Evropský parlament,

–  s ohledem na výroční zprávu o činnosti evropského veřejného ochránce práv za rok 2012,

–  s ohledem na čl. 24 odst. 3, článek 228 a článek 298 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

–  s ohledem na články 41 a 43 Listiny základních práv Evropské unie,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 18. června 2008(1) o přijetí rozhodnutí Evropského parlamentu, kterým se mění rozhodnutí Evropského parlamentu 94/262/ESUO, ES, Euratom ze dne 9. března 1994 o pravidlech a obecných podmínkách pro výkon funkce veřejného ochránce práv(2),

–  s ohledem na rámcovou dohodu o spolupráci uzavřenou mezi Evropským parlamentem a evropským veřejným ochráncem práv dne 15. března 2006, která vstoupila v platnost dne 1. dubna 2006,

–  s ohledem na prováděcí opatření statutu veřejného ochránce práv ze dne 1. ledna 2009(3),

–  s ohledem na svá předchozí usnesení o činnosti evropského veřejného ochránce práv,

–  s ohledem na čl. 205 odst. 2 druhou a třetí větu jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Petičního výboru (A7-0257/2013),

A.  vzhledem k tomu, že výroční zpráva o činnosti evropského veřejného ochránce práv za rok 2012 byla oficiálně předložena předsedovi Parlamentu dne 21. května 2013 a že evropský veřejný ochránce práv Nikiforos Diamandouros předložil svou zprávu Petičnímu výboru dne 28. května 2013 v Bruselu;

B.  vzhledem k tomu, že výroční zpráva za rok 2012 je poslední zprávou pana Diamandourose ve funkci evropského veřejného ochránce práv, jelikož dne 14. března 2013 informoval předsedu Evropského parlamentu o svém záměru odejít do důchodu ke dni 1. října 2013; vzhledem k tomu, že pan Diamandouros byl poprvé zvolen evropským veřejným ochráncem práv v roce 2003 a následně opakovaně zvolen v letech 2005 a 2010;

C.  vzhledem k tomu, že pan Diamandouros ve funkci evropského veřejného ochránce práv působí 10 let; vzhledem k tomu, že jeho nástupce je volen na období od 1. října 2013 do evropských voleb v roce 2014, po nichž musí být zahájen nový volební proces s novým složením Parlamentu;

D.  vzhledem k tomu, že podle článku 24 SFEU „každý občan Unie se může obracet na veřejného ochránce práv ustanoveného v souladu s článkem 228“;

E.  vzhledem k tomu, že na základě článku 228 SFEU je evropský veřejný ochránce práv oprávněn přijímat stížnosti týkající se případů nesprávného úředního postupu orgánů, institucí nebo jiných subjektů EU s výjimkou Soudního dvora Evropské unie při výkonu jeho soudních pravomocí;

F.  vzhledem k tomu, že podle článku 298 SFEU „se orgány, instituce a jiné subjekty Unie opírají o otevřenou, efektivní a nezávislou evropskou správu“ a že tentýž článek umožňuje, aby za tímto účelem byla v sekundárním právu formou nařízení zakotvena konkrétní ustanovení použitelná na celou správu EU;

G.  vzhledem k tomu, že v článku 41 Listiny základních práv je stanoveno, že „každý má právo na to, aby jeho záležitosti byly orgány, institucemi a jinými subjekty Unie řešeny nestranně, spravedlivě a v přiměřené lhůtě“;

H.  vzhledem k tomu, že EU vyhlásila rok 2013 „Evropským rokem občanů“ na oslavu 20. výročí evropského občanství;

I.  vzhledem k tomu, že článek 43 Listiny základních práv stanoví, že „každý občan Unie a každá fyzická osoba s bydlištěm nebo právnická osoba se sídlem v členském státě má právo obracet se na evropského veřejného ochránce práv v případě nesprávného úředního postupu orgánů, institucí nebo jiných subjektů Unie, s výjimkou Soudního dvora Evropské unie při výkonu jeho soudních pravomocí“;

J.  vzhledem k tomu, že Parlament ve svém usnesení ze dne 6. září 2001 schválil pravidla řádného úředního postupu, která připravil veřejný ochránce práv;

K.  vzhledem k tomu, že nesprávný úřední postup vzniká tehdy, když veřejný orgán nefunguje v souladu s pravidly či principy, které jsou pro něj závazné;

L.  vzhledem k tomu, že tato definice neomezuje nesprávný úřední postup pouze na případy, kdy nejsou dodržena právně závazná pravidla nebo zásady; vzhledem k tomu, že zásady řádné správy představují vyšší úroveň závazku než rámec zákona a nevyžadují pouze, aby orgány EU plnily své zákonné povinnosti, ale také aby vykonávaly svou službu svědomitě a aby zajistily, že postup vůči všem občanům bude spravedlivý, nestranný a důstojný a občané budou moci stejnou měrou plně využít svá práva;

M.  vzhledem k tomu, že veřejný ochránce práv v roce 2012 zaznamenal 2 442 stížností (2 510 v roce 2011) a vyřídil 2 460 stížností (2 544 v roce 2011); vzhledem k tomu, že do jeho působnosti spadalo 740 stížností (30 %);

N.  vzhledem k tomu, že většina stížností (56 %) je přijímána v elektronickém formátu pro registraci prostřednictvím interaktivní internetové stránky evropského veřejného ochránce práv, která je přístupná ve všech 23 úředních jazycích;

O.  vzhledem k tomu, že veřejný ochránce práv zahájil na základě stížností 450 šetření (382 v roce 2011); vzhledem k tomu, že se jedná o 18% nárůst oproti roku 2011; vzhledem k tomu, že zahájil 15 šetření z vlastního podnětu (14 v roce 2011) a předložil jednu zvláštní zprávu Parlamentu;

P.  vzhledem k tomu, že veřejný ochránce práv uzavřel 390 šetření (včetně 10 šetření z vlastního podnětu), z nichž 206 bylo z roku 2012, 113 z roku 2011 a 71 z dřívějších let; vzhledem k tomu, že 85,3 % (324) uzavřených šetření bylo od jednotlivých občanů a 14,7 % (56) od podniků, sdružení či jiných právních subjektů;

Q.  vzhledem k tomu, že 1 467 obdržených stížností spadalo do kompetence některého z členů Evropské sítě veřejných ochránců práv; vzhledem k tomu, že tuto síť tvoří vnitrostátní a regionální veřejní ochránci práv a podobné subjekty v EU, EHP, Švýcarsku a kandidátských zemích; vzhledem k tomu, že Petiční výbor Parlamentu je plnohodnotným členem sítě; vzhledem k tomu, že evropský veřejný ochránce práv tomuto výboru předal 63 stížností;

R.  vzhledem k tomu, že se 52,7 % šetření zahájených v roce 2012 týkalo Evropské Komise, 5,2 % Evropského parlamentu, 3,0 % Evropské služby pro vnější činnost, 1,5 % Evropské investiční banky a 20,9 % jiných orgánů, agentur či institucí EU;

S.  vzhledem k tomu, že údajné nesprávné úřední postupy, které byly nejčastěji šetřeny v roce 2012, se týkaly zákonnosti (27,7 %), požadavků na informace (12,5 %), spravedlnosti (10,3 %), lhůt pro rozhodnutí (8 %) a žádostí o přístup k dokumentům (6,7 %);

T.  vzhledem k tomu, že veřejný ochránce práv nesprávný úřední postup nezjistil v 76 uzavřených případech (19 %) a v 56 případech jej zjistil (14 %);

U.  vzhledem k tomu, že i když není zjištěn nesprávný úřední postup, neznamená to pro stěžovatele nutně negativní výsledek, jelikož se mu od dotčeného orgánu dostane úplného vysvětlení a od evropského veřejného ochránce práv také nezávislé analýzy případu a dostane se mu ujištění, že dotčená instituce jednala v souladu se zásadami řádné správy;

V.  vzhledem k tomu, že v roce 2012 bylo v 80 případech dosaženo smírného řešení, případně záležitost urovnal dotčený orgán; vzhledem k tomu, že pokud veřejný ochránce práv nezjistí žádný nesprávný úřední postup nebo neexistuje důvod, proč v šetření pokračovat, může učinit další připomínku; vzhledem k tomu, že cílem další připomínky je poradit instituci, jak může zlepšit kvalitu služeb poskytovaných občanům;

W.  vzhledem k tomu, že veřejný ochránce práv uzavřel 47 případů, u nichž zjistil nesprávný úřední postup, kritickou připomínkou k dotčenému orgánu; vzhledem k tomu, že v devíti případech dotčený orgán přijal návrh doporučení;

X.  vzhledem k tomu, že veřejný ochránce práv učiní kritickou připomínku, pokud:

1.  schvaluje výroční zprávu za rok 2012 předloženou evropským veřejným ochráncem práv; bere na vědomí, že pan Diamandouros ke dni 1. října 2013 odejde do důchodu;

2.  vyjadřuje panu Diamandourosovi vděčnost za jeho příkladnou práci ve funkci evropského veřejného ochránce práv, kterou v uplynulých deseti letech odváděl, a za výsledky, kterých dosáhl ve snaze o spravedlivější a transparentnější EU; doufá, že si užije důchod ve zdraví a přeje mu do budoucna vše nejlepší;

3.  oceňuje vynikající práci, kterou veřejný ochránce práv vykonal pro posílení a prohloubení dialogu s občany, občanskou společností, orgány a dalšími zúčastněnými stranami na všech úrovních;

4.  s přihlédnutím ke skutečnosti, že polovina občanů Evropy souhlasí s tím, že druhé nejdůležitější občanské právo je právo na řádnou správu, má za to, že nepřetržité úsilí veřejného ochránce práv o posílení a zlepšení otevřenosti, transparentnosti a odpovědnosti v rozhodovacích procesech a správních útvarech Evropské unie zásadním způsobem přispěla k vytvoření Unie, kde jsou rozhodnutí přijímána a prováděna „co nejotevřeněji a co nejblíže občanům“, jak stanoví článek 1 Smlouvy o Evropské unii; vyzývá příštího evropského veřejného ochránce práv, aby pokračovala v kvalitní práci svého předchůdce na dosažení těchto důležitých cílů;

5.  s uznáním oceňuje neutuchající odhodlání, se kterým se veřejný ochránce práv obracel na občany, aby je upozornil na jejich práva zakotvená ve Smlouvách, a podporoval správní útvary orgánů a institucí EU, aby byly transparentnější a vykonávaly svou službu svědomitěji;

6.  má za to, že veřejný ochránce práv vždy vykonával své pravomoci aktivně a vyrovnaně a děkuje mu za vynikající pracovní vztahy a spolupráci s Parlamentem a zejména s jeho Petičním výborem;

7.  konstatuje, že 52 % evropských občanů se domnívá, že nejdůležitější funkcí veřejného ochránce práv je zajistit, aby občané EU znali svá práva a věděli, jak je používat, a že proto musí veřejný ochránce práv zlepšit svou komunikaci s evropskými občany a posílit spolupráci s Evropskou sítí veřejných ochránců práv;

8.  vyzývá k přijetí nezbytných opatření k urychlení postupů šetření stížností, provádění vyšetřování a přijímání rozhodnutí;

9.  znovu opakuje skutečnost, že 42 % evropských občanů není spokojeno s mírou transparentnosti správy EU, a zdůrazňuje, že je potřebné, aby veřejný ochránce práv pokračoval ve svém úsilí pomoci evropským orgánům, aby byly otevřenější, efektivnější a přátelštější k občanům, a aby budoval mosty mezi orgány a občany;

10.  konstatuje, že stížnosti týkající se transparentnosti byly pro veřejného ochránce práv vždy na prvním místě; poznamenává také, že od roku 2008, kdy bylo stížností na údajnou nedostatečnou transparentnost nejvíce, tj. 36 % v porovnání s 21,5 % v roce 2012, jejich počet klesá; má za to, že je to ukazuje na značné úsilí orgánů EU o větší transparentnost; vyzývá orgány, agentury a instituce EU, aby pomohly toto číslo dále snižovat tím, že budou spolupracovat s evropským ochráncem práv a budou provádět jeho doporučení; je však nadále znepokojen stále velkým počtem stížností týkajících se otevřenosti, veřejného přístupu a osobních údajů, neboť tyto problémy ohrožují interinstitucionální dialog, obraz EU v očích veřejnosti a postoj veřejnosti k EU;

11.  zdůrazňuje, že transparentnost, otevřenost, přístup k informacím, dodržování práv občanů a vysoké etické standardy jsou základní předpoklady pro zachování důvěry mezi občany a orgány a že tato důvěra je zejména v současné složité ekonomické situaci mimořádně důležitá pro budoucnost evropské integrace;

12.  vyzývá orgány EU, aby vzhledem ke stále větší míře digitalizace veřejné správy reagovaly na zvláštní potřeby starších lidí, z nichž mnoho se nevyzná v moderních informačních a komunikačních technologiích, a poskytly jim nějaké vyrovnání prostřednictvím uživatelsky vstřícných aplikací, praktických programů pomoci online a snadno přístupných možností nedigitálního kontaktu;

13.  konstatuje, že v roce 2012 zaznamenal veřejný ochránce práv 2 442 stížností a že se jednalo o rekordní rok jak s ohledem na zahájená šetření (46, tj. nárůst o 18 % v porovnání s rokem 2011), tak s ohledem na uzavřená šetření (390, tj. nárůst o 23 %);

14.  s uspokojením bere na vědomí „špičkové případy“, které představil veřejný ochránce práv a jež jsou vzorovými příklady správní praxe v různých orgánech EU v řadě oblastí;

15.  má za to, že snížení celkového počtu stížností předložených veřejnému ochránci práv v roce 2012 svědčí o úspěšnosti interaktivního průvodce na jeho internetových stránkách, což je významný nástroj navržený tak, aby se snížil počet stížností podávaných veřejnému ochránci práv ze špatného důvodu a aby se zlepšily možnosti, jak stěžovatelům poradit, kam jinam se mají obrátit; konstatuje, že vývoj potvrzuje nárůst počtu lidí, kteří se na evropského veřejného ochránce práv obracejí opodstatněně; navrhuje, aby poslanci Evropského parlamentu, orgány, instituce a agentury EU a členové Evropské sítě veřejných ochránců práv umístili na své internetové stránky a sociální média přímé odkazy na tohoto interaktivního průvodce;

16.  zdůrazňuje skutečnost, že počet stížností nespadajících do působnosti veřejného ochránce práv byl nejnižší za deset let (1 720); vyzývá veřejného ochránce práv, aby pokračoval ve svém úsilí o další snižování počtu těchto případů;

17.  uznává významný přínos Evropské sítě veřejných ochránců práv a zdůrazňuje prospěšnost efektivní spolupráce pro evropské občany; poznamenává, že 60 % stížností zpracovaných veřejným ochráncem práv v roce 2012 spadalo do pravomoci některého z členů sítě; připomíná, že Petiční výbor je plnoprávným členem sítě; poznamenává, že veřejný ochránce práv v roce 2013 předal výboru 63 stížností; blahopřeje evropskému ochránci práv k úspěšné koordinaci sítě; má za to, že se jedná o zásadní funkci činností veřejného ochránce práv a že spolupráci se sítí by bylo třeba prohloubit, aby se zlepšilo uplatňování právních předpisů EU na vnitrostátní úrovni; doporučuje, aby se síť rozšířila o příslušné vnitrostátní orgány; domnívá se, že účast veřejného ochránce práv v evropských a mezinárodních sdruženích veřejných ochránců práv by měla být zachována a posílena;

18.  konstatuje, že stejně jako v předchozích letech se většina šetření zahájená veřejným ochráncem práv týkala Komise (52,7 %); poznamenává, že počet šetření zahájených v roce 2012, která se týkala Evropského parlamentu, se oproti roku 2011 téměř zdvojnásobil; vyzývá svůj sekretariát k plné spolupráci s veřejným ochráncem práv a k zajištění souladu a jednotnosti s jeho doporučeními a připomínkami ke správním postupům;

19.  zdůrazňuje skutečnost, že každé uzavřené šetření představuje krok správným směrem a dobrou příležitost pro zlepšení věcí, které veřejnost identifikovala jako záležitosti vyžadující nápravu, což je způsob, jak učinit koncept evropského občanství co nejvíce participativním s ohledem na evropský legislativní proces;

20.  chválí veřejného ochránce práv za jeho iniciativu zveřejnit soubor zásad veřejné služby, jimiž by se mělo řídit chování úředníků EU; připomíná pět zásad veřejné služby: závazek vůči Evropské unii a jejím občanům, etický rozměr, objektivnost, úcta k ostatním a transparentnost; vyzývá orgány, agentury a instituce EU, aby tyto zásady začlenily do všech svých činností;

21.  vítá skutečnost, že veřejný ochránce práv zveřejnil v červnu 2013 nové vydání Evropského kodexu řádné správní praxe, který zohlední zásady evropského správního práva obsažené v judikatuře evropských soudů;

22.  je potěšen zapojením veřejného ochránce práv do řady různých konferencí zaměřených na lepší veřejnou správu, včetně té, kterou pořádal společně s výzkumnou sítí pro správní právo EU (ReNEUAL);

23.  znovu připomíná výzvu Komisi ve svém usnesení ze dne 15. ledna 2013(4), aby přijala společná závazná pravidla a zásady o správním řízení v rámci správy EU a předložila za tímto účelem návrh nařízení na základě článku 298 SFEU; domnívá se, že dosavadní zkušenosti veřejného ochránce práv a zprávy, které o nich zveřejnil, poskytují vhodné vodítko pro vytvoření obsahu takového legislativního návrhu; domnívá, že by to byl nejlepší způsob, jak zajistit trvalou změnu ve správní kultuře orgánů EU;

24.  s potěšením konstatuje, že orgány poskytly 98 pozitivních odpovědí na 120 připomínek a doporučení, jež veřejný ochránce práv vyslovil v souvislosti se svými šetřeními v roce 2012, což znamená, že v 82 % případů orgány EU plní návrhy veřejného ochránce práv; vyzývá všechny orgány, agentury a instituce EU, aby vyvinuly co největší snahu o zajištění souladu s připomínkami a doporučeními veřejného ochránce práv a aby mu byly nápomocny při rychlých reakcích na šetření, a to, mimo jiné, tím, že s ním budou spolupracovat na zkracování lhůt v procesu šetření;

25.  připomíná, že v roce 2012 předložil veřejný ochránce práv Parlamentu jednu zvláštní zprávu, která se týkala neschopnosti Komise řešit střet zájmů při rozšiřování vídeňského letiště, chybějícího posouzení vlivů na životní prostředí tohoto rozšíření a nedostupnosti kontrolních postupů pro ty, kdo si na stavební projekt a chybějící posouzení EIA stěžovali; uznává, že pro tyto otázky je taková zpráva velkou příležitostí; připomíná, že Petiční výbor v reakci na tuto zvláštní zprávu předložil návrhy orientované do budoucna, týkající se současného přezkumu směrnice o posuzování dopadů na životní prostředí a správního zákona EU;

26.  má za to, že vědomí, že zejména po vypracování návrhu doporučení by mohla následovat zvláštní zpráva Parlamentu, často pomáhá daný orgán nebo instituci přimět k přehodnocení svého stanoviska;

27.  podotýká, že předchozí a současný veřejný ochránce práv předložili za 17 a půl roku jen 18 zvláštních zpráv; má za to, že se jedná o důkaz přístupu založeného na spolupráci, jímž se ve většině případů orgány EU řídí; uznává význam těchto zvláštních zpráv a vybízí veřejného ochránce práv, aby případy, v nichž se jedná o důležité případy nesprávného úředního postupu orgánů, institucí a agentur EU, dále sledoval;

28.  zdůrazňuje, že iniciativa stanovit den 28. září Mezinárodním dnem práva na informace zlepšuje obraz veřejného ochránce práv v očích evropské veřejnosti a je příkladem správné praxe;

29.  vítá, že se veřejný ochránce práv vedle Petičního výboru Parlamentu, Evropského fóra zdravotně postižených, Komise a Agentury pro základní práva podílí na rámci EU pro čl. 33 odst. 2, jehož cílem je ochrana, podpora a monitorování provádění Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením; vyzývá veřejného ochránce práv, aby při své práci kladl zvláštní důraz na potřeby vysoce ohrožených sociálních skupin, včetně osob se zdravotním postižením;

30.  vítá úsilí veřejného ochránce práv o zajištění provádění Listiny základních práv ze strany orgánů EU, a to prostřednictvím šetření z vlastního podnětu; předpokládá, že další podobná povinnost bude veřejnému ochránci práv svěřena po přistoupení Unie k Evropské úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod, jak je požadováno v článku 6 Smlouvy o Evropské unii;

31.  zdůrazňuje význam šetření veřejného ochránce práv z vlastního podnětu, které mu umožní zabývat se problémy, na které by jinak nebyl upozorněn v důsledku toho, že občané nemají potřebné informace nebo zdroje, aby se na něho obrátily; považuje za důležité zvýšit viditelnost úřadu evropského veřejného ochránce práv;

32.  vítá, že v Turecku byl v roce 2012 přijat zákon, jímž byl vytvořen úřad veřejného ochránce práv; uznává úlohu podpory a rad evropského veřejného ochránce práv v tomto vývoji; je potěšen skutečností, že všechny kandidátské země mají na vnitrostátní úrovni zavedený úřad veřejného ochránce práv; má za to, že podle zkušeností je veřejný ochránce práv vysoce užitečným orgánem pro zlepšení řádné správy, právního státu a ochrany lidských práv a že členské státy, které dosud úřad veřejného ochránce práv nemají, by tedy o jeho vytvoření měly aktivně uvažovat; vyzývá evropského veřejného ochránce práv, aby dál pomáhal budoucím kandidátským zemím v tomto procesu;

33.  pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení a zprávu Petičního výboru předal Radě, Komisi, evropskému veřejnému ochránci práv, vládám a parlamentům členských států a jejich veřejným ochráncům práv nebo obdobným příslušným orgánům.

(1) Úř. věst. C 286 E, 27.11.2009, s. 172. (2) Úř. věst. L 113, 4.5.1994, s. 15. (3) Přijat dne 8. července 2002 a změněn rozhodnutími veřejného ochránce práv ze dne 5. dubna 2004 a 3. prosince 2008. (4) Přijaté texty, P7_TA(2013)0004.