Evropský parlament,

–  s ohledem na článek 194 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 37 Listiny základních práv Evropské unie,

–  s ohledem na článek 3 Smlouvy o Evropské unii,

–  s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 ze dne 11. července 2006 o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudržnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1260/1999,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1080/2006 ze dne 5. července 2006 o Evropském fondu pro regionální rozvoj a o zrušení nařízení (ES) č. 1783/1999,

–  s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1084/2006 ze dne 11. července 2006 o Fondu soudržnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1164/94,

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU ze dne 25. října 2012 o energetické účinnosti, o změně směrnic 2009/125/ES a 2010/30/EU a o zrušení směrnic 2004/8/ES a 2006/32/ES,

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2010/31/EU ze dne 19. května 2010 o energetické náročnosti budov,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 3. března 2010 nazvané „Evropa 2020 – Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“ (COM(2010)2020),

–  s ohledem na zprávu Komise ze dne 18. dubna 2013 nazvanou „Finanční podpora energetické účinnosti budov“ (COM(2013)0225),

–  s ohledem na 5. kapitolu zprávy (Evropské rozdíly týkající se čisté energie a chudoby v oblasti paliv) Evropského odborového institutu (ETUI) nazvanou „Referenční údaje o pracující Evropě v roce 2013“, Brusel 2013,

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2006/32/ES ze dne 5. dubna 2006 o energetické účinnosti u konečného uživatele a o energetických službách a o zrušení směrnice Rady 93/76/EHS,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 11. června 2013 o sociálním bydlení v Evropské unii(1),

–  s ohledem na zprávu Rady ze dne 4. března 2013 nazvanou „Provádění evropského semestru – souhrnná zpráva“ (6754/13),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 26. ledna 2011 nazvané „Přínos regionální politiky k inteligentnímu růstu v rámci strategie Evropa 2020“ (COM(2011)0017),

–  s ohledem na statistickou příručku Komise na rok 2012 nazvanou „Energetika EU v číslech“(2),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 16. prosince 2008 nazvané „Politika soudržnosti: investice do reálné ekonomiky“ (COM(2008)0876),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 19. října 2006 nazvané „Akční plán pro energetickou účinnost: využití možností“ (COM(2006)0545),

–  s ohledem na zvláštní zprávu Účetního dvora č. 21/2012 nazvanou „Nákladová efektivita investic do energetické účinnosti v rámci politiky soudržnosti“,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 11. března 2009 o plánu evropské hospodářské obnovy(3),

–  s ohledem na zprávu banky Kreditanstalt für Wiederaufbau nazvanou „Dopady podpůrných programů banky Kreditanstalt für Wiederaufbau v oblasti energeticky účinné výstavby a obnovy na veřejné rozpočty“(4),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 16. ledna 2013 o úloze politiky EU v oblasti soudržnosti a jejích představitelů v zavádění nové evropské energetické politiky(5),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 8. března 2011 s názvem „Plán přechodu na konkurenceschopné nízkouhlíkové hospodářství do roku 2050“ (COM(2011)0112),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 24. května 2012 o Evropě účinněji využívající zdroje(6),

–  s ohledem na zprávu Komise ze dne 18. dubna 2013 nazvanou „Politika soudržnosti: Strategická zpráva 2013 o provádění programů na období 2007–2013“ (COM(2013)0210),

–  s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 4. května 2012 nazvané „Energetická účinnost ve městech a regionech – zaměření na rozdíly mezi venkovskými oblastmi a městy“(7),

–  s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 14. prosince 2011 nazvané „Energetická účinnost“(8),

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (EHSV) nazvané „Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o energetické účinnosti“(9),

–  s ohledem na politický dokument k projektům MARIE/ELIH-MED nazvaný „Hledání lepších možností řešení výzev v oblasti energetické účinnosti budov na základě nadnárodní spolupráce v rámci programu MED“,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 8. března 2011 nazvané „Plán energetické účinnosti 2011“ (COM(2011)0109),

–  s ohledem na doporučení strukturálních fondů a Fondu soudržnosti k investicím do udržitelné energetiky (program SF Energy Invest) nazvaná „Praktická doporučení pro zvýšení podílu investic do udržitelné energetiky v nadcházejícím programovém období strukturálních fondů a Fondu soudržnosti v letech 2014–2020“(10),

–  s ohledem na zprávu předloženou Komisi společností Ismeri Europa nazvanou „Síť pro odborné hodnocení poskytující politickou analýzu fungování politiky soudržnosti v letech 2007–2013 – souhrn vnitrostátních zpráv za rok 2011 – obnovitelná energie a energetická účinnost bydlení“,

–  s ohledem na zelenou knihu Komise ze dne 27. března 2013 nazvanou „Rámec politiky pro klima a energetiku do roku 2030“ (COM(2013)0169),

–  s ohledem na studii společnosti Copenhagen Economics nazvanou „Investice do energeticky účinné renovace budov a jejich četné přínosy“(11),

–  s ohledem na příspěvek Komise k zasedání Evropské rady dne 22. května 2013 nazvaný „Výzvy v oblasti energetiky a energetická politika“;

–  s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro regionální rozvoj a stanovisko Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (A7–0271/2013),

A.  vzhledem k tomu, že lepší energetickou účinností se rozumí využití menších energetických vstupů při zajištění stejné úrovně ekonomické činnosti nebo služby(12);

B.  vzhledem k tomu, že podpora energetické účinnosti je zakotvena v čl. 194 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) v souvislosti s vytvářením a fungováním vnitřního trhu a potřebou chránit životní prostředí a zlepšovat jeho stav;

C.  vzhledem k tomu, že dosažení energetické účinnosti je pro Komisi a členské státy klíčovou prioritou, dokladem čehož je i jeden z cílů strategie EU 2020, podle něhož se má energetická účinnost zvýšit o 20 %;

D.  vzhledem k tomu, že snižování spotřeby pomocí energetické účinnosti je nejudržitelnějším způsobem, jak omezit závislost na fosilních palivech, a že vede ke snižování dovozu zhruba o 25 %;

E.  vzhledem k tomu, že velká část energie stále pochází z uhlovodíků, které při spalování uvolňují skleníkové plyny;

F.  vzhledem k tomu, že investice do energetické účinnosti mohou mít v evropských regionech svou ekonomickou, sociální a environmentální návratnost;

G.  vzhledem k tomu, že včasné a nákladově účinné provedení směrnice o energetické účinnosti má potenciál významně snížit spotřebu energie, snížit závislost na dovozu fosilních paliv, vytvořit nová pracovní místa, zajistit sociální ochranu a vymýtit energetickou chudobu;

H.  vzhledem k tomu, že v současném programovém období 2007–2013 bylo v rámci rozpočtu politiky soudržnosti na energetickou účinnost, kombinovanou výrobu tepla a elektřiny a hospodaření s energií přiděleno 5,5 miliardy EUR;

I.  vzhledem k tomu, že v poslední zprávě Komise(13) se uvádí, že do konce roku 2011 bylo na konkrétní projekty v oblasti energetické účinnosti přiděleno téměř 3,8 miliardy EUR včetně revolvingových fondů, což představuje 68% míru plnění; vzhledem k tomu, že ve zprávě se též uvádí, že míra plnění byla v různých částech Unie odlišná;

J.  vzhledem k tomu, že Rada ve své souhrnné zprávě z března 2013(14) uvedla mezi faktory, které nepříznivě ovlivňují rozvoj energetické účinnosti, nedostatečné informace a finanční pobídky, malé zviditelnění opatření na podporu energetické účinnosti a nevyhovující provádění stávajících právních předpisů, přičemž konstatovala, že tyto faktory jsou povahy spíše praktické než regulační;

K.  vzhledem k tomu, že minimální částka pro financování projektu, která je k dispozici z Evropské místní energetické pomoci (ELENA), je 50 milionů EUR a z programu inteligentní energie je minimální částka vyšší než 6 milionů EUR, což je více než na mnoho projektů v malých a venkovských obcích;

Obecné poznámky

1.  zdůrazňuje, že v nynějším krizovém období, ve kterém se do Unie dováží přes 50 % jejích energetických potřeb, může zvyšování energetické účinnosti nákladově účinným způsobem významným způsobem přispět k podpoře konkurenceschopnosti Unie, tvorbě pracovních míst a růstu na místní a regionální úrovni a může představovat všeobecně přínosnou možnost, jak čelit změně klimatu a vysokým nákladům na energii;

2.  podporuje závazek EU dosáhnout cíle zvýšení energetické účinnosti do roku 2020 o 20 %; zdůrazňuje, že včasné a řádné uplatňování směrnice o energetické účinnosti a jejích nástrojů v souladu s individuálními vnitrostátními podmínkami by vrátilo členské státy na správnou cestu k dosažení 20% cíle; v této souvislosti členské státy naléhavě vyzývá, aby v zájmu splnění cíle stanoveného strategií EU 2020 vyvinuly další úsilí a aby vytvořily příznivé předpoklady pro další úspory po tomto datu;

3.  konstatuje, že by evropské strukturální a investiční fondy mohly být podnětem pro soukromé investice do energeticky účinných produktů, způsobů dopravy, budov, průmyslu, prací a služeb, včetně služeb v oblasti energetické účinnosti, a že by mohly přispět ke snížení výdajů veřejných orgánů za energii a poskytnout za veřejné peníze vyšší hodnotu; vítá navržené stanovení priorit v oblasti energetické účinnosti v rámci kapitoly iniciativy Horizont 2020 zaměřené na energetický výzkum;

4.  zdůrazňuje, že zkušenosti ze stávajícího finančního období ukazují, že odpovídající prostředky na energetickou účinnost nelze z evropských strukturálních a investičních fondů plně čerpat; zdůrazňuje proto, že ve finančním rámci pro období 2014–2020, v němž je na energetickou účinnost vyčleněna větší část finančních prostředků než kdykoli předtím, je třeba dbát na to, aby byl místním a regionálním orgánům k těmto prostředkům usnadněn přístup;

5.  zdůrazňuje, že využívání evropských strukturálních a investičních fondů v oblasti energetické účinnosti by členské státy měly chápat jako investiční příležitost se značným pákovým efektem, nikoli jako výdaj; vyzývá Komisi, aby dále přezkoumala pravidla státní podpory, a umožnila tak rozsáhlejší vnitrostátní financování projektů v oblasti energetické účinnosti souběžně s evropskými investicemi;

6.  zdůrazňuje význam politiky soudržnosti a finančních prostředků, které jsou na ni vyčleněny, aby bylo možné vyvinout inteligentní rozvody a sítě, které by vedly k účinnějším energetickým systémům napříč regiony, což by se odrazilo ve snížení spotřeby energie a v nižších energetických ztrátách;

7.  zdůrazňuje, že místní a regionální orgány musí mít odpovídající kompetence a zodpovědnost nejen ve vztahu k dodávkám a využití energie, ale i k dosahování cílů energetické účinnosti;

8.  vyzývá Komisi, aby v souladu s normami energetické účinnosti zlepšila právní jistotu, pokud jde o pravidla regionální státní podpory na výstavbu sociálního bydlení a investic do udržitelných budov a udržitelné energetiky;

9.  připomíná, že podle některých akademických výzkumů nebylo v roce 2010 téměř 9 % občanů EU, Norska a Švýcarska (52,08 milionů lidí) schopno dostatečně vytápět své domovy; konstatuje, že energetická chudoba je obzvláště závažným problémem v nových členských státech, přičemž ve většině případů je způsobena špatnou izolací obydlí; vyzývá Komisi, aby se podrobně zabývala souvislostmi mezi podporou energetické účinnosti, energetickou chudobou a zranitelnými spotřebiteli; zdůrazňuje, že úspory, kterých bylo pomocí opatření v oblasti energetické účinnosti dosaženo, se musejí odrazit ve snížení účtů zákazníků;

10.  zdůrazňuje, že v některých hospodářských odvětvích, jako například ve stavebnictví a v dopravě, se ještě ne zcela účinně využívá potenciálu energetické účinnosti a že by pracovní možnosti v tomto odvětví mohly být zlepšeny prostřednictvím strukturálního fondu, Fondu soudržnosti či jinou formou investic do vyšší energetické účinnosti;

11.  zdůrazňuje, že je třeba zajistit, aby výstavba a opravy sociálního bydlení byly prováděny s cílem dosáhnout cílů a standardů energetické účinnosti; vybízí členské státy a všechny zainteresované strany, aby, při dodržování zásada subsidiarity, ve vnitrostátních programech reforem a při vytváření strategických priorit v rámci partnerských dohod na programové období 2014–2020 zohlednily sociální bydlení; v této souvislosti připomíná členským státům ustanovení článku 20 směrnice 2012/27/EU o energetické účinnosti;

12.  uznává, že jednou z největších překážek při dosahování úspor energie na místní a regionální úrovni je nutnost investovat předem; je přesvědčen, že každé opatření přijaté na úrovni EU by mělo náležitě zohledňovat důsledky, jaké přinese obcím a regionům, i jejich rozpočtová omezení; doporučuje proto, aby při vypracovávání pokynů pro rozvoj v oblasti energetiky byli konzultováni místní a regionální zástupci a aby byla poskytována finanční podpora na programy na využití stávajících zdrojů energie na místní a regionální úrovni;

13.  připomíná, že Parlament již schválil zprávu o úloze politiky soudržnosti EU a jejích aktérů při uplatňování nové evropské energetické politiky a že se tato zpráva vztahuje také na otázky energetické účinnosti;

Programové období 2014–2020 a legislativní změny

14.  konstatuje, že základním cílem politiky soudržnosti zůstává snížení hospodářských, sociálních a územních nerovností mezi regiony, a domnívá se, že politika v oblasti energetické účinnosti by neměla do tohoto cíle zasahovat; poukazuje na to, že některé nejchudší regiony EU by mohly mít odlišné priority a vyžadovat nejdříve investice do jiných oblastí; zdůrazňuje, že síla politiky soudržnosti je v její flexibilitě a decentralizované správě finančních prostředků na místní úrovni;

15.  připomíná, že v roce 2009 bylo změněno nařízení o Evropském fondu pro regionální rozvoj (EFRR) týkající se energetické účinnosti, díky čemuž se bydlení stalo způsobilým k podpoře ve všech částech EU až do výše 4 %; konstatuje, že v důsledku opožděné změny ustanovení stanovených během programového období, konkrétně úpravy operačních programů v mnoha členských státech, tato politická činnost nevedla k podstatnému navýšení finančních prostředků poskytovaných na tento cíl; konstatuje, že protože tato změna nebyla spojena s dodatečným financováním EU, některé členské státy tuto možnost z principu odmítají, zatímco v jiných byla zaznamenána významná souvislost mezi nízkým čerpáním prostředků a slabými správními funkcemi; poukazuje na význam zajištění právní jasnosti opatření v oblasti energetické účinnosti ještě před zahájením programového období 2014–2020 a v jeho průběhu;

16.  vítá nové možnosti, které nabízejí EFRR a Fond soudržnosti v programovém období 2014–2020, i významnější úlohu, která byla těmto fondům v souvislosti s plněním cílů v oblasti energetické účinnosti přiřčena; podporuje zejména budoucí úlohu Fondu soudržnosti, který má sloužit k financování celého odvětví stavebnictví, včetně bydlení;

17.  naléhavě vyzývá členské státy, aby v rámci svých operačních programů zavedly jednoduché a nebyrokratické postupy při využívání prostředků vyčleněných na zvýšení energetické účinnosti domácností;

18.  naléhavě vyzývá členské státy, aby v rámci decentralizovaného systému zajistily, aby obecní úřady měly přímý přístup k prostředkům určeným na zvýšení energetické účinnosti domácností;

19.  uznává výsledky jednání o regulaci EFRR v souvislosti se stanovením minimálního procentuálního podílu vyhrazených prostředků, jež mají být využity na konkrétní tematické cíle v jednotlivých kategoriích regionů, což umožní zvýšení prostředků přidělených na energetickou účinnost a obnovitelné zdroje energie; připomíná, že ambiciózní minimální podíly mají zásadní význam pro snadnější mobilizaci místních subjektů a přispívá k vytváření stabilních a dlouhodobých programů;

20.  vítá návrh Komise, aby inovativní finanční nástroje bylo možné v programovém období 2014–2020 využívat na všechny tematické cíle včetně energetické účinnosti;

21.  podporuje Komisí předložené návrhy na zjednodušení evropských strukturálních a investičních fondů v programovém období 2014–2020; je přesvědčen, že uzavření jednání o nařízení o společných ustanoveních (CPR) by mělo vést k úspěšnému zavedení možnosti využívání několika fondů zároveň, což by pro projekty v oblasti energetické účinnosti bylo velkým přínosem;

22.  vítá pokrok, jehož bylo při jednání o nařízení o společných ustanoveních (CPR) dosaženo v oblasti dohod o partnerství; vyzývá v této souvislosti členské státy a řídící orgány, aby během příprav operačních programů pracovaly s odborníky působícími v oblasti energetické účinnosti, a mohly tak tohoto mechanismu náležitě využívat;

23.  vybízí členské státy k posilování vztahů mezi jejich jednotlivými vnitrostátními akčními plány energetické účinnosti a operačními programy s cílem zajistit, aby se evropské strukturální a investiční fondy staly součástí jednotné strategie, ale odpovídaly přitom i nadále potřebám jednotlivých území; zdůrazňuje, že hlavním cílem v oblasti energetické účinnosti by mělo být dosažení energetické soběstačnosti na regionální a místní úrovni;

24.  je přesvědčen, že opatření EU by měla podporovat energetickou účinnost jak ve fázi výroby energie, tak i ve fázi její distribuce a spotřeby; konstatuje, že zatímco se financování energetiky v rámci politiky soudržnosti zaměřuje v současné době především na obnovitelné zdroje energie(15), je nutné dosáhnout vyváženějšího přístupu, kde by bylo možné vyčlenit větší část finančních prostředků na projekty v oblasti energetické účinnosti;

25.  zdůrazňuje, že zbytečná specifikace a závazné cíle, pokud jde o dosahování cílů v oblasti energetické účinnosti, mohou vést v případě regionálních a místních orgánů k vyšším výdajům na uplatňování těchto opatření a představovat pro zákazníky další náklady;

26.  zdůrazňuje, že je velmi důležité začlenit hledisko energetické účinnosti do strategií inteligentní specializace v oblasti výzkumu a inovací, které budou muset členské státy a jejich regiony vypracovat, chtějí-li získat přístup k prostředkům na financování inovací v rámci budoucí politiky soudržnosti;

27.  připomíná znovu členským státům význam dobře zajištěného rozpočtu víceletého finančního rámce na období 2014–2020, v němž by politika soudržnosti mohla a měla působit jako hnací síla obnovy;

Zvyšování povědomí a význam šíření informací

28.  vyzývá Komisi ke zdokonalení kvality praktických informací v oblasti energetické účinnosti a jejich předávání místním a regionálním orgánům, zejména o ziskovosti investic do energetické účinnosti, osvědčených metodách, standardech a finančních pobídkách a poskytovatelích příslušných služeb, včetně smluv o energetické výkonnosti; poukazuje na to, že nedostatek společností poskytujících energetické služby v mnoha regionech a mnoha členských státech by mohl mít vliv na využívání finančních zdrojů poskytovaných na zvyšování energetické účinnosti;

29.  zdůrazňuje, že nedostatek podrobných informací o stavu domovního a bytového fondu na regionální úrovni představuje pro celostátní a regionální orgány hlavní překážku, když mají formulovat své strategie a plány; poukazuje na požadavky vytvoření seznamu těchto informací, jak je uvedeno ve směrnici 2012/27/EU, a žádá, aby byly tyto seznamy vytvořeny na regionální úrovni a aby byly zveřejněny;

30.  vybízí řídící orgány, aby zlepšily viditelnost operačních programů a příležitostí pro potenciální příjemce podpory v rámci nabízených projektů v oblasti energetické účinnosti; navrhuje, aby byly za tím účelem vytvořeny vnitrostátní internetové stránky, platformy a databáze pro potenciální příjemce a zainteresované subjekty, organizovány semináře a akce, na nichž by se poskytovaly informace cílovým skupinám, a přijata opatření ke zvýšení viditelnosti a přístupnosti již existujících internetových zdrojů (jako je například internetový portál Build Up a příručka programu SF Energy Invest);

31.  vybízí řídící orgány, aby v programovém období 2014–2020 podporovaly integrované projekty a uplatňovaly za tím účelem holistický přístup k energetické účinnosti na územní úrovni, zejména skrze využívání nových nástrojů strategického plánování, jako jsou integrované územní investice, a zapojení stávajících iniciativ, jako je Pakt starostů a primátorů, do vytváření integrovaných plánů; doporučuje Komisi a členským státům, aby při přidělování finančních prostředků na základě žádostí orgánů, které jsou signatáři Paktu starostů a primátorů a které plní veškeré jeho požadavky, uplatňovaly zkrácený postup;

32.  vítá výroční konferenci v rámci „Otevřených dveří“ a řadu seminářů věnovaných místním a regionálním projektům energetické účinnosti; navrhuje, aby Komise, členské státy a řídící orgány navázaly na tuto akci a za účelem provádění a řízení projektů energetické účinnosti financovaných na základě evropských strukturálních a investičních fondů vytvořily platformu pro výměnu informací, která by podporovala tolik potřebný dialog a výměnu osvědčených postupů;

Budování kapacit a technická pomoc

33.  vyzývá členské státy, aby postupovaly podle doporučení Komise(16) a dbaly ve větší míře o budování kapacit s využitím rozpočtů na technickou pomoc, s cílem posílit účinnou účast subjektů působících na místní a regionální úrovni a v rámci občanské společnosti na navrhování regionálních a místních energetických strategií;

34.  uznává, že přechod k energeticky účinným technologiím vyžaduje nové dovednosti, ekologicky uvědomělé odborné vzdělání a specializovanou odbornou přípravu v oblasti stavebnictví a dalších odvětvích; vybízí v této souvislosti členské státy, aby i nadále využívaly fondů k poskytování technické pomoci na všech úrovních (například prostřednictvím nástroje ELENA); vyzývá je dále, aby využívaly evropských strukturálních a investičních fondů k rekvalifikaci a zvyšování dovedností pracovníků pro nově vznikající pracovní místa v rámci nízkouhlíkového hospodářství a vyhnuly se nedostatku kvalifikovaných pracovních sil v daném odvětví;

35.  poukazuje na potenciální výhody, které by přinesly iniciativy JESSICA (Společná evropská podpora udržitelných investic do městských oblastí) a ELENA z hlediska udržitelných investic do energetiky na místní úrovni s cílem pomoci městům a regionům rozpracovat realistické investiční projekty v oblasti zvyšování energetické účinnosti, a vyzývá k propagaci těchto iniciativ;

36.  doporučuje dále správní podporu místním a regionálním orgánům s cílem napomáhat vytvoření skupin malých a středně velkých projektů zvyšování energetické účinnosti, které by samy nedosahovaly minimální finanční hranice pro přístup k programům ELENA, JESSICA a Inteligentní energie; upozorňuje členské státy a Komisi na to, že malá a středně velká města a venkovská společenství často postrádají nezbytné administrativní schopnosti k tomu, aby mohly plně využívat nové finanční nástroje;

37.  poukazuje na to, že kvůli přílišným administrativním požadavkům a nedostatečně jasným postupům při vyřizování žádostí je obtížné prostředky z Fondu soudržnosti a strukturálních fondů získat a že tyto překážky odrazují od podání žádosti o čerpání těchto prostředků subjekty, které je nejvíce potřebují; podporuje proto zjednodušení pravidel a postupů, odstranění byrokratické zátěže a zavedení flexibilnějšího přidělování těchto prostředků jak na úrovni EU, tak i na úrovni jednotlivých členských států; je přesvědčen, že díky takovému zjednodušení se finanční prostředky budou přidělovat efektivněji a více využívat, sníží se počet chyb, zkrátí výplatní lhůty a nejchudší členské státy budou moci tyto finanční nástroje, jejichž cílem je zmenšovat rozdíly mezi regiony a státy, plně využívat; domnívá se, že je zapotřebí dosáhnout rovnováhy mezi zjednodušením pravidel a postupů a jejich stabilitou;

Funkce finančních nástrojů

38.  zdůrazňuje, že spojení grantů a finančních nástrojů může sloužit jako úspěšný a inovativní přístup k podněcování soukromého financování, vytváření nových modelů partnerství soukromého a veřejného sektoru a podpoře inovací; zdůrazňuje význam přilákání soukromých investic v oblasti energetické účinnosti jak v EU, tak i ve třetích zemích;

39.  poukazuje na to, že úsilí o získání finančních prostředků na investice do projektů v oblasti energetické účinnosti naráží často na překážky vytvářené trhem, právními předpisy či nejistotou, jako jsou vysoké počáteční náklady na straně investorů a obtížná možnost předpovídat, jaký je přesný potenciál k dosažení úspor energie; doporučuje členským státům, aby nalezly vhodné způsoby, jak podpořit investice do zvyšování energetické účinnosti domácností;

40.  se znepokojením upozorňuje na to, že současná hospodářská a finanční krize působí členským státům stále větší potíže při hledání finančních zdrojů nezbytných ke spolufinancování programů politiky soudržnosti, které se týkají energetické účinnosti; považuje v této souvislosti za zásadní, aby byly nalezeny nové, inovativní způsoby financování projektů v oblasti energetické účinnosti, a to i v soukromém sektoru;

41.  oceňuje, že Komise podporuje významnější roli nových a inovativních finančních nástrojů v programovém období 2014–2020; zdůrazňuje, že jejich opožděné zavádění a právní nejasnosti představují pro členské státy i pro další zainteresované subjekty podílející se na správě těchto nástrojů značný problém; naléhavě vyzývá Komisi, aby neprodleně předložila návrhy, v nichž představí standardizované finanční nástroje dostupné na podporu opatření v oblasti energetické účinnosti;

42.  vyzývá členské státy, aby si vyměňovaly osvědčené postupy týkající se struktury vnitrostátních fondů pro energetickou účinnost, v nichž by mohly být jako vlastní či podobný kapitál využity prostředky z evropských strukturálních a investičních fondů, které by byly doplněny o další zdroje financování ze soukromého sektoru;

43.  vyzývá Komisi, aby se zasadila o další zlepšování možností cílené finanční podpory projektů v oblasti energetické účinnosti ze strany Evropské investiční banky (EIB), Evropské banky pro obnovu a rozvoj (EBRD), Rozvojové banky Rady Evropy (CEB) a Evropského fondu pro energetickou účinnost; vyzývá EIB, CEB a EBRD, aby zřídily společnou pracovní skupinu, která se bude zabývat alternativami nových finančních nástrojů, jichž by členské státy mohly využívat společně se svými vnitrostátními fondy pro energetickou účinnost nebo jejich prostřednictvím ke stimulování dodatečných investic ze strany soukromého sektoru;

44.  zdůrazňuje, že přidělování finančních prostředků se musí zakládat na zásadě proporcionality, rentability a hospodářské efektivity a nesmí vést k vyšší administrativní zátěži;

Klimatické a zeměpisné podmínky a podmínky hospodářské soutěže

45.  zdůrazňuje, že je nutné pravidelně hodnotit, zda požadavky a opatření v oblasti energetické účinnosti jsou vzhledem ke klimatickým podmínkám, k dopadu hospodářské soutěže na průmysl a malé a střední podniky a k jejich dopadu na ceny energie v jednotlivých členských státech a regionech stále přiměřené; vyzývá Komisi, aby tuto okolnost při sestavování souboru výkonnostních ukazatelů pečlivě zvážila;

46.  zdůrazňuje, že je nutné přihlédnout také ke specifickým zeměpisným rysům nejvzdálenějších regionů s ohledem na energetickou účinnost, aby bylo možné lépe využít jejich přírodního bohatství, které vyplývá z jejich ostrovní povahy (geotermální, sluneční, větrná a mořská energie);

47.  podporuje pokrok, kterého bylo dosaženo v rámci programu MARIE při vytváření strategie zlepšování energetické účinnosti bydlení ve Středomoří; vyzývá v této souvislosti členské státy v oblasti Středomoří, aby sdílely osvědčené postupy, které by jim umožnily vytvořit nákladově optimální model pro jižní Evropu; vyzývá k vytvoření podobných programů v jiných evropských regionech, zejména ve střední Evropě; domnívá se, že podobnou strategii by bylo možné uplatnit v případě nejvzdálenějších regionů, zejména proto, že většina z nich, i když ne všechny, se nachází v tropických oblastech;

Ukazatele a kritéria

48.  vyzývá členské státy, aby si vytyčily náročné cíle, jejichž dosažením bude zajištěno, že veřejné budovy a budovy sloužící jiným účelům budou splňovat nejpřísnější normy týkající se energetické účinnosti uvedené ve směrnici 2010/31/EU, a aby stanovily povinnost pravidelného osvědčování jejich energetické účinnosti;

49.  vyzývá Komisi, aby vysvětlila, jaké společné ukazatele energetické účinnosti v rámci politiky soudržnosti budou členské státy uplatňovat a používat v programovém období 2014–2020;

50.  vyzývá Komisi, aby při stanovování investičních nákladů na dosažení úspory ve výši jedné kWh v každém členském státě nebo regionu řádně přihlédla k jejich hospodářské, zeměpisné a sociální situaci;

51.  vyzývá Komisi, aby bez prodlení a v úzké spolupráci s členskými státy a regiony vypracovala pokyny pro posuzování projektů v oblasti energetické účinnosti, které by se mohly stát základem mechanismu hodnocení projektů, jejich monitorování a prověřování, a posoudila jejich rentabilitu;

52.  vyzývá členské státy, aby v případě projektů v oblasti energetické účinnosti uplatňovaly ukazatele výsledků, jak jsou definovány v příloze k nařízení EFRR a používaly transparentní kritéria pro výběr projektů a standardní investiční náklady na jednotku ušetřené energie při maximální přijatelné prosté době návratnosti;

53.  bere na vědomí poslední zprávu Účetního dvora týkající se nákladové efektivity investic do energetické účinnosti v rámci politiky soudržnosti; zdůrazňuje, že podle doporučení Účetního dvora mají být pro výběr projektů používána transparentní a přísnější kritéria, a to jak na úrovni EU, tak na úrovni členských států; souhlasí se závěrem Účetního dvora, že používaná hodnotící kritéria, na nichž se zakládá investiční rozhodnutí, musí být jasnější a musí jednoznačnějším způsobem určovat, jak mají být zohledňovány aspekty související s energetickou účinností;

54.  konstatuje nicméně, že pokud jde o zkušební období a dobu návratnosti investic, je hodnocení Účetního dvora poměrně restriktivní; zdůrazňuje, že politika soudržnosti je politikou integrovanou, a že při posuzování projektů je tudíž nutné uplatňovat komplexní přístup založený na analýze nákladů životního cyklu;

Význam odvětví bydlení

55.  poukazuje na to, že spotřeba energie v budovách představovala v roce 2010 v rámci celkové konečné spotřeby energie v EU největší podíl – 40 %, z čehož 26,7 % připadalo na spotřebu domácností, a že spotřeba tvořila 36 % emisí CO2 Unie; vyjadřuje politování nad tím, že většina členských států v případě budov nedokáže plně využívat jejich potenciál k úsporám energie; vyzývá Komisi, aby našla způsoby, jak zajistit, že největší potenciál k zajištění úspor energie nezůstane nevyužitý tím, že poskytne návrhy na jasné cíle v oblasti spotřeby energie v budovách v členských státech;

56.  připomíná, že budovy mají přirozený renovační cyklus v délce 40 let a že tento sektor má dobře vyvinuté technologie na úsporu energie, což znamená, že většina překážek, které brání plnému využití potenciálu energetických úspor, je jiného než technického charakteru; poukazuje na to, že díky povaze projektů renovace zaměřených na zvýšení energetické účinnosti, které jsou často méně vidět, jsou menšího rozsahu a lze je jen těžko slučovat, hrají evropské strukturální a investiční fondy při poskytování finančních prostředků nutných k překonání těchto překážek zásadní úlohu;

57.  konstatuje, že potenciál k dosažení úspor energie, který závisí převážně na stavu existujícího domovního a bytového fondu, není ve všech členských státech a regionech stejný; vyzývá členské státy, aby upřesnily definici „důstojného bydlení“ a zahrnuly do ní normy energetické účinnosti;

58.  zdůrazňuje, že veřejné investice do energetické účinnosti budov jsou potřebné zejména v nejméně rozvinutých regionech a v členských státech, které jsou příjemci finančních prostředků z politiky soudržnosti, kde jsou značné možnosti snižování spotřeby energie prostřednictvím nákladově efektivních opatření;

59.  vybízí členské státy, aby v co největší míře využívaly vnitrostátní a regionální programy, které jim umožní zajistit, aby se s vysokou energetickou účinností počítalo v návrzích nových budov i v úpravách stávajícího domovního a bytového fondu (modernizace), a to i v případě obytných domů pro domácnosti s nízkými příjmy;

60.  podotýká, že venkovské a vzdálené oblasti mají ideální podmínky k zavedení účinných forem decentralizované výroby energie, která by vedla ke snížení ztrát energie, k nimž dochází v důsledku jejího přenosu na velkou vzdálenost;

61.  vyzývá příslušné veřejné orgány, aby urychlily tempo renovací budov, které mají ve svém vlastnictví, a využívaly k tomu financování v rámci politiky soudržnosti, které poskytuje potřebný pákový efekt a slouží jako vzorový případ;

62.  vyzývá členské státy, aby se zabývaly zejména obtížemi, které vznikají na základě společného vlastnictví bytových domů pro více rodin, což představuje závažný problém „parazitování“;

63.  vyzývá Komisi, aby vytvářela povědomí o skutečném potenciálu důkladných nebo postupných kompletních renovací domovního a bytového fondu a podporovala za tím účelem členské státy a regiony při vypracovávání jejich renovačních strategií; doporučuje, aby byly tyto strategie sestavovány souběžně s vytvářením návrhů operačních programů a aby se zaměřovaly na to, že v jejich rámci budou využívány inovativní finanční nástroje, a obsahovaly orientační cíle, které budou posilovat důvěru investorů;

o
o   o

64.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a Výboru regionů.

(1) Přijaté texty, P7_TA(2013)0246. (2) http://ec.europa.eu/energy/publications/doc/2012_thinkbooklet.pdf. (3) Úř. věst. C 87 E, 1.4.2010, s. 98. (4) https://www.kfw.de/migration/Weiterleitung-zur-Startseite/Homepage/KfW-Group/Research/PDF-Files/Energy-efficient-building-and-rehabilitation.pdf. (5) Přijaté texty, P7_TA(2013)0017. (6) Přijaté texty, P7_TA(2012)0223. (7) Úř. věst. C 225, 27.7.2012, s. 52. (8) Úř. věst. C 54, 23.02.12, s. 49. (9) Úř. věst. C 24, 28.1.12, s. 134. (10) http://www.sf-energyinvest.eu/fileadmin/Dateien/Downloads/May2012-Recommendations.pdf. (11) http://www.renovate-europe.eu/uploads/Multiple%20Benefits%20Study_Key%20Messages%20Brochure.pdf. (12) Sdělení Komise – Akční plán pro energetickou účinnost: využití možností (KOM(2006)0545). (13) Zpráva Komise Evropskému parlamentu a Rady ze dne 18. dubna 2013 s názvem „Finanční podpora energetické účinnosti budov“.(COM(2013)0225). (14) Souhrnná zpráva Rady ze dne 4. března 2013: Provádění evropského semestru., 6754/13. (15) Zpráva předložená Komisi společností Ismeri Europa nazvanou „Síť pro odborné hodnocení poskytující politickou analýzu fungování politiky soudržnosti v letech 2007–2013 – souhrn vnitrostátních zpráv za rok 2011 – obnovitelná energie a energetická účinnost bydlení“, http://ec.europa.eu/regional_policy/sources/docgener/evaluation/pdf/eval2007/expert_innovation/2011_synt_rep_en.pdf) (16) Sdělení Komise ze dne 26. ledna 2011 nazvané „Přínos regionální politiky k inteligentnímu růstu v rámci strategie Evropa 2020“ (COM(2011)0017),