Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2013/2045(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A7-0275/2013

Předložené texty :

A7-0275/2013

Rozpravy :

PV 10/09/2013 - 17
CRE 10/09/2013 - 17

Hlasování :

PV 11/09/2013 - 5.17
Vysvětlení hlasování
Vysvětlení hlasování
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P7_TA(2013)0365

Přijaté texty
PDF 322kWORD 51k
Středa, 11. září 2013 - Štrasburk
Řešení problému nezaměstnanosti mladých lidí: možná východiska
P7_TA(2013)0365A7-0275/2013

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 11. září 2013 o řešení problému nezaměstnanosti mladých lidí: možná východiska (2013/2045(INI))

Evropský parlament,

—  s ohledem na své usnesení ze dne 6. července 2010 o podpoře přístupu mladých lidí na trh práce, posílení statusu praktikantů, stáží a odborné přípravy(1),

—  s ohledem na sdělení Komise s názvem „Iniciativa ,Příležitosti pro mladé‘“ (COM(2011)0933) a na své usnesení ze dne 24. května 2012 o iniciativě „Příležitosti pro mladé“(2) a svou otázku k ústnímu zodpovězení položenou Komisi o iniciativě „Příležitosti pro mladé“(3),

—  s ohledem na sdělení Komise o provádění iniciativy „Příležitosti pro mladé“ (COM(2012)0727),

—  s ohledem na sdělení Komise s názvem „Mládež v pohybu“ (COM(2010)0478),

—  s ohledem na závěry Rady o podpoře zaměstnanosti mládeže v zájmu dosažení cílů strategie Evropa 2020 přijaté dne 17. června 2011 v Lucemburku,

—  s ohledem na závěry Rady o iniciativě na podporu zaměstnanosti mladých lidí přijaté dne 7. února 2013,

—  s ohledem na sdělení Komise ze dne 5. prosince 2012 nazvané „Vytvoření rámce pro kvalitu stáží. Druhá fáze konzultace se sociálními partnery na evropské úrovni podle článku 154 Smlouvy o fungování Evropské unie“ (COM(2012)0728),

—  s ohledem na návrh doporučení Rady o zřízení záruky pro mladé lidi ze dne 5. prosince 2012, který předložila Komise (COM(2012)0729),

—  s ohledem na zprávu nadace Eurofound ze dne 13. června 2012 s názvem „Zřízení záruky pro mladé lidi: zkušenosti z Finska a Švédska“,

—  s ohledem na své usnesení ze dne 16. ledna 2013 o zřízení záruky pro mladé lidi(4),

—  s ohledem na politickou dohodu, jíž bylo dosaženo v Radě dne 28. února 2013, týkající se doporučení Rady o zřízení záruky pro mladé lidi,

—  s ohledem na sdělení Komise ze dne 27. dubna 2009 s názvem „Strategie EU pro mládež: investování do mládeže a posílení jejího postavení. Obnovená otevřená metoda koordinace přístupu k problémům a příležitostem mládeže“ (COM(2009)0200),

—  s ohledem na návrh na změnu návrhu nařízení o Evropském sociálním fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1081/2006, který předložila Komise (COM(2011)0607),

—  s ohledem na prohlášení členů Evropské rady ze dne 30. ledna 2012 s názvem „Na cestě ke konsolidaci podporující růst a k růstu podporujícímu zaměstnanost“,

—  s ohledem na své usnesení ze dne 25. října 2011o o mobilitě a začlenění osob se zdravotním postižením a o Evropské strategii pro pomoc osobám se zdravotním postižením 2010–2020(5),

—  s ohledem na Evropskou chartu kvality stáží a učňovství, která byla vypracována Evropským fórem mládeže ve spolupráci se sociálními partnery a dalšími zúčastněnými stranami,

—  s ohledem na zprávu nadace Eurofound ze dne 22. října 2012 s názvem „NEET: mladí lidé, kteří nejsou v zaměstnání, ve vzdělávání ani v profesní přípravě: charakteristiky, náklady a politická řešení v Evropě“(6),

—  s ohledem na zprávu nadace Eurofound ze dne 21. prosince 2012 s názvem „Účinnost politických opatření ke zvýšení zaměstnanosti mladých lidí“(7),

—  s ohledem na zprávu nadace Eurofound ze dne 29. dubna 2011 s názvem „Pomoc mladým pracujícím během krize: příspěvek sociálních partnerů a veřejných orgánů“(8),

—  s ohledem na své usnesení ze dne 14. března 2013 o integraci migrantů, jejích dopadech na trh práce a vnějším rozměru koordinace systémů sociálního zabezpečení v EU(9),

—  s ohledem na zprávu nadace Eurofound ze dne 7. února 2012 s názvem „Nejnovější politický vývoj, pokud jde o osoby, které nejsou v zaměstnání, ve vzdělání nebo v profesní přípravě (NEET)“(10),

—  s ohledem na zprávu nadace Eurofound ze dne 15. ledna 2013 nazvanou „Aktivní začleňování mladých lidí s postižením či zdravotními problémy“(11),

—  s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

—  s ohledem na zprávu Výboru pro zaměstnanost a sociální věci a stanoviska Výboru pro regionální rozvoj, Výboru pro kulturu a vzdělávání a Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (A7-0275/2013),

A.  vzhledem k tomu, že v červnu 2013 bylo 23,5 % aktivních mladých lidí bez práce, přičemž míra nezaměstnanosti se pohybuje v Rakousku a Německu do 10 % a v Řecku dosahuje až 64,2 %, z čehož jsou patrné značné zeměpisné rozdíly, a to jak mezi jednotlivými členskými státy, tak v jejich rámci; vzhledem k tomu, že nejnovější údaje a prognózy naznačují pokračující zhoršování situace mladých lidí v některých členských státech;

B.  vzhledem k tomu, že se nezaměstnanost žen mladších 25 let zvyšuje (z 18,8 % v roce 2009 vzrostla na 22,1 % v roce 2012) a podle posledních dostupných údajů nyní dosahuje 22,9 %; vzhledem k tomu, že postoje, jako je odrazování, sebevylučování a nespokojenost s prací, jsou stále častější; vzhledem k tomu, že mladé ženy i nadále mají na pracovním trhu horší podmínky než mladí muži, a vzhledem k tomu, že v důsledku této skutečnosti vznikají významné ztráty v oblasti potenciálu k hospodářskému růstu v Evropě, neboť se nedostatečně využívají schopnosti vysoce kvalifikovaných žen;

C.  vzhledem k tomu, že v roce 2011 celkem 7,5 milionu mladých lidí ve věku 15–24 let a 6,5 milionu ve věku 25–29 let nemělo zaměstnání a ani nebylo zapojeno do vzdělávání či odborné přípravy (tzv. NEET), přičemž mezi ně patřili i příslušníci zranitelných skupin; vzhledem k tomu, že tato situace by mohla mít závažné osobní a sociální důsledky, například nejisté vyhlídky na zaměstnání v budoucnu, chudobu a sociální vyloučení, nebo dokonce psychické a tělesné poruchy; vzhledem k tomu, že tyto problémy se budou v blízké budoucnosti pravděpodobně prohlubovat a že mají závažné finanční dopady na sociální systémy členských států;

D.  vzhledem k tomu, že situace, kdy je 14 milionů osob bez zaměstnání, přičemž ani neprocházejí vzděláváním či odbornou přípravou, vyžaduje, aby členské státy a evropské orgány a instituce vyvinuly větší úsilí o znovuzačlenění mladých lidí na pracovní trh; vzhledem k tomu, že mladí lidé v různých částech Evropy mají rozdílné potřeby, a proto je třeba, aby veškerá opatření k začleňování na pracovní trh byla uzpůsobena potřebám každé jednotlivé skupiny a případně zahrnovala rovněž politiky zaměřené posuzování jednotlivých případů;

E.  vzhledem k tomu, že v roce 2011 byly hospodářské ztráty způsobené neúčastí mladých lidí na trhu práce odhadovány v členských státech na 153 miliard EUR, což odpovídá 1,2 % HDP EU(12); vzhledem k tomu, že tato částka zdaleka přesahuje odhadovaných 10 miliard EUR, kterých by bylo třeba k vytvoření 2 milionů nových pracovních míst pro mladé lidi(13); vzhledem k tomu, že tato situace představuje pro EU jako celek dlouhodobou velkou sociální a hospodářskou zátěž;

F.  vzhledem k tomu, že nezaměstnanost mladých lidí významně přispívá k prudkému nárůstu migrace v řadě členských států; vzhledem k tomu, že jen velmi malá část lidí si volí migraci dobrovolně, neboť ve většině případu se jedná o reakci na hospodářskou situaci;

G.  vzhledem k tomu, že v EU je zapotřebí značných investic na dosažení růstu, vytvoření pracovních míst a podporu domácí poptávky; vzhledem k tomu, že je zapotřebí investiční balíček ve výši 2 % HDP EU k tomu, aby se v krátké době výrazněji zlepšila hospodářská situace a situace na trhu práce členských států; vzhledem k tomu, že toto opatření by bylo přínosem především pro mladé lidi, kteří představují skupinu, na niž má krize největší dopad;

H.  vzhledem k tomu, že mladí lidé bývají během hospodářských krizí obzvláště znevýhodněni, více než většina ostatních skupin; vzhledem k tomu, že u mnohých mladých lidí lze očekávat změnu aktuální nezaměstnanosti v nezaměstnanost dlouhodobou, což výrazně zvyšuje riziko sociálního vyloučení; vzhledem k tomu, že tato situace má alarmující důsledky jak pro mladé lidi, neboť se tak snižuje jejich sebeúcta, jejich ambice zůstávají nenaplněny, snižují se jejich výdělky i vyhlídky v oblasti profesní dráhy a odsouvá se zahájení samostatného dospělého života, včetně založení rodiny, tak i pro společnost jako celek, protože to má v krátkodobém i dlouhodobém měřítku nepříznivé dopady na sociální, hospodářskou i demografickou situaci v Evropě a zvyšuje se riziko, že mladí lidé budou ve stáří trpět chudobou v důsledku toho, že nejsou schopni platit důchodové příspěvky během pracovního života;

I.  vzhledem k tomu, že článek 13 Smlouvy o ES zmocňuje Společenství k boji proti diskriminaci na základě pohlaví, rasového nebo etnického původu, náboženského vyznání nebo světového názoru, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace; vzhledem k tomu, že mladé ženy stále navzdory směrnici 2000/78/ES ze dne 27. listopadu 2000, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání, trpí při vstupu na trh práce diskriminací na základě věku a pohlaví;

J.  zhledem k tomu, že navzdory obecně vysoké nezaměstnanosti mladých lidí jsou přibližně čtyři miliony pracovních míst v EU neobsazeny(14) v důsledku nesouladu mezi nabízenými a požadovanými dovednostmi; vzhledem k tomu, že v některých odvětvích, jako je odvětví IKT a výzkum a vývoj, neustále roste poptávka po vysoce kvalifikovaných pracovnících, která není uspokojována;

K.  vzhledem k tomu, že MOP doporučila rozpočet ve výši 21 miliard EUR, což odpovídá 0,5 % všech výdajů v eurozóně, který by umožnil plné provádění záruk pro mladé lidi v EU;

L.  vzhledem k tomu, že v souvislosti se strategií Evropa 2020 se EU zavázala zvýšit úroveň vzdělání, snížit do roku 2020 míru předčasného ukončování školní docházky na méně než 10 %, zvýšit podíl absolventů dokončeného terciárního či ekvivalentního vzdělávání ve věkové kategorii 30–34 let na nejméně 40 % a zvýšit míru zaměstnanosti ve věkové kategorii 20–64 let na 75 %;

M.  vzhledem k tomu, že krize vedla ke zvýšení počtu lidí, zejména mladých, s nejistým pracovním poměrem, a že stávající pracovní místa byla často nahrazena pracovními smlouvami na dobu určitou, smlouvami na částečný úvazek a neplacenou prací;

N.  vzhledem k tomu, že mladí lidé musí stále častěji přijímat jak placené, tak neplacené stáže, což je situace, v jejímž důsledku dochází k diskriminaci těch, kteří jsou ve slabší sociální situaci; vzhledem k tomu, že je nutné uznat existenci problému vykořisťování stážistů jakožto levné pracovní síly, a že je tudíž zapotřebí stanovit soubor kvalitativních kritérií pro stáže;

O.  vzhledem k tomu, že malé a střední podniky a mikropodniky, které jsou hnací sílou hospodářského růstu a tvorby pracovních míst a plnění cílů strategie Evropa 2020, v důsledku hospodářské krize zrušily přes 3,5 milionu pracovních míst a výrazně omezily přijímání nových zaměstnanců, přičemž rušení pracovišť mělo dopad na všechny zaměstnance, nejvíce pak na mladé lidi;

P.  vzhledem k tomu, že mladí lidé mají právo na kvalitní zaměstnání odpovídající jejich dovednostem; vzhledem k tomu, že kvalitní zaměstnání je zásadní podmínkou důstojného a autonomního života mladých lidí v Evropě;

Q.  vzhledem k tomu, že hospodářská krize, která se začala projevovat v roce 2008, nepříznivě ovlivnila jak poptávku, tak nabídku na trhu práce, čímž se dramaticky zvýšila nejistota pracovních vyhlídek a pro všechny nezaměstnané se stalo zásadním to, aby byli lépe informováni o pracovních příležitostech; vzhledem k tomu, že vzdělávání, odborná příprava a rozvoj dovedností jsou často pro nejchudší skupiny obyvatel nedostupné, a to včetně mladých lidí se zdravotním postižením;

R.  vzhledem k tomu, že v době krize se díky důrazu na praktické dovednosti osvědčily duální systémy, které kombinují teoretickou výuku a odbornou přípravu, a vzdělávací programy kombinující akademicko-pracovní výuku, které jsou využívány v některých členských státech; vzhledem k tomu, že Komise opakovaně konstatovala, že účinné systémy duálního vzdělávání mohou zaručit plynulé zajišťování kvalifikovaných pracovníků a současně to, aby se míra nezaměstnanosti udržovala na nízké úrovni;

S.  vzhledem k tomu, že přechod ze školního vzdělávání na trh práce je v životě mladých lidí rozhodujícím okamžikem, který určuje budoucí kariérní možnosti, celoživotní příjmy a dlouhodobou sociální situaci těchto mladých lidí; vzhledem k tomu, že v této souvislosti představuje vzdělávací politika součást politiky týkající se trhu práce;

T.  vzhledem k tomu, že hospodářská krize, která začala v roce 2008, negativně ovlivnila jak poptávku, tak nabídku na trhu práce, čímž došlo k dramatickému nárůstu nejistoty pracovních vyhlídek a vyvstala nutnost zabývat se otázkou investic členských států do vytváření pracovních míst, vzdělávání a odborné přípravy; vzhledem k tomu, že mezi důsledky krize mohou patřit i rostoucí sociální konflikty a nepokoje;

U.  vzhledem k tomu, že pracovní agentury hrají klíčovou roli na trhu práce, a musí tudíž plnit normy vysoké kvality, které musí kontrolovat příslušné orgány; zdůrazňuje, že tyto normy týkající se kvality a příslušné kontroly musí být uplatňovány ve stejné míře vůči veřejným i soukromým agenturám práce;

V.  vzhledem k tomu, že součástí řešení nezaměstnanosti může být rozvoj kvalitních systémů odborného vzdělávání a odborné přípravy, které budou zajišťovat vysoce kvalifikovaní učitelé a školitelé, jež budou využívat inovativní učební metody a vysoce kvalitní infrastrukturu a zařízení vykazující vysokou relevantnost z hlediska trhu práce a umožňující další vzdělávání a odbornou přípravu;

W.  vzhledem k tomu, že mladí lidé tvoří 40 % pracovníků zaměstnaných na dobu určitou, avšak z celkového počtu zaměstnaných tvoří pouze 13 %, a že každý pátý mladý člověk se obává ztráty svého zaměstnání;

X.  vzhledem k tomu, že v některých členských státech lze pozorovat zvětšující se mezeru mezi dovednostmi absolventů vysokých škol a dovednostmi požadovanými na trhu práce;

Y.  vzhledem k tomu, že zohledňování požadavků pracovního trhu by nemělo dětem znemožňovat získání co nejširší platformy znalostí, což je nejlepší způsob, jak zajistit, aby byly schopny přizpůsobit se zvratům na trhu práce i v životě vůbec; vzhledem k tomu, že většina studií prokázala význam nabídky kvalitního vzdělávání od prvních školních let pro předcházení předčasnému ukončení školní docházky a zajištění plné integrace dětí ze sociálně nejvíce znevýhodněných prostředí do školního života;

Z.  vzhledem k tomu, že otevřené vzdělávací zdroje zlepšují rovnost ve vzdělávání, jeho kvalitu a dostupnost a prostřednictvím informačních a komunikačních technologií a nových technologií podporují interaktivní, kreativní, pružný a individualizovaný proces učení; vzhledem k tomu, že otevřené vzdělávání zlepšuje podporou celoživotního učení trvalou zaměstnatelnost;

AA.  vzhledem k tomu, že pedagogové na základních, středních a vysokých školách čelí nebývalým výzvám vznikajícím v důsledku rychle se měnícího globálního hospodářského prostředí, v němž je rozvoj nových dovedností a schopností, inovativních přístupů a moderních metod výuky klíčovým faktorem pro zajištění efektivního vzdělávání a zaměstnatelnosti mladých lidí;

AB.  vzhledem k tomu, že 60 % absolventů vysokých škol jsou ženy, které jsou často obsazovány do funkcí s nižšími kvalifikačními požadavky či s nižším platovým ohodnocením; vzhledem k tomu, že na mladé ženy mají rovněž dopady genderové rozdíly v zaměstnání i mimo něj, což má za následek rozdíl v platech (v současnosti 16,2 %) i v důchodech;

AC.  vzhledem k tomu, že pružnost a nejistota zaměstnání mají větší dopad na zaměstnanost žen než mužů: vzhledem k tomu, že ve třetím čtvrtletí roku 2012 představovaly ženy zhruba 60 % osob pracujících na částečných úvazek ve věkové skupině pracovníků 15-24 let, přičemž ve stejné věkové skupině představovaly ženy 64 % všech pracovníků na částečný úvazek s vysokoškolským vzděláním (magisterský titul nebo postgraduální vzdělání);

AD.  vzhledem k tomu, že navzdory článku 19 SFEU, směrnici 2000/78/ES ze dne 27. listopadu 2000 a směrnici 2006/54/ES ze dne 5. července 2006 mladé ženy při vstupu na pracovní trh nadále trpí věkovou a genderovou diskriminací; vzhledem k tomu, že přístup na  oficiální trh práce je obtížnější pro ženy ze zranitelných sociálních skupin, a to včetně etnických menšin;

AE.  vzhledem k tomu, že mateřství mladým matkám často brání ve vstupu na trh práce a přispívá tak ke zvětšování rozdílů v zaměstnanosti mužů a žen;

AF.  vzhledem k tomu, že je zapotřebí začlenit opatření na podporu zaměstnanosti mladých lidí do ucelené a na budoucnost a investice zaměřené makroekonomické strategie, která by zajistila podmínky pro vytváření udržitelných míst ve 21. století a účinný přechod ze vzdělání do pracovního života;

1.  zdůrazňuje, že politická opatření na úrovni států a EU určená k podpoře zaměstnanosti mladých by měla být soudržná a měla by se vzájemně posilovat, přičemž by měla klást zvláštní důraz na vysoce kvalitní (profesní) vzdělávání, odbornou přípravu a nabídku pracovních zkušeností, což by mladým lidem umožnilo získat stabilní a kvalitní zaměstnání; zdůrazňuje, že vytváření příležitostí v oblasti spravedlivě odměňovaných stáží a dobrovolnických činností ve veřejném zájmu by mladým lidem umožnilo, aby se zapojili do společensky přínosných činností a získali pracovní zkušenosti;

2.  vyjadřuje hluboké politování nad tím, že již nyní mají stávající krizová opatření namířená na snižování veřejných výdajů v zemích postižených krizí negativní dopad na mladé lidi v důsledku škrtů v oblasti vzdělávání, vytváření pracovních míst a podpůrných služeb;

3.  zdůrazňuje, že existují různé skupiny nezaměstnaných mladých lidí a k tomu, aby byla přijatá opatření prováděna s co největším přínosem, je třeba je zaměřit podle jejich potřeb a schopností; je zapotřebí určit klíčové dovednosti, jež těmto mladým lidem umožní rychleji, trvaleji a udržitelněji vstoupit na trh práce; je nutné věnovat zvláštní pozornost mladým lidem, kteří nemají žádnou kvalifikaci, nemají zaměstnání a ani nejsou v procesu vzdělávání či profesní přípravy;

4.  vyzývá Komisi, aby ve spolupráci s členskými státy, které mají v regionech více než 25% nezaměstnanost mladých lidí, pomohla s řešením nezaměstnanosti mladých lidí prostřednictvím vytvoření pracovních míst pro alespoň 10 % postižených mladých lidí;

5.  zdůrazňuje, že je třeba vytvořit aktivní, komplexní a integrované politiky pracovních trhů zaměřené na vytváření pracovních míst, jejichž součástí by byla zvláštní opatření určená pro mladé lidi, aby se zabránilo plýtvání dostupnými zdroji a současně se podařilo snížit nezaměstnanost mladých lidí a nedocházelo pouze k její „recyklaci“; vyzývá členské státy, aby posoudily příklady osvědčených postupů z jiných členských států z hlediska proveditelnosti na vlastním trhu práce a využily ty z nich, které jsou vhodné pro boj proti nezaměstnanosti mladých lidí; zdůrazňuje dobré zkušenosti v oblasti odborné přípravy a vzdělávání a duálních vzdělávacích systémů získané v jiných zemích při zlepšování podmínek pro přechod z procesu vzdělávání do pracovního prostředí, díky nimž se zmenšují mezery mezi dovednostmi získanými v rámci odborné přípravy a požadavky pracovního trhu; zdůrazňuje, že úkolem Komise je poskytovat aktivní podporu takovémuto úsilí, a vyzývá Komisi, aby pravidelně podávala zprávu o reformním úsilí členských států v souvislosti se systémy odborné přípravy a vzdělávání; zdůrazňuje, že je třeba věnovat zvláštní pozornost zranitelným skupinám, jimž hrozí velké riziko sociálního vyloučení, včetně osob, které nepracují, nestudují a ani nejsou zapojeny do odborné přípravy;

6.  vyzývá Komisi, aby shromáždila úspěšné příklady v oblasti vzdělávání a vypracovala z nich příručku pro ostatní členské státy;

7.  vyzývá Komisi, aby vypracovala výroční zprávu o reformě systémů odborné přípravy v členských státech, a strukturálně a dlouhodobě tak přispěla ke zlepšení zaměstnatelnosti mladých lidí;

8.  vyzývá Komisi, aby vypracovala kvalitativní pokyny pro moderní systém duálního vzdělávání podložené seznamem široce definovaných neakademických klíčových povolání v Evropě;

9.  zdůrazňuje, že je důležité zlepšit normy kvality a přístupnost v oblasti vysokoškolského vzdělávání a odborného vzdělávání a přípravy; zdůrazňuje rovněž význam výuky jazyků na základních a středních školách a během odborného vzdělávání a přípravy;

10.  zdůrazňuje, že pro úspěšné a celistvé navrhováni, provádění a monitorování celé škály opatření na podporu zaměstnanosti a zaměstnatelnosti mladých lidí má zásadní význam zapojení všech relevantních zúčastněných stran na místní, regionální, celostátní a evropské úrovni, včetně sociálních partnerů, služeb v oblasti zaměstnanosti, poskytovatelů odborné přípravy a vzdělávání, jednotlivých zaměstnavatelů, nevládních organizací a především také studentských a mládežnických organizací; zdůrazňuje, že opatření na podporu kvalitní a udržitelné zaměstnanosti mladých lidí musí být pružná, aby dokázala reagovat na neustále se vyvíjející potřeby trhu práce; připomíná, že je zapotřebí flexibilních a zároveň spolehlivých smluvních vztahů, účinných politik pro znovuzačleňování a moderních systémů sociálního zabezpečení; zdůrazňuje, že poradenství pro mladé lidi týkající se jejich kariéry poskytované zavčas, v dostatečném předstihu před ukončením základního středoškolského vzdělání. je velmi cenné, neboť vyžaduje, aby rodiče a školy zlepšily své kapacity, pokud jde o pomoc a poradenství pro žáky ohledně výběru jejich vzdělání a následné kariéry;

11.  vyzývá členské státy, aby přijaly opatření s cílem stanovit jako prioritu v rámci svých vzdělávacích programů odvětví vědy, technologií, inženýrství a matematiky, aby bylo možné v budoucnu držet krok s očekávaným vývojem na trhu práce;

12.  zdůrazňuje, že kolektivní vyjednávání hraje klíčovou úlohu při posilování a zlepšování pracovních podmínek mladých pracujících;

13.  uznává, že investice do správných dovedností jsou významným faktorem, který členským státům pomáhá při inovování a znovuposílení konkurenceschopnosti;

14.  vyzývá členské státy, aby uznaly nebývalé výzvy rychle se měnícího globálního hospodářského prostředí, jimž musí čelit pedagogové na základních, středních i vysokých školách; poukazuje na to, že klíčovým faktorem pro úspěšné vzdělávání mladých lidí a jejich pracovní vyhlídky je rozvoj nových dovedností a souboru kompetencí, inovativních přístupů a moderních metod výuky a učení;

15.  vyzývá členské státy, aby vybízely a podporovaly mladé lidi, zejména ženy, aby se prostřednictvím vzdělávání, občanské společnosti a kvalitních iniciativ mládeže zapojili do demokratického života a aby využili stávajících a nových nástrojů a přispívali tak k politickému rozvoji, čímž podpoří rozvoj, životní úroveň a sociální začlenění mladých lidí;

16.  je vážně znepokojen tím, že členské státy provádějí rozpočtové škrty v oblasti politiky vzdělávání, odborné přípravy a mládeže, v důsledku čehož by mladí lidé mohli přijít o přístup ke vzdělání i zaměstnání, a připomíná, že rozpočtové výdaje určené na vzdělávání a odbornou přípravu jsou nezbytnou a neocenitelnou investicí do budoucnosti;

17.  žádá, aby pedagogové měli více možností odborného vzdělávání a přípravy, zejména pokud jde o moderní metody výuky a používání nových technologií; upozorňuje, že celoživotní učení začíná vzděláváním v raném věku, a zdůrazňuje, že především jazykové dovednosti je třeba rozvíjet zábavnou formou;

18.  upozorňuje na úlohu, kterou sehrává systém záruk EU za úvěry pro studenty denního magisterského studia v EU a ve třetích zemích, pokud jde o další podporu mobility mladých lidí a vícerozměrného postavení univerzit;

19.  domnívá se, že je třeba zohledňovat místní potřeby a územní specifika, aby se umožnilo nalezení pracovních míst, především v inovativních odvětvích, jako jsou tzv. zelená odvětví a sociální podniky, a to v rámci integrovaných strategií územního rozvoje;

20.  vyzývá členské státy a regionální a místní orgány, aby vytvořily integrované strategie územního rozvoje zahrnující i otázky odborné přípravy a zaměstnanosti, přičemž by se mělo začít u opatření zamezujících předčasnému ukončování školní docházky, a aby vytvořily pracovní příležitosti pro mladé lidi;

21.  uznává, že situace je zvlášť obtížná v určitých regionech, kde míra nezaměstnanosti mezi mladými lidmi přesahuje 25 %; vítá skutečnost, že podpora poskytovaná EU na zaměstnanost mladých lidí bude dále navýšena prostřednictvím navrhované iniciativy EU na podporu zaměstnanosti mladých lidí, která v sedmiletém období let 2014–2020 disponuje rozpočtem v maximální hodnotě 8 miliard EUR; zároveň zdůrazňuje, že podle MOP bude na účinné provedení Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí jen v eurozóně zapotřebí 21 miliard EUR; souhlasí s tím, aby byla na tuto iniciativu na podporu zaměstnanosti mladých lidí předběžně vyčleněna odpovídající částka z prostředků ESF;

22.  zdůrazňuje, že je důležité neprodleně přijmout opatření pro boj proti nezaměstnanosti mladých lidí a dlouhodobé nezaměstnanosti; vyzdvihuje také, že je zapotřebí, aby mladí lidé nalezli dlouhodobá, udržitelná a kvalitní zaměstnání;

23.  vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily, aby vnitrostátní právní předpisy, které mají dopad na mladé lidi, a zejména vnitrostátní právní předpisy na základě směrnice o rovném zacházení v zaměstnání (2000/78/ΕS), nebyly zneužívány k diskriminaci mladých zaměstnanců, pokud jde o přístup k dávkám sociálního zabezpečení; domnívá se, že je třeba učinit mnohem více pro to, aby si zaměstnanci i zaměstnavatelé uvědomovali svá práva a povinnosti vyplývající z tohoto právního předpisu;

24.  vyzývá členské státy, aby aktualizovaly své strategie pro regionální rozvoj s cílem zohlednit v nich opatření na podporu zaměstnanosti, včetně zaměstnanosti mladých lidí;

25.  vítá rozhodnutí Rady pro zaměstnanost, sociální politiku, zdraví a ochranu spotřebitele (EPSCO) ze dne 28. února 2013 dohodnout se na doporučení Rady ohledně provádění záruky pro mladé lidi, a vyzývá členské státy, aby přijaly opatření s cílem provádět ambiciózním způsobem záruky pro mladé lidi na vnitrostátní úrovni; vyzývá k rozšíření cílových skupin, tak, aby zahrnovaly mladé lidi mladší 30 let, včetně absolventů škol i těch, kteří vzdělávací systémy opouštějí bez získání kvalifikace; zdůrazňuje, že úspěšnost tohoto opatření bude do velké míry záviset na další široké škále politik a rámcových podmínkách, jako jsou například investice do vzdělávání a odborné přípravy, infrastruktura a kapacita služeb zaměstnanosti, dostupnost míst pro studenty a absolventy, a kvalitní učňovské přípravy a stáže, a také na obecných politikách podněcujících k vytváření pracovních míst; vyzývá k odpovídajícím navazujícím opatřením prostřednictvím vnitrostátních programů reforem členských států a v rámci evropského semestru, aby se usnadnilo monitorování, hodnocení a průběžné zlepšování vnitrostátní systémů záruk pro mladé; zdůrazňuje, že systémy záruk pro mladé lidí by měly tvořit nedílnou součást širšího rámce vnitrostátních aktivních politik týkajících se trhu práce;

26.  oznamuje členským státům, že Parlament má v úmyslu pečlivě sledovat veškeré kroky členských států vedoucí ke skutečnému zavedení záruk pro mladé lidi, a vyzývá mládežnické organizace, aby Parlament průběžně informovaly o svých analýzách opatření členských států;

27.  vyzývá vnitrostátní parlamenty, aby společně s mládežnickými organizacemi učinily své vlády zodpovědnými za vytvoření záruk pro mladé lidi a aby zajistily přijetí seriózních kroků pro zajištění toho, aby každý mladý člověk (který je nezaměstnaný nebo který ukončil formální vzdělávání) do čtyř měsíců obdržel kvalitní nabídku zaměstnání, dalšího vzdělávání, odborné přípravy nebo stáže;

28.  zdůrazňuje však, že úsilí a financování související s prováděním systémů záruk pro mladé by nemělo odrazovat od strukturálního úsilí a reforem, které jsou v některých členských státech nutné s cílem připravit jejich vzdělávací systémy a trhy práce na budoucí výzvy;

29.  vyzývá Komisi, aby v rámci svých programů přijala opatření zaměřená konkrétně na řešení problému nezaměstnanosti mladých lidí a uplatňovala integrovaný globální přístup, jenž bude v souladu se stěžejní iniciativou strategie Evropa 2020 „Mládež v pohybu“;

30.  připomíná Komisi a členským státům, že se zavázaly ke splnění cílů strategie Evropa 2020 týkajících se dosažení 75% míry zaměstnanosti žen i mužů, a upozorňuje na to, že důsledkem současné úrovně nezaměstnanosti mladých lidí může být generace žen vyloučených z pracovního trhu, přičemž může dojít ke zvýšení jejich přehlížení a zranitelnosti;

31.  vyzývá Evropskou Komisi a členské státy, aby sledovaly a zveřejnily veškeré údaje týkající se politik boje proti nezaměstnanosti mladých lidí (včetně provádění záruk pro mladé lidi), sestavovaly regionální statistiky podle jednotlivých členských států a věnovaly zvláštní pozornost genderovým hlediskům;

32.  vyzývá Komisi a členské státy, aby vytvořily jednoznačné standardy a ukazatele kvality týkající se rozvoje vnitrostátních systémů záruk pro mladé a aby zvýšily svou podporu všem aktérům, kteří mají zásadní význam pro realizaci systémů záruk pro mladé lidi, jako jsou vnitrostátní sociální partneři, místní a regionální orgány, služby zaměstnanosti a hlavní subjekty působící v oblasti vzdělávání a odborné přípravy; vyzývá k tomu, aby bylo fungování systémů záruk pro mladé lidi usnadněno prostřednictvím finančních pobídek, včetně pobídek při veřejných zakázkách, a financováním odborné přípravy v praxi, díky čemuž by se podpořily podniky ve vytváření vysoce kvalitních a udržitelných pracovních míst a nabídek odborné přípravy, které budou představovat účinné a cílené investování do potenciálu mladých lidí; zdůrazňuje, že je zvláštní odpovědností podniků takové nabídky poskytovat;

33.  vyzývá Komisi a členské státy, aby ve spolupráci se zúčastněnými stranami zastupujícími mladé lidi a Parlamentem vypracovala akční plán zaměstnanosti mladých lidí, který by stanovil krátkodobá, střednědobá a dlouhodobá opatření; lituje skutečnosti, že v rámci stávající diskuse jsou dlouhodobá opatření prezentována jako krátkodobá řešení; zdůrazňuje, že v krátkodobém horizontu by se pozornost měla soustředit na bezprostřední cestu z krize, a to pro osoby na trhu práce i mimo něj, se zaměřením na zajištění příjmu nutného k životu a příležitostí na trhu práce; zdůrazňuje, že investice do vzdělání a odborné přípravy, vytváření pracovních míst, systémů učňovského vzdělávání a pobídek určených pro zaměstnavatele jsou převážně střednědobými, ale také dlouhodobými opatřeními, jež musí být pevně dohodnuta mezi všemi subjekty alespoň na dobu pěti let; zdůrazňuje, že zejména vybudování systému duálního vzdělávání, učňovského školství, odborné přípravy a začleňování mladých lidí na trh práce jsou dlouhodobými opatřeními, která vyžadují dlouhodobý závazek, nikoli pouze závazek zaměřený na současnost;

34.  doporučuje, aby v členských státech, ve kterých existuje duální systém vzdělávání, byl pro mladistvé do 18 let, kteří nenajdou učňovské místo, vytvořen systém „alternativního učení“, tedy záruka vzdělání v podobě odborné přípravy ve více podnicích; v zemích, kde duální systém vzdělávání není zaveden, by měla být přijata opatření k zavedení vhodně uzpůsobeného systému;

35.  zdůrazňuje, že různé věkové skupiny vyžadují odlišné přístupy k řešení otázek zaměstnanosti, které budou u nižších věkových skupin zaměřeny na vstup na trh práce a u vyšších věkových skupin na zlepšení jistoty práce a sociálního zabezpečení;

36.  vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly sbližování světa práce a vzdělávání, aby tak mohly být vytvořeny způsoby odborné přípravy, jako je duální vzdělávání, které kombinují teoretické koncepce s praktickými zkušenostmi a jejichž cílem je vybavit mladé lidi požadovanými obecnými dovednostmi a konkrétními odbornými znalostmi; vybízí Komisi a členské státy, aby rovněž investovaly do podpory informační kampaně týkající se odborného vzdělávání a přípravy a technických a podnikatelských studií;

37.  vyzývá evropské instituce a orgány, aby šly samy příkladem a odstranily inzeráty na neplacené stáže ze svých internetových stránek a aby vyplácely minimální příspěvek vycházející z životních nákladů v místě, kde má stáž probíhat;

38.  vyzývá členské státy, aby zavedly nové začleňující a cílené politiky trhu práce, které zajistí důstojné začlenění a smysluplné zaměstnání mladých lidí, např. prostřednictvím zřízení inspirativních sítí, programů pro stážisty zahrnujících finanční pomoc, která jim umožní cestovat a žít v blízkosti místa, kde stáž probíhá, mezinárodních profesních center a středisek poskytujících mladým lidem individuální poradenství, jež se zaměří především na témata, jako je kolektivní organizace a znalost právních hledisek týkajících se jejich stáže;

39.  vyzývá členské státy, aby vypracovaly konkrétní informační strategie zacílené na osoby, které nejsou zaměstnány, ani neprocházejí procesem vzdělávání či odborné přípravy, které by měly kombinovat účinné formy opětovného začleňování osob, které předčasně ukončily školní docházku, zpátky do zaměstnání nebo vzdělávání; vyzývá proto členské státy, aby v rámci evropského semestru předložily návrhy, jakým způsobem dosáhnou pokroku při lepší integraci osob, které nemají zaměstnání ani nejsou zapojeny do vzdělávání či odborné přípravy, pomocí záruk pro mladé lidi a dalších nástrojů; zdůrazňuje, že je nutné zvýšit zaměstnatelnost a účast mladých lidí tím, že se podpoří rozvoj celoživotního vzdělávání a zajistí se, aby byly systémy sociálního zabezpečení ve větší míře zaměřeny na začleňování a aktivaci; vyzývá k tomu, aby byly odstraněny veškeré praktické a logistické překážky, jimž čelí mladí lidé s komplexnějšími potřebami nebo se zdravotním postižením při vstupu na pracovní trh;

40.  vyzývá členské státy, aby zintenzívnily své úsilí, jehož cílem je omezit předčasné ukončování školní docházky tak, aby bylo do roku 2012 dosaženo cíle stanoveného v rámci strategie EU 2020, podle nějž nemá počet osob předčasně ukončujících školní docházku překročit 10 %; vyzývá členské státy, aby využily celé škály opatření v boji proti předčasnému ukončování školní docházky a negramotnosti, například snížení počtu studentů ve třídách, zajištění pomoci žákům, kteří z ekonomických důvodů nemohou dokončit povinnou školní docházku, posílení praktického rozměru školních osnov, zavedení poradců do všech škol a vytvoření okamžitých opatření pro osoby předčasně ukončující školní docházku; upozorňuje na příklad Finska, které úspěšně snížilo počet studentů, kteří předčasně ukončili školní docházku, tím, že jim bylo poskytnuto poradenství, pokud jde o jejich další možnosti; vyzývá Komisi, aby koordinovala projekt zaměřený na osvědčené postupy;

41.  připomíná, že rané vzdělávání založené na hře může dětem dát správný směr k úspěšné cestě vzdělávacím procesem, a zdůrazňuje, že zvlášť v této souvislosti je velice důležité výchozí pedagogické vzdělání, jakož i další odborná příprava učitelů;

42.  naléhavě žádá členské státy, aby vzhledem k výjimečné sociální situaci vyvolané krizí vypracovaly strategii pro poskytování pobídek – včetně finančních – pro zranitelné skupiny žáků, kteří by tak mohli dokončit středoškolské vzdělání;

43.  zdůrazňuje význam kvalitní veřejné sítě studentských ubytoven;

44.  podporuje zřízení programu Erasmus pro všechny a vytvoření samostatné kapitoly a zvlášť vyčleněných rozpočtových prostředků pro mladé lidi spolu se zvýšenou podporou pro ty, kdo jsou činní v práci s mladými lidmi, a to jak v institucionalizované formě, tak i jiným způsobem; domnívá se, že nabývání dovedností, zejména pak průřezových dovedností (např. v oblasti IKT a cizích jazyků), například formou studia, práce či dobrovolnické činnosti v zahraničí, může podpořit aktivní zapojení mladých lidí do společnosti a tudíž i do procesu evropské integrace a může zlepšit jejich vyhlídky na trhu práce a obecně pracovní mobilitu v rámci Unie;

45.  zdůrazňuje, že Evropský sociální fond by měl hrát klíčovou úlohu při boji proti nezaměstnanosti mladých lidí, a vyzývá členské státy a řídící orgány všech operačních programů, aby přijaly opatření pro dosažení tohoto cíle;

46.  vyzývá členské státy, aby prováděly opatření stanovená v jejich vnitrostátních programech záruk pro mladé lidi, přičemž by ve všech fázích přípravy, plánování a provádění těchto opatření měly zohledňovat genderová hlediska; vyzývá členské státy, aby vytvořily střediska pro zaměstnanost s vhodně vyškolenými pracovníky, která by mohla účinně provádět politiky zvyšující informovanost a poskytovat a zajišťovat specifické podmínky pro ženy, aby se mimo jiné zabránilo dlouhodobé nezaměstnanosti a riziku sociálního vyloučení;

47.  zdůrazňuje, že zavedení záruk pro mladé do praxe vyžaduje dodržování kolektivního vyjednávání mezd a zásady stejné odměny za stejnou práci nebo za práci stejné hodnoty;

48.  zdůrazňuje, že mají-li se zlepšit vyhlídky mladých lidí na trhu práce i jejich schopnost přizpůsobit se budoucímu vývoji na pracovním trhu, je důležité, aby mladí lidé získávali všeobecné dovednosti v oblastech, jako je IKT, vedení a kritické myšlení a jazykové a podnikatelské dovednosti, a to i díky studiu v zahraničí; vyzývá členské státy, aby na tyto dovednosti kladly větší důraz v rámci svých učebních osnov;

49.  uznává problémy, jimž mladí lidé čelí při zakládání a rozvoji vlastních podniků; vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly mladé podnikatele a mladé osoby, které provozují samostatně výdělečnou činnost, tím, že usnadní a zjednoduší přístup k financování, omezí administrativní zátěž, vyřeší otázky spojené se zákony o úpadku a vytvoří obecně příznivé podmínky, což by mělo zahrnovat účinné poradenství a mentorství a poskytování podnikatelských inkubátorů;

50.  vyzývá Komisi a členské státy, aby přijaly opatření, jejichž cílem je  podněcovat, prosazovat a podporovat mladé ženy v zakládání nových podniků a samostatné výdělečné činnosti, a to tím, že jim zajistí vzdělávání, poradenství a snazší přístup k úvěrům a mikroúvěrům s výhodnějším podmínkami a fiskální nástroje, především pak pro MSP;

51.  vyzývá Komisi a členské státy, aby přijaly nezbytná opatření k boji proti stereotypu, že podnikání je riziková a převážně mužská činnost; zdůrazňuje, že za účelem celkového posílení postavení žen na trhu práce a účinnější podpory podnikání by měla být přijata opatření k prosazování regionální a mezinárodní spolupráce podnikatelek a mělo by být povzbuzováno vytváření sítí platforem pro výměnu zkušeností a osvědčených postupů;

52.  v souvislosti s podporou samostatné výdělečné činnosti mladých lidí vítá navrhovaného nástupce nástroje mikrofinancování Progress, který je součástí programu pro sociální změny a inovace na období 2014–2020 a jehož účelem je lépe uspokojit poptávku, a to i mezi mladými lidmi, kteří začínají v malém podnikat, včetně nových podniků vysokoškolských studentů; vítá závazek EIB, že bude věnovat zvláštní pozornost investicím, které zlepšují příležitosti mladých lidí získat přístup k produktivnímu zaměstnání; zdůrazňuje, že všechny tři osy programu pro sociální změny a inovace nabízejí způsoby, jak bojovat proti nezaměstnanosti mladých;

53.  zdůrazňuje, že vzhledem k tomu, že v internetové ekonomice připadá na každé pracovní místo zaniklé v běžném – „off-line“ – hospodářství 2,6 pracovního místa, je důležité, aby mladí lidé své počítačové dovednosti v oblasti programování, designu či sociálního marketingu proměňovali v pracovní místa, a to za využití dostupného evropského a vnitrostátního financování;

54.  vyzývá k zaujetí ambiciózního a uceleného přístupu – stejně tak na evropské jako na vnitrostátní úrovni –, zaměřeného integrovaným způsobem na iniciativy v oblasti vzdělávání, odborné přípravy, kvalitní zaměstnanosti, samostatné výdělečné činnosti a pracovní mobility pro veškeré mladé lidi na všech nejrůznějších úrovních; naléhavě žádá členské státy, aby zahájily široké konzultace s univerzitami a dalšími vzdělávacími institucemi s cílem lépe přizpůsobit své vzdělávací osnovy a náplň odborné přípravy tak, aby co nejlépe vyhovovaly potřebám trhu práce; vzhledem k nadcházejícímu programovému období 2014–2020 vyzývá Komisi, aby vypracovala komplexní analýzu programů EU a finančních zdrojů investovaných do vzdělávání, odborné přípravy a řešení problému nezaměstnanosti mladých lidí v programovém období 2007–2013, a aby v této věci podala zprávu Parlamentu a Radě; zdůrazňuje, že nezaměstnanost mladých lidí souvisí s nízkým hospodářským růstem ve většině členských států; zdůrazňuje proto naléhavou potřebu vytknout si jako prioritu formy růstu podporující zaměstnanost, z nichž budou mít prospěch i mladí lidé, a řešit strukturální překážky pro vstup mladých lidí na trh práce;

55.  vyzývá Komisi, aby předložila návrh na program evropských jednotek mladých, který by mladým lidem z celé Evropy ve věku do 30 let poskytoval možnost vykonávat po dobu až tří měsíců dobrovolnickou práci v jiném členském státě; má za to, že účelem evropských jednotek mladých lidí je poskytnout mladým lidem příležitost, aby využili a zdokonalili své studijní a sociální dovednosti, a posílit znalosti mladých lidí o jiném členském státě a podporovat přátelství a integraci v celé EU; zdůrazňuje, že práce těchto jednotek mladých lidí musí být dobrovolnická a neplacená a nesmí nahrazovat již existující pracovní místa v přijímající zemi; je přesvědčen, že evropské jednotky mladých lidí by měly být koncipovány jako partnerství veřejného a soukromého sektoru s cílem vytvořit program, v jehož rámci by mladí lidé mohli získat individuální grant, který pokryje náklady na cestování a živobytí na období nejvýše tří měsíců;

56.  je toho názoru, že zařízení poskytující vzdělávání nebo odbornou přípravu by měla organizovat mimoškolní stáže, aby studentům poskytla možnost získat zkušenost ve zvoleném oboru a umožnila jim tak prohloubit své znalosti a vytvořit vazby k pracovišti;

57.  vyzývá členské státy, aby zlepšily spolupráci a posílily partnerství mezi podniky a odvětvím vzdělávání na všech úrovních s cílem těsněji provázat osnovy s požadavky trhu práce, například rozšířením aliancí pro odvětvové dovednosti a znalostních aliancí;

58.  zdůrazňuje význam zvyšování kvality odborného vzdělávání a přípravy v zájmu zajištění správné rovnováhy mezi vzděláváním a poptávkou na trhu práce; domnívá se, že podpora odborného vzdělávání a přípravy by neměla být na úkor vysokoškolského vzdělávání; zdůrazňuje, že je třeba zlepšit součinnost odborného vzdělávání a přípravy a vysokoškolského vzdělávání a více otevřít možnosti přechodu z odborného vzdělávání a přípravy k vysokoškolskému vzdělávání; zdůrazňuje, že pro zlepšení přístupu mladých lidí na trh práce a jejich přizpůsobení se budoucímu vývoji na trhu práce je zapotřebí, aby byly vyučovací osnovy pružnější;

59.  vyzývá Komisi, aby předložila návrh rámce pro kvalitu stáží, přičemž by měla vycházet ze svého předchozího návrhu Evropské charty kvality stáží a učňovské přípravy(15), včetně definice kvalitních stáží s kritérii pro odpovídající odměny, pracovní podmínky a zdravotní a bezpečnostní normy; vyzývá členské státy a sociální partnery, aby zajistili odpovídající standardy kvality pro stáže, díky nimž by stáže odpovídaly potřebám mladých lidí, pokud jde o rozvoj příslušných dovedností, a které by byly povinně monitorovány, a aby zajistili standardy kvality pro pracovní pobyty, mimo jiné s cílem zabránit tomu, aby byli mladí lidé vykořisťováni jakožto levná náhrada pracovní síly; zdůrazňuje, že je třeba takovéto standardy aktivně propagovat a zvýšit v této věci informovanost;

60.  vyzývá členské státy, aby věnovaly zvláštní pozornost vysoké nezaměstnanosti mladých lidí mezi migranty a aby si jako prioritu vytkly začlenění na trh práce a zohledňování integračních politik ve všech oblastech, neboť práce je klíčem k úspěšné integraci; zdůrazňuje, že problémy, kterým čelí mladí migranti při získávání poradenství ohledně povolání, by měly být zohledňovány a že integrace mladých migrantů do společnosti a na pracovní trh by měla být monitorována a hodnocena;

61.  vyzývá Komisi, členské státy a evropské sociální partnery k zaujetí ambiciózního přístupu, pokud jde o rozvoj aliance pro učňovskou přípravu, která bude zahájena v červenci 2013, a k podpoře evropských, celostátních, regionálních a místních kampaní, jejichž smyslem je změnit způsob, kterým je vnímáno odborné vzdělávání; je přesvědčen, že aliance by měla pořádat pravidelné diskusní fórum o monitorování evropské strategie pro učňovské vzdělávání za účasti evropských, celostátních, regionálních a místních zúčastněných stran; zdůrazňuje, že by také měl být poskytnut přístup k financování s cílem usnadnit přeshraniční činnosti v oblasti odborné přípravy, které společnostem a organizacím sociálních partnerů umožní podílet se na zřizování systémů duálního vzdělávání;

62.  vyzývá členské státy, aby se souhlasem Komise zavedly opatření a úlevy pro učňovské smlouvy a zvýhodnění pro nové podniky mladých lidí mladších 35 let;

63.  zdůrazňuje, že je zapotřebí posílit rámec sociálního partnerství a sociální odpovědnosti společností a podniků s cílem umožnit, aby mohly lépe do svého fungování začlenit chartu kvality stáží a učňovské přípravy a záruky pro mladé lidi;

64.  žádá Komisi a členské státy, aby při přijímání rozhodnutí o programovém období 2014–2020 určily přísnější a vyčíslitelná kritéria pro stanovení, sledování a hodnocení cílů strukturálních fondů se zvláštním zaměřením na boj s nezaměstnaností mladých lidí, které by rovněž mělo být měřitelné z genderového hlediska (v období let 2007–2011 představovaly 52 % příjemců finančních prostředků ze strukturálních fondů ženy);

65.  vyzývá Komisi, aby zvážila další úpravu ESF s cílem zajistit dodatečnou podporu v oblasti vzdělávání mladých žen, jejich přístupu k zaměstnání a k péči o děti;

66.  je přesvědčen, že politika soudržnosti EU představuje díky podpoře a doplňování úsilí členských států o oživení hospodářské činnosti a o zvýšení zaměstnanosti na celém jejím území zásadní nástroj, díky němuž může Unie pomoci s překonáním stávající situace tím, že poskytne vedení při provádění a stanovování nezbytných strukturálních reforem a nasměruje investice na prioritní opatření s cílem dosáhnout co největšího dopadu investic na socioekonomickou situaci daného regionu nebo členského státu, díky němuž se podpoří hospodářství a poskytne podpora při vytváření nových pracovních míst pro mladé lidi; vyzývá proto členské státy, aby v plné míře a koordinovaným způsobem využívaly dostupné finanční prostředky EU (EFRR, ESF, Fond soudržnosti, EZFRV a Evropský námořní a rybářský fond) a mladým lidem umožnily aktivně se zapojit do hospodářství a společnosti; zdůrazňuje, že je třeba zohlednit specifika jednotlivých regionů, neboť mohou rozhodovat o úspěchu či neúspěchu iniciativ mladých lidí, a to v celé EU a především v nejvíce znevýhodněných a nejvzdálenějších regionech, kde je třeba provádět investice, aby se zaručila hospodářská, sociální a územní soudržnost;

67.  vybízí členské státy, aby podporovaly možnosti zaměstnání mladých lidí na místní úrovni a aby toto úsilí doprovázelo usnadnění mobility mladých pracovníků, kteří chtějí pracovat v jiném členském státě EU nebo mimo EU(16); vybízí k přijetí opatření k posílení jejich odborné přípravy a pracovních zkušeností, včetně odstranění stávajících překážek bránících přeshraničnímu učňovskému vzdělávání, odborné praxi a stážím; přeje si, aby se dosáhlo dalšího pokroku v oblasti vzájemného uznávání kvalifikací a dovedností, posílení koordinace vnitrostátních systémů sociálního zabezpečení, zejména důchodových systémů, a dalších značných investic do výuky jazyků již od raného věku;

68.  vyzývá členské státy, aby pokračovaly procesu reforem a rozvoji účinných veřejných služeb zaměstnanosti, aby tak dokázaly lépe cílit své aktivity a přístupy na mladé lidi, což je zásadní prvek každé vnitrostátní strategie záruk pro mladé lidi; zdůrazňuje, že je zapotřebí reformovat síť EURES s cílem aktivně propojovat ty, kdo hledají zaměstnání nebo jej chtějí změnit, s existujícími nabídkami volných pracovních míst, a rovněž s cílem zvýšit informovanost o síti EURES, včetně její poradní sítě, a posílit její viditelnost a dostupnost jakožto systému kariérního poradenství, který studentům pomáhá získat informace o existujících pracovních příležitostech; dále zdůrazňuje nutnost větší koordinace mezi sítí EURES a jinými portály a službami pro občany a podniky (příkladem čehož je „EURES moje první zaměstnání“, informační místa Europe Direct nebo síť European Enterprise Network pro malé a střední podniky) s cílem zajistit větší účinnost a účelnost poskytovaných služeb; vítá práci vedoucích představitelů veřejných služeb zaměstnanosti (HoPES) a podporuje jejich institucionalizaci;

69.  vzhledem k tomu, že chybí konkrétní údaje o migračních tocích mladých lidí, vyzývá členské státy, aby vytvořily mechanismy pro výzkum, sledování a posuzování této mobility, které bude možno přenést do sítě EURES, aby lépe řešila tyto jevy;

70.  zdůrazňuje dále význam zvyšování informovanosti mladých lidí o možnosti využít poradenství nabízené v rámci veřejných služeb zaměstnanosti, posilování partnerství se školami a univerzitami a úsilí o lepší začlenění do sítě EURES;

71.  vyzývá členské státy, aby patřičně uznávaly a potvrzovaly informální a neformální učení a vzdělávání a získané schopnosti, společně s jinými pracovními zkušenostmi coby formu, jak zhodnotit dovednosti, aby tak mladí lidé mohli lépe prokazovat své vzdělání a schopnosti požadované v okamžiku, kdy hledají uplatnění na trhu práce;

72.  vyzývá Komisi a členské státy, aby uznávaly kvalifikace v rámci Unie skutečně harmonizovaně a transparentně, a to zejména prostřednictvím evropského systému kreditů pro odborné vzdělávání a odbornou přípravu, nástroje Europass a evropského rámce kvalifikací, a aby v plném rozsahu uplatňovaly doporučení Rady týkající se validace neformálního a informálního vzdělávání, a zejména aby zajistily přeshraniční uznávání neformálního a informálního učení; zdůrazňuje význam včasného provedení těchto iniciativ a podávání zpráv o těchto iniciativách;

73.  zdůrazňuje, že je třeba řešit problém „plýtvání mozky“, neboť vykonávají-li vysoce kvalifikovaní a schopní mladí lidé práci, která zdaleka neodpovídá jejich potenciálu, vede to k nevyužívání jejich skutečných dovedností a kvalifikace a současně to na ně má nepříznivý sociální a psychologický dopad;

74.  uznává, že přeshraniční pracovní mobilita může být součástí účinného řešení, neboť by umožňovala sladit poptávku a nabídku na pracovním trhu v rámci Unie; vyzývá současně členské státy, aby přijaly veškeré nezbytné kroky k prevenci „odlivu mozků“ prostřednictvím udržitelných opatření, která zajistí pracovní příležitosti pro vysoce kvalifikované pracovníky v jejich vlastních členských státech nebo regionech;

75.  považuje přechod ze školy do zaměstnání za okamžik, který je pro mladé lidi zásadní; zdůrazňuje význam opatření, která zajistí, aby tento přechod proběhl bezpečně; vyzývá proto členské státy, aby vytvořily personalizované kariérní poradenství a posílily vedení a poradenství a služby zprostředkování pracovních míst podle individuálních potřeb, a to již od prvních let střední školy, s cílem umožnit mladým lidem informovaně se rozhodovat o svém budoucím vyšším vzdělávání nebo odborné přípravě, a aby současně zřídily mechanismy pro sledování nabízených příležitostí a posuzování míry úspěšnosti následného přechodu těchto mladých lidí do zaměstnání;

76.  zdůrazňuje, že je nutné motivovat každý podnik, jenž dosáhl určité velikosti k nabízení stáží v rámci duálního vzdělávacího systému (s výjimkou případů, kdy se podnik nachází ve velkých hospodářských potížích), a v rámci něhož, by podniky stážisty po skončení stáže zaměstnávaly;

77.  žádá členské státy, aby mladí lidé, pokud si to přejí, mohli získat účinnou pomoc především při výběru povolání a získávání informací o svých právech a minimálním příjmu;

78.  vyzývá členské státy, aby zajistily, že součástí univerzitního studia bude i základní školení zaměřené na dovednosti užitečné při hledání zaměstnání;

79.  je přesvědčen, že systémy vzdělávání v EU by měly prosazovat zásadu spravedlivých a rovných příležitostí; vyzývá k podpoře všech nezbytných dovedností s cílem usnadnit přístup k celoživotnímu učení, jež je základním předpokladem znalostní společnosti.

80.  zdůrazňuje, že veškeré finanční zdroje investované do aktivního boje proti nezaměstnanosti mladých lidí by měly být vynakládány účelně; vyzývá členské státy, aby zavedly veřejný a občanům srozumitelný systém kontroly a hodnocení provedených opatření v oblasti zaměstnanosti spolu se systémem ověřování účelnosti těchto opatření, s cílem postupně směřovat k politikám založeným na důkazech, které lze sdílet na úrovni EU; v tomto ohledu konstatuje, že vytvoření společného systému ukazatelů výsledků a dopadů by přispělo ke kvantitativnímu a kvalitativnímu posouzení pokroku dosaženého v rámci různých programů;

81.  zdůrazňuje, že mládežnickým organizacím by měla být přiznána úloha při sledování a případně při provádění politik a iniciativ zaměřených na řešení nezaměstnanosti mladých lidí;

82.  zdůrazňuje, že je zapotřebí investovat do vytváření stabilních a kvalitních „zelených pracovních míst“ jakožto způsobu, jak mladým lidem umožnit důstojný život; kromě toho žádá Komisi a členské státy, aby v rámci boje proti nepřijatelně vysoké míře nezaměstnanosti mladých lidí mobilizovaly veškeré dostupné prostředky pro stimulaci investic, a to především do zelených pracovních míst;

83.  domnívá se, že je třeba vytvořit atraktivnější strategie výuky lépe zohledňující regionální potřeby a zahrnující sítě platforem pro výměnu zkušeností a osvědčených postupů mezi regiony a členskými státy, přičemž je třeba zohlednit rozmanité situace a poskytnout flexibilitu odpovídající potřebám a charakteristikám každého jednotlivého regionu, a že je třeba definovat prioritní oblasti rozvoje každého regionu

84.  vyzývá členské státy, aby prováděly opatření řešící genderové nerovnosti, která by zohledňovala zranitelné sociální skupiny, včetně osob s postižením, migrantů a svobodných matek;

85.  vyzývá členské státy, aby prováděly politiky k podpoře účasti žen v sektorech a na pracovních místech, kde jsou nedostatečně zastoupeny, jako je například oblast vědy a technologií (v roce 2009 tvořily v EU ženy pouze 33 % výzkumných vědeckých pracovníků) a v hospodářském a finančním sektoru, neboť pokud by si ženy volily takovouto profesní dráhu, zvýšilo by to jejich konkurenceschopnost na pracovním trhu;

86.  vyzývá Komisi a členský státy, aby bojovaly proti genderové segregaci, jak v oblasti vzdělávání, tak na pracovním trhu stanovením zvláštních vzdělávacích a školících kurzů a výuky založené na neustálé zpětné vazbě, a splnily tak závěry stanovené ve sdělení Komise ze dne 28. listopadu 2012 nazvaném „Přehodnocení vzdělávání“ (COM(2012)0669) kombinováním politik týkajících se vzdělávání a odborné přípravy s cílenými politikami zaměstnanosti pro mladé ženy a prosazováním a poskytováním pobídek k zaměstnávání žen ve strategických rozvojových sektorech;

87.  vyzývá členské státy, aby podporovaly zpřístupnění pracovního trhu mladým ženám a přijaly opatření, která by jim umožnila na něm setrvat, přičemž je třeba se zaměřit se na kvalitní pracovní příležitosti a profesní růst s cílem odstranit nedostatky v oblasti přístupu k pracovním a profesním příležitostem a mzdové rozdíly, které na pracovišti vždy představovaly výrazný rys vztahu mezi ženami a muži;

88.  zastává názor, že pomoc ženám při návratu na trh práce vyžaduje vícerozměrná politická řešení zahrnující celoživotní vzdělávání a opatření k boji proti nejistým pracovním místům a k podpoře míst, která zaručují práva pracovníků a na žádost žen i přizpůsobené postupy v oblasti organizace práce, díky nimž ženy nemusí odcházet ze zaměstnání či přerušovat kariéru;

89.  vyzývá členské státy, aby vytvořily vhodné politiky, které budou v plném souladu s evropskými a vnitrostátními právními předpisy, a přijaly zvláštní opatření zahrnující programy odborné přípravy zaměřené na praktické uplatnění a programy pracovního uplatnění cílem zajistit mladým mužům i mladým ženám rovné příležitosti při získávání skutečných pracovních zkušeností;

90.  vyzývá Komisi a členské státy, aby začleňovaly hledisko genderu do všech politik a zavedly politiky sledování umožňující přístup nezaměstnaných občanů k náborům a službám sociální pomoci;

91.  pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předal Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. C 351 E, 2.12.2011, s. 29.
(2) Přijaté texty, P7_TA(2012)0224.
(3) O-000106/2012; B7-0113/2012.
(4) Přijaté texty, P7_TA(2013)0016.
(5) Úř. věst. C 131 E, 8.5.2013, s. 9.
(6) Eurofound (2012), NEET – mladí lidé, kteří nemají zaměstnání, ani se neúčastní vzdělávání či odborné přípravy: charakteristika, náklady a politická řešení v Evropě), Úřad pro publikace Evropské unie, Lucemburk.
(7) Eurofound (2012), Účinnost politických opatření ke zvýšení zaměstnanosti mladých lidí, Úřad pro publikace Evropské unie, Lucemburk.
(8) Eurofound (2011), Pomoc mladým pracujícím během krize: příspěvek sociálních partnerů a veřejných orgánů, Úřad pro publikace Evropské unie, Lucemburk.
(9) Přijaté texty, P7_TA(2013)0092.
(10) Eurofound (2012), Nejnovější politický vývoj, pokud jde o osoby, které nejsou v zaměstnání, ve vzdělání nebo v profesní přípravě (NEET), Úřad pro publikace Evropské unie, Lucemburk (http://www.eurofound.europa.eu/docs/erm/tn1109042s/tn1109042s.pdf)
(11) Eurofound (2013), Aktivní začleňování mladých lidí s postižením či zdravotními problémy, Úřad pro publikace Evropské unie, Lucembursko (http://www.eurofound.europa.eu/areas/socialcohesion/illnessdisabilityyoung.htm).
(12) Eurofound (2012), „NEET- mladí lidé, kteří nemají zaměstnání, ani se neúčastní vzdělávání či odborné přípravy: charakteristika, náklady a politická řešení v Evropě.“ Úřad pro publikace Evropské unie, Lucemburk.
(13) Rakouské federální ministerstvo práce, sociálních věcí a ochrany spotřebitelů, leden 2012.
(14) http://europa.eu/rapid/press-release_IP-12-380_cs.htm
(15) COM(2012)0728.
(16) Prostřednictvím iniciativ, jako je program MobiPro.

Právní upozornění - Ochrana soukromí