Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2012/0163(COD)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A7-0124/2013

Předložené texty :

A7-0124/2013

Rozpravy :

PV 22/05/2013 - 19
CRE 22/05/2013 - 19

Hlasování :

PV 23/05/2013 - 13.3
CRE 23/05/2013 - 13.3
Vysvětlení hlasování
PV 16/04/2014 - 7.24
CRE 16/04/2014 - 7.24
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P7_TA(2013)0219
P7_TA(2014)0419

Přijaté texty
PDF 475kWORD 43k
Čtvrtek, 23. května 2013 - Štrasburk
Finanční odpovědnost v souvislosti se soudy pro urovnávání sporů mezi investorem a státem zřízenými mezinárodními dohodami, jichž je EU smluvní stranou ***I
P7_TA(2013)0219A7-0124/2013

Pozměňovací návrhy přijaté Evropským parlamentem dne 23. května 2013 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví rámec pro řešení finanční odpovědnosti v souvislosti se soudy pro urovnávání sporů mezi investorem a státem zřízenými mezinárodními dohodami, jichž je Evropská unie smluvní stranou (COM(2012)0335 – C7-0155/2012 – 2012/0163(COD))(1)

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Znění navržené Komisí   Pozměňovací návrh
Pozměňovací návrh 1
Návrh nařízení
Název
Nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví rámec pro řešení finanční odpovědnosti v souvislosti se soudy pro urovnávání sporů mezi investorem a státem zřízenými mezinárodními dohodami, jichž je Evropská unie smluvní stranou

(Netýká se českého znění.)
Pozměňovací návrh 2
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 1
(1)  Po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost získala Unie výlučnou pravomoc v oblasti uzavírání mezinárodních dohod o ochraně investic. Unie již je smluvní stranou Smlouvy o energetické chartě, která zajišťuje ochranu investic.
(1)  Po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost získala Unie výlučnou pravomoc v oblasti uzavírání mezinárodních dohod o ochraně investic. Unie i členské státy jsou již smluvními stranami Smlouvy o energetické chartě, která zajišťuje ochranu investic.
Pozměňovací návrh 3
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 2
(2)  Dohody zajišťující ochranu investic obvykle zahrnují mechanismus pro urovnávání sporů mezi investorem a státem, který umožňuje, aby investor ze třetí země podal žalobu na stát, v němž uskutečnil investici. Řízení o urovnání sporu mezi investorem a státem může vést k přiznání peněžní náhrady. V takových případech nevyhnutelně vzniknou značné náklady spojené s vedením rozhodčího řízení a rovněž náklady spojené s obhajobou v dané věci.
(2)  V odůvodněných případech mohou dohody o ochraně investic, které Unie v budoucnu uzavře, zahrnovat mechanismus pro urovnávání sporů mezi investorem a státem, který umožňuje, aby investor ze třetí země podal žalobu na stát, v němž uskutečnil investici. Řízení o urovnání sporu mezi investorem a státem může vést k přiznání peněžní náhrady. V takových případech nevyhnutelně vzniknou značné náklady spojené s vedením rozhodčího řízení a rovněž náklady spojené s obhajobou v dané věci.
Pozměňovací návrh 4
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 3 a (nový)
(3a)  K řádnému řešení finanční odpovědnosti nelze dospět v situaci, kdy by měla být úroveň ochrany poskytované v investičních dohodách významně vyšší než hranice odpovědnosti, jaké uznává Unie a většina členských států. Dohody, které Unie v budoucnu uzavře, by proto měly zahraničním investorům poskytovat úroveň ochrany, která bude stejně vysoká, a nikoli vyšší než úroveň ochrany, jakou právní předpisy Unie a obecné zásady, které jsou společné zákonům členských států, poskytují investorům z Unie.
Pozměňovací návrh 5
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 3 b (nový)
(3b)  Vymezení horních hranic finanční odpovědnosti provedené na základě tohoto nařízení souvisí také s ochranou zákonodárných pravomocí, které Unie vykonává v rámci kompetencí definovaných Smlouvami a jejichž zákonnost kontroluje Soudní dvůr, neboť není možné, aby tyto pravomoci byly neoprávněným způsobem omezovány možnou odpovědností stanovenou mimo rámec vyváženého systému, který vytvářejí Smlouvy. Soudní dvůr v souladu s tím jednoznačně potvrdil, že odpovědnost Unie za legislativní akty, a to zejména ve vztahu k mezinárodnímu právu, musí být přesně vymezena a může být přijímána pouze za předpokladu jasně stanoveného pochybení.1 Investiční dohody, které Unie v budoucnu uzavře, by měly tyto záruky zákonodárných pravomocí Unie respektovat a neměly by zavádět přísnější normy odpovědnosti, které by umožňovaly obcházení norem definovaných Soudním dvorem.
1Rozsudek Soudního dvora ze dne 9. září 2008 ve spojených věcech C-120/06 P a C-121/06 P, FIAMM a Fedon v. Rada a Komise Sb. rozh. 2008, s. I-6513.
Pozměňovací návrh 6
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 4
(4)  Má-li Unie mezinárodní odpovědnost za poskytnuté zacházení, podle mezinárodního práva veřejného se očekává, že uhradí případnou částku přiznanou v rozhodčím nálezu a ponese náklady sporu. Rozhodčí nález však může vyplývat ze zacházení poskytnutého samotnou Unií, nebo ze zacházení poskytnutého členským státem. V důsledku toho by nebylo spravedlivé, pokud by v případě, že zacházení poskytl určitý členský stát, byly přiznané částky a náklady rozhodčího řízení hrazeny z rozpočtu Unie. Je proto nezbytné, aby byla podle práva Unie, a aniž by byla dotčena mezinárodní odpovědnost Unie, finanční odpovědnost rozdělena mezi Unii a členský stát odpovědný za poskytnuté zacházení, a to na základě kritérií stanovených v tomto nařízení.
(4)  Má-li Unie jako právní subjekt mezinárodní odpovědnost za poskytnuté zacházení, podle mezinárodního práva veřejného se očekává, že uhradí případnou částku přiznanou v rozhodčím nálezu a ponese náklady sporu. Rozhodčí nález však může vyplývat ze zacházení poskytnutého samotnou Unií, nebo ze zacházení poskytnutého členským státem. V důsledku toho by nebylo spravedlivé, pokud by v případě, že zacházení poskytl určitý členský stát, byly přiznané částky a náklady rozhodčího řízení hrazeny z rozpočtu Evropské unie (rozpočtu Unie). Je proto nezbytné, aby byla podle práva Unie, a aniž by byla dotčena mezinárodní odpovědnost Unie, finanční odpovědnost rozdělena mezi samotnou Unii a členský stát odpovědný za poskytnuté zacházení, a to na základě kritérií stanovených v tomto nařízení.
Pozměňovací návrh 7
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 6
(6)  Finanční odpovědnost by měla připadnout subjektu odpovědnému za zacházení, u kterého byl zjištěn nesoulad s příslušnými ustanoveními dohody. To znamená, že by Unie měla nést finanční odpovědnost v případě, poskytla-li dotyčné zacházení instituce, orgán nebo agentura Unie. Dotčený členský stát by měl nést finanční odpovědnost v případě, že zacházení poskytl tento členský stát. Pokud však členský stát jedná způsobem, který vyžaduje právo Unie, například provedením směrnice přijaté Unií do vnitrostátního práva, měla by finanční odpovědnost, je-li dotyčné zacházení vyžadováno právem Unie, nést Unie. Nařízení musí předpokládat rovněž možnost, že se jednotlivý případ může týkat zacházení poskytnutého určitým členským státem i zacházení požadovaného právem Unie. Nařízení se bude vztahovat na veškerá opatření přijatá členskými státy a Evropskou unií.
(6)  Finanční odpovědnost by měla připadnout subjektu odpovědnému za zacházení, u kterého byl zjištěn nesoulad s příslušnými ustanoveními dohody. To znamená, že by samotná Unie měla nést finanční odpovědnost v případě, poskytla-li dotyčné zacházení jakákoli instituce, orgán, agentura nebo jiný právní subjekt Unie. Dotčený členský stát by měl nést finanční odpovědnost v případě, že zacházení poskytl tento členský stát. Pokud však členský stát jedná způsobem, který vyžaduje právo Unie, například provedením směrnice přijaté Unií do vnitrostátního práva, měla by finanční odpovědnost, je-li dotyčné zacházení vyžadováno právem Unie, nést samotná Unie. Nařízení musí předpokládat rovněž možnost, že se jednotlivý případ může týkat zacházení poskytnutého určitým členským státem i zacházení požadovaného právem Unie. Nařízení se bude vztahovat na veškerá opatření přijatá členskými státy a Unií. V těchto případech by měly mít členské státy a Unie finanční odpovědnost za konkrétní zacházení poskytnuté z jejich strany.
Pozměňovací návrh 8
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 6 a (nový)
(6a)  Pokud členský stát jedná způsobem, který se neslučuje s tím, co požaduje právo Unie, například pokud neprovede určitou směrnici, již Unie přijala, nebo při provádění určité směrnice, již Unie přijala, do vnitrostátního práva nedodrží podmínky této směrnice, měl by tento členský stát nést v důsledku tohoto svého jednání za dotyčné zacházení finanční odpovědnost.
Pozměňovací návrh 9
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 8
(8)  Pokud na druhou stranu ponese možnou finanční odpovědnost vyplývající ze sporu členský stát, je v zásadě vhodné, aby tento členský stát mohl vystupovat jako žalovaný, aby mohl hájit zacházení, které investorovi poskytl. Opatření stanovená v tomto nařízení to umožňují. To představuje důležitou výhodu spočívající v tom, že rozpočet Unie ani zdroje Unie nebudou zatíženy (a to ani dočasně) náklady na soudní spor, nebo případným rozhodčím nálezem vydaným proti dotčenému členskému státu.
(8)  Pokud na druhou stranu ponese možnou finanční odpovědnost vyplývající ze sporu členský stát, je v zásadě spravedlivé a vhodné, aby tento členský stát mohl vystupovat jako žalovaný, aby mohl hájit zacházení, které investorovi poskytl. Opatření stanovená v tomto nařízení to umožňují. To představuje důležitou výhodu spočívající v tom, že rozpočet Unie ani nefinanční zdroje Unie nebudou zatíženy (a to ani dočasně) náklady na soudní spor, nebo případným rozhodčím nálezem vydaným proti dotčenému členskému státu.
Pozměňovací návrh 10
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 10
(10)  Za určitých okolností je k zajištění náležité ochrany zájmů Unie nezbytné, aby samotná Unie vystupovala jako žalovaný ve sporech týkajících se zacházení, které poskytl určitý členský stát. Tak tomu může být zejména v případě, že se spor týká rovněž zacházení, které poskytla Unie, pokud se zdá, že zacházení poskytnuté členským státem vyžaduje právo Unie, je-li pravděpodobné, že podobné žaloby mohou být podány na ostatní členské státy, nebo pokud se případ týká nevyřešených právních otázek, jejichž vyřešení může mít dopad na případné budoucí žaloby na ostatní členské státy nebo Unii. Pokud se spor částečně týká zacházení poskytnutého Unií nebo vyžadovaného právem Unie, měla by Unie vystupovat jako žalovaný, ledaže jsou žaloby týkající se tohoto zacházení ohledem na možnou finanční odpovědnost a předložené právní otázky méně důležité ve vztahu k žalobám týkajícím se zacházení, které poskytl členský stát.
(10)  Za určitých okolností je k zajištění náležité ochrany zájmů Unie nezbytné, aby samotná Unie mohla vystupovat jako žalovaný ve sporech týkajících se zacházení, které poskytl určitý členský stát. Tak tomu může být zejména v případě, že se spor týká rovněž zacházení, které poskytla Unie, pokud se zdá, že zacházení poskytnuté členským státem vyžaduje právo Unie, pokud podobné žaloby byly podány na ostatní členské státy nebo pokud se případ týká právních otázek, jejichž vyřešení může mít dopad na stávající nebo případné budoucí žaloby na ostatní členské státy nebo Unii. Pokud se spor částečně týká zacházení poskytnutého Unií nebo vyžadovaného právem Unie, měla by Unie vystupovat jako žalovaný, ledaže jsou žaloby týkající se tohoto zacházení ohledem na možnou finanční odpovědnost a předložené právní otázky méně důležité ve vztahu k žalobám týkajícím se zacházení, které poskytl členský stát.
Pozměňovací návrh 11
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 12
(12)   Je vhodné, aby Komise na základě rámce stanoveného v tomto nařízení rozhodla, zda by žalovaným měla být Unie, nebo zda by jako žalovaný měl vystupovat určitý členský stát.
(12)   V zájmu vytvoření funkčního systému by Komise měla na základě rámce stanoveného v tomto nařízení rozhodnout, zda by žalovaným měla být Unie, nebo zda by jako žalovaný měl vystupovat určitý členský stát, a měla by informovat o každém takovém rozhodnutí ve své každoroční zprávě o provádění tohoto nařízení Evropský parlament a Radu.
Pozměňovací návrh 12
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 14
(14)  Stejně tak je v případě, vystupuje-li jako žalovaný určitý členský stát, vhodné, aby byla Komise informována o vývoji v dané věci a aby mohla případně požadovat, aby členský stát vystupující jako žalovaný zaujal určité stanovisko k záležitostem, které jsou pro EU významné.
(14)  Stejně tak je v případě, vystupuje-li jako žalovaný určitý členský stát, vhodné, aby byla Komise informována o vývoji v dané věci a aby mohla případně požadovat, aby členský stát vystupující jako žalovaný zaujal určité stanoviskozáležitostem, které mají vliv na převažující zájmy Unie.
Pozměňovací návrh 13
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 15
(15)  Za předpokladu, že má být vyplacena náhrada, může členský stát finanční odpovědnost přijmout kdykoliv. V tomto případě mohou členský stát a Komise uzavřít ujednání o pravidelných úhradách nákladů a o vyplacení případné náhrady. Toto přijetí odpovědnosti neznamená, že členský stát uznává opodstatněnost nároku, který je předmětem sporu. Komise by měla mít možnost přijmout rozhodnutí, kterým členskému státu nařídí, aby tyto náklady uhradil. Pokud soud přizná náhradu nákladů Unii, měla by Komise zajistit, aby byla dotčenému členskému státu neprodleně vrácena záloha na náklady.
(15)  Za předpokladu, že má být vyplacena náhrada, může členský stát, aniž by tím byl dotčen výsledek rozhodčích řízení, finanční odpovědnost přijmout kdykoliv. V tomto případě mohou členský stát a Komise uzavřít ujednání o pravidelných úhradách nákladů a o vyplacení případné náhrady. Toto přijetí odpovědnosti v žádném právním smyslu neznamená, že členský stát uznává opodstatněnost nároku, který je předmětem sporu. Komise může v takovém případě přijmout rozhodnutí, kterým členskému státu nařídí, aby tyto náklady uhradil. Pokud soud přizná náhradu nákladů Unii, měla by Komise zajistit, aby byla dotčenému členskému státu neprodleně vrácena záloha na náklady.
Pozměňovací návrh 14
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 16
(16)  V některých případech může být vhodné dosáhnout dohody o vyrovnání, aby se zamezilo nákladnému a zbytečnému rozhodčímu řízení. Je nezbytné stanovit postup pro uzavírání těchto dohod o vyrovnání. Tento postup by měl Komisi umožnit, aby je-li to v zájmu Unie, v souladu s přezkumným postupem daný spor urovnala. Pokud se daná věc týká zacházení, které poskytl členský stát, je vhodné, aby mezi Komisí a dotčeným členským státem existovala úzká spolupráce a probíhaly konzultace. Členský stát by měl mít možnost kdykoli spor urovnat, pokud přijme plnou finanční odpovědnost a pokud je tato dohoda o vyrovnání v souladu s právem Unie a není v rozporu se zájmy Unie.
(16)  V některých případech může být vhodné dosáhnout dohody o vyrovnání, aby se zamezilo nákladnému a zbytečnému rozhodčímu řízení. Je nezbytné stanovit účinný a rychlý postup pro uzavírání těchto dohod o vyrovnání. Tento postup by měl Komisi umožnit, aby je-li to v zájmu Unie, v souladu s přezkumným postupem daný spor urovnala. Pokud se daná věc týká zacházení, které poskytl členský stát, je vhodné, aby mezi Komisí a dotčeným členským státem existovala úzká spolupráce a probíhaly konzultace, a to i ohledně průběhu procesu vyrovnání a výše peněžní náhrady. Členský stát by měl mít možnost kdykoli spor urovnat, pokud přijme plnou finanční odpovědnost a pokud je tato dohoda o vyrovnání v souladu s právem Unie a není v rozporu se zájmy Unie jako celku.
Pozměňovací návrh 15
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 18
(18)  Komise by měla vést s dotčeným členským státem podrobné konzultace za účelem dosažení dohody o rozdělení finanční odpovědnosti. Pokud Komise rozhodne, že odpovědnost ponese členský stát, a členský stát toto rozhodnutí neuzná, měla by Komise uhradit přiznanou částku, měla by však vydat rozhodnutí určené dotčenému členskému státu, v němž se požaduje, aby tento členský stát zaplatil do rozpočtu Evropské unie příslušné částky společně s odpovídajícími úroky. Splatné úroky by měly být stanoveny podle [čl. 71 odst. 4 nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství, v platném znění]. Pokud se členský stát domnívá, že rozhodnutí nevyhovuje kritériím stanovenýmtomto nařízení, použije se článek 263 Smlouvy.
(18)  Komise by měla vést s dotčeným členským státem podrobné konzultace za účelem dosažení dohody o rozdělení finanční odpovědnosti. Pokud Komise rozhodne, že odpovědnost ponese členský stát, a členský stát toto rozhodnutí neuzná, měla by Komise uhradit přiznanou částku, měla by však vydat rozhodnutí určené dotčenému členskému státu, v němž se požaduje, aby tento členský stát zaplatil do rozpočtu Unie příslušné částky společně s odpovídajícími úroky. Splatné úroky by měly být stanoveny podle čl. 78 odst. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie1. Pokud se členský stát domnívá, že rozhodnutí nevyhovuje kritériím stanovenýmtomto nařízení, použije se článek 263 Smlouvy o fungování Evropské unie.
–––––––––––––––––
1 Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1.
Pozměňovací návrh 16
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 19
(19)  Rozpočet Unie by měl umožňovat krytí výdajů vyplývajících z dohod uzavřených podle článku 218 Smlouvy, které umožňují urovnávání sporů mezi investorem a státem. Mají-li členské státy v souladu s tímto nařízením finanční odpovědnost, Unie by měla být schopna buď získat příspěvky dotčeného členského státu ještě před realizací příslušného výdaje, nebo tento výdaj nejdříve realizovat a poté jej od dotčeného členského státu získat. Mělo by být možné použít oba tyto mechanismy rozpočtového nakládání, podle toho, co je proveditelné především z hlediska časových možností. U obou mechanismů by s příspěvky nebo náhradami členských států mělo být zacházeno jako s vnitřními účelově vázanými příjmy rozpočtu Unie. Prostředky plynoucí z těchto vnitřních účelově vázaných příjmů by neměly pokrývat pouze příslušné výdaje, ale jejich prostřednictvím by rovněž měly být doplněny jiné části rozpočtu Unie, ze kterých byly původně poskytnuty prostředky na realizaci výdajů v případě druhého mechanismu.
(Netýká se českého znění.)
Pozměňovací návrh 17
Návrh nařízení
Čl. 2 – písm. b
b) „náklady vyplývajícími z rozhodčího řízení“ poplatky a výdaje související s rozhodčím soudem a náklady na zastupování a náhrada výdajů přiznaná rozhodčím soudem žalobci;
b) „náklady vyplývajícími z rozhodčího řízení“ poplatky a výdaje související s rozhodčím soudem, rozhodčím orgánem a náklady na zastupování a náhrada výdajů přiznaná rozhodčím soudem žalobci;
Pozměňovací návrh 18
Návrh nařízení
Čl. 2 – písm. c
c) „sporem“ žaloba podaná na základě dohody žalobcem na Unii, o níž rozhodne rozhodčí soud;
c) „sporem“ žaloba podaná na základě dohody žalobcem na Unii nebo členský stát, o níž rozhodne rozhodčí soud;
Pozměňovací návrh 19
Návrh nařízení
Čl. 2 – písm. j a (nové)
ja) „převažujícími zájmy Unie“ kteroukoli z následujících situací:
i) je vážným způsobem ohroženo soudržné či jednotné uplatňování nebo provádění investičních ustanovení dohody, na niž se vztahuje urovnávání sporů mezi investorem a státem a jejíž je Unie smluvní stranou,
ii) určité opatření členského státu může být v rozporu s budoucím vývojem investiční politiky Unie,
iii) spor může mít významný finanční dopad na rozpočet Unie stanovený pro daný rok nebo jako součást víceletého finančního rámce.
Pozměňovací návrh 20
Návrh nařízení
Čl. 3 – odst. 2
2.  Je-li tak stanoveno v tomto nařízení, přijme Komise rozhodnutí, které stanoví finanční odpovědnost dotčeného členského státu v souladu s kritérii stanovenými v odstavci 1.
2.  Je-li tak stanoveno v tomto nařízení, přijme Komise rozhodnutí, které stanoví finanční odpovědnost dotčeného členského státu v souladu s kritérii stanovenými v odstavci 1. O tomto rozhodnutí jsou informovány Evropský parlament a Rada.
Pozměňovací návrh 21
Návrh nařízení
Čl. 7 – odst. 1
Jakmile Komise obdrží oznámení, kterým žalobce oznamuje svůj úmysl zahájit v souladu s ustanoveními dohody rozhodčí řízení, vyrozumí o tom dotčený členský stát.

Jakmile Komise obdrží oznámení, kterým žalobce oznamuje svůj úmysl zahájit rozhodčí řízení, nebo jakmile je Komise informována o žádosti o konzultace nebo žalobě proti určitému členskému státu, vyrozumí o tom dotčený členský stát a informuje Evropský parlament a Radu o jakékoli předchozí žádosti žalobce o konzultace, o oznámení, kterým žalobce oznamuje svůj úmysl zahájit rozhodčí řízení proti Unii nebo určitému členskému státu, do 15 pracovních dnů od obdržení oznámení, včetně jména žalobce, ustanoveních dohody, k jejichž porušení údajně došlo, dotčeném hospodářském odvětví, zacházení, jímž byla dohoda údajně porušena, a požadované výši odškodnění.

Pozměňovací návrh 22
Návrh nařízení
Čl. 8 – odst. 2 – písm. c
c) je pravděpodobné, že na základě téže dohody budou podobné žaloby podány na zacházení, které poskytly ostatní členské státy, a Komise může nejlépe zajistit účinnou a jednotnou obhajobu; nebo
c) na základě téže dohody byly předloženy podobné žaloby na zacházení nebo žádosti o konzultace týkající se podobných žalob, které poskytly ostatní členské státy, a Komise může nejlépe zajistit účinnou a jednotnou obhajobu; nebo
Pozměňovací návrh 23
Návrh nařízení
Čl. 8 – odst. 2 – písm. d
d) spor vyvolává právní otázky, které dosud nejsou vyřešeny a které se mohou na základě téže dohody Unie či jiných dohod Unie znovu vyskytnout v jiných sporech týkajících se zacházení poskytnutého Unií nebo ostatními členskými státy.
d) spor vyvolává citlivé právní otázky, jejichž řešení může ovlivnit budoucí výklad dotyčné dohody či jiných dohod.
Pozměňovací návrh 24
Návrh nařízení
Čl. 8 – odst. 2 a (nový)
2a.  Pokud Unie přistoupí na to, že bude vystupovat jako žalovaná strana na základě rozhodnutí Komise podle odstavce 2 nebo podle základního pravidla stanoveného v odstavci 1, bude tímto rozhodnutím status žalované strany závazný pro žalobce i rozhodčí soud.
Pozměňovací návrh 25
Návrh nařízení
Čl. 8 – odst. 4
4.  Komise informuje o sporu, v němž se použije tento článek, a o způsobu jeho použití ostatní členské státy a Evropský parlament.
4.  Komise informuje o sporu, v němž se použije tento článek, a o způsobu jeho použití Evropský parlament a Radu.
Pozměňovací návrh 26
Návrh nařízení
Čl. 9 – odst. 1 – písm. b
b) informuje Komisi o všech důležitých procesních úkonech a provádí pravidelné konzultace a zároveň vždy, když o to požádá Komise; a
b) informuje Komisi neprodleně o všech důležitých procesních úkonech a provádí pravidelné konzultace a zároveň vždy, když o to požádá Komise; a
Pozměňovací návrh 27
Návrh nařízení
Čl. 9 – odst. 2
2.  Komise může dotčený členský stát kdykoli požádat, aby zaujal určité stanovisko, pokud jde o jakoukoli právní otázku vyvolanou sporem či jakýkoli jiný prvek, který je pro Unii významný.
2.  Vyžaduje-li to převažující zájem Unie, Komise může kdykoli po konzultacích s dotčeným členským státem tento stát požádat, aby zaujal určité stanovisko, pokud jde o jakoukoli právní otázku vyvolanou sporem či jakoukoli jinou právní otázku, jejíž řešení může ovlivnit budoucí výklad dotyčné dohody či jiných dohod.
Pozměňovací návrh 28
Návrh nařízení
Čl. 9 – odst. 2 a (nový)
2a.  Je-li členský stát toho názoru, že požadavek Komise neoprávněně oslabuje účinnost jeho obhajoby, zahájí konzultace s cílem najít přijatelné řešení. Pokud se nepodaří přijatelné řešení nalézt, Komise může přijmout rozhodnutí, jímž dotčenému členskému státu uloží, aby zaujal určité právní stanovisko.
Pozměňovací návrh 29
Návrh nařízení
Čl. 9 – odst. 3
3.  Pokud dohoda nebo pravidla, která dohoda stanoví, umožňují zrušení, podání opravného prostředku nebo přezkum právní otázky obsažené v rozhodčím nálezu, může Komise v případě, že se domnívá, že to odůvodňuje jednotnost nebo správnost výkladu dohody, vyžadovat, aby členský stát požádal o toto zrušení, opravný prostředek nebo přezkum. V těchto případech jsou zástupci Komise součástí delegace a mohou vyjadřovat stanoviska Unie k dotyčné právní otázce.
3.  Pokud dohoda nebo pravidla, která dohoda stanoví, umožňují zrušení, podání opravného prostředku nebo přezkum právní otázky obsažené v rozhodčím nálezu, může Komise v případě, že se domnívá, že to odůvodňuje jednotnost nebo správnost výkladu dohody, po konzultacích s dotčeným členským státem vyžadovat, aby tento členský stát požádal o toto zrušení, opravný prostředek nebo přezkum. V těchto případech jsou zástupci Komise součástí delegace a mohou vyjadřovat stanoviska Unie k dotyčné právní otázce.
Pozměňovací návrh 30
Návrh nařízení
Čl. 9 – odst. 3 a (nový)
3a.  Pokud dotčený členský stát odmítne požádat o zrušení, opravný prostředek nebo přezkum, informuje o tom do 30 dnů Komisi. Komise v tomto případě může přijmout rozhodnutí, jímž dotčenému členskému státu uloží, aby o zrušení, opravný prostředek nebo přezkum požádal.
Pozměňovací návrh 31
Návrh nařízení
Čl. 10 – písm. c
c)  Komise poskytne členskému státu veškeré dokumenty týkající se řízení s cílem zajistit co nejúčinnější obhajobu; a
c)  Komise poskytne členskému státu veškeré dokumenty týkající se řízení, průběžně tento členský stát informuje o všech důležitých procesních úkonech a provádí s ním konzultace vždy, když o to dotčený členský stát požádá, s cílem zajistit co nejúčinnější obhajobu; a
Pozměňovací návrh 32
Návrh nařízení
Čl. 10 – odst. 1 a (nový)
Komise pravidelně informuje Evropský parlament a Radu o vývoji rozhodčího řízení uvedeného v prvním odstavci.

Pozměňovací návrh 33
Návrh nařízení
Čl. 13 – odst. 1
1.  Je-li ve sporu týkajícím se zacházení, které poskytl zcela nebo částečně určitý členský stát, žalovaným Unie a pokud se Komise domnívá, že by dohoda o vyrovnání byla v zájmu Unie, nejprve konzultuje dotčený členský stát. Tyto konzultace s Komisí může rovněž zahájit členský stát.
1.  Je-li ve sporu týkajícím se zacházení, které poskytl zcela nebo částečně určitý členský stát, žalovaným Unie a pokud se Komise domnívá, že by dohoda o vyrovnání byla v zájmu Unie, nejprve konzultuje dotčený členský stát. Tyto konzultace s Komisí může rovněž zahájit členský stát. Členský stát a Komise zajistí oboustranné pochopení právního stavu a možných důsledků a s ohledem na urovnání dotyčné věci zamezí jakýmkoli neshodám.
Pozměňovací návrh 34
Návrh nařízení
Čl. 13 – odst. 3
3.  Pokud členský stát s dohodou o vyrovnání nesouhlasí, může Komise spor prostřednictvím dohody o vyrovnání urovnat, vyžaduje-li to převažující zájem Unie.
3.  Pokud členský stát s dohodou o vyrovnání nesouhlasí, může Komise spor prostřednictvím dohody o vyrovnání urovnat, vyžaduje-li to převažující zájem Unie. Komise poskytne Evropskému parlamentu a Radě všechny relevantní informace o rozhodnutí Komise spor urovnat, zejména jeho odůvodnění.
Pozměňovací návrh 35
Návrh nařízení
Čl. 14 – odst. 3 a (nový)
3a.  Je-li určitý členský stát žalovaným ve sporu týkajícím se výlučně zacházení, které poskytly orgány tohoto státu, a rozhodne se tento spor urovnat, vyrozumí o návrhu způsobu jeho urovnání Komisi, kterou rovněž informuje o projednávání a provádění tohoto řešení.
Pozměňovací návrh 36
Návrh nařízení
Čl. 17 – odst. 1
1.  Vystupuje-li podle článku 8 jako žalovaný Unie a pokud se Komise domnívá, že by přiznaná částka nebo částka vyrovnání měla být na základě kritérií stanovených v čl. 3 odst. 1 uhrazena v plné výši nebo částečně dotčeným členským státem, použije se postup uvedený v odstavcích 2 až 5.
1.  Vystupuje-li podle článku 8 jako žalovaný Unie a pokud se Komise domnívá, že by přiznaná částka nebo částka vyrovnání měla být na základě kritérií stanovených v čl. 3 odst. 1 uhrazena v plné výši nebo částečně dotčeným členským státem, použije se postup uvedený v odstavcích 2 až 5 tohoto článku. Tento postup se použije i v případě, že Unie, která vystupuje jako žalovaný podle článku 8, je úspěšná v rozhodčím řízení, ale je povinna nést veškeré náklady vyplývající z daného rozhodčího řízení.
Pozměňovací návrh 37
Návrh nařízení
Čl. 17 – odst. 3
3.  Do tří měsíců od obdržení žádosti o vyplacení částky přiznané v konečném rozhodčím nálezu nebo částky vyrovnání přijme Komise rozhodnutí určené dotčenému členskému státu, v němž je stanovena částka, kterou má tento členský stát uhradit.
3.  Do tří měsíců od obdržení žádosti o vyplacení částky přiznané v konečném rozhodčím nálezu nebo částky vyrovnání přijme Komise rozhodnutí určené dotčenému členskému státu, v němž je stanovena částka, kterou má tento členský stát uhradit. Komise o tomto rozhodnutí a jeho finančním zdůvodnění informuje Evropský parlament a Radu.
Pozměňovací návrh 38
Návrh nařízení
Čl. 17 – odst. 4
4.  Pokud dotčený členský stát nevznese do jednoho měsíce vůči rozhodnutí Komise námitku, poskytne dotčený členský stát rozpočtu Unie náhradu za vyplacení přiznané částky nebo částky vyrovnání, a to nejpozději do tří měsíců ode dne vydání rozhodnutí Komise. Dotčený členský stát odpovídá za případné splatné úroky podle sazby vztahující se na ostatní peněžní částky dlužné rozpočtu Unie.
4.  Pokud dotčený členský stát nevznese do jednoho měsíce vůči rozhodnutí Komise námitku, poskytne dotčený členský stát rozpočtu Unie jako náhradu za vyplacení přiznané částky nebo částky vyrovnání částku ve stejné výši, a to nejpozději do tří měsíců ode dne vydání rozhodnutí Komise. Dotčený členský stát odpovídá za případné splatné úroky podle sazby vztahující se na ostatní peněžní částky dlužné rozpočtu Unie.
Pozměňovací návrh 39
Návrh nařízení
Čl. 18 – odst. 1
1.  Komise může přijmout rozhodnutí,němž se požaduje, aby dotčený členský stát poskytl do rozpočtu Unie finanční příspěvky pokrývající náklady vyplývající z rozhodčího řízení, pokud se domnívá, že podle kritérií stanovených v článku 3 bude za vyplacení přiznané částky odpovídat členský stát.
1.   Vystupuje-li Unie jako žalovaný podle článku 8 a nebylo-li uzavřeno ujednání podle článku 11, Komise může přijmout rozhodnutí, v němž se požaduje, aby dotčený členský stát poskytl do rozpočtu Unie zálohu na finanční příspěvky pokrývající předvídatelné nebo vynaložené náklady vyplývající z rozhodčího řízení. Takové rozhodnutí o finančních příspěvcích musí být přiměřené s ohledem na kritéria stanovená v článku 3.
Pozměňovací návrh 40
Návrh nařízení
Článek 19
Náhrady nebo platby členského státu do rozpočtu Unie za vyplacení přiznaných částek nebo částek vyrovnání nebo jakýchkoli nákladů jsou považovány za vnitřní účelově vázané příjmy ve smyslu [článku 18 nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství]. Mohou být použity na úhradu výdajů vyplývajících z dohod uzavřených podle článku 218 Smlouvy, které umožňují urovnávání sporů mezi investorem a státem, nebo na doplnění prostředků, které byly původně určeny na výplatu přiznaných částek nebo částek vyrovnání či jakýchkoli nákladů.

Náhrady nebo platby členského státu do rozpočtu Unie za vyplacení přiznaných částek nebo částek vyrovnání nebo jakýchkoli nákladů, včetně náhrad nebo plateb podle čl. 18 odst. 1 tohoto nařízení, jsou považovány za vnitřní účelově vázané příjmy ve smyslu čl. 21 odst. 4 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012. Mohou být použity na úhradu výdajů vyplývajících z dohod uzavřených podle článku 218 Smlouvy, které umožňují urovnávání sporů mezi investorem a státem, nebo na doplnění prostředků, které byly původně určeny na výplatu přiznaných částek nebo částek vyrovnání či jakýchkoli nákladů.

Pozměňovací návrh 41
Návrh nařízení
Čl. 20 – odst. 1
1.  Komisi je nápomocen [Výbor pro dohody o investicích zřízený nařízením [2010/197 COD]]. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.
1.  Komisi je nápomocen Výbor pro dohody o investicích zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1219/2012 ze dne 12. prosince 2012, kterým se stanoví přechodná úprava pro dvoustranné dohody o investicích mezi členskými státy a třetími zeměmi1. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.
–––––––––––––––––
1Úř. věst. L 351, 20.12.2012, s. 40.
Pozměňovací návrh 42
Návrh nařízení
Čl. 21 – odst. 1
1.  Komise předkládá Evropskému parlamentu a Radě v pravidelných intervalech zprávy o uplatňování tohoto nařízení. První zpráva musí být předložena nejpozději do tří let od data vstupu tohoto nařízení v platnost. Další zprávy jsou poté podávány každé tři roky.
1.  Komise předkládá Evropskému parlamentu a Radě v pravidelných intervalech podrobné zprávy o uplatňování tohoto nařízení. Tato zpráva obsahuje všechny příslušné informace včetně seznamu žalob podaných na Unii nebo členské státy, souvisejících řízení, rozsudků a finančního dopadu na příslušné rozpočty. První zpráva musí být předložena nejpozději do pěti let od data vstupu tohoto nařízení v platnost. Nerozhodne-li rozpočtový orgán, tvořený Evropským parlamentem a Radou, jinak, jsou další zprávy poté podávány každé tři roky.
Pozměňovací návrh 43
Návrh nařízení
Čl. 21 – odst. 1 a (nový)
1a.  Komise každoročně předkládá Evropskému parlamentu a Radě seznam žádostí o konzultace ze strany žalobců, žalob a rozhodčích nálezů.

(1) Věc byla vrácena příslušnému výboru k opětovnému projednání podle čl. 57 odst. 2 druhého pododstavce (A7-0124/2013).

Právní upozornění - Ochrana soukromí