Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. října 2013 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje evropský systém ostrahy hranic (EUROSUR) (COM(2011)0873 – C7-0506/2011 – 2011/0427(COD))
(Řádný legislativní postup: první čtení)
Evropský parlament,
– s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2011)0873),
– s ohledem na čl. 294 odst. 2 a čl. 77 odst. 2 písm. d) Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C7‑0506/2011),
– s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na odůvodněné stanovisko předložené švédským parlamentem v rámci protokolu č. 2 o používání zásad subsidiarity a proporcionality tvrdící, že návrh legislativního aktu není v souladu se zásadou subsidiarity,
— s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 14. června 2013 zavázal schválit postoj Evropského parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie]
– s ohledem na článek 55 jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci a stanovisko Rozpočtového výboru (A7-0232/2013),
1. přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;
2. schvaluje své prohlášení, které je přílohou tohoto usnesení;
3. vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;
4. pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.
Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 10. října 2013 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. .../2013, kterým se zřizuje Evropský systém ostrahy hranic (Eurosur)
(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) č. 1052/2013.)
Příloha k legislativníMU USNESENÍ
Prohlášení Evropského parlamentu
Evropský parlament zdůrazňuje, že orgány a instituce EU by se měly snažit ve svých legislativních textech týkajících se otázek příslušníků třetích zemí, jejichž přítomnost na území členských států nebyla orgány členských států povolena nebo již není povolena, používat vhodnou a neutrální terminologii. V takových případech by se měly orgány a instituce EU pokud možno vyvarovat používání slova „nelegální“ a volit alternativní vyjádření; jedná-li se o osoby, je třeba ve všech situacích používat výraz „migrant bez dokladů“.