Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2011/2287(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A7-0233/2013

Předložené texty :

A7-0233/2013

Rozpravy :

PV 09/09/2013 - 29
CRE 09/09/2013 - 29

Hlasování :

PV 10/09/2013 - 11.12
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P7_TA(2013)0347

Přijaté texty
PDF 321kWORD 30k
Úterý, 10. září 2013 - Štrasburk
Efektivnější a hospodárnější tlumočení v Evropském parlamentu
P7_TA(2013)0347A7-0233/2013

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. září 2013 „Směřování k efektivnějšímu a hospodárnějšímu tlumočení v Evropském parlamentu“ (2011/2287(INI))

Evropský parlament,

–  s ohledem na článek 286 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 5. září 2006 o zvláštní zprávě Účetního dvora č. 5/2005 o výdajích na tlumočení u Parlamentu, Komise a Rady(1),

–  s ohledem na zvláštní zprávu Evropského účetního dvora č. 5/2005 nazvanou „Výdaje na tlumočení u Parlamentu, Komise a Rady“ spolu s odpověďmi institucí(2),

–  s ohledem na sdělení členům předsednictva nazvané „Zdrojově hospodárná plná mnohojazyčnost v tlumočení – provádění rozhodnutí o rozpočtu Evropského parlamentu na rok 2012“,

–  s ohledem na zprávu generálního tajemníka Evropského parlamentu ze dne 9. dubna 2013 nazvanou „Příprava na komplexitu – Evropský parlament v roce 2025 – odpovědi“,

–  s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A7-0233/2013),

A.  vzhledem k tomu, že mnohojazyčnost je jedním ze klíčových prvků Evropského parlamentu a Unie jako celku a zajišťuje respekt ke kulturní a jazykové rozmanitosti a rovné zacházení s občany EU různého původu a z různého prostředí;

B.  vzhledem k tomu, že zásada mnohojazyčnosti v Evropském parlamentu představuje základ jeho politické, zákonodárné a komunikační činnosti;

C.  vzhledem k tomu, že zásada mnohojazyčnosti v Evropském parlamentu zajišťuje, že nevznikají zbytečné překážky práva evropských občanů být volen do Evropského parlamentu;

D.  vzhledem k tomu, že mnohojazyčnost zaručuje občanům právo komunikovat s Parlamentem v kterémkoli z úředních jazyků EU, díky čemuž mohou uplatňovat své právo demokratické kontroly;

E.  vzhledem k tomu, že jazykové služby Evropského parlamentu usnadňují komunikaci, čímž zajišťují, že je Parlament otevřen všem evropským občanům, a jsou tedy zárukou transparentnosti v rámci jedinečné mnohojazyčné struktury Unie s 24 úředními jazyky;

F.  vzhledem k tomu, že jednací řád Parlamentu stanoví, že poslanci mohou hovořit úředním jazykem dle svého výběru a že bude zajištěno tlumočení do ostatních úředních jazyků, čímž je zaručeno demokratické právo, že každý může být zvolen do Evropského parlamentu bez ohledu na své jazykové dovednosti;

G.  vzhledem k tomu, že v důsledku postupného rozšiřování představuje mnohojazyčnost výzvu, která nabyla zcela nových dimenzí z hlediska velikosti, složitosti a politického významu, a vzhledem k tomu, že rozsáhlá mnohojazyčnost má přirozeně za následek rostoucí náklady pro Parlament, a tudíž i pro občany Unie;

H.  vzhledem k tomu, že v rozpočtu Parlamentu na rok 2012 bylo nutné dosáhnout značných úspor, které zahrnovaly snížení nákladů na tlumočnické služby o 10 milionů EUR za rok, aby se růst rozpočtu omezil na 1,9 % oproti předchozímu roku;

Systém tlumočení v Evropském parlamentu

1.  uznává, že Evropská unie je jediným subjektem na světě, který uplatňuje oficiální politiku mnohojazyčnosti založenou na 24 úředních jazycích, což představuje celkem 552 jazykových kombinací, jež je třeba pokrýt; vítá v této souvislosti velmi vysokou úroveň kvality tlumočnických služeb Parlamentu, ale domnívá se, že je nutné hledat způsoby, jak snížit zátěž vznikající v důsledku komplexní struktury systému mnohojazyčnosti i značné a rostoucí náklady s ní související;

2.  konstatuje, že ze všech jazyků, jimiž se hovořilo na plenárních zasedáních ve Štrasburku a v Bruselu od září 2009 do února 2013, se angličtina používala 26 979 minut (29,1 %), němčina 12 556 minut (13,6 %), francouzština 8 841 minut (9,5 %), estonština 109 minut (0,1 %) a maltština 195 minut (0,2 %);

3.  zdůrazňuje, že veřejnost může plenární zasedání i schůze výborů volně sledovat prostřednictvím internetového vysílání („webstreamingu“) nebo videa na vyžádání, tj. nových médií, která zvyšují transparentnost činnosti Evropského parlamentu pro občany EU a jejichž dostupnost ve všech úředních jazycích podtrhuje demokratický a multikulturní charakter Parlamentu;

4.  konstatuje, že některé nadnárodní organizace, jako je Organizace spojených národů nebo Severoatlantická aliance, působí jen na mezivládní úrovni a nemají žádnou legislativní funkci; poukazuje v této souvislosti na to, že OSN, která má 192 členů, má jazykový režim s šesti úředními jazyky a NATO, které má 28 členů, používá hlavně angličtinu, přestože má dva úřední jazyky;

5.  zdůrazňuje nicméně, že Parlament je přímo voleným politickým orgánem, jehož členové jsou voleni bez ohledu na své jazykové dovednosti; znovu proto poukazuje na právo každého poslance hovořit úředním jazykem dle svého výběru, což je jedna z hlavních zásad pracovního prostředí Parlamentu;

6.  konstatuje, že praktické aspekty používání úředních jazyků v Evropském parlamentu jsou upraveny v „pravidlech pro uplatňování mnohojazyčnosti“, která byla v roce 2008 pozměněna; konstatuje, že koncepce „řízené plné mnohojazyčnosti“ stanovená v těchto pravidlech zachovává rovnost poslanců a občanů; poukazuje na to, že i když bude uplatňování plné mnohojazyčnosti založeno na zásadě „tlumočení na požádání“, bude z dlouhodobého hlediska záležet na tom, zda si budou uživatelé jazykových služeb plně vědomi nákladů na poskytování těchto služeb, a zda si tudíž budou uvědomovat svou odpovědnost za to, aby byly využívány co nejlépe;

7.  je přesvědčen, že zásadu řádného finančního řízení je třeba uplatňovat také na tlumočení a že v zájmu co nejlepšího zhodnocení peněz evropských daňových poplatníků by měly být průběžně prováděny kritické analýzy, které by vyhodnocovaly, kde a jak by bylo možné zvyšovat efektivitu a řídit nebo omezovat náklady;

Efektivní využití tlumočnických zdrojů

8.  bere na vědomí rozhodnutí o „zdrojově hospodárné plné mnohojazyčnosti v tlumočení“, které předsednictvo Parlamentu přijalo v roce 2011 a které zvyšuje efektivitu tlumočnických služeb a snižuje strukturální náklady následujícími způsoby:

   (i) potřeby tlumočení související s cestami delegací Parlamentu budou odpovídat dostupným finančním a lidským zdrojům,
   (ii) během týdnů vyhrazených pro schůze výborů bude upřednostněno tlumočení třístranných jednání,
   (iii) schůze výborů budou rovnoměrněji rozloženy během týdne,
   (iv) budou přísněji uplatňována pravidla pro trvání večerních schůzí;

9.  vítá skutečnost, že rozpočtové prostředky vyhrazené na tlumočnické služby v Parlamentu se v důsledku toho začaly snižovat; poukazuje na to, že v roce 2010 dosáhlo plnění rozpočtu částky 54 990 000 EUR, v roce 2011 pak 56 964 283 EUR a za rok 2012 zatím dosahuje 47 000 000 EUR, avšak konečná výše za rok 2012 bude známa až po 31. prosinci 2013 a může být vyšší;

10.  konstatuje, že odhad rozpočtu GŘ pro tlumočení na rok 2013 je 58 000 000 EUR, z čehož 53 000 000 EUR je přímo vázáno na tlumočnické služby; žádá, aby byl podrobně a pravidelně informován o konkrétních výsledcích iniciativy „zdrojově hospodárná plná mnohojazyčnost v tlumočení“, pokud jde o rozpočet na rok 2013, a to zejména z hlediska očekávaného snížení či zvýšení nákladů;

11.  konstatuje také, že ačkoli náklady na tlumočnické služby Parlamentu za tříleté období, které skončilo na konci roku 2012, činily 157 954 283 EUR, bylo oproti plnění rozpočtu za rok 2010 a za rok 2012 dosaženo snížení o 17 %; konstatuje, že inteligentní úspory v nákladech na tlumočnické služby neohrozily zásadu mnohojazyčnosti, a trvá na tom, že musí být zajištěn rovný přístup poslanců k jazykovým službám a že musí být zachovány řádné pracovní podmínky příslušných útvarů;

12.  vítá skutečnost, že v odhadu příjmů a výdajů Parlamentu na rozpočtový rok 2014 se navrhuje snížit během volebního roku náklady na tlumočení o 23 % ve srovnání s rozpočtem na rok 2013, jenž dosahoval výše 58 000 000 EUR; žádá o podrobné informace, které doloží, že navrhované škrty jsou proveditelné a že bude možné zachovat vynikající kvalitu tlumočení;

13.  zdůrazňuje, že zavedení „zdrojově hospodárné plné mnohojazyčnosti“ přineslo díky rovnoměrnějšímu rozložení schůzí výborů během týdne značné zisky, aniž by se snížil celkový počet schůzí výborů; konstatuje, že ve výsledku se celkový počet dní tlumočení snížil z 105 258 (107 047 386 EUR) v roce 2011 na 97 793 (100 237 825 EUR) v roce 2012, což vedlo k úsporám ve výši 6 809 561 EUR;

14.  se znepokojením konstatuje, že podle zpráv o pravidlech pro uplatňování mnohojazyčnosti dochází u žádostí o tlumočnické služby, které podávají výbory, delegace a politické skupiny, často k pozdnímu rušení a tento trend se zesiluje, což je patrné z následujících údajů:

Výbory

2009

2010

2011

2012

Žádosti

984

1712

2213

2448

Pozdní

zrušení

76

172

238

359

%

7,72 %

10,05 %

10,80 %

14,70 %

Delegace

2009

2010

2011

2012

Žádosti

624

813

836

832

Pozdní

zrušení

116

93

102

171

%

18,59 %

11,44 %

12,20 %

20,60 %

Politické skupiny

2009

2010

2011

2012

Žádosti

1922

2310

2297

2146

Pozdní

zrušení

285

378

266

292

%

14,83 %

16,36 %

11,60 %

13,60 %

15.  se znepokojením konstatuje, že pokud by někteří tlumočníci nebyli na poslední chvíli přesunuti na jiná místa, mohly potenciální náklady vzniklé v důsledku těchto pozdních zrušení tvořit značnou část celkového rozpočtu na tlumočení; konstatuje v této souvislosti, že v roce 2011 by se bývalo za tlumočnické služby, které byly zajištěny, ale následně zrušeny po uplynutí lhůt uvedených v pravidlech pro uplatňování mnohojazyčnosti, zaplatilo 4 350 000 EUR (7,6 % rozpočtu na tlumočení) a v roce 2012 dokonce 5 480 000 EUR (11,9 % rozpočtu na tlumočení); vyzývá proto předsednictvo, aby Výboru pro rozpočtovou kontrolu poskytlo podrobnou analýzu rostoucího trendu pozdních rušení a aby zavedlo mechanismus, který by zvýšil povědomí o plýtvání zdroji v důsledku pozdního rušení žádostí a výrazně snížil počet a procento takových rušení;

16.  zdůrazňuje, že jakkoli je nutné udržet vysoký standard práce, je rovněž nutné zvýšit účinnost využívání jazykových zdrojů a kontrolovat náklady na ně a za tím účelem posuzovat celkovou pracovní zátěž jednotlivých jazykových sekcí a zajistit, aby byly sníženy náklady způsobené pozdním rušením žádostí o schůze, návštěv delegací s tlumočením a nedodržováním lhůt pro překlad stanovených v pravidlech pro uplatňování mnohojazyčnosti; trvá na tom, že výbory, delegace a politické skupiny by měly být informovány o pravidlech pro uplatňování mnohojazyčnosti;

17.  žádá předsednictvo, aby vypracovalo systém obsahující další opatření, která omezí pozdní rušení rezervací tlumočníků;

18.  vyzývá administrativu, aby plně a efektivně využívala aktualizované jazykové profily poslanců při zajišťování jazykových služeb pro výbory, delegace a politické skupiny, a to jak v pracovních místech Parlamentu, tak i mimo ně; trvá na tom, že jazykové profily všech poslanců musí být aktualizovány každý rok; poukazuje také na to, že kopie aktualizovaných profilů by měly být předávány sekretariátům výborů, delegací, politických skupin a pracovních skupin;

19.  s ohledem na rozhodnutí předsednictva Parlamentu z prosince 2011 o „zdrojově hospodářské plné mnohojazyčnosti“ požaduje, aby bylo na cestách delegací poskytováno tlumočení do určitého úředního jazyka pouze na výslovnou písemnou žádost zúčastněného poslance Evropského parlamentu; zdůrazňuje, že počet tlumočníků účastnících se cesty delegace by měl být v souladu s platnými pravidly udržován na úrovni absolutního minima;

20.  připomíná návrh generálního tajemníka, aby byla zavedena opatření na zvyšování informovanosti uživatelů tlumočnických služeb, včetně výborů, delegací a politických skupin, a očekává další podrobné návrhy na zvýšení informovanosti o nákladech na pozdní rušení rezervací těchto služeb;

21.  žádá správu, aby vedoucí tlumočnického týmu po dohodě se sekretariátem schůze i nadále na konci každé schůze sestavoval seznam tlumočnických služeb, o něž bylo zažádáno, ale nebyly využity; podotýká, že kopie tohoto seznamu by měla být předána sekretariátu příslušné schůze; domnívá se, že v tomto seznamu by měli být uvedeni také uživatelé webstreamingu a videa na požádání;

22.  bere na vědomí novou službu tlumočení ad personam poskytovanou poslancům, která byla zavedena po pilotním projektu zahájeném v roce 2010; konstatuje, že náklady na tuto službu dosáhly 157 000 EUR v roce 2011 a 115 000 EUR v roce 2012; je přesvědčen, že tato služba by měla být vyhodnocena s cílem nalézt způsob, jak ji zlepšit;

Tlumočení v Evropském parlamentu: další postup

23.  vítá zvýšení efektivity a snížení nákladů, jichž tlumočnické služby dosáhly v posledních letech při zachování vynikající kvality odvedené práce; zdůrazňuje, že výdaje na tlumočení a překlad stále představují značnou část rozpočtu Parlamentu, a proto se domnívá, že výzvě, kterou představuje mnohojazyčnost za přiměřené náklady, musí Parlament neustále věnovat pozornost;

24.  je přesvědčen, že Výbor pro rozpočtovou kontrolu by měl být pravidelně informován o změnách v nákladech tlumočnických služeb; požaduje, aby výroční zpráva o pravidlech pro uplatňování mnohojazyčnosti, kterou vypracovává tlumočnická služba a která je zasílána generálnímu tajemníkovi, byla zpřístupněna členům výboru;

25.  zastává názor, že by se mělo v nejvyšší možné míře předcházet situacím, kdy je tlumočení do některých jazyků poskytováno, aniž by bylo využíváno; zdůrazňuje, že jsou zapotřebí opatření na snižování výdajů za nepotřebné tlumočení schůzí, a žádá proto, aby byl vyvinut a rychle zaveden systém, který by umožnil předcházet situacím, kdy je poskytováno tlumočení do jazyků, jimiž se ve skutečnosti na dané schůzi nehovoří a o něž nežádají ani uživatelé internetového vysílání;

26.  očekává, že generální tajemník předloží do konce roku podrobnou analýzu tlumočnických služeb, které byly poskytovány na všech schůzích (pracovních) skupin, výborů a delegací, a analýzu jazyků, jimiž se na těchto schůzích skutečně hovořilo, a rovněž přehled výjimek z obecných pravidel pro tlumočení přijatých předsednictvem dne 12. března 2012(3), o něž delegace požádaly kvůli návštěvám a jež jim byly poskytnuty;

27.  žádá předsednictvo, aby do konce roku přijalo další rozhodnutí o mnohojazyčnosti, které by se konkrétně zabývalo možnými scénáři „tlumočení na požádání“ a zvýšením efektivity, jehož by se takto dalo dosáhnout;

28.  žádá proto Účetní dvůr, aby Parlamentu poskytl v rozumném časovém rozmezí, nejpozději ovšem do března 2014, zvláštní zprávu o výdajích Parlamentu, Komise a Rady na tlumočení a překlad, ve které vyhodnotí řádnost příslušného finančního řízení a aktualizuje svá zjištění uvedená ve zvláštní zprávě č. 5/2005; dále konstatuje, že tato zpráva by mohla být vypracovávána pravidelně a mohla by být používána v rámci postupu udělování absolutoria; opakuje, že tato zpráva by měla poskytovat informace o tom, zda dotyčné orgány mají vhodné nástroje a postupy k tomu, aby zajistily, že:

   poskytované služby nepřesahují skutečné potřeby,
   mohou být poskytnuty všechny potřebné služby,
   služby jsou poskytovány za nejnižší možné náklady,
   služby dosahují vysoké kvality;

29.  konstatuje také, že tato zpráva by měla pečlivě srovnat nákladovou účinnost tlumočnických služeb Parlamentu se službami Rady a Komise a měla by porovnat skutečné náklady na tlumočnické služby těchto tří orgánů s náklady zaznamenanými v období, jímž se zabýval audit;

30.  trvá rovněž na tom, aby se Parlament přednostně zabýval značným počtem případů pozdních rušení, a vyzývá předsednictvo, aby předložilo podrobný akční plán snižování jejich počtu;

31.  připomíná, že je nezbytná interinstitucionální spolupráce v oblasti výměny osvědčených postupů, které pomáhají zvyšovat efektivitu a umožňují provádět úspory; domnívá se, že by se měla zlepšit interinstitucionální spolupráce v oblasti tlumočení; žádá o provedení důkladného hodnocení, jež by se zaměřilo především na zefektivnění sdílení dostupných zdrojů mezi orgány a na konkrétní opatření v oblasti tlumočení poskytovaného externisty;

32.  vyzdvihuje význam softwarových aplikací coby nástrojů pro řízení a žádá, aby na tuto oblast bylo z rozpočtu na příští rok poskytnuto vyšší financování; konstatuje, že pokud budou mít administrativní služby Parlamentu k dispozici přiměřené informace o řízení, lze dosáhnout větší efektivnosti; považuje za politováníhodné, že některá generální ředitelství navzdory zlepšením, k nimž došlo od roku 2010 v oblasti IT, nadále z hlediska dostupných softwarových aplikací zaostávají;

33.  vyzývá příslušné útvary, aby vyhodnotily, zda podstatná zlepšení efektivity, jichž bylo dosaženo v oblasti tlumočení, mohou sloužit jako příklad pro zlepšování v rámci ostatních GŘ;

o
o   o

34.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. C 305 E, 14.12.2006, s. 67.
(2) Úř. věst. C 291, 23.11.2005, s. 1.
(3) Konkrétně bylo rozhodnuto, že zatímco během týdnů vyhrazených pro vnější parlamentní činnost (zelené týdny) budou delegace moci nadále využívat plného režimu tlumočení do pěti jazyků, jak stanoví pravidla pro uplatňování mnohojazyčnosti, bude delegacím, kterým musí být udělena výjimka na cesty během týdnů vyhrazených pro schůze výborů, poskytnut jen omezený režim tlumočení, který nepřesáhne tlumočení do jednoho jazyka.

Právní upozornění - Ochrana soukromí