Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. září 2013 o návrhu nařízení Rady o příslušnosti, rozhodném právu, uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech majetkových důsledků registrovaného partnerství (COM(2011)0127 – C7-0094/2011 – 2011/0060(CNS))
(Zvláštní legislativní postup – konzultace)
Evropský parlament,
– s ohledem na návrh Komise předložený Radě (COM(2011)0127),
– s ohledem na čl. 81 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie, podle kterého Rada konzultovala s Parlamentem (C7‑0094/2011),
– s ohledem na odůvodněné stanovisko, které v rámci protokolu č. 2 o používání zásad subsidiarity a proporcionality předložil italský Senát, polský Sejm, polský Senát a rumunským Senát a v němž se uvádí, že návrh legislativního aktu není v souladu se zásadou subsidiarity,
— s ohledem na stanovisko Agentury Evropské unie pro základní práva ze dne 31. května 2012,
– s ohledem na článek 55 jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti a stanovisko Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A7-0254/2013),
1. schvaluje pozměněný návrh Komise;
2. vyzývá Komisi, aby návrh v souladu s čl. 293 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie odpovídajícím způsobem změnila;
3. vyzývá Radu, aby informovala Parlament, bude-li mít v úmyslu odchýlit se od znění schváleného Parlamentem;
4. vyzývá Radu, aby znovu konzultovala s Parlamentem, bude-li mít v úmyslu podstatně změnit návrh Komise;
5. pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi a vnitrostátním parlamentům.
Znění navržené Komisí
Pozměňovací návrh
Pozměňovací návrh 1 Návrh nařízení Bod odůvodnění 8
(8) Kvůli odlišným rysům obou forem svazku – manželství a registrovaného partnerství – a různým zásadám, jež pro ně platí, byly vytvořeny dva různé nástroje: první upravuje oblast majetkových aspektů manželství a ustanovení druhého nástroje – obsažená v tomto nařízení – se věnují úpravě majetkových aspektů registrovaného partnerství.
vypouští se
Pozměňovací návrh 2 Návrh nařízení Bod odůvodnění 8 a (nový)
(8a) Jediným cílem uznání rozhodnutí, které souvisí s majetkovými důsledky registrovaného partnerství, v členském státě je umožnit výkon majetkových důsledků stanovených v daném rozhodnutí. Neznamená, že je v tomto členském státě uznáno partnerství, na kterém jsou založeny majetkové důsledky, jež daly vzniknout danému rozhodnutí. Členské státy, v nichž instituce registrovaného partnerství neexistuje, nemají na základě tohoto nařízení povinnost tuto instituci vytvořit.
Pozměňovací návrh 3 Návrh nařízení Bod odůvodnění 10
(10) Toto nařízení se týká otázek souvisejících s majetkovými důsledky registrovaného partnerství. Pojem „registrované partnerství“ je zahrnut pouze pro potřeby tohoto nařízení. Specifický obsah tohoto pojmu je určen ve vnitrostátních právních předpisech členských států.
(10) Toto nařízení se týká otázek souvisejících s majetkovými důsledky registrovaného partnerství. Pojem „registrované partnerství“ je zahrnut pouze pro potřeby tohoto nařízení. Pro potřeby tohoto nařízení se registrovaným partnerstvím rozumí jiný svazek, než je manželství. Specifický obsah pojmu registrované partnerství je určen ve vnitrostátních právních předpisech členských států.
Pozměňovací návrh 4 Návrh nařízení Bod odůvodnění 11 a (nový)
(11a) Toto nařízení by se však nemělo vztahovat na oblasti občanského práva, jež se týkají jiných záležitostí, než jsou majetkové poměry registrovaného partnerství. Za účelem jednoznačnosti by tedy z oblasti působnosti tohoto nařízení měla být výslovně vyloučena řada otázek, jež by bylo možné považovat za otázky související s majetkovými poměry.
(Odpovídá bodu odůvodnění 11 nařízení (EU) č. 650/2012 a PN 3 zprávy v rámci postupu 2011/0059(CNS).)
Pozměňovací návrh 5 Návrh nařízení Bod odůvodnění 12
(12) Vyživovací povinnosti mezi registrovanými partnery upravuje nařízení Rady (ES) č. 4/2009 ze dne 18. prosince 2008 o příslušnosti, rozhodném právu, uznávání a výkonu rozhodnutí a o spolupráci ve věcech vyživovacích povinností, proto jsou z oblasti působnosti tohoto nařízení vyloučeny, stejně jako otázky platnosti a účinků darů, kterými se zabývá nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. června 2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy.
(12) Vyživovací povinnosti mezi registrovanými partnery, které jsou upraveny v nařízení Rady (ES) č. 4/2009 ze dne 18. prosince 2008 o příslušnosti, rozhodném právu, uznávání a výkonu rozhodnutí a o spolupráci ve věcech vyživovacích povinností, by měly být z oblasti působnosti tohoto nařízení vyloučeny, stejně jako otázky dědění, kterými se zabývá nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 650/2012 ze dne 4. července 2012 o příslušnosti, rozhodném právu, uznávání a výkonu rozhodnutí a přijímání a výkonu úředních listin v dědických věcech a o vytvoření evropského dědického osvědčení1.
Pozměňovací návrh 6 Návrh nařízení Bod odůvodnění 13
(13) Z oblasti působnosti tohoto nařízení by měly být dále vyloučeny otázky povahy věcných práv, které mohou být upraveny ve vnitrostátním právu členských států, jako např. otázky týkající se zveřejňování těchto práv, stejně jako je tomu v nařízení (EU) č. … [Evropského parlamentu a Rady o příslušnosti, rozhodném právu, uznávání a výkonu rozhodnutí a úředních listin ve věcech dědictví a vytvoření evropského dědického osvědčení]. Soudy členského státu, v němž se nachází majetek jednoho či obou partnerů, tak mohou přijímat opatření věcného práva vztahující se zejména na zápis převodu tohoto majetku do veřejného rejstříku, pokud to právní řád tohoto členského státu vyžaduje.
(13) Toto nařízení – stejně jako nařízení (EU) č. 650/2012 – by nemělo mít dopad na omezený počet (numerus clausus) věcných práv podle vnitrostátního práva určitých členských států. Členský stát by neměl mít povinnost uznat věcné právo ve vztahu k majetku, který se nachází na jeho území, pokud jeho právní řád příslušné věcné právo nezná.
Pozměňovací návrh 7 Návrh nařízení Bod odůvodnění 13 a (nový)
(13a) Toto nařízení by však mělo umožnit přizpůsobení neznámého věcného práva nejbližšímu rovnocennému věcnému právu podle práva jiného členského státu, aby měly oprávněné osoby v tomto jiném členském státě možnost vykonávat práva, jež jim vznikla v rámci vypořádání majetkových důsledků registrovaného partnerství nebo jež na ně přešla. V souvislosti s tímto přizpůsobením je třeba zohlednit účel a zájmy sledované příslušným věcným právem a účinky s tímto právem spojené. Pro účely určení nejbližšího rovnocenného věcného práva v rámci vlastního právního řádu se lze obrátit na orgány nebo příslušné osoby státu, jehož právo je rozhodné pro majetkové důsledky registrovaného partnerství, se žádostí o další informace o povaze a účincích daného práva. Za tímto účelem by mohly být využívány stávající sítě v oblasti justiční spolupráce v občanských a obchodních věcech, jakož i veškeré další dostupné prostředky usnadňující porozumění cizímu právu.
(Odpovídá bodu odůvodnění 16 nařízení (EU) č. 650/2012 a PN 6 zprávy v rámci postupu 2011/0059(CNS).)
Pozměňovací návrh 8 Návrh nařízení Bod odůvodnění 13 b (nový)
(13b) Požadavky pro zápis práva k nemovitému či movitému majetku do příslušného rejstříku by měly být z oblasti působnosti tohoto nařízení vyloučeny. To, za jakých právních podmínek a jakým způsobem je zápis prováděn a které orgány, jako například rejstříky nemovitostí nebo notáři, jsou oprávněny kontrolovat, že všechny podmínky jsou splněny a že předložené nebo vytvořené dokumenty jsou dostatečné nebo že obsahují nezbytné informace, proto určí právo členského státu, v němž je rejstřík veden (pro nemovitý majetek lex rei sitae).
(Zčásti odpovídá bodu odůvodnění 18 nařízení (EU) č. 650/2012 a PN 7 zprávy v rámci postupu 2011/0059(CNS).)
Pozměňovací návrh 9 Návrh nařízení Bod odůvodnění 13 c (nový)
(13c) Účinky zápisu práva do rejstříku by rovněž měly být vyloučeny z oblasti působnosti tohoto nařízení. Skutečnost, zda má zápis například deklaratorní nebo konstitutivní účinek, by tudíž měla být stanovena právem členského státu, v němž je rejstřík veden. Pokud tedy například podle práva členského státu, v němž je rejstřík veden, vyžaduje nabytí práva k nemovitému majetku zápis do rejstříku, aby byl zajištěn účinek erga omnes nebo aby byly ochráněny právní úkony, měl by se okamžik takového nabytí řídit právem tohoto členského státu.
(Odpovídá bodu odůvodnění 19 nařízení (EU) č. 650/2012 a PN 8 zprávy v rámci postupu 2011/0059(CNS).)
Pozměňovací návrh 10 Návrh nařízení Bod odůvodnění 13 d (nový)
(13d) Stejně jako nařízení (EU) č. 650/2012 by i toto nařízení mělo respektovat různé systémy řešení otázek týkajících se majetkových poměrů používané v členských státech. Pro účely tohoto nařízení by proto měl být pojem „soud“ vykládán široce tak, aby zahrnoval nejen soudy v pravém slova smyslu vykonávající soudní funkce, ale také notáře a rejstříkové úřady v některých členských státech, kteří nebo které v určitých věcech majetkových poměrů vykonávají soudní funkce stejně jako soudy, a notáře a právní odborníky, kteří v některých členských státech vykonávají v konkrétních věcech majetkových poměrů soudní funkce na základě zmocnění soudu. Na všechny soudy ve smyslu tohoto nařízení by se měla vztahovat pravidla příslušnosti, která jsou v něm stanovena. Naproti tomu by pojem „soud“ neměl zahrnovat nesoudní orgány členských států, které mají podle vnitrostátních právních předpisů pravomoc jednat ve věcech majetkových poměrů, jako jsou například notáři ve většině členských států, v nichž v souladu s běžnou praxí nevykonávají soudní funkce.
(Odpovídá bodu odůvodnění 20 nařízení (EU) č. 650/2012 a PN 10 zprávy v rámci postupu 2011/0059(CNS).)
Pozměňovací návrh 11 Návrh nařízení Bod odůvodnění 15
(15) Toto nařízení také musí umožnit rozšíření příslušnosti soudů určitého členského státu, který se zabývá žádostí o zrušení registrovaného partnerství nebo jeho prohlášení za neplatné, na otázky majetkových aspektů registrovaného partnerství související s touto žádostí, pokud s tím oba partneři souhlasí.
(15) Toto nařízení také musí umožnit rozšíření příslušnosti soudů určitého členského státu, který se zabývá žádostí o zrušení registrovaného partnerství nebo jeho prohlášení za neplatné, na otázky majetkových aspektů registrovaného partnerství související s touto žádostí, pokud oba partneři příslušnost dotčených soudů výslovně či jiným způsobem přijali.
Pozměňovací návrh 12 Návrh nařízení Bod odůvodnění 15 a (nový)
(15a) V případech, kdy nejde o otázky majetkových poměrů související se zrušením registrovaného partnerství nebo jeho prohlášením za neplatné či s úmrtím jednoho z partnerů, se mohou partneři rozhodnout k předložení otázek týkajících se majetkových poměrů soudům členského státu, jehož právo si zvolili jako rozhodné právo v této oblasti. To vyžaduje dohodu mezi partnery, jež může být uzavřena nejpozději do okamžiku zahájení soudního řízení a poté podle práva místa soudu.
Pozměňovací návrh 13 Návrh nařízení Bod odůvodnění 16
(16) V ostatních případech umožňuje toto nařízení zachovat místní příslušnost soudů určitého členského státu pro řízení týkající se majetkových aspektů registrovaného partnerství dle seznamu hierarchicky seřazených hraničních určovatelů, čímž se zajistí existence silné vazby mezi partnery a členským státem, jehož soudy jsou příslušné. Soudy členského státu – s výjimkou členského státu, kde bylo partnerství registrováno – však mohou odmítnout svou příslušnost v případě, že právo tohoto členského státu neupravuje instituci registrovaného partnerství. Pro případy, kdy žádný soud není příslušný zabývat se situací dle ostatních ustanovení tohoto nařízení, se stanoví pravidlo podpůrné příslušnosti, aby se předešlo odepření spravedlnosti.
(16) Toto nařízení musí umožnit zachování místní příslušnosti soudů určitého členského státu v řízeních týkajících se majetkových aspektů registrovaného partnerství, s výjimkou rozluky partnerů či úmrtí jednoho z nich, dle souboru hierarchicky seřazených hraničních určovatelů, čímž se zajistí existence silné vazby mezi partnery a členským státem, jehož soudy jsou příslušné. Soudy členského státu – s výjimkou členského státu, kde bylo partnerství registrováno – by však měly mít možnost odmítnout svou příslušnost v případě, že právo tohoto členského státu neupravuje instituci registrovaného partnerství.
Pozměňovací návrh 14 Návrh nařízení Bod odůvodnění 16 a (nový)
(16a) Zejména v zájmu napravení případů odepření spravedlnosti by toto nařízení mělo rovněž stanovit forum necessitatis, jež by soudu některého členského státu ve výjimečných případech umožnilo rozhodnout o věci majetkových poměrů, která má úzkou vazbu ke třetímu státu. Takový výjimečný případ může nastat, jestliže se ukáže, že řízení v příslušném třetím státě není možné, například z důvodu občanské války, nebo pokud nelze od oprávněné osoby rozumně očekávat, že v tomto státě podá návrh nebo povede řízení. Příslušnost založená na foru necessitatis by však měla být vykonávána pouze za předpokladu, že věc vykazuje dostatečnou vazbu na členský stát, u jehož soudu bylo zahájeno řízení.
(Odpovídá bodu odůvodnění 31 nařízení (EU) č. 650/2012 a PN 14 zprávy v rámci postupu 2011/0059(CNS).)
Pozměňovací návrh 15 Návrh nařízení Bod odůvodnění 18
(18) Pro usnadnění každodenní správy majetku partnerů se na celý jejich majetek vztahuje právo státu, kde bylo partnerství zaregistrováno, i kdyby to nebylo právo členského státu EU.
(18) Pro usnadnění každodenní správy majetku partnerů toto nařízení umožňuje, aby si partneři pro svůj majetek, bez ohledu na jeho povahu nebo místo, kde se nachází, zvolili rozhodné právo v rámci právních systémů, k nimž mají úzkou vazbu z důvodu svého bydliště nebo státní příslušnosti. Neexistuje žádný důvod, aby tato možnost byla registrovaným partnerstvím odepřena. Pokud si partneři zvolí právo, které registrované partnerství neuznává, měla by být tato volba práva považována za neplatnou. V takovém případě by se uplatňovala objektivní příslušnost práva. Ačkoli jsou dotčené osoby o svých právech zpravidla dobře informovány, měl by být požadavek týkající se zvláštní soudní ochrany vyvážen požadavkem na soudní konzultaci v otázkách dopadů volby práva. Tento požadavek bude splněn zejména v případě, že je tato konzultace zajištěna dodatečnými formálními pravidly týkajícími se volby práva, zejména ohledně notářského ověření.
Pozměňovací návrh 16 Návrh nařízení Bod odůvodnění 18 a (nový)
(18a) V zájmu zajištění právní jistoty a srozumitelnosti by toto nařízení mělo obsahovat i pravidlo týkající se vícečetné registrace registrovaného partnerství, které by se týkalo poslední registrace. Členské státy by měly zajistit, aby nedocházelo k vícečetným registracím registrovaného partnerství.
Pozměňovací návrh 17 Návrh nařízení Bod odůvodnění 18 b (nový)
(18b) Nedojde-li k volbě rozhodného práva, musí toto nařízení v zájmu zajištění souladu mezi předvídatelností a požadavkem právní jistoty a současně s ohledem na životní situaci partnerů zavést harmonizované kolizní normy na základě různých hraničních určovatelů, jež umožní určit rozhodné právo pro celý majetek partnerů. Prvním kritériem by tak mělo být obvyklé společné bydliště v době uzavření partnerství nebo první obvyklé společné bydliště partnerů po uzavření partnerství a druhým právo státu, jehož státní příslušnost měli oba partneři v době uzavření partnerství. Pokud není žádné z těchto kritérií splněno, nebo v případech, kdy partneři mají různou státní příslušnost a nemají první obvyklé společné bydliště v době uzavření registrovaného partnerství, by měl být použit třetí určovatel – právo státu, k němuž mají oba partneři nejužší vazby s přihlédnutím ke všem okolnostem. Tyto vazby musí být posuzovány vůči okamžiku uzavření partnerství. Právo vymezené těmito kritérii by se však nemělo použít, neuznává-li instituci registrovaného partnerství. Výchozím pravidlem je, že by se na majetek partnerů mělo vztahovat právo státu, kde bylo partnerství zaregistrováno.
Pozměňovací návrh 18 Návrh nařízení Bod odůvodnění 18 c (nový)
(18c) Pokud se rozhodné právo určuje podle státní příslušnosti, je třeba zohlednit i skutečnost, že některé státy, jejichž právní systém je založen na zvykovém právu, používají jako hraniční určovatel pojem domicil, a nikoli státní příslušnost.
Pozměňovací návrh 19 Návrh nařízení Bod odůvodnění 18 d (nový)
(18d) Aby byla zajištěna právní jistota soudních rozhodnutí a zamezilo se změnám rozhodného práva pro majetkové důsledky registrovaných partnerství, aniž by to bylo oznámeno partnerům, nesmí být jakákoli změna tohoto druhu provedena jinak, než na výslovnou žádost stran. Tato změna, kterou se partneři rozhodli provést, nesmí mít zpětnou účinnost, pokud to partneři výslovně nestanoví. Toto se každopádně nedotýká práv třetích osob a platnosti dříve přijatých aktů.
Pozměňovací návrh 20 Návrh nařízení Bod odůvodnění 19 a (nový)
(19a) Všechny potřebné informace by měly být jednoduše přístupné pomocí vhodných prostředků, zejména prostřednictvím vícejazyčné internetové stránky Komise.
Pozměňovací návrh 21 Návrh nařízení Bod odůvodnění 19 b (nový)
(19b) Měla by být podporována výměna osvědčených postupů mezi právníky.
Pozměňovací návrh 22 Návrh nařízení Bod odůvodnění 19 c (nový)
(19c) Komise by vytvořením interaktivního internetového portálu ve všech úředních jazycích orgánů Unie, včetně systému pro výměnu odborných znalostí a postupů, měla zavést informační a vzdělávací nástroj pro příslušné soudní úředníky a právníky.
Pozměňovací návrh 23 Návrh nařízení Bod odůvodnění 23
(23) Jedním z cílů tohoto nařízení je zajistit vzájemné uznávání rozhodnutí vydaných v členských státech, a proto je v něm třeba stanovit pravidla pro uznávání a výkon rozhodnutí vycházející z nařízení (ES) č. 44/2001, která by byla případně pozměněna vzhledem ke specifickým nárokům oblasti, na kterou se toto nařízení vztahuje. Uznávání a výkon rozhodnutí nebo části rozhodnutí týkajícího se majetkových aspektů registrovaného partnerství proto nesmí být zamítnuto, pokud je důvodem skutečnost, že právo členského státu registrované partnerství nezná nebo mu nepřipisuje stejné majetkové důsledky.
(23) Jedním z cílů tohoto nařízení je zajistit vzájemné uznávání rozhodnutí vydaných v členských státech ve věcech majetkových poměrů v registrovaném partnerství, a proto je v něm třeba stanovit pravidla pro uznávání, vykonatelnost a výkon rozhodnutí vycházející z jiných nástrojů Unie v oblasti justiční spolupráce v občanských věcech, která by byla případně pozměněna vzhledem ke specifickým nárokům oblasti, na kterou se toto nařízení vztahuje. Uznávání a výkon rozhodnutí nebo části rozhodnutí týkajícího se majetkových aspektů registrovaného partnerství proto nesmí být zamítnuto, pokud je důvodem skutečnost, že právo členského státu registrované partnerství nezná nebo mu nepřipisuje stejné majetkové důsledky.
Pozměňovací návrh 24 Návrh nařízení Bod odůvodnění 24
(24) Aby byly zohledněny různé způsoby, jak členské státy řeší otázky majetkových aspektů registrovaného partnerství, musí toto nařízení zajistit uznávání a vykonatelnost úředních listin. Pokud však jde o jejich uznávání, nemohou být úřední listiny považovány za rovnocenné se soudními rozhodnutími. Uznávání úředních listin znamená, že tyto požívají stejné důkazní hodnoty, pokud se jedná o obsah listiny, že mají stejné účinky jako v domovském členském státě a že platí presumpce platnosti, která může být v případě sporu zrušena.
(24) Aby byly zohledněny různé systémy, kterými členské státy řeší otázky majetkových aspektů registrovaného partnerství, musí toto nařízení zajistit přijímání a vykonatelnost úředních listin ve věci majetkových poměrů v registrovaných partnerstvích ve všech členských státech.
(Odpovídá bodu odůvodnění 60 nařízení (EU) č. 650/2012 a PN 20 zprávy v rámci postupu 2011/0059(CNS).)
Pozměňovací návrh 25 Návrh nařízení Bod odůvodnění 24 a (nový)
(24a) Pokud jde o uznávání, vykonatelnost a výkon soudních rozhodnutí, jakož i přijímání a vykonatelnost úředních listin a vykonatelnost soudních smírů, mělo by toto nařízení stanovit pravidla vycházející především z nařízení (EU) č. 650/2012.
Pozměňovací návrh 26 Návrh nařízení Bod odůvodnění 25
(25) Rozhodné právo v oblasti majetkových důsledků registrovaného partnerství má sice upravovat právní vztahy mezi partnery a třetími osobami, ovšem podmínky účinků tohoto práva by mohly být vymezeny v právu členského státu, v němž mají partneři nebo třetí osoby obvyklé bydliště, tak aby byla zajištěna ochrana třetích osob. Právo tohoto členského státu by rovněž mohlo stanovit, že by se tento partner mohl dovolávat použití práva svých majetkových poměrů na třetí osobu pouze tehdy, pokud by byly dodrženy podmínky registrace nebo zveřejnění platné v tomto členském státě s výjimkou situace, kdy třetí osoba znala nebo musela znát rozhodné právo v oblasti majetkových aspektů registrovaného partnerství.
(25) Rozhodné právo v oblasti majetkových důsledků registrovaného partnerství má podle tohoto nařízení upravovat právní vztahy mezi partnery a třetími osobami. V zájmu zajištění ochrany třetích osob by však v právním vztahu mezi jedním z partnerů a třetí osobou žádný z partnerů neměl mít možnost odvolávat se na toto právo nebo na imperativní ustanovení, pokud partner v právním vztahu s třetí osobou i tato třetí osoba mají obvyklé bydliště v témže státě, který je odlišný od státu, jehož právo je rozhodné pro majetkové důsledky registrovaného partnerství. Pokud třetí osoba nepotřebuje ochranu, tj. znala nebo měla znát rozhodné právo, nebo pokud byly splněny požadavky registrace partnerství nebo zveřejnění platné v tomto státě, mělo by být možné uplatňovat výjimky.
Pozměňovací návrh 27 Návrh nařízení Bod odůvodnění 26 a (nový)
(26a) Za účelem zajištění jednotných podmínek pro provádění tohoto nařízení by Komisi měly být svěřeny prováděcí pravomoci v souvislosti se stanovením a následnými změnami potvrzení a formulářů týkajících se prohlášení vykonatelnosti rozhodnutí, soudních smírů a úředních listin. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí1.
______________
1 Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13.
(Odpovídá bodu odůvodnění 78 nařízení (EU) č. 650/2012 a PN 23 zprávy v rámci postupu 2011/0059(CNS).)
Pozměňovací návrh 28 Návrh nařízení Bod odůvodnění 26 b (nový)
(26b) Pro přijímání prováděcích aktů, jimiž budou stanovena a následně pozměňována potvrzení a formuláře na základě tohoto nařízení, by měl být použit poradní postup uvedený v článku 4 nařízení (EU) č. 182/2011.
(Odpovídá bodu odůvodnění 79 nařízení (EU) č. 650/2012 a PN 24 zprávy v rámci postupu 2011/0059(CNS).)
Pozměňovací návrh 29 Návrh nařízení Bod odůvodnění 28
(28) Toto nařízení respektuje základní práva a dodržuje zásady uznané Listinou základních práv Evropské unie, a zejména jejími články 7, 9, 17, 21 a 47, které se týkají práva na respektování soukromého a rodinného života, práva uzavřít manželství a založit rodinu v souladu s vnitrostátními právními předpisy, vlastnického práva, zákazu jakékoli diskriminace a práva na účinnou právní ochranu. Soudy členských států musejí při používání tohoto nařízení dodržovat tato práva a zásady.
(28) Toto nařízení respektuje základní práva a dodržuje zásady uznané Listinou základních práv Evropské unie, a zejména jejími články 7, 9, 17, 20, 21 a 47, které se týkají práva na respektování soukromého a rodinného života, práva uzavřít manželství a založit rodinu v souladu s vnitrostátními právními předpisy, vlastnického práva, rovnosti před zákonem, zákazu jakékoli diskriminace a práva na účinnou právní ochranu. Soudy členských států musejí při používání tohoto nařízení dodržovat tato práva a zásady.
(Zčásti odpovídá bodu odůvodnění 81 nařízení (EU) č. 650/2012 a PN 25 zprávy v rámci postupu 2011/0059(CNS).)
Pozměňovací návrh 30 Návrh nařízení Čl. 1 – odst. 3 – písm. a
a) osobní důsledky registrovaného partnerství;
vypouští se
Pozměňovací návrh 31 Návrh nařízení Čl. 1 – odst. 3 – písm. b
Pozměňovací návrh 35 Návrh nařízení Čl. 1 – odst. 3 – písm. f
f) společné podnikání partnerů;
f) otázky upravené právem obchodních společností, sdružení a jiných právnických osob;
(Odpovídá článku 1 písm. h) nařízení (EU) č. 650/2012 a PN 30 zprávy v rámci postupu 2011/0059(CNS).)
Pozměňovací návrh 36 Návrh nařízení Čl. 1 – odst. 3 – písm. g
g) povaha věcných práv vztahujících se k majetku a zveřejňování těchto práv.
g) povaha věcných práv;
(Odpovídá článku 1 písm. k) nařízení (EU) č. 650/2012 a PN 31 zprávy v rámci postupu 2011/0059(CNS).)
Pozměňovací návrh 37 Návrh nařízení Čl. 1 – odst. 3 – písm. g a (nové)
ga) jakýkoli zápis práv k nemovitému či movitému majetku do rejstříku, včetně právních požadavků pro takový zápis, a účinky zápisu nebo neprovedení zápisu těchto práv do rejstříku; a
(Odpovídá článku 1 písm. l) nařízení (EU) č. 650/2012 a PN 32 zprávy v rámci postupu 2011/0059(CNS).)
Pozměňovací návrh 38 Návrh nařízení Čl. 1 – odst. 3 – písm. g b (nové)
gb) otázky ohledně nároku, v případě zrušení registrovaného partnerství, na převod nebo úpravu práv na starobní nebo invalidní důchod mezi partnery či bývalými partnery nabytého během registrovaného partnerství.
Pozměňovací návrh 39 Návrh nařízení Čl. 2 – odst. 1 – písm. b
b) „registrovaným partnerstvím“: režim společného života dvou osob upravený právními předpisy, který byl zaregistrován veřejnými orgány;
b) „registrovaným partnerstvím“: režim společného života dvou osob uzavřený v takové formě, která je v členském státě, v němž bylo partnerství zaregistrováno, upravena právními předpisy;
Pozměňovací návrh 40 Návrh nařízení Čl. 2 – odst. 1 – písm. b a (nové)
ba) „dohodou o partnerství“: jakákoli dohoda, kterou partneři nebo budoucí partneři upravují majetkové aspekty svého partnerství;
Pozměňovací návrh 41 Návrh nařízení Čl. 2 – odst. 1 – písm. c – návětí
c) „úřední listinou“: dokument, který byl úředně vyhotoven nebo zaregistrován jako úřední listina v domovském členském státě a jehož pravost:
c) „úřední listinou“: dokument ve věci majetkových poměrů v registrovaném partnerství, který byl formálně vyhotoven nebo zaregistrován jako úřední listina v některém členském státě a jehož pravost:
(Odpovídá článku 3 odst. 1 písm. i) nařízení (EU) č. 650/2012 a PN 36 zprávy v rámci postupu 2011/0059(CNS).)
Pozměňovací návrh 42 Návrh nařízení Čl. 2 – odst. 1 – písm. d
d) „rozhodnutím“: jakékoli rozhodnutí ve věcech majetkových poměrů v registrovaném partnerství zaregistrované soudem členského státu nesoucí jakýkoli název jako rozsudek, usnesení, příkaz nebo nařízení výkonu, včetně rozhodnutí o nákladech řízení vydaného soudním úředníkem;
d) „rozhodnutím“: jakékoli rozhodnutí ve věcech majetkových poměrů v registrovaném partnerství zaregistrované soudem členského státu nesoucí jakýkoli název, včetně rozhodnutí o nákladech řízení vydaného soudním úředníkem;
(Odpovídá článku 3 odst. 1 písm. g) nařízení (EU) č. 650/2012 a PN 37 zprávy v rámci postupu 2011/0059(CNS).)
Pozměňovací návrh 43 Návrh nařízení Čl. 2 – odst. 1 – písm. e
e) „domovským členským státem“: členský stát, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, uzavřena smlouva o partnerství, vystavena úřední listina nebo dokument o vypořádání společného majetku nebo jakákoli jiná listina vystavená soudním orgánem nebo jiným subjektem v jeho přenesené pravomoci;
e) „domovským členským státem“: členský stát, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, vystavena úřední listina nebo schválen či uzavřen soudní smír;
(Odpovídá článku 3 odst. 1 písm. e) nařízení (EU) č. 650/2012 a PN 38 zprávy v rámci postupu 2011/0059(CNS).)
Pozměňovací návrh 44 Návrh nařízení Čl. 2 – odst. 1 – písm. f
f) „dožádaným členským státem“: členský stát, ve kterém se žádá o uznání a/nebo výkon rozhodnutí, smlouvy o partnerství, úřední listiny nebo dokumentu o vypořádání společného majetku nebo jakékoli jiné listiny vystavené soudním orgánem nebo jiným subjektem v jeho přenesené pravomoci;
f) „členským státem výkonu“ členský stát, v němž má být vydáno prohlášení vykonatelnosti nebo proveden výkon rozhodnutí, soudního smíru nebo úřední listiny;
(Odpovídá článku 3 odst. 1 písm. f) nařízení (EU) č. 650/2012 a PN 39 zprávy v rámci postupu 2011/0059(CNS).)
Pozměňovací návrh 45 Návrh nařízení Čl. 2 – odst. 1 – písm. g
g) „soudem“: kterýkoli příslušný soudní orgán členského státu vykonávající funkci soudu ve věcech majetkových důsledků registrovaného partnerství nebo kterýkoli jiný orgán nebo osoba vykonávající příslušné funkce soudu v přenesené pravomoci či na základě určení soudním orgánem členského státu, jak to stanoví toto nařízení;
Pozměňovací návrh 46 Návrh nařízení Čl. 2 – odst. 1 a (nový)
1a. Pro účely tohoto nařízení se „soudem“ rozumějí veškeré soudní orgány a všechny ostatní orgány a právní odborníci s pravomocí ve věcech majetkových poměrů v registrovaném partnerství, kteří vykonávají soudní funkce nebo jednají v souladu se zmocněním soudním orgánem nebo pod dohledem soudního orgánu, jestliže tyto ostatní orgány a právní odborníci nabízejí záruky nestrannosti a práva všech stran být vyslechnut a jestliže jejich rozhodnutí vydaná podle práva členského státu, v němž působí:
a) mohou být napadena před soudním orgánem nebo přezkoumána soudním orgánem a
b) mají obdobnou platnost a účinnost jako rozhodnutí soudního orgánu v téže záležitosti.
Členské státy informují Komisi o ostatních orgánech a právních odbornících uvedených v prvním pododstavci v souladu s článkem 33a odst. 1.
Pozměňovací návrh 47 Návrh nařízení Článek -3
Článek -3
Příslušnost ve věcech majetkových poměrů v rámci členských států
Toto nařízení se nedotýká příslušnosti vnitrostátních orgánů členských států ve věcech majetkových poměrů registrovaného partnerství.
Pozměňovací návrh 48 Návrh nařízení Čl. 3 – odst. 1
1. Soudy členského státu, kde je podána žádost týkající se dědictví jednoho z partnerů podle nařízení (EU) č. … [Evropského parlamentu a Rady o příslušnosti, rozhodném právu, uznávání a výkonu rozhodnutí a úředních listin ve věcech dědictví a vytvoření evropského dědického osvědčení], jsou příslušné rovněž v záležitostech majetkových důsledků registrovaného partnerství ve vztahu k této žádosti.
1. Soudy členského státu, které se zabývají dědickými záležitostmi registrovaného partnerství podle nařízení (EU) č. 650/2012, jsou příslušné rovněž ve věcech majetkových důsledků registrovaného partnerství souvisejících s touto dědickou věcí.
Příslušnost v případě zrušení registrovaného partnerství či jeho prohlášení za neplatné
Pokud s tím oba partneři souhlasí, jsou soudy členského státu, kde je podána žádost o zrušení registrovaného partnerství či jeho prohlášení za neplatné, příslušné rovněž ve věcech majetkových důsledků registrovaného partnerství souvisejících s touto žádostí.
Soudy členského státu, kde je podána žádost o zrušení registrovaného partnerství či jeho prohlášení za neplatné, jsou příslušné rovněž ve věcech majetkových důsledků registrovaného partnerství souvisejících s touto žádostí, jestliže partneři příslušnost dotčených soudů výslovně či jiným jednoznačným způsobem přijali.
Tato dohoda může být uzavřena kdykoli, i v průběhu řízení. Pokud je uzavřena před začátkem řízení, musí být vyhotovena písemně, opatřena datem a podepsána oběma stranami.
Pokud se partneři nedohodnou, řídí se příslušnost článkem 5.
Pokud nebyla příslušnost soudů uvedených v odstavci 1 přijata, řídí se příslušnost článkem 5.
Pozměňovací návrh 50 Návrh nařízení Článek 4 a (nový)
Článek 4a
Dohoda o volbě soudu
1. Partneři se mohou dohodnout, že soudy členského státu, jehož právo si podle článku 15b zvolili jako právo rozhodné pro majetkové důsledky jejich partnerství, jsou příslušné k rozhodování v záležitostech týkajících se majetkových důsledků. Tato příslušnost je výlučná.
Aniž je dotčen třetí pododstavec, dohodu o volbě soudu je možné uzavřít a změnit kdykoliv, nejpozději však do okamžiku zahájení řízení u soudu.
Pokud tak stanoví právo země soudu, mohou si partneři soud, který je příslušný, zvolit rovněž po zahájení řízení. V tomto případě soud tuto volbu uvede do zápisu v souladu s právem místa soudu.
Pokud je dohoda uzavřena před začátkem řízení, musí být vyhotovena písemně, opatřena datem a podepsána oběma partnery. Písemné formě jsou rovnocenná veškerá sdělení elektronickými prostředky, která umožňují trvalý záznam dohody.
2. Pokud soud nebyl zvolen, mohou se partneři rovněž dohodnout, že soudy členského státu, jehož právo si podle článku 15 zvolili jako právo rozhodné pro majetkové důsledky jejich partnerství, jsou příslušné.
Pozměňovací návrh 51 Návrh nařízení Článek 4 b (nový)
Článek 4b
Příslušnost založená na účasti odpůrce na řízení
1. Není-li soud některého členského státu příslušný již podle jiných ustanovení tohoto nařízení, je příslušným soud členského státu, jehož právo bylo zvoleno podle článku -15b nebo jehož právo je příslušné podle článku 15, k němuž se odpůrce dostaví. Toto pravidlo se nepoužije, pokud se odpůrce dostavil k soudu proto, aby zpochybnil příslušnost soudu, nebo je-li podle článků 3, 4 nebo 5a příslušný jiný soud.
2. Soud před uznáním vlastní příslušnosti podle odstavce 1 zajistí, aby byl odpůrce informován o svém právu namítat nepříslušnost soudu a o účincích, které jeho dostavení nebo nedostavení se k soudu vyvolá.
1. Mimo případy uvedené v článcích 3 a 4 jsou pro řízení ve věcech majetkových důsledků registrovaného partnerství příslušné soudy členského státu:
1. Není-li žádný soud příslušný na základě článků 3, 4 a 4a, jsou pro řízení ve věcech majetkových důsledků registrovaného partnerství příslušné soudy členského státu:
a) v němž mají partneři obvyklé společné bydliště, nebo případně
a) na jehož území mají partneři obvyklé bydliště v době zahájení řízení u soudu, nebo případně
b) v němž měli partneři poslední společné obvyklé bydliště, pokud zde jeden z nich ještě bydlí, nebo případně
b) na jehož území měli partneři poslední obvyklé bydliště, pokud zde v době zahájení řízení u soudu jeden z nich ještě bydlí, nebo případně
c) v němž má obvyklé bydliště odpůrce, nebo případně
c) na jehož území má odpůrce v době zahájení řízení u soudu obvyklé bydliště, nebo případně
ca) jehož státními příslušníky jsou oba partneři v době zahájení řízení u soudu nebo, v případě Spojeného království a Irska, který je zemí „domicilu“ obou partnerů, nebo případně
d) v němž bylo partnerství zaregistrováno.
d) v němž bylo partnerství zaregistrováno.
2. Soudy uvedené v odst. 1 písm. a), b) a c) mohou příslušnost odmítnout v případě, že právo tohoto členského státu instituci registrovaného partnerství nezná.
2. Soudy uvedené v odst. 1 písm. a), b), c) a ca) mohou příslušnost odmítnout v případě, že právo tohoto členského státu instituci registrovaného partnerství nezná.
(Pokud jde o čl. 5 písm. ca) (nové), viz pozměňovací návrh k čl. 6 odst. 1 písm. b). Odpovídá PN 47 zprávy v rámci postupu 2011/0059(CNS).)
Pozměňovací návrh 53 Návrh nařízení Článek 6
Není-li žádný soud některého členského státu příslušný na základě článků 3, 4 nebo 5 nebo prohlásí-li se soud za nepříslušný, jsou příslušné soudy některého členského státu, pokud:
Není-li žádný soud členského státu příslušný na základě článků 3, 4, 4a nebo 5 nebo prohlásí-li se soud za nepříslušný, jsou příslušné soudy některého členského státu, na jehož území se nachází nemovitý majetek nebo registrovaný majetek jednoho či obou partnerů; v tom případě má soud, u něhož se řízení koná, rozhodnout pouze o tomto nemovitém majetku nebo registrovaném majetku.
a) se majetek jednoho či obou partnerů nachází na území tohoto členského státu; v tom případě má soud, u něhož se řízení koná, rozhodnout pouze o tomto majetku, nebo
b) jsou oba partneři jeho státními příslušníky nebo, v případě Spojeného království a Irska, se jedná o zemi „domicilu“ obou partnerů.
V takovýchto případech jsou soudy členského státu příslušné k rozhodnutí pouze o tom nemovitém majetku nebo registrovaném majetku, který se nachází v tomto členském státě.
Není-li stanovena žádná soudní příslušnost na základě článků 3, 4, 5 či 6 nebo prohlásí-li se soud za nepříslušný, mohou ve výjimečných případech a pod podmínkou, že věc vykazuje dostatečnou vazbu na určitý členský stát, rozhodovat ve věcech majetkových důsledků registrovaného partnerství soudy tohoto členského státu, jestliže ve třetím státě, k němuž má daná věc úzkou vazbu, není řízení možné nebo je v něm nelze rozumně zahájit nebo vést.
Není-li žádný soud členského státu příslušný na základě článků 3, 4, 4a, 5 či 6, mohou soudy členského státu ve výjimečných případech ve věcech majetkových důsledků registrovaného partnerství rozhodnout, jestliže ve třetím státě, k němuž má daná věc úzkou vazbu, není řízení možné nebo je v takovém třetím státě nelze rozumně zahájit nebo vést.
Věc musí vykazovat dostatečnou vazbu na členský stát, u jehož soudu bylo řízení zahájeno.
(Odpovídá článku 11 nařízení (EU) č. 650/2012 a PN 49 zprávy v rámci postupu 2011/0059(CNS).)
Pozměňovací návrh 55 Návrh nařízení Článek 8
Soud, u něhož probíhá řízení na základě článků 3, 4, 5, 6 nebo 7, je rovněž příslušný přezkoumat protinávrh, pokud spadá do oblasti působnosti tohoto nařízení.
Soud, u něhož probíhá řízení na základě článků 3, 4, 4a, 5, 6 nebo 7, je rovněž příslušný přezkoumat protinávrh, pokud spadá do oblasti působnosti tohoto nařízení.
Pokud bylo zahájeno řízení u soudu na základě článku 6, je jeho příslušnost k přezkoumání protinávrhu omezena na nemovitý majetek nebo registrovaný majetek, jenž je předmětem původního řízení.
Pro účely této kapitoly se za zahájení soudního řízení považuje:
a) okamžik, kdy byl u soudu podán návrh na zahájení řízení nebo jiná rovnocenná písemnost za předpokladu, že žalobce následně neopomene učinit kroky nezbytné k řádnému doručení písemnosti žalovanému, nebo
a) okamžik, kdy byl u soudu podán návrh na zahájení řízení nebo jiná rovnocenná písemnost za předpokladu, že žalobce následně neopomene učinit kroky nezbytné k řádnému doručení písemnosti žalovanému,
b) okamžik, kdy je písemnost předána úřadu, který provádí doručení, pokud musí být písemnost před svým podáním u soudu doručena žalovanému, za předpokladu, že žalobce následně neopomene učinit kroky nezbytné k řádnému doručení písemnosti u soudu.
b) pokud musí být písemnost před svým podáním u soudu doručena žalovanému, okamžik, kdy je písemnost předána úřadu, který provádí doručení, za předpokladu, že žalobce následně neopomene učinit kroky nezbytné k řádnému doručení písemnosti u soudu, nebo
ba) je-li řízení zahájeno z vlastního podnětu soudu, okamžik, kdy bylo soudem přijato rozhodnutí o zahájení řízení, nebo, není-li takové rozhodnutí vyžadováno, okamžik, kdy soud provedl záznam o podání v dané věci.
(Odpovídá článku 14 nařízení (EU) č. 650/2012 a PN 51 zprávy v rámci postupu 2011/0059(CNS).)
Pozměňovací návrh 57 Návrh nařízení Čl. 12 – odst. 1
1. Je-li u soudů různých členských států zahájeno řízení mezi týmiž stranami a pro tentýž nárok, přeruší soud, u něhož bylo řízení zahájeno později, bez návrhu řízení až do doby, než se určí příslušnost soudu, který zahájil řízení jako první.
1. Je-li u soudů různých členských států zahájeno řízení mezi partnery pro tentýž nárok, přeruší soud, u něhož bylo řízení zahájeno později, bez návrhu řízení až do doby, než se určí příslušnost soudu, který zahájil řízení jako první.
Pozměňovací návrh 59 Návrh nařízení Čl. 13 – odst. 2
2. Jedná-li se o řízení u soudu prvního stupně, může se soud, k němuž byla podána žaloba později, prohlásit na návrh jedné ze stran nepříslušným, je-li soud, který zahájil řízení jako první, příslušný pro daná řízení a právo tohoto soudu umožňuje spojení věcí.
2. Jedná-li se o řízení u soudu prvního stupně, může se soud, k němuž byla podána žaloba později, prohlásit na návrh jednoho z partnerů nepříslušným, je-li soud, který zahájil řízení jako první, příslušný pro daná řízení a právo tohoto soudu umožňuje spojení věcí.
(Odpovídá článku 18 nařízení (EU) č. 650/2012 a PN 54 zprávy v rámci postupu 2011/0059(CNS).)
Pozměňovací návrh 60 Návrh nařízení Článek 14
Předběžná nebo zajišťovací opatření, která jsou upravena právem jednoho členského státu, je možné u soudů tohoto státu navrhnout i tehdy, kdy jsou pro rozhodnutí ve věci samé příslušné na základě tohoto nařízení soudy jiného členského státu.
Předběžná opatření, včetně zajišťovacích opatření, která jsou upravena právem jednoho členského státu, je možné u soudů tohoto státu navrhnout i tehdy, kdy je pro rozhodnutí ve věci samé příslušný na základě tohoto nařízení soud jiného členského státu.
(Odpovídá článku 19 nařízení (EU) č. 650/2012 a PN 56 zprávy v rámci postupu 2011/0059(CNS).)
Pozměňovací návrh 61 Návrh nařízení Článek -15 (nový)
Článek -15
Jednotnost a oblast působnosti rozhodného práva
1. Právo rozhodné pro majetkové důsledky registrovaného partnerství se vztahuje na veškerý majetek, který podléhá těmto důsledkům, bez ohledu na místo, kde se nachází.
2. Aniž je dotčen čl. 1 odst. 3 písm. g) a ga), právo rozhodné pro majetkové důsledky registrovaného partnerství mimo jiné určí:
a) rozdělení majetku partnerů do různých kategorií před uzavřením registrovaného partnerství a po jeho ukončení;
b) převod majetku z jedné kategorie do jiné;
c) případnou odpovědnost za dluhy partnera;
d) dispoziční práva partnerů během partnerství;
e) ukončení a vypořádání majetkových důsledků registrovaného partnerství a rozdělení majetku při zrušení registrovaného partnerství;
f) dopad majetkových důsledků registrovaného partnerství na právní vztah mezi jedním z partnerů a třetí stranou podle článku 31.
(Odpovídá PN 57 a 58 zprávy v rámci postupu 2011/0059(CNS).)
Pozměňovací návrh 62 Návrh nařízení Článek -15 a (nový)
Článek -15a
Univerzální použitelnost
Právo určené na základě tohoto nařízení se použije bez ohledu na to, zda je právem některého z členských států, či nikoliv.
(Viz pozměňovací návrh k článku 16; znění bylo pozměněno. Odpovídá článku 20 nařízení (EU) č. 650/2012 a PN 59 zprávy v rámci postupu 2011/0059(CNS).)
Pozměňovací návrh 63 Návrh nařízení Článek -15 b (nový)
Článek -15b
Volba práva
1. Partneři či budoucí partneři se mohou dohodnout na právu rozhodném pro majetkové poměry svého registrovaného partnerství nebo toto práva změnit za předpokladu, že uvedené právo uznává instituci registrovaného partnerství a spojuje s ní majetkové důsledky a že se jedná o některé z následujících práv:
a) právo státu, v němž mají partneři nebo budoucí partneři nebo jeden z nich obvyklé bydliště v době uzavření dohody, nebo
b) právo státu, jehož státní příslušnost má v okamžiku, kdy je dohoda uzavřena, jeden z partnerů či budoucích partnerů, nebo
c) právo státu, v němž bylo partnerství zaregistrováno.
2. Pokud zvolené právo instituci registrovaného partnerství nezná nebo s ní nespojuje majetkové důsledky, je rozhodného právo určeno podle článku 15.
3. Volba práva podle odstavce 1 je účinná pouze tehdy, pokud partneři či budoucí partneři mohou prokázat, že před provedením volby práva požádali o konzultaci týkající se právních dopadů této volby práva.
Tento požadavek je považován za splněný, pokud tuto konzultaci zajišťují dodatečné vnitrostátní formální požadavky platné pro volbu práva.
4. Pokud se partneři nedohodnou jinak, má změna rozhodného práva ve věcech majetkových poměrů registrovaného partnerství, k níž došlo v průběhu partnerství, účinek pouze do budoucna.
5. Pokud se partneři rozhodnou provést změnu rozhodného práva zpětně, není touto zpětnou účinností dotčena ani platnost dřívějších ujednání, jež byla učiněna podle rozhodného práva platného do té doby, ani práva třetích osob z něj odvozená.
(Zčásti odpovídá PN 60 zprávy v rámci postupu 2011/0059(CNS).)
Pozměňovací návrh 64 Návrh nařízení Článek 15
Určení rozhodného práva
Určení rozhodného práva v případě, že je strany nezvolí
Rozhodné právo ve věcech majetkových důsledků registrovaného partnerství je právo státu, kde bylo partnerství zaregistrováno.
1. V případě neexistence dohody o volbě práva podle článku -15b je rozhodným právem ve věcech majetkových důsledků registrovaného partnerství:
a) právo státu, v němž mají partneři v okamžiku uzavření partnerství své první obvyklé společné bydliště nebo v němž po uzavření partnerství získají své první obvyklé společné bydliště, nebo případně
b) právo státu, jehož státní příslušnost měli oba partneři v okamžiku uzavření partnerství, nebo případně
c) právo státu, k němuž mají partneři v okamžiku uzavření partnerství s patřičným přihlédnutím ke všem okolnostem nejužší vazby, nebo případně
d) právo státu, kde bylo partnerství zaregistrováno.
2. Ustanovení odst. 1 písm. a), b) a c) se nepoužijí, pokud dotčené právo instituci registrovaného partnerství nezná.
3. Ustanovení odst. 1 písm. b) se nepoužijí, pokud mají partneři různou státní příslušnost.
(Zčásti odpovídá PN 61a násl. zprávy v rámci postupu 2011/0059(CNS).)
Pozměňovací návrh 65 Návrh nařízení Článek 15 a (nový)
Článek 15a
Vícečetná registrace
Bylo-li partnerství týchž osob zaregistrováno v různých státech, je pro stanovení rozhodného práva podle čl. 15 odst. 1 písm. d) rozhodující poslední uzavřené partnerství, a to od okamžiku jeho uzavření.
Pozměňovací návrh 66 Návrh nařízení Článek 16
Článek 16
vypouští se
Všeobecná povaha kolizních norem
Právo určené podle ustanovení této kapitoly se použije i v případě, že není právem členského státu.
Pozměňovací návrh 67 Návrh nařízení Článek 16 a (nový)
Článek 16a
Formální náležitosti volby práva
1. Dohoda o volbě práva uvedená v článku ‑15b musí mít písemnou formu, musí být opatřena datem a musí být podepsána oběma partnery. Písemné formě jsou rovnocenná veškerá sdělení elektronickými prostředky, která umožňují trvalý záznam dohody.
2. Tato dohoda musí být v souladu s formálními požadavky práva rozhodného pro majetkové poměry registrovaného partnerství nebo práva státu, v němž byla dohoda uzavřena.
3. Pokud však právo státu, v němž oba partneři měli v okamžiku uzavření dohody o volbě rozhodného práva své obvyklé bydliště, stanoví pro dohody tohoto druhu nebo případně pro dohody o partnerství dodatečné formální požadavky, tyto požadavky se uplatní.
4. Pokud v okamžiku volby mají partneři své obvyklé bydliště v různých státech a pokud práva těchto států stanoví různé formální požadavky, je dohoda formálně platná, splňuje-li požadavky stanovené právem jednoho z těchto států.
(Podobnost s čl. 5 odst. 2 nařízení (EU) č. 650/2012. Viz též PN 65 zprávy v rámci postupu 2011/0059(CNS).)
Pozměňovací návrh 68 Návrh nařízení Článek 16 b (nový)
Článek 16b
Formální náležitosti dohody o partnerství
Pokud jde o formu dohody o partnerství, použije se obdobně článek 16a. Dodatečné formální požadavky ve smyslu čl. 16a odst. 3 se pro účely tohoto článku týkají pouze týkají dohody o partnerství.
Pozměňovací návrh 69 Návrh nařízení Článek 16 c (nový)
Článek 16c
Přizpůsobení věcných práv
Dovolává-li se osoba věcného práva, které jí náleží na základě práva rozhodného pro majetkové poměry registrovaného partnerství, a dané věcné právo neexistuje v právním řádu členského státu, v němž se tohoto práva dovolává, bude toto věcné právo v případě potřeby a v možném rozsahu přizpůsobeno nejbližšímu rovnocennému věcnému právu v rámci právního řádu daného státu, přičemž bude zohledněn účel a zájem, které toto konkrétní věcné právo sleduje, jakož i účinky, jež jsou s ním spojeny.
(Odpovídá článku 31 nařízení (EU) č. 650/2012 a PN 67 zprávy v rámci postupu 2011/0059(CNS).)
Pozměňovací návrh 70 Návrh nařízení Článek 17
Tímto nařízením není v žádném případě dotčeno použití imperativních ustanovení, jejichž dodržování je pro členský stát při ochraně jeho veřejných zájmů, jako např. jeho politického, společenského a hospodářského uspořádání, zásadní do té míry, že se vyžaduje jejich použití na jakoukoli situaci, která spadá do jejich oblasti působnosti, bez ohledu na právo, které by se jinak podle tohoto nařízení použilo na majetkové důsledky registrovaného partnerství.
1. Imperativní ustanovení jsou ustanovení, jejichž ignorování by bylo ve zjevném rozporu s veřejným pořádkem (ordre public) daného členského státu. Příslušné úřady by neměly výhradu veřejného pořádku vykládat způsobem, který odporuje Listině základních práv Evropské unie, a zejména jejímu článku 21, který zakazuje jakoukoli formu diskriminace.
2. Toto nařízení neomezuje použití imperativních ustanovení práva místa soudu, aniž by tím byla dotčena ustanovení na ochranu transakcí použitelná v souladu s článkem 31.
Pozměňovací návrh 71 Návrh nařízení Čl. 18 – odst. 1
1. Uplatnění některého ustanovení práva určeného podle tohoto nařízení je možno odmítnout pouze v případě, že je ve zjevném rozporu s veřejným pořádkem státu, jehož soud ve věci jedná.
1. Uplatnění některého ustanovení práva kteréhokoli státu určeného podle tohoto nařízení je možno odmítnout pouze v případě, že jeho použití je ve zjevném rozporu s veřejným pořádkem státu, jehož soud ve věci jedná.
(Odpovídá článku 35 nařízení (EU) č. 650/2012 a PN 70 zprávy v rámci postupu 2011/0059(CNS).)
Pozměňovací návrh 72 Návrh nařízení Článek 19
Použitím práva země určeným na základě tohoto nařízení se rozumí použití norem hmotného práva platných v tomto státě, s výjimkou jejích norem mezinárodního práva soukromého.
Použitím práva země určeným na základě tohoto nařízení se rozumí použití právních norem platných v tomto státě, s výjimkou jejích norem mezinárodního práva soukromého.
Členské státy se dvěma nebo více právními systémy – územně konfliktní právo
Státy s více právními systémy – územně konfliktní právo
1. Pokud právo určené na základě tohoto nařízení je právem státu, který je složen z více územních jednotek, z nichž každá má vlastní právní normy upravující majetkové poměry registrovaného partnerství, určí se příslušná územní jednotka, jejíž právní normy se uplatní, na základě vnitrostátních kolizních právních předpisů daného státu.
Je-li stát složen z více územních jednotek, které mají vlastní právní systém nebo soubory pravidel vztahujících se k otázkám, které upravuje toto nařízení:
1a. V případě neexistence daných vnitrostátních kolizních právních předpisů:
a) každý odkaz na právní předpisy tohoto státu se pro účely určení rozhodného práva podle tohoto nařízení považuje za odkaz na platné právní předpisy příslušné územní jednotky;
a) každý odkaz na právní předpisy státu uvedeného v odstavci 1 se pro účely určení rozhodného práva na základě ustanovení odkazujících na obvyklé bydliště partnerů považuje za odkaz na právo územní jednotky, v níž mají partneři své obvyklé bydliště;
b) odkazem na obvyklé bydliště v tomto členském státě se rozumí bydliště v územním celku;
b) každý odkaz na právo státu uvedeného v odstavci 1 je pro účely stanovení práva rozhodného na základě ustanovení odkazujících na státní příslušnost partnerů odkazem na právo územní jednotky, k níž mají partneři nejužší vztah;
c) každý odkaz na státní příslušnost se vztahuje k územní jednotce určené právem tohoto státu, nebo, neexistují-li příslušná pravidla, k územní jednotce zvolené stranami, nebo, nedojde-li k volbě, k územní jednotce, ke které má jeden z partnerů nebo oba partneři nejužší vazbu.
c) každý odkaz na právo státu uvedeného v odstavci 1 je pro účely stanovení práva rozhodného na základě jiných ustanovení, podle nichž jsou hraničními určovateli jiné prvky, odkazem na právo územní jednotky, v níž se příslušný prvek nachází.
(Odpovídá článku 36 nařízení (EU) č. 650/2012 a PN 72 zprávy v rámci postupu 2011/0059(CNS).)
Pozměňovací návrh 74 Návrh nařízení Článek 20 a (nový)
Článek 20a
Státy s více právními systémy – kolize právních norem z hlediska osobního
Ve vztahu ke státu, ve kterém dva nebo více právních systémů nebo souborů pravidel použitelných pro různé kategorie osob upravují majetkové poměry registrovaného partnerství, se odkazem na právo tohoto státu rozumí odkaz na právní systém nebo soubor pravidel, který je určen platnými pravidly tohoto státu. Neexistují-li taková pravidla, použije se právní systém nebo soubor pravidel, k němuž mají partneři nejužší vztah.
Pozměňovací návrh 75 Návrh nařízení Článek 20 b (nový)
Článek 20b
Nepoužití tohoto nařízení v případě vnitrostátní kolize právních norem
Členský stát, který má více územních jednotek, z nichž každá má vlastní právní normy upravující majetkové poměry registrovaného partnerství, není povinen uplatňovat toto nařízení při kolizích právních předpisů, jež se týkají výhradně těchto jednotek.
Pozměňovací návrh 76 Návrh nařízení Čl. 21 – odst. 1
1. Rozhodnutí vydaná v některém členském státě jsou v ostatních členských státech uznávána, aniž by bylo vyžadováno zvláštní řízení.
1. Rozhodnutí vydaná v některém členském státě jsou v ostatních členských státech uznávána, aniž by bylo vyžadováno zvláštní řízení. Uznání těchto rozhodnutí však neznamená, že členské státy uznají registrovaná partnerství coby součást svého právního systému.
Pozměňovací návrh 77 Návrh nařízení Čl. 21 – odst. 2
2. Stane-li se sporným, zda rozhodnutí má být uznáno, může každá strana, která uplatňuje uznání jako hlavní věc v daném sporu, v řízení podle článků [38 až 56] nařízení (ES) č. 44/2001 navrhnout, že soudní rozhodnutí má být uznáno.
2. Stane-li se sporným, zda rozhodnutí má být uznáno, může každá strana, která uplatňuje uznání jako hlavní věc v daném sporu, v řízení podle článků 27b až 27o navrhnout, že toto soudní rozhodnutí má být uznáno.
(Odpovídá článku 39 nařízení (EU) č. 650/2012 a PN 75 zprávy v rámci postupu 2011/0059(CNS).)
Pozměňovací návrh 78 Návrh nařízení Článek 22 – písm. a
a) je-li takové uznání zjevně v rozporu s veřejným pořádkem dožádaného členského státu;
a) je-li takové uznání zjevně v rozporu s veřejným pořádkem členského státu, v němž se o uznání žádá;
(Odpovídá článku 40 nařízení (EU) č. 650/2012 a PN 76 zprávy v rámci postupu 2011/0059(CNS).)
Pozměňovací návrh 79 Návrh nařízení Čl. 22 – písm. b
b) jestliže odpůrci nebyl doručen návrh na zahájení řízení nebo jiná rovnocenná písemnost v dostatečném časovém předstihu a takovým způsobem, který by mu umožnil přípravu na obhajobu, ledaže žalovaný nevyužil žádný opravný prostředek proti rozhodnutí, i když k tomu měl možnost;
b) jestliže odpůrci nebyl doručen návrh na zahájení řízení nebo jiná rovnocenná písemnost v dostatečném časovém předstihu a takovým způsobem, který by mu umožnil přípravu na obhajobu, ledaže žalovaný rozhodnutí nenapadl, i když k tomu měl možnost;
(Zčásti odpovídá čl. 40 odst. 2 nařízení (EU) č. 650/2012.)
Pozměňovací návrh 80 Návrh nařízení Čl. 22 – písm. c
c) je-li neslučitelné s rozhodnutím vydaným v řízení mezi týmiž stranami v dožádaném členském státě;
c) je-li neslučitelné s rozhodnutím vydaným v řízení mezi týmiž stranami v členském státě, v němž se o uznání žádá;
(Odpovídá článku 40 nařízení (EU) č. 650/2012 a PN 78 zprávy v rámci postupu 2011/0059(CNS).)
Pozměňovací návrh 81 Návrh nařízení Čl. 22 – písm. d
d) je-li neslučitelné s dřívějším rozhodnutím, které bylo vydáno v jiném členském státě nebo ve třetí zemi v řízení mezi týmiž stranami a pro tentýž nárok, pokud toto dřívější rozhodnutí splňuje podmínky nezbytné pro uznání v dožádaném členském státě.
d) je-li neslučitelné s dřívějším rozhodnutím, které bylo vydáno v jiném členském státě nebo ve třetí zemi v řízení mezi týmiž stranami a pro tentýž nárok, pokud toto dřívější rozhodnutí splňuje podmínky nezbytné pro uznání v členském státě, v němž se o uznání žádá.
(Odpovídá článku 40 nařízení (EU) č. 650/2012 a PN 79 zprávy v rámci postupu 2011/0059(CNS).)
Pozměňovací návrh 82 Návrh nařízení Článek 25
Cizí rozhodnutí nesmí být v žádném případě přezkoumáváno ve věci samé.
Rozhodnutí vydané v členském státě nesmí být v žádném případě přezkoumáváno ve věci samé.
(Odpovídá článku 41 nařízení (EU) č. 650/2012 a PN 80 zprávy v rámci postupu 2011/0059(CNS).)
Pozměňovací návrh 83 Návrh nařízení Článek 26
Soud členského státu, v němž se žádá o uznání rozhodnutí vydaného v jiném členském státě, může řízení přerušit, jestliže byl proti rozhodnutí podán řádný opravný prostředek.
Soud členského státu, v němž se žádá o uznání rozhodnutí vydaného v jiném členském státě, může řízení přerušit, jestliže byl proti rozhodnutí podán řádný opravný prostředek v členském státě původu.
(Odpovídá článku 42 nařízení (EU) č. 650/2012 a PN 81 zprávy v rámci postupu 2011/0059(CNS).)
Pozměňovací návrh 84 Návrh nařízení Článek 27
Rozhodnutí vydaná v členském státě a tam vykonatelná a soudní smíry se vykonávají v jiných členských státech v souladu s články [38 až 56 a článkem 58] nařízení (ES) č. 44/2001.
Rozhodnutí vydaná v některém členském státě a vykonatelná v tomto státě a soudní smíry jsou vykonatelné v jiném členském státě, pokud tam byla na žádost kterékoli dotčené strany prohlášena vykonatelnými v souladu s postupem stanoveným v článcích 27b až 27o.
(Odpovídá článku 43 nařízení (EU) č. 650/2012 a PN 82 zprávy v rámci postupu 2011/0059(CNS).)
Pozměňovací návrh 85 Návrh nařízení Článek 27 a (nový)
Článek 27a
Určení bydliště
Pro posouzení, zda má strana řízení bydliště na území členského státu výkonu pro účely řízení podle článků 27b až 27o, použije soud, u nějž bylo řízení zahájeno, právo tohoto státu.
(Odpovídá článku 44 nařízení (EU) č. 650/2012 a PN 83 zprávy v rámci postupu 2011/0059(CNS).)
Pozměňovací návrh 86 Návrh nařízení Článek 27 b (nový)
Článek 27b
Příslušnost místních soudů
1. Návrh na prohlášení vykonatelnosti se podává u soudu nebo příslušného orgánu členského státu výkonu, o kterém tento členský stát informoval Komisi v souladu s článkem 33.
2. Místní příslušnost se určuje podle bydliště strany, vůči níž je výkon navrhován, nebo podle místa výkonu.
(Odpovídá článku 45 nařízení (EU) č. 650/2012 a PN 84 zprávy v rámci postupu 2011/0059(CNS).)
Pozměňovací návrh 87 Návrh nařízení Článek 27 c (nový)
Článek 27c
Postup
1. Postup pro podání návrhu se řídí právem členského státu výkonu.
2. Navrhovatel není povinen mít v členském státě výkonu ani poštovní adresu, ani pověřeného zástupce.
3. K návrhu musí být přiloženy tyto dokumenty:
a) jedno vyhotovení rozhodnutí, které splňuje podmínky nezbytné pro uznání jeho pravosti;
b) potvrzení vydané soudem nebo příslušným orgánem členského státu původu za použití formuláře stanoveného poradním postupem podle čl. 33c odst. 2, aniž je dotčen článek 27d.
(Odpovídá článku 46 nařízení (EU) č. 650/2012 a PN 85 zprávy v rámci postupu 2011/0059(CNS).)
Pozměňovací návrh 88 Návrh nařízení Článek 27 d (nový)
Článek 27d
Nepředložení potvrzení
1. Pokud není předloženo potvrzení uvedené v čl. 27c odst. 3 písm. b), může soud nebo příslušný orgán určit lhůtu pro jeho předložení, přijmout rovnocennou písemnost nebo, pokud nepovažuje za potřebné další objasnění, jeho předložení prominout.
2. Na požádání soudu nebo příslušného orgánu je třeba předložit překlad takových písemností. Překlad musí být vyhotoven osobou oprávněnou k překladatelské činnosti v některém z členských států.
(Odpovídá článku 47 nařízení (EU) č. 650/2012 a PN 86 zprávy v rámci postupu 2011/0059(CNS).)
Pozměňovací návrh 89 Návrh nařízení Článek 27 e (nový)
Článek 27e
Prohlášení vykonatelnosti
Rozhodnutí se prohlásí za vykonatelné bez přezkumu podle článku 22, jakmile jsou splněny formální náležitosti uvedené v článku 27c. Strana, vůči níž je výkon navrhován, není v této části řízení oprávněna činit k návrhu jakákoli podání.
(Odpovídá článku 48 nařízení (EU) č. 650/2012 a PN 87 zprávy v rámci postupu 2011/0059(CNS).)
Pozměňovací návrh 90 Návrh nařízení Článek 27 f (nový)
Článek 27f
Sdělení rozhodnutí o návrhu na prohlášení vykonatelnosti
1. Rozhodnutí o návrhu na prohlášení vykonatelnosti se bez odkladu sdělí navrhovateli postupem stanoveným právem členského státu výkonu.
2. Prohlášení vykonatelnosti se doručí straně, vůči níž je výkon navrhován, spolu s rozhodnutím, pokud jí toto rozhodnutí již nebylo doručeno.
(Odpovídá článku 49 nařízení (EU) č. 650/2012 a PN 88 zprávy v rámci postupu 2011/0059(CNS).)
Pozměňovací návrh 91 Návrh nařízení Článek 27 g (nový)
Článek 27g
Opravný prostředek proti rozhodnutí o návrhu na prohlášení vykonatelnosti
1. Proti rozhodnutí o návrhu na prohlášení vykonatelnosti může kterákoli strana podat opravný prostředek.
2. Opravný prostředek se podává u soudu, o kterém dotyčný členský stát informoval Komisi v souladu s článkem 33.
3. Opravný prostředek se projednává v souladu s předpisy upravujícími sporná řízení.
4. Jestliže se strana, vůči níž je výkon navrhován, neúčastní řízení o opravném prostředku zahájeného navrhovatelem u odvolacího soudu, použije se článek 11, i když strana, vůči níž je výkon navrhován, nemá bydliště v žádném členském státě.
5. Opravný prostředek proti prohlášení vykonatelnosti musí být podán ve lhůtě 30 dnů od doručení tohoto prohlášení. Má-li strana, vůči níž je výkon navrhován, bydliště v jiném členském státě, než ve kterém bylo prohlášení vykonatelnosti vydáno, činí lhůta pro podání opravného prostředku 60 dnů a počíná běžet dnem jeho doručení straně, vůči níž je výkon navrhován, osobně nebo do místa jejího pobytu. Prodloužení této lhůty z důvodu vzdálenosti je vyloučeno.
(Odpovídá článku 50 nařízení (EU) č. 650/2012 a PN 89 zprávy v rámci postupu 2011/0059(CNS).)
Pozměňovací návrh 92 Návrh nařízení Článek 27 h (nový)
Článek 27h
Postup pro napadení rozhodnutí o opravném prostředku
Rozhodnutí o opravném prostředku může být napadeno pouze postupem, o němž dotyčný členský stát informoval Komisi v souladu s článkem 33.
(Odpovídá článku 51 nařízení (EU) č. 650/2012 a PN 90 zprávy v rámci postupu 2011/0059(CNS).)
Pozměňovací návrh 93 Návrh nařízení Článek 27 i (nový)
Článek 27i
Zamítnutí či zrušení prohlášení vykonatelnosti
Soud, u něhož byl opravný prostředek podle článku 27g nebo článku 27h podán, zamítne nebo zruší prohlášení vykonatelnosti pouze na základě důvodů uvedených v článku 22. Rozhodnutí soud vydá neprodleně.
(Odpovídá článku 52 nařízení (EU) č. 650/2012 a PN 91 zprávy v rámci postupu 2011/0059(CNS).)
Pozměňovací návrh 94 Návrh nařízení Článek 27 j (nový)
Článek 27j
Přerušení řízení
Soud, u něhož byl podán opravný prostředek podle článku 27g nebo článku 27h, přeruší řízení na návrh strany, vůči níž je výkon navrhován, jestliže je odložena vykonatelnost rozhodnutí v členském státě původu z důvodu podání opravného prostředku.
(Odpovídá článku 52 nařízení (EU) č. 650/2012 a PN 92 zprávy v rámci postupu 2011/0059(CNS).)
Pozměňovací návrh 95 Návrh nařízení Článek 27 k (nový)
Článek 27k
Předběžná opatření včetně opatření zajišťovacích
1. Musí-li být rozhodnutí uznáno v souladu s touto kapitolou, není navrhovatel omezen v podávání návrhů na přijetí předběžných nebo zajišťovacích opatření v souladu s právem členského státu výkonu, aniž by bylo nezbytné prohlášení vykonatelnosti podle článku 27e.
2. Prohlášení vykonatelnosti s sebou ze zákona nese možnost přijmout jakákoli zajišťovací opatření.
3. Dokud běží lhůta k podání opravného prostředku proti prohlášení vykonatelnosti stanovená v čl. 27g odst. 5 a dokud není o tomto opravném prostředku rozhodnuto, nesmí být učiněna jiná opatření než opatření k zajištění majetku strany, vůči níž je výkon navrhován.
(Odpovídá článku 54 nařízení (EU) č. 650/2012 a PN 93 zprávy v rámci postupu 2011/0059(CNS).)
Pozměňovací návrh 96 Návrh nařízení Článek 27 l (nový)
Článek 27l
Částečná vykonatelnost
1. Bylo-li vydáno rozhodnutí o více nárocích a nemůže-li být prohlášení vykonatelnosti vydáno pro všechny z těchto nároků, vydá soud nebo příslušný orgán prohlášení vykonatelnosti pro jeden nebo více z těchto nároků.
2. Navrhovatel může požádat, aby bylo prohlášení vykonatelnosti omezeno na určité části rozhodnutí.
(Odpovídá článku 55 nařízení (EU) č. 650/2012 a PN 94 zprávy v rámci postupu 2011/0059(CNS).)
Pozměňovací návrh 97 Návrh nařízení Článek 27 m (nový)
Článek 27m
Právní pomoc
Navrhovatel, jemuž se v členském státě původu dostává výhod úplné nebo částečné právní pomoci nebo který je osvobozen od úhrady nákladů nebo výdajů, požívá v jakémkoli řízení o prohlášení vykonatelnosti nejvýhodnější právní pomoci nebo nejširšího osvobození od úhrady nákladů a výdajů podle práva členského státu výkonu.
(Odpovídá článku 56 nařízení (EU) č. 650/2012 a PN 95 zprávy v rámci postupu 2011/0059(CNS).)
Pozměňovací návrh 98 Návrh nařízení Článek 27 n (nový)
Článek 27n
Žádná jistota, kauce či záloha
Po straně, která v jednom členském státě navrhuje uznání, vykonatelnost nebo výkon rozhodnutí vydaného v jiném členském státě, nesmí být na základě skutečnosti, že je cizím státním příslušníkem nebo že nemá bydliště nebo pobyt v členském státě, v němž se výkon navrhuje, požadována žádná jistota, kauce či vklad, jakkoli označené.
(Odpovídá článku 57 nařízení (EU) č. 650/2012 a PN 96 zprávy v rámci postupu 2011/0059(CNS).)
Pozměňovací návrh 99 Návrh nařízení Článek 27 o (nový)
Článek 27o
Bezplatnost
V řízení o prohlášení vykonatelnosti nemůže být v členském státě výkonu vybírán žádný poplatek stanovený podle hodnoty předmětu sporu.
(Odpovídá článku 58 nařízení (EU) č. 650/2012 a PN 97 zprávy v rámci postupu 2011/0059(CNS).)
Pozměňovací návrh 100 Návrh nařízení Článek 28
Uznávání úředních listin
Přijímání úředních listin
1. Úřední listiny vypracované v jednom členském státě jsou uznávány v jiných členských státech, vyjma popření platnosti těchto listin dle rozhodného práva a s výhradou, že toto uznání není ve zjevném rozporu s veřejným pořádkem dožádaného členského státu.
1. Úřední listina vyhotovená v jednom členském státě má v jiném členském státě stejné důkazní účinky jako ve státě původu, popřípadě účinky co nejvíce srovnatelné, pokud to není zjevně v rozporu s veřejným pořádkem dotčeného členského státu.
Osoba, jež má v úmyslu použít úřední listinu v jiném členském státě, může požádat orgán, který listinu vyhotovil v členském státě původu, aby vyplnil formulář stanovený poradním postupem podle čl. 33 odst. 2 a popsal v něm důkazní účinky, které daná úřední listina vyvolává v členském státě původu.
1a. Jakékoli napadení pravosti úřední listiny se provede u soudu členského státu původu a rozhodne se o něm podle práva tohoto státu. Úřední listina, která byla napadena, nevyvolává do rozhodnutí příslušného soudu žádné důkazní účinky v jiném členském státě.
1b. Jakékoli napadení právních úkonů nebo právních vztahů zaznamenaných v úřední listině se provede u soudů příslušných podle tohoto nařízení a rozhodne se o něm podle práva rozhodného podle kapitoly III nebo podle práva uvedeného v článku 32. Úřední listina, která byla napadena, nevyvolává do rozhodnutí příslušného soudu žádné důkazní účinky v jiném členském státě, než je členský stát původu, pokud jde o napadenou část.
1c. Pokud výsledek řízení u soudu členského státu závisí na určení předběžné otázky související s právními úkony nebo právními vztahy zaznamenanými v úřední listině pořízené ve věcech majetkových poměrů, je tento soud příslušný o ní rozhodnout.
2. Uznávání úředních listin znamená, že tyto požívají stejné důkazní hodnoty, pokud se jedná o obsah listiny, a že platí presumpce platnosti.
(Odpovídá článku 59 nařízení (EU) č. 650/2012 a PN 98 zprávy v rámci postupu 2011/0059(CNS).)
Pozměňovací návrh 101 Návrh nařízení Čl. 29 – odst. 1
1. Veřejné listiny, které byly vypracovány a jsou vykonatelné v některém členském státě, se na návrh prohlásí za vykonatelné v jiném členském státě postupem podle článků [38 až 57] nařízení (ES) č. 44/2001.
1. Úřední listina, která je vykonatelná v členském státě původu, se prohlásí za vykonatelnou v jiném členském státě na návrh kterékoli dotčené strany v souladu s postupem stanoveným v článcích 27b až 27o.
1a. Pro účely čl. 27c odst. 3 písm. b) vydá orgán, který úřední listinu vyhotovil, na návrh kterékoli zúčastněné strany potvrzení za použití formuláře, který bude stanoven poradním postupem podle čl. 33 odst. 2.
2. Soud, ke kterému je podán opravný prostředek podle článků [43 a 44] nařízení (ES) č. 44/2001, zamítne nebo zruší prohlášení vykonatelnosti jen tehdy, pokud by výkon rozhodnutí na základě této listiny byl zjevně v rozporu s veřejným pořádkem členského státu, v němž byl návrh podán.
2. Soud, ke kterému je podán opravný prostředek podle článku 27g nebo článku 27h, zamítne nebo zruší prohlášení vykonatelnosti jen tehdy, pokud by výkon rozhodnutí na základě této listiny byl zjevně v rozporu s veřejným pořádkem členského státu výkonu.
(Odpovídá článku 60 nařízení (EU) č. 650/2012 a PN 99 zprávy v rámci postupu 2011/0059(CNS).)
Pozměňovací návrh 102 Návrh nařízení Článek 30
Uznávání a vykonatelnost soudních rozhodnutí
Vykonatelnost soudních smírů
Soudní rozhodnutívykonatelná v domovském členském státě jsou uznána a prohlášena za vykonatelná v jiném členském státě na žádost kterékoli zúčastněné strany za stejných podmínek jako veřejné listiny. Soud, ke kterému je podán opravný prostředek podle článku [42 nebo 44] nařízení (ES) č. 44/2001, zamítne nebo zruší prohlášení vykonatelnosti jen tehdy, pokud by výkon soudního rozhodnutí byl zjevně v rozporu s veřejným pořádkem členského státu výkonu.
1. Soudní smíry, které jsouvykonatelné v členském státě původu, se prohlásí za vykonatelné v jiném členském státě na návrh kterékoli zúčastněné strany v souladu s postupem stanoveným v článcích 27b až 27o.
1a. Pro účely čl. 27c odst. 3 písm. b) vydá soud, který smír schválil nebo před nímž byl smír uzavřen, na návrh kterékoli zúčastněné strany potvrzení za použití formuláře, který bude stanoven poradním postupem podle čl. 33c odst. 2.
1b. Soud, ke kterému je podán opravný prostředek podle článku 27g nebo článku 27h, zamítne nebo zruší prohlášení vykonatelnosti jen tehdy, pokud by výkon soudního smíru byl zjevně v rozporu s veřejným pořádkem (ordre public) členského státu výkonu.
(Odpovídá článku 61 nařízení (EU) č. 650/2012 a PN 100 zprávy v rámci postupu 2011/0059(CNS).)
Pozměňovací návrh 103 Návrh nařízení Čl. 31 – název
Účinky vůči třetím osobám
Ochrana třetích osob
(Odpovídá PN 101 zprávy v rámci postupu 2011/0059(CNS).)
Pozměňovací návrh 104 Návrh nařízení Čl. 31 – odst. 1
1. Majetkové důsledky registrovaného partnerství pro právní vztah mezi partnery a třetími osobami upravuje právo státu, kde bylo partnerství zaregistrováno, v souladu s článkem 15.
1. Majetkové důsledky registrovaného partnerství pro právní vztah mezi partnery a třetími osobami upravuje právo, které je podle tohoto nařízení právem rozhodným pro majetkové poměry registrovaných partnerství.
Pozměňovací návrh 105 Návrh nařízení Čl. 31 – odst. 2
2. V právu členského státu však může být stanoveno, že partneři nemohou uplatňovat rozhodné právo na třetí osoby, pokud má jedna ze stran obvyklé bydliště na území tohoto státu a pokud formální podmínky zveřejňování nebo zaregistrování stanovené v tomto právu nebyly splněny, s výjimkou případů, kdy třetí osoba rozhodné právo pro majetkové důsledky registrovaného partnerství znala nebo musela znát.
2. V právním vztahu mezi jedním z partnerů a třetí osobou se však žádný z partnerů nemůže odvolávat na právo rozhodné pro majetkové poměry registrovaného partnerství, pokud partner v právním vztahu s třetí osobou i tato třetí osoba mají obvyklé bydliště ve stejném státě, který není státem, jehož právo je rozhodné pro majetkové poměry registrovaného partnerství. V těchto případech je pro účinky majetkových poměrů na třetí stranu rozhodné právo členského státu, v němž mají daný partner a třetí osoba obvyklé bydliště.
(Odpovídá PN 102 zprávy v rámci postupu 2011/0059(CNS).)
Pozměňovací návrh 106 Návrh nařízení Čl. 31 – odst. 3
3. Stejně tak právo členského státu, na jehož území se nachází nemovitost, může pro právní vztahy mezi partnery a třetími osobami týkající se této nemovitosti stanovit podobná pravidla jako pravidla stanovená v odstavci 2.
3. Odstavec 2 se nepoužije, jestliže:
a) třetí osoba znala nebo měla znát právo rozhodné pro majetkové poměry registrovaného partnerství;
b) byly splněny požadavky na registraci nebo zveřejnění majetkových poměrů registrovaného partnerství podle práva státu obvyklého bydliště třetí osoby a toho partnera, který je v právním vztahu s třetí osobou; nebo
c) v záležitostech týkajících se nemovitého majetku byly splněny požadavky na registraci nebo zveřejnění majetkových důsledků registrovaného partnerství, pokud jde o nemovitý majetek, podle práva státu, v němž se nemovitost nachází.
(Odpovídá PN 103 zprávy v rámci postupu 2011/0059(CNS).)
Pozměňovací návrh 107 Návrh nařízení Článek -32 (nový)
Článek -32
Obvyklé bydliště
1. Pro účely tohoto nařízení se za obvyklé bydliště obchodní společnosti, sdružení nebo právnických osob považuje místo jejich ústřední správy. Za obvyklé bydliště fyzických osob, které jednají při výkonu své podnikatelské činnosti, se považuje jejich hlavní místo podnikání.
2. Je-li právní vztah uzavřen prostřednictvím pobočky, zastoupení nebo jiné provozovny nebo pokud podle smlouvy musí být plnění poskytnuto takovou pobočkou, zastoupením nebo provozovnou, považuje se za obvyklé sídlo místo, ve kterém se nachází pobočka, zastoupení nebo jiná provozovna.
3. Pro účely určování obvyklého bydliště je relevantním časovým okamžikem doba uzavření právního vztahu.
(Odpovídá PN 104 zprávy v rámci postupu 2011/0059(CNS).)
Pozměňovací návrh 108 Návrh nařízení Čl. 33 – odst. 1 – písm. b a (nové)
ba) názvy a kontaktní údaje soudů nebo orgánů příslušných pro rozhodování o návrzích na prohlášení vykonatelnosti podle čl. 27b odst. 1 a o opravných prostředcích proti rozhodnutím o těchto návrzích podle čl. 27g odst. 2;
(Odpovídá článku 78 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) č. 650/2012 a PN 105 zprávy v rámci postupu 2011/0059(CNS).)
Pozměňovací návrh 109 Návrh nařízení Čl. 33 – odst. 1 – písm. b b (nové)
bb) postupy pro napadení rozhodnutí o opravném prostředku uvedené v článku 27h.
Pozměňovací návrh 110 Návrh nařízení Čl. 33 – odst. 2
2. Členské státy vyrozumí Komisi o veškerých pozdějších změnách těchto předpisů.
2. Členské státy informují Komisi o veškerých pozdějších změnách těchto předpisů.
Pozměňovací návrh 111 Návrh nařízení Čl. 33 – odst. 3
3. Komise vhodnými prostředky zveřejní informace sdělené jí podle odstavců 1 a 2, zejména prostřednictvím vícejazyčných internetových stránek Evropské soudní sítě pro občanské a obchodní věci.
3. Komise jednoduše a vhodnými prostředky zveřejní informace sdělené jí podle odstavců 1 a 2, zejména prostřednictvím vícejazyčných internetových stránek Evropské soudní sítě pro občanské a obchodní věci.
Členské státy zajistí, aby informace na těchto vícejazyčných internetových stránkách byly rovněž přístupné prostřednictvím veškerých oficiálních internetových stránek, které vytvoří, zejména tak, že poskytnou odkaz na internetové stránky Komise.
(Odpovídá článku 78 odst. 3 nařízení (EU) č. 650/2012 a PN 108 zprávy v rámci postupu 2011/0059(CNS).)
Pozměňovací návrh 112 Návrh nařízení Čl. 33 – odst. 3 a (nový)
3a. Komise vytvořením interaktivního internetového portálu ve všech úředních jazycích orgánů Unie, včetně systému pro výměnu odborných znalostí a postupů, zavede informační a vzdělávací nástroj pro příslušné soudní úředníky a právníky.
(Odpovídá PN 109 zprávy v rámci postupu 2011/0059(CNS).)
Pozměňovací návrh 113 Návrh nařízení Článek 33 a (nový)
Článek 33a
Stanovení a následné změny seznamu obsahujícího informace uvedené v čl. 2 odst. 1a
1. Komise na základě oznámení členských států stanoví seznam ostatních orgánů a právních odborníků podle čl. 2 odst. 1a.
2. Členské státy oznámí Komisi všechny následné změny informací uvedených na tomto seznamu. Komise seznam odpovídajícím způsobem změní.
3. Komise zveřejní seznam a všechny následné změny v Úředním věstníku Evropské unie.
4. Všechny informace oznámené v souladu s odstavci 1 a 2 Komise zpřístupní veřejnosti za použití jakéhokoliv dalšího vhodného prostředku, zejména prostřednictvím Evropské soudní sítě pro občanské a obchodní věci.
(Odpovídá článku 79 nařízení (EU) č. 650/2012 a PN 110 zprávy v rámci postupu 2011/0059(CNS).)
Pozměňovací návrh 114 Návrh nařízení Článek 33 b (nový)
Článek 33b
Stanovení a následné změny potvrzení a formulářů uvedených v článcích 27c, 28, 29 a 30
Komise přijme prováděcí akty, jimiž budou stanoveny a/nebo následně pozměňovány potvrzení a formuláře uvedené v článcích 27c, 28, 29, a 30. Tyto prováděcí akty se přijmou v souladu s poradním postupem uvedeným v čl. 33c odst. 2.
(Odpovídá článku 80 nařízení (EU) č. 650/2012 a PN 111 zprávy v rámci postupu 2011/0059(CNS).)
Pozměňovací návrh 115 Návrh nařízení Článek 33 c (nový)
Článek 33c
Postup projednávání ve výborech
1. Komisi je nápomocen výbor. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.
2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 4 nařízení (EU) č. 182/2011.
(Odpovídá článku 81 nařízení (EU) č. 650/2012 a PN 112 zprávy v rámci postupu 2011/0059(CNS).)
Pozměňovací návrh 116 Návrh nařízení Čl. 34 – odst. 1 – pododstavec 1 a (nový)
Komise ve svých zprávách zkoumá zejména tyto otázky:
– využívání možnosti dohody o volbě rozhodného práva a soudu ze strany registrovaných partnerů a dopad využívání této možnosti v praxi,
– účinnost požadavku na konzultaci v otázce volby práva,
– využívání možnosti odmítnout svou příslušnost ze strany soudů členských států, které neznají instituci registrovaného partnerství, a dopad výužívání této možnosti v praxi a
– potenciál dalšího sbližování ustanovení tohoto nařízení s ustanoveními [nařízení o příslušnosti, rozhodném právu, uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech majetkových poměrů v manželství], s cílem přispět k větší rovnosti.
Pozměňovací návrh 117 Návrh nařízení Čl. 35 – odst. 3
3. Ustanovení kapitoly III se vztahují pouze na partnery, kteří své partnerství zaregistrovali.
3. Ustanovení kapitoly III se vztahují pouze na registrované partnery, kteří po vstupu tohoto nařízení v platnost
a) vstoupili do registrovaného partnerství nebo
b) určili rozhodné právo pro své majetkové poměry.
Dohoda o volbě práva, která byla uzavřena před [datum vstupu tohoto nařízení v platnost], je rovněž platná, vyhovuje-li podmínkám stanoveným v kapitole III nebo je-li platná podle práva rozhodného v souladu s příslušnými pravidly mezinárodního práva soukromého v době, kdy je uzavřena dohoda o volbě práva.
V případě, že byla dohoda o volbě práva uzavřena před [datum vstupu tohoto nařízení v platnost] v očekávání možnosti volby práva stanovené v tomto nařízení, avšak tato dohoda nebyla platná podle práva rozhodného v souladu s příslušnými pravidly mezinárodního práva soukromého v době, kdy byla uzavřena dohoda o volbě práva, neboť v rozhodném právu nebyla pro registrované partnerství stanovena možnost volby práva, je tato dohoda platná od [datum vstupu tohoto nařízení v platnost].