Seznam 
Přijaté texty
Úterý, 12. března 2013 - Štrasburk
Transevropská energetická infrastruktura: hlavní směry ***I
 Zvláštní zpráva evropského veřejného ochránce práv (letiště Vídeň)
 Účetní pravidla a akční plány týkající se emisí skleníkových plynů a jejich pohlcení v důsledku činností souvisejících s využíváním půdy, změnami využívání půdy a lesnictvím ***I
 Mechanismus monitorování a vykazování emisí skleníkových plynů a podávání dalších informací na úrovni členských států a Unie vztahujících se ke změně klimatu ***I
 Online řešení spotřebitelských sporů ***I
 Alternativní řešení spotřebitelských sporů ***I
 Přidružení zámořských zemí a území k Evropské unii *
 Radioktivní látky ve vodě určené k lidské spotřebě ***I
 Hospodářský a rozpočtový dohled nad členskými státy, ve kterých dochází k závažným obtížím, pokud jde o jejich finanční stabilitu v eurozóně ***I
 Sledování a posuzování návrhů rozpočtových plánů a zajišťování nápravy nadměrného schodku členských států v eurozóně ***I
 Evropské fondy rizikového kapitálu ***I
 Evropské fondy sociálního podnikání ***I
 Dopad hospodářské krize na rovnost pohlaví a na práva žen
 Odstraňování genderových stereotypů v EU
 Situace žen v severní Africe
 Přidružení zámořských zemí a území k Evropské unii
 Větší využití potenciálu opatření EU v oblasti životního prostředí

Transevropská energetická infrastruktura: hlavní směry ***I
PDF 284kWORD 24k
Usnesení
Text
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 12. března 2013 k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o hlavních směrech transevropské energetické infrastruktury a o zrušení rozhodnutí č. 1364/2006/ES (COM(2011)0658 – C7-0371/2011 – 2011/0300(COD))
P7_TA(2013)0061A7-0036/2013

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2011)0658),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a článek 172 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C7-0371/2011),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 22. února 2012(1)

–  s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 19. července 2012(2),

–  s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 5. prosince 2012 zavázal schválit postoj Evropského parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 55 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a stanoviska Hospodářského a měnového výboru, Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin, Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů, Výboru pro dopravu a cestovní ruch a Výboru pro regionální rozvoj (A7-0036/2013),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

3.  pověřuje svého předsedu, aby postoj Parlamentu předal Radě a Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 12. března 2013 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. .../2013, kterým se stanoví hlavní směry pro transevropské energetické sítě a kterým se zrušuje rozhodnutí č. 1364/2006/ES a mění nařízení (ES) č. 713/2009, (ES) č. 714/2009 a (ES) č. 715/2009

P7_TC1-COD(2011)0300


(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) č. 347/2013.)

(1) Úř. věst. C 143, 22.5.2012, s. 125.
(2) Úř. věst. C 277, 13.9.2012, s. 137.


Zvláštní zpráva evropského veřejného ochránce práv (letiště Vídeň)
PDF 377kWORD 30k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 12. března 2013 o zvláštní zprávě evropského veřejného ochránce práv týkající se jeho šetření stížnosti 2591/2010/GG proti Evropské komisi (letiště Vídeň) (2012/2264(INI))
P7_TA(2013)0062A7-0022/2013

Evropský parlament,

  s ohledem na zvláštní zprávu evropského veřejného ochránce práv Evropskému parlamentu,

  s ohledem na článek 228 Smlouvy o fungování EU,

  s ohledem na rozhodnutí Evropského parlamentu 94/262/ESUO, ES, Euratom ze dne 9. března 1994 o pravidlech a obecných podmínkách pro výkon funkce veřejného ochránce práv(1), zejména na čl. 3 odst. 7,

  s ohledem na čl. 205 odst. 2 první větu jednacího řádu,

  s ohledem na zprávu Petičního výboru (A7-0022/2013),

A.  vzhledem k tomu, že podle článku 228 Smlouvy o fungování Evropské unie je evropský veřejný ochránce práv oprávněn přijímat stížnosti od kteréhokoli občana Unie, které se týkají případů nesprávného úředního postupu orgánů nebo institucí Unie;

B.  vzhledem k tomu, že stížnosti předkládané občany EU představují významný zdroj informací o případných případech porušení práva EU;

C.  vzhledem k tomu, že v článku 41 Listiny základních práv Evropské unie je stanoveno, že „každý má právo na to, aby jeho záležitosti byly orgány, institucemi a jinými subjekty Unie řešeny nestranně, spravedlivě a v přiměřené lhůtě“;

D.  vzhledem k tomu, že nesprávný úřední postup není vymezen ani ve Smlouvách, ani ve statutu veřejného ochránce práv, a proto byl tento úkol svěřen evropskému veřejnému ochránci práv, přičemž podléhá pravomoci Soudního dvora vykládat právní předpisy; vzhledem k tomu, že veřejný ochránce práv ve své první výroční zprávě uvedl seznam způsobů jednání znamenajících nesprávný úřední postup, přičemž tento seznam není vyčerpávající;

E.  vzhledem k tomu, že poté Parlament evropského veřejného ochránce práv vyzval, aby vypracoval přesnou a jednoznačnou definici nesprávného úředního postupu, a evropský veřejný ochránce práv ji uvedl ve své výroční zprávě za rok 1997 v tomto znění: „Nesprávný úřední postup nastane, pokud veřejný orgán nejedná v souladu s pravidlem nebo zásadou, která je pro něj závazná“;

F.  vzhledem k tomu, že tuto definici doplnil o prohlášení, z něhož vyplývá, že v rámci šetření, zda orgán nebo instituce Společenství jednaly v souladu pravidly nebo zásadami, které jsou pro ně závazné, musí být jeho prvořadým úkolem určit, zda orgán či instituce postupovaly v souladu s právními předpisy;

G.  vzhledem k tomu, že veřejný ochránce práv také sleduje uplatňování kodexů řádné správní praxe, k nimž se orgány zavázaly a jež jsou vyjádřením obecných zásad správního práva, včetně prvků zásady služby občanům, a rovněž Listiny základních práv, jež se v plném rozsahu vztahuje na všechny oblasti správy samotné EU;

H.  vzhledem k tomu, že veřejný ochránce práv, který předložil za šestnáct a půl roku 18 zvláštních zpráv, si dosud počínal velmi kooperativně a zodpovědně, neboť tyto zprávy Evropskému parlamentu využíval až jako krajní politický nástroj, a prokazoval tak svou obecnou vůli ke konsenzuálním řešením;

I.  vzhledem k tomu, že tato zvláštní zpráva se týká způsobu, jakým Komise postupovala v případě stížnosti, kterou jí v roce 2006 předložilo 27 občanských iniciativ, jež bojují proti tomu, co považují za negativní důsledky rozšíření letiště Vídeň;

J.  vzhledem k tomu, že článek 2 směrnice o posuzování vlivů na životní prostředí(2) stanoví, že „členské státy přijmou všechna opatření nezbytná k zajištění, aby ještě před vydáním povolení byly záměry, které mohou mít významný vliv na životní prostředí, [...] posouzeny z hlediska jejich vlivů“;

K.  vzhledem k tomu, že Komise dospěla k závěru, že práce na rozšíření letiště byly provedeny bez povinného posouzení vlivů na životní prostředí (EIA), a že dne 21. března 2007 zaslala Rakousku výzvu dopisem, v němž jej upozornila, že nebylo provedeno posouzení vlivů na životní prostředí; vzhledem k tomu, že Rakousko ve své odpovědi ze dne 7. května 2007 nebylo schopno vyvrátit skutečnost, že daná opatření v oblasti infrastruktury způsobila a stále způsobují významné zvýšení letového provozu a kvůli letecké dopravě nad Vídní obtěžují okolí, tj. že tato opatření mají značné dopady na životní prostředí;

L.  vzhledem k tomu, před podáním žaloby k Soudnímu dvoru Evropské unie proti Rakousku dala Komise přednost hledání dohody s rakouskými orgány, jež by vedla k co nejlepší nápravě tohoto opomenutí, neboť práce již byly buď dokončeny, nebo téměř dokončeny; vzhledem k tomu, že Komise se s rakouskými orgány dohodla, že posouzení vlivů na životní prostředí provedou dodatečně s cílem určit mimo jiné i to, jaká zmírňující opatření ke snížení vlivu hluku na obyvatelstvo žijící v okolí letiště bude zapotřebí přijmout;

M.  vzhledem k tomu, že veřejný ochránce práv souhlasil s postupem Komise; vzhledem k tomu, že stěžovatel nesouhlasil se způsobem, jímž bylo dodatečné posouzení vlivů na životní prostředí provedeno, přičemž kritizoval zejména skutečnost, že neměl možnost využít soudní nápravy, kterou stanoví směrnice o posuzování vlivů na životní prostředí, a že orgánem pověřeným posouzením vlivů na životní prostředí je orgán, který dříve vydal povolení pro dotčené práce, tedy rakouské ministerstvo dopravy, které se tak dostává do střetu zájmů;

N.  vzhledem k tomu, veřejný ochránce práv na základě svého šetření konstatoval, že není schopen určit, zda Komise zajistila řádné provedení dodatečného posouzení vlivů na životní prostředí; vzhledem k tomu, že však tento případ uzavřel s tím, že z jeho strany není zapotřebí žádných dalších opatření, neboť postup nebyl ukončen a Komise uvedla, že řízení o nesplnění povinnosti ukončí teprve tehdy, až dospěje k názoru, že rakouské orgány učinily nezbytné kroky;

O.  vzhledem k tomu, že stěžovatelé se na veřejného ochránce práv znovu obrátili v listopadu 2010 a bylo zahájeno druhé šetření, v jehož průběhu veřejný ochránce práv nahlédl do spisu Komise; vzhledem k tomu, že veřejný ochránce práv konstatoval, že ze spisu není zřejmé, že námitky vznesené stěžovateli v období, kdy bylo prováděno dodatečné posouzení vlivů na životní prostředí, byly projednány s rakouskými orgány, ani že rozhodnutí, které veřejný ochránce práv učinil v případě první stížnosti, vedlo k nějaké další komunikaci s výjimkou zpráv o posouzení vlivů na životní prostředí předložených rakouskou stranou;

P.  vzhledem k tomu, že veřejný ochránce práv dospěl na základě současné situace k závěru, že Komise nevzala v úvahu jeho zjištění učiněná v průběhu prvního šetření, zejména že její reakce na jeho dotazy týkající se možnosti soudní nápravy proti dodatečnému posouzení vlivů na životní prostředí nebyly jednotné a že v otázce posouzení vlivů na životní prostředí Komise netrvala na jmenování jiného subjektu, než je ministerstvo dopravy, které dotčené práce schválilo;

Q.  vzhledem k tomu, že veřejný ochránce práv vypracoval návrh doporučení určeného Komisi, v němž ji naléhavě vyzývá, aby „znovu zvážila svůj přístup k vyřizování stížnosti předkladatelů na porušení práva týkající se letiště Vídeň a zabývala se nedostatky, na něž veřejný ochránce práv upozornil“, což podle něj znamená, že „Komise by ve svých dalších opatřeních v rámci řízení pro nesplnění povinnosti měla přihlédnout k závazku vnitrostátních orgánů zajistit, aby i) stěžovatelé měli možnost dosáhnout přezkoumání a ii) byla přijata opatření, jimiž se vyřeší zjevný střet zájmů při uplatňování směrnice 85/337/EHS“;

R.  vzhledem k tomu, že Komise ve své odpovědi veřejnému ochránci práv k prvnímu bodu uvedla, že s rakouskými orgány ohledně soudní nápravy jednala a přijala jejich stanovisko, že by v souvislosti s vnitrostátními předpisy o soudním řízení vedla k problémům, a upozornila, že rakouské orgány se zavázaly, že zajistí, aby kumulativní účinky dřívějších a pouze dodatečně posouzených prací byly v plném rozsahu zohledněny v rámci posouzení vlivů nové třetí přistávací dráhy na životní prostředí, u něhož bude existovat možnost úplného soudního přezkumu;

S.  vzhledem k tomu, že Komise v souvislosti s druhou stížností na nesprávný úřední postup konstatovala, že směrnice o posuzování vlivů na životní prostředí neobsahuje žádná ustanovení, jež by se týkala rozdělení pravomocí v rámci postupu posuzování vlivů na životní prostředí, jež má být v členských státech provedeno; vzhledem k tomu, že v souladu se zásadou subsidiarity rozhodují o tom, který orgán by měl být pověřen provedením postupů podle směrnice o posuzování vlivů na životní prostředí, výhradně členské státy, neboť jsou odpovědné za organizaci své veřejné správy, a vzhledem k tomu, že podle obecné zásady správního práva ve všech členských státech je orgán, jenž přijal protiprávní rozhodnutí, k němuž byl vydán správní opravný prostředek nebo soudní rozhodnutí, povinen danou situaci napravit;

T.  vzhledem k tomu, že návrh doporučení proto nevedl k úspěšnému vyřešení dané situace a že se veřejný ochránce práv domníval, že tento případ je příkladem situace, kdy Komise v souvislosti s jednoznačným porušením práva EU nepřijala náležité nápravné opatření, nezajistila, aby dodatečné posouzení vlivů na životní prostředí bylo provedeno nezávisle, a neřídila se náležitě doporučením veřejného ochránce práv týkajícím se možnosti využít soudní nápravy proti danému posouzení vlivů;

U.  vzhledem k tomu, že veřejný ochránce práv proto dospěl k názoru, že je vhodné tuto záležitost předložit Parlamentu;

V.  vzhledem k tomu, že Komise dne 26. října 2012 schválila návrh na přezkum směrnice o posuzování vlivů na životní prostředí; vzhledem k tomu, že Výbor pro právní záležitosti vypracoval návrh legislativní zprávy z vlastního podnětu, v němž žádá, aby bylo předloženo obecné nařízení o správních postupech pro správu EU;

Doporučení veřejného ochránce práv

1.  vítá zvláštní zprávu veřejného ochránce práv, v níž upozorňuje na důležitá témata související s problémy spojenými s uplatňováním směrnice o posuzování vlivů na životní prostředí a způsobem, jímž je vedeno řízení o nesplnění povinnosti;

2.  připomíná, že nesprávný úřední postup nastane, pokud veřejný orgán nejedná v souladu s pravidlem nebo zásadou, která je pro něj závazná;

3.  konstatuje, že údajný nesprávný úřední postup souvisí s tím, jak Komise postupovala při řízení pro nesplnění povinnosti proti Rakousku, zejména s tím, že nezajistila, aby jak orgán, jenž vydal povolení k výkonu prací bez požadovaného posouzení vlivů, nebyl odpovědný za provedení dodatečného posouzení vlivů na životní prostředí, tak stěžovatel měl přístup k možnosti využít soudní nápravy proti danému posouzení vlivů;

4.  zdůrazňuje, že tato zvláštní zpráva se nezabývá otázkou, zda rakouské orgány postupovaly v rozporu s předpisy, ale otázkou, zda Komise v rámci šetření obdržené stížnosti a souvisejícího postupu a splnila své povinnosti ve svých reakcích na dotazy a doporučení veřejného ochránce práv z prvního šetření tohoto případu;

5.  sdílí obavy veřejného ochránce práv z případných negativních dopadů střetu zájmů při provádění posouzení vlivů na životní prostředí a souhlasí s tím, že je třeba nalézt způsob, jak tuto situaci řešit, přičemž chápe, že se Komise obává překročení svých pravomocí, pokud by od rakouských orgánů požadovala, aby jmenovaly jiný subjekt, jenž by byl odpovědný za provedení dodatečného posouzení vlivů;

6.  doporučuje příslušným orgánům členských států, aby věnovaly pozornost střetům zájmů, k nimž v rámci současné právní úpravy může docházet, a aby se připravily na případné změny právních předpisů EU v této oblasti; zdůrazňuje úlohu veřejných ochránců práv v členských státech jako důležitých prostředníků, kteří pomáhají občanům podnikat kroky proti možnému střetu zájmů a obecně v případech nesprávných úředních postupů v orgánech veřejné správy v členských státech;

7.  v souvislosti s druhým tvrzením veřejného ochránce práv se domnívá, že skutečné, aktivní a komplexní zapojení místních obyvatel do uplatňování směrnice o posuzování vlivů na životní prostředí je naprosto zásadní, a proto je přesvědčen, že před zahájením projektů s potenciálně značným dopadem na místní životní prostředky a zdraví lidí by měly být častěji prováděny otevřené a transparentní postupy zprostředkování; v této souvislosti uznává veřejné zprostředkovatelské úsilí uskutečněné před posuzováním vlivů na životní prostředí v případě stavby třetí vzletové a přistávací dráhy na letišti ve Vídni, při němž byl rovněž úhrnně posouzen dopad, například nadměrná hlučnost, rozšiřovacích prací spouštějících toto řízení o nesplněné povinnosti a v souvislosti s nímž lze využít postup úplného přezkumu;

8.  souhlasí s veřejným ochráncem práv, že k řádné správě patří i uchovávání a aktualizace přehledných záznamů, neboť například veřejnému ochránci práv umožňují ověřit si, zda jeho doporučení byla náležitě zohledněna;

9.  domnívá se, že je také radno – a je to prvek patřící ke správné administrativní praxi – udržovat náležitou, jasnou a konzistentní korespondenci se stěžovateli v průběhu řízení o nesplnění povinnosti a s veřejným ochráncem práv v průběhu jeho šetření;

10.  vítá prohlášení Komise, že má v úmyslu zlepšit svou činnost v obou těchto směrech, tj. pokud jde o písemné záznamy a pečlivou korespondenci, s cílem předcházet problémům v komunikaci, k nimž v tomto případě docházelo;

11.  zdůrazňuje, že ani Komise, ani rakouské orgány neporušily žádné platné právní předpisy EU tím, že provedly až následné posouzení vlivů na životní prostředí, které bylo založeno na specifickém postupu sjednaném jen pro tento konkrétní případ; poukazuje nicméně na to, že jelikož právní předpisy EU neposkytují pro tento postup žádný právní základ, je nutné považovat jej za výjimku a důsledek předchozího nedodržení směrnice, které nelze napravit;

12.  domnívá se, že Komise mohla v průběhu jednání s rakouskými orgány vyvíjet větší úsilí v otázce možnosti soudního přezkumu, neboť příslušná ustanovení (článek 10a) byla provedena do rakouského práva v roce 2005, i v otázce střetu zájmů, k němuž došlo u příslušného rakouského ministerstva, neboť podle zastřešující zásady judikatury EU je nutné řídit se nejen literou zákona, ale mělo by se přihlédnout i účelu a duchu předpisu;

Případ letiště Vídeň, přezkum směrnice o posuzování vlivů na životní prostředí a nařízení o řádné správě

13.  domnívá se, že okolnosti, jež vedly k tomu, že Komise zahájila řízení o nesplnění povinnosti, a následně k podání stížnosti evropskému veřejnému ochránci práv, vyvolávají závažné otázky spojené s uplatňováním směrnice 85/337/EHS v členském státě, v tomto případě v Rakousku, v inkriminované době; vítá skutečnost, že novela rakouského federálního zákona z roku 2009, kterou se provádí směrnice o posuzování vlivů na životní prostředí, patřičně zohlednila mj. zjištění, která byla výsledkem daného řízení o nesplnění povinnosti, a v tomto směru tak uvedla rakouské právní předpisy do souladu s právem EU;

14.  připomíná, že v průběhu let došlo k několika případům, kdy členské státy údajně umožnily schválení záměrů a jejich realizaci bez požadovaného posouzení vlivů na životní prostředí, přičemž na tyto případy byl Petiční výbor upozorněn;

15.  domnívá se, že v případech, kdy projekty s velkou pravděpodobností porušují základní požadavky stanovené ve směrnici o posuzování vlivů na životní prostředí, by měla mít dotčená veřejnost k dispozici účinné právní nástroje, jimiž by mohla usilovat o to, aby příslušný orgán odpovědný za posuzování vlivů na životní prostředí okamžitě zaujal jasný postoj ve věci souladu daných projektů s pravidly EU, aby se zabránilo nenapravitelnému poškození životního prostředí v důsledku realizace záměrů;

16.  konstatuje, že koncepce dodatečného posouzení vlivů na životní prostředí není ve stávajícím znění směrnice o posuzování vlivů na životní prostředí uvedena a že Komise tento nástroj sjednala s cílem řešit faktickou situaci, kdy již byla udělena povolení a provedeny práce;

17.  zdůrazňuje, že případ letiště Vídeň upozornil na nedostatky stávajícího znění směrnice o posuzování vlivů na životní prostředí, např. na to, jak postupovat u záměrů, které jsou prakticky neodvratné, neboť již byly provedeny a již případně došlo k poškození životního prostředí, a na problém střetu zájmů u příslušných orgánů, k němuž v projednávaném případě údajně došlo;

18.  připomíná výroční zprávu Petičního výboru z roku 2011, jenž v ní zdůraznil, že v souvislosti s posuzováním vlivů na životní prostředí je nutné zajistit objektivnost a nestrannost; připomíná, že Komise byla vyzvána, aby zajistila „posílení směrnice o posuzování vlivů na životní prostředí a stanovila za tím účelem jednoznačné parametry pro nezávislost odborných posudků, společné mezní hodnoty EU, maximální dobu trvání řízení včetně efektivní konzultace s veřejností, požadavek, aby rozhodnutí byla zdůvodněna, povinné posouzení reálných alternativ a mechanismus kontroly kvality“;

19.  vítá návrh Komise na přezkum směrnice o posuzování vlivů na životní prostředí, jehož cílem je tuto směrnici posílit; zavazuje se, že v rámci příslušného postupu bude s Komisí a Radou plně spolupracovat, aby se zajistilo, že tato důležitá směrnice bude ke svému účelu využívána účinněji a objektivně(3);

20.  konstatuje, že stávající směrnice neuvádí žádné požadavky týkající se objektivnosti a nestrannosti orgánů odpovědných za schvalování záměrů ani nestanoví žádné podobné požadavky pro subjekty, které provádějí posouzení vlivů na životní prostředí; konstatuje, že směrnice neobsahuje žádná ustanovení ani pro to, jak postupovat, pokud byl projekt již realizován nebo je těsně před dokončením, ani pro to, jak by dotčená veřejnost mohla jasným a nebyrokratickým postupem získat okamžité jasné vyjádření příslušného orgánu odpovědného za posuzování vlivů na životní prostředí ve věci souladu těch projektů, které s velkou pravděpodobností porušují základní ustanovení směrnice o posuzování vlivů na životní prostředí, s pravidly EU; domnívá se proto, že přezkum směrnice o posuzování vlivů na životní prostředí je vhodnou příležitostí k zavedení těchto požadavků a ustanovení;

21.  domnívá se, že tento případ poukazuje také na to, že kromě opatření k posílení ustanovení směrnice o posuzování vlivů na životní prostředí je zapotřebí zavést i jasnější postupy v rámci řízení o nesplnění povinnosti, pokud možno prostřednictvím obecného nařízení o správních postupech pro správu EU, a tím posílit postavení stěžovatele; domnívá se, že takovýto regulační akt by byl vhodným prostředkem k vyjasnění povinností orgánů při komunikaci se stěžovateli v určitém případě stížnosti na porušování práva nebo se subjekty zastupujícími evropské občany, jako je Petiční výbor a veřejný ochránce práv, například zavedením povinnosti reagovat co nejdříve na doporučení veřejného ochránce, aby nedošlo k nesprávnému výkladu jako v tomto případě;

o
o   o

22.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, evropskému veřejnému ochránci práv, Evropské síti veřejných ochránců práv a parlamentům členských států.

(1) Úř. věst. L 113, 4.5.1994, s. 15.
(2) Směrnice Rady ze dne 27. června 1985 o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí (85/337/EHS), ve znění pozdějších předpisů.
(3) COM(2012)0628.


Účetní pravidla a akční plány týkající se emisí skleníkových plynů a jejich pohlcení v důsledku činností souvisejících s využíváním půdy, změnami využívání půdy a lesnictvím ***I
PDF 284kWORD 37k
Usnesení
Text
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 12. března 2013 o návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o účetních pravidlech a akčních plánech týkajících se emisí skleníkových plynů a jejich pohlcení v důsledku činností souvisejících s využíváním půdy, změnami využívání půdy a lesnictvím (COM(2012)0093 – C7-0074/2012 – 2012/0042(COD))
P7_TA(2013)0063A7-0317/2012

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

  s ohledem na návrh Komise předložený Parlamentu a Radě (COM(2012)0093),

  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a čl. 192 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C7-0074/2012),

  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 19. září 2012(1),

  po konzultaci s Výborem regionů,

  s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 21. prosince 2012 zavázal schválit postoj Evropského parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

  s ohledem na článek 55 jednacího řádu,

  s ohledem na zprávu Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin a stanovisko Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova (A7-0317/2012),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a parlamentům členských států.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 12. března 2013 k přijetí rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. .../2013/EU o pravidlech započítávání týkajících se emisí skleníkových plynů a jejich pohlcení v důsledku činností souvisejících s využíváním půdy, změnami ve využívání půdy a lesnictvím a o informacích o opatřeních týkajících se těchto činností

P7_TC1-COD(2012)0042


(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, rozhodnutí č. 529/2013/EU.)

(1) Úř. věst. C 351, 15.11.2012, s. 85.


Mechanismus monitorování a vykazování emisí skleníkových plynů a podávání dalších informací na úrovni členských států a Unie vztahujících se ke změně klimatu ***I
PDF 284kWORD 35k
Usnesení
Text
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 12. března 2013 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o mechanismu monitorování a vykazování emisí skleníkových plynů a podávání dalších informací na úrovni členských států a Unie vztahujících se ke změně klimatu (COM(2011)0789 – C7-0433/2011 – 2011/0372(COD))
P7_TA(2013)0064A7-0191/2012

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

  s ohledem na návrh Komise předložený Parlamentu a Radě (COM(2011)0789),

  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a čl. 192 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C7-0433/2011),

  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 28. března 2012(1),

  s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 19. července 2012(2),

  s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 21. prosince 2012 zavázal schválit postoj Evropského parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

  s ohledem na článek 55 jednacího řádu,

  s ohledem na zprávu Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin a na stanoviska Výboru pro rozvoj a Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (A7-0191/2012),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  vyzývá Komisi, aby věc opětovně postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

3.  pověřuje svého předsedu, aby postoj Parlamentu předal Radě, Komisi a vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 12. března 2013 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. …/2013 o mechanismu monitorování a vykazování emisí skleníkových plynů a podávání dalších informací na úrovni členských států a Unie vztahujících se ke změně klimatu a o zrušení rozhodnutí č. 280/2004/ES

P7_TC1-COD(2011)0372


(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) č. 525/2013.)

(1) Úř. věst. C 181, 21.6.2012, s. 169.
(2) Úř. věst. C 277, 13.9.2012, s. 51.


Online řešení spotřebitelských sporů ***I
PDF 281kWORD 31k
Usnesení
Text
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 12. března 2013 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o online řešení spotřebitelských sporů (nařízení o online řešení spotřebitelských sporů) (COM(2011)0794 – C7-0453/2011– 2011/0374(COD))
P7_TA(2013)0065A7-0236/2012

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Parlamentu a Radě (COM(2011)0794),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a článek 114 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C7-0453/2011),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na odůvodněná stanoviska předložená v rámci protokolu č. 2 o používání zásad subsidiarity a proporcionality nizozemským senátem, v nichž se uvádí, že návrh legislativního aktu není v souladu se zásadou subsidiarity,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 28. března 2012(1),

–  s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 12. prosince 2012 zavázal schválit postoj Evropského parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 55 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů a na stanovisko Výboru pro právní záležitosti (A7-0236/2012),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 12. března 2013 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. .../2013 o řešení spotřebitelských sporů on-line a o změně nařízení (ES) č. 2006/2004 a směrnice 2009/22/ES (nařízení o řešení spotřebitelských sporů on-line)

P7_TC1-COD(2011)0374


(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) č. 524/2013.)

(1) Úř. věst. C 181, 21.6.2012, s. 99.


Alternativní řešení spotřebitelských sporů ***I
PDF 281kWORD 29k
Usnesení
Text
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 12. března 2013 o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o alternativním řešení sporů u spotřebitelských sporů a o změně nařízení (ES) č. 2006/2004 a směrnice 2009/22/ES (směrnice o alternativním řešení spotřebitelských sporů) (COM(2011)0793 – C7-0454/2011– 2011/0373(COD))
P7_TA(2013)0066A7-0280/2012

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

  s ohledem na návrh Komise předložený Parlamentu a Radě (COM(2011)0793),

  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a článek 114 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C7-0454/2011),

  s ohledem na stanovisko Výboru pro právní záležitosti k navrhovanému právnímu základu,

  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

  s ohledem na odůvodněná stanoviska předložená nizozemskou První komorou a německou Spolkovou radou v rámci protokolu č. 2 o používání zásad subsidiarity a proporcionality uvádějící, že návrh legislativního aktu není v souladu se zásadou subsidiarity,

  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 28. března 2012(1),

  s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 12. prosince 2012 zavázal schválit postoj Evropského parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

  s ohledem na články 55 a 37 jednacího řádu,

  s ohledem na zprávu Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů a na stanovisko Výboru pro právní záležitosti (A7-0280/2012),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Radě, Komisi a vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evopského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 12. března 2013 k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/.../EU o alternativním řešení spotřebitelských sporů a o změně nařízení (ES) č. 2006/2004 a směrnice 2009/22/ES (směrnice o alternativním řešení spotřebitelských sporů)

P7_TC1-COD(2011)0373


(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, směrnici Evropského parlamentu a Rady 2013/11/EU.)

(1) Úř. věst. C 181, 21.6.2012, s. 93.


Přidružení zámořských zemí a území k Evropské unii *
PDF 614kWORD 68k
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 12. března 2013 o návrhu rozhodnutí Rady o přidružení zámořských zemí a území k Evropské unii (rozhodnutí o přidružení zámoří) (COM(2012)0362 – C7-0285/2012 – 2012/0195(CNS))
P7_TA(2013)0067A7-0052/2013

(Zvláštní legislativní postup – konzultace)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Radě (COM(2012)0362),

–  s ohledem na článek 203 Smlouvy o fungování Evropské unie, podle kterého Rada konzultovala s Parlamentem (C7-0285/2012),

–  s ohledem na článek 55 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozvoj a stanoviska Výboru pro zaměstnanost a sociální věci a Výboru pro rybolov (A7-0052/2013),

1.  schvaluje pozměněný návrh Komise;

2.  vyzývá Komisi, aby návrh v souladu s čl. 293 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie změnila odpovídajícím způsobem;

3.  vyzývá Radu, aby informovala Parlament, bude-li mít v úmyslu odchýlit se od znění schváleného Parlamentem;

4.  vyzývá Radu, aby znovu konzultovala s Parlamentem, bude-li mít v úmyslu podstatně změnit návrh Komise;

5.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi a vnitrostátním parlamentům.

Znění navržené Komisí   Pozměňovací návrh
Pozměňovací návrh 1
Návrh rozhodnutí
Bod odůvodnění 5 a (nový)
(5a)  Vzhledem k významu, jaký má Sdružení zámořských zemí a území Evropské unie jakožto účinný styčný orgán pro ZZÚ jako celek při jejich dialogu s Komisí a členskými státy Unie, by bylo vhodné považovat tuto organizaci za aktéra spolupráce, jehož cílem je prosazování společných zájmů ZZÚ, které jsou jeho členy.
Pozměňovací návrh 2
Návrh rozhodnutí
Bod odůvodnění 6
(6)  Podíl občanské společnosti na rozvoji ZZÚ lze zvýšit posílením jejích organizací ve všech oblastech spolupráce.
(6)  Podíl občanské společnosti na rozvoji ZZÚ lze zvýšit posílením významu a zvýšením odpovědnosti jejích organizací ve všech oblastech spolupráce.
Pozměňovací návrh 3
Návrh rozhodnutí
Bod odůvodnění 10
(10)  Zámořské země a území se vyznačují bohatou rozmanitostí suchozemských a podmořských organismů. Změna klimatu může mít dopad na přírodní prostředí ZZÚ a představuje hrozbu omezující tamější udržitelný rozvoj. K přizpůsobení se změně klimatu a ke zmírnění jejích dopadů v ZZÚ napomohou opatření v oblasti ochrany biologické rozmanitosti a ekosystémových služeb, snižování rizika katastrof, udržitelného řízení přírodních zdrojů a podpory udržitelné energetiky.
(10)  Zámořské země a území se vyznačují bohatou rozmanitostí suchozemských a podmořských organismů. Změna klimatu může mít dopad na přírodní prostředí ZZÚ a představuje hrozbu omezující tamější udržitelný rozvoj. K přizpůsobení se změně klimatu a ke zmírnění jejích dopadů v ZZÚ mohou napomoci opatření v oblasti ochrany biologické rozmanitosti a ekosystémových služeb, snižování rizika katastrof, udržitelného řízení přírodních zdrojů a podpory udržitelné energetiky. ZZÚ by měly mít také možnost účastnit se evropských horizontálních programů, např. programu pro životní prostředí a oblast klimatu (LIFE).
Pozměňovací návrh 4
Návrh rozhodnutí
Bod odůvodnění 12
(12)  Zámořské země a území je důležité podporovat v jejich úsilí o menší závislost na fosilních palivech, aby se omezila jejich zranitelnost z hlediska přístupu k palivům a kolísaní cen, a hospodářství těchto zemí a území se tak stalo odolnější a méně zranitelné vůči vnějším otřesům.
(12)  Zámořské země a území je důležité podporovat v jejich úsilí o menší závislost na fosilních palivech, aby se omezila jejich zranitelnost z hlediska přístupu k palivům a kolísaní cen, a hospodářství těchto zemí a území se tak stalo odolnější a méně zranitelné vůči vnějším otřesům, zejména pokud jde o pracovní místa.
Pozměňovací návrh 5
Návrh rozhodnutí
Bod odůvodnění 14
(14)  Jelikož zeměpisná odlehlost představuje překážku pro konkurenceschopnost ZZÚ, je třeba zlepšit jejich přístupnost.
(14)  Jelikož zeměpisná odlehlost představuje výzvu pro hospodářský rozvoj ZZÚ, je třeba zlepšit jejich přístupnost.
Pozměňovací návrh 6
Návrh rozhodnutí
Bod odůvodnění 15
(15)  Unie a ZZÚ uznávají význam vzdělání jakožto páky pro udržitelný rozvoj ZZÚ.
(15)  Unie a ZZÚ uznávají význam vzdělání a odborné přípravy jakožto páky pro udržitelný rozvoj ZZÚ.
Pozměňovací návrh 7
Návrh rozhodnutí
Bod odůvodnění 16 a (nový)
(16a)  Základním cílem spolupráce by mělo být zlepšení pracovních podmínek, práv pracovníků a odborových organizací. Významnou úlohu v tomto procesu by měly hrát odborové organizace a jiní zástupci zaměstnanců.
Pozměňovací návrh 8
Návrh rozhodnutí
Bod odůvodnění 17
(17)  Výskyt přenosných nemocí v ZZÚ, např. horečky dengue v Karibiku a Tichomoří a horečky chikungunya v oblasti Indického oceánu, může mít závažný nepříznivý dopad ze zdravotního a hospodářského hlediska. Kromě snížení produktivity postiženého obyvatelstva mohou epidemie v ZZÚ velmi výrazně ovlivnit cestovní ruch, který je v mnoha ZZÚ pilířem hospodářství. Vzhledem k tomu, že do ZZÚ podniká cesty velké množství turistů a migrujících pracovníků, ZZÚ jsou zranitelné vůči „dovozu“ infekčních chorob. Totéž platí i naopak – objemné toky osob cestujících ze ZZÚ zpět domů by mohly způsobovat zavlečení přenosných nemocí do Evropy. Pro udržitelnost hospodářství ZZÚ, jež se do značné míry spoléhají na cestovní ruch, je proto zásadním faktorem zajištění „bezpečné turistiky“.
(17)  Výskyt přenosných nemocí v ZZÚ, např. horečky dengue v Karibiku a Tichomoří a horečky chikungunya v oblasti Indického oceánu, může mít závažný nepříznivý dopad ze zdravotního a hospodářského hlediska. Kromě snížení produktivity postiženého obyvatelstva mohou epidemie v ZZÚ velmi výrazně ovlivnit cestovní ruch, který je v mnoha ZZÚ pilířem hospodářství. Vzhledem k tomu, že do ZZÚ podniká cesty velké množství turistů a migrujících pracovníků, ZZÚ jsou zranitelné vůči „dovozu“ infekčních chorob. Snadný a pravidelný přístup k pracovnímu lékařství by mohl omezit rozsah epidemií. Totéž platí i naopak – objemné toky osob cestujících ze ZZÚ zpět domů by mohly způsobovat zavlečení přenosných nemocí do Evropy. Pro udržitelnost hospodářství ZZÚ, jež se do značné míry spoléhají na cestovní ruch, je proto zásadním faktorem zajištění „bezpečné turistiky“.
Pozměňovací návrh 9
Návrh rozhodnutí
Bod odůvodnění 18
(18)  Přidružení ZZÚ k Unii by mělo zohledňovat a podporovat zachování kulturní identity a rozmanitosti ZZÚ.
(18)  Přidružení ZZÚ k Unii by mělo patřičně zohledňovat a podporovat zachování kulturní rozmanitosti a identity ZZÚ. Mělo by proto věnovat náležitou pozornost ochraně a dodržování práv domorodých národů ZZÚ a přispívat k nim.
Pozměňovací návrh 10
Návrh rozhodnutí
Bod odůvodnění 19
(19)  Unie uznává, že je důležité rozvíjet aktivnější partnerství se ZZÚ v oblasti řádné správy věcí veřejných a v oblasti boje proti organizovanému zločinu, proti obchodu s lidmi, terorismu a korupci.
(19)  Unie uznává, že je důležité rozvíjet aktivnější partnerství se ZZÚ v oblasti řádné hospodářské, sociální a fiskální správy a v oblasti boje proti organizovanému zločinu, proti obchodu s lidmi, terorismu a korupci.
Pozměňovací návrh 11
Návrh rozhodnutí
Bod odůvodnění 20
(20)  Obchod mezi Unií a ZZÚ a spolupráce s ním související by měly přispívat k cíli udržitelného rozvoje z hlediska hospodářského, sociálního i z hlediska ochrany životního prostředí.
(20)  Obchod mezi Unií a ZZÚ a spolupráce s ním související by měly systematicky přispívat k cíli udržitelného rozvoje z hlediska hospodářského, sociálního i z hlediska ochrany životního prostředí.
Pozměňovací návrh 12
Návrh rozhodnutí
Bod odůvodnění 21
(21)   Unie – hlavního obchodního partnera ZZÚ –, států AKT sousedících se ZZÚ a dalších hospodářských partnerů se značně dotýkají globální změny, které se odrážejí v pokračujícím procesu obchodní liberalizace.
(21)  Globální změny, které se odrážejí v pokračujícím procesu obchodní liberalizace a které nejsou příliš příznivé pro malá ostrovní území, nutí Unii – hlavního obchodního partnera ZZÚ –, aby v obchodních dohodách, které uzavírá se státy sousedícími se ZZÚ, více přihlížela k zájmům ZZÚ. Proto je nezbytné nést sdílenou odpovědnost, pokud jde o otázku systematického začleňování ustanovení o minimálních sociálních normách do všech sjednaných partnerských a obchodních dohod.
Pozměňovací návrh 13
Návrh rozhodnutí
Bod odůvodnění 21 a (nový)
(21a)  Jelikož mají politiky úsporných opatření nepříznivé dopady na zaměstnanost, je třeba, aby ZZÚ a Unie spolupracovaly s cílem upustit od těchto politik a uspíšit prosazení ambiciózních programů veřejných investic, neboť to je jediný způsob, jak zajistit důstojný život a pracovní podmínky pro většinu obyvatelstva jak v ZZÚ, tak v Unii.
Pozměňovací návrh 14
Návrh rozhodnutí
Bod odůvodnění 22
(22)  Zámořské země a území jsou zranitelným ostrovním prostředím, jež si žádá odpovídající ochranu, mimo jiné i v oblasti nakládání s odpady. Pokud jde o radioaktivní odpad, je toto stanoveno v článku 198 Smlouvy o Euratomu a v souvisejícím sekundárním právu; výjimkou v tomto ohledu je Grónsko, na které se Smlouva o Euratomu nevztahuje. V případě ostatního odpadu by se mělo určit, jaká pravidla Unie se na ZZÚ mají použít.
(22)  Zámořské země a území jsou zranitelným ostrovním prostředím, jež si žádá odpovídající ochranu, mimo jiné i v oblasti nakládání s odpady a s radioaktivními nečistotami. Pokud jde o radioaktivní odpad, je toto stanoveno v článku 198 Smlouvy o Euratomu a v souvisejícím sekundárním právu; výjimkou v tomto ohledu je Grónsko, na které se Smlouva o Euratomu nevztahuje. V případě ostatního odpadu by se mělo určit, jaká pravidla Unie se na ZZÚ mají použít. Pokud jde o radioaktivní znečištění, zejména v důsledku jaderných zkoušek, je třeba přesně stanovit, jaká pravidla Unie by se mohla vztahovat na ZZÚ s cílem trvale chránit biologickou rozmanitost a obyvatelstvo před těmito druhy znečištění.
Pozměňovací návrh 15
Návrh rozhodnutí
Bod odůvodnění 26
(26)  Vzhledem k cílům integrace a k vývoji světového obchodu v oblasti služeb a usazování je třeba podporovat rozvoj trhů se službami a investičních možností zlepšením přístupu služeb a investic ze ZZÚ na trh Unie. Unie by v tomto ohledu měla ZZÚ nabídnout nejlepší možné zacházení, které nabízí jakémukoli jinému obchodnímu partnerovi prostřednictvím komplexních doložek nejvyšších výhod, přičemž by měla zámořským zemím a územím zajistit flexibilnější možnosti pro obchodní vztahy tím, že by omezila zacházení nabízené ze strany ZZÚ Unii na to, co se nabízí jiným obchodním velmocím.
(26)  Vzhledem k cílům integrace a k vývoji světového obchodu v oblasti služeb a usazování je třeba podporovat rozvoj trhů se službami a investičních možností zlepšením přístupu služeb a investic ze ZZÚ na trh Unie a usnadněním jejich přístupu k veřejným zakázkám. Unie by v tomto ohledu měla ZZÚ nabídnout nejlepší možné zacházení, které nabízí jakémukoli jinému obchodnímu partnerovi prostřednictvím komplexních doložek nejvyšších výhod, přičemž by měla zámořským zemím a územím zajistit flexibilnější možnosti pro obchodní vztahy tím, že by omezila zacházení nabízené ze strany ZZÚ Unii na to, co se nabízí jiným obchodním velmocím.
Pozměňovací návrh 16
Návrh rozhodnutí
Bod odůvodnění 28
(28)  Sanitární a fytosanitární opatření a technické překážky obchodu mohou mít dopad na obchod a vyžadují spolupráci. Obchod a spolupráce s ním související by se měly rovněž zabývat politikou hospodářské soutěže a právy duševního vlastnictví, jež ovlivňují spravedlivé rozdělení příjmů z obchodu.
(28)  Sanitární a fytosanitární opatření a technické překážky obchodu mohou mít dopad na obchod a na stav zaměstnanosti a vyžadují spolupráci. Obchod a spolupráce s ním související by se měly rovněž zabývat politikou zaměstnanosti, zejména u mladých lidí, a politikou hospodářské soutěže a právy duševního vlastnictví, jež ovlivňují spravedlivé rozdělení příjmů z obchodu.
Pozměňovací návrh 17
Návrh rozhodnutí
Bod odůvodnění 29
(29)  Aby se mohly ZZÚ za nejlepších podmínek účastnit vnitřního trhu Unie i trhů regionálních, subregionálních a mezinárodních, je důležité rozvinout kapacitu ZZÚ v relevantních oblastech. Jedná se například o rozvoj lidských zdrojů a jejich dovedností, o rozvoj malých a středních podniků, o diverzifikaci hospodářských odvětví a o zavedení odpovídajícího právního rámce za účelem vytvoření podnikatelského prostředí podněcujícího investice.
(29)  Aby se mohly ZZÚ za nejlepších podmínek účastnit vnitřního trhu Unie i trhů regionálních, subregionálních a mezinárodních, je důležité rozvinout kapacitu ZZÚ v relevantních oblastech. Jedná se například o rozvoj lidských zdrojů a jejich dovedností nabízením vhodné odborné přípravy a průběžných školení, usnadněním rozvoje malých a středních podniků, usnadněním přístupu k nástrojům mikrofinancování a k úvěrům, diverzifikací hospodářských odvětví a zavedením odpovídajícího právního rámce za účelem vytvoření podnikatelského prostředí podněcujícího investice. Za tímto účelem může souběžné využívání prostředků z Evropského rozvojového fondu a programů a nástrojů zařazených do souhrnného rozpočtu Unie, z nichž mohou ZZÚ čerpat, napomoci decentralizaci a racionalizaci navrhovaných investic.
Pozměňovací návrh 18
Návrh rozhodnutí
Bod odůvodnění 30 a (nový)
(30a)  ZZÚ mohou hrát zásadní úlohu v boji proti daňovým rájům. V tomto ohledu je zapotřebí zdůraznit, že je nutné dosáhnout skutečné transparentnosti finančního sektoru.
Pozměňovací návrh 19
Návrh rozhodnutí
Bod odůvodnění 33
(33)  Postupy pro finanční pomoc uvedené v článcích 9 a 82 svěřují hlavní odpovědnost za programování a provádění spolupráce v rámci 11. ERF konkrétním ZZÚ. Spolupráce bude probíhat převážně v souladu s územními předpisy ZZÚ a bude podporovat sledování, hodnocení a audit programovaných operací. Dále je zapotřebí vyjasnit, že ZZÚ jsou způsobilé pro různé zdroje financování uvedené v článku 76.
(33)  Postupy pro finanční pomoc uvedené v článcích 9 a 82 svěřují hlavní odpovědnost za programování a provádění spolupráce v rámci 11. ERF konkrétním ZZÚ. Spolupráce bude probíhat převážně v souladu s územními předpisy ZZÚ a bude podporovat sledování, hodnocení a audit programovaných operací. Dále je zapotřebí vyjasnit, že ZZÚ jsou způsobilé pro různé zdroje financování uvedené v článku 76, a že Komise musí usnadnit přístup ZZÚ k horizontálním programům prostřednictvím zavedení své „strategie pro ZZÚ“ uvedené v čl. 88 odst. 2a.
Pozměňovací návrh 20
Návrh rozhodnutí
Bod odůvodnění 34
(34)  Pokud jde o část IV tohoto rozhodnutí, v zájmu přijetí podrobných pravidel pro přípravu programových dokumentů, pro jejich následné sledování, audit, hodnocení, přezkum a provádění, jakož i pro podávání zpráv a pro finanční opravy by měla být na Komisi přenesena pravomoc k přijímání aktů v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie. Na Komisi by měla být v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie přenesena také pravomoc k přijímání aktů pozměňujících dodatky k příloze VI za účelem zohledňování technického pokroku a změn v celních předpisech. Obzvláště důležité je, aby Komise během přípravné práce vedla odpovídající konzultace, včetně konzultací s odborníky. Při přípravě a vypracovávání aktů v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit, aby byly příslušné dokumenty předány současně, včas a vhodným způsobem Radě.
(34)  Pokud jde o část IV tohoto rozhodnutí, v zájmu přijetí podrobných pravidel pro přípravu programových dokumentů, pro jejich následné sledování, audit, hodnocení, přezkum a provádění, jakož i pro podávání zpráv a pro finanční opravy by měla být na Komisi přenesena pravomoc k přijímání aktů v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie. Pokud jde o přílohu VI tohoto rozhodnutí, v zájmu přijetí rozhodnutí o dohodě týkající se kumulace původu mezi ZZÚ a zemí, s níž Unie uzavřela a uplatňuje dohodu o volném obchodu, o odchylkách v systému registrovaných vývozců a o dočasné odchylce od ustanovení přílohy VI by měla být na Komisi přenesena pravomoc k přijímání aktů v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie. Na Komisi by měla být v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie přenesena také pravomoc k přijímání aktů pozměňujících dodatky k příloze VI za účelem zohledňování technického pokroku a změn v celních předpisech. Pokud jde o přílohy VII a VIII tohoto rozhodnutí, v zájmu přijetí rozhodnutí o dočasném odnětí nároků na uplatňování preferenčního režimu a o opatřeních předchozí kontroly stanovených v příloze VIII by měla být na Komisi rovněž přenesena pravomoc k přijímání aktů v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie. Obzvláště důležité je, aby Komise během přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, včetně konzultací s odborníky. Při přípravě a vypracovávání aktů v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit, aby byly příslušné dokumenty předány současně, včas a vhodným způsobem Evropskému parlamentu a Radě.
Pozměňovací návrh 21
Návrh rozhodnutí
Čl. 2 – odst. 2 a (nový)
2a.  S cílem zajistit dosažení těchto cílů je třeba zohlednit identitu a zeměpisnou polohu a politickou, hospodářskou a sociální situaci jednotlivých ZZÚ.
Pozměňovací návrh 22
Návrh rozhodnutí
Čl. 5 – odst. 2 – písm. b
b) podpora zeleného růstu;
b) podpora zeleného růstu a zelených pracovních míst ve všech odvětvích vedoucích k zelenému růstu;
Pozměňovací návrh 23
Návrh rozhodnutí
Čl. 6 – odst. 1
1.  S cílem upevnit vzájemné vztahy se Unie a ZZÚ snaží vnést přidružení ve známost mezi svými občany, a to zejména tím, že propagují prohlubování vztahů a rozvoj spolupráce mezi orgány, akademickou obcí, občanskou společností a podniky v ZZÚ na straně jedné a jejich partnery v Unii na straně druhé.
1.  S cílem upevnit vzájemné vztahy se Unie a ZZÚ snaží vnést přidružení a z něj plynoucí vzájemné výhody ve známost mezi svými občany, a to zejména tím, že propagují prohlubování vztahů a rozvoj spolupráce mezi orgány, akademickou obcí, občanskou společností, sociálními partnery a podniky v ZZÚ na straně jedné a jejich partnery v Unii na straně druhé. V této souvislosti Unie dbá na zajištění účinné účasti ZZÚ v informačních a komunikačních programech, a zejména informačních center „Europe Direct“, aby přiblížila Unii svým občanům žijícím v ZZÚ.
Pozměňovací návrh 24
Návrh rozhodnutí
Čl. 6 – odst. 2 a (nový)
2a.  Komise zajistí podporu partnerství se ZZÚ ve všech programech a nástrojích Unie zapsaných v souhrnném rozpočtu Unie a uvedených v článku 88.
Pozměňovací návrh 25
Návrh rozhodnutí
Čl. 7 – odst. 3
3.  Přidružení usiluje o podporu spolupráce mezi ZZÚ a jinými partnery v oblastech spolupráce vytyčených v části druhé a třetí tohoto rozhodnutí. Cílem přidružení je v tomto směru podpora spolupráce mezi ZZÚ, nejvzdálenějšími regiony uvedenými v článku 349 Smlouvy a sousedními státy, ať už africkými, karibskými a tichomořskými (AKT) nebo jinými. V zájmu dosažení tohoto cíle zlepší Unie koordinaci a využívání synergií mezi programy spolupráce podporovanými z různých finančních nástrojů EU.
3.  Přidružení usiluje o podporu spolupráce mezi ZZÚ a jinými partnery v oblastech spolupráce vytyčených v části druhé a třetí tohoto rozhodnutí. Cílem přidružení je v tomto směru podpora spolupráce mezi ZZÚ, nejvzdálenějšími regiony uvedenými v článku 349 Smlouvy a sousedními státy, ať už africkými, karibskými a tichomořskými (AKT) nebo jinými. V zájmu dosažení tohoto cíle zlepší Unie koordinaci a využívání synergií mezi programy spolupráce podporovanými z různých finančních nástrojů EU, včetně programů územní spolupráce v rámci politiky soudržnosti. Unie rovněž zahrne ZZÚ do svého politického dialogu se zeměmi sousedícími se ZZÚ a informuje je o programu jednání a o usneseních a doporučeních Smíšeného parlamentního shromáždění AKT–EU. Členské státy a Komise mimoto podpoří každou žádost, již učiní ZZÚ s cílem zúčastnit se plenárních zasedání Smíšeného parlamentního shromáždění AKT-EU v roli pozorovatele, je-li to v souladu s jednacím řádem tohoto shromáždění;
Pozměňovací návrh 26
Návrh rozhodnutí
Čl. 7 – odst. 4 – písm. d
d) na účast ZZÚ na rozvoji regionálních trhů v rámci organizací pro regionální integraci;
d) na účast ZZÚ na rozvoji regionálních organizací a regionálních trhů v rámci organizací pro regionální integraci;
Pozměňovací návrh 27
Návrh rozhodnutí
Čl. 9 – odst. 2 – návětí
2.  ZZÚ vedou v příslušných případech dialog a konzultace s orgány a subjekty, jako jsou:
2.  2. ZZÚ vedou v příslušných případech dialog a konzultace s orgány, členy parlamentu a subjekty, jako jsou:
Pozměňovací návrh 28
Návrh rozhodnutí
Čl. 9 – odst. 2 – písm. a a (nové)
aa) členové parlamentů zastupující ZZÚ na úrovni členských států a Unie;
Pozměňovací návrh 29
Návrh rozhodnutí
Čl. 9 – odst. 2 – písm. c a (nové)
ca) organizace sdružující ZZÚ, například Sdružení zámořských zemí a území (OCTA);
Pozměňovací návrh 30
Návrh rozhodnutí
Čl. 10 – odst. 1 – písm. b a (nové)
ba) členové parlamentů zastupující ZZÚ na úrovni členských států a Unie;
Pozměňovací návrh 31
Návrh rozhodnutí
Čl. 12 – odst. 4 a (nový)
(4a)  Dialog umožní ZZÚ získat informace o různých horizontálních regionálních programech a probíhajících projektech ERF a budou tak mít možnost se jich účastnit.
Pozměňovací návrh 32
Návrh rozhodnutí
Čl. 13 – odst. 1 – písm. a)
a) fórum ZZÚ-EU pro dialog (fórum ZZÚ-EU) s každoročními schůzkami orgánů ZZÚ, zástupců členských států a Komise. Fóra ZZÚ-EU se v příslušných případech účastní poslanci Evropského parlamentu, zástupci EIB a zástupci nejvzdálenějších regionů;
a) fórum ZZÚ-EU pro dialog (fórum ZZÚ-EU) s každoročními schůzkami orgánů ZZÚ, členů parlamentů ze ZZÚ, zástupců členských států a Komise. Fóra ZZÚ-EU se účastní poslanci Evropského parlamentu. Fóra ZZÚ-EU se v příslušných případech účastní zástupci EIB, zástupci nejvzdálenějších regionů a sousedních států ZZÚ, ať už se jedná o státy AKT či jiné;
Pozměňovací návrh 33
Návrh rozhodnutí
Čl. 13 – odst. 1 – písm. b
b)  Komise, ZZÚ a členské státy, s nimiž jsou ZZÚ spojeny, pravidelně vedou třístranné konzultace. Tyto konzultace se konají zpravidla čtyřikrát do roka z podnětu Komise nebo na žádost ZZÚ a členských států, s nimiž jsou ZZÚ spojeny;
b)  Komise, ZZÚ a členské státy, s nimiž jsou ZZÚ spojeny, pravidelně vedou třístranné konzultace. Tyto konzultace se konají podle potřeby nejméně čtyřikrát do roka z podnětu Komise nebo na žádost jedné/jednoho či několika ZZÚ a členských států, s nimiž jsou ZZÚ spojeny;
Pozměňovací návrh 34
Návrh rozhodnutí
Čl. 15 – odst. 1 – písm. c a (nové)
ca) pomoci ve prospěch malých a středních podniků, které provozují udržitelnou hospodářskou činnost a zhodnocují ekosystémové bohatství území, zejména v oblasti výzkumu, zemědělství, řemeslné výroby a cestovního ruchu;
Pozměňovací návrh 35
Návrh rozhodnutí
Čl. 17 – písm. b
b) navozování souladu mezi hospodářskými a sociálními činnostmi, jako jsou rybolov a akvakultura, cestovní ruch či námořní doprava, a potenciálem, který skýtají mořské a pobřežní zóny z hlediska obnovitelné energie a surovin, s přihlédnutím k dopadům změny klimatu a činnosti člověka.
b) navozování souladu mezi hospodářskými a sociálními činnostmi, jako jsou rybolov a akvakultura, zemědělství, cestovní ruch či námořní a letecká doprava, těžební činnosti a činnosti územního rozvoje, a potenciálem, který skýtají mořské a pobřežní zóny z hlediska obnovitelné energie a surovin, s přihlédnutím k dopadům změny klimatu a znečištění z pevninských zdrojů souvisejícímu s činností člověka a zvířat.
Pozměňovací návrh 36
Návrh rozhodnutí
Čl. 19 – odst. 1 – písm. c
c) aniž by byly dotčeny stávající či budoucí dvoustranné dohody o partnerství v oblasti rybolovu mezi Unií a ZZÚ, v rámci příslušných instancí přidružení uvedených v článku 13 se Unie a ZZÚ snaží vést pravidelné vzájemné konzultace o ochraně a řízení živých mořských zdrojů a vyměňovat si informace o aktuálním stavu zdrojů.
c) aniž by byly dotčeny stávající či budoucí dohody o partnerství v oblasti rybolovu uzavřené Unií, v rámci příslušných instancí přidružení uvedených v článku 13 se Unie a ZZÚ snaží vést pravidelné vzájemné konzultace o ochraně a řízení živých mořských zdrojů a vyměňovat si informace o aktuálním stavu zdrojů.
Pozměňovací návrh 37
Návrh rozhodnutí
Čl. 19 – odst. 2 – písm. b
b) dialogu a spolupráce souvisejících s ochranou rybích populací včetně opatření za účelem boje proti nezákonnému, nehlášenému a neregulovanému rybolovu a účinné spolupráce v rámci regionálních správních organizací pro rybolov a mimo ně. Do dialogu a spolupráce jsou zahrnuty kontrolní a inspekční systémy, pobídky a povinnosti v zájmu účinnějšího řízení rybolovu a pobřežního prostředí v dlouhodobém horizontu.
b) dialogu a spolupráce souvisejících s ochranou rybích populací včetně opatření za účelem boje proti nezákonnému, nehlášenému a neregulovanému rybolovu a účinné spolupráce v rámci regionálních správních organizací pro rybolov a mimo ně. Do dialogu a spolupráce jsou zahrnuty kontrolní a inspekční systémy, pobídky a povinnosti v zájmu účinnějšího řízení rybolovu a pobřežního prostředí v dlouhodobém horizontu. Dialog a spolupráce musí být doplněny zvýšeným úsilím Komise o prosazování udržitelného řízení rybolovu, a to podporou místních systémů sledování a dohledu prostřednictvím dohod o partnerství se ZZÚ přidruženými k Unii.
Pozměňovací návrh 38
Návrh rozhodnutí
Čl. 20 – odst. 2
2.  V odvětví vodovodů a kanalizací je třeba věnovat zvláštní pozornost dostupnosti pitné vody a kanalizačních služeb v oblastech s nedostatečnou obsluhou, neboť jejich dostupnost přímo přispívá k rozvoji lidských zdrojů zlepšením zdravotního stavu a zvýšením produktivity.
2.  V odvětví vodovodů a kanalizací je třeba věnovat zvláštní pozornost dostupnosti pitné vody a kanalizačních služeb v oblastech s nedostatečnou obsluhou nebo obzvlášť náchylným k přírodním katastrofám, neboť jejich dostupnost přímo přispívá k rozvoji lidských zdrojů zlepšením zdravotního stavu a zvýšením produktivity.
Pozměňovací návrh 39
Návrh rozhodnutí
Článek 21
V rámci přidružení se spolupráce v oblasti nakládání s odpady může týkat podpory uplatňování osvědčených environmentálních postupů při všech souvisejících činnostech včetně omezování vzniku odpadů, likvidace odpadů a recyklace nebo jiných postupů za účelem získávání druhotných surovin.

V rámci přidružení se spolupráce v oblasti nakládání s odpady pocházejícími od lidí nebo zvířat může týkat podpory uplatňování osvědčených environmentálních postupů při všech souvisejících činnostech včetně omezování vzniku odpadů, likvidace odpadů a recyklace nebo jiných postupů za účelem získávání druhotných surovin.

Pozměňovací návrh 40
Návrh rozhodnutí
Čl. 25 – odst. 2 – písm. b)
b) silniční, železniční, letecké, námořní a vnitrozemské vodní dopravy;
b) jednotlivých prostředků hromadné dopravy a dalších prostředků udržitelné silniční dopravy, železniční, letecké, námořní a vnitrozemské vodní dopravy;
Pozměňovací návrh 41
Návrh rozhodnutí
Článek 29
V rámci přidružení je cílem spolupráce v oblasti služeb informačních a komunikačních technologií (IKT) podněcovat v ZZÚ inovace, hospodářský růst a zlepšování každodenního života občanů a podniků, včetně podpory přístupnosti pro osoby se zdravotním postižením. Spolupráce se zaměřuje zejména na posilování regulatorní kapacity ZZÚ a může podporovat rozmach sítí a služeb IKT následujícími opatřeními:

V rámci přidružení je cílem spolupráce v oblasti služeb informačních a komunikačních technologií (IKT) podněcovat v ZZÚ inovace, hospodářský růst, spolupráci, svobodu projevu, vytváření nových pracovních míst a zlepšování každodenního života občanů a podniků, včetně podpory přístupnosti pro osoby se zdravotním postižením. Spolupráce se zaměřuje zejména na posilování regulatorní kapacity ZZÚ a může podporovat rozmach sítí a služeb IKT následujícími opatřeními:

a) vytvořením předvídatelného právního prostředí, které bude udržovat krok s technickým vývojem, stimulovat růst a inovace a podporovat hospodářskou soutěž a ochranu spotřebitele;
a) vytvořením předvídatelného právního prostředí, které bude udržovat krok s technickým vývojem, stimulovat růst a inovace a podporovat hospodářskou soutěž a ochranu spotřebitele;
(b) dialogem o rozličných aspektech politiky, co se týče podpory a sledování informační společnosti;
b) dialogem o rozličných aspektech politiky, co se týče podpory a sledování informační společnosti;
c) výměnou informací o normách a o problematice interoperability;
c) výměnou informací o normách a o problematice interoperability;
d) podporou spolupráce v oblasti výzkumu IKT a v oblasti výzkumné infrastruktury založené na IKT;
d) podporou spolupráce v oblasti výzkumu IKT a v oblasti výzkumné infrastruktury založené na IKT;
e) rozvojem služeb a aplikací v oblastech se silným dopadem na společnost.
e) rozvojem služeb a aplikací v oblastech se silným dopadem na společnost, jako je vzdělávání a odborná příprava.
Pozměňovací návrh 42
Návrh rozhodnutí
Čl. 30 – návětí
Spolupráce na výzkumu a inovacích v rámci přidružení může probíhat ve vědě a technice včetně informačních a komunikačních technologií a jejím cílem je přispívat k udržitelnému rozvoji ZZÚ a podporovat v nich excelentnost a průmyslovou konkurenceschopnost. Spolupráce se může konkrétně týkat:

Spolupráce na výzkumu a inovacích v rámci přidružení může probíhat ve vědě, vzdělávání a technice včetně informačních a komunikačních technologií a jejím cílem je přispívat k udržitelnému rozvoji ZZÚ a podporovat v nich excelentnost a konkurenceschopnost podniků, především malých a středních podniků. Spolupráce se může konkrétně týkat:

Pozměňovací návrh 43
Návrh rozhodnutí
Čl. 30 – písm. b
b) tvorby politiky a budování institucí v ZZÚ a společných akcí na místní, národní nebo regionální úrovni v zájmu rozvoje vědeckých, technických a inovačních činností a jejich aplikace;
b) tvorby politiky a budování institucí v ZZÚ a společných akcí na místní, národní nebo regionální úrovni v zájmu rozvoje vědeckých, vzdělávacích, technických a inovačních činností a jejich aplikace;
Pozměňovací návrh 44
Návrh rozhodnutí
Čl. 30 – písm. d
d) zapojení jednotlivých výzkumných pracovníků, výzkumných orgánů a právních subjektů ze ZZÚ do rámce pro spolupráci související s výzkumnými a inovačními programy v Unii;
d) d) zapojení jednotlivých výzkumných pracovníků, výzkumných orgánů, malých a středních podniků a právních subjektů ze ZZÚ do rámce pro spolupráci související s unijními výzkumnými a inovačními programy a programy podporujícími konkurenceschopnost podniků, zejména malých a středních podniků;
Pozměňovací návrh 45
Návrh rozhodnutí
Čl. 30 – písm. e
e) odborné přípravy, mezinárodní mobility a výměn výzkumných pracovníků ze ZZÚ.
e) odborné přípravy, mezinárodní mobility a výměn výzkumných pracovníků a studentů ze ZZÚ.
Pozměňovací návrh 46
Návrh rozhodnutí
Čl. 31 – odst. 1
1.  Unie zajistí, aby se fyzické osoby ze ZZÚ, jak jsou definovány v článku 49, mohly účastnit unijních iniciativ týkajících se mládeže na stejném základě jako státní příslušníci členských států.
1.  Unie zajistí, aby se fyzické osoby ze ZZÚ, jak jsou definovány v článku 49, mohly účastnit unijních iniciativ a programů týkajících se mládeže na stejném základě jako státní příslušníci členských států.
Pozměňovací návrh 47
Návrh rozhodnutí
Čl. 31 – odst. 2
2.  Přidružení usiluje o upevňování vazeb mezi mladými lidmi žijícími v ZZÚ a v Unii, a to mimo jiné propagací studijní mobility mládeže ze ZZÚ, jakož i podporou vzájemného porozumění mezi mladými lidmi.
2.  Přidružení usiluje o upevňování vazeb mezi mladými lidmi žijícími v ZZÚ a v Unii, a to mimo jiné propagací studijních výměnných pobytů v rámci vzdělávání, prvotní přípravy, odborné přípravy a dalšího vzdělávání a mobility mládeže ze ZZÚ, jakož i podporou vzájemného poznávání kultur a porozumění mezi mladými lidmi.
Pozměňovací návrh 48
Návrh rozhodnutí
Čl. 31 – odst. 2 a (nový)
2a.  Unie a ZZÚ spolupracují ve snaze zajistit aktivní zapojení mladých lidí na trhu práce s cílem zabránit nezaměstnanosti mladých.
Pozměňovací návrh 49
Návrh rozhodnutí
Čl. 32 – odst. 1 – písm. a a (nové)
aa) zajišťování příležitostí pracovních praxí, které umožní studentům vyvinout si dovednosti užitečné pro trh práce;
Pozměňovací návrh 50
Návrh rozhodnutí
Čl. 32 – odst. 1 – písm. b
b) podpory ZZÚ při definování a provádění politik v oblasti vzdělávání.
b) podpory ZZÚ při definování a provádění politik v oblasti vzdělávání a formální i neformální odborné přípravy;
Pozměňovací návrh 51
Návrh rozhodnutí
Čl. 32 – odst. 2
2.  Unie zajistí, aby se fyzické osoby ze ZZÚ, jak jsou definovány v článku 49, mohly účastnit unijních iniciativ v oblasti vzdělávání na stejném základě jako státní příslušníci členských států.
2.  Unie zajistí, aby se fyzické osoby ze ZZÚ, jak jsou definovány v článku 49, účastnily unijních iniciativ v oblasti vzdělávání a odborné přípravy a zejména programu Erasmus pro všechny.
Pozměňovací návrh 52
Návrh rozhodnutí
Čl. 32 – odst. 3
3.  Unie zajistí, aby se vzdělávací subjekty a instituce ze ZZÚ mohly účastnit unijních iniciativ pro spolupráci souvisejících se vzděláváním na stejném základě jako vzdělávací subjekty a instituce členských států.
3.  Unie zajistí, aby se subjekty a instituce ze ZZÚ zajišťující vzdělávání a odbornou přípravu mohly účastnit unijních iniciativ pro spolupráci souvisejících se vzděláváním a odbornou přípravou na stejném základě jako subjekty a instituce zajišťující vzdělávání a odbornou přípravu v členských státech.
Pozměňovací návrh 53
Návrh rozhodnutí
Čl. 33 – odst. 1
1.  Unie a ZZÚ udržují dialog v oblasti zaměstnanosti a sociální politiky v zájmu přispění k hospodářskému a sociálnímu rozvoji ZZÚ a k podpoře důstojné práce v ZZÚ a v regionech, kde se nacházejí. Tento dialog také usiluje o podporu orgánů ZZÚ v jejich snaze o rozpracování politik a právních předpisů v této oblasti.
1.  Unie a ZZÚ udržují dialog v oblasti zaměstnanosti a sociální politiky v zájmu přispění k hospodářskému a sociálnímu rozvoji ZZÚ a k podpoře důstojné práce a sociálního začlenění v rámci zelené ekonomiky v ZZÚ a v regionech, kde se nacházejí. Tento dialog také usiluje o podporu orgánů ZZÚ v jejich snaze o rozpracování politik a právních předpisů v této oblasti.
Pozměňovací návrh 54
Návrh rozhodnutí
Čl. 33 – odst. 2
2.  Dialog spočívá především ve výměně informací a osvědčených postupů, co se týče politik a právních předpisů v oblasti zaměstnanosti a sociální politiky, které jsou ve společném zájmu Unie a ZZÚ. V tomto směru se bere v úvahu problematika jako rozvíjení dovedností, sociální ochrana, sociální dialog, rovné příležitosti, zákaz diskriminace a přístupnost pro osoby se zdravotním postižením, bezpečnost a ochrana zdraví při práci a jiné pracovní normy apod.
2.  Dialog spočívá především ve výměně informací a osvědčených postupů, co se týče politik a právních předpisů v oblasti zaměstnanosti a sociální politiky, které jsou ve společném zájmu Unie a ZZÚ. Při tvorbě pracovních míst, zejména v rámci malých a středních podniků, se klade důraz na podporu náročných sociálních standardů. Dialog podporuje všechna inovativní opatření, která chrání pracovní prostředí a zdraví pracovníků a občanů, zaměřená na podporu tvorby pracovních míst v oblastech, pro něž se v ZZÚ nabízí nejvýznamnější prostor, jako např. biologická rozmanitost, nerostná ložiska, nové technologie a oblasti spojené se zlepšením přístupnosti. V tomto směru se bere v úvahu problematika jako předvídání budoucích požadavků v oblasti dovedností, rozvíjení dovedností, odborná příprava kvalifikované pracovní síly odpovídající potřebám trhu práce, sociální ochrana, sociální dialog, rovné příležitosti, zákaz diskriminace a přístupnost pro osoby se zdravotním postižením, bezpečnost a ochrana zdraví při práci a jiné pracovní normy apod.
Pozměňovací návrh 55
Návrh rozhodnutí
Čl. 33 – odst. 2 a (nový)
2a.  Unie a ZZÚ spolupracují na výměně osvědčených postupů týkajících se aktivní politiky trhu práce, silného sociálního dialogu, pracovních norem a sociální ochrany, a to s cílem chránit práva pracovníků.
Pozměňovací návrh 56
Návrh rozhodnutí
Čl. 33 – odst. 2 b (nový)
2b.  Unie a ZZÚ spolupracují na zajištění správné rovnováhy mezi jistotou a flexibilitou na trhu práce prostřednictvím komplexního uplatňování zásad flexikurity a na řešení segmentace trhu práce, a to tak, že osobám, které se nacházejí v přechodné fázi mezi zaměstnáními, nebo s pracovními úvazky na dobu určitou či částečnými pracovními úvazky, bude poskytnuto přiměřené sociální zabezpečení a rovněž přístup k odborné přípravě, rozvoji profesní dráhy a příležitostem práce na plný úvazek.
Pozměňovací návrh 57
Návrh rozhodnutí
Čl. 33 – odst. 2 c (nový)
2c.  Vylidňování včetně „odlivu mozků“ a emigrace mladých lidí za prací je výzvou pro mnoho ZZÚ, a Unie a ZZÚ tudíž spolupracují na ochraně práv migrujících pracovníků na trhu práce.
Pozměňovací návrh 58
Návrh rozhodnutí
Článek 33 a (nový)
Článek 33a

Volný pohyb pracovníků

1.  S výhradou ustanovení upravujících veřejné zdraví, veřejnou bezpečnost a veřejný pořádek členské státy Unie nijak nediskriminují pracovníky ze ZZÚ, pokud jde o zaměstnávání, odměnu za práci a jiné pracovní podmínky.
2.  Orgány ZZÚ nejednají s pracovníky z členských států méně příznivě než se státními příslušníky třetích zemí a nedělají rozdíly mezi státními příslušníky členských států. V zájmu podpory místní zaměstnanosti mohou nicméně orgány ZZÚ stanovit pravidla upřednostňující místní pracovníky. V tom případě orgány ZZÚ uvědomí Komisi o předpisech, které přijaly, aby o nich Komise mohla informovat členské státy.
3.  Tento článek se nepoužije pro pracovní místa ve státní správě.
Pozměňovací návrh 59
Návrh rozhodnutí
Článek 33 b (nový)
Článek 33b

Sociální dialog a rozvoj sociální demokracie

V rámci přidružení se rozvoj sociálního dialogu a sociální demokracie může odehrávat pomocí opatření týkajících se zejména:

– odborné přípravy sociálních partnerů,
– činností napomáhajících komunikaci a vytváření prostoru pro rozvoj sociálního dialogu a sociální demokracie,
– činností usnadňujících na regionální i místní úrovni výměnu osvědčených postupů v oblasti sociální politiky.
Pozměňovací návrh 60
Návrh rozhodnutí
Čl. 34 – písm. a
a) akcemi k posílení připravenosti a schopnosti reagovat na přeshraniční zdravotní hrozby (například infekční nemoci), které by měly stavět na existujících strukturách a měly by být zacíleny na neobvyklé události;
a) akcemi k posílení připravenosti a schopnosti reagovat na přeshraniční zdravotní hrozby (například infekční nemoci), které by měly stavět na existujících strukturách a na pracovním lékařství a měly by být zacíleny na neobvyklé události;
Pozměňovací návrh 61
Návrh rozhodnutí
Čl. 34 – písm. a a (nové)
aa)  Unie a ZZÚ organizují výměny osvědčených postupů v zájmu zlepšení efektivity práce; je důležité zajistit, aby se na všechny pracovníky vztahovaly politiky prevence a aby bylo účinně dodržováno jejich základní právo na zdraví;
Pozměňovací návrh 62
Návrh rozhodnutí
Čl. 34 – písm. b
b) budováním kapacit prostřednictvím posilování sítí hygienických stanic na regionální úrovni, prostřednictvím usnadňování výměny informací mezi odborníky a prostřednictvím podporování odpovídající odborné přípravy;
b) budováním kapacit prostřednictvím posilování sítí hygienických stanic na regionální úrovni, prostřednictvím usnadňování výměny informací mezi odborníky a prostřednictvím podporování odpovídající odborné přípravy a zaváděním telemedicíny;
Pozměňovací návrh 63
Návrh rozhodnutí
Článek 34 a (nový)
Článek 34a

Zdraví a bezpečnost při práci

Spolupráce v oblasti zdraví a bezpečnosti při práci si v rámci přidružení klade za cíl posílit schopnosti ZZÚ v otázce prevence nemocí z povolání a pracovních úrazů, a to především pomocí opatření týkajících se:

– činností podporujících vypracovávání studií a expertíz v oblasti zdraví a bezpečnosti při práci, které se zabývají riziky specifickými pro dané území,
– pomoci při modernizaci nařízení v oblasti zdraví a bezpečnosti při práci,
– podpory činností na propagaci prevence pracovních rizik.
Pozměňovací návrh 64
Návrh rozhodnutí
Čl. 38 – název
Ochrana míst kulturního dědictví a historických památek

Kulturní dědictví a historické památky

Pozměňovací návrh 65
Návrh rozhodnutí
Čl. 38 – návětí
V rámci přidružení usiluje spolupráce v oblasti ochrany míst kulturního dědictví a historických památek o podporu výměn poznatků a osvědčených postupů prostřednictvím:

V rámci přidružení usiluje spolupráce v oblasti ochrany míst kulturního dědictví a historických památek o podporu výměn poznatků a osvědčených postupů a o maximální využití potenciálu těchto míst založené na udržitelnosti prostřednictvím:

Pozměňovací návrh 66
Návrh rozhodnutí
Čl. 38 – odst. 1 a (nový)
Cílem spolupráce může být rovněž zlepšení znalostí, ochrana a zhodnocení hmotného i nehmotného kulturního dědictví ZZÚ.

Pozměňovací návrh 67
Návrh rozhodnutí
Článek 44 a (nový)
Článek 44a

Sjednávání obchodních dohod se třetími zeměmi

Při sjednávání obchodní dohody se třetí zemí usiluje Unie o rozšíření celních preferencí poskytnutých výrobkům Unie i na výrobky pocházející ze ZZÚ.

Pozměňovací návrh 68
Návrh rozhodnutí
Čl. 54 – odst. 3 a (nový)
3a.  Existuje-li nebezpečí, že obchodní dohody se třetími zeměmi by mohly ohrozit tradiční odvětví typická pro ZZÚ, nechá Komise vypracovat předběžné studie dopadu možných následků dle kritérií stanovených Mezinárodní organizací práce a OSN. Jakmile budou tato předběžná posouzení dopadu dokončena, Komise je před uzavřením příslušných mezinárodních dohod postoupí Evropskému parlamentu, Radě a státním ústředním nebo místním orgánům ZZÚ.
Pozměňovací návrh 69
Návrh rozhodnutí
Čl. 57 – odst. 1 – písm. b
b) pomoci při odstraňování překážek obchodu či investic týkajících se zboží a služeb se zvláštním významem pro zmírňování dopadů klimatických změn, jako jsou udržitelné obnovitelné energie, energeticky účinné produkty a služby, mimo jiné prostřednictvím přijetí takových politických rámců, jež povedou k využívání nejlepších dostupných technologií, a podporou norem reagujících na environmentální a hospodářské potřeby a snižujících technické překážky obchodu;
b) pomoci při odstraňování překážek obchodu či investic týkajících se zboží a služeb se zvláštním významem pro zmírňování dopadů klimatických změn, jako jsou udržitelné obnovitelné energie, energeticky účinné produkty a služby, mimo jiné prostřednictvím přijetí takových politických rámců, jež povedou k využívání nejlepších dostupných technologií, a podporou norem reagujících na environmentální, sociální a hospodářské potřeby a snižujících technické překážky obchodu;
Pozměňovací návrh 70
Návrh rozhodnutí
Čl. 57 – odst. 1 – písm. c
c) podpory obchodu se zbožím, které přispívá ke zlepšení sociálních podmínek a používání postupů příznivých pro životní prostředí, včetně zboží, na něž se vztahují dobrovolné koncepce záruk udržitelnosti jako spravedlivý a etický obchod, ekoznačky a režimy certifikace produktů vyrobených z přírodních zdrojů;
c) podpory obchodu se zbožím, které přispívá ke zlepšení sociálních podmínek a používání postupů příznivých pro životní prostředí, včetně zboží, na něž se vztahují dobrovolné koncepce záruk udržitelnosti jako spravedlivý a etický obchod, ekoznačky, sociální značky a režimy certifikace produktů vyrobených z přírodních zdrojů;
Pozměňovací návrh 71
Návrh rozhodnutí
Článek 62
V rámci přidružení se spolupráce v oblasti spotřebitelské politiky, ochrany zdraví spotřebitele a obchodu může týkat přípravy správních a právních předpisů v oblasti spotřebitelské politiky a ochrany zdraví spotřebitele, aby byly odstraněny zbytečné překážky obchodu.

V rámci přidružení může spolupráce v oblasti spotřebitelské politiky, ochrany zdraví spotřebitele a obchodu zahrnovat možnosti přechodného uznání pravidel a postupů zavedených v ZZÚ a přípravu správních a právních předpisů v oblasti spotřebitelské politiky a ochrany zdraví spotřebitele, aby byly odstraněny zbytečné překážky obchodu.

Pozměňovací návrh 72
Návrh rozhodnutí
Čl. 68 – písm. a
a) posílení schopnosti ZZÚ tvořit a provádět politiky potřebné pro rozvoj obchodu se zbožím a službami;
a) posílení schopnosti ZZÚ tvořit a provádět politiky potřebné pro rozvoj obchodu se zbožím a službami, především v souvislosti s využitím nových informačních a komunikačních technologií;
Pozměňovací návrh 73
Návrh rozhodnutí
Čl. 68 – písm. b
b) podpory ZZÚ v jejich úsilí o zavádění vhodných právních, regulačních a institucionálních rámců a nezbytných správních postupů;
b) podpory ZZÚ v jejich úsilí o zavádění vhodných právních, regulačních a institucionálních rámců a nezbytných správních postupů, zejména pro zlepšení sociálních standardů a vytvoření příznivého společenského klimatu podněcujícího růst;
Pozměňovací návrh 74
Návrh rozhodnutí
Čl. 68 – písm. d
d) usnadňování rozvoje trhu a vývoje výrobků, včetně zlepšování kvality produktů;
d) usnadňování rozvoje a diverzifikace trhu a vývoje výrobků, včetně zlepšování kvality produktů;
Pozměňovací návrh 75
Návrh rozhodnutí
Čl. 68 – písm. e
e) pomoci při rozvoji lidských zdrojů a odborných dovedností důležitých pro obchod se zbožím a službami;
e) pomoci skrze nabídky vhodné odborné přípravy při rozvoji lidských zdrojů a odborných dovedností důležitých pro obchod se zbožím a službami;
Pozměňovací návrh 76
Návrh rozhodnutí
Čl. 68 – písm. f
f) zvyšování kapacity obchodních zprostředkovatelů poskytovat podnikům ze ZZÚ služby v souvislosti s exportní činností těchto podniků, například informace o trhu;
f) zvyšování kapacity obchodních zprostředkovatelů poskytovat podnikům ze ZZÚ služby v souvislosti s exportní činností těchto podniků, například informace o trhu, a to pomocí účinnějšího využívání nových technologií;
Pozměňovací návrh 77
Návrh rozhodnutí
Čl. 79 – odst. 2
2.  Unie podpoří úsilí ZZÚ o získávání spolehlivých statistických údajů o těchto oblastech.
2.  Unie podpoří úsilí ZZÚ o získávání spolehlivých statistických údajů o těchto oblastech. Rovněž podpoří ZZÚ v jejich úsilí o zlepšení srovnatelnosti jejich makroekonomických ukazatelů, především pomocí výpočtu parit kupní síly.
Pozměňovací návrh 78
Návrh rozhodnutí
Čl. 80 – odst. 2
2.  Z podnětu ZZÚ po vydání stanoviska Komise mohou být financovány studie a opatření technické pomoci ve vztahu k provádění činností naplánovaných v programovacích dokumentech. Komise může rozhodnout, že bude takové akce financovat buď z programovatelné podpory, nebo z finančního krytí vyčleněného na opatření technické spolupráce.
2.  Z podnětu ZZÚ po vydání stanoviska Komise mohou být financovány studie a opatření technické pomoci ve vztahu k provádění činností naplánovaných v rámci tohoto rozhodnutí. Komise může rozhodnout, že bude takové akce financovat buď z programovatelné podpory, nebo z finančního krytí vyčleněného na opatření technické spolupráce.
Pozměňovací návrh 79
Návrh rozhodnutí
Čl. 80 – odst. 2 a (nový)
2a.  Minimálně jednou ročně a nejlépe v návaznosti na fórum ZZÚ-EU Komise pořádá odbornou schůzku územních a pověřených schvalujících osob s cílem posílit institucionální dialog na odborné úrovni a doladit programování a provádění fondů.
Pozměňovací návrh 80
Návrh rozhodnutí
Čl. 82 – odst. 4 – pododstavec 1 a (nový)
Komise zajistí, aby programovací pravidla zohledňovala omezené lidské a administrativní zdroje v ZZÚ a jejich institucionální vztahy s členskými státy, s nimiž jsou spojeny.

Pozměňovací návrh 81
Návrh rozhodnutí
Čl. 82 – odst. 5
5.  Orgány ZZÚ a Komise společně odpovídají za schválení programového dokumentu.
5.  Orgány ZZÚ a Komise společně odpovídají za schválení programového dokumentu. V této souvislosti je programový dokument předmětem výměny názorů mezi ZZÚ, dotčeným členským státem a Komisí. V rámci této výměny názorů jsou pořádána technická setkání mezi územními schvalujícími osobami a všemi zástupci útvarů, kanceláří a delegací Komise zapojených do plánování, pokud možno v rámci fóra ZZÚ-EU.
Pozměňovací návrh 82
Návrh rozhodnutí
Čl. 83 – odst. 1
1.  Komise využívá zdroje přidělené ZZÚ z 11. ERF jakýmkoli ze způsobů stanovených ve finančním nařízení pro 11. ERF a v souladu s podmínkami vymezenými tímto rozhodnutím nebo v opatřeních, kterými se provádí. Za tímto účelem uzavře s příslušnými orgány ZZÚ finanční dohody.
1.  Komise využívá zdroje přidělené ZZÚ z 11. ERF jakýmkoli ze způsobů stanovených ve finančním nařízení pro 11. ERF a v souladu s podmínkami vymezenými tímto rozhodnutím nebo v opatřeních, kterými se provádí. Za tímto účelem uzavře s příslušnými orgány ZZÚ finanční dohody a organizuje technická setkání s územními schvalujícími osobami a všemi zástupci Komise a kanceláří a delegací Komise zapojených do provádění opatření týkajících se programování, pokud možno v rámci fóra ZZÚ-EU.
Pozměňovací návrh 83
Návrh rozhodnutí
Čl. 84 – odst. 8
8.  Komise informuje výbor o monitorování, hodnocení a auditu programových dokumentů.
8.  Komise informuje současně výbor a Evropský parlament o monitorování, hodnocení a auditu programových dokumentů.
Pozměňovací návrh 84
Návrh rozhodnutí
Čl. 88 – odst. 2
2.  ZZÚ je rovněž způsobilá pro podporu v rámci programů Unie týkajících se spolupráce s dalšími zeměmi, zejména rozvojovými zeměmi, s výhradou pravidel, cílů a režimů obsažených v těchto programech.
2.  ZZÚ využívají rovněž podporu v rámci programů Unie týkajících se spolupráce s dalšími zeměmi, s výhradou pravidel, cílů a režimů obsažených v těchto programech.
Pozměňovací návrh 85
Návrh rozhodnutí
Čl. 88 – odst. 2 a (nový)
2a.  S cílem zajistit účinnou a účelnou účast ZZÚ v různých horizontálních programech Unie zavede Komise skutečnou „strategii pro ZZÚ“ a na každém ze svých generálních ředitelství zřídí funkci „referenta pro ZZÚ“. Tito „referenti pro ZZÚ“ se účastní vypracovávání ročních pracovních programů pro každý program, zejména formou konzultací mezi útvary, aby se ujistili, že jsou náležitě zohledněny potřeby a specifika ZZÚ. Komise navíc vždy co nejdříve oznámí ZZÚ zveřejnění výzev k předkládání návrhů v rámci jednotlivých horizontálních programů.
Pozměňovací návrh 86
Návrh rozhodnutí
Čl. 89 – odst. 1
1.  Postupem podle článku 90 je Komisi svěřena pravomoc přijímat do 12 měsíců od vstupu tohoto rozhodnutí v platnost akty v přenesené pravomoci doplňující pravidla v tomto rozhodnutí uvedená a pozměňující dodatky k příloze VI za účelem zohledňování technického pokroku a změn v celních postupech.
1.  Postupem podle článku 90 je Komisi svěřena pravomoc přijímat do šesti měsíců od vstupu tohoto rozhodnutí v platnost akty v přenesené pravomoci doplňující pravidla v tomto rozhodnutí uvedená a pozměňující dodatky k příloze VI za účelem zohledňování technického pokroku a změn v celních postupech.
Pozměňovací návrh 87
Návrh rozhodnutí
Čl. 90 – odst. 3
3.  Rada může přenesení pravomoci uvedené v článku 89 kdykoliv zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomocí v něm blíže určených. Rozhodnutí nabývá účinku dnem následujícím po vyhlášení tohoto rozhodnutí v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.
3.  Rada může přenesení pravomoci uvedené v článku 89 kdykoliv zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomocí v něm blíže určených. Rozhodnutí nabývá účinku dnem následujícím po vyhlášení tohoto rozhodnutí v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.
Pokud Rada zahájila vnitřní postup vedoucí k rozhodnutí o zrušení přenesení pravomoci, v přiměřené lhůtě před přijetím konečného rozhodnutí informuje Evropský parlament a Komisi a uvede přenesené pravomoci, kterých by se zrušení mohlo týkat, a možné důvody pro toto zrušení.

Pozměňovací návrh 88
Návrh rozhodnutí
Čl. 90 – odst. 4
4.  Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí Radě.
4.  Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.
Pozměňovací návrh 89
Návrh rozhodnutí
Čl. 90 – odst. 5 – pododstavec 1 a (nový)
Pokud Rada hodlá vznést námitku, informuje Evropský parlament v přiměřené lhůtě před tím, než přijme konečné rozhodnutí, přičemž uvede, proti kterému aktu v přenesené pravomoci hodlá námitku vznést, a důvody této námitky.

Pozměňovací návrh 90
Návrh rozhodnutí
Článek 90 a (nový)
Článek 90a

Postup pro naléhavé případy

1.  Akty v přenesené pravomoci přijaté podle tohoto článku vstupují v platnost bezodkladně a jsou použitelné, pokud proti nim není vyslovena námitka v souladu s odstavcem 2. V oznámení aktu v přenesené pravomoci Evropskému parlamentu a Radě se uvedou důvody použití postupu pro naléhavé případy.
2.  Rada může v souladu s postupem podle čl. 90 odst. 5 vyslovit vůči aktu v přenesené pravomoci námitku. V takovém případě Komise poté, co obdrží oznámení Rady o rozhodnutí vyslovit námitku, tento akt neprodleně zruší.
Pozměňovací návrh 91
Návrh rozhodnutí
Čl. 91 – odst. 1 – návětí
Rada v souladu se Smlouvou rozhodne o všech nezbytných úpravách tohoto rozhodnutí, pokud:

Rada v souladu se Smlouvou rozhodne po konzultaci s Evropským parlamentem o všech nezbytných úpravách tohoto rozhodnutí, pokud:

Pozměňovací návrh 92
Návrh rozhodnutí
Příloha I
SEZNAM IZOLOVANÝCH ZÁMOŘSKÝCH ZEMÍ A ÚZEMÍ

SEZNAM IZOLOVANÝCH ZÁMOŘSKÝCH ZEMÍ A ÚZEMÍ

–  Falklandské ostrovy
–  Falklandské ostrovy
–  Svatá Helena, Ascension a Tristan da Cunha
–  Svatá Helena, Ascension a Tristan da Cunha
–  Územní společenství Saint-Pierre a Miquelon
–  Územní společenství Saint-Pierre a Miquelon
  Wallis a Futuna
Pozměňovací návrh 93
Návrh rozhodnutí
PŘÍLOHA II – čl. 1 – odst. 1
1.  Pro účely tohoto rozhodnutí se celková částka finanční pomoci ve výši [343,4 milionu] EUR vyhrazená Evropskou unií v rámci 11. ERF na sedmileté období od 1. ledna 2014 do 31. prosince 2020 a stanovená v interní dohodě o zřízení 11. ERF rozdělí následovně:
1.  Pro účely tohoto rozhodnutí se celková částka finanční pomoci ve výši [360,57 milionu] EUR vyhrazená Evropskou unií v rámci 11. ERF na sedmileté období od 1. ledna 2014 do 31. prosince 2020 a stanovená v interní dohodě o zřízení 11. ERF rozdělí následovně:
a) částka [330,4 milionu] EUR ve formě grantů připadne na programovatelnou podporu dlouhodobého rozvoje, humanitární pomoc, pomoc při mimořádných událostech, pomoc uprchlíkům a dodatečnou podporu v případě výkyvů příjmů z vývozu a na podporu regionální spolupráce a integrace;
a) částka [345,57 milionu] EUR ve formě grantů připadne na programovatelnou podporu dlouhodobého rozvoje, humanitární pomoc, pomoc při mimořádných událostech, pomoc uprchlíkům a dodatečnou podporu v případě výkyvů příjmů z vývozu a na podporu regionální spolupráce a integrace;
b) částka [5 milionů] EUR připadne na financování úrokových subvencí a technické pomoci v rámci investiční facility ZZÚ uvedené v příloze IV;
b) částka [5 milionů] EUR připadne na financování úrokových subvencí a technické pomoci v rámci investiční facility ZZÚ uvedené v příloze IV;
c) částka [8 milionů] EUR připadne na studie nebo opatření technické pomoci v souladu s článkem 79 tohoto rozhodnutí a na celkové vyhodnocení tohoto rozhodnutí, které se provede nejpozději čtyři roky před vypršením jeho platnosti.
c) částka [10 milionů] EUR připadne na studie nebo opatření technické pomoci v souladu s článkem 79 tohoto rozhodnutí a na celkové vyhodnocení tohoto rozhodnutí, které se provede nejpozději čtyři roky před vypršením jeho platnosti.
Pozměňovací návrh 94
Návrh rozhodnutí
PŘÍLOHA II – čl. 3, návětí
Částka [330,4 milionu] EUR uvedená v čl. 1 odst. 1 písm. a) se přidělí na základě potřeb a výkonnosti ZZÚ podle těchto kritérií:

Částka [345,57 milionu] EUR uvedená v čl. 1 odst. 1 písm. a) se přidělí na základě potřeb a výkonnosti ZZÚ podle těchto kritérií:

Pozměňovací návrh 95
Návrh rozhodnutí
PŘÍLOHA II – čl. 3 – odst. 2
2.  Částka [105 milionů] EUR se přidělí na podporu regionální spolupráce a integrace v souladu s článkem 7 tohoto rozhodnutí, a to s přihlédnutím k prioritám a oblastem společného zájmu uvedeným v článku 5 a na základě konzultací v rámci instancí partnerství EU-ZZÚ uvedených v článku 13. Mělo by se usilovat o koordinaci s jinými finančními nástroji Unie a o spolupráci mezi ZZÚ a nejvzdálenějšími regiony uvedenými v článku 349 Smlouvy.
2.  Částka [120,17 milionu] EUR se přidělí na podporu regionální spolupráce a integrace v souladu s článkem 7 tohoto rozhodnutí, a to s přihlédnutím k prioritám a oblastem společného zájmu uvedeným v článku 5 a na základě konzultací v rámci instancí partnerství EU-ZZÚ uvedených v článku 13. Mělo by se usilovat o koordinaci s jinými finančními nástroji Unie a o spolupráci mezi ZZÚ a nejvzdálenějšími regiony uvedenými v článku 349 Smlouvy.
Pozměňovací návrh 96
Návrh rozhodnutí
PŘÍLOHA VI – čl. 3 – odst. 1 – písm. g
g) produkty akvakultury z ryb, korýšů a měkkýšů tam vylíhnutých a odchovaných;
g) produkty akvakultury z ryb, korýšů a měkkýšů tam odchovaných;
Pozměňovací návrh 97
Návrh rozhodnutí
Příloha VI – čl. 10 – odst. 6
6.  Opatření, kterým se povoluje kumulace uvedená v odstavci 1, přijme Komise prostřednictvím prováděcích aktů. Tyto prováděcí akty se přijmou v souladu s přezkumným postupem podle čl. 64 odst. 2.
6.   Komise je v souladu s článkem 90 zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci, které se týkají opatření, kterým se povoluje kumulace uvedená v odstavci 1.
Pozměňovací návrh 98
Návrh rozhodnutí
Příloha VI – čl. 16 – odst. 6 a (nový)
6a.  Odchylky týkající se produktů rybolovu se ZZÚ udělují v mezích roční kvóty ve výši 2 500 tun v případě produktů rybolovu s kódy KN 030471, 030483, 030532, 030562, 030614, 0307299010 a 160510.
Žádosti o takové odchylky v souladu s výše uvedenou kvótou předkládá ZZÚ nebo členský stát výboru, který je poskytuje automaticky a uvádí je v platnost prostřednictvím rozhodnutí.

Pozměňovací návrh 99
Návrh rozhodnutí
Příloha VI – čl. 16 – odst. 8
8.  Opatření, kterým se povoluje dočasná odchylka uvedená v odstavci 1, přijme Komise prostřednictvím prováděcích aktů. Tyto prováděcí akty se přijmou v souladu s přezkumným postupem podle čl. 64 odst. 2.
8.   Komise je v souladu s článkem 90 zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci, které se týkají opatření, kterým se povoluje dočasná odchylka uvedená v odstavci 1.
Pozměňovací návrh 100
Návrh rozhodnutí
Příloha VI – čl. 63 – odst. 3
3.  Opatření, kterým se povoluje dočasná odchylka uvedená v odstavci 1, přijme Komise prostřednictvím prováděcích aktů. Tyto prováděcí akty se přijmou v souladu s přezkumným postupem podle čl. 64 odst. 2.
3.   Komise je v souladu s článkem 90 zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci, které se týkají opatření, kterým se povoluje dočasná odchylka uvedená v odstavci 1.
Pozměňovací návrh 101
Návrh rozhodnutí
Příloha VI – čl. 64
Postup projednávání ve výboru

vypouští se
1.  Komisi je nápomocen Výbor pro celní kodex zřízený článkem 247a nařízení (EHS) č. 2913/92.
2.  Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.
Pozměňovací návrh 102
Návrh rozhodnutí
Příloha VII – čl. 2 – odst. 1
1.  Komise může dočasně odejmout nárok na uplatňování preferenčních režimů stanovených tímto rozhodnutím u všech nebo některých produktů pocházejících ze zvýhodněné země, jestliže se domnívá, že existují dostatečné důkazy o tom, že dočasné vyjmutí z režimu by bylo opodstatněno důvody uvedenými v čl. 1 odst. 1 a 2 této přílohy, pokud nejprve:
1.  Komise může prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 90 dočasně odejmout nárok na uplatňování preferenčních režimů stanovených tímto rozhodnutím u všech nebo některých produktů pocházejících ze zvýhodněné země, jestliže se domnívá, že existují dostatečné důkazy o tom, že dočasné vyjmutí z režimu by bylo opodstatněno důvody uvedenými v čl. 1 odst. 1 a 2 této přílohy, pokud nejprve:
a) konzultuje výbor uvedený v článku 10 přílohy VIII v souladu s postupem podle čl. 3 odst. 2;
b) vyzve členské státy k přijetí nezbytných preventivních opatření, aby byly chráněny finanční zájmy Unie a/nebo aby se zaručilo dodržování závazků ze strany zvýhodněné země, a
b) vyzve členské státy k přijetí nezbytných preventivních opatření, aby byly chráněny finanční zájmy Unie a/nebo aby se zaručilo dodržování závazků ze strany zvýhodněné země, a
c) zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie oznámení, že existují důvodné pochybnosti o uplatňování preferenčních režimů a/nebo o dodržování závazků ze strany zvýhodněné země, jež mohou zpochybnit její právo na další využívání výhod přiznaných tímto rozhodnutím.
c) zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie oznámení, že existují důvodné pochybnosti o uplatňování preferenčních režimů a/nebo o dodržování závazků ze strany zvýhodněné země, jež mohou zpochybnit její právo na další využívání výhod přiznaných tímto rozhodnutím.
Komise uvědomí předmětné ZZÚ o veškerých rozhodnutích přijatých v souladu s tímto odstavcem, a to dříve, než nabudou účinku. Komise rovněž informuje výbor uvedený v článku 10 přílohy VIII.

Komise uvědomí předmětné ZZÚ o veškerých rozhodnutích přijatých v souladu s tímto odstavcem, a to dříve, než nabudou účinku.

Pozměňovací návrh 103
Návrh rozhodnutí
Příloha VII – čl. 2 – odst. 2
2.  Dočasné vynětí z režimu nepřesáhne šest měsíců. Na konci této lhůty Komise rozhodne, zda dočasné vynětí po informování výboru uvedeného v článku 10 přílohy VIII ukončí, nebo lhůtu dočasného odnětí v souladu s postupem podle odstavce 1 tohoto článku prodlouží.
2.  Dočasné vynětí z režimu nepřesáhne šest měsíců. Na konci této lhůty Komise rozhodne, zda dočasné vynětí ukončí, nebo lhůtu dočasného odnětí v souladu s postupem podle odstavce 1 tohoto článku prodlouží.
Pozměňovací návrh 104
Návrh rozhodnutí
Příloha VII – čl. 3
Postup projednávání ve výboru

vypouští se
1.  Pro účely provádění článku 2 je Komisi nápomocen výbor uvedený v článku 10 přílohy VIII.
2.  Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.
Pozměňovací návrh 105
Návrh rozhodnutí
Příloha VIII – čl. 5 – odst. 2
2.  Opatření předchozí kontroly přijímá Komise poradním postupem podle článku 6 této přílohy.
2.  Opatření předchozí kontroly přijímá Komise postupem podle článku 6 této přílohy.
Pozměňovací návrh 106
Návrh rozhodnutí
Příloha VIII – čl. 6 – odst. 1
1.  V řádně odůvodněných naléhavých případech souvisejících se zhoršováním hospodářské a/nebo finanční situace výrobců v Unii, kdy by náprava byla obtížná, lze přijmout dočasná prozatímní opatření. Prozatímní opatření platí nanejvýše 200 dní. Prozatímní opatření přijímá Komise poradním postupem podle článku 10 této přílohy. V případě velmi naléhavých důvodů přijme Komise okamžitě použitelná prozatímní ochranná opatření v souladu s postupem uvedeným v článku 10 této přílohy.
1.  V řádně odůvodněných naléhavých případech souvisejících se zhoršováním hospodářské a/nebo finanční situace výrobců v Unii, kdy by náprava byla obtížná, lze přijmout dočasná prozatímní opatření. Prozatímní opatření platí nanejvýše 200 dní. Prozatímní opatření přijímá Komise prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci podle článku 90. V případě velmi naléhavých důvodů přijme Komise okamžitě použitelná prozatímní ochranná opatření prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 90a.
Pozměňovací návrh 107
Návrh rozhodnutí
Příloha VIII – čl. 7 – odst. 1
1.  Pokud se prokáže, že podmínky stanovené v článku 2 této přílohy nejsou splněny, Komise přijme rozhodnutí o zastavení šetření a řízení přezkumným postupem podle článku 4 této přílohy. Komise zveřejní zprávu, v níž uvede svá zjištění a odůvodněné závěry týkající se všech podstatných věcných a právních otázek a vezme přitom náležitý ohled na ochranu důvěrných informací ve smyslu článku 9 této přílohy.
1.  Pokud se prokáže, že podmínky stanovené v článku 2 této přílohy nejsou splněny, Komise přijme rozhodnutí o zastavení šetření. Komise zveřejní zprávu, v níž uvede svá zjištění a odůvodněné závěry týkající se všech podstatných věcných a právních otázek a vezme přitom náležitý ohled na ochranu důvěrných informací ve smyslu článku 9 této přílohy.
Pozměňovací návrh 108
Návrh rozhodnutí
Příloha VIII – čl. 7 – odst. 2
2.  Pokud se prokáže, že podmínky stanovené v článku 2 této přílohy splněny jsou, Komise přijme rozhodnutí o zavedení definitivních ochranných opatření přezkumným postupem podle článku 4. Komise zveřejní zprávu, v níž shrne podstatné skutečnosti a ohledy relevantní pro dané zjištění, přičemž vezme náležitý ohled na ochranu důvěrných informací ve smyslu článku 9 této přílohy, a rozhodnutí o přijetí potřebných ochranných opatření okamžitě oznámí orgánům ZZÚ.
2.  Pokud se prokáže, že podmínky stanovené v článku 2 této přílohy splněny jsou, Komise prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 90 přijme rozhodnutí o zavedení definitivních ochranných opatření. Komise zveřejní zprávu, v níž shrne podstatné skutečnosti a ohledy relevantní pro dané zjištění, přičemž vezme náležitý ohled na ochranu důvěrných informací ve smyslu článku 9 této přílohy, a rozhodnutí o přijetí potřebných ochranných opatření okamžitě oznámí orgánům ZZÚ.
Pozměňovací návrh 109
Návrh rozhodnutí
Příloha VIII – čl. 10
Postup projednávání ve výboru

vypouští se
1.  Komisi je nápomocen výbor zřízený podle čl. 4 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 260/2009 ze dne 26. února 2009 o společných pravidlech dovozu . Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.
2.  Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 4 nařízení (EU) č. 182/2011.
3.  Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.
4.  Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 8 nařízení (EU) č. 182/2011 ve spojení s článkem 4 téhož nařízení.

Radioktivní látky ve vodě určené k lidské spotřebě ***I
PDF 785kWORD 65k
Usnesení
Úplné znění
Příloha
Příloha
Příloha
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 12. března 2013 o návrhu směrnice Rady, kterou se stanoví požadavky na ochranu zdraví obyvatelstva, pokud jde o radioaktivní látky ve vodě určené k lidské spotřebě (COM(2012)0147 – C7-0105/2012 – 2012/0074(COD))
P7_TA(2013)0068A7-0033/2013

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Radě (COM(2012)0147),

–  s ohledem na články 31 a 32 Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii, podle kterých Rada konzultovala s Parlamentem (C7-0105/2012),

–  s ohledem na stanovisko Výboru pro právní záležitosti k navrženému právnímu základu,

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 23. května 2012(1)

–  s ohledem na články 55 a 37 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin a na stanovisko Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (A7-0033/2013),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  vyzývá Komisi, aby návrh v souladu s čl. 293 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie změnila odpovídajícím způsobem;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 12. března 2013 k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/…/EU, kterou se stanoví požadavky na ochranu zdraví obyvatelstva, pokud jde o radioaktivní látky ve vodě určené k lidské spotřebě, a kterou se mění směrnice Rady 98/83/ES [pozm. návrh 1]

P7_TC1-COD(2012)0074


EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství pro atomovou energii, a zejména na články 31 a 32 této smlouvyo fungování Evropské unie, a zejména na čl. 192 odst. 1 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise1 vypracovaný po obdržení stanoviska skupiny osobností jmenovaných Výborem pro vědu a techniku z řad vědeckých odborníků členských států v souladu s článkem 31 SmlouvyEvropské komise,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru(2),

po konzultaci s Evropským parlamentem2v souladu s řádným legislativním postupem(3), [pozm. návrh 2]

vzhledem k těmto důvodům:

(-1)  V souladu s článkem 191 Smlouvy o fungování Evropské unie (Smlouva o fungování EU) je politika Unie v oblasti životního prostředí založena na zásadách obezřetnosti a prevence a přispívá k sledování cílů, jako je zachování, ochrana a zlepšování kvality životního prostředí a ochrana lidského zdraví. [pozm. návrh 3]

(1)  Polknutí vody představuje jednu z cest pro vniknutí radioaktivníchškodlivých látek do lidského těla. Požití radioaktivních izotopů nebo radionuklidů může způsobit řadu zdravotních problémů. V souladu se směrnicí Rady 96/29/Euratom(4), je zapotřebí udržet příspěvek činností k ozáření veškerého obyvatelstva s ohledem na dlouhodobá kumulovaná ozáření, tak nízký, jak lze rozumně dosáhnoutje jen možné. [pozm. návrh 4]

(1a)  Odfiltrováním radioaktivních izotopů z vody se z filtrů stává radioaktivní odpad, s nímž je nutné nakládat obezřetně a v souladu s platnými postupy. [pozm. návrh 5]

(1b)  Postupy odstraňování radioaktivních izotopů z vody se odvíjí od laboratoří v jednotlivých členských státech, pravidelných aktualizací měření a od výzkumu. [pozm. návrh 6]

(1c)  Informace o úrovních radioaktivity v pitné vodě, které členské státy zahrnuly do tříleté zprávy o směrnici o pitné vodě, nejsou úplné nebo zcela chybí. [pozm. návrh 7]

(1d)  Je třeba zavést preventivní opatření, aby se snížily náklady na úpravu pitné vody. [pozm. návrh 8]

(2)  S ohledem na význam jakosti vody určené k lidské spotřebě procílem zajistit vysokou úroveň ochrany zdraví lidíobyvatelstva je nezbytné stanovit na úrovni Společenstvíspolečné normy jakosti vody určené k lidské spotřebě, které plní funkci ukazatelů, a zajišťujístanovit také monitorování shody s uvedenými normami. [pozm. návrh 9]

(3)  Indikační ukazatele byly již stanoveny v příloze I části C, která se týká radioaktivních látek, i v souvisejících ustanoveních o monitorování v příloze II směrnice Rady 98/83/ES(5). Tyto ukazatele však spadají do oblasti působnosti základních standardů vymezených v článku 30 Smlouvy o Euratomu. [pozm. návrh 10]

(3a)  Hodnoty ukazatelů se zakládají na dostupných vědeckých poznatcích a zohledňují zásadu předběžné opatrnosti. Tyto hodnoty byly zvoleny k zajištění dlouhodobě bezpečné konzumace vody určené k lidské spotřebě, a to s ohledem na nejzranitelnější občany, takže představují vysokou úroveň ochrany zdraví. [pozm. návrh 11]

(4)  Požadavky na monitorování úrovní radioaktivity ve vodě určené k lidské spotřebě by proto měly být přijaty ve zvláštním právním předpise, který zajistív souladu s požadavky obsaženými ve stávajících právních předpisech pro jiné chemické látky, které jsou obsaženy ve vodě a mají nepříznivý vliv na životní prostředí a na lidské zdraví. Tím by byla zajištěna jednotnost, soudržnost a úplnost právních předpisů týkajících se ochrany před radiacíochrany lidského zdraví a životního prostředí podle Smlouvy oEuratomufungování EU. [pozm. návrh 12]

(5)  Ustanovení tétoTato směrnice přijatéaktualizuje indikační ukazatele stanovené v příloze I části C směrnice 98/83/ES pokud jde o kontaminaci pitné vody radioaktivními látkami.a zavádí pravidla pro kontrolu přítomnosti radioaktivních látek v pitné vodě. [pozm. návrh 13]

(6)  V případě nedodržení některého ukazatele s indikační funkcí by dotčený členský stát měl posoudit, zda uvedené nedodržení představuje rizikoodpovídat za určení příčiny, posouzení úrovně rizika pro lidské zdraví, včetně dlouhodobých následků a zvážení možností zásahu a za to, že na základě těchto výsledků podnikne co nejdříve kroky k zajištění distribuce vody, která odpovídá kritériím a kde je to nezbytné, podniknout nápravné kroky k obnovení jakosti vodystanoveným v této směrnici. Toto nezbytné nápravné opatření může v případě, kdy to vyžaduje požadavek na kvalitu vody, vést až k pozastavení provozu dotčeného zařízení. Přednost by měla dostat opatření, která zajistí nápravu u zdroje. Spotřebitelé by měli být neprodleně informováni o rizicích, o opatřeních, která orgány již přijaly, a o tom, za jak dlouho začnou nápravná opatření účinkovat. [pozm. návrh 14]

(7)  Spotřebitelé by měli býtby měli být o jakosti vody určené k lidské spotřebě dostatečněplně a náležitě informováni prostřednictvím snadno dostupných publikací. Místní správní orgány spotřebitelům kdykoli poskytnou aktuální informace o ohrožených oblastech, potenciálních zdrojích radioaktivní kontaminace a o kvalitě vody v regionu. [pozm. návrh 15]

(7a)  Je nezbytné, aby se oblast působnosti této směrnice vztahovala také na vodu používanou v potravinářském průmyslu. [pozm. návrh 16]

(8)  Je nezbytné vyjmout z oblasti působnosti této směrnice přírodní minerální vody a vody, které jsou léčivými přípravky, jelikož pro uvedené druhy vod byla stanovena zvláštní pravidla ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/54/ES(6) a směrnici Evropského parlamentu a Rady 2001/83/ES(7). Komise by však měla nejpozději do dvou let po vstupu této směrnice v platnost předložit návrh na přezkum směrnice 2009/54/ES s cílem sladit požadavky na monitorování týkající se přírodních minerálních vod s požadavky stanovenými v této směrnici a směrnici 98/83/ES. Monitorování vod stáčených do lahví nebo kontejnerů určených k prodeji, jiných než přírodních minerálních vod, za účelem ověření, že úrovně radioaktivních látek dodržují hodnoty ukazatelů stanovených v této směrnici, by mělo být prováděno v souladu se zásadami analýzy rizik a kritických kontrolních bodů (HACCP) v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004(8). [pozm. návrh 17]

(9)  Každý členský stát by měl vytvořit programy důsledného monitorování, aby pravidelně kontroloval, zda voda určená k lidské spotřebě splňuje požadavky této směrnice. [pozm. návrh 18]

(10)  K rozborům jakosti vody určené k lidské spotřebě by měly být používány metody, které zajistí, že získané výsledky budou spolehlivé a srovnatelné. Takovéto monitorovací programy by měly být přiměřené místním potřebám a měly by splňovat minimální požadavky na monitorování podle této směrnice. [pozm. návrh 19]

(10a)  Přírodní radioaktivitu a antropogenní kontaminaci je nezbytné řídit rozdílným způsobem a podle odlišných dozimetrických kritérií. Členské státy musí zabezpečit, aby radioaktivní činnosti nevedly ke kontaminaci zdrojů pitné vody. [pozm. návrh 20]

(11)  Doporučení Komise 2001/928/Euratom(9) se zabývá radiologickou jakostí zdrojů pitné vody, pokud jde o radon a zplodiny radonu s dlouhým poločasem rozpadu, a je vhodné tyto radionuklidy zahrnout do oblasti působnosti této směrnice,

(11a)  Aby byl zajištěn soulad evropské vodní politiky, musejí být hodnoty ukazatelů, četnost a metody pro monitorování radioaktivních látek v této směrnici v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2006/118/EC(10) a směrnicí Rady 98/83/ES. Komise by dále měla zajistit, aby v případě, že bude provedena revize směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES(11), a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/118/ES, měly by obsahovat odkaz na tuto směrnici, aby byly proti kontaminaci radioaktivními látkami v plné míře chráněny všechny druhy vod,[pozm. návrh 21]

PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:

Článek 1

Předmět

Tato směrnice stanoví požadavkyse týká harmonizovaných požadavků na ochranu zdraví obyvatelstva s ohledem na radioaktivní látky ve vodějakost vody určené k lidské spotřebě, Stanoví hodnoty ukazatelů, četnost a metody pro monitorování radioaktivních látek. s cílem ochránit zdraví obyvatelstva před škodlivými následky znečištění těchto vod radioaktivními látkami. [pozm. návrh 22]

Článek 2

Definice

Pro účely této směrnice se použijí definice stanovené v článku 2 směrnice 98/83/ES.

Kromě definic uvedených v odstavci 1 se použijí tyto definice:

   1) „radioaktivní látkou“ se rozumí jakákoli látka, která obsahuje jeden nebo více radionuklidů, jejichž aktivitu či koncentraci nelze z hlediska ochrany před radiací zanedbat;
   2) „celkovou indikativní dávkou“ se rozumí úvazek efektivní dávky na jeden rok ingesce ze všech radionuklidů, jejichž přítomnost byla zjištěna v zásobárně vody, a to jak přírodního, tak i umělého původu, draslíku 40, radonu a dceřinných produktů radonu s krátkým poločasem rozpadu;
   3) „hodnotou ukazatele“ se rozumí hodnota, kterou musí voda určená k lidské spotřebě splňovat. V případě překročení hodnoty ukazatele členské státy posoudí úroveň rizika spojeného s přítomností radioaktivní látky a na základě tohoto posouzení přistoupí k okamžitým krokům na nápravu tohoto stavu, aby byla zajištěna shoda s požadavky této směrnice. [pozm. návrh 23]

Článek 3

Oblast působnosti

Tato směrnice se použije na vodu určenou k lidské spotřebě, jak je definována v článku 2 směrnice 98/83/ES, s výjimkou případů stanovených v čl. 3 odst. 1 uvedené směrnice a případů stanovených v souladu s čl. 3 odst. 2 uvedené směrnice. [pozm. návrh 24]

Článek 4

Všeobecné povinnosti

Aniž jsou dotčena ustanovení čl. 6 odst. 3 písm. a) směrnice 96/29/Euratom, Členské státy učiní veškerá opatření nezbytná k vytvoření příslušného programu monitorování, aby se zajistilo, že voda určená k lidské spotřebě vyhovuje hodnotám ukazatelů stanoveným v souladu s touto směrnicí. Komise poskytne členským státům příručku s osvědčenými postupy.

Členské státy zajistí, aby opatření přijatá k provádění této směrnice nevedla za žádných okolností přímo či nepřímo ke zhoršení současné jakosti vody určené k lidské spotřebě ani jakémukoli zvýšení znečišťování vod užívaných pro výrobu pitné vody. [pozm. návrh 25]

Budou vyvinuty nové technologie, které umožní co nejvíce zkrátit čas nutný k izolaci jaderného odpadu vzniklého následkem přírodní katastrofy z životního prostředí. [pozm. návrh 26]

Členské státy přijmou veškerá nezbytná opatření, jimiž zajistí odstranění radioaktivního odpadu z filtrované pitné vody v souladu s platnými předpisy. K tomu účelu poskytne Komise členským státům pokyny pro tento proces. [pozm. návrh 27]

Členské státy provádí posouzení rizik u úložišť radioaktivních odpadů, které by mohly mít dopad na podzemní vody nebo na další zdroje pitné vody, nebo které by mohly být ohroženy přírodními katastrofami. [pozm. návrh 28]

Komise provede studii o účincích chemických koktejlů jiných chemických látek s radioaktivními látkami ve vodě určené k lidské spotřebě. Na základě jejích výsledků Komise upraví příslušné právní předpisy. [pozm. návrh 29]

Komise vyhodnotí uplatňování směrnice 2000/60/ES v členských státech. [pozm. návrh 30]

Článek 5

Hodnoty ukazatelů

Členské státy stanoví hodnoty ukazatelů použitelné na monitorování radioaktivních látek ve vodě určené k lidské spotřebě v souladu s přílohou I; u vody stáčené do lahví nebo kontejnerů určených k prodeji tím nesmí být dotčeny zásady analýzy rizik a kritických kontrolních bodů (HACCP), jak vyžaduje nařízení (ES) č. 852/2004.

Článek 6

Monitorování

Členské státy zajistí pravidelné a přesné monitorování vody určené k lidské spotřebě v souladu s přílohou II za účelem kontroly toho, zda koncentrace radioaktivních látek nepřesahují hodnoty ukazatelů stanovené v souladu s článkem 5. Monitorování zohledňuje dlouhodobou kumulativní expozici obyvatelstva a provádí se v rámci kontrol stanovených v článku 7 směrnice 98/83/ES o jakosti vody určené k lidské spotřebě. Zahrnuje provádění referenčních analýz, které slouží ke stanovení obsahu radioaktivity ve vodě a k optimalizování analytické strategie a pravidelných rozborů, jež se provádí podle postupů určených v příloze III. Četnost monitorování lze upravit na základě přístupu založeného na posouzení rizik, který vychází z výsledků referenčních rozborů, jež jsou povinné ve všech případech. V takových případech členské státy sdělí jak důvody svého rozhodnutí, tak výsledky příslušných referenčních rozborů Komisi a zpřístupní je veřejnosti. [pozm. návrh 31]

Článek 7

Místa vzorkování

Členské státy mohou odebírat vzorky:

   a) v případě vody dodávané z rozvodné sítě v místě v rámci zásobované oblasti nebo v úpravně vody, pokud je možno prokázat, že tímto vzorkováním je naměřena tatáž nebo vyšší hodnota dotčených ukazatelů;
   b) v případě vody dodávané z cisterny v místě jejího výtoku z cisterny;
   c) v případě vody stáčené do lahví nebo kontejnerů určených k prodeji v místě plnění vody do lahví nebo kontejnerů;
   d) v případě vody používané k přípravě potravin v potravinářském podniku v místě, kde se voda v tomto podniku používá.

Článek 8

Vzorkování a analýza

1.  Vzorky reprezentativní pro jakost vody spotřebovávané během celého roku se odebírají a analyzují v souladu s metodami stanovenými v příloze III.

2.  Členské státy zajistí, aby všechny laboratoře, ve kterých se provádějí rozbory vzorků vody určené k lidské spotřebě, měly systém řízení kvality rozborů. Zajistí, aby uvedený systém byl čas od časualespoň jednou za rok namátkově kontrolován osobou, která je na laboratoři nezávislá, přičemž tuto osobu schválí pro tento účel příslušný orgán. [pozm. návrh 32]

2a.  Kontroly jsou financovány v souladu s kapitolou IV nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004(12). V případě, že ke znečištění dojde v důsledku lidské činnosti, uhradí náklady znečišťovatel. [pozm. návrh 33]

Článek 9

Nápravná opatření a informování spotřebitelů

1.  Členské státy zajistí okamžité prošetření každého nedodržení hodnot ukazatelů stanovených v souladu s článkem 5 tak, aby se zjistila jeho příčina.

1a.  Informace o posouzení rizik jaderných elektráren a přilehlých oblastí z hlediska přítomnosti radioaktivních látek ve vodě se zpřístupní veřejnosti. [pozm. návrh 34]

1b.  Členské státy zajistí, aby informace o přítomnosti radioaktivních látek ve vodě určené k lidské spotřebě byly zahrnuty do tříleté zprávy o kvalitě vody, jak je uvedeno v čl. 13 odst. 2 směrnice 98/83/ES. [pozm. návrh 35]

2.  Pokud dojde k nedodržení hodnot ukazatelů stanovených v souladu s článkem 5pro radon a celkovou indikativní dávku pocházející z přírodních zdrojů, dotyčné členské státy bezokladně posoudí, zda tento nedostatek představuje rizikoúroveň rizika pro lidské zdraví V případě, že vznikne rizikoa možnosti zásahu s ohledem na místní podmínky. Na základě těchto výsledků podnikne členský stát přijme nápravná opatření k obnoveníkroky k zajištění distribuce vody, která odpovídá kritériím jakosti vodystanoveným v této směrnici.

2a.  Pokud dojde k nedodržení hodnot ukazatelů pro tritium a celkovou indikativní dávku pocházející z lidských činností, dotčený členský stát zajistí, aby bylo neprodleně zahájeno vyšetřování, které určí povahu, rozsah a celkový dosimetrický dopad znečištění. Vyšetřování zohlední všechna prostředí, která mohla být zasažena, a veškeré možné způsoby expozice. Příslušný členský stát dohlíží na to, aby byla podniknuta nezbytná nápravná opatření, která povedou k obnovení jakosti vody podle definovaných hodnot ukazatelů. Způsoby řešení musí upřednostnit zamezení znečištění u zdroje. Toto nezbytné nápravné opatření může v případě, kdy to vyžaduje požadavek na kvalitu vody, vést až k pozastavení provozu dotčeného zařízení. Dotyčné členské státy zajistí, aby náklady na nápravná opatření nesl znečišťovatel. [pozm. návrh 36]

3.  Členský stát zajistí, aby byly výsledky rozborů provedených v souladu s článkem 8 zveřejněny, co nejdříve zpřístupněny a zahrnuty do zpráv uvedených v článku 13 směrnice 98/83/ES. Pokud riziko pro lidské zdraví nelze považovat za bezvýznamné, dotyčný členský stát zajistí informováníspolu s příslušným subjektem či subjekty, okamžité upozornění spotřebitelů, a to, že spotřebitelé obdrží úplné informace o riziku pro lidské zdraví a o tom, jak se se vzniklými problémy vypořádat, jež budou co nejdříve zveřejněny a zpřístupněny na internetu. Rovněž zajistí bezodkladně náhradní zásobování nekontaminovanou vodou. [pozm. návrh 37]

Článek 9a

Změny směrnice 98/83/ES

Směrnice 98/83/ES se mění takto:

1)  V příloze I části C se vypouští oddíl „radioaktivita“.

2)  V příloze II tabulce A odst. 2 se vypouštějí poslední dvě věty. [pozm. návrh 38]

Článek 9b

Přezkum příloh

1.  Alespoň jednou za pět let Komise přezkoumá přílohy s ohledem na vědeckotechnický vývoj. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 9c, pokud jde o změny, které zohlední tento vývoj.

2.  Komise zveřejní důvody, proč se rozhodla přílohy pozměnit, či nepozměnit, přičemž uvede vědecké zprávy, které vzala v potaz. [pozm. návrh 39]

Článek 9c

Výkon přenesené pravomoci

1.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v článku 9b je svěřena Komisi na dobu pěti let od … (13). Komise vypracuje zprávu o výkonu přenesené pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví k tomuto prodloužení námitky nejpozději do tří měsíců před koncem daného období.

3.  Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v článku 9b kdykoliv zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomocí v něm blíže určených. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.  Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

5.  Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článku 9b vstoupí v platnost pouze, pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.[pozm. návrh 40]

Článek 9d

Informace a předkládání zpráv

1.  Členské státy přijmou nezbytná opatření, aby zajistily, že spotřebitelé budou mít k dispozici dostačující a aktuální informace o jakosti vody určené k lidské spotřebě a to nejenom tehdy, kdy riziko pro lidské zdraví nelze považovat za bezvýznamné.

2.  Každý členský stát, jehož vodní systémy se nacházejí v oblastech s potenciálními zdroji znečištění radioaktivními látkami, ať již zapříčiněnými člověkem či přirozeně se vyskytujícími, zahrne informace o koncentraci radioaktivních látek ve vodě určené k lidské spotřebě do své tříleté zprávy o kvalitě vody určené k lidské spotřebě, jak je stanoveno v článku 13 směrnice 98/83/ES.

3.  Komise do své zprávy o kvalitě vody určené k lidské spotřebě ve Společenství zahrne zjištění členských států o radioaktivních látkách ve vodě určené k lidské spotřebě, jak je stanoveno v článku 13 směrnice 98/83/ES. [pozm. návrh 41]

Článek 10

Provedení do vnitrostátního práva

1.  Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí nejpozději do …(14).[jednoho roku od data uvedeného v článku 11 – konkrétní datum vloží Úřad pro publikace]. Znění těchto předpisů neprodleně sdělí Komisi. [pozm. návrh 42]

Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.

2.  Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.

Článek 11

Vstup v platnost

Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 12

Určení

Tato směrnice je určena členským státům.

V … dne

Za Evropský parlament

předseda

Za Radu

předseda/předsedkyně

PŘÍLOHA I

Hodnoty ukazatelů pro radon a tritium a hodnoty ukazatelů pro celkovou indikativní dávku pro další radioaktivní látky ve vodě určené k lidské spotřebě

Radioaktivita

Ukazatel

Hodnota ukazatele

Jednotka

Poznámky

Radon222 Rn

10020

Bq/l

Tritium

10020

Bq/l

Celková indikativní dávka (pocházející z přírodních zdrojů)

0,10

mSv/rok

(Poznámka 1)

Celková indikativní dávka (pocházející z lidské činnosti)

0,01

mSv/rok

[pozm. návrh 43]
Poznámka 1: S výjimkou tritia, draslíku 40, radonu a zplodin radonu s krátkým poločasem rozpadu.

PŘÍLOHA II

Monitorování radioaktivních látek

1.  Obecné zásady a četnost monitorování

Nepožaduje sePožaduje se, aby členský stát monitoroval přítomnost tritia a radonunebo radioaktivity v pitné vodě za účelem stanovení celkové indikativní dávky, pokud je na základě jiného monitorování známo, že úrovně tritia i vypočítané celkové indikativní dávky leží dostatečně pod hodnotou ukazatele. Monitorování přítomnosti radonu v pitné vodě se nepožaduje, pokud je členskému státu na základě jiného monitorování známo, že úrovně radonu leží dostatečně pod hodnotou ukazatele. V těchto případech sdělí dotyčný stát zdůvodnění svého rozhodnutí Komisi, a to včetně uvedení výsledků jiného provedeného monitorování.a stanovil celkovou indikativní dávku pro přírodní radioaktivitu a radioaktivitu, jejímž zdrojem je lidská činnost.

Monitorování zahrnuje referenční rozbory a pravidelné rozbory.

Referenční rozbory musí být prováděny v rámci zpracování žádosti o povolení distribuce pitné vody. Pokud jde o již zavedené distribuční sítě, členské státy stanoví lhůty, v nichž tyto rozbory musí být provedeny, v závislosti na objemu dodávané vody a výši možného rizika, bez ohledu na to, zda jde o přírodní radioaktivitu, nebo o radioaktivitu, jejímž zdrojem je lidská činnost. Referenční rozbory musí umožnit odhalit a kvantifikovat veškeré příslušné přírodní a umělé radionuklidy.

V případě přírodní radioaktivity musí být kvantifikována přinejmenším aktivita 9 následujících radionuklidů: uran 238, uran 234, radium 226, radon 222, olovo 210, polonium 210, radium 228 (případně na základě prvku po něm přímo následujícím, aktinia 228), aktinium 227 (případně na základě prvku po něm přímo následujícím, thoria 227).

Pokud jde o dopad lidské činnosti, je třeba hledat potencionální zdroje kontaminace, a v závislosti na příslušných zjištěních se vyhotovuje seznam radionuklidů, které je třeba monitorovat. Kromě specifických monitorování souvisejících s výsledkem šetření referenční rozbor v každém případě zahrnuje měření tritia, uhlíku 14, stroncia 90 a izotopů plutonia, jakož i rozbor za pomoci spektrometrie gama, který umožňuje ověřit aktivitu hlavních umělých radionuklidů, které emitují záření gama (zejména kobalt 60, jód 131, cesium 134, cesium 137, americium 241…).

Výsledek referenčních rozborů se využije ke stanovení analytické strategie, kterou je třeba zavést pro pravidelné monitorování. S výhradou výsledku referenčních rozborů, který může vést k posílení opatření, se pravidelné monitorování provádí podle četnosti revizí uvedených v bodu 4. [pozm. návrh 44]

2.  Radon a tritium

Monitorování přítomnosti radonu nebo tritia v pitné vodě se provádí v případě, že je v povodí přítomen zdroj radonu nebo tritia a na základě jiných programů situačního monitorování nebo šetření není možné prokázat, že úroveň radonu nebo tritia je dostatečně pod svou hodnotou ukazatele 100 Bq/l. Vyžaduje-li se monitorování přítomnosti radonu nebo tritia, musí se provádět podle četnosti revizí.

3.  Celková indikativní dávka

Monitorování pitné vody kvůli celkové indikativní dávce se provádí, pokud je v povodí přítomen zdroj umělé nebo zvýšené přirozené radioaktivity, přičemž na základě jiných programů situačního monitorování nebo šetření nelze prokázat, že úroveň celkové indikativní dávky je dostatečně pod hodnotou ukazatele 0,1 mSv/rok. Vyžaduje-li se monitorování úrovní umělých radionuklidů, provádí se podle četnosti revizí uvedených v tabulce. Vyžaduje-li se monitorování úrovní přírodních radionuklidů, členské státy vymezují četnost monitorování, a to s ohledem na všechny příslušné informace o dočasných odchylkách úrovní přírodních radionuklidů v různých typech vod. V závislosti na očekávaných odchylkách se četnost monitorování může lišit, a to od jednorázového kontrolního měření až po monitorování podle četnosti revizí. Pokud se vyžaduje pouze jedna kontrola přirozené radioaktivity, opětovná kontrola se vyžaduje alespoň v případě, kdy ve vztahu k zásobování nastane změna, která by pravděpodobně ovlivnila koncentrace radionuklidů v pitné vodě.

Pokud metody pro odstranění radionuklidů z pitné vody byly použity kvůli tomu, aby se zabránilo překročení hodnoty ukazatele, monitorování se provádí podle četnosti revizí.

Pokud se k zajištění shody s touto směrnicí použijí výsledky jiných programů situačního monitorování nebo šetření, než jsou programy nebo šetření stanovené v prvním odstavci tohoto bodu, členské státy sdělí zdůvodnění svého rozhodnutí Komisi, včetně příslušných výsledků těchto monitorovacích programů nebo šetření. [pozm. návrh 45]

4.  Revizní četnost monitorování je stanovena v této tabulce:

TABULKA

Revizní četnost monitorování u vody určené k lidské spotřebě dodávané z rozvodné sítě

Objem vody denně dodávané či produkované v zásobované oblasti

(Poznámky1 a 2)

Počet vzorků

ročně

(Poznámka 3)

≤ 100

(Poznámka 4)

> 100 ≤ 1 000

1

> 1 000 ≤ 10 000

1

+ 1 pro každých 3 300 m³/d včetně započatých

z celkového objemu

> 10 000 ≤ 100 000

3

+ 1 pro každých 10 000 m³/d

včetně započatých z celkového objemu

> 100 000

10

+ 1 pro každých 25 000 m³/d

včetně započatých z celkového objemu

Poznámka 1: Zásobovaná oblast je zeměpisně vymezená oblast, ve které je voda určená lidské spotřebě dodávána z jednoho nebo více zdrojů a ve které je možno jakost vody považovat za přibližně stejnou.

Poznámka 2: Objemy se počítají jako průměrné hodnoty za kalendářní rok. Členský stát může pro stanovení minimální četnosti místo objemu vody použít počet obyvatel v zásobované oblasti, přičemž se předpokládá spotřeba vody 200 l/den/obyvatele za předpokladu, že dotčená voda není předmětem prodeje či distribuce mimo tuto oblast.[pozm. návrh 46]

Poznámka 3: Počty vzorků by pokud možno měly být časově i prostorově rovnoměrné.

Poznámka 4: O četnosti rozhodne dotčený členský stát.

PŘÍLOHA III

Metody vzorkování a rozborů

1.  Přírodní radioaktivita

1.1.  Prověrky za účelem dodržení celkové indikativní dávky pro přírodní radioaktivitu.

Členské státy mohou používat metody prověrek pro celkovou aktivitu alfa a celkovou aktivitu beta k monitorování hodnoty ukazatele pro celkovou indikativní dávku s výjimkou tritia, draslíku 40, radonu a zplodin radonu s krátkým poločasem rozpadu.určených k identifikaci vody, u níž je pravděpodobné překročení celkové indikativní dávky a která vyžaduje podrobnější rozbory. Členské státy musí prokázat, že zvolená metoda nevede k falešně negativním výsledkům (voda považovaná za nepřekračující celkové indikativní dávky, ačkoli její spotřeba vede k úrovním dávek překračujícím hodnotu ukazatele 0,1 mSv/rok). Strategie prověrek zohledňuje výsledky rozborů zaměřených na radiologickou charakterizaci vody. [pozm. návrh 47]

Je-li celková aktivita alfa nižší než 0,1 Bq/l a celková aktivita beta nižší než 1,0 Bq/l, členský stát může předpokládat, že celková indikativní dávka je nižší než hodnota ukazatele 0,1 mSv/rok, přičemž není zapotřebí žádného radiologického šetření, pokud není z jiných informačních zdrojů známo, že v daném zásobování vodou jsou přítomny zvláštní radionuklidy, které mohou vést k tomu, že celková indikativní dávka přesáhne hodnotu 0,1 mSv/rok. Členské státy, které hodlají použít techniky prověrek založené na měření celkových aktivit alfa a celkových aktivit beta, musí věnovat pozornost případným metrologickým limitům (například nezohlednění záření beta s nízkou energií), správně zvolit orientační hodnotu, pod níž je voda považována za vyhovující, zejména pro celkovou aktivitu beta, a zohlednit kumulativní dopad aktivit alfa a beta. [pozm. návrh 48]

Pokud celková aktivita alfa přesáhne 0,1 Bq/l nebo celková aktivita beta přesáhne 1,0 Bq/l, vyžaduje se provedení rozboru u zvláštních radionuklidů. Členské státy vymezují, které radionuklidy se mají měřit, a berou v úvahu všechny příslušné informace o pravděpodobných zdrojích radioaktivity. Vzhledem k tomu, že zvýšené úrovně tritia mohou svědčit o přítomnosti jiných umělých radionuklidů, tritium, celková aktivita alfa a celková aktivita beta by se měly měřit ve stejném vzorku.

Namísto výše uvedené prověrky celkových aktivit alfa a beta se členské státy mohou rozhodnout pro využití jiných spolehlivých metod prověrek pro radionuklidy, které by zjistily přítomnost radioaktivity v pitné vodě. Pokud jedna z objemových aktivit přesahuje 20 % svého referenčního objemu nebo koncentrace tritia přesahuje svou hodnotu ukazatele o 100 Bq/l, vyžaduje se rozbor dalších radionuklidů. Členské státy vymezují, které radionuklidy se mají měřit, a berou v úvahu všechny příslušné informace o pravděpodobných zdrojích radioaktivity.

1.1.1.  Volba orientační hodnoty

Pokud jde o celkovou aktivitu beta nebo zbytkovou celkovou aktivitu beta (po odečtení příspěvku draslíku 40), použití orientační hodnoty 1 Bq/l nemusí zaručovat, že je dodržena hodnota ukazatele 0,1 mSv/rok. Členské státy musí ověřit objemovou aktivitu olova 210 a radia 228, což jsou dva silně radiotoxické radionuklidy emitující záření beta. U dospělého spotřebitele je celková indikativní dávka 0,1 mSv/rok dosažena, jakmile objemová aktivita vody dosáhne 0,2 Bq/l (pro kumulovanou aktivitu radia 228 a olova 210), tj. pětiny orientační hodnoty 1 Bq/l; u kritické skupiny dětí mladších 1 roku, předpokládá-li se spotřeba vody 55 cl denně, je celkové indikativní dávky dosaženo, jakmile se aktivita radia 228 přiblíží hodnotě 0,02 Bq/l nebo jakmile se aktivita olova přiblíží hodnotě 0,06 Bq/l.

Pokud jde o celkovou aktivitu alfa, členské státy musí ověřit příspěvek polonia 210, neboť použití orientační hodnoty 0,1 Bq/l nemusí zaručovat, že je dodržena hodnota ukazatele 0,1 mSv/rok. U kritické skupiny dětí mladších 1 roku, předpokládá-li se spotřeba vody 55 cl denně, je celková indikativní dávka překročena, jakmile objemová aktivita polonia 210 dosáhne 0,02 Bq/l, tj. pětiny orientační hodnoty 0,1 Bq/l. [pozm. návrh 49]

1.1.2.  Zohlednění kumulovaných příspěvků alfa a beta

Celková indikativní dávka vyplývá z dávek, jejichž zdrojem jsou všechny radionuklidy přítomné ve vodě, bez ohledu na to, zda je výsledkem jejich štěpení typ záření alfa či beta. Aby tedy bylo možné posoudit, zda byla překročena celková indikativní dávka, je třeba výsledky prověrek pro celkovou aktivitu alfa a celkovou aktivitu beta posuzovat jako celek.

Členské státy zajistí, aby byl dodržován tento vzorec:

celková aktivita alfa / celková orientační hodnota alfa + celková aktivita beta / celková orientační hodnota beta <1 [pozm. návrh 50]

1.2.  . Výpočet celkové indikativní dávky

Celková indikativní dávka je úvazek efektivní dávky na jeden rok ingesce či inhalace ze všech přírodních radionuklidů, jejichž přítomnost byla zjištěna v zásobárně vody, a to jak přírodního, tak i umělého původu s výjimkou tritia, draslíku 40, radonu a zplodin radonu s krátkým poločasem rozpadu. Celková indikativní dávka se vypočítává z koncentrací radionuklidůz objemové aktivity radionuklidů a koeficientů dávek pro dospělé stanovených v příloze III tabulce A směrnice 96/29/Euratom nebo na základě nejnovějších informací uznaných příslušnými orgány v členském státě. Výpočet se provádí pro nejohroženější skupinu obyvatel na základě modelů spotřeby stanovených Komisí. Pro přírodní radionuklidy představují kritickou skupinu děti mladší 1 roku. Pokud je splněn následující vzorec, mohou členské státy předpokládat, že celková indikativní dávka je nižší než hodnota ukazatele 0,1 mSv/rok a není zapotřebí provádět žádné další šetření: [pozm. návrh 51]

20130312-P7_TA(2013)0068_CS-p0000001.fig (1)

kde

Ci(obs) = zaznamenaná koncentrace radionuklidů i

Ci(ref) = referenční koncentrace radionuklidů i

n= počet zjištěných radionuklidů.

Pokud tento vzorec není splněn, hodnota ukazatele se považuje za překročenou pouze v případě, že po celý rok jsou radionuklidy trvale přítomny v podobné objemové nebo hmotnostní aktivitě.je třeba provést doplňující rozbory za účelem kontroly reprezentativnosti dosaženého výsledku. Kontroly musí být prováděny ve lhůtách, které jsou tím kratší, čím je překročená hodnota ukazatele vyšší. Členské státy vymezují rozsah opětovného vzorkování, který je nezbytný pro zajištění toho, aby měřené hodnoty byly reprezentativní pro průměrnou objemovou či hmotnostní aktivitu po celý rok.a lhůty pro ověření zjištěného překročení hodnoty ukazatele stanovené pro celkovou indikativní dávku. [pozm. návrh 52]

Referenční koncentrace pro radioaktivitu přírodního původu v pitné vodě1

Původ

Nuklid

Referenční koncentrace:

Kritický věk:

U-2382

3,0 Bq/l1,47 Bq/l

< 1 rok

U-2342

2,8 Bq/l1,35 Bq/l

< 1 rok

Přírodní

Ra-226

0,5 Bq/l0,11 Bq/l

< 1 rok

Ra-228

0,2 Bq/l0,02 Bq/l

< 1 rok

Pb-210

0,2 Bq/l0,06 Bq/l

< 1 rok

Po-210

0,1 Bq/l0,02 Bq/l

< 1 rok

C-14

240 Bq/l

Sr-90

4,9 Bq/l

Pu-239/Pu-240

0,6 Bq/l

Umělý

Am-241

0,7 Bq/l

Co-60

40 Bq/l

Cs-134

7,2 Bq/l

Cs-137

11 Bq/l

I-131

6,2 Bq/l

1 Tato tabulka obsahuje nejběžnější přírodní a umělé radionuklidy. Referenční koncentrace pro jiné radionuklidy lze vypočítat za použití koeficientů dávek pro dospělé stanovených v příloze III tabulce A směrnice 96/29/Euratom nebo na základě nejnovějších informací uznaných příslušnými orgány v členském státě.a za předpokládané inhalace či ingesce 730 litrů za rok. Výpočet musí být prováděn pro nejohroženější věkovou skupinu, aby se zajistilo dodržení celkové indikativní dávky 0,1 mSv bez ohledu na věk spotřebitele. Komise stanoví spotřebu vody pro různé věkové skupiny.

2 Jeden miligram (mg) přírodního uranu obsahuje 12,3 Bq U-238 a 12,3 Bq U-234. Tato tabulka počítá pouze s radiologickými vlastnostmi uranu, ne s jeho chemickou toxicitou. [pozm. návrh 53]

2a.  Radiologický dopad lidské činnosti

Členské státy vymezují, které radionuklidy se mají měřit, přičemž vychází z informací o potencionálních zdrojích radioaktivity způsobené člověkem.

2a.1.  Monitorování tritia

Za účelem zjištění úrovně tritia se v rámci referenčního rozboru, a případně pravidelného monitorování tohoto ukazatele, vyžaduje-li se, provádí zvláštní rozbor. Objemová aktivita přesahující hodnotu 10 Bq/l svědčí o anomálii, jejíž příčiny je třeba zjistit a která může naznačovat přítomnost dalších umělých radionuklidů. Hodnota ukazatele 20 Bq/l představuje prahovou hodnotu, při jejímž překročení je třeba pátrat po příčinách kontaminace a zajistit, aby byla informována veřejnost. Referenční koncentrace, která odpovídá dosažení hodnoty ukazatele 0,01 mSv/rok, je 680 Bq/l (při zohlednění lidského plodu 500 Bq/l).

2a.2.  Výpočet celkové indikativní dávky vztahující se k lidské činnosti

Celková indikativní dávka je úvazek efektivní dávky na jeden rok požití ze všech radionuklidů umělého původu, jejichž přítomnost byla zjištěna v zásobárně pitné vody, včetně tritia.

Celková indikativní dávka se vypočítává z koncentrací radionuklidů a koeficientů dávek pro dospělé stanovených v příloze III tabulce A směrnice 96/29/Euratom nebo na základě nejnovějších informací uznaných příslušnými orgány v členském státě. Výpočet se provádí pro nejohroženější skupinu obyvatel, takzvanou kritickou skupinu, na základě modelů spotřeby stanovených Komisí.

Členské státy mohou použít referenční koncentrace, které odpovídají dosažení hodnoty ukazatele 0,01 mSv/rok. V takovém případě, pokud je splněn následující vzorec, mohou členské státy předpokládat, že hodnota ukazatele nebyla překročena a není zapotřebí provádět žádné další šetření:

20130312-P7_TA(2013)0068_CS-p0000002.fig

kde

Ci(obs) = zaznamenaná koncentrace radionuklidů i

Ci(ref) = referenční koncentrace radionuklidů i

n = počet zjištěných radionuklidů.

Pokud tento vzorec není splněn, je třeba co nejdříve provést další rozbory s cílem ověřit platnost získaného výsledku a zjistit zdroj znečištění. [pozm. návrh 54]

Referenční koncentrace pro radioaktivitu umělého původu v pitné vodě1

Nuklid

Referenční koncentrace

Kritický věk:

H3

680 Bq/l/500 Bq/l

2–7 let/plod

C-14

21 Bq/l

2-7 let

Sr-90

0,22 Bq/l

< 1 rok

Pu-239/Pu-240

0,012 Bq/l

< 1 rok

Am-241

0,013 Bq/l

< 1 rok

Co-60

0,9 Bq/l

< 1 rok

Cs-134

0,7 Bq/l

dospělý

Cs-137

1,1 Bq/l

dospělý

I-131

0,19 Bq/l

1-2 let

1 Tato tabulka obsahuje nejběžnější přírodní a umělé radionuklidy. Referenční koncentrace pro jiné radionuklidy lze vypočítat za použití koeficientů dávek stanovených v příloze III tabulce A směrnice 96/29/Euratom nebo na základě nejnovějších informací uznaných příslušnými orgány v daném členském státě. Výpočet musí být prováděn pro nejohroženější věkovou skupinu, aby se zajistilo dodržení celkové indikativní dávky 0,01 mSv bez ohledu na věk spotřebitele. Komise stanoví spotřebu vody pro různé věkové skupiny.

[pozm. návrh 55]

3.  Pracovní charakteristiky a metody rozboru

Pro tyto ukazatele radioaktivity jsou specifické pracovní charakteristiky takové, že metoda rozboru musí být přinejmenším schopna měřit koncentrace na úrovni hodnoty daného ukazatele s určenou mezí detekce.

UkazateleNuklid

Mez detekce

(Poznámka 1)

Poznámky

Radon

10 Bq/l

Poznámky 2, 3

Tritium

10 Bq/l

Poznámky 2, 3

Celková alfa

Celková beta

0,04 Bq/l

0,4 Bq/l

Poznámky 2, 4

Poznámky 2, 4

U-238

0,02 Bq/l

Poznámky 2, 6

U-234

0,02 Bq/l

Poznámky 2, 6

Ra-226

0,04 Bq/l

Poznámka 2

Ra-228

0,080,01 Bq/l

Poznámky 2 5

Pb-210

0,02 Bq/l

Poznámka 2

Po-210

0,01 Bq/l

Poznámka 2

C-14

20 Bq/l

Poznámka 2

Sr-90

0,40,1 Bq/l

Poznámka 2

Pu-239/Pu-240

0,040,01 Bq/l

Poznámka 2

Am-241

0,060,01 Bq/l

Poznámka 2

Co-60

0,50,01 Bq/l

Poznámka 2

Cs-134

0,50,01 Bq/l

Poznámka 2

Cs-137

0,50,01 Bq/l

Poznámka 2

I-131

0,50,01 Bq/l

Poznámka 2

Poznámka 1: mez detekce se vypočítává podle ISO 11929-7 Určení meze detekce a prahů rozhodování pro měření ionizačního záření – část 7: Zásady a obecné použití, s pravděpodobností chyb 1. a 2. druhu, přičemž každá z nich činí 0,05.

Poznámka 2: nejistoty měření se vypočítávají a ohlašují jako úplné standardní nejistoty nebo jako rozšířené standardní nejistoty s faktorem expanze 1,96, a to podle pokynu ISO pro vyjádření nejistoty měření (ISO Guide for the Expression of Uncertainty in Measurement, ISO, Ženeva 1993, opravený dotisk, Ženeva 1995).

Poznámka 3: mez detekce pro radon a tritium je 10 %50 % jeho hodnoty ukazatele ve výši 10020 Bq/l.

Poznámka 4: mez detekce pro celkovou aktivitu alfa a celkovou aktivitu beta je 40 % hodnot prověření 0,1 a 1,0 Bq/l v tomto pořadí.
Tyto hodnoty lze použít až po odstranění významného příspěvku velmi silně radioaktivních radionuklidů (olovo 210, radium 228 a polonium 210).

Poznámka 5: Tato mez detekce se vztahuje pouze k běžným prověrkám; u nového vodního zdroje, pro který je přijatelné, že Ra-228 přesahuje 20 % referenční koncentrace, je mez detekce pro první kontrolu 0,02 Bq/l u měření týkajících se Ra-228. To platí také v případě, že se vyžaduje následná opětovná kontrola.

Poznámka 6: Hodnota stanovené meze detekce pro U je nízká, protože se přihlíží k chemotoxicitě uranu. [pozm. návrh 56]

(1) Úř. věst. C 229, 31.7.2012, s. 145.
(2) Úř. věst. C 229, 31.7.2012, s.145.
(3) Postoj Evropského parlamentu ze dne 12. března 2013.
(4) Směrnice Rady 96/29/Euratom ze dne 13. května 1996, kterou se stanoví základní bezpečnostní standardy na ochranu zdraví pracovníků a obyvatelstva před riziky vyplývajícími z ionizujícího záření (Úř. věst. L 159, 29.6.1996, s. 1).
(5) Směrnice Rady 98/83/ES ze dne 3. listopadu 1998 o jakosti vody určené k lidské spotřebě (Úř. věst. L 330, 5.12.1998, s. 32).
(6) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/54/ES ze dne 18. června 2009 o využívání a prodeji přírodních minerálních vod (Úř. věst. L 164, 26.6.2009, s. 45).
(7) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/83/ES ze dne 6. listopadu 2001 o kodexu Společenství týkajícím se humánních léčivých přípravků ('Úř. věst. L 311, 28.11.2001, s. 67).
(8) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004 ze dne 29. dubna 2004 o hygieně potravin (Úř. věst. L 139, 30.4.2004, s. 1).
(9) Doporučení Komise 2001/928/Euratom ze dne 20. prosince 2001 o ochraně obyvatelstva před ozářením radonem ze zdrojů pitné vody (Úř. věst. L 344, 28.12.2001, s. 85).
(10) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/118/ES ze dne 12. prosince 2006 o ochraně podzemních vod před znečištěním a zhoršováním stavu (Úř. věst. L 372, 27.12.2006, s. 19).
(11) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky (Úř. věst. L 327, 22.12.2000, s. 1).
(12) Nařízení Evropského Parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004 ze dne 29. dubna 2004 o úředních kontrolách za účelem ověření dodržování právních předpisů týkajících se krmiv a potravin a pravidel o zdraví zvířat a dobrých životních podmínkách zvířat (Úř. věst. L 165, 30.4.2004, s. 1).
(13)* Den vstupu této směrnice v platnost.
(14)* Dva roky od data uvedeného v článku 11.


Hospodářský a rozpočtový dohled nad členskými státy, ve kterých dochází k závažným obtížím, pokud jde o jejich finanční stabilitu v eurozóně ***I
PDF 303kWORD 29k
Usnesení
Text
Příloha
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 12. března 2013 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o posílení hospodářského a rozpočtového dohledu nad členskými státy, ve kterých dochází k závažným obtížím, pokud jde o jejich finanční stabilitu v eurozóně, nebo jsou těmito obtížemi ohroženy (COM(2011)0819 – C7-0449/2011 – 2011/0385(COD))
P7_TA(2013)0069A7-0172/2012

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2011)0819),

  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a článek 136 a čl. 121 odst. 6 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C7-0449/2011),

  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

  s ohledem na stanovisko Evropské centrální banky ze dne 7. března 2012(1),

  s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 28. února 2013 zavázal schválit postoj Evropského parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

  s ohledem na článek 55 jednacího řádu,

  s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru a stanoviska Rozpočtového výboru a Výboru pro zaměstnanost a sociální věci (A7-0172/2012),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení(2);

2.  bere na vědomí prohlášení Komise, které je přílohou tohoto usnesení;

3.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

4.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi a vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 12. března 2013 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. .../2013 o posílení hospodářského a rozpočtového dohledu nad členskými státy eurozóny, jejichž finanční stabilita je postižena či ohrožena závažnými obtížemi

P7_TC1-COD(2011)0385


(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) č. 472/2013.)

PŘÍLOHA K LEGISLATIVNÍMU USNESENÍ

Prohlášení Evropské komise

Jakmile budou oba jí navržené právní akty přijaty, hodlá Komise podniknout v krátkém časovém horizontu další kroky k prohloubení skutečné hospodářské a měnové unie (HMU), tak jak nastínila ve svém návrhu. Tyto kroky (v horizontu 6 až 12 měsíců) budou zahrnovat následující opatření:

   Ve svém návrhu na vytvoření prohloubené a skutečné HMU vychází Komise z toho, že ve střednědobém výhledu by nástrojem takového prohloubení a posílení za určitých přísných podmínek mohly být evropské dluhopisy a fond pro splácení dluhu. Hlavní myšlenkou je, že veškerá opatření směřující k ještě většímu sdílení rizik musí jít ruku v ruce s větší fiskální disciplínou a integrací. Tuto požadovanou hlubší integraci finanční regulace, rozpočtové a hospodářské politiky a odpovídajících nástrojů musí provázet přiměřená politická integrace, jež zajistí demokratickou legitimitu a odpovědnost.

Komise zřídí expertní skupinu, která se zaměří na hlubší analýzu možných přínosů, rizik, požadavků a překážek spojených s částečným nahrazením dluhopisů vydávaných jednotlivými členskými státy společnými emisemi evropských dluhopisů a fondem pro splácení dluhu. Úkolem skupiny bude pečlivě posoudit jejich možný charakter, pokud jde o právní ustanovení, finanční architekturu a nezbytný doprovodný ekonomický a rozpočtový rámec. Klíčovým faktorem, který bude třeba vzít v potaz, je demokratická odpovědnost.

Skupina přitom zohlední probíhající reformu správy ekonomických a rozpočtových záležitostí EU a posoudí přidanou hodnotu těchto nástrojů v daném kontextu. Zvláštní pozornost bude věnovat nedávným a právě probíhajícím reformám, jako je provádění balíčku dvou legislativních aktů, Evropský mechanismus stability a další relevantní nástroje.

Ve své analýze se pak skupina zaměří především na udržitelnost veřejných financí, zabránění morálnímu hazardu a další důležité aspekty, jako jsou finanční stabilita, finanční integrace a přenos měnové politiky.

Skupinu budou tvořit odborníci v oblasti práva, ekonomie, veřejných financí, finančních trhů a řízení státního dluhu. Nejpozději v březnu 2014 pak předloží Komisi svou závěrečnou zprávu. Komise zprávu posoudí a ještě před vypršením svého mandátu předloží své případné návrhy.

   V rámci preventivní složky Paktu o stabilitě a růstu budou prozkoumány další možnosti, jak do hodnocení programů stability a konvergenčních programů za určitých podmínek zapracovat vnitrostátní programy jednorázových veřejných investic s prokázaným dopadem na udržitelnost veřejných financí. Tato část proběhne během jara-léta 2013 v rámci zveřejnění sdělení o harmonogramu konvergence směrem ke střednědobému cíli.
   Jakmile bude rozhodnuto o příštím víceletém finančním rámci EU a nejpozději do konce roku 2013, předloží Komise následující návrhy na doplnění stávajícího rámce pro správu ekonomických záležitostí: i) opatření, jež by zajistila lepší koordinaci hlavních reformních projektů ex ante, a ii) vytvoření „nástroje pro konvergenci a konkurenceschopnost“, jež by finančně podpořil včasnou realizaci strukturálních reforem zaměřených na udržitelný růst. Tento nový systém by zcela v souladu s metodami Společenství vycházel ze stávajících metod dohledu EU. Kombinoval by hlubší integraci hospodářské politiky s finanční podporou, čímž by byla dodržena zásada, podle níž mají být kroky k větší odpovědnosti a hospodářské kázni doprovázeny větší solidaritou, přičemž jeho hlavním cílem by bylo zvýšit schopnost členských států ustát asymetrické šoky. Tento nástroj by představoval první fázi v procesu zavádění silnější fiskální kapacity.
   Dále se Komise zavazuje rychle a komplexním způsobem navázat na: i) svůj akční plán na posílení boje proti daňovým podvodům a únikům, zejména s ohledem na přezkum směrnic uvedených v akčním plánu, a ii) opatření a návrhy, jež oznámila v souvislosti se svým balíčkem opatření na rok 2012 v oblasti zaměstnanosti a sociální politiky.
   Po přijetí jednotného mechanismu dohledu Komise předloží návrh jednotného mechanismu pro řešení problémů bank, jehož úkolem bude restrukturalizace a řešení problémů bank v členských státech, jež jsou součástí bankovní unie.
   Do konce roku 2013 Komise předloží na základě čl. 138 odst. 2 SFEU návrh na přijetí společného postoje k získání statusu pozorovatele a následně jednoho místa pro eurozónu ve Výkonné radě MMF.

Na základě opatření v krátkodobém horizontu, jež Komise představila ve svém návrhu a jež lze realizovat v podobě sekundárních právních předpisů, se Komise zavazuje, že předloží konkrétní návrhy na změny Smlouvy, a sice tak, aby se stihly projednat ještě před volbami do Evropského parlamentu v roce 2014 a aby byl položen právní základ k opatřením plánovaným ve střednědobém horizontu. Předjímá tak vytvoření značně posíleného rámce ekonomického a rozpočtového dohledu a kontroly, rozvinutější evropskou fiskální kapacitu podporující solidaritu a realizaci strukturálních reforem zaměřených na udržitelný růst, jakož i hlubší integraci rozhodovacích procesů v oblastech jako daňová politika a pracovní trhy, která bude důležitým nástrojem solidarity.

(1) Úř. věst. C 141, 17.5.2012, s. 7.
(2) Tento postoj nahrazuje pozměňovací návrhy přijaté dne 13. června 2012 (Texty přijaté, P7_TA(2012)0242).


Sledování a posuzování návrhů rozpočtových plánů a zajišťování nápravy nadměrného schodku členských států v eurozóně ***I
PDF 299kWORD 28k
Usnesení
Text
Příloha
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 12. března 2013 k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o společných ustanoveních týkajících se sledování a posuzování návrhů rozpočtových plánů a zajišťování nápravy nadměrného schodku členských států v eurozóně (COM(2011)0821 – C7-0448/2011– 2011/0386(COD))
P7_TA(2013)0070A7-0173/2012

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Parlamentu a Radě (COM(2011)0821),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2, článek 136 a čl. 121 odst. 6 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C7-0448/2011),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na odůvodněné stanovisko předložené v rámci protokolu č. 2 o používání zásad subsidiarity a proporcionality švédským parlamentem a francouzským senátem, v němž se uvádí, že návrh legislativního aktu není v souladu se zásadou subsidiarity,

–  s ohledem na stanovisko Evropské centrální banky ze dne 7. března 2012(1),

–  s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 28. února 2013 zavázal schválit postoj Evropského parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na články 55 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru a stanovisko Výboru pro zaměstnanost a sociální věci (A7-0173/2012),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení(2);

2.  bere na vědomí prohlašení Komise, které je přílohou tohoto usnesení;

3.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

4.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi a vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 12. března 2013 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. .../2013 o společných ustanoveních týkajících se sledování a posuzování návrhů rozpočtových plánů a zajišťování nápravy nadměrného schodku členských států v eurozóně

P7_TC1-COD(2011)0386


(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) č. 473/2013.)

PŘÍLOHA K LEGISLATIVNÍMU USNESENÍ

Prohlášení Evropské komise

Jakmile budou oba jí navržené právní akty přijaty, hodlá Komise podniknout v krátkém časovém horizontu další kroky k prohloubení skutečné hospodářské a měnové unie (HMU), tak jak nastínila ve svém návrhu. Tyto kroky (v horizontu 6 až 12 měsíců) budou zahrnovat následující opatření:

   Ve svém návrhu na vytvoření prohloubené a skutečné HMU vychází Komise z toho, že ve střednědobém výhledu by nástrojem takového prohloubení a posílení za určitých přísných podmínek mohly být evropské dluhopisy a fond pro splácení dluhu. Hlavní myšlenkou je, že veškerá opatření směřující k ještě většímu sdílení rizik musí jít ruku v ruce s větší fiskální disciplínou a integrací. Tuto požadovanou hlubší integraci finanční regulace, rozpočtové a hospodářské politiky a odpovídajících nástrojů musí provázet přiměřená politická integrace, jež zajistí demokratickou legitimitu a odpovědnost.

Komise zřídí expertní skupinu, která se zaměří na hlubší analýzu možných přínosů, rizik, požadavků a překážek spojených s částečným nahrazením dluhopisů vydávaných jednotlivými členskými státy společnými emisemi evropských dluhopisů a fondem pro splácení dluhu. Úkolem skupiny bude pečlivě posoudit jejich možný charakter, pokud jde o právní ustanovení, finanční architekturu a nezbytný doprovodný ekonomický a rozpočtový rámec. Klíčovým faktorem, který bude třeba vzít v potaz, je demokratická odpovědnost.

Skupina přitom zohlední probíhající reformu správy ekonomických a rozpočtových záležitostí EU a posoudí přidanou hodnotu těchto nástrojů v daném kontextu. Zvláštní pozornost bude věnovat nedávným a právě probíhajícím reformám, jako je provádění balíčku dvou legislativních aktů, Evropský mechanismus stability a další relevantní nástroje.

Ve své analýze se pak skupina zaměří především na udržitelnost veřejných financí, zabránění morálnímu hazardu a další důležité aspekty, jako jsou finanční stabilita, finanční integrace a přenos měnové politiky.

Skupinu budou tvořit odborníci v oblasti práva, ekonomie, veřejných financí, finančních trhů a řízení státního dluhu. Nejpozději v březnu 2014 pak předloží Komisi svou závěrečnou zprávu. Komise zprávu posoudí a ještě před vypršením svého mandátu předloží své případné návrhy.

   V rámci preventivní složky Paktu o stabilitě a růstu budou prozkoumány další možnosti, jak do hodnocení programů stability a konvergenčních programů za určitých podmínek zapracovat vnitrostátní programy jednorázových veřejných investic s prokázaným dopadem na udržitelnost veřejných financí. Tato část proběhne během jara-léta 2013 v rámci zveřejnění sdělení o harmonogramu konvergence směrem ke střednědobému cíli.
   Jakmile bude rozhodnuto o příštím víceletém finančním rámci EU a nejpozději do konce roku 2013, předloží Komise následující návrhy na doplnění stávajícího rámce pro správu ekonomických záležitostí: i) opatření, jež by zajistila lepší koordinaci hlavních reformních projektů ex ante, a ii) vytvoření „nástroje pro konvergenci a konkurenceschopnost“, jež by finančně podpořil včasnou realizaci strukturálních reforem zaměřených na udržitelný růst. Tento nový systém by zcela v souladu s metodami Společenství vycházel ze stávajících metod dohledu EU. Kombinoval by hlubší integraci hospodářské politiky s finanční podporou, čímž by byla dodržena zásada, podle níž mají být kroky k větší odpovědnosti a hospodářské kázni doprovázeny větší solidaritou, přičemž jeho hlavním cílem by bylo zvýšit schopnost členských států ustát asymetrické šoky. Tento nástroj by představoval první fázi v procesu zavádění silnější fiskální kapacity.
   Dále se Komise zavazuje rychle a komplexním způsobem navázat na: i) svůj akční plán na posílení boje proti daňovým podvodům a únikům, zejména s ohledem na přezkum směrnic uvedených v akčním plánu, a ii) opatření a návrhy, jež oznámila v souvislosti se svým balíčkem opatření na rok 2012 v oblasti zaměstnanosti a sociální politiky.
   Po přijetí jednotného mechanismu dohledu Komise předloží návrh jednotného mechanismu pro řešení problémů bank, jehož úkolem bude restrukturalizace a řešení problémů bank v členských státech, jež jsou součástí bankovní unie.
   Do konce roku 2013 Komise předloží na základě čl. 138 odst. 2 SFEU návrh na přijetí společného postoje k získání statusu pozorovatele a následně jednoho místa pro eurozónu ve Výkonné radě MMF.

Na základě opatření v krátkodobém horizontu, jež Komise představila ve svém návrhu a jež lze realizovat v podobě sekundárních právních předpisů, se Komise zavazuje, že předloží konkrétní návrhy na změny Smlouvy, a sice tak, aby se stihly projednat ještě před volbami do Evropského parlamentu v roce 2014 a aby byl položen právní základ k opatřením plánovaným ve střednědobém horizontu. Předjímá tak vytvoření značně posíleného rámce ekonomického a rozpočtového dohledu a kontroly, rozvinutější evropskou fiskální kapacitu podporující solidaritu a realizaci strukturálních reforem zaměřených na udržitelný růst, jakož i hlubší integraci rozhodovacích procesů v oblastech jako daňová politika a pracovní trhy, která bude důležitým nástrojem solidarity.

(1) Úř. věst. C 141, 17.5.2012, s. 7.
(2) Tento postoj nahrazuje pozměňovací návrhy přijaté dne 13. června 2012 (Přijaté texty, P7_TA(2012)0243).


Evropské fondy rizikového kapitálu ***I
PDF 284kWORD 24k
Usnesení
Text
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 12. března 2013 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o evropských fondech rizikového kapitálu (COM(2011)0860 – C7-0490/2011 – 2011/0417(COD))
P7_TA(2013)0071A7-0193/2012

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2011)0860),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a čl. 114 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C7-0490/2011),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 26. dubna 2012(1),

–  s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 12. prosince 2012 zavázal schválit postoj Evropského parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 55 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru a stanovisko Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů a Výboru pro právní záležitosti (A7-0193/2012),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení(2);

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu, Radě a Komisi a vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 12. března 2013 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. .../2013 o evropských fondech rizikového kapitálu

P7_TC1-COD(2011)0417


(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) č. 345/2013.)

(1) Úř. věst. C 191, 29.6.2012, s. 72.
(2) Tento postoj nahrazuje pozměňovací návrhy přijaté dne 13. září 2012 (Přijaté texty, P7_TA(2012)0346).


Evropské fondy sociálního podnikání ***I
PDF 284kWORD 21k
Usnesení
Text
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 12. března 2013 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o evropských fondech sociálního podnikání (COM(2011)0862 – C7-0489/2011 – 2011/0418(COD))
P7_TA(2013)0072A7-0194/2012

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2011)0862),

  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a článek 114 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C7-0489/2011),

  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 23. května 2012(1),

  s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 12. prosince 2012 zavázal schválit postoj Evropského parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

  s ohledem na článek 55 jednacího řádu,

  s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru a stanoviska Výboru pro zaměstnanost a sociální věci a Výboru pro právní záležitosti (A7-0194/2012),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení(2);

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

3.  pověřuje svého předsedu, aby postoj Parlamentu předal Radě a Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 12. března 2013 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. .../2013 o evropských fondech sociálního podnikání

P7_TC1-COD(2011)0418


(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) č. 346/2013.)

(1) Úř. věst. C 229, 31.7.2012, s. 55.
(2) Tento postoj nahrazuje pozměňovací návrhy přijaté dne 13. září 2012 (Přijaté texty, P7_TA(2012)0345).


Dopad hospodářské krize na rovnost pohlaví a na práva žen
PDF 291kWORD 46k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 12. března 2013 o dopadech hospodářské krize na rovnost mužů a žen a na práva žen (2012/2301(INI))
P7_TA(2013)0073A7-0048/2013

Evropský parlament,

  s ohledem na článek 2 a čl. 3 odst. 3 druhý pododstavec Smlouvy o Evropské unii a na článek 8, čl. 153 odst. 1 písm. i) a článek 157 Smlouvy o fungování Evropské unie,

  s ohledem na článek 23 Listiny základních práv Evropské unie,

  s ohledem na sdělení Komise ze dne 18. dubna 2012 nazvané „Na cestě k hospodářské obnově vedoucí k intenzivnímu růstu pracovních míst“ (COM(2012)0173) a jeho průvodní dokument o využití potenciálu osobních služeb a služeb pro domácnost v oblasti zaměstnanosti (SWD(2012)0095),

  s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o programu Evropské unie pro sociální změny a inovace (COM(2011)0609), který předložila Komise dne 6. října 2011,

  s ohledem na Evropský pakt pro rovnost žen a mužů (2011–2020) přijatý Evropskou radou v březnu 2011,

  s ohledem na zprávu Komise za rok 2011 nazvanou „Pokrok v oblasti rovnosti žen a mužů v roce 2010“ (SEC(2011)0193),

  s ohledem na sdělení Komise ze dne 21. září 2010 nazvané „Strategie pro rovnost žen a mužů 2010–2015“ (COM(2010)0491),

  s ohledem na návrh rozhodnutí Rady o hlavních směrech politiky zaměstnanosti členských států – část II integrovaných hlavních směrů strategie Evropa 2020 (COM(2010)0193),

  s ohledem na směrnici 2006/123/ES ze dne 12. prosince 2006 o službách na vnitřním trhu(1),

  s ohledem na směrnici 2006/54/ES ze dne 5. července 2006 o zavedení zásady rovných příležitostí a rovného zacházení pro muže a ženy v oblasti zaměstnání a povolání (přepracované znění)(2),

  s ohledem na směrnici Rady 2004/113/ES ze dne 13. prosince 2004, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s muži a ženami v přístupu ke zboží a službám a jejich poskytování(3),

  s ohledem na Úmluvu OSN o odstranění všech forem diskriminace žen ze dne 18. prosince 1979,

  s ohledem na své usnesení ze dne 6. května 2009 o aktivním začleňování osob vyloučených z trhu práce(4),

  s ohledem na své usnesení ze dne 7. září 2010 o úloze žen ve stárnoucí společnosti(5),

  s ohledem na své usnesení ze dne 17. června 2010 o genderových aspektech poklesu hospodářství a finanční krize(6),

  s ohledem na své usnesení ze dne 19. října 2010 o ženách zaměstnaných za nejistých pracovních podmínek(7),

  s ohledem na své usnesení ze dne 8. března 2011 o rovnosti žen a mužů v Evropské unii – 2010(8),

  s ohledem na své usnesení ze dne 8. března 2011 o podobě ženské chudoby v Evropské unii(9),

  s ohledem na své usnesení ze dne 6. července 2011 o ženách a řízení podniků(10),

  s ohledem na své usnesení ze dne 13. září 2011 o podnikání žen v malých a středních podnicích(11),

  s ohledem na své usnesení ze dne 25. října 2011 o situaci matek samoživitelek(12),

  s ohledem na své usnesení ze dne 13. března 2012 o rovnoprávnosti žen a mužů v Evropské unii – 2011(13),

  s ohledem na své usnesení ze dne 24. května 2012 obsahující doporučení Komisi k uplatňování zásady stejného odměňování žen a mužů za stejnou či rovnocennou práci(14),

  s ohledem na své usnesení ze dne 11. září 2012 o úloze žen v ekologickém hospodářství(15),

  s ohledem na své usnesení ze dne 11. září 2012 o pracovních podmínkách žen v odvětví služeb(16),

  s ohledem na své usnesení ze dne 9. března 2011 o evropské strategii pro začleňování Romů(17),

  s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

  s ohledem na zprávu Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví a na stanoviska Výboru pro zaměstnanost a sociální věci a Výboru pro regionální rozvoj (A7-0048/2013),

A.  vzhledem k tomu, že Evropská unie prochází největší hospodářskou a finanční krizí od světové hospodářské krize ve třicátých letech, a že to vede k výraznému nárůstu míry nezaměstnanosti v členských státech, zejména těch jižních; vzhledem k tomu, že tato krize s sebou nese vážné důsledky především pro zranitelné osoby, a zejména pro ženy, a to jak přímo – ztráta zaměstnání a snížení platů nebo ztráta jistoty pracovního místa –, tak nepřímo skrze rozpočtové škrty v oblasti veřejných služeb a sociální podpory; vzhledem k tomu, že je tudíž mimo jiné klíčové při řešení této krize mít vážně na paměti rozměr rovnosti žen a mužů a hledat řešení, jimiž jí lze dosáhnout;

B.  vzhledem k tomu, že právo na práci je základní podmínkou, pokud mají ženy dosáhnout skutečně rovných práv, ekonomické nezávislosti a profesního uspokojení; vzhledem k tomu, že současná krize není jen finanční a ekonomickou krizí, ale také krizí demokracie, rovnosti, sociálního zabezpečení a rovnosti mužů a žen a používá se také jako záminka pro zpomalení či dokonce pozastavení zásadního úsilí vyvíjeného v boji proti změně klimatu a problémům v oblasti životního prostředí;

C.  vzhledem k tomu, že podle nedávných studií je mezi pracovníky s rozhodovacími pravomocemi ve finančních institucích EU pouze 5 % žen a že všech 27 guvernérů centrálních bank členských států jsou muži; vzhledem k tomu, že podle genderových výzkumů mají ženy jiný styl řízení, který se vyznačuje snahou vyhnout se riziku a větším zaměřením na dlouhodobou perspektivu;

D.  vzhledem k tomu, že hospodářská krize měla ve svých počátcích větší dopad na muže než na ženy; vzhledem k tomu, že nezaměstnanost mužů a žen se od té doby vyvíjela rozdílně; vzhledem k tomu, že ženy nebyly prvními oběťmi krize, avšak nyní pociťují její důsledky stále více (jsou stále častěji zaměstnávány na nejistých pracovních místech na zkrácený úvazek, jsou více ohroženy propouštěním, nižšími platy, menší sociální ochranou atd.) a budou postiženy trvaleji; vzhledem k tomu, že o této fázi zdaleka neexistuje tolik poznatků, že o ní chybí spolehlivé a srovnatelné statistické údaje a že dopady krize na ženy proto bývají podceňovány;

E.  vzhledem k tomu, že ženy sehrávají zásadní roli jako hybatelky ekonomického rozvoje; vzhledem k tomu, že další zlepšení postavení žen může mít ekonomický dopad spočívající v tom, že vymaní komunity a rodiny z chudoby;

F.  vzhledem k tomu, že v době krize se politika v oblasti trhu práce obvykle zaměřuje na ovlivňování obecné míry zaměstnanosti a nikoli na ekonomicky neaktivní ženy;

G.  vzhledem k tomu, že nezaměstnané ženy často nejsou zachyceny v oficiálních statistikách a že nerovnost mezi pohlavími, pokud jde o počet neaktivních osob, je často podceňována, jelikož ženy častěji z různých důvodů (těhotenství, péče o rodinu, časová omezení) odcházejí z trhu práce s cílem vykonávat neplacenou nebo neformální práci, často doma či v podobě péče o závislé osoby nebo práce v šedé ekonomice, a že v současné době existuje málo studií o dopadech škrtů ve veřejných výdajích v závislosti na rovnosti pohlaví;

H.  vzhledem k tomu, že rozpočtové škrty, k nimž vlády přistupují v rámci úsporných programů, dopadají nejvíce na veřejný sektor a jeho služby sociálního zabezpečení, v nichž jsou nejvíce zastoupeny a z nichž nejčastěji čerpají ženy – jde přibližně o 70 % všech zaměstnanců veřejného sektoru –, ale i na soukromý sektor, přičemž primárními oběťmi těchto úsporných opatření se stávají ženy; a vzhledem k tomu, že dosud žádná země nevyhodnotila dopady navrhovaných škrtů ve veřejných výdajích a důsledky fiskální konsolidace z hlediska rovnosti mezi muži a ženami, ať už jde o jednotlivá opatření nebo jejich kumulativní účinek;

I.  vzhledem k tomu, že ženy jsou více závislé na sociálních dávkách, které jsou v rámci úsporných opatření snižovány;

J.  vzhledem k tomu, že krize, jako je ta současná, vyžaduje hluboké strukturální reformy na trhu práce;

K.  vzhledem k tomu, že u žen je snížení počtu pracovních míst často doprovázeno úpravou pracovního rozvrhu včetně prodloužení pracovní doby, která často zahrnuje různé směny; vzhledem k tomu, že hospodářská obnova se s největší pravděpodobností projeví rychleji v průmyslu, což povede k tomu, že obnova zaměstnanosti u mužů proběhne rychleji než u žen; vzhledem k tomu, že úsporná opatření v oblasti veřejných služeb budou tudíž mít dlouhodobější dopad na ženy, což v dlouhodobém horizontu ohrožuje pokrok, kterého bylo dosaženo v oblasti rovnosti mužů a žen;

L.  vzhledem k tomu, že krize vede k většímu vykořisťování žen v legální i nelegální ekonomice; vzhledem k tomu, že v delším časovém horizontu bude mít současná krize dopad na ty ženy, jejichž pracovní kariéra má nelineární průběh (včetně dočasných smluv, částečných úvazků, přerušovaných, atypických či dokonce neformálních zaměstnání s nízkými příjmy) a často nedobrovolně pracující na částečný úvazek, což vede k tomu, že jejich příspěvky na důchod nejsou dostatečné a že vyšší procento žen je ohroženo chudobou; vzhledem k tomu, že ženy mohou mít nakonec nárok na velmi nízký důchod a mohou spadnout pod hranici chudoby; vzhledem k tomu, že hrozí vznik celé „ztracené generace“ mladých žen a mužů, která byla v důsledku složité hospodářské situace připravena o pracovní příležitosti, jisté zaměstnání a často i o příležitosti ke vzdělávání;

M.  vzhledem k tomu, že současná krize ještě ztěžuje sladění pracovního a rodinného života; vzhledem k tomu, že vliv skutečnosti, zda daná osoba má či nemá děti, na její pracovní život se u žen a mužů liší; vzhledem k tomu, že zapojení na pracovním trhu je u matek o 12 % nižší než u bezdětných žen, zatímco u otců je míra zaměstnanosti o 8,7 % vyšší než u bezdětných mužů;

N.  vzhledem k tomu, že v současných ani plánovaných iniciativách a politikách zaměřených na řešení současné krize nebyly zohledněny otázky rovnosti žen a mužů;

O.  vzhledem k tomu, že zaměstnanost žen je ovlivněna genderovými stereotypy, například představou, že nezaměstnanost mužů představuje „vážnější“ problém než nezaměstnanost žen, což jen přispívá k rozsáhlé škále genderových stereotypů, které negativně ovlivňují možnosti žen získat pracovní místa; vzhledem k tomu, že v praxi je přístup k nezaměstnanosti mužů jiný, než k nezaměstnanosti žen, neboť muži jsou stále považováni za hlavní živitele rodiny a ženy za hlavní pečovatelky v rodině;

P.  vzhledem k tomu, že v roce 2010 bylo přibližně 23 % občanů Evropské unie ohroženo chudobou nebo sociálním vyloučením(18) a že chudnutím obyvatelstva jsou většinou postiženy ženy, které se často potýkají s řadou různých problémů, například v případě starších žen žijících osaměle a rodin s jedním rodičem, jímž bývají nejčastěji ženy; vzhledem k tomu, že mezi problémy žen v této situaci patří i potíže s nalezením a udržením zaměstnání či potíže s bydlením a s péčí o závislé osoby (děti, rodiče, nemocné nebo postižené osoby) a potíže se sladěním pracovního a soukromého života, které pramení z nedostatku vhodných podpůrných struktur a z rozdílů mezi vnitrostátními politikami v této oblasti v 27 členských státech EU;

Q.  vzhledem k tomu, že současná krize ještě prohloubila sociální a ekonomickou situaci mnoha znevýhodněných komunit a přispěla ke zvýšení počtu případů předčasného ukončení školní docházky u dívek a ještě více je vystavila nebezpečí, že se stanou oběťmi obchodování s lidmi;

R.  vzhledem k tomu, že škrty ve službách a dávkách negativně ovlivňují ekonomickou nezávislost žen, neboť pro ně dávky často představují důležitý zdroj příjmu a protože veřejné služby využívají častěji než muži; vzhledem k tomu, že největším kumulovaným ztrátám čelí matky samoživitelky a osaměle žijící důchodkyně;

S.  vzhledem k tomu, že s cílem uniknout krizi vykonává stále větší počet žen dobrovolné i nedobrovolné neformální či neplacené práce s menší sociální ochranou; vzhledem k tomu, že podle studie OECD(19) představuje práce v domácnosti 33 % HNP členských zemí OECD;

T.  konstatuje, že zmenšení rozdílu v zaměstnanosti mužů a žen je spíše odrazem obecného zhoršení životních a pracovních podmínek než pokroku směrem k větší rovnosti mezi muži a ženami;

U.  vzhledem k tomu, že ženy, které vstupují do pracovního procesu, jsou hybnou silou obnovy hospodářského růstu; vzhledem k tomu, že zvyšují příjem rodiny, což vede k navýšení spotřeby a k oživení hospodářství; vzhledem k tomu, že rovnost mezi muži a ženami má tedy pozitivní vliv na produktivitu a hospodářský růst;

V.  vzhledem k tomu, že z nedávné sekundární analýzy pátého průzkumu nadace Eurofound („Ženy, muži a pracovní podmínky v Evropě: sekundární analýza pátého průzkumu pracovních podmínek v Evropě“, Eurofound 2012, zveřejnění v roce 2013) vyplývá, že segregace na základě pohlaví škodí pracujícím mužům i ženám; vzhledem k tomu, že muži i ženy vypovídají, že jejich pracovní podmínky jsou lepší a pracovní uspokojení vyšší, když pracují s kolegy obou pohlaví; vzhledem k tomu, že nicméně stále existuje prostor k boji proti segregaci na základě pohlaví na trhu práce, polarizaci pracovních míst podle pohlaví a existenci pracovišť, kde ve velké míře převládá jedno pohlaví (jelikož tři pětiny evropských pracovníků jsou na pracovišti s pracovníky stejného pohlaví);

W.  vzhledem k tomu, že byla zrušena nebo pozastavena opatření související s rovností žen a mužů a že případné budoucí škrty ve veřejných rozpočtech budou mít negativní dopad na zaměstnanost žen a na podporu rovnosti žen a mužů;

X.  vzhledem k tomu, že by hospodářského poklesu nemělo být využito jako záminky pro pomalejší provádění politik vyvážení pracovního a soukromého života a pro škrty v rozpočtech na péči o závislé osoby a dovolené, což by mělo nepříznivý dopad zejména na přístup žen na trh práce;

Y.  vzhledem k tomu, že násilí na ženách je rozšířeným jevem ve všech zemích a sociálních třídách; vzhledem k tomu, že ekonomický tlak často vede k častějšímu, násilnějšímu a nebezpečnějšímu zneužívání, a vzhledem k tomu, že studie také ukazují, že násilí na ženách je intenzivnější v době, kdy muži pociťují, že jejich pracovní místa a majetek jsou v důsledku hospodářské krize ohroženy;

Z.  vzhledem k tomu, že vytváření nových pracovních míst v EU bylo pro ženy nejpřínosnější v letech 1998 až 2008 (kdy jejich míra zaměstnanosti v EU činila 55,6 %, respektive 62,8 %)(20), vzhledem k tomu, že zaměstnanost žen vzrostla o 12,7 %, zatímco zaměstnanost mužů pouze o 3,18 % a že v roce 2012 je míra nezaměstnanosti žen stále nepatrně vyšší (21) (10,7% oproti 10,6% nezaměstnanosti u mužů);

AA.  vzhledem k tomu, že v roce 2011 pracovalo 31,6 % žen na částečný úvazek, což platí pouze pro 8,1 % mužů;

1.  připomíná, že rovnost mužů a žen je jedním ze základních cílů Evropské unie a že tato zásada musí být klíčovým ohledem při navrhování reakce na současnou hospodářskou a finanční krizi zahrnující například investice do veřejného sektoru, sociálního zabezpečení, ekologicky udržitelného bydlení, dopravy atd. a získávání příjmů pro stát prostřednictvím účinnějších politik zdanění; lituje skutečnosti, že v politických reakcích na krizi, včetně balíčků pro hospodářskou obnovu, nebyl uznán, zanalyzován a napraven genderový dopad krize; odsuzuje skutečnost, že do postlisabonské strategie nebylo vůbec začleněno genderové hledisko, a vyzývá proto Radu, Komisi a členské státy k zahrnutí hlediska rovnosti mužů a žen prostřednictvím zvláštních cílů v makroekonomických pokynech a v pokynech pro zaměstnanost;

2.  vyzývá Komisi, aby začlenila genderový rozměr do všech svých politik, a to zejména pokud jde o: dopad úsporných opatření a obnovu po krizi; správu ekonomických záležitostí; udržitelný rozvoj a ekologická pracovní místa; odborné vzdělávání a přípravu; migraci, spolupráci a rozvoj; zdraví a bezpečnost a opatření, která mají být plánována či prováděna s cílem zvrátit či omezit důsledky krize a s ní spojených úsporných opatření;

3.  vyzývá členské státy, aby posoudily a zdůraznily okamžité a dlouhodobé dopady hospodářské krize na ženy, zejména s odkazem na skutečnost, zda a jak tato krize zhoršuje stávající nerovnosti mezi pohlavími, a na související důsledky, jako je zvyšující se riziko násilí na základě pohlaví, zhoršující se zdravotní stav matek a dětí a chudoba starších žen;

4.  připomíná, že poté, co míra zaměstnanosti žen v EU po dobu deseti let soustavně rostla, až v roce 2008 dosáhla 62,8 %, došlo od počátku hospodářské krize k jejímu mírnému poklesu na 62,3 % v roce 2011; z toho důvodu zdůrazňuje, že je třeba navrhovat udržitelná řešení, kterými se v politice ochrany zaměstnání a obnovení růstu v EU i členských státech zohlední rozměr rovnosti žen a mužů;

5.  vyzývá Komisi, aby zvážila další přizpůsobení strukturálních fondů s cílem zajistit dodatečnou podporu oblastem zaměstnanosti žen, jež jsou náchylné k dopadům krize, a rovněž podporu v oblastech péče o děti, odborné přípravy a přístupu k zaměstnání;

6.  zdůrazňuje význam stěžejní iniciativy „Evropská platforma pro boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení“; vyzývá členské státy, aby plně využily programu „Evropa pro občany“ a budoucího programu pro sociální změny a inovace, zejména s ohledem na dosažení cílů v oblasti rovnosti pohlaví účinnějším způsobem; zdůrazňuje význam programu „Daphne III“, zejména pokud jde o ochranu žen před všemi podobami násilí a potřebu dosažení vysoké úrovně ochrany zdraví, blahobytu a sociální soudržnosti;

7.  zdůrazňuje skutečnost, že ačkoli je míra nezaměstnanosti mužů a žen srovnatelná, dopady krize na ženy jsou jiné, zdůrazňuje skutečnost, že ženy se potýkají s větší nejistotou pracovních podmínek v zaměstnání, zejména vzhledem k rostoucímu počtu atypických pracovních smluv, a že příjmy žen citelně poklesly v důsledku řady faktorů, včetně přetrvávající mzdové nerovnosti (téměř 17 %) mezi muži a ženami, a z ní plynoucí rozdílné výše podpory v nezaměstnanosti, a v důsledku nárůstu práce na povinný částečný úvazek nebo zvýšení počtu pracovních míst na dobu určitou, která jsou na úkor stabilnějších zaměstnání; vzhledem k přetrvávajícím rozdílům v odměňování mužů a žen a z toho plynoucí rozdílné výši dávek v nezaměstnanosti zhoršila současná krize situaci žen na pracovním trhu; poukazuje na to, že zkušenost z předcházejících krizí ukazuje, že zaměstnanost mužů se obecně obnovuje rychleji než zaměstnanost žen;

8.  vyzývá Komisi, aby co nejdříve předložila návrh směrnice stanovující opatření k odstranění platového rozdílu mezi pohlavími, pokud jde o odměnu za stejnou nebo ekvivalentní práci;

9.  připomíná, že mezi jednotlivými členskými státy stále přetrvávají značné rozdíly, neboť míra zaměstnanosti žen se v celé EU pohybuje v rozmezí 48,6–77,2 %, a že ke každé situaci je tedy nutné přistupovat odlišným, individuálním způsobem v rámci zastřešujícího evropského přístupu; dále zdůrazňuje, že je nutné mít k dispozici spolehlivé společné ukazatele, a tedy i spolehlivé a srovnatelné statistické údaje, díky nimž bude možné posoudit rozdílné situace, určit jednotlivé potřeby a nalézt vhodná řešení;

10.  připomíná, že i před začátkem hospodářské krize představovaly ženy většinu pracovníků na dočasných pracovních pozicích nebo pracovních místech na částečný úvazek a že tento trend v průběhu krize ještě zesílil, takže mnoho žen je ještě více ohroženo sociálním vyloučením; konstatuje, že k tomu dochází zejména v jižních členských státech;

11.  s obavami bere na vědomí skutečnost, že nezaměstnanost mladých žen vzrostla z 18,8 % v roce 2009 na 20,8 % v roce 2011 a že krize bude mít obzvlášť tvrdý dopad na znevýhodněné skupiny žen, včetně mj. žen se zdravotním postižením, přistěhovalkyň, příslušnic etnických menšin, žen s nízkou kvalifikací, dlouhodobě nezaměstnaných žen, matek samoživitelek, žen bez prostředků k obživě a pečovatelek o závislé osoby; vítá balíček opatření předložený Komisí s cílem řešit současnou nepřijatelně vysokou míru nezaměstnanosti a sociálního vyloučení mladých lidí a nabídnout mladým lidem práci, vzdělání a odbornou přípravu;

12.  domnívá se, že právo na práci je základní podmínkou, pokud mají ženy dosáhnout skutečně rovných práv, ekonomické nezávislosti a profesního uspokojení, a proto trvá na tom, že pracovní místa s nejistými pracovními smlouvami by měla zaniknout tím, že bude uznáno a podpořeno právo na pracovní místo, které s sebou nese určitá práva;

13.  vyzývá EU a její členské státy, aby přeformulovaly své stávající reakce na hospodářskou krizi tak, aby zajistily, že přijímaná opatření budou ve svém rozsahu dlouhodobá a nebudou v rozporu s politikami sociálního zabezpečení a strukturami veřejného sektoru, které jsou podmínkou pro větší rovnost mezi ženami a muži, jako jsou sociální služby a pečovatelská zařízení, zdravotnictví, školství a práva pracovníků;

14.  připomíná, že pro ženy je přechod ze vzdělávání do zaměstnání stále složitější a že v konečném důsledku to povede k rozdílům v tom, jak muži a ženy hodnotí své vlastní schopnosti;

15.  domnívá se, že strukturální reformy vyplývající z řešení stávající krize poskytují příležitost k nápravě některých druhů diskriminace na základě pohlaví, které jsou na evropském pracovním trhu stále příliš časté;

16.  zdůrazňuje, že ženy tvoří v rámci neformální ekonomiky větší procento pracovníků než muži, částečně z toho důvodu, že odvětví, v nichž ženy tradičně pracují, například služby v domácnosti nebo pečovatelství, se vyznačují vyšší mírou deregulace; na druhé straně podotýká, že ke značnému rozšíření nelegálního zaměstnávání došlo vinou krize, přestože lze v tomto ohledu jen stěží situaci skutečně správně odhadnout, neboť neexistují spolehlivé údaje, které by mapovaly výskyt a dopad tohoto jevu;

17.  zdůrazňuje, že při vyrovnávání se s krizí sehrály ženy důležitou úlohu; je pevně přesvědčen, že ženy mají značný potenciál pro zlepšování konkurenceschopnosti a výkonnosti podniků, zejména pokud jsou ve vedoucích pozicích; domnívá se, že je tudíž obzvláště nutné zapojit ženy do příprav a provádění plánů obnovy, a podpořit tak sociální soudržnost;

18.  trvá na tom, že nynější hospodářská a finanční krize a z ní plynoucí rozpočtová omezení nesmí ohrozit výsledky, jichž bylo dosaženo v rámci politik na podporu rovnosti mezi muži a ženami, a že by ani neměly být záminkou pro snížení úsilí v této oblasti; domnívá se, že by místo toho měl vybídnout členské státy, aby politiky rovnosti mužů a žen zakomponovaly do svých politik zaměstnanosti, neboť zaměstnanost, a tedy i nasazení a plné využití dovedností a schopností všech Evropanů, pokládá za součást řešení krize; vyzývá členské státy, aby zajistily začlenění hlediska rovnosti žen a mužů do všech plánovaných fiskálních politik;

19.  zdůrazňuje, že na práva žen by se nemělo nahlížet tak, jakoby konkurovala právům mužů, ani by tak neměla být chápána a vymáhána, protože zlepšení pečovatelských služeb a veřejných služeb pro rodiny je základní podmínkou pro účast jak mužů, tak žen na trhu práce; zdůrazňuje, že je třeba podpořit sdílení rodinných povinností a povinností péče o domácnost; vyzývá členské státy, aby zavedly nová opatření nebo rozvinuly stávající opatření na překonání genderové diskriminace a nerovného připisování rolí, například aby pobízely muže k využití jejich práva pečovat o děti a nemocné nebo postižené příbuzné;

20.  zdůrazňuje, že klesající porodnost v EU se v důsledku krize ještě zhoršila, jelikož nezaměstnanost, nestabilní podmínky a nejistota ohledně budoucnosti a hospodářské situace vedou páry, a zejména mladé ženy, k tomu, že rodičovství odkládají, a tím dále přispívají k demografickému stárnutí Unie;

21.  zdůrazňuje, že je důležité reformovat makroekonomické a sociální politiky a politiky trhu práce s cílem zajistit pro ženy ekonomickou a sociální spravedlnost, rozvíjet strategie na podporu spravedlivého rozdílení bohatství, zaručit minimální příjem a důstojné mzdy a důchody, zmenšit genderové rozdíly v platech, vytvořit pro ženy více kvalitních pracovních míst, která poskytují určitá práva, umožnit ženám těžit z vysoce kvalitních veřejných služeb, zlepšit zajištění dobrých životních podmínek a služeb v sousedství, včetně jeslí, mateřských škol a dalších forem předškolní výchovy, denních center, komunitních volnočasových center a center na podporu rodin a mezigeneračních center;

22.  připomíná, že škrty ve veřejných rozpočtech nejsou genderově neutrální, ale jsou výsledkem makrostrukturální ekonomické politiky Unie, zejména uplatňování opatření stanovených programem „správy ekonomických záležitostí“ a finančním ozdravným programem, způsobují a budou i nadále způsobovat prohlubování nerovností mezi muži a ženami, zvyšování nezaměstnanosti žen a feminizaci chudoby; domnívá se, že změna politiky je tudíž nutná, neboť ženy zastávají většinu zaměstnání ve veřejném sektoru a jsou hlavními příjemci sociálních politik; vyzývá proto ke zvýšení příslušných položek;

23.  žádá členské státy a orgány Unie, aby při plánování úsporných opatření posuzovaly jejich dopady z genderového hlediska, a zajistily tak, aby tyto dopady byly genderově maximálně neutrální;

24.  žádá členské státy, aby pro účely analýz vládních programů a politik, jejich dopadů na přidělování zdrojů a přínosů k rovnoprávnosti žen a mužů zavedly sestavování rozpočtů s ohledem na rovnost mužů a žen;

25.  zdůrazňuje, že ženám hrozí pomalejší kariérní postup častěji než mužům, jelikož přijímají výchozí pracovní pozice na nižší úrovni nebo práci na částečný úvazek, a že ženy v této situaci jsou tudíž zranitelnější, nemají uspokojivé příjmy a prohlubuje se jejich chudoba;

26.  vyzývá členské státy a regionální i místní orgány, aby zajistily náležité poskytování cenově dostupné, přístupné a vysoce kvalitní péče o děti a jiné závislé osoby a aby tato péče byla v souladu s pracovní dobou mužů a žen pracujících na plný úvazek;

27.  podtrhuje, že jsou důležité okamžité kroky, které povedou k zavedení politiky zaměřené na usnadnění návratu do zaměstnání a programů podporujících zařazení do soukromého sektoru, které budou určeny zaměstnancům veřejného sektoru, tedy většinou ženám, jejichž pracovní místa jsou ohrožena v důsledku škrtů ve veřejných rozpočtech;

28.  žádá Komisi a členské státy, aby v rámci všech politik zaměstnanosti zaujaly ucelený přístup k rovnosti žen a mužů, přijaly nezbytná opatření, která ženám umožní návrat do zaměstnání, a to nejen do pozic na nízké úrovni, ale i na pozice na řídicí úrovni, a aby tento přístup zahrnuly do pokynů pro politiky zaměstnanosti Unie; trvá na nutnosti sestavovat rozpočty s ohledem na rovnost mužů a žen, zejména v souvislosti s příštím víceletým finančním rámcem na období 2014–2020, aby tak mohly být splněny cíle stanovené v Evropském paktu pro rovnost žen a mužů a ve strategii 2020;

29.  vyjadřuje politování nad tím, že v roční analýze růstu za rok 2013 není uvedena rostoucí účast žen na trhu práce, přestože je jedním z hlavních cílů EU pro rok 2020; vyzývá Radu, aby při přijímání letošních hlavních směrů hospodářské politiky v rámci evropského semestru zařadila mezi své priority podporu účasti žen na trhu práce;

30.  vyzývá členské státy, aby otázku rovnosti mužů a žen zařadily do všech budoucích programů vnitrostátních reforem a systematicky ji v rámci těchto programů řešily;

31.  vyzývá členské státy, aby s cílem hájit práva žen, a to i migrujících žen, bojovat proti nucené práci a nezákonnému zaměstnávání aktivně podporovaly politiky v oblasti trhu práce, živý sociální dialog, pracovní normy a sociální ochranu;

32.  vyzývá členské státy, aby s cílem podporovat „usnadněný“ návrat do práce po mateřské dovolené přijaly opatření, jež by motivovala matky ke vstupu na pracovní trh, například formou práce z domova, odborné přípravy nebo politiky rekvalifikačních programů;

33.  vítá návrh směrnice o vyrovnanějším počtu mužů a žen mezi členy správních rad společností kótovaných na burze, kteří nemají výkonné pravomoci, jelikož tato směrnice ženám umožní získávat odbornější a lépe placené pozice, a vyzývá členské státy, aby uplatňování této směrnice podporovaly a připravily; vyzývá k tomu, aby podobné závazné právní předpisy přijali i další zaměstnavatelé, například evropské, celostátní, regionální a místní veřejné instituce a správní orgány, jelikož tyto instituce a orgány by měly jít příkladem, pokud jde o rovnost žen a mužů s rozhodovacími pravomocemi;

34.  vyzývá Komisi a členské státy, aby vypracovaly strategii na podporu vyváženého zastoupení žen a mužů v malých a středních podnicích, kterých se zmíněná směrnice netýká; odsuzuje skutečnost, že ženy nejsou dostatečně zastoupeny v řídících orgánech finančních institucí a jsou tedy doslova vyloučeny z rozhodovacího procesu na poli financí; žádá Radu, Komisi a členské státy, aby zajistily větší účast žen na všech úrovních rozhodovacího procesu, zejména v oblasti tvorby rozpočtu a mechanismů řízení evropských finančních systémů včetně Evropské centrální banky; v této souvislosti zdůrazňuje, že je nutné podporovat finanční gramotnost dívek a žen;

35.  vyzývá členské státy, aby zavedly rozsáhlé vzdělávací politiky pro zaměstnance odvětví, na něž více doléhají negativní dopady krize či globalizace, a aby je těmito politikami připravily na změny v zaměstnání a na nová pracovní místa, a to s ohledem na specifickou úlohu žen a na fakt, že ženy musí častěji na určitou dobu opustit svou profesní dráhu a pečovat o děti, případně starší či nemocné členy rodiny, což ovlivňuje jejich pracovní kariéru; žádá, aby v podnicích byly systematicky realizovány vzdělávací plány, které umožní připravovat rekvalifikace zaměstnanců, navrhovat individualizované přesuny na jiná pracovní místa a nabízet uchazečům o zaměstnání a pracovníkům s nízkou kvalifikací příslušnou odbornou přípravu; vyzývá rovněž k vypracování kompletních seznamů chybějících pracovních sil v jednotlivých odvětvích, které by ženám umožnily připravovat se na konkrétní zaměstnání a cíleně je vyhledávat;

36.  vyzývá členské státy, aby přezkoumaly své systémy sociální ochrany s cílem zavést individualizovaný nárok na důchod a účast v systému sociálního zabezpečení za účelem odstranění situace, kdy je výdělečně činný partner ve výhodě, a zaručily tak rovný nárok na důchod;

37.  zdůrazňuje, že snížení výdajů v oblasti pečovatelství de facto vrací břemeno práce opět na bedra žen a oslabuje rovné postavení žen a mužů; vyzývá tedy všechny členské státy, aby vypracovaly plány na poskytování pečovatelských služeb, které by mohly zajistit sociální spravedlnost a rovnost pohlaví;

38.  vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly politiky a programy odborné přípravy určené ženám ze všech věkových skupin a zvláštní pozornost přitom věnovaly naléhavě potřebným programům celoživotního vzdělávání a nezbytnému osvojování nových dovedností v oblasti nových technologií a informačních technologií, a zlepšily tak jejich přístup k různým odvětvím v podnikatelské sféře a zapojení do těchto odvětví, včetně ekonomických a finančních oborů, kde je mezi zaměstnanci jen málo žen, a aby současně připravily specifická podpůrná opatření, která ženám umožní skloubit pracovní vytížení, vzdělávání a rodinný život; připomíná, že významnou úlohu hraje při pomoci k začlenění na pracovní trh Evropský sociální fond, a to prostřednictvím vzdělávacích politik, a navrhuje, aby členské státy a místní orgány propagovaly využívání tohoto fondu zejména ku prospěchu žen, které jsou ekonomickou krizí více zasaženy;

39.  zdůrazňuje, že je třeba investovat do žen a do rovnosti pohlaví;

40.  vyzývá členské státy, aby podporovaly aktivní začleňování nebo znovuzačleňování žen na trh práce a aby stimulovaly jejich zaměstnávání ve strategických odvětvích rozvoje, a to prostřednictvím konkrétních opatření souvisejících s pružnou pracovní dobou, rovnoprávným odměňováním a reformou daňových a penzijních systémů a prostřednictvím opatření spjatých s celoživotním vzděláváním, jejichž cílem je zajistit osvojení dovedností a kvalifikací, které jsou zapotřebí s ohledem na cíle strategie EU 2020; poukazuje na význam špičkové odborné přípravy, jež by ženy motivovala ke vstupu do odvětví, v nichž nejsou dostatečně zastoupeny, například do vědeckého výzkumu a technického rozvoje, a to zejména nyní, kdy Evropa potřebuje více vědců, aby podpořila inovace a posílila svou ekonomiku; vyzývá Komisi, aby zvážila další přizpůsobení strukturálních fondů tak, aby zajistila dodatečnou podporu oblastem zaměstnanosti žen, jež jsou náchylné k vlivům krize, a rovněž podporu péče o děti, odbornou přípravu a přístup k zaměstnání;

41.  připomíná, že v řadě členských států je od té doby, co vypukla krize, pro mladé ženy (ve věku 15–24 let) obtížnější najít první zaměstnání na plný úvazek a že řada z nich tuto situací řeší prodloužením studií; poznamenává, že navzdory tomuto trendu a skutečnosti, že lepší odborná příprava ženy obecně lépe chrání, nezvyšují kvalifikace jejich status natolik, jak by tomu bylo u mužů; vyzývá členské státy, aby se zaměřily na strategie kombinující politiku vzdělávání a odborné přípravy s cílenou politikou zaměstnávání mladých žen;

42.  vyzývá členské státy, aby zajistily, že do učebních plánů středních škol bude zařazena výuka základních znalostí z oblasti financí a podnikání;

43.  vyzývá Komisi a členské státy, aby vyčíslily dopad nových penzijních systémů na různé kategorie žen a věnovaly při tom zvláštní pozornost smlouvám na částečný úvazek a nestandardním smlouvám, a aby upravily systémy sociálního zabezpečení se zvláštním ohledem na mladší generace;

44.  vyzývá členské státy, aby prosazovaly posílení ekonomického postavení žen se zvláštním zaměřením na podnikatelskou činnost žen, a to povzbuzováním a podporou žen podnikatelek, zvláště mladých žen a žen z řad přistěhovalců, usnadňováním přístupu žen k finančním prostředkům, mimo jiné i prostřednictvím mikroúvěrů, technické podpory a doprovodných opatření, prosazováním nových finančních a podpůrných nástrojů a vybízením k vytváření sítí žen v oblasti podnikání a poradenství a k výměně osvědčených postupů mezi členskými státy a ekonomickými subjekty; zdůrazňuje, že investice do žen a rovnosti pohlaví mají velký význam pro zajištění hospodářské stability a předcházení otřesům v hospodářství;

45.  vyzývá členské státy, aby zlepšily účast žen na všech úrovních rozhodovacího procesu;

46.  vyzývá Evropskou komisi a členské státy, aby více podporovaly podnikatelskou činnost žen, a to i prostřednictvím finanční pomoci určené podnikatelkám;

47.  vyzývá členské státy, aby podporovaly podnikatelskou činnost žen v ekologickém hospodářství, které je zdrojem nových pracovních míst; poznamenává, že obnovitelná energie může vést k vytvoření nových pracovních příležitostí pro ženy podnikatelky ve vzdálených a odlehlých oblastech EU s obzvlášť vysokou úrovní nezaměstnanosti žen a s obrovským potenciálem pro využití alternativních forem energie, jako je větrná či sluneční energie;

48.  zdůrazňuje důležitost aktivních politik spojených s pracovním trhem, pracovních inspekcí a sociálního dialogu, jakož i zlepšování dovedností s cílem podpořit zvýšení ekologičnosti hospodářství;

49.  vyzývá členské státy, aby podporovaly vytváření pracovních míst v sociálním hospodářství, kde převažuje neplacená práce žen, a aby především hledaly a uplatňovaly nová řešení, která zvýší viditelnost zákonné neformální práce;

50.  vyzývá členské státy, aby podporovaly pečovatelské a zdravotnické služby se záměrem vytvořit podmínky pro splnění cílů strategie Evropa 2020 souvisejících se zaměstnáváním žen;

51.  vyzývá členské státy, aby sledovaly a řešily dopad škrtů ve veřejných pečovatelských a zdravotnických službách, které vedou k opětovné privatizaci v oblasti pečovatelství, a zabránily tak tomu, že by ženy byly ještě více zatíženy pečovatelskými povinnostmi, které by je vtáhly zpět do tradiční role v rodině; zdůrazňuje, že úspory spojené s poskytováním mateřské, otcovské a rodičovské dovolené, příspěvků na děti a dalších pečovatelských a rodinných příspěvků značně snížily příjem všech žen s pečovatelskými povinnostmi;

52.  připomíná, že stále přetrvávají stereotypy ve vnímání postavení žen a mužů na trhu práce, přičemž ženy usilují o sladění pracovních povinností s rodinným životem a jsou tedy více vystaveny riziku změny zaměstnání než muži;

53.  trvá na tom, že je třeba zavést politiku v oblasti veřejné hromadné dopravy, zejména politiku rozvoje a zlepšování služeb veřejné dopravy na takovém základě, který zohlední rovnost žen a mužů, a ženám tak umožní aktivnější zapojení na trhu práce a do hledání zaměstnání, neboť jim nabídne skutečnou mobilitu;

54.  je znepokojen situací žen žijících ve venkovských oblastech, kde se zhoršil přístup k různým službám; žádá členské státy, aby v zájmu omezení migrace do měst a zabránění marginalizaci okrajových oblastí zajistily fungující veřejnou dopravu a zdravotnické a další základní služby ve venkovských oblastech;

55.  zdůrazňuje, že je důležité zavést účinná opatření, jež by umožnila skloubení pracovního, soukromého a rodinného života, což přispěje ke zvyšování účasti žen ze všech vrstev společnosti na společenském a politickém životě;

56.  zdůrazňuje, že program EU „Erasmus pro mladé podnikatele“ by měl obzvláště podporovat zapojení žen, aby i ony získaly totéž sebevědomí, znalosti podnikání na jednotném trhu a schopnosti nezbytné pro provoz a rozvoj firmy;

57.  zdůrazňuje, že škrty ve veřejných službách zajišťujících péči o děti mají přímý dopad na ekonomickou nezávislost žen a na rovnováhu mezi jejich pracovním a soukromým životem; vyzývá Komisi a Radu, aby přijaly akční plán k plnění cílů stanovených v Barceloně v souvislosti s lepší organizací péče o děti, která má být zajištěna pomocí podnikových a mezipodnikových jeslí; zdůrazňuje, že s cílem zlepšit rovnováhu mezi pracovním a rodinným životem na úrovni jednotlivých odvětví, států a regionů je důležité kolektivní vyjednávání mezi vedením a pracovníky, zmírnění podmínek pro přístup do systémů péče o děti a pro využívání těchto systémů, které se liší dle různých kategorií zaměstnání žen, a zavedení minimálně tříměsíční výpovědní lhůty v zařízeních péče o děti, aby ženy měly možnost skloubit svůj rodinný život s pracovním životem;

58.  vyzývá k prosazování vhodných systémů mateřské, otcovské a rodičovské dovolené, k podpoře firemních iniciativ týkajících se pružné pracovní doby a poskytování služeb péče o děti uvnitř firem, k vyčlenění většího objemu prostředků na vzdělávání, programy celoživotního učení a odborně vzdělávací a rekvalifikační programy a k zavedení odpovídající podpory pečovatelů z řad rodinných příslušníků, včetně zajištění respitní péče;

59.  zdůrazňuje nutnost investovat do finančně dostupných a kvalitních služeb – například celodenní péče o děti, místa ve školách s celodenním programem a péče o seniory –, které přispívají k prosazování rovnosti žen a mužů, ke zlepšování rovnováhy mezi pracovním a rodinným životem a k vytváření rámce umožňujícího vstup nebo návrat na trh práce;

60.  domnívá se, že je bezpodmínečně nutné zakládat nová zařízení péče o děti a současně stanovením kvalitativních norem, zlepšením podmínek odměňování a poskytováním školení pro provozovatele dodat odborný charakter systémům neformální péče; považuje rovněž za nezbytné vyhovět specifickým potřebám rodičů s nestandardní pracovní dobou a rodičů samoživitelů;

61.  podtrhuje nutnost zvýšit odpovědnost vlád a zaměstnavatelů, pokud jde o střídání generací a o práva spjatá s mateřstvím a otcovstvím, což znamená, že ženy musí mít právo jak na mateřství, tak i na pracovní život, aniž by přišly o svá práva spojená se zaměstnáním;

62.  zdůrazňuje, že je nezbytné snížit dopady hospodářské a finanční krize na rodiny (zejména s ohledem na rozvedené rodiny, matky samoživitelky a situace, kdy je dítě ponecháno v péči příbuzných nebo institucí), a zohlednit fakt, že od žen se často očekává odpovědnost za péči o domácnost; podtrhuje, že se tak zvyšuje ohrožení žen chudobou;

63.  naléhavě upozorňuje, že rozhodnutí některých členských států snížit rozpočty na péči o děti, vzdělávání a mimoškolní aktivity, příspěvky na stravu ve školních jídelnách, na dopravu do škol a péči o závislé osoby mají přímý dopad na ženy, neboť ty přebírají většinu dodatečných povinností, které s sebou tato rozhodnutí nesou; zdůrazňuje, že ženy jsou tudíž často nuceny přecházet na práci na částečný úvazek (a potýkají se s příslušnými sociálními nevýhodami, jako jsou nižší příjmy a důchody); domnívá se, že veřejnou síť mateřských škol, jeslí a zařízení volnočasových aktivit pro děti je nutné rozšířit, stejně jako veřejnou síť pomoci seniorům a obecních nemocnic;

64.  vyzývá Komisi a členské státy, aby řešily konkrétní potřeby romských žen a dívek tím, že budou genderové hledisko uplatňovat ve všech politikách začleňování Romů, a dále je vyzývá, aby chránily obzvláště zranitelné podskupiny;

65.  zdůrazňuje, že škrty ve veřejných službách zajišťujících péči o děti mají přímý dopad na ekonomickou nezávislost žen; poukazuje na to, že v roce 2010 v důsledku chybějících pečovatelských služeb 28,3 % žen nepracovalo nebo pracovalo na částečný úvazek, přičemž v roce 2009 bylo v této situaci 27,9 % žen, a že v roce 2010 byla zaměstnanost žen s malými dětmi v EU o 12, 7 % nižší než zaměstnanost bezdětných žen, což přesahuje rozdíl zaznamenaný v této oblasti v roce 2008, kdy se tato hodnota rovnala 11,5 %;

66.  vyzývá členské státy, aby investovaly do pečovatelských služeb, jelikož se jedná o odvětví s potenciálem růstu pro ženy i muže, a narušily tak tradiční přisuzování pečovatelské úlohy ženám, které vede k genderové segregaci na pracovním trhu; podtrhuje skutečnost, že škrty v pečovatelských službách způsobují odklon od veřejné péče a přechod na neplacenou péči zajišťovanou v rámci domácností; zdůrazňuje, že pro osobní pečovatele poskytující domácí péči je nutné zajistit náležité smlouvy a sociální zabezpečení;

67.  než proběhne harmonizace mateřské, otcovské a rodičovské dovolené v celé EU, vyzývá členské státy, aby zachovaly stávající výši příslušných příspěvků i jiných rodinných přídavků, a nepřipustily tak snižování příjmů žen, a aby rovněž zajistily, že nedojde k porušování práv žen na mateřskou dovolenou;

68.  vyzývá Komisi a členské státy, aby pečlivě sledovaly rostoucí výskyt případů diskriminace těhotných žen na pracovním trhu, který byl zaznamenán v několika členských státech;

69.  je toho názoru, že příčinou chudoby žen není pouze nynější hospodářská krize, ale rovněž různé další faktory, mezi něž patří stereotypy, rozdíly v odměňování mužů a žen, nedostatečné mechanismy rozdělování v rámci systému sociálního zabezpečení, neuspokojivé vyvážení pracovního a rodinného života, vyšší průměrná délka života žen a obecně veškeré druhy diskriminace na základě pohlaví, jíž čelí především ženy; podtrhuje fakt, že krize tento stav neustálé nerovnosti prohlubuje; vyzdvihuje nutnost bojovat proti stereotypům ve všech sférách společnosti a ve všech životních fázích, jelikož právě stereotypy patří k nejčastějším příčinám nerovnoprávného postavení mužů a žen a ovlivňují jejich rozhodování v oblasti vzdělávání, zaměstnání a rozdělování povinností v domácnosti a rodině, rozdíly v odměňování, jejich účast na veřejném životě a zastoupení na rozhodovacích pozicích;

70.  vyzývá Komisi, aby přezkoumala směrnici 2006/54/ES, zejména se zřetelem k rozdílům v odměňování mužů a žen, jak to požadoval Parlament ve svém usnesení ze dne 24. května 2012, které obsahuje doporučení adresovaná Komisi týkající se uplatňování zásady stejného odměňování žen a mužů za stejnou či rovnocennou práci;

71.  vyzývá členské státy a Komisi, aby navrhly řešení, která by ženám poskytla možnost pokračovat ve svém profesním postupu a jež by obzvláště potírala rozdíly v odměňování, které pramení z období stráveném na mateřské dovolené;

72.  upozorňuje členské státy na nutnost zavést opatření na zvýšení příjmů, včetně vytvoření systémů minimálního příjmu a programů sociální podpory pro osoby, jež mají potíže se zajištěním základních potřeb, zejména pro osoby s dětmi nebo s pečovatelskými povinnostmi a pro rodiče samoživitele;

73.  poznamenává, že hospodářská krize vytváří příznivé prostředí pro obtěžování, zneužívání a násilí ve všech podobách, jehož oběťmi jsou ženy, a dále pro nárůst prostituce; zdůrazňuje, že ženy jsou i nadále obětí celosvětově nejrozšířenější formy porušování lidských práv vyskytující se ve všech kulturách a na všech společenských i ekonomických úrovních; zdůrazňuje rovněž, že je nezbytné posílit veřejné, finanční i lidské zdroje, které jsou k dispozici pro opatření zaměřená na skupiny ohrožené chudobou a na situace, v nichž jsou ohroženy děti, mladí lidé, starší občané, postižené osoby či bezdomovci;

74.  vyzývá členské státy, aby přezkoumaly a zdůraznily bezprostřední a dlouhodobé dopady hospodářské krize na ženy a zvláštní pozornost věnovaly tomu, zda a jakým způsobem krize prohlubuje stávající nerovnost mezi muži a ženami a její důsledky, jako je zvýšené riziko násilí založeného na pohlaví, zhoršení zdraví matek a dětí a chudoba žen ve vyšším věku;

75.  zdůrazňuje, že v současné situaci hospodářské krize a rozpočtových úspor mají ženy méně prostředků na to, aby sebe a své děti chránily před násilím, a že je tak ještě důležitější odvrátit přímý finanční dopad, jež má násilí na ženách a dětech na soudní systém a na zdravotní a sociální služby;

76.  zdůrazňuje, že finanční škrty mají nepříznivý dopad na institucionální rámec pro politiky v oblasti rovnosti pohlaví, a to i na orgány zabývající se rovností pohlaví a na organizace zaměřené na ženy; vyzývá členské státy, aby zachovaly objem státních finančních prostředků určených pro orgány a projekty zabývající se rovností pohlaví, azylové domy pro ženy a organizace zaměřené na ženy, neboť poskytují účinné nástroje ke hledání udržitelných řešení krize a zajišťují aktivní zapojení do přípravy opatření; konstatuje, že škrty ve finančních prostředcích určených organizacím věnujícím se ženám oslabují účast žen na občanském a politickém životě a vedou k tomu, že názory žen zaznívají ve společnosti ještě méně;

77.  vyzývá Evropský institut pro rovnost žen a mužů, aby vytrvale a systematicky sledoval a posuzoval dopady hospodářské krize na pracovní podmínky žen se zřetelem na diskriminaci při přijímání do zaměstnání, vyšší pracovní zátěž, tlak a stres v zaměstnání, duševní a psychické obtěžování; zdůrazňuje, že stávající údaje ne zcela odráží tvrdost, s jakou krize dopadá na ženy; žádá proto rovněž Komisi, aby posoudila dopady opatření své hospodářské politiky a reakce na současnou krizi z genderového hlediska;

78.  vyzývá členské státy, aby důrazně podporovaly hledisko rovnosti pohlaví při přípravě rozpočtů s cílem zvýšit tuto rovnost nápravou negativních dopadů v oblasti příjmů a výdajů a posílením správy a odpovědnosti, zejména pokud jde o vnitrostátní rozpočty;

79.  vyzývá členské státy k přijetí takových rozpočtových nástrojů, které budou odpovídat nutnosti zajistit rovnost mužů a žen;

80.  vyzývá členské státy, aby ratifikovaly úmluvu MOP o osobách pracujících v domácnosti (úmluvu č. 189);

81.  zdůrazňuje, že je důležité zajisti řádnou rovnováhu mezi bezpečností a flexibilitou na trhu práce prostřednictvím souhrnného provádění zásad flexikurity a řešit roztříštěnost pracovního trhu tím, že bude zajištěna jak odpovídající sociální ochrana osob v přechodných obdobích nebo s pracovními smlouvami na dobu určitou či s částečnými pracovními úvazky, tak přístup k odborné přípravě, kariérnímu rozvoji a možnosti zaměstnání na plný úvazek;

82.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. L 376, 27.12.2006, s. 36.
(2) Úř. věst. L 204, 26.7.2006, s. 23.
(3) Úř. věst. L 373, 21.12.2004, s. 37.
(4) Úř. věst. C 212 E, 5.8.2010, s. 23.
(5) Úř. věst. C 308 E, 20.10.2011, s. 49.
(6) Úř. věst. C 236 E, 12.8.2011, s. 79.
(7) Úř. věst. C 70 E, 8.3.2012, s. 1.
(8) Úř. věst. C 199 E, 7.7.2012, s. 65.
(9) Úř. věst. C 199 E, 7.7.2012, s. 77.
(10) Úř. věst. C 33 E, 5.2.2013, s. 134.
(11) Úř. věst. C 51 E, 22.2.2013, s. 56.
(12) Přijaté texty, P7_TA(2011)0458.
(13) Přijaté texty, P7_TA(2012)0069.
(14) Přijaté texty, P7_TA(2012)0225.
(15) Přijaté texty, P7_TA(2012)0321.
(16) Přijaté texty, P7_TA(2012)0322.
(17) Úř. věst. C 199 E, 7.7.2012, s. 112.
(18) Eurostat, 23% občanů EU bylo v roce 2010 ohroženo chudobou nebo sociálním vyloučením - č. 9/2012.
(19) OECD, Society at a Glance 2011, OECD Social Indicators (OECD, Pohled na společnost 2011, sociální ukazatele OECD), @OECD2011.
(20) Eurostat: zaměstnanost žen, EU-27.
(21) Eurostat: harmonizovaná míra nezaměstnanosti mužů a žen – září 2012, Evropská unie.


Odstraňování genderových stereotypů v EU
PDF 342kWORD 41k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 12. března 2013 o odstranění genderových stereotypů v EU (2012/2116(INI))
P7_TA(2013)0074A7-0401/2012

Evropský parlament,

–  s ohledem na Pekingskou deklaraci a akční platformu, které byly přijaty na Čtvrté světové konferenci o ženách dne 15. září 1995, a na usnesení Parlamentu ze dne 18. května 2000 o opatřeních navazujících na Pekingskou akční platformu(1) a na usnesení ze dne 10. března 2005 o plnění akční platformy přijaté na Čtvrté světové konferenci o ženách (Peking +10)(2) a na usnesení ze dne 25. února 2010 o plnění Pekingské akční platformy (Peking +15)(3),

–  s ohledem na Úmluvu OSN o odstranění všech forem diskriminace žen (CEDAW) z roku 1979,

–  s ohledem na článek 2 Smlouvy o Evropské unii, v němž jsou zdůrazněny společné hodnoty členských států, jako je pluralismus, nepřípustnost diskriminace, tolerance, spravedlnost, solidarita a rovnost mužů a žen,

–  s ohledem na článek 19 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU), v němž se hovoří o potírání diskriminace na základě pohlaví,

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2006/54/ES ze dne 5. července 2006 o zavedení zásady rovných příležitostí a rovného zacházení pro muže a ženy v oblasti zaměstnání a povolání (přepracované znění)(4) a směrnici Rady 2004/113/ES ze dne 13. prosince 2004, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s muži a ženami v přístupu ke zboží a službám a jejich poskytování(5),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2002/73/ES ze dne 23. září 2002, kterou se mění směrnice Rady 76/207/EHS o zavedení zásady rovného zacházení pro muže a ženy, pokud jde o přístup k zaměstnání, odbornému vzdělávání a postupu v zaměstnání a o pracovní podmínky(6),

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 2. prosince 1998, podle nichž budou do každoročního hodnocení provádění Pekingské akční platformy zahrnuty kvantitativní i kvalitativní ukazatele a měřítka,

–  s ohledem na společné prohlášení ministrů EU pro rovnost mužů a žen, které učinili dne 4. února 2005 v souvislosti s hodnocením Pekingské akční platformy po deseti letech a v němž mimo jiné opět potvrdili svou jednoznačnou podporu plnému a účinnému provádění Pekingského prohlášení a akční platformy, k němuž se zavazují,

–  s ohledem na závěry Rady ze dnů 2. a 3. června 2005, v nichž byly členské státy a Komise vyzvány k posílení svých institucionálních mechanismů na prosazování rovnosti pohlaví a k vytvoření rámce pro hodnocení provádění Pekingské akční platformy, aby mohl být pokrok sledován soustavněji a systematičtěji,

–  s ohledem na Evropský pakt pro rovnost žen a mužů (2011–2020) přijatý Evropskou radou v březnu 2011(7),

–   s ohledem na sdělení nazvané „Strategie pro rovnost žen a mužů: 2010–2015, které Komise předložila dne 21. září 2010, a na připojený pracovní dokument útvarů Komise o opatřeních k provádění této strategie (COM(2010)0491, SEC(2010)1080),

–   s ohledem na své usnesení ze dne 3. září 2008 o vlivu marketingu a reklamy na rovnost mužů a žen(8),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 13. března 2012 o rovnoprávnosti žen a mužů v Evropské unii(9),

–   s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

–   s ohledem na zprávu Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (A7-0401/2012),

A.  vzhledem k tomu, že článek 8 SFEU stanoví, že Unie při všech svých činnostech usiluje o odstranění nerovností a podporu rovného zacházení s muži a ženami;

B.  vzhledem k tomu, že navzdory určitému pokroku dosaženému v řadě členských států mnoho žen i nadále nese příliš velkou část povinností, pokud jde o výchovu dětí a péči o rodinné příslušníky; vzhledem k tomu, že přetrvávající stereotypy brání rozdělení úkolů souvisejících s péčí o rodinu a domácnost mezi ženy a muže a dosažení rovných příležitostí na trhu práce;

C.  vzhledem k tomu, že na všech úrovních společnosti a ve všech věkových skupinách stále přetrvávají stereotypy ovlivňující naše vnímaní druhých prostřednictvím příliš zjednodušujících předpokladů založených na normách, zvyklostech a přesvědčeních, které jsou sociálními konstrukty, často kulturně a nábožensky podmíněnými a udržovanými, a které vedou k zachování existujících mocenských vztahů;

D.  vzhledem k tomu, že je třeba odstranit všechny formy přímé i nepřímé diskriminace na základě pohlaví, aby ženy měly zajištěno právo na rovné zacházení a aby se změnila kulturní představa, podle níž jsou ženy v mnoha ohledech pasivní nebo méně hodnotné než muži;

E.  vzhledem k tomu, že tradiční genderové role a stereotypy i nadále silně ovlivňují rozdělení rolí žen a mužů v domácnosti, v zaměstnání a obecně ve společnosti a že podle těchto stereotypů jsou ženy zobrazovány jako osoby pečující o domácnost a děti, zatímco muži jako osoby poskytující peníze a ochranu; vzhledem k tomu, že genderové stereotypy mají tendenci utvrzovat historické překážky, které brání dosažení rovnosti žen a mužů a omezují v případě žen výběr zaměstnání a jejich osobní rozvoj, což jim znemožňuje naplno realizovat jejich potenciál jako osobností a hospodářských subjektů, a že tyto stereotypy tak představují závažnou překážku pro skutečnou rovnost žen a mužů;

F.  vzhledem k tomu, že genderové role se utvářejí a vtiskují prostřednictvím mnoha společenských vlivů, zejména prostřednictvím sdělovacích prostředků a vzdělávání, a tvoří se v průběhu socializace v dětství a dospívání, přičemž ovlivňují jedince po celý jejich život;

G.  vzhledem k tomu, že ženy ve venkovských oblastech trpí ještě více diskriminací a genderovými stereotypy než ženy v městských oblastech a že míra zaměstnanosti těchto žen je mnohem nižší než u žen žijících ve městech;

H.  vzhledem k tomu, že genderové stereotypy jsou často spojeny s jinými stereotypy, např. s diskriminací na základě věku, přistěhovalectví, sexuální orientace, zdravotního postižení atd., a dotýkají se proto více žen, které vykazují více takových znaků;

I.  vzhledem k tomu, že násilí páchané na ženách je porušením lidských práv, které se projevuje ve všech společenských, kulturních a majetkových vrstvách;

Sdělovací prostředky a kultura

J.  vzhledem k tomu, že diskriminace na základě pohlaví bývá ve sdělovacích prostředcích, při komunikaci a v reklamě častým jevem a usnadňuje šíření genderových stereotypů, zejména proto, že s cílem podpořit prodej zobrazuje ženy jako sexuální objekty; vzhledem k tomu, že například v reklamě představují ženy 27 % zaměstnanců nebo profesionálů, ale 60 % osob vykonávajících domácí práce nebo pečujících o děti; vzhledem k tomu, že reklama a sdělovací prostředky mohou nicméně fungovat jako účinný katalyzátor v boji proti genderovým stereotypům a předsudkům;

K.  vzhledem k tomu, že děti se již ve velmi nízkém věku prostřednictvím vzorových rolí propagovaných v televizních seriálech, pořadech, diskusích, hrách, videohrách, reklamách, výukových materiálech a vzdělávacích programech, v postojích ve škole, v rodině a ve společnosti setkávají s genderovými stereotypy, které ovlivňují jejich vnímaní mužské a ženské role a mají dopad na jejich další život a budoucí ambice;

L.  vzhledem k tomu, že způsob zobrazování dívek ve veřejném prostoru snižuje jejich společenskou hodnotu a podporuje násilí vůči dívkám; vzhledem k tomu, že ve sdělovacích prostředcích, a to i v reklamách a pořadech pro děti, jsou stereotypy týkající se dívek všudypřítomné a často posilují tradiční postoje a chování, přičemž sdělovací prostředky mohou hrát pozitivní vzdělávací úlohu;

M.  vzhledem k tomu, že v televizních programech, počítačových hrách i hudebních videoklipech je částečně z komerčních důvodů stále patrnější tendence k vyobrazování provokativně oděných žen v sexuálních pózách, což upevňuje genderové stereotypy; vzhledem k tomu, že texty písní pro mládež mají sugestivní sexuální obsah, který často propaguje násilí na ženách a dívkách;

N.  vzhledem k tomu, že nový kulturní status pornografie se nejvíce dotýká mladých žen a mužů; vzhledem k tomu, že „začleňování pornografie“, tedy stávající kulturní proces, kterým se pornografie vkrádá do našich každodenních životů jako stále obecněji přijímaný a často idealizovaný kulturní prvek, se obzvláště jasně projevuje v rámci kultury mladých: počínaje televizními pořady pro dospívající přes magazíny životního stylu a konče hudebními videonahrávkami a reklamou zaměřenou na mladé;

Vzdělávání a odborná příprava

O.  vzhledem k tomu, že přístup k formálnímu primárnímu, sekundárnímu a post-sekundárnímu vzdělání a obsah kurikula předávaný dívkám a chlapcům je velmi významným faktorem ovlivňujícím genderové rozdíly, a tím i možnosti výběru a dosažitelnost práv; vzhledem k tomu, že ačkoli přístup dívek i chlapců ke vzdělání v EU se obecně může zdát méně problematický než v jiných částech světa, mělo by se poukázat na to, že dívky a chlapci nemají zcela stejné možnosti, pokud jde o přístup a využití vzdělávacích systémů a příležitostí; vzhledem k tomu, že přístup ke vzdělání je zejména u dívek z menšinových skupin, například z komunity Romů, z přistěhovaleckého prostředí, z řad žadatelů o azyl, uprchlíků a u dívek se zdravotním postižením, v některých zemích nadále velmi problematický;

P.  vzhledem k tomu, že děti se mohou učit rovnoprávnosti a boji proti genderovým stereotypům od nejútlejšího věku díky vzdělávání založenému na uznání rovnosti;

Q.  vzhledem k tomu, že stereotypy přežívající v souvislosti s volbou vzdělání a povolání pro ženy pomáhají zachovávat nerovnosti; vzhledem k tomu, že vzdělávání a odborná příprava nadále předávají genderové stereotypy, neboť ženy a muži se často v těchto oblastech ubírají tradiční cestou, což má závažné důsledky na trhu práce, omezuje rozmanitost profesí a často vede ženy k zaměstnáním, která jsou méně oceňovaná a odměňovaná;

R.  vzhledem k tomu, že chlapci a dívky nadále nejsou ve vzdělávacím procesu vedeni rovnoměrně k zájmu o všechny předměty, zejména pokud jde o předměty vědecké a technické;

S.  vzhledem k tomu, že v mnoha evropských zemích sice existuje genderově orientované profesní poradenství, ale obvykle se zaměřuje na dívky a jejich podněcování k volbě technických a vědeckých oborů, neexistují však iniciativy, které by motivovaly chlapce, aby si volili profese v odvětví vzdělávání, zdravotnictví nebo v humanitních oborech;

Pracovní trh

T.  vzhledem k tomu, že dopad genderových stereotypů na vzdělávání a odbornou přípravu má závažné důsledky pro trh práce, na němž se ženy stále potýkají s horizontální i vertikální segregací, a vzhledem k tomu, že některá odvětví jsou z tohoto důvodu stále považována za „mužská“ (působí v nich více než 85 % mužů) a odměny v těchto odvětvích dosahují soustavně vyšší úrovně než v odvětvích považovaných za „ženská“ (působí v nich více než 70 % žen); navíc vzhledem k tomu, že na pracovních místech s nižším sociálně-ekonomickým statusem pracuje obvykle více žen, což rovněž podkopává jejich sebedůvěru a sebeúctu;

U.  vzhledem k tomu, že genderové stereotypy na pracovním trhu stále omezují přístup žen do určitých odvětví, například do inženýrských oborů, požární ochrany, výroby, stavebnictví, tesařství, opravárenských a montérských služeb, technických a vědeckých odvětví a nových technologií, a stejně tak je tomu u mužů v odvětví péče o děti (porodní asistence, vychovatelství v jeslích atd.);

V.  vzhledem k tomu, že lepší informovanost o pracovních místech na trhu práce by zlepšila přístup ke všem typům odborného vzdělávání;

W.  vzhledem k tomu, že uplatňování genderových stereotypů je kontraproduktivní, přispívá k rozdělení pracovního trhu na profese podle pohlaví, a jeho důsledkem jsou stále větší rozdíly v odměňování žen a mužů;

X.  vzhledem k tomu, že ženy v EU v roce 2011 dostávaly za stejnou práci stále v průměru o 16,4 % nižší odměnu než muži a že rozdíly v odměňování jsou v jednotlivých členských státech odlišné, přičemž v některých státech přesahovaly v roce 2011 22% průměr; vzhledem k tomu, že ačkoliv tento rozdíl v platech je dán řadou složitých příčin, často vyplývá z genderových stereotypů a z vnímání ženy pouze prostřednictvím tradičního rozdělení rolí;

Y.  vzhledem k tomu, že kvůli slaďování pracovního a soukromého života jsou ženy obecně mnohem více zastoupeny na „flexibilních“ pracovních místech a místech na zkrácený úvazek, což svědčí o tom, že stále přetrvává tradiční názor, že péče o rodinu je hlavně jejich úkolem, a ženy jsou tak nuceny pracovat na částečný úvazek, mít pružnou pracovní dobu nebo zaměstnání na dobu určitou, čímž jsou omezeny jejich příležitosti na trhu práce;

Z.  vzhledem k tomu, že pokud ženy přerušují výkon své profese z důvodu mateřské dovolené či péče o rodinné příslušníky, vede to k prohlubování rozdílů ve výši důchodu žen a mužů;

Hospodářské a politické rozhodovací procesy

AA.  vzhledem k tomu, že výsledky studie provedené Komisí v roce 2011 ukázaly, že v roce 2012 dosáhne v Evropské unii zastoupení žen v představenstvech největších společností kótovaných na burze 14 %, což svědčí o existenci tzv. „skleněného stropu“, jenž ženám ztěžuje dosažení vrcholových řídicích pozic a rovných možností při kariérním postupu;

AB.  vzhledem k tomu, že zastoupení žen v politickém rozhodovacím procesu na místní, vnitrostátní úrovni a na úrovni EU je i přes určité zlepšení v minulých letech nadále nedostatečné; vzhledem k tomu, že se zastoupení žen ve vládách a parlamentech členských států zvýšilo z 21 % v roce 2004 na 23 % v roce 2009, zatímco v Evropském parlamentu vzrostlo z 30 % v roce 2004 na 35 % v roce 2009;

AC.  vzhledem k tomu, že v politických i ekonomických subjektech s rozhodovacími pravomocemi stále vládnou genderové stereotypy a sexismus, což se projevuje pravidelným výskytem sexistických poznámek a obtěžování, a to v některých případech i sexuálním obtěžováním a násilím na ženách;

AD.  vzhledem k tomu, že genderové stereotypy je nutné odstranit – zejména na úrovni podniků, v nichž na většině řídicích pozic pracují muži –, neboť tyto stereotypy patří k faktorům omezujícím mladé ženy v jejich ambicích a vedou ženy k tomu, že se méně ucházejí o vrcholové řídicí pozice ve veřejném i soukromém sektoru, na nichž jsou přijímána finanční, hospodářská a politická rozhodnutí;

Opatření na úrovni EU

1.  konstatuje, že v plnění závazků, které EU i řada vlád přijala v rámci Pekingské akční platformy, nebylo dosaženo téměř žádného pokroku; zdůrazňuje, že v oblasti genderových stereotypů a v analytických zprávách na úrovni EU je potřeba sledovat nové ukazatele, a vyzývá Evropský institut pro rovnost žen a mužů, aby se touto otázkou zabýval;

2.  konstatuje, že navzdory závazku EU podporovat rovnost žen a mužů stále existují mezery v právních předpisech týkajících se zabraňování diskriminaci žen a rovnosti pohlaví v sociálním zabezpečení, vzdělávání, sdělovacích prostředcích, zaměstnávání a platech; zdůrazňuje, že v těchto oblastech je zapotřebí posílit uplatňování stávajících právních předpisů a zavést do nich předpisy nové; vyzývá Komisi, aby otázku rovnosti pohlaví začleňovala do všech oblastí politiky, jelikož tak vzroste potenciál pracovní síly v Evropě;

3.  vyzývá Komisi a členské státy, aby účinně využívaly finanční prostředky Evropského sociálního fondu (ESF) na dlouhodobé strategie, které by pomohly zatraktivnit a přiblížit ženám ta odvětví pracovního trhu, ve kterých jsou z důvodu genderových stereotypů nedostatečně zastoupeny; domnívá se, že tyto strategie by měly zahrnovat pozitivní opatření, celoživotní učení a aktivní motivaci dívek k tomu, aby studovaly obory, které nejsou tradičně považovány za „ženské“, například informační technologie či mechaniku, a měly by podporovat opatření zaměřená na sladění pracovního a rodinného života žen i mužů;

4.  vyzývá Komisi, aby podporovala opatření členských států zaměřená na odstraňování stereotypů a prosazování všeobecného přístupu ke vzdělání a zaměstnání, který by nenarušovaly stereotypy;

5.  vyzývá Komisi a členské státy, aby důrazně a soustavně podporovaly stávající program DAPHNE a chystaný program Práva a občanství jako prostředky boje proti násilí na ženách a genderovým stereotypům;

6.  vyzývá Komisi a členské státy, aby vypracovaly strategie zabývající se základními příčinami diskriminace a násilí vůči ženám, které mají své kořeny ve stereotypech a nerovnosti mezi muži a ženami, a aby začaly odstraňováním genderových stereotypů;

Sdělovací prostředky a kultura

7.  upozorňuje na to, že genderové stereotypy objevující se v reklamách během dětských televizních pořadů, jakož i v těchto pořadech samotných, představují obzvláště velký problém, neboť mohou mít případně vliv na genderovou socializaci dětí, a tedy i názory dětí na sebe sama, rodinné příslušníky a okolní svět; zdůrazňuje, že je důležité omezit vystavování dětí genderovým stereotypům, a to pokud možno kritickým mediálním vzděláváním poskytovaným ve školách;

8.  zdůrazňuje, že do procesu začleňování problematiky genderu do všech oblastí je důležité zapojit i chlapce, a naléhavě proto vyzývá k zavedení specifických výukových aktivit určených ke zvýšení jejich povědomí o stereotypech;

9.  zdůrazňuje, že reklama často předává diskriminující nebo nedůstojná sdělení založená na nejrůznějších genderových stereotypech, které brání rozvoji strategií rovnosti žen a mužů; vyzývá Komisi, členské státy, občanskou společnost a samoregulační orgány v reklamním odvětví, aby úzce spolupracovaly v boji proti těmto praktikám a zejména při tom využívaly účinné nástroje, které zaručí, že marketing a reklama budou respektovat lidskou důstojnost a mravnost;

10.  poukazuje také na skutečnost, že reklama může být účinným prostředkem, který může zpochybnit stereotypy a čelit jim, a že může být nástrojem v boji proti rasismu, sexismu a diskriminaci, který je pro dnešní multikulturní společnosti zásadní; vyzývá Komisi, členské státy a odborníky z reklamního odvětví, aby posílili činnosti spojené s odbornou přípravou a vzděláváním, které představují způsob, jak zejména již od mladého věku překonávat stereotypy, bojovat s diskriminací a podporovat rovnost žen a mužů; naléhavě vyzývá především členské státy, aby zavedly a rozvinuly úzkou spolupráci se stávajícími školami marketingu, komunikace a reklamy, a pomohly tak zajistit řádné vyškolení budoucích pracovníků v tomto odvětví;

11.  zdůrazňuje, že pro vnitrostátní rady pro reklamu a samoregulační a regulační orgány je potřeba zavést zvláštní kurzy zaměřené na genderové stereotypy ve sdělovacích prostředcích, které by zvýšily informovanost o negativním vlivu zobrazování diskriminace na základě pohlaví v televizním vysílání, na internetu a marketingových a reklamních kampaních;

12.  žádá EU, aby na celém svém území zahájila osvětové kampaně zaměřené na nulovou toleranci, pokud jde o sexistické urážky nebo ponižující obraz žen a dívek ve sdělovacích prostředcích;

13.  vyzývá EU a členské státy, aby společně s odborníky ze sdělovacích prostředků organizovaly školení a vzdělávací akce, během nichž budou informovat o negativních účincích genderových stereotypů a o osvědčených postupech v této oblasti;

14.  zdůrazňuje, že je důležité prosazovat zobrazování žen respektující jejich důstojnost, bojovat proti přetrvávajícím genderovým stereotypům, zejména převažujícímu výskytu ponižujícího zobrazování žen, přičemž musí být zachována svoboda projevu a svoboda tisku;

15.  vyzývá EU a její členské státy, aby konkrétními kroky navázaly na usnesení ze dne 16. září 1997 o diskriminaci žen v reklamě(10);

16.  vyzývá Komisi, aby byla členským státům nápomocna v boji proti sexualizaci dívek, a to nejen zpracováváním nezbytných údajů, propagací osvědčených postupů, organizováním osvětových kampaní, ale také finanční podporou poskytovanou na tato opatření v členských státech, zvláště pak ženským organizacím bojujícím proti sexualizaci a násilí páchanému na ženách a dívkách;

17.  vyzývá členské státy, aby učinily pozitivní kroky, jejichž cílem by bylo zajistit většímu počtu žen přístup na vedoucí pozice ve sdělovacích prostředcích, a to i na pozice nejvyššího vedení;

18.  vyzývá členské státy, aby provedly průzkum týkající se žen a sdělovacích prostředků a zkoumaly rovněž prezentaci žen z konkrétních skupin, například zdravotně postižených žen či žen z etnických menšin, a aby shromáždily srovnatelné údaje k této problematice;

Vzdělávání a odborná příprava

19.  zdůrazňuje, že na základních a středních školách a v institucích vysokoškolského vzdělávání je třeba zavést zvláštní kurzy zaměřené na profesní poradenství s cílem informovat mladé lidi o negativních důsledcích genderových stereotypů a povzbudit je, aby se studiem připravovali na povolání, která byla v minulosti považována za typicky mužská nebo ženská, a aby se pro taková povolání rozhodovali; žádá, aby byla poskytnuta podpora opatřením, jejichž cílem je oslabit obecně rozšířené genderové stereotypy mezi dětmi;

20.  trvá na tom, že je nezbytné podporovat rovnost žen a mužů od nejútlejšího věku s cílem účinně bojovat proti stereotypům, diskriminaci a násilí vůči druhému pohlaví, včetně začlenění Všeobecné deklarace lidských práv a Listiny lidských práv EU do vyučování ve školách;

21.  zdůrazňuje, že je třeba vypracovat vzdělávací programy / kurikula zaměřená na rovnost žen a mužů, respektování druhých, vzájemný respekt mezi mladými lidmi, ohleduplnou sexualitu a odmítání veškerého násilí a že je důležité vzdělávat v této oblasti i vyučující;

22.  zdůrazňuje, že je nezbytné začleňovat problematiku genderu do škol, a vybízí proto školy, aby vypracovaly koncepci vzdělávacích akcí a praktických školení zaměřených na podporu rovnosti pohlaví v kurikulech akademických institucí a aby takové akce a školení pořádaly;

23.  zdůrazňuje, že je třeba připravit a zavést vzdělávání určené vyučujícím, inspektorům, ředitelům a všem osobám zapojeným do vytváření vzdělávacích programů pro děti s cílem poskytnout jim všechny nezbytné pedagogické nástroje pro boj proti genderovým stereotypům a pro podporu rovnosti mužů a žen;

24.  poukazuje na skutečnost, že ačkoli většina zemí EU vypracovala politiky rovnosti mužů a žen ve vysokoškolském vzdělávání, téměř všechny politiky a projekty se soustřeďují na mladé ženy; žádá proto členské státy, aby připravily obecné národní strategie a iniciativy k potírání genderových stereotypů ve vysokoškolském vzdělávání a zaměřily se v nich na mladé muže;

25.  vyzývá k vhodné přípravě učitelů a školitelů v rámci formálního i neformálního vzdělávání prostřednictvím nezbytných školení v oblasti rovnosti mezi ženami, resp. dívkami, a muži, resp. chlapci, a k odhalování nejrůznějších druhů s tím spojených případů zneužívání a sexuálního násilí a k reakcím na ně;

26.  trvá na tom, že je nezbytné vypracovat politiky zaměřené na odstraňování genderových stereotypů od nejútlejšího věku a na vzdělávání zvyšující povědomí vyučujících a studentů a podněcující a podporující diverzifikaci profesí mladých žen i mužů;

27.  vyzývá EU a členské státy k uplatňování aktivní politiky, kterou by dívkám z menšinových skupin a z přistěhovaleckého prostředí zajistily přístup ke vzdělání a vzdělávacím systémům;

28.  vyzývá členské státy, aby posoudily studijní programy a obsah školních učebnic, a mohly tak provést reformu, jejímž výsledkem by bylo zařazení genderových otázek coby průřezové problematiky do všech výukových materiálů, včetně materiálů pro nejnižší stupně vzdělávání, a to jak za účelem odstraňování genderových stereotypů, tak i za účelem lepšího zviditelnění přínosu žen k historii, literatuře, umění apod. a jejich úlohy v těchto oblastech;

29.  vyzývá EU, aby ve vzdělávání prosazovala evropské hledisko, a to například zajištěním sdílení osvědčených postupů v oblasti rovnosti pohlaví coby vzdělávacího nástroje a vypracováním a shromažďováním statistik na vnitrostátní úrovni i úrovni EU, které by se týkaly všech aspektů vzdělávání a rozlišovaly by mezi muži a ženami;

30.  vyzývá EU, aby do všech hodnotících programů určených k posuzování kvality vzdělávání na evropských školách zahrnula kvantitativní a kvalitativní ukazatele hodnotící rovnost pohlaví;

Pracovní trh

31.  upozorňuje na to, že negativní vliv genderových stereotypů na rozdíl v odměňování mužů a žen, který se rovná 16,4 %, je stále znepokojivější, a vyzývá Komisi a členské státy, aby při vypracovávání nových politik věnovaly tomuto vlivu pozornost;

32.  zdůrazňuje, že dostupné údaje ukazují, že kvalifikace a praxe získané ženami jsou méně finančně odměňovány než kvalifikace a praxe získané muži, a to částečně proto, že zaměstnání žen se tradičně považovalo za doplňkový příjem rodiny, což významně ovlivnilo vznik a zachování rozdílů v platech žen a mužů;

33.  zdůrazňuje, že je zapotřebí provádět osvětovou činnost, jejímž cílem bude informovat zaměstnavatele a zaměstnance o spojitosti mezi genderovými stereotypy a rozdílem v odměňování a v pracovních příležitostech mužů a žen, informovat ostatní zainteresované subjekty ve společnosti o tom, že genderové stereotypy omezují příležitosti žen na trhu práce i jejich možnosti v soukromém životě, podpořit transparentnost ve veřejných i soukromých společnostech a agenturách a zaručit stejné platy za stejnou práci a práci rovnocenné hodnoty;

34.  vyzývá členské státy, aby přehodnotily mzdové tabulky v profesích a zaměstnáních, v nichž převládají ženy, a odbourávaly tak genderové stereotypy zakořeněné v problému nestejného odměňování; vyzývá členské státy, zaměstnavatele a odborová hnutí, aby navrhli a využívali konkrétní vhodné nástroje pro hodnocení pracovních pozic s cílem stanovit práci stejné hodnoty, a zajistit tak rovné odměňování mužů i žen;

35.  naléhá na členské státy, aby vypracovaly politiky, které v Evropě zvýší počet nepříliš nákladných a vysoce kvalitních zařízení péče o děti dostupných pro pracující rodiče, a aby pomohly při vytváření struktur umožňujících sladění rodinného a profesního života rodičů pracujících v podnicích, zejména tím, že podpoří zakládání a existenci podnikových služeb péče o děti; naléhavě vyzývá členské státy, aby rovněž zlepšily poskytování péče o rodinné příslušníky ostatních kategorií (starší osoby, zdravotně postižené, osoby, které potřebují pomoc), a sladěním pracovního a rodinného života tak podpořily aktivní zapojení žen do pracovního procesu;

36.  vyzývá Komisi a členské státy, aby ženám i mužům zajistily flexibilní pracovní možnosti a vhodné formy rodičovské dovolené;

37.  zdůrazňuje, že genderové stereotypy mají tendenci k seberealizaci a že tam, kde ženy nedostanou příležitost prokázat své schopnosti, nemohou nikdy překonat překážky bránící jejich pokroku;

38.  vyzývá Komisi a členské státy, aby poskytováním náležitých školení, finančních prostředků a podpory vybízely ženy k podnikání a k samostatné výdělečné činnosti;

39.  připomíná Komisi, že rozdíl v odměňování mužů a žen, který se týká také důchodů, postihuje zejména starší ženy, což zvyšuje riziko, že po dosažení důchodového věku budou trpět extrémní trvalou chudobou;

40.  poukazuje na to, že v důsledku nových pravidel EU v oblasti důchodového zabezpečení vzroste pravděpodobnost toho, že starší ženy budou po dosažení důchodového věku trpět chudobou; zdůrazňuje proto, že je důležité nepodpořit žádné změny obsažené v bílé knize, které prohloubí rozdíl mezi výší důchodů mužů a žen;

41.  vyzývá Komisi, aby v zájmu posílení právních předpisů a opatření členských států zhodnotila provádění směrnice EU o sexuálním obtěžování na pracovišti a vypracovala zprávu o nedostatcích a závažných problémech;

Hospodářské a politické rozhodovací procesy

42.  upozorňuje na to, že zastoupení žen ve vnitrostátních vládách činilo v roce 2009 23 %, a podporuje zavedení závazných kvót, které zvýší počet žen ve vládách a parlamentech členských států, v orgánech na regionální i komunální úrovni a v orgánech EU; naléhavě také žádá o zahájení osvětových a motivačních kampaní, které by ženy vybízely k větší politické aktivitě a ke kandidování na pozice v orgánech místní správy či v celostátní vládě;

43.  připomíná, že evropské volby, které proběhnou v roce 2014 a po nichž bude následovat jmenování příští Komise a nominace na další vrcholné pozice v EU, jsou příležitostí k posunu směrem k paritní demokracii na úrovni EU a k tomu, aby se EU stala vzorovým příkladem v této oblasti;

44.  vyzývá členské státy, aby podporovaly rovnost tím, že jako kandidáty na úřad evropského komisaře nominují jednu ženu a jednoho muže; žádá nominovaného předsedu Komise, aby usiloval o rovnost při sestavování Komise; vyzývá současnou Komisi, aby tento postup veřejně podporovala;

45.  připomíná, že v roce 2010 bylo mezi členy správních rad v Evropě pouze 12 % žen; podporuje úsilí Komise stanovit závazné kvóty pro zastoupení žen na odpovědných místech velkých kótovaných společností;

Další opatření

46.  vyzývá členské státy, aby přehodnotily přístup k mužům a ženám na trhu práce a přístup k mechanismům, které zaměstnancům umožňují sladit pracovní život s životem rodinným, neboť stereotypy mohou zvyšovat pracovní segregaci a rozdíl v odměňování mužů a žen;

47.  vyzývá členské státy, aby boj proti násilí vůči ženám považovaly za prioritu politiky v oblasti trestního práva; vybízí členské státy, aby v této souvislosti rozvíjely spolupráci mezi soudními orgány a policejními útvary členských států a výměnu osvědčených postupů;

48.  zdůrazňuje, že je třeba bojovat proti všem formám násilí vůči ženám; žádá Komisi a členské státy, aby podnikaly společné kroky, mezi něž budou patřit kampaně ke zvýšení veřejného povědomí a informovanosti o genderovém násilí a strategie, jejichž cílem bude změnit sociální stereotypy týkající se žen pomocí vzdělávání a sdělovacích prostředků, a aby podporovaly výměnu osvědčených postupů; znovu opakuje, že je třeba pracovat zároveň s oběťmi i s agresory, a zvýšit tak informovanost agresorů a přispět ke změně stereotypů a sociálně podmíněných přesvědčení, která napomáhají zachování podmínek pro tento typ násilí a jeho akceptování;

49.  vybízí Komisi a členské státy, aby podporovaly rovnost mužů a žen a posilování postavení žen, a to i prostřednictvím informačních kampaní, které oceňují úlohu a účast žen v politice, hospodářství, společnosti, sportu, zdravotnictví, umění, vědách a na všech ostatních úrovních společnosti;

50.  zastává názor, že jsou zapotřebí legislativní i nelegislativní opatření na vnitrostátní úrovni i na úrovni EU, aby bylo možné překonat stereotypy a odstranit rozdíly v odměňování, posílit zastoupení žen v oborech, v nichž převládají muži, a podporovat větší uznání dovedností a ekonomické výkonnosti žen na jejich pracovišti s cílem odstranit horizontální a vertikální segregaci a zvýšit zastoupení žen v rozhodovacích orgánech jak v politice, tak v podnicích;

51.  vyzývá Komisi a členské státy, aby podnikly rozhodné politické kroky v boji proti genderovým stereotypům a motivovaly muže k rovnějšímu rozdělení povinností v domácnosti a v rámci péče o děti, zejména prostřednictvím pobídek k čerpání otcovské a rodičovské dovolené, což posílí jejich rodičovská práva, zajistí větší míru rovnosti mezi ženami a muži a rovnoměrnější rozdělení rodinných povinností a péče o domácnost a zlepší možnosti žen plně se zapojit na pracovním trhu; rovněž vyzývá členské státy, aby přiměly zaměstnavatele k přijímání opatření, jež budou vstřícná k rodinám;

52.  vyzývá Komisi a vlády členských států, aby podporovaly větší množství výzkumných činností týkajících se genderových stereotypů, vypracovaly pro tyto stereotypy vhodné ukazatele a na jejich základě shromáždily o genderových stereotypech další statistické údaje;

53.  upozorňuje Komisi, že rovnost pohlaví je zásada zakotvená v článku 23 Listiny základních práv Evropské unie;

54.  vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly možnosti zaměstnávání mužů a žen v různých zaměstnáních tak, aby to odpovídalo požadavkům trhu práce a aby byly zajištěny rovné příležitosti pro ženy i muže;

55.  vyzývá Komisi, aby potírala všechny formy násilí na ženách, jejich diskriminace a stereotypů souvisejících se ženami, a umožnila jim tak bezvýhradné uplatňování všech jejich lidských práv;

56.  vyzývá Komisi a členské státy, aby plnily závazky stanovené Evropským paktem pro rovnost žen a mužů;

57.  vyzývá Evropský institut pro rovnost žen a mužů a různé vnitrostátní instituty pro rovnost žen a mužů, aby podporovaly další výzkum základních příčin vzniku genderových stereotypů a jejich dopadu na rovnost pohlaví, a zdůrazňuje význam výměny nových myšlenek a výzkumu osvědčených postupů s ohledem na odstranění genderových stereotypů v členských státech a orgánech EU;

58.  připomíná Komisi usnesení Parlamentu ze dne 3. září 2008 o vlivu marketingu a reklamy na rovnost mužů a žen a vyzývá ji, aby provedla doporučení, která jsou v uvedeném usnesení předložena;

59.  vyzývá EU a členské státy, aby organizovaly informační, vzdělávací a školící kampaně zaměřené na boj proti diskriminačním kulturním normám a převládajícím sexistickým stereotypům a sociální stigmatizaci, které legitimizují násilí páchané na ženách a vedou k jeho opakovanému výskytu, a dále je vyzývá, aby zabraňovaly ospravedlňování násilí na základě zvyků, tradic či náboženských zdůvodnění;

60.  vyzývá EU a její členské státy, aby mezi členskými státy prosazovaly sdílení následováníhodných příkladů a umožnily jim vzájemné předávání zkušeností a aby vytvořily možnosti k financování kampaní zaměřených na odstranění genderových stereotypů, které by byly vedeny na úrovni EU a vnitrostátní úrovni;

61.  vyzývá EU, aby vyřešila stávající rozdíly v rozsahu působnosti jednotlivých evropských právních předpisů, které se týkají diskriminace na základě rasy a pohlaví, a aby navrhla nové právní předpisy, které by zaručily rovné postavení žen a mužů ve vzdělávání a sdělovacích prostředcích;

62.  vyzývá EU a její členské státy, aby vytvořily ochranné mechanismy (ve formě ochránců práv či subjektů pro dohled nad sdělovacími prostředky, v nichž budou působit odborníci na rovnost pohlaví) s cílem zaručit, aby podnikové kodexy chování zohledňovaly otázku rovnosti pohlaví a byly dodržovány a aby veřejnost mohla v případě potřeby podávat stížnosti;

o
o   o

63.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.

(1) Úř. věst. C 59, 23.2.2001, s. 258.
(2) Úř. věst. C 320 E, 15.12.2005, s. 247.
(3) Úř. věst. C 348 E, 21.12.2010, s. 11.
(4) Úř. věst. L 204, 26.7.2006, s.23.
(5) Úř. věst. L 373, 21.12.2004, s. 37.
(6) Úř. věst. L 269, 05.10.2002, s. 15.
(7) Příloha k závěrům Rady ze dne 7. března 2011.
(8) Úř. věst. C 295 E, 4.12.2009, s. 43.
(9) Přijaté texty, P7_TA(2012)0069.
(10) Úř. věst. C 304, 6.10.1997, s. 60.


Situace žen v severní Africe
PDF 335kWORD 38k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 12. března 2013 o situaci žen v severní Africe (2012/2102(INI))
P7_TA(2013)0075A7-0047/2013

Evropský parlament,

–  s ohledem na článek 2 a čl. 3 odst. 5 druhý pododstavec Smlouvy o Evropské unii (SEU) a na článek 8 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

–  s ohledem na článek 23 Listiny základních práv Evropské unie,

–  s ohledem na společnou strategii Afrika-EU v rámci strategického partnerství mezi Afrikou a EU,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 21. září 2010 s názvem „Strategie pro rovnost žen a mužů 2010–2015“ (COM(2010)0491),

–  s ohledem na společná sdělení Komise a vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku nazvaná „Partnerství pro demokracii a sdílenou prosperitu s jižním Středomořím“ (COM(2011)0200), „Nový přístup k sousedství, jež prochází změnami“ (COM(2011)0303) a „Výsledky nové evropské politiky sousedství“ (JOIN(2012)0014),

–  s ohledem na tematické a geografické finanční nástroje Komise týkající se demokratizace a lidských práv (jako jsou například evropský nástroj pro demokracii a lidská práva (EIDHR) a evropský nástroj sousedství a partnerství (ENPI)),

–  s ohledem na strategii EU pro vymýcení obchodu s lidmi 2012–2016 (COM(2012)0286),

–  s ohledem na rezoluci Parlamentního shromáždění Rady Evropy s názvem „Rovnost žen a mužů: podmínka úspěšnosti arabského jara“(1),

–  s ohledem na Úmluvu OSN o odstranění všech forem diskriminace žen ze dne 18. prosince 1979, na Úmluvu OSN o právech dítěte ze dne 20. listopadu 1989 a na Opční protokol k k Úmluvě o právech dítěte týkající se prodeje dětí, dětské prostituce a dětské pornografie ze dne 25. května 2000,

–  s ohledem na rezoluci Valného shromáždění OSN 67/167 ze dne 20. prosince 2012 o mrzačení ženských pohlavních orgánů,

–  s ohledem na IV. světovou konferenci o ženách, která se konala v září 1995 v Pekingu, na deklaraci a akční platformu přijaté v Pekingu a na následné závěrečné dokumenty přijaté dne 9. června 2000, 11. března 2005 a 2. března 2010 u příležitosti mimořádných zasedání OSN Peking+5, Peking+10 a Peking +15, na nichž se diskutovalo o návazných opatřeních a iniciativách pro provádění pekingské deklarace a akční platformy,

–  s ohledem na protokol Africké charty lidských práv a práv národů o právech žen v Africe,

–  s ohledem na činnost Parlamentního shromáždění Unie pro Středomoří,

–  s ohledem na istanbulsko-marrákešský proces a ministerské závěry první a druhé evropsko-středomořské ministerské konference na téma „posílení úlohy žen ve společnosti, které se uskutečnily ve dnech 14.–15. listopadu 2006 v Istanbulu a ve dnech 11.–12. listopadu 2009 v Marrákeši,

–  s ohledem na závěry regionálních dialogů na Blízkém východě a v severní Africe mezi občanskou společností, státními subjekty a vedoucími politickými činiteli, které proběhly v červnu a v listopadu 2012 v Bejrútu a Ammánu v rámci regionálního projektu financovaného z prostředků EU „Podpora společného programu pro rovnost žen a mužů prostřednictvím istanbulského procesu“,

–  s ohledem na společný regionální program Komise a agentury OSN pro rovnost žen a mužů a posílení postavení žen UN Women pro oblast jižního Středomoří Spring Forward for Women (Více prostoru ženám),

–  s ohledem na 10. vydání zprávy UNICEF o pokroku v zájmu dětí věnované mládeži;

–  s ohledem na zprávu Rozvojového programu OSN o lidském rozvoji v arabském světě za rok 2005 nazvanou „Směrem k lepšímu postavení žen v arabském světě“ a za rok 2009 nazvanou „Výzvy pro bezpečnost lidí v arabských zemích“, a zejména na její kapitolu s názvem „Nejistá situace ohrožených osob“,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 17. února 2011 o situaci v Egyptě(2),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 10. března 2011 o zemích jižního sousedství a především o Libyi(3),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 7. dubna 2011 o přezkumu evropské politiky sousedství – jižním rozměru(4),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 7. dubna 2011 o používání sexuálního násilí v konfliktech v severní Africe a na Blízkém východě(5),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 13. března 2012 o rovnosti žen a mužů v Evropské unii – 2011(6),

–  s ohledem na své doporučení Radě ze dne 29. března 2012 o způsobu a podmínkách možného založení Evropské nadace pro demokracii(7),

–  s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví a stanovisko Výboru pro rozvoj (A7-0047/2013),

A.  vzhledem k tomu, že do dění „arabského jara“ v severní Africe se velmi výrazně zapojilo mnoho žen, zejména mladých žen, jež se od samého začátku účastnily demonstrací, veřejné a politické debaty i voleb a staly se aktivními hlasy občanské společnosti, mimo jiné v sociálních médiích a na blozích, a tedy měly a stále mají zásadní vliv na demokratické změny ve svých zemích a na posilování rozvoje a soudržnosti;

B.  vzhledem k tomu, že uvedené země procházejí politickou a demokratickou transformací a mění nebo upravují své ústavy, přičemž do tohoto procesu jsou soustavně aktivně zapojeny ženy, ať již jako poslankyně, volené funkcionářky nebo představitelky občanské společnosti; vzhledem k tomu, že výsledek tohoto procesu určí fungování demokracie v těchto zemích i základní práva a svobody a ovlivní postavení žen;

C.  vzhledem k tomu, že role žen při revolucích se nijak neliší od role, jež se od nich žádá v období přechodu k demokracii a přestavby státu; vzhledem k tomu, že úspěch těchto procesů je zcela podmíněn plným zapojením žen do všech úrovní rozhodování;

D.  vzhledem k tomu, že v uplynulých desetiletích v těchto zemích, byť nerovnoměrně, rostl počet žen s vysokoškolským vzděláním a sílilo zastoupení žen v organizacích občanské společnosti, v podnicích a institucích, a to i přesto, že možnost účinného uplatňování práv byla v diktátorských a paternalistických režimech omezená a zapojení žen podléhalo různým omezujícím podmínkám;

E.  vzhledem k tomu, že práva žen patří v současném politickém procesu mezi nejdiskutovanější otázky a pro ženy jsou hlavním tématem, neboť jim hrozí, že budou narážet na odpor a zastrašování, což může snížit šance na dosažení cíle sdílené demokracie a rovnoprávného občanství;

F.  vzhledem k tomu, že středobodem diskusí o ústavě jsou některé základní otázky týkající se postavení žen a mužů, například práva dívek a žen jako nedílná součást všeobecných lidských práv, rovná práva a soulad s mezinárodními úmluvami;

G.  vzhledem k tomu, že míra zastoupení žen v politice a v rozhodovacích funkcích ve všech oblastech se v jednotlivých zemích liší, ale ve srovnání s výrazným zapojením žen do různých protestních hnutí a s jejich vysokou účastí v následných volbách a také ve srovnání s rostoucím počtem žen, které získaly vysokoškolské vzdělání, je procentuálně neuspokojivá;

H.  vzhledem k tomu, že je třeba, aby obnovená evropská politika sousedství kladla větší důraz na rovnost žen a mužů, posilování pravomocí žen a podporu občanské společnosti;

I.  vzhledem k tomu, že EU v současnosti vynakládá na podporu rovných příležitostí žen a mužů v tomto regionu 92 milionů EUR, z toho 77 milionů EUR na dvoustranné úrovni a 15 milionů EUR na regionální úrovni;

J.  vzhledem k tomu, že nejvýznamnější z dvoustranných programů EU bude uskutečněn v Maroku s rozpočtem ve výši 45 milionů EUR, jež budou vynaloženy na podporu rovnosti žen a mužů, a vzhledem k tomu, že v Egyptě uskuteční agentura UN Women projekt s rozpočtem ve výši 4 miliony EUR, přičemž v Tunisku a Libyi provádí tato organizace dvoustranné programy zaměřené na přípravu žen na volby;

K.  vzhledem k tomu, že jednou z hlavních příčin dramatických změn v tomto regionu byla vedle touhy po právech, důstojnosti a spravedlnosti i sociálně–ekonomická situace, zejména vysoká míra nezaměstnanosti mladých lidí a žen a chudoba, které často vedly k marginalizaci žen a k jejich stále větší ohroženosti;

L.  vzhledem k tomu, že během povstání i po jejich skončení bylo v celém regionu spácháno na dívkách a ženách mnoho sexuálního násilí včetně znásilnění a testů panenství, jež byly používány jako prostředek politického nátlaku na ženy, mimo jiné i bezpečnostními silami, a veřejného sexuálního obtěžování; vzhledem k tomu, že extremistická hnutí se stále větší měrou uchylují k zastrašování na základě pohlaví;

M.  vzhledem k tomu, že situace migrujících žen a dětí je kvůli nestabilitě v některých částech regionu a kvůli hospodářské krizi ještě kritičtější;

N.  vzhledem k tomu, že v transformujících se zemích a v oblastech, v nichž jsou civilisté vystaveni konfliktům nebo v nichž se nachází velké množství uprchlíků či vnitřně vysídlených osob, se zvyšuje riziko obchodování s lidmi;

O.  vzhledem k tomu, že jedním ze zásadních témat ústavních diskusí je otázka, zda by ústava měla definovat islám jako národní nebo státní náboženství;

P.  vzhledem k tomu, že v prosinci 2012 se v referendu o egyptské ústavě nepodařilo zajistit potřebnou míru účasti občanů ani celospolečenský konsensus, což vedlo k tomu, že zůstaly nezodpovězené otázky a že existuje stále určitá volnost výkladu zásadních ústavních otázek, včetně práv žen;

Q.  vzhledem k tomu, že parlamentní rozměr Unie pro Středomoří a istanbulsko-marrákešského procesu je pro zákonodárce jedním z nejvhodnějších prostředků k výměně názorů na všechny tyto otázky a že součástí Parlamentního shromáždění Unie pro Středomoří je výbor pro práva žen, jehož je třeba náležitě využívat;

Práva žen

1.  vyzývá orgány dotčených zemí, aby ve svých ústavách nevratně zakotvily zásadu rovnosti žen a mužů, která bude výslovně zakazovat všechny formy diskriminace žen a dívek a násilí namířeného proti nim, umožňovat pozitivní opatření a etablovat práva žen v politické, hospodářské a sociální sféře; vyzývá zákonodárce těchto zemí, aby reformovali všechny stávající právní předpisy a aby uplatňovali zásadu rovnosti ve všech projektech či legislativních návrzích, které by mohly vést k diskriminaci žen, například v oblasti sňatků, rozvodů, svěřování dětí do péče, rodičovských práv, národnosti, dědictví a právní způsobilosti, v souladu s mezinárodními a regionálními nástroji a aby upevnili existenci vnitrostátních mechanismů ochrany práv žen;

2.  vyzývá orgány jednotlivých zemí, aby zaručily rovnost žen a mužů v trestních zákonících a v systémech sociálního zabezpečení;

3.  zdůrazňuje skutečnost, že rovná účast žen a mužů ve všech oblastech života je klíčovým prvkem demokracie a že zapojení žen do řízení a správy představuje nezbytnou podmínku pro společenský a hospodářský pokrok, sociální soudržnost a spravedlivou demokratickou vládu; proto naléhavě vyzývá všechny země, aby rovnost žen a mužů považovaly za prioritu svých programů na podporu demokracie;

4.  zdůrazňuje, že probíhající proces transformace v severní Africe vyústí v demokratické politické systémy a společnosti pouze tehdy, bude-li dosaženo rovnosti žen a mužů včetně svobodného výběru způsobu života;

5.  vyzývá orgány zemí severní Afriky, aby v plném rozsahu provedly Úmluvu o odstranění všech forem diskriminace žen, protokoly k této úmluvě a všechny mezinárodní úmluvy o lidských právech, a upustily tedy od všech svých výhrad k Úmluvě o odstranění všech forem diskriminace žen; žádá je také, aby spolupracovaly s mechanismy OSN na ochranu práv dívek a žen;

6.  připomíná otevřenou diskusi islámských vzdělankyň usilující o výklad náboženských textů z hlediska práv žen a rovnosti žen a mužů;

7.  připomíná, že je důležité zaručit svobodu projevu a náboženství a pluralitu, mimo jiné prostřednictvím prosazování vzájemného respektu a dialogu mezi jednotlivými vírami, a to zejména mezi ženami;

8.  vybízí tyto státy, aby zahájily všeobecnou, širokou a dobrovolnou diskusi se všemi zainteresovanými stranami, mimo jiné s občanskou společností, sociálními partnery, místními ženskými organizacemi, orgány místní samosprávy a náboženskými vůdci, a dbaly o to, aby práva žen a zásady rovnosti žen a mužů byly chráněny a zaručeny;

9.  připomíná, že žádné monoteistické náboženství neobhajuje ani nemůže být použito k ospravedlnění násilí;

10.  vyzývá severoafrické země, aby přijaly právní předpisy a konkrétní opatření zakazující a stanovující postihy za veškeré formy násilí na ženách včetně domácího a sexuálního násilí, sexuálního obtěžování a škodlivých tradičních praktik, jako jsou mrzačení ženských pohlavních orgánů a nucené sňatky, a to zejména v případě nezletilých dívek; zdůrazňuje, že je důležité chránit oběti a poskytovat jim zvláštní služby; vítá nedávnou kampaň tuniského ministra pro ženy a rodinné záležitosti proti domácímu násilí a trvalé odhodlání Maroka v této záležitosti, které v roce 2012 uspořádalo desátou celostátní kampaň proti násilí na ženách;

11.  připomíná, že lesbické ženy čelí dvojí diskriminaci, a vyzývá orgány jednotlivých zemí severní Afriky, aby zrušily trestnost homosexuality a zajistily, aby ženy nebyly diskriminovány na základě své sexuální orientace;

12.  zdůrazňuje, že beztrestnost veškerého násilí páchaného na ženách, zejména sexuálního, je důležité potírat tím, že se zajistí účinné vyšetřování, stíhání a přísné trestání těchto zločinů, náležitá ochrana menšin v rámci soudnictví a všem ženám plný přístup ke spravedlnosti bez diskriminace na základě náboženství nebo etnického původu;

13.  vyzývá vlády jednotlivých zemí, aby zajistily dostatečnou odbornou přípravu pracovníků soudnictví a bezpečnostních složek, aby byli schopni náležitě řešit trestné činy sexuální povahy a jednat s jejich oběťmi; mimoto zdůrazňuje, že je důležité, aby přechodný soudní systém zohledňoval otázky rovnosti žen a mužů;

14.  odsuzuje násilí ve všech podobách, zejména sexuální násilí, páchané před povstáními, v jejich průběhu i po jejich skončení a skutečnost, že nadále slouží jako nástroj politického nátlaku a jako prostředek útlaku, zastrašování a ponižování žen; vyzývá soudní systémy jednotlivých zemí, aby tyto trestné činy řádně stíhaly, a zdůrazňuje, že není-li možné vést soudní řízení na vnitrostátní úrovni, mohl by zasáhnout Mezinárodní trestní soud;

15.  poukazuje na to, že v průběhu povstání i po jejich skončení byly ženy v severní Africe ohroženější a vzrostlo nebezpečí, že se stanou obětí trestného činu;

16.  vyzývá země severní Afriky, aby pro oběti sexuálního násilí během povstání a po jejich skončení vytvořily strategii, která jim poskytne odpovídající odškodnění a ekonomickou, sociální a psychologickou podporu; vyzývá orgány v zemích severní Afriky, aby považovaly za prioritu postavení pachatelů před soud;

17.  odsuzuje mrzačení ženských pohlavních orgánů, které se stále praktikuje v některých oblastech Egypta, a vyzývá orgány jednotlivých zemí, aby se více zasadily o uplatňování zákazu této praktiky, a Komisi, aby vytvořila programy zaměřené na její vymýcení, a to i zapojením nevládních organizací a zdravotní výchovy; dále zdůrazňuje, jak jsou pro boj s praktikou mrzačení ženských pohlavních orgánů důležité zvyšování povědomí, mobilizace společnosti, vzdělání a odborná příprava a zapojení státních, regionálních a místních orgánů a občanské společnosti i čelních představitelů náboženství a společenství;

18.  oceňuje skutečnost, že stále více států v tomto regionu se v uplynulých desetiletích rozhodlo zvýšit u dívek zákonný věk pro vstup do manželství (Egypt na 16 let, Maroko na 18 let a Tunisko a Libye na 20 let), a odsuzuje veškeré pokusy opět jej snížit nebo omezit dopad těchto reforem, neboť předčasné a často také nucené sňatky mají nejen negativní vliv na práva dívek, jejich zdraví, psychiku a vzdělání, ale také brání mýcení chudoby a tak nepříznivě ovlivňují hospodářský růst;

19.  zdůrazňuje, že kultura, tradice nebo náboženství nemohou ospravedlnit žádnou diskriminaci či jakékoli násilí vůči ženám nebo dívkám;

20.  zdůrazňuje, že je především při vytváření nových strategií v oblasti zdravotnictví nutné usnadnit přístup žen a dívek ke zdravotní a sociální ochraně a ke zdravotním a sociálním službám, zejména s ohledem na zdraví matek, pohlavní a reprodukční zdraví a práva v těchto oblastech; vyzývá orgány jednotlivých zemí, aby plně prováděly program Mezinárodní konference o populaci a rozvoji, akční program a program OSN pro rozvoj a populaci, a upozorňuje je na závěry zprávy Populačního fondu OSN nazvané „Ano volbě, ne náhodě: plánování rodiny, lidská práva a rozvoj“;

21.  zdůrazňuje význam konkrétních akcí zaměřených na informování žen o jejich právech a význam spolupráce s občanskou společností a státními subjekty při přípravě reforem a provádění protidiskriminačních právních předpisů;

Účast žen na rozhodování

22.  zdůrazňuje, že aktivní zapojení žen do veřejného a politického života v roli účastnic protestů, voliček, kandidátek a zvolených představitelek svědčí o jejich vůli plně uplatňovat svá občanská práva a bojovat za budování demokracie; zdůrazňuje, že nedávné události arabského jara ukázaly, že ženy mohou hrát v revolučních událostech důležitou roli; vyzývá proto k provedení všech nezbytných kroků včetně pozitivních opatření a kvót, které zajistí posun směrem k rovnocenné účasti žen na rozhodování na všech úrovních správy (od místní až po celostátní úroveň, od výkonné moci až po moc zákonodárnou);

23.  považuje za nanejvýš důležité zvýšit počet žen, které se podílejí na přípravě předloh právních předpisů ve vnitrostátních parlamentech, s cílem zaručit vyváženější legislativní postupy a skutečně demokratický proces;

24.  podporuje názor mnohých poslankyň z těchto zemí, že práva žen a rovnost žen a mužů a aktivní účast žen v politickém, hospodářském a společenském životě zlepšením jejich dovedností a potíráním diskriminace by mohly být více podporovány a lépe provedeny v právních předpisech, pokud by byl vytvořen ženský parlamentní klub nebo zvláštní parlamentní výbor pro rovnost žen a mužů, pokud již neexistuje, který by se zabýval touto otázkou a jenž by zajistil začleňování hlediska rovnosti žen a mužů do parlamentní činnosti;

25.  trvá na tom, že je třeba posílit zastoupení žen na všech úrovních rozhodování, zejména v institucích, v politických stranách, v odborech a ve veřejném sektoru (včetně soudnictví), a poukazuje na to, že v mnoha oblastech mají ženy často odpovídající zastoupení, což však i kvůli přetrvávající diskriminaci na základě pohlaví, genderovým stereotypům a tzv. skleněnému stropu již neplatí pro vysoké pozice;

26.  domnívá se, že demokratická transformace vyžaduje provádění politik a mechanismů zohledňujících rovnost žen a mužů, které zajistí plnohodnotnou a vyváženou účast žen na rozhodování ve veřejném životě, ať již v oblasti politické, hospodářské, sociální či v oblasti životního prostředí;

27.  zdůrazňuje významnou úlohu vzdělání a sdělovacích prostředků při prosazování změn postojů v celé společnosti a při přijímání demokratických zásad týkajících se respektování lidské důstojnosti a partnerství obou pohlaví;

28.  zdůrazňuje, že je důležité, aby se více žen zapojilo do procesu mírových jednání, mediace, vnitřního usmíření a budování míru;

29.  zdůrazňuje význam organizování a financování odborné přípravy žen na vedoucí politické funkce a všech dalších opatření, která by pomohla posílit postavení žen a zajistit, že se budou plně účastnit politického, hospodářského a společenského života;

Posílení postavení žen

30.  oceňuje země, které zvýšily úsilí o vzdělávání dívek; znovu nicméně zdůrazňuje, že ženám a dívkám je nutné poskytnout lepší přístup ke vzdělání, zejména vysokoškolskému, a k doučování; upozorňuje na to, že odstranění negramotnosti žen vyžaduje ještě určité úsilí a že je nutné klást důraz na odborné vzdělávání včetně kurzů, jež zvýší počítačovou gramotnost žen; doporučuje, aby byla otázka rovnosti žen a mužů začleněna do učebních osnov;

31.  zdůrazňuje, že by pro vlády a parlamenty zemí v severní Africe mělo být prioritou zajistit, aby měly dívky přístup ke kvalitnímu střednímu a vyššímu vzdělání, což je způsob, jak podpořit rozvoj a hospodářský růst a zaručit stabilitu demokracie;

32.  žádá politiku, která by zohledňovala specifickou situaci nejohroženějších skupin žen, jako jsou dívky, ženy se zdravotním postižením, přistěhovalkyně, příslušnice etnických menšin a lesbické a transsexuální ženy;

33.  zdůrazňuje, že je třeba vyvinout mnohem větší úsilí k zajištění ekonomické nezávislosti žen a na podporu jejich zapojení do hospodářské činnosti, a to i v zemědělství a v odvětví služeb; poukazuje na to, že ekonomická nezávislost žen zvyšuje jejich schopnost vzdorovat násilí a ponižování; domnívá se, že by měla být rozvíjena výměna osvědčených postupů mezi podnikateli, odbory a občanskou společností na regionální úrovni s cílem podpořit zejména nejvíce znevýhodněné ženy ve venkovských oblastech a chudinských městských čtvrtích;

34.  vyzývá vlády severoafrických zemí, aby povzbudily a podpořily větší účast žen na pracovním trhu a aby přijaly všechna nezbytná opatření, jež zabrání diskriminaci na základě pohlaví na pracovišti; zdůrazňuje, že jsou potřeba nástroje, které ženám umožní vstoupit na pracovní trh i v odvětvích, která pro ně byla tradičně uzavřena;

35.  uznává úlohu, kterou hrají sdělovací prostředky v informování o záležitostech, jež se týkají situace žen a jejich role ve společnosti, a také jejich vliv na postoje občanů v jejich zemích; doporučuje vypracovat akční plán, jehož cílem bude podpora žen ve sdělovacích prostředcích, a to z hlediska profesního postupu i jako příležitost sledovat, jak jsou ženy prezentovány v televizi, prostřednictvím produkce televizních programů a využíváním nových médií (internetu a sociálních sítí) k podpoře politického zapojení žen a k propagaci názoru, že tradice a rovné příležitosti mohou být ve vzájemném souladu;

36.  doporučuje, aby byly podniknuty kroky s cílem monitorovat posilování postavení žen včetně toho, jaká práva mají v pracovněprávních vztazích, a to zejména v průmyslu a v odvětví služeb, ve venkovských oblastech a v městských průmyslových oblastech, a podpořit podnikání žen a jejich rovnocenné odměňování;

37.  zdůrazňuje, že mezi velikostí sektoru malých a středních podniků v určitém státě a mírou jeho hospodářského růstu existuje pozitivní vzájemný vztah; je přesvědčen, že velmi užitečným nástrojem k posílení postavení žen je mikrofinancování, a připomíná, že investice do žen jsou také investicemi do rodin a společenství a pomáhají vymýtit chudobu, sociální a hospodářské nepokoje, posilují sociální soudržnost a poskytují ženám větší ekonomickou nezávislost; připomíná, že mikrofinancování se neomezuje na poskytnutí úvěru, ale zahrnuje také řízení, finanční a obchodní poradenství a programy spoření;

38.  vyzývá veřejné orgány jednotlivých zemí, aby navrhly rámcové strategie mikrofinancování s cílem zamezit nezamýšleným důsledkům, jako je předlužení, s nimiž se ženy mohou potýkat v důsledku nedostatečných informací nebo nedostatků v příslušných právních předpisech;

39.  vybízí země severní Afriky, aby vytvořily mechanismy podpory pro podnikatelky, a to mimo jiné prostřednictvím zajištění relevantních informací, právní ochrany, vzdělávání umožňujícího profesní růst a kurzů manažerských dovedností;

40.  vybízí k posílení postavení žen prostřednictvím výměnných projektů, které ženským organizacím a jednotlivým vědeckým pracovnicím z různých zemí umožní, aby se setkávaly a sdílely své zkušenosti a získané poznatky s cílem navrhnout strategie a činnosti, které by při zohlednění specifických potřeb bylo možno uplatnit v zemích jejich původu;

41.  zdůrazňuje, že je důležité zajistit, aby programy a opatření pro posílení postavení žen v tomto regionu stavěly na třech úrovních intervence: zaprvé, na institucionální úrovni, na prosazování rovnosti žen a mužů prostřednictvím reforem právního rámce a nových právních předpisů, včetně zajištění technické podpory; zadruhé na podpoře organizací občanské společnosti, které mohou vystupovat na obranu práv žen a pomoci zvýšit jejich zapojení do rozhodovacího procesu; a zatřetí na bezprostřední činnosti na úrovni místních společenství, zejména ve venkovských oblastech, s cílem změnit sociální chování a tradice a poskytnout ženám prostor v sociálním, ekonomickém a politickém životě v rámci jejich společenství;

Evropská politika sousedství / činnost EU

42.  zdůrazňuje, že evropský nástroj sousedství a partnerství by měl učinit jedním z hlavních cílů svých programů práva žen, rovnost žen a mužů a posilování postavení žen, neboť při posuzování pokroku v oblasti demokratizace a lidských práv jsou to jedny z klíčových ukazatelů; domnívá se, že ve strategických dokumentech pro jednotlivé země a jejich orientačních programech by měla být stanovena rovnost žen a mužů jako priorita;

43.  vyzývá Komisi, aby i nadále a s větším důrazem začleňovala hledisko rovnosti žen a mužů do různých intervencí EU bez ohledu na jejich základní téma, a vybízí Komisi, aby pokračovala ve spolupráci s mezinárodními organizacemi a využila je coby prováděcí subjekty, jako je tomu např. v případě agentury UN Women;

44.  vybízí Komisi, aby při vypracovávání plánů spolupráce s organizacemi občanské společnosti v zemích severní Afriky dbala na začleňování hlediska rovnosti žen a mužů s cílem omezit nerovnost mezi nimi a vytvořit podmínky pro spravedlivé zastoupení žen a mužů v rozhodovacích procesech;

45.  vyzývá místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku, aby prohloubila dialog s arabskými regionálními institucemi s cílem zajistit v celém regionu jejich vedoucí úlohu, pokud jde o zohledňování práv žen a související politiky;

46.  vyzývá místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku a Komisi, aby realizovaly společný pracovní program spolupráce podepsaný s Ligou arabských států, zejména pokud jde o posilování postavení žen a lidská práva;

47.  vyzývá Komisi, aby navýšila finanční prostředky na podporu žen v tomto regionu; je přesvědčen, že tato podpora by měla nadále zohledňovat specifika jednotlivých zemí a společné problémy, například v politické a hospodářské oblasti, kterým tyto země čelí na regionální úrovni, a že je nutné usilovat o vzájemnou doplňkovost regionálních a dvoustranných programů;

48.  vyzývá Komisi, aby podporovala rozvoj programů zaměřených na vedení lidí pro ženy, které významně ovlivňují veřejné mínění, a pro čelní představitelky v odvětví obchodu a financí a aby dále podporovala stávající programy v této oblasti;

49.  domnívá se, že by měla být práva žen a rovnost žen a mužů náležitě zohledňována v závazcích přijatých partnery v souladu se zásadou „více za více“ v rámci obnovené politiky sousedství; vyzývá proto místopředsedkyni, vysokou představitelku a Komisi, aby transparentním postupem, v jehož rámci bude konzultováno se širokou škálou zainteresovaných stran, včetně organizací zabývajících se právy žen a organizací občanské společnosti, vypracovaly jasná kritéria pro zajištění a sledování pokroku;

50.  vyzývá zvláštního zástupce EU pro lidská práva, aby v souladu s revidovanou strategií EU pro oblast lidských práv věnoval zvýšenou pozornost právům žen v severní Africe;

51.  zdůrazňuje, že je důležité podporovat účast žen ve volebním procesu, a vyzývá proto orgány příslušných zemí, aby přijaly ústavní pravidla, která dají ženám právo účastnit se voleb a odstraní překážky, jež jim ve skutečné účasti ve volbách brání; vyzývá EU, aby úzce spolupracovala s vládami jednotlivých zemí s cílem poskytnout jim osvědčené postupy pro poučení žen o jejich politických a volebních právech; připomíná, že by se tak mělo dít prostřednictvím programů pomoci během celého volebního cyklu, a bude-li to nutné, měla by účast žen úzce sledovat volební pozorovatelská mise EU;

52.  vyzývá Komisi, aby nadále sledovala, jak jsou v zemích severní Afriky prováděna doporučení volebních pozorovatelských misí EU týkající se práv žen, a předložila Parlamentu zprávu;

53.  vyzývá místopředsedkyni, vysokou představitelku a Komisi, aby se zabývaly diskriminací práv zaměstnankyň v pracovněprávních předpisech v rámci politického a strategického dialogu se zeměmi severní Afriky s ohledem na zásadu „více za více“ a aby podporovaly členství žen v odborových organizacích;

54.  vyzývá Komisi a další dárce, aby podporovali programy zaměřené na zajištění rovného přístupu všech žen na pracovní trh a k odborné přípravě a aby zvýšili objem finančních prostředků určených na podporu budování kapacit ženských organizací a sítí občanské společnosti na celostátní a regionální úrovni;

55.  vyzývá Komisi, aby poukazovala na pozitivní vzory z řad podnikatelek ze severoafrických zemí nebo z organizací, v nichž působí podnikatelky z Evropy i severní Afriky, a to i v oblasti technologií a průmyslu; vyzývá proto Komisi, aby vytvořila nástroje pro šíření příslušných informací s cílem zajistit, aby získané zkušenosti mohly být co nejvíce využity k propagaci a ke zvýšení povědomí o potenciálu rozvoje těchto činností ve společenstvích s méně dynamickou ekonomikou;

56.  vyzývá Komisi, aby při posuzování dopadů u zemí, s nimiž jsou vedena jednání o uzavření „prohloubené komplexní dohody o volném obchodu“, vzala v potaz možný sociální dopad této dohody a její možný vliv na lidská práva, především na práva žen, a to i v neformální sféře;

57.  vyzývá Komisi, aby podpořila opatření, která zajistí, že budou bezprostředně a dostatečně uspokojeny specifické potřeby žen v krizových situacích a při konfliktech, včetně situací, kdy jsou ženy vystaveny násilí páchanému na základě pohlaví;

58.  vyzývá místopředsedkyni, vysokou představitelku a Komisi, aby v rámci politického a strategického dialogu se zeměmi severní Afriky zaručily prostředí příznivé pro svobodné působení občanské společnosti a pro její účast na demokratických změnách;

59.  vyzývá Komisi k zajištění toho, aby se více členů delegací EU cestujících do tohoto regionu věnovalo otázkám rovnosti žen a mužů a aby bylo v rámci plánování konzultováno také s ženami a nevládními organizacemi;

60.  vítá skutečnost, že agentura UN Women zřídila v severní Africe kanceláře, a vybízí delegace EU v těchto zemích, aby pokračovaly ve spolupráci s kancelářemi OSN s cílem zavést opatření, která by zaručila rovnost žen a mužů a prosazovala práva žen v návaznosti na arabské jaro;

61.  vyzývá Komisi, aby podpořila vytváření a zajistila financování poradenských středisek a „ženských center“, v nichž se ženy budou moci poradit o jakékoliv záležitosti od politických práv přes zdravotní otázky a ochranu před domácím násilím až po právní záležitosti, neboť ucelený přístup k ženám je nejen účelný, ale také diskrétnější, jedná-li se o násilí;

62.  vybízí orgány jednotlivých zemí severní Afriky, aby zavedly programy ke zvýšení informovanosti o domácím násilí a zároveň budovaly azylové domy pro ženy, které byly nebo momentálně jsou vystaveny domácímu násilí;

63.  vyzývá orgány zemí severní Afriky, aby pro ženy, které se staly obětí či svědky násilí, zajistily náležitou lékařskou a psychologickou podporu, bezplatné právní služby a přístup ke spravedlnosti a mechanismům pro podávání stížností;

64.  připomíná, že podporu občanské společnosti, nevládním organizacím a organizacím žen je třeba zajišťovat i prostřednictvím mechanismů Unie pro Středomoří; vyzývá Komisi, aby usnadnila spolupráci mezi ženskými organizacemi v EU a jejich protějšky v severní Africe;

65.  vyzývá Komisi, aby v zemích severní Afriky podpořila úsilí o budování pevné a udržitelné demokracie založené na dodržování lidských práv, základních svobod, práv žen, zásad rovnosti žen a mužů, nediskriminace a právního státu; zdůrazňuje, že je třeba podporovat rozvoj aktivního občanství v tomto regionu prostřednictvím technické a finanční podpory občanské společnosti s cílem přispět k vytvoření demokratické politické kultury;

66.  vyzývá Komisi, aby zajistila plnou transparentnost obchodních jednání, a to i ohledně veškerých podkladů, na jejichž základě jsou vypracovány návrhy obchodních dohod; zdůrazňuje, že do celého procesu by měly být aktivně zapojeny ženské skupiny a organizace občanské společnosti;

67.  vyzývá Parlamentní shromáždění Unie pro Středomoří, aby každoročně věnovalo své březnové zasedání situaci žen v tomto regionu;

68.  vyzývá Komisi, aby podporovala posílení istanbulsko-marrákešského procesu a programy, které prosazují dialog mezi občanskou společností a vládami v evropsko-středomořském regionu;

69.  je přesvědčen, že nově zřízená Evropská nadace pro demokracii by měla věnovat zvláštní pozornost zapojení žen do procesů demokratických reforem v severní Africe, a tedy podporovat ženské organizace a projekty týkající se oblastí, jež jsou citlivé z hlediska rovnosti žen a mužů, jako jsou například podpora mezikulturního a mezináboženského dialogu, potírání násilí, vytváření pracovních míst, podpora kulturní a politické účasti, rozšíření rovného přístupu ke spravedlnosti, zdravotnické služby a vzdělávání žen a dívek nebo prevence a potírání diskriminace a porušování práv žen;

70.  žádá Komisi, členské státy a zejména koordinátorku EU pro boj proti obchodování s lidmi, aby v rámci strategie EU pro vymýcení obchodu s lidmi na období 2012–2016 zohledňovaly koordinaci činností vnější politiky EU a postupovaly v této záležitosti společně; domnívá se, že pokud je to možné, měly by být orgány zemí severní Afriky podněcovány k tomu, aby se v boji proti obchodování s lidmi spojily s ostatními státy v tomto regionu;

71.  žádá Komisi, aby podporovala ženské projekty a posilovala ženské sítě na univerzitách, v médiích, v kulturních subjektech, ve filmovém průmyslu a v dalších tvůrčích odvětvích, a trvá na tom, že je důležité posilovat kulturní vztahy mezi zeměmi na obou březích Středozemního moře, a to i prostřednictvím sociálních médií, digitálních platforem a satelitních přenosů;

72.  vyzývá vlády a orgány členských států, aby učinily ženská práva prioritou svých dvoustranných diplomatických a obchodních vztahů se zeměmi severní Afriky;

73.  vyzývá Komisi, aby posílila výměnné programy pro studenty vysokých škol, jako je například Erasmus Mundus, a podpořila účast mladých žen; vyzývá také k rozvoji meziregionální spolupráce mezi regiony severního a jižního Středomoří (ať prostřednictvím možnosti absolvovat část studia v zahraničí nebo prostřednictvím přímé výměny mezi partnery na téže úrovni);

74.  vítá partnerství v oblasti mobility, která usnadňují výměny a pomáhají lidsky a důstojně řídit migraci;

o
o   o

75.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám členských států.

(1) Rezoluce 1873 (2012), kterou Parlamentní shromáždění přijalo dne 24. dubna 2012 (na svém 13. zasedání).
(2) Úř. věst. C 188 E, 28.6.2012, s. 26.
(3) Úř. věst. C 199 E, 7.7.2012, s. 158.
(4) Úř. věst. C 296 E, 2.10.2012, s. 114.
(5) Úř. věst. C 296 E, 2.10.2012, s. 126.
(6) Přijaté texty, P7_TA(2012)0069.
(7) Přijaté texty, P7_TA(2012)0113.


Přidružení zámořských zemí a území k Evropské unii
PDF 334kWORD 34k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 12. března 2013 o přípravě víceletého finančního rámce ve vztahu k financování spolupráce EU s africkými, karibskými a tichomořskými státy a zámořskými zeměmi a územími na období 2014–2020 (11. Evropský rozvojový fond) (2012/2222(INI))
P7_TA(2013)0076A7-0049/2013

Evropský parlament,

  s ohledem na dohodu z Cotonou mezi africkými, karibskými a tichomořskými státy (státy AKT) na jedné straně a Evropským společenstvím a jeho členskými státy na straně druhé, která byla podepsána dne 23. června 2000(1),

  s ohledem na část IV Smlouvy o fungování Evropské unie (Smlouva o fungování EU) a rozhodnutí o přidružení zámoří ze dne 27. listopadu 2001(2), na jehož základě se k EU (dříve ES) přidružuje řada zámořských zemí a území (ZZÚ),

  s ohledem na návrh rozhodnutí Rady o přidružení zámořských zemí a území k Evropské unii (rozhodnutí o přidružení zámoří) (COM(2012)0362), jenž Komise přijala dne 16. července 2012 a jenž v současné době projednává Rada,

  s ohledem na sdělení Komise ze dne 7. prosince 2011 nazvané „Příprava víceletého finančního rámce ve vztahu k financování spolupráce EU s africkými, karibskými a tichomořskými státy a zámořskými zeměmi a územími na období 2014–2020 (11. Evropský rozvojový fond)“, COM(2011)0837,

  s ohledem na sdělení Komise ze dne 13. října 2011 nazvané „Zvýšení dopadu rozvojové politiky EU: Agenda pro změnu“ (COM(2011)0637),

  s ohledem na sdělení Komise ze dne 21. června 2001 nazvané „Akční plán pro začlenění rovného přístupu k mužům a ženám do spolupráce pro rozvoj Společenství“ (COM(2001)0295),

  s ohledem na sdělení Komise ze dne 12. září 2012 s názvem „Kořeny demokracie a udržitelný rozvoj: spolupráce Evropské unie s občanskou společností v oblasti vnějších vztahů“ (COM(2012)0492),

  s ohledem na sdělení Komise ze dne 29. června 2011 s názvem „Rozpočet – Evropa 2020“ (COM(2011)0500),

  s ohledem na Evropský konsensus o rozvoji ze dne 20. prosince 2005 a plán evropské rozvojové spolupráce a hlavní směry, které z něj vyplývají,

  s ohledem na evropský konsensus o humanitární pomoci podepsaný dne 18. prosince 2007,

  s ohledem na závěry Rady ze dne 29. června 2012 a 15. října 2012,

  s ohledem na článek 32 Úmluvy Organizace spojených národů o právech osob se zdravotním postižením, kterou EU ratifikovala dne 23. prosince 2010,

  s ohledem na usnesení Smíšeného parlamentního shromáždění AKT-EU o začlenění osob se zdravotním postižením v rozvojových zemích (ACP-EU/100.954/11),

  s ohledem na akční plán Evropské unie pro dosažení rovnosti mužů a žen a emancipaci žen v oblasti rozvoje (období 2010–2015),

  s ohledem na hlavní směry Evropské unie, pokud jde o násilí páchané na ženách a boj proti všem formám diskriminace žen,

  s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

  s ohledem na zprávu Výboru pro rozvoj a stanoviska Rozpočtového výboru a Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (A7-0049/2013),

A.  vzhledem k tomu, že platnost vnitřní dohody, kterou se zřizuje 10. ERF, skončí dne 31. prosince 2013, a vzhledem k tomu, že Komise ve svém sdělení COM(2011)0837 předložila návrh nové vnitřní dohody s platností od 1. ledna 2014;

B.  vzhledem k tomu, že tento návrh na období 2014–2020 v současné době projednává Rada, aniž by byl Parlament do tohoto projednávání zapojen; vzhledem k tomu, že Parlamentu však nic nebrání v tom, aby vypracoval zprávu z vlastního podnětu týkající se 11. ERF na základě sdělení Komise, jež obsahuje návrh vnitřní dohody;

C.  vzhledem k tomu, že Komise nezamýšlí začlenit ERF do rozpočtu EU na rok 2014, ale teprve do rozpočtu na rok 2021, což je velmi politováníhodné; vzhledem k tomu, že toto začlenění ERF do rozpočtu by se mělo připravit s předstihem, aby se předešlo snížení finančních prostředků určených na financování partnerství AKT-EU a rozvojové pomoci obecně;

D.  vzhledem k tomu, že pro účely 11. ERF je potřeba zajistit dostatečné finanční prostředky, aby Unie dodržela své závazky na mezinárodní úrovni v oblasti rozvoje a vynaložila 0,7 % svého HDP na rozvojovou pomoc, a přispěla tak ke splnění rozvojových cílů tisíciletí;

E.  vzhledem k tomu, že zprávy o pokroku v plnění rozvojových cílů tisíciletí poukazují na nerovnoměrný vývoj a především na to, že rozvojových cílů tisíciletí týkajících se zdraví matek a dětí nebude ve většině států AKT do roku 2015 dosaženo;

F.  vzhledem k tomu, že finanční návrhy na období 2014–2020, které v současné době projednává Rada, vyvolávají obavy, pokud jde o perspektivy evropské rozvojové politiky, avšak též o vztah mezi zámořskými zeměmi a územími na straně jedné a EU na straně druhé;

G.  vzhledem k tomu, že je rozvojová politika EU stále účinnější, přestože zde nadále existuje značný prostor pro zlepšení, a vzhledem k tomu, že aktivity Společenství propagující mezinárodní solidaritu mají podporu více než tří čtvrtin evropských občanů;

H.  vzhledem k tomu, že pro zvýšení úrovně veřejných prostředků poskytovaných na podporu rozvoje jsou nezbytné inovativní formy financování, přičemž by se na něm měl spravedlivější měrou podílet i hospodářský a finanční svět;

I.  vzhledem k tomu, že dárci se musí přestat odvolávat na zásadu, podle níž je odpovědnost na straně partnerských zemí, a zároveň těmto zemím upírat finanční prostředky nutné na upevnění jejich institucí a zkvalitnění služeb pro jejich obyvatelstvo;

J.  vzhledem k tomu, že je nutné, aby rozvojové země měly daňový systém, který bude založen na schopnosti jejich občanů do něj přispívat;

K.  vzhledem k tomu, že Komise ve svém sdělení týkajícím se Agendy pro změnu vyjádřila své přání uplatňovat zásadu diferenciace, pokud jde o přidělování finančních prostředků v rámci evropské rozvojové politiky, jejíž součástí je 11. ERF, a zavést zásadu tematického zaměření a praxi kombinace grantů a půjček a podpory soukromého sektoru;

L.  vzhledem k tomu, že Evropský konsensus o rozvoji a dohoda z Cotonou uznávají primární úlohu organizací občanské společnosti a místních i regionálních orgánů ve vztahu k aktivitám na podporu boje proti chudobě a řádné správy věcí veřejných;

M.  vzhledem k tomu, že návrh rozhodnutí o přidružení zámoří uznal specifičnost ZZÚ, které čelí jiným problémům než státy AKT; vzhledem k tomu, že je třeba, aby ZZÚ již nespadaly pod ERF, nýbrž pod finanční nástroj zřízený ad hoc v rámci rozpočtu EU;

N.  vzhledem k tomu, že dohoda 2000/483/ES o partnerství mezi africkými, karibskými a tichomořskými státy na jedné straně a Evropským společenstvím a jeho členskými státy na straně druhé, podepsaná v Cotonou dne 23. června 2000, stanoví, že situaci žen a otázkám rovnosti pohlaví se musí věnovat systematická pozornost ve všech oblastech – politické, hospodářské i sociální;

O.  vzhledem k tomu, že Evropská unie ve svém akčním plánu uznává, že zapojení žen a hledisko rovnosti pohlaví hraje důležitou úlohu v oblasti rozvoje partnerských zemí a při dosahování rozvojových cílů tisíciletí; vzhledem k tomu, že podle „Agendy pro změnu“ je rovnost mužů a žen jednou z priorit činnosti EU;

Cíle 11.ERF

1.  připomíná, že hlavním cílem evropské rozvojové politiky (článek 208 SFEU), dohody z Cotonou i Evropského konsensu o rozvoji je snížení a v konečném důsledku vymýcení chudoby; zdůrazňuje, že je zapotřebí, aby nadále alespoň 90 % finančních prostředků určených v rámci 11. ERF pro státy AKT splňovalo kritéria oficiální rozvojové pomoci, jak jsou vymezena Výborem pro rozvojovou pomoc působícím při OECD;

2.  domnívá se, že pro dosažení tohoto cíle je nezbytné výrazně zvýšit úsilí o naplnění rozvojových cílů tisíciletí, u nichž bylo zatím dosaženo nejmenšího pokroku, především těch, které se týkají základních sociálních odvětví a rovnosti mužů a žen, jak stanovují články 22, 25 a 31 dohody z Cotonou; opětovně vyjadřuje svou podporu iniciativě a smlouvám uzavřeným v rámci rozvojových cílů tisíciletí a žádá Komisi, členské státy EU a státy AKT, aby přidělily 20% podíl prostředků z 11. ERF na financování základních sociálních služeb, zejména v oblastech zdravotnictví a základního vzdělávání, s cílem splnit rozvojové cíle tisíciletí č. 2, 3, 4, 5 a 6, jakož i ostatní závazky v oblasti rozvoje přijaté na mezinárodní úrovni; v této souvislosti žádá, aby v rámci 11. ERF a při jeho plánování byly pro sledování výsledků dosažených v oblasti rovnosti mužů a žen použity ukazatele, které byly navrženy v akčním programu pro systematické přihlížení k otázce rovnosti žen a mužů v rámci rozvojové spolupráce Unie, aby se tak zajistilo, že ve všech programech budou řádným a soustavným způsobem prováděna jednotlivá opatření a bude uplatňována podpora rovnosti mužů a žen;

3.  naléhavě žádá Komisi a partnerské země, aby přednostně směřovaly podporu na posílení zdravotních systémů, a zajistily tak přístup k základní zdravotní péči pro matky a děti a k péči v oblasti reprodukční medicíny, se zvláštním zřetelem na nejchudší obyvatele a na boj s HIV/AIDS, připomíná, že toto jsou rozvojové cíle tisíciletí, u nichž byly výsledky v řadě států AKT zklamáním;

4.  domnívá se, že ke splnění tohoto cíle je nezbytné zahrnout do všech projektů zaměřených na vymýcení chudoby, a to ve fázi plánování, provádění i hodnocení, nejzranitelnější skupiny společnosti, jako jsou mimo jiné ženy, děti a osoby se zdravotním postižením;

5.  vítá záměr Komise jednat v otázkách sociální ochrany v rozvojových zemích strategičtějším a koordinovanějším způsobem a žádá, aby byly ve spolupráci se státy AKT zavedeny integrované politiky sociální ochrany, které mimo jiné zohlední podporu základních mechanismů, jako je zajištění minimální úrovně sociálního zabezpečení v rámci 11. ERF;

Podpora hospodářského a sociálního rozvoje ZZÚ

6.  připomíná, že prostředky ERF slouží k financování nejen partnerství AKT–EU, ale jsou vynakládány také na financování přidružení mezi ZZÚ a EU, které zahrnuje 26 ZZÚ;

7.  vyjadřuje potěšení nad návrhem rozhodnutí o přidružení zámoří, jenž uznává potřebu vyvinout nové dlouhodobé partnerství se ZZÚ, které bude vycházet ze čtyř nových cílů:

   zvýšení konkurenceschopnosti ZZÚ,
   posílení jejich přizpůsobivosti,
   snížení jejich zranitelnosti,
   podpora jejich spolupráce s dalšími partnery;

8.  lituje, že není k dispozici finanční nástroj, který by sloužil potřebám ZZÚ a potenciálně byl součástí rozpočtu Unie, což by umožnilo demokratickou kontrolu a transparentnost takto přidělených finančních prostředků;

9.  vyzývá k lepší spolupráci mezi nejvzdálenějšími regiony, státy AKT a třetími zeměmi, které jsou sousedy ZZÚ, a ke kombinovanému využívání různých finančních nástrojů, jež se vztahují na tyto regiony, státy a země, a také k tomu, aby ZZÚ a nejvzdálenější regiony měly lepší přístup na plenární zasedání Smíšeného parlamentního shromáždění AKT-EU jakožto pozorovatelé, pokud to jednací řád tohoto shromáždění umožňuje;

Začlenění do rozpočtu a finanční příděl

10.  opětovně vyzývá k tomu, aby byl Evropský rozvojový fond (ERF) začleněn do rozpočtu EU v rámci příštího programového období, nebo nejpozději od roku 2021, a aby byl kompletně převeden do okruhu 4 víceletého finančního rámce („Globální Evropa“), čímž se napomůže k účinnějšímu prosazování priorit Unie a tematické podpory a zvýší se míra demokratické kontroly, viditelnosti, předvídatelnosti a soudržnosti činností Unie jakožto největšího světového dárce rozvojové pomoci;

11.  žádá Komisi, aby připravila co možná nejvhodnější způsob začlenění ERF do rozpočtu EU, aby o těchto přípravách Evropský parlament pravidelně informovala a aby postupovala v úzké spolupráci se státy AKT, čímž se zajistí, že se tyto státy budou v budoucnosti na realizaci činností v rámci ERF podílet;

12.  vítá skutečnost, že klíč, na jehož základě je určována výše příspěvku členských států do 11. ERF, je podobný klíči používaného pro tyto účely v rámci unijního rozpočtu, a vítá sladění doby platnosti 11. ERF s obdobím provádění víceletého finančního rámce Unie;

13.  podporuje návrh Komise, aby byla pro 11. ERF vyčleněna celková částka ve výši 30 319 000 000 EUR (v cenových relacích pro rok 2011), a přeje si, aby částky vyčleněné pro 11. ERF a další nástroje spolupráce, včetně nástroje pro rozvojovou spolupráci, napomohly udržet oficiální rozvojovou pomoc Unie na její současné úrovni či ji ještě navýšit, a přispět tak k dosažení společného cíle členských států Unie, kterým je vynakládání 0,7 % HDP na oficiální rozvojovou pomoc;

14.  zdůrazňuje, že některé státy AKT jsou vzhledem k riziku katastrof velmi zranitelné, a že je z toho důvodu třeba v rámci rozvojových programů financovaných z prostředků ERF významnou měrou investovat do opatření na snižování rizika katastrof; zdůrazňuje, že tyto investice jsou klíčové k omezení potřeb poté, co dojde k mimořádné události, a k posílení odolnosti států AKT;

15.  vyjadřuje hlubokou nespokojenost s dohodou, kterou uzavřely členské státy dne 8. února 2013 a jenž pro 11. ERF počítá s o 11 % nižším rozpočtem, než jaký navrhla Komise v červenci 2012; poukazuje na zásadní rozpor mezi opakovanými závazky Rady dosáhnout v oblasti rozvojové pomoci dohodnutých cílů do roku 2015 a významnými škrty v národních rozpočtech členských států EU i v unijním rozpočtu, což má negativní vliv na zajištění mezinárodní solidarity;

16.  je toho názoru, že ve světle podobných rozpočtových škrtů na úrovni EU i členských států, jež jsou hlavními přispěvateli oficiální rozvojové pomoci, ponese EU a členské státy velkou část odpovědnosti, nedojde-li ke splnění cíle snížit chudobu ve světě do roku 2015 o polovinu;

17.  zdůrazňuje, že je důležité stanovit rozpočet Unie tak, aby jeho výše odpovídala problémům, které je třeba řešit, a to především v době krize, neboť rozpočet umožňuje zajistit finanční prostředky, které není možné opatřit na úrovni členských států, zvláště pokud jde o oblast financování rozvoje; důrazně v této souvislosti vyzývá k vytvoření vlastních zdrojů, jako jsou daně z finančních transakcí, aby již unijní rozpočet nebyl pouhým rukojmím v otázce výše příspěvků;

18.  vyzývá k tomu, aby nehledě na podobu klíče pro určování výše příspěvku a na částku vyčleněnou pro 11. ERF odpovídaly prostředky vyhrazené v ERF pro ZZÚ částce navržené Komisí;

19.  přeje si, aby podíl prostředků vyčleněných v 11. ERF na program v rámci států AKT a regionální programy byl totožný s tím, který byl pro tyto účely vyčleněn v 10. ERF, a aby v něm byla vytvořena položka nepřidělených flexibilních prostředků a zároveň zajištěna co největší doplňkovost ve vztahu k panafrickému programu, jenž se má realizovat v budoucnu v rámci příštího nástroje pro rozvojovou spolupráci, neboť tyto prostředky budou částečně použity na financování nového systému zmírňování vnějších otřesů s mezinárodním rozměrem (především finanční, potravinová nebo humanitární krize), které by mohly ohrozit některý ze států AKT, a rovněž na humanitární pomoc při mimořádných událostech; zdůrazňuje význam těchto programů, jelikož přispívají k rozvíjení schopnosti států AKT připravit se na případné otřesy, k posílení jejich odolnosti a ke koordinaci jejich činnosti v nouzových situacích, k jejich obnově a rozvoji;

20.  domnívá se, že je nezbytné přidělit přibližně 5 % finančních prostředků z 11. ERF na výdaje Komise spojené s podpůrnou činností, a to za účelem zajištění účinného řízení tohoto nástroje;

Reforma evropské rozvojové politiky a 11. ERF

21.  připomíná, že dohoda z Cotonou musí být i pro 11. ERF hlavním referenčním rámcem;

22.  domnívá se, že uplatňování zásady diferenciace v přístupu k finančním prostředkům 11. ERF může být prospěšné pouze v případě, že bude kompenzováno na základě ukazatele zranitelnosti, jenž bude doplňovat kritérium HDP a zahrnovat národní ukazatel míry chudoby a nerovnosti a zohledňovat specifičnost malých ostrovních rozvojových států, v souladu s ustanovením poslední odrážky článku 2 dohody z Cotonou; poukazuje na to, že mají-li naši partneři ze států AKT tuto zásadu přijmout, je nutné pokračovat v intenzivním politickém dialogu;

23.  uznává však, že uplatňování zásady diferenciace představuje základní politický nástroj umožňující stimulovat státy AKT se střední a vyšší úrovní příjmů k budování sociálního státu a k tvorbě národních politik s cílem přerozdělovat bohatství a bojovat proti chudobě a nerovnostem;

24.  zdůrazňuje, že je důležité zachovat v rámci 11. ERF vnitrostátní rozpočty na jejich stávající úrovni, neboť evropská rozvojová pomoc může mít stále významný dopad v některých státech AKT se střední a vyšší úrovní příjmů pro podporu reforem směřujících ke snížení nerovností;

25.  zastává názor, že při diferenciaci je rovněž třeba vzít v úvahu specifickou situaci slabých států a vycházet přitom z principu, že dopady na populaci rozpadajícího se státu jsou velmi nepříznivé a ničí pokrok dosažený v oblasti rozvoje; zdůrazňuje, že znovunastolení právního státu v rozpadajícím se státě představuje úkol mnohem nákladnější a dlouhodobější než poskytování větší podpory státům, jež byly definovány jako slabé, a trvá tudíž na tom, aby se dostávalo v rámci plánování 11. ERF zvláštní pozornosti oblastem Sahelu a Afrického rohu;

26.  konstatuje, že Agenda pro změnu obsahuje několik nových návrhů, zejména se jedná o kombinaci grantů a půjček a podporu soukromého sektoru; uvádí, že cílem využívání těchto mechanismů by mělo být především vymanit občany rozvojových zemí z chudoby a závislosti na pomoci a posílit soukromý sektor ve státech AKT, protože v opačném případě by byl podporován rozvoj a růst, který nemá vyváženou povahu; vyzývá Komisi, aby Evropskému parlamentu sdělila výsledky nedávno zadané studie o zapojení soukromého sektoru do rozvoje a o rozšíření činností v oblasti kombinací podpory a půjček ze strany EU;

27.  uznává, že nové způsoby financování, jako je kombinace podpory a půjček, s sebou nesou v kontextu omezených veřejných zdrojů určité výhody; přesto žádá Komisi a EIB, aby provedly důkladná a nezávislá posouzení dopadů těchto nových způsobů financování na snižování chudoby, na životní prostředí atd.; v této souvislosti vítá skutečnost, že byl nedávno zaveden rámec pro měření výsledků, který EIB umožňuje analyzovat dopad, jenž mají na rozvoj všechny její operace mimo EU; vyzývá Komisi, aby zveřejnila pokyny a přesná kritéria, která objasní principy, jimiž se řídí výběr projektů v rámci uplatňování těchto nových nástrojů; vyzývá rovněž k posílení součinnosti a doplňkovosti činností Komise, EIB a dalších evropských bilaterálních finančních institucí, jako jsou rozvojové banky;

28.  v souvislosti s tím uznává, že je důležité podporovat soukromý sektor a především mikropodniky a malé a střední podniky ve státech AKT s cílem napomoci vytváření bohatství a příznivého podnikatelského prostředí, a umožnit tak trvalejší růst, který bude ještě více podporovat začlenění a přispěje ke snížení chudoby;

29.  bere na vědomí zřízení „platformy EU pro vnější spolupráci a rozvoj“, v níž má Parlament status pozorovatele a jejímž cílem je určit hlavní směry pro smíšené mechanismy, které využívají kombinace stávajících grantů a půjček; domnívá se, že do této nové struktury není dostatečně zapojena občanská společnost ani EIB; vyzývá proto Komisi, aby do činností platformy přímo zapojila občanskou společnost a aby uznala jedinečnou úlohu EIB coby finanční instituce EU ve vedení této platformy;

30.  bere na vědomí tematická zaměření, jež Komise navrhla v rámci Agendy pro změnu; zdůrazňuje, že tematická zaměření by se neměla aplikovat na úkor specifických potřeb některých zemí; zdůrazňuje, že demokratická odpovědnost je klíčem k zajištění efektivity pomoci a že rozhodnutí ohledně toho, která odvětví mají být zahrnuta do vnitrostátních orientačních programů, by se měla přijímat flexibilně a na základě dialogu se všemi aktéry podílejícími se na rozvoji, včetně zástupců občanské společnosti a místních orgánů;

31.  vyzývá k neprodlenému provedení usnesení Smíšeného parlamentního shromáždění AKT-EU o začlenění osob se zdravotním postižením v rozvojových zemích, především článků 19, 20, 21 a 22, aby se zajistilo, že 11. ERF bude podporovat začlenění a bude všem dostupný;

32.  vítá skutečnost, že iniciativa OSN „Udržitelná energie pro všechny“ je ze strany EU významně podporována částkou 500 milionů EUR v rámci 10. ERF, a vyzývá k tomu, aby tato míra příspěvků zůstala zachována i v rámci 11. ERF;

33.  vítá skutečnost, že k tematickým prioritám budoucí evropské rozvojové politiky patří zemědělství, především pak podpora rodinných zemědělských podniků; připomíná závazek států AKT, který přijaly v rámci Maputského prohlášení a který je jen málo dodržován, totiž, že mají vyčlenit alespoň 10 % svých rozpočtových příjmů na zemědělství a rozvoj venkova;

34.  trvá na tom, že tematické zaměření nesmí ohrozit všeobecnou rozpočtovou pomoc, která by měla umožňovat posílení řádné správy veřejných financí v přijímajících zemích; přeje si, aby měl tento nástroj v rámci 11. ERF důležitou roli a aby se zároveň posílil dialog o lidských právech mezi Komisí a státy AKT;

Demokratická kontrola

35.  bere na vědomí dobrovolný závazek Komise, že bude Evropskému parlamentu předávat informace o strategických dokumentech k 11. ERF, lituje však, že Parlament nemá konkrétní pravomoci, pokud jde o opatření, která Komise tímto způsobem přijme; dále připomíná, že stejně ústřední postavení v demokratické kontrole veškerých strategických dokumentů ERF může mít Smíšené parlamentní shromáždění AKT-EU, a to v souladu s článkem 17 dohody z Cotonou, zejména s odstavcem 2 třetí odrážkou;

36.  připomíná význam dodržování zásady „demokratické odpovědnosti“, jak je vymezena v programu zaměřeném na účinnost pomoci; za tímto účelem žádá Komisi, aby i nadále podporovala posilování kapacit vnitrostátních parlamentů a účetních dvorů států AKT a informovanost občanské společnosti, a vyzývá státy AKT, aby aktivněji zapojily své vnitrostátní parlamenty do celého procesu, aby čerpání prostředků podle strategických dokumentů jednotlivých zemí podléhalo následné parlamentní kontrole; v tomto ohledu vítá nedocenitelnou práci, již odvedl Úřad pro podporu parlamentní demokracie; doporučuje, aby se diskusí probíhajících mezi vnitrostátní schvalující osobou a delegací EU účastnila všechna dotčená ministerstva, čímž se zajistí, že dané dokumenty budou obsahovat komplexní přehled potřeb jednotlivých států v oblasti rozvoje;

37.  domnívá se, že při přidělování prostředků z ERF jsou naprosto nezbytné transparentnost, odpovědnost a monitorování financovaných projektů, včetně přímých příspěvků do státních rozpočtů;

38.  trvá na tom, že je nezbytné, aby se na poskytování základních služeb, demokratické kontrole, podpoře znevýhodněných skupin obyvatel a na prosazování lidských práv a rovnosti mužů a žen podílely organizace občanské společnosti a místní a regionální sdružení, a vyzývá Komisi a státy AKT, aby s těmito organizacemi a sdruženími konzultovaly při vypracovávání plánů a úzce s nimi spolupracovaly s ohledem na zavádění a vyhodnocování 11. ERF v souladu s články 2, 6 a 70 dohody z Cotonou; žádá Komisi, aby do průběžných zpráv, na jejichž základě má být 11. ERF monitorován, zahrnula oddíl, v němž se bude podrobně analyzovat stav konzultací probíhajících mezi delegacemi EU a organizacemi občanské společnosti i místními a regionálními sdruženími na úrovni jednotlivých států;

Účinnost rozvojové pomoci

39.  zdůrazňuje prospěšnost společného plánování pomoci Evropské unie a jejich členských států, které umožňuje zvýšit viditelnost, dopad i účinnost evropské rozvojové politiky, přičemž nedochází k překrývání této pomoci ani k plýtvání; poukazuje však na potřebu rozpracovat a vyjasnit pravidla obsažená v jednotném rámci pro víceleté společné plánování; zdůrazňuje, že delegace EU by mohly hrát klíčovou roli ve zvyšování transparentnosti tohoto procesu, a to zejména tím, že do něj zapojí nejen subjekty veřejné správy, ale i subjekty z neveřejné sféry příslušných zemí přijímajících pomoc;

40.  žádá, aby Komise pečlivě dodržovala čl. 19c odst. 1 přílohy IV dohody z Cotonou, v němž je dodržování sociálních a environmentálních norem stanoveno jako podmínka pro získání veřejné zakázky ve státech AKT financované z prostředků 11. ERF, a to s cílem prosazovat zásady udržitelného rozvoje a sociální odpovědnosti podniků;

41.  zdůrazňuje, že úspěch boje proti chudobě a účinnost rozvoje závisí na schopnosti shromáždit prostředky na vnitrostátní úrovni, a že prioritou partnerství mezi státy AKT a EU proto musí být uplatňování účinných a spravedlivých nástrojů pro výběr daní s cílem zlepšit systém výběru daní a zabránit daňovým únikům a využívání daňových rájů;

42.  vítá sdělení Komise nazvané „Budoucí přístup k rozpočtové podpoře EU poskytované třetím zemím“; připomíná význam článku 96 dohody z Cotonou, podle něhož je možné pozastavit přístup k pomoci, jestliže daný stát poruší zásady této dohody;

43.  připomíná, že rozpočtová podpora má řadu výhod, které spočívají např. ve stanovení odpovědnosti, přesnějším posuzování výsledků, větší soudržnosti prováděných politik, větší předvídatelnosti a maximálním využití prostředků přímo ve prospěch obyvatelstva;

44.  zdůrazňuje, že je důležité vnímat ženy nejen jako zranitelnou část populace, ale také jako aktivní subjekty v rámci rozvojové politiky; vyzdvihuje v tomto ohledu zásadní úlohu, kterou ženy hrají v oblasti výživy a zajišťování potravin, a zdůrazňuje, že je v neposlední řadě třeba mít na paměti, že ženy obstarávají 80 % zemědělských prací v Africe, přestože téměř nemají přístup k vlastnictví půdy, již obdělávají; poukazuje rovněž na prokázané schopnosti žen při řešení problémů a konfliktů, a vyzývá proto Komisi a státy AKT, aby posílily úlohu žen v akčních a pracovních skupinách;

45.  žádá Komisi, aby uplatňovala ukazatele stanovené evropským akčním plánem pro rovnost žen a mužů a posílení postavení žen v rámci rozvojové spolupráce:

o
o   o

   46. žádá Komisi, aby Parlamentu předložila zprávu o pokroku ohledně uplatňování evropského akčního plánu pro rovnost žen a mužů a posílení postavení žen v rámci rozvojové spolupráce;
   47. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, ESVČ a vládám a parlamentům členských států EU a v příslušných případech rovněž vládám a parlamentům států AKT a ZZÚ.

(1) Úř. věst. L 317, 15.12.2000, s. 3. Dohoda byla revidována v Lucemburku dne 25. června 2005 (Úř. věst. L 287, 28.10.2005, s. 4) a v Ouagadougou dne 22. června 2010 (Úř. věst. L 287, 4.11.2010, s. 3).
(2) Úř. věst. L 314, 30.11.2001, s. 1. Rozhodnutí ve znění rozhodnutí 2007/249/ES (Úř. věst. L 109, 26.4.2007, s. 33).


Větší využití potenciálu opatření EU v oblasti životního prostředí
PDF 324kWORD 33k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 12. března 2013 o větším využití potenciálu opatření EU v oblasti životního prostředí: budování důvěry prostřednictvím lepších znalostí a schopnosti reagovat (2012/2104(INI))
P7_TA(2013)0077A7-0028/2013

Evropský parlament,

  s ohledem na článek 11 Smlouvy o EU a článek 5 Protokolu o uplatňování zásad subsidiarity a proporcionality,

  s ohledem na články 191 a 192 Smlouvy o fungování Evropské unie,

  s ohledem na sdělení Komise adresované Radě, Evropskému parlamentu, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů o provádění právních předpisů Evropského společenství v oblasti životní prostředí (COM(2008)0773),

  s ohledem na sdělení Komise adresované Radě a Evropskému parlamentu a nazvané „Hodnocení politiky v oblasti životního prostředí za rok 2008“ (COM(2009)0304) a na přiložený dokument,

  s ohledem na sdělení Komise adresované Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů a nazvané „Větší využití potenciálu opatření EU v oblasti životního prostředí: budování důvěry prostřednictvím lepších znalostí a schopnosti reagovat“ (COM(2012)0095),

  s ohledem na 29. výroční zprávu o kontrole uplatňování práva EU (2011) (COM (2012)0714),

  s ohledem na své usnesení ze dne 20. dubna 2012 o přezkumu 6. akčního programu pro životní prostředí a stanovení priorit pro 7. akční program pro životní prostředí – Lepší životní prostředí pro lepší život(1),

  s ohledem na závěry Rady na téma „Zdokonalit nástroje politiky v oblasti životního prostředí“ ze dne 20. prosince 2010,

  s ohledem na závěry předsednictví Rady k 7. akčnímu programu pro životní prostředí ze dne 19. dubna 2012,

  s ohledem na interinstitucionální dohodu o zdokonalení tvorby právních předpisů(2),

  s ohledem na předběžné stanovisko Výboru regionů nazvané „Úloha místních a regionálních orgánů v budoucí politice životního prostředí“(3),

  s ohledem na stanovisko Výboru regionů nazvané „Na cestě k 7. akčnímu programu pro životní prostředí: lepší uplatňování environmentálního práva EU“(4)

  s ohledem na návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o přístupu k právní ochraně v otázkách životního prostředí (COM(2003)0624) a na text, který Evropský parlament přijal v prvním čtení(5),

  s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

  s ohledem na zprávu Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin a stanovisko Petičního výboru (A7-0028/2013),

Obecné připomínky

A.  vzhledem k tomu, že právo EU má podobu směrnic, které stanoví obecná pravidla a cíle, přičemž volbu prostředků k dosažení těchto cílů ponechává na členských státech a regionálních a místních subjektech;

B.  vzhledem k tomu, že hlavní odpovědnost za zajištění účinného provádění a vymáhání právních předpisů EU spočívá na vnitrostátních orgánech, velmi často na regionální a místní úrovni;

C.  vzhledem k tomu, že neúčinné provádění právních předpisů nejen poškozuje životní prostředí a lidské zdraví, ale vyvolává rovněž nejistotu v oblasti průmyslu, brání rozvinutí jednotného trhu a vede k větší byrokracii, a tím i k vyšším nákladům;

D.  vzhledem k tomu, že studie dospěly k závěru, že plné provádění právních předpisů jen v odvětví odpadového hospodářství by ročně vytvořilo 400 000 pracovních míst a ušetřilo 72 miliard EUR(6);

E.  vzhledem k tomu, že neuspokojivý stupeň provádění právních předpisů v oblasti životního prostředí se odráží ve velkém množství případů porušení předpisů a stížností v této oblasti;

F.  vzhledem k tomu, že nedostatek přesných informací a poznatků o stavu provádění právních předpisů a množstevních údajů za několik oblastí životního prostředí je překážkou pro řádné provádění acquis v oblasti životního prostředí;

G.  vzhledem k tomu, že podle Komise se roční náklady na nedostatečné provádění právních předpisů EU v oblasti životního prostředí v současné době rovnají 50 miliardám EUR ve formě nákladů vydávaných ve zdravotnictví a přímých nákladů na životní prostředí, nepočítaje v to negativní dopad na stav životního prostředí v EU; vzhledem k tomu, že od roku 2020 tyto roční náklady vzrostou na 90 miliard EUR(7);

H.  vzhledem k tomu, že problémy vyplývající z provádění právních předpisů EU v oblasti životního prostředí mohou být dvojí – na jedné straně pozdní nebo nedostatečné provádění a na druhé straně nadměrné provádění („gold plating“), přičemž oba aspekty jsou v rozporu s původními politickými myšlenkami právních předpisů EU v oblasti životního prostředí;

I.  vzhledem k tomu, že existují značné rozdíly v provádění právních předpisů jak mezi členskými státy, tak v rámci členských států, a tyto rozdíly vedou k negativnímu dopadu na životní prostředí a vyžadují tak systematičtější a celistvější přístup s cílem tyto nesrovnalosti v provádění právních předpisů řešit;

J.  vzhledem k tomu, že životní prostředí bylo v roce 2011 oblastí, v níž bylo v EU zjištěno nejvíce případů porušování práva Společenství (299 případů), což představuje 17 % všech případů porušování práva, a že v roce 2011 bylo v této oblasti zahájeno 114 nových řízení o nesplnění povinnosti(8);

K.  vzhledem k tomu, že plný soulad s právními předpisy EU v oblasti životního prostředí je podle Smlouvy povinný a je kritériem pro využívání fondů EU v členských státech; vzhledem k tomu, že členské státy by tak měly provádět právní předpisy včas a hospodárně s cílem zlepšit stav životního prostředí v EU;

L.  vzhledem k tomu, že šestý akční program pro životní prostředí byl narušován neustálými nedostatky při provádění právních předpisů ve vyspělých oblastech politiky, jako je regulace znečišťujících látek, nakládání s odpady, vodohospodářství a čištění odpadních vod a ochrana přírody;

Provádění právních předpisů jako společný úkol a příležitost

1.  vítá sdělení Komise s názvem „Větší využití potenciálu opatření EU v oblasti životního prostředí: budování důvěry prostřednictvím lepších znalostí a schopnosti reagovat“ (COM(2012)0095),

2.  naléhavě žádá členské státy, aby přijaly všechna opatření, která jsou pro ochranu životního prostředí a podporu udržitelného rozvoje nutná a aby současně pamatovaly na nezbytnost zdravého a konkurenceschopného hospodářství; zdůrazňuje, že místní obyvatelé musejí mít při rozhodování o co nejlepším vyvážení lidských potřeb a potřeb jejich životního prostředí významné slovo;

3.  domnívá se, že regionální a místní subjekty by mohly na základě politik EU v oblasti životního prostředí posílit smysl pro spolupráci a zaručit lepší provádění právních předpisů;

4.  domnívá se, že administrativní zátěž není vždy výsledkem nadměrného nebo nedostatečného provádění právních předpisů; uvádí, že administrativní náklady jsou nevyhnutelné, ale měly by být vzhledem k jejich negativnímu dopadu na občany a na průmysl udržovány na co nejnižší úrovni;

5.  poznamenává, že mnohé zbytečné administrativní náklady spojené s právními předpisy v oblasti životního prostředí jsou výsledkem nepřiměřených nebo neefektivních postupů ve veřejné nebo soukromé správě v různých členských státech a v jejich regionálních nebo místních orgánech;

6.  zdůrazňuje, že pouze včasné a řádné provádění (provedení) právních předpisů EU ze strany členských států a regionálních a místních orgánů zajistí dosažení požadovaných výsledků příslušné politiky EU;

7.  zdůrazňuje, že ústředním bodem právních předpisů EU je zajištění rovných podmínek a společného trhu i harmonizovaného přístupu;

8.  je toho názoru, že účinné provádění právních předpisů může průmyslu přinést výhody například díky snížení administrativní zátěže, zajištění bezpečnosti investic a z toho vyplývající tvorbě dalších pracovních míst;

9.  vyjadřuje politování nad tím, že občané se o právních předpisech EU dozvídají až po jejich vstupu v platnost; je toho názoru, že pro vyšší míru přijetí a pochopení cíle právních předpisů EU je nutný prostředek, který by zajistil výměnu informací mezi zákonodárci a občany již v ranější fázi;

10.  vysvětluje, že Komise jako strážce Smluv by měla jednat dříve, aby umožnila lepší a včasnější provádění právních předpisů; žádá Komisi, aby přezkoumala, co je potřeba k zajištění řádného uplatnění, provedení a prosazování právních předpisů v oblasti životního prostředí;

11.  poznamenává, že stávající roztříštěnost provádění právních předpisů v členských státech poškozuje rovné podmínky pro průmysl a zvyšuje nejistotu, pokud jde o přesné požadavky, což odrazuje od investic do těch oblastí životního prostředí, v nichž mohou vznikat pracovní místa;

12.  zdůrazňuje, že odpovědnost evropských orgánů, pokud jde o právní předpisy EU, nekončí schválením právních předpisů Parlamentem a Radou a že Evropský parlament chce pomáhat členským státům při zajišťování účinnějšího provádění právních předpisů;

13.  vyzývá Komisi, členské státy a dotčené oblasti, aby zlepšily tok informací a zvýšily transparentnost tím, že budou aktivnější a budou častěji ve vzájemném kontaktu;

Řešení zajišťující účinnější provádění právních předpisů

14.  domnívá se, že úplné provádění a prosazování právních předpisů na všech úrovních je rozhodující a může v případě potřeby vyžadovat další posílení; zdůrazňuje tudíž nutnost jasných, konzistentních a neduplicitních právních předpisů v oblasti životního prostředí; potvrzuje, že mezi jednotlivými normativními nástroji, včetně právních předpisů EU v oblasti životního prostředí, musí být zajištěna koordinace a doplňkovost a musí být odstraněny mezery, které se mezi nimi vyskytují;

15.  je toho názoru, že právní předpisy v oblasti životního prostředí mohou být účinněji prováděny díky šíření osvědčených postupů mezi členskými státy a mezi regionálními a místními orgány odpovědnými za provádění právních předpisů EU a rovněž prostřednictvím intenzivnější spolupráce s evropskými orgány;

16.  vyjadřuje politování nad nedostatkem údajů o činnosti v oblasti souladu a prosazování na vnitrostátní, regionální a místní úrovni, a proto žádá Komisi, aby tuto situaci zlepšila za pomoci svých sítí a orgánů, jako je Evropská agentura pro životní prostředí (EEA);

17.  upozorňuje na význam posílení a sledování důležitých ukazatelů pro provádění právních předpisů v oblasti životního prostředí a vyzývá k vytvoření uživatelsky přívětivé internetové stránky, kde by byla k dispozici nejnovější měření ukazatelů a bylo by možné neformální srovnávání členských států;

18.  domnívá se, že právě Komise by se měla nejvíce zasazovat o zajištění lepšího provádění právních předpisů, a vyjadřuje politování nad tím, že v současné době je tato činnost svěřována jiným orgánům, které často nemají kompetence Komise ani stejné personální zázemí či finanční prostředky jako ona;

19.  naléhavě žádá Komisi a členské státy, aby pomohly zlepšit znalosti a kapacity osob zapojených do provádění právních předpisů v oblasti životního prostředí na vnitrostátní, regionální a místní úrovni, a zajistily tak lepší využití potenciálu těchto právních předpisů; dále je toho názoru, že provádění právních předpisů by mohlo zlepšit i navázání dialogu s příslušnými zúčastněnými stranami;

20.  vyzývá Komisi, aby přezkoumala možnost uzavírání prováděcích dohod v rámci partnerství mezi Komisí a jednotlivými členskými státy nebo vzájemných dohod mezi členskými státy, a podpořila tak lepší provádění právních předpisů a pojmenování a řešení problémů v oblasti provádění právních předpisů;

21.  vyzývá Komisi, aby přezkoumala, zda by větší zapojení místních orgánů do celého procesu definování politiky životního prostředí bylo užitečné při zlepšování provádění právních předpisů ve všech oblastech, včetně možnosti zřizování týmů za účelem provádění právních předpisů v oblasti životního prostředí na regionální a místní úrovni;

22.  doporučuje zavedení systematických a snadno dostupných on-line informačních nástrojů pro provádění právních předpisů; vyzývá všechny aktéry, ale zejména průmysl a občany, aby poskytovali prováděcím orgánům zpětnou vazbu týkající se problémů vyplývajících z provádění právních předpisů; spolehlivé, srovnatelné a snadno dostupné informace o stavu životního prostředí považuje za klíčový prvek, který umožní účinné sledování provádění právních předpisů;

23.  naléhavě žádá Komisi, aby opětovně zvážila žádost o zavedení databáze osvědčených postupů, která by umožnila šíření osvědčených postupů při provádění právních předpisů v členských státech a u regionálních a místních orgánů; vyzývá Komisi, aby přezkoumala způsoby možného využití informačních a komunikačních technologií za účelem poskytování co největšího množství užitečných informací o tom, jak by mělo být právo EU v oblasti životního prostředí prováděno;

24.  trvá na tom, že je důležité zpřísnit kontrolu provádění právních předpisů v oblasti životního prostředí; z tohoto důvodu vyzývá k posílení stávajících kapacit a k zajištění souladu mezi různými subjekty pověřenými kontrolou v jednotlivých členských státech na základě pokynů EU;

25.  zdůrazňuje nutnost zaměřit právní předpisy EU na boj proti případům poškozování životního prostředí pomocí úpravy právní odpovědnosti za poškozování životního prostředí a sociální odpovědnosti podniků; domnívá se, že k tomuto účelu jsou zásadně důležité veškeré iniciativy zaměřené na podporu a šíření větší sociální odpovědnosti podniků v oblasti životního prostředí, neboť z této odpovědnosti vyplývá pro podniky požadavek zohledňovat strategii udržitelného rozvoje;

26.  připomíná, že z řádného provádění právních předpisů EU v oblasti životního prostředí lze získat řadu výhod: třemi příklady takových výhod jsou rovné podmínky pro hospodářské subjekty na jednotném trhu, podnět k inovacím a získání výhodného postavení pro podniky v EU;

27.  zdůrazňuje, že vysoká úroveň ochrany životního prostředí je jedním z hlavních cílů Evropské unie a občanům taková úroveň přinese přímé výhody, jako jsou lepší životní podmínky díky zlepšené kvalitě ovzduší, snížení hluku a menším zdravotním problémům;

28.  zdůrazňuje, že EU má ambiciózní plán přejít do roku 2050 k hospodářství, které by bylo odolné, účinně využívající zdroje a nízkouhlíkové, a že k dosažení tohoto cíle je třeba aktivní zapojení na všech úrovních; připomíná, že společné úsilí je rozhodující pro zajištění růstu hospodářství EU, který zohlední omezené zdroje a kapacitu planety;

29.  vyjadřuje politování nad faktem, že postup projednávání směrnice o přístupu veřejnosti k právní ochraně v otázkách životního prostředí(9) se zastavil již v prvním čtení; vyzývá proto spoluzákonodárce, aby opět zvážili svůj postoj a umožnili tak najít východisko z patové situace;

30.  za tím účelem doporučuje sdílení poznatků mezi soudními systémy členských států, které se týkají porušování a nedodržování právních předpisů EU v oblasti životního prostředí;

31.  za velmi důležité považuje sledování činností spojených s prováděním právních předpisů, a proto zdůrazňuje význam práce, kterou v rámci svých statutárních pravomocí v této oblasti vykonává Evropská agentura pro životní prostředí (EEA);

32.  zdůrazňuje významnou úlohu EEA při zajišťování spolehlivé základny znalostí, na nichž staví politika a provádění právních předpisů, a uznává práci, kterou EEA v této oblasti vykonala; naléhavě žádá EEA, aby dále rozvíjela svou schopnost pomáhat Komisi a členským státům při zajišťování kvalitního sledování informací o životním prostředí shromážděných v různých částech EU a jejich srovnatelnosti; dále vyzývá EEA, aby se soustředila rovněž na budování kapacit a šíření osvědčených postupů v členských státech; očekává, že nová strategie EEA se podrobněji zaměří na provádění právních předpisů;

33.  podporuje záměr Komise požádat členské státy, aby s její podporou vypracovaly strukturované rámce pro provádění a informace pro všechny klíčové právní předpisy EU v oblasti životního prostředí, aby objasňovaly hlavní ustanovení směrnice a stanovily druh informací potřebný k doložení toho, jak je prováděno právo EU;

34.  bere na vědomí časté obavy, jež mají předkladatelé petic v několika oblastech politiky životního prostředí, které se týkají například skladování odpadů a nakládání s ním, přírodních stanovišť volně žijících zvířat a kvality ovzduší a vodních toků; oceňuje jejich snahu přivést orgány k odpovědnosti a vyzývá členské státy, aby k nim byly otevřené a spolupracovaly s nimi;

35.  naléhavě žádá Komisi, aby ve spolupráci s vnitrostátními orgány a v případě potřeby i za účasti EEA vytvořila útvar pro stížnosti, na nějž se budou občané moci obracet s problémy spojenými s prováděním právních předpisů v oblasti životního prostředí;

36.  zdůrazňuje zásadní význam účinných kontrol a naléhavě žádá členské státy, aby posílily své kontrolní kapacity v souladu s osvědčenými postupy; požaduje společná minimální kritéria pro kontroly s cílem zajistit řádné provádění právních předpisů ve všech částech EU;

37.  naléhavě žádá všechny aktéry, aby zefektivnili činnost v oblasti kontroly a dohledu za účelem efektivnějšího využívání dostupných zdrojů; v tomto ohledu rovněž zdůrazňuje význam systematičtějšího používání vzájemných kontrol, na které upozorňuje Komise; zdůrazňuje nutnost doplnit stávající kontroly posílenou spoluprací a vzájemnými kontrolami mezi kontrolními orgány; vybízí Síť Evropské unie pro zavádění a provádění environmentálních předpisů (IMPEL), aby v tomto směru vyvinula určitou iniciativu; vyzývá rovněž Komisi, aby podporou sítí soudců a státních zástupců prosazovala znalosti a budování kapacit a aby v úzké spolupráci s Výborem regionů snižovala finanční náklady a zatížení životního prostředí vznikající v důsledku nedodržování právních předpisů a zajistila rovné podmínky pro všechny;

38.  naléhavě žádá Komisi, aby zřídila kontrolní útvar pro právo v oblasti životního prostředí, jehož úkolem bude dohlížet na provádění právních předpisů v oblasti životního prostředí a provádění těchto předpisů napomáhat; požaduje, aby tento útvar používal nové technologie a aby spolupracoval s místními agenturami s cílem udržet náklady na kontrolu na nízké úrovni; je toho názoru, že by se činnost tohoto útvaru měla řídit hlediskem nákladů a že by příjmy měly být směrovány do rozpočtu EU a vyhrazeny pro služby spojené s lepším prováděním právních předpisů;

39.  vyzývá členské státy, aby vypracovaly a zveřejnily srovnávací tabulky znázorňující provedení směrnic EU do vnitrostátního práva s cílem zlepšit transparentnost a otevřenost legislativního procesu a usnadnit jak Komisi, tak vnitrostátním parlamentům dohled nad řádným prováděním právních předpisů EU;

40.  zdůrazňuje, že soudci a státní zástupci hrají důležitou úlohu při vymáhání právních předpisů v oblasti životního prostředí, a že je proto velmi důležité, aby se jim dostalo řádného školení a informací o těchto politikách;

41.  zdůrazňuje významnou úlohu občanů v procesu provádění právních předpisů a naléhavě žádá členské státy a Komisi, aby je do tohoto procesu strukturovaně zapojila; v tomto ohledu rovněž uvádí význam přístupu občanů ke spravedlnosti;

42.  vyzývá Komisi a členské státy, aby výslovně stanovily konkrétní časový rámec, v němž soudy vyřeší případy týkající se provádění právních předpisů v oblasti životního prostředí, aby nebylo možno používat zpoždění v provádění právních předpisů v oblasti životního prostředí a v řešení případů soudy jako záminku pro neplnění povinností a brždění investic; vyzývá Komisi, aby stanovila objem investic, které nebyly uskutečněny v důsledku zpoždění v soudních řízeních týkajících se nedostatků v provádění právních předpisů v oblasti životního prostředí;

43.  zdůrazňuje zásadní význam aktivního informování občanů a nevládních organizací o politikách EU v oblasti životního prostředí již v počáteční fázi s cílem zapojit je do přípravy a do realizace těchto politik; naléhavě proto požaduje, a to i s ohledem na zjištění skupiny nezávislých zúčastněných stran na vysoké úrovni pro otázky administrativní zátěže, aby bylo v tomto směru vyvinuto větší úsilí za účelem posílení důvěry veřejnosti v právní předpisy EU v oblasti životního prostředí s přihlédnutím ke skutečnosti, že lepší životní prostředí pro lepší život nemohou jednostranně vytvořit orgány bez podpory společnosti;

44.  s ohledem na projekty s přeshraničním vlivem na životní prostředí vyzývá členské státy, aby neprodleně vyčerpávajícím způsobem informovaly dotčenou veřejnost a orgány v jiných členských státech a aby přijaly opatření potřebná k zabezpečení toho, že dotčená veřejnost i orgány budou vhodným způsobem konzultovány;

45.  naléhavě žádá členské státy, aby právní předpisy EU v oblasti životního prostředí prováděly co nejjasněji a nejjednodušeji a tak, aby byly co nejpřístupnější jejich uživatelům s tím, že zajistí jejich účinnost.

46.  vyzývá členské státy, aby dále plně a řádně prováděly právní předpisy EU v oblasti životního prostředí ve svém vnitrostátním právu, aby uplatňovaly přijaté politiky a strategie v rámci sedmého akčního programu pro životní prostředí a aby zajistily přiměřené kapacity a finanční prostředky pro jejich řádné provádění i v období úsporných opatření, neboť neprovedení či neúplné provedení právních předpisů EU v oblasti životního prostředí je nejen nezákonné, ale z dlouhodobého hlediska i mnohem nákladnější pro společnost;

47.  zdůrazňuje potřebu zajistit, aby právní předpisy plnily svůj účel a odrážely nejnovější vědecký výzkum; vyzývá tedy EU a členské státy, aby pravidelně hodnotily, zda právní předpisy EU v oblasti životního prostředí vyhovují těmto požadavkům, a v případě potřeby je vhodně upravily;

48.  uznává, že dohody dosažené v prvním čtení mohou vést k neodpovídajícímu provádění právních předpisů, má-li být konkrétní obsah stanoven až v prováděcích opatřeních, žádá proto všechny aktéry, aby zajistili, že se rozhodování bude opírat o jednoznačné prohlášení politické vůle; zdůrazňuje proto, že je zapotřebí srozumitelných a jednotných právních předpisů v oblasti životního prostředí, vypracovaných na základě hodnocení politik ze strany veřejnosti a na základě zpětných vazeb;

49.  je toho názoru, že Komise by měla při tvorbě právních předpisů EU nadále používat směrnice, aby umožnila členským státům i regionálním a místním orgánům provádět evropské právní předpisy v souladu s jejich příslušnou situací; žádá však Komisi, aby zvýšila podporu, kterou nastínila již ve svém návrhu, a to prostřednictvím dalších studií nebo kroků uvedených v posouzení dopadů;

50.  oceňuje skutečnost, že se začalo provádět posuzování dopadů na životní prostředí, a vyzývá členské státy, aby zabezpečily lepší uplatňování těchto právních předpisů tím, že budou zohledňovat zejména potřeby malých a středních podniků a obyvatel, ale i flóry a fauny; dává najevo své znepokojení nad pomalým tempem, s nímž členské státy toto posuzování často realizují, a žádá, aby v rámci budoucí revize této směrnice byly zavedeny záruky nestrannosti a objektivity tohoto posuzování;

o
o   o

51.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, Výboru regionů a vnitrostátním parlamentům.

(1) Přijaté texty, P7_TA(2012)0147.
(2) Úř. věst. C 321, 31.12.2003, s. 1.
(3) Úř. věst. C 15, 18.1.2011, s. 4.
(4) Úř. věst. C 17, 19.1.2013, s. 30.
(5) Úř. věst. C 103 E, 29.4.2004, s. 626.
(6) zpráva BIOS, (COM(2012)0095).
(7) Evropská komise, Generální ředitelství pro životní prostředí, „Náklady na nedostatečné provádění acquis v oblasti životního prostředí“, závěrečná zpráva, ENV.G.1/FRA/2006/0073, září 2011
(8) Dvacátá devátá výroční zpráva Komise o kontrole uplatňování práva EU (2001) (COM(2012)0714)
(9) COM(2003)0624.

Právní upozornění - Ochrana soukromí