Evropský parlament,

—  s ohledem na hlavu V Smlouvy o Evropské unii, a zejména na čl. 21 odst. 2 této smlouvy, který stanoví zásady a cíle EU v oblasti mezinárodních vztahů, a na čl. 208 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—  s ohledem na body 16, 18 a 87 společného prohlášení Rady a zástupců vlád členských států zasedajících v Radě, Parlamentu a Komise o rozvojové politice EU: „Evropský konsensus“(1),

—  s ohledem na Evropský konsensus o humanitární pomoci,

—  s ohledem na Deklaraci OSN o právu na rozvoj (41/128),

—  s ohledem na Deklaraci tisíciletí Organizace spojených národů, která stanoví rámec pro cíle tisíciletí,

—  s ohledem na dohodu o partnerství AKT-ES (dohoda z Cotonou),

—  s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje finanční nástroj pro rozvojovou spolupráci (SEC(2011)1469 a SEC(2011)1470),

—  s ohledem na Evropskou úmluvu o rozvojové spolupráci na podporu místní správy věcí veřejných, která byla představena dne 16. listopadu 2008 v rámci Evropských dnů rozvojové pomoci,

—  s ohledem na sdělení Komise s názvem „Zvýšení dopadu rozvojové politiky EU: Agenda pro změnu“ (COM(2011)0637),

—  s ohledem na své usnesení ze dne 5. července 2011 o zvýšení dopadu rozvojové politiky EU(2),

—  s ohledem na sdělení Komise s názvem „Budoucí přístup k rozpočtové podpoře EU poskytované třetím zemím“ (COM(2011)0638),

—  s ohledem na sdělení Komise s názvem „Kořeny demokracie a udržitelný rozvoj: spolupráce Evropské unie s občanskou společností v oblasti vnějších vztahů“ (COM(2012)0492),

—  s ohledem na závěry Rady ze dne 15. října 2012 na téma „Kořeny demokracie a udržitelný rozvoj: spolupráce Evropské unie s občanskou společností v oblasti vnějších vztahů“ (14535/12),

—  s ohledem na závěry Rady o podpoře EU udržitelným změnám ve společnostech v procesu transformace přijaté na 3218. zasedání Rady pro zahraniční věci dne 31. ledna 2013,

—  s ohledem na sdělení Komise ze dne 15. května 2013 s názvem „Posilování místních orgánů v partnerských zemích za účelem zlepšení správy věcí veřejných a účinnějšího dosahování výsledků v oblasti rozvoje“ (COM(2013)0280),

—  s ohledem na sdělení Komise ze dne 27. února 2013 s názvem „Důstojný život pro všechny: Skoncovat s chudobou a umožnit světu udržitelnou budoucnost“ (COM(2013)0092),

—  s ohledem na mezinárodní závazky přijaté v rámci Pusanského partnerství pro účinnou rozvojovou spolupráci z roku 2011,

—  s ohledem na závěry Rady ze dne 22. července 2013 týkající se místních orgánů v rámci rozvojové spolupráce (12584/13),

—  s ohledem na stanovisko Výboru regionů s názvem „Posilování místních orgánů v partnerských zemích za účelem zlepšení správy věcí veřejných a účinnějšího dosahování výsledků v oblasti rozvoje“ (CdR 2010/2013),

—  s ohledem na své prohlášení ze dne 5. července 2012 o „poskytování informací o rozvojové problematice a o aktivním celosvětovém občanství“(3),

—  s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise s názvem „Poskytování informací a zvyšování povědomí o rozvojové problematice v Evropě“ (SWD(2012)0457),

—  s ohledem na studii na téma „Zkušenosti a kroky hlavních evropských aktérů činných v oblasti poskytování informací a zvyšování povědomí o rozvojové problematice“ z listopadu 2010(4),

—  s ohledem na závěrečný dokument iniciativy pro strukturovaný dialog z května 2011(5),

—  s ohledem na „Lisabonské prohlášení o zkvalitnění a posílení globálního vzdělávání v Evropě do roku 2015“(6),

—  s ohledem na konzultace na téma „Organizace občanské společnosti v rozvojové spolupráci“ a na konzultace na téma „Místní orgány a rozvoj“,

—  s ohledem na hodnocení Evropské unie za rok 2012 členy Výboru OECD pro rozvojovou pomoc,

—  s ohledem na „Tematické globální hodnocení podpory procesů decentralizace ze strany Komise“(7) z února 2012,

—  s ohledem na své usnesení ze dne 15. března 2007 nazvané Místní společenství a rozvojová spolupráce(8),

—  s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

—  s ohledem na zprávu Výboru pro rozvoj (A7-0296/2013),

A.  vzhledem k tomu, že článek 208 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) stanoví jako hlavní cíl politiky EU v oblasti rozvoje snížení a výhledově i vymýcení chudoby, jak je definováno v Evropském konsensu o rozvoji;

B.  vzhledem k tomu, že Evropský konsensus o rozvoji je nadále ideovým rámcem rozvojové politiky EU;

C.  vzhledem k tomu, že v EU existuje pevné politické odhodlání vytvářet podmínky, které umožní řádné fungování organizací občanské společnosti na regionální, celostátní a mezinárodní úrovni, a vzhledem k tomu, že EU uznává, že silnější občanská společnost v celé své rozmanitosti je důležitá sama o sobě a představuje zásadní a nedílnou součást každé demokracie;

D.  vzhledem k tomu, že v EU panuje silné politické odhodlání podporovat rozvoj založený na dodržování lidských práv, a vzhledem k tomu, že v prohlášení OSN o společné dohodě o přístupu k rozvojové spolupráci založeném na dodržování lidských práv se uvádí, že „veškeré programy rozvojové spolupráce, strategie a technická pomoc by měly přispívat k naplňování lidských práv zakotvených ve Všeobecné deklaraci lidských práv a v dalších mezinárodních nástrojích pro lidská práva“;

E.  vzhledem k tomu, že demokratická odpovědnost nezahrnuje pouze vlády, ale také organizace občanské společnosti, místní orgány a vnitrostátní parlamenty, které zásadním způsobem přispívají k propojení občanů a vlády a k zajištění široce založené demokratické odpovědnosti za rozvojové programy v jednotlivých zemích;

F.  vzhledem k tomu, že odpovědnost v rámci jednotlivých států zahrnuje kontrolní úlohu organizací občanské společnosti, které jsou klíčovými aktéry v boji proti korupci a ve zvyšování transparentnosti;

G.  vzhledem k tomu, že zpráva Výboru OECD pro rozvojovou pomoc obsahuje doporučení, aby „orgány a instituce EU vyvíjely úsilí o zapojení většího počtu zástupců občanské společnosti do strategického, strukturovaného dialogu a aby účelněji budovaly kapacity občanské společnosti v partnerských zemích, přičemž bude nutné revidovat nástroje pro tyto účely“;

H.  vzhledem k tomu, že podle legitimního rámce na období po roce 2015 mají mít občanská společnost a jednotlivci, především ti nejvyloučenější, možnost plného zapojení do rozhodovacích procesů a do sledování a podávání zpráv o pokroku, jehož bylo dosaženo;

I.  vzhledem k tomu, že z veřejných konzultací na téma „Místní orgány a rozvoj“ vyplynula vazba mezi demokratickou správou věcí veřejných na místní úrovni, decentralizací a územním rozvojem;

J.  vzhledem k tomu, že územní rozvoj je definován jako interakce mezi širokou škálou zainteresovaných stran a víceúrovňovou správou věcí veřejných, jejímž cílem je rozvíjet místní potenciál (lidské, finanční, fyzické a přírodní zdroje) a posilovat tak konkurenční výhody daného území a zvyšovat životní úroveň;

K.  vzhledem k tomu, že silné a transparentní organizace občanské společnosti a místní orgány, které se zaměřují na to, co je potřebné, a místní správa věcí veřejných otevřená širokému okruhu zainteresovaných stran jsou zásadními předpoklady demokracie a mírotvorného procesu;

L.  vzhledem k tomu, že místní orgány z nových členských států by si měly vyměňovat poznatky z oblasti rozvojové spolupráce se starými členskými státy, aby nové členské státy získaly větší odbornost a aby staré členské státy mohly využít zkušeností nových členských států získaných v souvislosti s transformací a strukturálními změnami jako cenného nástroje v rámci celosvětového rozvoje;

M.  vzhledem k tomu, že organizace občanské společnosti a místní orgány se budou zásadním způsobem podílet na zajišťování udržitelného růstu podporujícího začlenění, udržitelnosti životního prostředí, dodržování lidských práv a zajišťování řádné správy věcí veřejných v rámci rozvojového programu na období po roce 2015;

N.  vzhledem k tomu, že rovnoprávná dlouhodobá partnerství mezi organizacemi občanské společnosti z EU a jejich protějšky z rozvojových zemí se ukazují být důležitým nástrojem pro rozvoj silných, nezávislých a diverzifikovaných organizací a iniciativ občanské společnosti v různých měřítcích a na různých úrovních, od místní až po mezinárodní;

Podmínky pro řádné fungování organizací občanské společnosti a místních orgánů

1.  vítá aktuální politický vývoj na úrovni EU a na mezinárodní úrovni, kdy se důraz klade na ambicióznější partnerství s organizacemi občanské společnosti a místními orgány, jejichž cílem je rozvoj založený na dodržování lidských práv, včetně ekonomických, sociálních a kulturních práv, a mezinárodních dohod o ochraně životního prostředí a biologické rozmanitosti, a zřetelné odhodlání k posílení demokratického procesu a odpovědnosti;

2.  zdůrazňuje, že vytváření vazeb mezi vládami, místními orgány, organizacemi občanské společnosti, soukromým sektorem a občany, které jsou založeny na odpovědnosti, dodržování lidských práv a široké účasti, poskytuje Evropské unii, včetně občanů, místních orgánů a soukromého sektoru, jedinečnou příležitost, aby navázala udržitelná partnerství s rozvojovými zeměmi;

3.  vyzývá EK a Evropskou službu pro vnější činnost (ESVČ), aby vypracovaly postupy a plány uplatňování přístupu k rozvojové spolupráci EU založeného na dodržování lidských práv na základě dialogu s organizacemi občanské společnosti a aby prosazovaly provádění obecných zásad Evropské unie týkajících se ochránců lidských práv;

4.  vyzývá Komisi a ESVČ, aby podporu vytváření podmínek pro řádné fungování organizací občanské společnosti a místních orgánů začlenily do všech svých programů a aby tuto otázku zařadily mezi priority postoje EU v nadcházejících jednáních o rozvojovém rámci na období po roce 2015; zdůrazňuje, že je třeba vymezit systém kontrol, aby bylo možné hodnotit pokrok, jehož bylo dosaženo při vytváření příznivých podmínek na úrovni jednotlivých států z hlediska politických a regulačních opatření, v souladu s mezinárodními normami v oblasti lidských práv a z hlediska vedení dialogu se širokým okruhem účastníků a na více úrovních; vyzývá Komisi, aby příznivost podmínek změřila tak, aby byla doceněna celá jejich šíře a charakteristika aktérů občanské společnosti;

5.  vyjadřuje hluboké znepokojení nad tím, že řada zemí proti organizacím občanské společnosti spolupracujícím s partnery z EU tvrdě zakročuje, a vyzývá Komisi a ESVČ, aby vypracovaly strategie, jak tyto obtíže překonat, a aby v tolik potřebné podpoře organizací občanské společnosti pokračovaly;

6.  vybízí EU, aby prosazovala institucionalizované mechanismy pro víceúrovňový dialog mezi organizacemi občanské společnosti, místními orgány, soukromým sektorem a partnerskými vládami se širokým zapojením zainteresovaných stran o agendách důstojné práce, udržitelném růstu podporujícím začlenění s přerozdělováním příjmů prostřednictvím státního rozpočtu a o otázce vytváření podmínek, které umožňují řádné fungování organizací občanské společnosti a místních orgánů; doporučuje, aby EU ve vztahu ke každé partnerské zemi uplatňovala ustanovení o konzultacích s místními orgány, jak je stanoví dohoda z Cotonou pro země AKT;

7.  vybízí EU, aby systematicky zapojovala ženské organizace a sítě do přípravy a případně i průběhu politického dialogu, v souladu se závazky přijatými v rámci akčního plánu EU pro rovnost žen a mužů v oblasti rozvojové spolupráce;

8.  oceňuje Politické fórum pro rozvoj, jež má vytvořit prostor pro dialog s organizacemi občanské společnosti a místními orgány v rámci politických jednání, a vybízí všechny zúčastněné strany, aby z něj učinily strategický prostor pro směrování a ovlivňování politického rozhodování o rozvojové problematice, včetně soudržnosti politik ve prospěch rozvoje, na úrovni EU a na mezinárodní úrovni;

Účinnost v oblasti rozvoje

9.  vyzývá Komisi a ESVČ, aby v příštím programovém období vyčlenily dostatečné prostředky, které umožní organizacím občanské společnosti a místním orgánům z partnerských zemí sledovat a analyzovat pokrok v oblasti soudržnosti politik ve prospěch rozvoje na místní, celostátní a mezinárodní úrovni;

10.  vyzývá Komisi a ESVČ, aby prosazovaly „partnerství pro zajištění odpovědnosti“ za účelem strategické spolupráce mezi zvolenými zástupci na celostátní a místní úrovni a organizacemi občanské společnosti založené na transparentnosti ohledně oficiálních a neoficiálních toků pomoci a rovněž participativní přístup k rozvoji a odpovědnost, včetně vnitrostátní sociální odpovědnosti a kontroly, za účelem měření dopadu politiky;

11.  poukazuje na důležitou roli, kterou mohou hrát místní orgány a organizace občanské společnosti v potírání korupce na všech úrovních, včetně daňových úniků a nezákonných finančních toků z rozvojových zemí;

12.  vyzývá Komisi, aby podporovala zapojení zástupců místních orgánů do řídícího výboru globálního partnerství pro účinnou rozvojovou spolupráci;

13.  je přesvědčen, že soudržnost politik ve prospěch rozvoje musí být vůdčím principem jakékoli spolupráce EU s místními orgány, jejímž cílem je rozvíjet místní hospodářství za účelem zajištění důstojné životní úrovně místního obyvatelstva;

14.  připomíná, že všichni aktéři rozvoje by měli zodpovídat za své kroky a výsledky v oblasti rozvoje a že by měli odpovědnost vzájemně prosazovat;

15.  vyzývá Komisi, aby prosazovala rovnováhu mezi zásadou harmonizace a právem organizací občanské společnosti a místních orgánů na iniciativu; připomíná Komisi, že zjednodušení a sjednocení administrativních postupů pro dárce by mělo probíhat na základě dialogu s organizacemi občanské společnosti a místními orgány;

16.  vítá návrh Komise, že vypracuje plány spolupráce s organizacemi občanské společnosti s cílem stanovit globální strategii pro začlenění těchto organizací do všech forem evropské spolupráce; vyzývá Komisi, aby objasnila, v jakém směru mohou organizace občanské společnosti smysluplně přispívat k tomuto procesu, a aby zajistila, že jejich účast bude včas a dostatečně zohledněna již v přípravné fázi a že budou společně určeny priority;

17.  vybízí Komisi, aby vytvořila individuální plány pro jednotlivé země i ve vztahu k místním orgánům a aby zvážila vypracování takových plánů také společně pro organizace občanské společnosti a místní orgány;

18.  žádá Komisi, aby za klíčový prvek budoucích plánů spolupráce považovala soudržnost politik ve prospěch rozvoje;

19.  vyzývá Komisi, aby přijala program udržitelného rozvoje, v němž budou všechny tři hlavní prvky (environmentální, sociální a hospodářský) rovnocennými, neoddělitelnými parametry;

20.  připomíná význam partnerství mezi místními orgány z evropských a partnerských zemí pro dosažení udržitelného rozvoje; v této souvislosti naléhá na EU, aby účinně využívala metody sdílení poznatků a budování kapacit, včetně uplatnění zkušeností místních orgánů členských států EU s transformací;

21.  vybízí EU, aby přijala rozšiřující program s cílem dosáhnout úměrného zvýšení faktických zkušeností organizací občanské společnosti a místních orgánů s projekty a iniciativami financovanými ze strany EU;

Decentralizace a územní přístup k rozvoji

22.  vyzývá Komisi a ESVČ, aby s partnerskými zeměmi a v rámci těchto zemí navázaly ambicióznější strategický dialog s cílem prosazovat územní přístup k rozvoji a ucelený přístup k decentralizaci a aby v příštím programovém období zařadily mezi priority posílení možností místních orgánů a organizací občanské společnosti ovlivňovat a sledovat průběh decentralizačních reforem;

23.  připomíná, že efektivní proces decentralizace vyžaduje reformy veřejného sektoru, například přesunutí pravomocí, funkcí a zdrojů, a rovněž aktivní účast občanů, prostřednictvím jejich zástupců, a organizací občanské společnosti na participačním plánování a sestavování rozpočtu; vyzývá Komisi, aby decentralizaci a územní přístup k rozvoji řádně zohledňovala při své podpoře všech reforem veřejného sektoru a považovala je za průřezové priority všech geografických programů;

24.  zdůrazňuje, že udržitelný územní přístup k rozvoji se musí opírat o odpovědný, transparentní a funkční proces decentralizace; doporučuje, aby EU považovala územní přístup k rozvoji a decentralizaci za důležité faktory, které v budoucím rozvojovém programu navazujícím na rozvojové cíle tisíciletí přispějí ke snižování chudoby;

25.  připomíná, že územní přístup k rozvoji přispívá k účinnosti rozvoje díky posilování odpovědnosti, dialogu a programům se širokým zapojením účastníků a aktérů a díky koordinaci politiky na regionální a místní úrovni; vyzývá Komisi, aby zahájila pilotní iniciativy na podporu územního přístupu k rozvoji prostřednictvím geografických a tematických programů;

26.  poukazuje na přínos decentralizované spolupráce pro prosazování územního přístupu k rozvoji a decentralizace; zdůrazňuje, že místní orgány v Evropě mají velmi dobré možnosti, aby při decentralizaci – především fiskální – spolupracovaly se svými protějšky;

27.  zdůrazňuje význam zvyšování odbornosti a úsilí zástupců EU, zejména na úrovni delegací, pro decentralizaci a úlohu organizací občanské společnosti a místních orgánů v rámci udržitelného rozvoje, mimo jiné v otázce způsobů koordinace s organizacemi občanské společnosti, a žádá zapojení organizací občanské společnosti, včetně ženských organizací, které do těchto procesů vnesou hledisko rovnosti žen a mužů;

Nestabilní země

28.  zdůrazňuje, že EU by měla ve spolupráci s partnerskými zeměmi v rámci Nové dohody o angažovanosti v nestabilních zemích vypracovat jako součást širších rozvojových strategií strategie pro posílení stability těchto zemí a zvláštní programy zaměřené na odstranění příčin dlouhodobé nestability, včetně komunitní a participativní analýzy rizik, nástrojů pro správu a hloubkového rozboru původců konfliktů či nestability, a to při zohlednění názorů a pohledu přímo dotčených místních obyvatel;

29.  připomíná, že posílení stability by mělo být rovněž klíčovým tématem partnerství EU s organizacemi občanské společnosti a místními orgány; připomíná, že je nezbytné zlepšit postavení místních společenství – prostřednictvím činností zaměřených na snižování rizik, které budou tato společenství sama organizovat a řídit – i místních orgánů v nestabilních zemích a úzce s nimi spolupracovat v situacích po vypuknutí a po skončení krize; žádá, aby partnerství místních orgánů v nestabilních státech zajistila rozvoj a přenos a výměnu dovedností ve správní a technické oblasti;

30.  připomíná, že místní zvolení zástupci pravidelně vystupují jako prostředníci mezi znepřátelenými stranami a v této souvislosti hrají důležitou úlohu v předcházení konfliktům a jejich řešení;

31.  vyzývá EK a ESVČ, aby pro delegace EU vypracovaly obecné zásady jednání s organizacemi občanské společnosti a místními orgány v krizových a nestabilních situacích, a to při uplatnění přístupu založeného na dodržování lidských práv a rovnosti žen a mužů;

32.  zdůrazňuje, že nejsou-li veřejné orgány, včetně místních a regionálních orgánů, schopny zajišťovat základní služby, měla by Komise, pokud to okolnosti umožňují, podporovat mnohostranná partnerství s cílem zvýšit schopnost místních orgánů služby poskytovat;

33.  vyjadřuje hluboké znepokojení nad návrhem Komise omezit finanční podporu pro poskytování služeb pouze na organizace občanské společnosti činné v nejméně rozvinutých a v nestabilních zemích; připomíná, že klíčovým přínosem organizací občanské společnosti ve všech zemích bez ohledu na stupeň jejich rozvoje je jejich schopnost interpretovat potřeby a práva chudých a vyloučených skupin a navrhovat inovační řešení v jejich prospěch a současně zvyšování informovanosti a politické podpory pro odstraňování prvotních příčin chudoby, nerovnosti a vyloučení;

Poskytování informací a zvyšování povědomí o rozvojové problematice

34.  připomíná, že ve svém písemném prohlášení o „poskytování informací o rozvojové problematice a o aktivním celosvětovém občanství“ žádá Parlament vytvoření evropské strategie v této záležitosti, která by se měla kritičtěji zamýšlet nad rozvojovou politikou, a zejména nad soudržností politik ve prospěch rozvoje;

35.  vyzývá Komisi, aby v úzké spolupráci s organizacemi občanské společnosti vypracovala provázanou strategii pro poskytování informací a zvyšování povědomí o rozvojové problematice, zvýšila finanční příspěvek, který bude v příštím programovém období na tuto oblast vyčleněn, a na základě úzkých konzultací s organizacemi občanské společnosti a místními orgány činnými v této oblasti vytvořila pružné formy financování, které respektují jejich právo na iniciativu a umožňují účast široké a rozmanité škály zainteresovaných stran;

Programové dokumenty a formy pomoci

36.  vítá závazek Komise systematicky provádět politickoekonomickou analýzu pro jednotlivé země a doporučuje, aby v jejím rámci byla analyzována politická a právní situace organizací občanské společnosti a místních orgánů;

37.  zastává názor, že pro místní hospodářský rozvoj mají zásadní význam daňové příjmy, a domnívá se, že by mělo být považováno za prioritu zavedení efektivních a životaschopných systémů pro výběr daní, které budou udržitelným zdrojem financování rozvoje;

38.  vyzývá Komisi, aby zlepšila koordinaci a komplementaritu mezi tematickými a geografickými programy a nástroji; připomíná, že organizace občanské společnosti a místní orgány by měly být pokládány za klíčové partnery pro provádění především programu pro globální veřejné statky, a že by s nimi měly být vedeny konzultace již v rané fázi přípravy geografických i tematických programů;

39.  připomíná, že místní orgány jsou oprávněnými subjekty ve všech programech nástroje pro rozvojovou spolupráci, a vyzývá Komisi a organizace zastupující místní orgány, aby se zasadily o širší účast místních orgánů ve všech programech v rámci tohoto nástroje;

40.  žádá Komisi, aby nadále podporovala decentralizovanou spolupráci a partnerství mezi místními orgány z EU a partnerských zemí; tato partnerství se ukazují být účinným nástrojem pro posilování postavení místních orgánů v klíčových oblastech, které přispívají ke snižování chudoby; současně Komisi ze stejného důvodu vyzývá, aby nadále podporovala spolupráci mezi organizacemi občanské společnosti z evropských a partnerských zemí;

41.  vyzývá Komisi, aby usnadnila sdílení zkušeností a odborných znalostí mezi místními orgány z EU a partnerských zemí s cílem zajistit přístup k poznatkům v příslušných oblastech udržitelného rozvoje, zejména v oblasti řádné správy věcí veřejných, při využití zkušeností místních orgánů členských států EU s transformací;

42.  vyzývá Komisi, aby navázala strategičtější partnerství s národními, regionálními a mezinárodními sdruženími a sítěmi místních orgánů;

43.  vybízí Komisi, aby dále rozvíjela kombinaci pružnějších, transparentnějších a předvídatelnějších forem financování s cílem zahrnout co nejširší okruh účastníků z prostředí občanské společnosti; žádá Komisi, aby formy financování určila a rozvíjela na základě širokého dialogu se sdruženími organizací občanské společnosti a místních orgánů a na základě strukturovaného dialogu;

44.  vyzývá Komisi, aby prosazovala účast organizací občanské společnosti a místních orgánů v probíhajících jednáních o slučovacích mechanismech v rámci platformy EU pro slučování zdrojů ve vnější spolupráci; žádá Komisi, aby vypracovala obecné pokyny a vytvořila inkluzivní mechanismy pro posuzování dopadu a kontrolu s cílem zajistit, že ve všech fázích projektového cyklu budou vedeny konzultace s dotčenými obyvateli a bude zajištěna jejich účast a že slučování zdrojů přispěje ke snižování chudoby;

45.  mimoto žádá Komisi, aby povolila účast organizací občanské společnosti na všech nových formách spolupráce v rámci platformy EU pro slučování zdrojů ve vnější spolupráci;

46.  žádá Komisi, aby při vypracovávání a provádění smluv v oblasti rozvoje a řádné správy věcí veřejných, smluv v oblasti odvětvových reforem a smluv v oblasti budování státu věnovala větší pozornost vnitrostátním decentralizačním reformám;

o
o   o

47.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. C 46, 24.2.2006, s. 1. (2) Úř. věst. C 33 E, 5.2.2013, s. 77. (3) Přijaté texty, P7_TA(2012)0302. (4) https://webgate.ec.europa.eu/fpfis/mwikis/aidco/images/d/d4/Final_Report_DEAR_Study.pdf. (5) https://webgate.ec.europa.eu/fpfis/mwikis/aidco/images/e/ea/ FINAL_CONCLUDING_PAPER.pdf. (6) http://www.gecongress2012.org/images/2012_GE_Congress_Report_FINAL_11feb201.pdf (p. 27-31). (7) http://ec.europa.eu/europeaid/how/evaluation/evaluation_reports/2012/1300_docs_en.htm (8) Úř. věst. C 301 E, 13.12.2007, s. 249.