Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2013/2042(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A7-0269/2013

Předložené texty :

A7-0269/2013

Rozpravy :

PV 07/10/2013 - 21
CRE 07/10/2013 - 21

Hlasování :

PV 08/10/2013 - 9.11
CRE 08/10/2013 - 9.11
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P7_TA(2013)0401

Přijaté texty
PDF 330kWORD 89k
Úterý, 8. října 2013 - Štrasburk
Dopad rozpočtových omezení na regionální a místní orgány, pokud jde o výdaje ze strukturálních fondů EU v členských státech
P7_TA(2013)0401A7-0269/2013

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 8. října 2013 o dopadu rozpočtových omezení na regionální a místní orgány, pokud jde o výdaje ze strukturálních fondů EU v členských státech (2013/2042(INI))

Evropský parlament,

—  s ohledem na závěry ze zasedání Evropské rady, které se konalo ve dnech 28. a 29. června 2012(1),

—  s ohledem na závěry ze zasedání Evropské rady, které se konalo ve dnech 14. a 15. března 2013(2),

—  s ohledem na současná interinstitucionální vyjednávání o budoucnosti politiky soudržnosti a víceletém finančním rámci,

—  s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 ze dne 11. července 2006 o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudržnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1260/1999,

—  s ohledem na své usnesení ze dne 20. listopadu 2012 obsahující doporučení Komisi ke zprávě předsedů Evropské rady Evropské komise, Evropské centrální banky a Euroskupiny s názvem „Směrem ke skutečné hospodářské a měnové unii“(3),

—  s ohledem na své usnesení ze dne 23. června 2011 o Evropské městské agendě a její budoucnosti v politice soudržnosti(4),

—  s ohledem na svůj postoj ze dne 12. března 2013 k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o společných ustanoveních týkajících se sledování a posuzování návrhů rozpočtových plánů a zajišťování nápravy nadměrného schodku členských států v eurozóně(5),

—  s ohledem na svůj postoj ze dne 12. března 2013 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o posílení hospodářského a rozpočtového dohledu nad členskými státy, ve kterých dochází k závažným obtížím, pokud jde o jejich finanční stabilitu v eurozóně, nebo jsou těmito obtížemi ohroženy(6),

—  s ohledem na své usnesení ze dne 11. března 2009 o politice soudržnosti: investice do reálné ekonomiky(7),

—  s ohledem na své usnesení ze dne 13. března 2013 o závěrech ze zasedání Evropské rady, které se konalo ve dnech 7.-8. února 2013, týkajících se víceletého finančního rámce(8),

—  s ohledem na návrh stanoviska Výboru regionů ze dne 6. března 2013 k „Synergiím mezi soukromými investicemi a veřejným financováním na místní a regionální úrovni – partnerstvím pro hospodářský růst a prosperitu“,

—  s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 1. února 2013 k „Vytvoření větších synergií mezi rozpočtem EU a rozpočty jednotlivých členských států a jim podřízených celků“,

—  s ohledem na zprávu Výboru regionů z roku 2012 o „Dopadu úsporných opatření na místní finance a investice“,

—  s ohledem na studii Evropské investiční banky ze dne 14. prosince 2012 o „Dopadu recese v letech 2008-2009 na regionální konvergenci v EU“ (The impact of the recession in 2008-2009 on EU regional convergence)(9),

—  s ohledem na občasníky Komise z prosince 2012 o „Kvalitě veřejných výdajů v EU“(10),

—  s ohledem na zprávu MMF z října 2012 s názvem Světový hospodářský výhled (World Economic Outlook),

—  s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

—  s ohledem na zprávu Výboru pro regionální rozvoj a na stanoviska Rozpočtového výboru a Výboru pro zaměstnanost a sociální věci (A7-0269/2013),

A.  vzhledem k tomu, že světová hospodářská a finanční krize oslabila sociální, hospodářskou a územní soudržnost v EU, což zapříčinilo vyšší nezaměstnanost, nižší HDP a zvětšující se rozdíly mezi regiony a rostoucí rozpočtové schodky na celostátní, regionální a místní úrovni;

B.  vzhledem k tomu, že doba trvání krize a její závažnost se v jednotlivých regionech EU výrazně lišily, což zdůraznilo již existující strukturální slabiny a přineslo závažný pokles v růstu HDP, rekordně vysokou nezaměstnanost, značné zchudnutí nejzranitelnějších sociálních skupin, zhoršené podnikatelské prostředí a snížení spotřebitelské důvěry;

C.  vzhledem k tomu, že banky a finanční trhy se čím dál více zdráhají půjčovat, neboť vnímají vlády členských států a vládní instituce na nižší než celostátní úrovni jako méně úvěruschopné;

D.  vzhledem k tomu, že se ukázalo, že rozpočtový pakt není vhodným nástrojem pro řešení výzev krize a jako nejlepší řešení se jeví pakt pro růst, který umožní uskutečnit značné investice na úrovni Společenství, neboť v současnosti panuje konsenzus o tom, že pouze úsporná opatření a rozpočtové škrty bez investic nejsou schopny oživit hospodářství a připravit vhodné podmínky pro vytváření pracovních míst a hospodářský růst;

E.  vzhledem k tomu, že úkolem evropských strukturálních a investičních fondů je propagovat hospodářskou, sociální a územní soudržnost v EU, zmenšovat rozdíly mezi regiony, podporovat konvergenci a napomáhat rozvoji, zaměstnanosti a sociálnímu pokroku prostřednictvím produktivních investic;

F.  vzhledem k tomu, že evropské strukturální a investiční fondy představují také prostředky určené na posílení inteligentního a udržitelného růstu podporujícího začlenění a konkurenceschopnost, a díky tomu pozitivně ovlivňují poměr schodku k HDP;

G.  vzhledem k tomu, že finanční kolaps veřejného financování po celé EU způsobený krizí státních dluhů přispěl k rozšíření úsporných opatření; vzhledem k tomu, že tato opatření měla na místní finance devastující dopad, kvůli němuž musely být některé rozpočtové položky omezeny nebo utlumeny a možnosti financování či spolufinancování produktivních investic na celostátní, regionální a místní úrovni se ocitly ve výrazném ohrožení;

H.  vzhledem k tomu, že pouze několik států i nadále podporovalo místní investice, zatímco ostatní státy se v reakci na krizi státního dluhu rozhodly zmrazit či omezit finanční podporu pro investice místních orgánů a zároveň se u nich projevila silná tendence centralizovat nebo zavést pravidla svých vlastních paktů stability, které měly za následek značné omezení investic;

I.  vzhledem k tomu, že zásadní rozpočtové škrty, které byly provedeny ve významných oblastech a odvětvích, představují jeden z hlavních problémů, jimž v současné době čelí místní a regionální orgány;

J.  vzhledem k tomu, že vládní instituce na nižší než celostátní úrovni jsou klíčovými aktéry regionálního rozvoje, jelikož zajišťují 60 % veřejných investic a 38 % konsolidovaných vládních výdajů na „hospodářské záležitosti“, což z nich činí subjekty odpovědné za většinu výdajů, které mohou ovlivnit regionální rozvoj, mezi něž patří např. výdaje na záležitosti týkající se obchodu a pracovního trhu, zemědělství, dopravy nebo výzkumu a vývoje;

K.  vzhledem k tomu, že ve dvou třetinách členských států EU fungují investice jako prostředek rozpočtové korekce, částečně kvůli snahám z roku 2009 bojovat s krizí; vzhledem k tomu, že v roce 2011 se ve srovnání s rokem 2010 v 17 členských státech snížily přímé investice, přičemž v deseti z nich se v roce 2011 snížily o více než 10 % (Rakousko, Lotyšsko, Česká republika, Slovensko, Bulharsko, Portugalsko, Řecko, Maďarsko a Španělsko); vzhledem k tomu, že omezování investic, jež začalo v roce 2010 (investiční granty ústředních vládních institucí se prudce snížily o -8,7 %), pokračuje i nadále a zdá se, že se dostává do záporné spirály;

L.  vzhledem k tomu, že míra zadluženosti orgánů na nižší úrovni než celostátní se pohybovala výrazně pod úrovní zadluženosti celostátních subjektů;

M.  vzhledem k tomu, že po vládních institucích na nižší než celostátní úrovni se vyžaduje účast na konsolidačních snahách a omezení jejich schodku a dluhu, zatímco se zhoršují podmínky pro půjčování u finančně slabších vládních institucí na nižší než celostátní úrovni;

N.  vzhledem k tomu, že veřejné investice jsou klíčové pro sociální začlenění a mnoho zásadních hospodářských sektorů EU, kupříkladu pracovní trh, infrastruktura, výzkum a inovace a malé a střední podniky, potřebuje značné investice;

O.  vzhledem k tomu, že po období zvyšující se konvergence v rámci EU mezi lety 2000 a 2007 konvergence během recese podstatně zpomalila; vzhledem k tomu, že mezi nejvíce zasažené regiony patřily regiony s neudržitelnými a spekulativními investicemi a regiony s významnými výrobními sektory zaměřenými na vývoz;

P.  vzhledem k tomu, že mechanismus absorpce strukturálních fondů Unie vyžaduje, aby Komise prováděla prozatímní platby výlučně na základě výkazu výdajů, které členské státy již vynaložily;

Q.  vzhledem k tomu, že veřejné spolufinancování strukturálních fondů EU-27 ze strany členských států pro programové období 2007–2013 dosahuje přibližně 132 mld. EUR a že tato částka je předběžnou podmínkou pro pravidelnou absorpci prostředků z těchto fondů a pro kvalitu investic, neboť posiluje pravomoci a odpovědnost v oblasti využívání fondů Unie;

R.  vzhledem k tomu, že veřejné spolufinancování programů podporovaných politikou soudržnosti ze strany členských států může být ohroženo nedostatkem pružnosti při uplatňování Paktu o stabilitě a růstu (PSR), což omezuje přispění politiky soudržnosti ke zlepšení konkurenceschopnosti a k překonání stávající krize;

Obecné poznámky

1.  s velkým znepokojením konstatuje, že v rámci EU, a dokonce i v rámci členských států a regionů, v současnosti existuje jasná tendence vzrůstající nerovnosti, s tím, že mnoho relativně chudých regionů se nachází v nových členských státech a v jižní Evropě a většina bohatých regionů se nachází ve střední a severní Evropě; v této souvislosti zdůrazňuje prvořadý význam politiky soudržnosti EU jako hlavního investičního nástroje pro konvergenci a udržitelný rozvoj v EU;

2.  zdůrazňuje, že místní hospodářství je pro obce hlavním faktorem jejich obnovy a to je během současné krize velmi důležité; v této souvislosti upozorňuje především na hospodářské a společenské dopady sociální ekonomiky na zlepšování sociální soudržnosti na místní úrovni; vyzývá členské státy, aby sociální ekonomice poskytly možnosti získání finančních prostředků ze strukturálních fondů pro období let 2014–2020;

3.  znovu připomíná, že politika soudržnosti je hlavním investičním nástrojem Unie a jako taková hraje ústřední roli v boji proti krizi, ve snižování nerovnováhy a v nasměrování EU a jejích regionů na cestu udržitelného růstu; zdůrazňuje zvláštní úlohu, kterou má Evropský sociální fond (ESF) pro provádění strategie Evropa 2020, a to především díky přínosu k vysoké úrovni udržitelné zaměstnanosti a produktivity, přičemž současně přispívá k boji s chudobou a sociálním vyloučením stejně jako k narůstající sociální soudržnosti; proto zdůrazňuje, že je důležité zajistit při vyjednávání o víceletém finančním rámci dostatečné rozpočtové prostředky pro strukturální a investiční fondy a upozorňuje zejména na klíčový podíl těchto fondů na investování do oblastí, jako je zaměstnanost, inovace, udržitelný rozvoj, nízkouhlíkové hospodářství a podpora malých a středních podniků;

4.  poukazuje na to, že politika soudržnosti dokázala krizi odolat díky tomu, že přizpůsobila svoje programy a nástroje pro financování a tím zajistila větší flexibilitu a zásadně obohatila oblasti, ve kterých jsou investice nutné pro hospodářskou modernizaci a větší konkurenceschopnost a pro zmírnění zeměpisných rozdílností;

Kapacita financování regionů EU a synergie mezi úrovní regionální a celostátní a úrovní EU

5.  vyzdvihuje roli, kterou některé orgány na nižší než celostátní úrovni hrají ve vyvažování rozpočtu tím, že nesnižují úroveň veřejného financování a spolufinancování nových projektů a poskytují pákový efekt, zejména v období omezených soukromých investic; zdůrazňuje fakt, že v době recese a slabého růstu jsou pro uchování růstového potenciálu nezbytné udržitelné veřejné zakázky a kapacita pro financování nebo spolufinancování a zavazování se k novým investicím;

6.  je znepokojen tím, že dlouhotrvající úsporná opatření a přísná správa ekonomických záležitostí v letech 2011 a 2012, jež s sebou přinesly zvýšený tlak a škrty ve veřejných rozpočtech, vyvolávají riziko, že se omezí rozsah místních politik zaměřených na splnění cílů strategie Evropa 2020;

7.  zdůrazňuje nutnost obnovit a zlepšit finanční kapacitu na nižší než celostátní úrovni a poskytnout přiměřenou technickou pomoc, zejména při provádění místně řízených složitých projektů, s cílem zabezpečit veřejné financování pro programy a projekty zaměřené na podporu udržitelného růstu, boj proti sociálnímu vyloučení a obnovu sociální struktury, poskytování přiměřených sociálních a zdravotních služeb a zajištění pracovních míst, zejména na regionální a místní úrovni; zastává názor, že zvláštní dodatečný příděl pro nejvzdálenější regiony by neměl být podmíněn tematickým zaměřením a měl by být použit na kompenzaci dodatečných nákladů souvisejících s charakterem a omezeními uvedenými v článku 349 SFEU a vynaložených v nejvzdálenějších regionech; dále konstatuje, že zvláštní dodatečný příděl lze rovněž použít na pomoc při financování operační pomoci a výdajů ke krytí závazků a smluv na veřejné služby v nejvzdálenějších regionech;

8.  zdůrazňuje potřebu dále posilovat správní kapacitu místních a regionálních orgánů a usilovat o snížení byrokratické zátěže, která má na tyto orgány jakožto příjemce negativní vliv a omezuje jejich kapacitu pro provádění projektů financovaných Evropskou unií;

9.  vybízí orgány a instituce k tomu, aby upravily stávající ustanovení, aby tak regiony některých členských států, jež jsou obzvláště zasaženy finanční krizí, mohly dále posilovat svou kapacitu, pokud jde o využívání prostředků ze strukturálních fondů a z Fondu soudržnosti, a předcházet tak rozsáhlému očekávanému rušení závazků;

10.  vyzývá k dalšímu zjednodušení pravidel a vyšší flexibilitě a transparentnosti programování a řízení strukturálních fondů, což umožní lepší provádění projektů a rychlejší a lepší odpovědi na sociální výzvy a hrozby;

11.  vítá zprávu Komise z roku 2012 o veřejných financích v hospodářské a měnové unii (HMU) a zejména kapitolu o fiskální decentralizaci v rámci EU, jež zdůrazňuje solidnost federalistického fiskálního modelu, který decentralizuje příjmovou i výdajovou odpovědnost a přesunuje ji na orgány na nižší než celostátní úrovni; žádá Komisi, aby podobnou kapitolu o stavu veřejných financí na nižší než celostátní úrovni a reformách zahrnula do zprávy o veřejných financích v HMU plánované na příští rok;

12.  poukazuje na nutnost větší synergie mezi veřejnými celostátními a evropskými rozpočty a rozpočty na nižší než celostátní úrovni prostřednictvím jasného vymezení role a odpovědnosti jednotlivých rozpočtových orgánů na úrovni EU a členských států a orgánů na nižší než celostátní úrovni, včetně jasného vysvětlení role a opodstatnění politiky EU a intervence do financování, dodržování lhůt splatnosti stanovených ve směrnici 2011/7/EU o postupu proti opožděným platbám, dodržování zásady subsidiarity a rozpočtových práv místních a regionálních orgánů (jejich rolí v procesu rozhodování a kontroly), tj. jejich demokratické odpovědnosti vůči komunitám, které je volí, a zajištění autonomie na každé úrovni správy při určování priorit a výdajových položek; žádá Komisi, aby poskytla jednoznačné věcné údaje o tom, jak by mohla být posílena úloha rozpočtu EU při stimulaci investic na různých úrovních;

13.  velmi podporuje zvýšenou transparentnost a zjednodušení rozpočtových procesů na všech úrovních správy (včetně explicitního určení zdrojů financování EU v rámci celostátních rozpočtů a rozpočtů na nižší než celostátní úrovni), stejně jako zajištění dostupnosti údajů na úrovni EU o výdajových profilech programů financování EU na regionální úrovni (kde je to možné), ale zároveň podporuje objasnění toho, jak jsou priority a financování na úrovni EU, členských států a na nižší než celostátní úrovni sladěny s cílem dosáhnout dohodnutých priorit na úrovni EU;

14.  zdůrazňuje, že je důležité se přizpůsobit stávajícím rozpočtovým omezením napříč Evropou a zároveň i nadále investovat do budoucnosti; připomíná členským státům, že úkolem není zvyšovat výdaje, ale to, aby byly výdaje účinnější;

15.  vítá skutečnost, že uplatňování finančních nástrojů se rozšiřuje v rámci politiky soudržnosti na všechny tematické cíle a všechny evropské strukturální a investiční fondy; žádá Komisi, aby provedla důkladnou analýzu a posouzení potenciálu nových prostředků a zdrojů financování pro podporu investování do růstu, jako např. trhů s dluhopisy, nástroje pro sdílení rizika a použití inovativních finančních nástrojů; vyzývá Komisi a Evropskou investiční banku (EIB), aby navrhly inovativní způsoby financování dlouhodobých investic místních a regionálních orgánů, včetně přilákání soukromého kapitálu; zdůrazňuje zásadní úlohu úvěrových programů EIB při financování projektů evropského zájmu a vyzývá k větší koordinaci a součinnosti mezi těmito programy a strukturálními fondy;

16.  zdůrazňuje význam programu Jessica při podporování udržitelného rozvoje venkova a obnovu venkovských oblastí prostřednictvím mechanismů finančního inženýrství a vyzývá k jeho širšímu využití v budoucím programovém období;

Správa ekonomických záležitostí EU a investice do růstu a pracovních míst

17.  zdůrazňuje úlohu, kterou by místní i regionální orgány mohly hrát při dosahování cílů inteligentního a udržitelného růstu podporujícího začlenění stanovených ve strategii Evropa 2020; znovu zdůrazňuje význam partnerství mezi ústředními orgány na jedné straně a regionálními a místními orgány na straně druhé při stanovování priorit a při zajišťování nezbytného spolufinancování pro provádění programů jako podmínky pro dosažení maximálního účinku s omezenými zdroji při plnění těchto cílů; v této souvislosti zdůrazňuje důležitost nového nástroje pro místní rozvoj vedený obcemi, který umožní, aby akční skupiny na místní úrovni rozvíjely a prováděly místní strategie inteligentního a udržitelného růstu podporujícího začlenění; vyzývá členské státy, aby v probíhajícím procesu plánování tyto příležitosti vytvořily, čímž umožní využít obrovský potenciál místních akčních skupin pro inovace; zdůrazňuje význam zapojení místních a regionálních orgánů, případně sociálních partnerů a dalších příslušných partnerů, do programování, provádění, sledování a vyhodnocování strukturálních fondů a přípravy dohod o partnerství, což by mohlo vést k lepšímu propojení mezi strategiemi EU, vnitrostátními, regionálními a místními strategiemi;

18.  vyjadřuje přesvědčení, že je zapotřebí se tematicky zaměřit na omezený počet priorit; zdůrazňuje však, že je nutná flexibilita, aby mohly členské státy a regiony co nejúčinněji reagovat na společné cíle a současně zohledňovat územní, hospodářská a sociální specifika;

19.  důrazně opakuje svůj nesouhlas se zavedením makroekonomické podmíněnosti v politice soudržnosti pro roky 2014–2020, která by penalizovala regiony a sociální skupiny již oslabené krizí, s tím, že pozastavení plateb by mohlo mít neúměrný vliv v některých členských státech a zejména v regionech, navzdory jejich plné angažovanosti ve snaze vyrovnat veřejné rozpočty, a která by pouze sloužila k oslabení států s finančními problémy a znevážila jakoukoli formu solidarity nezbytnou pro zachování makroekonomické rovnováhy v Unii; navíc zastává stanovisko, že evropské veřejné mínění by takovou sankci nemuselo pochopit a mohlo by to posílit jeho nedůvěru, a to v historickém okamžiku, kdy je obyvatelstvo již vážně zasaženo krizí a dopady úsporných politik;

20.  má za to, že v současné době, kdy dochází k zeštíhlování veřejných financí, musí být přehodnocena zásada doplňkovosti, aby bylo její uplatňování uvedeno do souladu s rámcem evropské správy ekonomických záležitostí, a vyzývá k diskusi o této otázce v rámci jednání o politice soudržnosti po roce 2013;

21.  bere na vědomí nedávné připomínky MMF, podle nichž úsporná opatření oslabují země, v nichž jsou prováděna mechanicky; domnívá se, že rychlé ozdravení veřejných financí v situaci celosvětového hospodářského oslabení zatěžuje oživení v krátkodobém horizontu, neboť snižuje daňové příjmy a prohlubuje tak ještě více schodek; souhlasí s MMF, že je nezbytné klást důraz na opětovné nastolení rovnováhy mezi ozdravením veřejných financí a růstem, a nikoli pouze na toto ozdravení;

22.  vítá návrh předložený několika členskými státy, aby byla do rámce vyjednávání o VFR mezi roky 2015 a 2016 zahrnuta „doložka o přezkumu“ účtů, která by umožnila navýšit rozpočet během aktuálního rozpočtového období ve prospěch klíčových oblastí, jako je zaměstnanost mladých lidí a malé a střední podniky;

23.  vyzývá Komisi a členské státy k tomu, aby plně využily dostupný manévrovací prostor, který je v preventivní složce Paktu o stabilitě a růstu (PSR), k vyvážení potřeby produktivních a udržitelných veřejných investic a cíle fiskální kázně; domnívá se, že to lze provést například vyloučením celkových objemů vnitrostátního spolufinancování prostředků evropských strukturálních a investičních fondů z omezení uložených Paktem o stabilitě a růstu, nebo tím, že se při výpočtech v rámci tohoto paktu zohlední potřeby čistého, a nikoli hrubého samofinancování členského státu, tzn. potřeby čistého samofinancování daní zatěžujících skutečné výdaje (zejména při zohlednění DPH), nebo tím, že se uplatní jiné přizpůsobení lhůtám platným pro oba druhy zdrojů financování (evropské a vnitrostátní) těchto programů, a to při umožnění plného využití evropských fondů během prvních let programu a celkovém využití vnitrostátních zdrojů v jeho posledních letech, avšak za předpokladu, že dotčený členský stát dosáhne hmatatelných výsledků, pokud jde o poměr zadlužení k HDP;

24.  žádá Komisi, aby veřejné výdaje členských států na spolufinancování programů podporovaných strukturálními a investičními fondy nebyly uváděny mezi strukturálními, veřejnými či podobnými výdaji, které jsou zohledňovány v rámci dohody o partnerství pro účely kontroly dodržování Paktu o stabilitě a růstu, pokud se jedná o povinnosti vyplývající přímo z dodržování zásady doplňkovosti; žádá proto, aby veřejné výdaje spojené s prováděním programů spolufinancovaných strukturálními a investičními fondy byly zcela vyloučeny z definice strukturálních deficitů PSR, protože se jedná o výdaje věnované na dosažení cílů strategie Evropa 2020 a na podporu konkurenceschopnosti, růstu a vytváření pracovních míst, zejména pracovních míst pro mladé lidi;

25.  vyzývá Komisi k tomu, aby podala zprávu o rozsahu možných opatření v rámci limitů stávajícího fiskálního rámce EU s cílem intenzivněji řešit otázku oddělování běžných výdajů a investic ve výpočtech rozpočtového schodku se záměrem vyhnout se tomu, že veřejné investice s dlouhodobými čistými zisky jsou započítávány jako záporné;

26.  naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby při současných jednáních o budoucnosti hospodářské a měnové unie vzaly v potaz všechen manévrovací prostor v rámci makroekonomické správy s cílem umožnit produktivní investování, zejména prostřednictvím přehodnocení vztahu mezi Paktem stability a růstu a produktivními veřejnými investicemi a prostřednictvím vyloučení veřejných výdajů vztahujících se k provádění programů spolufinancovaných strukturálními a investičními fondy v rámci politik podporujících růst z pravidel rozpočtového dohledu obsažených v Paktu o stabilitě a růstu;

o
o   o

27.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1) http://www.consilium.europa.eu/uedocs/cms_data/docs/pressdata/en/ec/131388.pdf
(2) http://www.consilium.europa.eu/uedocs/cms_data/docs/pressdata/en/ec/136151.pdf
(3) Přijaté texty, P7_TA(2012)0430.
(4) Úř. věst. C 390 E, 18.12.2012, s. 10.
(5) Přijaté texty, P7_TA(2013)0070.
(6) Přijaté texty, P7_TA(2013)0069.
(7) Úř. věst. C 87 E, 1.4.2010, s. 113.
(8) Přijaté texty, P7_TA(2013)0078.
(9) http://www.eib.org/infocentre/publications/all/econ-note-2012-regional-convergence.htm.
(10) http://ec.europa.eu/economy_finance/publications/occasional_paper/2012/pdf/ocp125_en.pdf.

Právní upozornění - Ochrana soukromí