Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2012/2319(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A7-0205/2013

Předložené texty :

A7-0205/2013

Rozpravy :

PV 11/09/2013 - 13
CRE 11/09/2013 - 13

Hlasování :

PV 12/09/2013 - 13.14
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P7_TA(2013)0381

Přijaté texty
PDF 363kWORD 39k
Čtvrtek, 12. září 2013 - Štrasburk
Vojenské struktury EU: aktuální stav a budoucí výhledy
P7_TA(2013)0381A7-0205/2013

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 12. září 2013 o vojenských strukturách EU: aktuální stav a budoucí výhledy (2012/2319(INI))

Evropský parlament,

–  s ohledem na hlavu V Smlouvy o Evropské unii,

–  s ohledem na závěry zasedání Evropské rady, které se uskutečnilo ve dnech 13. a 14. prosince 2012,

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 19. listopadu 2012 o rozvoji vojenských schopností,

–  s ohledem na hlavní cíl pro rok 2010 schválený na zasedání Evropské rady, které se uskutečnilo ve dnech 17. a 18. června 2004,

–   s ohledem na doložky o vzájemné obraně a solidaritě v Lisabonské smlouvě, které po členských státech požadují, aby poskytly pomoc a podporu v případě, že se jiný členský stát stane obětí katastrofy, teroristického útoku nebo ozbrojeného útoku,

–  s ohledem na evropskou bezpečnostní strategii, kterou přijala Evropská rada dne 12. prosince 2003, a na zprávu o jejím provádění schválenou na zasedání Evropské rady konaném ve dnech 11. a 12. prosince 2008,

–  s ohledem na rozhodnutí Rady 2011/871/SZBP ze dne 19. prosince 2011 o vytvoření mechanismu pro správu financování společných nákladů operací Evropské unie v souvislosti s vojenstvím nebo obranou (Athena)(1),

–  s ohledem na rozhodnutí Rady 2011/411/SZBP ze dne 12. července 2011, kterým se vymezuje statut, sídlo a způsob fungování Evropské obranné agentury a kterým se zrušuje společná akce 2004/551/SZBP(2),

–   s ohledem na diskusi ministrů obrany na zasedání Rady pro zahraniční vztahy konaném dne 23. dubna 2013 o přípravách na zasedání Evropské rady pro obranu v prosinci 2013,

–  s ohledem na svá usnesení ze dne 22. listopadu 2012 o provádění společné bezpečnostní a obranné politiky(3), ze dne 22. listopadu 2012 o doložkách EU o vzájemné obraně a solidaritě: politický a operační rozměr(4), ze dne 12. září 2012 o výroční zprávě Rady Evropskému parlamentu o společné zahraniční a bezpečností politice(5) a ze dne 14. prosince 2011 o dopadu finanční krize na odvětví obrany v členských státech EU(6),

–  s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci (A7-0205/2013),

Obecné informace

1.  se stále větší naléhavostí poznamenává, že EU nemá dostatečnou schopnost reagovat včas a účinně na mezinárodní krize, přestože má dlouhodobý závazek udržovat mír, chránit lidská práva, předcházet konfliktům a posilovat mezinárodní bezpečnost v souladu se zásadami Charty OSN; zdůrazňuje, že je v zájmu EU a jejích členských států, aby jednaly soudržně jako zajišťovatel bezpečnosti, a to nejen v rámci Evropy, ale také ve zbytku světa, a především v jejich sousedních zemích;

2.  připomíná svůj pevný závazek ke komplexnímu přístupu k řešení krizí, který spojuje široké spektrum diplomatických, hospodářských, rozvojových a jako krajní řešení vojenských prostředků, jak vyjádřil zejména ve svých usneseních o výročních zprávách o společné zahraniční a bezpečnostní politice a společné bezpečnostní a obranné politice; zdůrazňuje, že vojenské struktury a schopnosti jsou nedílnou součástí takového komplexního přístupu a opírá se o ně schopnost EU reagovat na hrozby, konflikty a krize, včetně krizí vyplývajících z humanitárních a přírodních katastrof, pokud by všechny ostatní prostředky selhaly;

3.  s politováním poznamenává, že nedávné vojenské operace v Libyi i v Mali ukázaly, že se nijak nepokročilo směrem ke skutečné společné bezpečnostní a obranné politice, a zdůrazňuje, že je třeba více koordinovat a spolupracovat na evropské úrovni, pokud má být EU brána vážně coby skutečný a důvěryhodný světový činitel;

4.  připomíná, že EU je ve Smlouvě vyzývána, aby pracovala na postupném vymezení rámce společné obranné politiky Unie, která by mohla vést ke společné obraně; dále připomíná povinnosti členských států v rámci doložky o vzájemné obraně;

5.  opakuje, že má velkou obavu z pokračujících a nekoordinovaných škrtů v rozpočtech členských států na obranu, neboť to brání snahám o odstranění nedostatků ve schopnostech provádět operace a podrývá důvěryhodnost SBOP; naléhavě vyzývá členské státy, aby tento nezodpovědný trend zastavily a zvrátily a také aby zvýšily úsilí o omezení jeho důsledků na vnitrostátní úrovni a na úrovni EU prostřednictvím posílené spolupráce a sdružování a sdílení;

6.  připomíná své usnesení o dopadu finanční krize na odvětví obrany v členských státech EU a zdůrazňuje svá doporučení čelit negativním dopadům krize na vojenské schopnosti na úrovni EU, a to lepší koordinací plánování obrany, sdružováním a sdílením schopností, podporou výzkumu v oblasti obrany a technologického vývoje, budováním integrovanější, udržitelné, inovativní a konkurenceschopné evropské průmyslové a technologické základny obrany, vytvořením evropského trhu s obranným vybavením a hledáním nových způsobů financování na úrovni EU;

7.  naléhavě vyzývá členské státy EU a Komisi, aby přijaly nezbytná opatření k usnadnění restrukturalizace a konsolidace kapacity obranného průmyslu s cílem omezit stávající nadměrné kapacity, které nejsou udržitelné;

8.  vítá práci, kterou odvedla pracovní skupina Evropské komise pro obranný průmysl a trhy, jakož i sdělení Komise ze dne 24. července 2014 nazvané „Směrem ke konkurenceschopnějšímu a účinnějšímu odvětví obrany a bezpečnosti“ (COM(2013)0542) a vyzývá Komisi, aby vypracovala návrhy, jak by bylo možné flexibilně využívat širší politiky a nástroje EU na podporu cílů týkajících se obrany a bezpečnosti, zejména v oblastech průřezového charakteru, jako např. technologie dvojího užití;

9.  zdůrazňuje, že současné vojenské struktury v rámci EU – na úrovni Unie a mnohonárodní i národní úrovni – musí zůstat v procesu přeměny zachovány, aby byly vybudovány modulární a interoperabilní ozbrojené síly schopné nasazení a přizpůsobené mnohonárodním operacím;

10.  vítá, že Evropská rada dala v prosinci roku 2012 nový podnět ke zvýšení operační účinnosti a účelnosti operací SBOP, k posílení evropské koordinace za účelem vytvoření schopností zaměřených na budoucnost a odstranění zásadních nedostatků a rovněž k posílení evropského obranného průmyslu;

11.  vyzývá místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku Unie pro zahraniční a bezpečnostní politiku, aby představila návrhy pro zasedání Evropské rady v prosinci 2013, jež budou odrážet doporučení tohoto usnesení a nabídnou možnosti, jak pokročit v evropské spolupráci v oblasti bezpečnosti a obrany mezi členskými státy, které o to budou stát, na základě ustanovení Smlouvy o stálé strukturované spolupráci, pokud nebude možné dosáhnout žádné dohody ani ambiciózního programu pro všechny členské státy;

12.  je odhodlán vypracovat v rámci svého programu příštího ústavního konventu návrhy na posílení Smluv, pokud jde o rozvoj SBOP;

Zlepšení schopnosti EU plánovat a provádět vojenské operace

13.  konstatuje s politováním, že EU nemá deset let po první samostatné vojenské operaci, kterou vedla, stálý útvar vojenského plánování a schopnost vést vojenské operace, a lituje, že to snižuje schopnost EU reagovat na náhlé krize; připomíná, že stávající uspořádání, kdy je nutná ad hoc aktivace vnitrostátními velitelstvími, představuje ryze reaktivní přístup a neposkytuje zdroje pro potřebné plánování předem;

14.  zastává názor, že aktivované operační středisko je sice vítáno, protože je jeho úkolem koordinovat mise v Africkém rohu, nicméně tento krok zdaleka nestačí k tomu, aby byl vytvořen stálý útvar, vzhledem k omezeným zdrojům a striktně podpůrným funkcím tohoto střediska; vyjadřuje politování nad tím, že iniciativa pěti států „Výmar plus“ už nepřinesla žádný významnější výsledek; naléhavě vyzývá členské státy, aby se – jako první krok – dohodly na pověření operačního střediska operačním plánováním misí bez výkonných pravomocí, například výcvikových misí EU v Mali a v Somálsku;

15.  znovu vyzývá k vytvoření plnohodnotného operačního velitelství EU v rámci Evropské služby pro vnější činnost, v případě potřeby prostřednictvím stálé strukturované spolupráce; zdůrazňuje, že by to měla být civilně-vojenská struktura odpovědná za plánování a provádění civilních misí i vojenských operací EU, jež by měla samostatné systémy velení – civilní a vojenský;

16.  poukazuje na to, že vytvoření operačního velitelství EU by velkou měrou posílilo institucionální paměť EU při řešení krizí, přispělo by k rozvoji společné strategické kultury díky přidělování zaměstnanců z členských států, maximálně by zvýšilo přínosy civilně-vojenské koordinace, umožnilo by sdružování některých funkcí, snížilo by náklady z dlouhodobého hlediska a usnadnilo by politický dohled Parlamentu a Rady;

17.  zdůrazňuje, že stálý útvar vojenského plánování a schopnosti vést vojenské operace je potřebný také s ohledem na povinnosti vyplývající z doložky o vzájemné obraně a doložky o solidaritě, a upozorňuje, že je nutné zajistit přiměřenou úroveň připravenosti a rychlosti reakce v případě, že by měla být některá z těchto dvou doložek uplatněna; vyzývá místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku, aby navrhla praktická ujednání týkající se doložky o vzájemné obraně, jež by definovala reakci na úrovni EU;

Posílení bojových skupin EU: nástroj Unie pro rychlou reakci a stabilizaci

18.  uznává přínos bojových skupin EU k transformaci ozbrojených sil členských států, neboť podněcují vojenskou interoperabilitu a podporují mnohonárodní spolupráci; vyjadřuje politování nad skutečností, že ještě nebyla prokázána užitečnost této koncepce jakožto nástroje rychlé reakce při operacích a že se nezdá pravděpodobné, že bude dosaženo jakékoli dohody ohledně jejich nasazení, pokud nebudou provedeny podstatné změny; domnívá se, že situace v Mali je zmeškanou příležitostí pro první nasazení bojových skupin EU;

19.  domnívá se, že za účelem zvýšení efektivity bojových skupin by náležitá pozornost měla být věnována jejich složení, protože je známo, že státy ze stejné oblasti obecně vnímají hrozby podobně, což usnadňuje nezbytnou reakci na tyto hrozby;

20.  zastává názor, že revidovaný mechanismus ATHENA pro společné náklady na vojenské operace dosud dostatečně nezohledňuje zvláštní rysy koncepce bojových skupin, a vyzývá k podstatnému navýšení společných nákladů na operace rychlé reakce až k úplnému pokrytí nákladů v případě využití bojových skupin; domnívá se, že uplatnění zásady „náklady platí ten, komu vzniknou“ na bojové skupiny, jež jsou v pohotovosti na základě dobrovolnosti a rotace, je v rozporu se zásadou spravedlivého sdílení nákladů;

21.  vyzývá místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku, aby předložila návrhy s cílem přizpůsobit mechanismus ATHENA specifikům bojových skupin, v případě potřeby prostřednictvím stálé strukturované spolupráce vytvořené společně se stálým velitelstvím; zároveň místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku naléhavě vyzývá, aby představila návrh na zřízení a financování fondu pro zahájení operace, z něhož se budou hradit aktivity související s přípravou vojenských operací EU, jak to požaduje Smlouva;

22.  bere na vědomí úsilí vyvíjené v Radě a ESVČ v zájmu zvýšení flexibility a upotřebitelnosti bojových skupin, které však k dnešnímu dni přineslo jen nepříliš hmatatelný výsledek; upozorňuje, že je zapotřebí vysoké míry interoperability, nejen na technické úrovni, ale i na úrovni procesní a koncepční, zejména kvůli sladění pravidel pro zapojení se a pro přenesení pravomoci a kvůli odstranění výhrad členských států;

23.  vyzývá Evropskou radu, aby prověřila způsoby, jak by bylo možné zefektivnit postup politického rozhodování na úrovni EU a na vnitrostátní úrovni, aby se rychlá reakce stala skutečností; trvá na tom, aby byla ukázána politická vůle nutná pro řešení těchto problémů; vybízí k uvažování o případných zjednodušených postupech v souvislosti s nasazením bojových skupin na omezená časová období za předpokladu, že budou splněny určité, jasně definované a schválené předběžné podmínky, například konkrétní požadavek ze strany OSN;

24.  vítá obnovený závazek členských států týkající se výše ambicí koncepce bojových skupin a příslib plánování příspěvků na základě pravidelně se opakujících závazků, aby se v budoucnosti zabránilo mezerám v rozpisu bojových skupin; vybízí k rozvoji bojových skupin jako dlouhodobých partnerství přetrvávajících i po období pohotovosti, aby se maximalizovaly vojenské a hospodářské přínosy společného zadávání zakázek na vybavení a služby a sdružování a sdílení; konstatuje, že konkrétním příkladem v tomto ohledu je rámcová smlouva pro základní logistické služby poskytované bojové skupině EU ve stavu pohotovosti ve druhém pololetí roku 2012, kterou uzavřela Evropská obranná agentura;

25.  upozorňuje na to, že veškeré náklady, které nesouvisejí s vojenskými operacemi, jako jsou náklady na přípravu a stav pohotovosti bojových skupin, by měly být zahrnuty do rozpočtu EU;

26.  zdůrazňuje, že bojové skupiny jsou specifickým nástrojem omezené velikosti a udržitelnosti, který je přizpůsoben určitému počtu scénářů a nemůže být považován za univerzální nástroj řešení krizí; připomíná, že původní hlavní cíl z Helsinek z roku 1999, který znovu potvrdila Evropská rada v roce 2008, stanovil pro EU cíl, aby byla schopná nasadit do 60 dnů 60 000 mužů na velkou operaci; konstatuje, že od tohoto cíle sice nebylo formálně upuštěno, ale nikdy jej nebylo reálně dosaženo vzhledem k přetrvávajícím nedostatkům ve schopnostech provádět operace; upozorňuje na to, je naléhavě třeba soustavně usilovat o odstranění nedostatků ve schopnostech provádět operace a o zlepšení vytváření a plánování sil s ohledem na vojenské operace EU obecně, místo aby se stanovovaly nahodilé cíle, které mohou ohrozit důvěryhodnost EU;

Budování struktur a schopností s cílem odstranit hlavní nedostatky ve schopnostech

27.  připomíná misi a úkoly Evropské obranné agentury stanovené v čl. 42 odst. 3 a v článku 45 Smlouvy o Evropské unii, zejména na zásadní úlohu této agentury při vytváření a provádění politiky EU v oblasti schopností a vyzbrojování, harmonizaci provozních potřeb, navrhování mnohostranných projektů, koordinaci programů prováděných členskými státy, posílení evropské průmyslové a technologické základny v oblasti obrany a zlepšení účinnosti vojenských výdajů; naléhavě vyzývá členské státy, aby vzhledem k tomu, že se Evropská obranná agentura výrazně soustředí na účinnost z hlediska nákladů, poskytly této agentuře odpovídající finanční prostředky, tak aby mohla plně využít svůj potenciál, a znovu vyzývá místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku, aby předložila návrhy na financování zaměstnanců této agentury a provozních nákladů z rozpočtu Unie;

28.  vyjadřuje politování nad tím, že členské státy nepřijaly pevné závazky týkající se schopností provádět operace, a vyzývá Radu, aby zajistila provádění souvisejícího požadavku na hodnocení uvedeného v čl. 42 odst. 3 a čl. 45 odst. 1 Smlouvy o EU; vyzývá místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku, aby za tímto účelem předložila vhodné návrhy; domnívá se, že Parlament by měl být pravidelně informován o pokroku učiněném při budování vojenských schopností důležitých pro provádění SBOP;

29.  vybízí k dalšímu pokroku v provádění plánu rozvoje schopností agentury EDA a v souvislosti s jeho přezkumem v roce 2013 naléhavě vyzývá, aby byl lépe začleněn do vnitrostátního obranného plánování, jež je třeba dále harmonizovat; opětovně vyzývá členské státy, aby zahájily institucionalizovaný postup posílené koordinace plánování obrany mezi sebou i v rámci Vojenského výboru Evropské unie, který se bude opírat zejména o poradenství poskytované agenturou EDA; upozorňuje na to, že je obecně třeba zintenzívnit spolupráci mezi Evropskou obrannou agenturou a Vojenským výborem EU / Vojenským štábem EU; očekává, že hlavy států a předsedové vlád během zasedání Evropské rady pro bezpečnost, které proběhne v prosinci 2013, zahájí přezkum evropské obrany;

30.  vyzývá ke strukturovanějšímu přístupu k odstraňování hlavních nedostatků ve schopnostech na úrovni EU a zejména v oblastech hlavních prostředků síly a prostředků ke znásobení síly – jako jsou zdroje pro zpravodajské služby, sledování a průzkum (ISR), strategická letecká doprava, vrtulníky, lékařská podpora, doplňování paliva za letu a přesně naváděná munice – v úzké spolupráci a úplné doplňkovosti s NATO; vítá první výsledky iniciativ sdružování a sdílení řízených agenturou EDA, ale zdůrazňuje, že je nutné v této oblasti i v dalších oblastech dosáhnout dalšího pokroku; vyjadřuje politování nad tím, že dosud nebyl uspokojivě odstraněn žádný z odhalených nedostatků ve schopnostech, přestože se evropské ozbrojené síly při operacích SBOP i jiných operacích opakovaně setkávaly s nedostatkem těchto prostředků síly a prostředků ke znásobení síly;

31.  vyzývá k vyhodnocení zřízení stálého skladu SBOP (plnícího podobnou úlohu jako Agentura NATO pro údržbu a zásobování), který bude poskytovat integrovanou mnohonárodní podporu vojenským strukturám EU a členských států, včetně nezbytného vybavení pro všechny mise bez těžkopádných zadávacích řízení;

32.  zdůrazňuje, že je třeba, aby EU vyvinula účinný a přiměřený potenciál a nezbytné strategie s cílem čelit zvyšujícím se kybernetickým hrozbám pro její bezpečnost a strategické zájmy; zdůrazňuje, že proto, aby se dosáhlo úspěchu, aby se plně dodržovaly digitální svobody a mezinárodní právní předpisy a aby se zajistil dostatečný demokratický dohled, je třeba spolupracovat se soukromými aktéry;

33.  upozorňuje na příklad evropského velitelství letecké dopravy (EATC), které při operacích prokázalo svou funkčnost a přidanou hodnotu, jako obzvláště užitečný model sdružování a sdílení založený na přenesení některých pravomocí na společnou strukturu, aniž by se přitom účastníci vzdali svého podílu na odpovědnosti; vyzývá k napodobování tohoto modelu v dalších oblastech operační podpory a zejména očekává výsledky práce agentury EDA v souvislosti s případným mnohonárodním útvarem vrtulníkového letectva, kterým by se vyřešil další hlavní nedostatek ve schopnostech provádět operace;

34.  opětovně vyzývá členské státy, aby zvážily společné vlastnictví některých nákladných zdrojů, zejména v oblasti schopností ve vesmírném prostoru, bezpilotních letounů nebo strategické přepravy; vítá práci Komise, která prověřuje možnosti rozvoje schopností, které EU má, s využitím potenciálu součinnosti mezi obrannými potřebami a potřebami civilní bezpečnosti, například v oblastech civilní ochrany nebo ostrahy hranic;

35.  zdůrazňuje, že je třeba vytvořit v Evropě společný přístup k rozvoji systému dálkově pilotovaných letounů dlouhého doletu pro střední hladinu (MALE RPAS), a vybízí Komisi a členské státy, aby vytvořily inovativní přístup k dosažení tohoto cíle;

36.  zdůrazňuje klíčový význam satelitních zdrojů pro moderní operace, zejména s ohledem na ISR, schopnosti komunikace a navigace a potřebu maximalizovat využívání vzácných zdrojů na základě společného přístupu a využívání všech možných součinností mezi civilní a vojenskou sférou, aby se zabránilo zbytečnému zdvojování; v tomto ohledu vybízí k další spolupráci mezi Evropskou kosmickou agenturou, Evropskou obrannou agenturou a Komisí a trvá na tom, aby EU pokračovala ve financování programů Copernicus (GMES) a Galileo;

37.  vybízí k dalšímu pokroku s programem MUSIS, aby se usnadnilo sdílení satelitních snímků pořizovaných družicemi pro pozorování Země nové generace, vyzývá EU k přímé finanční účasti na tomto programu a požaduje přidružení Satelitního střediska EU, aby byl zajištěn přístup ke snímkům uzpůsobeným potřebám EU, zejména SBOP;

38.  vítá přijetí kodexu chování pro sdružování a sdílení jako důležitý krok směrem k větší spolupráci v Evropě a zdůrazňuje, že je třeba do konce letošního roku vytvořit první strategické posouzení jeho provádění; očekává, že Evropská rada v prosinci 2013 bude významným milníkem, pokud jde o poskytnutí politické pobídky ke sdružování a sdílení a jednoznačných pokynů ohledně provádění; upozorňuje na to, že je potřeba, aby EU zintenzívnila informační činnosti, aby tak ještě více posílila úlohu sdružování a sdílení;

39.  zdůrazňuje, že je důležité zabezpečit dodávky vybavení, jež potřebují ozbrojené síly členských států, aby mohly plnit své závazky při mezinárodních krizích; je vážně znepokojen zvyšující se závislostí na technologiích mimoevropského původu a zdrojích dodávek a jejími důsledky pro evropskou nezávislost; podtrhuje strategický význam obranného průmyslu a vyzývá agenturu EDA a Komisi, aby pokročily ve své práci na určení hlavních průmyslových kapacit v Evropě, jež je třeba udržet nebo rozvíjet, a na snížení závislosti Evropy na dodávkách;

40.  vyjadřuje politování nad tím, že jsou snižovány rozpočty na výzkum v oblasti obrany a že je tento výzkum převážně rozdroben v jednotlivých členských státech; poukazuje na to, že EU má potenciál přinést podstatnou přidanou hodnotu prostřednictvím evropské rámcové spolupráce a větší součinnosti mezi výzkumem v oblasti obrany a v oblasti civilní bezpečnosti; zejména zdůrazňuje, že je třeba se zaměřit na investice do klíčových základních technologií, např. do robotiky, nanoelektroniky a mikroelektroniky, a zajistit, aby finanční prostředky EU vynaložené v těchto oblastech představovaly přínos také pro potřeby obrany;

Vzrůstající soudržnost ve stálých mnohonárodních strukturách členských států EU

41.  bere na vědomí řadu iniciativ dvoustranných, regionálních a mnohostranných partnerství v Evropě, jejichž cílem je sdružování zdrojů a posilování interoperability a jež jsou schopny přispívat k operacím EU, OSN, NATO či operacím koalic ad hoc; vítá sice přínosy spolupráce a plně podporuje princip sdružování, nicméně vybízí k určité formě racionalizace a lepší koordinace mezi četnými strukturami s mnohonárodním rozměrem, které vznikly bez jakéhokoli celkového a koherentního plánu;

42.  vyzývá, aby byly posíleny vazby mezi silami Eurocorps a Vojenským štábem EU, a vyzývá, aby se více členských států připojilo k mnohonárodní struktuře Eurocorps, která by mohla vytvořit jádro plně integrované složky evropských ozbrojených sil;

43.  bere na vědomí zrušení útvaru EUROFOR a uznává, že byl v minulosti přínosem pro operace EU a rozpis bojových skupin; bere na vědomí specifický přínos útvarů EUROMARFOR a EUROGENDFOR, baltské obranné spolupráce, severské obranné spolupráce, britsko-nizozemských obojživelných jednotek, španělsko-italských obojživelných jednotek, německo-nizozemských sborů, belgicko-nizozemské spolupráce v oblasti vojenského námořnictva, britsko-francouzských iniciativ na vybudování sloučené společné expediční síly, integrované úderné jednotky a sloučených velitelství společných sil i přínos dalších stávajících nebo vznikajících regionálních a dvoustranných stálých struktur;

44.  znovu upozorňuje, že je třeba zajistit celkovou soudržnost na úrovni EU, a vyzývá členské státy, aby své iniciativy více koordinovaly v rámci Vojenského výboru EU na základě vstupů od agentury EDA;

Posílení evropského rozměru vzdělávání, odborné přípravy a cvičení

45.  znovu vyslovuje plnou podporu evropským strukturám a projektům v oblasti vzdělávání a odborné přípravy a zdůrazňuje zejména přínos Evropské bezpečnostní a obranné školy (EBOŠ) k podpoře společné kultury bezpečnosti a rovněž její potenciál k určení a rozvoji projektů spolupráce mezi vnitrostátními institucemi, které šetří náklady; vítá rozhodnutí Rady ze dne 12. dubna 2013 o posílení této školy tím, že jí bude zajištěna právní subjektivita a poskytnuto financování z rozpočtu Unie; domnívá se, že by to mohlo představovat vzor podpory z rozpočtu EU i pro další struktury SBOP, jako jsou agentura EDA a Satelitní středisko EU; vybízí k dalšímu rozvoji evropské iniciativy na výměnu mladých důstojníků, jež je inspirována programem Erasmus, a rovněž k účasti institucí pro vzdělávání a odbornou přípravu evropských vojenských důstojníků v programu Erasmus;

46.  vyjadřuje silnou podporu iniciativám sdružování a sdílení v oblasti vzdělávání a odborné přípravy, kde lze dosáhnout značných úspor, aniž by byla dotčena národní svrchovanost v souvislosti s operačním nasazením; zdůrazňuje úspěch programu agentury EDA pro vrtulníkový výcvik a vítá, že agentura EDA zahájila cvičení taktické letecké přepravy, jež by měla vést k zavedení stálého výcvikového kurzu evropské taktické letecké přepravy; očekává další pokrok v rozvoji společného integrovaného systému odborné přípravy, jenž bude sloužit k výcviku budoucích bojových pilotů; vítá práci agentury EDA na větším sdružování a sdílení odborné přípravy v oblastech počítačové ochrany, boje proti amatérským výbušným zařízením a námořních operací; upozorňuje na to, že je třeba, aby Evropská obranná agentura vzala v potaz potřeby výcviku, které mají ty členské státy, jejichž letadla jsou vyráběna podniky ze zemí mimo EU;

47.  upozorňuje na příležitost ke společné odborné přípravě a cvičením, kterou nabízejí bojové skupiny EU; vyzývá státy podílející se na rámci bojových skupin, aby zpřístupnily cvičení bojových skupin dalším účastníkům, což by přineslo strategický a operační potenciál, a rovněž partnerským organizacím, jako je OSN;

48.  upozorňuje na to, že je nutné vyhnout se případnému zdvojování s NATO, např. pokud jde o výcvik v oblasti kybernetické bezpečnosti;

Zvýšení přínosů spolupráce mezi EU a NATO

49.  zdůrazňuje, že zvýšení evropských vojenských schopností prostřednictvím posílených struktur EU přinese prospěch i NATO a přispěje ke spravedlivějšímu sdílení zátěže v rámci aliance; doporučuje praktickou spolupráci zaměřenou na zabránění zdvojování mezi iniciativami sdružování a sdílení a inteligentní obrany, zejména prostřednictvím interakcí mezi agenturou EDA a velitelstvím NATO pro transformaci (ACT);

50 naléhavě vyzývá k mnohem užší a pravidelnější spolupráci na politické úrovni mezi místopředsedkyní Komise, vysokou představitelkou a generálním tajemníkem NATO za účelem posuzování rizik, řízení zdrojů, strategického plánování a provádění operací jak civilních, tak i vojenských; zdůrazňuje, že je třeba rozvíjet stávající rámce operační spolupráce EU-NATO, počínaje dohodou „Berlín plus“, jejíž provádění stále blokuje Turecko;

51.  poukazuje na to, že vnitrostátní schopnosti, ať již vytvořené v EU nebo v rámci NATO, i nadále podléhají vnitrostátním orgánům, a mohou být tedy využívány k jakýmkoli operacím, o nichž bylo rozhodnuto na vnitrostátní úrovni;

52.  podtrhuje význam standardů NATO pro evropskou spolupráci v oblasti obrany a zdůrazňuje, že je třeba, aby byla zajištěna úplná interoperabilita schopností vytvořených v rámci EU s NATO;

53.  konstatuje, že síla rychlé reakce NATO a bojové skupiny EU jsou iniciativy, jež se navzájem doplňují a posilují, nicméně vyžadují obdobné úsilí na straně členských států, a vyzývá, aby bylo vynaloženo úsilí o maximalizování součinností mezi nimi;

Posunutí SBOP na novou úroveň

54.  vybízí členské státy, aby učinily krok kupředu v kvalitě evropské obrany posílením vojenských struktur EU v souladu s tímto usnesením; podněcuje členské státy, které jsou k tomu ochotné, aby v případě nutnosti postupovaly podle čl. 42 odst. 6 a článku 46 Smlouvy o EU o stálé strukturované spolupráci, a také podle článku 44 této smlouvy; domnívá se, že pokud by měly být tyto formy spolupráce zahájeny, měly by být založeny především na ochotě zúčastněných členských států převzít své odpovědnosti v rámci mezinárodního společenství a lépe Unii vybavit na operace pro řešení krizí;

55.  domnívá se proto, že by součástí stálé strukturované spolupráce měly být zejména následující prvky, jejichž cílem je zvýšení účinnosti operací:

   zřízení stálého operačního velitelství EU;
   společné financování operací rychlé reakce, které využívají bojové skupiny EU;
   závazek k příspěvkům do rozpisu bojových skupin se sladěnými pravidly pro zapojení a efektivnějšími postupy rozhodování;

56.  upozorňuje na to, že členské státy musí také zvýšit své závazky ohledně vytváření schopností, zejména prostřednictvím sdružování a sdílení, nicméně že je třeba zachovat co největší flexibilitu a možnost zapojování, aby se z různých dvoustranných, regionálních a mnohostranných součinností získalo co nejvíce; domnívá se však, že dohoda o stálé strukturované spolupráci by měla obsahovat přinejmenším následující závazky:

   ke strukturované koordinaci plánování obrany,
   ke společnému hodnocení a přezkumu vytváření schopností,
   k většímu přídělu finančních prostředků pro agenturu EDA;

57.  konstatuje, že Smlouva jednoznačně stanoví, že stálá strukturovaná spolupráce má probíhat v rámci Unie, a poznamenává, že by proto mohla mít převážná většina činností spadajících pod tuto spolupráci prospěch z přístupu k rozpočtu EU podle stejných podmínek jako jiné činnosti EU, v souladu s článkem 41 Smlouvy o EU;

58.  domnívá se, že stálá strukturovaná spolupráce by také měla usnadnit posílení soudržnosti mezi evropskými iniciativami spolupráce v duchu možnosti zapojování a flexibility, a to díky posílení vazeb mezi různými oddělenými oblastmi spolupráce, jež vznikají v posíleném rámci SBOP;

o
o   o

59.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení předsedovi Evropské rady, Radě, Komisi, místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce, vládám a parlamentům členských států EU, parlamentnímu shromáždění NATO a generálnímu tajemníkovi NATO.

(1) Úř. věst. L 343, 23.12.2011, s. 35.
(2) Úř. věst. L 183, 13.7.2011, s. 16.
(3) Přijaté texty, P7_TA(2012)0455.
(4) Úř. věst. C 168 E, 14.6.2013, s. 9.
(5) Přijaté texty, P7_TA(2012)0334.
(6) Přijaté texty, P7_TA(2011)0574.

Právní upozornění - Ochrana soukromí