Evropský parlament,

—  s ohledem na sdělení Komise ze dne 10. září 2012 nazvané „Předloha společné zprávy Rady a Komise za rok 2012 o provádění obnoveného rámce evropské spolupráce v oblasti mládeže (strategie EU pro mládež 2010–2018)“ (COM(2012)0495) a příslušný pracovní dokument útvarů Komise (SWD(2012)0256),

—  s ohledem na své usnesení ze dne 18.5.2010 o „Strategii EU pro mládež – investování do mládeže a posílení jejího postavení“(1),

—  s ohledem na články 165 a 166 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—  s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady ze dne 23. listopadu 2011, kterým se zavádí „ERASMUS PRO VŠECHNY“ – program Unie pro vzdělávání, odbornou přípravu, mládež a sport (COM(2011)0788), který předložila Komise,

—  s ohledem na sdělení Komise ze dne 20. listopadu 2012 nazvané „Přehodnocení vzdělávání: investice do dovedností pro dosažení lepších socioekonomických výsledků“ (COM(2012)0669),

—  s ohledem na sdělení Komise ze dne 15. září 2010 s názvem „Mládež v pohybu – Iniciativa zaměřená na rozvinutí potenciálu mladých lidí, aby mohla Evropa růst rozumným a udržitelným způsobem, ze kterého budou mít prospěch všichni“ (COM(2010)0477),

—  s ohledem na sdělení Komise ze dne 29. dubna 2009 s názvem „Strategie EU pro mládež – Investování do mládeže a posílení jejího postavení. Obnovená otevřená metoda koordinace přístupu k problémům a příležitostem mládeže“ (COM(2009)0200) a příslušný pracovní dokument útvarů Komise (SEC(2009)0549),

—  s ohledem na sdělení Komise ze dne 5. prosince 2012 s názvem „Vytvoření rámce pro kvalitu stáží – Druhá fáze konzultace se sociálními partnery na evropské úrovni“ (COM(2012)0728),

—  s ohledem na sdělení Komise nazvané „Evropa 2020: Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“ (COM(2010)2020),

—  s ohledem na sdělení Komise ze dne 16. prosince 2010 nazvané „Evropská platforma pro boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení: evropský rámec pro sociální a územní soudržnost“ (COM(2010)0758),

—  s ohledem na závěry Rady ze dne 12. května 2009 o strategickém rámci evropské spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy („ET 2020“)(2),

—  s ohledem na své usnesení ze dne 12. května 2011 o iniciativě „Mládež v pohybu – rámec pro zlepšení evropských systémů vzdělávání a odborné přípravy“(3),

—  s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

—  s ohledem na zprávu Výboru pro kulturu a vzdělávání a na stanoviska Výboru pro zaměstnanost a sociální věci a Výboru pro regionální rozvoj (A7–0238/2013),

A.  vzhledem k tomu, že budoucnost Evropy spočívá v její schopnosti rozvinout potenciál mladých lidí;

B.  vzhledem k tomu, že krize vedla k nárůstu nejistých forem zaměstnání pro mladé lidi, kdy jsou stávající pracovní místa až příliš často nahrazována krátkodobými smlouvami, smlouvami na částečný úvazek a neplacenými programy pracovních stáží;

C.  vzhledem k tomu, že v únoru 2013 dosahovala celková míra nezaměstnanosti mladých lidí v EU 23,5 %; vzhledem k tomu, že se v roce 2011 se 7,5 milionu mladých lidí ve věku od 15 do 24 let a 6,5 milionu mladých osob ve věku od 25 do 29 let neúčastnilo vzdělávání či odborné přípravy ani nemělo zaměstnání;

D.  vzhledem k tomu, že hospodářské ztráty způsobené neúčastí mladých lidí na trhu práce v roce 2011 byly odhadovány na 153 miliard EUR, což odpovídá 1,2 % HDP EU(4);

E.  vzhledem k tomu, že všichni mladí lidé jsou nedílnou součástí společnosti a měli by tak být vnímáni; vzhledem k tomu, že nerovnosti i všechny formy diskriminace nadále přetrvávají a mají velký dopad na život mladých lidí a jejich pozdější vývoj ve společnosti;

F.  vzhledem k tomu, že přetrvávající hospodářská krize má závažný dopad na život mladých lidí, pokud jde o jejich dobré životní podmínky a sociální začleňování, zaměstnanost, přístup k bydlení, zdraví, vzdělávání a odbornou přípravu, kulturní činnosti, volný čas a sport, a vede k nebývalému nedostatku příležitostí pro mladé lidi v EU; vzhledem k tomu, že hrozí vážné riziko, že v podstatné části Evropy vznikne tzv. „ztracená generace“; vzhledem k tomu, že tato znepokojivá situace si žádá okamžitá opatření, politiky a kroky, jakož i strukturální reformy; vzhledem k tomu, že zhoršující se hospodářské podmínky mohou, zejména v zemích vážně zasažených hospodářskou krizí, donutit mladé lidi k nedobrovolné migraci, která se může projevit ve formě masivního „odlivu mozků“, jenž ve střednědobém až dlouhodobém horizontu snižuje růstový, rozvojový a inovační potenciál země původu;

G.  vzhledem k tomu, že v reakci na hospodářskou krizi řada členských států zavedla přísná úsporná opatření, včetně závažných škrtů ve výdajích na vzdělávání, odbornou přípravu a programy celoživotního učení; vzhledem k tomu, že tato opatření mají nepříznivý vliv především na zaměstnanost mladých lidí v některých členských státech, zejména ve státech jižní Evropy, což v mnoha případech vede k výraznému odlivu mozků z těchto oblastí a zvýrazňování nerovností v rámci EU;

H.  vzhledem k tomu, že stávající nástroje na úrovni EU je třeba dále rozvíjet s cílem řešit problémy, kterým nová generace čelí, že ale dosud bylo v této souvislosti podniknuto jen málo kroků, ačkoli dalšímu zlepšování těchto nástrojů nic nebrání; vzhledem k tomu, že strategie EU pro mládež představuje komplexní rámec a členské státy ji musí naplno využít;

I.  vzhledem k tomu, že v celé EU nebezpečně roste počet mladých lidí, kteří nejsou ve vzdělávání, v zaměstnání nebo v profesní přípravě; vzhledem k tomu, že míra nezaměstnanosti mládeže je v řadě členských států nepřijatelně vysoká, přičemž průměrná míra nezaměstnanosti v celé Unii dosahuje rekordních hodnot a skutečný údaj může být zastřen výrazným zvýšením migrace mladých lidí, což je ještě znepokojivější, vezmeme-li v úvahu nejisté pracovní podmínky nebo nehlášené zaměstnávání, přičemž se doba trvání nezaměstnanosti nepřetržitě zvyšuje;

J.  vzhledem k tomu, že mladé ženy musí i nadále čelit nevyhovujícím podmínkám na trhu práce, ačkoli představují jednoznačnou většinu zaměstnanců na částečný úvazek a s dočasnou smlouvou;

K.  vzhledem k tomu, že v roce 2011 byla ztráta vyplývající z neúčasti mladých lidí na vzdělávání, zaměstnanosti či odborné přípravě odhadována na 153 miliard EUR, což odpovídá 1,2 % HDP EU(5); vzhledem k tomu, že to představuje závažnou sociální a ekonomickou zátěž;

L.  vzhledem k tomu, že hospodářská krize v EU prohlubuje chudobu a sociální vyloučení, což postihuje zvláště mladší generace; vzhledem k tomu, že dopad krize na mladé lidi nerozvíjí jejich schopnost vést samostatný život a v krajních případech vede k podvýživě nebo psychickým problémům;

M.  vzhledem k tomu, že míra nezaměstnanosti mladých lidí ve věku do 25 let v březnu dosáhla 23,5 % a že více než 2 miliony pracovních míst zůstávají v Evropě volné kvůli nesouladu mezi požadavky a kvalifikací, zejména v odvětví IKT a ve zdravotnictví; vítá iniciativu Komise „Přehled dovedností EU“;

N.  vzhledem k tomu, že geografickou nerovnováhu mezi nabídkou a poptávkou pracovních míst a kvalifikací lze pozorovat uvnitř jednotlivých členských států i mezi nimi;

O.  vzhledem k tomu, že mnoho mladých lidí je zaměstnáno za neformálních podmínek, dočasně či v nejistých formách zaměstnání, a to nezávisle na jejich kvalifikaci či stanovených cílích profesní dráhy a bez jednoznačného dlouhodobého výhledu; vzhledem k tomu, že řada mladých lidí přichází o možnost získávat dovednosti a sebedůvěru potřebné pro kariérní postup;

P.  vzhledem k tomu, že mladí lidé čelí rostoucím obtížím při přechodu ze vzdělávacího systému do zaměstnání v důsledku nedostatku součinnosti mezi dostupnými vzdělávacími programy a trhem práce; vzhledem k tomu, že iniciativy celoživotního vzdělávání a mezigenerační projekty představují užitečné nástroje, díky nimž mohou být mladí lidé v celé EU vybaveni dovednostmi potřebnými pro vstup na trh práce;

Q.  vzhledem k tomu, že mezi demografické skupiny, které jsou nedostatečně zastoupeny mezi podnikateli, zejména mezi zakladateli začínajících podniků, patří mladí lidé, ženy, osoby se zdravotním postižením a migranti;

R.  vzhledem k tomu, že osobní a sociální rozvoj mladých lidí je stejně důležitý jako jejich akademický a profesní rozvoj; vzhledem k tomu, že mladí lidé hrají v sociální infrastruktuře členských států aktivní úlohu a mají stěžejní význam pro udržitelná a živá společenství;

S.  vzhledem k tomu, že v členských státech je třeba zlepšit zavádění širokopásmového připojení, aby se zajistilo, že školy budou digitálně vybavené;

T.  vzhledem k tomu, že otevřené vzdělávací zdroje zlepšují kvalitu, přístupnost a spravedlnost systémů vzdělávání a umožňují, aby byl proces učení díky informačním a komunikačním technologiím a využití nových technologií interaktivní, kreativní, flexibilní a individualizovaný; vzhledem k tomu, že otevřené vzdělávání zlepšuje trvalou zaměstnatelnost tím, že podporuje celoživotní vzdělávání;

U.  vzhledem k tomu, že důležitým prostředkem, jak oslovit mladé lidi a zlepšit jejich schopnost podílet se na chodu společnosti a ovlivňovat politické a sociální procesy, je využívání nových technologií a platforem sociálních médií;

V.  vzhledem k tomu, že hospodářské a sociální problémy, které byly umocněny zavedením úsporných opatření jakožto reakcí EU na krizi, prohlubují u občanů euroskepticismus; vzhledem k tomu, že mladí lidé jsou nejzranitelnější částí společnosti;

W.  vzhledem k tomu, že politika zaměřená na mládež může přispět k rozvoji občanské uvědomělosti mezi mladými lidmi, která je pro jejich individuální emancipaci a aktivní účast ve společnosti nanejvýš důležitá;

X.  vzhledem k tomu, že strukturovaný dialog by měl být považován za první krok směrem k navázání účinného a plodného dialogu mezi mladými lidmi, organizacemi mládeže a EU a vnitrostátními orgány, který je třeba neustále zlepšovat a rozvíjet;

Posouzení účinnosti strategie EU pro mládež

1.  vítá sdělení Komise o provádění obnoveného rámce evropské spolupráce v oblasti mládeže (strategie EU pro mládež 2010–2018);

2.  připomíná návrh Komise, že v souvislosti s probíhajícími jednáními o novém víceletém finančním rámci by měly být navýšeny finanční prostředky určené na politiky zaměřené na mládež a vzdělávání, aby bylo možné řešit současné i budoucí problémy; zdůrazňuje, že komunikace mezi pracovními skupinami pro mládež má zásadní význam a měla by být podporována, stejně jako komunikace o dosud přijatých opatřeních a dosažených výsledcích;

3.  domnívá se, že rozpočtové prostředky přidělené na boj proti nezaměstnanosti mladých lidí v budoucím víceletém finančním rámci, tj. 6 miliard eur, nejsou dostatečné a měly by být v průběhu jednání výrazně navýšeny;

4.  vyzývá Radu, aby dále zaměřovala pozornost na mladé lidi a považovala je za prioritu ve všech programech EU v rámci budoucího víceletého finančního rámce;

5.  s politováním konstatuje, že smělá prohlášení Evropské rady, pokud jde o její závazky vůči mládeži, se neodrážejí v příslušných finančních závazcích; podotýká, že značná část „balíčku opatření na podporu růstu“ vyhlášeného v roce 2012 představuje částečné přerozdělení prostředků ze strukturálních fondů, které již byly přislíbeny a vyčleněny;

6.  lituje nejednoznačného postoje Rady, která na jedné straně prosazuje vyčlenění dalších zdrojů pro mládež, na druhé straně však zdržuje jednání ohledně prostředků na platby v rámci opravného rozpočtu na rok 2013, což ohrožuje přidělování stipendií v rámci programu Erasmus; vyzývá Komisi, aby zaujala konstruktivnější přístup a přestala v každém ročním rozpočtu zvyšovat rozdíl mezi prostředky na platby a prostředky na závazky;

7.  považuje otevřenou metodu koordinace za vhodný prostředek pro rozhodování o politikách zaměřených na mládež; znovu opakuje svou výzvu k užší spolupráci orgánů EU v oblasti otázek týkajících se mládeže; vyzývá k širšímu zapojení Evropského parlamentu; zdůrazňuje, že pokud má otevřená metoda koordinace přinést maximální výsledky, musí být aplikována se silnou politickou vůlí ze strany členských států;

8.  vyjadřuje své zklamání nad tím, že ačkoli členské státy byly v prvním cyklu strategie EU pro mládež vyzvány k přijetí konkrétních opatření, bylo dosaženo jen velmi omezeného pokroku; konstatuje, že v několika případech se situace zhoršila a v mnoha členských státech nebyla vytvořena žádná konkrétní strategie pro mládež;

9.  bere na vědomí dopad prvního cyklu strategie pro mládež (2010–2012); zdůrazňuje, že rámec pro meziodvětvové zapojení Komise, členských států a příslušných zúčastněných stran považuje za dobré východisko, které je však v budoucnu třeba posílit zlepšením přístupu k zaměstnanosti, vzdělávání a odborné přípravě, čímž by se bojovalo proti chudobě a sociálnímu vyloučení a zároveň by byl využit meziodvětvový přístup k šíření osvědčených postupů napříč příslušnými odvětvími;

10.  zdůrazňuje význam strukturovaného dialogu; vyzývá Komisi a členské státy, aby tuto koncepci rozvíjely a zajistily přijetí smysluplných a komplexních opatření v návaznosti na doporučení mladých lidí vypracovaná s jejich ministerskými a institucionálními protějšky; dále navrhuje, aby přímo oslovily organizace mládeže a neorganizované jednotlivce na místní a regionální úrovni a zajistily tak, aby byli mladí lidé vyslyšeni a aby uplatňovaná politická opatření vedla k jejich pozitivnímu rozvoji a k posílení jejich postavení;

11.  domnívá se, že rozvoj jasných a uživatelsky vstřícných ukazatelů ohledně situace mladých lidí a politiky zaměřené na mládež je možné dále zlepšit, zejména pokud jde o samostatnost a zapojení mladých lidí, s cílem lépe vyhodnotit dopad opatření přijatých v rámci strategie EU pro mládež;

12.  vyzývá členské státy, aby vydaly zprávy založené na informacích a důkazech týkající se sociální situace a životních podmínek mladých lidí a aby vypracovaly národní akční plány a důsledně je prováděly;

13.  zdůrazňuje, že je třeba od útlého dětství věnovat zvláštní pozornost zranitelným skupinám, jimž hrozí velké riziko sociálního vyloučení, včetně osob, které nejsou ve vzdělávání, v zaměstnání nebo v profesní přípravě, a znevýhodněných mladých lidí, poskytovat jim skutečné a hmatatelné pracovní příležitosti a podporovat jejich aktivní zapojení do společnosti;

14.  uznává, že je zapotřebí meziodvětvový a vyvážený přístup k osmi oblastem činnosti v rámci strategie EU pro mládež; vyzývá k tomu, aby byly v době krize vytyčeny politické priority zaměřené na mládež, které budou ovlivňovat a vytvářet samotní mladí lidé na základě svých postojů a cílů;

Výzvy pro příští cyklus:

Vzdělávání, odborná příprava, inovace a financování

15.  vítá nový program EU pro vzdělávání, odbornou přípravu, mládež a sport; zdůrazňuje, že pro stabilní financování tohoto programu a pro oblast mládeže je zapotřebí vytvořit samostatnou kapitolu a samostatný rozpočtový příděl;

16.  zdůrazňuje, že členské státy a podniky by měly více investovat do správných dovedností a diverzifikovat nabídku odborného vzdělávání pro profese, po nichž je poptávka, zejména v technologických odvětvích, a to vytvořením pružnějších osnov a začleněním podnikatelských a průřezových dovedností s cílem lépe se přizpůsobit budoucímu vývoji na trhu práce; vyzdvihuje význam posílení mobility mládeže, zejména učením se cizích jazyků od raného věku; vyzývá členské státy, aby vytvořily duální systémy vzdělávání a odborné přípravy jakožto účinný prostředek k propojení požadavků v oblasti vzdělávání s požadavky trhu práce a ke snížení nezaměstnanosti mladých lidí;

17.  vyzývá členské státy, aby zajistily úplnou převoditelnost získaných sociálních výhod, aby nebyla ohrožena sociální ochrana mladých pracovníků, kteří se rozhodli pro mobilitu;

18.  zdůrazňuje přínos znalostního trojúhelníku a naléhavě vyzývá členské státy, aby podnikaly více iniciativ a posílily interakci mezi třemi stranami trojúhelníku, aby se interakcí mezi výzkumem, vzděláváním a inovacemi přispělo k vytváření pracovních míst a k posílení růstu;

19.  uznává, že nový program Horizont 2020 je vhodným rámcem pro podporu výzkumu, inovací a excelence ve vědě; upozorňuje však, že škrty ve výdajích na vzdělávání v některých členských státech ohrožují jeho cíle; vyzývá členské státy, aby stanovily hlavní priority programu a plně jej využívaly;

20.  vyzývá Komisi a členské státy, aby posoudily a navrhly způsoby, jak zvýšit inovaci ve vnitrostátních osnovách na úrovni škol;

21.  naléhavě vyzývá členské státy, aby posílily a odstranily současné přeshraniční překážky, pokud jde o odbornou přípravu, orientační a učňovskou přípravu a stáže, aby se tato forma vzdělávání oceňovala rovným způsobem, zvýšilo se její propojení s dalšími formami vzdělávání s perspektivou celoživotního vzdělávání, a lépe se tak sladila nabídka a poptávka po možnostech odborné přípravy pro mladé lidi přímo na pracovišti, a zvýšila se tak mobilita a zaměstnatelnost, zejména v příhraničních regionech;

22.  zdůrazňuje, že je nutné zabývat se otázkou zeměpisného nesouladu mezi nabídkou pracovních míst a poptávkou po nich jak v členských státech, tak i mezi nimi, zejména na základě změny Evropského portálu pracovní mobility EURES, s cílem zlepšit možnosti zaměstnávání mládeže;

23.  zdůrazňuje význam strategického investování prostředků ze strukturálních fondů EU do regionálního rozvoje, zvyšování konkurenceschopnosti a do vytváření kvalitní učňovské přípravy, kvalitních stáží a trvalých pracovních míst, což by mladým lidem poskytlo co nejširší možnosti zaměstnání, kdy by byla dodržována práva zaměstnanců ve všech členských státech, aby bylo možné výrazně zlepšit jejich složitou situaci a snížit riziko chudoby; zdůrazňuje dále význam diverzifikace hospodářství v odvětvích s vysokou přidanou hodnotou, příp. nutnost klást důraz na venkovské a znevýhodněné oblasti;

24.  domnívá se, že k tomu, aby mohl být řešen problém nezaměstnanosti mladých lidí, je při navrhování a provádění správné kombinace politik zásadní zapojit místní a regionální orgány;

25.  domnívá se, že stávající vysoké míře nezaměstnanosti v některých členských státech bylo možné zabránit prostřednictvím intenzivních celostátních a regionálních strategií zaměřených na vybízení podniků k přijímání mladých pracovníků;

26.  konstatuje, že města a regiony hrají vedle strategií EU zaměřených na zvýšení zaměstnanosti důležitou úlohu při posuzování místního trhu práce, odhadování jeho potřeb a přizpůsobování programů pro mládež tomuto trhu, a klade důraz na význam mladých lidí pro jejich společenství, včetně ostrovních a nejvzdálenějších regionů; vyzývá místní a regionální orgány, aby podporovaly aktivní občanství a zajistily účast zástupců mládeže nebo mládežnických organizací v různých iniciativách navržených Evropskou unií;

27.  zdůrazňuje kladnou úlohu, již hrají otevřené vzdělávání a otevřené univerzity ve vzdělávacím procesu a ve vybavování studentů, včetně mladých lidí, novými dovednostmi, které jsou v boji proti nezaměstnanosti zásadní; zdůrazňuje, že celoživotní vzdělávání je dynamickým prostředkem k získávání vědomostí, který bude reagovat na současné potřeby a  zájmy účastníků;

28.  zdůrazňuje, že je důležité získávat průřezové dovednosti, např. dovednosti v oblasti IKT, řídící schopnosti, kritické myšlení a jazykové dovednosti, a to i prostřednictvím studia v zahraničí, mají-li být zlepšeny vyhlídky mladých lidí na trhu práce a jejich přizpůsobení budoucímu vývoji na trhu práce;

29.  zdůrazňuje význam informálního a neformálního vzdělávání pro rozvoj hodnot, schopností a dovedností mladých lidí a také pro osvojení občanského cítění a demokratické účasti; vyzývá Komisi a členské státy, aby vytvořily systém, který by uznával dovednosti získané v průběhu neformálního a informálního vzdělávání, dobrovolnické činnosti, stáží a sociální práce, a aby tyto činnosti podpořily v rámci nových programů pro vzdělávání, mládež a občanství;

30.  domnívá se, že stále existuje prostor pro rozvoj meziodvětvové spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy jako prostředku k usnadnění výměny osvědčených postupů mezi členskými státy;

31.  vítá současné odhodlání členských států a Rady zahájit nové iniciativy s konkrétními finančními opatřeními; vyzývá Radu, aby podněcovala podobné politiky ve všech členských státech pod záštitou iniciativy „New Deal“ pro mladé lidi;

32.  zdůrazňuje, že je zapotřebí podporovat ženy a umožňovat jim, aby se věnovaly profesním drahám, které jsou obecně považovány za typicky „mužské“, zejména v odvětví informačních technologií;

33.  je přesvědčen, že včasný zásah a proaktivní politika na pracovním trhu znamenají posun od zabývání se příznaky strádání více generací k rozpoznávání a řešení rizik v raných fázích života, který má zabránit nezaměstnanosti a usnadnit opětovné začlenění mladých lidí do pracovního procesu; upozorňuje zejména na nejvíce marginalizované osoby, kterým hrozí nejvyšší riziko nezaměstnanosti;

34.  poukazuje na problémy nerovností na úrovni škol, záškoláctví a potřebu snížení míry předčasného ukončování školní docházky v celé EU; zdůrazňuje význam navýšení financování s cílem zajistit rovný přístup ke vzdělání, jakož i omezit předčasné ukončování školní docházky; upozorňuje na potřebu zlepšit provázanost a spolupráci mezi subjekty v oblasti vzdělávání, odborné přípravy a práce s mládeží; požaduje, aby vzdělávací procesy na úrovni EU i členských států byly flexibilní;

35.  považuje přechod z procesu vzdělávání na trh práce za obzvláště významný okamžik pro mladé lidi, jelikož začátek jejich profesní dráhy má významný dopad na jejich budoucí vývoj; zdůrazňuje v této souvislosti významnou úlohu, kterou může hrát u znevýhodněných dětí rozvoj v raném dětství, pokud jde o vystoupení ze začarovaného kruhu mezigeneračního předávání vzorce nízkého lidského rozvoje; vyzývá členské státy, aby posílily poskytování poradenských a konzultačních služeb v rané fázi, a zvýšily tak schopnost mladých lidí činit dostatečně informovaná rozhodnutí o svém budoucím povolání, čímž pro ně bude snazší získat nezbytné dovednosti a nalézt práci, která odpovídá potřebám pracovního trhu; zdůrazňuje potenciál k vytváření pracovních míst v odvětvích, jako je ekologické hospodářství, zdravotnictví, sociální služby a IKT;

36.  zdůrazňuje význam zlepšování politik zaměřených na usnadnění přechodu ze školy do zaměstnání zajištěním kvalitního učňovského vzdělávání a stáží;

37.  vyzývá členské státy, aby se zaměřily na mladé lidi, kteří nejsou zapojeni do vzdělávání či odborné přípravy ani nejsou zaměstnaní, s cílem poskytnout jim kvalitní výuku a odbornou přípravu umožňující získat dovednosti a zkušenosti nezbytné k pracovnímu začlenění a usnadnit návrat některým z nich do vzdělávacího systému;

38.  žádá, aby byla věnována zvláštní pozornost mladým lidem ve výkonu trestu odnětí svobody s cílem usnadnit jejich znovuzačlenění do společnosti;

39.  žádá Komisi, aby posílila stávající stěžejní iniciativu „Mládež v pohybu“ pomocí nových sloganů jako „Žádný mladý člověk nezůstane bez vzdělání“ a „Žádný mladý člověk nebude vyřazen z trhu práce“;

40.  připomíná riziko, že některé členské státy mohou přijít o své talentované mladé lidi, což může vést k odlivu mozků; zdůrazňuje, že takový odliv mozků může členským státům zkomplikovat dosažení hospodářské obnovy a životaschopného růstu; vyzývá Komisi a Radu, aby to při navrhování a uplatňování politik v budoucnu plně zohlednily;

41.  zdůrazňuje, že tvůrčí odvětví mohou mladým lidem nabídnout další a nové možnosti rozvoje jejich talentu a dovedností; připomíná Komisi a členským státům, že nové technologie podporují tvořivost mladých lidí;

42.  zdůrazňuje, že kultura v Evropě představuje značný podíl HDP, a vyzývá členské státy, aby dále prosazovaly iniciativy podporující udržitelná pracovní místa pro mladé lidi v tomto odvětví;

Zaměstnanost mládeže a podnikání

43.  v kontextu probíhajících opatření ke snížení dluhu, narůstající nezaměstnanosti mládeže a rozdílné úrovně dosaženého vzdělání a odborné průpravy zdůrazňuje význam socio-ekonomické a územní soudržnosti Evropské unie, jak je stanoveno v článku 174 Smlouvy o fungování Evropské unie, při dosahování cílů strategie EU pro mládež, konkrétně při vytváření nových a rovných příležitostí pro všechny mladé lidi, které by podporovaly sociální začleňování, rovnost mezi muži a ženami a solidaritu všech mladých lidí, snižovaly riziko chudoby a zvyšovaly podíl zaměstnaného obyvatelstva;

44.  naléhavě vyzývá členské státy, aby plně využily strukturální fondy EU na období 2007–2013, zejména Evropský sociální fond (ESF); žádá Komisi, aby Parlament pravidelně informovala o pokroku dosaženém členskými státy;

45.  žádá Komisi a členské státy, aby uvolnily všechny dostupné finanční prostředky, zvláště pak v rámci strukturálních fondů, na program, který by podpořil investování do odborné přípravy a vytváření pracovních míst za účelem boje s nepřijatelně vysokou mírou nezaměstnanosti mladých lidí, zejména tím, že by podporou jejich podnikatelského ducha vybídl mladé lidi k rozvoji podnikání; vítá iniciativu zaměstnanosti mládeže a naléhavě vyzývá příslušné členské státy a regiony, aby plně využívaly prostředky z ESF a zvláštní příspěvky;

46.  vítá novou iniciativu EU týkající se systému záruk pro mladé lidi, do níž by měli být zahrnuti mladí lidé do věku 30 let a která by je měla vybavit dovednostmi vyžadovanými na trhu práce tím, že jim zajistí kvalitní, smysluplné a relevantní příležitosti; vyzývá členské státy, aby se zavázaly, že budou tento systém provádět efektivně a včas, a aby plně využívaly možností, které nabízí nový fond na podporu zaměstnanosti mladých lidí v budoucím víceletém finančním rámci; upozorňuje, že je nezbytné, aby ESF a ostatní stávající i budoucí strukturální fondy EU vyčlenily na tuto iniciativu dostatečné finanční prostředky; domnívá se, že rozpočet navržený Radou na sedmileté období je nedostatečný;

47.  zdůrazňuje nicméně skutečnost, že systém záruk pro mladé nemůže nahrazovat strukturální úsilí a reformy, jež jsou nezbytné k tomu, aby vzdělávací systémy a pracovní trhy v některých členských státech byly připraveny na výzvy budoucnosti;

48.  žádá Komisi, aby zajistila pobídky a technickou podporu, které by mladým lidem umožnily zakládat své vlastní podniky pod heslem „Když se ti nedaří najít pracovní místo, tak si ho vytvoř!“;

49.  navrhuje podporovat podnikatelského ducha mladých lidí tím, že jim usnadní přístup k nástrojům mikroúvěrů a mikrofinancování;

50.  domnívá se, že fiskální konsolidace by neměla být prováděna způsobem, který má dopad na pracovní místa pro mladé lidi; žádá členské státy, aby zajistily více pobídek na podporu kvalitního zaměstnání pro mladé lidi, jako jsou daňové úlevy a sociální příspěvky, a aby přijaly příslušné právní předpisy pro trh práce;

51.  je si vědom toho, že sociální podniky mohou hrát při podpoře kvalitních pracovních míst a v boji proti chudobě a sociálnímu vyloučení důležitou úlohu například tím, že budou investovat do vzdělávání a odborné přípravy mladých Evropanů;

52.  zdůrazňuje, že je třeba, aby členské státy zajistily záchrannou síť pro neúspěšné začínající podniky; vyzývá je, aby odstranily byrokratickou zátěž;

Nové technologie a sociální média

53.  žádá Komisi, aby zahájila průzkum za účelem sledování dopadu nových technologií a sociálních médií na životy mladých lidí;

54.  zdůrazňuje, že je třeba, aby členské státy uplatňovaly strategie podporující přístup mladých lidí k řešením IKT;

55.  vyzývá Komisi, aby využila dynamiku sociálních médií ve vzdělávání, odborné přípravě a ke zvýšení účasti mladých lidí s cílem zvýšit jejich zaměstnatelnost a posílit podnikání, inovaci a kulturu;

56.  zdůrazňuje potřebu chránit mladé lidi před všemi formami zneužívání, včetně on-line útoků a zneužití souvisejících s jejich osobními údaji a zdravím;

57.  zdůrazňuje, že je třeba zlepšit komunikaci a rozšířit iniciativy Komise v oblasti mládeže (např. evropského portálu pro mládež) prostřednictvím sociálních sítí a zvýšeného zapojení organizací mládeže a zástupců mladých lidí;

58.  vítá sdělení Komise o „otevření systémů vzdělávání“, jehož cílem je zlepšit účinnost, dostupnost a spravedlnost systémů vzdělávání, odborného vzdělávání a učení intenzivnějším začleněním IKT a nových technologií do vzdělávání a odborného vzdělávání; vyzývá všechny členské státy, aby podporovaly iniciativy směřující k otevírání systémů vzdělávání, například otevřených on-line kurzů (Massive Open Online Courses, MOOC);

Účast mladých lidí a evropské občanství

59.  vítá skutečnost, že rok 2013 byl vyhlášen Evropským rokem občanů; zdůrazňuje, že je třeba lépe zapojit mladé lidi tím, že budou vybízeni ke sdílení své představy o budoucnosti EU;

60.  vyzývá Komisi, aby nadále podporovala Evropskou kartu mládeže a tuto podporu zvyšovala s cílem usnadnit mladým lidem přístup ke kultuře prostřednictvím EU;

61.  zdůrazňuje zásadní význam sportu, tělesného pohybu a společenských aktivit při podpoře zapojení mladých lidí jakožto nástroje, který může mít značný vliv na místní společenství a pomáhat při řešení mnohých společenských problémů, jimž mládež čelí, jako například při překonávání sociálního vyloučení a získávání sebedůvěry a sebeúcty; zdůrazňuje dále, že přínosem pohybových aktivit po fyzické i psychické stránce je kromě toho připravenost mladých lidí pro zaměstnání;

62.  zdůrazňuje, že je nutné, aby EU před evropskými volbami v roce 2014 poskytovala důvěryhodná sdělení zaměřená na mladé lidi, která budou podpořena aktuálními politikami;

63.  vyzývá Komisi, aby vytvořila více iniciativ na posílení integrace EU; naléhavě žádá členské státy, aby začlenily předmět evropských studií do učebních osnov;

64.  zdůrazňuje význam využívání informačních a komunikačních technologií, včetně sociálních sítí, s cílem dosáhnout hlubšího zapojení do společnosti;

65.  poukazuje na potřebu vytvořit více kontaktních programů zaměřených na oslovování marginalizovaných skupin a poskytovat podporu oblasti mládeže s cílem rozvíjet související struktury a komunikační kanály, a oslovit tak více mladých lidí, zejména těch, kteří jsou ohrožení sociálním vyloučením;

66.  zdůrazňuje význam programu „Mládež v akci“, který podporuje aktivní občanství mladých lidí, rozvíjí solidaritu a podporuje toleranci mezi mladými lidmi;

67.  zdůrazňuje význam organizací mládeže, které jsou hlavním nástrojem zapojení mladých lidí, a úlohu dobrovolníků, kterou je třeba posilovat prostřednictvím podpůrných mechanismů, vhodných právních rámců a jasně formulovaných práv a povinností dobrovolníků, jak stanoví evropská charta práv dobrovolníků; vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily politickou a finanční podporu práce s mladými lidmi, zejména organizacím mládeže zapojeným do projektů EU;

68.  považuje možnost mladých lidí žít nezávislý život za hlavní prioritu, kterou by měla řešit strategie pro mládež v nadcházejícím období; vyzývá proto Komisi a členské státy, aby se při spolupráci v oblasti mládeže zaměřily na nezávislost mladých lidí a zapojení všech mladých lidí do společnosti;

Obecné zásady

69.  zdůrazňuje, že je důležité odstranit všechny typy diskriminace mezi mladými lidmi, včetně diskriminace založené na pohlaví, rasovém nebo etnickém původu, náboženském vyznání, zdravotním postižení, věku a sexuální orientaci;

70.  zdůrazňuje, že boj proti nerovnosti žen a mužů a stereotypům by měl být nedílnou součástí účinné politiky zaměřené na mládež s cílem předcházet zejména násilí páchanému na ženách a potírat jej;

71.  zdůrazňuje, že v rámci sociální vize EU je důležité uznat, že mladí lidé představují prioritní skupinu, kterou je třeba přímo zapojit, čímž se posílí jejich vliv, rozvoj, dobré životní podmínky a sociální začleňování;

72.  zdůrazňuje, že je třeba zajistit individuální účinnou podporu mladým lidem se zdravotním postižením;

o
o   o

73.  pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předal Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.

(1) Úř. věst. C 161 E, 31.5.2011, s. 21. (2) Úř. věst. C 119, 28.5.2009, s. 2. (3) Úř. věst. C 377, 7.12.2012, s. 77. (4) Eurofond (2012), NEET – mladí lidé, kteří nemají zaměstnání, ani se neúčastní vzdělávání či odborné přípravy: charakteristika, náklady a politická řešení v Evropě, Úřad pro publikace Evropské unie, Lucemburk. (5) Eurofond (2012), NEET – mladí lidé, kteří nemají zaměstnání, ani se neúčastní vzdělávání či odborné přípravy: charakteristika, náklady a politická řešení v Evropě“. Úřad pro publikace Evropské unie, Lucemburk.