdrojů energie a jejich zapojení do energetického systému, jako jsou správa sítí, technologie skladování, vytápění nebo chlazení využívající obnovitelné zdroje energie, přičemž by neměla znevýhodňovat osvědčené technologie v oblasti obnovitelných zdrojů energie, které se již využívají řadu let;

71.  podotýká, že výzkum je klíčem k rozvoji nových finančně dostupných čistých technologií; domnívá se, že strategický plán pro energetické technologie může významným způsobem přispět k tomu, aby se technologie v oblasti obnovitelných zdrojů energie staly finančně dostupné a konkurenceschopné;

Evropský rámec podpory energie z obnovitelných zdrojů

72.  zdůrazňuje, že členské státy v současnosti používají celou řadu různých druhů režimů podpory; zdůrazňuje, že tato podpora vedla k intezivnímu růstu, zejména pokud jsou režimy podpory promyšlené, nicméně některé z režimů podpory se zčásti ukázaly jako špatně koncipované a nedostatečně flexibilní, aby se přizpůsobily klesajícím cenám některých technologií, a v některých případech vedly k příliš velkým kompenzacím, čímž do značné míry finančně zatěžují spotřebitele; s potěšením podotýká, že díky poskytovaným dotacím se u některých obnovitelných zdrojů energie v určitých oblastech podařilo dosáhnout konkurenceschopnosti vůči konvenčním metodám výroby, např. ve výhodných zeměpisných polohách, kde je snadný přístup ke kapitálu a nejnižší administrativní zátěž, nebo úsporami z rozsahu;

73.  zdůrazňuje, že v některých členských státech vedly zásahy státu a jiné faktory, jako je růst cen fosilních paliv, ke zvýšení maloobchodních cen elektřiny pro spotřebitele i průmysl; připomíná, že roku 2010 se 22 % domácností v EU obávalo, zda budou moci zaplatit účty za elektřinu, a předpokládá, že se tato situace od té doby mohla zhoršit; zdůrazňuje, že energie musí být cenově dostupná pro všechny a že nesmí být ohrožena konkurenceschopnost průmyslu; vyzývá členské státy, aby přijaly nezbytná opatření k zajištění účinné ochrany spotřebitelů s nízkými příjmy a zároveň zvýšily informovanost veřejnosti o možnostech úspor energie a opatřeních v oblasti energetické účinnosti; poukazuje rovněž na to, že klesající velkoobchodní ceny se musejí promítnout i do nižších cen pro spotřebitele;

74.  varuje, že příliš vysoké podpůrné částky mohou v důsledku nadměrného vyrovnání brzdit technický pokrok a bránit integraci trhu, protože zmenšují pobídky k rozvoji inovativnějších produktů s nižšími náklady; konstatuje, že inteligentní mechanismy podpory, které umožňují reagovat na signály trhu, jsou pro předcházení vyplácení nadměrných náhrad klíčové; domnívá se, že rychlejší přechod k režimům, které vystavují výrobce riziku tržních cen podporuje, technologickou konkurenceschopnost a usnadňuje integraci na trhu;

75.  je přesvědčen, že Komise by měla podporovat členské státy při hledání nákladově nejefektivnějších obnovitelných zdrojů energie a způsobu, jak nejlépe využít jejich potenciál; připomíná, že nákladově optimální politika se liší podle poptávky, možností dodávek a hospodářské situace na místní úrovni;

76.  vítá sdělení Komise, že vypracuje pokyny pro osvědčené postupy a reformu vnitrostátních režimů podpor energie z obnovitelných zdrojů; vyzývá Komisi, aby tyto pokyny předložila co nejdříve, aby bylo zajištěno, že různé režimy členských států nepovedou k narušování hospodářské soutěže a k vytvoření překážek obchodu a investic v rámci EU s cílem podpořit předvídatelnost a nákladovou efektivnost a vyhnout se poskytování nadměrných dotací; v této souvislosti naléhavě vyzývá Komisi, aby zajistila dodržování veškerých právních předpisů v oblasti vnitřního trhu ze strany členských států; je přesvědčen, že pokyny pro osvědčené postupy jsou důležitým krokem pro zajištění fungujícího jednotného trhu s energií, a domnívá se, že by mohly být vytvořeny pokyny, které by obsahovaly vyhodnocení nákladové efektivnosti stávajících vnitrostátních režimů podpory, přičemž by byly zohledněny různé technologie, které zahrnují, s cílem zajistit lepší srovnatelnost a koordinaci postupného sbližování vnitrostátních režimů podpory; je rovněž přesvědčen, že uplatňování těchto postupů na úrovni členských států bude klíčové, jelikož může napomoci předcházet změnám a ukončování režimů podpor se zpětnou platností, což by mohlo představovat nežádoucí signál pro investory a přivést také soukromé osoby, které na základě těchto režimů členských států investovaly, do tíživé hospodářské situace; zdůrazňuje, že by členské státy měly zajistit uplatňování těchto pokynů a že by jim mělo být umožněno vytvářet zvláštní režimy podpory pro rozvoj a využívání místních a regionálních zdrojů;

77.  s ohledem na rozmanitost režimů podpory, které v členských státech existují, považuje za velmi důležité neprodleně pokročit v diskusi o větším sbližování a vhodném evropském režimu podpory na období pro roce 2020; je přesvědčen, že v dlouhodobém horizontu by integrovanější systém podpory energie z obnovitelných zdrojů na úrovni EU, který plně zohledňuje regionální a zeměpisné rozdíly a stávající nadnárodní iniciativy a je součástí všeobecného úsilí o dekarboniazci, mohl poskytnout z hlediska nákladů co nejefektivnější rámec pro obnovitelné zdroje energie a rovné podmínky, ve kterých by mohl být plně využit jejich potenciál; konstatuje, že platná směrnice týkající se obnovitelných zdrojů energie umožňuje vládám využívat společné režimy podpory; poukazuje na zkušenosti některých evropských zemí, které jasně ukazují, že společný postup v rámci integrovaného trhu elektrické energie umožňuje vzájemně výhodné inovace systémů členských států; vyzývá Komisi, aby v souvislosti s rámcem na období po roce 2020 zhodnotila, zda by celounijní systém podpory obnovitelných zdrojů energie představoval z hlediska nákladů efektivnější rámec, v němž by bylo možné plně rozvinout jejich potenciál a jak by postupné sbližování systémů mohlo probíhat;

78.  poukazuje na výhody výměny osvědčených postupů v oblasti režimů podpory mezi členskými státy; upozorňuje na to, že Velká Británie a Itálie nedávno ohlásily změny svých režimů podpory ze systému kvót na systém platby za výkupní cenu, protože se v podobných zeměpisných oblastech prokázalo, že tento model je levnější; vyzývá Komisi, aby tyto aspekty zahrnula do své současné analýzy(5) i svého nadcházejícího návrhu týkajícího se příslušných pokynů;

79.  navrhuje, aby se nový rámec opíral o iniciativy, jako jsou společné režimy podpory uplatňované v Norsku a ve Švédsku, s cílem postupně vybudovat tam, kde je to možné, vhodné společné regionální režimy podpory na společných energetických trzích, jako je Nord Pool;

80.  vyzývá rozpočtový orgán, aby Agentuře pro spolupráci energetických regulačních orgánů (ACER) poskytla dostatečné množství prostředků k tomu, aby mohla plnit své povinnosti a dosáhnout cílů stanovených nařízením o integritě, transparentnosti a účinnosti velkoobchodního trhu s energií; poznamenává, že tento požadavek je důležitý pro to, aby se do roku 2014 podařilo dokončit integrovaný a transparentní vnitřní trh s elektřinou a plynem;

o
o   o

81.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. L 140, 5.6.2009, s. 16.
(2) Úř. věst. L 326, 8.12.2011, s. 1.
(3) Úř. věst. L 211, 14.8.2009, s. 55.
(4) Úř. věst. L 211, 14.8.2009, s. 94.
(5) COM(2012)0271 a přiložené dokumenty; SEC(2008)0057; Studie o vybudování trhu s obnovitelnou energií v rámci programu Inteligentní energie – Evropa: „(Quo(ta) vadis, Europe?“

Právní upozornění - Ochrana soukromí