Evropský parlament,

—  s ohledem na zelenou knihu Komise ze dne 29. srpna 2012 „Znalosti v námořní oblasti 2020: od mapování mořského dna až po předpovědi pro oceány“ (COM(2012)0473),

—  s ohledem na sdělení Komise ze dne 8. září 2010 nazvané „Znalosti v námořní oblasti 2020: sběr údajů o moři a pozorování za účelem inteligentního a udržitelného rozvoje“ (COM(2010)0461),

—  s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 199/2008 ze dne 25. února 2008 o vytvoření rámce Společenství pro shromažďování, správu a využívání údajů v odvětví rybolovu a pro podporu vědeckého poradenství pro společnou rybářskou politiku,

—  s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1224/2009 ze dne 20. listopadu 2009 o zavedení kontrolního režimu Společenství k zajištění dodržování pravidel společné rybářské politiky,

—  s ohledem na návrh směrnice, který předložila Komise, ze dne 12. března 2013 o stanovení rámce pro územní plánování námořních prostor a integrovanou správu pobřeží (COM(2013)0133),

—  s ohledem na sdělení Komise ze dne 13. září 2012 nazvané „Modrý růst: možnosti udržitelného růstu v mořském a námořním odvětví“ (COM (2012)0494),

—  s ohledem na směrnici Evropského Parlamentu a Rady ze dne 17. června 2008, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti mořské environmentální politiky (rámcová směrnice o strategii pro mořské prostředí) (směrnice č. 2008/56/ES),

—  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady ze dne 14. března 2007 o zřízení Infrastruktury pro prostorové informace v Evropském společenství (Inspire) (směrnice č. 2007/2/ES),

—  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady ze dne 17. listopadu 2003 o opakovaném použití informací veřejného sektoru (směrnice č. 2003/98/ES),

—  s ohledem na rozhodnutí Evropského Parlamentu a Rady ze dne 18. prosince 2006 o sedmém rámcovém programu Evropského společenství pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace (2007 až 2013) (rozhodnutí č. 1982/2006/ES),

—  s ohledem na sdělení Komise ze dne 17. července 2012 nazvané „Cesta za lepším přístupem k vědeckým informacím: Jak zvýšit přínosy veřejných investic do výzkumu“ (COM(2012)0401),

—  s ohledem na doporučení Komise (2012/417/EU) ze dne 17. července 2012 o přístupu k vědeckým informacím a jejich uchovávání,

—  s ohledem na doporučení Evropského parlamentu a Rady (doporučení 2002/413/ES) ze dne 30. května 2002 o provádění jednotné správy pobřežních zón v Evropě,

—  s ohledem na zprávu Komise ze dne 11. září 2012 nazvanou „Pokrok v plnění integrované námořní politiky EU“ (COM(2012)0491),

—  s ohledem na pracovní dokument Komise ze dne 29. srpna 2012 o průběžném hodnocení Evropské námořní sítě pro pozorování a sběr dat (SWD(2012)0250),

—  s ohledem na pracovní dokument Komise ze dne 8. března 2012 nazvaný „Plán na zavedení Evropské námořní sítě pro pozorování a sběr dat (EMODnet)“ (Ares(2012)275043),

—  s ohledem na pracovní dokument Komise ze dne 8. září 2010 o posouzení dopadů Evropské námořní sítě pro pozorování a sběr dat (SEC(2010)0998),

—  s ohledem na sdělení Komise ze dne 3. března 2010 nazvané „Evropa 2020 – Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“ (COM(2010)2020),

—  s ohledem na pracovní dokument Komise ze dne 22. ledna 2010 o výsledcích veřejné konzultace o infrastruktuře sběru dat v námořní oblasti (SEC(2010)0073),

—  s ohledem na závěry z 2973. zasedání Rady pro obecné záležitosti a vnější vztahy ze dne 16. listopadu 2009 o integrované námořní politice,

—  s ohledem na zprávu Komise ze dne 15. října 2009 nazvanou „Zpráva o pokroku v oblasti integrované námořní politiky EU“ (COM(2009)0540),

—  s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 7. dubna 2009 nazvaný „Budování evropské námořní znalostní infrastruktury: plán pro Evropskou námořní síť pro pozorování a sběr dat“, (SEC(2009)0499),

—  s ohledem na sdělení Komise ze dne 3. září 2008 nazvané „Evropská strategie mořského a námořního výzkumu: ucelený rámec evropského výzkumného prostoru na podporu udržitelného využívání oceánů a moří“ (COM(2008)0534) a na usnesení Parlamentu ze dne 19. února 2009 o aplikovaném výzkumu v oblasti společné rybářské politiky(1),

—  s ohledem na sdělení Komise ze dne 10. října 2007 – Integrovaná námořní politika pro Evropskou unii (COM(2007)0575),

—  s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

—  s ohledem na zprávu Výboru pro rybolov (A7-0295/2013),

A.  vzhledem k tomu, že znalost mořského prostředí je základem pro podporu, rozvoj a rozšíření „modré ekonomiky“, která je součástí námořní dimenze „strategie Evropa 2020“ a spojuje znalosti a technologické inovace, udržitelné využití zdrojů, konkurenceschopnost a vytváření pracovních míst pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění;

B.  vzhledem k tomu, že znalost mořského prostředí má zásadní význam pro rozšíření a zlepšení informací týkajících se ekosystémů a antropogenního dopadu na mořské prostředí a umožňuje vhodným způsobem chránit životní prostředí, racionálně využívat zdroje tak, aby byly v dlouhodobém horizontu environmentálně udržitelné, a dosáhnout vyváženého a udržitelného růstu využití oceánů člověkem i činností v této oblasti;

C.  vzhledem k tomu, že stávající údaje o mořském prostředí spravuje nezávisle na sobě a roztříštěně mnoho rozličných institucí a že je důležité zajistit a zjednodušit přístup k tomuto obrovskému souboru údajů o námořním prostředí v Evropě, aby se tak optimalizovaly zdroje a podpořil rozvoj, inovace a vytváření pracovních míst v mořském a námořním odvětví;

D.  vzhledem k tomu, že odvětví rybolovu představuje jednu z hlavních činností člověka v mořském prostředí, přispívá k dostupnosti dodávek potravin a je nesmírně důležité zejména pro některé pobřežní komunity, a je tudíž klíčovým prvkem integrované námořní politiky; vzhledem k tomu, že je třeba připomenout, že rybolovné činnosti mají často značně nepříznivé dopady na mořské ekosystémy kvůli rozmanitosti a množství rybolovných zdrojů, které využívají; vzhledem k tomu, že odvětví rybolovu je také odvětvím, které nejvíce strádá různými způsoby využívání mořského prostředí a činnostmi, jež se v něm odehrávají, a to zejména v souvislosti s námořní dopravou a cestovním ruchem, rozvojem měst a pobřežních oblastí, znečištěním moří, těžebním průmyslem a obnovitelnými energiemi, jejichž dopady se mohou kumulovat s těmi, které vyplývají z rybolovných činností;

E.  vzhledem k tomu, jak rozmanitá jsou evropská moře a jaká jsou specifika rybářských loďstev a rybolovu prováděného v různých členských státech; vzhledem k tomu, že uznání a ohodnocení této rozmanitosti a specifik závisí zejména na dostupných informacích o rybolovné činnosti;

F.  vzhledem k tomu, že se stále častěji využívají informační technologie související s odvětvím rybolovu, což je faktor, který zlepšil přístup k informacím a jejich transparentnost, a také výpočetní technika v systémech sběru a přenosu dat, a to jak vnitrostátními a regionálními orgány, tak na úrovni organizací producentů; domnívá se proto, že lepší dostupnost informací o rybolovu může bezpochyby vyvolat dynamičtější rozvoj rybolovné činnosti, která bude udržitelnější nejen z hlediska životního prostředí, ale také z hlediska ekonomického a sociálního;

G.  vzhledem k tomu, že je nutné označit a vymezit biogeograficky citlivé zóny a vytvořit oblasti obnovy rybích populací a chráněné mořské oblasti, aby bylo zajištěno zachování citlivých mořských ekosystémů a jejich účinná ochrana před zvláště škodlivými rybolovnými činnostmi; upozorňuje na to, že opatření na ochranu ekosystémů a řízení rybolovu a územní plánování námořních prostor jsou tím lépe chápána, přijímána a zaváděna, čím více je dostupných a kvalitních informací o mořském prostředí a o rybolovných činnostech;

H.  vzhledem k tomu, že iniciativa „Znalosti v námořní oblasti 2020“ zahájila na toto téma diskuzi a pustila se do konzultací s veřejností s cílem prozkoumat názory týkající se příležitostí a výzev spojených s poskytnutím přístupu k informacím o monitorování mořského prostředí v Evropě; vzhledem k tomu, že je vítána iniciativa Komise zveřejnit zelenou knihu „Znalosti v námořní oblasti 2020: od mapování mořského dna až po předpovědi pro oceány“;

I.  vzhledem k tomu, že je nutné využít, v rámci předem stanovených pravidel, potenciálu velmi širokého souboru údajů o mořském prostředí shromážděných a uchovávaných početnými evropskými veřejnými i soukromými orgány a dát jej k dispozici případným uživatelům, přičemž je naprosto nezbytné změnit způsob sběru a využití údajů a přeměnit současný systém, kdy jsou několikrát shromažďovány údaje k jedinému účelu, na model, kde by sběr, zpřístupnění a poskytování informací bylo víceúčelové;

J.  vzhledem k tomu, že širší poskytování a zjednodušení přístupu k údajům přispěje k využití těchto údajů v mezioborových studiích a bude napomáhat vytváření meziodvětvových partnerství, zejména mezi veřejným a soukromým sektorem, díky čemuž bude kapacita a užitečnost tohoto souboru údajů mnohem větší, než u všech jednotlivých složek dohromady;

K.  vzhledem k tomu, že tato iniciativa vychází z mezioborové strategie, která zahrnuje a spojuje všechny činnosti týkající se pozorování námořní oblasti v EU; upozorňuje na potřebu a výhody zpřístupnění velkého množství údajů prostřednictvím jednotné digitální platformy pro poskytování údajů o mořském prostředí;

L.  vzhledem k tomu, že velký význam a různorodost odvětví rybolovu, jakožto činnosti odedávna tradičně provozované v námořní oblasti, plně ospravedlňuje zahrnutí informací týkajících se využití a řízení rybolovu mezi údaje, které mohou být mapovány a šířeny v rámci iniciativy „Znalosti v námořní oblasti 2020“;

M.  vzhledem k tomu, že EU podporuje řízení společné rybářské politiky (SRP) od roku 2001 tím, že financuje sběr dat v oblasti rybolovu a jejich šíření vnitrostátními orgány členských států; připomíná, že rybolovné oblasti EU jsou spravovány prostřednictvím víceletých plánů řízení na základě preventivního a ekosystémového přístupu, jehož cílem je snížit na minimum dopad rybolovné činnosti na mořské ekosystémy, což je strategie, která zahrnuje víceoborový výzkum a vyžaduje sběr nesčíslného množství vědeckých údajů o populacích ryb;

N.  vzhledem k tomu, že současná reforma SRP zvyšuje povinnosti členských států týkající se sběru údajů o životním prostředí a biologických, technických a socioekonomických údajů o rybolovu, a to na základě rámce pro shromažďování údajů v odvětví rybolovu (CCD), jehož financování bude v období 2014–2020 navýšeno díky novému Evropskému námořnímu a rybářskému fondu (EMFF);

Zdroje informací a druhy údajů

1.  zdůrazňuje, že existuje mnoho veřejných a soukromých subjektů, jež mají údaje o rybolovu v EU, které by měly být zahrnuty do veřejně přístupné digitální mapy mořského dna s různým rozlišením;

2.  zdůrazňuje, že členské státy musí, aby dostály – v souladu s rámcem pro shromažďování údajů v odvětví rybolovu – svým závazkům vůči EU, shromažďovat údaje a předkládat údaje, které jsou výtečným zdrojem informací o rybolovné činnosti, a že toto obrovské množství informací shromažďuje Společné výzkumné středisko (JRC) a předává je k posouzení odborníkům z pracovních skupin vědeckého, technického a hospodářského výboru pro rybářství (VTHVR); dodává, že údaje shromážděné členskými státy na základě CCD jsou využívány Mezinárodní radou pro průzkum moří (ICES) za účelem poskytování vědeckých informací o zdrojích a poradenství při řízení rybolovu;

3.  upozorňuje na obrovský objem údajů generovaných loďstvy vybavenými systémy satelitního sledování plavidel (VMS), které by mohly být velmi užitečné při mapování rybolovné činnosti; připomíná význam údajů VMS v případě smíšeného rybolovu; zdůrazňuje, že je vhodné začlenit a zanést do map i další informace, zejména údaje zapsané v elektronických či papírových lodních denících, zápisy pozorovatelů rybolovu na palubě a údaje získané při kampaních zaměřených na monitorování rybolovných zdrojů;

4.  připomíná, že některé organizace producentů (OP), zejména těch provozujících průmyslový rybolov, mají údaje o rybolovu, které by měly doplnit aktuálně dostupné informace; dodává, že u pobřežního a tradičního rybolovu, o němž máme omezené informace, by mělo být podporováno shromažďování údajů samotným loďstvem a využít tak lodě pro sběr údajů o dohledu nad rybolovem, případně instalovat jednoduché přístroje na sledování v reálném čase připojené na systémy GPS/GPRS na jednotlivých lodích; zdůrazňuje také, že velká část údajů o rybolovu je získávána v rámci výzkumných projektů;

5.  zdůrazňuje potřebu dát k dispozici zmapování prostorového rozložení rybářského loďstva, intenzity rybolovu a složení a objemu úlovků, což by případným uživatelům umožnilo mimo jiné získat údaje o oblastech s vysokou intenzitou rybolovu a o druzích lovených ryb a objemech úlovků v dané oblasti; upozorňuje zejména na to, že mezi všechny informace, které by měly být součástí tohoto typu mapování, patří údaje o druhu loďstva (např. státní příslušnost, domovský přístav, stáří, délka, tonáž, výkon, posádka), o intenzitě rybolovu (např., počet výjezdů nebo dní rybolovu, počet a druhy rybolovných zařízení) a o úlovcích (např. cílové druhy ryb, doplňkové druhy ryb, výměty, váha, hodnota); dále zdůrazňuje, že poskytování údajů VMS umožní identifikovat prostorové rozložení loďstva a že zlepšení těchto informací spolu s údaji z lodních deníků umožní posoudit prostorové rozložení úlovků;

6.  uvádí, že oddělené mapování údajů podle druhu rybolovné činnosti (pobřežní a tradiční rybolov a průmyslový rybolov) nabídne realističtější pohled na různorodost rybolovných oblastí; dále zdůrazňuje, že poskytování socioekonomických ukazatelů týkajících se rybolovu (např. věk a vzdělání posádky) může být užitečným doplňkem pro podrobnější charakterizaci odvětví;

Jak podporovat shromažďování a poskytování informací

7.  uznává, že o přístup k informacím o rybolovné činnosti a stavu ochrany a využívání zdrojů má oprávněný zájem celá řada zainteresovaných subjektů; v této souvislosti vyzývá k vytvoření mechanismů s cílem usnadnit poskytování příslušných údajů o rybolovu za určitých podmínek a vytvořit různé úrovně přístupu k nim a zajistit tak důvěrnost informací a ochranu obchodních zájmů;

8.  připomíná, že sběr údajů a řízení rybolovných zdrojů jsou financovány EU a členskými státy a že shromážděné údaje musí být proto přístupné potenciálním uživatelům a široké veřejnosti; trvá na tom, že i ostatní údaje o rybolovu získané za použití financování z veřejných zdrojů nebo spolufinancování (ze strany EU nebo členských států) by měly být veřejně přístupné, zatímco přístup k údajům o rybolovu, které byly získány za použití soukromého financování, by měl být podmíněn schválením ze strany těch organizací, které mají údaje v držení;

9.  zdůrazňuje, že oddíl nařízení o zavedení kontrolního režimu Společenství pro zajištění dodržování pravidel společné rybářské politiky, který se týká údajů o rybolovu a informací, obsahuje články zaměřené konkrétně na ochranu osobních údajů a na zachování profesního a obchodního tajemství; dále zdůrazňuje, že výše zmíněné nařízení výslovně stanoví, že údaje o rybolovu, jejichž sběr, výměna a zpřístupnění by ohrozily ochranu soukromí a integritu jednotlivce nebo obchodní zájmy fyzických nebo právnických osob, včetně práv duševního vlastnictví, podléhají platným pravidlům o důvěrnosti a profesním a obchodním tajemství;

10.  uvádí, že stejně tak je tomu s údaji o rybolovu získanými z výzkumných projektů a že je tedy normální, aby informace získané v rámci vědeckých projektů financovaných či spolufinancovaných z veřejných zdrojů (EU nebo členských států) byly potenciálním uživatelům a široké veřejnosti přístupné, dodrží-li podmínky stanovené v daných projektech; zdůrazňuje, že některé druhy údajů o rybolovu vyplývají z vytváření a využívání modelů, prototypů nebo experimentálních zařízení, takže jejich použití je velmi citlivou záležitostí;

11.  zdůrazňuje, že existují sdělení a doporučení Komise o přístupu k vědeckým informacím a o jejich šíření a uchovávání, podle kterých musí zpřístupnění údajů výzkumu dodržovat evropské a vnitrostátní předpisy týkající se ochrany údajů; dále zdůrazňuje, že tyto dokumenty uvádějí, že je třeba zabezpečit podmínky, kterými se řídí zpřístupnění údajů, a nezbytná omezení, aby bylo dosaženo souladu s předpisy o ochraně osobních údajů, soukromí, obchodního tajemství, oprávněných obchodních zájmů a práv duševního vlastnictví;

12.  domnívá se, že bez ohledu na to, zda jsou údaje v držení veřejných nebo soukromých orgánů, nebo zda byly získány z veřejných nebo soukromých zdrojů, je vždy vhodné uvést subjekt odpovědný za sběr, zpracování a sdělování informací; dále uvádí, že v případech, kdy poskytování informací může mít důsledky pro konkurenceschopnost, hospodářskou soutěž nebo příjmy subjektů, které mají informace v držení, by měly být veřejně zpřístupněny pouze datové produkty, a nikoli nezpracované nebo zpracované údaje; v tomto případě umožní existence povinného odkazu na zdroj údajů zúčastněným stranám, aby se obrátily na majitele původních informací, a požádaly je o přístup k podrobnějším nebo nezpracovaným údajům;

13.  prohlašuje, že při mapování a poskytování údajů o pohybech a činnostech rybářského loďstva je nutné v souladu s právními předpisy platnými v této souvislosti přijmout opatření k zajištění důvěrnosti údajů a ochraně obchodních zájmů, zejména pokud jde o informace získané z registrů VMS, lodních deníků a zápisů pozorovatelů rybolovu na palubě; zdůrazňuje, že toho lze dosáhnout tím, že se vynechají jednotlivé informace, např. názvy plavidel a registrační značky, a budou se rozšiřovat souhrnné údaje, případně uskupené podle oblastí, týkající se jednotlivých lodí nebo typu lovných zařízení, a zajistí se určitý časový odstup mezi sběrem údajů a okamžikem zpřístupnění údajů o mapování rybolovu; připomíná však, že nadměrné slučování údajů a příliš široký prostorový a časový rozsah zhoršují detailnost a přesnost informací;

14.  domnívá se, že pokud jsou údaje o rybolovu v držení veřejných orgánů členských států, měla by Komise vypracovat komplexní soubor standardních pokynů týkajících se oběhu, lhůty sběru, zpracování a šíření informací v určitém časovém horizontu a měla by podpořit jejich zpřístupnění, aby se s nimi potenciální zájemci mohli seznámit; domnívá se, že je třeba stanovit minimální soubor pokynů pro povinné poskytování údajů a že by měly být poskytovány a sdíleny srovnatelné údaje, aby tak všechny členské státy měly k dispozici a mohly používat stejný druh informací o rybolovu;

15.  domnívá se, že pokud jsou údaje o rybolovu získávány v rámci výzkumných projektů financovaných EU nebo členskými státy nebo projektů založených na spolufinancování, měl by být stanoven požadavek týkající se povinného zveřejňování údajů podle předem stanoveného časového plánu, a to jakmile budou tyto projekty dokončeny;

16.  domnívá se, že pokud údaje pocházejí z výzkumných projektů, měla by být stanovena rozumná lhůta, ve které by příslušní výzkumní pracovníci měli své studie zveřejnit; uvádí, že jak je stanoveno v programu „Horizont 2020“, lze toto omezení změnit zavedením moratoria, které stanoví lhůtu pro zveřejnění; dále uvádí, že zveřejnění údajů musí proběhnout v co nejkratší lhůtě, takže moratorium nesmí překročit tři roky, aby data nebyla zastaralá a mohla být plně využita;

Jak zajistit účinné zpracování a vytvoření informační sítě

17.  zdůrazňuje, že poskytování ověřených a spolehlivých údajů vyžaduje standardizaci, ověřování a kontrolu kvality dat z databází členských států a výzkumných projektů v oblasti rybolovu;

18.  považuje za nezbytné zavést společné, harmonizované a vyzkoušené protokoly/modely pro strategie odběru vzorků, sběr a zpracování dat, a také formát poskytování informací, což je důležité pro zajištění kompatibility a interoperability údajů o rybolovu; uvádí, že k tomuto účelu může být využit model definovaný v CCD;

19.  uvádí, že způsob poskytování údajů o rybolovu se může lišit v závislosti na jejich složitosti a je tedy nutné stanovit údaje, které mohou být poskytovány jako nezpracované, zpracované nebo datové produkty; zdůrazňuje, že nejzákladnější/nejjednodušší parametry, které vyžadují analýzu a specializovaný výklad, musí být poskytovány formou zpracovaných údajů či datových produktů; zdůrazňuje, že je třeba se zmínit o druhu informací o rybolovu dodávaném potenciálním uživatelům a rozlišovat mezi údaji nezpracovanými a zpracovanými a datovými produkty, a také mezi parametry získanými prostřednictvím opatření a parametry vyplývajícími z modelů;

20.  zdůrazňuje, že v některých případech může poskytování velmi podrobných údajů a map s příliš velkým rozlišením způsobit nežádoucí soustředění intenzity rybolovu na určité zdroje a citlivá mořská stanoviště; domnívá se proto, že šíření těchto informací musí být provázeno zavedením ochranných opatření a monitorováním dotčených zdrojů a stanovišť; dále požaduje, aby citlivé informace o rozmístění vzácných nebo ohrožených druhů ryb nebyly šířeny a aby byla zajištěna jejich ochrana;

21.  uvádí, že sestavení a efektivní poskytování údajů vyžaduje dobrou koordinaci ze strany Komise a společné úsilí a spolupráci mezi členskými státy; zdůrazňuje, že koordinace prováděná Komisí má zásadní význam pro stanovení priorit, pro zlepšení nákladové efektivity sběru, zpracování a poskytování údajů a rozvoj součinnosti mezi členskými státy;

22.  poukazuje na to, že vzhledem k rozmanitosti systémů sběru dat a objemu a typu údajů shromážděných různými veřejnými a soukromými orgány, které mají informace o rybolovu, je nezbytné společné úsilí a spolupráce mezi členskými státy za účelem zajištění harmonizace různorodosti, množství a formátu dat; zdůrazňuje, že účinnost společného úsilí a spolupráce mezi členskými státy by měly být předmětem pravidelného hodnocení ze strany Komise;

23.  doporučuje členským státům ustavit státní orgán odpovědný za sběr, kompilaci, zpracování, kontrolu kvality, propojení a poskytování údajů zahrnutých do společné platformy přístupu k informacím o rybolovu; zdůrazňuje, že je možné k tomuto účelu vytvořit na úrovni členských států zvláštní orgán financovaný a koordinovaný Komisí;

Jak využít výhod plynoucích ze zpracování a výkladu informací

24.  domnívá se, že pro plné využití této iniciativy je třeba vytvořit model řízení a fungování, který musí umožnit řádný sběr, zpracování, interpretaci a šíření údajů o rybolovu a také účast a efektivní zapojení členských států, vědecké obce i místních společenství;

25.  je toho názoru, že pokud jde o správu a provoz, měla by Evropská námořní síť pro pozorování a sběr dat (EMODnet) získat stálý status; domnívá se, že zahrnutí údajů o rybolovu do této platformy a jejich zpřístupnění by mělo vycházet ze zkušeností získaných při vytváření konceptu EMODnet, zkušeností s vytvářením a fungováním různých tematických skupin pro tento účel a s vytvářením tematických portálů s vazbou na mořské životní prostředí (hydrografie, geologie, fyzika, chemie, biologie, stanoviště a lidská činnost);

26.  domnívá se, že význam této oblasti v EU je důvodem k tomu, aby údaje o rybolovu tvořily, pokud je to možné, další specifickou tematickou skupinu v rámci platformy EMODnet nebo byly zahrnuty do nově vytvořeného tématického portálu věnovaného činnosti člověka, který bude poskytovat širší a komplexnější obsah;

27.  zdůrazňuje, že je důležité zajistit propojení platformy EMODnet s Evropským programem monitorování Země (Globální sledování životního prostředí a bezpečnosti – GMES) proto, aby mohly být plně využity poskytované informace a propojeny údaje o rybolovu s údaji o satelitním monitorování parametrů mořského životního prostředí poskytovanými GMES;

28.  domnívá se, že taková ambiciózní iniciativa, jakou jsou „Znalosti v námořní oblasti 2020“, která se vyznačuje širokým záběrem a množstvím oborů a silnou snahou o sjednocení informací o rybolovu, vyžaduje vytvoření konkrétního akčního plánu, který stanoví střednědobé a dlouhodobé cíle v součinnosti s EU a členskými státy;

29.  zdůrazňuje, aby zavedení a úspěch tohoto typu projektu vyžaduje dobré financování, záruku kontinuity a dlouhodobou předvídatelnost; trvá na tom, aby poskytování údajů o rybolovu, které mohou být zahrnuty do digitální mapy mořského dna s různým rozlišením, byly ze strany EU řádně prosazované a podporované; v této souvislosti připomíná, že poskytování informací o rybolovu vyžaduje propojení mechanismů financování tohoto účelu na úrovni Společenství i států, a zdůrazňuje, že návrh EMFF zahrnuje podporu technických nástrojů pro vytvoření a provoz sítě EMODnet;

o
o   o

30.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi, vládám a parlamentům členských států, Výboru regionů, poradnímu výboru pro rybolov a akvakulturu, regionálním poradním sborům a vědeckému, technickému a hospodářskému výboru pro rybářství.

(1) Úř. věst. C 76 E, 25.3.2010, s. 38.