Evropský parlament,

—  s ohledem na Lucemburské prohlášení o bezpečnosti pacientů ze dne 5. dubna 2005,

—  s ohledem na zprávu z druhé schůze neformální sítě pro boj proti infekci ve zdravotní péči (červen 2008),

—  s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě ze dne 15. prosince 2008 o bezpečnosti pacientů včetně prevence a kontroly infekcí spojených s poskytováním zdravotní péče (KOM(2008)0837),

—  s ohledem na posouzení dopadů provedené Komisí (z prosince 2008),

—  s ohledem na své usnesení ze dne 23. dubna 2009 o návrhu doporučení Rady o bezpečnosti pacientů včetně prevence a kontroly infekcí spojených se zdravotní péčí(1),

—  s ohledem na doporučení Rady ze dne 9. června 2009 o bezpečnosti pacientů včetně prevence a kontroly infekcí spojených se zdravotní péčí,

—  s ohledem na zvláštní průzkum Eurobarometr (č. 327) „Bezpečnost pacientů a kvalita zdravotní péče“ zveřejněný v dubnu 2010,

—  s ohledem na zprávu WHO nazvanou „Hlavní oblasti programů boje proti infekci“,

—  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2011/24/EU ze dne 9. března 2011 o uplatňování práv pacientů v přeshraniční zdravotní péči,

—  s ohledem na zprávu Komise Radě ze dne 13. listopadu 2012 na základě zpráv členských států o provádění doporučení Rady o bezpečnosti pacientů včetně prevence a kontroly infekcí spojených se zdravotní péčí (2009/C 151/01),

—  s ohledem na výroční epidemiologické zprávy Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) za roky 2008 a 2012,

—  s ohledem na odbornou zprávu ECDC „Základní dovednosti v oblasti kontroly infekcí a nemocniční hygieny v Evropské unii“, zveřejněnou dne 26. března 2013,

—  s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 18. listopadu 2009 o antimikrobiální rezistenci (SANCO/6876/2009r6),

—  s ohledem na společnou odbornou zprávu Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) a Evropské agentury pro léčivé přípravky (EMA) ze dne 17. září 2009 nazvanou „Bakteriální výzva: čas konat – výzva k řešení nepoměru mezi multirezistentními bakteriemi v EU a vývojem nových antibakteriálních látek“,

—  s ohledem na zvláštní průzkum Eurobarometr (č. 338) o antimikrobiální rezistenci, zveřejněný v dubnu 2010,

—  s ohledem na své usnesení ze dne 12. května 2011 o rezistenci vůči antibiotikům(2),

—  s ohledem na doporučení Komise ze dne 27. října 2011 o výzkumné iniciativě společného plánování „Antimikrobiální rezistence – nová hrozba pro lidské zdraví" (C(2011)7660),

—  s ohledem na své usnesení ze dne 27. října 2011 o hrozbě antimikrobiální rezistence pro veřejné zdraví(3),

—  s ohledem na sdělení Komise ze dne 15. listopadu 2011 o akčním plánu proti rostoucím hrozbám antimikrobiální rezistence (COM(2011)0748),

—  s ohledem na závěry ze zasedání Rady ze dne 22. června 2012 o dopadech antimikrobiální rezistence v oblasti lidského zdraví a v oblasti zdraví zvířat – pohled iniciativy „Jedno zdraví“,

—  s ohledem na své usnesení ze dne 11. prosince 2012 o mikrobiální výzvě – rostoucí hrozby antimikrobiální rezistence(4),

—  s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

—  s ohledem na zprávu Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (A7-0320/2013),

Obecné poznámky

A.  vzhledem k tomu, že bezpečnost a kvalita života pacientů(5) je součástí celkové kvality zdravotní péče a že úsilí o zvýšení bezpečnosti pacientů závisí na provádění účinných a dlouhodobých politik a programů v celé Evropě;

B.  vzhledem k tomu, že kvalitní zdravotní péče je základem každého vysoce kvalitního zdravotního systému a že přístup k vysoce kvalitní zdravotní péči je Evropskou unií, jejími orgány a občany považován za jedno ze základních práv;

C.  vzhledem k tomu, že článek 168 Smlouvy o fungování Evropské unie stanoví, že činnost Evropské unie doplňuje politiku členských států a je zaměřena na zlepšování veřejného zdraví, předcházení lidským nemocem a odstraňování příčin ohrožení tělesného a duševního zdraví;

D.  vzhledem k tomu, že činnost EU v oblasti bezpečnosti pacientů spočívá v pomoci členským státům, aby koordinovaly svou činnost v této oblasti, a v podpoře jejich činnosti v oblastech, kde opatření EU mohou představovat přidanou hodnotu;

E.  vzhledem k tomu, že je nezbytné zachovat důvěru občanů ve zdravotní systémy Evropské unie;

F.  vzhledem k tomu, že množství údajů o prevalenci nežádoucích příhod(6) a jejich dopadech na zdravotnické systémy členských států Evropské unie je zatím omezené, ale postupně roste;

G.  vzhledem k tomu, že ve zdravotnických systémech na celém světě vyvolává otázka bezpečnosti pacientů čím dál větší obavy, a to i v Evropě;

H.  vzhledem k tomu, že výsledky zvláštního průzkumu Eurobarometr „Bezpečnost pacientů a kvalita zdravotní péče“ vypovídají o tom, že ačkoli si občané existenci tohoto problému dobře uvědomují, panuje značný nedostatek informací o bezpečnosti pacientů;

I.  vzhledem k tomu, že mezi nežádoucí příhody spojené se zdravotní péčí, které mají vliv na pacienty a jejich dosud nenarozené děti, patří infekce spojené se zdravotní péčí(7), problémy spojené s medikací či zdravotnickými prostředky, mimo jiné v důsledku užívání léků jiným než schváleným způsobem, diagnostické chyby a komplikace během chirurgického zákroku nebo po něm;

J.  vzhledem k tomu, že některé nežádoucí příhody souvisejí s rizikem vyplývajícím ze zákroků nebo medikace, které ošetřující personál považuje za nezbytné, avšak jiné nežádoucí příhody jsou způsobeny lékařským pochybením a nedostatky nebo selháním v řetězci zdravotní péče, kterým by se dalo zabránit;

K.  vzhledem k tomu, že podle odhadů 8 až 12 % hospitalizovaných pacientů v Evropské unii utrpí újmu v důsledku nežádoucí příhody spojené s poskytováním zdravotní péče, ať už se jedná o infekce spojené se zdravotní péčí, chyby v léčbě, chirurgické chyby, problémy spojené s vadnými nebo nedostatečně dekontaminovanými zdravotnickými prostředky, diagnostické chyby nebo nezohlednění výsledků testů;

L.  vzhledem k tomu, že demografický vývoj vykazuje zvýšení procentuálního zastoupení starších pacientů, kterým je často předepsáno velké množství různých léků, ale kteří často nevědí, jak je správně užívat;

M.  vzhledem dále k tomu, že starší pacienti, pacienti s oslabenou imunitou a pacienti trpící chronickými onemocněními, zejména degenerativními chronickými onemocněními, představují skupinu obzvlášť citlivou na nežádoucí příhody spojené se zdravotní péčí, jako jsou například: diagnostické chyby, nezohlednění výsledků testů, předepsání, výdej nebo podání nesprávného léku (například užívání léku jiným než schváleným způsobem), nesprávné dávkování nebo podání dvou léků, které nelze kombinovat, selhání nebo špatná dezinfekce zdravotnických prostředků a infekce ran po chirurgickém zákroku;

N.  vzhledem k tomu, že mezinárodní studie odhadují, že 13 až 16 % nemocničních nákladů (tedy každé sedmé euro) je důsledkem problémů s incidenty spojenými s poskytováním zdravotní péče;

O.  vzhledem k tomu, že podle odhadů se zdá být 30 až 40 % nežádoucích příhod v nemocniční i ambulantní péči zapříčiněno systémovými faktory, což znamená, že je možné jim zabránit;

P.  vzhledem k tomu, že zvýšené riziko vzniku nežádoucích příhod při poskytování zdravotní péče souvisí zejména s nedostatkem finančních, technických a lidských zdrojů;

Q.  vzhledem k tomu, že hospodářská krize zpomalila provádění opatření, která členské státy přijaly v roce 2009, neboť došlo ke změně priorit v oblasti veřejného zdraví;

R.  vzhledem k tomu, že každá fyzická či právnická osoba má právo v dobré víře a bez obavy z negativních důsledků zveřejnit nebo šířit informace týkající se určité skutečnosti, údaje nebo jednání, pokud by podle ní neznalost této skutečnosti, údaje nebo jednání mohla představovat nebezpečí pro veřejné zdraví;

S.  vzhledem k tomu, že bezpečnost pacientů je jednou z hlavních priorit politického programu; vzhledem k tomu, že členské státy zavedly v roce 2005 systém umožňující diskusi o otázkách bezpečnosti pacientů a další činnosti v této oblasti; vzhledem k tomu, že byla vytvořena pracovní skupina, jejímž prostřednictvím hodlá Komise podporovat činnost členských států, přičemž členy této pracovní skupiny jsou WHO (především prostřednictvím Světové aliance pro bezpečnost pacientů), Rada Evropy, OECD a evropská sdružení pacientů, lékařů, zdravotních sester, lékárníků, zubařů a nemocnic;

T.  vzhledem k tomu, že infekce spojené se zdravotní péčí spadají mezi nejběžnější a nejnebezpečnější příčiny neúmyslné újmy způsobené pacientům;

U.  vzhledem k tomu, že infekce spojené se zdravotní péčí, které postihují v průměru 5 % hospitalizovaných pacientů, představují v zemích Evropské unie závažný problém pro veřejné zdraví a zároveň vysokou hospodářskou zátěž pro již omezené zdroje ve zdravotnictví;

V.  vzhledem k tomu, že v období 2011–2012 se celkový počet pacientů, kteří při pobytu na jednotce intenzivní péče v EU onemocněli infekcí spojenou se zdravotní péči, odhaduje na 3,2 milionu ročně(8);

W.  vzhledem k tomu, že infekce spojené se zdravotní péčí, které mají závažné dopady na morbiditu a mortalitu (tyto infekce jsou v EU přímou příčinou úmrtí 37 000 osob) a náklady na zdravotní péči (odhadem 5,5 miliard EUR ročně v celé EU) představují závažný problém pro veřejné zdravotnické systémy v členských státech;

X.  vzhledem k tomu, že infekce spojené se zdravotní péčí mohou vzniknout v důsledku pobytu ve všech typech zdravotnických zařízení, jako je primární, komunitní, sociální, soukromá, akutní i chronická péče, nebo v důsledku jakéhokoliv zdravotnického výkonu, případně i doma (zvláště v důsledku chyb v dávkování či kvůli špatně označeným balením léků, kontaminaci zdravotnických nástrojů a prostředků nebo kontaktu s pacienty a zdravotníky);

Y.  vzhledem k tomu, že infekce spojená se zdravotní péčí, kterou se pacient nakazil během hospitalizace, se může projevit až po jeho odchodu z nemocnice;

Z.  vzhledem k tomu, že průměrná doba pobytu v nemocnici v členských státech se zkracuje;

AA.  vzhledem k tomu, že úkolem ECDC je vypracovávat za účasti mezinárodních odborníků vědecká doporučení týkající se fakticky podložených opatření k účinné prevenci infekcí spojených se zdravotní péčí;

AB.  vzhledem k tomu, že pacienti s chronickými a degenerativními chorobami často nejsou hospitalizováni, nýbrž jsou v domácí péči;

AC.  vzhledem k tomu, že stav některých nemocných s chronickými a degenerativními chorobami často vyžaduje trvalou a nepřetržitou zdravotní péči, která velmi často vyžaduje používání zdravotnických prostředků (kardiostimulátory, dýchací přístroje, katetry, cévky atd.);

AD.  vzhledem k tomu, že používání těchto zdravotnických prostředků s sebou nese riziko infekce;

AE.  vzhledem k tomu, že nedodržování základních hygienických opatření, například ve zdravotnických zařízeních nebo v domácnosti, má často za následek zesílené šíření patogenů, zejména patogenů rezistentních vůči antimikrobiálním látkám;

AF.  vzhledem k tomu, že jednoduchá a nákladově efektivní preventivní opatření k prevenci infekcí spojených se zdravotní péčí, jako je například zdravotní výchova (zejména osvěta v oblasti nemocniční hygieny), již existují nebo jsou v současné době testovány se slibnými výsledky, a že v boji proti infekcím spojeným se zdravotní péčí by bylo možné zvažovat využití nákladově efektivních alternativních řešení;

AG.  vzhledem k tomu, že mikroorganismy, které způsobují infekce spojené se zdravotní péčí, jsou přítomny v lidském těle po delší dobu, takže pacienti je mohou přenášet během pobytu v nemocnici i po jeho skončení; vzhledem k tomu, že infekce spojené s poskytováním zdravotní péče se tedy mohou šířit ve všech zdravotnických zařízeních, zařízeních pro střednědobé a dlouhodobé pobyty a dokonce u pacientů doma;

AH.  vzhledem k tomu, že pouze 13 členských států zavedlo vnitrostátní dohled nad infekcemi Clostridium difficile(9) a pouze ve třech z nich jsou do shromažďování údajů v rámci těchto systémů dohledu zapojeni i praktičtí lékaři, což je situace, kterou je třeba zlepšit;

AI.  vzhledem k tomu, že zvýšená mobilita občanů v rámci evropských systémů zdravotní péče a výraznější přeshraniční charakter zdravotní péče v Evropě a mezi systémy, stejně jako možnost občanů využívat léčby mimo stát pobytu, navíc podporuje rychlé šíření rezistentních mikroorganismů mezi členskými státy;

AJ.  vzhledem k tomu, že otázka antimikrobiální rezistence je závažnou, v některých zemích narůstající, hrozbou pro bezpečnost pacientů, která komplikuje léčbu infekcí a následné zotavení a zvyšuje výdaje států na zdravotnictví;

AK.  vzhledem k tomu, že infekce spojené se zdravotní péčí se často těžko léčí, neboť mikroorganismy, které je způsobují, jsou nezřídka rezistentní vůči antimikrobiálním látkám;

AL.  vzhledem k tomu, že jen v EU, v Norsku a na Islandu jsou bakterie rezistentní vůči antimikrobiálním látkám příčinou přibližně 400 tisíc infekcí a 25 tisíc úmrtí ročně, a vyvolávají tak dodatečné náklady ve výši nejméně 1,5 mld. EUR v podobě nákladů na zdravotní péči a ztráty produktivity;

AM.  vzhledem k tomu, že rezistence vůči antibiotikům v Evropě stále roste a v některých členských státech může u některých bakterií překročit 25 %;

AN.  vzhledem k tomu, že nejnovější údaje napovídají, že znaky antibiotické rezistence u bakterií, které způsobují infekce spojené se zdravotní péčí, poukazují na sílící celosvětový trend k multirezistenci a na zvyšující se procento enterobakterií rezistentních vůči cefalosporinům třetí generace a šíření bakterií Staphylococcus aureus rezistentních vůči meticilinu;

AO.  vzhledem k tomu, že dochází k poklesu ve vývoji nových antimikrobiálních látek;

AP.  vzhledem k tomu, že vznik rezistence vůči antimikrobiálním látkám je přirozeným a nevyhnutelným důsledkem jejich užívání, avšak může být zpomalen, pokud jsou antibiotika užívána opatrně a přiměřeně;

AQ.  vzhledem k tomu, že vznik antimikrobiální rezistence může být urychlen zejména nepřiměřeným a neuváženým používáním antimikrobiálních látek v humánní medicíně, což může v kombinaci s nedostatečnou hygienou a nedostatečnou kontrolou infekcí ohrozit účinné využívání stávajících antimikrobiálních látek, jejichž počet je dnes již omezen;

AR.  vzhledem k tomu, že kvůli nedostatečnému vývoji nových antibiotik a antimikrobiálních látek je zásadní, aby současné antimikrobiální látky byly účinně využívány co nejdéle;

AS.  vzhledem k tomu, že kvůli nedostatečnému vývoji nových antibakteriálních léčiv by Evropská komise a členské státy měly ve vzájemné spolupráci podporovat vývoj a dostupnost těchto látek za podpory ECDC a s využitím odborných znalostí Evropské agentury pro léčivé přípravky (EMA);

AT.  vzhledem k tomu, že k vzniku rezistence vůči antibiotikům přispívají zemědělské politiky, a to jak prostřednictvím potravního řetězce, tak v důsledku živočišného odpadu, který se dostává do koloběhu vody;

AU.  vzhledem k tomu, že nejvíce jsou antibiotika užívána osobami, které mají objektivně nejméně informací, a že lepší objektivní znalost antibiotik je spjata se zodpovědnějším přístupem při užívání antibiotik;

AV.  vzhledem k tomu, že některé členské státy nemají pevný právní ani regulační rámec, který by podporoval racionální používání léků a sankcionoval nesprávné užívání, a vzhledem k velkým rozdílům, které v užívání antibiotik v Evropě existují jak v rámci primární zdravotní péče, tak v péči nemocniční;

AW.  vzhledem k tomu, že mezi osobami, které mají vliv na využívání antimikrobiálních látek, což jsou mimo jiné političtí činitelé, zdravotnický personál a široká veřejnost, je třeba šířit osvětu s cílem podnítit nezbytné změny v chování občanů a těch, kteří tyto prostředky předepisují a vydávají;

AX.  vzhledem k tomu, že od doporučení Rady z roku 2009 (2009/C 151/01) bylo vyvinuto značné úsilí pro zvýšení bezpečnosti pacientů v členských státech – bezpečnost pacientů byla zařazena mezi priority politik zdravotnictví všech členských států, byly určeny příslušné orgány pro bezpečnost pacientů (v 19 členských státech) a je podporováno vzdělávání v oblasti bezpečnosti pacientů ve zdravotnických zařízeních (ve 23 členských státech);

AY.  vzhledem k tomu, že od doporučení Rady z roku 2009 (2009/C 151/01) bylo vyvinuto značné úsilí v přijímání a zavádění strategií (celostátních a regionálních) pro prevenci a kontrolu infekcí spojených se zdravotní péčí v členských státech, zejména byly přijaty pokyny pro prevenci a kontrolu infekcí spojených se zdravotní péčí a byly zřízeny systémy aktivního sledování infekcí spojených se zdravotní péčí (nebo posíleny, pokud již existovaly);

AZ.  vzhledem k tomu, že některá opatření navržená Radou v jejím doporučení z roku 2009 (2009/C 151/01) pro zlepšení bezpečnosti pacientů v členských státech byla doposud provedena jen v malém počtu členských států a že existuje stále prostor pro zlepšení jak v oblasti nemocniční, tak mimonemocniční zdravotní péče, zejména pokud jde o posílení účasti pacientů, vzdělávání odborných zdravotnických pracovníků a ošetřovatelů v širším slova smyslu, a že zlepšit se musí také provádění evropské klasifikace bezpečnosti pacientů a vývoj evropských pokynů pro normy bezpečnosti pacientů;

BA.  vzhledem k tomu, že některá opatření doporučovaná Radou za účelem prevence a kontroly infekcí spojených se zdravotní péčí v členských státech byla dosud provedena pouze v malém počtu členských států a že existuje stále prostor pro zlepšení, zejména pokud jde o poskytování informací pacientům ze strany zdravotnických zařízení a podporu výzkumu v oblasti prevence a kontroly infekcí spojených se zdravotní péčí;

Uskutečňování doporučení Rady: zřetelné zlepšení a další nutné pokroky

1.  vítá opatření členských států, jejichž hlavním cílem je zlepšení obecné bezpečnosti pacientů a prevence výskytu infekcí spojených se zdravotní péčí, a to zejména těmito prostředky:

avšak naléhavě žádá, aby se toto úsilí zvýšilo;

2.  vítá snahy Evropské komise o zvýšení obecné bezpečnosti pacientů ve formě podpory výměny osvědčených postupů mezi členskými státy a vypracovávání společných definic a terminologie v oblasti bezpečnosti pacientů, a zejména vítá, že;

3.  vítá činnost Komise a ECDC v oblasti prevence a kontroly infekcí spojených se zdravotní péčí, prováděnou ve spolupráci se zdravotnickými orgány členských států;

4.  vítá činnost Komise v oblasti prevence a kontroly infekcí spojených se zdravotní péčí, neboť tato činnost má úzký vztah k její činnosti v oblasti antimikrobiální rezistence; vítá zejména finanční prostředky, které Evropská komise poskytuje na výzkumné projekty zabývající se infekcemi spojenými se zdravotní péčí, zvláště na projekty s evropskou dimenzí, jako jsou projekty IPSE (zlepšení bezpečnosti pacientů v Evropě), IMPLEMENT (provádění strategické škály opatření pro prevenci a zvládání infekcí) a PROHIBIT (prevence nemocničních infekcí prostřednictvím zásahů a odborného vzdělávání), které analyzují stávající praktické pokyny pro prevenci infekcí spojených se zdravotní péčí v evropských nemocnicích a testují strategii prevence sepse spojené s centrálními žilními katetry (tyto infekce jsou obzvláště znepokojivé, neboť jsou spojovány s vysokou morbiditou a vysokou úmrtností v jejich přímém důsledku);

5.  vítá koordinaci a sledování, které provádí středisko ECDC, zejména:

6.  konstatuje, že k dnešnímu dni neexistuje na úrovni Evropské unie žádná klasifikace či systém hlášení v oblasti bezpečnosti pacientů, který by umožnil zjistit, pochopit a analyzovat faktory ovlivňující bezpečnost pacientů, a napomohl tak zvyšování znalostí o této problematice a zlepšování příslušných systémů;

7.  konstatuje, že zatím jen příliš málo členských států:

8.  vyzývá k tomu, aby členské státy pokračovaly ve shromažďování srovnatelných ukazatelů bezpečnosti pacientů a aby se do této činnosti zapojily s podporou Komise všechny členské státy;

9.  vyzývá členské státy, aby pokračovaly ve své bilaterální a multilaterální spolupráci v oblasti bezpečnosti pacientů na vnitrostátní nebo regionální úrovni a aby tuto spolupráci dále rozvíjely;

Zlepšování bezpečnosti pacientů v Evropě včetně prevence a kontroly infekcí spojených se zdravotní péčí: obecná doporučení

10.  doporučuje, aby se bezpečnost pacientů, především prevence a kontrola infekcí spojených se zdravotní péčí, dostala na jedno z předních míst politického programu v EU, a to jak na celostátní úrovni v členských státech, tak i na úrovni regionální a místní;

Opatření ke zlepšení obecné bezpečnosti pacientů

11.  vybízí členské státy, aby pokračovaly v úsilí o zlepšení bezpečnosti pacientů a prováděly, pokud tak již nečiní, další činnosti, včetně vypracování akčních plánů pro boj s infekcemi spojenými se zdravotní péčí, a aby tudíž plně realizovaly doporučení Rady;

12.  zejména vybízí členské státy, aby prováděly nebo posílily, pokud již existují, tyto činnosti:

13.  žádá Evropskou agenturu pro léčivé přípravky (EMA), aby vypracovala seznam léků, které jsou používány jiným než schváleným způsobem, a to i přesto, že existuje schválená alternativa; vyzývá členské státy, aby zajistily, že zdravotničtí pracovníci a pacienti budou informováni, pokud se určitý lék používá jiným než schváleným způsobem;

14.  vybízí Evropskou komisi a příslušné agentury EU, aby zavedly a případně posílily, pokud již existují, systémy pro hlášení nežádoucích příhod, zejména pokud tyto incidenty souvisí s léky a zdravotnickými prostředky; tím bude možné zjistit, kdo nese zodpovědnost v případě selhání v řetězci zdravotní péče, a vyvodit patřičné důsledky; dále žádá, aby byly zveřejněny informace o těchto systémech a aby byly tyto systémy snadno použitelné, a současně aby byla zaručena transparentnost všech postupů;

15.  naléhavě žádá členské státy, aby přehodnotily své systémy podávání zpráv o nežádoucích příhodách a zajistily, aby zdravotničtí pracovníci mohli tyto informace podávat otevřeně bez strachu z negativních osobních důsledků;

16.  vyzývá členské státy, aby přijaly opatření zlepšující kvalitu (a ne pouze kvantitu) systémů podávání zpráv o nežádoucích příhodách, aby systémy shromažďovaly informace, díky nimž dojde k reálnému zlepšení bezpečnosti a které umožní snadno vyhledávat v systému údaje za účelem systematického a úplného posouzení;

17.  vyzývá členské státy, aby ve větší míře než nyní vkládaly informace poskytnuté pacienty do elektronických systémů týkajících se bezpečnosti a nežádoucích příhod a systematicky tyto informace vyhodnocovaly, aby bylo možné těmto pochybením předcházet;

18.  nabádá členské státy, Komisi a příslušné agentury EU, aby pro popis a rozbor nežádoucích příhod používaly všechny příslušné technické a statistické nástroje;

19.  vyzývá Komisi a členské státy, aby zlepšily povědomí veřejnosti o iniciativách v oblasti bezpečnosti pacientů a zvýšily zapojení pacientů do této problematiky;

20.  žádá Komisi, aby se znovu zabývala výzvami ke zřízení databáze osvědčených postupů, která by napomáhala výměnám těchto postupů mezi členskými státy; je přesvědčen, že pokud by existovala databáze nežádoucích příhod, bylo by možné zamezit opakování těchto incidentů, a tato databáze by mohla sloužit jako příklad osvědčených postupů pro poskytovatele péče;

21.  vyzývá členské státy, aby si vzájemně vyměňovaly osvědčené postupy pomocí přístupu založeného na faktických údajích a zvláště aby na základě případových studií a zpětné vazby vypracovaly pokyny, které by používaly v celé Unii;

22.  vyzývá členské státy, aby strategie a programy pro bezpečnost pacientů používané v nemocnicích uplatňovaly vždy, kdy je to možné, také v mimonemocniční péči (zejména v zařízeních dlouhodobé a střednědobé péče, ale také v domácí péči);

Opatření k prevenci a snížení počtu infekcí spojených se zdravotní péčí

23.  vyzývá členské státy, aby si na státní úrovni vytkly jednoznačné cíle snižování počtu infekcí spojených se zdravotní péčí a přijaly, pokud tak dosud neučinily, další opatření k ochraně před infekcemi spojenými se zdravotní péčí a ke snížení jejich výskytu, s cílem zajistit plný soulad s doporučeními Rady, přičemž se jedná zejména o tato opatření:

24.  vybízí Komisi, aby prozkoumala, jaké jsou možnosti pro uzavření dohod o partnerství mezi Komisí a jednotlivými členskými státy nebo přímo mezi členskými státy za účelem prevence a řešení problémů s infekcemi spojenými se zdravotní péčí v nemocnicích a domácí péči; žádá Komisi, aby prostřednictvím chystaného programu EU v oblasti zdraví podpořila další činnost v oblasti prevence a kontroly infekcí spojených se zdravotní péčí;

Zlepšit bezpečnost pacientů v Evropě včetně prevence a kontroly infekcí spojených se zdravotní péčí: konkrétní opatření a doporučení

Prevence

25.  ačkoli uznává, že EU nemůže zasahovat do pravomocí členských států v oblasti zdraví, a uznává rozdíly mezi pravidly v oblasti zdravotní péče a zdravotnickými systémy mezi jednotlivými členskými státy, vyzývá členské státy a jejich delegované partnery, aby:

26.  vyzývá členské státy a Komisi, aby podporovaly, a to i prostřednictvím osvětových kampaní, osvědčené postupy ve všech oblastech, zejména postupy související s hygienou (hygiena rukou, sterilizace a optimální dezinfekce lékařských nástrojů a pomůcek) v nemocnici i mimo ni (zejména u pacientů a jejich rodin);

27.  vyzývá členské státy, aby vypracovaly vnitrostátní pokyny pro hygienu rukou a obecný úklid v nemocnicích a pečovatelských domech;

28.  vyzývá členské státy, aby podporovaly cílené akce k prevenci chyb v nemocnicích, včetně provádění kontrolního seznamu WHO pro bezpečí chirurgického výkonu;

29.  vyzývá k větší a lepší koordinaci výzkumu, aby se zamezilo šíření infekcí spojených se zdravotní péčí;

30.  vyzývá členské státy, aby podporovaly snahy o výzkum nemocničních epidemií a šíření infekcí spojených se zdravotní péčí;

31.  vyzývá členské státy, aby vyvinuly vnitrostátní postupy pro správné užívání antibiotik s cílem zamezit šíření antimikrobiální rezistence a zajistit, že antibiotická léčba zůstane nadále účinná;

32.  vyzývá Komisi a členské státy, aby vyvinuly platformy a protokoly umožňující přenositelnost zdravotních údajů a zajistily, že tato opatření budou v souladu s příslušnými evropskými předpisy na ochranu údajů;

33.  vyzývá členské státy, aby vypracovaly zvláštní bezpečnostní protokoly pro degenerativní a hendikepující chronická onemocnění vyžadující stálou péči mimo nemocniční rámec (ve zdravotnických zařízeních pro dlouhodobé a střednědobé pobyty, ale i v domácnosti);

34.  pokud jde o domácí péči, zdůrazňuje, že:

35.  žádá členské státy, aby Komisi poskytly informace o programech očkování zdravotnického personálu, včetně dosažené úrovně proočkovanosti ve zdravotnických institucích;

36.  vyzývá členské státy, aby podpořily získávání informací od zdravotníků o způsobech, jak mohou pacienti újmě způsobené nozokomiálními infekcemi;

37.  vyzývá členské státy, aby přijaly opatření ke zvýšení účasti rodin pacientů na prevenci chyb v medikaci a samoléčbě;

Komunikace, vzdělávání a odborná příprava

38.  doporučuje členským státům, aby prováděly zvláštní osvětové a vzdělávací činnosti týkající se infekcí spojených se zdravotní péčí, a to nejen pro odborný zdravotnický personál (lékaře, zdravotní sestry, pečovatelský personál atd.), ale například i formálním a neformálním pečovatelům a nemocničním dobrovolníkům, kteří jsou v kontaktu s pacienty;

39.  vyzývá členské státy, aby zavedly vnitrostátní pokyny pro zdravotnické pracovníky týkající se vzdělávání pacientů ohledně užívání antibiotik;

40.  vyzývá členské státy, aby prováděly zvláštní osvětové a vzdělávací činnosti s cílem zvýšit informovanost pacientů a zdravotnických pracovníků o problematice antimikrobiální rezistence;

41.  vyzývá členské státy, aby při vývoji osvědčených postupů využívaly odborných znalostí vycházejících přímo z vlastních zkušeností pacientů a aby těmto poznatkům přiznaly patřičný význam;

Práva pacientů

42.  vyzývá členské státy, aby učinily vše, co je v jejich silách, pro zajištění důvěry pacientů ve zdravotnické systémy a zejména aby aktivně zapojily pacienty do problematiky jejich bezpečnosti;

43.  vyzývá členské státy, aby do přípravy nových zákonů a programů v oblasti zdraví zapojily organizace pacientů;

44.  vyzývá členské státy, aby na místní úrovni určily orgány nebo kontaktní osoby, které by pacientům poskytovaly informace a údaje týkající se jejich bezpečnosti, aby se poskytováním většího množství vhodných a srozumitelných informací zvýšila důvěra veřejnosti ve zdravotnické systémy;

45.  vybízí členské státy, aby pacientům poskytovaly informace týkající se rizik, úrovní bezpečnosti a opatření k prevenci nežádoucích příhod při poskytování zdravotní péče, čímž zajistí, aby pacienti mohli vyslovit informovaný souhlas s navrženou léčbou a obecněji se více dozvěděli o problematice bezpečnosti pacientů; žádá členské státy, aby prostřednictvím vhodných organizačních struktur informovaly pacienty o postupech vyřizování stížností a právních možnostech v případě nežádoucích příhod při poskytování zdravotní péče (např. prostřednictvím organizací hájících práv pacientů);

46.  vyzývá členské státy a regionální a místní orgány, aby v případě nežádoucích příhod při poskytování zdravotní péče v nejvyšší možné míře upřednostňovaly přístupy založené na mediaci;

47.  vyzývá členské státy, aby podněcovaly praktické lékaře k tomu, aby informovaly pacienty o jejich právech a o možnostech podávání stížností a hlášení chyb a nežádoucích příhod;

48.  uznává, že EU nemůže zasahovat do pravomocí členských států v oblasti zdravotnictví; vybízí nicméně Komisi, aby zavedla kolektivní opravné mechanismy v přeshraničních případech, kdy je negativními jevy souvisejícími se zdravotní péčí, které mají stejnou příčinu, postiženo více pacientů;

Kontrola, diagnóza a monitorování

49.  vyzývá Evropskou komisi, příslušné agentury EU a členské státy, aby zvážily přijetí opatření k zajištění zpětné vazby o bezpečnosti pacientů, a to jak od zdravotnického personálu, tak od pacientů; zdůrazňuje, že jejich hlášení by měla být ve všech úrovních transparentní;

50.  vyzývá členské státy, které provádějí specifické národní studie prevalence infekcí spojených se zdravotní péčí na základě harmonizované metodologie ECDC, aby tyto studie pravidelně opakovaly, a vybízí všechny členské státy, aby tyto studie začaly provádět; žádá Komisi, aby věnovala více pozornosti systému Global Microbial Identifier(10), který se těší podpoře velkého počtu vědeckých pracovníků na celém světě; tento systém dokáže monitorovat a detekovat nebezpečné organismy spojené se zdravotní péčí a zlepšit schopnost reakce na jejich šíření, a to i v přeshraničních měřítku;

51.  doporučuje, aby byly na regionální a místní úrovni vytvořeny pracovní skupiny zabývající se konkrétními otázkami bezpečnosti pacientů; navrhuje například, aby se tyto pracovní skupiny zaměřily zejména na prevencí úrazů u starších osob, snižování rizik při chirurgických zákrocích nebo omezení rizika chyb při medikaci;

52.  vyzývá členské státy, aby podněcovaly nemocnice a pečovatelská zařízení k tomu, aby se zaměřovaly na základní úkoly v oblasti péče, jako je pozorování pacientů a posuzování proleženin, které jsou jedním za závažných, avšak často skrytých problémů hospitalizovaných osob;

53.  žádá Evropskou agenturu pro léčivé přípravky, aby na základě lékařských potřeb a s ohledem na ochranu pacientů vypracovala pokyny k užívání léčiv jiným než schváleným způsobem;

54.  vyzývá ECDC, aby ve spolupráci s EMA vypracovalo seznam patogenů, které mohou způsobit závažné nebo potenciálně smrtelné infekce rezistentní vůči antibiotikům a představují tak závažné zdravotní riziko; požaduje, aby byl tento seznam pravidelně doplňován o informace, které poskytuje síť evropského systému sledování spotřeby antimikrobiálních látek (ESAC-Net) a síť evropského systému sledování antimikrobiální rezistence (EARS-Net) střediska ECDC;

55.  doporučuje, aby byl ve spolupráci s EMA a ECDC vypracován seznam infekcí spojených se zdravotní péčí, které by měly být systematicky testovány v nemocničních zařízeních a ostatních zařízeních zdravotní péče v Evropské unii;

Evropská a mezinárodní spolupráce

56.  vyzývá členské státy a Komisi, aby ve spolupráci s WHO a OECD zlepšila spolupráci za účelem standardizace definic, terminologie a ukazatelů v oblasti bezpečnosti pacientů, zejména s cílem izolovat rizikové pacienty v případě vzniku pandemické či přeshraniční hrozby;

57.  zdůrazňuje význam zřízení účinné evropské sítě vnitrostátních systémů sledování, které by na základě standardizovaných kritérií, jež přijme Komise a členské státy, zjišťovaly a sledovaly místa, na nichž dochází ke kontaminaci infekcemi spojenými se zdravotní péčí (včetně jiných než nemocničních zařízení), a zkoumaly způsob, jakým se tyto infekce šíří; nabádá členské státy, aby pokračovaly ve svém úsilí o shromažďování srovnatelných aktuálních referenčních údajů o všeobecné bezpečnosti pacientů a infekcích spojených se zdravotní péčí; naléhavě vyzývá členské státy, aby tyto údaje každoročně zveřejňovaly;

58.  vyzývá členské státy, aby zejména sdílely příklady osvědčených postupů v oblasti všeobecné bezpečnosti pacientů, pokud existují, zejména v oblasti prevence a kontroly infekcí spojených se zdravotní péčí a přenosu multirezistentních bakterií (například prevence šíření legionel v rozvodech teplé vody v nemocnicích);

59.  uznává význam programu střediska ECDC týkajícího se antimikrobiální rezistence a infekcí spojených se zdravotní péčí a zejména jeho úsilí podporovat a standardizovat sledování těchto infekcí, nabízet vědecké poradenství a poskytovat vzdělávací kurzy a informace;

60.  vyzývá členské státy, aby spolupracovaly na vytváření platforem pro výměnu informací o nežádoucích příhodách při poskytování zdravotní péče, podporovaly všechny systémy shromažďování informací v této oblasti a zároveň dbaly na to, aby tato opatření byla v souladu s příslušnými evropskými právními předpisy na ochranu údajů; zdůrazňuje, že s pacienty musí být jednáno v souladu s etickými zásadami a musí být zajištěna ochrana jejich osobních údajů;

61.  žádá Evropskou komisi a členské státy, aby spolupracovaly na zavedení pobídek pro vývoj nových antibakteriálních léčiv; soudí, že tyto pobídky by měly být zavedeny jako součást vhodného legislativního rámce EU s cílem rozvíjet spolupráci mezi veřejným a soukromým sektorem za účelem oživení výzkumu a vývoje antimikrobiálních látek;

62.  je přesvědčen, že EU by měla v rámci osmého rámcového programu výzkumu a vývoje, který začíná v roce 2014, spolufinancovat projekty výzkumu v oblasti všeobecné bezpečnosti pacientů, infekcí spojených se zdravotní péčí a antimikrobiální rezistence;

Monitorování a zprávy

63.  vybízí členské státy a Evropskou komisi, aby nejméně o další dva roky prodloužily dobu, během níž se bude sledovat provádění doporučení týkajícího se bezpečnosti pacientů, včetně prevence a kontroly infekcí spojených se zdravotní péčí;

64.  vybízí členské státy, aby prohloubily spolupráci s ECDC v oblasti prevence a kontroly infekcí spojených se zdravotní péčí; vybízí zejména vnitrostátní orgány, aby se pravidelně obracely na středisko ECDC o provedení auditů in situ a aby zveřejňovaly zprávy, které jim středisko ECDC předá, a zdůrazňuje v tomto ohledu, že je nutné zajistit v rámci budoucího finančního výhledu přiměřené financování střediska ECDC, které je nutné k plnění jeho úkolů v oblasti koordinace a dohledu;

o
o   o

65.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, Výboru regionů a členským státům.

(1) Úř. věst. C 184 E, 8.7.2010, s. 395. (2) Úř. věst. C 377 E, 7.12.2012, s. 131. (3) Úř. věst. C 131 E, 8.5.2013, s. 116. (4) Přijaté texty, P7_TA(2012)0483. (5) Podle definice WHO se bezpečností pacientů rozumí ochrana pacienta před zbytečnou újmou nebo potenciální újmou v souvislosti se zdravotní péčí. (6) Nežádoucí příhoda je příhoda, v jejímž důsledku pacient utrpí újmu. (7) Pro účely této zprávy se infekcí spojenou se zdravotní péčí rozumí infekce, k níž dojde během zdravotní péče o pacienta (za účelem diagnózy, terapie nebo prevence) nebo po ní, pokud na začátku této péče pacient infekcí netrpěl, ani se u něj nerozvíjela v inkubační době. Infekční mikroorganismy (bakterie, houby, viry, paraziti a jiní přenosní činitelé), které jsou příčinou infekcí spojených se zdravotní péčí, mohou pocházet od samotného pacienta (endogenní infekce) z jednoho z jeho přirozených zásobišť (střeva, kůže atd.) či z jeho okolí (exogenní nebo zkřížená infekce). Infekce spojené s poskytováním zdravotní péče zahrnují všechny infekce spojené se systémem zdravotní péče nebo s různými léčebnými procesy. Zahrnují nozokomiální infekce (získané ve zdravotnických zařízeních při hospitalizaci nebo ambulantním ošetření) a infekce získané při zdravotnické péči mimo zdravotnická zařízení, ať už v kolektivních zařízeních (jako jsou zařízení pro dlouhodobý a střednědobý pobyt, zejména ubytovací zařízení pro starší osoby), nebo v domácnosti. (8) Podle odpovědi Komise na otázku k písemnému zodpovězení E-004648/2013, ze dne 14 června 2013. (9) Podle odpovědi Komise (E-004649/2013) je to těchto 13 zemí: Belgie, Bulharsko, Dánsko, Finsko, Francie, Irsko, Maďarsko, Německo, Nizozemsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko a Velká Británie: http://www.europarl.europa.eu/sides/getAllAnswers.do?reference=E-2013-004649&language=EN (10) http://www.globalmicrobialidentifier.org/