Evropský parlament,

—  s ohledem na summit Východního partnerství, který se má uskutečnit v listopadu 2013 ve Vilniusu,

—  s ohledem na skutečnost, že Ukrajina, Gruzie a Moldavsko směřují k podpisu či parafování jednotlivých dohod o přidružení k Evropské unii; s ohledem zejména na novou, bohatší povahu jejich přidružení, jež nabízí rozšířené a prohloubené vztahy s evropskými partnery, a výrazně tedy přesahuje rámec pouhých ekonomických výhod směrem k pevným politickým a společenským vazbám,

—  vzhledem k tomu, že memorandum z Budapešti z roku 1994 o jaderném odzbrojení na Ukrajině poskytuje Ukrajině záruky proti použití nebo hrozbě síly a zajišťuje, že bude této zemi poskytnuta podpora, pokud by došlo k pokusu vyvíjet na ni ekonomický nátlak,

—  s ohledem na čl. 110 odst. 2 a 4 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že trvalé zapojení do rámce Východního partnerství poskytlo partnerským zemím obsáhlý program reforem prospěšných pro jejich občany, přičemž dohoda o přidružení a prohloubené a komplexní dohody o volném obchodu mezi EU a zeměmi Východního partnerství jsou závazkem partnerů, kteří jsou ochotni a schopni posilovat vzájemnou spolupráci v mnoha oblastech a úspěšně v ní pokračovat;

B.  vzhledem k tomu, že tlak, jemuž v poslední době čelí země Východního partnerství postupující na cestě směrem k dohodám o přidružení, včetně cílených sankcí uvalených na ukrajinský vývoz, zákazu vývozu moldavských vinařských produktů a dalších překážek bránících pokroku na cestě k vyřešení podněsterského konfliktu a hrozeb souvisejících s bezpečností týkajících se Arménie, a jehož cílem je přinutit země Východního partnerství, aby nepodepisovaly či neparafovaly dohody o přidružení nebo prohloubené a komplexní dohody o volném obchodu, ale aby se místo toho připojily k celní unii pod vedením Ruska, kterou Rusko hodlá přeměnit v Euroasijskou unii, přivedl tyto země do nejisté situace, jež je výsledkem geopolitických omezení, kterým by neměly být vystaveny;

C.  vzhledem k tomu, že forma nátlaku na země Východního partnerství, který zahrnuje obvyklé hospodářské a politické aspekty až po oznámení budoucích hospodářských restrikcí, signalizuje, že Rusko má v úmyslu nadále považovat region Východního partnerství za výhradně svou sféru vlivu a že se staví proti perspektivě užší integrace těchto zemí s EU prostřednictvím dohod o přidružení, což je přístup, který je v rozporu se zásadami státní suverenity, vzájemné důvěry a dobrých sousedských vztahů;

D.  vzhledem k tomu, že země Východního partnerství mají plné svrchované právo a svobodu budovat vztahy jako rovnoprávní partneři s partnery, které si zvolí, a to v souladu s Helsinskými dohodami;

E.  vzhledem k tomu, že nyní více než kdy dříve je zapotřebí věnovat pozornost nanejvýš znepokojivému tlaku v oblasti východního sousedství EU a ve vztahu k samotnému projektu Východního partnerství, který Rusko ohrožuje a zpochybňuje;

F.  vzhledem k tomu, že dohoda o přidružení k EU s sebou nese politické a právní reformy, které vedou k posílení právního státu, snížení korupce a zajištění důslednějšího dodržování lidských práv; vzhledem k tomu, že přistoupení k celní unii naopak nezahrnuje měřítka a podmínky založené na hodnotách, a tudíž nemůže být považováno za pobídku k domácím reformám;

G.  vzhledem k tomu, že přetrvávající konflikty jsou opakovaně používány k oslabování či podlamování plné svrchovanosti zemí Východního partnerství, a to v závislosti na geopolitických a ekonomických zájmech Ruska;

1.  připomíná, že zásady rovnosti a respektování práv, která jsou nedílnou součástí svrchovanosti, nevměšování se do vnitřních záležitostí, řádné spolupráce mezi státy a plnění závazků mezinárodního práva v dobré víře, jak bylo dohodnuto v rámci Helsinských dohod, představují základy, jimiž se řídí mezinárodní vztahy mezi nezávislými státy, a jako takové by neměly být žádným způsobem porušovány;

2.  vyjadřuje politování nad tím, že s blížícím se summitem Východního partnerství ve Vilniusu se zvyšují různé formy nátlaku na země Východního partnerství, které se dostávají do závěrečné fáze jednání o podpisu či parafování svých dohod o přidružení; považuje tento nátlak za nepřípustný; dále se domnívá, že postupná integrace partnerských zemí s EU je v souladu s jejich udržováním dobrých sousedských vztahů s Ruskem, a vyzývá Rusko, aby se zdrželo jakéhokoli jednání, které zjevně odporuje výše uvedeným helsinským zásadám; vyzývá Ruskou federaci, aby přestala vyvíjet další nátlak na východní partnery a aby plně respektovala jejich suverénní právo na přijímání vlastních politických rozhodnutí;

3.  silně zdůrazňuje skutečnost, že svobodná volba zemí Východního partnerství, která nemá naprosto žádný negativní dopad na obchod s Ruskem, by neměla vést k tomu, že tyto země ponesou důsledky, jako jsou obchodní opatření, vízová omezení, omezení mobility pracovníků a ovlivňování přetrvávajících konfliktů; navíc důrazně odmítá hru s nulovým účtem coby paradigma vztahů EU a Ruska se zeměmi Východního partnerství;

4.  je přesvědčen, že další politické a hospodářské reformy v těchto zemích založené na hodnotách a normách EU jsou v konečném důsledku ve vlastním zájmu Ruska, neboť by rozšířily pásmo stability, prosperity a spolupráce podél jeho hranic; připomíná, že EU s trvalou platností vyzývá Rusko, aby k tomuto procesu přispělo prostřednictvím konstruktivní spolupráce se zeměmi Východního partnerství;

5.  vyzývá Komisi a Evropskou službu pro vnější činnost (ESVČ), aby tento vývoj považovaly za situaci přesahující čistě obchodní dimenzi, která má pouze skrýt zřetelný politický nátlak, a aby vystoupily na obranu partnerů Unie tím, že vyšlou jasný vzkaz o podpoře všem zemím Východního partnerství v jejich evropském úsilí a směřování;

6.  znovu vyjadřuje silnou podporu parafování nebo podpisu dohod o přidružení na summitu ve Vilniusu s těmi zeměmi Východního partnerství, které jsou připraveny a ochotny tak učinit, za předpokladu, že budou splněny příslušné požadavky; domnívá se, že to v reakci na evropské aspirace těchto zemí znovu oživí myšlenku postupné integrace a povede k podstatnému prohloubení vztahů; v této souvislosti vyzývá země Východního partnerství, aby nadále vyvíjely a zvyšovaly úsilí o dokončení své současné práce ještě před summitem a aby nepodléhaly nátlaku, který je na ně vyvíjen;

7.  zdůrazňuje, že je nutné, aby EU na základě své odpovědnosti zasáhla a bránila ze solidarity ty země Východního partnerství, které jsou vystaveny otevřenému alarmujícímu a stále důraznějšímu nátlaku ze strany Ruska, jehož cílem je odradit je od přidružení k EU, a žádá Komisi a Radu, aby navrhly konkrétní a účinná opatření na podporu partnerských zemí;

8.  připomíná, že dohody o přidružení a prohloubené a komplexní dohody o volném obchodu mají posílit konkurenceschopnost, hospodářský výkon a výkonnost partnerských zemí a EU při současném respektování hospodářské spolupráce zemí Východního partnerství s Ruskem tak, aby to bylo prospěšné pro všechny strany; poukazuje na to, že dohody o přidružení a prohloubené a komplexní dohody o volném obchodu jako takové nenarušují dlouhodobé obchodní vztahy, které země Východního partnerství udržují ve svém regionu; je přesvědčen, že by naopak neměly být vnímány jako neslučitelné s těmito obchodními vztahy a že, aniž jsou dotčeny povinnosti pramenící z dohod o přidružení a prohloubených a komplexních dohod o volném obchodu, by jakékoli spory obchodní povahy měly být vyřešeny v souladu s pravidly a povinnostmi stanovenými v rámci Světové obchodní organizace; dále potvrzuje, že EU je ochotná napomáhat partnerům v rámci Východního partnerství v jejich úsilí o integraci tím, že bude podporovat prozatímní uplatňování příslušných oddílů dohod o přidružení nebo prohloubených a komplexních dohod o volném obchodu ode dne podpisu, uvolněním pozastavených půjček a programy asistence následujícími po podpisu nebo parafování dohod o přidružení nebo prohloubených a komplexních dohod o volném obchodu, pokud budou splněny vyžadované podmínky, a tím, že bude usilovat o zjednodušení vydávání víz s výhledem na bezvízový cestovní styk;

9.  poukazuje na to, že evropská integrace má většinovou podporu mezi obyvatelstvem zemí, které čekají na parafování nebo podpis dohod o přidružení; naléhavě vyzývá Komisi a ESVČ, aby přesto zintenzivnila úsilí a podpořila zviditelnění Východního partnerství a jeho přínosů mezi širokou veřejností v partnerských zemích, což představuje způsob upevnění politického konsenzu, pokud jde o evropské směřování; žádá, aby v krátké době byla vypracována a zahájena široká informační kampaň zvyšující povědomí veřejnosti v příslušných partnerských zemích o povaze, výhodách a požadavcích dohod o přidružení;

10.  pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předal Radě, Komisi, místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, členským státům, vládám a parlamentům zemí Evropského partnerství a Ruské federace, Parlamentnímu shromáždění Rady Evropy a Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě.